STROM ŽIVOT I POZNÁNÍ

Základní škola a Mateřská škola Ladná, příspěvková organizace Sportovní 13, 691 46 Ladná, IČO: 75092654

ŠKOLNÍ VZDĚLÁVACÍ PROGRAM MATEŘSKÉ ŠKOLY STROM – ŽIVOT I POZNÁNÍ

Motto: „Existují pouze dva druhy odkazů, které můžeme dětem předat. Jedním z nich jsou kořeny, tím druhým jsou křídla“. Platnost školního vzdělávacího programu: od roku 2012, poslední aktualizace září 2015

OBSAH: 1. Identifikační údaje o MŠ 2. Obecná charakteristika školy 3. Podmínky vzdělávání a) materiální vybavení b) životospráva c) psychosociální podmínky d) organizace chodu MŠ e) řízení MŠ f) personální a pedagogické zajištění g) spoluúčast rodičů 4. Organizace vzdělávání a) vnitřní uspořádání b) metody a formy práce c) kritéria pro přijímání dětí do MŠ d) charakteristika tříd 5. Charakteristika vzdělávacího programu a) filozofie školy b) vzdělávací cíle a záměry předškolního vzdělávání, klíčové kompetence c) přístupy, formy a metody práce d) hlavní myšlenky e) profilace školy 6. Vzdělávací obsah – integrované bloky 7. Evaluační systém – hodnocení v rámci MŠ a) předměty evaluace b) prostředky c) časový plán d) odpovědnost pedagogů e) pravidla f) povinnosti předškolního pedagoga 8. Dlouhodobý plán environmentální výchovy na rok 2014 – 2019 9. Ekologický projekt na školní rok 2015/16 10. Preventivní program proti rizikovému chování 11. Dlouhodobý projekt etické výchovy

1.

Identifikační údaje

Název školy:

Základní škola a Mateřská škola Ladná, příspěvková organizace

Adresa školy:

Sportovní 13, 691 46 Ladná

Ředitelka školy:

Mgr. Jana Mrázová

Kontakty: tel.: 519 322 287, 519 355 103 e-mail: [email protected]

Zpracovatel programu: kolektiv pedagogů MŠ Název programu: Strom – život i poznání Zřizovatel:

Obec Ladná, Masarykova 119, 691 46 Ladná IČO: 75082128

Typ školy: Stanovená kapacita: Počet tříd: Typ oddělení: Provozní doba: Počet pracovníků: Stravování:

celodenní 48 dětí 2 věkově smíšené 6.30 – 16.00 hodin 8 vlastní kuchyň s jídelnou

2.

Obecná charakteristika školy

Od 1. září 2007 došlo ke sloučení mateřské a základní školy. Obě školy tak tvoří jeden subjekt. Mateřská škola je dvoutřídní s maximální kapacitou 48 dětí. Děti jsou rozděleny do dvou tříd. Obě třídy úzce spolupracují, takže děti mají možnost se během dne navzájem stýkat. Specifikum školy je velmi úzká spolupráce se základní školou a obcí. Nabízíme tak dětem plynulý přechod z mateřské školy do základní, a to bez zbytečného stresu – dítě přichází do známého prostředí a mezi známé tváře. Mateřská škola se nachází uprostřed obce. V blízkosti je lužní les, rybník, řeka, louky, pole. Poloha školy přímo vybízí k vycházkám do přírody. Proto při výchovném působení se zaměřujeme tímto směrem a snažíme se vést děti k lásce k domovu, přírodě a vytvářet zdravé životní návyky. Vycházky do přírody střídáme s pobytem na školní zahradě. Jsou zde dřevěné průlezky a pískoviště. V zimních měsících využívá MŠ také školní tělocvičnu. Součástí školy je vlastní kuchyň a jídelna, které v roce 2008 prošla celkovou rekonstrukcí. Stravují se zde děti základní i mateřské školy. Kuchyň slouží i veřejnému stravování. V rámci vlastní prezentace se MŠ účastní: výtvarných soutěží dle nabídky, kulturních vystoupení pro zřizovatele. Materiální vybavení je na dobré úrovni, pravidelně je doplňován fond hraček a učebních pomůcek. Pracujeme podle RVP PV. Nabízíme kvalitní péči o děti i některé nadstandardní aktivity (př. sportovní a kulturní akce, výlety, besedy i akce pro rodiče). Předpokladem pro naši kvalitní práci jsou dobré vztahy a spolupráce se zřizovatelem a rodiči.

3.

Podmínky vzdělávání

a/ Materiální vybavení školy  Kapacita školy je 48 dětí  V budově jsou dvě třídy, dvě šatny, kabinet a místnost, která slouží jako sklad prádla a pomůcek, dále jídelna, sociální zařízení se sprchovým koutem, vlastní kuchyň  Vedle budovy je prostorná školní zahrada  Nábytek ve třídách je vkusný a odpovídá bezpečnosti, snadné údržbě a zdravotní nezávadnosti  Děti mají dostatek funkčních hraček, k většině mají snadný přístup, z velké části jsou v zorném poli dítěte. Jejich uspořádání je přehledné. Nabídka hraček je pestrá.  Hygienické zařízení odpovídá počtu dětí, je zdravotně nezávadné, bezpečné a estetické  Vybavení pro odpočinek odpovídá počtu dětí, je bezpečné, ale máme malé skladovací prostory pro uložení lehátek  Děti se aktivně podílejí na výzdobě školy, jejich práce jsou přístupné a rodiče je mohou zhlédnout  Ve vstupní chodbě a šatnách jsou umístěny informační nástěnky pro rodiče

Záměrem zřizovatele je do budoucna postavit v obci novou mateřskou školu, která by více vyhovovala prostorovému uspořádání i současným moderním trendům. Nadále také chceme rozšiřovat vybavení školy o nové didaktické pomůcky.

b/ Životospráva  Strava je zajišťována vlastní kuchyní, jídelníček je plnohodnotný a vyvážený, vhodný pro zdravý vývoj dětí  V průběhu celého dne je zajištěn dostatečný pitný režim  Mezi jednotlivými pokrmy jsou dodržovány tříhodinové intervaly  Děti do jídla nenutíme, ale snažíme se, aby vše alespoň ochutnaly a naučily se tak zdravému způsobu stravování

 Děti jsou každodenně dostatečně dlouho venku, mají dostatek volného pohybu  Respektujeme individuální potřebu spánku a odpočinku jednotlivých dětí  Děti mají denní rytmus a řád, který je však natolik flexibilní, aby se mohl přizpůsobit aktuálním situacím Našim záměrem je, aby děti stolování vnímaly také jako společenský akt, proto děti stolují společně najednou.

c/ Psychosociální podmínky  Všichni zaměstnanci školy vytvářejí dětem takové prostředí, aby se děti cítili v mateřské škole dobře, spokojeně a bezpečně  Nově příchozí dítě má možnost postupně se adaptovat na nové prostředí i situace  Respektujeme potřeby dětí a pomáháme je uspokojovat  Všechny děti mají stejná práva i povinnosti, jejich postavení je rovnocenné  Osobní volnost a svoboda je respektována do určitých mezí, vyplývající z dodržování potřebného řádu chování a norem /pravidla vzájemného soužití/  Vedeme děti k samostatnosti, podporujeme je v samostatných pokusech  Využíváme pozitivního hodnocení a stimulace  Usilujeme o to, aby se děti naučily vzájemné spolupráci  Na nejmenší možnou míru eliminujeme stres a spěch  Snažíme se v dětech rozvíjet citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, pomoc a podporu – prevence šikany  Chceme, aby třída byla pro děti kamarádským prostředím, ve kterém jsou rády Záměr pro další práci: Neustále se zamýšlet nad vhodnými způsoby pedagogického vedení, nad formami práce, analyzovat vzdělávací nabídku a využívat zpětné vazby při dalším plánování.

d/ Organizace chodu školy  Nově příchozím dětem nabízíme individuálně přizpůsobený adaptační režim  Snažíme se o dostatečně pružný denní řád, který reaguje na individuální možnosti dětí, na jejich zájem o činnost a jejich potřeby  Usilujeme o vyváženost spontánních a řízených činností  Děti mají dostatek času i prostoru pro spontánní hru  Jsou vytvářeny podmínky pro individuální, skupinové i frontální činnosti  Rodiče mají možnost přivádět děti do mateřské školy dopoledne od 6.30 do 8.30 nebo po vzájemné domluvě  Usilujeme o to, aby děti měly dostatečné zázemí, klid a soukromí  Záměrem pedagogů je zatěžovat děti přiměřeně, v rámci jejich možností  Pedagogové se plně věnují dětem a jejich vzdělávání Záměr pro další práci: častější zařazování zdravotně preventivních pohybových aktivit.

e/ Řízení mateřské školy  Povinnosti, pravomoci a úkoly všech pracovníků jsou jasně vymezeny  Při vedení zaměstnanců se ředitelka snaží vytvářet ovzduší vzájemné důvěry a tolerance, respektuje jejich názory  Podporuje a motivuje spoluúčast členů týmu na rozhodování o závazných otázkách školního programu  Je vytvořen informační systém pro rodiče – nástěnky, webové stránky  Mateřská škola spolupracuje se zřizovatelem i základní školou Záměr pro další práci: I nadále klást důraz na týmovou práci a vzájemnou důvěru.

f/ Personální a pedagogické zajištění  Pedagogický sbor splňuje kvalifikaci potřebnou k zajištění výchovně vzdělávací práce v mateřské škole

 Ředitelka podporuje profesionální růst pracovníků  Personální zabezpečení nepedagogických pracovníků naprosto splňuje požadavky a potřeby školy  Pedagogická sbor funguje dle jasně vymezených a společně vytvořených pravidel

Personální obsazení školy: Mgr. Jana Mrázová – ředitelka ZŠ a MŠ Iveta Žáková – vedoucí učitelka MŠ Libuše Vojteková – učitelka Marie Kobrová – učitelka Petra Laubová – asistent pedagoga Jana Krajčovičová – správce budovy Zdeňka Demčilová – vedoucí školní jídelny Marie Hrdličková – kuchařka Jarmila Šimečková - kuchařka

g/ Spoluúčast rodičů Spolupráce s rodiči funguje na základě partnerství. Usilujeme o vzájemnou důvěru, vstřícnost, pochopení, respekt a ochotu spolupracovat.  Snažíme se podporovat rodinnou výchovu  Nabízíme rodičům poradenský servis  Respektujeme soukromí rodiny a zachováváme diskrétnost  Rodiče informujeme o úspěších i problémech dítěte, pokud mají rodiče zájem, domlouváme se na společném postupu při výchově a vzdělávání dětí  Rodiče mají možnost podílet se na dění v MŠ  Organizujme společné schůzky, setkání a akce s rodiči Záměr pro další práci: I nadále rozvíjet a prohlubovat spolupráci mezi školou a rodinou.

4. Organizace vzdělávání a/ Režim dne Režim dne je podrobněji rozpracován v třídních vzdělávacích programech.  Spontánní hry – uplatňovány při příchodu dětí do MŠ a v odpoledních hodinách, je to současně prostor pro individuální péči  Řízené činnosti – činnosti uplatňované během dopoledne  Pohybové aktivity – ve třídě během her, ranního cvičení, při pobytu venku, v průběhu dne formou pohybových chvilek  Odpočinek, spánek – podle individuálních potřeb dítěte 6.30-8.30 8.30-9.00 9.00-9.30

9.30-11.30 11.30-12.15 12.15-14.00 14.00-14.30 14.30-16.00

Příchod dětí do mateřské školy, předávání dětí pedagogickým pracovnicím do třídy, volně spontánní zájmové aktivity, pohybové aktivity Osobní hygiena, dopolední svačina Volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry a zájmovou činnost, práce s integrovanými dětmi, řízené aktivity Osobní hygiena, příprava na pobyt venku, pobyt dětí venku, příp. náhradní činnost Oběd a osobní hygiena dětí Spánek a odpočinek dětí respektující rozdílné potřeby dětí, individuální práce s dětmi s nižší potřebou spánku Odpolední svačina, osobní hygiena Volné činnosti a aktivity dětí řízené pedagogickými pracovníky zaměřené především na hry, zájmové činnosti a pohybové aktivity dětí, v případě pěkného počasí mohou probíhat na zahradě mateřské školy

Všechny činnosti v průběhu dne jsou uskutečňovány prožitkovým, pestrým, variabilním a motivačně stimulujícím způsobem, s ohledem na individuální potřeby a zájmy dětí, jejich biologický rytmus i specifické věkové zvláštnosti.

b/ Metody a formy práce Vzdělávání se uskutečňuje při všech činnostech, po celý den pobytu v MŠ. Dopolední činnosti probíhají formou plánovaných tematických celků, které na sebe úzce navazují. Využíváme formy záměrného i spontánního učení, momentální situace, respektujeme potřeby a zájmy jedince. Usilujeme o to, aby děti byly vzdělávány hravými činnostmi, aby učení bylo založené na

vnímání všemi smysly, preferujeme prožitkové učení. Snažíme se zajistit rovnováhu činností řízených, spontánních a relaxačních. Cíle plníme průběžně již od ranních hodin. Součástí vzdělávání jsou školní akce, které cíleně doplňují, obohacují a zpestřují vzdělávací proces s dětmi. Velký přínos pro rozvoj dětí má také spolupráce se školou. Vzdělávání realizujeme prostřednictvím třídních vzdělávacích programů, které jsou zpracovány v návaznosti na školní vzdělávací program.

