Státy bývalé Jugoslávie
Přírodní podmínky • mladé Alpínské vrásnění – aktivní tektonika
• krasové oblasti – jeskyně – ostré svahy
• množství jezer
Přírodní podmínky • SZ Alpy • při pobřeží Dinárské hory – 700 km – strmé k pobřeží
• S Panonská pánev – nížiny, stepní vegetace – odvodňuje Dunaj, Tisa, Sáva
• na V zasahuje nížina Stará planina
Podnebí • množství pohoří – přímořské oblasti teplé středomořské – vnitrozemí mírně teplé, kontinentální rysy
• JZ bohatý na srážky
Historie • složitý vývoj – mnoho národností a náboženství
• v Antice římská říše – Alexandr Makedonský
Alexandr Makedonský
Historie • v raném středověku příchod Slovanů • Byzantská říše
• 14- 15. století Turkové – částečná islamizace – zaostávání regionu – od 19. století vliv Rakouska
Historie • po WW1 založena Jugoslávie • 1929 převrat, vláda Srbů – odpor menšin
• 1941 převrat, německá okupace • Ustašovci v Chorvatsku – genocida Srbů (400 000 obětí) – Ante Pavelíc
Historie • 1941 – 45 občanská válka: – Němci + Ustašovci X komunističtí partyzáni – Josip Broz Tito
• po WW2 komunistická diktatura v čele s Titem • komunismus ale spolupráce se Z
Josif Broz Tito
Ekonomika • • • • • • •
nejchudší region Evropy velký význam zemědělství ovlivněno komunismem v přímořských oblastech cestovní ruch rozdíly v regionech těžba neželezných rud snaha od vstup do EU
Rozpad Jugoslávie • snaha nesrbských národů o nezávislost X snaha Srbů o udržení jednoty • problémem smíšené oblasti • prezident Svazové republiky Srbsko- Slobodan Miloševič
Rozpad Jugoslávie • 1991 vyhlášení nezávislosti Slovinska • 1991 vyhlášení nezávislosti Chorvatska – srbsko-chorvatská válka 91-95 – o území v Chorvatsku osídlené Srby – 95 vyhnání Srbů
Rozpad Jugoslávie • válka v Bosně (92 – 95) – nejhorší konflikt (200 000 obětí) – Srbové, Bosňáci (muslimové), Chorvati – Bosňáci s Chorvaty proti Srbům – masakry civilistů (Srebrenica, Sarajevo) – po konci dohled OSN
Sarajevo
Sarajevo sniper alley
Serebnica
Ratko Mladič
Radovan Karadžić
Radovan Karadžić
Rozpad Jugoslávie • 1991 vyhlášena nezávislost Makedonie – bez bojů – uznána 1993, protesty Řecka
• válka v Kosovu (1997 – 1999) – oblast osídlená převážně Albánci • NATO bombardování Srbska (1999) • Kosovo pod správou OSN (2000 – 2008) • 2008 vyhlášení nezávislosti
Kosovo 2007
Srbsko • 88 361 km² • 9 856 222 ob. (2010) – 103 ob. / Km²
• HDP/obyv. (PPP): 11 544 USD
• srbský dinár (RSD) • prezident- Tomislav Nikolić
• předseda vlády- Ivaca Dačić
Přírodní podmínky • S Panonská nížina – Dunaj s přítoky Moravy, Tiszy, Sávy
• J a Z Dinárské hory • mírné kontinentální klima • listnaté lesy
Obyvatelstvo • 82 % Srbové • menšiny Maďarů, Bosňáků, Rumunů • 85% pravoslaví, menšina katolíků a muslimů
Hospodářství • poškozené válkami a zahraničním embargem • služby 60,3 % HDP, průmysl 31,8 % zemědělství 7,9% • značný růst minulé desetiletí, obchody s EU • vysoká nezaměstnanost • tranzitní dálnice • doprava po Dunaji
Novak Djokovic
Kosovo • • • • •
