listopad a prosinec 2012
ADVENTNÍ A VÁNOČNÍ BOHOSLUŽBY:
Sv. Petra - Tlučná 1.– 4. ADVENTNÍ každou neděli od 8,30 hod. ŠTĚDROVEČERNÍ 24. prosince od 24 hod.
Sv. Pavla - Plzeň 1. ADVENTNÍ 2. prosince od 18 hod. zpívají 2A/2B + 5-9 + učitelé rozsvícení vánočního stromku
2. ADVENTNÍ 9. prosince od 10 hod. zpívají 1A/1B + 4
3. ADVENTNÍ 16. prosince od 18 hod. zpívají 3A/3B + KDG (F+S)
4. ADVENTNÍ 23. prosince od 10 hod. zpívají děti z biblického kroužku
ŠTĚDROVEČERNÍ 24. prosince od 22 hod.
Sv. Kříže - Hor. Bříza ob neděli od 17 hod. (liché týdny) ŠTĚDROVEČERNÍ – v Plzni
U BOHA JE MNOHÉ JINAK Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v Jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí. Neboť bláznovství Boží je moudřejší než lidé a slabost Boží je silnější než lidé. - 1. Korintským 1:21,25 U Boha není vždycky všechno tak, jak se nám zdá a jak bychom čekali. Nezáleží Mu na tom, co máme na sobě a kolik na kontě v bance; zajímá Ho naše zkroušené srdce. Pro nebeskou slávu nevyvolil slavné, urozené ani mocné, ale opovrhované a odstrkávané – hříšníky. Sám se nestal jedním z nás v těle filozofa, obchodníka ani vládce, ale v těle obyčejného, chudého tesaře. Nepřišel proto, aby si dal od nás sloužit, ale aby sám sloužil a dal svůj život jako výkupné za nás. Ty, kdo se Mu snaží vnutit své zásluhy, posílá pryč s prázdnou; těm, kteří mají prázdné ruce, dává všechno. Za příklad a vzor nám nedal odvážného hrdinu či vojevůdce, ale malé, bezbranné, důvěřující dítě. Pro své věrné tu nepřipravil bezstarostný život v pohodlí, ale přísně vychovává každého, koho miluje. Nespoléhá – ve svém konání skrze nás – na naši sílu, ale projevuje svou sílu teprve v naší slabosti. Bůh je opravdu jiný, než se zdá a než bychom čekali. Je nečekaně dobrý, překvapivě moudrý a oddaně milující. Stojí zato Ho poznat a znát. Třeba k tomu budete mít novou příležitost o letošních Vánocích.
Váš pastor Petr Krákora
kaple v Rochlově ADVENTNÍ ZAMYŠLENÍ sobota 8. prosince od 14 hod. PROSVÍCENÉ SVÁTKY! PŘIJĎTE KE SVĚTLU!
1
Z A M Y Š L E N Í
P Ř E D
A D V E N T E M
S v a t í v í t ě z í s k r z e s v é h o K r á le Napsal Matthew Crass, ředitel „Luther Preparatory School“ ve Watertownu, stát Wisconsin, a člen sboru Sv. Lukáše tamtéž.
Neděle „svatých vítězných“ a neděle „Krista-Krále“ jsou v našem liturgickém kalendáři posledními nedělemi církevního roku (tj. po nich následuje adventní období nového roku). Zdá se mi, že čím jsem starší, tím je pro mě poselství těchto nedělí smysluplnější. Ty neděle mi totiž připomínají, kdo vlastně jsem a kdo o mě věrně pečuje. JSTE VÍTĚZNÝMI SVĚTCI! Jste svatí. Ano, vy, křesťané. I když po vás nejspíš nebudou pojmenovány křesťanské sbory či kostely, přesto jste svatí. Nosíte totiž na sobě duchovní roucho, které jste „vyprali … a vybílili je v krvi Beránkově“ (Zjevení 7:14) Skrze víru v Krista a Jeho dílo vykoupení jste si i vy přisvojili Kristovu dokonalou spravedlnost, která vám dává status světce. Jak často se ale cítíte jako vítězný svatý? Mladí rodiče se cítí vítězně, když jejich maličký zvládne první kroky. Žáci a studenti se cítí vítězně, když dostanou dobrou známku