c/ Přijímání dětí do mateřské školy  Každoročně je vyhlašován zápis do MŠ  Přijímány jsou děti zpravidla od 3 let do 6 let na základě vyřízení písemné žádosti rodičů  O přijetí dítěte rozhoduje ve správním řízení ředitelka školy v souladu se zákonem 561/2004 Sb.  Mateřská škola může přijmout pouze dítě, které se podrobilo stanoveným pravidelným očkováním, má doklad, že je proti nákaze imunní nebo se nemůže očkování podrobit pro trvalou kontraindikaci  Přednostně jsou do mateřské školy k předškolnímu vzdělávání přijímány děti v posledním roce před zahájením povinné školní docházky a děti s odkladem povinné školní docházky  Pro rodiče vyplývá povinnost úhrady úplaty

d/ Charakteristika tříd O děti pečují: Ve třídě Kuřátek: paní učitelka Iveta Žáková a asistentka pedagoga Petra Laubová Třída je určena pro mladší věkovou skupinu dětí v mateřské škole, a to pro děti od 2 do 4 let. Protože je naše třída složena z nejmladších dětí, soustředíme se na začátku roku hlavně na jejich adaptaci na mateřskou školu, seznamujeme se se základními pravidly chování, základy sebeobsluhy a vedeme děti k tomu, aby se naučili respektovat přání a potřeby druhých

dětí, především svých vrstevníků a byli jim dobrými kamarády. Děti mají ve třídě hračky, stavebnice a různé skládačky vhodné pro jejich věk. Při naší práci respektujeme osobnost dítěte a dodržujeme zásady individuálního přístupu, přiměřenosti, názornosti, systematičnosti, posloupnosti a aktivity. Třídní vzdělávací program je tvořen tak, aby byl pro děti pestrý, zajímavý a podporoval celkový rozvoj dítěte. V plánované, řízené činnosti se postupně prostřídají všechny složky estetické, mravní i prosociální výchovy a to nenásilným způsobem, vhodným pro danou věkovou kategorii. Tyto činnosti se střídají podle aktuálního tématu vyplývajícího z TVP. Ve třídě Berušek: paní učitelka Marie Kobrová a Libuše Vojteková Třídu navštěvují děti ve věku od 3 do 6 let. Děti vedeme k vzájemné spolupráci. Je to základ k utváření dobrých mezilidských vztahů. Rádi bychom je naučili vážit si jeden druhého, respektovat se, dodržovat pravidla soužití a navzájem si pomáhat. Třídní vzdělávací program vychází ze ŠVP s názvem „Strom – život i poznání“. Hlavní tematické celky rozpracováváme do bloků, podle situace je prodloužíme nebo zařadíme nové. Cíle třídního vzdělávacího programu směřují k dítěti, jeho rozvoji a učení. Při jejich výběru vycházíme z analýzy uplynulého období, z možností zájmů a individuálních potřeb dětí. Cíle k blokům plánujeme dle témat, diferenciaci provádíme s ohledem na věk. Zvýšenou pozornost věnujeme předškolním dětem, aby byly dobře připravené na jejich další životní etapu a to vstup do základní školy. Zaměřujeme se na oblast nejen rozumovou, ale i sociální a emoční. Podporujeme u dětí samostatnost, a to ve všech směrech, nejen při sebeobsluze, ale i při hrách, pracovních a pohybových činnostech. Ve výchovné práci dáváme přednost rozvíjení smyslového vnímání, učíme se na základě prožitku a zkušeností. Hlavním prostředkem vzdělávání je hra

v nejrůznějších podobách. Využíváme blízkosti lužního lesa, polí, luk, řeky i rybníka k častým vycházkám do přírody, k poznávání, zkoumání a objevování. Snažíme se vést děti k lásce k domovu a citu k přírodě.

5. Charakteristika vzdělávacího programu a/Představení programu, přístupy, formy a metody práce Filozofie školy Filozofií naší školy je rozvíjet samostatné a zdravé sebevědomí dětí cestou přirozené výchovy, položit základy celoživotního vzdělávání všem dětem podle jejich možností, zájmů a potřeb. Pracujeme podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání. Ve vzdělávání upřednostňujeme rozvíjení smyslového vnímání jako základu veškerého přirozeného poznávání, učíme se na základě prožitku a zkušeností, prostřednictvím činností. Snažíme se o to, aby dítě bylo spokojené a cítilo se v bezpečí. Chceme, aby dítě, které odchází z mateřské školy, bylo optimálně rozvinuté na základě svých možností a zájmů, a to po stránce tělesné, psychické, sociální a duchovní.

b/ Hlavní myšlenka a profilace školy Motto a jeho výklad „Existují pouze dva druhy odkazů, které můžeme dětem předat. Jedním z nich jsou kořeny, tím druhým jsou křídla.“ Vývoj dítěte přirovnáváme ke stromu. Kořeny a kmen představují základní schopnosti.

Kmenem procházejí všechny schopnosti a dovednosti, ze kterých pak mohou vyrůstat velké i malé větve. Ty představují všechno to, co vytváří zásobu zkušeností, kterou dítě až dosud získalo. Z těchto základů se vyvíjí osobnost. Každý kmen má i svou korunu. Koruna představuje již komplexní schopnosti / např. řeč/. Ještě později, když se stane z malého stromku vzrostlý strom, a větve se rozkošatí, koruna bude stále bohatší /schopnosti jako např. poznávání cizího jazyka/. Jak strom vypadá – zda se rozrostl harmonicky a stojí zpříma nebo je nakloněn a roste nepravidelně, zda jeho koruna i kmen odolávají větru a počasí, závisí na tom, jakým způsobem se vytvářely jeho první kořeny a jak se vyvíjel jeho kmen. Zda člověk může plně rozvíjet své schopnosti, závisí na tom, jaké předpoklady k rozvoji měl v prvních letech života. Tyto předpoklady chápeme jako základ pro další život. Křídla znázorňují schopnost vzlétnout, tj. být samostatný, rozvíjet tvořivost, fantazii, spolupráci, cílevědomost, vytrvalost apod.

c/ vzdělávací cíle předškolního vzdělávání  Rozvoj dítěte a jeho schopnost učení  Osvojení si základů hodnot, na kterých je založena naše společnost  Získání samostatnosti a schopnosti projevovat se jako osobnost působící na své okolí

Konkrétně na škole preferujeme praktické činnosti, které:  Seznamují dítě s přírodou a přírodními jevy, kladou důraz na bezprostřední kontakt s přírodou, na jejím pozorování a poznávání  Umožňují vnímat okolní svět všemi smysly a navazují na prožitky dětí  Zaměřují se na oblast ekologie – aktivně chránit přírodu  Vedou ke zdravému životnímu stylu (zdravá výživa, pohyb, otužování), k respektování potřeb každého dítěte, k péči o klidné a kulturní prostředí při stolování a upevňují správné návyky při stolování  Podporují vytváření kladných vzájemných vztahů – vlídnost, ohleduplnost, vzájemná pomoc, slušnost, pěkné vztahy mezi dětmi

 Věnují maximální pozornost dětské tvořivosti a umožňují dětem seberealizaci (samostatné myšlení, logická úvaha, řešení problémových situací, vymýšlení příběhů apod.)  Využívají dramatizace (vyjadřování činností, jevů a věcí pomocí pohybu, gesty, mimiky obličeje, zvuky apod.)  Věnují zvýšenou pozornost celkovému řečovému projevu dítěte (jazyková cvičení – říkadla, vyprávění, rytmizace, sluchová cvičení, hry zaměřené na artikulaci, hlasitost, plynulost, tempo řeči, na správnou výslovnost všech hlásek)  Napomáhají k rozvoji pohybových schopností a dovedností dítěte, k posilování jeho mravních vlastností a k upevňování jeho zdraví, včetně relaxačních cvičení  Posilují dovednosti a návyky v sebeobsluze a vedou děti k samostatnosti  Směřují k vytváření základů klíčových kompetencí

Klíčové kompetence: Klíčové kompetence reprezentují v současném vzdělávání cílovou kategorii, vyjádřenou v podobě výstupů. V dokumentech jsou obecně formulovány jako soubory předpokládaných vědomostí, dovedností, schopností, postojů a hodnot důležitých pro osobní rozvoj a uplatnění každého jedince. Kompetence představují soubory činnostně zaměřených a prakticky využitelných výstupů. Již v předškolním věku dítěte mohou být vytvářeny základy klíčových kompetencí, sice elementární, avšak důležité a významné nejen z hlediska přípravy dítěte pro započetí systematického vzdělávání, ale zároveň pro jeho další životní etapy i celoživotní učení. Dobré a dostatečné základy klíčových kompetencí, položené v předškolním věku, mohou být podstatným příslibem dalšího příznivého rozvoje a vzdělávání dítěte, nedostatečné základy naopak brzdou, která dítě na počátku jeho životní a vzdělávací cesty může znevýhodňovat. Proto by předškolní vzdělávání mělo o jejich vytváření cíleně usilovat.

Pro etapu předškolního vzdělávání jsou za klíčové považovány tyto kompetence:

1.

kompetence k učení

2.

kompetence k řešení problémů

3.

kompetence komunikativní

4.

kompetence sociální a personální

5.

kompetence činnostní a občanské

Předpokládá se, že pro dítě předškolního věku mohou být dosažitelné klíčové kompetence v následující úrovni:

1. kompetence k učení dítě ukončující předškolní vzdělávání - soustředěně pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje a užívá při tom jednoduchých pojmů, znaků a symbolů - získanou zkušenost uplatňuje v praktických situacích a v dalším učení - má elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody i techniky, který dítě obklopuje, o jeho rozmanitostech a proměnách; orientuje se v řádu a dění v prostředí, ve kterém žije - klade otázky a hledá na ně odpovědi, aktivně si všímá, co se kolem něho děje; chce porozumět věcem, jevům a dějům, které kolem sebe vidí; poznává, že se může mnohému naučit, raduje se z toho, co samo dokázalo a zvládlo - učí se nejen spontánně, ale i vědomě, vyvine úsilí, soustředí se na činnost a záměrně si zapamatuje; při zadané práci dokončí, co započalo; dovede postupovat podle instrukcí a pokynů, je schopno dobrat se k výsledkům - odhaduje své síly, učí se hodnotit svoje osobní pokroky i oceňovat výkony druhých

- pokud se mu dostává uznání a ocenění, učí se s chutí

2. kompetence k řešení problémů

dítě ukončující předškolní vzdělávání - všímá si dění i problémů v bezprostředním okolí; přirozenou motivací k řešení dalších problémů a situací je pro něj pozitivní odezva na aktivní zájem - řeší problémy, na které stačí; známé a opakující se situace se snaží řešit samostatně (na základě nápodoby či opakování), náročnější s oporou a pomocí dospělého - problémy řeší na základě bezprostřední zkušenosti; postupuje cestou pokusu a omylu, zkouší, experimentuje; spontánně vymýšlí nová řešení problémů a situací; hledá různé možnosti a varianty (má vlastní, originální nápady); využívá při tom dosavadních zkušeností, fantazii a představivost - při řešení myšlenkových i praktických problémů užívá logických, matematických i empirických postupů; pochopí jednoduché algoritmy řešení různých úloh a situací a využívá je v dalších situacích - zpřesňuje si početní představy, užívá číselných a matematických pojmů, vnímá elementární matematické souvislosti - rozlišuje řešení, která jsou funkční (vedoucí k cíli), a řešení, která funkční nejsou; dokáže mezi nimi volit - chápe, že vyhýbat se řešení problémů nevede k cíli, ale že jejich včasné a uvážlivé řešení je naopak výhodou; uvědomuje si, že svou aktivitou a iniciativou může situaci ovlivnit - nebojí se chybovat, pokud nachází pozitivní ocenění nejen za úspěch, ale také za snahu

3. komunikativní kompetence dítě ukončující předškolní vzdělávání - ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog

- dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady různými prostředky (řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými apod.) - domlouvá se gesty i slovy, rozlišuje některé symboly, rozumí jejich významu i funkci - v běžných situacích komunikuje bez zábran a ostychu s dětmi i s dospělými; chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhodou - ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní - průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji používá k dokonalejší komunikaci s okolím - dovede využít informativní a komunikativní prostředky, se kterými se běžně setkává (knížky, encyklopedie, počítač, audiovizuální technika, telefon atp.) - ví, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit; má vytvořeny elementární předpoklady k učení se cizímu jazyku

4. sociální a personální kompetence dítě ukončující předškolní vzdělávání - samostatně rozhoduje o svých činnostech; umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej - uvědomuje si, že za sebe i své jednání odpovídá a nese důsledky - dětským způsobem projevuje citlivost a ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování; vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost - ve skupině se dokáže prosadit, ale i podřídit, při společných činnostech se domlouvá a spolupracuje; v běžných situacích uplatňuje základní společenské návyky a pravidla společenského styku; je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy - napodobuje modely prosociálního chování a mezilidských vztahů, které nachází ve svém okolí

