studenti studentum Za maskou? ACTA

studenti studentum

Za maskou? ACTA

U OBSAH

U ÚVODNÍK

TIRÁŽ číslo 6, ročník 1, 2012, Ostrava [email protected] www.sus.osu.cz

studenti studentum

Identifikační číslo: MK ČR E 20393

Novinky

4

Naše univerzity

5

Neklidný týden

9

Stavovská unie studentů Ostrava Hladnovská 1433/22 710 00 Ostrava

Za maskou? ACTA

17

Šéfredaktorka

Rozhovor s rektorem VŠB-TUO

22

([email protected])

Plesání a plesování SUS Ostrava

24

University Band Contest

26

Report z Áčka

32

Majálesový měsíc je za dveřmi! Slovinský pěvec z Terstu

36

Kalendář kulturních akcí

38

PechaKucha Night

42

Reportáž z Koncertu už ne tak moc zadáčo 44 Soutěž

47

Proč je život bez sexu skandální?

48

Fejeton - Nejlepší přítel moderního člověka 50

Vydavatel

Agáta Vřeská

Redaktoři

Matěj Antoš Veronika Balcárková Nikola Brtvová Nikol Dostálová Ivan Dzido Michala Gawelczyková Zuzana Kaňová Radim Kateřiňák Tereza Knapková Jaroslava Kořená Jana Kovářová Tomáš Mičúnek Jaroslav Neuvirt Kateřina Nováková Vilemína Ondrušová Lenka Papřoková Kateřina Polínková Kristýna Svidroňová Karel Střelec Marek Suchánek Zuzana Škůrková Aneta Vozňáková Vojtěch Žižka

V poslední době jsme byli událostmi, které se okolo nás odehrávaly, pobízeni k tomu, abychom se zamýšleli nad věcmi, které mnohým z nás byly doposud lhostejné. Možná je dobré se zeptat, zda je tedy správné, aby se člověk zajímal o dění kolem sebe do hloubky a v souvislostech a aby nad nimi přemýšlel až tehdy, když takzvaně začínají hořet, a zda by nebylo moudřejší a od nás samých očekávanější, pátrat a snad i nalézat odpovědi daleko dřív. Mnohem palčivější však může leckomu připadat otázka, zda, byť v době kdy už pochodně plápolají naplno, opravdu hledáme poctivě a nesmíříme se s první verzí, která je nám mnohdy líbivě předhozena. V té poslední době jsem se nemohla vytrhnout z představy, že některé věci a názory na mě pošvidrávají jedním očkem černým, druhým bílým. Málokdy se mi naskytla právě taková příležitost si uvědomit, jak jsem ráda, že mé oči dokážou vidět svět kolem v tolika barvách. Zda to platí i o mém rozumu, už si jistá vskutku nejsem. Ale ujištění, že svět není černobílý, mě vždy nutí bránit se myšlence, že nahlížení na věci by takové mělo být. S příchodem jarních dnů je tady nové číslo našeho časopisu, který se barev obávat nechce. Neopomineme se zastavit u neklidných dnů, zavzpomínáme na taneční sezónu a také Vám prozradíme, jak vyhrát vstupenky na blížící se Majáles či která ze studentských kapel si zahraje na jednom z jeho pódií. A samozřejmě nebude chybět ani již známé zastavení na Ostravsku a přehled kulturních akcí, které byste neměli vynechat. Jaro plné barev a příjemné počtení!

Editace

Kontroverzní teorie světa

52

Švédsko – místo pro každého

54

Bezpečnější Aukro

55

Michal Místecký Vilemína Ondrušová

Bav se!

56

Grafické zpracování

Ostravak

58

Ostravská pohádka

60

Autorské okénko

62

Last but not least

64

Březnový program A klubu

66

Matěj Antoš Agáta Vřeská

Korekce

Sabina Freundová

Foto na obálce

Kristýna Svidroňová Partner časopisu: Upgrade CZ s. r. o.

Za redakci,

náklad 100 ks

Agáta Vřeská,

Datum vydání: březen 2012

šéfredaktorka

Obsah příspěvků se nemusí shodovat s názorem redakce.

3

i t y

5

z

k y

4

r

foto: Vojtěch Žižka

v e

-agv-

Zdravá strava v menze U vyloženě zdravých jídel je problém také v tom, že se špatně prodávají. Pokud jsou zařazeny na jídelníček, jsou spotřebovány pouze zhruba z 20%. Navíc, jako jedni z mála bereme pouze čerstvou zeleninu, kterou zpracováváme, nepoužíváme žádnou konzervovanou zeleninu. Zároveň bylo jasně řečeno, že v případě nespokojenosti, mohou strávníci jídlo přímo na místě reklamovat. Taktéž bylo zmíněno, že se chystá výběrové řízení na obsazení druhého patra menzy, které bude otevřeno soukromým subjektům, aby tam nabídli alternativní způsoby stravování.

i

Je nutné, aby na kolejích byla neustále taková zima, zvláště v arktických mrazech, které proběhly? Nutné to samozřejmě není a nemám z toho radost. Nicméně, rekonstrukce kolejí, pokud bychom ji chtěli udělat

opravdu poctivě, stojí půl miliardy, a to v daný okamžik bohužel nemáme. Jedinou možností je tedy z našetřených peněz postupně zateplovat kolejní budovy. Proč stoupla cena jídel v menze? My jsme dotovali stravu ze sociálního fondu, to znamená, každý zaměstnanec dostával příspěvek na stravu, a my jsme tím pádem mohli z příjmu menzy napomoci stravování studentů. Bohužel, tento fond došel, a my jsme museli tuto situaci řešit. Stravné narostlo o osm nebo deset korun, protože my nemáme z čeho menzu dále dotovat. To je situace, která vyplývá z celkové ekonomické situace.

n

Na kdy je plánováno otevření nové budovy FEI a co bude s uvolněnými prostorami, nepřesunou se tam některé katedry Ostravské univerzity v rámci spojování našich univerzit? Otevření nové budovy FEI proběhne v říjnu letošního roku. Předpokládáme, že do ní přesuneme všechny katedry této fakulty, a do uvolněných prostor chceme přesunout naši katedru jazyků a společenských věd, která je nyní na Dr. Malého. Budovy na Dr. Malého pak chceme následně prodat. Pokud jde o migraci Ostravské univerzity, dohoda je taková, že minimálně pět let se nebudou fakulty stěhovat z prostor, ve kterých jsou nyní.

u

-agv-

Poslední víkend v únoru patřil již VI. konferenci České studentské unie (ČeSU). Zástupci takřka čtyřiceti studentských organizací zavítali do Plzně, kde je hostila tamější Západočeská univerzita. Tato pravidelná setkání se konají vždy jednou za semestr a jejich cílem je získat nové kontakty, zkušenosti nebo třeba inspiraci. Samotné konferenci předcházel páteční, v pořadí již III. meziuniverzitní veletrh studentských organizací, na kterém se mohli členové organizací představit ostatním a zároveň i poznat své kolegy z jiných měst a spolků. Mezi zúčastněnými organizacemi byla i naše SUS Ostrava. Součásti programu bylo i několik workshopů, prohlídka města a samozřejmě prohlídka místního pivovaru s nezbytným „zlatým posilněním“. V rámci programu proběhlo představení unikátního průzkumu mezi studentskými senátory univerzit v celé republice. Více se o tomto průzkumu dozvíte na konci našeho časopisu nebo přímo na stránkách cesu.cz. O výsledcích průzkumu, ale také o celkové situaci našeho školství se následně rozhořela diskuze, a mezi hosty, se kterými mohli studenti diskutovat, byl i prorektor ZČU doc. Ježek. V závěru byl jmenován nový tajemník ČeSU a představeny nové projekty na které se můžeme těšit. Za zmínku určitě stojí například soutěž Kolej roku.

V pondělí 27. února proběhla od páté hodiny odpolední každoroční akce v areálu VŠBTUO, setkání s vedením této univerzity. Dotazy studentů směřovaly nejvíce na samotného rektora prof. Ing. Ivo Vondráka, CSc. Ale na otázky odpovídali také další zástupci univerzity - prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc., prorektor pro rozvoj a sociální vztahy, předsedkyně SK AS Bc. Jana Nowáková, Mgr. Štěpánka Zámečníková z útvaru Péče o studenty a také paní Marie Stonišová, ředitelka stravovacích a ubytovacích služeb. Nejvíce bylo probíráno očekávané téma zdražování jídel menzy, ale padly i otázky z jiných oblastí. Ty nejdůležitější jsme pro vás shrnuli.

e

Za posledních několik týdnů prošlo mnoha městy našeho státečku opravdu hodně lidí. Na této větě by nebylo nic tak nezvyklého. Pokud před slovo „našeho“ dáte navíc slovo nejen, a slovo lidé nahradíte demonstranty, dostanete úplně jiný obrázek. Zvykli jsme si, že naše doba je neklidná, že se vždy najde něco, co právem vzbuzuje nevoli a co nastoluje nejednu otázku. Politickou, etickou, lidskou. Pokud se tedy stalo, že i přes toto obvyklé smíření, kdy apatie kolikrát nahrazuje vytoužený pocit klidu, lidé vymýšlí více či méně korektní hesla, vstávají ze židlí a nechávají se strhnout proudem kolemjdoucích, pak jsou nejspíš témata, která tento koncentrovaný neklid vzbuzují, pravděpodobně vskutku vážná a vstupují i do oblastí, kde bychom je nečekali. Na tomto místě by mělo přijít, co kde kdy proč že se vlastně stalo. Ale protože se dvěma z těchto „neklidných“ témat budeme v našem časopisu věnovat ještě na jiných místech, a protože mi zkušenost dává tušit, že ani vy, čtenáři, jste se před nimi nedokázali schovat ani tehdy, měli-li jste to v plánu, tak mi snad odpustíte, že jsem si dovolila nedodržet žánr na tomto místě očekávaný a sklouzla jsem kamsi do jiných pomyslných sfér. A pokud mi odpustíte i to, že v nich zůstanu i na závěr, dodám, že bych si přála věřit, aby se z pochodujících akcí nestala zábava na nudná odpoledne.

VI. konference studentských organizací

š

n

U Studenti na pivě aneb

a

N o v i

U NAŠE UNIVERZITY U BÁŇSKÁ U Tradiční setkání s rektorem VŠB-TUO

N

U NOVINKY U STALO SE U Neklid (nejen) v Ostravě

z

y t i z r v e i n u e

r i t y

foto: Kateřina Polínková

v e

Kateřina Polínková

nemohou souhlasit – navrhované školné, o němž neproběhla dostatečná celospolečenská diskuze; vytváření neprůhledného prostředí a vstup nejasných zájmových skupin do univerzitní samosprávy a dokonce vynucené zániky pracovišť, kateder nebo celých fakult. Zábavnou formou vyjádřili svůj postoj studenti lékařské fakulty – jejich scénka První pomoc vysokému školství se setkala rovněž s velkým ohlasem publika. Poté vystoupil dr. Jelínek se zpívanou poezií českých i zahraničních autorů a dr. Šiler s filozoficko-politologickým zamyšlením nad reformami, které rovněž naleznete v našem časopisu, konkrétně na str. 15. Básník Petr Hruška vystoupil s velice jadrným, ale inspirativním čtením dopisu záporožských kozáků tureckému sultánovi. Z dalších večerních účastníků zmiňme skupinu Bandaband, komičku Banánovou Halinu nebo dramaturga Vladimíra Šmehlíka. Asi dvacítka studentů pak na akademické půdě strávila celou noc. Úspěšný průběh večera pomohlo zajistit i občerstvení v podobě teplého i studeného jídla a nápojů. Karel Střelec

i

velmi hodnotná tombola. První tři ceny se losovaly najednou a o vítězi bylo rozhodnuto až v pivním souboji. Letos byl vítěz jednoznačný a odnesl si domů LCD televizi. Za velmi hodnotné dary děkujeme všem sponzorům, hlavně panu rektorovi VŠB-TUO prof. Vondrákovi a panu děkanovi HGF VŠB-TUO prof. Slivkovi. Všechny ceny byly náležitě rozdány, všechny hornické „karmíny“ zazpívány, a tak se můžeme těšit zase za rok na skvělý, tradiční hornický ples, který se bude odehrávat v lednu roku 2013. Všem organizátorům z katedry 542 – Hornické inženýrství z HGF VŠB-TUO patří velké díky za skvělou zábavu a organizaci. Hornickým tradicím „Zdař Bůh“.

V úterý 28. 2. se veškeré dění soustředilo do menzy na Filozofické fakultě OU. Již od 16 hodin odstartovalo pásmo přednášek, koncertů, autorských čtení i komických výstupů. Velmi vstřícným gestem vedení FF bylo vyhlášení děkanského volna a poskytnutí kompletního zázemí v prostorách fakulty. Úvodem vystoupil koordinátor protestů dr. Mácha a krátce shrnul důvody pořádání Týdne neklidu a seznámil přítomné s programem večera. Účastníky následně pozdravil krátkým a vtipným projevem děkan FF prof. Aleš Zářický. Vedle zcela zaplněné menzy současně studenti obsadili i malou menzu, kde vyráběli transparenty na středeční pochod městem; ve vstupních prostorách zase mohla veřejnost podpisem vyjádřit názor na reformu. O půl šesté se slova ujal prof. Jan Keller, přední český sociolog. Uvedl argumenty zastánců reforem, které následně komentoval ze svého pohledu. Některé z jeho názorů si můžete přečíst v naší rubrice Téma na str. 12. Následující hudební vložku vystřídal Daniel Kunz (Studentská komora Rady Vysokých škol), který vybral několik zásadních bodů, s nimiž studenti

n

a š

Ostravská univerzita se v samém závěru února připojila k celostátním akcím tzv. Týdne neklidu, kterým akademické obce vyjádřily nesouhlas s navrhovanými reformami vysokého školství i s nevůlí či neschopností ministra Dobeše vést dialog s reprezentacemi univerzit. V Ostravě proběhly zejména dvě větší akce, mající za cíl nejen uskutečnit protest, ale také informovat a diskutovat.

u

N

Týden neklidu v Ostravě

e

6

U

Noc univerzit

Na dvě stovky účastníků se mohlo kochat hornickou dekorací na 7. Tradičním hornickém plese v Nové aule VŠB-TUO, který se konal v sobotu 28. ledna 2012. Na dvě stovky účastníků se mohlo kochat hornickou dekorací na 7. Tradičním hornickém plese v Nové aule VŠB-TUO, který se konal v sobotu 28. ledna 2012. V prostorách Nové auly se ples odehrával již podruhé a plesání tak vzrostlo na své prestiži. Hornické plesy pořádané pod záštitou děkana HGF VŠB-TUO prof. Ing. Vladimíra Slivky, CSc. dr.h.c. se nejdříve konaly v Sokolovně na „Smyčce“ v Ostravě-Porubě, ale tyto prostory kapacitně nestačily, jelikož ples má čím dál větší oblibu mezi pedagogy a studenty, a to nejen HGF VŠB-TUO. Proto jsme jej uspořádali v tanečním sále Nové auly VŠB-TUO. Tradiční výzdoba v podobě hornických praporů, vlajek, fáborků a balónků zajišťovalo již tradičně „pipo“. Po úvodní a zahajovací ceremonii Ing. Jaroslavy Koudelkové, Ph.D. a Ing. Petra Miervy následovaly hned dvě hornické karmíny, a to rovnou hymny – prvně hornická „Hornický stav budiž velebený“ a potom hymna všech učitelů a studentů „Gaudeamus igitur“. Poté se zábava rozběhla v plném proudu. Taneční parket zaplnily nejedny střevíce. K tanci a poslechu hrála velmi početná hornická „smečka“ v čele s „cantorem“ Plaváčkem. Kolem půlnoci se losovala

OSTRAVSKÁ

š

7. Tradiční hornický ples

U

a

U

nekonal. Bylo objasněno, že bylo zneužito jméno univerzity a rektora VŠB-TUO. Stala se z toho soudní kauza a je to v šetření policie. Tazatelé se ptali i na poplatek za zvíře na kolejích ve výši 100 Kč, tedy, zda musí studenti platit stejnou cenu za křečka i psa. Rozdíl mezi zvířaty ale dělat nelze, takže poplatek je oprávněný. Závěrem bych ještě doplnil, že sauna na kolejích bude znovu otevřena na jaře tohoto roku. Tomáš Mičúnek

N

Další témata Mezi další témata patřila i otázka po rozšíření parkovacích míst v areálu kolejí, které je ale podle vedení univerzity zatím z finančních důvodů nemožné, nicméně se vytvořila nová parkovací místa v rámci výstavby nové budovy FEI a také díky výstavbě parkovacího domu. Probíraným tématem se stal také údajný „Seznamovací kurz“, který proběhl na v prostorách školy. Studenti zaplatili poplatek a kurz se

7

8

y i t z r v e i n u e š a

Co pohnulo naším světem aneb Kočkopsi a ACTA Není to tak dávno, a vlastně ani není třeba šáhnout po minulém čase, kdy se vyráběla pokud možno provokativní hesla na transparenty a slovům jako svoboda či demokracie stoupla frekventovanost. Důvodů, proti čemu se bouřit a dávat tak najevo, že věci lidem nejsou dost možná lhostejné, se našlo několik. Někde hořela svoboda internetu, jinde vysokých škol a nakonec se rozhodlo, že už je toho celkově tak akorát dost. Najít nepřítele, proti kterému se mohou lidé spojit a s pocitem zadostiučinění brojit, nebylo mnohdy těžké. Přelévat myšlenky z člověka na člověka je totiž při troše šikovnosti tak snadné. To nic nemění na tom, že k ohýnkům patří kouř a bez jiskřičky hořet nezačne. A tak se na některé ty jiskry zkusíme podívat.

U U

NEKLIDNÝ TÝDEN Když se klubko zamotá…

Týden neklidu a tzv. Noci univerzit proběhly v mnoha univerzitních městech s větší či menší účastí. Podstatným se může zdát, že vůbec proběhly. Proč zrovna na konci února a ne daleko dřív je možná zbytečná otázka. Odezvu si ale získaly. A to jak formou přitakávání, tak ostré kritiky. Zjistili jsme, že na předkládané reformy máme mnohdy rozdílné názory a skoro se začalo v zápalu bojů zapomínat, že bychom měli stát na jedné straně a hledat společnou řeč. Namísto toho jsme se rozhodli ukazovat prsty a hledat vše, co nás rozděluje a vzdaluje od toho, co bylo někdy v začátcích cílem protestů. Albert Kšiňan, student, který momentálně studuje v Americe, nahlíží na celou problematiku protestních akcí docela radikálně. Na blogu Respektu nastínil svůj pohled, který by nechal klidného jen málokoho: „Rozhněvaní studenti mají dva problémy. Jedním z nich je malá schopnost soustředění, kvůli níž nejsou schopni věnovat čas na pochopení problematiky, proti níž protestují. Svou ignoranci však vyvažují zápalem, s nímž se vrhají do lepení plakátů, organizací happeningů a provolávání hesel.“ A to opravdu nezůstalo bez odezvy. Jeden z komentátorů, Miroslav Pouzar, podotkl, že například on měl možnost zúčastnit se

přednášky, kdy „studenti měli příležitost seznámit se s různými (řekl bych, že nadmíru erudovanými) pohledy na nový VŠ zákon a své rozhodnutí protestovat učinili na základě kritického vyhodnocení předložených informací.“ To považuji za víc než vhodný argument, jenom se nemohu ubránit otázce, zda jej můžeme vztáhnout opravdu, opravdu na všechny naše univerzity. Snad je to dáno mým studijním zaměřením, snad mými povahovými vlastnostmi, ale právě v diskuzi vidím rys toho, za co se pak mnohdy chodilo do ulic, a sice demokratického smýšlení, svobody, a snahy tříbit si názor na danou problema-

9

a

foto: Kristýna Svidroňová

U TÉMA

m

Účastníci protestního pochodu se setkali následujícího dne dvě hodiny po poledni. Hlavní organizátor, dr. Mácha hned na úvod poděkoval všem, kdo přišli podpořit protesty proti navrženým reformám a zároveň podpořit zástupce RVŠ a ČKR, které podle něj vláda ČR zatím ostře ignoruje. Náhodný nebyl ani výběr místa, kde celý průvod započal, tedy Prokešovo náměstí před Novou radnicí města Ostravy. „Chceme tímto dát najevo našim regionálním politikům, že plánované škrty a změny, které se chystají, se dotknou také vysokých škol zde,“ řekl Mácha. Jak doplnila jedna z organizátorek Mgr. Eva Nedomová, protestní akce má rovněž poukázat na špatný stav současného vysokého školství a nutnost kvalitní reformy. Zároveň dodala heslo, kterým se pak řídil celý průvod až na Masarykovo náměstí: Jedině když budete slyšet, můžete být vyslyšeni. Asi tisícový demonstrační průvod pak prošel kolem významných univerzitních budov v centru města až na Masarykovo náměstí, kde své názory pronesli také dr. Drobík a Daniel Kunz, zástupce OU ve SK RVŠ. „Ministerstvo, politici, lobbisté se musí vzdát plánu na ovládnutí univerzit skrz tzv. Rad vysokých škol. Akademické principy, samosprávy musí zůstat zachovány. Stát má univerzity kontrolovat, ne je řídit,“ podotkl Drobík.