vznik 17. února 2008 10 912 km² 1 900 000 ob. Priština Albánci (88 %), sever Srbové (7 %)
Hospodářství • zemědělství hlavní složkou • válkou rozvinut těžební a cementárenský průmysl
Bosna a Herceovina • • • • •
51 000 km2 3,8 obyv. (2012) Sarajevo bosenština, srbština, chorvatština měna: BAM
Bosna a Hercegovina • administrativní členění: Republika srbská, Distrikt Brčko, Federace Bosny a Hercegoviny
Přírodní podmínky • • • • •
hornatá země: Maglic 2836 m lesnatost přes 50 % horní tok Sávy a Neretvy na S Posavina (Panonská pánev) od Z na V Dinárské hory – Bosenské rudohoří Polje
Obyvatelstvo • národnostní členění: Bosňáci (44 %), Srbové (31 %), Chorvati (17%) – 90 % Bosňáků muslimové – 88 % Chorvatů katolíci 99 % – Srbů jsou pravoslavní
• většina obyvatel na venkově • Sarajevo (500 000)
most v Mostaru
Hospodářství • významné zemědělství – rozdílné na S a J
• rozsáhlá těžba nerost. surovin • hutnictví, dřevozpracující
Chorvatsko • • • • •
56 500 km2 4,4 mil. obyvatel (2012) hlavní město Záhřeb měna: Kuna NATO, EU
Obyvatelstvo • Chorvaté 90 %, menšiny Srbů, Maďarů a Bosňáků • Katolíci • Záhřeb (1 mil.) • Rijeka (200 000) • Split (200 000)
Přírodní podmínky • V nížina, Z hornatý (Velebit) • 3 odlišné regiony – dolní, střední, jižní
• subtropické podnebí na pobřeží • mírné kontinentální na V
Přírodní podmínky • členité skalnaté pobřeží – poloostrovy Pelješac a Istrijský – mnoho ostrovů (Krk, Cres, Korčula …)
• větry bóra • Plitvická jezera • vápencová pohoří, jeskyně
Plitvická jezera
Ekonomika • • • • • •
17 000 USD/ob. 71% služby, 19% průmysl, 10% zemědělství v 90. letech velmi postižená válkou od 2000 poměrně stabilní rozdíly mezi regiony vysoká nezaměstnanost
Ekonomika • cestovní ruch klíčový – 20 % HDP – Jadranská riviéra, Plitivcká jezera
• zemědělství-užitkové rostliny • významný rybolov
Černá hora • • • •
14 000km2 640 000 obyv. (2012) Podgorica Černohorci 43 %, Srbové (32 %), Bosňáci (8 %), Muslimové (5 %), Albánci (3 %) • Srbochorvatština • pravoslaví, islám, katolíci
Přírodní podmínky • S a Z hornatý • subtropické podnebí • Skadarské jezero – největší na Balkáně (360 km2)
• 5 národních parků
Ekonomika • původně chudá zemědělská země • dnes rozvoj díky cestovnímu ruchu
Slovinsko • • • • • •
20 273 km² 1 900 000 obyv. Lublaň Slovinci katolíci, ateisté EU, NATO
Přírodní podmínky • hornatá země • střet čtyř geografických regionů – Alpy, Dinárské hory, Panonská pánev, Středomoří
• S Alpy, SV rovin, JZ krasy • většina území kontinentální podnebí • velká lesnatost – prales Kočevje
Ekonomika • • • •
nejvyspělejší část Jugoslávie po odtržení pokles stabilní růst až do 2009 zahraniční investice v průmyslu – Elan, Gorenje
• cestovní ruch
Makedonie • • • • • •
25 713 km² 2 000 000 ob. Skopje makedonština Makedonci 64,2%, Albánci 25,2% pravoslaví, islám
Přírodní podmínky • • • •
středozemní až kontinentální podnebí hornatá země kotlina řeky Valdar seizmicky aktivní – tektonická jezera u Albánie
Ekonomika • jedna z nejhorších v Evropě • zaměstnanost v zemědělství • průmysl z komunismu