- spolupodílí se na společných rozhodnutích; přijímá vyjasněné a zdůvodněné povinnosti; dodržuje dohodnutá a pochopená pravidla a přizpůsobí se jim - při setkání s neznámými lidmi či v neznámých situacích se chová obezřetně; nevhodné chování i komunikaci, která je mu nepříjemná, umí odmítnout - je schopno chápat, že lidé se různí a umí být tolerantní k jejich odlišnostem a jedinečnostem - chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí a že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou; dokáže se bránit projevům násilí jiného dítěte, ponižování a ubližování

5. činnostní a občanské kompetence dítě ukončující předškolní vzdělávání - svoje činnosti a hry se učí plánovat, organizovat, řídit a vyhodnocovat - dokáže rozpoznat a využívat vlastní silné stránky, poznávat svoje slabé stránky - odhaduje rizika svých nápadů, jde za svým záměrem, ale také dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem - chápe, že se může o tom, co udělá, rozhodovat svobodně, ale že za svá rozhodnutí také odpovídá - má smysl pro povinnost ve hře, práci i učení; k úkolům a povinnostem přistupuje odpovědně; váží si práce i úsilí druhých - zajímá se o druhé i o to, co se kolem děje; je otevřené aktuálnímu dění - chápe, že zájem o to, co se kolem děje, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že naopak lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají svoje nepříznivé důsledky - má základní dětskou představu o tom, co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami, i co je s nimi v rozporu, a snaží se podle toho chovat

- spoluvytváří pravidla společného soužití mezi vrstevníky, rozumí jejich smyslu a chápe potřebu je zachovávat - uvědomuje si svá práva i práva druhých, učí se je hájit a respektovat; chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu - ví, že není jedno, v jakém prostředí žije, uvědomuje si, že se svým chováním na něm podílí a že je může ovlivnit - dbá na osobní zdraví a bezpečí svoje i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné okolní prostředí (přírodní i společenské)

6. Vzdělávací obsah Základní obsah vzdělávací části byl sestaven tak, aby v návaznosti na současné trendy odpovídal cílům a záměrům vzdělávání, aby respektoval věk, předpoklady a zkušenost dětí předškolního věku, jejich potřeby, prostředí i možnosti MŠ. Vychází ze vzdělávacích oblastí RVP: * Dítě * Dítě * Dítě * Dítě * Dítě

a jeho tělo – oblast biologická a jeho psychika – oblast psychologická a ten druhý – oblast interpersonální a společnost – oblast sociálně-kulturní a svět – oblast environmentální

Tyto oblasti jsou propojeny, vzájemně se ovlivňují a vytvářejí společně celek, v životní skutečnosti nedělitelný. Vzdělávací obsah ŠVP je rozpracován do pěti hlavních tematických bloků. Každý blok se dále dělí na tematické celky s podtématy. Vzdělávací nabídka s podtématy je konkretizována ve třídních vzdělávacích programech s ohledem na přání a možnosti dětí. Časový prostor k realizaci témat je flexibilní a dostatečně volný s prostorem pro aktuální situace i pro aktivní vstup dětí a tvořivost učitelky. ŠVP je dokument, který se vyvíjí, a úzce souvisí s postupným získáváním nových zkušeností i poznatků z autoevaluace.

Integrované bloky:

Po celý rok

Na světě nejsme sami

Svět kolem nás

ŠVP

Vím, kdo jsem

Z pohádky do pohádky

1. Blok

Na světě nejsme sami

Záměr integrovaného bloku: Záměrem IB je, aby si děti uvědomily citovou vazbu nejen k rodinným příslušníkům, ale i k lidem kolem nich a vytvářely si prosociální postoje k druhému. Integrovaný blok je zaměřen i na orientaci dětí v prostředí mateřské školy, na sociální adaptaci dítěte na život v kolektivním zařízení a s tím související komunikaci s ostatními dětmi a dospělými. Dále je záměrem upevňovat sounáležitost s přírodou, se světem rostlin a zvířat, planetou Zemí. Získat povědomí o životě na planetě Zemi, o přátelství a toleranci lidí všech barev pletí. Témata: 1. Lidé kolem nás: Vítáme Vás ve školce Moje rodina Ve dvou se to lépe táhne (kamarádi) Co děláme celý den Maminčin svátek

2. Příroda kolem nás: Zvířátka v ZOO Strom od jara do zimy Barevné zdraví (ovoce a zelenina) Naše Země má svátek Kdo žije v lese Co je den a co noc

Dítě a jeho tělo Očekávané výstupy:  vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej podle pokynu  zvládnout sebeobsluhu, uplatňovat základní kulturně hygienické a zdravotně preventivní návyky (starat se o osobní hygienu, přijímat stravu a tekutinu, umět stolovat, postarat se o sebe a své osobní věci, oblékat se, svlékat, obouvat apod.)  zvládat jednoduchou obsluhu a pracovní úkony (postarat se o hračky, pomůcky, uklidit po sobě, udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce, práce na zahradě apod.)  zacházet s běžnými předměty denní potřeby, hračkami, pomůckami, drobnými nástroji, sportovním náčiním a nářadím, výtvarnými pomůckami a materiály, jednoduchými hudebními nástroji, běžnými pracovními pomůckami Konkretizované výstupy: - postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly -

pohybovat se bezpečně ve skupině dětí

-

pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku)

-

přizpůsobit či provést jednoduchý pohyb podle vzoru či pokynů

-

pečovat o osobní hygienu, samostatně zvládat pravidelné běžné denní úkony (např. používat toaletní papír a splachovací zařízení, mýt si a utírat ruce, umět používat kapesník)

-

samostatně se oblékat, svlékat, obouvat, zapnout knoflíky, zipy, zavázat tkaničky

-

samostatně jíst, používat příbor, nalít si nápoj, popř. polévku, používat ubrousek

-

postarat se o své osobní věci, o hračky a pomůcky

-

udržovat pořádek, zvládat jednoduché úklidové práce

-

pracovat se stavebnicemi, skládankami (stavět z kostek, navlékat korálky, skládat mozaiky)

-

zvládat

výtvarné

činnosti,

provádět

jednoduché

úkony

s výtvarnými

pomůckami (např. s tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. s papírem – překládání, textilem, modelovací hmotou)

Dítě a jeho psychika Očekávané výstupy:  vést rozhovor (naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, ptát se)  učit se nová slova a aktivně je používat (ptát se na slova, kterým nerozumí)  naučit se zpaměti krátké texty (reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.)  vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, všímat si nového, změněného, chybějícího  chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase  řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“  vyjadřovat

svou

představivost

a

fantazii

v

tvořivých

činnostech

(konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických) i ve slovních výpovědích k nim  odloučit se na určitou dobu od rodičů a blízkých, být aktivní i bez jejich opory  ve známých a opakujících se situacích a v situacích, kterým rozumí, ovládat svoje city a přizpůsobovat jim své chování  respektovat předem vyjasněná a pochopená pravidla, přijímat vyjasněné a zdůvodněné povinnosti  prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.)  zachytit a vyjádřit své prožitky (slovně, výtvarně, pomocí hudby, hudebně pohybovou či dramatickou improvizací apod.) Konkretizované výstupy:  dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)

 znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa)  mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči,

používat

větší

množství

slovních

obratů,

správně

určovat

a

pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku)  spontánně vyprávět zážitky ze svého okolí, z různých vyprávění, či co dítě prožilo příjemného i nepříjemného  vyjadřovat fantazijní představy  rozlišit zvuky a známé melodie, rozlišit a napodobit rytmus  rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)  odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat  tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)  dokreslit chybějící části na obrázku, sestavit části v celek, vytvořit jednoduchý model, stavbu, provést obměnu, tvořit dle vlastní představy, např. stavby z kostek  přijímat pobyt v mateřské škole jako běžnou součást života (vědět, že rodiče chodí do zaměstnání, dítě do MŠ)  zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé  samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)  respektovat a přijímat přirozenou autoritu dospělých  uvědomovat si, že fungování skupiny je postaveno na pravidlech soužití, podílet se na nich a respektovat je  umět se rozhodovat o svých činnostech (samostatně se rozhodovat, co udělat, jak se zachovat, i o tom, co neudělat, co odmítnout, čeho se neúčastnit)

 přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit  přijímat pokyny  plnit činnosti podle instrukcí  přiměřeně reagovat ve známých situacích, umět se zklidnit, ovládnout se, potlačit projev agrese  projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)

Dítě a ten druhý Očekávané výstupy:  navazovat kontakty s dospělým, kterému je svěřeno do péče, překonat stud, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho  porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad  přirozeně a bez zábran komunikovat s druhým dítětem, navazovat a udržovat dětská přátelství  chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené  uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou  spolupracovat s ostatními  dodržovat dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití a chování doma, v mateřské škole, na veřejnosti, dodržovat herní pravidla  respektovat potřeby jiného dítěte  vnímat, co si druhý přeje či potřebuje, vycházet mu vstříc Konkretizované výstupy:  navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)  spolupracovat s dospělým  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.  rozlišovat vhodnost oslovování i tykání a vykání

 chovat se citlivě a ohleduplně k slabšímu či postiženému dítěti, mít ohled na druhého a soucítit s ním, nabídnout mu pomoc apod.  dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se spolu o činnost, počkat, vystřídat se  chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené  uvědomit si vztahy mezi lidmi (kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří) spoluvytvářet prostředí pohody

Dítě a společnost Očekávané výstupy:  začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti  porozumět běžným neverbálním projevům citových prožitků a nálad druhých  adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn (vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu) a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody  vyjednávat s dětmi i dospělými ve svém okolí, domluvit se na společném řešení (v jednoduchých situacích samostatně, jinak s pomocí)  utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)

Konkretizované výstupy:  umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,  dodržovat společně dohodnutá a pochopená pravidla vzájemného soužití v mateřské škole a na veřejnosti

 chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat  zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby  rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  pojmenovat povahové vlastnosti  pochopit funkci rodiny a jejich členů  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin (rodina, třída, mateřská škola, herní skupina apod.) a umět jim přizpůsobit své chování  reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství

Dítě a svět Očekávané výstupy:  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy  rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí  seznamování s místem a prostředím, ve kterém dítě žije, a vytváření pozitivního vztahu k němu  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jeho rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách Konkretizované výstupy:  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, lékař, knihovna, hasiči)

 zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují  mít poznatky o své zemi, (znát název státu, státní vlajku, hymnu, prezidenta, hlavní město, významné svátky a události)  mít poznatky o existenci jiných zemí, národů a kultur (znát typické znaky některých významných národů - přírodní podmínky, oblečení, zvyky, strava, stavby, kde co roste, nebo se pěstuje, žijí zvířata apod.)  mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách)  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje, běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat  znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné – vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí  být citlivý k přírodě

2. Blok

Vím, kdo jsem

Záměr integrovaného bloku: Záměrem IB je rozvíjet u dětí sebeuvědomění, vztah k domovu. Dále vytvářet u dětí postoje a návyky prospívající zdraví, osvojovat si poznatky o svém těle, získat povědomí o způsobu osobního zdraví a bezpečí. Cílem je také probouzet zájem o lidové tradice a zvyky a rozvíjet kulturně estetické dovednosti výtvarné, hudební a tvůrčí činnosti slovesné a literární. Témata: 1. U nás doma: Tady jsem doma Pomáhám mamince Mikuláši, přijď dnes k nám Štědrý večer nastal Jak se slaví masopust Až já půjdu na koledu (velikonoce) Děti mají svátek Co rád dělám 2. To jsem já Moje tělo od hlavy až k patě Chci být zdravý Co rád jím Těším se do školy (zápis) Mám šikovné ručičky

Dítě a jeho tělo Očekávané výstupy:  zachovávat správné držení těla  ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku (zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, zacházet s grafickým a výtvarným materiálem, např. s tužkou, barvami, nůžkami, papírem, modelovací hmotou, zacházet s jednoduchými hudebními nástroji apod.)  pojmenovat části těla a některé orgány, znát jejich funkce, mít povědomí o těle a jeho vývoji, znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím, s pohybem a sportem  rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí; chovat se tak, aby v situacích pro dítě běžných a jemu známých neohrožovalo zdraví, bezpečí a pohodu svou ani druhých  mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, aktivního pohybu a zdravé výživy  mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc (kam se obrátit, koho přivolat, jakým způsobem apod.) Konkretizované výstupy:  postavit se zpříma a udržet správné držení těla po dobu vnější kontroly  běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze  vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  vést stopu tužky při kresbě, apod.  pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek)  mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách  znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu

v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek

Dítě a jeho psychika Očekávané výstupy:  vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách  záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost  rozlišovat některé obrazné symboly a porozumět jejich významu a funkci  přemýšlet, vést jednoduché úvahy a to, o čem přemýšlí a uvažuje, také vyjádřit  postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí  chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit

soubory

předmětů

podle

určitého

pravidla,

orientovat

se

v

elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)  chápat prostorové pojmy (vpravo, vlevo, dole, nahoře, uprostřed, za, pod, nad, u, vedle, mezi apod.), elementární časové pojmy (teď, dnes, včera, zítra, ráno, večer, jaro, léto, podzim, zima, rok), orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase  naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit  uvědomovat si svou samostatnost, zaujímat vlastní názory a postoje a vyjadřovat je  uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)  přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky  zorganizovat hru  uvědomovat si příjemné a nepříjemné citové prožitky (lásku, soucítění, radost, spokojenost i strach, smutek, odmítání), rozlišovat citové projevy v důvěrném (rodinném) a cizím prostředí

