Materiálie chungen haben auch die Existenz vom intakt erhaltenen historischen Terrain nachgewiesen, das in der 2. Hälfte des 13. Jahrhunderts auf der ganzen Fläche des Blocks entstand, innerhalb und außerhalb der vorausgesetzten Grenze (Abb. 6: D, E). Bei dem zeitgenössischen Zustand der Erkenntnis können wir also beide Hypothesen (über die Existenz der Schanzmauer und über das unterschiedliche Alter der ursprünglichen Bebauung auf der Fläche des Blocks) ausschließen. Der Block der Bürgerhäuser halten wir für eine städtebaulich geschlossene Einheit, ein logisches Flächen-Ganzes, im dessen Rahmen geeignet ist, einzelne archäologische Feststellungen zu erfassen und auszuwerten. Im Rahmen des Blocks werden die archäologischen, baugeschichtlichen und weitere Informationen nach einzelnen Parzellen (Häusern) und weiter nach Räumlichkeiten oder freien Plätzen mappiert. Einzelne Flächen sind in Kategorien eingereiht, nach der Qualität und der Zahl von erhaltenen historischen Terrains, die bewegliche und unbewegliche archäologische Funde enthalten (Abb. 7).
ABBILDUNGEN Abb. 1: Český Krumlov/Krumau. Die Lage der Interessengebiete in dem Raum der Stadt: 1 – die Fläche des ehemaligen unteren Herrengartens, 2 – die Parzelle des Hauses Konskr.-Nr. 23 in der Pivovarská Gasse, 3 – der Häuserblock zwischen den Gassen Panská, Radniční, Dlouhá und Soukenická im Stadtzentrum. Abb. 2: Český Krumlov/Krumau. Der Anblick der Fläche des ehemaligen unteren Herrengartens von dem Turm des Krumauer Schlosses im Frühjahr 1998 (Foto der Autor). Abb. 3: Český Krumlov/Krumau. A – die Fläche des ehemaligen unteren Herrengartens (Kat.-Nr. 915/1 und 915/2), mit der Bezeichnung der Untersuchungsstelle von P. Břicháček (laut Břicháček 1992), 1, 2 und 3 – dokumentierte Schnitte, 4 – der Raum zwischen den freigelegten kleinen Mauern, 5 – die Fundstelle eines frühmittelalterlichen halbvertieften Objektes; B – die Parzelle des Hauses Konskr.-Nr. 23 in der Pivovarská Gasse (bezeichnet sind die Lagen einzelner Sonden im Erdgeschoß des Hauses, laut Ernée 1997b); C – der südöstliche Flügel der Brauerei Eggenberg, der ursprüngliche Sitz der Frau von Rogendorf. Abb. 4: Český Krumlov/Krumau. Grundrisse der Häuser des verfolgten Blocks im Stadtzentrum im Niveau des Erdgeschosses (laut der Landkarte von A. Beneš und Koll.). Auf dem Plan ist die Datierung der einzelnen Teile des Mauerwerkes und die heutzutage nicht bestehende Bebauung im Raum des Innenhofes und des kleinen Hofes des Hauses Konskr.-Nr. 22 bezeichnet. Abb. 5: Český Krumlov/Krumau. Grundrisse der Häuser des verfolgten Blocks im Niveau des Erdgeschosses (laut der baugeschichtlichen Untersuchung von J. Muk und L. Lanzinger). Auf dem Plan ist die Datierung der einzelnen Teile des Mauerwerkes, die heutzutage unter freiem Himmel liegende Fläche (punktiert), archäologische Sonden in einzelnen Objekten (schwarz) und unterkellerte Flächen (schraffiert) bezeichnet. Abb. 6: Český Krumlov/Krumau. Der Grundriß des verfolgten Blocks. Bezeichnet ist die vorausgesetzte hoch- (A) und spätgotische (B) Bebauung auf der Fläche des Blocks (laut der Landkarte von A. Beneš und Koll.), der vorausgesetzte Verlauf¨der Schanzmauer (C) laut F. Dvořák und Koll. (1948, Abb. 82) und die Flächen der archäologischen Sonden, in denen intakt erhaltene Situationen des 13. Jahrhunderts dokumentiert wurden (D, E). Schwarz (E) sind die Sonden bezeichnet, in denen in Kulturschichten des 13. Jahrhunderts keramische Bruchstücke der jungen bis späten Burgwallzeit gefunden wurden. Abb. 7: Český Krumlov/Krumau. Die Fläche des verfolgten Blocks in drei Kategorien A – C (siehe Text) nach der Qualität der erhaltenen historischen Terrains eingeteilt.