z testu. Muži v domácnosti se cítí vítězně, když se jim podaří spravit kapající kohoutek nebo zanesený odpad. Ženy se cítí vítězně, když se jim povede krásně zašít roztržené kalhoty. Všichni zažíváme chvíle triumfu. Ale známe i opačné pocity. Už jste se někdy cítili jako sešlapaný, vyfouklý míč? Zažili jste neúspěch? Porážku? Selhání? Samozřejmě, že ano. Hřích kolem nás a hřích v nás nám nedovolí zde na zemi vždy vítězit a jásat. V prostředí padlého světa je nepochybně přítomné i trápení a bolest. Ač to může znít podivně, je to vlastně pro nás dobré a je to součástí Božího záměru s námi v tomto světě. Zaprvé: je to projev Boží výchovy. A zadruhé: proč bychom toužebně vyhlíželi nebeskou slávu, kdybychom ji zažívali už tady na zemi? Existuje jen jedna křesťanská Církev. Skládá se ze všech věřících, kteří jsou v nebesích – to je „církev vítězná“. A skládá se i ze všech věřících, kteří jsou na zemi – to je „církev bojující“; to jsou věřící, kteří stále ještě bojují svůj „dobrý boj víry“. A mezi ně patříte i vy. Ale můžete se směle považovat za „vítězného svatého“. Můžete se totiž spolehnout na Toho, který je Vítězem. On vám dává jistotu vítězství – vždyť On se o něj s vámi podělil. KRISTUS JE KRÁL! „Dej nám krále, aby nás soudil.“ (1. Samuelova 8:6) Taková byla prosba lidu Izraele. Odmítli Boha. Podlehli dojmu, že kdyby tak jen měli správného člověka na správné pozici, potom se budou mít dobře. Potom budou vítězit. Potom přijdou roky slávy a věhlasu. Ale běda! Jak jim Bůh předpověděl a jak dokazuje biblická historie, Izraelci se mýlili. Prezidentské volby jsou už dnes za námi. (Nás v ČR teprve čekají.) Zvítězil v nich váš kandidát? Kdykoli jdete k volbám, tak doufáte, že ten, koho podpoříte, zlepší ekonomiku, zdravotní péči, sociální zabezpečení, obranu, systém vzdělávání a vlastně i všechno ostatní – a tím učiní naši zemi lepším místem k životu. Přesto víme, že státní činitelé – ať už jsou to prezidenti, premiéři, králové či carové – nemohou nikdy přinést věčnou slávu své zemi a svému lidu. Mohou vést užitečnou státní politiku, mohou zabodovat na poli diplomacie, mohou dosáhnout imponujících vojenských úspěchů. Ale proti našim nepřátelům v duchovním světě – proti hříchu, smrti a síle pokušitele – triumfovat nedokážou. Jen Ježíš dokázal zvítězit na tomto poli. Kvůli tomu se také náš věčný Král rozhodl opustit slávu nebes a narodit se na zemi jako jeden z nás. Hned zpočátku Jeho pozemského života Ho mudrci od východu správně rozpoznali jako Krále. Na sklonku Jeho životní pouti se Ho Pilát otázal, zda je to stále pravda: „Ty jsi král Židů?“ Ježíš odpověděl: „Ty sám to říkáš.“ (Matouš 27:11) Vždy tomu tak bylo a vždy tomu tak bude. Už po téměř dvě tisíciletí vyznávají křesťané před světem v Nicejském vyznání víry, že „Jeho království nebude konce“. Náš Král přijde a vyvede nás „z velikého soužení“, abychom se s Ním navěky vítězoslavně radovali.
2
Autor: Matthew A. Crass, The saints are triumphant, Forward in Christ, Vol. 99, November 2012, Copyrighted by WELS Forward in Christ © 2009. Used with a permission from NPH. Použito se svolením. Překlad a úprava Petr Krákora.
