STATUTÁRNÍ MĚSTO
JAROMÍR SLÁDEK
Rostliny Mostecka
1
Předmluva Město Most, ve spolupráci s odborníkem v oblasti botaniky mgr. Jaromírem Sládkem, připravilo následující publikaci, jejíţ cílem je seznámit veřejnost se současným výskytem význačných druhů květeny v okolí Mostu v okruhu asi 8 km od středu města. Uvedený přehled rostlin je sestaven na základě botanických průzkumů mgr. Jaromíra Sládka z let 1981 aţ 2003 a podle výsledků terénních revizí lokalit v roce 2004. Kolektiv oddělení životního prostředí
Úvod Příroda Mostecka byla v minulosti negativně poznamenána lidskou činností. Velkoplošná těţba hnědého uhlí spolu s výstavbou chemických závodů způsobila zánik původní pánevní krajiny severně od Mostu a později i západně od Resslu a v okolí Čepiroh. V menší míře se tak projevila i těţba jiných nerostných surovin v lomech. Od poloviny 20. století působí škodlivě i některé změny v zemědělství, např. rozorávání luk nebo jejich nekosení a následné zarůstání ruderální (rumištní) vegetací a náletovými dřevinami. Škodlivý vliv mají i změny ţivotního stylu venkovského obyvatelstva, např. zmenšení počtu drobných chovů hospodářských zvířat a z toho vyplývající nezájem o kosení či spásání travnatých ploch nebo topení uhlím místo dřevem a tím způsobený nezájem o čistění lesů od dřevního odpadu. Neblaze působilo na původní bylinnou vegetaci umělé zalesňování bývalých pastvin, jemuţ odolaly většinou jen strmé jiţní svahy. Negativně působí i emise tepelných elektráren, kdy oxidy dusíku přecházejí do půdy a následně vyvolávají expanzi (rozšiřování) některých druhů na úkor ostatních. Přes všechny vyjmenované negativní vlivy zůstalo v okolí Mostu mnoho míst s přirozenou druhovou skladbou rostlinstva. V této publikaci je popsáno celkem 151 lokalit. Nejvíce z nich (68) je na xerotermních (teplomilných, suchomilných) svazích, 22 je na slaniskách a slaných lukách, 21 na mokřadech a březích vod, lokalit s mezofilní vegetací (vyţadující mírně vlhkou půdu) je 19, nivních luk je 7, lesů 7, xerotermních skal je 5 a stanoviště na cestách s tuţankou tvrdou jsou 2. Hojný počet lokalit na xerotermních svazích lze odůvodnit značným počtem kopců a pahorků Českého středohoří, jehoţ nejzápadnější část zasahuje na Mostecko, a dále tím, ţe tyto výslunné a často strmé a kamenité svahy odolaly zalesňování a zarůstání keři. Slaniska a slané louky zaujímají druhé místo v pořadí četnosti lokalit. Jsou to místa s půdní slaností (salinitou), která je na Mostecku a jinde v severozápadních Čechách způsobována převáţně síranem hořečnatým (ten vzniká chemickými změnami některých sloţek třetihorních jílů či druhohorních slínů). Jedno z uvedených slanisek nově vzniklo na vysychavém mokřadu v mělké depresi (prohlubni) Slatinické výsypky (lokalita č. 142). Největší a nejznámější slanisko u Bylan téměř zaniklo nezodpovědným rozhodnutím tehdejších úřadů v 70. letech 20. století. Dodnes se z bylanského slaniska zachovala jen torza (lokalita č. 122 aţ 125). Z 21 mokřadních lokalit je 13 na výsypkách v terénních depresích nebo na březích zatopených vytěţených prostor. Na těchto stanovištích vznikly mokřadní ekosystémy poměrně rychle přenosem diaspor (část rostliny zajištující rozmnoţování odděleně od mateřské rostliny) vodním ptactvem na peří či běhácích. Dalšími v pořadí jsou lokality s mezofilní vegetací. Většinou to jsou místa s méně prudkým slunečním osvitem s expozicí k západu, severu či východu. Trávobylinné porosty na takových stanovištích jsou dnes poměrně vzácné, protoţe po zániku pastvy většinou zarostly keři. Nivních luk je zaznamenáno jen 7. Lze to vysvětlit jednak zánikem pánevní krajiny severně od Mostu a jednak úbytkem a degradací(znehodnocením) luk v uplynulém půlstoletí v ostatních částech Mostecka. Do počtu sedmi lesních lokalit jsou zahrnuty jen starší lesy s vyvinutým lesním bylinným patrem (v mladších lesích vysázených aţ ve 20. století se toto patro ještě nevytvořilo). Poslední dvě jsou lokality s tuţankou tvrdou, které se daří na udusané jílovité půdě na cestách. 2
Důleţitým dokladem o druhovém sloţení květeny Mostecka v polovině 19. století je seznam jevnosnubných (kvetoucích) rostlin z blízkého okolí Mostu, který sestavil tehdejší gymnaziální profesor Otto Štika a uveřejnil ve školní ročence roku 1857. Jeho seznam obsahuje 817 druhů rostlin planě rostoucích i pěstovaných. Je napsán německy a jména rostlin jsou uvedena latinsky, německy a česky. U význačných druhů jsou poznamenána i místa jejich výskytu. Území okolí Mostu prozkoumané Štikou zhruba odpovídá území sledovanému v naší publikaci, jen přesahuje na severu k Hornímu Jiřetínu a k Janovu. Pro porovnání tehdejšího druhového sloţení planých rostlin se stavem dnešním musíme odečíst od uvedených 817 druhů rostliny pěstované a rostliny uváděné od dvou obcí při úpatí Krušných hor. Po odečtení zbývá 587 planě rostoucích druhů. Z tohoto počtu je v dnešní době vyhynulých nebo nezvěstných asi 70 druhů, tj. asi 12 %. Podle Štikových záznamů rostlo mnoho vymizelých druhů na vlhkých lukách Podkrušnohorské pánve severně od Mostu. Např. na Jezerní louce to byly roţec krátkoplátečný a ţebratka bahenní, u Souše kruštík širolistý, kuklík potoční, všivec bahenní a všivec lesní, u Kopist vstavač kukačka. Několik vyhynulých druhů rostlo i na území dnešního nového Mostu např. suchopýr širolistý na lukách pod Šibeníkem a na Skřivánčím vrchu, skřípinka smáčknutá pod Šibeníkem, halofyty (slanomilné rostliny) jako např. jitrocel přímořský a sivěnka přímořská na pastvině vpravo od cesty do Vtelna. Uvedené porovnání počtu rostlinných druhů na Mostecku po 150 letech vyznívá dosti optimisticky, přihlédneme-li k velkému tlaku negativních vlivů lidské činnosti na přírodu v tomto regionu. Zachování dnešního stavu zdejší květeny závisí nejen na její ochraně příslušnými úřady a institucemi, ale i na zodpovědném přístupu veřejnosti. K tomu má přispět svým dílem i tato publikace. Do následujícího přehledu bylo vybráno 151 lokalit s relativně přirozenou druhovou skladbou cévnatých rostlin. V popisech jednotlivých lokalit jsou uvedeny význačné druhy rostlin, které se na nich v současnosti vyskytují. U druhů při revizi v roce 2004 uţ nezjištěných je v závorce uveden rok jejich posledního zaznamenaného výskytu, coţ však nemusí vţdy znamenat jejich úplné vyhynutí na příslušném stanovišti. Význačných druhů bylo vybráno 332, a to podle jejich hodnoty pro indikaci (určení sledovaného stavu) společenstev a podle vzácnosti jejich výskytu a případné ochrany (2 druhy kriticky ohroţené, 11 druhů silně ohroţených a 11 druhů ohroţených). Protoţe je tato publikace určena i širšímu okruhu zájemců, je v přehledu lokalit uţito českého názvosloví rostlin. Vědecké (latinské) druhové názvy jsou uvedeny v abecedním seznamu v další části publikace. autor
3
PŘEHLED LOKALIT S VÝZNAČNÝMI DRUHY ROSTLIN V uvedeném přehledu bychom chtěli seznámit širokou veřejnost s lokalitami, na kterých se v okolí Mostecka vyskytují květiny, zasluhující zvláštní pozornost a ochranu. Tyto květiny jsou chráněny zákonem a je potřeba jim věnovat zvláštní péči, neboť jejich výskyt je velmi vzácný, jsou vyznačeny v textu barevně : červená modrá zelená
-
kriticky ohrožené druhy rostlin silně ohrožené druhy rostlin ohrožené druhy rostlin
1. Loučka na mírném západním svahu, při hraně opuštěného lomu, na jihozápadním okraji vrchu Ressl. Xerotermní a mezofilní vegetace: bedrník obecný, bělozářka liliovitá (vzácně), hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, kostřava walliská, mateřídouška časná, mochna písečná, rozrazil klasnatý pravý, sesel fenyklový (vzácně), svízel syřišťový, tařice skalní (na skále pod hranou), vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 2. Pahorek s triangulační věţí, u jiţního okraje opuštěného lomu, na jihozápadním úpatí vrchu Ressl. Xerotermní vegetace: bedrník obecný, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, kostřava walliská, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, řebříček štětinolistý, svízel syřišťový a zvonek okrouhlolistý. 3. Suchá loučka na mírném jiţním svahu nad úpatím Resslu, u západního okraje zahrádkové osady, východně od zalesněné rokle. Většinou xerotermní druhy: bedrník obecný, bělozářka liliovitá (vzácně), dříšťál obecný (vzácně), hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý, chrpa latnatá, chrpa luční úzkolistá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jetel alpínský, kostřava walliská, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, metlička křivolaká, mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pupava obecná (vzácně), rozrazil klasnatý, řebříček štětinolistý, silenka ušnice, svízel syřišťový, šťovík menší, tolita lékařská (vzácně), vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 4. Rybníček napájený pramenem na úpatí Resslu, pod zahrádkovou osadou. Mokřadní druhy na břehové linii: bahnička mokřadní, dvouzubec černoplodý, kosatec ţlutý, lebeda hrálovitá širokolistá (halofyt), orobinec širokolistý, ostřice Otrubova, sítina sivá a vrbovka chlupatá. 5. Suchá loučka nad opuštěným lomem na jihovýchodním okraji Resslu, nad domem na horním konci ulice Pod Koňským vrchem. Xerotermní vegetace: bedrník obecný, bělozářka liliovitá, čistec přímý, hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, kakost krvavý, kostřava walliská, máčka ladní, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý, mochna písečná, ostřice nízká, oţanka kalamandra, svízel syřišťový, tolita lékařská, vousatka prstnatá (1988), vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 6. Trávobylinný porost nad jihovýchodní hranou Resslu, nad zahrádkami. Převážně teplomilné druhy: čistec přímý, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, chrpa luční úzkolistá, chřest lékařský, kakost krvavý, máčka ladní, mateřídouška panonská, řimbaba chocholičnatá, sveřep vzpřímený, tolita lékařská a vřes obecný. 7. Zbytky trávníků na jiţní straně vrcholové plošiny Širokého vrchu (386m nad.m.)ruderalizováno (rumiště). 4
Převážně xerotermní vegetace: čistec přímý (jihozápadní svah nad silničkou), hlaváč bledoţlutý, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, lipnice úzkolistá, mochna stříbrná, roţec rolní, tolita lékařská a zvonek broskvolistý (1988). 8. Vrch Hněvín (399m nad.m.), horní část jiţního skalnatého svahu nad Zahraţanami. Většinou xerotermní a skalní druhy: bělozářka liliovitá, divizna knotovkovitá, hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý, chrpa latnatá, jetel rolní, kakost krvavý, kokořík vonný (2001), kostřava walliská, lipnice úzkolistá, máčka ladní, modřenec tenkokvětý(vzácně), mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pelyněk pontický, písečnice douškolistá, pýr prostřední, rozchodník velký, srstka angrešt, skalník celokrajný, šalvěj hajní, šedivka šedá, šťovík menší a tolice nejmenší (1983). 9. Vrch Šibeník (319m nad.m.), vrcholová plošina a jiţní aţ západní svah. Většinou teplomilná vegetace: divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, jetel alpínský, kakost luční, kostřava walliská, kozinec cizrnový, lipnice úzkolistá, máčka ladní (na vrcholu), máchelka podzimní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, pcháč bělohlavý, rozrazil rozprostřený (1994), řepík lékařský, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční a tolice srpovitá. 10. Pahorek u jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník (308m nad.m.), u východního okraje Mostu. Převážně xerotermní vegetace: čistec přímý, hlaváč bledoţlutý, hvězdnice zlatovlásek, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jetel rolní, kavyl Ivanův, kostřava walliská, kozinec cizrnový, lipnice úzkolistá, mateřídouška časná, mateřídouška panonaská, mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pipla osmahlá, prorostlík srpovitý, řeřicha ladní, sasanka lesní, silenka ušnice, svízel syřišťový, sveřep vzpřímený, svízel sivý, šalvěj hajní, šalvěj luční, tařice kališní (1987), tolice srpovitá a válečka prapořitá. 11. Vrch Lajsník (308m nad.m.), jeho jihovýchodní svah a vrcholová plošina. Většinou teplomilné a suchomilné druhy: bedrník obecný, bělolist rolní (1990), divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní (západní svah), chrpa čekánek, chrpa latnatá, chrpa luční úzkolistá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jilm habrolistý (východní úpatí), kakost luční (západní svah), kozinec cizrnový, kozinec sladkolistý (severní úpatí), lipnice úzkolistá, máčka ladní, máchelka podzimní (severní úpatí), mochna přímá (západní svah, 1991), mochna stříbrná, oman britský, pelyněk pontický, prorostlík srpovitý, pupava obecná (západní svah, 1991), rozrazil rozprostřený (1994), řepík lékařský, řimbaba chocholičnatá (západní svah), silenka ušnice, sveřep vzpřímený, světlík tuhý, svízel syřišťový, šalvěj hajní, zlatobýl obecný (hrana vrcholové plošiny a západní svah), zvonek broskvolistý (západní svah a severní úpatí, 1991) a zvonek okrouhlolistý (vrcholová plošina a severní úpatí). 12. Pahorek se dvěma vrcholy (vyšším a niţším) mezi Mostem a Chanovem, mezi starou a novou silnicí. Xerotermní vegetace: bedrník obecný, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, 5
chrpa čekánek, jehlice trnitá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jetel alpínský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, krvavec menší (1994), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, ovsíř luční (1994), pelyněk ladní, pýr prostřední, rozrazil rozprostřený (2001), roţec rolní, řepík lékařský, sesel fenyklový (1995), silenka ušnice, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, válečka prapořitá, vousatka prstnatá (1986) a zvonek okrouhlolistý. 13. Rudolice, pahorek s vodojemem, jiţní svah nad cestou v prodlouţení ulice K vodárně. Teplomilná vegetace: bělozářka liliovitá (vzácně), divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský (1992), jetel alpínský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, krvavec menší (1994), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, ovsíř luční, pelyněk ladní, roţec rolní, řebříček štětinolistý, sesel fenyklový (2001), silenka ušnice, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice srpovitá a vousatka prstnatá (1992). 14. Rudolice, pahorek mezi polem a zahrádkami na severním okraji městské části na výslunných svazích a vrcholové plošině. Xerotermní druhy: bojínek tuhý (severozápadní svah), hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jetel alpínský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, lipnice úzkolistá, mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, rozchodník šestiřadý, rozrazil klasnatý, roţec rolní, řebříček štětinolistý, řimbaba chocholičnatá (severozápadní svah), silenka ušnice, svízel sivý, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá a ţluťucha menší (s. svah, 1987). 15. Vrch Špičák (399m nad.m.), jiţní skalnatý svah. Xerotermní a skalní vegetace: bělozářka liliovitá, česnek šerý horský, čistec přímý, chmerek vytrvalý, chrpa latnatá, jeřáb muk, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, krvavec menší, kuřinka červená (na vrcholu), lipnice úzkolistá, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý, mochna písečná, mochna stříbrná, sléz velkokvětý (1988), šedivka šedá (1988) a šťovík menší. 16. Keřový vrch nad Rudolicemi, západní část jiţního strmého svahu při ohbí se spádnicovým kamenným valem. Teplomilné a suchomilné druhy: bělozářka liliovitá (vzácně), divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pýr prostřední, radyk prutnatý, rozchodník šestiřadý, rozchodník velký (1988), řepík lékařský, řeřicha ladní, sesel fenyklový, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, tařice horská (1988), tolice srpovitá, válečka prapořitá, vlnice chlupatá, vousatka prstnatá (1992) a zlatobýl obecný. á 17. Rudolice, suchá nekosená louka na mírném jiţním svahu mezi autobusovými garáţemi a velkým opuštěným lomem, nad zahrádkami. Většinou xerotermní druhy: divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, huseník lysý (vzácně), hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, jetel ladní, jetel rolní, kavyl Ivanův, len rakouský (vzácně), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, pipla osmahlá, šalvěj luční a zvonek boloňský.