Stfiedovûk˘ ãeskokrumlovsk˘ hrad ve svûtle archivních pramenÛ
Anna Kubíková Českokrumlovský hrad a zámek prošel v průběhu své osmisetleté historie mnoha proměnami a přestavbami. Jeho současná podoba zrcadlí stav po posledních velkých stavebních úpravách z poloviny 18. století. Jim předcházela barokní přestavba v osmdesátých letech 17. století, renesanční přestavba v šedesátých až osmdesátých letech 16. století, pozdně gotické úpravy okolo roku 1513 a gotická stavební aktivita na sklonku první poloviny 15. století. První stavební práce v areálu dnešního hradu a zámku halí hustý závoj minulosti.1) Úkolem tohoto příspěvku je shrnout a revidovat písemné prameny ke středověkým dějinám hradu, se zvláštním ohledem na jeho stavební podobu. Nejstarší budovy českokrumlovského hradu stály již v roce 1253, kdy se v písemnostech poprvé objevuje jméno pánů z Krumlova, kteří se nazývali podle svého sídla. Poněvadž v roce 1253 uvedený Vítek z Krumlova patřil ke třetí generaci pánů z Krumlova (děd Vítek starší, otec Záviš
(Übersetzung J. Kroupová)
Obr. 1: Český Krumlov, gotická místnost ve východním křídle horního hradu (SOA Český Krumlov, sbírka fotografií).
106
PrÛzkumY památek II/1999
z Nechanic), lze budování základů českokrumlovského hradu položit do první třetiny 13. století. Vítkův bratr Budivoj je jako pán z Krumlova poprvé uveden v roce 1259.2) V roce 1302 převzali českokrumlovský hrad Rožmberkové Jindřichem I. (†1310). Z doby vlády Jindřichova syna Petra I. z Rožmberka (†1347) máme zprávu o existenci hradní kaple sv. Jiří (1334).3) Z období vlády dalších dvou rožmberských generací (Jošt I. a jeho bratři, Jindřich III.) se zachovaly ojedinělé informace o místnostech v českokrumlovském hradě. V roce 1391 někdejší lázeň pana Jana (estuarium olim domini Johannis), v roce 1400 malovaná světnice (comodum pictum), v roce 1407 pokojík faráře Hostislava Obr. 2: Český Krumlov, gotická kaple sv. Jiří, tzv. malá kaple (SOA Český Krumlov, sbírka fotografií). (stubella Hostislai).4) V březnu roku 1418 se ujal funkce vladaře Oldřich II. stane. Práce na hradu ať nejsou ničivé a budovy, které jsem z Rožmberka. V předávacím inventáři, zachycujícím všechpostavil, ať nikdo nepřestavuje bez mého vědomí, s výjimkou ny cenné věci uložené v hradních prostorách, jsou uvedefasád a mostů. Také s mým obydlím neb ložnicí ať nikdo ny také některé hradní místnosti - klenutá místnost nad branehýbá, stejně jako s mými věcmi a se vším, co je moje. Stejnou, vinný sklep a klenutá místnost vedle něho, sakristie.5) ně tak v Hrádku (parvo castro) a také v lázni nad mostem (balZ výpovědi rožmberského kuchaře Dietla z roku 1422 vyneo supra pontem). Také ten pokoj u koryta poblíž kuchyně plývá, že v hradním areálu byly „malovaná komora“, „světa další pokoj mezi ním a Janovým domem, stejně jako pokoj, nice podle lázně“ a „komůrky na pavlači“.6) ve kterém je nyní správce, a spodní pokoje, které nyní slouV roce 1444 probíhal soud nad Janem Smilem z Křemží jako provizorium, aby nebyly nikomu dány bez mé vůle. že ve „ve veliké jizbě neb světnici, kdež jsú páni svrchupsaStejně tak pokoj, ve kterém je nyní můj komorník.