Konkretizované výstupy:  vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu  předat vzkaz  chápat jednoduché hádanky a vtipy  poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu  poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)  rozkládat slova na slabiky  sluchově rozlišovat slova, začáteční a koncové slabiky a hlásky ve slovech  rozlišit krátké a dlouhé samohlásky  soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat)  nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)  rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky  dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost  udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech  uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím  pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě - Pexeso)  sledovat očima zleva doprava a dle potřeby i zprava doleva, případně v dalších směrech  jmenovat objekty zleva doprava, vyhledat první a poslední objekt ve skupině, vést čáru zleva doprava, shora dolů  poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol)  napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.)  rozlišovat vzájemnou polohu dvou objektů  orientovat se v řadě (např. první, poslední, uprostřed)  orientovat se v prostoru podle slovních pokynů

 orientovat se v časových údajích v rámci dne (např. dopoledne, poledne, odpoledne)  rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)  napodobit některá písmena, číslice  rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět  rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat  rozpoznat geometrické tvary - čtverec, kruh, trojúhelník, obdélník  rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)  rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký)  porovnat a uspořádat předměty dle stanoveného pravidla (např. od nejmenšího k největšímu; poznat, co do skupiny nepatří), třídit předměty minimálně dle jednoho kritéria (např. roztřídit knoflíky na hromádky dle barvy, tvaru, velikosti)  orientovat se v číselné řadě 1 – 10, vyjmenovat ji, porovnat, že 5 je více než 4, chápat číslo jako počet prvků  posoudit početnost dvou souborů a určit počet do 6 (např. o kolik je více a o kolik je méně, kde je stejně)  chápat, že číslovka označuje počet (např. 5 je prstů na ruce, 5 je kuliček)  chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky  řešit labyrinty (sledovat cestu)  zapojovat se do činností, komunikovat a kooperovat s dětmi i se známými dospělými, odmítnout neznámé dospělé  samostatně splnit jednoduchý úkol, poradit si v běžné a opakující se situaci, cítit ze své samostatnosti uspokojení (být na ni hrdý)  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné

 přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)  umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.)  rozhodovat sám o sobě (o svém chování)

Dítě a ten druhý Očekávané výstupy:  uplatňovat své individuální potřeby, přání a práva s ohledem na druhého (obhajovat svůj postoj nebo názor, respektovat jiný postoj či názor), přijímat a uzavírat kompromisy, řešit konflikt dohodou  respektovat potřeby druhého dítěte Konkretizované výstupy:  obhajovat svoje potřeby, svůj postoj či přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení  k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)  porozumět běžným projevům emocí a nálad (např. vnímat, že je jiné dítě smutné, zklamané nebo naopak něčím nadšené, že má radost)  nepříjemný kontakt a komunikaci dokázat odmítnout  bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)  důvěřovat vlastním schopnostem  cítit sounáležitost s ostatními  nabídnout pomoc

Dítě a společnost Očekávané výstupy:  uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi  pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svou roli, podle které je třeba se chovat  chovat se a jednat na základě vlastních pohnutek a zároveň s ohledem na druhé  adaptovat se na život ve škole, aktivně zvládat požadavky plynoucí z prostředí školy i jeho běžných proměn a spoluvytvářet v tomto společenství prostředí pohody  utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)  začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti  uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, že se mohou chovat neočekávaně, proti pravidlům, a tím ohrožovat pohodu i bezpečí druhých  odmítat společensky nežádoucí chování (např. lež, nespravedlnost, ubližování, lhostejnost či agresivitu), chránit se před ním a v rámci svých možností se bránit jeho důsledkům (vyhýbat se komunikaci s lidmi, kteří se takto chovají)

Konkretizované výstupy: 

umět pozdravit známé děti i dospělé, rozloučit se, poprosit, poděkovat, vzít si slovo až když druhý domluví, požádat o pomoc, vyslechnout sdělení, uposlechnout pokyn

 vnímat základní pravidla jednání ve skupině, podílet se na nich a řídit se jimi, podřídit se rozhodnutí skupiny, přizpůsobit se společnému programu, spolupracovat, přijímat autoritu  zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby

 rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  pojmenovat povahové vlastnosti  vnímat odlišnosti mezi dětmi a podle toho přizpůsobovat i své přístupy  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  cítit se plnohodnotným členem skupiny  projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu

Dítě a svět Očekávané výstupy:  osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi  mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte  vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí  všímat si změn a dění v nejbližším okolí  porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole  mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí Konkretizované výstupy:  rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)

 mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)  mít poznatky o zvycích a tradicích kraje, přijmout tradici oslav  mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, o jiných zemích (typické znaky některých významných národů – přírodní podmínky, oblečení, strava, zvyky, stavby, kde co roste, kde žijí zvířata apod.  ctít oslavy narozenin, svátků, slavností  všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)  být citlivý k přírodě

3. Blok

Z pohádky do pohádky

Záměr integrovaného bloku: Záměrem IB je seznámit děti s pohádkovými postavami, zábavnými i poučnými a poznávat kouzlo pohádek, probouzet v nich výtvarnou i hudební fantazii. Dále je cílem vytvářet kulturní a kultivované prostředí pro dramatizaci pohádek, společně hovořit a charakterizovat pohádkové postavy a příběhy, vyslechnout názor dítěte. Všímat si lidové moudrosti a krásy jazyka, vytvořit vztah k literatuře. Cílem je také seznámit dítě s tím, jak se kniha vyrábí a jak se s ní zachází.

Témata: 1. Večerníček: Pohádka s maminkou Oblíbená pohádka Povídám, povídám pohádku Můj pohádkový hrdina 2. Pohádkové bytosti: Draci a dráčata Slet čarodějnic Princové a princezny Hrajeme si na divadlo Ať žije karneval 3. Pohádková knížka: Čteme doma i ve školce Kterou si vybereme? (Oblíbená knížka) Jak se dělá kniha

Dítě a jeho tělo Očekávané výstupy:  koordinovat lokomoci a další polohy a pohyby těla, sladit pohyb s rytmem a hudbou  ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku  zacházet s předměty denní potřeby, s drobnými pomůckami, s nástroji, náčiním a materiálem, s grafickým a výtvarným materiálem  vědomě napodobit jednoduchý pohyb podle vzoru a přizpůsobit jej pokynu  ovládat dechové svalstvo, sladit pohyb se zpěvem Konkretizované výstupy:  pohybovat se bezpečně ve skupině dětí  pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus  doprovázet pohyb zpěvem (např. při pohybových hrách, při chůzi, při rytmických činnostech)  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  vést stopu tužky při kresbě, apod.  zvládat

výtvarné

činnosti,

provádět

jednoduché

úkony

s výtvarnými

pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou)  kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů Dítě a jeho psychika Očekávané výstupy:  správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči  porozumět slyšenému  Vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat, hodnotit slovní výkony, slovně reagovat  naučit se zpaměti krátké texty  sledovat a vyprávět příběh, pohádku  projevovat zájem o knížky, soustředěně poslouchat četbu, hudbu, sledovat divadlo, film  zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a

rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)  řešit problémy, úkoly a situace, myslet kreativně, předkládat „nápady“  nalézat nová řešení nebo alternativní k běžným  vyjadřovat

svou

představivost

a

fantazii

v

tvořivých

činnostech

(konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)  prožívat radost ze zvládnutého a poznaného  prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí (soucit, radost, náklonnost), snažit se ovládat své afektivní chování (odložit splnění svých osobních přání, zklidnit se, tlumit vztek, zlost, agresivitu apod.) Konkretizované výstupy:  spontánně vyprávět zážitky ze sledování filmových pohádek nebo pohádek z médií  vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu  mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči,

používat

větší

množství

slovních

obratů,

správně

určovat

a

pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky  sledovat a zachytit hlavní myšlenku příběhu, vyslechnutý příběh převyprávět samostatně, věcně správně, popř. dokázat odhadnout, jak by mohl příběh pokračovat  soustředěně poslouchat pohádku, hudební skladbu, divadelní hru (např. sledovat pozorně divadelní představení a následně ho reprodukovat), nenechat se vyrušit – neodbíhat od činnosti, pracovat v klidu (např. vyřešit labyrint)  zapamatovat si pohádku, děj, příběh a převyprávět ho  reprodukovat říkanky, písničky, pohádky, zvládnout jednoduchou dramatickou úlohu apod.  záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)  zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod.,

melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek  uplatňovat postřeh a rychlost  rozvíjet a obohacovat hru podle své představivosti a fantazie  vyjadřovat fantazijní představy  dokončit příběh, pohádku (např. vymyslet konec, jinou variantu)  vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.)  slovně,

výtvarně,

technicky

vyjádřit

svoje

jednoduché

„nápady“,

experimentovat, některé problémy řešit cestou pokus – omyl  vymýšlet nová řešení nebo alternativní k běžným (např. jak by to šlo jinak, co by se stalo, kdyby) a verbalizovat je  projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  verbalizovat myšlenkové pochody, přemýšlet nahlas, popsat, jak problém či situaci řešit (např. jak staví stavbu, skládá puzzle)  přicházet s vlastními nápady  projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým (např. kamarádům, mladším, slabším, aj.)  přirozeně a v míře dané osobnostními předpoklady projevovat pozitivní i negativní emoce (soucit, radost, náklonnost, spokojenost, ale také strach, smutek)  přirozeně projevovat radost z poznaného a zvládnutého (radovat se, že umí píseň, básničku, ukazuje obrázek, předvádí taneček, výrobek)

Dítě a ten druhý Očekávané výstupy:  chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené  spolupracovat s ostatními Konkretizované výstupy:  porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad (např. smutek, radost)



aktivně komunikovat s druhými dětmi bez vážnějších problémů (vyprávět, povídat, poslouchat, naslouchat druhému)



vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat



spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem



využívat neverbální komunikaci (úsměv, gesta, řeč těla, apod.)



všímat si, co si druhý přeje či potřebuje (např. dělit se s druhým dítětem o hračky, pomůcky, pamlsky, podělit se s jiným dítětem o činnost, počkat, vystřídat se)



k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)

Dítě a společnost Očekávané výstupy:  utvořit si základní dětskou představu o pravidlech chování a společenských normách, co je v souladu s nimi a co proti nim a ve vývojově odpovídajících situacích se podle této představy chovat (doma, v mateřské škole i na veřejnosti)  vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo) Konkretizované výstupy:  chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat  rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  cítit se plnohodnotným členem skupiny

 pozorně poslouchat a sledovat se zájmem uměleckou produkci (např. literární, filmovou, výtvarnou, dramatickou, hudební)  vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)  v kulturních

místech

(např. divadle,

galerii,

muzeu

atd.)

respektovat

dohodnutá pravidla a nerušit ostatní při vnímání umění  všímat si kulturních památek kolem sebe (pomník, hrad, zámek, zajímavá stavba atd.)  zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů)  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností

Dítě a svět Očekávané výstupy:  orientovat se bezpečně ve známém prostředí i v životě  mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí  rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat, všímat si nepořádků a škod, upozornit na ně Konkretizované výstupy:  rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)  uvědomovat si nebezpečí, se kterým se může ve svém okolí setkat a vědět, jak se nebezpečí vyhnout, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc  mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)

 uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)  všímat si nepořádku a škod, dbát o pořádek a čistotu, starat se o rostliny, zvládat drobné úklidové práce, nakládat vhodným způsobem s odpady, chápat význam třídění odpadu chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)

4. Blok

Svět kolem nás

Záměr integrovaného bloku: Záměrem IB je uvést dítě do světa kolem něj, do situací a osob, které ho obklopují. Vytvořit u dítěte všeobecný přehled o světě, o tom, že všechno spolu souvisí. Podporovat u dětí jejich zvídavost. Vytvářet základní představy o dopravních prostředcích a bezpečném pohybu v silničním provozu. Učit děti odhadovat své možnosti a znát, kam se mají obrátit pro pomoc v nebezpečí. Témata: 1. Co se děje kolem mě: Duhový svět aneb co dokáže barva Moje hračky Něco je kulaté, něco zase hranaté (tvary) Co se z čeho vyrábí Čím cestujeme Co si oblékáme 2. Kdo je kdo: Až já budu velký… Ten dělá to a ten zas tohle 3. Nebezpečí kolem nás: Co dělají hasiči, policisté a záchranáři Když kamarád stůně Děti, pozor červená!