HISTORIE BIBLE VI. – Přeloženo pro Boží lid Napsal Paul Zell, profesor na Wisconsin Lutheran Seminary
Bůh použil lidi z různých konců světa, aby přeložili Jeho Slovo do jazyků, kterým budou mnozí další rozumět. „Τῇ γὰρ χάριτί ἐστε σεσῳσμένοι διὰ πίστεως καὶ τοῦτο οὐκ ἐξ ὑμῶν θεοῦ τὸ δῶρον.“ Takto zní to úžasné
poselství v Pavlově řečtině. Možná upřednostníte Jeronýmovu latinu: „Gratia enim estis salvati per fidem et hoc non ex vobis Dei enim donum est.“ Nebo snad Lutherovu němčinu: „Denn aus Gnade seid ihr selig geworden durch den Glauben, und das nicht aus euch: Gottes Gabe ist es.“ Možná to pro vás bude srozumitelnější ve vašem rodném jazyce: „Milostí tedy jste spaseni skrze víru. Spasení není z vás, je to Boží dar.“ (Efezským 2:8-9) Děkujme Bohu za překlady Bible! Ve městě, které dostalo název Bábel, nezpůsobil Bůh jenom konec stavebním pracím. On také „zmátl řeč veškeré země a lid rozehnal po celé zemi.“ (Genesis 11:9) Přesto však od těch dob stále shromažďuje a milostí zachraňuje „tak veliký zástup, že by ho nikdo nedokázal sečíst, ze všech ras, kmenů, národů a jazyků.“ (Zjevení 7:9)
SEPTUAGINTA První překlad Starého zákona z hebrejštiny se nazýval Septuaginta /ozn. LXX/. Tento název pochází z legendy, kterou vytvořil a rozšířil Aristeas, úředník na egyptském královském dvoře. Podle Aristea pozval jeho král šest starších z každého z 12 izraelských kmenů a ukryl je na ostrově nedaleko přístavu v Alexandrii. Právě oni měli přeložit hebrejské Písmo z jednoho zdobeného rukopisu do řečtiny. Trvalo jim to přesně 72 dnů, jak tvrdil Aristeas. To, co vytvořili, bylo prý tak výjimečné, že byla uvalena kletba na každého, kdo by se pokusil tento text změnit. Proč se jejich překladu začalo říkat „Sedmdesát“ (neboli Septuaginta), a ne „Sedmdesát dva“, není známo. Když však necháme legendy stranou, zjistíme, že tento překlad byl spíše směsí několika překladů vytvořených mezi lety 250 a 150 před Kristem. Je jisté, že se tento překlad ujal, neboť Ježíš a pisatelé Nového zákona z něho často citovali. Stal se standardem starozákonního textu prvních křesťanů a řecká ortodoxní církev jej používá dodnes.
SYRŠTINA Bylo to ve městě Antiochie v Sýrii, kde byli Kristovi učedníci poprvé nazváni křesťany /přesněji kristovci/ (Skutky 11:26). Církev věřících se v této oblasti rychle rozrůstala a tím také rostla potřeba překladu do jejich rodného jazyka. Kolem roku 170 po Kristu přeložil Tacián /Tatianos/ všechna čtyři evangelia do syrštiny; dnes je tento zharmonizovaný překlad evangelií známý jako Diatessaron (z řeckého „skrze čtyři“). Podle toho, co je nám známo, to byl první překlad části Nového zákona. Podle neověřených zpráv byl Tacián „enkratita“, člen asketické sekty, která kladla důraz na sebekontrolu, vedoucí až k zákazu manželství a k zákazu konzumace masa. V Diatessaronu byl proto vynechán sňatek Josefa a Marie (Matouš 1:20,24) a jídlo Jana Křtitele se skládalo z medu divokých včel a z mléka namísto kobylek (Mt 3:4). Do konce 5. století po Kr. byl Taciánův překlad a ostatní syrské překlady nahrazeny verzí známou jako Pešita, což znamená „běžný“, „prostý“. Tento překlad je dodnes standardní Biblí používanou při veřejných bohoslužbách v syrské ortodoxní církvi. Mnoho dnešních učenců nahlíží na Pešitu jako na nejspolehlivější ze všech starých verzí v kterémkoli jazyce.