“ ní neb purkrabí těch zámků obecně s čeledí k stolu sedáV roce 1457 pan Oldřich dočasně přesídlil na hrad Dívvají“.7) čí Kámen, přičemž si s sebou vzal všechno, co měl ve svých Od poloviny čtyřicátých let 15. století začal Oldřich II. pokojích. V roce 1461 se do nich nastěhoval zpět.12) V roce 1457 poškodily uvolněné balvany z Pláště „zadz Rožmberka své sídlo přestavovat. V listopadu 1444 požádal ní most u hradu velkého“ a bylo nutné postavit nový most.13) Bernarda ze Schaumburka o dočasné přenechání jeho kameníka (=stavitele). V prosinci téhož roku poděkoval BerVedle onoho velkého hradu stál také malý hrad, již v ronardově matce Anně ze Schaumburka za to, že mu poslace 1451 zmíněný „castrum parvum“, čili Hrádek, který v rola kameníka Ondřeje a zároveň ji prosil, aby mohl jeho sluce 1462 sloužil jako sklad, kde byly například „varhánky žeb využívat i v následujícím roce.8) Mistr Ondřej zřejmě řív menší komoře“.14) Na jižní straně čtvrtého hradního nádvoří stávala až do dil stavební práce na hradě. počátku osmdesátých let 17. století mohutná věž. V ní bývaV lednu roku 1447 uzavřel pan Oldřich smlouvu s hlilo v 15. století vězení. V roce 1463 tam drželi Jana Rúsa z Čeňáky Barochem a Mníškem z Hořepníka, aby „oblepili plášť spodem i horem“, čímž se rozumělo zdokonalení opevnění min. V souvislosti se svolením, aby se tento vězeň mohl procházet po věžním ochozu, víme, že věž měla několik paPláště, využívajícího skalnatého útvaru za horním hradem.9) ter (ponebí) a nahoře byla světnička a ochoz na „krancích“.15) V červenci roku 1447 se Oldřich z Rožmberka ve dvou V roce 1470 v této věži pobýval Jan z Lobkovic. dopisech adresovaných Oldřichu Eizingerovi zmínil, že se Na třetím hradním nádvoří stávala podobná věž (asi bez na krumlovském hradě staví.10) Stavební práce byly patrně rozsáhlé a trvaly několik let. Když se totiž dne 13. listopaochozu). Určitou proměnou prošla v době velkých renedu roku 1451 pan Oldřich rozhodl předat vládu svým sysančních stavebních změn za Viléma z Rožmberka, kdy nům, napsal v abdikační listině také to, že „je potřeba zav jejím tělese vznikla nová (možná jen rozšířená) zámecká platit dlužnou mzdu čtyřem zedníkům a šesti pomocníkům, kaple. Další úpravy věž prodělala při barokních přestavkteří v tom roce pracovali podle smlouvy dva týdny na hrabách a její horní část nad úrovní zámeckých střech byla snedě.“11) Dále v listině uvedl, že „je třeba zaplatit za stavební sena při přestavbě zámecké kaple na počátku padesátých dříví, trámy, stavební kámen, cihly a hřebíky a z těchto zálet 18. století. sob bez mého vědomí nic nebrat.“ Následující text listiny je V 15. století měl hrad přední a zadní most, které hlídazajímavý tím, že se zmiňuje o konkrétních hradních budoli vrátní. Jan, vrátný při předním hradním mostě (na vývách a místnostech: „Také moje stáj před hradem mi zůchodní straně), se připomíná v roce 1462.16) Zadní most (na
107
Materiálie
Obr. 3: Českokrumlovský hrad na obraze Dělení růží z 1. poloviny 16. století (foto J. Prokopec).