Dítě a jeho tělo Očekávané výstupy:  zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí (zvládat překážky, házet a chytat míč, užívat různé náčiní, pohybovat se ve skupině dětí, pohybovat se na sněhu, ledu, ve vodě, v písku)  Ovládat koordinaci ruky a oka, zvládnout jemnou motoriku  Pojmenovat části těla a některé orgány, znát základní pojmy užívané ve spojení se zdravím  mít povědomí o významu péče o čistotu a zdraví, o významu aktivního pohybu a zdravé výživy  mít povědomí o některých způsobech ochrany osobního zdraví a bezpečí a o tom, kde v případě potřeby hledat pomoc Konkretizované výstupy:  běhat, skákat, udržovat rovnováhu na jedné noze  vyrovnávat svalové dysbalance v běžném pohybu  otočit se čelem vzad bez ztráty rovnováhy a orientace  zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení  házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí  užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky, odrážedla)  pohybovat se dynamicky po delší dobu (např. běhat při hře 2 minuty a více)  být pohybově aktivní po delší dobu (10 minut a více) v řízené i spontánní aktivitě  pohybovat se rytmicky, dodržet rytmus  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  napodobit základní geometrické obrazce, různé tvary, popř. písmena  zacházet správně s jednoduchými rytmickými a hudebními nástroji (např. trianglem, bubínkem, chřestidly)  pojmenovat viditelné části těla včetně některých dílčích částí (např. rameno, koleno, loket, zápěstí) a některé vnitřní orgány (např. srdce, plíce, mozek, žaludek)  mít poznatky o narození, růstu těla a jeho základních proměnách

 znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek  uvědomovat si, co je nebezpečné  projevovat bezpečný odstup vůči cizím osobám  chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)  znát a dodržovat základní pravidla chování na chodníku a na ulici (dávat pozor při přecházení, rozumět světelné signalizaci)  vědět, jak se vyhnout nebezpečí (být opatrné, obezřetné, kam se v případě potřeby obrátit o pomoc, koho přivolat)  bránit se projevům násilí

Dítě a jeho psychika Očekávané výstupy:  pojmenovat většinu toho, čím je obklopeno  Správně vyslovovat, ovládat dech, tempo i intonaci řeči  Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity  rozlišovat některé obrazné symboly (piktogramy, orientační a dopravní značky, označení nebezpečí apod.) a porozumět jejich významu i jejich komunikativní funkci  vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)  záměrně se soustředit na činnost a udržet pozornost  postupovat a učit se podle pokynů a instrukcí  chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit

soubory

předmětů

podle

určitého

pravidla,

orientovat

se

v

elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)  chápat prostorové pojmy, elementární časové pojmy  orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase  naučit se nazpaměť krátké texty, úmyslně si zapamatovat a vybavit

 vyjádřit souhlas i nesouhlas, říci „ne“ v situacích, které to vyžadují, odmítnout se podílet na nedovolených či zakázaných činnostech apod.  uvědomovat si své možnosti i limity (své silné i slabé stránky)  přijímat pozitivní ocenění i svůj případný neúspěch a vyrovnat se s ním, učit se hodnotit svoje osobní pokroky Konkretizované výstupy:  vyslovovat všechny hlásky správně a mluvit zřetelně, gramaticky správně, v přiměřeném tempu, ovládat sílu a intonaci hlasu  mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči,

používat

větší

množství

slovních

obratů,

správně

určovat

a

pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  používat jednoduchá souvětí, vyjádřit myšlenku, nápad, mínění, popsat situaci, událost, vyjádřit svoje pocity, prožitky  dodržovat pravidla konverzace a společenského kontaktu – řečovou kázeň (např. dokázat naslouchat druhým, vyčkat, až druhý dokončí myšlenku, sledovat řečníka i obsah, dokázat zformulovat otázku, samostatně a smysluplně odpovědět na otázku, umět komentovat zážitky a aktivity, posuzovat slyšené)  předat vzkaz  chápat jednoduché hádanky a vtipy  poznat a najít k sobě slova, která se rýmují, doplnit chybějící slovo rýmu  poznat a vyhledat slova protikladného významu (antonyma), podobného významu (synonyma), stejně znějící a slova různého významu (homonyma)  rozkládat slova na slabiky  vyčlenit hlásku na počátku a na konci slova  rozlišit krátké a dlouhé samohlásky  znát, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky a že je možno se jim učit  vnímat jednoduché písně, rýmy, popěvky v cizím jazyce  rozlišit tvary předmětů, základní geometrické tvary, základní barvy (červená, modrá, žlutá), barvy složené (oranžová, zelená, fialová), další barevné kvality (odstíny aj.) a vlastnosti objektů např. lesk, hladkost a jiné specifické znaky  správně reagovat na světelné a akustické signály  rozlišit známé chutě a vůně i zápachy (např. slané, sladké, kyselé, hořké, vůni koření, různých pochutin)

 rozlišit hmatem vlastnosti předmětu (např. strukturu povrchu), určit tvar, materiál, počet, velikost  dokončit hru (neodbíhat od ní) i rozdělanou činnost  udržet pozornost i při méně atraktivních činnostech  uposlechnout pokynu dospělého a řídit se jím  pamatovat si postup řešení (např. postup jednoduché stavby, postup řešení labyrintu, určitý algoritmus, zapamatovat si umístění obrázku na konkrétním místě - Pexeso)  zapamatovat si různé zvuky zvířat, běžně užívaných předmětů – sklo, papír, kov, dřevo, ale i událostí – kroky, dveře, tekoucí voda, vítr, déšť, bouřka apod., melodii (zvuky hudebních nástrojů), jednoduché taneční kroky, pořadí cviků nebo úkonů (např. skákání Panáka), krátký rytmický celek  rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení)  pochopit význam piktogramu (např. pravidla chování ve skupině, v hromadném dopravním prostředku, znát význam elementárních dopravních značek a označení nebezpečí (elektřina, zákaz rozdělávání ohně, koupání, skákání do vody atd.)  rozpoznat některé grafické znaky s abstraktní podobou (např. zná některé číslice, písmena, dopravní značky)  poznat napsané své jméno, podepsat se tiskacím písmem svým jménem, popř. graficky označit své výtvory (např. použít nějaký symbol)  napodobit základní geometrické znaky a tvary (čára svislá, čára vodorovná, křížek, vlnovka, kruh, čtverec, obdélník, trojúhelník atd.)  napodobit některá písmena, číslice  poznat některé hudební znaky  rozlišovat vpravo – vlevo na vlastním těle, v prostoru s oporou o nějaký předmět  rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat  rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)  rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký)

 chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky  řešit labyrinty (sledovat cestu)  nechat se získat pro záměrné učení  odlišit hru od systematické povinnosti  zacházet s předměty digitální technologie, využívat nejzákladnější funkce počítače (zapnout-vypnout, práce s myší, jednoduchou klávesnicí)  umět kooperovat, dohodnout se s ostatními  přijmout roli ve hře (např. jako organizátor, jako pozorovatel, jako spoluhráč)  nebát se požádat o pomoc, radu  přijímat drobný neúspěch (vnímat ho jako přirozenou skutečnost, že se mu někdy něco nedaří), umět přijmout sdělení o případných dílčích nedostatcích, být schopné se z něho poučit  přizpůsobit se společenství, projevovat zájem o spolupráci  umět se přizpůsobit změnám

Dítě a ten druhý Očekávané výstupy:  navazovat kontakty s dospělým, komunikovat s ním vhodným způsobem, respektovat ho  odmítnout komunikaci, která je dítěti nepříjemná  uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je  chápat, že všichni lidé (děti) mají stejnou hodnotu, přestože je každý jiný (jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí apod.), že osobní, resp. osobnostní odlišnosti jsou přirozené Konkretizované výstupy:  navazovat kontakty s dospělým (např. s novým učitelem)  spolupracovat s dospělým  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)

 obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.  chápat a respektovat názory jiného dítěte, domlouvat se, vyjednávat  porozumět běžným projevům vyjádření emocí a nálad  vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat  spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem  chápat, že každý je jiný, jinak vypadá, jinak se chová, něco jiného umí či neumí a že je to přirozené  k mladšímu, slabšímu či postiženému dítěti se chovat citlivě a ohleduplně (neposmívat se mu, pomáhat mu, chránit ho)  bránit se projevům násilí jiného dítěte (nenechat si ubližovat, nenechat se šidit, bránit se posmívání, ohradit se proti tomu)  uvědomit si vztahy mezi lidmi(kamarádství, přátelství, vztahy mezi pohlavími, úcta ke stáří)  spoluvytvářet prostředí pohody  cítit sounáležitost s ostatními  nabídnout pomoc

Dítě a společnost Očekávané výstupy:  uplatňovat návyky v základních formách společenského chování ve styku s dospělými i s dětmi  vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných činností, dovedností a technik  vyjadřovat se prostřednictvím hudebních a hudebně pohybových činností  uvědomovat si, že ne všichni lidé respektují pravidla chování, učit se odmítat společensky nežádoucí chování Konkretizované výstupy:  umět ve styku s dětmi i dospělými pozdravit, poprosit, požádat, poděkovat, rozloučit se, vyslechnout sdělení, střídat se v komunikaci,  chápat podstatu hry a její pravidla, dodržovat pravidla her a jiných činností, hrát spravedlivě, nepodvádět, umět i prohrávat

 zacházet šetrně s vlastními a cizími pomůckami, hračkami, s knížkami, věcmi denní potřeby  rozlišovat společensky nežádoucí chování, vnímat co je lež, nespravedlivost, ubližování, lhostejnost, agresivita, vulgarismy  reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)  projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí  být schopné přistoupit na jiný názor porozumět potřebám druhých, přijmout společné návrhy, podřídit se rozhodnutí skupiny a přizpůsobit se společnému programu  zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů)  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností Dítě a svět Očekávané výstupy:  Osvojit si poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné  Všímat si změn a dění v nejbližším okolí  Porozumět, že změny jsou přirozené a přizpůsobovat se jim  rozlišovat aktivity, které mohou zdraví okolního prostředí podporovat a které je mohou poškozovat Konkretizované výstupy:  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, lékař, knihovna, hasiči)  zvládat běžné činnosti, požadavky i jednoduché praktické situace, které se v mateřské škole opakují

 mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)  uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný  chápat základní pravidla chování pro chodce  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí, proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat  znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a riziky ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné (vítr, déšť, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí

5. Blok

Po celý rok

Záměr integrovaného bloku: Záměrem IB je seznámit děti s jednoduchými poznatky o světě a přírodě a jejích proměnách. Objevovat rozmanitost světa a znaky přírody v jednotlivých ročních obdobích. Podporovat estetické vnímání, cítění a prožívání motivované přírodou a děním v ní. Témata: 1. Padá, padá lísteček: Listí žloutne, poletuje Co umí vítr a déšť Vyletěl si pyšný drak Tiše, tiše, ježek spí (volně žijící zvířata) Co sklízíme na zahrádce Hledáme poklady lesa a parku 2. Ledové království: Zvířátka a ptáčci v zimě Přišla zima mezi nás Zimní radovánky 3. Jarní probuzení: Přiletěla vlaštovička, přiletěla zjara k nám Barevné jaro Co se všechno narodilo Udělat jaro dá pořádnou práci (jaro se probouzí) Naše Země má svátek Ze života hmyzu (včelky, motýl, mravenec…) Voda jako vzácný poklad 4. Léto budiž pochváleno: Loučení s mateřskou školou Vodníkovo království (u rybníka) Na louce Sluníčko nás láká ven Hurá na prázdniny

Dítě a jeho tělo Očekávané výstupy:  zvládnout základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci, běžné způsoby pohybu v různém prostředí  ovládat koordinaci ruky a oka, zvládat jemnou motoriku  rozlišovat, co prospívá zdraví a co mu škodí Konkretizované výstupy:  zvládat nižší překážky, zvládat různé druhy lezení  házet a chytat míč, užívat různé náčiní, nářadí  užívat různé pomůcky k pohybu (tříkolky, koloběžky, odrážedla)  pohybovat se bezpečně ve skupině dětí  pohybovat se koordinovaně a jistě, a to i v různém přírodním terénu (např. v lese, na sněhu, v písku)  upřednostňovat užívání pravé či levé ruky při kreslení či v jiných činnostech, kde se preference ruky uplatňuje  tužku držet správně, tj. dvěma prsty, třetí podložený, s uvolněným zápěstím  zvládat

výtvarné

činnosti,

provádět

jednoduché

úkony

s výtvarnými

pomůckami (např. tužkou, pastelem, štětcem, nůžkami) a materiály (např. papírem-překládání, textilem, modelovací hmotou)  kreslit, malovat, modelovat, vytrhávat, stříhat, lepit, vytvářet objekty z přírodních i umělých materiálů  znát základní zásady zdravého životního stylu (např. o pozitivních účincích pohybu a sportu, hygieny, zdravé výživy, činnosti a odpočinku, pobytu v přírodě, otužování) a o faktorech poškozujících zdraví včetně návykových látek  chovat se přiměřeně a bezpečně ve známém prostředí (např. ve školním prostředí, na hřišti, na veřejnosti, v přírodě)

