Název školy
STŘEDNÍ ODBORNÁ ŠKOLA a STŘEDNÍ ODBORNÉ UČILIŠTĚ, Česká Lípa, 28. října 2707, příspěvková organizace
Číslo a název projektu:
CZ.1.07/1.5.00/34.0880 Digitální učební materiály – www.skolalipa.cz
Číslo a název šablony klíčové aktivity:
III/ 2- Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Označení materiálu:
VY_32_INOVACE_326_Česká literatura 1. poloviny 20. století_Pracovní list
Typ materiálu:
Pracovní list
Předmět, ročník, obor:
Český jazyk a literatura, 3. ročník, Ekologie a životní prostředí, Ekonomika a podnikání
Číslo a název sady:
sada č. 26
Téma:
Karel Poláček – Bylo nás pět
Jméno a příjmení autora:
Mgr. Pavlína Lomičová
Datum vytvoření:
10. 4. 2013
Anotace:
Materiál je určen pro opakování znalostí o díle a práci s textem. Žáci hodnotí autorův specifický jazyk a seznamují se s prozaickým žánrem povídky.
Zdroje:
Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora
… Jeho otec, pan Martin Bejval, je ze všech nejsilnější. Každému se postaví bez bázně, každého přepere. On mně připadá jako Lamželezo, Drtimosaz a Skopcenakopec, jak jsem to četl v jedné knížce, co nám půjčuje pan učitel ze školní žákovské knihovny a musí se v pořádku odvést, jinak rodiče neb jejich zástupci to musejí zaplatit. Jednou se pan Bejval z legrace pustil do křížku s panem Plachetkou, sládkem, co má taky strašnou sílu, on byl ve válce a všechny nepřátele přemohl, Oni tedy zápasili, byli červení, zhluboka dýchali a pan Bejval praštil panem Plachetkou o zem, jen to žuchlo, on zná ty správné hmaty. Všichni se smáli, pan Plachetka řekl: „Fuj, ty kujóne!“ a musil dát na pivo. V Sokole zdvihne pan Plachetka stokilovou činku tahem, nikdo to po něm nedokáže. Pročež chci také býti závozníkem, abysem měl sílu. Všichni úhlavní nepřátelé budou přede mnou prchati, zachraň se, kdo můžeš. Nikoho se neleknu, třeba by byl po zuby ozbrojen jako loupežník Horia, co chodil s Gloskou. Pročež jsem rád, že jsem hoch, jenom mužský dovede všechny nepřátele pokořit, aby prosili o milost, že už to víckrát nebudou dělat. Holky se sice taky perou, ale nemá to žádnou cenu, jenom se chechtají nebo brečí. Neumějí si hrát, mají samé takové pitomé hry a chtějí se vdávat. Ale žádný mužský si je nevezme, protože není s nimi žádná legrace. Když si hrají na svatbu, tak ženicha dělá zase jenom děvče, přičemž se divně kroutí a špulí ústa, aby bylo vidět, že je ženich. Musíte vědět, že jsem byl ve velkém nebezpečí, že zůstanu holkou, neboť každý kluk, když se narodí, je nejdřív ďouče a pak teprve hoch. Nosil jsem až do svého čtvrtého roku holčenčí sukýnky, protože naši říkali, že se musejí dotrhat. …
Na cestě se stavím pro Bejvala Antonína a tomu okamžitě oznámím, že Kristýna jest vlastně Rampepurda, a jemu se to líbí. Tak se smějeme. Vždycky se snažím, abych se vyhnul domu, kde bydlí pan Fajst. On je úředník na odpočinku, nemá co dělat, a proto se do všeho plete. Nejvíce si všímá školní mládeže, které vytýká různé nezdoby. Hlavně na mne má spadeno a já mu přece nic nedělám. Najednou se odněkud vyřítí, popadne mne za límec a baterkou mně svítí do uší, jestli je mám čisté. …
Otázky a úkoly Do jaké části české literatury zařadíte dílo? ………………………………….. Kniha je román: a) historický b) psychologický c)humorný d)válečný e)detektivní Kdo vypravuje příběh? Uveďte celé jméno.
…………………………………
Jakým jazykem tato osoba mluví (charakterizuj ho) …………………………………………………………………………………………………………………….. Vyjmenujte celou rodinu této osoby: ………………………………………………………. …………………………………………………………………………………………………………………. Čím byl otec vypravěče příběhu? ………………………………………………………. Otce výstižně charakterizujte i na základě konkrétních situací a jednání: ………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………….. Jak se jmenovala hospodyně v této rodině? ………………………………………….. Jak se v knize jmenuje starší mrzutý muž, který partu kluků neustále napomínal a vyhledával konflikty? …………………………………………………
Tohoto muže charakterizuj na základě nějaké konkrétní příhody: ………………………………………………………………………………………………………………….. ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………..