6
18. Rudolice, jiţní svah a skalky při východní hraně velkého opuštěného lomu, východního okraje městské části. Převážně xerotermní vegetace: čistec přímý, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník zední, jetel alpinský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pipla osmahlá, radyk prutnatý, rozchodník šestiřadý, silenka ušnice, svízel syřišťový, strdivka sedmihradská, šalvěj luční, tařice horská a tolice srpovitá. 19. Horní polovina jiţního svahu mezi Rudolicemi a Obrnicemi nad ţelezniční tratí, proti Chanovu (pod hranou svahu je vzrostlý osamělý jasan). Většinou teplomilná vegetace: divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, huseník lysý (vzácně), hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pýr prostřední, radyk prutnatý, strdivka sedmihradská a šalvěj luční. 20. Chanov, pravobřeţní kosená nivní loučka u bývalého mlýna. Převážně luční druhy: blatouch bahenní (1992), bojínek luční, čistec bahenní, hrachor luční, chrastice rákosovitá, jestřábník savojský (1988), jetel luční, kakost luční, kohoutek luční (2000), kopretina bílá pravá (1993), krvavec toten, křehkýš vodní, kuklík městský, lilek potměchuť, lipnice luční, medyněk vlnatý, metlice trsnatá, pcháč šedý, popenec obecný, pryskyřník plazivý, pryskyřník prudký, rozrazil dlouholistý, sedmikráska obecná, svízel severní (2000), škarda dvouletá, šťovík kyselý, tuţebník jilmový, vrbina penízková a zvonek rozkladitý. 21. Obrnice, jiţní svah se skalkami vlevo při cestě ke Keřovému vrchu a k Osecké vinici, západně od obce. Xerotermní vegetace: bedrník obecný, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jetel alpínský, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (viz foto), krvavec menší, len rakouský, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, ovsíř luční, pelyněk ladní, pipla osmahlá, písečnice douškolistá (1995), radyk prutnatý (1988), rozchodník šestiřadý, roţec rolní, sesel fenyklový, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, tolice srpovitá, trýzel tvrdý a vousatka prstnatá. 22. Strmý jihovýchodní svah pod cestou k Osecké vinici, na východním okraji Keřového vrchu. Převážně teplomilné a suchomilné druhy: bedrník obecný, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hulevník vysoký, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jetel alpínský, jetel rolní, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pupava obecná, radyk prutnatý, rozchodník ostrý, řepík lékařský, sesel fenyklový, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice nejmenší, tolice srpovitá, válečka prapořitá a vousatka prstnatá. 23. Mírný jiţní značně ruderalizovaný svah nad zříceninou domu Osecké vinice. Zbytky xerotermní vegetace: bedrník obecný, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jetel alpinský, kavyl Ivanův (vzácně), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná (2000), mateřídouška panonská, mochna písečná (2000), mochna stříbrná, ovsíř luční (2000), pelyněk ladní, roţec rolní, sesel fenyklový (2000), silenka ušnice, svízel syřišťový, tolice srpovitá a trýzel vonný. 7
24. Ostrohovitý pahorek (268m nad.m) v poli, severně od bentonitového závodu. Na vrcholu a jiţním svahu xerotermní druhy, na západním svahu druhy mezofilní: bělozářka liliovitá, bodlák nící, černýš rolní, čistec přímý, divizna brunátná, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, huseník lysý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jetel alpínský, jetel horský (vzácně), kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, koniklec luční český (vzácně), kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (2000), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý (2000, vzácně), mochna písečná, oman britský, oman hnidák, ostřice nízká, oţanka kalamandra, pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, písečnice douškolistá, pýr prostřední, roţec rolní, řebříček štětinolistý, řepovník vytrvalý, sesel fenyklový (2000), silenka ušnice, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel sivý, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, šalvěj přeslenitá, tolice srpovitá, trýzel vonný, trýzel tvrdý (2000) a válečka prapořitá. 25. Černý vrch (307m nad.m.), jiţní svah se skalkami a případně hrana východního svahu. Převážně xerotermní vegetace: bělozářka liliovitá (2000, vzácně), bodlák nící (2000, vzácně), divizna brunátná (2000, vzácně), divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hulevník lysý (2000, vzácně), hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník savojský, jetel alpínský, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, koniklec luční český (2000, 1 rostlina na severním svahu), kostřava walliská, lipnice cibulkatá pravá (2000, vzácně, východ), lipnice úzkolistá, máčka ladní (téţ východ), mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná (téţ východ), oman britský, oman hnidák, oman německý, ostřice nízká, ovsíř luční (východ), oţanka kalamandra, pelyněk ladní (téţ východ), pcháč bělohlavý, pýr prostřední (téţ východ), radyk prutnatý (východ), roţec rolní, řepík lékařský, sesel fenyklový (téţ východ), silenka ušnice (téţ východ), strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice srpovitá, trýzel tvrdý a trýzel vonný (2000, východ). 26. Tzv. Bezejmenný vrch (330m nad.m.), původně zvaný Henneberg = Slepičí vrch (non „Slepičák“ 327m nad.m.). Podlouhlý vrch od západu těţený, obklopený výsypkami. Po jeho hřbetě se táhne pás dřevin, na jihozápadním svahu silně expanduje trnka, která postupně zatlačuje zbytky xerotermní vegetace: hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jetel alpínský, kavyl tenkolistý, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní (1994), mateřídouška panonská, mochna stříbrná, ovsíř luční, pipla osmahlá (1994 vzácně), silenka ušnice (1991), smldník jelení, svízel syřišťový, šalvěj luční a tolice srpovitá. Vegetace na severovýchodním svahu je značně ruderalizovaná a byly tam zaznamenány tyto mezofilní druhy: bojínek tuhý (1991), devaterník velkokvětý tmavý, chrastavec rolní, jetel rolní, řepík lékařský, řimbaba chocholičnatá, úročník bolhoj a válečka prapořitá. 27. Návrší Na skalce (327m nad.m.) u Braňan, nesprávně zvané „Slepičák“. Sestává ze zbylých svahů vytěţeného vrchu, plochého pahorku s kótou a pruhu podél hrany podlouhlého opuštěného lomu západně od kóty. Převažuje teplomilná a suchomilná vegetace: divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jetel alpínský, kavyl Ivanův, kavyl tenkolistý, koniklec luční český (1995, 2 rostliny), kostřava walliská, kozinec cizrnový, krvavec menší (2000), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mochna písečná, pelyněk ladní, pelyněk pontický, písečnice douškolistá, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, roţec rolní, řimbaba chocholičnatá, silenka ušnice, strdivka 8
sedmihradská, svízel sivý (1994), svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, tařice horská, tolice srpovitá, trýzel vonný, tuţebník obecný a ţluťucha menší. 28. Pahorek u jiţního okraje staré části obce Braňany, nad koupalištěm. Na vrcholové plošince a výslunných svazích převáţně xerotermní vegetace: bojínek tuhý, černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, koniklec luční český (viz foto), kostřava walliská, lipnice úzkolistá, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, ovsíř luční, pelyněk ladní, roţec rolní, sesel fenyklový (vzácně), svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční a tolice srpovitá. Na severním svahu: bedrník obecný, devaterník velkokvětý tmavý, jestřábník savojský a jetel alpinský. 29. Braňany, horní část strmého východního aţ jihovýchodního svahu se skalkami. (Dolní část je zarostlá keři.) Nad pravým břehem potoka pod obcí. Většinou běţnější xerotermní druhy: černýš rolní, divizna velkokvětá (1988), hlaváč bledoţutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník savojský (1988), kostřava walliská, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pýr prostřední, radyk prutnatý, rozchodník ostrý, řepík lékařský, svízel syřišťový, šalvěj luční a tolice srpovitá. 30. Braňany, pravobřeţní nivní louka pod obcí, zčásti baţina. V posledních letech ruderalizuje. Luční a mokřadní vegetace: blatouch bahenní, bojínek luční, bukvice lékařská, čistec bahenní, hrachor luční, chrpa luční úzkolistá (vzácně), jetel luční, kakost luční, kohoutek luční (2000), kopretina bílá pravá, kostival lékařský, kostřava luční, křehkýš vodní, kuklík městský, lipnice luční, máta rolní, medyněk vlnatý, metlice trsnatá, mochna husí, ostřice štíhlá, pastinák setý, pcháč šedý, pryskyřník prudký, přeslička bahenní, psárka luční, ptačinec trávolistý, řepík lékařský, sadec konopáč, skřípina lesní, svízel bahenní, svízel Wirtgenův, škarda dvouletá, šťovík kyselý, vrbina penízková a vrbovka chlupatá. 31. Ţelenice, bývalé pastviny při jihozápadním úpatí vrchu Kaňkov, při cestě do Braňan. Místy hojné křoviny. Mezofilní a běžnější xerotermní druhy: bedrník obecný, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa luční úzkolistá, jehlice trnitá, jestřábník chlupáček, jestřábník okoličnatý, jestřábník savojský, jetel alpinský, jetel prostřední, kozinec cizrnový, kozinec dánský, kozinec sladkolistý, lipnice úzkolistá, máčka ladní, máchelka podzimní, máchelka srstnatá, mateřídouška časná, metlička křivolaká, mochna stříbrná, ostřice nízká, ovsíř luční, pcháč bělohlavý, pcháč bezlodyţný, psineček obecný, pupava obecná, rozrazil klasnatý, roţec rolní, řepík lékařský, smilka tuhá (2000), svízel syřišťový, šťovík menší, tolice srpovitá, tuţebník obecný, válečka prapořitá, vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 32. Ţelenice, podélný pahorek a loučka při jiţním úpatí vrchu Kaňkov, v úhlu rozcestí cesty do Braňan a pěšiny do Ţelenic. Na pahorku převážně xerotermní vegetace: devatverník velkovětý tmavý, divizna velkokvětá, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, jestřábník chlupáček, jestřábník okoličnatý, jetel alpínský, koniklec luční český (1995), máčka ladní,mateřídouška časná, mateřídouška panonská, metlička křivolaká, mochna písečná, sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice, svízel syřišťový, šťovík menší, tomka vonná, tuţebník obecný, vousatka prstnatá (1989), vřes obecný a zvonek okrouhlolistý; na loučce většinou mezofilní druhy: bedrník obecný, černohlávek velkokvětý, chrpa luční úzkolistá, jehlice trnitá, kozinec dánský , lipnice úzkolistá, máchelka srstnatá, pcháč bělohlavý, pcháč bezlodyţný, psineček obecný, pupava obecná, rozrazil klasnatý, řepík lékařský, světlík tuhý a válečka prapořitá.
9
33. Vrch Kaňkov (436m nad.m.), hrana a horní část skalnatého svahu. Xerotermní a skalní druhy: bělozářka liliovitá, česnek šerý horský, hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý, chrpa latnatá, jeřáb muk, jeřáb ptačí, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, kokořík vonný, koniklec luční český (2000, vzácně), kostřava walliská, máčka ladní, mateřídouška panonská, metlička křivolaká, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, rozchodník velký, sesel fenyklový (vzácně), skalník celokrajný, srstka angrešt, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šťovík menší, třešeň křovitá, vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 34. Vrch Kaňkov (436m nad.m.) velký les na mírném severním svahu. Lesní vegetace: bez hroznatý, bika bělavá, brusnice borůvka, bříza bělokorá, dub letní, jeřáb ptačí, kapraď osténkatá, kapraď samec, kokořík vonný, konvalinka vonná, lípa srdčitá, lipnice hajní, mateřka trojţilná, metlička křivolaká, modřín opadavý, netýkavka malokvětá, ostřice měkkoostenná, psineček obecný, pstroček dvoulistý a srstka angrešt. 35. Ţelenice, bývalá pastvina v sedle mezi vrchem Kaňkov a vrchem Rozkoš, při cestě z osady Kaňkov, na mírném jiţním svahu. Běžnější xerotermní a jiné druhy: bedrník obecný, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa latnatá, chrpa luční úzkolistá, jehlice trnitá, jestřábník chlupáček, jetel ladní, jetel luční, jetel rolní, kostřava walliská, lipnice úzkolistá, máčka ladní, máchelka srstnatá, mochna písečná, mochna stříbrná, řepík lékařský, svízel syřišťový, šalvěj luční, válečka prapořitá a zvonek okrouhlolistý. 36. Ţelenice, severovýchodní okraj obce, na cestě k ovčínu na rozcestí k pastvině. Ruderální druhy: tuţanka tvrdá (2000, asi 500 trsů). 37. Ţelenice, levobřeţní nivní louka u východního okraje obce. Přední část louky je kosená, další část je ohraţena jako pastvina koní a dále větší část je nekosená a ruderalizovaná. Luční a mokřadní druhy: čistec bahenní, chrastice rákosovitá, jetel luční, kakost luční, karbinec evropský, kohoutek luční (2000), kopretina bílá pravá, kosatec ţlutý (2000), kostřava luční, křehkýš vodní, lipnice luční, medyněk vlnatý, metlice trsnatá, mochna husí, mochna plazivá, pryskyřník plazivý, pryskyřník prudký, psárka luční, rozrazil dlouholistý, řepík lékařský a škarda dvouletá. 38. Liběšice, zbytky levobřeţní nivní louky v porostech rákosí, u ţelezničního mostu. Luční a mokřadní druhy: blatouch bahenní (2000), čistec bahenní, hrachor luční, chmel otáčivý, karbinec evropský, kohoutek luční (2000, vzácně), kosatec ţlutý, křehkýš vodní, kyprej vrbice, mochna husí, opletník plotní, pryskyřník plazivý, rákos obecný, rozrazil dlouholistý, vrbina obecná, ţabník jitrocelový (u umělé tůňky) a ţluťucha lesklá (2000). 39. Liběšice, rulový ostrohovitý pahorek nad opuštěným lomem severně od obce. Silná expanze trnky. Převážně xerotermní druhy: bělozářka liliovitá (2000: 34 rostlin, 2004: 12), bojínek tuhý, černýš rolní, čistec přímý, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník chlupáček, jetel rolní, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, koniklec luční český (1987: 1 trs), len rakouský, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, oman hnidák, oţanka kalamandra, pelyněk ladní, pýr prostřední, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, rozchodník velký, rozrazil klasnatý, rozrazil rozprostřený, řebříček štětinolistý, řepík lékařský, sesel fenyklový, skalník celokrajný, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový a šalvěj luční.
10
40. Liběšice, kosená levobřeţní nivní loučka, u zahrádek mezi ţelezničním přejezdem a mostem. Luční druhy: kakost luční, mochna plazivá, rozrazil dlouholistý a svízel bílý. 41. Liběšice, údolí Peklo u severovýchodního okraje obce, hrana a horní část jiţního skalnatého (rulového) svahu. Převážně xerotermní vegetace: bedrník obecný, bělozářka liliovitá, černohlávek velkokvětý, divizna velkokvětá, hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý, jestřábník bledý (2000), jestřábník chlupáček, jestřábník okoličnatý, jetel alpínský, kostřava walliská, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, metlička křivolaká, mochna písečná, mochna stříbrná, pavinec horský, pelyněk ladní, prasetník kořenatý, pýr prostřední, sesel fenyklový, silenka ušnice, svízel syřišťový, šťovík menší, tolita lékařská, tomka vonná, tuţebník obecný, vousatka prstnatá (2000, vzácně), vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 42. Liběšice, rulový pahorek nad ústím údolí Peklo, nad zahradami. Vrcholová plošina zčásti ruderalizuje. Je přístupný z uličky mezi domy č. 25 a 36 a pak pěšinou vlevo. Většinou xerotermní druhy: bělozářka liliovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, huseník lysý (2000), hvozdík kartouzek, jestřábník chlupáček, jestřábník okoličnatý, kavyl Ivanův (2000), koniklec luční český, kostřava walliská, lipnice cibulkatá (2000), lipnice úzkolistá, máčka ladní, metlička křivolaká, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pýr prostřední, rozrazil klasnatý (1991), roţec rolní, silenka ušnice (2000, vzácně), svízel syřišťový, šťovík menší, vřes obecný a zvonek okrouhlolistý. 43. Ţelenický vrch (455m nad.m.) jihovýchodní svah, mozaikovitě zarostlý keři, místy velmi hustě. Teplomilné a suchomilné druhy: bedrník obecný, divizna velkokvětá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý (vrchol), chrpa latnatá, jeřáb muk, jestřábník chlupáček (vrchol), jetel alpínský (vrchol), kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý (2000), metlička křivolaká, mochna písečná, ostřice nízká, oţanka kalamandra, psineček obecný (vrchol), pýr prostřední, rozchodník šestiřadý, roţec rolní, řebříček štětinolistý (vrchol), silenka ušnice (vrchol), strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj luční, šťovík menší, tolita lékařská, tomka vonná (vrchol), válečka prapořitá, vousatka prstnatá, vřes obecný (vrchol), zvonek okrouhlolistý (vrchol) a ţluťucha menší. 44. Les při západním aţ jiţním úpatí Ţelenického vrchu. Lesní vegetace: brusnice borůvka, černýš luční, dub cer, dub letní, jeřáb ptačí, jestřábník zední, jestřábník savojský, kokořík vonný, konvalinka vonná, lipnice hajní, mateřka trojţilná, metlička křivolaká, mléčka zední, netýkavka malokvětá, psineček obecný, pstroček dvoulistý, srstka angrešt, vřes obecný a zlatobýl obecný. 45. Vrch Zlatník (521), skalnatý vrchol a horní část západního skalnatého svahu. Xerotermní a skalní vegetace: bělozářka liliovitá, bika bělavá, bodlák nící, česnek šerý horský (1991), hvozdík kartouzek, chmerek vytrvalý, jeřáb muk, jeřáb ptačí, jestřábník bledý (vrchol), kokořík vonný, kostřava walliská, kuřinka červená (vrchol), mateřídouška panonská, metlička křivolaká, modřenec tenkokvětý, mochna písečná, ostřice nízká, oţanka kalamandra, rozchodník velký, roţec rolní, řimbaba chocholičnatá, skalník celokrajný, svízel sivý, šťovík menší, tomka vonná, tařice skalní a vřes obecný. 46. Vrch Zlatník (521), jiţní svah, mozaikovitě porostlý keři, místy velké porosty trnky. Převážně xerotermní vegetace: bedrník obecný, bodlák nící, čistec přímý, divizna velkokvětá, hlaváč bledoţlutý, 11
hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa luční úzkolistá, jehlice trnitá, jeřáb muk, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, jetel alpínský, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, koniklec luční český (2000), kostřava waliská, kozinec bezlodyţný, kozinec cizrnový, kozinec rakouský(2000, vzácně), kozinec sladkolistý (vzácně), krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, máchelka srstnatá, metlička křivolaká, modřenec tenkokvětý, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, ovsíř luční (vzácně), oţanka kalamandra, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, prorostlík srpovitý, rozchodník velký, roţec rolní, řepík lékařský, řimbaba chocholičnatá, sesel fenyklový, silenka ušnice, slézovec durynský (1989, vzácně), srstka angrešt, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, šťovík menší, tolice srpovitá, tolita lékařská,válečka prapořitá,vousatka prstnatá a vřes obecný. 47. České Zlatníky, kosená část levobřeţní louky u můstku . Další část louky při cestě směrem do starých Obrnic je uţ několik let nekosená a zarůstá ruderály (např. bodlákem obecným). Většinou luční druhy: bojínek luční, čistec bahenní (u rákosí), hrachor luční (1994), chrastice rákosovitá, jetel luční, kakost luční, kohoutek luční (2000), kopretina bílá pravá (1993), krvavec toten, křehkýš vodní, lipnice luční, metlice trsnatá, mochna husí, mochna plazivá, ostřice štíhlá, pastinák setý, pcháč šedý, pryskyřník plazivý, psárka luční, rozrazil dlouholistý, řepík lékařský, škarda dvouletá a zvonek rozkladitý. 48. Velký plochý pahorek nad velkým lomem mezi Českými Zlatníky a Patokryjemi, mírný jiţní svah. Většinou xerotermní druhy: divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní (2000), hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník savojský, jetel alpínský, jetel rolní, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec cizrnový (na cestě), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk pontický, prorostlík srpovitý, pupava obecná, pýr prostřední, řepík lékařský, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá a trýzel tvrdý. 49. Loučka na západním konci vrcholového hřbetu návrší Kamenec, mírný západní svah, okolí obklopeno keři. Převážně mezofilní vegetace: bedrník obecný, bojínek tuhý, černohlávek velkokvětý, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, jetel alpínský, jetel rolní, krvavec menší (1999, vzácně), len počistivý, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mochna písečná, pcháč bělohlavý, pcháč bezlodyţný, prorostlík srpovitý, řepík lékařský, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tuţebník obecný, úročník bolhoj, válečka prapořitá, zvonek broskvolistý a zvonek okrouhlolistý. 50. Patokryje, horní polovina strmého svahu západní části návrší Kamenec, s roztroušenými keři. Xerotermní druhy: bodlák nící, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jetel alpínský, jetel ladní, jetel rolní, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec sladkolistý, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mochna písečná, ostřice nízká, ovsíř luční (1999, vzácně), pelyněk ladní, pcháč bělohlavý, pýr prostřední, radyk prutnatý(1999), rozchodník šestiřadý, řebříček štětinolistý, sesel fenyklový, silenka nadmutá, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj luční, toloce srpovitá, vousatka prstnatá, záraza bílá šalvějová a zvonek okrouhlolistý. 51. Patokryje, střední část jihozápadního svahu návrší Kamenec, severně od starého vodojemu, místa nezarostlá keři. Převážně teplomilné a suchomilné druhy: divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jetel ladní, jetel rolní, kozinec cizrnový, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mochna stříbrná, oman německý (1999), pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, písečnice douškolistá, prorostlík srpovitý, radyk prutnatý 12