Shrnutí celého Týdne neklidu se pak ujal Dr. Martin Tomášek, tiskový mluvčí protestních akcí. „Když se ohlédneme za těmi dvěma dny, myslím, že můžeme být docela spokojeni. Chtěli jsme, abyste nás podpořili, a vy jste nás podpořili. Svědčí to i o tom, že české školy mají zdravé jádro. Kdyby to někdo s reformou myslel doopravdy vážně, stavěl by právě na této energii, která z vás vyvěrá,“ řekl davu studentů. „Měli jsme plán vytvořit prostor pro diskuzi, protože jsme si vědomi toho, že existují také přesně opačné názory na reformu. Především během posledních dvou dnů jsem ale pochopil, že tady v podstatě žádná promyšlená opačná názorová platforma není. To, co mně bylo představováno, byla pouze technologie moci. To, jak provést reformu, kdo ji má provádět, že máme nad sebou lidi, kteří jsou moudřejší než my a my bychom jim neměli stát v cestě. Obávám se, že to je všechno, co může proud, který podporuje reformy nabídnout. Podle mě jsou Dobešovy neoliberální reformy zcela jalové,“ doplnil Tomášek. Nakonec vyzval všechny účastníky ke společnému zazpívání studentské hymny Gaudeamus igitur. Poté následovalo hudební vystoupení a dav se z náměstí pomalu začal vytrácet. A můžeme jen doufat, že tyto protestní akce přinesly opravdu to, co měly, a zároveň, že to, co mělo být vysloveno, bude i vyslyšeno. Agáta Vřeská

T é

N

Protestní pochod Ostravou

U

m a T é

co divit výtkám a názorům, že to dobré je zcela pryč. Důvěra, že toto jádro tam kdesi je a že je snahou vlády jej prosadit, a že v něm opravdu vidí jednu ze svých priorit, nám chybí. Zda nám to velí zkušenosti či přirozenost lidská povahy, neokážu s jistotou říct. Asi obojí. A na tuto nedůvěru se váže i strach riskovat, obavy, co že nám to vlastně přinese, a tak často končíme u postoje „raději nic, než toto“. A nemusím mít pravdu, a věřte mi, mínění, že alespoň na tomto se shodneme všichni, je liché, ale já jsem přesvědčena, že reforma je potřebná. A tak mi nezbývá než věřit, že se nalezne cesta, jak klubko odmotat, a že zjištění, že „být v bavlnce (byť pomyslné)“ nemusí být v důsledku vždy ta nejlepší možnost, povede nakonec k vytyčení společného cíle, pro jehož dosažení nebudou muset lidé lítat do koše. Agáta Vřeská

Škola základ života

„Stát je tu kvůli občanovi, nikoli občan kvůli státu!“ pronesla hlavní postava divadelní hry Odcházení ústy svého autora Václava Havla. Ačkoliv by taková myšlenka měla být ve své podstatě přirozenou a samozřejmou součástí demokratického systému, často se na ni, v běhu dějin naší země, zapomíná a zřídka se naopak připomíná. V zrcadle událostí posledních několika dní se ve jménu svých práv vzedmul akademický občan proti státu a jeho připravovaným vysokoškolským reformám. Proč byl takový postup potřeba a kde hledat inspiraci a naději? Švédská představa o vysokém školství Vzdělávací systém by neměl dělat rozdílů majetkových. Neměl by dokonce dělat ani rozdílů etnických, jazykových, náboženských, věkových či pohlavních. Takové hodnoty se ku příkladu ctí v severském Švédsku, které se ovšem svým systémem v mnohém od naší země odlišuje. To však nemění nic na tom, že by bylo možná vhodné se od našich skandinávských sousedů něčemu trochu přiučit. Univerzity jsou ve Švédsku zcela bez-

platné. Vzhledem ke štědrému sociálnímu systému, který se snaží zajistit vhodné životní podmínky pro každého občana bez rozdílu, pobírá i vysoké školství nemalé podpory. Dotuje se například bydlení, doprava nebo učebnice. Doba studia není nijak omezena a na některé vysoké školy se může přihlásit dokonce i člověk, který neabsolvoval střední školu. Musí však dosáhnout věku 25 let a mít alespoň čtyřletou praxi v daném oboru. Velký důraz je kladen na

11

a

10

vzájemně spolupracovat.“ Právě špatná spolupráce, komunikace a mizérie diskuze byla častou výtkou a výzvou k protestům. Tedy až do doby, kdy se to vše zabalilo do chumlu dalších a dalších hesel a kritik, z čehož v posledku nezřídka vznikl zmatek, kdy každý přišel s troškou do mlýna, a snad jen málokdo doopravdy věděl, za co se konkrétně protestuje. S dnešní podobou návrhů reformy VŠ bezezbytku souhlasí málokdo. Pokud vůbec někdo. Už ani u pana ministra není jistota. Ale mnoho lidí se shodne, že snahy, se kterými se reformy před lety začaly, nebyly vůbec špatné a zle míněné, a snad že zle míněny nejsou ani teď, jen se za ta léta na toto „jádro“ nabalilo tolik věcí, že už z něj rozeznáváme jen odlesky. A mnohdy ani to ne. Možná že zaleží, z jaké strany se na to klubko, které obsahuje kde co, díváte. A tak se asi ani není

m

foto: Jan Baka

školy zase v návrhu ministerstva vidí útok na jejich akademické svobody a možná i pokus politiků obsadit (a ve vhodnou chvíli třeba i „odklonit“) miliardy, které vysokými školami procházejí. V zápalu boje se, bohužel, opět zmenšuje naděje, že alespoň ty nejlepší české vysoké školy vystoupí konečně z průměrnosti a že se začnou přibližovat špičkovým evropským univerzitám. Je to o to nešťastnější, že návrhy ministerstva mají racionální jádro a při normální komunikaci mezi vládou a školami by nemělo být tak těžké vysoké školy přesvědčit o tom, že reforma je nutná.“ Je celkem jedno, zda s ekonomem Ondřejem Schneiderem v jeho přístupu k reformám souhlasíte či nikoli. V jedné věci má pravdu, která se, bohužel, snad ani dokazovat nemusí. Komunikace, která se nedaří. Miroslav Žak začal na blogu aktualne.cz jeden svůj příspěvek větou, kterou si dovolím odcitovat. „Již dlouhou dobu uvažuji o tom, proč lidé na této planetě nedosáhli tak vysokého vývojového stupně, aby dokázali uspokojivě

T é

tiku, a to i za cenu, že strana, která k diskuzi vyzývá a která ji připravuje, nakonec „rekrutuje“ méně podobně smýšlejících lidí než ta s opačným názorem. A tak nějak je mi i proto argument „proč bychom měli zvát protistranu a shromažďovat jí lidi, aby je přesvědčovala“ svou podstatou nepochopitelný a cizí. O samotných reformách a problémech, které může přinést, bylo napsáno mnoho. Od textu samotného návrhu zákona (který doporučuji přečíst, i přes argument, že je málo času, protože možná naopak, zatím nám toho času ještě trochu zbývá) až po skoro pamfletické komentáře a názorové přestřelky na internetu. Zjednodušeně vysvětlit, o co jde, se za tu dobu stalo takřka nemožné. Tak nějak po svém to shrnul třeba Ondřej Schneider ve svém článku pro HN. „Ministerstvo se chystá vysoké školy reformovat, protože si myslí, že vysoké školy si vytvořily až příliš pohodlné prostředí, v kterém si příliš nekonkurují, ani nedovolí nikomu zvenku aby je kontroloval. Místo toho jen pořád „žebrají“ o další a další peníze. Vysoké

Oči na teploměru s prof. Janem Kellerem

Během Noci univerzit na OU zazněla také přednáška uznávaného sociologa prof. PhDr. Jana Kellera, CSc. Nastínil především své obavy a možné dopady, které by reformy, a zvláště pak školné, mohly po prosazení mít. Vysokých škol je moc, ale zlodějů moc není? „To, co teď řeknu, asi bude trochu netradiční, ale já si myslím, že není nic špatného na tom, pokud by se lidé „Příspěvek vysokým školám z veřejných zdrojů na podporu vzdělávací činnosti odpovídá výkonnosti české ekonomiky. Žalostně malý je v oblasti výzkumu a žalostně malý je ze soukromých zdrojů. Soukromými zdroji je samozřejmě školné a také podíl na financování činností, zejména ve výzkumu, soukromým sektorem. Reformy, pokud budou alespoň trochu úspěšné, mají zlomit tuto úroveň financování ze soukromých zdrojů pro výzkumnou a další činnost. Toto vysokým školám chybí.“ Doc. RNDr. František Ježek, CSc.

12

vzdělávali a kultivovali z velké části, nemusí všichni, ale z velké části, do třiceti let. Protože víme, že pracovat se bude do sedmdesáti let, možná i déle, takže těch čtyřicet roků si určitě odpracujete. A já nevím, kdo může mít pocit, že populace v naší zemi je zbytečně moc kultivovaná, tzn., že je u nás zbytečně moc vysokých škol. Lidé, kteří hájí toto stanovisko, říkají, že vysoké školy tady nemohou tady v takovém počtu být z finančních důvodů. Stát dává na VŠ 20mld. korun, odhady korupce se pohybují okolo 40-120mld. korun ročně. Každopádně, to, co se u nás za rok rozkrade je několikanásobek toho, co jde na všechny vysoké školy dohromady.

m a T é

Katastrofická vize – privatizace VŠ v ČR „Co se stane, jakmile se začnou rušit vysoké školy nebo její části. Začnou se rušit výhradně v oblasti veřejných VŠ a nebudou rušeny podle kvality výuky nebo vědecké činnosti, ale podle síly lobbistických klik, které se dostanou do přízně ministerstev. Navíc budou ty veřejné vysoké školy rušeny na objednávku soukromých vysokých škol.“ Odůvodnění je podle pana Kellera nasnadě. Snahy o zavedení školného v této době nejsou vůbec náhodné. Naopak, je pro jistý sektor nezbytné zavést školné právě v době, kdy je úbytek narozených dětí, a v roce 2018 už by se na VŠ mohl dostat v podstatě celý ročník. A proč by studenti chodili na soukromé školy, kdyby se na veřejných neplatilo školné, a měli by to tedy levnější. Tím by vyschl proud studentů na soukromých školách.

foto: Jan Baka

„Hovořilo se o tom, že výše školného by měla být motivační. V následujících dvou třech letech hrozí propad financování o zhruba 40% a otázka samozřejmě zní, jak zajistit výpadek toho financování. A v ten okamžik to školné může být jakousi záplatou. Ale je nutné říct, že nikdo nechtěl, aby bylo záplatou, nicméně, ekonomická situace, v jaké se nacházíme, je taková, že pokud školné bude, bude z pohledu nutnosti záplatovat propad financování VŠ vycházející z úrovně veřejných financí, které máme k dispozici v České republice.“ prof. Ing. Ivo Vondrák, CSc.

„Zároveň si soukromé vysoké školy domohou to, aby dostávaly od státu příspěvek na studenty. Pokud k tomu dojde, bude to totální privatizace vysokého školství v ČR.“ Samospráva škol jako atrapa demokracie Připravované zákony chtějí dle vizí pana Kellera přebudovat prostřednictvím tzv. Rad systém vedení škol, aby je mohli ovládnout místní politici a podnikatelé. A ve státě prolezlém korupcí nemáme takové účinné pojistky, které by zabránily odklonu státních prostředků určených na vzdělání do soukromých kapes. Zároveň vyslovil dopad, který bude mít zasednutí politiků do této Rady. „Na vysokých školách se nesmějí organizovat politické strany. To je naprosto v pořádku. Proč je ale také organizovat, když exponenti těchto stran ovládnou skrze správní rady přímo řízení vysokých škol? Výsledek bude takový, že dosavadní samospráva škol v čele s akademickým senátem se stane jen atrapou demokracie.“ Světová rarita Ve svém příspěvku se prof. Keller vyjádřil také k výroku pana prezidenta o parazitismu studentů na zbytku

13

a

Ivan Dzido

Vysokých škol je moc, ale zlodějů moc není. To je zvláštní.“

m

U

a studenty univerzity. Cizinec, neznalý švédštiny, se určitě nemusí hanbou propadat. Angličtinu ve Švédsku ovládá většina populace a není tedy divu, že v ní výuka v mnoha předmětech probíhá. Švédský student by se tak možná podivoval nad děním v našem školství a troufám si říct, že nejen on. Abych řekl pravdu, tak ve skrytu duše doufám, že problém vysokoškolských reforem nezasahuje jen do myslí nás, studentů, profesorů a zaměstnanců univerzit, ale nějakým způsobem se dotýká i těch pracujících, nepracujících, mladých i starých, kterým nejde jen o blaho vlastní. Je tedy nyní na nás, akademické obci, abychom požádali stát o jeho naslouchání nám, jeho občanům, neboť mu chceme připomenout, že škola je přece základ života!

T é

praktickou část výuky, četbu, samostudium a práci v týmech. Semestr je rozdělen do několika částí, přičemž každá část je zakončena naší obdobou zkouškového období, ovšem v časově kratším rozmezí. Některé předměty trvají celý semestr, jiné třeba jen třetinu. Relativně klidná a nekonfliktní společenská situace jakoby se přelévá i na akademickou půdu. Na té panuje zvláštně poklidná studijně-sociální atmosféra. Přítomnost studentů s jinými kulturními nebo etnickými kořeny či s handicapem a jejich interakce s většinovou komunitou dodává celkovému bytí v instituci univerzity povznesenou náladu. Sebeuznávanější místní profesor zřídkakdy užívá svého titulu před nebo za jménem a vyžaduje oslovování křestním jménem. Takové nepsané pravidlo platí ostatně mezi všemi zaměstnanci

m a T é

„Říkám to nerad, ale ty argumenty, proti nimž tady dnes protestujeme, mi často připadají rozumné. Škol je hodně a studentů příliš. Čím to měřím? Tím, jací jsou. V té chystané politice státu vůči vysokým školám vidím jakousi jednotnou základní snahu: zužit hrdlo a zvýšit tlak; zmenšit dostupnost a podpořit soutěživost; omezit příliš lákavou nabídku zdánlivě elitního vzdělání a rozšířit spektrum prakticky a profesně specializované přípravy na ekonomicky aktivní a soběstačný život. Zní mi to rozumně. Jenom ten způsob, jakým to chtějí provést je mechanický, povrchní, necitlivý k organickým strukturám vysokých škol.“ Takto uvedl svou přednášku na Noci univerzit OU filozof ThLic. Vladimír Šiler, Dr. Nabídnul také tři pohledy, perspektivy, které mají podle něj sloužit spíše k zamyšlení. Generační perspektiva V tomto pohledu bylo vedle sebe postaveno přirovnání pečovatelského státu k „taťkům“ a nastíněn možný generační střet. Dnes chce většina mladých cestovat, bavit se, studovat. A tento narcismus je v podstatě postmoderním úkolem. „Tedy, je to v pravdě důstojné a spravedlivé; plošně rozprostřít příležitost ke kultivaci hodnou někdejší aristokracii ducha. Akorát že taťkům, potažmo pečovatelskému státu, už docházejí peníze a trpělivost.“ „To přenošené dítě reforem vedlo k tomu, že tam vznikalo mnoho nekonzistentností, protože do toho vstupovalo příliš mnoho zájmu. I proto si myslím, že někdy je lepší udělat věci rychle, odvážně, a pak je korigovat, než protahovat diskuzi, která zhoršuje ten stav.“ Doc. RNDr. František Ježek, CSc.

zdroj: moravskoslezsky.denik.cz

Spotřebitelská perspektiva Společnost, jak zmínil Dr. Šiler, je ráda klamána. A dá ráda přednost levnější alternativě, i za cenu, že se nehonosí certifikovanou nálepkou. To platí například u potravin. Ale nejen potraviny, i vzdělání

podlehlo globalizaci. „Univerzita měla racionálně zobecňovat a humanisticky kultivovat. Logicky – nemnohé. Místo toho dnes evropský unifikovaný vzdělávací ústav nabízí homogenizovanou intelektuální fašírku pro kdekoho.“ „Výsledkem není spravedlnost, ale spíše rozmělnění. Budeme muset přijít na to, že všichni na všechno nemáme. Smířit se s rozrůzněním. Ale uznat certifikovanou kvalitu, i když si ji většinou nemůžeme dovolit.“ Regionální perspektiva V poslední, třetí, perspektivě nabídnul otázku, proč vlastně ještě v té Ostravě zůstáváme. Zda by to někde, kde se nepotýkají s problémy, jaké máme tady, nebylo lépe… Bylo? :) V závěru pak nabídnul pan Šiler vlastní názor. „Jestliže stát dává na vysokoškolské

15

a

14

Příspěvky doc. Ježka zazněly v diskuzi na VI. konferenci ČeSU Příspěvek prof. Vondráka zazněl na setkání s rektorem VŠB-TUO konaného 27. 2. 2012

Vědu, rozum ani umění nemůžeme spoutat

m

Přednášku pak profesor Keller ukončil shrnutím dvou základních bodů, které reformy podle něj sledují. „Francouzský sociolog Henri Vaquin je autorem výroku: „Dnes už zdaleka nejde jen o to, aby pracovník prodal svoji pracovní sílu co nejvýhodněji pro firmu. Stále více půjde o

Připravila Agáta Vřeská

U

zdroj: Vladimír Šiler, ceskatelevize.cz

Předpovědi podle počasí „Myslím, že jsem odhalil ten klíč, podle kterého se školné buď platit bude, nebo nebude. Ty návrhy v jistém smyslu korelují s vývojem počasí. Letos byl nadprůměrně teplý leden a ministr školství přitvrdil. V únoru udeřily mrazy a v té době ministr Dobeš roztál, vrátil se ke svému návrhu, který byl ale z léta, které bylo ale studené ve srovnání s loňskem a předloňskem. Teď, protože se oteplilo přes víkend, to skončilo tím, že ministr řekl, že se nebude platit vůbec nic a já jsem čekal, jak to bude s vývojem počasí dál. Pak přišla asi tlaková níže, hned večer se to projevilo, a už je zase zápisné. A teď budu s očima na teploměru odhadovat další vývoj.“

to, aby si kupoval své zaměstnání.“ Takzvané reformy vysokých škol právě tento dvojí cíl sledují. Dojde ke snížení autonomie škol a jejich navázání na zájmy firem. To má absolventům umožnit prodávat tak, aby to bylo pro firmy co nejvýhodnější. A školné bude sloužit jako první záloha na zaměstnání. Pak se budou absolventi škol celoživotně vzdělávat za své peníze, aby si tak zaměstnání stále znova kupovali.“

T é

společnosti a k tvůrčímu způsobu, jakým ho rozšířil ministr školství. „Pochybuji, že v jiné zemi je ministr školství, který vůbec neví, k čemu je dobré vzdělání.“ Reagoval tak na výroky, že na vysoké školy by neměli doplácet lidé, kteří na nich nebudou nikdy studovat. Ministr tak zřejmě neví, že i tito lidé potřebují architekty či lékaře.

foto: Jan Baka

U Tak, jak to vidím Představme si, že jsme začínající divadelními herci. Chodíme na zkoušky a pilně se doma učíme zadané repliky. Kolem nás je spousta těch, kteří jsou na stejné úrovni jako my. Kolegové a potenciální nepřátelé zároveň. Pak jsou tady také hvězdy, ty, kterým jejich hlavní role závidíme, ale zároveň si uvědomujeme, že to nemají lehké. Téměř v každé hře nás režisér obsadí, ale většinou jenom jako křoví. „ Musíš dospět do určitého bodu,“ říká. A my chápavě kýveme. Když jsem se o protestech dozvěděla, bylo mi jasné, že u nich nesmím chybět. Chtěla jsem situaci lépe porozumět a zdálo se mi, že Týden neklidu je k tomu jako stvořený. Být křoví. Pak ale vyplulo napovrch, že můžeme být více než

jen v jakémsi pozadí. „Můžeš sehrát jednu z vedlejších rolí, pomoci nám. “ Samozřejmě, že jsem chtěla. Díky tomu, že se stanete těmi, co jsou viditelnější na jevišti, získáváte jiný náhled na věc. Nezmění vás to zásadně, ale může se stát, že vám to otevře oči. Pro mě měl Týden neklidu symbolickou hodnotu. Přestože jsem byla během představení téměř neviditelná, postřehla jsem věci, které divákům unikly. Ale to jim vyčítat nemohu. Zákulisí je přece otevřeno jenom účinkujícím a dalším pracovníkům divadla. Bylo to zvláštní představení. Možná to s diváky z řad politiků nějak pohnulo, možná se v nich vzbudily nějaké emoce, kdo ví. Přesto myslím, že tahle premiéra a doufejme, že zároveň i derniéra, se mimořádně vydařila. Kristýna Svidroňová

16

m a T é

ZA MASKOU? ACTA Fenomén ACTA aneb co dnes hýbe světem

Ať zapnete televizi, rádio či otevřete noviny, tématu ACTA se nevyhnete. O této ,,dohodě“ mluví zkrátka celý svět, proto ani my nemůžeme zůstat pozadu. Zabýváme se touto tématikou, abychom vám ACTA co nejvíce přiblížili a nabídli co nejlepší informace. Vzhledem k tomu, že internet patří neodmyslitelně k našemu každodennímu životu, měli by všichni jeho uživatelé vědět o omezení či naopak přínosech, které ACTA do světa internetu (a nejen tam) přináší. Reálie ACTA (anglicky Anti-Counterfeiting Trade Agreement, česky Obchodní dohoda proti padělatelství) je kontroverzní mezinárodní obchodní dohoda s trestněprávními prvky, jejímž účelem je vytvoření mezinárodního systému pro vynucování duševního vlastnictví. ACTA by vytvořila vlastní řídící organizaci mimo existující mezinárodní instituce, jako jsou Světová obchodní organizace (WTO), Světová organizace duševního vlastnictví (WIPO) a Organizace spojených národů. ACTA zahrnuje jak padělání hmotného zboží (značkové oblečení, hudební a filmové nosiče, léky) tak i internetové a informační technologie. Vyjednávání ACTA neprobíhala na půdě žádné mezinárodní instituce a rozhovory o této dohodě začaly mezi Spojenými státy, Kanadou, Evropským společenstvím, Švýcarskem a Japonskem v letech 2006 a 2007. Do 22. května 2008 bylo vyjednávání vedeno v utajení, poté byl diskusní list o navržené dohodě uložen na WikiLeaks a noviny ihned informovaly o tajných jednáních. ACTA byla podepsána 1. října 2011 v Tokiu 8 státy (USA, Austrálie, Kanada, Japonsko, Maroko, Nový Zéland, Singapur, Jižní Korea) a ostatním je otevřena k pod-

pisu do května 2013. Z EU ji prozatím nepodepsali jen Německo, Slovensko, Holandsko, Kypr a Estonsko. Česká republika tuto dohodu podepsala 26. ledna 2012 v Tokiu (japonské ministerstvo zahraničí se stane depozitářem smlouvy – jejím knihovníkem) prostřednictvím velvyslankyně České republiky, Kateřiny Fialkové. Plné moci k tomuto úkonu se jí dostalo od prezidenta Václava Klause na doporučení vlády (usnesení č. 825 předložené ministrem průmyslu a obchodu Martinem Kocourkem a 1. místopředsedou vlády a ministrem zahraničních věcí Karlem Schwarzenbergem). Je však u nás neplatná, dokud ji parlament neratifikuje. Možná budoucnost Odborné shrnutí bychom měli za sebou, ale stále nastává otázka, co to pro nás skutečně znamená? ACTA je často označována jako cenzura, omezení svobody internetu, proti-pirátský klub atd. Tato dohoda je nyní v mnoha ohledech příliš vágní. Nastavuje pravidla a je plná nejrůznějších doporučení a možností, která si už musí zpracovat každá ,,podepsaná“ země sama. V mnoha bodech smlouvy se předpokládá, že je každý potenciální podezřelý, což je v rozporu s presumpcí