Dítě a jeho psychika Očekávané výstupy:  domluvit se slovy i gesty, improvizovat  Vést rozhovor, formulovat otázky, odpovídat, slovně reagovat  Vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, ve vhodně zformulovaných větách

 naučit se zpaměti krátké texty, záměrně si zapamatovat a vybavit  vědomě využívat všech smyslů, záměrně pozorovat, postřehovat, všímat si (nového, změněného, chybějícího)  zaměřovat se na to, co je z poznávacího hlediska důležité (odhalovat podstatné znaky, vlastnosti předmětů, nacházet společné znaky, podobu a rozdíl, charakteristické rysy předmětů či jevů a vzájemné souvislosti mezi nimi)  vnímat, že je zajímavé dozvídat se nové věci, využívat zkušeností k učení  chápat základní číselné a matematické pojmy, elementární matematické souvislosti a podle potřeby je prakticky využívat (porovnávat, uspořádávat a třídit

soubory

předmětů

podle

určitého

pravidla,

orientovat

se

v

elementárním počtu cca do šesti, chápat číselnou řadu v rozsahu první desítky, poznat více, stejně, méně, první, poslední apod.)  chápat prostorové pojmy a elementární časové pojmy  orientovat se v prostoru i v rovině, částečně se orientovat v čase  vyjadřovat

svou

představivost

a

fantazii

v

tvořivých

činnostech

(konstruktivních, výtvarných, hudebních, pohybových či dramatických)  prožívat radost ze zvládnutého a poznaného  prožívat a dětským způsobem projevovat, co cítí, snažit se ovládat své afektivní chování

Konkretizované výstupy:  znát většinu slov a výrazů běžně používaných v prostředí dítěte (např. sdělit svoje jméno a příjmení, adresu, jména rodičů, sourozenců, kamarádů, učitelek, rozumět většině pojmenování, které se týkají dítěti známých předmětů, popř. znát i některé, které se týkají vzdálenějšího světa)  mít přiměřeně bohatou slovní zásobu, dokázat osvojená slova aktivně uplatnit v řeči,

používat

větší

množství

slovních

obratů,

správně

určovat

a

pojmenovávat věci a jevy ve svém okolí  chápat jednoduché hádanky a vtipy  zaregistrovat změny ve svém okolí (všimnout si a rozpoznat, co se změnilo např. ve třídě, na kamarádovi, na obrázku)  rozpoznat odlišnosti v detailech (např. vyhledat a doplnit chybějící část v obrázku, jednotlivé části složit v celek, nalézt cestu v jednoduchém labyrintu, složit puzzle, hrát pexeso, domino, loto)

 odhalit podstatné a nepodstatné znaky, charakteristické znaky předmětů, osob, zvířat  zapamatovat si krátké říkanky, rozpočítadla, jednoduché básničky, písničky a reprodukovat je, přijmout jednoduchou dramatickou úlohu  záměrně si zapamatovat a vybavit si prožité příjemné i nepříjemné pocity (např. vyprávět zážitky z výletu), viděné (např. vyjmenovat květiny viděné na procházce), slyšené (např. zapamatovat si rytmus, melodii)  vyprávět příběh s vizuální či akustickou oporou (podle obrázků, s dopomocí otázek atd.)  vyjádřit vlastní jednoduché pohybové představy, rytmický doprovod nebo melodii (např. vymýšlet krátké dramatické scénky, naznačit, vyjádřit pomocí pantomimy konkrétní činnost, pohybem ztvárnit slyšenou melodii)  tvořivě využívat přírodní i ostatní materiály při pracovních a výtvarných činnostech, experimentovat s materiály, poznávat a využívat výrazové možnosti (vytvářet různé plošné a prostorové útvary, mísit barvy, zkoumat odlišné účinky suchých a vlhkých podkladů, aj.)  s materiály, barvami vytvořit koláž, smíchat barvy, zapouštět barvy do klovatiny  experimentovat s výtvarně netradičními materiály  využívat tvůrčí a výtvarné techniky k výzdobě prostředí  improvizovat a hledat náhradní řešení  rozlišit některé jednoduché obrazné symboly, piktogramy a značky, umět je používat (např. číst piktogramy, pochopit obrázkové čtení)  rozlišovat a používat základní prostorové pojmy (např. dole, nahoře, uprostřed, před, za, pod, nad, uvnitř, vně, u, vedle, mezi, nízko, vysoko, na konci, na kraji, vpředu, vzadu, blízko, daleko, dopředu, dozadu, nahoru, dolů) a těchto pojmů běžně užívat  rozlišovat základní časové údaje, uvědomit si plynutí v čase (např. noc, den, ráno, večer, dnes, zítra, včera, dny v týdnu)  rozlišovat roční období (jaro, léto, podzim, zima) i jejich typické znaky  rozumět a používat základní pojmy označující velikost (malý - velký, větší – menší, nejmenší – největší, dlouhý- krátký, vysoký - nízký, stejný)  rozumět a používat základní pojmy označující hmotnost (lehký – těžký, lehčí – těžší, nejlehčí – nejtěžší, stejně těžký)  chápat jednoduché souvislosti, nacházet znaky společné a rozdílné, porovnat, dle společných či rozdílných znaků (např. vybrat všechny předměty vyrobené

ze dřeva), zobecňovat vybrat ovoce, zeleninu, hračky, nábytek, dopravní prostředky atd.), řešit jednoduché labyrinty, rébusy a hádanky  projevovat zájem o poznávání písmen a číslic, prohlížet si knihy (atlasy, encyklopedie, obrázkové knihy, leporela), znát některé dětské knihy a vyprávět o nich, informace vyhledat v encyklopediích  projevovat zájem o nové věci, dotazovat se při neporozumění, zkoušet, experimentovat  odhadnout, na co stačí, uvědomovat si, co mu nejde, co je pro ně obtížné  přijmout povinnost, soustředit se na činnost a samostatně ji dokončit  přijímat pokyny  plnit činnosti podle instrukcí  umět to, co prožívá, vyjádřit slovně, výtvarně pohybově, mimikou (zážitky jednotlivé či v časové posloupnosti jako výtvarné vyprávění, komentovat obrázky apod., pomocí hudby, hudebně pohybovou a dramatickou improvizací atd.)  projevovat se citlivě k živým bytostem, přírodě i věcem, pomáhat druhým

Dítě a ten druhý Očekávané výstupy:  navazovat kontakty s dospělým  spolupracovat s ostatními  uvědomovat si svá práva ve vztahu k druhému, přiznávat stejná práva druhým a respektovat je  respektovat potřeby jiného dítěte Konkretizované výstupy:  respektovat dospělého, komunikovat s ním vhodným způsobem (s ohledem na situaci a podmínky)  rozlišovat vhodnost oslovování – tykání, vykání  obracet se na dospělého o pomoc, radu atd.  vyhledávat partnera pro hru, domlouvat se, rozdělovat a měnit herní role, hru rozvíjet a obohacovat  spolupracovat při hrách a aktivitách nejrůznějšího zaměření, být ostatním partnerem

 obhajovat svoje potřeby, svůj postoj, přání, přijímat také názor druhého, dohodnout se na kompromisním řešení  spoluvytvářet prostředí pohody  cítit sounáležitost s ostatními  nabídnout pomoc Dítě a společnost Očekávané výstupy:  začlenit se do třídy a zařadit se mezi své vrstevníky, respektovat jejich rozdílné vlastnosti, schopnosti a dovednosti  pochopit, že každý má ve společenství (v rodině, ve třídě, v herní skupině) svoji roli, podle které je třeba se chovat  vnímat umělecké a kulturní podněty, pozorně poslouchat, sledovat se zájmem literární, dramatické či hudební představení a hodnotit svoje zážitky (říci, co bylo zajímavé, co je zaujalo)  zachycovat skutečnosti ze svého okolí a vyjadřovat své představy pomocí různých výtvarných dovedností a technik (kreslit, používat barvy, modelovat, konstruovat, tvořit z papíru, tvořit a vyrábět z různých jiných materiálů, z přírodnin aj.)

Konkretizované výstupy:  reagovat na sociální kontakty druhých dětí otevřeně a zařazovat se mezi ně pomocí sociálně úspěšných strategií (vlídné přijetí, humor, projevení zájmu, akceptování či podání návrhů, nabídnutí spolupráce, pomoci, fair play)  orientovat se v rolích a pravidlech různých společenských skupin a umět jim přizpůsobit své chování  navazovat s dětmi vztahy, mít ve skupině své kamarády, udržovat a rozvíjet s nimi přátelství  projevovat ohleduplnost a zdvořilost ke svým kamarádům i dospělým, vážit si jejich práce i úsilí  zacházet šetrně s vlastními i cizími pomůckami, hračkami, věcmi denní potřeby, s knížkami  vyjádřit a zhodnotit prožitky (co se líbilo a co ne, co a proč zaujalo, co bylo zajímavé, překvapivé, podnětné apod.)

 zobrazovat objekty reálné i fantazijní různými výtvarnými výrazovými prostředky (např. kresbou, malbou, plošným a prostorovým vytvářením s využíváním různých materiálů)  vyjadřovat se zpěvem, hrou na jednoduché rytmické či hudební nástroje, hudebně pohybovou činností

Dítě a svět Očekávané výstupy:  osvojit si elementární poznatky o okolním prostředí, které jsou dítěti blízké, pro ně smysluplné a přínosné, zajímavé a jemu pochopitelné a využitelné pro další učení a životní praxi  mít povědomí o širším společenském, věcném, přírodním, kulturním i technickém prostředí i jeho dění v rozsahu praktických zkušeností a dostupných praktických ukázek v okolí dítěte  vnímat, že svět má svůj řád, že je rozmanitý a pozoruhodný, nekonečně pestrý a různorodý - jak svět přírody, tak i svět lidí (mít elementární povědomí o existenci různých národů a kultur, různých zemích, o planetě Zemi, vesmíru apod.)  všímat si změn a dění v nejbližším okolí  porozumět, že změny jsou přirozené a samozřejmé (všechno kolem se mění, vyvíjí, pohybuje a proměňuje a že s těmito změnami je třeba v životě počítat), přizpůsobovat se běžně proměnlivým okolnostem doma i v mateřské škole  mít povědomí o významu životního prostředí (přírody i společnosti) pro člověka, uvědomovat si, že způsobem, jakým se dítě i ostatní v jeho okolí chovají, ovlivňují vlastní zdraví i životní prostředí  pomáhat pečovat o okolní životní prostředí (dbát o pořádek a čistotu, nakládat vhodným způsobem s odpady, starat se o rostliny, spoluvytvářet pohodu prostředí, chránit přírodu v okolí, živé tvory apod.) Konkretizované výstupy:  orientovat se ve školním prostředí, vyznat se v blízkém okolí (vědět, co se kde v blízkosti mateřské školy nachází, např. obchody, zastávka, hřiště, škola, pošta, policie, lékař, knihovna, hasiči)

 rozumět běžným okolnostem a dějům, jevům a situacím, s nimiž se běžně setkává (rozumět tomu, co se ve známém prostředí děje)  mít poznatky z nejrůznějších oblastí života a poznání v rozsahu podle toho, s čím se v praxi setkává, co kolem sebe vidí, co prožívá, co mu bylo zprostředkováno či vysvětleno (např. poznatky o přírodě živé i neživé, o přírodních jevech a dějích, o lidech a jejich životě, o kultuře či technice)  uvědomovat si, že jak svět přírody, tak i svět lidí je na různých částech naší planety různorodý a pestrý a ne vždy šťastný  mít poznatky o planetě Zemi, vesmíru apod. (např. o koloběhu vody, střídání denních i ročních období a jejich příčinách, některých planetách)  zajímat se, co se v okolí děje, všímat si dění změn ve svém okolí (např. v přírodě), proměny komentovat, přizpůsobit oblečení – rozlišení pocitu chladu a tepla, chování  vědět, že se stále něco děje, že všechno kolem plyne, vyvíjí se a proměňuje běžně proměnlivé okolnosti v mateřské škole vnímat jako samozřejmé a přirozeně se tomuto dění přizpůsobovat  ctít oslavy narozenin, svátků, slavností  znát, co je škodlivé a nebezpečné (různé nástrahy a rizika ve spojení s přírodou) i neovlivnitelné (vítr, déšť záplavy, teplo, sucho, mrazy), co může ohrožovat zdravé životní prostředí  uvědomovat si, že člověk a příroda se navzájem ovlivňují, že každý může svým chováním působit na životní prostředí (podporovat či narušovat zdraví, přírodní prostředí i společenskou pohodu)  spoluvytvářet pohodu prostředí (cítit se spokojeně a bezpečně)  být citlivý k přírodě

7. Evaluační systém Neptejte se, kdo je lepší a kdo horší, ale zda jsme my sami vynaložili své osobní maximum.

Co hodnotíme Věcné podmínky Životosprávu

Jakým způsobem hodnotíme Pedagogická rada Pedagogická rada

Kdy hodnotíme 2 x ročně 1 x ročně

Psychosociální podmínky Organizace chodu MŠ

Pozorování, písemné hodnocení

2 x ročně

Pozorování, rozhovor, výroční zpráva Pedagogická rada, výroční zpráva Pedagogická rada, výroční zpráva, individuální konzultace Rozhovor, dotazník, třídní schůzky, setkání Monitoring denních činností

1 x ročně

Řízení MŠ Personální a pedagogické zajištění Spolupráce s rodiči Sebehodnocení učitelky Kontrolní činnost ŠVP TVP Vývojová dítěte

specifika

Pozorování, konzultace pedagogická rada Pedagogická rada, individuální konzultace Konzultace, rozhovor, písemné hodnocení témat Slovní konzultace, písemně – pokroky, poznámky, analýza

1 x ročně

Pedagogický ředitelka Ředitelka

2 x ročně

Průběžně potřeby Průběžně potřeby Průběžně

Kdo hodnotí Pedagogický sbor Vedoucí stravování, učitelky Učitelky, provozní zaměstnanci Učitelky, ředitelka sbor,

dle

Učitelky, ředitelka

dle

Učitelky

1 x ročně Průběžně Průběžně, 2 x ročně

Ředitelka Kolektiv zaměstnanců Učitelky Učitelky

8. Dlouhodobý plán environmentální výchovy na rok 2014 – 2019 Motto: „Utrhl jsem květinu, zvadla mi. Chytil jsem motýla, zemřel mi v dlani. Pochopil jsem, že krásy se mohu dotknout jen srdcem.“ Jack London

Hlavní cíl v environmentální výchově: Rozvíjení odpovědného chování k přírodě, vytváření základních dovedností a návyků v péči o životní prostředí.