(1999), řepík lékařský, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj hajní, tolice nejmenší, tolice srpovitá, voskovka menší a záraza bílá šalvějová (1999, vzácně). 52. Patokryje, břehy rybníku u severozápadního okraje obce. Mokřadní a jiná vegetace: čistec bahenní, dvouzubec černoplodý, hrachor luční, chrastice rákosovitá, kakost luční, karbinec evropský, křehkýš vodní, lilek potměchuť, mochna husí, opletník plotní, orobinec širolistý, pryskyřník lítý, rákos obecný, sítina sivá, šťovík přímořský (vzácně), vrbovka chlupatá a ţluťucha lesklá (2000). 53. Patokryje, horní část strmého jiţního svahu západní části návrší Kamenec. Xerotermní vegetace: bodlák nící, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jetel alpínský, jetel rolní, kavyl Ivanův (1999, vzácně), kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (1999, vzácně), kozinec dánský (1999), kozinec rakouský (1999, vzácně), lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška časná (1999), mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, písečnice douškolistá, pýr prostřední, radyk prutnatý, sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, vousatka prstnatá (vzácně) a záraza bílá šalvějová (1999). 54. Svinčice , ostrohovitý vrch Kamenáč (330m nad.m.) u východního okraje obce, jihozápadní aţ jihovýchodní svah a vrcholový hřbet. Xerotermní druhy: bělozářka liliovitá, černýš rolní, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý (hřbet), hlaváč šedavý, hlaváček jarní (hřbet), hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jestřábník savojský, jetel alpínský, jetel horský (2000), kavyl vláskovitý, koniklec luční český, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský(vzácně), lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní (hřbet), mateřídouška časná (2000), mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pipla osmahlá (2000, vzácně), pýr prostřední (hřbet), rozchodník ostrý, rozrazil rozprostřený (2000), sesel fenyklový, silenka ušnice, sveřep vzpřímený (hřbet), svízel syřišťový (hřbet), šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice srpovitá a vousatka prstnatá (2000). 55. Svinčice, horní část jiţních aţ západních svahů a pahorek na hraně nad jihovýchodní částí obce. Převážně xerotermní druhy: bělozářka liliovitá (2000), černýš rolní, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jetel alpínský, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, koniklec luční český, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský (viz foto), křivatec ţlutý (v lesíku nad úpatím), lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pelyněk pontický, penízek prorostlý, pipla osmahlá, pýr prostřední, rozchodník šestiřadý, rozrazil klasnatý, roţec rolní, řimbaba chocholičnatá, sesel fenyklový (vzácně), silenka nadmutá, silenka ušnice, srstka angrešt, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční a tolice srpovitá. 56. Svinčice, vrch Stráţ (303m nad.m.) jiţně od obce. Vrch před 60 lety obnaţený a připravený k těţbě. Na skalnatém vrcholu a skalnatých svazích xerotermní vegetace: čistec přímý, divizna knotovkovitá, hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jeřáb muk, jestřábník chlupáček (jiţní úpatí), kavyl vláskovitý (jiţní úpatí), kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (jiţní úpatí), lipnice úzkolistá, mateřídouška časná (jiţní úpatí), mateřídouška panonská), mochna písečná, pelyněk ladní (jiţní úpatí), pýr prostřední, rozchodník bílý, rozchodník šestiřadý, roţec rolní, silenka ušnice (jiţní úpatí, 2000), srstka angrešt, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, tolice srpovitá a topol osika. 13
57. Luţice, rybník u západního okraje obce, mezi silnicí do Patokryje a vrchem Klín. Na břehové linii mokřadní druhy: bahnička mokřadní, dvouzubec černoplodý, karbinec evropský, křehkýš vodní, mléč rolní, rdesno obojţivelné, rdesno peprník, sítina článkovaná, vrbovka chlupatá a ţabník jitrocelový (vzácně). 58. Luţice, vrch Klín u západního okraje obce. Dvojitý vrch, na obou vrcholech a výslunných svazích převážně xerotermní vegetace: černýš rolní, česnek planý, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, chřest lékařský, jehlice trnitá, jetel ladní, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec cizrnový, kozinec rakouský, kozinec sladkolistý, krvavec menší (1988), ledenec přímořský, lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, máchelka podzimní, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý(1986), mochna písečná, mochna stříbrná, pampeliška červenoplodá (1987), pelyněk ladní, pelyněk pontický, penízek prorostlý (1989), pcháč bělohlavý, pipla osmahlá (1988), písečnice douškolistá (1987), pýr prostřední, rozchodník ostrý, roţec rolní, řebříček štětinolistý (1987), sesel fenyklový (1989), silenka ušnice (2000), strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, šalvěj přeslenitá, tolice srpovitá, trýzel vonný (1989, vzácně), válečka prapořitá a záraza bílá šalvějová. 59. Vrch Pahorek (246m nad.m ) mezi Sedlecem a Luţicemi. Na vrcholu a výslunných svazích většinou xerotermní vegetace: bedrník obecný, bodlák nící, česnek šerý horský (2000), česnek kulovitý, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlavač šedavý, huseník lysý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chřest lékařský, kavyl vláskovitý, koniklec luční český, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec cizrnový, kozinec dánský, kozinec rakouský, kozinec sladkolistý, lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý(1996), mochna písečná, oman britský, ostřice nízká, pelyněk ladní, pelyněk pontický, penízek prorostlý, pcháč bělohlavý, pipla osmahlá, prvosenka jarní , pýr prostřední, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, rozrazil klasnatý, roţec rolní, řepovník vytrvalý, řeřicha ladní, sesel fenyklový, silenka nadmutá, strdivka sedmihradská, svízel sivý, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, trýzel vonný, tuţebník obecný, válečka prapořitá, vlnice chlupatá, voskovka menší, záraza bílá šalvějová (1989) a ţluťucha menší. 60. Hřbítek u severního úpatí Jánského vrchu (340m nad.m.) mezi Sedlecem a Luţicemi, proti vrchu Pahorek (246m nad.m.) Na západním svahu a vrcholovém hřbetu převážně xerotermní druhy: bedrník obecný, bika ladní, bojínek tuhý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, huseník lysý, huseník chlupatý (1995), hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, jetel horský (1991), kavyl Ivanův, kozinec sladkolistý (1991), lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá, mateřídouška panonská, mochna písečná (1995), ostřice nízká, pelyněk ladní, pelyněk pontický, penízek prorostlý (1991), pipla osmahlá (1991), písečnice douškolistá (1991), plevel okoličnatý 14
(1995), prvosenka jarní, pryskyřník hlíznatý (1991), roţec rolní, řimbaba chocholičnatá, sesel fenyklový (vzácně), silenka hajní (1995), skalník celokrajný, starček celolistý (1995), svízel syřišťový (1990), svízel sivý (1996), šalvěj luční (1996), tolice srpovitá (1990), třeslice prostřední (1995), tuţebník obecný, zběhovec lesní (1995) a zvonek broskvolistý (1990, vzácně). 61. Les na západním a severním svahu Jánského vrchu (340m nad.m.) u Korozluk. Lesní vegetace: baţanka vytrvalá, bika bělavá, borovice lesní, bříza bělokorá, buk lesní, česnáček lékařský, dub letní, dub zimní, dymnivka dutá, habr obecný, hrachor jarní, jasan ztepilý, jaterník podléška, javor babyka, javor mléč, jeřáb ptačí, jestřábník zední, jestřábník savojský, kakost smrdutý, kalina tušalaj, kokořík mnohokvětý, konvalinka vonná, kopytník evropský, krtičník hlíznatý (1995), kuklík městský, lilie zlatohlavá , lipnice hajní, líska obecná, mařinka vonná, mateřka trojţilná, mléčka zední, modřín opadavý, netýkavka malokvětá, prvosenka jarní, ptačinec velkokvětý, pýrovník psí, řimbaba chocholičnatá, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, smrk ztepilý, srstka angrešt, strdivka nící, svízel lesní, svízel vonný, třezalka horská (vzácně), violka Rivinova a vlaštovičník větší. 62. Jánský vrch (340m nad.m.) západní stráňka pod cestou pod lesem na zsz. svahu. Většinou xerotermní druhy: bedrník obecný, bělozářka liliovitá (1995), divizna brunátná (1996), hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec dánský, kozinec rakouský, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, pelyněk ladní, plevel okoličnatý (1991), pomněnka drobnokvětá (1991), pýr prostřední, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, rozrazil rozprostřený (1991, vzácně), roţec rolní, silenka nadmutá, silenka ušnice, svízel syřišťový, šalvěj luční, tařice horská (1996), tolice srpovitá, úročník bolhoj a zvonek broskvolistý (1996). 63. Korozluky, boulovitý strmý zapadní svah na úpatí Jánského vrchu (přes silnici proti pivovaru). Xerotermní vegetace: bedrník obecný, bělozářka liliovitá (1996), bojínek tuhý, divizna brunátná (1995), hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník savojský, kavyl vláskovitý, koniklec luční český (1991), kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (1996), lipnice úzkolistá, lnička drobnokvětá (1991), máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pipla osmahlá (1991), plevel okoličnatý, pomněnka drobnokvětá (1991), pýr prostřední, rozchodník šestiřadý, rozrazil rozprostřený (1991), roţec rolní, silenka nadmutá, silenka ušnice (1991), strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel sivý (1995), svízel syřišťový, šalvěj luční a tolice srpovitá. 64. Národní přírodní památka Jánský vrch. Přístup na lokalitu je ze severní (horní) části obce Korozluky mezi domy č. 47 a 9. Na západním příkrém svahu se rozkládá kavylová step s dalšími xerotermními druhy: bělozářka liliovitá, divizna brunátná, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jetel ladní, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý (velmi hojný), koniklec luční český, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec dánský (1995), kozinec rakouský, krvavec menší, lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá (1995), máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, modřenec tenkokvětý(1987), mochna písečná, mochna stříbrná, oman hnidák, ostřice nízká, pelyněk ladní, penízek prorostlý (1989), pcháč bělohlavý, pipla osmahlá (1995), plevel 15
okoličnatý (1995), radyk prutnatý, rozchodník skalní (1990), rozchodník šestiřadý, řebříček štětinolistý, sesel fenyklový, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tařice horská, vlnice chlupatá a vousatka prstnatá. 65. Korozluky, les v rokli nad severovýchodním okrajem obce. Lesní vegetace: baţanka vytrvalá, borovice černá, borovice lesní, bříza bělokorá, česnáček lékařský, dub letní, dub zimní, habr obecný, jasan ztepilý, javor babyka, javor mléč, jestřábník zední, kakost smrdutý, kapustka obecná, kuklík městský, lípa srdčitá, lipnice hajní, mateřka trojţilná (1990), mléčka zední, prvosenka jarní (vzácně), pýrovník psí, smrk ztepilý, srstka angrešt, strdivka nící, violka Rivinova, vlaštovičník větší a zvonek kopřivolistý (1995). 66. Korozluky, pahorek na východní hraně zalesněné rokle (předchozí lokality) a u západního okraje pole. Na vrcholku a jiţním svahu většinou xetotermní vegetace: bojínek tuhý, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jetel alpínský (1990), kavyl vláskovitý, koniklec luční český (1995), kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, krvavec menší, lipnice úzkolistá, lnička dronoplodá (1991, vzácně), mateříduška časná, mateřídouška panonská (1988), mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, penízek prorostlý (1991), písečnice douškolistá, plevel okoličnatý (1995), rozchodník skalní (1990), rozchodník šestiřadý, roţec rolní, sesel fenyklový, silenka ušnice (1990), strdivka sedmihradská, tařice horská (1991), tařice kališní (1987), tolice srpovitá a vlnice chlupatá. 67. Korozluky, vrcholová plošina vrchu Špičák (360m nad.m.) východně od obce. Světlý dubový les s lesní vegetací: baţanka vytrvalá, bříza bělokorá, dub letní (dominuje), hrachor černý, javor babyka, kokořík vonný, konvalinka vonná, kozinec sladkolistý, kuklík městský, ptačinec velkokvětý (velmi hojně), pýrovník psí, řimbaba chocholičnatá (hojně) a srstka angrešt. 68. Pahorek v západním svahu obklopený vzrostlým zalesněním, nad vysychavým potokem a rybníkem, asi 0,5 km severozápadně od Skršína, Je těţko přístupný lesem nebo zdola od rybníku hustými keři. Na jeho vrcholu a na strmém jiţním svahu převáţně xerotermní vegetace: bělozářka liliovitá, bojínek tuhý, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý (1989), hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník chlupáček, jetel alpínský, kavyl vláskovitý, koniklec luční český, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec sladkolistý (vzácně), krvavec menší, lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá, mateřídouška časná, mateřídouška panonská (1988), mochna písečná, oman hnidák, ostřice nízká, ovsíř luční (1987), pelyněk ladní, písečnice douškolistá (1987), pýr prostřední (1991), rozchodník šestiřadý, řepík lékařský, sesel fenyklový, svízel syřišťový, šalvěj přeslenitá, tařice kališní, tolice srpovitá, úročník bolhoj, uţanka lékařská, vlnice chlupatá a záraza bílá šalvějová. 69. Vrch Pec (319m nad.m.) u Skršína, severně od ţelezniční zastávky. Jméno vrchu pochází od jeho tvaru s niţší a vyšší částí. Většinou xerotermní vegetace roste na jihovýchodním svahu dolní části a na východním svahu horní (vrcholové) části: bělozářka liliovitá (1988, dolní část), bojínek tuhý, černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý (1989, dolní část), hlaváček jarní, hvězdnice zlatovlásek(dolní část), hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jetel alpínský (1988), koniklec luční český (1987), kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (1988), kozinec dánský, kozinec sladkolistý (východní úpatí horní části), krvavec menší (1988), lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá, máčka ladní, máchelka podzimní, mateřídouška časná 16
(1987), ostřice nízká, pcháč bezlodyţný, pýr prostřední, řimbaba chocholičnatá, silenka nadmutá, silenka ušnice (1987), svízel sivý (1988), svízel syřišťový, šalvěj luční, trýzel tvrdý, uţanka lékařská, válečka prapořitá, vlnice chlupatá, vousatka prstnatá (1986), a ţluťucha menší . 70. Zaječice, břehy Mílova rybníka (převáţně severní břeh). Většinou mokřadní vegetace: blatouch bahenní (1999), dvouzubec černoplodý, chrastice rákosvitá, kakost luční, karbinec evropský, komonice zubatá, kozlík lékařský, křehkýš vodní, máta vodní, metlice trsnatá, mochna husí, ostřice Otrubova, ostřice ţitná, pcháč šedý, pryskyřník lítý, pryskyřičník prudký, rákos obecný, sítina sivá a vrbovka chlupatá. 71. Zaječice, slaný mokřad u severozápadního okraje vsi, u jiţního okraje rákosí. Slanomilné a jiné druhy: kamyšník přímořský, komonice zubatá, mochna husí, ostřice Otrubova a rákos obecný. 72. Zaječice, asi 0,5 km severozápadním směrem, mokřad v poli severně od cesty do Hořké Vody a ţelezniční trati. Mokřadní vegetace, 1 druh slanomilný (stav v roce 2003): mochna husí, ostřice ostrá, ostřice ţitná, pryskyřník plazivý, přeslička bahenní, rákos obecný a sítina sivá. (V suchém roce 2004 bylo toto místo zoráno.) 73. Zaječice, asi 0,5 km severozápadním směrem, zamokřená část bývalé louky jihozápadně při ţelezniční trati do Bečova, u odvodňovací strouhy. Mokřadní, luční a slanomilné druhy (stav v roce 2002): hrachor luční (1992), chrastice rákosovitá, kakost luční, kamyšník přímořský, komonice zubatá, kuřinka solná (1998), ledenec přímořský, lebeda hrálovitá širolistá (1998), máta vodní, metlice trsnatá, mléč rolní, mochna husí, oman britský, ostřice Otrubova, ostřice ţitná (1996), pcháč šedý, pryskyřník plazivý, zblochanec oddálený (1996) a zeměţluč spanilá (1998). (Při revizi v suchém roce 2004 byla lokalita silně ruderalizovaná.) 74. Zaječice, 1 km severozápadně směrem, nekosená louka u bývalé Hořké Vody, mezi ţelezniční tratí do Bečova a potokem. Luční a jiné druhy: čistec bahenní (1992), hrachor luční (1992), chrastavec rolní, chrastice rákosovitá, kakost luční, ledenec přímořský, metlice trsnatá, mochna husí, oman britský, ostřice Otrubova, pcháč bělohlavý, pcháč šedý, řepík lékařský, starček roketolistý (1992), šalvěj hajní (1991), šalvěj luční (1991) a šalvěj přeslenitá (1992). 75. Křemencový vrch (266m nad.m.), břehy jezírka ve vytěţeném prostoru. Mokřadní druhy: karbinec evropský, kozlík lékařský (1999, vzácně), mochna husí, orobinec širolistý, ostřice ostrá, ostřice Otrubova, rákos obecný, rdest vzplývavý, rdesno obojţivelné, sítina článkovaná, sítina sivá a skřípinec Tabernaemontanův. 76. Křemencový vrch (266m nad.m.) západní strmý svah s 10 borovicemi, vedle akátového lesa. Xerotermní vegetace: černýš rolní, divizna brunátná (vzácně), hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, jetel alpínský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní (1999), písečnice douškolistá, rozrazil rozprostřený (vzácně), svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, uţanka lékařská (vzácně) a záraza bílá šalvějová. 77. Křemencový vrch (266m nad.m.) vrcholová plošina. Převážně xerotermní vegetace: černýš rolní, česnek viničný, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, kavyl Ivanův, kavyl tenkolistý, kavyl vláskovitý, kozinec bezlodyţný, kozinec cizrnový, kozinec rakouský, lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, pipla 17
osmahlá, písečnice douškolistá, řepovník vytrvalý, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj hajní, tolice srpovitá, trýzel tvrdý, uţanka lékařská (vzácně), vlnice chlupatá a záraza bílá šalvějová. 78. Sedlec, vrch u ţelezniční trati místně zvaný Burgrák (248m nad.m.).Na vrcholové plošině a na jiţním svahu většinou xerotermní druhy: černýš rolní, čistec přímý, hlaváček jarní (na západě plošiny), hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, kavyl Ivanův, kostřava walliská, kozinec rakouský (plošina), kozinec sladkolistý, krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, pipla osmahlá (vzácně), roţec rolní, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, řeřicha ladní (jiţní svah), strdivka sedmihradská, svízel severní, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice srpovitá, uţanka lékařská (vzácně), vlnice chlupatá, voskovka menší, záraza bílá šalvějová a zvonek broskvolistý . 79. Sedlec, 0,8 km západním směrem od vsi, jihozápadní strmá stráňka nad ţeleznuiční tratí u začátku terénního zářezu. Xerotermní vegetace: černýš rolní, česnek viničný, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, silenka ušnice, šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice srpovitá, vlnice chlupatá a záraza bílá šalvějová (1999). 80. Sedlec, pahorek nad ţelezniční zastávkou. Xerotermní druhy: černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, kavyl Ivanův, kostřava walliská, kozinec rakouský, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, pipla osmahlá, silenka ušnice, svízel syřišťový, šalvěj hajní a tolice srpovitá. 81. Sedlecký vrch (267m nad.m.), vrchol se skalkami a strmý svah ostrohovitého vrchu. Xerotermní vegetace: bělozářka liliovitá (vzácně), černýš rolní, čistec přímý, divizna knotovkovitá, hlaváč šedavý (vzácně), hlaváček jarní, hvězdnice zlatovlásek, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, máčka ladní, mateřídouška panonská, oman německý, oţanka kalamandra, pamětník rolní, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pýr prostřední, řebříček štětinolistý, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, silenka nadmutá, silenka ušnice, šalvěj hajní a šalvěj luční. 82. Sedlecký vrch, jihozápadní svah severovýchodně od ostrohovitého vrchu (předchozí lokality). Xerotermní vegetace: černucha rolní (v poli u jiţního okraje svahu), černýš rolní, dejvorec velkoplodý (v poli u jiţního okraje svahu), divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hvězdnice zlatovlásek, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník savojský, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, oman hnidák, pelyněk pontický, pcháč bělohlavý, pýr prostřední, radyk prutnatý, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj hajní, trýzel tvrdý a záraza bílá šalvějová. 83. Obrnice, 0,6 km jiţně od budovy nádraţí, jiţní svah mezi západní hranou opuštěného malého lomu a starým sadem. Převážně xerotermní druhy: hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jehlice trnitá, jetel alpínský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, oţanka kalamandra (1992), pelyněk ladní, pelyněk pontický, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, silenka ušnice, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice nejmenší, tolice srpovitá, vousatka prstnatá (1992), záraza bílá šalvějová a zvonek okrouhlolistý. 18
84. Obrnice, jihovýchodní strmý svah se skalkami u jiţního okraje sídliště Na chlumu, nad lávkou do Patokryje. Většinou xerotermní vegetace: černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jetel alpinský, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška časná, mochna písečná, ostřice nízká, pelyněk ladní, písečnice douškolistá, rozchodník ostrý, sesel fenyklový, silenka ušnice, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, trýzel tvrdý a vousatka prstnatá (1992). 85. Obrnice, dva pahorky nad západním okrajem sídliště Na chlumu. Xerotermní a jiné druhy: bedrník obecný, bojínek tuhý, černohlávek velkokvětý (sv. úpatí), černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, jestřábník chlupáček jestřábník savojský, jetel alpínský, jetel ladní, jetel rolní, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (vzácně), lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá (vzácně), lnička drobnoplodá, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, ovsíř luční, pampeliška červenoplodá (vzácně), pastinák setý, pelyněk ladní, pcháč bělohlavý, písečnice douškolistá (vzácně), plevel okoličnatý, prasetník plamatý (2000), roţec rolní, řebříček štětinolistý, řepík lékařský, řimbaba chocholičnatá, sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice, svízel syřišťový, tolice srpovitá, trýzel tvrdý, tuţebník obecný, úročník bolhoj, zvonek broskvolistý (vzácně) a zvonek okrouhlolistý. 86. Bečov, údolíčko u lesa na severovýchodním úpatí vrchu Vinice (353m nad.m.) jihozápadní svah nad cestou. Převážně xerotermní vegetace: bedrník obecný, bojínek tuhý, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa luční úzkolistá, jehlice trnitá, jetel alpínský, jetel rolní, kamejka rolní, kostřava walliská, kozinec cizrnový, kozinec dánský , kozinec sladkolistý (vzácně), krvavec menší (1990), len počistivý, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, osívka jarní (1991), ostřice nízká, ovsíř luční, oţanka kalamandra, pampeliška červenoplodá (vzácně), pelyněk pontický, penízek prorostlý, pcháč bělohlavý, pcháč bezlodyţný, pipla osmahlá, pomněnka drobnokvětá, pupava obecná (1990), pýr prostřední, rozchodník ostrý, rozrazil rozprostřený, roţec rolní, řepík lékařský, sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj luční, tařice horská, tařice kališní (1990), válečka prapořitá, vousatka prstnatá a zvonek okrouhlolistý. 87. Bečov, dubový les na mírném severním svahu vrchu Vinice (353m nad.m.).Lesní druhy: baţanka vytrvalá, dub letní, dub zimní, dymnivka dutá, hrachor jarní, jaterník podléška, javor babyka, kakost smrdutý, kalina tušalaj, kokořík mnohokvětý, kopytník evropský, kuklík městský, lilie zlatohlavá , lipnice hajní, líska obecná (vzácně), mateřka trojţilná, prvosenka jarní, ptačinec velkokvětý, pýrovník psí, řimbaba chocholičnatá, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá, srstka angrešt, strdivka nící a zvonek broskvolistý.