17

a

Připravila Agáta Vřeská

U U

m

brané částky spolkne firma provozující mýtný systém. Myslím si, že užitek ze vzdělané populace je obecně vyšší než z aut prohánějících se po dálnici.“ „Rozum, věda, umění se nedá ani spoutat, ani nadirigovat. Udržet je může jedině touha po kvalitě. A to i kdyby se zhroutily státní rozpočty nebo třeba internet.“

T é

vzdělání stále méně peněz, pak se pochopitelně musíme vzepřít a trvat na tom, aby se tedy šetřilo jinde ve státním rozpočtu. Byť by to vzdělání bylo jakékoli. A není-li stát schopen nebo ochoten vzdělání svých občanů podporovat, pak tedy ať ten stát přehodnotí politicky i jiné své služby, které údajně veřejnosti poskytuje. Dálnice taky nevyužívají všichni. A všichni je platí ze svých daní. Školné by mohlo být, při tom zmíněném příkladu dálnic, obdobou mýtného. Mýtné je jednak motivačním poplatkem, usměrňujícím hospodárné využívání tohoto drahého zařízení. A jednak je to individuální spoluúčast vyrovnávající ty náklady zaplacené solidárně všemi. Tohle vypadá férově. Ale víme dobře, kolik z vy-

Shrnutí Masy lidí popuzuje ACTA nejen kvůli tomu, že jako první hodlá omezovat svobodu internetu (mimo jiné), ale také díky svému ,,utajovanému“ vzniku. Evropská komise označuje ACTA za pokus, jak vynutit dodržování práv k duševnímu vlastnictví, a říká, že státy, které se vyjednávání účastnily, považují práva k duševnímu vlastnictví za klíčový instrument pro svou vývojovou a inovační politiku. „Rozšířenost porušování práv k duševnímu vlastnictví představuje trvale rostoucí hrozbu pro udržitelný rozvoj světové ekonomiky. Je to problém s vážnými ekonomickými a sociálními důsledky. Dnes stojíme tváří v tvář novým výzvám: růst nebezpečného padělání zboží (farmaceutické výrobky, potraviny a nápoje, kosmetika, hračky, autodíly), rychlost a jednoduchost digitálního rozmnožování, růst významu Internetu jako distribučního kanálu, a sofistikace a prostředky mezinárodně působících padělatelů. Všechny tyto faktory činí tento problém pronikavější a hůře zvládnutelný.“ (argument Evropské komise)

Internetová úložiště a ACTA Asi nejznámější kauza je s internetovým uložištěm Megaupload, který nedávno americká justice s FBI odstavili z provozu, jak se můžete přesvědčit přímo na stránkách www.megaupload.com. Zakladatel serveru Kim Schmitz, který vystupuje pod aliasem Kim Dotcom byl uvězněn v novozélandském vězení, dokud mu nebylo schváleno propuštění na kauci. Server podle amerických vyšetřovatelů sdílením filmů a dalšího chráněného obsahu způsobil majitelům práv škodu za půl miliardy dolarů. Vydělal tím údajně více než 175 miliónů dolarů (přes 3,5 miliardy Kč). Zablokování Megauploadu zkomplikovalo „život“ celé sféře veřejného sdílení dat. Několik serverů přehodnotilo svou situaci a začali omezovat své služby. Mezi další uložiště můžeme zařadit například filesonic.com, Uploaded.to či Fileserve. com. ACTA a Anonymous Anonymous je, jak je již z názvu patrné, anonymní a strukturou na sobě nezávislé hnutí, které se přihlásilo o slovo už v roce 2003. Nejvýznamnější byly roky 2010 a 2011, kdy se informace začaly dostávat do masmédií, což bylo zapříčiněno velkým zájmem, který vzbudila jejich činnost spojená s WikiLeaks (www.wikileaks.com)

zdroj: nova.tv

Autoři doporučují: http://www.youtube.com/ watch?v=3cz6bEkdX4Q : video - Co je ACTA? Zuzana Škůrková, Tomáš Mičúnek Zdroje: zive.cz, wikipedie.cz, ceskatelevize.cz

19

m a T é

a

18

jetek ve výši hodnoty majetku pocházejícího z trestné činnosti. Soud může konfiskovat nebo zničit veškeré materiály porušující autorská práva, a to na náklady porušovatele. Vše jsou však pouze návrhy, konečné tresty budou opět na samotných členských zemích.

nebo akce proti firmě Sony. Hlavní symbolem Anonymous je maska Guye Fawkese, která je inspirována filmem a zejména komiksem „V jako Vendeta“. Mimo jiné disponuje Anonymous také vlastní vlajkou… Podle Anonymous jsou ve smlouvě ACTA zákony, které omezují lidská práva, svobodu. Jelikož je část smlouvy utajovaná, mnoho lidí si myslí, že jde o součást konspirační teorie New World Order (nového světového pořádku). Kvůli tomu, jak se česká vláda chová, a chce podepsat smlouvu ACTA i přes odpor obyvatel, se Anonymous rozhodli útočit na weby českých politických stran. Dne 2. 2. 2012 byl proveden útok na web ODS, na které byl zanechán text s důvody, proč nepřijímat smlouvu ACTA a také vzkaz prezidentovi republiky. Cílem Anonymous je podle jejich slov „otevřít lidem oči a přesvědčit je, že nastal čas, abychom řekli ne”. Anonymous, spolu s demonstranty podporovanými Českou pirátskou stranou, v Česku částečně uspěli, protože předseda vlády Petr Nečas 6. 2. 2012 pozastavil ratifikaci smlouvy ACTA v České republice.

m

Náhrady škody za porušení autorských práv Soud se může řídit doporučením majitele práv, který doloží ztrátu například na základě ušlého zisku. Mohly by tedy nastat rozsudky s obrovskými ciframi a k tomu všemu by vlastně o výši trestu spolurozhodovala jedna ze stran sporu, což je v rozporu s nezávislým soudnictvím. Dále může soud získat pravomoc zabavit ma-

zdroj: ct.cz

Opatření ACTA však bývají často označované za protidemokratické a jsou kritizované za to, že jsou v rozporu s lidskými právy. Stále je však záhadou, jak budou opatření vycházející z ACTA vypadat u nás. V současnosti jsou možné jen spekulace, kterých najdeme v médiích nespočetně mnoho. Samotná skutečnost je zatím ve hvězdách.

T é

neviny v evropském právu (možné kontroly notebooků a mp3 přehrávačů na hranicích – v rámci EU, tedy ani v ČR, se kontroly na hranicích nemají uskutečňovat). U nás by teoreticky mohlo dojít i ke konci samotného stahování, neboť by nám mohly skončit časy, kdy jsme se mohli odvolávat na stahování audiovizuálního díla pro vlastní potřebu. Samotný internet a počítače, tedy ,,prosazování práv k duševnímu vlastnictví v digitálním prostředí“ jsou předmětem 5. kapitoly ACTA a to počínaje článkem 27. ACTA dává státům za úkol, aby bojovali proti porušování autorských práv v digitálním prostředí a aby reagovali rychle a dostatečně tvrdě. Tento úkol se však v dohodě blíže nespecifikuje. Je tedy na každé zemi, jaké kroky si zvolí, musí však být kompatibilní s ,,idejemi“ ACTA. Může dojít k blokování celých pirátských webů nebo k odpojování od internetu (spekulace). Trestné bude také obcházení tradiční DRM (Digital Rrights Management – ,,Správa digitálních práv“ – účelem je kontrolovat či omezovat používání obsahu digitálních médií). Mohlo by být nelegální samotné vypalování a převod CD třeba do MP3. Do členských zemí ACTA by se nesměl dovážet ani jakýkoliv hardware, který tuto ochranu obejde.

m a

NO to ACTA OSTRAVA!!!

Mnoho lidí se podivuje, co že se v té naší republice a hlavně v Ostravě poslední dobou děje. o takových 20 let? A kvůli čemu to vlastně celé vzniklo? Jedná účasti a názoru lidu jakékoliv země. Nebýt japonských medií, nikdo by nevěděl, oč se jedná.

Kdyby to alespoň přineslo něco užitečného, ale když už sama ředitelka české pobočky P.I.P.A. nedokázala říci kladný přínos pro společnost, tak to už na něco poukazuje. Já osobně jsem byl svědkem protestů proti těmto dokumentům. A takovou dávku emocí jsem

Tento dokument ohrožuje svobodu slova, pub-

nezažil ani u sledování filmu. Lidé, kteří šli kolem,

likaci fotografií a videí. A to jsem se ještě nezmínil o

třeba do obchodu, přidávali se k davu, který

tom, že A.C.T.A. dají státům pravomoc vydat záko-

vykřikoval hesla „CHCEME SVOBODNÝ INTERNET“,

ny, které umožní prohledat vaši osobní elektroniku

„NECHCEME A.C.T.A.“, ale také jen „SVOBODU“. Ne-

a v případě, že naleznou něco, co se jim nelíbí,

jvíce mne dojali lidé, kteří koukali z oken, vzali si

zabaví ji a následně na to zničí. A umožní, aby vás

kabáty a šli za námi do ulic. Já jako fotograf jsem

U

Na závěr bych chtěl napsat jeden výrok, který

mentu, protože by mi to přineslo spoustu obtíží se

jsem slyšel na protestech: „Politici si myslí, že ovlád-

sdílením či vystavováním mých fotografií, protože

nou internet, ale internet ovládne je“.

bych musel žádat o svolení autora objektu či

Vojtěch Žižka

obličeje fotografie vystavit. A nedej bože, že bych vyfotil například svého kamaráda a v pozadí by byl transparent s reklamou! Společnost vystavující tuto reklamu by mne mohla zažalovat za porušení autorských práv. Polsko se již vzdalo těchto dokumentů, na naše slovenské sousedy, kteří vyšli v mrazech do ulic, stříkají vodním dělem, v Německu jsou masové protesty. U nás vláda zatím ratifikaci odložila, že si

foto: Vojtěch Žižka

pokračování na str. 21

ACTA – opravdu proti svobodě?

Zejména mladé lidi ovládla v poslední době jakási podivná hysterie – vždyť oni nám začnou cenzurovat internet! Je třeba jednat. Apatie lidí k dění ve společnosti náhle zmizela. Prvně bych rád zdůraznil, že argumenty jako „návrh bych schvalován bez účasti lidí jakékoliv země“ jsou zcela liché. Který zákon je schvalován s přímou účastí obyvatel, která mezinárodní smlouva je takto ratifikována? Samozřejmě žádná a ACTA v tomto ohledu není výjimkou. Principem zastupitelské demokracie je přece přenesení výsady schvalovat zákony na zákonodárnou moc, v ČR tedy na parlament. Pochopitelně, veřejnost má možnost sledovat projednávání nových zákonů a v případě nespokojenosti sepisovat petice nebo demonstrovat, jako se tomu stalo nyní. Odpůrci ACTA často jako hesla používají „Chceme svobodný internet.“ Jenže ouha – co to je ten „svobodný internet“? Virtuální svět, kde je umožněno cokoliv? Taková podoba webové sítě by se jistě málokomu z nás líbila. Představme si, že čtenář tohoto komentáře studuje na vysoké škole a píše bakalářskou,

20

obyvatelstvo.

A taky jako fotograf jsem proti tomuto doku-

a

se o dokument A.C.T.A., který byl podepsán bez

nemusím pokračovat dále.

tedy dokument přečtou a přezkoumají dopad na

které kolují po internetu.

rigorózní nebo jakoukoliv jinou práci. Poctivě shromažďuje prameny, stresuje se, jestli správně umístil interpunkci a odstavce. Nakonec ji úspěšně obhájí, jenže. Někdo, kdo se k této práci dostal (a že tu možnost má řada lidí), ji umístí na internet. V tutéž chvíli na druhé straně republiky jiný student, poněkud méně poctivý, tápe nad zadáním práce. Najde tedy na webu text prvního studenta, prohlásí jej za svůj a bez námahy a úsilí také obhájí. Nesmysl? Snad ano, ale jen díky tomu, že existují zákony na ochranu autorských práv. Pokud by nepoctivý student toužil zneužít práci jiného, zákon na něj pamatuje a pedagogové mohou toto plagiátorství rovněž trestat. Jaký je tedy rozdíl mezi zneužitím bakalářské práce a například hudby? Autoři písní si snad nedali práci s jejich tvorbou, někdo neinvestoval své peníze do produkce a podobně? Jako bychom si po dvaceti letech od převratu pletli definici svobody. A právě nejhlasitější odpůrci ACTA by si mohli vzpomenout na okřídlené „svoboda mé pěsti končí tam, kde začíná tvůj nos.“

Například mnohými zmiňované restrikce při fotografování na veřejnosti. I dnes ale občanský zákoník pamatuje na tuto skutečnost, konkrétně §12 stanovuje, že „... obrazové snímky a obrazové a zvukové záznamy týkající se fyzické osoby nebo jejích projevů osobní povahy smějí být pořízeny nebo použity jen s jejím svolením.“ Toto ustanovení je většinou obcházeno díky následné vágní výjimce pro úřední, vědecké a podobné účely, ale existuje. Přijetí ACTA na tom málo co změní, ostatně v důvodové zprávě ACTA, odst. 2, je uvedeno: „Dohoda ACTA nemění acquis EU, protože právní předpisy EU jsou již podstatně modernější než platné mezinárodní normy.“ Implementace každé mezinárodní smlouvy do právního řádu je vždy složitá a je jen dobře, že se nyní rozpoutala diskuze širší veřejnosti. Musím však žasnout údivem nad tím, jak se naše, tedy mladá generace, dokázala náhle zmobilizovat k veřejnému vystoupení a manifestacím. Za poslední dobu totiž český parlament přijal řadu zákonů, které budou mít tragický dopad na společnost a životní úroveň

m

T é

Lidé stávkují, politici se bojí. Nevrátili jsme se zpět

za tyto přestupky poslali do vězení. Myslím, že už

tam nafotil spousty již dobře známých fotografií,

T é

U

většiny lidí v příštích letech, při jejich schvalování se ale veřejnost zmohla maximálně na nadávání v hospodách. Inu, ta naše povaha česká… Zcela závěrem bych doporučil všem agilním obráncům „svobody na internetu“ smlouvu ACTA si přečíst. Mnozí pak s údivem zjistí, že ani ony kontroly na hranicích, kde „nám budou celníci zabavovat laptopy“, prakticky nehrozí. Článek 13 totiž jasně říká: „Při případném stanovování účinného prosazování práv k duševnímu vlastnictví na hranicích by strana měla postupovat v souladu se svým vnitrostátním systémem ochrany práv k duševnímu vlastnictví (…)“. Jinými slovy, nelze vytvářet překážky obchodu a naopak, státy se mají řídit dosavadní legislativou. Ruku na srdce, vážení odpůrci ACTA – kolik z Vás si opravdu dalo tu práci a všech 26 navržených stran přečetlo? A kolik z Vás má jen informace z médií nebo sociálních skupin? Ona zdůrazňovaná svoboda je totiž o diskuzi a kompromisu – ne o hackerských útocích na weby všech, se kterými nesouhlasíme. Karel Střelec

21

www.sus.osu.cz

h o z R

r

Co říkáte na připravovanou Noc univerzit a následný protestní pochod? Má to smysl? Já se přiznám, že nevím úplně jistě, proti čemu se protestuje, protože těch názorů je celá řada. Své představy mají rektoři, akademické obce, studenti. To znamená, v daný okamžik si nejsem jistý, zda všichni vědí, proti čemu protestují. Takže mám trošku pocit, že je to možná zbytečné, že by to chtělo se domluvit, sjednat, co komu vadí.

Považujete stáhnutí návrhu školného panem ministrem za šťastné? Já tam vidím problém právě v panu ministrovi – říká se, že situace na bojišti se mění každou minutu, na ministerstvu školství každou půlminutu. Fakt je ten, že se teď změnil tento princip (namísto klasického školného bylo navrženo placení poplatků za překročení standardní doby studia – pozn. red.), ale myslím si, že to není úplně špatné. Je to jakási varianta, je to velký kompromis. Ale rozhodně to nepomůže k nějaké větší motivaci studentů, je to spíše trest za to, že jsem nebyl schopen vystudovat v tom čase, který je definován tím studijním programem.

Myslíte si, že pokud se jednání nyní zastaví, stihne se připravit nová, lepší reforma? Toho se právě my jako rektoři obáváme, že tím, že se to celé zastaví, tak může dojít k tomu, že ta reforma neproběhne. Na druhou stranu si myslím, že ta jednání probíhají a takto je to dohodnuto s Českou konferenci rektorů, takže si myslím, že ta jednání stále probíhají. Děkuji za rozhovor.

o v o

foto: Vojtěch Žižka

Jaký je Váš názor na navrhovanou reformu? Já si myslím, a to jsem všude deklaroval, a myslí si to také celá Česká konference rektorů, že vysokoškolský zákon, který dnes máme, je už zastaralý. Vznikal po revoluci, nyní jsme v úplně jiném období a myslím si, že dneska začínáme na ten zákon doplácet. Hlavní problém je ten, že ministerstvo školství definuje rozpočet univerzit každý rok, úplně nezávisle na tom předcházejícím. A to je samozřejmě velký problém. Nová reforma předpokládá, že se bude plánovat období financování na tři až pět let, což je samozřejmě důležité pro univerzitu, protože má prostor se přizpůsobit potřebám a nějakým způsobem na to reagovat. Také akreditace, která dneska probíhá po oborech a je nesmírně administrativně náročná, se dá v novém vysokoškolském zákoně vyřešit přes jakousi akreditaci instituce. To znamená, v novém zákoně je celá řada věcí, které já považuji za velmi pozitivní. Ale také je tam celá řada věcí, která je nedomyšlená, nedořešená. Velký problém je třeba nový Zákon o finanční pomoci studentům, který je stoprocentně nedodělaný. Takže těch názorů je celá řada a já zatím nevidím jasně, proti čemu se protestuje, protože mám pocit, že

se hovoří o tom, že se protestuje proti reformě, ale já si myslím, že to přeci nechceme. My tu reformu potřebujeme, je třeba k ní jednat.

h

Den před celorepublikově připravovanou Nocí univerzit, tedy 27. 2., se málokdo na akademické půdě vyhnul právě tématu reforem a akcí v rámci Týdne neklidu. Zajímal nás proto názor rektora Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava, které bylo často vytýkáno, že se k protestním akcím oficiálně nepřipojila.