Jak se jmenuje rybník, u něhož kluci prožili jedno z dobrodružství? …………………………………………………………………………………………………….. Vyjmenuj všechny kluky z pětičlenné party: ………………………… …………………………………
………………………
……………………………………….
…………………………………
Koho zachrání v knize Zilvar před utonutím? ……………………………………………….. Jak vypadal Zilvarův otec? ………………………………………………………………………… Jak se jmenovala dívka, která kamarádila s partou chlapců? …………………………………………. Její otec byl povoláním…………………………………. Co se Petrovi zjevuje v závěru knihy, kdy blouzní v horečkách ve snu? ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………… ………………………………………………………………………………………………………………………..
Řešení Do jaké části české literatury zařadíš dílo? 1. Pol 20. stol. Kniha je román: a) historický b) psychologický c) humorný d)válečný e)detektivní Kdo vypravuje příběh? Uveď celé jméno.:(autor) ich forma, Petr Bajza Jakým jazykem tato osoba mluví (charakterizuj ho) hovorové výrazy, zastaralá slova, přechodníky, líčení, místní dialekt komolený se snahou vypravěče mluvit spisovně - nejde mu to (působí komicky), knižní výrazy, expresivní výrazy, hovorové výrazy, zastaralá slova, přechodníky Vyjmenuj celou rodinu této osoby: Otec Bajza, matka, Mančinka sestra, Láďa bratr, Petr Bajza Čím byl otec vypravěče příběhu? Majitel obchodu Otce výstižně charakterizuj i na základě konkrétních situací a jednání: ………………………………………………………………………………………………………………… ……………………………………………………………………………………………………………….. Jak se jmenovala hospodyně v této rodině? Rampepurda
Jak se v knize jmenuje starší mrzutý muž, který partu kluků neustále napomínal a vyhledával konflikty? pana Fajsta Tohoto muže charakterizuj na základě nějaké konkrétní příhody: Kontroloval jestli mají umyté uši Jak se jmenuje rybník, u něhož kluci prožili jedno z dobrodružství? Habrovský Vyjmenuj všechny kluky z pětičlenné party: Antonín Bejval, Čeněk Jirsák, Eda Kemlink, Pepek Zilvar, Petr Bajza
Koho zachrání v knize Zilvar před utonutím?
Otakáreka pana továrníka
Jak vypadal Zilvarův otec? Válečný veterán Jak se jmenovala dívka, která kamarádila s partou chlapců? Eva Svobodová. Její otec byl povoláním cukrář Co se Petrovi zjevuje v závěru knihy, kdy blouzní v horečkách ve snu? Jednoho dne Petr onemocní spálou a zdají se mu dobrodružné sny, kterým věří. Má mluvícího slona Jumba, kterému koupil červenou čepici protkanou zlatem s bambulkami a se kterým se vydává s ostatními kluky a svou kamarádkou Evou Svobodovou do Indie. Tam navštíví českého krejčího, seznámí se s maharádžou a princeznou, se kterou se Zilvar ožení. Na jeho svatbě se kluci poperou a po uzdravení Péťovi dochází, že se mu Indické dobrodružství asi jen zdálo… Bylo nás pět – Karel Poláček Literární teorie a) Forma 1a) Obecná charakteristika díla Druh literatury: epická próza Literární žánr: humoristický román Literární směr: Česká meziválečná próza - demokratický proud rozvíjí se ve 20. Letech 20. stol. Autoři podporují prezidenta T. G. Masaryka a jeho politiku. Zabývají se také i humanistickou literaturou, která pojednává o problémech, vlastnostech a chybách obyčejného a prostého člověka. Do tohoto směru řadíme významné autory, jako jsou Karel Čapek, Josef Čapek, Eduard Bass a Ferdinand Peroutka. Tyto autory spojovali Lidové noviny, do kterých přispívala tehdejší inteligence nezávislá na politických stranách. 2a) Organizace jazykových prostředků Stylistická charakteristika textu: vyprávění, dialogy, kontrasty - vnímání světa dospělými lidmi x dětmi, nepřímá řeč, přímá řeč, ich- forma Slovní zásoba: hovorové výrazy, zastaralá slova, přechodníky, líčení, místní dialekt komolený se snahou vypravěče mluvit spisovně - nejde mu to (působí komicky), knižní výrazy, expresivní výrazy, hovorové výrazy, zastaralá slova, přechodníky b)Obsah 1b) tematická výstavba Epika Vypravěč: (autor) ich forma Děj: Kniha vypráví příběhy pěti kluků, kteří spolu tropí lumpárny. Vypravěčem je jeden z nich, a to Petr Bajza, který kamarádí se čtyřmi kluky a společně zažívají různá dobrodružství.