19
88. Vrch Vinice(353m nad.m.) u Bečova, vrchol a jiţní svah. Většinou xerotermní vegetace: bedrník obecný, bika ladní, devaterník velkokvětý tmavý, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa latnatá, jetel alpínský, jetel ladní, jetel rolní, kamejka rolní (1991), kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec dánský, lipnice úzkolistá, lněnka lnolistá (1990), máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, ostřice nízká, ovsíř luční, pampeliška červenoplodá (vzácně), pelyněk ladní, pelyněk pontický, plevel okoličnatý (1991), pomněnka drobnokvětá (1991), pýr prostřední, rozchodník ostrý, rozrazil rozprostřený (1991), roţec rolní, řebříček štětinolistý, řepík lékařský, řepovník vytrvalý (1991), sesel fenyklový, silenka ušnice, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tařice horská (1991), tolice srpovitá a tuţebník obecný . 89. Bečov, návrší vpravo od cesty mezi vodojemem a Vinicí, plošina návrší a severní svah. Na plošině většinou teplomilné druhy: hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jetel luční, kozinec cizrnový, len rakouský, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, silenka nadmutá, svízel syřišťový a tolice srpovitá; na severním svahu druhy mezofilní: bedrník obecný, chrastavec rolní, jetel luční, kozinec cizrnový, len počistivý, máchelka srstnatá, pcháč bělohlavý, pcháč bezlodyţný, sveřep vzpřímený, tuţebník obecný, válečka prapořitá, zvonek broskvolistý (vzácně) a zvonek okrouhlolistý. 90. Bečov, vrch (306m nad.m.) u jihovýchodního okraje obce, jiţní svah. Převáţně xerotermní druhy: černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jetel ladní, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec cizrnový, kozinec dánský , kozinec rakouský(1986: 1 velký trs), křez zední (1989), len rakouský, lipnice úzkolisté, lnička drobnoplodá, máčka ladní, mateřídouška panonská, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pipla osmahlá, pýr prostřední, rozrazil rozprostřený, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, silenka nadmutá, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj hajní, tolice srpovitá, trýzel tvrdý a vousatka prstnatá. 91. Bečov, mokřad u severozápadního okraje rákosí, poblíţ jihovýchodního úpatí vrchu Chlum. Většinou slanomilné druhy (stav v roce 2003): čistec bahenní, kamyšník přímořský, komonice zubatá, ostřice Otrubova, ostřice ţitná, zblochanec oddálený a zeměţluč spanilá. 92. Bečov, slaná louka u severovýchodního úpatí vrchu Chlum, vpravo od staré cesty do býv. Ţidovic. Halofytní a mokřadní vegetace (stav v roce 2003): čistec bahenní, kamyšník přímořský, mochna husí, ostřice ţitná , pryskyřník lítý (1988) a zeměţluč spanilá. 93. Vrch Chlum (258m nad.m.) jiţní stepní svah východní části vrchu. Xerotermní vegetace: bojínek tuhý, černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, kavyl Ivanův, kavyl tenkolistý, kavyl vláskovitý (kavyly velmi hojně), kostřava walliská, krvavec menší, len rakouský, lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá (1990), máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, pelyněk pontický, pipla osmahlá, prorostlík srpovitý, radyk prutnatý (1999), roţec rolní, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, řeřicha ladní (1999), silenka nadmutá, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, svízel sivý (1990), svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, šalvěj přeslenitá, tolice srpovitá, trýzel tvrdý (1986), úročník bolhoj a voskovka menší. 94. Vrch Chlum (258m nad.m.) jiţní stepní svah západní části vrchu, severovýchodně od přírodní památky Chloumek. Xerotermní vegetace: bodlák nící (1990), černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, chrpa čekánek, kavyl Ivanův, kavyl tenkolistý, kavyl vláskovitý, kozinec bezlodyţný, krvavec menší, len 20
rakouský, lipnice úzkolistá, lnička drobnoplodá (1990), máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, oman německý, pelyněk pontický, pipla osmahlá, řepík lékařský, řepovník vytrvalý (1990), strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj přeslenitá, uţanka lékařská a voskovka menší (vzácně). 95. Přírodní památka Chloumek u Bečova, jiţní stepní svah. Xerotermní druhy: bělozářka liliovitá, černýš rolní, divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jetel ladní, kavyl Ivanův, kavyl sličný, kavyl tenkolistý, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, ledenec přímořský, len rakouský, lnička drobnoplodá (1990), máčka ladní, mateřídouška panonská, oman německý, ostřice nízká, pelyněk pontický, penízek prorostlý (1999), pipla osmahlá, řepovník vytrvalý (1999), svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj přeslenitá, trýzel tvrdý (1999), voskovka menší (1999), záraza bílá šalvějová (vzácně) a ţluťucha menší. 96. Louka na pravém břehu Srpiny, 0,5 km západně od Chloumku. Nekosená, ruderalizovaná. Luční, slanomilné a jiné druhy: čistec bahenní, chrastice rákosovitá, chrpa luční úzkolistá, kakost luční, kamyšník přímořský (1996), komonice zubatá, kopretina bílá pravá (1994), kozlík lékařský, křehkýš vodní (1992), ledenec přímořský (vzácně), metlice trsnatá, mochna husí, oman britský, ostřice Otrubova, ostřice ţitná (1992 na cestě), pastinák setý, pcháč šedý, pryskyřník prudký (1994), psárka luční, skřípinec Tabernaemontanův (1992), šťovík kyselý, vrbovka chlupatá (1992) a zeměţluč spanilá (1992 vzácně). 97. Retenční rybníček u jihovýchodního úpatí Velebudické výsypky. Na březích slanomilná a mokřadní vegetace: jetel jahodnatý, kamyšník přímořský, karbinec evropský, komonice zubatá, kostival lékařský, mochna husí, oman britský, orobonec širolistý, ostřice ţitná , pcháč šedý, štírovník tenkolistý, šťovík přímořský (1996) a zeměţluč spanilá (1999). 98. Louka na levém břehu Srpiny proti ústí Počeradského potoka, na trase plynovodů a pod elektrickým vedením. Nekosená, ruderalizovaná. Slanomilné, mokřadní a jiné druhy: čistec bahenní, hrachor luční (1998), chrastice rákosovitá (1998), jetel jahodnatý (1996), kamyšník přímořský (1998), karbinec evropský (1992) komonice zubatá, kostival lékařský (1998), kozlík lékařský (1998), křehkýš vodní (1992), lebeda hrálovitá širokolistá (1996), metlice trsnatá, mochna husí, mochna plazivá, oman britský, orobinec širolistý (1992), ostřice ţitná (1998), pastinák setý, pcháč šedý, skřípinec Tabernaemontanův (1988), šišák vroubkovaný (vzácně), štírovník tenkolistý (vzácně), šťovík přímořský (1992), vrbovka chlupatá (1992), zeměţluč spanilá (vzácně) a ţabník jitrocelový (1992). 99. Pravobřeţní hráz Srpiny 1,7 km severozápadním směrem od Volevčic, u výškového bodu 214. Slanomilné a jiné druhy: oman britský (1999), ostřice ţitná (1999) a šišák hrálolistý (horní část svahu nad potokem, hrana a okraj hrázní cesty). 100. Pravobřeţní nekosená ruderalizovaná louka 1,4 km severozápadním směrem od Volevčic, mezi severním okrajem pole a jiţním okrajem rákosí. Mokřadní, slanomilné a jiné druhy: čistec bahenní, chrastice rákosovitá, kamyšník přímořský (1988), karbinec evropský, komonice zubatá, křehkýš vodní, mléč rolní (1999), mochna husí (hojně), mochna plazivá, oman britský, ostřice ţitná (1988), pastinák setý, šťovík kyselý (1999) a ţluťucha lesklá (1999, vzácně). 101. Volevčice, mokřad vlevo od silnice do Bečova, v trojúhelníku vodní strouhy, silnice a pole, asi 1,2 km severovýchodně směrem od Volevčic. Slanomilná, mokřadní a jiná vegetace: kakost luční, kamyšník přímořský, metlice trsnatá, mochna husí, ostřice Otrubova, ostřice ţitná, pryskyřník plazivý a rákos obecný. 21
102. Vrch Malá Volavka (263m nad.m.) místa bez křovin na skalnatém vrcholu. Vrchol je přístupný lesem na západním svahu. Xerotermní druhy: černýš rolní, česnek šerý horský, divizna brunátná, divizna knotovkovitá, hlaváč bledoţlutý, hlaváček jarní, hvozdík kartouzek, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec dánský , kozinec rakouský, máčka ladní, mateřídouška časná, mochna písečná, oţanka kalamandra, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pýr prostřední, rozchodník ostrý, rozchodník šestiřadý, sesel fenyklový, silenka ušnice, svízel sivý, šalvěj luční, tolice srpovitá, vlnice chlupatá a vousatka prstnatá. 103. Volevčice, začátek cesty k vodojemu, u východního okraje obce. Na cestě od silnice aţ k nedalekému rozcestí: drobné trsy tužanky tvrdé (v dubnu aţ červnu). 104. Přírodní památka Velká Volavka, okolí rybníčku a baţiny u vodojemu u severozápadního úpatí vrchu Velká Volavka (344m nad.m.) Slanomilná, mokřadní a jiná vegetace: bahnička jednoplevá, bedrník obecný, hlaváč bledoţlutý, hořec brvitý (1997), chrastavec rolní, chrpa luční úzkolistá, jehlice trnitá, jestřábník chlupáček, jetel luční, jitrocel přímořský, kamyšník přímořský (1996), komonice zubatá, kozinec dánský , krvavec menší, ledenec přímořský, leknín bílý, len počistivý, máčka ladní, máchelka podzimní (1986), máchelka srstnatá, mateřídouška časná (vzácně), metlice trsnatá, mochna husí, mochna plazivá, oman britský, orobinec širokolistý, ostřice chabá, ostřice plstnatá, ostřice ţitná, pastinák setý (1986), pupava obecná, řepík lékařský, sesel roční, sítina článkovaná, skřípinec Tabernaemontanův, štírovník tenkolistý, tolice srpovitá, válečka prapořitá, vrbovka chlupatá, zblochanec oddálený a zeměţluč spanilá (1996). 105. Velká Volavka (344m nad.m.) horní část severovýchodního svahu, místa bez keřů. Převážně xerotermní vegetace: bedrník obecný, bojínek tuhý, černýš rolní, divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa luční úzkolistá, jestřábník chlupáček, kavyl vláskovitý, kozinec bezlodyţný, kozinec dánský, lipnice úzkolistá, máchelka srstnatá, mochna písečná, ostřice nízká, oţanka kalamandra, pcháč bělohlavý, pupava obecná (1991), pýr prostřední, rozrazil klasnatý, rozrazil rozprostřený (1999), sesel fenyklový, silenka ušnice (1991, vzácně), sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, tuţebník obecný a zběhovec lesní. 106. Velká Volavka (344), vrchol a okolní plošina. Většinou xerotermní druhy: bojínek tuhý, černýš rolní, divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník chlupáček, jetel alpínský, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (vzácně), kozinec dánský , krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, ovsíř luční, pelyněk ladní, pcháč bělohlavý, pipla osmahlá (vzácně), pupava obecná, pýr prostřední, rozrazil rozprostřený (vzácně), roţec rolní, sesel fenyklový, silenka nadmutá, silenka ušnice, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tolice srpovitá, úročník bolhoj (z. exp.) a uţanka lékařská (1986). 107. Velká Volavka (344m nad.m.), horní část strmého východního svahu, místo bez keřů. Xerotermní vegetace: bodlák nící, černýš rolní, divizna brunátná, hlaváč šedavý, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, máčka ladní, mateřídouška panonská, pelyněk pontický, rozrazil klasnatý, řebříček štětinolistý, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tařice kališní a tolice srpovitá. 22
108. Velká Volavka (344m nad.m.), horní a střední část příkrého jihovýchodního svahu. Xerotermní vegetace: bedrník obecný, bodlák nící (1992), černýš rolní, divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý (1992, vzácně), hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, kavyl Ivanův (vzácně), kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (hojně), kozinec dánský , kozinec rakouský, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mateřídouška panonská, mochna písečná, oman hnidák (vzácně), ostřice nízká, pelyněk ladní (vzácně), pipla osmahlá (vzácně), řebříček štětinolistý, řeřicha ladní (1992), sesel fenyklový, strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, tařice kališní (1990), tolice srpovitá, válečka prapořitá a vousatka prstnatá. 109. Velká Volavka (344m nad.m.), jiţní svah , místy řídce porostlý keři. Xerotermní druhy: bodlák nící, divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jetel alpínský, jetel rolní, kavyl Ivanův, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný, kozinec dánský , krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, ovsíř luční, oţanka kalamandra (1991) pelyněk ladní, pipla osmahlá (vzácně), písečnice douškolistá (1991), rozrazil rozprostřený (vzácně), sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční, tolice srpovitá a vousatka prstnatá. 110. Velká Volavka (344m nad.m.), pahorek ve střední části jiţního svahu, většinou bez keřů. Převážně xerotermní vegetace: bedrník obecný, bodlák nící, černýš rolní, divizna brunátná, hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jestřábník chlupáček, kavyl Ivanův (vzácně), kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec bezlodyţný (vzácně), kozinec dánský , krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška časná, mochna písečná, mochna stříbrná, ostřice nízká, pelyněk ladní, pcháč bělohlavý, pupava obecná, rozrazil rozprostřený (vzácně), roţec rolní, řebříček štětinolistý, sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice (1992), svízel syřišťový, šalvěj luční, úročník bolhoj (1992), vousatka prstnatá (1992), zběhovec lesní a zvonek okrouhlolistý. 111. Plochý pahorek v polích pod západním úpatím Velké Volavky. Většinou xerotermní druhy: černýš rolní, divizna brunátná (vzácně), hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, jetel horský, kavyl Ivanův, kostřava walliská, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská (vzácně), mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pýr prostřední, rozrazil rozprostřený (vzácně), roţec rolní, řepík lékařský, řepovník vytrvalý, svízel syřišťový, šalvěj luční a zběhovec lesní. 112. Polerady, u severního okraje obce, východně stráňka nad bývalou silnicí do Ţidovic. Druhově chudší xerotermní vegetace: hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa latnatá, kostřava walliská, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná (1991), oman britský (1991), pýr prostřední (1989), radyk prutnatý (1991), roţec rolní, řepík lékařský, silenka ušnice (1991), svízel syřišťový, šalvěj hajní a tolice srpovitá. 113. Polerady, jiţní svah nad severním okrajem obce (nad domem č. 106 a nad ţelezniční uhelnou vlečkou). Xerotermní druhy: hadí mord šedý (1992, vzácně), hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec dánský , kozinec rakouský(vzácně), krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna písečná, mochna stříbrná, pelyněk ladní, pelyněk pontický, pryskyřník mnohokvětý (1998), rozrazil rozprostřený, roţec rolní, řeřicha ladní (1991, vzácně), sesel fenyklový (vzácně), silenka ušnice, svízel syřišťový, šalvěj hajní, tolice srpovitá a vousatka prstnatá (vzácně). 23