studenti studentum

o z

o v o

r

R

U ROZHOVOR U Rozhovor s rektorem VŠB-TUO prof. Ivo Vondrákem

Agáta Vřeská

foto: Vojtěch Žižka

foto: www.biledivadlo.cz

22

23

s O S U

a tanců Hlubina. A o tom, že se ples povedl, svědčila i záplava pestrých šatů, zvuky tanečních kroků i množství prodaného alkoholu.:) Na ples vzpomíná také hlavní organizátorka, Aneta Vozňáková:„Ples se mi velice líbil, i když jsem ráda, že takový ples organizuji jen jednou za rok, protože jsem jej dospávala ještě dva dny potom. Myslím si, že se lidé bavili, i co jsem od nich slyšela a vše navíc proběhlo podle plánu a nenastaly žádné komplikace. Také jsem si užila tombolu, protože je velmi potěšující ji rozdávat lidem, kteří ji vyhráli. Ale zase nemůžu nic vyhrát já :-D“ Pokud jste si nenechali Ples v Michálkovicích protančit mezi prsty a dobře jste se bavili, jsme rádi, a těšíme se na další plesání a plesování se SUS Ostrava opět za rok. Agáta Vřeská

foto: Vojtěch Žižka

týče. Podle mě se lidé bavili, alespoň takové jsem slýchal ohlasy během plesu i po něm. Velmi se mi líbila také tombola, i když mě trochu mrzí, že jsem nic nevyhrál, asi jsem si to měl nějak podplatit.“ Na závěr bych si Vás, za všechny organizátory, již teď dovolila pozvat na Ples SUS Ostrava 2013. Nikol Dostálová

foto: Kristýna Svidroňová

25

t r a v a

Plesová nálada se přenesla také na poslední ples SUS v této sezóně, který se roztančil ve středu 7. 3. V KD Michálkovice. I tentokrát se jednalo o ples s dlouholetou tradicí; Michálkovice naším plesováním ožily letos již po osmé. A zatímco ples v AKORDU byl doposud doménou původní Stavovské unie studentů z Báňské univerzity, Michálkovice byly již neodmyslitelně spojeny s bývalou Stavovskou unií Ostravské univerzity, a tak měl i ten michálkovický ples premiéru pod novou SUS Ostrava. Celou akci zahájil prorektor pro rozvoj a sociální vztahy VŠB-TUO prof. Ing. Jaromír Gottvald, CSc. a průvodci celého večera byli návštěvníkům členové naší SUS. Hosté se mohli těšit na taneční skupinu Heart2Beat, na tanečníky Latinsko-amerických tanců a v neposlední řadě na zahájení plesu Souborem lidových písní

s

S

Ples SUS Ostrava v kulturním domě Michálkovice

O

24

U

S

V pátek 10. 2. se v kulturním domě Akord konal první ples nově vzniklé spojené Stavovské unie studentů Ostrava. Ples probíhal na třech scénách. V hlavním sále hrálo trio Adamis, na patře se na jednom pódiu střídaly hned dvě kapely, a to Gangsters of swing orchestra a Cimbálová muzika Hlubina. Suterénní prostory budovy zaplavila taneční vlna pod taktovkou DJ Martyho z Rádia Kolej. V průběhu večera předvedly svá vystoupení jednotlivé taneční skupiny. Hip hopem se představila taneční skupina Respect dance crew Ostrava, folklórní tance uvedl Slezský soubor Heleny Salichové a břišní tance zatančili členové ze skupiny Latifah. Celou budovou se neslo bujaré veselí. Návštěvníci se bavili a tančili ve všech sálech, a dokonce i na chodbách. Pro hosty byla připravena také bohatá tombola s hodnotnými cenami. Studenti také mohli využít bezplatnou autobusouvou dopravu, která je jak na ples v kulturním domě AKORD přivezla, tak i v ranních hodinách odvezla přímo na koleje. Hlavní organizátor Juraj Kviatkovský nám řekl: „Ples hodnotím velmi pozitivně. Nenastaly žádné nepříjemnosti co se kapel, vystupujících i návštěvníků plesu

www.sus.osu.cz S U

t r a v a

U SUS OSTRAVA U Ples SUS Ostrava v kulturním domě Akord

U

Radim Kateřiňák

UBC podruhé

Je 17. 2. večer. Přijíždím do Vrtule včas a oddechuji si. Ještě to nezačalo. Každopádně to už docela ožívá. První kapela prubuje svoje nástroje. Začíná boj s ozvučením. Na této situaci mě vždycky pobaví moje vlastní nedočkavost. Začne to v jistých chvílích znít, jakoby už opravdu hráli, ale dříve či později se sálem rozhostí náhlé a nečekané ticho. „Neslyším zpěv,“ zavolá mladík u mikrofonu. Pak mi dojde, že ještě nezaznělo ani slovo

26

t r a v a s O S

V historicky prvním kole UBC se o postup do finále utkaly tyto kapely: kapela Ravers z Havířova, která hraje ve stylu hard-rock, Japan four z Ostravy a na závěr ostravská kapela The Tapes. Jasným vítězem večera se pak stala kapela The Tapes a její rock-alternative. A jak první soutěžní večer hodnotila hlavní organizátorka Gabriela Kožušníková? „Nevěděli jsme přesně co očekávat, ale nakonec všechno dobře dopadlo. Lidé se bavili, kapely byly bombastické, snažily se ze sebe dát vše a šlo to vidět. Snažily se prodat vše, co umějí a zapůsobit jak na lidi, tak na porotu. Na začátku jsem měla obavy, že to neukorigujeme, ale na konci večera jsem byla velmi spokojená.“

moderátora a název kapely je stále tak trochu v tajnosti, i když je možné si tipovat mezi čtyřmi: Komparz, Mascotte, The Challenge nebo The Snopl? Moderátorka se chystá ze sebe vydat pár důležitých poznámek. „ Kapela The Challenge z Kopřivnice,…“ Jsem skutečně v šoku, netrefila jsem se. A už to pánové začínají rozehrávat. Na začátek trochu punkové divočiny nezaškodí. Kdo ne-

Co si myslíte o tom, co řekla porota? Jak vnímáte jejich kritiku? - Oni nás v podstatě moc nekritizovali. - Potřebovali bychom více tu kritiku. - Ale vlastně to nevadí, že nás jenom chválili. My víme sami, co jsme udělali špatně. I ostatním kapelám jsem položila pár otázeček.

foto: Kristýna Svidroňová

27

t r a v a

11. února večer odstartovala soutěž UBC, ve které jde o to vybrat mezi přihlášenými kapelami vítěze, který bude mít tu čest zahrát si na Ostravském Majálesu obou univerzit. První soutěžní večer započal úvodním slovem prezidentky Stavovské unie studentů, přestavením odborné poroty a vysvětlením, jak bude samotná soutěž probíhat. Každá kapela má svých 30 minut na to, aby ukázala, co umí. V každém kole se vybere vítězná kapela nejen podle hlasů poroty, ale i samotného publika. Lidé mají možnost hlasovat prostřednictvím hlasovacích lístků, které se mohou zakoupit za symbolických 10 Kč. Je tedy hlavně v jejich rukou, kdo postoupí do finálového večera. Ve finále se pak sejdou ty nejlepší ze studentských kapel a

Čí to byl nápad, že se přihlásíte na UBC? - Nápad to byl vlastně od kamarádky, která mi poslala odkaz na tuhle soutěž a v tu chvíli, jak to bylo přede mnou, tak jsem si řekl, proč ne. Budeme mít před sebou nějaký cíl, budeme pořádně trénovat.

s

U

UBC poprvé

Mě by zajímalo, na úvod, jaké jsou vaše první dojmy? - My jsme to samozřejmě nečekali. Kapela před námi zahrála perfektní vystoupení.

O

S

U

Rozhovor s vítěznou kapelou druhého kola UBC Mascotte:

S

Čtyři soutěžní kola. Velké finále. Spousta hudby, nových talentů a obrovská šance. Šance vyhrát a dostat příležitost předvést své umění na pódiu prvního spojeného Majálesu Ostrava. UBC.

souhlasí, ať hodí kytarou. Publikum se probouzí, ale zůstává sedět, až na pár výjimek. Vzdávám se tipování. Kapela The Snopl si to (ne)zaslouží. Jestli jsem předtím mluvila o jakési punkové divočině, tak při jejich vystoupení mě napadá jediné, že sedět v téhle džungli výrazného rytmu a rajcovních kytarových rifů, označené jako punk-rock’n’roll, nevydržím. Diváci se probouzí zcela a někteří mají i tendenci poskakovat, což je jednak znamením, že alkohol v krvi povystoupil, a pak to především značí, že to pánové opravdu ovládají. Zpívají česky, tak jako předchozí The Challenge. Raději se jich už neptám, zdali k tomu mají zvláštní důvod. Je přeci jasné, že chtějí, abychom jim správně rozuměli. Za polovinou programu se začaly dít ale věci! Všichni mluvili o překvapení. Než jej ale odhalíme, podíváme se na Komparz. Tihle alternativní popíci nás obalili do lehkého jazzového oparu, rozvášnili posluchače a pořádně roztočili Vrtuli. Pozitivní ohlasy ze strany poroty jen potvrdily funkčnost tohoto zajímavého hudebního organismu. Začínala jsem už vážně pochybovat o tom, kdo vyhraje, kdo bude ten Vyvolený. Ještě ale nebyl ten správný čas, přeci jsme neslyšeli tu poslední kapelu. Její název jsem už nemusela tipovat. Mascotte šli stylově tak trochu proti všemu, co jsme doposud slyšeli. Folk-rock možná ve vás vyvolá ledasjaké představy, každopádně porotu překvapil natolik, že ani ona si nebyla jistá svým ortelem, a tak se rozhodla, že nechá na hlasech diváků, koho pošlou dál. Bylo tedy rozhodnuto. Vyhrála kapela poslední a v rozhovoru neskrývala velké překvapení.

U

UBC aneb UNIVERSITY BAND CONTEST

S

U

1) Co vás vedlo k tomu přihlásit se do UBC? 2) Jste studentská kapela, jak dokážete sladit své studijní/pracovní povinnosti s časovou investicí do kapely? 3) Zkuste třemi slovy popsat pocity, které se dostaví, když vystupujete na koncertě.

zdroj: facebook.com/VrtuleClub

28

www.sus.osu.cz

t r a v a s O S U S

- Já jsem bývalá studentka Ostravské univerzity a basačka je současná, takže je to vlastně i „láska k alma mater“. Ale jde spíše o možnost zahrát si před lidmi. - Velmi těžce. Víc než jednou týdně se jako kapela opravdu nesejdeme. Jsme všichni z Havířova, kde máme svou zkušebnu. Zkoušíme jednou týdně, maximálně tedy dvakrát, pokud vyjde všechno tak, jak má, ale času je bohužel málo. - Nervozita. Úžas. Souhra. Respekt – za kapelu hovoří Milan (kytara, zpěv) - Asi jako každá kapela chceme hrát, chceme dělat hudbu, která nás baví, a chceme to dělat pro lidi. Proto se hlásíme do těchto soutěží, proto, abychom vstoupili do povědomí lidí, protože když budeme hrát zbytečně zavření ve zkušebně, tak to pro nás nebude dobré. - Je to docela složité, dva z nás pracují a dva z nás pracují a ještě studují. Z původních plánů, scházet se dvakrát týdně na zkoušky, je jednou týdně. O víkendech jsou, naštěstí, koncerty, takže to už nikdo do práce nechodí. - Extáze, energie a orgasmus. Jaroslav Neuvirt

studenti studentum

29

t r a v a

Kristýna Svidroňová

Nou Smouking - za kapelu hovoří Jana (klavír, zpěv)

s

Komparz Co vás vedlo k tomu, že jste se do University Band Contest přihlásili? - No, já jsem šel jednou takhle z hospody

No a máme tady třetí kolo University Band Contest. To se uskutečnilo v pátek 24. 2. tradičně v klubu Vrtule na Porubských kolejích. Třetí kolo bylo poměrně pestré a publiku v klubu se představily tři žánrově odlišné studentské kapely. Na úvod vystoupila kapela Nou Smouking, která přicestovala z Havířova. Kapela se věnuje převážně acoustic-rocku a svěžím, neotřelým aranžmá svých skladeb velmi slibně nastartovala celý soutěžní večer. Druhou kapelou, která se ucházela o vítězství ve semifinálovém večeru, byla kapela Respect z Třince. Kapela je na poli ostravské rockové scény žhavou novinkou, diváci zejména ocenili originalitu a upřímnost textů okořeněných skvělým hudebním doprovodem. Jako třetí v pořadí zahrála a pobavila kapela Tatroska pocházející k Kopřivnice. Tatroska je známá zejména bujarostí a bezprostředním prožitkem svých skladeb, což jsou možná příčiny toho, že nakonec celé třetí kolo v silné konkurenci vyhrála a postupuje jako horký kandidát do finále.

O

Co říkáte na hodnocení poroty? Nemáte k němu nějaké výtky? - Je to pro nás nezvyklé. Bylo to takové superstárové.

A co si myslí o druhém kole UBC hlavní organizátorka? Také ji jsem trochu vyzpovídala. Jak vnímáš druhé kolo UBC? Jednoduchá otázka! Je to skvěle! Návštěvnost vysoká, atmosféra skvělá a kapely ještě lepší. Jde vidět, že je o tuhle soutěž zájem! Je neuvěřitelné, kolik hudebníku máme kolem sebe a vůbec o tom nevíme. Jaké jsou kapely? Jednoznačně perfektní. Vize o ideální kapele? Nemám. Upřímně nemám. Nechám se překvapit. Každá kapela je jiná a každá chce vyhrát. A věřím, že vyhraje ta správná!

UBC potřetí

S

The Snopl Jak se vám hrálo? - Virtuózní práce.

Co si myslíte o tom, co řekla porota? Jak vnímáte její kritiku? - Tak já jsem třeba byl velmi mile překvapen, vzhledem k tomu, jak byly hodnoceny ostatní kapely, jejichž výkony se mi osobně hodně líbil, jsem čekal něco ostřejšího.

U

U

Co říkáte na hodnocení poroty? Nemáte k němu nějaké výtky? - Byli hodně objektivní, takoví přímí, a myslím si, že přesně vystihli naše dnešní vystoupení.

a potkal jsem jednu z organizátorek a ona mi řekla, že mi pošle přihlášku.

S

The Challenge Na úvod bych se vás ráda zeptala, co vás vedlo k tomu, že jste se do University Band Contest přihlásili? - My jsme rádi, když si můžeme kdekoli zahrát. Nezáleží na tom, jestli je to soutěž, nějaký koncert v klubu, nebo cokoliv. Jde nám o to, zahrát si před lidmi, sbírat zkušenosti.

t r a v a s O S

U Již po páté se sešli ve Vrtuli, tentokrát 9. 3. 2012, vášniví posluchači, ještě vášnivější fanoušci, porota a náhodní zvědavci. Dorazili sem, aby nejen naslouchali libým tónům převážně kytarového ducha. Nešlo jen o pouhý koncert, to je jisté. Ze čtyř semifinálových večerů vzešly čtyři kapely, které se měly ve finále utkat.

foto: Kristýna Svidroňová

30

Bohužel, čtvrtá z nich, kapela Tatroska, se z časových důvodů nakonec nemohla finálového kola UBC zúčastnit, a tak se o jedinečnou možnost zahrát si na druhé majálesové stage hudebně popraly tyto kapely: Mascotte, The Tapes a Retro Jokers. A vás jistě zajímá, kdo zvítězil. Byl to vyrovnaný boj. Všechny kapely podaly vydařené hudební výkony. Fanoušci pařili a tlačili se ke „stejdži“, div jsem několikrát nespadla (jednou se tak skutečně stalo), když jsem se snažila z větší blízkosti vyfotit rozpálené muzikanty. Srdce diváků pak nakonec rozhodla. Obálku s nejvyšším počtem hlasovacích lístků měla kapela Retro Jokers a čeká je tak vystoupení před celou Ostravou na Majálesu 2012. A co oni na to?

Kristýna Svidroňová

foto: Kristýna Svidroňová

31

t r a v a

University Band Contest má vítěze!

s

U

Adam (kytara) Dojmy z dnešního koncertu jsou asi skvělé, protože jsme vyhráli, takže asi nemůžu být moc smutný. Čekal jsem horší atmosféru, ale fanoušci nás zase překvapili, zase nás podpořili. Já jsem nadšený, vlastně nevím, co k tomu říct, bez fanoušků bychom byli prostě v ******, asi tak to řeknu. Bylo tu o hodně víc lidí, nevím teďka kolik přesně. Mělo to pěknější atmosféru. Bylo vidět, že je to finálové kolo. Pokud nebudeme zrovna hrát v 15:00, kdy tam zrovna nikdo moc nebude, a budeme moci předvést to, co tady, tak ano. Těším se na velké pódium, na super zvuk. Fox (bicí) Tento koncert byl lepší než ten, co byl minulý týden. Samozřejmě atmosféra byla

O

Večer se začal rozjíždět ve skvělém duchu a všichni účinkující i publikum se očividně dobře bavili. Následně vystoupili Off axis, kteří přijeli s Frenštátu pod Radhoštěm a ukázali nám, jak skvěle se dá zahrát rock. Na závěr přišli na podium Retro Jokers. Tato ostravská kapela se specializuje na garage-rock&roll. Kapela, kterou doprovázel velký zástup příznivců, to uměla pořádně rozjet a „nabudit“ všechny v klubu. Její fanoušci nepustili porotce k mikrofonu, ani k samotnému hodnocení. Bylo ale nanejvýš zřejmé, že to není třeba, a že toto kolo UBC má v kapse právě ona. Radim Kateřiňák

větší, i když na tom minulém koncertě byla taky luxusní. Nechci říkat určitě… ale tak určitě. Majáles si každopádně užiju. Adam (basová kytara) Chtěl bych říct, že je nám strašně líto, že ve finále s námi byla kapela The Tapes, protože je máme strašně rádi. Jsou to naši kamarádi. Bohužel, dopadlo to, jak to dopadlo. Pro nás bohudík, pro ně bohužel. I tak musím říct, že všichni hráli super. Bylo to rozhodně fajn, i atmosféra. Bylo to super. Johny (kytara) Bylo poznat na kvalitě koncertu, že to bylo fakt finále, protože všechny kapely se mi líbily. Jsem rád, že jsme vyhráli zrovna my. Podpořilo nás publikum, což je nejdůležitější, čímž bych jim chtěl za to poděkovat. A doufám, že do budoucna to bude jenom lepší a lepší. Doufám, že Majáles je jenom začátek. Lazy (klávesy) Minule to bylo super. Teď to bylo taky super. A Majáles bude taky super.

S

Poslední předfinálové kolo University Band Contestu se uskutečnilo v pátek večer 2. března. Soutěž si za dobu svého trvání získala četné příznivce a tak není divu, že počet fanoušků v prostorách klubu Vrtule nebyl nejmenší. I tentokrát se představily čtyři skvělé kapely. Jako úplně první skupina Jiný podnik. Tato kapela hrající alternative-rock za námi přijela z Frýdku Místku. Zpěvačka nám dokázala, že má nádherný hlas a není žádný amatér. Svůj výstup doplnila choreografií a proslovy k publiku. Jako další přišli na podium ostravští My product, kteří nám zahráli ve stylu rock-punk.

Rozhovor s vítězem University Band Contest - Retro Jokers Jak se vám dnes hrálo? Jak byste porovnali dnešní vystoupení s předchozím? Těšíte se na vaše vystoupení na Majálese?

U

S

UBC počtvrté

S

U

foto: Vojtěch Bok

32

t r a v a s O

Březen, do Áčka vlezem A nyní se z minulosti přesuneme na březnový program, který opět nabízí řadu zajímavých akcí. V prvním týdnu jste si, doufám, nenechali ujít divadelní představení Já byla Goethova tlustší polovička - Christine Brücknerová - v podání Míny. Pro všechny milovníky hudby je v druhém březnovém týdnu připraven hudební jam session. Přijďte si posedět, poklábosit a třeba si brnknout a společně vytvořit tradici pěkného hudebně-přátelského setkání. Následující den bude párty s velkým P, protože Áčko slaví dvouleté narozeniny, a máte možnost vychutnat si narozeninový dort v podobě skvělé zábavy, hudby, soutěže a spousty srandy. Druhá polovina březnového programu začíná opět divadelním představením. Jedná se o divadelní adaptaci Hrdý Budžes, bestselleru Ireny Douskové, v podání Terezy Agelové. Po kulturní akci opět následuje párty - Karibská revoluční párty, na které se můžete odreagovat od všedních problémů a pobýt v přítomnosti svých kamarádů nebo si jen můžete přijít na skleničku Che-guevary a zaposlouchat se do rytmu kubánských rytmů s Dj Fidelem. Poslední týden se koná Party ve stylu 90. let a poslední akcí je workshop s názvem Jak se dívat na filmy?. Praktické ukázky jak “číst” filmy s možností dis-

foto: Tomáš Kukuč

kuse. Večerem provází Ted Turnau, který přednáší Cultural Studies na Anglo-Americké universitě v Praze. Pořádá organizace In-Life. Na závěr bych připomněl, že čtvrtky jsou tradičně zasvěceny filmové projekci v potemnělém prostředí Áčka. Filmový A klub má pod patronátem opět Adam Slavík. Více o programu filmového klubu naleznete na speciálních plakátech filmového A klubu. A celý březnový program našeho Áčka najdete na konci tohoto čísla Undergroundu. Těšíme se na Vás!!! Tomáš Fabík

33

t r a v a

chtěli jen pobavit na Valentýnské párty. Během večera mohli návštěvníci vymýšlet básně, fejetony, povídky, prostě cokoliv na téma láska, láska a… Nejzajímavější díla byla odměněna stylovými cenami, například originálními nástěnnými hodinami se srdíčky. Přesně o týden později zavítal do našeho klubu Jakub Pszcolka. Ten od roku 2004 žije se svou manželkou v Indonésii a měl tak rozhodně co říci o této vzdálené exotické zemi. Přednášku zprostředkovala organizace In-LIfe. Následující den se uskutečnil již čtvrtý ročník koštu domácích slivovic Hladnovská baňka. Celý večer panovala skvělá zábava provoněná destilovaným ovocem. Samotného koštu se zúčastnilo 17

s

Lednovo-únorový report Z lednových středečních akcí jste mohli navštívit pyžamovou párty, filmový maratón českého filmu a párty ve stylu 80. let. Prostor okolo projektoru, na kterém běžely nestárnoucí videoklipy například s Hanou Zagorovou, se proměnil v taneční parket a nejedno tričko nezůstalo suché. Lednový program hudebně zakončil živelný orchestr Gangsters of Swing Orchestra, který v Áčku s minimálně stejným úspěchem vystoupil již v listopadu. Únorový program otevřel Ondra Kubíček, který hrál na kytaru a klavír songy známých písničkářů až do brzkých ranních hodin. Týden nato patřilo Áčko všem zamilovaným, ale i těm, kteří se

O

S

Tento report bude pojednávat o všem podstatném, co se událo v lednu a především únoru ve studentském A klubu, který se nachází na Hladnovských kolejí Jana Opletala. Pokud jste na nějakou akci zavítali, tak můžete s nostalgií zavzpomínat a taky se dozvědět, co jsme si na vás připravili v březnu.

soutěžících, kteří byli odměněni diplomy. Poprvé v historii baňku vyhrála dívka, a to Kateřina Manclová, takže ještě jednou gratulujeme. Od posledního únorového týdne můžete také obdivovat první vernisáž, umístěnouv prostorách před A klubem.

S

U

Report z Áčka

U

S

S

U

0 1 2 2 r a v a t s

MAJÁLES OSTRAVA 2012

U

Majálesový měsíc je za dveřmi!