LATINA Kniha Skutků popisuje rozšíření evangelia z Jeruzaléma a Antiochie směrem na západ do Korintu a Říma. Během prvního století převládala v celém rozsáhlém římském císařství řečtina; řecké rukopisy byly známy, kázány a čteny prakticky všude. To se změnilo ve třetím století, kdy se hlavním jazykem na západě stala latina. Několik význačných biblických učitelů té doby – jako např. Tertulián, Cyprián a Augustýn – začali psát v latině a používat tzv. staré latinské verze Bible. 3
Nakonec zde bylo v oběhu tolik Biblí v latině, že věřící si nebyli jisti, ke kterému textu se přiklonit. V roce 383 po Kristu navrhl biskup Damasus z Říma řešení. Pověřil svého tajemníka Jeronýma, aby standardizoval staré latinské verze. Jeroným zašel mnohem dál. Při svém překladu Nového zákona do latiny pravidelně konzultoval i řecké rukopisy místo toho, aby jenom porovnával stávající latinské rukopisy. Na rozdíl od většiny ostatních učenců se naučil hebrejsky a aramejsky a přeložil i několik knih Starého zákona z původního jazyka. Tradicionalisté obviňují Jeronýma, že vytvořil „židovskou“ Bibli. Ale v průběhu století po jeho smrti se jeho překlad stal standardní Biblí na západě a tuto pozici si udržel ještě tisíc let. Kolem roku 1455 se Jeronýmova Vulgáta („běžná“) stala první významnou knihou vytištěnou na Gutenbergově pohyblivém tiskařském stroji. Dva měsíce po smrti Martina Luthera, v dubnu 1546, se Vulgáta stala oficiální Biblí pro všechny církve, které spadaly pod římského biskupa (papeže). Tridentský koncil rozhodl takto: „Pokud někdo nepřijímá jako posvátné a kanonické výše uvedené knihy … jak je zvykem je předčítat v katolické církvi a jak jsou obsaženy v latinské Vulgátě, nechť je navěky proklet.“
LUTHER Mohlo by se říci, že to byly právě Lutherovy reformy, které uspíšily toto římské nařízení. Přesto Luther nebyl prvním, kdo přeložil Písmo pro germánský lid. To učinil již Ulfilas /Wulfila/ (asi 310-383 po Kristu) – kněz, který přeložil Bibli pro Góty žijící severozápadně od Černého moře. Ulfilas začal slepováním gótské abecedy za použití řeckých a latinských písmen a starých germánských run (znaků). Při překladu Starého zákona nahlížel do Septuaginty a k překladu Nového zákona použil řecký text. Části jeho gótského překladu existují dodnes jako nejstarší text v germánském jazyce. Před protestantskou reformou bylo v oběhu více než 18 německých verzí Bible. Všechny ale byly nevalným překladem latinské Vulgáty, nehledě na to, že byly i strašně drahé. Krátce poté, co neohroženě vystoupil na sněmu ve Wormsu (1521), se Martin Luther rozhodl to změnit. Když začal překládat Nový zákon z původní řečtiny, byl zrovna ukryt na hradě Wartburg. K překladu používal řecký text, který jen dva roky před tím vydal tiskem známý holandský humanista Erasmus Rotterdamský, a první verzi svého překladu dokončil za neuvěřitelných 11 týdnů. V září 1522 šlo do tisku první vydání Lutherova překladu Nového zákona a během tří měsíců bylo vyprodáno. V následujících letech Luther vylepšoval to, co započal na hradě Wartburg. Do jeho smrti (1546) bylo prodáno na 300 tisíc výtisků „zářijového zákona“. Překlad Starého zákona z hebrejštiny byl ale mnohem obtížnější úkol. Luther a jeho spolupracovníci na univerzitě ve Wittenbergu na tomto překladu pracovali až do roku 1534, kdy byl tento překlad vydán jako soubor šesti knih. Lutherův překlad probudil vlnu dalších překladů Bible v celé Evropě. Na konci 16. století byla publikována vydání v chorvatštině, češtině, dánštině, holandštině, finštině, maďarštině, Od dětství znáš svatá islandštině, lotyštině, litevštině, polštině, slovinštině Písma, která ti mohou dát a švédštině. Nový zákon byl také přeložen do moudrost ke spasení, hebrejštiny z důvodu možnosti zvěstování evangelia a to vírou v Krista Ježíše. židovskému národu. Několik překladů umožnilo také anglicky mluvícím lidem 2. Timoteovi 3:15 porozumět Božímu slovu. „Viděl jsem v nočním vidění, hle, s nebeskými oblaky přicházel jakoby Syn člověka; došel až k Věkovitému, přivedli ho k němu. A byla mu dána vladařská moc, sláva a království, aby ho uctívali všichni lidé různých národností a jazyků.“ (starozákonní kniha Daniel 7:13,14) O českých překladech bude řeč příště. Translated for God’s people. Forward in Christ, Vol. 98, 2/2011, ©2009 Forward in Christ, administered by Northwestern Publishing House. Reprinted with permission. Použito se svolením. Překlad Pavla Boorová.