Hlavní cíl chceme naplňovat těmito činnostmi: Vzdělávat se v oblasti environmentální výchovy, ekologie, ochrany přírody.    

Předávání vědomostí a znalostí vhodnou formou dětem Účast na setkávání učitelek MŠ, které se ve své práci zaměřují na environmentální výchovu, vzájemné předávání zkušeností Absolvování seminářů v ekologických centrech a jiných vzdělávacích střediscích Vzdělávat se formou samostudia

Poskytovat dětem co nejvíce příležitostí k aktivnímu pobytu v přírodě, dát jim prostor k tvořivosti a k prožívání všemi smysly.    

Co nejčastější pobyt venku v přírodě, pozorování, zkoumání, prožívání všemi smysly Škola v přírodě Oslavy Den Země Programy pro děti z ekologického centra

Pravidelně pečovat o kousek živé přírody. 

Praktické činnosti na zahradě – péče o záhonek.

Zavádět zásady tzv. domácí ekologie do provozu MŠ. 

Třídění odpadu – děti – papír a ostatní odpad, dospělí podle druhu do sběrných nádob

  

Šetrné zacházení s energií – voda, elektřina, šetření s papírem Dávat přednost prostředkům, které nepoškozují životní prostředí Vést děti k šetrnosti s papírem a s jídlem /vzít si tolik, kolik sním/

Spolupracovat s rodinou.  

Společné akce s rodiči – tvoření z přírodního materiálu /např. z dýní/, výlety nebo vycházky do přírody apod. Využití pomoci rodičů při úpravě školní zahrady

9. Ekologický projekt pro školní rok 2015 – 2016

„Jen si, děti, všimněte, co je krásy na světě“ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU: Smyslem projektu je rozvíjet prostřednictvím různých činností kladný vztah k sobě, k prostředí, ve kterém žijeme, k přírodě. Děti se učí poznávat a chápat, že lidská činnost může životní prostředí chránit, ale také poškozovat. Hlavním cílem je přimět děti k aktivnímu přístupu k okolí a možnostem zlepšení vlastního života. V rámci projektu budou mít děti možnost v přirozených situacích, ale i zprostředkovaně si osvojovat znalosti, dovednosti a návyky potřebné k ochraně životního prostředí a k vytváření si základních ekologických návyků. ČASOVÉ TRVÁNÍ: Jedná se o dlouhodobý projekt. Aktivity jsou zařazovány podle plánování, které uskutečňuje pedagog a zařazuje je podle aktuální situace do třídních vzdělávacích programů. Je využívání především situačního učení a učení prožitkem.

CÍLE PROJEKTU SMĚŘUJÍCÍ K DĚTEM:  vytvořit u dětí úctu k životu ve všech jeho formách  vést děti k lásce a ohleduplnosti k přírodě a k sobě navzájem  osvojit si poznatky a dovednosti potřebné k vykonávání jednoduchých činností v péči o životní prostředí

 znát význam životního prostředí pro člověka, umožňovat dětem aktivně se podílet na jeho zlepšení, dbát o pořádek, třídit odpad, starat se o rostliny a živočichy  umět rozlišovat faktory, které na životní prostředí působí kladně a naopak  rozvíjet fantazii a tvořivost  zprostředkovávat dětem jednoduché pokusy, porovnávat souvislosti a přenášet je i do jiných oblastí CÍLE PROJEKTU SMĚREM K PEDAGOGŮM  vzdělaný pedagog, zajímající se o problematiku životního prostředí  zdokonalovat estetické, bezpečné, zdravé prostředí v MŠ a zahradě  dokázat využít toho, co má pedagog k dispozici (materiální podmínky) SPOLUPRÁCE S RODIČI Podle obsahu a zpracování projektu si učitelka sama rozhodne, jaký způsob spolupráce s rodiči zvolí. O samotných podtématech budou rodiče jako obvykle informováni na nástěnkách u tříd jednotlivých tříd nebo v šatně. Možné způsoby spolupráce – přinést literaturu, potřebný názorný materiál, odpadový materiál, společná práce dětí a rodičů, účast na akcích pořádaných MŠ.

CÍLE PROJEKTU DLE RVP PV Dítě a jeho tělo:  rozvoj a užívání všech smyslů  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí  vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu Dítě a jeho psychika:  rozvoj řečových schopností a jazykových dovedností receptivních (vnímání, naslouchání, porozumění) i produktivních (výslovnosti, vytváření pojmů, mluvního projevu, vyjadřování)

 rozvoj

tvořivosti

(tvořivého myšlení,

řešení

problémů,

tvořivého

sebevyjádření)  posilování přirozených poznávacích citů (zvídavosti, zájmu, radosti z objevování apod.)  rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat  rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit  rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání Dítě a ten druhý:  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)  vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)  rozvoj kooperativních dovedností  ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými

Dítě a společnost:  seznamování se světem lidí, kultury a umění, osvojení si základních poznatků o prostředí, v němž dítě žije  vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat  rozvoj společenského i estetického vkusu Dítě a svět:  vytváření technickém

elementárního prostředí,

o

povědomí

o širším

přírodním,

jejich

rozmanitosti,

vývoji

kulturním a

i

neustálých

proměnách  pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy

 rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  vytvoření povědomí o vlastní sounáležitosti se světem, s živou a neživou přírodou, lidmi, společností, planetou Zemí

OBSAH PROJEKTU „Jen si, děti, všimněte, co je krásy na světě“ Návrhy jednotlivých činností: Podzim  

Listy – vyhledávání různých tvarů listů, tvoření z nich, pozorování barev Tvoření z nastřádaných přírodnin - v MŠ, při společných akcích s rodiči



Výstava ovoce a zeleniny – uplatnění všech smyslů



Použití odpadových materiálů při tvoření



Využití přírodnin ve hře – kaštany, brambory



Na vycházkách společně s dětmi pozorovat přírodu na podzim, sbírat přírodniny, hrát si s nimi, třídit je a tvořit.



Vyhrabávání suchého listí na školní zahradě za pomoci dětí



Sbírat žaludy a kaštany pro zvířátka na zimu



Návštěva Alby – prohlídka zvířátek

Zima  Krmítka pro ptáčky – pravidelně krmit ptáky, zejména je-li sníh a námraza  Vánoční dekorace, svícny, lucerny – z přírodnin, odpadových materiálů  Využití pobytů venku ke hrám se sněhem, k prozkoumání vlastností sněhu a ledu  Výroba obrázků z plastových víček  Třídění odpadů  Vycházky do zimní přírody, např. ke krmelci - donést zvířátkům žaludy a kaštany nasbírané na podzim  Nadílka zvířátkům v lese Jaro  22. března – Světový den vody – využít program CEV Dúbrava v Hodoníně – Vodní kapka na cestách, pro výchovnou práci si zvolit téma vody, seznámení s koloběhem vody v přírodě  Jarní úklid na školní zahradě

 22. dubna – Den Země - oslava, vycházka do přírody  Zasadit do misek žito, pozorovat, jak roste. Využít je k dekoraci na velikonoce.    

Péče o rostlinky Pokusy ve třídě - pozorování klíčení různých druhů semen Pozorování jarní přírody Mláďátka na jaře



Beseda s panem Vošvrdou - včeličky

Léto  Zajistit pro děti vhodný program z nabídky ekocentra  Oslavit Den dětí  Otužování vodou, hry s vodou  Vycházky do přírody, pozorování  Tvoření z odpadových materiálů  Školní výlet do ZOO Hodonín Průběžně: .  Vést děti i personál k šetrnosti s energií – voda, elektřina  Vést děti k šetrnosti s papírem a s jídlem (vzít si tolik, kolik sním)  Učit děti třídit odpad ZÁVĚR: Je třeba si uvědomit, že v současné době přírodu devastuje všeprostupující konzumní způsob života každého z nás – přijde však doba, kdy si lidé uvědomí, že příroda se bez nich obejde (a ráda), ale oni bez přírody nikoli, a začnou se podle toho chovat. To hlavní, co proto můžeme udělat, je napsat tuto samozřejmou věc do čistých stránek duší našich dětí. V těch počmáraných „dospěláckých„ si toho totiž většinou nikdo nevšímá.

10. Preventivní program proti rizikovému chování „VĚŘÍME SI“ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU: Smyslem projektu je podporovat v dětech pocit jistoty, zázemí a vzájemné důvěry. Vytvářet u nich žebříček morálních hodnot. Motivovat je k zdravému životnímu stylu. Učit je poznávat hodnotu věcí a lidské práce. Posilovat u dětí jejich sebevědomí, zájem o věci a talent. Učit se děti vyrovnávat se s obtížemi, které patří k běžnému životu. Celkově vytvářet atmosféru pohody, sounáležitosti, kamarádství, tolerance a vytvářet rovnocenné týmy ke spolupráci. ČASOVÉ TRVÁNÍ: Projekt má dlouhodobý charakter. Program tohoto projektu se prolíná každodenním vzdělávacím procesem. Učitelky si samy určují, kdy do svých plánů program zařadí a v kterých činnostech budou jednotlivé cíle plněny. Preventivní výchovně vzdělávací působení bude neoddělitelnou součástí ŠVP. CÍLE PROJEKTU SMĚŘUJÍCÍ K DĚTEM:         

  

navazovat kontakty s dospělými (překonat stud, komunikovat s nimi vhodným způsobem, respektovat je) chovat se obezřetně při setkání s neznámými dětmi, staršími i dospělými, v případě potřeby požádat druhého o pomoc (pro sebe i jiné dítě) seznamovat se s pravidly chování ve vztahu k druhým lidem uvědomovat si ochranu osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s dětmi i dospělými seznamování se světem lidí (povolání) zvládat základní pohybové dovednosti a prostorovou orientaci osvojit si poznatky o těle a zdraví osvojit si dovednosti důležité k podpoře zdraví, bezpečí a osobní pohody seznamovat se s příležitostmi a činnostmi směřujícími k prevenci úrazů (při hrách, pohybových činnostech, dopravních situacích, při setkání s cizími lidmi) rozvoj pozitivních citů ve vztahu k vlastní osobě (sebevědomí, sebedůvěra, sebeovládání) zachytit a vyjádřit své pocity a prožitky vyjadřovat samostatně a smysluplně myšlenky, nápady, pocity, mínění a úsudky ve vhodně zformulovaných větách

CÍLE PROJEKTU SMĚREM K PEDAGOGŮM:  pedagog, zajímající se o rozvoj dítěte v prosociální oblasti  zlepšit prostředí mateřské školy, vztahy dětí, zajistit jejich pohodu  pedagog, který jde dětem příkladem

SPOLUPRÁCE S RODIČI: Podle obsahu a zpracování projektu si učitelka sama rozhodne, jaký způsob spolupráce s rodiči zvolí. O samotných podtématech budou rodiče jako obvykle informováni na nástěnkách u tříd jednotlivých tříd nebo v šatně. Možné způsoby spolupráce – přinést literaturu, potřebný názorný materiál, společná práce dětí a rodičů, účast na akcích pořádaných MŠ.