První středa v měsíci květnu bude patřit největšímu studentskému svátku roku – Majálesu. Jak jste jistě již zaznamenali, letos bude v Ostravě Majáles jen jeden, zato obrovský. Těšit se můžete na tři stage, velký areál a skvělý program. Vystoupí hvězdy jako Chinaski, N.O.H.A., UDG, Charlie Straight, Job Karma a mnoho dalších. Těšit se také můžete na vítěze soutěže University Band Contest – Retro Jokers.

třeba klub Barrák, Marley či Plán B. A to by nebyl ostravský Majáles, kdyby chyběl majálesový doprovodný program. Ten začne už 3. 4. vypouštěním balónků s přáními a potrvá až do hlavního majálesového dne, který zahájí tradiční průvod masek. Průvody letos navíc budou dva. Ten první vyrazí v dopoledních hodinách z Poruby, ten druhý pak před polednem z centra Ostravy. A jejich směr? Přece na hrad!

Majálesová noc bude opravdu dlouhá. Po nabitém programu v areálu Slezskoostravského hradu a Černé louky se hudební zábava přesune hned do několika klubů v Ostravě. Namátkou

Sledujte majálesové stránky www. majales.osu.cz a nenechte si ujít novinky a všechny podstatné informace o Majálesu Ostrava 2012!

www.sus.osu.cz

www.majales.osu.cz

M

a

j

á

l

e

s

O

U

34

35

36

t u r a l K u

roce 1963, zjistil, jak bohatou tradici jeho jazyk má. Poté, co vystudoval slavistiku a ruštinu, pracoval jako nakladatelský redaktor v Terstu a později jako docent na terstské univerzitě. Celý život se pak věnoval svému rodnému jazyku. Dnes je Marko Kravos profesionálním překladatelem a spisovatelem píšícím eseje a beletrii pro dospělé i mládež. Během svého života vydal spoustu básnických sbírek: Trikotno jadro (Trojúhelníková plachta, 1972), V znamenju skržata (Ve znamení skřítka, 1985), Sredozemlje - Mediterraneo (Středomoří, vícejazyčné, 1986), Potrkaj na žaro (Zaklepej na urnu, 2002), Ljube-zenske (Milované, 2003), aj. Ukázka jeho tvorby vyšla dokonce v česko-slovinské knížce „S příchutí mořské soli“. V ostravské městské knihovně ji však bohužel nenajdeme. Nenalezneme v ní také ani nejlepší Kravosovo dílo, vzpomínkové texty s názvem Kratki časy: Trs iz žabje perspektive (Krátké časy, 1999). V této zajímavé knize se spisovatel pokouší zachytit život v Terstu z pohledu malého chlapce. Daří se mu to pomocí dětského pohledu, který si Marko uchoval a s nímž je schopen věci popisovat, jako by je viděl poprvé v životě. Tato perspektiva

Byl jsem vždycky pro spolupráci. A tak jsem jedné soboty mřížkou zpovědnice vyznal: „Sesmilnil jsem.“ Krátká pauza. Potom: „ Aha, a jak?“ „Skutkem,“ přiznal jsem se a byl jsem hrdý na to, že jsem se vyrovnal ostatním hříšníkům. Následuje otázka pronesená hlasem skrývajícím nedůvěru a rozpaky: „Sám nebo s druhými?“ Uvažuji a vymýšlím si dál: „Nejdřív sám, potom s druhými.“ Pročpak si důstojný pán ve zpovědnici tak netrpělivě přesedl, až sedátko zaskřípělo? Vždyť ve škole říkal, že žádný hřích není tak veliký, aby ho boží ucho nemohlo slyšet: bezbřehá lítost hříšníka na jedné straně a velikost božího smilování na straně druhé… Nebo si důstojný pán myslí, že jsem na těžší hříchy ještě moc malý? Copak neplatí, že každý hřeší nejmíň sedmkrát denně? Tak proč je teď tak nervózní? Zpoza mřížky bylo slyšet přiškrcený

zdroj: casadellapoesia.org

hlas člověka, který něco nedokáže pochopit: „A cos vlastně dělal?“ „Dřívkem jsem vrtal v hovnu. Byl u toho taky Boris a říkal, že se dá poznat, od koho hovno pochází, když se do něho pořádně podíváš. Když ten dotyčný jedl třešně, tak tam někde bude pecka, jestli jedl špenát, tak bude tvrdé a víc do černa. Taky po čokoládě vypadá jinak, než když jsi jedl sejra…“ Ve skutečnosti jsem mu to při zpovědi všechno podrobně nevylíčil, jenom tolik, aby bylo vidět, že umím hřešit, a ne jenom dětským způsobem. A taky aby důstojný pán Šorli neztrácel čas s maličkostmi, které sám Bůh nechává plavat. Mám radost, když se náš kaplan ode mne doví něco nového, řekněme přísloví: Poznat přítele podle potřeby. Borisův objev, že člověka poznáš podle jeho potřeby, kterou za sebou zanechal, je čistá pravda, a když o tom víc uvažuješ, vidíš, že to opravdu není žádný výmysl. Vidí se, co koho tížilo cestou. Ale o tom by mouchy možná věděly víc. Zdroj: http://en.wikipedia.org/wiki/Marko_Kravos, http://www.kwartalnik-pobocza.pl/pob30/cz/ mkravos_cz.html, Host 6/2009 Veronika Balcárková

37

r a

Terst, přístavní město u Jaderského moře, leží přímo na hranicích Slovinska a Itálie. Do konce první světové války patřil pod rakousko-uherskou monarchii a po druhé světové válce připadl dle jaltské dohody Itálii, ačkoli na něj vznášela nárok i Jugoslávie. Střetává se zde proto mnoho kultur, názorů i pohledů. V tehdejší době mezi ně patřil například, na jedné straně stalinismus, a na druhé tzv. „jugoslávský revizionismus“. Spisovatel se zde přestěhoval se svými rodiči hned po válce a jako mnoho jiných italských Slovinců, zažíval i Marko jako malý chlapec útlak ze strany Italů i Jugoslávců. Italové Slovince nenáviděli, protože je považovali za stalinisty a pro Jugoslávce byli podvratnými živly jejich země. Někteří italští Slovinci dokonce sami posluhovali stalinistickému režimu a nutili rodiče ostatních dětí, aby je neposílali do slovinských škol. V Terstu po druhé světové válce vládl ideologický chaos a nesměl se zde používat slovinský jazyk. Někteří netolerantní Italové ovlivněni Mussoliniho vládou slovinsky hovořící občany na veřejnosti dokonce zesměšňovali, či fyzicky napadali. Marko Kravos teprve až na univerzitě v Lublani, kam odešel v

t u

Narodil se za války slovinským rodičům a za svůj život stačil poznat, co je to útlak i diskriminace. Marko Kravos, slovinský básník a spisovatel z jižní Itálie, přinesl ve své knize „Krátké časy“ světové literatuře zajímavý pohled na poválečnou situaci v Terstu…

je zajímavá v tom, že nepopisuje žádnou složitou poválečnou kulturně-politickou situaci Terstu, nýbrž každodenní prožitky malého dítěte té doby. Přestože je slovinský jazyk našemu jazyku docela podobný a přeložené dílo Kravose by naši literaturu jistě velmi obohatilo, tak se zdá, že nakladatelé a knihovny tento fakt příliš nevnímají. Možná, že se v tomto ohledu do budoucna i přesto něco změní a i my si pak budeme moci nějaké knihy tohoto italského Slovince přečíst. Zatím se podívejte na ukázku autorova díla zveřejněnou v časopise Host 6/2009.

K u l

U KULTURA U LITERÁRNÍ KOUTEK U Slovinský pěvec z Terstu

t u r a l

Co by sis neměl nechat ujít aneb Tipy na kulturu v Ostravě

Mí milí čtenáři, je tady měsíc březen a s ním vaše pravidelná dávka emocí, alias nálož tipů kam se vypravit za kulturou v Ostravě. Věřím, že jsme všichni zahájili úspěšně nový semestr, tudíž je ještě stále dost času na učení a je třeba se pořádně odreagovat a něco nového zakusit. Doufám tedy, že si z mé nabídky vyberete právě to, na co máte chuť. Chtělo by se mi pařit... V březnu jako by se s nejrůznějšími pařbami roztrhl pytel. Třeba studentský A klub na Hladnově pořádá minimálně čtyři velké párty. Jen namátkou, pokud máte rádi zpěv s přáteli, s kytarou a vlastně tak s čímkoli, co vám přijde pod ruku, nebojte se dorazit na Hudební jam session, kde si rozhodně užijete kopu pohodové atmosféry. Vezměte své hudební nástroje i stroje, zkrátka to, na co umíte hrát a doražte, pořádně to rozbalíme! Pokud v březnu slavíte narozeniny, přijďte je oslavit spolu s druhým výročím celého A klubu. A abychom nebyli nespravedliví, nesmíme zapomenout na narozeninovou párty ISC, která se koná týž den večer, zábava rozhodně váznout nebude. Pokud máte rádi Indiana Jones, přijďte si zařádit na párty Dobyvatelé ztracené archy v Dance Clubu 77 na Stodolní. A jednou velkou párty, kterou můžu z vlastní zkušenosti doporučit, je Irish Cultural Festival. Tedy pokud máte rádi irské pivo, irskou zelenou barvu, irské vtipy, irskou hudbu, no zkrátka Irsko obecně, neváhejte přijít! Akce je to přesně pro Vás!

film Čtyři slunce uvedený Minikinem Kavárnou. Oba jsou reprezentaty festivalu v Sundance a oba jsou odrazem současné moderní filmové tvorby, Čtyři slunce té české a Happy Happy norské kinematografie. Kdyby se vám přece jen zastesklo po něčem „klasičtějším“, A klub pro vás má již tradičně nachystány filmové čtvrtky, ve kterých si každý najde to své. Pokud ovšem bědujete, že filmům hlouběji nerozumíte, anebo byste si rádi rozšířili obzory, zúčastněte se přednášky s názvem „Jak se dívat na filmy?“, kde se i prakticky naučíte jak číst mezi filmovými řádky.

38

zdroj: bandzone.cz

Chtělo by se mi do divadla... A komu by se taky nechtělo? Nabídka aktuálních nastudovaných divadelních děl je velmi rozsáhlá. Za všechny jsem vyfiltroval zejména tři, které byste si neměli nechat ujít. Muzikál Pornohvězdy, jeden z 10 nejúspěšnějších muzikálů v Česku vůbec ve svém ostravském nastudování od Bezručů, klasická komedie Pygmalion, o tom, že i z neotesané dívky lze vychovat decentní dámu, která se hraje u Dvořáků, a nakonec, Hrdý Budžes, adaptace bestselleru spisovatelky Douskové v podání Terezy Agelové, a to přímo v A klubu!! Rozhodně je na co se těšit!

Chtělo by se mi do kina... Z nabídky ostravských kin bych, mimo jiné, vypíchl zejména dva tituly. Film Happy Happy, které uvádí kino Vesmír a

Koncertů nabízí Ostrava taky široké spektrum. Z mnoha interpretů uvádím Dana Bártu, Xindla-X a kapelu Monkey Buisness, jako již ostřílence české hudební scény. Z těch méně známých, neméně oblíbených, jsem vybral koncert Cafe Industial, kteří se zabývají skvělým jazzfolkem, anebo LR Cosmetic Big Band, na které si zajděte, když se vám zasteskne po troše dobrého swingu. Oba tyto koncerty proběhnou v klubu Parník.

zdroj: www.ctyrislunce.cz

nejvíc! Zejména pak, pokud se dozvídáte rádi něco o cizích zemích. AIESEC Ostrava pro vás pořádá hned dva večery plné zkušeností z první ruky. První nese název Cestovatelský večer a své země, tradice, kulturu a zvyklosti vám představí hned dvě půvabné cizinky z Indonésie a z Ruska. Druhý večer se bude konat ve znamení zahraničních stáží a o své zkušenosti, zážitky a poznatky se s vámi bezprostředně podělí ostravští studenti a studentky, kteří si jimi sami prošli. ISC již tradičně pořádá oblíbené Nation4Nation, kde zahraniční studenti, kteří přicestovali v rámci programu Erasmus, představují své domoviny a svou kulturu ze svého pohledu. O jejich zemích se tak můžete leckdy dozvědět i to, co na Wikipedii nevyčtete! :) Každý, kdo se chce vydat po stopách zlatokopů k Yukonu na Klondike, kdo chce spatřit lesy, hory a ledovce, ale i medvědy, soby, vlky, komáry a jinou havěť, nechť zbystří smysly, neboť Kino Vesmír připravilo digitální diashow cestovatele a fotografa Martina Loewa z jeho cest po Aljašce. A pokud by někdo rád naopak cestoval sám do sebe, může se zúčastnit přednášky Sny v Nové Akropoli, kde bude zajímavou formou připraven pohled do nitra člověka skrze jeho sny, a třeba se z nich naučíte i něco vyvěštit do budoucna.

Chtělo by se mi dozvědět se cosi zajímavého...

Jakékoli nápady a tipy na akce v měsíci dubnu, o nichž by podle vás měli vědět i ostatní studenti, můžete zasílat na redakční mail. Do předmětu zprávy jednoduše napište: Tip na kulturní akci. Ode mne je to pro tento měsíc vše a těším se na vás na stránkách dalšího čísla Undergroundu. :)

Pro vás mám nachystaných tipů asi

Jaroslav Neuvirt

39

r a

K u

Chtělo by se mi na koncert...

KALENDÁŘ KULTURNÍCH AKCÍ

K u l t u

U U

U U

KALENDÁŘ KULTURNÍCH AKCÍ Co by sis neměl nechat ujít aneb Tipy na kulturu v Ostravě

studenti studentum

Kdy

Co

Kde

V kolik

Vstup(Kč)

Webovky/Facebook

10.3.2012

Pornohvězdy

Divadlo Petra Bezruče

19:00

200,-

http://www.bezruci.cz/

13.3.2012

Cestovatelský večer

Cafe No.10 (Kuří rynek)

17:00

volný

http://on.fb.me/AsXCCN

13.3.2012

Hudební jam session

A klub

19:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

13.3.2012

Sny

Nová Akropolis

19:00

45,- / 60,-

www.akropolis.cz

14.3.2012

Oslavy dvouletého výročí Áčka

A klub

18:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

14.3.2012

Narozeninová párty ISC

Dance Club 77

21:00

neuveden, sleduj FB

FB -> ISC Ostrava

15.3.2012

Filmový Aklub

A klub

20:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

16.3.2012

Pygmalion

Divadlo Antonína Dvořáka

18:30

200,- / 270,-

www.ndm.cz

16.3.2012

Dan Bárta & Robert Balzar Trio

DKMO

19:00

300,- / 360,-

www.dkmoas.cz

17.3.2012

Stopy Járy Cimrmana

Galerie Gaudeamus ( DKMO )

17:00

neuveden, sleduj web

www.dkmoas.cz

17.3.2012

Xindl-X

Klub Barrák (ex-Tančírna)

20:00

175,-

http://www.barrak.cz

19.3.2012

Příběhy zahraničních stáží

Cafe No.10 (Kuří rynek)

17:00

volný

http://on.fb.me/yRPLs8

20.3.2012

Hrdý Budžes

A klub

19:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

21.3.2012

Karibská revoluční noc

A klub

18:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

21.3.2012

Nation4nation

klub Marley

21:00

10,-

FB -> ISC Ostrava

22.3.2012

Filmový Aklub

A klub

20:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

23.3.2012

Happy Happy

Kino Vesmír

19.30

80,-

 http://kinovesmir.vsb.cz

24.3.2012

Irish Cultural Festival

Bonver Aréna

18:30

volný

http://www.irishculturalfestival. com/

26.3.2012

LR Cosmetic Big Band

Klub Parník

19:00

150,-

www.klubparnik.cz

27.3.2012

Party ve stylu 90. let.

A klub

19:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

27.3.2012

Cafe Industrial

Klub Parník

20:00

100,-

www.klubparnik.cz

28.3.2012

Jak se dívat na filmy?

A klub

19:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

28.3.2012

Dobyvatelé ztracené archy

Dance Club 77

21:00

neuveden, sleduj FB

FB -> ISC Ostrava

29.3.2012

Filmový Aklub

A klub

20:00

volný

FB -> AČKO Hladnov

30.3.2012

Čtyři slunce

Minikino Kavárna

17:00/19:30

120,-

www.minikino.cz

3.4.2012

Majáles Futsal Cup

bude upřesněno, info na webu

info na FB

neuveden, sleduj FB

FB -> ISC Ostrava

Monkey Buisness

Cooltour Ostrava

20:00

neuveden, sleduj FB

FB -> Cooltour Ostrava

Aljaška

Kino Vesmír

19.00

100,-

 http://kinovesmir.vsb.cz

Nation4nation

klub Marley

21:00

10,-

FB -> ISC Ostrava

4.4.2012

40

41

V časopise Underground jste si mohli už dvakrát (v minulém čísle a v říjnu 2011) přečíst o akci s exotickým názvem PechaKucha Night, která se už od srpna 2010 pořádá i v Ostravě. Čtyřikrát ročně se můžete účastnit večera, během kterého vám každý z cca 12 prezentujících během 6 minut a 40 vteřin představí své dílo, jeden projekt nebo prostě jen dobrý nápad. Rád bych vám ukázal i jiný úhel pohledu na projekt, který Česká televize označila za jednu z nejdůležitějších kulturních akcí v regionu. Studuju práva a mezinárodní vztahy, většinu času trávím v Brně a domů do Ostravy jezdím jednou za dva týdny. Být součástí organizačního týmu akcí o designu, architektuře a fotografii by mi přišlo přinejmenším bizarní, kdyby mě vůbec taková možnost napadla. Píše se jaro roku 2010 a celý povyk kolem Ostravy 2015 teprve začíná. Dívám se, jestli se nebude něco zajímavého dít v brněnském Domu umění. Mou pozornost zachytí japonsko-anglický název, znějící jako zaříkávadlo – PechaKucha Night. Zní to dost jinak, má to v popisu Japonsko a celkově to působí zajímavě. První PechaKucha Night v Brně. Půjdu, říkám si. Nakonec první brněnskou PKN prošvihnu. Ale nevadí, o měsíc později se totiž začíná mluvit o druhé. Můj spolubydlící má na stole lísteček, na kterém je pod „jít na studijní“ nápis PechaKucha Night. Ptám se, jestli se chystá jít do Domu umění. Ne, chystá se uspořádat s kamarádem PKN pod hlavičkou Ostravy 2015. Ve chvíli, kdy mu říkám, že bych byl rád součástí a dělal PKN s nima, absolutně netuším, že jsem právě začal psát úplně novou kapitolu mého života. O asi půl roku později sledujeme z okna Provozu Hlubina nekončící frontu

42

lidí před vstupem. Nejvyšší tip na to, kolik přilákáme lidí, byl 150. Poslední dva dny jsme uklízeli, nosili židle, stavěli lešení a kvůli technice na Hlubině i spali, na přemýšlení o tom, kolik přijde lidí, nebyl tedy čas. Více než stohlavý dav zájemců o kulturu nás proto velmi překvapí. Velkou část tvoří naši kamarádi, ale jsou určitě v menšině. Ve frontě na vstup stojí trpělivě i Jan Světlík, generální ředitel Vítkovice Holding. Dostane VIP pásku a předběhne tak asi třicet lidí, přece jen jsme vlastně u něho „doma“. Co se děje pak, už moc nedokážu popsat. Prezentující se střídají, pivo dochází. Počet diváků dvojnásobně převýšil naše nejodvážnější odhady. Za večer mám příliš mnoho pocitů, únava a euforie se smíchají v jedno. Potlesk a světlo reflektorů, patnáct minut slávy a plácání po zádech. Potom se ostatní pomalu vytrácejí na Stodolní, my zůstáváme na Hlubině a do rána diskutujeme, co se jak (ne)povedlo.

od studií Najbrt a SIAL po Petra Kvíčalu. Ukazujeme, že u nás jde dělat podobný projekt a nevybírat vstupné. Že jde o energii, kterou do toho dáte, ne rozpočet,

U

který máte k dispozici. Držte nám palce, ať se nám to vede i v budoucnu. Jiří Vicherek, člen organizačního týmu PechaKucha Night Ostrava

Prezentujte na PechaKucha Night i vy!

PechaKucha Night Ostrava získala za dobu své existence mnohé sponzory a partnery. Mezi ty nejdůležitější patří také Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava a Ostravská univerzita. Protože „večer tlachů“, jak lze název akce volně přeložit, nemá za cíl pouze seznámit účastníky s velikány českého designu nebo architektury, ale také poskytnout prostor mladým talentům, máte nyní jedinečnou šanci prezentovat své nápady a projekty. Možnost vystoupit na akci, na které už prezentovaly osobnosti jako Jan Čapek nebo Adam Gebrian, je tady! Na PechaKucha Night nemůže prezentovat každý. Nemusíte však být laureát cen českého designu, vaše díla nemusí viset v Rudolfinu ani vlastně nemusíte mít s uměním nic společného. Jedinými kritérii pro výběr prezentací jsou kreativita, nápaditost, zajímavé téma a přínos pro účastníky. Chceme, aby diváci PechaKucha Night odcházeli z akce s dostatkem materiálu k přemýšlení. Chceme příspěvky do společenské diskuze, nové nápady, zajímavé osobnosti, to vše zabalené do dobré zábavy. Na PechaKucha Night Ostrava už vystupoval žonglér, sociolog, zástupkyně občanské iniciativy i divadelní dramaturg. Zažijte i vy svých 6 minut a 40

vteřin slávy a prezentujte vám blízké téma stovkám diváků. Na PechaKucha Night v Tokiu prezentovala matka jednoho ze zakladatelů své recepty, dcera zakladatelky měla svůj vymezený čas na ukázky svých dětských kreseb. Oborové hranice nejsou. Pokud myslíte, že máte co říct, ve spolupráci s časopisem Underground jsme pro vás připravili soutěž. Pošlete nám nejpozději do 6. 4. 2012 svou prezentaci ve formátu 20 obrázků a stručný (max. 200 slov) obsah toho proč a o čem byste chtěli mluvit na mail: soutez@ pkno.cz. Nejzajímavější prezentace zazní na v pořadí sedmé PechaKucha Night v Ostravě!