114. Polerady, 1,6 km severozápadně směrem od středu obce, jihozápadní svahový spádnicový hřbet mezi zalesněnými roklemi a loučka nad ním. Xerotermní vegetace: bedrník obecný, hadí mord šedý (1991, dole ve svahu), hvězdnice zlatovlásek (loučka - viz foto), hvozdík kartouzek, chrpa latnatá, chrpa luční úzkolistá, kozinec dánský , lipnice úzkolistá, máčka ladní, mochna písečná (svah), mochna stříbrná, oman britský, rozrazil rozprostřený, roţec rolní, sesel fenyklový, silenka ušnice, svízel syřišťový a tolice srpovitá. 115. Lišnice, 0,6 km jihovýchodním směrem od středu obce, zbytek jiţního svahu vytěţeného vrchu, nad levým břehem Srpiny. Xerotermní vegetace: hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, kozinec bezlodyţný, kozinec rakouský, lipnice úzkolistá, mateřídouška panonská, strdivka sedmihradská, svízel syřišťový, šalvěj hajní, šalvěj luční a tolice srpovitá. 116. Lišnice, vrch (265m nad.m.) s triangulační věţí, nad tratí u severovýchodního okraje obce. Vrchol a horní část západního svahu, zdola expanze keřů. Převážně xerotermní druhy: hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý (1989), hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, kostřava walliská, kozinec dánský , lipnice úzkolistá, máchelka srstnatá, pryskyřník mnohokvětý (1998), pupava obecná, rozrazil klasnatý (1989), roţec rolní, silenka ušnice (vzácně) a světlík tuhý. 117. Lišnice, mezi levým břehem Srpiny a silničkou k trafostanici. Plocha s místy obnaţenou jílovitou půdou. Převážně slanomilné druhy: hrachor luční, jetel jahodnatý, kamyšník přímořský, komonice zubatá, mochna husí, mochna plazivá, oman britský, ostřice Otrubova, ostřice ţitná (hojně), pcháč šedý, štírovník tenkolistý a zdravínek jarní. 118. Nemilkov, břehy rybníčku v levobřeţní části obce. Slanomilná a jiná vegetace: jetel jahodnatý, kakost luční, karbinec evropský, lebeda hrálovitá širokolistá, mochna husí, ostřice ţitná (asi 30 m od rybníčku v ulici k Mostu), pryskyřník lítý, tolice srpovitá a vrbovka chlupatá. 119. Nemilkovský rybník, místo bez rákosí na severovýchodním břehu. Slanomilné a mokřadní druhy: chrastice rákosovitá, karbinec evropský, komonice zubatá, lebeda hrálovitá širokolistá, mochna husí, ostřice Otrubova, ostřice ţitná, pryskyřník lítý, šťovík přímořský (1998) a zblochanec oddálený (1988). 120. Nemilkov, 0,7 km severovýchodním směrem, zářez ţelezniční trati u Vtelenského vrchu (256m nad.m.). Teplomilná vegetace: hlaváč bledoţlutý, chrpa čekánek, lipnice úzlolistá, mochna stříbrná, oman britský, oman hnidák, oman německý, svízel syřišťový a trýzel tvrdý. 121. Vrch Větrník (261m nad.m.), zbytky výslunných svahů zčásti vytěţeného vrchu. Převážně xerotermní vegetace: černýš rolní, hlaváč bledoţlutý, hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa čekánek, kostřava walliská, kozinec dánský , lipnice úzkolistá, mateřídouška panonská, mochna písečná, pelyněk ladní (vzácně), písečnice douškolistá (1989), radyk prutnatý (vzácně), řepovník vytrvalý, silenka ušnice (1987), strdivka sedmihradská, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj hajní (hojně), šalvěj luční (1989), tařice kališní (1989) a tolice srpovitá. 122. Bylany, jiţní mokrá nekosená část louky vlevo při silnici do Mostu, při východním úpatí náspu ţelezniční vlečky. (Ostatní sušší část louky je uţ několik let nekosená, a proto silně ruderalizovaná.) Většinou mokřadní druhy: čistec bahenní (1991), hrachor luční, chrastice rákosovitá, kakost luční, kamyšník přímořský, mochna husí, mochna plazivá, oman britský, ostřice Otrubova, pcháč šedý, rákos obecný a sítina sivá. 123. Bylany, východní břeh umělého rybníčku (náhradní lokality), u rozcestí silnice do Mostu a do Bylan. Převážně mokřadní vegetace: bahnička jednoplevá (1988), hrachor luční, jitrocel přímořský (1986, 2 rostliny na severním břehu), kakost luční, karbinec evropský, komonice zubatá, ledenec přímořský (1993, na severním břehu), máta rolní, metlice trsnatá, mochna husí, oman britský, ostřice Otrubova, pcháč šedý, rákos obecný (hojně), zeměţluč spanilá ((1985, severní břeh) a ţluťucha lesklá. 24
124. Bylany, břehy starého bylanského rybníka. Velké porosty rákosu, slanomilná a mokřadní vegetace jen na místech, vyšlapaných rybáři: bahnička jednoplevá (1998), čistec bahenní, dvouzubec černoplodý, chrastice rákosovitá, jetel jahodnatý, kamyšník přímořský, karbinec evropský, komonice zubatá, kuřinka solná (1991 – viz foto), lebeda hrálovitá širokolistá, mochna husí, orobinec širokolistý, ostřice Otrubova, ostřice ţitná (1993), pryskyřník lítý, rákos obecný (hojně), sítina sivá, skřípinec Tabernaemontanův (1988), štírovník tenkolistý (1999), šťovík přímořský, vrbovka chlupatá, zblochanec oddálený, zdravínek jarní a ţabník jitrocelový. 125. Bylany, mělká deprese podél jiţního úpatí nízkého náspu ţelezniční vlečky na pravobřeţní straně Lučního potoka (300 m severně od středu starého rybníka). Zbytek slaniska, většinou slanomilná vegetace: jitrocel chudokvětý, kamyšník přímořský, komonice zubatá, kuřinka solná (1998, 7 rostlin), mochna husí, ostřice Otrubova, ostřice ţitná, zblochanec oddálený a zdravínek jarní. 126. Bylany, návrší s kótou 247 (800 m jihovýchodně směrem od starého bylanského rybníka). Různě zvlněný terén po někdejší dávné těţbě. Mozaikovitě xerotermní a mezofilní vegetace: bedrník obecný, čistec přímý (vzácně), hlaváč bledoţlutý, hlaváč šedavý (hojně), hvozdík kartouzek, chrastavec rolní, chrpa latnatá, chřest lékařský (vzácně), jehlice trnitá, jestřábník savojský, kavyl vláskovitý, kostřava walliská, kozinec dánský , krvavec menší, lipnice úzkolistá, máčka ladní, máchelka srstnatá, mateřídouška panonská, mochna plazivá, oman britský, pcháč bělohlavý, pcháč bezlodyţný, pipla osmahlá (vzácně), pryskyřník mnohokvětý, pýr prostřední, rozrazil rozprostřený, roţec rolní, sveřep vzpřímený, svízel syřišťový, šalvěj luční, třeslice prostřední a tuţebník obecný. 127. Malé Březno, jihozápadní svah se starým sadem nad silnicí u severovýchodního okraje obce. Xerotermní druhy: hadí mord šedý, huseníček rolní (1989), hvozdík kartouzek, chrpa čekánek, chrpa latnatá, jestřábník chlupáček, jestřábník savojský, kavyl Ivanův (1991), kavyl vláskovitý (1991), kostřava walliská, lipnice cibulkatá pravá (1989), lipnice úzkolistá, máčka ladní, mateřídouška panonská, mochna stříbrná, oman britský, osívka jarní (1989), pelyněk ladní, pelyněk pontický, plevel okoličnatý (1989), řebříček štětinolistý (1989), řeřicha ladní (1991), svízel syřišťový, šalvěj hajní a tolice srpovitá. 128. Saběnice, kosená louka mezi pravým břehem Srpiny a náspem bývalé ţelezniční trati, 0,7 km severozápadně směrem od vsi. Luční vegetace: hrachor luční, jetel luční, kakost luční, kopretina bílá pravá, lipnice luční, metlice trsnatá, mochna husí (hojně), mochna plazivá, oman britský, opletník plotní, ostřice Otrubova, pastinák setý, pcháč šedý, popenec obecný, pryskyřník plazivý, psárka luční, rákos obecný, řebříček bertrám (u náspu bývalé trati) a zdravínek jarní. 129. Saběnice, mokřad mezi polem a rákosím vlevo od cesty k bývalému ţelezničnímu přejezdu (asi 0,5 km severozápadně směrem od vsi). Mokřadní a halofilní vegetace: chrastice rákosovitá, kamyšník přímořský, komonice zubatá, křehkýš vodní, lebeda hrálovitá širokolistá, mochna husí, mochna plazivá, ostřice Otrubova, pryskyřník plazivý, rákos obecný (hojně), sítina sivá a zblochanec oddálený (1995 na cestě). 130. Saběnice, východní okraj rákosí v úhlu Sušanského potoka a saběnické strouhy, 0,4 km severozápadně směrem od středu vsi. Mokřadní a halofilní vegetace: čistec bahenní, kamyšník 25
přímořský, komonice zubatá, mochna husí, orobinec širokolistý, psineček veliký, rákos obecný (velký porost), sítina sivá a zblochanec oddálený. 131. Saběnice, loučka s vjezdem do pole na východním okraji vsi, u posledního domu (bývalé stodoly) vpravo od silnice do Havraně. Luční a jiné druhy: hrachor luční (1984), kakost luční (1984), komonice zubatá, máchelka podzimní (1984), metlice trsnatá, mléč rolní (1984), mochna husí, sítina smáčknutá a zdravínek jarní (1984). 132. Saběnice, mokřad mezi východním okrajem pruhu luţního lesa a západním okrajem pole, 0,5 km jihovýchodním směrem od vsi. Mokřadní vegetace, 1 druh slanomilný: čistec bahenní, komonice zubatá, mochna husí, orobinec širokolistý, ostřice Otrubova, pcháč šedý, pryskyřník plazivý, rákos obecný a sítina sivá. 133. Havraň, les u východního okraje obce. Lesní vegetace: borovice lesní, bříza bělokorá, dub letní (velmi hojně), dub zimní, habr obecný, jasan ztepilý, javor babyka, javor klen, jeřáb ptačí, jestřábník savojský, kakost smrdutý, kapraď osténkatá, kokořík mnohokvětý, konopice pýřitá, konvalinka vonná, kuklík městský, lipnice hajní, mateřka trojţikná, modřín opadavý, netýkavka malokvětá, orsej blatoucholistý (u cesty), pstroček dvoulistý, pýrovník psí, violka Rivinova a vlaštovičník větší. 134. Havraň, v ulici s tělesem bývalé ţelezniční trati, proti domům č. 66, 90 a 134. Stav kolem roku 2000. V roce 2004 byl terén narušen po uloţení kabelu veřejného osvětlení. Slanomilné druhy: jetel jahodnatý, komonice zubatá, ostřice ţitná , sítina slanomilná (1988), zblochanec oddálený a zeměţluč spanilá (1984, vzácně). 135. Havraň, břehy rybníků na severním okraji obce. Převážně mokřadní druhy: dvouzubec černoplodý, hrachor luční (vzácně), chrpa luční úzkolistá, kakost luční, karbinec evropský, komonice zubatá, kuklík městský, mléč rolní, mochna husí, mochna plazivá, opletník plotní, ostřice Otrubova, pryskyřník lítý, rákos obecný, šťovík přímořský a vrbovka chlupatá. 136. Havraň, levobřeţní louka severně od obce. Pod dvojím elektrickým vedením. Západní část louky byla před několika lety zorána a dále uţ neobdělána, nyní tam dominuje pýr plazivý. Na zbylé části jsou luční, slanomilné a mokřadní druhy: čistec bahenní, hrachor luční (1998), chrastice rákosovitá, chrpa luční úzkolistá, jetel luční, kakost luční, kamyšník přímořský, karbinec evropský (1984), komonice zubatá, kopretina bílá pravá (1991), křehkýš vodní (1990), lebeda hrálovitá širokolistá, merlík červený (1995), merlík sivý (1995), metlice trsnatá, mochna husí, mochna plazivá, oman britský, ostřice Otrubova, pastinák setý (1991), pcháč šedý, pryskyřník mnohokvětý (1991, rákos obecný, štírovník tenkolistý (1998), šťovík kyselý (1991), zdravínek jarní (1998, vzácně) a zvonek rozkladitý (1991). 137. Koporeč, bývalá cesta pod vysokou mezí, asi 300 m východně od vsi. Zbytek luční vegetace : kakost luční, komonice zubatá, mochna husí, pcháč šedý a pryskyřník plazivý. 138. Břehy jezírka a mokřad v depresi východní okrajové části Velebudické výsypky. Mokřadní a slanomilné druhy: dvouzubec trojdílný, kamyšník přímořský, karbinec evropský, merlík červený, mochna husí, orobinec širokolistý, pryskyřník lítý, rákos obecný, řepeň polabská, skřípinec Tabernaemontanův, šťovík přímořský a ţabník jitrocelový. 139. Břehy jezírka v podélné depresi v severní části Velebudické výsypky, východně od hipodromu a golfového hřiště. Mokřadní a slanomilná vegetace: kamyšník přímořský, orobinec širokolistý, pryskyřník lítý, rákos obecný, rdesno obojţivelné (ve vodě), sítina článkovaná, skřípinec Tabernaemontanův a šťovík přímořský . 140. Jiţní a východní břeh jezera (zatopeného vytěţeného prostoru) u západního úpatí Velebudické výsypky. Mokřadní, slanomilné a jiné druhy: hrachor luční, jetel jahodnatý (vzácně, u cesty), kamyšník přímořský, komonice zubatá, ledenec přímořský (na úpatí výsypky), metlice trsnatá, mochna husí, rákos obecný, sítina sivá a sítina smáčknutá. 26
141. Břehy jezírka v jiţní okrajové části Slatinické výsypky, u opuštěných staveb. Mokřadní a slanomilná vegetace: dvouzubec černoplodý, lebeda hrálovitá širokolistá, orobinec širokolistý, ostřice ţitná (1 trs), pryskyřník lítý, rákos obecný, rdest vzplývavý (ve vodě), sítina článkovaná, skřípinec Tabernaemontanův a ţabník jitrocelový. 142. Velký vyschlý mokřad v mělké depresi v západní části Slatinické výsypky, u hlavní cesty. Mokřadní a slanomilné druhy: orobinec širokolistý, ostřice ţitná (dosti hojně), rákos obecný, sítina článkovaná a skřípinec Tabernaemontanův (velmi hojně). 143. Břehy jezírka v severovýchodní okrajové části Slatinické výsypky, poblíţ jihozápadního úpatí Resslu. Mokřadní a slanomilná vegetace: merlík červený, metlice trsnatá, orobinec širokolistý, rozrazil potoční, sítina slanomilná, skřípinec Tabernaemontanův, šťovík přímořský a zblochanec oddálený. 144. Břehy jezera (zatopeného vytěţeného prostoru) Matylda u Souše. Převážně mokřadní vegetace: bahnička jehlovitá (2003), bahnička mokřadní, čistec bahenní, dvouzubec černoplodý, hledíček nejmenší (vzácně), chrastice rákosovitá, karbinec evropský, kostival lékařský, leknín bílý (ve vodě ), orobinec širokolistý, ostřice Otrubova, rákos obecný, rdest vzplývavý (ve vodě), řepeň polabská, řeřicha ladní, sadec konopáč, sítina článkovaná, sítina sivá, stolístek klasnatý (ve vodě), skřípinec Tabernaemontanův, vlnice chlupatá (v čedičovém štěrku u cesty na jihozápadním břehu), vrbovka chlupatá a ţabník jitrocelový. 145. Břehy jezera v jiţní části lesa Kopistské výsypky. Mokřadní druhy: karbinec evropský, kosatec ţlutý (vzácně), křehkýš vodní, kyprej vrbice, metlice trsnatá, opletník plotní, ostřice Otrubova, rákos obecný (velké porosty) a sadec konopáč (vzácně). 146. Mokřad v lese v severní části Kopistské výsypky. Mokřadní druhy a jeden druh slanomilný: kosatec ţlutý, orobonec širokolistý a skřípinec Tabernaemontanův. 147. Břehy jezírka v lese ve středovýchodní části Kopistské výsypky. Mokřadní vegetace (1 druh slanomilný): kamyšník přímořský, křehkýš vodní, rákos obecný a vrbina obecná. 148. Drobné mokřady u cesty při severním úpatí Kopistské výsypky. Mokřadní druhy: čistec bahenní, karbinec evropský, kyprej vrbice, opletník plotní, orobinec širokolistý, rákos obecný, sítina článkovaná a ţabník jitrocelový. 149. Břehy retenčního rybníčku poblíţ západního úpatí Střimické výsypky, jiţně od zbytkové jámy Most (asi 1 km severovýchodně od děkanského kostela). Převážně mokřadní vegetace: bahnička mokřadní, dvouzubec černoplodý, karbinec evropský, kostival lékařský (vzácně), kyprej vrbice (vzácně), orobinec širokolistý, rákos obecný, řepeň polabská, sadec konopáč, sítina článkovaná, skřípinec Tabernaemontanův, stolístek klasnatý (ve vodě), vrbovka chlupatá a ţabník jitrocelový. 27
150. Břehy jezírka u děkanského kostela. Mokřadní druhy: bahnička mokřadní, dvouzubec černoplodý, chrastice rákosovitá, karbinec evropský, orobinec širokolistý, ostřice Otrubova (vzácně), pryskyřník lítý, rákos obecný, vrbovka chlupatá a ţabník jitrocelový. 151. Břehy jezírka v jihozápadní části vytěţeného prostoru Benedikt u Vtelna. Mokřadní vegetace: bahnička mokřadní, dvouzubec trojdílný, orobinec šírolistý, rákos obecný, sítina článkovaná, sítina sivá, skřípinec Tabernaemontanův, vrbovka chlupatá, zblochan vzplývavý a ţabník jitrocelový.