Chodí tajně do oblíbeného biografu, aby nemuseli platit tak tam lezou oknem, ale jednoho dne jsou stejnak dopadeni. Chtějí si také ochočit vosy, plánují dobrodružné cesty do cizokrajných míst, válčí s nepřátelskými Ješiňáky a Habrováky a chodí se také koupat k rybníku. Dělají si legraci z nevrlého pana Fajsta, který si na mládež neustále stěžuje. Péťa párkrát navštíví i Otakárka Soumara, ale Otakárkova vychovatelka má strach, aby Petr neměl na něj špatný vliv. Péťovi rodiče vlastnící koloniál mají ještě dvě děti a to malou Mančinku a nejstaršího Láďu. Žije u nich služka, kterou vypravěč přezdívá Rampepurdou a dost často se a malým Petrem škádlí a ten jí vyvádí různé naschvály. Úsměvnou příhodou je návštěva příbuzné tety a strýce Vařekových, kteří Bajzovým závidí a kritizují je, když mají maso. Proto Bajzovi před nimi schovají husu, co mají k obědu a tvrdí, že mají pouze brambory. Nakonec teta Vařeková zjistí, že mají husu a velice se urazí, což pobaví celou rodinu. Když do města přijede cirkus, všichni jej chtějí navštívit. Petr se promění z malého nezbedy na malého gentlemana. Do školy s ním začne chodit i pohybově nadaný Alfons Kasalický a všichni jsou hrdí, když s ním mohou kamarádit. Petrovi se podařilo přesvědčit rodiče, aby se vydali do cirkusu. V cirkuse byl i Zilvar, který si lístek chtěl odpracovat s ostatními hochy. Chtěl to tak udělat i Otakárek, ale tomu udělala hysterickou scénu jeho vychovatelka a cirkusák vyhodil i ostatní kluky. Jednoho dne Petr onemocní spálou a zdají se mu dobrodružné sny, kterým věří. Má mluvícího slona Jumba, kterému koupil červenou čepici protkanou zlatem s bambulkami a se kterým se vydává s ostatními kluky a svou kamarádkou Evou Svobodovou do Indie. Tam navštíví českého krejčího, seznámí se s maharádžou a princeznou, se kterou se Zilvar ožení. Na jeho svatbě se kluci poperou a po uzdravení Péťovi dochází, že se mu Indické dobrodružství asi jen zdálo… Kompozice: Epizodní Postavy: Petr Bajza (vypravěč) je malý uličník s velkou představivostí, který má rád dobrodružství. Je veselý, upřímný, ale i hodný a snaživý. Čeněk Jirsák: je domýšlivý syn papučáře a kamarád Péti, jehož zálibou je sbírání hříchů ke svaté zpovědi. Eda Kemlink: je hodný kamarád Petra. Antonín Bejval: je lakomý a nafoukaný kamarád Péťi. Rád o sobě říká, že je vynálezce a má bláznivé nápady. Pepek Zilvar: je syn vysloužilého vojáka žijící v chudobinci. Kouří a snaží se mluvit dospěle, je statečný a ze všech pěti chlapců nejstarší, protože ve škole propadl. Eva Svobodová: je Petrova kamarádka a favoritka. Je dcera cukráře, čehož umí sem tam využít a podplatit si hochy sladkostí. Čas a prostor: Děj se odehrává v malém maloměstě (zřejmě Rychnov nad Kněžnou kde autor vyrůstal) za první republiky. 2b) Autor vzpomíná na své dětství a pomocí knihy kritizuje maloměšťáctví a úzkoprsý pohled na svět ze strany dospělých. 2b) Politická situace
Československá republika se v prvních měsících své existence potýkala s vážnými problémy, které byly s pomocí mocností Dohody vyřešeny. Rychle bylo rozhodnuto o státní formě a Československo se stalo demokratickou republikou v čele s prvním prezidentem T..Masarykem. Životní úroveň středních vrstev rostla a to nejen díky měnové reformě Aloise Rašína, ale také díky poměrně politické stabilitě. Prvním přelomem v dějinách první republiky se však stala světová hospodářská krize. Podobně jako jinde v Evropě i zde nahrávala ekonomická bída radikálním hnutím, včetně komunistického a fašistického. Masaryk umírá a nástupcem se stává Edvard Beneš. Nástup Adolfa Hitlera k moci znamenal pro československý stát zvýšené nebezpečí. Kvůli možnému