Na Nové radnici proběhla před Vánocemi již šestá PKN Ostrava. Z prostorů bez vody a s přitaženou elektřinou jsme se přes klub Fabric, kino Vesmír, Dům umění a Důl Michal dostali až do Sálu zastupitelstva města Ostravy. Již rok a půl dáváme prostor mladým talentům a dostáváme do Ostravy matadory vizuálního umění,

43

r a

K u

l

t u r a

Peča kuča není sprosté slovo

K u l t u

U

r a t u l

16.2.2012, Plan B Hardcore cafe: Alright the Captain (UK), Cheap Jazz (UK), Belmondo (CZ). Milí a vážení, úvodem této reportáže bych chtěl upozornit, že na tomto místě měla být původně reportáž jiná, a sice ze skvělé akce v Praze, kde hráli Bondage Fairies v protiatomovém krytu a očividně šlo o slibný večírek. Jenže, co čert nechtěl, nakonec jsem se zúčastnit nemohl. Tudíž Vám, milí čtenáři a čtenářky, přináším zprávu z jiné veselé zábavy, sice „pouze“ z námi všemi milované Ostravy, ale pořád dosti dobré. Berte tedy tento celkem zbytečný úvodník jako takovou výzvu, pokud máte rádi gay punk, 8bit, masky, pivo, Švédsko a Japonsko, poslouchejte Bondage Fairies a buďte dobří. Ale přejděme už k představení klubu samotného. Protože předpokládám, že mnozí z Vás v životě o Plánu B ani neslyšeli, vezmu to trochu více dopodrobna. Naleznete ho na adrese Českobratrská 1, tedy na rohu křižovatky před Mostem Pionýrů. Nutno podotknout, že zvenku je to jenom taková nenápadná bouda, která má zepředu něco jako zrušené květinářství, možná by Vás tedy nenapadlo, že byste mohli mít nějakou potřebu dovnitř vůbec vstupovat. V současné době je ovšem Plan B velmi častou zastávkou zahraničních kapel, kočujících na cestách Evropou, a samozřejmě nabízí i řadu tuzemských interpretů různého ražení. Přičemž se rozhodně nenechte zmást názvem, „hardcore“ v tomto

44

případě neznamená nic zavazujícího, žánrová rozmanitost je opravdu pestrá a uspokojí snad každého, ovšem spíše nečekejte, že by tam hrála každý víkend FiHa a Charlie Straight. Abych lépe proniknul do historie klubu, vyzpovídal jsem jednoho ze členů personálu – z důvodu ochrany osobních údajů mu říkejme třeba Zuzka – a dozvěděl jsem se tyto podstatné informace: „Byla tady hospoda Alík, Vietnamci, jehovisti a grilovaná kuřata. Kuba to potom přestavěl, vymaloval, nalepil dva plakáty a tak se zrodil nejlepší klub v Ostravě.“ Tolik tedy faktografické údaje. Čtvrteční koncert tedy sliboval účast dvou britských kapel – Allright the Ccaptain a Cheap Jazz, které přijeli podpořit jablunkovští Belmondo. O afterak se postarali šílenci z Electro Epileptic Crew. Nutno podotknout, že celá ta sranda stála pouhých padesát korun a s o moc vyššími vstupy se zde většinou nesetkáte. Náš tým dorazil na místo cca v 19:00 po předešlé důkladné přípravě v jiném kulturním zařízení. Britové již netrpělivě přešlapovali u baru a zdáli se dobře naloženi. Samozřejmě jsme počítali s tím, foto: Jiří Volejník že uvedený začátek koncertu

je jen čistě orientační údaj mající zajistit, aby i notoričtí opozdilci přišli včas a nikdo nebyl zbytečně střízlivý. Zhruba nějak po deváté tedy spustili svůj set Cheap Jazz, kapela složená z členů Plans and Apologies a Younogodie. Jak jsme se mohli dočíst v pozvánce na akci, chlapci popsali svůj styl jako upbeat/math/emo, které zní jako barvitější americký fotbal s šibalskými klikatými zatáčkami. A ukázalo se to jako výstižný popis, jako by banda ožralých matematiků rozebírala za jízdy vlak jedoucí přes spáleniště a krvavé řeky a hráli jim k tomu Minutemen nebo Dead Milkmen. Co Vám mám povídat, prostě žůžo a parádička, když tak se ostatně mrkněte na cheapjazz.bandcamp.com. Ihned po nich nastoupili jejich kolegové a souputníci na turné Allright the Captain, tedy vlastně avizovaná hlavní hvězda večera. Tito hoši vydali v únoru svůj debut, výborné album SNIB, a mají za sebou koncerty s takovými jmény, jako jsou například Mono, Tera Melos, ASIWYFA, Adebisi Shank, This Will Destroy You, ZU, Holy Fuck atd. Pokud máte rádi math rock, post rock, instrumentální hraní, které osciluje od syrových hlukových ploch plných zla a špíny až po rozněžněné pasáže, vhodné pro zamilované procházky v dešti a popíjení vodky v sebevražedném úmyslu, tak jste na správné adrese. Kluci na last.fm přiznávají svou lásku ke kapelám, jako je Hella, Squarepusher a Primus, což je na jejich tvorbě znát. Pro zájemce a zvídavé opět odkazuji na bandcamp: alrightthecaptain.bandcamp.com. Venku jsem z celé bandy Britů dostal, že vyjeli z Nottinghamu a z české části turné mají

za sebou Sokolov, Karlovy Vary a Brno, po Ostravě je čeká ještě Cheb a Praha. Zbytek rozhovoru jsme prokecali jenom o tom, jak se nám všem líbilo hrát v brněnském Boru a protože pánové také spali u Rafala, tak i o tom, v jak božím pavlačáku Rafal bydlí a jak skvěle umí vařit. Takže Vám už, milí čtenáři a valkýry, o Angličanech nic dalšího nepovím. Zbývající kapelou byli jablunkovští spokoši Belmondo, kteří mi ještě před koncertem sdělili, že hrají zhruba dva roky

foto: Jiří Volejník

a jejich oblíbeným zvířetem je hlemýžď. Snažil jsem se z nich dostat, které kapely mají rádi a čím se inspirují, ale až teprve ve chvíli, kdy jsem se zeptal, co tedy aspoň poslouchali v 11 letech, se všichni shodli na Scooteru a Guano Apes (což se na jejich výkonu naštěstí neprojevilo). Tito mistři pro mne byli ovšem velkým překvapením, ještě nikdy předtím jsem je neslyšel a udělali na mě takový dojem, že jsem si do redaktorského zápisníčku napsal velkým písmem: MÁM RÁD JABLUNKOV VÍC NEŽ ANGLII! Znělo to jako nějaká fascinující horská odrůda grunge, vyrostlá v beskydských bažinách na kořenech metalových samorostů, hraná duchy umrlých houbařů. Jako kdyby Cobain hrál s Nikolou Šuhajem a Darthem Vaderem deset tisíc mil pod mořem. Belmondo jsou navíc natolik drsní a dřevní,

45

r a

K u

Sympatické zlo z Anglie na cestách aneb Reportáž z Koncertu už ne tak moc zadáčo

K u l t u

U

Agáta Vřeská

r a t u l K u

Chinaski, UDG, N.O.H.A. a další a další skvělé kapely vystoupí již 2. 5. na velkém Majálesu Ostrava 2012. Chcete získat lístky na tuto největší studentskou akci roku zdarma? Tak soutěžte!

t ě ž

obyčejných věcí. Věcí, které nám slouží v běžném životě a mnohdy se ani nepozastavíme nad tím, jak složitým výrobním procesem musely projít.“ A proč se dívat očima právě fotoaparátu? Jak sám Vojta říká: „K focení jsem se dostal, protože můj strýc fotí a já chtěl jít v jeho šlépějích.“ Vojtovy práce již byly zveřejněny v některých novinových periodikách, a můžete se s nimi setkat i na stránkách našeho časopisu.

Soutěžte a vyhrajte lístky na MAJÁLES a nejen to!

u

Vernisáž – Průmysl očima Vojty Žižky

16. února se uskutečnilo slavnostní zahájení výstavy Vojty Žižky s názvem Průmyslové a válečné prostředí. Zhruba sto fotografií především s průmyslovou a válečnou tématikou vystavoval Vojta v prostorách Střední průmyslové školy v Ostravě-Vítkovicích, kterou loni dokončil. Nyní studuje na fakultě strojní VŠB-TUO. Mezi jeho fotografiemi se také objevily snímky s aktuální tématikou, například oblast, o kterou se autor výrazně zajímá – dokumenty ACTA a protestní akce s nimi spojené. Důvod, proč si vybral jako své hlavní téma průmyslové odvětví, vidí jasně: „V dnešní době nám média nabízejí pohled na továrny především jako na hlavní znečišťovatele životního prostředí a na nutné zlo s kouřícími komíny, vypouštějícími do ovzduší spousty jedů a nedýchatelných zplodin. Já jsem se však chtěl podívat na továrny jinýma očima. Hledal jsem krásy lidské práce a snažil jsem se zachytit okamžiky vzniku

46

Matěj Antoš

U SOUTĚŽ o

U

února je pak naplánována velmi slibná akce pro fanoušky divné elektroniky, agrohipstery, umělce a jinou verbež – zahrají kapely zvučných a světoznámých jmen, jako jsou I love 69 popgejů, Piča z hoven a 2149226193 Bit Band, se kterými si zahostuje i Váš skromný autor a vypravěč. Vzhledem k tomu, že toto číslo vyjde až někdy potom, se ovšem o celé akci nejspíš dozvíte pozdě. Ale třeba se v Plánu B sejdeme někdy příště. Budu stát pod diskokoulí, pod paží bochník chleba a na hlavě vypreparovaného mravenečníka. Snad se poznáme.

S

že na internetu vůbec neexistují, tudíž si je za domácí úkol někde vystopujte a zajděte si na ně. Stojí to za to. No a pak už nastalo ono diskotékové tany tany trš trš inferno v režii Electro Epileptic Crew, kteří nám pro naši potěchu a očistu ducha i srdíčka zahráli hudební písně rozličných známých spolků, došlo i na Kap Bambino, DAT Politics, Justice, Sohodolls a mnohé další. Tímto se s vámi, milí a vážení, loučím a ještě bych podotknul, že v sobotu 18. 2. proběhl v Pláničku další výborný večírek, tentokrát za účasti Němé Barikády, Sin of Lilith a francouzských Nine Eleven. Na 24.

A jak se k volňáskům dostat? Máte hned několik možností: • Poslouchejte naše Rádio Kolej, které pro vás bude mít během vysílání hned několik soutěží o vstupenky na Majáles. Takže jediné, co musíte udělat, je naladit na tu správnou internetovou vlnu -> rk.vsb.cz • Sledujte stránky Majálesu 2012 – v novém designu se vám v plné kráse představí už v pondělí 19. března a těšit se můžete nejen na zajímavé články o připravovaném Majálesu, ale také právě na první soutěže! Ty budou probíhat během celého doprovodného programu Majálesu. Ale čekat není na co, na Majáles chce jít každý! -> www.majales.osu.cz • Profacebookujte se až k majálesovým vstupenkám – také na facebookové stránce SUS Ostrava pro vás budeme připravovat zajímavé soutěže a dáme vám tak možnost jít na Majáles zadarmo ->FB Susak Ostravský • A samozřejmě – náš Underground bude pro vás mít také volňásky, a to ne ledajaké! Připravili jsme pro vás jedinečnou soutěž, jejíž výherci nejen, že se podívají zdarma na Majáles, ale budou mít také příležitost se osobně setkat s některou z hvězdných kapel Majálesu Ostrava 2012 a udělat s ní exkluzivní rozhovor! Sledujte web SUS Ostrava -> www.sus.osu.cz a také naši časopisovou FB stránku -> Underground - studenti studentům

47

48

a v a b Z á

Kdyby zde jakási posedlost nebyla, nemohli bychom vůbec existovat,“ odůvodňuje svůj liberální přístup Mgr. Pavel Drozd, Ph.D. Pokládá si otázku: V čem se nahé lidské tělo liší od těl ostatních živočichů? „V ničem – přece když se dívám na nahého psa, nic pohoršujícího v tom nevidím (pokud nejsem zoofil).“ Myslí si, že pokud by třeba pornografie nebyla tak skandalizovaná, dala by se poměrně dobře využít ke zmírnění agrese sexuálně problémových jedinců. Neměl by nic proti člověku, který se vyfotí pro Playboy. Na druhou stranu ale říká: „Odsuzuji případy, kdy bulvár násilně zasahuje do soukromí lidí a celou věc nesmyslně skandalizuje. Je to soukromá věc každého člověka.“ Z pohledu vědců je bezkonkurenční výhodou, kterou sexuální rozmnožování nabízí, udržování různorodosti dědičných vlastností. V každé nové generaci dostává jedinec jedinečnou kombinaci genů. Asexuálové jsou naopak zatíženi jevem zvaným clonal decay – čím více generací klonů máme, tím méně jsou životaschopné. Jejich geny tak nemohou flexibilně reagovat na změny prostředí. Představme si, že máme deset dětí a alespoň jedno z nich bude odolné vůči

zdroj: reflex.cz

bude muset starat o své dítě. Když je samice nevěrná, říká si: „Musím mít atraktivního partnera, abych měla pěkné a zdravé děti. Co pak, když se takový bude líbit i jiným?“ Podle doktora Drozda proto prý raději bude mít dítě s hezounem, ale postará se o něj ten neatraktivní a starostlivý partner. Někteří vědci dokonce tvrdí, že díky tomu se u žen vyselektovala „skrytá ovulace“. Partner pak nepozná (například narozdíl od šimpanzů), kdy je vlastně žena plodná, a dává šanci hezounům. Moderní testy otcovství ale ženám tyto trumfy sebraly. „Podobný trend v nevěře pozorujeme třeba u vlaštovek, nebo dokonce i u albatrosů a jiných silně párových organismů,“ poznamenává. „V přírodě existuje spousta různých úchylek. Zoofilie je běžná např. u psů, kdy se psi naprosto běžně snaží o kopulaci nejen s lidmi, ale i jinými zvířaty“ říká pan Drozd a mě napadá, že lidé nejsou výjimeční prakticky v ničem. „Homosexualita je téměř všudypřítomná, v jedné studii bylo například prokázáno, že lesbické páry albatrosů vytvářejí lepší zázemí pro výchovu a vychovají tak více mláďat v porovnání s běžnými heterosexuálními páry,“

49

a v a

Myslíte-li si, že sex není žádnou novinkou, máte pravdu. Byl tady už dávno před prvním pračlověkem. „Pohlavní rozmnožování vzniklo z nepohlavního před dvěma miliardami let. Některé organismy se ale později opět vrátily k tomu nepohlavnímu. Takovéto nejstarší dosud žijící skupiny asexuálů se objevily přibližně před desítkami až stovkami miliony let,“ poznamenává Pavel Drozd. Mezi živočichy, rostlinami a člověkem při projevech lásky není velký rozdíl. Lidé nejsou v sexu tak jedineční, jak se obecně předpokládá. Dozvídám se, že šimpanzi bonobo si libují ve skupinovém a lesbickém sexu, dokonce používají erotické pomůcky a sex si opravdu užívají. U klasických šimpanzů známe případy, kdy se jejich samice chované v zajetí při prohlížení dámských časopisů oddávaly masturbaci. Asi stojí za zmínku, že tato zvířata sdílejí s lidmi přibližně 98 procent genů. Napadá mě, jaké by to asi bylo, kdyby dnešní svět nebyl posedlý sexem. „Lidé si často nalhávají, že obraz sexu v dnešní společnosti není normální a přirozený. Je to ale dáno jen naší kulturou. Posedlost sexem máme hluboce zakořeněnou – lidé se stejně jako jiné organismy musí rozmnožovat.

b

Poslední únorový týden v Ostravě se nesl v protestním duchu. Možná i vy jste se zúčastnili kulturně-vzdělávacího programu s názvem Noc univerzit v budově Menzy na Reální ulici. Vedle sociologa Jana Kellera nebo ostravského religionisty Vladimíra Šilera a spousty dalších hudebních vystoupení jste si mohli poslechnout také přednášku biologa Pavla Drozda. O teorii evoluce sexu byla řeč nejen tam, ale také přesně o 14 dní dříve – na jeho valentýnské přednášce „Proč je život bez sexu skandální“. Právě tehdy vznikl i tento článek. Z povídání s Mgr. Pavlem Drozdem, Ph.D., vedoucím Katedry biologie a ekologie OU se dozvíte, že živočišný a rostlinný svět může být v mnohém ještě zajímavější než ten lidský.

chladu. V chladnějším prostředí přežije s větší pravděpodobností než klon, který je v každé následující generaci geneticky totožný. Může být sex také nevýhodný? Zásadní nevýhodou je obrovská investice do pohlavního rozmnožování – u rostlin jsou to květy, u živočichů je to podobné. Za celý náš život produkujeme ohromné množství spermií a vajíček. U žen se vyvíjí jedno vajíčko každý měsíc, u spermií to jsou miliony denně. V podstatě zůstávají většinou nevyužité. „To je prostě ztráta energie. Jako sexuální organismy ztrácíme nejen energii, ale také čas. Kdybych byl z lidského pohledu asexuálem, mohl bych se rozmnožovat i v případě, kdybych nebyl atraktivní,“ říká doktor Drozd. „A jak je to možné? I když chápu, že i neatraktivní lidé nežijí sami,“ ptám se. „No, mohl bych se klidně namnožit sám,“ odpovídá. Ještě by mě zajímalo, jak je to v přírodě s věrností. „Stejně jako u lidí. V přírodě je strašně vzácná,“ dostanu rychlou odpověď. Z přednášky se dozvídám, že u samců si nevěru vysvětlujeme tzv. Batemanovým efektem. K udržení populace není potřeba mnoho samců, ale samic. A tak si každá samice může najít nějakého samce a naopak ne každý samec si musí nutně najít nějakou samici. To mi ale stále není úplně jasné. „Úspěšný samec je schopen oplodnit více samic na úkor slabého samce, který do rozmnožování nezasáhne. Samci jsou tedy pod větším tlakem se předvádět, aby zaujali samice. Využívají téměř každé příležitosti k páření,“ vysvětluje samčí promiskuitu Mgr. Pavel Drozd, Ph.D. Pro opačné pohlaví je to poměrně riskantnější. Je vybíravější, protože riskuje to, že otěhotní a samo se

Z á

U ZÁBAVA U Proč je život bez sexu skandální?

Největší přítel moderního člověka vyvolává dojem, že mír konečně vstoupil na půdu celého světa a do srdcí všech lidí v něm. Nakolik je taková pozitivní nálada míněna upřímně, či je jen projevem jakési náhlé „virtuální exhibičnosti“, však zůstává otázkou. Podstatné ale je, že nejeden uživatel, kupříkladu sociální sítě Facebook, se zde může pochlubit více než stovkovým seznamem jmen, které má úhledně abecedně seřazeny v okénku „Přátelé“. O pochybnostech udržování kontaktu se všemi„facebookovými přáteli“ se diskutuje snad tolik, jako o znečištěném ovzduší na Ostravsku, avšak zdali si uživatel pravidelně dopisuje se všemi svými sto padesáti kamarády nebo ne je, řekl bych, jeho věc. Problém se však v mých očích jeví v něčem jiném. Nahromaděním množství „neviditelných“ přátel někde v monitoru na dosah ruky uživatel volí pohodlnější interakci se svým okolím a připoutává se k síti jako

a v a b Z á

ochranu a na druhé straně se veřejnost otevřeně a s úsměvem svěřuje okolí, kdy a kam vyrazí, a jak vypadá jejich čerstvě narozené dítě. Ukládání jakékoli činnosti uživatele do schránky sociální sítě, veškerých jeho rozhovorů na chatu, sdílených statusů nebo uložených fotografií, je už jen dokreslením jakéhosi virtuálního Velkého bratra dvacátého prvního století. Jistě, sociální síť leccos usnadňuje, avšak nevyvratitelnou pravdou je, že se pokojně žilo i bez ní. Nevážili jsme si tehdy, v té prehistorii dějin, svých přátel více? Nebylo snad v komplikovanějším

zdroj: internet

procesu domlouvání schůzek něco dobrodružného? Odpověď přenechám čtenáři samotnému, avšak s jeho svolením si dovolím odpovědět mu na mou první otázku. Kdože je tím tvým nejlepším přítelem? Neměl-li jsi mezi svými přáteli toho „nej“, myslím, že jsi jej našel v sociální síti, neboť jedině ona má tu magickou schopnost shromáždit všechny tvé blízké v jeden kompatibilní celek. A je-li Jarda tedy tím tvým „nej“, uvaž, trávíš-li s ním tolik času jako s všemocným kamarádem jménem Facebook. A máš-li po přečtení tohoto článku třeba i nepatrné výčitky, buď bez obav. Jsi přece moderní člověk. Ivan Dzido

51

a v a

Převzato z www.sokolska33.cz a rozšířeno.