28
SEZNAM VÝZNAČNÝCH DRUHŮ CÉVNATÝCH ROSTLIN V následujícím seznamu je pouţito názvosloví rostlin podle nového Klíče (Kubát 2002). U chráněných druhů podle vyhlášky MŢP 395/1992 jsou zkratky: §1 – kriticky ohrožené, §2 – silně ohrožené a §3 – ohrožené. Stupeň ohroţení podle Červeného seznamu (Procházka 2001) je označen takto: C1 – kriticky ohrožené druhy, C2 – silně ohrožené, C3 – ohrožené a C4 – vyžadující další pozornost. Halofilní (slanomilné) druhy jsou označeny písmenem H. Dále následují čísla příslušných lokalit podle revize v roce 2004. Letopočty uvedené v závorce u některých čísel lokalit znamenají rok posledního zaznamenaného výskytu, protoţe při uvedené revizi příslušný druh nebyl zjištěn. bahnička jednoplevá pravá, Eleocharis uniglumis subsp. uniglumis, C2, H, 104, 123 (1988), 124 (1998); bahnička jehlovitá, Eleocharis acicularis, 144 (2003); bahnička mokřadní, Eleocharis palustris, 4, 57, 144, 149, 150, 151; baţanka vytrvalá, Mercurialis perennis, 61, 65, 67, 87; bedrník obecný, Pimpinella saxifraga, 1, 2, 3, 5, 11, 12, 21, 22, 23, 28, 31, 32, 35, 41, 43, 46, 49, 59, 60, 62, 63, 85, 86, 88, 89, 104, 105, 108, 110, 114, 126; bělolist rolní, Filago arvensis, C3, 11 (1990); bělozářka liliovitá, Anthericum liliago, §3, C3, 1, 3, 5, 8, 13, 15, 16, 24, 25 (2000), 33, 39, 41, 42, 45, 54, 55 (2000), 62 (1995), 63 (1996), 64, 68, 69 (1988), 81, 95; bez hroznatý, Sambucus racemosa, 34; bika bělavá, Luzula luzuloides, 34, 61; bika ladní, Luzula campestris, 60, 88; blatouch bahenní, Caltha palustris, 20 (1992), 30, 38 (2000), 70 (1999); bodlák nící, Carduus nutans, C4, 24, 25 (2000), 45, 50, 53, 59, 94 (1990), 107, 108 (1992), 109, 110; bojínek luční, Phleum pratense, 20, 30, 47; bojínek tuhý, Phleum phleoides, 14, 26 (1991), 28, 39, 49, 60, 63, 66, 68, 85, 86, 93, 105, 106; borovice černá, Pinus nigra, 65; borovice lesní, Pinus sylvestris, 61, 65, 133; brusnice borůvka, Vaccinium myrtillus, 34, 44; bříza bělokorá, Betula pendula, 34, 61, 65, 67, 133; buk lesní, Fagus sylvatica, 61; bukvice lékařská, Betonica officinalis, 30; černohlávek velkokvětý, Prunella grandiflora, C3, 32, 41, 49, 85; černucha rolní, Nigella arvensis, C1, 82; černýš luční, Melampyrum pratense, 44; černýš rolní, Melampyrum arvense, C3, 24, 28, 29, 39, 54, 55, 58, 69, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 84, 85, 90, 93, 94, 95, 102, 105, 106, 107, 108, 110, 111, 121; česnáček lékařský, Alliaria officinalis, 61, 65; česnek šerý horský, Allium senescens subsp. montanum, C4, 15, 33, 45, 59 (2000), 102; česnek kulovitý, Allium rotundum, C2, 59; česnek planý, Allium oleraceum, 58; česnek viničný, Allium vineale, 77, 79; čistec bahenní, Stachys palustris, 20, 30, 37, 38, 47, 52, 74 (1992), 91, 92, 96, 98, 100, 122 (1991), 124, 130, 132, 136, 144, 148; čistec přímý, Stachys recta, 5, 6, 7, 10, 15, 18, 39, 46, 56, 78, 81, 126; dejvorec velkoplodý pravý, Caucalis platycarpos subsp. platycarpos, C2, 82; devaterník velkokvětý tmavý, Helianthemum grandiflorum subsp. obscurum, 28, 32, 88; divizna brunátná, Verbascum phoeniceum, §3, C3, 13, 24, 25 (2000), 62 (1996), 63 (1995), 64, 76, 95, 102, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111; divizna knotovkovitá, Verbascum lychnitis, 8, 9, 11, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 39, 48, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 64, 66, 81, 82, 102; divizna velkokvětá, Verbascum densiflorum, 29 (1988), 32, 41, 43, 46; dříšťál obecný, Berberis vulgaris, C4, 3; dub cer, Quercus cerris, C2, 44; 29
dub letní, Quercus robur, 34, 44, 61, 65, 67, 87, 133; dub zimní, Quercus petraea, 61, 65, 87, 133; dvouzubec černoplodý, Bidens frondosa, 4, 52, 57, 70, 124, 135, 141, 144, 149, 150; dvouzubec trojdílný, Bidens tripartita, 138, 151; dymnivka dutá, Corydalis cava, 61; habr obecný, Carpinus betulus, 61, 65, 133; hadí mord šedý, Scorzonera cana, 113 (1992), 114 (1991), 127; hlaváč bledoţlutý, Scabiosa ochroleuca, 2, 3, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 35, 39, 42, 43, 46, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 58, 59, 62, 63, 64, 66, 68, 69, 76, 77, 80, 82, 83, 84, 85, 86, 88, 89, 90, 93, 94, 95, 102, 104, 105, 106, 108, 109, 110, 111, 115, 116, 120, 121, 126; hlaváč šedavý, Scabiosa canescens, C3, 1, 3, 13, 14, 22, 24, 27, 42, 46, 50, 54, 55, 58, 59, 60, 63, 64, 66, 68 (1989), 69 (1989), 81, 83, 84, 85, 88, 105, 106, 107, 108 (1992), 109, 110, 116 (1989), 126; hlaváček jarní, Adonis vernalis, §3, C2, 18, 19, 24, 39, 43, 48 (2000), 49, 50, 51, 53, 54, 55, 58, 60, 62, 63, 64, 66, 69, 78, 81, 86, 88, 102; hledíček menší, Microrrhinum minus, 144; hořec brvitý, Gentianopsis ciliata, C3, 104 (1997); hrachor černý, Lathyrus niger, 67; hrachor jarní, Lathyrus vernus, 61, 87; hrachor luční, Lathyrus pratensis, 20, 30, 38, 47 (1994), 73 (1992), 74 (1992, 98 (1998), 117, 122, 123, 128, 131 (1984), 135, 136 (1998), 140; hulevník vysoký, Sisymbrium altissimum, 22; huseník chlupatý, Arabis hirsuta, 60 (1995); huseník lysý, Arabis glabra, 17, 19, 24, 25 (2000), 42 (2000), 59 (1996), 60 (1995); hvězdnice zlatovlásek, Aster linosyris, §3, C3, 10, 69, 81, 82, 114; hvozdík kartouzek, Dianthus carthusianorum, 1, 2, 3, 5, 6, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 39, 41, 42, 43, 45, 46, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60, 62, 63, 64, 66, 68, 69, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 88, 89, 90, 93, 95, 102, 105, 106, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 121, 126, 127; chmel otáčivý, Humulus lupulus, 38; chmerek vytrvalý, Scleranthus perennis, 3, 8, 15, 25, 33, 41, 43, 45; chrastavec rolní, Knautia arvensis, 9, 11, 12, 17, 18, 22, 24, 28, 31, 35, 46, 49, 51, 55, 60, 74, 77, 78, 80, 83, 85, 86, 88, 89, 93, 104, 112, 113, 116, 121, 126; chrastice rákosovitá, Phalaris arundinacea, 20, 37, 47, 52, 70, 73, 74, 96, 98 (1998), 100, 119, 122, 124, 129, 136, 144, 150; chrpa čekánek, Centaurea scabiosa, 2, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 39, 48, 49, 50, 51, 53, 55, 58, 59, 60, 62, 63, 66, 68, 69, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 85, 89, 90, 93, 94, 95, 106, 108, 109, 110, 111, 113, 115, 120, 121, 127; chrpa latnatá, Centaurea stoebe, 1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 10, 11, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 33, 35, 43, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58, 62, 63, 64, 66, 79, 81, 83, 84, 88, 89, 90, 112, 113, 114, 115, 116, 126, 127; chrpa luční úzkolistá, Centaurea jacea subsp. angustifolia, 3, 6, 11, 30, 31, 32, 35, 46, 86, 96, 104, 105, 114, 135, 136; chřest lékařský, Asparagus officinalis, 6, 58, 59, 64, 126; jasan ztepilý, Fraxinus excelsior, 61, 65, 133; jaterník podléška, Hepatica nobilis, 61, 87; javor babyka, Acer campestre, 61, 65, 67, 87, 133; javor klen, Acer pseudoplatanus, 133; javor mléč, Acer platanoides, 61, 65; jehlice trnitá, Ononis spinosa, 12, 31, 32, 35, 46, 58, 83, 86, 104, 126; jeřáb muk, Sorbus aria, C4, 15, 33, 43, 45, 46, 56; jeřáb ptačí, Sorbus aucuparia, 33, 34, 44, 45, 61, 133; jestřábník bledý, Hieracium schmidtii, C4, 41 (2000), 45; jestřábník chlupáček, Hieracium pilosella, 1, 2, 3, 5, 7, 11, 12, 13, 21, 22, 23, 26, 31, 32, 33, 39, 41, 42, 43, 46, 51, 56, 62, 64, 68, 84, 85, 89, 90, 104, 105, 106, 110, 113, 116, 127; jestřábník okoličnatý, Hieracium umbellatum, 31, 32, 41, 42; 30
jestřábník savojský, Hieracium sabaudum, 1, 2, 3, 5, 7, 11, 12, 13 (1992), 20, 21 (1988), 22, 23, 25, 26, 28, 29 (1988), 31, 33, 44, 46, 48, 54, 61, 63, 82, 85, 116, 126, 127, 133; jestřábník zední, Hieracium murorum, 18, 44, 61, 65; jetel alpínský, Trifolium alpestre, 3, 9, 12, 13, 14, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 31, 32, 41, 43, 46, 48, 49, 50, 53, 54, 55, 66 (1990), 68, 69 (1988), 76, 83, 84, 85, 86, 88, 106, 109; jetel horský, Trifolium montanum, 24, 54 (2000), 60(1991), 111; jetel jahodnatý, Trifolium fragiferum, C3, H, 97, 98 (1996), 117? 118? 124, 134, 140; jetel ladní, Trifolium campestre, 17, 35, 50, 51, 58, 64, 85, 88, 90, 95; jetel luční, Trifolium pratense, 20, 30, 35, 37, 47, 89, 104, 128, 136 (1991); jetel prostřední, Trifolium medium, 31; jetel rolní, Trifolium arvense, 8, 10, 17, 22, 35, 39, 48, 49, 50, 51, 53, 85, 86, 88, 109; jilm habrolistý, Ulmus minor, 11; jitrocel chudokvětý, Plantago uliginosa, 125; jitrocel přímořský brvitý, Plantago maritima subsp. ciliata, §1, C1, H, 104, 123 (1986); kakost krvavý, Geranium sanguineum, C4, 5, 6, 8; kakost luční, Geranium pratense, 9, 11, 20, 30, 37, 40, 47, 52, 70, 73, 74, 96, 101, 118, 122, 123, 128, 131 (1984), 135, 136, 137; kakost smrdutý, Geranium robertianum, 61, 65, 87, 133; kalina tušalaj, Viburnum lantana, 61, 87; kamejka rolní, Lithospermum arvense, 86, 88 (1991); kamyšník přímořský, Bolboschoenus maritimus, C1, H, 71, 73, 91, 92, 96 (1996), 97, 98 (1998), 100 (1988), 101, 104 (1996), 117, 122, 124, 125, 129, 130, 136, 138, 139, 140, 147; kapraď osténkatá, Dryopteris carthusiana, 34, 133; kapraď samec, Dryopteris filix-mas, 34; kapustka obecná, Lapsana communis, 65; karbinec evropský, Lycopus europaeus, 37, 38, 52, 57, 70, 75, 97, 98 (1992), 100, 118, 119, 123, 124, 135, 136 (1984), 138, 144, 145, 148, 149, 150; kavyl Ivanův, Stipa pennata, §3, C3, 10, 16, 17, 19, 23, 24, 25, 27, 39, 42 (2000), 46, 48, 53 (1999), 55, 60, 64, 77, 78, 80, 88, 93, 94, 95, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 127 (1991); kavyl sličný, Stipa pulcherrima, §2, C3, 95; kavyl tenkolistý, Stipa tirsa, §2, C2, 26, 27, 93, 94, 95; kavyl vláskovitý, Stipa capillata, C4, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 24, 25, 39, 43, 46, 48, 50, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 62, 63, 64, 66, 68, 76, 77, 79, 81, 83, 85, 88, 90, 93, 94, 95, 102, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 113, 126; kohoutek luční, Lychnis flos-cuculi, 30 (2000), 37 (2000), 47 (2000); kokořík mnohokvětý, Polygonatum multiflorum, 61, 87, 133; kokořík vonný, Polygonatum odoratum, 8 (2001), 34, 44, 45, 67; komonice zubatá, Melilotus dentatus, C2, H, 70, 71, 73, 91, 96, 97, 98, 100, 104, 117, 119, 123, 124, 125, 129, 130, 131, 132, 134, 135, 136, 137, 140; koniklec luční český, Pulsatilla pratensis subsp. bohemica, §2, C2, 24, 25 (2000), 27 (1995), 28, 32 (1995), 33 (2000), 39 (1987), 46 (2000), 54, 55, 59, 63 (1991), 64, 66 (1995), 68, 69 (1987); konopice pýřitá, Galeopsis pubescens, 133; konvalinka vonná, Convallaria majalis, 34, 44, 61, 67, 133; kopretina bílá pravá, Leucanthemum vulgare subsp. vulgare, 20 (1993), 30, 37, 47 (1993), 96 (1994), 128, 136 (1991); kopytník evropský, Asarum europaeum, 61, 87; kosatec ţlutý, Iris pseudacorus, 4, 37 (2000), 38, 145, 146; kostival lékařský, Symphytum officinale, 30, 97, 98 (1998), 144, 149; kostřava luční, Festuca pratensis, 30, 37; kostřava walliská, Festuca valesiaca, C4, 1, 2, 3, 5, 8, 9, 12, 13, 14, 15, 16, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 28, 29, 33, 35, 41, 42, 43, 45, 46, 48, 50, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 62, 63, 64, 66, 68, 69, 76, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 88, 90, 93, 95, 102, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 116, 121, 126, 127; kozinec bezlodyţný, Astragalus exscapus, §2, C2, 18, 21, 22, 24 (2000), 43, 46, 50, 53 (1999), 54, 55, 56, 58, 59, 62, 63 (1996), 64, 66, 68, 69 (1988), 76, 77, 79, 81, 82, 83, 84, 85, 90, 94, 95, 102, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 115; 31
kozinec cizrnový, Astragalus cicer, 9, 11, 27, 31, 46, 48, 51, 58, 59, 77, 86, 89, 90; kozinec dánský , Astragalus danicus, §3, C3, 31, 32, 53 (1999), 59, 52, 64 (1995), 69, 86, 88, 90, 102, 104, 105, 106, 108, 109, 110, 113, 114, 116, 121, 126; kozinec rakouský, Astragalus austriacus, §2, C3, 43, 46 (2000), 53 (1999), 54, 55, 58, 59, 62, 64, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 83, 84, 90 (1986), 102, 108, 113, 115; kozinec sladkolistý, Astragalus glycyphyllos, 11, 31, 46, 50, 58, 59, 60 (1991), 67, 68, 69, 78, 86; kozlík lékařský, Valeriana officinalis, 70, 75 (1999), 96, 98 (1998); krtičník hlíznatý, Scrophularia nodosa, 61 (1995); krušina olšová, Frangula alnus, 133; krvavec menší, Sanguisorba minor, 2, 12 (1994), 13 (1994), 15, 16, 18, 21, 22, 26, 27 (2000), 43, 46, 49 (1999), 50, 58 (1988), 62, 64, 66, 68, 69 (1988), 76, 78, 86 (1990), 93, 94, 104, 106, 109, 110, 113, 126; krvavec toten, Sanguisorba officinalis, 20, 47; křehkýš vodní, Myosoton aquaticum, 20, 30, 37, 38, 47, 52, 57, 70, 96 (1992), 98 (1992), 100, 129, 145, 147; křivatec ţlutý, Gagea lutea, 55; kuklík městský, Geum urbanum, 20, 30, 61, 65, 67, 87, 133, 135; kuřinka červená, Spergularia rubra, 15, 45; kuřinka solná, Spergularia salina, §1, C1, H, 73 (1998), 124 (1991), 125 (1998); kyprej vrbice, Lythrum salicaria, 38, 145, 148, 149; lebeda hrálovitá širokolistá, Atriplex prostrata subsp. latifolia, H, 4, 73 (1998), 98 (1996), 118, 119, 124, 129, 136, 141; ledenec přímořský, Tetragonolbus maritimus, C3, H, 58, 74, 95, 96, 104, 123 (1993), 140; leknín bílý, Nymphaea alba, §2, C1, 104, 144; len počistivý, Linum catharcticum, 49, 86, 89, 104; len rakouský, Linum austriacum, 17, 21, 39, 89, 90, 93, 94, 95; lilek potměchuť, Solanum dulcamara, 20, 52; lilie zlatohlavá , Lilium martagon, §3, C4, 61, 87; lípa srdčitá, Tilia cordata, 34, 65; lipnice cibulkatá pravá, Poa bulbosa subsp. bulbosa, 25 (2000), 42 (2000), 127 (1989); lipnice hajní, Poa nemoralis, 34, 44, 61, 65, 87, 133; lipnice luční, Poa pratensis, 20, 30, 37, 47, 128; lipnice úzkolistá, Poa angustifolia, 2, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 29, 31, 32, 35, 39, 42, 43, 46, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60, 62, 63, 64, 66, 68, 69, 76, 78, 80, 81, 82, 83, 84, 85, 86, 89, 90, 93, 94, 105, 106, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 115, 116, 120, 121, 126, 127 líska obecná, Corylus avellana, 61, 87; lněnka lnolistá, Thesium linophyllon, C3, 58, 59, 60, 69, 85, 88 (1990); lnička drobnoplodá, Camelina microcarpa, 53, 54, 55, 58, 59, 63 (1991), 64 (1995), 66 (1991), 77, 83, 84, 85, 90, 93 (1990), 94 (1990), 95 (1990); máčka ladní, Eryngium campestre, 2, 3, 5, 6, 8, 9, 11, 12, 13, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26 (1994), 27, 29, 31, 32, 33, 35, 39, 41, 42, 43, 46, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 58, 59, 62, 63, 64, 69, 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 84, 86, 88, 89, 90, 93, 94, 95, 102, 104, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 112, 113, 114, 126, 127; máchelka podzimní, Leontodon autumnalis, 9, 11, 31, 58, 69, 104 (1986), 131 (1984); máchelka srstnatá, Leontodon hispidus, 32, 35, 46, 89, 104, 105, 116, 126; máta rolní, Mentha arvensis, 30, 123; máta vodní, Mentha aquatica, 70, 73; mateřídouška časná, Thymus praecox, C4, 1, 2, 3, 10, 12, 13, 16, 21, 22, 23 (2000), 25, 27, 28, 31, 32, 41, 46, 50, 53 (1999), 54 (2000, 56, 64, 66, 68, 83, 84, 85, 86, 93, 102, 104, 106, 108, 110; mateřídouška panonská, Thymus pannonicus, C4, 2, 3, 5, 6, 9, 10, 12, 13, 14, 15, 16, 17, 18, 19, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 28, 29, 32, 33, 39, 41, 43, 45, 46, 48, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60, 62, 63, 64, 66 (1988), 68 (1988), 76, 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 85, 86, 88, 89, 90, 93, 94, 95, 107, 108, 111, 112, 113, 115, 121, 126, 127; mateřka trojţilná, Moehringia trinervia, 34, 44, 61, 65 (1990), 87, 133; medyněk vlnatý, Holcus lanatus, 20, 30, 37; 32