západní straně) je zmíněn ve zprávě o jeho poškození z roku 1457 (viz výše). Horní hrad měl v polovině 15. století již zcela určitě obě nádvoří (dnešní třetí a čtvrté). Třetí nádvoří tenkrát na severní straně neuzavíralo obytné křídlo, ale obranná zeď.17) Na jeho jižní straně byla zámecká kaple a obytné místnosti. Východní křídlo s gotickou místností v přízemí postrádalo krytou chodbu, nástavbu nad ní a oblouk prampouchu.18) Západní křídlo třetího nádvoří, tvořící zároveň východní křídlo čtvrtého nádvoří, nepochybně již tenkrát ukrývalo Stříbrnici. Jižní křídlo čtvrtého nádvoří, postavené v roce 1513, nahrazovala obranná zeď vedle čtverhranné věže.19) Severní a západní křídla čtvrtého nádvoří mohla stát již v době, kdy se pan Oldřich ujímal vladařské funkce, ale u západního lze připustit možnost vzniku až v době jeho stavebních aktivit.20) Prostor budoucího dolního hradu (zámku), který vznikl až v sedmdesátých letech 16. století, s velkou pravděpodobností chránily v 15. století obranné zdi a příkopy za nimi. V areálu druhého zámeckého nádvoří tenkrát stály Máselnice, Hrádek s věží a obranná věž poblíž dnešního průjezdu u medvědího příkopu. Na nádvoří mohly v 15. století stát konírny a některé jiné hospodářské budovy. Horní a dolní část českokrumlovského hradu spojoval až do sedmdesátých let 16. století zvedací most nad příkopem, zasypaným ve výše zmíněných letech 16. století.21)
108
Nabízí se otázka, kde ležela ona velká světnice (stuba maior), připomínaná již v roce 1444 před zahájením velké Oldřichovy přestavby, ale také v letech 1463, 1466, 1471 po jejím dokončení.22) Z obsahu listin, ve kterých je velká světnice zmíněná, vyplývá, že sloužila k zasedání hradního pána a jeho úředníků při důležitých rozhodováních, případně se v ní konaly slavnostní hostiny. S velkou pravděpodobností to mohl být někdejší rožmberský palác v prvním patře severního křídla čtvrtého nádvoří, nazývaný takto od poloviny 16. století. V polovině 17. století byl upraven na Zlatý sál a v šedesátých letech 18. století na Zrcadlový sál.23) Jako druhá možnost se nabízí dnešní Maškarní sál (z r. 1748), který byl před tím nazýván Jelením sálem (od pol. 16. stol.) a původně byl rožmberskou Zelenou světnicí (od pol. 16. stol.).24) Je však možné, že tato místnost vznikla až v době Oldřichových přestaveb. Umístění „malovaného pokoje“ nám zůstává skryto. Určitý otazník se vznáší nad hradní koupelnou, čili lázní. Z roku 1391 pochází informace, že novohradský purkrabí Zoubek skládal účty do rukou faráře Hostislava v „estuario olim domini Johannis“.25) Někdejší koupelnu pana Jana nelze dnes identifikovat. Z Březanova rukopisu Rožmberské kroniky krátký a summovní výtah víme, že „pan Jan (Jan I. z Rožmberka) sídlo své měl na Krumlově léta 1386“.26) Tento Rožmberk sice trávil hojně času na Třeboni, ale v českokrumlovském hradě měl asi vyhrazené své soukromé po-
PrÛzkumY památek II/1999
koje, které obýval spolu s manželkou Alžbětou z Halsu. Možná každý z jeho bratrů, Jošt (†1369), Petr (†1384), Oldřich (†1390), měl na Krumlově „své obydlí“ nebo „svůj dům“, stejně jako tam měl „své obydlí“ v roce 1451 Oldřich II. z Rožmberka a jeho syn Jan II. z Rožmberka „Janův dům“ nedaleko hradní kuchyně. Někdejší lázeň, součást bývalého bytu Jana I. z Rožmberka, by bylo možné ztotožnit s pokojíkem faráře Hostislava (stubella Hostislai), ve kterém byl v roce 1407 urovnán spor mezi doudlebským farářem Janem