CÍLE PROJEKTU DLE RVP PV Dítě a jeho tělo:  rozvoj a užívání všech smyslů  rozvoj fyzické i psychické zdatnosti  osvojení si věku přiměřených praktických dovedností  osvojení si poznatků o těle a jeho zdraví, o pohybových činnostech a jejich kvalitě  osvojení si poznatků a dovedností důležitých k podpoře zdraví, bezpečí, osobní pohody i pohody prostředí  vytváření zdravých životních návyků a postojů jako základů zdravého životního stylu

Dítě a jeho psychika:  rozvoj, zpřesňování a kultivace smyslového vnímání, přechod od konkrétně názorného myšlení k myšlení slovně-logickému (pojmovému), rozvoj paměti a pozornosti, přechod od bezděčných forem těchto funkcí k úmyslným, rozvoj a kultivace představivosti a fantazie  poznávání sebe sama, rozvoj pozitivních citů ve vztahu k sobě (uvědomění si vlastní identity, získání sebevědomí, sebedůvěry, osobní spokojenosti)  rozvoj schopnosti citové vztahy vytvářet, rozvíjet je a city plně prožívat  rozvoj poznatků, schopností a dovedností umožňujících pocity, získané dojmy a prožitky vyjádřit

 rozvoj a kultivace mravního i estetického vnímání, cítění a prožívání  získání schopnosti záměrně řídit svoje chování a ovlivňovat vlastní situaci Dítě a ten druhý:  seznamování s pravidly chování ve vztahu k druhému  osvojení si elementárních poznatků, schopností a dovedností důležitých pro navazování a rozvíjení vztahů dítěte k druhým lidem  posilování prosociálního chování ve vztahu k ostatním lidem (v rodině, v mateřské škole, v dětské herní skupině apod.)  vytváření prosociálních postojů (rozvoj sociální citlivosti, tolerance, respektu, přizpůsobivosti apod.)  rozvoj interaktivních a komunikativních dovedností verbálních i neverbálních  rozvoj kooperativních dovedností  ochrana osobního soukromí a bezpečí ve vztazích s druhými dětmi i dospělými Dítě a společnost:  rozvoj schopnosti žít ve společenství ostatních lidí (spolupracovat, spolupodílet se), přináležet k tomuto společenství (ke třídě, k rodině, k ostatním dětem) a vnímat a přijímat základní hodnoty v tomto společenství uznávané  rozvoj základních kulturně společenských postojů, návyků a dovedností dítěte, rozvoj schopnosti projevovat se autenticky, chovat se autonomně, prosociálně a aktivně se přizpůsobovat společenskému prostředí a zvládat jeho změny  vytvoření povědomí o mezilidských morálních hodnotách  vytvoření základů aktivních postojů ke světu, k životu, pozitivních vztahů ke kultuře a umění, rozvoj dovedností umožňujících tyto vztahy a postoje vyjadřovat a projevovat Dítě a svět:  vytváření elementárního povědomí o širším přírodním, kulturním i technickém prostředí, o jejich rozmanitosti, vývoji a neustálých proměnách  poznávání jiných kultur  pochopení, že změny způsobené lidskou činností mohou prostředí chránit a zlepšovat, ale také poškozovat a ničit  osvojení si poznatků a dovedností potřebných k vykonávání jednoduchých činností v péči o okolí při spoluvytváření zdravého a bezpečného prostředí a k ochraně dítěte před jeho nebezpečnými vlivy

 rozvoj úcty k životu ve všech jeho formách  rozvoj schopnosti přizpůsobovat se podmínkám vnějšího prostředí i jeho změnám

ROZVÍJENÉ OBLASTI PREVENTIVNÍHO PROGRAMU

1. OBLAST PROSOCIÁLNÍHO CHOVÁNÍ Cíl - osvojování prosociálního chování v oblasti soužití dítě x dítě, dítě x MŠ, dítě x dospělá osoba, dítě x učitelka, dítě x rodina. Očekávaný výstup - Dítě ví jak se chovat ke kamarádovi, ostatním dětem, učitelce, dospělým v MŠ, venku i doma. Má pocit bezpečí, umí řešit problémové situace, (jsem sám doma, zvoní cizí člověk, někdo mě láká na bonbony a hračky, chce mě svést domů apod. Uvědomuje si nutnost lásky v rodině, ví, že ho rodina ochrání před nebezpečím, projevy šikany a zároveň umí lásku projevit) např. Adventní čas, Vánoce, Tříkrálový čas, sv. Valentýn, Velikonoce, Svátek matek, Oslavy v MŠ, připomínání lidových tradic předků). 2. OBLAST PODPORY ZDRAVÍ A BEZPEČÍ Cíl - Vytváření prostředí pro bezpečnou hru. Upozorňování na ochranu zdraví v souvislosti se změnami ročního období, počasí. Prevence proti poranění, bezpečnost při pobytu venku, hře sportování. Rozlišování materiálů a předmětů pro dětskou hru. Ochrana před slunečním zářením, drobným hmyzem (klíšťata apod.). Informace pro poskytnutí první pomoci. Nácvik bezpečného pohybu na chodníku a silnici. Očekávaný výstup - Dítě se správně orientuje a reaguje na slovo učitelky, ví co nebezpečné a nebezpečné, umí poučit ostatní děti, uvědomuje si nutnost ochrany svého zdraví i zdraví ostatních. Ví o pomíjivosti života. Umí zavolat pomoc. NABÍDKA ČINNOSTÍ VHODNÝCH K ROZVOJI PRIMÁRNÍ PREVENCE 1. Zdravověda - základní vědomosti o lidském těle - zdravá výživa - rozvoj tvořivosti, pohybu, zájmů

- vytváření žebříčků hodnot Náměty, hry, motivace, dramatika, tvořivost: - různé tvořivé činnosti, hudební, výtvarné, pracovní, pohybové, konstruktivní dovednosti - maňáskové scénky s tématem zdraví - dotykové hry - říkadla - hry na doktora, na zdravou hostinu 2. Rodinná a sexuální výchova - vztahy mezi členy rodiny, jejich úlohy v rodině - rozdíly mezi mužem a ženou - vznik života a péče o novorozence - naše rodina, můj domov Náměty, hry, motivace, dramatika, tvořivost: -puzzle chlapec, děvče - prohlížení knih, encyklopedií - koupání panenek, říkanky a písně pro maminku a miminko, - poslech příběhů o vztazích mezi členy rodiny a o dětech. - spolupráce s rodiči (pomoc dětí v rodině) - výroba a předávání dárků kamarádům a rodičům. 3. Protidrogová prevence - modelové situace „Co kdyby“ - umět použít slůvko ne - umět se bránit ve styku s cizími lidmi - nebrat do ruky co neznám 4. Slabikář slušného chování - dobré mezilidské vztahy - správné chování - hodnocení správnosti a nesprávnosti jednání a jejich důsledků Náměty, hry, motivace, dramatika, tvořivost: - Slabikář slušného chování, - básničky o kamarádství - Vše, co potřebuji, jsem se naučil v MŠ 5. Ochrana před nebezpečnými situacemi - děti v dopravním provozu - bezpečnost doma

- pozor na pejsky - únos Náměty, hry a motivace, dramatika, tvořivost: - loutkové scénky o nebezpečných hrách se zápalkami, žehličkou, elektrikou. - dramatická ztvárnění modelových situací - pohádky O Budulínkovi, O kůzlátkách, O Smolíčkovi

11.Dlouhodobý projekt etické výchovy „TO JE TVŮJ SVĚT, NA KTERÝ SE MŮŽEŠ SPOLEHNOUT“

V posledních létech se zvyšuje počet dětí se zdravotním postižením, zdravotním a sociálním znevýhodněním. Tento fakt nás vedl k myšlence větší orientace na etickou výchovu. Etická výchova ve vzdělávání dětí naší školy je součásti výchovně vzdělávacího procesu. Rozpracovali jsme jednotlivá témata, aby mohl být program etické výchovy naplňován systematičtěji. Záměrem je posílit sociální klima jak ve třídách, tak v pracovním kolektivu. Hlavní cíle našeho projektu jsou:  Přispět k pozitivnímu klimatu školy i obou tříd  Předcházet konfliktům  Rozvíjet prosociální cítění: pomoc druhým bez nároku na odměnu, výhodu, protislužbu  Učit správné komunikaci, chápat význam úcty a důstojnosti člověka, stát se empatickým  Proškolit pedagogy v oblasti Etické výchovy tak, aby byli schopni poznatky a výstupy zařadit do výchovně vzdělávacího procesu  Prezentovat Etickou výchovu rodičům dětí Ve vztahu k dětem:  Aby děti dodržovaly pravidla soužití  Aby nebyly přehnaně sebestředné, ale zdravě sebevědomé  Aby byly ohleduplné a respektovaly ostatní  Využití společenství třídy – učíme se jeden od druhého Komunikace Snažíme se o nenásilnou komunikaci s dítětem, která je mu příjemná a navozuje vzájemný vztah důvěry a spolupráce. Vedeme děti, aby nejdříve samy hledaly

řešení svých problémů. Pedagogický styl umožňuje každému dítěti maximální možnost spoluúčasti a samostatného rozhodování o způsobu, míře a náročnosti vzdělávání. Děti zbytečně neorganizujeme, pracujeme formou nabídky, dáváme možnost výběru. Plánování činností vychází z potřeb dětí, volíme témata dětem blízká, užitečná a srozumitelná. Oceňujeme a podporujeme vše dobré. Převažuje pozitivní hodnocení dětí, snažíme se důsledně využívat metody zpětné vazby v hodnocení dětí, podporujeme u dětí samostatnost a schopnost důvěřovat si. Pěstujeme „hladivé rituály" neboli opakované vlídné a milé činnosti, kterými dětem dodáváme pocit jistoty a bezpečí a „metody dotyků". U dětí rozvíjíme citlivost pro vzájemnou toleranci, ohleduplnost, zdvořilost, vzájemnou pomoc a podporu. Děti jsou vedeny nenásilně a cílevědomě k prosociálnímu chování. (zjednodušeně – respektování pravidel komunikace, pozdrav, prosba, poděkování, omluva, umění se vyjádřit, ale i naslouchat, umění se ztišit, říci si o pomoc…) Co jsou „hladivé rituály" Svět dítěte, to je svět nádherné fantazie a představ, ve kterém platí, že dítě dokáže věřit tomu, že to, co si přeje, také skutečně je. A proč? Protože dítě věří tomu, že to co chce, také skutečně je. Pomůže mu to uniknout do svého světa, do světa fantazie, představ, pohádek… A proto také mají malé děti tak rády pohádky. To je svět plný všech myslitelných i nemyslitelných představ a obrazů. Pohádky jsou také plné symbolů a skrytých významů. Jsou to příběhy, které mají za úkol předat důležitá poselství z generace na generaci. Pohádky jsou důležité a nezastupitelné pro zdravý vývoj dítěte. Pohádka je nejlepší čtená od maminky – když jsme spolu a sedíme vedle sebe, nebo poleháváme, jsme stočeni do klubíčka, držíme se za ruce. Pohádky od maminky jsou zázrak, teploučké pohlazení. Hladivý rituál… To samé platí i pro pohádky ve školce. Když děti hrají pohádky, dějí se velké věci. Dítě si může mimo sebe a opravdu naplno prožít negativní emoce, aniž by ho to ohrozilo. Strach, nenávist, nedodržení slova…. To je strašně důležité, protože dítě se musí snažit být „hodné", ale nikdo z nás není hodný a „dobrý" a děti to vědí. Když se dostanou do pohádky, mohou si bezpečně prožít a uvolnit svoje emoce. Pohádky se mohou dětem vtisknout do jejich duše a ovlivnit tak celý jejich život. Každý z nás si z dětství spojujeme pohádku s bezpečím, domovem, jistotou. Stále znovu čteme či vypravujeme stejnou pohádku, protože nás opakování uklidňuje. Podle psychologa Marka Hermana i malé děti dokážou na nevědomé bázi pohádkám porozumět a dešifrovat je. Pravidelné čtení takových příběhů pak může vést ke vzniku hladivého rituálu, který je pro děti jedním ze zdrojů pocitu bezpečí a lásky.

„Pravidelné čtení pohádek v obvyklou dobu může vést až ke vzniku Hladivého rituálu. Hladivý rituál je jakákoliv vlídná činnost, která se pravidelně opakuje a má tak blahodárný vliv na vyživování našich vztahů. Nenápadně, ale silně, přispívá k utváření vlídné atmosféry v rodině. Právě společné čtení pohádky večer před spaním může být jedním ze zdrojů pocitu bezpečí a lásky malého dítě, k jeho pocitu „sem patřím a je mi tu dobře". PhDr.Marek Herman, Najděte si svého Marťana, Hanex 2008

S dětmi budeme vytvářet i další hladivé rituály:  Ranní přivítání dětí  Komunitní kruhy  Oslavy jmenin, narozenin  Příprava svého polštářku a své deky na čtení pohádky před spaním či odpočinkem  Pohlazení vždy po přečtení pohádky nebo po probuzení  Popřání pěkného odpočinku Dítěti pomáháme získat pocit jistoty tím, že se v našem společném světě pravidelně opakují stejné činnosti. Opakovanými rituály symbolicky dítěti říkáme: „To je tvůj svět, na který se můžeš spolehnout" a také: „Jsme rádi, že jsi." Hladivé rituály upevňují jemné předivo vztahů, jsou zdrojem pocitu bezpečí a lásky – a to nejen pro malé děti. Někdy si jako děti zapíšeme do paměti zdánlivé maličkosti, kterým dospělí nepřikládají vůbec žádnou váhu. Mohou nás provázet po celý život.  Podpora sebedůvěry a sebepřijetí, vlastní důstojnost, sebeúcta, sebepoznání  Nácvik pozitivního vztahu k ostatním lidem – respekt, oceňování, taktní projevování zájmu  Tvořivost, iniciativa  Vhodné vyjadřování kladných i záporných citů (city k lidem, zvířatům), usměrnění přirozené agresivity  Umění vcítit se do ostatních, empatie  Umění prosadit se neagresivně, umění odmítnout manipulaci  Umět rozpoznat dobré vzory od špatných (v reálném životě, pohádky, média…)  Pomoc ostatním, mezilidské vztahy, dělení nedůvěra a přátelství  Přijetí odlišného jedince v kolektivu Všechna témata lze velice snadno zařadit do třídních vzdělávacích projektů.