FEJETON

Kdo je tvůj největší přítel? Jistě jste se mnohokrát setkali se zvídavou otázkou svého okolí, kdože je vlastně z vašeho okruhu přátel tím „nej“. Pro někoho vyžaduje hledání odpovědi dlouhé přemýšlení, jiný bez váhání prozradí jméno kamaráda z dětství a další se zase vyhýbavě svěří, že úžasných přátel má sice mnoho, ale žádný z nich není tím „nej“. Ať tak či onak, od nepaměti zkrátka platí, že člověk vždycky rád vyhledával společnost svých nejbližších a rád se jimi obklopoval. Nejinak tomu je i dnes, avšak přesto, vinou času, v trochu pozměněné, můžeme říci moderní, podobě. Zrychlená doba internetu, kde místo fyzicky nehraje téměř žádnou roli, způsobila, že se pojem kamarádů jakoby stal nehmotnou součástí virtuálního stroje jménem sociální síť. V ní se kumuluje takového množství přátelství, lásky a svobody, až to občas

50

Lenka Papřoková ve spolupráci s Martinem Šigutem

ryba na udičku. Pod dojmem provádění sociálního kontaktu tak mnohdy jeho volný čas nabývá monotónní charakter. Ať už však tráví „na zdi“ méně či více času, jisté je, že se svého zvyku rozhodně nehodlá zbavit anebo se jej alespoň na pár dní zcela vzdát. Situaci ani nijak neulehčuje příchod různých Droid Phone, iPhone, Smartphone a dalších všeumělových „Phone“. Pro mnoho lidí přinesl takový pokrok možnost vyřizovat například pracovní e-maily a číst zprávy na cestě do práce či do školy, avšak také nutně snadnější a častější přístup k sociální síti. Jistě, je to pokrok, avšak dle mého názoru také postupná degradace určitých životních hodnot. Už v roce 1920 varoval spisovatel Karel Čapek ve svém slavném díle R.U.R. před vzrůstajícím technologickým pokrokem, v jehož kleštích se zaslepený člověk, v dokonalém světě bez práce, přestává chovat lidsky. Hrozící světovláda vzbouřených robotů zatím naštěstí zůstává jen antiutopií, avšak nabývám znepokojivého pocitu, že k jakési robotizaci dnešní společnosti postupně dochází. Dáváme-li na dovolené, při jízdě vlakem zasněženou krajinou nebo při cenném odpočinku na gauči přednost čemusi, co vyžaduje napájení baterie, disponuje miliony informací a ze všech koutů křičí ústy reklam na zhypnotizované oči, ptám se, nestáváme-li se oběťmi dnešní techniky. Nedal by se volný čas využít jinak, než velkorysým sdělováním svých pocitů a plánovaných či dokončených úkonů? Řekl bych, že je jistě paradoxem, vidíme-li, jak téma soukromí vyvolává ve veřejnosti horlivé požadavky na jeho

b

U U

další šanci spářit se nedostane. Může ho sežrat vlk nebo zastřelit myslivec. Lidé jsou v tomto unikátní. V našem vyspělém světě si může antikoncepci dovolit téměř každý. V chudších zemích to ale není tak docela možné. „Antikoncepce nám prostě zpřístupnila radost ze sexu a zbavila nás povinností. Proto si ji všichni tak užívají,“ dodává Mgr. Pavel Drozd, Ph.D na závěr.

Z á

pokračuje. Další kuriozitou jsou sadomasochistické octomilky, u nichž samci běžně znásilňují samice. V živočišné říši je také rozšířená souvislost mezi kopulačními pohyby a vyjádřením sociálního postavení. Funguje to tak, že samci předstírají kopulaci se svými podřízenými jedinci. Pro většinu z nás samozřejmé, v přírodě nesmyslné a nemyslitelné. Řeč je o antikoncepci. Když už si jelen náročně vybojuje svou laň a potom si s ní bude chtít jen užít, riskuje, že v budoucnu

zdroj: benzoltak.hubpages.com

Píše se rok 1947, všude okolo se rozprostírá zasněžená a zledovatělá krajina a v tomto mrazivě bílém pekle mezi ztuhlými pahorky hor kličkuje nebem letadlo známé jako „Josephine Ford“. Na jeho palubě sedí významný admirál amerického námořnictva Richard Evelyn Byrd a s šibalským úšklebkem ve tváři letí vstříc severnímu pólu. Najednou však strhne letadlo prudce dolů a vlétne do veliké díry v zemi. V lednu roku 1956 vylétává z velice podobného otvoru, teď už se však nachází nad pólem jižním.

Tento jeho průlet byl však už jeho druhým. Poprvé se mu to prý povedlo v roce 1929. Ale byli i další, kteří to dokázali, například významní cestovatelé Hubert Wilkins, Olaf Jansen, anebo dánský vědec a badatel Edmund Bork, který vedl expedici do duté Země roku 1991. Jak je ale možné, že prolétl Zemí? Pod několika kilometry hlíny, uvnitř zeměkoule se prý nalézá nám doposud neprobádaný svět, v němž kupodivu žijí bytosti, kterým svítí prapodivné vnitřní slunce. Pokud si myslíte, že jde jen o ojedinělou informaci od zdařilého uprchlíka z Bohnic nebo podobných ústavů, jste na omylu. Dnes o tom píšou desítky vědeckých i populárních časopisů z celého světa. Prvním, kdo v moderní době začal s vědeckými závěry mluvit o duté Zemi, byl astronom Edmund Halley, po kterém je pojmenována asi nejznámější kometa vůbec. Postupem času se o tuto

52

teorii začalo zajímat čím dál tím více lidí a i navzdory nepříznivému klimatu ve vědeckých kruzích nezanikla, ba dokonce podnítila výzkum v mnoha oborech, počínajíc astronomií, vedouc přes geofyziku, seismologii, až po religionistiku. Pro přehled se podíváme na zoubek několika důkazům, které se snaží dokázat pravdivost této teorie. My se pak můžeme s nadhledem zamyslet, zda jsou jejich myšlenky zdravě bílé nebo spíše prošpikované kazutvornými červy. Nejprve prolétneme těmi absurdními z nich, a pak přejdeme na ty „serióznější“. Absurdní „důkazy“ Dle zastánců této teorie živočichové na Arktidě každé jaro a podzim migrují k pólu. Takže místo toho, aby před krutou a nepříznivou zimou zalézali kvůli rozmnožování do nejrůznějších děr, v kterých je tepleji než na povrchu, schovávají se do jediné, avšak obří. Dutá země nabízí i vysvětlení vzniku ledovců, ty prý totiž vznikají z řek uvnitř polárních otvorů. Řeky v zimě zamrzají, ale v létě se ledovce odlamují a jsou vytlačovány do moře. Spousta záhadologů si poznamenávala výroky Eskymáků, kteří duchaplně převypravují příběhy svých předků, kteří prý pocházeli ze země na severu, kde slunce nikdy nezapadá.

Seriozněji absurdní „důkazy“ Dále po obšírném prozkoumání teorie gravitace dospěli zastánci duté Země k závěru, že newtonovská fyzika dovoluje, aby všechny planety, slunce a měsíce byly dutá tělesa. Ale newtonovská fyzika, o kterou se opírají, na druhou stranu zavrhuje možnost, aby uvnitř Země existovaly volné předměty. Tajemné civilizace uvnitř duté Země tedy mají tu smůlu, že nepocítí gravitační tlak směrem od středu a nemohou se tak postavit na svou tajemnou vnitřní zem. Zastánci teorie sice reagují na tuto výtku tím, že místo gravitace mohou lidé na povrchu vnitřní Země chodit díky odstředivé síle. Odstředivá síla však dosahuje sotva 0,3 % gravitační síly na povrchu naší Země. A to jen na rovníku a směrem k pólům pak klesá. Dutá země také vysvětluje vznik severní a jižní polární záře. Ty by měly

a v a

vznikat pomocí slunečního větru. Ten je ale odrážen okolo Země jejím elektromagnetickým polem a je mu tedy bráněno ve vstupu do atmosféry. Teorie duté země, co se týče zdroje energie polárních září, ale poskytuje dokonalou odpověď: „To slunce uvnitř duté země vyzařuje vysoce energetické elektrony a protony polárními otvory, které při styku s atmosférou nad nimi způsobují polární záře.“ Byla ale prokázána existence tzv. Van Allenových pásů, které se pohybují v severojižním směru podél magnetických siločar a postupně absorbují sluneční záření jako kondenzátor a při přesycení dají vzniknout také interakcím s horními vrstvami atmosféry planet. Díky tomu může vzniknout polární záře. R. E. Byrd byl prokazatelně první, kdo přeletěl jižní pól 29. listopadu 1929. Rozhodně však nelétal žádnými dírami. A rozhodně nemohl proletět tou severní v roce 1947, protože byl toho roku na expedici v Antarktidě. Určitě také neletěl sám, protože jej vždy doprovázeli dva další lidé: Harold June jako spolupilot a Ashley McKinley jako navigátor a fotograf. Také neproletěl naskrz, protože by mu samozřejmě nevyšlo palivo. Byl rád, když po vyprázdnění všech náhradních nádrží taktak doletěl zpět na základnu po 18 hodinách a 41 minutách. Zdroje: www.oknavesmiru.cz, dutazeme.sweb.cz Marek Suchánek

zdroj: www.crystalinks.com

53

a v a

b

Dutá Země

I obrázky z mnoha družic ukazují prý polární otvory. Řada dobrovolníků tedy hledá na nejrůznějších snímcích známky po čemkoli připomínající díru do sněhu. Smutné je, že je tak otvor do nitra Země vždy někde jinde. Od Grónska až po Sibiř. Naše póly už ale dávno nejsou ničím neznámým, umíme je dnes určit s přesností na metry. Zploštělost Země na pólech je podle nich také částečně zapříčiněna otvory a nikoli rotací. Prostě je tam vpouklá dovnitř. A potom ty neustálé vibrace: „Země vibruje jako mýdlová bublina, která je dutá. Při velkém zemětřesení vibruje jako zvon, který je také dutý. Žádné tektonické desky, země je dutá!“ Poslední perličkou by snad mohlo být i popření výzkumu mimozemšťanů v oblasti Area 51, protože se nemá jednat o mimozemšťany, ale obyvatele vnitřní Země. Právě oni totiž používají k dopravě létající talíře a kreslí do obilí kruhy.

b

Z á

KONTROVERZNÍ TEORIE SVĚTA - 3. díl

Z á

U U

a v a

Švédsko – místo pro každého

V dnešní době zrychlené komunikace a téměř neomezeného množství informací na internetu není pro zvídavého člověka problémem najít potřebné údaje o čemkoliv, odkudkoliv a kdykoliv. Je však také nutné, aby vyhledaná informace čtenáře poučila a občas i pozitivně uspokojila, což se v zahlceném internetovém prostředí ne vždy podaří. Nastávající frustrace a nespokojenost společnosti má svou příčinu ve zprávách, které se do naší pozornosti jakoby cíleně den co den strefují. Pokusím se tento nepříznivý stav věcí změnit a informovat vás, čtenáře Undergroundu, o příjemnějších záležitostech každodenního života. Života, který pro nás jistě může být v mnohém inspirativní. V následujících několika číslech časopisu pro vás budu malovat obrazy psaného slova o příbězích, obyčejích nebo jen o prostém plynutí času za hranicemi naší republiky. Modelem mě stojí severské Švédsko. Jako vysokoškolský student, žijící ve šťastné době svobodného cestování, mám to štěstí, že mohu poznávat svět, a to dokonce i prostřednictvím studia v zahraničí. Můj obdiv ke skandinávským státům, toliko zahalených do mých tajemných představ o vikingské minulosti, vyvrcholil tento rok, kdy jsem se na delší čas usídlil v hlavním městě „země žulové“, tedy ve švédském Stockholmu, rozkládajícím se na čtrnácti ostrovech.

ostrově či na pouhém výběžku, v moři nebo uprostřed sladkovodního jezera. Takto popsal město spisovatel Karel Čapek ve své knize Cesta na Sever (1936) a dovolte mě, abych některé úryvky z tohoto díla použil i později v mém vyprávění. Hned při prvních dnech strávených v městě králů, jak se občas Stockholmu přezdívá, setká se cizinec s mnoha kontrastujícími a odlišnými způsoby života, než na jaké byl dosud zvyklý. V dnešní době globalizace jsou si města (a především ta evropská) po celém světě čím dál podobnější a není tedy divu, že při průjezdu centrem Stockholmu vaši pozornost nic, snad kromě mnoha památek, příliš neupoutá. Kouzlo objevíte, při pozornějším pohledu, při vnímání každodenního života, ulic, domů, lidí nebo přírody. Pokaždé vás zaručeně něco zaujme nebo překvapí. Jako třeba, že vám na přechodu zastaví téměř každé první auto nebo že se často nezamykají, a někdy také nezavírají, vrata od domu. Čapek o Stockholmu: Tady nezatroubí auto a nezakleje šofér; dávej každý pozor na sebe i na druhé, pozdrav a nedělej rámus…

… a ježto na těch ostrovech je částečně vybudován Stockholm, není si cizinec nikdy jist, stojí-li té chvíle na pevnině, na zdroj: optitravel.cz

54

Švédsko je země bohatá, soběstačná a v posledních téměř dvou set letech nezdeformovaná žádnou válkou ani poli-

U

tickým převratem. Demokracie, která zde vykvetla do své nejjasnější podoby, se promítá do myšlení, chování i životního stylu zdejších obyvatel. Na příběh jednoho z nich se podíváme v dalším čísle, ve kterém se zaměříme na křižovatku místních lidí i jejich osudů – Stockholmskou univerzitu. Hej då! Ivan Dzido

Bezpečnější Aukro - 2. část

Již v minulém čísle jsem Vás informoval o novém programu aukra.cz na ochranu prodávajících/kupujících před podvodníky. Bohužel jsem ho na vlastní kůži nedobrovolně podstoupil a zde je pokračovaní cesty, aneb dorazí peníze? Jak to bylo dále… Nejprve krátké připomenutí. Na Aukru jsem si koupil iPad, zaslal příslušnou částku, ale od prodávajícího jsem se zboží nedočkal. A tak začala cesta, když už ne za novou hračku, tak alespoň za vrácení mých peněz. Po mnoha krocích, které byly popsány v minulém dílu, mi scházel poslední dokument, kterým bylo vyjádření Policie ČR. Zde jsme bohužel narazili na pomyslnou zeď, jíž bylo těžké identifikování poškozené osoby. Naštěstí se tento problém (vysvětlen v 1. dílu) vyřešil jednoduše tím, že se neuváděla poškozená osoba, nýbrž podvodná aukce na Aukru. Ke konci ledna proběhl soud k zahájení trestního vyšetřování podvodného prodejce. Nemusíte se ho zúčastňovat, myslím, že ani nemáte tu možnost. Netrpělivě jsem očekával dopis od příslušného policejního útvaru, který tuto věc řešil. Když byly všechny potřebné dokumenty pohromadě a pro klid duše oskenovány (doporučuji tak učinit), doufal jsem, že vše mohu hodit za hlavu. Zatáčka před cílem Po dvou dnech, co bylo vše odes-

láno poštou na příslušná místa, jsem obdržel e-mail, ve kterém na mě čekala jedna dobrá zpráva, druhá nečekaná. Dobrá zpráva spočívala v tom, že všechny mnou poslané dokumenty jsou v pořádku. Tou nečekanou se stala informace, že to ještě není všechno. V tu chvíli jsem sebou praštil… Finiš Naštěstí jsem zjistil, že jde už pouze o finální banalitu (poslali mi smlouvu o poskytnutí pohledávky). Jde v podstatě o to, že má Aukro firmu, která se zabývá vyplácením peněz poškozeným a zřejmě i vymáháním dlužné částky od podvodníků nazpět. Vytisknul jsem… přečetl… podepsal a ve dvou vyhotoveních - jednu kopii vám pošlou nazpět - jsem odeslal firmě Allegro. Opět jsem do dvou dnů obdržel e-mail, ve kterém mi sdělili, že je vše „hotovo/vyřízené“. Jen jsem potvrdil číslo účtu. Peníze by vám měly přijít na účet do 14 dnů, mě přišly již za 5 dní. Přeji, ať se s tímhle problémem nikdy nebudete muset potýkat a pokud ano… nechť se dočkáte happyendu jako já. Radim Kateřiňák

55

a v a

b

…málo politiky, psi bez náhubků, ulice bez strážníků, koupací kabiny bez klíčů, vrátka bez závor, auta a kola na ulici bez hlídačů, svět bez věčného strachu a nedůvěry. (Cesta na Sever)

b

Z á

ZE ŽIVOTA

Z á

U U

Obtížné

a v a Z á

Významná data:

Autor SUDOKU: Nikola Brtvová

U

Tuto hádanku napsal Albert Einstein. Tvrdil, že 98 % lidí ji nedokáže vyřešit. Patříte mezi ta zbylá 2 % ?

Rady: 1. Angličan žije v červeném domě. 2. Švéd chová psy. 3. Dán pije čaj. 4. Zelený dům je nalevo od bílého. 5. Obyvatel zeleného domu pije kávu. 6. Ten co kouří Pall Mall, chová ptáky.

zdroj: wikimedia.org

Narozeniny slavných osobností:

Zapoj mozek!

Fakta: 1. Je 5 domů v 5 rozdílných barvách. 2. V každém domě žije osoba rozdílné národnosti. 3. Těchto 5 obyvatel pije svůj nápoj, kouří svoje cigarety a chová zvířata. 4. Nikdo nepije to co ostatní, nekouří co ostatní a nechová to co ostatní.

2. března 1978 – Vladimír Remek se dostal do vesmíru 4. března 1877 – Vynalezen mikrofon 6. března 1902 – V Madridu byl založen fotbalový klub Real 6. března 1817 – Byla založena burza v New Yorku 12. března 1999 – Vstup ČR do NATO 14. března 1939 – Rozpad Česko-Slovenska 16. března 1939 – Vznikl protektorát Čechy a Morava 21. března 1953 – Antonín Zápotocký zvolen prezidentem Československa 23. března 1897 – Filosofická fakulta UK povolila studium žen 30. března 1867 – USA odkoupily Aljašku od Ruska 30. března 1968 – Ludvík Svoboda zvolen prezidentem ČSSR. 30. března 1842 – Poprvé použita anestézie při operaci 31. března 1901 – Premiéra opery Rusalka. 31. března 1889 – Dostavěna Eiffelova věž

7. Obyvatel žlutého domu kouří Dunhill. 8. Ten co žije ve středním domě, pije mléko. 9. Nor žije v prvním domě. 10. Ten co kouří Blend, žije vedle toho, co chová kočky. 11. Ten co chová koně, žije vedle toho, co kouří Dunhill. 12. Ten co kouří Blue Master, pije pivo. 13. Němec kouří Prince. 14. Nor žije vedle modrého domu. 15. Ten co kouří Blend, má souseda, který pije vodu.

Hudba: Bedřich Smetana Antonio Lucio Vivaldi Johann Sebastian Bach Elton John Věda: Albert Einstein Georg Simon Ohm Wilhelm C. Röntgen

Umění: Michelangelo Buonarroti Vincent Willem van Gogh Vláda: Tomáš Garrigue Masaryk Josef II Pedagogika: Jan Amos Komenský

Herectví Bruce Willis Sharon Stone Timothy Dalton Sport: Tomáš Kaberle Jan Koller Martin Ručínský Ivan Lendl

Nikdy nepřemýšlím o budoucnosti, protože přichází příliš rychle.

Albert Einstein

Otázka: Kdo chová rybičky? Připravila: Tereza Knapková

Připravil: Tomáš Mičůnek

Odpověď: Němec

56

57

a v a

Měsíc březen má 31 dní. Český název měsíce vychází z březosti zvířat a rašení bříz. V období okolo 21. března nastává jarní rovnodennost. Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník, což znamená, že přechází z jižní polokoule na severní. Březen začíná vždy stejným dnem v týdnu jako listopad, a v nepřestupný rok jako únor.

Sudoku

Snadné

Březen v datech

b

b

U

BAV SE!