a abatyší českokrumlovského kláštera klarisek stran desátků v Branišovicích.27) Z roku 1407 pochází také smlouva, sepsaná mezi knězem Hostislavem a kameníkem Janem o dostavbě českokrumlovského kostela sv. Víta, uzavřená „v Krumlově na hradě“.28) Zmiňovaný Hostislav, v letech 1369 - 1414 českokrumlovský plebán a od roku 1374 doudlebský děkan, zastával v letech 1390 - 1407 funkci rožmberského kancléře. Z titulu tohoto úřadu měl na hradě svou „kancelář“.29) Oldřichova listina z roku 1451 nás informuje, že poblíž obytných místností hradního pána byly pokoje jeho úředníků, správce a komorníka. O kancléřově místnosti je zmínka v předcházejícím textu. O kuchyni gotického hradu nám Oldřichova listina zanechala zprávu, že ležela poblíž „Janova domu“, tedy nedaleko obytných pokojů. U kuchyně bylo „koryto“, nádrž na vodu, nezbytně nutnou pro kuchyňský provoz. Hradní vodovod tenkrát ještě neexistoval a studna ležela v hlubokém sklepě na západní straně horního hradu. Do dnešní doby dochované hradní sklepy jsou gotické. V západních sklepích (tzv. Václavských) byl nejstarší známý panský pivovar v Českém Krumlově.30) Poznámky k obrazu českokrumlovského hradu z poloviny 15. století vycházejí z dochovaných písemných pramenů konkrétně popisujících danou realitu a do jisté míry z obrazu Dělení růží, zachycujícího stav po pozdně gotických stavebních aktivitách Petra IV. z Rožmberka. O těch je známo, že se týkaly jižního křídla čtvrtého zámeckého nádvoří a určitých interiérových změn, spočívajících v položení mramorové podlahy v „sále“.31) Březanovo konstatování v samém závěru Života Viléma z Rožmberka, že před renesančními přestavbami byl „hrad Krumlov starý, nepořádný, úzký, tmavý a neveselý“ lze považovat za hodnocení stavu nejenom z doby Petra IV. z Rožmberka, ale i doby jeho děda Oldřicha II. z Rožmberka.32) Poznámky 1) Sedláček, August: Hrady, zámky a tvrze Království českého 3. Praha 1884. Menclová, Dobroslava: České hrady. 1 a 2. Praha 1972. Kubíková, Anna: Renesanční přestavby českokrumlovského zámku. Opera historica, 5, České Budějovice 1993, s. 367 - 378. Táž: Barokní přestavby českokrumlovského zámku. Opera historica, 5, České Budějovice 1996, s. 467 - 482. Táž: Interiéry českokrumlovského zámku v 16. - 17. století. Acta Crumloviensia, 1, v tisku. 2) Listina z roku 1253 - Urkundenbuch des Landes ob der Enns, 3, č. 204. Listina z roku 1259 - Urkundenbuch des Cistercienserstiftes B. Mariae V. zu Hohenfurt in Böhmen, č. 4. 3) Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae (Regesta), IV, č. 2178, 105. 4) Listina z roku 1375 - Urkundenbuch ... Hohenfurt (viz pozn. 2), č. 141. Listina z roku 1391 - Schmidt, Valentin - Picha, Alois: Urkundenbuch der Stadt Krummau in Böhmen, I., č. 366. Listina z roku 1400 - Urkundenbuch ... Krummau, I, č. 476. Listina z roku 1407 - Urkundenbuch ... Krummau, I, č. 564. 5) SOA ČK, Velkostatek Krumlov, I 3Kbeta 7e.
6) Kalný, Adolf (ed.): Popravčí kniha pánů z Rožmberka. Třeboň 1993, s. 76 - 77. 7) Urkundenbuch ... Krummau (viz pozn. 4), II, č. 414. 8) Rynešová, Blažena: Listář a listinář Oldřicha z Rožmberka. 2, č. 454, 455. 9) Rynešová, Listář, 3, č. 238. Razím, Vladislav: Tzv. Plášť v Českém Krumlově. Průzkumy památek, 4, 1997, č. 1, s. 105 - 126. 10) Rynešová, Listář, 3, č. 344, 346. 11) Rynešová - Pelikán, Listář, 4, č. 464. 12) Rynešová - Pelikán, Listář, 4, č. 617, 647. 13) Archiv český, 21, s. 312. 14) Archiv český, 21, s. 328. 