merlík červený, Chenopodium rubrum, 136 (1995), 138, 143; merlík sivý, Chenopodium glaucum, 136 (1995); metlice trsnatá, Deschampsia caespitosa, 20, 30, 47, 70, 73, 74, 96, 98, 101, 104, 123, 128, 131, 136, 140, 143, 145; metlička křivolaká, Avenella flexuosa, 31, 32, 33, 34, 41, 42, 43, 44, 45, 46; mléč rolní, Sopnchus arvensis, 57, 73, 100 (1999), 131 (1984), 135; mléčka zední, Mycelis muralis, 44, 61, 65; modřenec tenkokvětý, Muscari tenuiflorum, §3, C2, 5, 8, 15, 24 (2000), 43 (2000), 45, 46, 58 (1986), 59 (1996), 64 (1987); modřín opadavý, Larix decidua, 34, 61, 133; mochna husí, Potentilla anserina, 30, 37, 38, 47, 52, 70, 71, 72, 73, 74, 75, 92, 96, 97, 98, 100, 101, 104, 117, 118, 119, 122, 123, 124, 125, 128, 129, 130, 131, 132, 135, 136, 137, 138, 140; mochna písečná, Potentilla arenaria, C4, 1, 3, 5, 8, 10, 12, 13, 14, 15, 18, 21, 22, 23 (2000), 24, 25, 27, 28, 29, 32, 33, 35, 39, 41, 42, 43, 45, 46, 48, 49, 50, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60 (1995), 62, 63, 64, 66, 68, 76, 79, 83, 84, 85, 86, 88, 102, 105, 106, 108, 109, 110,111, 113, 114, 121; mochna plazivá, Potentilla reptans, 37, 40, 47, 98, 100, 104, 117, 122, 126, 128, 129, 135, 136; mochna přímá, Potentilla recta, 11 (1991); mochna stříbrná, Potentilla argentea, 2, 3, 7, 8, 9, 10, 11, 12, 13, 15, 16, 17, 18, 21, 22, 23, 25, 26, 28, 29, 31, 33, 35, 41, 42, 46, 48, 51, 58, 62, 64, 77, 78, 86, 93, 94, 106, 109, 110, 111, 112 (1991), 113, 114, 120, 127; netýkavka malokvětá, Impatiens parviflora, 34, 44, 61, 133; oman britský, Inula britannica, 11, 25, 59, 73, 74, 96, 97, 98, 99 (1999), 100, 104, 112 (1991), 114, 117, 120, 122, 123, 126, 127, 128, 136; oman hnidák, Inula conyzae, 24, 25, 39, 64, 68, 82, 108, 120; oman německý, Inula germanica, §2, C2, 25, 51 (1999), 81, 94, 95, 120; opletník plotní, Calystegia sepium, 38, 52, 128, 135, 145, 148; orobinec širokolistý, Typha latifolia, 4, 52, 75, 97, 98 (1992), 104, 124, 130, 132, 138, 139, 141, 142, 143, 144, 146, 148, 149, 150, 151; orsej blatoucholistý, Ficaria calthifolia, C3, 133; osívka jarní, Erophila verna, 86 (1991), 127 (1989); ostřice chabá, Carex flacca, 104; ostřice měkkoostenná, Carex muricata, 34; ostřice nízká, Carex humilis, C4, 5, 14, 16, 22, 24, 25, 31, 42, 43, 45, 46, 50, 53, 54, 55, 59, 60, 63, 64, 66, 68, 69, 76, 84, 85, 86, 88, 95, 105, 106, 108, 109, 110; ostřice ostrá, Carex acutiformis, 72, 75; ostřice Otrubova, Carex otrubae, C4, 4, 70, 71, 73, 74, 75, 91, 96, 101, 117, 119, 122, 123, 124, 125, 128, 129, 132, 135, 136, 144, 145, 150; ostřice plstnatá, Carex tomentosa, 104; ostřice štíhlá, Carex acuta, 30, 47; ostřice ţitná , Carex secalina, §2, C2, H, 70, 72, 73 (1996), 91, 92, 96 (1992), 97, 98 (1998), 99 (1999), 100 (1988), 101, 104, 117, 118, 119, 124 (1993), 125, 134, 141, 142; ovsíř luční pravý, Avenula pratensis subsp. pratensis, 12 (1994), 13, 21, 23 (2000), 25, 26, 28, 31, 46, 50 (1999), 68 (1987), 85, 86, 88, 106, 109; oţanka kalamandra, Teucrium chamaedrys, 5, 24, 25, 39, 43, 45, 46, 83 (1992), 86, 102, 105, 109 (1991); pamětník rolní, Acinos arvensis, 81; pampeliška červenoplodá, Taraxacum erythrospermum, 58 (1987), 85, 86, 88; pastinák setý pravý, Pastinaca sativa subsp. sativa, 30, 47, 85, 96, 98, 100, 104 (1986), 128, 136 (1991); pavinec horský, Jasione montana, 41; pelyněk ladní, Artemisia campestris, 3, 8, 10, 12, 13, 14, 16, 18, 19, 21, 22, 23, 25, 27, 28, 29, 39, 41, 42, 46, 50, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 60, 62, 63, 64, 66, 68, 76 (1999), 81, 83, 84, 85, 88, 90, 102, 106, 108, 109, 110, 111, 113, 121, 127; pelyněk pontický, Artemisia pontica, C3, 8, 10, 11, 16, 19, 24, 27, 46, 48, 51, 53, 54, 55, 58, 59, 60, 78, 81, 82, 83, 86, 88, 90, 93, 94, 95, 102, 107, 113, 127; penízek prorostlý, Thlaspi perfoliatum, 55, 58 (1989), 59, 60 (1991), 64 (1989), 66 (1991), 86, 95 (1999); 33
pcháč bělohlavý, Cirsium eriophorum, C3, 9, 24, 25, 31, 32, 46, 49, 50, 51, 58, 59, 64, 74, 78, 82, 85, 86, 89, 105, 106, 110, 126; pcháč bezlodyţný, Cirsium acaule, C4, 31, 32, 49, 69, 86, 89, 126; pcháč šedý, Cirsium canum, 20, 30, 47, 70, 73, 74, 96, 97, 98, 117, 122, 123, 128, 132, 136, 137; pipla osmahlá, Nonea pulla, C4, 10, 17, 18, 21, 26 (1994), 54 (2000), 55, 58 (1988), 59, 60 (1991), 64 (1995), 77, 78, 80, 86, 90, 93, 94, 95, 106, 108, 109, 126; písečnice douškolistá, Arenaria sepyllifolia, 8, 21 (1995), 24, 27, 51, 53, 58 (1987), 60 (1991), 66, 68 (1987), 76, 77, 84, 85, 109 (1991), 121 (1989); plevel okoličnatý, Holosteum umbellatum, 60 (1995), 62 (1991), 63, 64 (1995), 66 (1995), 85, 88 (1991), 127 (1989); pomněnka drobnokvětá, Myosotis stricta, 62 (1991), 63 (1991), 86, 88 (1991); popenec obecný, Glechoma hederacea, 20, 128; prasetník kořenatý, Hypochaeris radicata, 41; prasetník plamatý, Hypochaeris maculata, C3, 85 (2000); prorostlík srpovitý, Bupleurum falcatum, 10, 11, 46, 48, 49, 51, 93; prvosenka jarní, Primula veris, 59, 60, 61, 87; pryskyřník lítý, Ranunculus sceleratus, 52, 70, 92 (1988), 118, 119, 124, 135, 138, 139, 141, 150; pryskyřník mnohokvětý, Ranunculus polyanthemos, 113 (1998), 116 (1998), 126, 136 (1991); pryskyřník plazivý, Ranunculus repens, 20, 37, 38, 47, 73, 101, 129, 132, 137; pryskyřník prudký, Ranunculus acris, 20, 30, 37, 70, 96 (1994); přeslička bahenní, Equisetum palustre, 30, 72; psárka luční, Alopecurus pratensis, 30, 37, 47, 96, 128; psineček obecný, Agrostis capillaris, 31, 32, 34, 43, 44; psineček veliký, Agrostis gigantea, 130; pstroček dvoulistý, Maianthemum bifolium, 34, 44, 133; ptačinec trávolistý, Stellaria graminea, 30; ptačinec velkokvětý, Stellaria holostea, 61, 67, 87; pupava obecná, Carlina vulgaris, 3, 11 (1991), 22, 31, 32, 48, 86 (1990), 104, 105 (1991), 106, 110, 116; pýr prostřední, Elytrigia intermedia, C4, 8, 12, 16, 19, 24, 25, 29, 39, 41, 42, 43, 48, 50, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 62, 63, 68 (1991), 69, 81, 82, 86, 88, 90, 102, 105, 106, 111, 112 (1989), 126; pýrovník psí, Elymus caninus, 61, 65, 67, 87, 133; radyk prutnatý, Chondrilla juncea, C4, 16, 18, 19, 21 (1988), 22, 25, 29, 50 (1999), 53, 64, 82, 93 (1999), 112 (1991), 121; rákos obecný, Phragmites australis, 38, 52, 101, 122, 123, 124, 128, 129, 130, 132, 135, 136, 138, 139, 140, 141, 142, 144, 145, 147, 148, 149, 150, 151; rdesno obojţivelné, Persicaria amphibia, 57, 75, 139; rdesno peprník, Persicaria hydropiper, 57; rdest vzplývavý, Potamogeton natans, 75, 141, 144; rozchodník bílý, Sedum album, 56; rozchodník ostrý, Sedum acre, 22, 27, 29, 39, 54, 58, 59, 62, 84, 86, 88, 102; rozchodník skalní, Sedum rupestre, 64 (1990), 66 (1990); rozchodník šestiřadý, Sedum sexangulare, 14, 16, 18, 21, 27, 39, 43, 50, 55, 56, 59, 62, 63, 64, 66, 68, 102; rozchodník velký, Hylotelephium maximum, 8, 16 (1988), 33, 39, 45, 46; rozrazil dlouholistý, Pseudolysimachion maritimum, C3, 20, 37, 38, 40, 47; rozrazil klasnatý pravý, Pseudolysimachion spicatum subsp. spicatum, C4, 1, 3, 14, 31, 32, 42 (1991), 55, 59, 105, 107, 116 (1989); rozrazil potoční, Veronica beccabunga, 143; rozrazil rozprostřený, Veronica prostrata, C3, 9 (1994), 11 (1994), 12 (2001), 39, 54 (2000), 62 (1991), 63 (1991), 76, 86, 88 (1991), 90, 105 (1999), 106, 109, 110, 111, 113, 114, 126; roţec rolní, Cerastium arvense, 7, 12, 13, 14, 21, 23, 24, 25, 27, 28, 31, 42, 43, 45, 46, 55, 56, 58, 59, 60, 62, 63, 66, 78, 85, 86, 88, 93, 106, 110, 111, 112, 113, 114, 116, 126; řebříček bertrám, Achillea ptarmica, 128; řebříček štětinolistý, Achillea setacea, C3, 2, 3, 13, 14, 24, 39, 43, 50, 58 (1987), 64, 81, 85, 88, 107, 108, 110, 127 (1989); 34
řepeň polabská, Xanthium albinum, C4, 138, 144, 149; řepík lékařský, Agrimonia eupatoria, 9, 11, 12, 16, 22, 25, 26, 29, 30, 31, 32, 35, 39, 46, 47, 48, 49, 51, 68, 74, 78, 81, 82, 83, 85, 86, 88, 89, 90, 93, 94, 104, 111, 112; řepovník vytrvalý, Rapistrum perenne, C3, 24, 59, 77, 78, 81, 82, 83, 88 (1991), 89, 90, 93, 94 (1990), 95 (1999), 111, 121; řeřicha ladní, Lepidium campestre, 10, 16, 59, 78, 93 (1999), 108 (1992), 113 (1991), 127 (1991), 144; řimbaba chocholičnatá, Pyrethrum corymbosum, 6, 11, 14, 26, 27, 45, 46, 55, 60, 61, 67, 69, 85, 87; sadec konopáč, Eupatorium cannabinum, 30, 144, 145, 149; sasanka hajní, Anemone nemorosa, 61, 87; sasanka lesní, Anemone sylvestris, §3, C3, 10; sasanka pryskyřníkovitá, Anemone ranunculoides, 61, 87; sedmikráska obecná, Bellis perennis, 20; sesel fenyklový, Seseli hippomarathrum, C3, 1, 12 (1995), 13 (2001), 16, 21, 22, 23 (2000), 24 (2000), 25, 28, 32, 33, 39, 41, 46, 50, 53, 54, 55, 58 (1989), 59, 60, 64, 66, 68, 84, 85, 86, 88, 102, 105, 106, 108, 109, 110, 113, 114; sesel roční, Seseli annum, C3, 104; silenka nadmutá pravá, Silene vulgaris subsp. vulgaris, 50, 55, 59, 62, 63, 69, 81, 89, 90, 93, 106; silenka ušnice, Silene otites, C3, 3, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 18, 22, 23, 24, 25, 26 (1991), 27, 32, 41, 42 (2000), 43, 46, 48, 50, 53, 54, 55, 56 (2000), 58 (1988), 62, 63 (1991), 64, 66 (1990), 69 (1987), 79, 80, 81, 83, 84, 85, 86, 88, 93, 102, 105 (1991), 106, 109, 110 (1992), 112 (1991), 113, 114, 116, 121 (1987); sítina článkovaná, Juncus articulatus, 57, 75, 104, 139, 141, 142, 144, 148, 149, 151; sítina sivá, Juncus inflexus, 4, 52, 70, 72, 75, 122, 124, 129, 130, 132, 140, 144, 151; sítina slanomilná, Juncus ranarius, C3, H, 134 (1988), 143; sítina smáčknutá, Juncus compressus, 131, 140; skalník celokrajný, Cotoneaster integerrimus, C4, 8, 33, 39, 45, 60; skřípina lesní, Scirpus sylvaticus, 30; skřípinec Tabernaemontanův, Schoenoplectus tabernaemontani, C2, H, 75, 96 (1992), 98 (1988), 104, 124 (1988), 138, 139, 141, 142, 143, 144, 146, 149, 151; sléz velkokvětý, Malva alcea, 15 (1988); slézovec durynský, Lavatera thuringiaca, C4, 46 (1989); smilka tuhá, Nardus stricta, 31 (2000); smldník jelení, Peucedanum cervaria, C4, 26; smrk ztepilý, Picea abies, 61; srstka angrešt, Ribes uva-crispa, 8, 33, 34, 44, 46, 55, 56, 61, 65, 67, 87; starček celolistý, Senecio integrifolius, §2, C2, 60 (1995); starček roketolistý, Senecio erucifolius, §2, C1, 74 (1992); stolístek klasnatý, Myriophyllum spicatum, 144, 149; strdivka nící, Melica nutans, 61, 65, 87; strdivka sedmihradská, Melica transsilvanica, C4, 13, 16, 18, 19, 21, 22, 24, 25, 27, 33, 39, 43, 48, 50, 51, 53, 55, 56, 58, 59, 63, 64, 66, 78, 82, 86, 93, 94, 106, 107, 108, 115, 121; sveřep vzpřímený, Bromus erectus, 6, 9, 10, 11, 12, 13, 16, 24, 49, 51, 54, 56, 63, 64, 77, 84, 88, 89, 90, 105, 106, 107, 108, 121, 126; světlík tuhý, Euphrasia stricta, 11, 32, 116; svízel bahenní, Galium palustre, 30; svízel bílý, Galium album, 40; svízel lesní, Galium sylvaticum, 61; svízel severní, Galium boreale, C4, 20 (2000), 78; svízel sivý, Galium glaucum, 10, 14, 24, 27 (1994), 45, 59, 60 (1996), 63 (1995), 69 (1988), 93 (1990), 102; svízel syřišťový, Galium verum, 1, 2, 3, 5, 9, 10, 11, 12, 13, 14, 16, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 32, 33, 35, 39, 41, 42, 43, 46, 48, 49, 50, 51, 53, 54, 55, 58, 59, 60 (1990), 62, 63, 64, 68, 69, 76, 77, 78, 80, 82, 83, 84, 85, 86, 88, 89, 90, 93, 94, 95, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 115, 126; svízel vonný, Galium odoratum, 61; svízel Wirtgenův, Galium wirtgenii, 30; 35
šalvěj hajní, Salvia nemorosa, 8, 9, 10, 11, 13, 24, 25, 27, 28, 46, 51, 54, 55, 58, 74 (1991), 77, 78, 79, 80, 81, 82, 83, 90, 93, 94, 95, 109, 112, 113, 115, 121, 127; šalvěj luční, Salvia pratensis, 9, 10, 12, 13, 14, 17, 18, 19, 22, 24, 25, 27, 28, 29, 35, 39, 43, 46, 48, 49, 50, 53, 54, 55, 58, 59, 62, 63, 64, 69, 74 (1991), 76, 78, 79, 81, 83, 84,85, 86, 88, 93, 102, 105, 106, 107, 108, 109, 110, 111, 115, 126; šalvěj přeslenitá, Salvia verticillata, 24, 58, 68, 74 (1992), 93, 94, 95; šedivka šedá, Berteroa incana, 8, 15 (1988); starček hrálolistý, Scutellaria hastifolia, §2, C2, H, 99; šišák vroubkovaný, Scutellaria galericulata, 98; škarda dvouletá, Crepis biennis, 20, 30, 47; štírovník tenkolistý, Lotus tenuis, C3, H, 97, 98, 104, 117, 124 (1999), 136 (1998); šťovík kyselý, Rumex acetosa, 20, 30, 96, 100 (1999), 136 (1991); šťovík menší, Rumex acetosella, 3, 8, 15, 31, 32, 33, 42, 43, 45, 46; šťovík přímořský, Rumex maritima, 52, 97 (1996), 98 (1992), 119 (1998), 124, 135, 138, 139, 143; tařice horská pravá, Alyssum montanum subsp. montanum, C4, 16 (1988), 18, 27, 62 (1996), 64, 66 (1991), 86, 88 (1991); tařice kališní, Alyssum alyssoides, 10 (1987), 66 (1987), 68, 86 (1990), 107, 108 (1990), 121 (1989); tařice skalní Arduinova, Aurinia saxatilis subsp. arduini , §3, C4, 1, 45; tolice nejmenší, Medicago minima, C3, 8 (1981), 22, 51, 83; tolice srpovitá, Medicago falcata, 9, 10, 12, 13, 14, 16, 18, 21, 22, 23, 24, 25, 26, 27, 28, 29, 31, 46, 48, 50, 51, 53, 54, 55, 56, 58, 59, 62, 63, 66, 68, 76, 77, 78, 79, 80, 83, 84, 85, 88, 89, 90, 93, 102, 104, 105, 106, 107, 108, 109, 112, 113, 114, 115, 118, 121, 127; tolita lékařská, Vincetoxicum hirundinaria, 3, 5, 6, 7, 41, 43, 46; tomka vonná, Anthoxanthum odoratum, 32, 41, 43, 45; topol osika, Populus tremula, 56; trýzel vonný, Erysimum odoratum, C3, 23, 24, 25 (2000), 27, 58 (1989), 59; trýzel tvrdý, Erysimum durum, 21, 24 (2000), 25, 48, 69, 77, 82, 84, 85, 90, 93 (1986), 95 (1999), 120; třeslice prostřední, Briza media, 60 (1995), 126; třešeň křovitá, Prunus fruticosa, C2, 33; třezalka horská, Hypericum montanum, 61; tuţanka tvrdá, Sclerochloa dura, C2, 36, 103; tuţebník jilmový, Filipendula ulmaria, 20; tuţebník obecný, Filipendula vulgaris, 27, 31, 32, 41, 49, 59, 60, 85, 88, 89, 105, 126; úročník bolhoj, Anthylis vulneraria, 26, 49, 62, 68, 85, 93, 106, 110 (1992); uţanka lékařská, Cynoglossum officinale, 68, 69, 76, 77, 78, 94, 106 (1986); válečka prapořitá, Brachypodium pinnatum, 10, 12, 16, 22, 24, 26, 31, 32, 35, 43, 46, 49, 58, 59, 69, 86, 89, 104, 108; violka Rivinova, Viola riviniana, 61, 65, 133;, vlaštovičník větší, Chelidonium majus, 61, 65, 133; vlnice chlupatá, Oxytropis pilosa, C3, 16, 59, 64, 66, 68, 69, 77, 78, 79, 102, 144; voskovka menší, Cerinthe minor, C4, 51, 59, 78, 93, 94, 95 (1999); vousatka prstnatá, Bothriochloa ischaemum, C4, 5 (1988), 12 (1986), 13 (1992), 16 (1992), 21, 22, 32 (1989), 41 (2000), 43, 46, 50, 53, 54 (2000), 64, 69 (1986), 83 (1992), 84 (1992), 86, 90, 102, 108, 109, 110 (1992, 113; vrbina obecná, Lysimachia vulgaris, 38, 147; vrbina penízková, Lysimachia nummularia, 20, 30; vrbovka chlupatá, Epilobium hirsutum, 4, 30, 52, 57, 70, 96 (1992), 98 (1992), 104, 118, 124, 135, 144, 149, 150, 151; vřes obecný, Calluna vulgaris, 1, 3, 5, 6, 31, 32, 33, 41, 42, 43, 44, 45, 46; záraza bílá šalvějová, Orobanche alba subsp. major, C3, 50, 51 (1999), 53 (1999), 58, 59, 68 (1989), 76, 77, 78, 79 (1999), 82, 83; zběhovec lesní, Ajuga genevensis, 60 (1995), 105, 110, 111; zblochan vzplývavý, Glyceria fluitans, 151; zblochanec oddálený, Puccinellia distans, H, 73 (1996), 91, 104, 119 (1988), 124, 125, 129 (1995), 130, 134, 143; 36
zdravínek jarní, Odontites vernus, C2, 117, 124, 125, 128, 131 (1984), 136 (1998); zeměţluč spanilá, Centaurium pulchellum, C2, H, 73 (1998), 91, 92, 96 (1992), 97 (1999), 98, 104 (1996), 123 (1985), 134 (1984); zlatobýl obecný, Solidago virgaurea, 11, 14; tařice skalní, Campanula bononiensis, §3, C2, 17; zvonek broskvolistý, Campanula persicifolia, 7 (1988), 11 (1991), 49, 60 (1990), 62 (1996), 78, 85, 87, 89; zvonek kopřivolistý, Campanula trachelium, 65 (1995); zvonek okrouhlolistý, Campanula rotundifolia, 1, 2, 3, 5, 11, 12, 31, 32, 33, 35, 41, 42, 43, 49, 50, 83, 85, 86, 89, 110; zvonek rozkladitý, Campanula patula, 20, 47, 136 (1991); ţabník jitrocelový, Alisma plantago-aquatica, 38, 57, 98 (1992), 124, 138, 141, 144, 148, 149, 150, 151; ţluťucha lesklá, Thalictrum lucidum, C3, 38 (2000), 52 (2000), 100 (1999), 123; ţluťucha menší, Thalictrum minus, C3, 14 (1987), 27, 43, 59, 69, 95.