Z á

U U

t r a v a s O e š

t r a v a

a

s

N

O

59

e

Jaroslav Neuvirt

š

58

pale, či je to pravda, ale pak pravila, že něvadi a že jak se to chcu u ni vyžehlit, tuž že mam skočit do kanclu Radyja kolej pro jakesy ty enerdžydrynky, kere tam maju kajsy nachystane. Tuž sem řeknul, že dobre, že tam skočim. Dala mě jakesy kliče, a pravila, že sama přesně nevi, kaj to je, ale že se mam zeptat na rektoratě na vratnici, že mě určytě dobře nasměruju. Tuž sem vyrazil, jak špunt z flaše a o chvilu sem už stepoval před rektoratsku vratnicu. Chlop za pultem pravě cosy řešil asi ze svoju mamu či staru, bo se ke slovu skoro nědostal, enem kyval palicu, jak vietnamska trhovkyňa, co ma všecho „zuper snaškove“. Něchal sem ho, ež se dořeši ty svoje melodramaty, a jak s tim robě praštil, bo se nědohodli, kery z nich něska Fifynku vyvenči (Fifynka bude museť dněska asi za fykus), tuž sem se ho zeptal, kaj tu na Baňske najdu ten Radyjovy kancel, kaj mam jisť? Chlop enem krčil ramenama, že on to nevi, ale že se mysli, že by to mohlo byť na Bečku, že je tam na vratnici určytě Majka a že on ju ovola, či to ona něvi. Majka ale kecafon něbrala, tuž mě tam poslal, že tam kajsy bude a mam se zeptat přymo ji. Dorazyl sem na Bečko, ale vratnica byla prazna, Majka v dupě, tuž sem se tam lapnul ku zdi a čekal, až dojde. Vyrojila se tam

zdroj: wedetectives.com

Všecko probihalo v rychtyku. Kapely se zlezly včas jak šnecy na čerstvu sadbu, zvučak se ladil repraky, jakysy synek na štaflach šteloval taky ty blikacy lustry nad stejdžu, roby za barem pomyvaly sklenky a dřystaly capiny o jakychsi pajtašach, mala šefka (co se tu sutěž vymyslela a aj ju celu dyrygovala) litala a robila takety organizačne bebechy, kere po ostravski něvim ani pomenovat a ja sem neměl co na robotu. Tuž sem se flakal, ale enem tak, aby se to něpoznalo. Leštil sem sesle a rovnal sem jich kolem stolku na třy milimetre přesně (pořadek musy byť, no ni?) a z padesatrazy sem po ruznych mistach knajp zvedal jen samy kusek papira (kery sem pruběžně puščal na zem), no prostě všecko tak, aby to vypadalo, že cosy užytečněho robim. Akorat mi nědocvalko, že sem mam kontrolovat hřbet, bo jak sem ten papir zdvihal po padesateprvni, tuž už u mě stala mala šefka a že pry, co robim. Tuž sem jej něvině ukazal papir, že robim pořadek, bo tu maju trochu burdel (robka za vyčepem syce trochu chytla tik, ale chuj s tym). Šefka se mě optala, či si myslim, že je hlupa (což sem se važně němyslel), bo pry mě viděla. Tuž sem se enem vzdechnul, že mě nězaukolovala, tuž že sem se zaukoloval sam. Chvilu ji to šrotovalo v

koncu te dluhe chodby mě čekala posledni robka, asy ta Blanka, kera mě třepala pazuru, jak bysem byl jakasy celerbryta, a pry, že tu sem spravně. Doprovodila mě až ke dveřam, za keryma fakt ležel pakel tych drinku. Tuž sem to zebral, těžke to bylo jak nahoněna krava, a Blanka mě doprovodila pak zase zpatki na koněc svojho rajona. Pravila, že jak bysem eště cosy potřeboval, tuž že mam přysť, bo jinak se tam v patky nic moc něrobi, ale něska to byla fajna patračka a že je rada, že na chvilu vypadla z lušťovek, no zařyla štěstim jak radnica o vanocach. Mala šefka, jak sem ty enerdžedrynky dosmykal zpatki, mě zdrbala, že kaj sem taku věčnosť? Jak sem ji to povypravěl, tuž se enem smala, či mi nědocvalko, že Radyjo kolej budě asi na kolejich. Přypomněl sem jej, že to byla ona, kera mě hnala až na rektorat. Tuž ji to zase chvilu šrotovalo, ale pak pravila, že asy ja, že to domotala a že u ni mam jako omluvu panaka, ale tvařil sem se eště chvilu nasmoleně, tuž mě pozvala na dva. Nakoněc z teho byla asi pul flaši slivki, ale to už je jina story, o tym zas přyšťe. Zdař buh!

a

Tuž to bylo tak. Minuly štvrtek sme v take studentske knajpě na porubskych kolejach pořadali akcyju s kapelama, kere mezi sebu souteža o to, kera z nich se zahraje na našem prvnim pospojovanym majalese. Ja sem se tam něchal dobrovolně zlanařyt, že pry mam přysť pomoc, prodavat listky, zepisovat članky a podobne capiny.

o štvrť hoďky a pry, co chcu? Tuž sem ji to povypravěl a ona, že se mrkně do papyru. Brylařyla do teho snad pul hoďki s kameňu tvařu a pak pry, že tu to jaksy neni. Ale že zavola Kajovi na knihovni, že to muže byt aj tam a že se tam mam zajisť za nim. Valil sem na druhu stanu teho dluheho baraka, kaj už mě Kaja čekal a tvařyl se, tajak z něrvozity zežral plato endyjaronu. Že ho to pry fest mrzi, ale že něvi, kaj to je. Uňho pry ni. Ale byl ochota sama, tuž volal Daši na Ačka koleji, či pry to němuže byt aj tam. A preventivně aji zkontaktoval Mařenku, Staňu, Drahunu a aj Břeťu s Lojzu a rozjel patrani po celem areale, či to někdo něvi. Tuž ja sem včil byl jak ve viděni. Krymynalki by se mohly jiť vycpať bo to, co se v ten raz robilo na Baňske, tuž na to by se Symyr s tym druhim nězmohli ani v štrnactem dile. Kaja s Dankem (chlop z rektorata) to cele dyrigovali a vratnice po cele unyverzytě se vzajemně ovolavali a sdělovali si informace, co kaj by mohlo byť a co kaj ni. Do patrani se zapojilo aji paru uklizeček, kere nastartovali metly a obihali všecky možne mistnosti a kancle, kere jim vratnice dyktovali. O chvilu pozdějši dorazyla ta očekavana zprava. Blanka z Ečka z koleji ten kancel našla! Kaja mě skoro radosťu chtěl obejmuť, ale hlasila se Drahuna, že chce ovolať aj rektora, či cosy něvi aji on, račy sednul ke kecafonum a rozhlasil, že sme ten kancel našli a že ten poplach už možu všecy vypnuť, ať z teho eště neni jakysi pruser. Tuž sem mu pěkně poděkoval a valil jsem na Koleje. Enem mi pak zecvalko, že sem se zapomněl zeptať, kaj to tam přesně je, ale nakoněc to něbylo potřeba, bo všecky roby na kolejovych vratnicach držely čestnu straž před svojima kaslikama a ochotně mě ukazovali, kaj mam pokračovat. Na

N

U NAŠE OSTRAVA U OSTRAVAK U Patračka na Baňske

t r a v a

Praha má Hrad. Brno má Špilas. Ostrava má Svinovské mosty. Jsou jednou z prvních věcí, kterou cizinci v Ostravě uvidí, když vystoupí z vlaku, a dle slov většiny z nich, nikde na světě neexistuje druhá podobná stavba. Pro moderní poustevníky jsou Svinovské mosty kontemplárnou, Svatyní a místem, kde první Otec Zakladatel dosáhl osvícení. Také je zde nemalá koncentrace žebravých asketických mnichů, živících se převážně krabicovým vínem a vajgly. Toto společenství s pozoruhodnými vnitřními zákony a zvyklostmi nazývejme pracovně Synové Svinova. Ale nebylo tomu tak vždycky. Byly doby, zaniklé dávno v prachu dávné minulosti, kdy byla Ostrava bez své dominanty a zlatý věk ji teprve čekal. Tuto část ostravské historie označujeme jako temný středověk, úsvit rodu homo ostraviensis apod. Tak se pohodlně usaďte, nachystejte si olivy, pistáciovou zmrzlinu a půlku melounu, vyprávění začíná.

zdroj: wikimedia.org

61

r a v a

zdroj: wikimedia.org

Matěj Antoš

t

60

se jim na drsné ostravské půdě i něco vypěstovat. Pěstovali hlavně chmel, konopí a mák, protože věděli, že zimy jinak bývají dlouhé a nudné. Ve volném čase se rozmnožovali a vykořisťovali medvědy. Ale zanedlouho narazili na první nepřátelské kmeny. Na jejich území si dělali zálusk zejména Turci, Keltové, Opaváci a barbarští nájezdníci z Hranic na Moravě. Neminul měsíc, kdy by udatní chacharští obránci neodrazili nějaký ten útok. Ty byly stále četnější a nebezpečnější, až hrozilo nebezpečí, že by chachaři útokům podlehli. Jinam se ovšem rozhodně stěhovat nechtěli a tak se Jindra jednoho dne sebral a vydal

skloubila to nejlepší z egyptských pyramid, Babylonské věže a Stonehenge. Když byly Svinovské mosty hotovy, nepřátelé se jich opravdu polekali natolik, že si ještě dnes drží od Ostravy uctivý odstup. A jak už víme, dnes zde leží významné centrum dopravy, obchodu, náboženství a výtvarného umění, které svým věhlasem předčí Paříž i New York. Díky mocným tepnám čisté duchovní energie, která zde proudí, často dochází na Svinovských mostech k zázrakům, např. vyléčení nevyléčitelně nemocných, levitaci osob a předmětů, zvláštním vizím, zjevením apod. No. A teď si vemte, že je chtějí přestavět. Kacíři!

s

V dobách, kdy ještě praotec Čech tahal kačera (a to je historicky doloženo), putoval už slezskými hvozdy statečný kmen chacharů se svým ještě statečnějším vůdcem, bohatýrem Jindrou. Kdoví, jak se tam ocitli, možná byli vyhnáni ze své země, možná jim jen nechutnalo polské pivo, možná hledali kraj bohatší na mléko, strdí, uhlí a medvědy. Faktem je, že jednoho dne donutil Jindra celý svůj doprovod vylézt na Lysou horu a ti z něj poté vymámili slib, že se usadí někde jinde, pokud možno v údolí. Tehdy se Jindrovi zjevil bůh Radegast a ukázal mu, kde má položit základní kámen města. (Zlí jazykové ovšem tvrdí, že šel ožralý do stanu a zakopl o šutr.) Tak vznikla osada, kterou pojmenovali schválně Ostrava, aby se později měli lingvisté kvůli čemu hádat. Lidu se dařilo dobře. Místní medvědí komunitě o něco hůře. Ale to už je jiná pohádka. Kde jsem to skončil... jo, lidé přežili prvních pár zim a podařilo

se opět na Lysou horu, kde obětoval Radegastovi Opaváka a vzýval jej: „Ó Radegaste! Bože chacharstva! Dej mi radu, jak se bránit před nepřáteli! Jak je zahnat na útěk? A kdy budeme konečně vařit dobré pivo?“ Radegast jej podle legendy ovšem opět vyslyšel a odpověděl mu: „Můj synu, slyš slova svého boha! Postav stavbu, jakou ještě lidské oko nespatřilo, tak hrozivou, že obrátí nepřátele tvé na útěk! S pivem měj trpělivost, jednoho dne v této zemi dobré bude. Hlavně ho pak nezapomeňte pojmenovat po mně!“ Tím vize končila. Jindra se zachoval podle božího slova a dal stavět monstrózní stavbu, která s ďábelskou rafinovaností

O

s

studenti studentum

e

O

Legenda o vzniku Svinovské Svatyně

š

e

U

www.sus.osu.cz

a

a š

OSTRAVSKÁ POHÁDKA

N

N

U

k o

U

n

Citrónové světlo uvadá na jehlách Už neslyším to dno tak blízko srdce

V ateliérech

To pak mám hned šňůrky od krve a vy a vy ty krátery, co se koupou v měsíční pěně

o k é s r t o

Kmeny bydlí v tom dni rvou se o rouby paměti a špinavé ruky.

Zlé ženy z kaváren včera utrhaly všechny slepičí nožky ve Městě a ty teď visí z okapů jako rudé krápníky Bubnují na poplach Na haldách pukají první veselé nádory jara I když je zima laviny jen tušíme

n k o

Oko kafilérie jak zkamenělý ježek sleduje když plavu proti proudům mléka a pak sedím v modrých zdech rozesrán užvaněností.

k é

prsty nahého alchymisty mlátí do sololitu

Ali Baba

o

Hádám, že už nikdy neosedlám záda morbidní víly Cvakají zuby cherubínů a barvy tekou naprázdno zelená oranžová modrá modrá..

U

k é

Zavěšen v oslích životech škrtám nízko jdoucí mraky a smích na tapetách vnímám jen v obrysech

Spolykám hřebeny hor a pak se vrátím do Města Právě otevřeli novou atrakci Máme jinou adresu na konci dějin zrovna jsme vybalovali bílé krabice -najednou nás napadlo: Pošťák sem nechodí. A ti jeho holubi vypadají tak trochu jako supi.

s

Kolik mám v zápěstí vosích hnízd právě protékají:10011011 pavoučí nahrážky za tvé oči z bazaru na polici vedle půlnoci a nože

A u

Pátý den

r

k é

U

A u t o

U AUTORSKÉ OKÉNKO U BÁSNĚ

Teď kolem prošel Golem z pet lahví I plast má duši schovanou ve víčku a paměť občas potratí něco zvlášť cenného Bohyně, chraň babyboxy naší morálky A nedopusť, aby nás adoptovali/y.

Matěj Antoš

62

63

a s t

65

s a e l t o n t u b t

e

www.karieraplus.cz

l

Veletrh Kariéra PLUS pomáhá snižovat nezaměstnanost absolventů vysokých škol. „Pro představu, největší skupinou nezaměstnaných absolventů v kraji jsou lidé se středním odborným vzděláním s maturitou, těch je v rámci všech nezaměstnaných víc než 35 procent. Vysokoškoláků je 18,5 procent. Také to není málo, proto vítáme každou příležitost, která pomůže nezaměstnanost vysokoškoláků snížit,“ říká Vladana Piskořová z Úřadu práce v Ostravě, který je jedním z partnerů veletrhu.

t

64

Kvalifikace Red Bull Paper Wings 2012 v Ostravě ze dne 14. Února se povedla na jedničku, studenti opět nezklamali a dorazili v hojném počtu. Zaplněný sál Staré Menzy na Katedře tělesné výchovy a sportu mluví za vše. Účastnilo se na padesát studentů a další padesátka fandila a povzbuzovala. V čele poroty zasedl Juraj z rádia Kolej, Dan z Red Bullu a Jirka za studenty. Pro letenku do Prahy za nejdelší dolet si přišel Tomáš Beck s 20,80m, a obhájil tak své prvenství z minulého ročníku. Nejdéle ve vzduchu udržel vlaštovku Michal Latocha s 4,87s a posledním, exhibicionistou, který se podívá do finálového kola v Praze, bude Míra Kube s 22 body. Všem účastníkům děkujeme a finalistům GRATULUJEME! Více informací na www.redbull.cz/paperwings

Workshop je novinka Po organizační stránce přinesl letošní, pátý ročník Kariéry PLUS změnu. Tou bylo oddělení veletrhu od konference. „Obě akce byly součástí projektu Kariéra PLUS. Konaly se v jednom termínu, ale protože se každoročně obě části víc a víc rozšiřují, rozhodli jsme se udělat veletrh na jaře a konferenci na podzim,“ vysvětluje tisková mluvčí Kariéry PLUS Alice Šustková. Novinka čekala také především studenty VŠB-TUO. Na veletrhu pro ně byl připraven workshop na téma první zaměstnání. Obsahem byly například kritéria při výběru prvního zaměstnavatele, jak se chovat u pracovního pohovoru a na co si dát pozor při podpisu pracovní smlouvy. Workshop připravilo Kariérní centrum VŠB-TUO.

o

Přes 50% respondentů nedokáže zhodnotit činnost Studentské komory Rady vysokých škol (SK RVŠ) v období 2009-2011, přičemž 28% nezná ani jménem zástupce své školy či neví, že SK RVŠ existuje. Naopak zhruba 25% činnost hodnotí známkou 1 nebo 2, negativní hodnocení známkou 4 nebo 5 jsou méně častá (celkem 8%). 44% respondentů věří, že SK RVŠ může ovlivnit podobu významných zákonů

U Vlaštovky lítaly i v Ostravě!!!

Mezi firmami, které se na veletrhu každoročně objevují, je také Komerční banka. Na Kariéře PLUS oslovila desítky studentů, někteří se stali později jejími zaměstnanci. „Studentů VŠB přijímáme každoročně několik. V roce 2011 k nám nastoupilo dvanáct absolventů, kteří dokončili studium ve stejném roce. Celkově jsme v roce 2011 přijali jednatřicet absolventů VŠB. Tuto školu považujeme za jeden z pěti nejvýznamnějších zdrojů našich budoucích vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců,“ vysvětluje Lukáš Mašek z Komerční banky.

n

62% respondentů si myslí, že by zákon měl předepisovat nějakým způsobem to, jaké má být zastoupení studentů v akademických senátech. Pouze 16% však pokládá za vhodné uvést přesné číslo či rozpětí, ostatní jsou pro to, aby byla stanovena minimální hranice a zbytek si určovala škola sama. 31% by toto rozhodnutí nechalo zcela na příslušných školách

V názorech na zavedení školného jsou respondenti rozděleni téměř přesně na půl. 48% z nich se zavedením školného souhlasí, 49% je proti, zbytek nedokáže posoudit. Pokud by bylo školné zavedeno, byli by respondenti ochotni zaplatit nejčastěji do 5000 Kč za rok (36%) popř. do 10000 Kč za rok (29%). 35% by akceptovalo i částku vyšší než 10000 Kč za rok.

t

Respondenti hodnotí zájem ostatních studentů (nikoliv senátorů samotných) o akademickou samosprávu negativně, nejčastěji známkou 4 na stupnici 1-5. Pouze 13% z nich hodnotí zájem známkou 1 nebo 2. Příčiny vidí nejčastěji v obecném nezájmu o dění kolem sebe (73%) a v nedůvěře studentů v to, že jejich zástupci mohou něco ovlivnit (47%). 22% uvádí jako důvod i obavy z toho, aby se případná angažovanost neprojevila negativně při studiu.

Svoji znalost reformních zákonů hodnotí senátoři nejčastěji známkou 2, přičemž o něco méně jsou seznámeni se zákonem o finanční pomoci studentů. Naprostá většina senátorů (82% u zákona o vysokých školách a 74% u zákona o finanční pomoci studentů) hodnotí předložené návrhy spíše nebo jednoznačně negativně. 72% respondentů hodnotí komunikaci ze strany ministerstva školství známkou 4 nebo 5, naopak známku 1 nebo 2 udělila pouhá 3% respondentů.

Veletrhu se pravidelně účastní odborníci, studenti a absolventi vysokých škol z celé České republiky. Primárně je však určen především pro studenty čtyř vysokých škol v Moravskoslezském kraji: Vysokou školu báňskouTechnickou univerzitu Ostrava, Ostravskou univerzitu, Slezskou univerzitu a Vysokou školu podnikání. Kontakt s firmami je pro budoucí uchazeče o práci velmi výhodný. Mladí lidé se s jejich zástupci mohou dohodnout například na tématech pro své bakalářské či diplomové práce anebo si vyjednat stáž. Tím s potenciálními zaměstnavateli snadno navážou spolupráci.

u

Další informace k tomuto šetření naleznete na stránkách ČeSU (www.cesu.cz) a některé závěry z tohoto průzkumu mezi studentskými senátory vám průběžně nabídneme také na našich webových stránkách (www.sus.osu.cz). Zatím se podíváme za závěry, které se dotýkají právě problematiky připravovaných reforem VŠ.

týkajících se vysokého školství, 36% si to nemyslí, zbytek nedokáže posoudit (17%) či odpověděl jinak.

Studenti a zaměstnavatelé si na veletrhu vysvětlí své vzájemné představy o pracovní pozici, platu a kariérním růstu. „Mladí lidé mají například často velmi zkreslenou představu o náplni práce bankovního poradce. Možnost budovat kariéru na takové pozici je pro některé studenty nemyslitelná, ale je tomu právě naopak. I na pozici bankovního poradce lze kariéru úspěšně tvořit,“ pokračuje Mašek. Studenti představují pro každého zaměstnavatele důležitou pracovní sílu. „Mladí lidé obohacují týmového ducha naší společnosti a přinášejí nové trendy. I pro nás je to důležité, protože od nich dostáváme zpětnou vazbu,“ uzavírá Mašek. Kromě Komerční banky se na veletrhu objevilo dalších více než 70 vystavovatelů, například firmy ČEZ, ArcelorMittal, či stavební firma Vces. Mezi firmami, které se letos představily nově, byly například Exxon mobil, PV – Czech, Linde Gas a Motorola.

b

Na začátku února proběhl výzkum ČeSU ve spolupráci se senátory ZČU v Plzni, který měl za cíl zmapovat postoje současných studentských zástupců v akademických senátech k aktuálním tématům týkajících se vysokoškolského systému. Výzkumu se zúčastnilo celkem 217 akademických senátorů z 22 českých veřejných a státních vysokých škol. 66% těchto studentů působí ve fakultních senátech, 18% v senátech vysokých škol, zbylých 16% je členy obou senátů.

Asi stovka firem z Moravskoslezského kraje se představila studentům na veletrhu Kariéra PLUS, který se uskutečnil 13. března v nové Aule Vysoké školy báňské -Technické univerzity Ostrava.

t

s

Průzkum ČeSU

Již pátý ročník veletrhu Kariéra PLUS na VŠB-TUO

s

L a

U

U

L a

t

U LAST BUT NOT LEAST

9.12.

E C K A

brezen

DIVADLO:

út 6.3.

od 19h

Já byla Goethova tlustší polovicka- Christine Brücknerová

studenti studentum

One women show v podání Míny Ondrušové.

st 7.3.

Ples - Michálkovice

od 19h

Hudební JAM SESSION

od 19h

A-klub UZAVŘEN -> barové osazenstvo Áčka včetně nápojů můžete vidět v plné kráse na plese

út 13.3.

Přijďte si posedět, poklábosit a třeba si brnknout a společně vytvořit tradici pěkného hudebně-přátelského setkání.

st 14.3.

Ácko slaví 2. narozeniny!! DIVADLO: Hrdý Budžes

Underground na facebooku

od 19h

Divadelní adaptace bestselleru I. Douskové v podání Terezy Agelové

st 21.3.

Náš časopis má nový kiosek, ve kterém najdete všechna čísla Undergroundu. Stačí kliknout a začíst se. Koukněte na něj na www.sus.osu.cz v sekci Časopis Underground.

od 18h

Přijďte si vychutnat narozeninový dort v podobě skvělé zábavy, hudby, soutěže a spousty srandy.

út 20.3.

Kiosek časopisu UNDERGROUND – studenti studentům

Karibská revolucní noc

od 18h

90. léta - párty

od 19h

Náš časopis má také svou facebookovou stránku. Sledujte na ní novinky z dění časopisu. FB UNDERGROUND – studenti studentům

Přijď si udělat svou vlastní revoluci s karibským rumem Che Guevara. Speciální nabídka a cena revolučních drinků. Klubem bude znít příjemná kubánská hudba (Dj Fidel). Vemte si s sebou/na sebe cokoliv revolučního/kubánského => nápoj zdarma!

út 27.3.

Dárek pro každého, kdo přijde v retro převleku. Výhodné ceny vybraných nápojů. Celý večer bude doprovázený hudbou a projekcí klipů z let 90. ČÁGO BÉLO!!!

st 28.3.

Workshop - Jak se dívat na filmy?

od 19h

Praktické ukázky jak "číst" filmy s možností diskuse. Večerem provází Ted Turnau, který přednáší "Cultural Studies" na Anglo-Americké universitě v Praze. Pořádá organizace in-life

Filmové ctvrtky více info na samostatných plakátech

OTVÍRACÍ DOBA

Zapojte se do Undergroundu i Vy Zapojte se do časopisu, a třeba úplně po svém. Staňte se redaktorem nebo jen občasným přispěvatelem - posílejte nám své podněty, nápady, fotky či reportáže ze zajímavých akcí a událostí.

po - čt 18 - 24 pá a ne 19 - 24

www.sus.osu.cz skupiny: SUS OU ÁČKO Hladnov

A klub sídlí v suterénu kolejí OU na Hladnově (Vysokoškolské koleje J. Opletala , Hladnovská 1433/22, Slezská Ostrava 702 00)

Kontakt na nás: [email protected] [email protected] 731 446 955

studenti studentum