15) Archiv český, 14, s. 129. 16) Urkundenbuch ... Krummau, II, č. 565. 17) Kubíková, Anna: Zaniklá rožmberská Erbovní světnice na českokrumlovském hradě. Zprávy památkové péče, 52, 1997, č. 3, s. 92 až 94. 18) Kubíková, Anna: Renesanční přestavby českokrumlovského zámku a jeho interiéry. Opera historica, 3, České Budějovice 1993, s. 367 až 378. Táž: Interiéry českokrumlovského zámku v 16. - 17. století. Acta Crumloviensia, 1, v tisku. 19) Kubíková, Anna: Pernštejnský znak na českokrumlovském zámku. Jihočeký sborník historický, 53, 1984, s. 153-154. Táž: Jan II. z Rožmberka a generace jeho synů. In: Českokrumlosvsko v době jagellonské. 1470-1526. Český Krumlov 1998, s. 27 - 49. 20) Viz pozn. 1. 21) Viz obraz Dělení růží. 22) Archiv český, 14, s. 122 (r. 1463). Archiv český, 7, s. 265 (r. 1463). Archiv český, 8, s. 65 (r. 1471). 23) Kubíková, Anna: Zrcadlový a Maškarní sál českokrumlovského zámku. Zprávy památkové péče, 1993, č. 6, s. 241 - 244. 24) Viz pozn. 23. 25) Urkundenbuch ... Krummau, I, č. 366. 26) Kubíková, Anna: Rožmberské kroniky krátký a summovní výtah. V. kapitola - Oldřich I. z Rožmberka a jeho bratři. Jihočeský sborník historický, 58, 1989, s. 20 - 28. 27) Urkundenbuch ... Krummau, I, č. 564. 28) Urkundenbuch ... Krummau, I, č. 565. 29) Hejnic, Josef: Václava Březana Posloupnost krumlovských fafářů. In: Archivum Trebonense 1973. Státní archiv Třeboň 1973, s. 217 - 247. 30) Zámecký pivovar ve sklepích horního zámku nahradil v roce 1560 nově postavený pivovar na předhradí zvaném rejdiště. Starý pivovar sloužil až do počátku 17. století k vaření ječného piva v novém se vařilo pšeničné pivo. 31) Kubíková, Anna: Jan II. z Rožmberka a generace jeho synů. In: Českokrumlovsko v době jagellonské. 1470 - 1526. Český Krumlov 1998, s. 27 - 49. 32) Březan, Václav - Pánek, Jaroslav (ed.): Životy posledních Rožmberků. Praha 1985, s. 371.
Mittelalterliche Burg in âesk˘ Krumlov - Krumau im Licht der Archivquellen Die heutige Gestalt der Krumauer Burg und des Schlosses stammt aus der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts. Sein Barock- und Renaissanceaussehen kann man im ganzen mit Hilfe der schriftlichen Quellen und der Ikonographie erfolgreich rekonstruieren. Die Silhouette der gotischen Burg ist möglich aus dem Bild „Die Teilung der Rosen“, das aus der ersten Hälfte des 16. Jahrhunderts stammt, zu ahnen. Ein Versuch um die Einsicht in die gotische Krumauer Burg steht auf einer Reihe von kleinen Erwähnungen von ihrer Interieurs und Exterieurs in erhaltenen Schriftstücken aus dem 14. Und 15. Jahrhundert. In der Mitte des 15. Jahrhunderts, in der Zeit Ulrichs II. von Rosenberg und seiner Söhne, existierten noch beide Burghöfe der oberen Burg. Der vordere Burghof entbehrte den Nordflügel, der hintere Burghof den Südflügel. Über der oberen Burg ragten zwei viereckige Türme zum Himmel empor. Den Eingang in die Burg haben Zugbrücken auf der Ost- und Westseite der Burg ermöglicht. Hinter der westlichen Brücke befand sich der befestigte Mantel, vor der östlichen Brücke, auf dem heutigen zweiten Burghof, Hrádek (die kleine Burg) mit dem zylindrischen Turm, der Schmalzkasten und ein mächtiger viereckiger Turm. In der oberen Burg befanden sich die St.Georgskapelle, eine große Diele (vielleicht der heutige Spiegelsaal), eine bemalte Diele, Privatwohnungen einzelner Rosenberge, die Küche, Zimmer der Rosenberger Beamten und Keller.