konfliktu začala modernizace armády a budování pohraničního opevnění. Tlak Německa a ústupnost Francie a Velké Británie vedly k mnichovské dohodě a ztrátě českých pohraničních oblastí bez vojenského odporu. Následující období druhé republiky znamenalo pro okleštěné Československo ztrátu demokracie a hospodářské problémy. V březnu roku 1939 nahradil druhou republiku protektorát Čechy a Morava a vše se dělo pod taktovkou Adolfa Hitlera, usilujícího především vytvořit nejsilnější říši a vyhladit Židy a ostatní nepřátelé říše. Základní principy fungování společnosti v dané době: Lidé se v době protektorátu oprávněně báli vyjádřit k politice ze strachu o vlastní život. Po demokracií, která zde byla za první republiky, zde nezbyly ani stopy a kdo nesouhlasil se systémem Německa, byl nepřítelem říše. Typické znaky literárního období: - důraz na poznávací (noetickou) stránku díla -tendence k syntetickým útvarům -péče o jazykovou kulturu projevu -oživení psychologického zřetel -zesílení epičnosti slon k baladistické stylizaci (např. Čapkův Hordubal) Autor: Karel Poláček byl český spisovatel, humorista, filmový scénárista a novinář. Narodil se v roce 1892 v Rychnově nad Kněžnou v rodině židovského živnostníka. Poláček studoval v Rychnově vyšší gymnázium, byl však vyhozen pro "vzdorovité chování" a špatný prospěch. Nakonec gymnázium dokončil v Praze. Studium práv nedokončil a po vypuknutí první světové války musel narukovat na frontu do Ruska a do Srbska. Po válce se krátce živil jako úředník, ale už od roku 1920 přispíval do několika časopisů, zvláště humoristických a satirických. Později pracoval jako redaktor týdeníku Tribuna a deníku Lidové noviny. Znal se s bratry Čapkovými. Po okupaci republiky nacisty nemohl kvůli svému židovskému původu vykonávat svou dosavadní profesi a pracoval jako knihovník Židovské náboženské obce v Praze. V roce 1943 byl deportovaný do terezínského ghetta a o rok později byl poslán transportem do Osvětimi. Umřel 21. Ledna v koncentračním táboře Dora u Buchenwaldu. Roku 1995 mu byl in memoriam udělen Řád T. G. Masaryka II. třídy. Dílo „Bylo nás pět“ psal v těžkých chvílích, kdy věděl, že bude transportován do Osvětimi. Inspiroval se svým dětstvím.
Z díla: Povídky pana Kočkodana - prvotina, karikatura lidských figurek z byrokracie a městské společnosti obecně Muži v ofsajdu (klasické dílo naší humoristické prózy, fotbalové prostředí) Inspirace literárním dílem: Karel Poláček se neinspiroval žádným autorem. Avšak na jeho dílo navázali Josef Škvorecký zobrazováním maloměsta a jeho obyvatel a Vladimír Páral v popisování životních stereotypů. Inspiroval se jím také Rudolf Křesťan. Režisér Karel Smyczek na motivy knihy „Bylo nás pět“ natočil v roce 1994 stejnojmenný úspěšný seriál. Literární kritika Dílo bylo vydáno posmrtně poprvé až v roce 1946, když skončila druhá světová válka. V průběhu druhé světové války dílo nemohlo být vydáno kvůli Poláčkovu židovskému původu. Později se však dílo stalo velice oblíbeným a oceňovaným. Díla si ceníme pro jeho velice zajímavý a mnohdy komicky působící jazyk a inteligentní humor. Je příběhem velice poutavá pro děti i pro dospělé. Nakladatelství: OTTOVO Nakladatelství Rok vydání: 2000 (503. Publikace)
Použitá literatura: Bylo nás pět Karel Poláček. 1979. vyd. Praha: Československý spisovatel, Albatros, 1979. ISBN 978-80-00-01884-3.
Pro citaci byla použita norma ISO 690 Materiál je určen pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízeních. Jakékoliv další využití podléhá autorskému zákonu. Škola vlastní licence k software, pomocí kterých byl zpracován tento digitální učební materiál. Vytvořeno v MS Word.