4
KREATIVITA A TECHNOLOGIE VE SVĚTĚ MISIE Před nedávnem se mi dostalo pocty zúčastnit se celosvětové konference o využití nových médií a technologií v misijní činnosti s názvem Media Outreach in World Missions. V roli zástupce České evangelické luteránské církve jsem měl jedinečnou možnost vyslechnout zajímavé řečníky z různých oborů mediální komunikace a osobně se setkat s jednotlivými účastníky. V následujících řádcích bych vám rád zprostředkoval nejzajímavější momenty, témata i osobní zážitky z této akce. Mezinárodní setkání, které proběhlo ve dnech 12. - 14. října v americkém státě Minnesota pod záštitou luteránského institutu „Christ in Media“ (Kristus v médiích), bylo zaměřeno na výzvy, kterým musí čelit novodobí misionáři a evangelisté právě v kontextu rozvoje moderních technologií a nových způsobů komunikace. Společným jmenovatelem celého programu bylo hledání a sdílení nových vizí, nápadů v kulturní, kreativní i technologické oblasti a možnosti jejich uplatnění v každodenní misijní práci.
Obr. zde: Konference se konala v prostorách kaple vysoké školy Bethany Lutheran College v Mankatu. Obr. nahoře vpravo: Alex Brinza (vlevo) se zástupci z Indie (Kalyan Gollapalli) a Peru (David Haeuser).
V bloku zaměřeném na kulturní aspekt misionářství se hovořilo především o překonávání kulturních bariér při šíření Božího slova. Živá interakce účastníků ze všech koutů světa nabídla zajímavé pohledy na možnosti komunikace v rozdílných kulturních kontextech. Sekce zabývající se výzvami z hlediska kreativity otevřela téma nutnosti neustrnout a dokola nesdělovat stejná poselství stále totožným způsobem. „Musíme být kreativní s pomocí technologií, které máme. Vymaňme se z průměru,“ vyzval moderátor přednášky Bill Bukowski. Pozornost byla věnována také samotným technologiím. „Je jen na nás, abychom se chopili nástrojů, jež jsou k dispozici, a využili je pro dobrou věc,“ vystihl hlavní myšlenku diskuze jeden z řečníků Jas Lonnquist. Nechyběly ani praktické mediální ukázky již realizovaných projektů, jako například vývoj elektronického katechizmu pro iPad. Celá konference se nesla ve znamení komunikace, diskuzí, sdílení nápadů a vzájemné synergie. Bylo mi velkým potěšením setkat se s tolika zajímavými osobami, vyslechnout jejich životní příběhy a nahlédnout na probíranou problematiku jinýma očima. Přivezl jsem si množství nových informací a inspirativních námětů a těším se na jejich uplatnění v rámci činnosti mise v Plzni. Alexandr Brinza Také rád vyřizuji pozdravy od manželů Bornových, kteří hezky vzpomínali na své působení v Plzni!
5
KOUTEK PRO DĚTI NAJDETE PÁR RUKAVIC, KTERÉ K SOBĚ PATŘÍ?
BROUČKOVA MODLITBIČKA PRO DĚTI – RANNÍ Ó můj milý Bože, povstali jsme z lože. A proto Tě prosíme, dej, ať se tě bojíme, bojíme a posloucháme a přitom se rádi máme. BROUČKOVA MODLITBIČKA PRO DĚTI – VEČERNÍ V podvečer Tvá čeládka, co k slepici kuřátka. K ochraně Tvé hledíme, laskavý Hospodine. Poznámka: Broučci (prvé vydání 1876) je česká pohádka napsaná pozdějším českobratrským evangelickým farářem Janem Karafiátem. Jde o jedno ze základních děl české dětské literatury. Tyto modlitbičky jsou dodnes součástí mnoha evangelických zpěvníků.
AKTUALITY Z NAŠICH SBORŮ … VÝSLEDEK SBÍRKY NAŠICH „DARŮ BOHU“ Během měsíců září a října darovali členové a návštěvníci plzeňského Sboru sv. Pavla celkem 25 069 Kč. Ještě do konce tohoto roku můžete darovat na vymalování kaple, které se uskutečnilo v létě. Děkujeme všem, kteří přispěli a hodlají dál přispívat!
Vy jste světlo světa! Jak to? Protože Ten, který je světlo, přebývá skrze víru ve vás!
MULTIMÉDIA V KAPLI Připravuje se instalace multimediální aparatury v kapli v Plzni. Jde o promítací zařízení a plátno, na které se bude moci promítat např. slova nedělního čtení z Bible, citované úryvky během kázání, slova písní ke chválám, hudební a obrazové ilustrace. Zařízení bylo pořízeno zčásti s přispěním amerických křesťanů, nicméně díl nákladů leží i na nás. Berte prosím na tuto skutečnost ohled při zvažování výše svých darů. Díky! Petr Krákora
6
Vydává Česká evangelická luteránská církev, Školní nám.1, Plzeň, 318 05, www.luterani.cz, e-mail:
[email protected]..