109
Materiálie ABBILDUNGEN Abb. 1: Český Krumlov/Krumau, ein gotischer Raum im Ostflügel der oberen Burg (SOA Český Krumlov/Krumau, Fotosammlung). Abb. 2: Český Krumlov/Krumau, die gotische St. Georgskapelle, sog. Kleine Kapelle (SOA Český Krumlov/Krumau, Fotosammlung). Abb. 3: Krumauer Burg auf dem Bild „Die Teilung der Rosen“ aus der 1. Hälfte des 16. Jahrhunderts (SOA Český Krumlov/Krumau, Fotosammlung). (Übersetzung J. Kroupová)
Pfiíspûvek k renesanãní podobû tzv. Máselnice na ãeskokrumlovském zámku
Anna Kubíková Rozlehlý prostor druhého nádvoří českokrumlovského zámku, někdy nazývaného Gardovým nádvořím a ze starých písemností známého jako „plac dolního zámku“, je obestavěn budovami různého stáří a využití. K těm nejstarším náleží tzv. Máselnice, která dodnes nese zbytky renesančního kabátu. Její původ však sahá do doby gotické.1) Máselnice dnes zaniká v okolní zástavbě. Dominantní postavení této ne právě malé budovy se změnilo ve druhé polovině sedmdesátých let 16. století, když se na severní a východní straně zmíněného nádvoří zvedla novostavba rožmberského úřednického domu, původně známého pod označením buchalterie (=účtárna), případně jako dolní zámek. Dolní zámek zakrývá Máselnici od východu. Její severozápadní část zaniká za vysokým nejvýchodnějším výběžkem horního zámku. Jan Muk o Máselnici míní, že vznikla na hraně hradebního prstence a východním průčelím přímo spočinula na hradbě pocházející ze 14. století.2) Nejstarší dochovaný obraz českokrumlovského zámku z první poloviny 16. století (Dělení růží) zachycuje tehdejší podobu Máselnice jakožto komunikačního článku mezi horním hradem a předhradím prostřednictvím zvedacího mostu. Dosavadní odborná literatura dává vznik renesanční podoby Máselnice do souvislosti se stavbou sousední budovy tzv. buchalterie z konce sedmdesátých let 16. století a následnou přestavbou Hrádku a zámecké věže.3) Zastánci této teorie uvažovali zřejmě tak, že teprve potom, co získalo nádvoří dolního zámku renesanční podobu, přišla na řadu úprava gotické Máselnice. Václav Březan zaznamenal v Životě Viléma z Rožmberka k roku 1549: „A tehdáž také nad starou kanceláří na zámku zdi postaveny a nad nimi štíty vyhnány, kteréž dílo pan poručník nejstarší schválil.“ 4) Tato, pro historii českokrumlovského zámku důležitá informace, nám může říci něco konkrétního jen v případě, že budeme onu starou kancelář umět lokalizovat. Inventáře českokrumlovského zámku ze 17. století situují starou kancelář do prvního pat-
110
Obr. 1: Český Krumlov, budova Máselnice na počátku 16. století (výsek z obrazu Dělení růží).
ra Máselnice.5) Ve světle těchto souvislostí je zřejmé, že renesanční podoba Máselnice pochází z poloviny 16. století. Část originálního renesančního sgrafita, kterým byla Máselnice v polovině 16. století ozdobena, se zachovala na její východní zdi, kterou v sedmdesátých letech 16. století zakryla vazba krovů a střecha sousední novostavby rožmberského úřednického domu. Březanova zpráva hovoří o štítech. Zachovaly se čtyři. Jeden je na západní straně naproti hornímu zámku, druhý na jižní straně proti nádvoří, dva štíty na východní straně částečně zakrývá střecha dolního zámku a spojovací chodba, vedoucí z jeho půdy na půdu Máselnice. Existoval také štít na severní straně Máselnice. V roce 1938 byl jeho tvar odhalen ve zdi bytu tehdejšího knížecího granátníka Luska v předposledním patře nejvýchodnějšího trojúhelníkového výběžku horního zámku. Při generální opravě zmíněného bytu odkryli na vnitřních zdech poslední a předposlení místnosti dolní polovinu zazděného štítu se zbytky freskové malby a pásem psaníčkového sgrafita. Malby představovaly erby Albrechta z Gutnštejna a Oldřicha Holického ze Šternberka, letopočet 1548 a ozdobné motivy.6) Ve střední části štítu bývalo velké klenuté okno, v době vzniku přístavku zazděné, jehož tvar je dodnes jasně rozeznatelný na vnitřní zdi bývalého štítu při pohledu z půdy Máselnice. Severní štít zdobil Máselnici poměrně krátce, od roku 1548 do doby velkých stavebních úprav Viléma z Rožmberka v areálu českokrumlovského zámku, což zahrnuje sedmdesátá a osmdesátá léta 16. století. Zámecké inventáře z let 1602, 1607 a další již zaznamenaly místnosti, v nichž byl v roce 1938 Luskův byt, jehož zdi spolu se zdmi podobných pokojů o patro výš renesanční štít pohltily.7)