Poděkování Autor děkuje vedení Magistrátu statutárního města Mostu za umoţnění vydání této publikace. Dále děkuje vedoucímu odboru ţivotního prostředí a mimořádných událostí panu Vladimíru Pátkovi a zaměstnanci tohoto odboru panu Petru Formánkovi za spolupráci při terénních revizích lokalit v roce 2004.
Literatura Kubát K. (ed. et al. eds.) (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Praha. Procházka F. (ed.) (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000). – Příroda, Praha, 18: 1-166. Štika O. (1857): Kurze Uibersicht der Phanerogamen aus der nächsten Umgebung der Stadt Brüx. – In: Jahres-Bericht des k. k. Obergymnasiums zu Brüx für das Schuljahr 1857. www.rostliny.nikde.cz
Foto Mgr. Jaromír Sládek (2004) www.rostliny.nikde.cz
37
JITROCEL PŘÍMOŘSKÝ BRVITÝ (plantago maritima) Původ: od střední Evropy přes Ukrajinu, Kavkaz, Malou Asii, Írán aţ na Sibiř a do Mongolska. U nás jen v severozápadních Čechách a na jiţní Moravě. Výskyt: přírodní památka Velká Volavka jihozápadně od Volevčic (lokalita č. 104) a Bylany, východní břeh umělého rybníčku u rozcestí silnice od Mostu do Bylan (lokalita č. 123). Charakteristika: vytrvalá bylina s vícehlavým oddenkem a přízemní růţicí listů, listy masité, kopinaté aţ čárkovité, 3-5 ţilné, stvoly přímé nebo vystoupavé, 15-30 cm vysoké, oblé, přitiskle chlupaté, klasy válcovité, 5-15x delší neţ široké, kalich hluboce členěný, cípy krátce brvité, korunní cípy vejčité, tupě špičaté, tyčinky delší neţ koruna, nitky bělavé, prašníky ţlutavé. Plodem je tobolka. Roste na slaných aţ poloslaných loukách, na jaře mokrých, v létě vysychavých půdách. Lokalit s výskytem tohoto druhu v posledních letech značně ubylo, zcela například vymizel ve středních Čechách. Proto jitrocel mořský brvitý patří ke kriticky ohroţeným taxonům naší květeny (C1), ve stejné kategorii podléhá i ochraně podle zákona (§1). KUŘINKA SOLNÁ (spergularia salina) Původ: pobřeţí moří severní, západní a jiţní Evropy, Středomoří, izolovaně vnitrozemská slaniska střední a jihovýchodní Evropy a Sahary, na východ areál zasahuje aţ po severní Mongolsko, zavlečena i na Dálný východ, do jiţní Afriky a na Nový Zéland. U nás roste velice vzácně v severozápadních a středních Čechách, také na jiţní Moravě, na Slovensku jen na dvou mikrolokalitách v Podunají. Výskyt: Zaječice, asi 0,5 km severozápadním směrem, mokřad v poli severně od cesty do Hořké Vody (lokalita č. 73), Bylany, břehy starého blanského rybníka (lokalita č. 124), Bylany, podél jiţního úpatí náspu ţelezniční vlečky na pravé straně břehu Lučního potoka (lokalita č. 125). Charakteristika: jednoletá aţ víceletá bylina, 5-20 cm vysoká, lodyhy poléhavé aţ vystoupavé, nahoře hustě ţláznatě chlupaté, listy na příčném řezu oblé, kališní lístky vejčitě kopinaté, ţláznatě chlupaté aţ lysé, korunní lístky jen 1,7-3,0 mm dlouhé, růţové, na bázi bílé, vzácně zcela bílé. Plodem je tobolka, semena bez lemu. Roste na mokrých a slunných slaniskách a slaných loukách, v okolí minerálních pramenů, na okrajích rybníků, výhradně na slaných půdách, v pásmu níţin. Slaniska patří k nejohroţenějším stanovištím, sama kuřinka solná značně ustupuje. Proto je zařazena ke kriticky ohroţeným druhům naší květeny (C1), ve stejné kategorii je chráněna i podle zákona (§1).
38
KONIKLEC LUČNÍ ČESKÝ (pulsatilla pratensis) Původ: Rakousko, Maďarsko, Polsko, bývalé východní Německo, Slovensko a Česko. U nás převáţně termofytikum a navazující mezofytikum, severní a střední Čechy, jiţní Morava. Výskyt: například pahorek u jiţního okraje staré části obce Brňany, nad koupalištěm (lokalita č. 28), vrch Zlatník, jiţní svah (lokalita č. 46). Charakteristika: Najdeme jej v xerotermních travinných společenstvech, často na stepích a na skalnatých místech, v místech s mělkou minerální půdou. V Čechách se vyskytuje často společně s Pulsatilla patens, od které se liší menším mnoţstvím květů, které jsou převislé (nicí) a válcovité. Barva květu je tmavěfialová. Na místech společného výskytu s Pulsatilla patens lze najít jejich kříţence s proměnlivými intermedialními znaky. Tito jedinci kvetou sytě červenofialovou barvou a jsou sterilní. Patří k silně ohroţeným taxonům naší květeny (C2), stejně je chráněn i zákonem (§2). KOZINEC BEZLODYŽNÝ (astragalus exscapus) Původ: Evropa, nesouvislé rozšíření - jiţní Alpy, severovýchodní Španělsko, na Balkáně po Albánii a severní Řecko, na východě v okolí Oděsy a v Moldávii, na severu nejdále v německém Duryňsku a Sasku-Anhaltsku, u nás se objevuje v Čechách v Dolním Povltaví, Středním Poohří, Podkrušnohoří a Labském středohoří, další výskyt je soustředěn do několika lokalit v panonské části jiţní Moravy. Výskyt: například Rudolice, jiţní svah a skalky při východní hraně opuštěného lomu (lokalita č. 18), vrch Zlatník, jiţní svah (lokalita č. 46), přírodní památka Velká Volavka jihozápadně od Volevčic (lokalita č. 106, 107, 108, 109, 110) Charakteristika: vytrvalá bylina s velice dlouhým a silným kořenem a značně zkrácenou lodyhou, listy rostou ve zdánlivé přízemní růţici. Vyhledává slunná, suchá a teplá stanoviště v níţinách a pahorkatinách. Kozinec bezlodyţný je označován jako pozoruhodný postglaciální relikt. Jeho uţití v minulosti bylo poměrně široké, byl pouţíván v lidové medicíně (například k léčbě syfilidy), slouţil však také jako sladidlo a ve Švýcarsku údajně i jako náhraţka kávy. V kultuře se objevuje velice zřídka, nesnese totiţ přesazování a nelze jej téměř ani mnoţit vegetativně. Kozinec bezlodyţný patří k silně ohroţeným druhům naší květeny (C2), stejně je jeho ochrana posuzována i zákonem (§2).
39
KOZINEC RAKOUSKÝ (astragalus austriacus) Původ: střední a východní Evropa - od Rakouska přes Moravu a jihovýchod Polska na Ukrajinu, střední Asie, izolovaně v severovýchodním Španělsku, v Čechách a v předhůří Kavkazu. U nás vzácně jen v teplejších oblastech. Výskyt: například vrch Zlatník, jiţní svah (lokalita č. 46), Lišnice, 0,6 km jihovýchodním směrem od středu obce, zbytek jiţního svahu vytěţeného vrchu, nad levým břehem Srpiny (lokalita č. 115). Charakteristika: vytrvalá bylina s polehavými aţ vystoupavými lodyhami, 20-35 cm vysokými, listy podlouhlé, kopinaté nebo čárkovité, květní hrozny jsou řídké, květy šikmo odstálé aţ nící, koruna světle modrá aţ světle modrofialová, křídla kratší neţ pavéza, člunek mnohem kratší neţ křídla. Plodem jsou lusky. Roste na suchých výslunných stráních, kamenitých svazích, mezích a ve světlých borech, většinou na bazických podkladech. Kozinec rakouský patří k ohroţeným druhům naší květeny (C3), zákonem je chráněn v kategorii silně ohroţených druhů (§2). OMAN NĚMECKÝ (inula germanica) Původ: Středomoří s přesahy do střední a východní Evropy, u nás vzácně na jiţní Moravě a velice vzácně v Českém středohoří, na Praţsku a v Polabí. Výskyt: například Sedlecký vrch (lokalita č. 81),přírodní památka Chloumek u Bečova, jiţní stepní svah (lokalita č. 95). Charakteristika: vytrvalá bylina s hustě listnatou, vzpřímenou lodyhou a malými úbory květů v chocholíku. Roste na stepních suchých a slunných stráních, na okrajích křovin a v lemech doubrav v níţinách a pahorkatinách, hojněji na vápenci. Oman německý patří k silně ohroţeným druhům naší květeny (C2) a chráněn je ve stejné kategorii i podle zákona (§2).
40
BĚLOZÁŘKA LILIOVITÁ (anthericum liliago) Původ: bělozářka liliovitá je rozšířena v Evropě, Malé Asii a v severní Africe. U nás se vyskytuje roztroušeně pouze v západních, severozápadních a středních Čechách. Výskyt: například loučky na úpatí svahu Ressl (lokality č. 1,3,5), vrch Hněvín, horní část jiţního svahu nad Zahraţanami (lokalita č. 8), Charakteristika: vytrvalá bylina s krátkým oddenkem a masitými kořeny. Listy jsou čárkovité, široké do 7 mm, sloţené víceméně v přízemní růţici. Lodyha je přímá, jednoduchá, květy bílé 3-4 cm široké, sloţené v jednoduchém hroznovitém květenství. Plod je vejčitá tobolka. Výška rostliny dosahuje 3070 cm. Roste na výslunných stráních, kamenitých a suchých, vyhýbá se vápnitým půdám. Bělozářka liliovitá patří k ohroţeným druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii chráněna i zákonem (§3). DIVIZNA BRUNÁTNÁ (verbascum phoeniceum) Původ: střední, jiţní a východní Evropa, západní Asie, u nás se objevuje v teplých níţinách a na výhřevných pahorkatinách, především ve středních Čechách, v Polabí a na jiţní Moravě. Výskyt: například Rudolice, pahorek nad vodojemem (lokalita č. 13), přírodní památka Velká Volavka jihozápadně od Volevčic (lokalita č. 106, 107, 108, 109, 110) Charakteristika: vytrvalá nebo dvouletá bylina dosahující výšky aţ jednoho metru, lodyha je zpravidla přímá, nevětvená, řídce olistěná, přízemní listy v růţici jsou řapíkaté, květy vykvétají v koncovém hroznu, jsou tmavofialové, vzácně však i bílé. Plodem je tobolka. Roste na travnatých a skalnatých stanovištích, na výhřevných svazích a písčinách v teplejších oblastech, od níţin po pahorkatiny. Lokalit s výskytem divizny brunátné v minulosti značně ubylo, je proto zařazena k ohroţeným druhům naší květeny (C3) a ve stejné kategorii i chráněna zákonem (§3).
41
HLAVÁČEK JARNÍ /adonis vernalis) Původ: východní Evropa a západní Sibiř, reliktně zasahuje i do panonské oblasti střední Evropy. Výskyt: například Rudolice, jiţní svah a skalky při východní hraně velkého opuštěného lomu (lokalita č. 18), Ţeleznický vrch, jihovýchodní svah (lokalita č. 43). Charakteristika: dobře známý hlaváček jarní bývá z širšího rodu Adonis často vyčleňován k samostatnému rodu Adonanthe, který zahrnuje několik druhů vytrvalých bylin. Severní hranice areálu tohoto krásného druhu prochází jiţním okrajem Moravského krasu, vzácně se vyskytuje i na dalších teplých lokalitách jiţní Moravy. Těchto míst je však stále méně. V minulosti byla bylina sbírána pro léčivé účinky, obsahuje kardioaktivní glykosidy, často se pěstuje jako krásná skalnička. Hlaváček jarní je zařazen k silně ohroţeným druhům naší květeny (C2), podle zákona je však chráněn jako ohroţený druh (§3), je také chráněn mezinárodně Washingtonskou úmluvou (CITES). HVĚZDNICE ZLATOVLÁSEK (aster linosyris) Původ: střední, jiţní a východní Evropa. U nás roztroušeně v teplejších oblastech. Výskyt: například pahorek u jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník (lokalita č. 10), Sedlecký vrch (lokalita č. 81,82). Charakteristika: vytrvalá bylina s hustými čárkovitě kopinatými listy na přímé lodyze a s květními úbory, které zpravidla nemají vyvinuty jazykovité květy (pokud výjimečně ano, pak jsou bílé nebo nafialovělé). Roste na výslunných stepních stráních a skalách, častěji na vápenci. Vykvétá aţ v pozdním létě, v době na jiné květy jiţ značně chudé, a tak se svou nápadností stává barevnou dominantou stepních lokalit aţ dlouho do podzimu. Hvězdnice zlatovlásek je zařazena k ohroţeným druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je i chráněna zákonem (§3).
42
KAVYL IVANŮV (stipa joannis) Původ: střední a východní Evropa, Asie. U nás se vyskytuje ve dvou poddruzích: nominátní subspecie roztroušeně v teplejších oblastech a subsp. puberula (k.i. pýřitý), která je zachycena na našich fotografiích, jen na hadcových stepích u Moravského Krumlova. Výskyt : například pahorek u jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník (lokalita č. 10), vrch Zlatník, jiţní svah (lokalita č. 46), Charakteristika: vytrvalá, hustě trsnatá tráva, 30-70 cm vysoká, stébla přímá, často obloukovitě převislá, olistěná, u nominátního poddruhu pochvy i čepele listů lysé, u subsp. puberula na líci hustě chlupaté, lata jednoduchá, v pochvě nejvyššího listu, plevy kopinaté, osina chlupatá, aţ 35 cm dlouhá. Plodem je obilka. Změny vlhkosti způsobují, ţe dlouhá osina pomáhá zavrtávat obilku do půdy. Na východoevropských stepích jsou dokonce doloţena zranění pasoucích se ovcí, kterým ostré obilky kavylů takto pronikly do kůţe. Roste na suchých kamenitých stráních a stepích, od níţin po pahorkatiny. Kavyl Ivanův patří k ohroţeným druhům naší květeny (C3), ve stejné kategorii je chráněn i podle zákona (§3). Na Slovensku je z hlediska ohroţení hodnocen jako druh zranitelný (VU). LILIE ZLATOHLAVÁ (lilium martagon) Původ: Euroasijský druh, celá Evropa aţ po jiţní Skandinávii, v Asii zasahuje daleko za Ural. Výskyt: Les na západním a severním svahu Jánského vrchu u Korozluk (lokalita č. 61), Bečov, dubový les na mírném severním svahu vrchu Vinice (lokalita č. 87). Charakteristika: naše nejběţnější lilie, přesto dnes je jiţ zařazovaná k vzácnějším druhům. Roste většinou ve světlých lesích, ve vyšších polohách se nevyhýbá ani otevřeným loukám. Upřednostňuje vápenec. V kultuře se pěstuje málo, rozrůstá se poměrně pomalu, vyţaduje spíše polostín a bohatou listovku s přídavkem vápníku. Dobře se hodí do přírodních partií zahrad nebo do okolí skalky.V minulosti byla ceněna jako léčivá bylina, především ji měly v oblibě porodní báby. V Červeném seznamu je lilie zlatohlavá zařazena ke vzácnějším druhům, které vyţadují další pozornost (C4), podle zákona je však chráněna jako ohroţený druh (§3).
43
MODŘENEC TENKOKVĚTÝ (muscari tenuiflorum) Původ: jiţní a střední Evropa, vyskytuje se i u nás v severozápadních a středních Čechách a na jiţní Moravě. Výskyt : například loučka na úpatí svahu Ressl (lokalita č.5), vrch Hněvín, horní část jiţního svahu nad Zahraţanami (lokalita č. 8), Charakteristika: cibulnatá rostlina se vzpřímeným stvolem, 20-60 cm vysokým, s prodlouţeným květním hroznem, který je sloţen ze sterilních modrofialových horních květů a fertilních květů spodních, jejichţ srostlé okvětní lístky jsou ţlutozelené nebo ţlutohnědé a okvětní cípy tmavě hnědé aţ černé. Sterilní květy jsou stejně dlouhé jako květy fertilní tímto znakem (stejně tak temnými okvětními cípy) lze tento druh dobře odlišit od u nás poněkud hojnějšího modřence chocholatého (Muscari comosum). Roste na výslunných stráních, na stepích a v lesních lemech od níţiny po pahorkatinu. Modřenec tenkokvětý patří k silně ohroţeným druhům naší květeny (C2), podle zákona je chráněn jako druh ohroţený (§3).
SASANKA LESNÍ (anemone sylvestris) Původ: mírné oblasti Evropy a Asie. Výskyt: pahorek u jihovýchodního úpatí vrchu Lajsník (lokalita č. 10). Charakteristika: vytrvalá bylina, 20-45 cm vysoká, lodyha přímá, plstnatá, přízemní listy řapíkaté, dlanitě 5dílné, květ 5četný, bílý. Roste na teplých a slunných místech, převáţně na vápenci. Ještě před několika desetiletími bývala na jiţní Moravě i v některých oblastech Čech poměrně hojná, v současnosti je jiţ ohroţeným druhem. V kultuře se pěstuje řada forem a odrůd. Zjara potřebuje půdu přiměřeně vlhkou, později v létě vysychavou. V níţinách se jí daří více v polostínu, ve vyšších polohách můţe vystupovat i na slunnější stanoviště. Sasanka lesní patří k ohroţeným druhům naší květeny (C3) a ve stejné kategorii je chráněna i zákonem (§3).
44
TAŘICE SKALNÍ ARDUINOVA (aurinia saxatilis Arduini) Původ: střední Evropa (nominátní poddruh jen ve Středomoří), u nás se objevuje v teplejších oblastech, kde má severní hranici svého areálu rozšíření. Výskyt: loučka na úpatí svahu Ressl (lokalita č. 1), Vrch Zlatník (lokalita č. 45). Charakteristika: vytrvalá bylina s přímou a na bázi dřevnatou lodyhou, s dlouze řapíkatými přízemními listy v husté růţici, přisedlými listy lodyţními a květy v krátkých hroznech. Celá rostlina je hvězdovitě chlupatá, šedoplstnatá. Dlouhé kořeny pronikají hluboko do skalních štěrbin. Vyhledává skalnatá stanoviště, roste i na zdech hradních zřícenin, od níţin aţ do podhorského stupně. Objevuje se také dosti často v kultuře, je to oblíbená skalnička, která upoutává pozornost především v době květu. Kromě botanického druhu se pěstuje i řada kultivarů, prodávají se rostliny s panašovaným listem i plnokvěté. Tařice skalní Arduinova je z hlediska ohroţení hodnocena jako vzácnější druh, který vyţaduje další pozornost (C4), podle zákona je chráněna v kategorii druhů ohroţených (§3).
45
MAPA LOKALIT
Poznámka : -
lokalita č. 148 se nachází nad lokalitou č. 146 pod obcí Záluţí (není zobrazeno na mapě)
-
lokalita č. 109 je leţí mezi lokalitami č. 108 a 110 u obce Volevčice (číslo není zobrazeno na mapě) 46
