Statistické zpracování průzkumu návštěvnosti Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Statistické zpracování průzkumu návštěvnosti Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Kristina Somerlíková, Ph.D.

Brno 2008

Silvie Chrástecká

2

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci zpracovala samostatně za použití materiálů, které uvádím v seznamu použitých zdrojů.

V Brně dne 23. května 2008

...................................

3

Na tomto místě chci poděkovat vedoucí mé bakalářské práce Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D. za její cenné rady a připomínky při zpracování této práce. Dále děkuji ředitelce MVK Vsetín RNDr. Heleně Gajdůškové a celému kolektivu zaměstnanců za umožnění průzkumu a za jejich ochotu a vstřícnost.

4

Abstract CHRÁSTECKÁ, S. Statistical elaboration of marketing research of attendance of Masaryk´s public library Vsetín. Bachelor work. Brno, 2008. This bachelor work occupies with marketing research by basic statistical methods. This research was performed in Masaryk´s public library Vsetín. This survey finds out if informants have enough leisure time and the most frequent ways of its spending. Next this work investigates statistical set from different sociographic standpoints.

Abstrakt CHRÁSTECKÁ, S. Statistické zpracování marketingového průzkumu návštěvnosti Masarykovy veřejné knihovny Vsetín. Bakalářská práce. Brno, 2008. Tato

bakalářská

práce

se

zabývá

zpracováním

marketingového

průzkumu pomocí základních statistických metod. Tento průzkum byl proveden v Masarykově veřejné knihovně Vsetín. Zjišťuje, zda mají respondenti dostatek volného času a jakým způsobem jej nejčastěji tráví. Dále tato práce zkoumá daný soubor z různých sociografických hledisek.

5

OBSAH

Obsah 1

Úvod........................................................................................................................... 7

2

Metodika a cíl práce .................................................................................................. 9 2.1 Cíl.......................................................................................................................... 9 2.2 Metodika .............................................................................................................. 9

3

Literární přehled ......................................................................................................11

4

Masarykova veřejná knihovna Vsetín....................................................................12 4.1 Historie knihovny ..............................................................................................12 4.2 Regionální funkce knihovny .............................................................................14 4.3 Komunitní knihovna..........................................................................................15

5

Marketingový výzkum ............................................................................................16 5.1 Definice marketingového výzkumu .................................................................16 5.2 Techniky marketingového výzkumu ...............................................................16 5.2.1

Dotazování ....................................................................................................16

5.2.1.1

Osobní dotazování...............................................................................17

5.2.1.2

Písemné dotazování.............................................................................17

5.2.1.3

Telefonické dotazování .......................................................................18

5.2.1.4

Elektronické dotazování......................................................................18

5.2.2

Pozorování ....................................................................................................19

5.2.3

Experiment ....................................................................................................19

5.3 Typy marketingového výzkumu ......................................................................19 5.4 Proces marketingového výzkumu ....................................................................22 6

Statistická terminologie ...........................................................................................27 6.1 Klasifikace statistických znaků .........................................................................27 6.2 Statistické zpracování ........................................................................................28 6.2.1

Třídění statistických znaků a rozdělení četností........................................28

6.2.2

Měření závislostí...........................................................................................29

6.2.2.1

Klasifikace statistických závislostí .....................................................30

6.2.2.2

Měření závislosti číselných znaků......................................................30

6.2.2.3

Měření závislosti slovních znaků .......................................................31

1 ÚVOD

7

6

Vlastní práce .............................................................................................................33 7.1 Zpracování a prezentace výsledků ...................................................................33 7.2 Měření závislosti slovních znaků......................................................................40

8

Závěr .........................................................................................................................44

9

Použité zdroje...........................................................................................................46

10 Přílohy.......................................................................................................................47

1 ÚVOD

7

1 Úvod Knihy a literatura tvoří důležitou část života téměř každého člověka. Většinu z nás doprovází knihy skutečně celý život, ať už se jedná o literaturu, kterou čteme pro osobní potěchu, či o literaturu nutnou ke vzdělávání. S literaturou se setkáváme již v útlém dětském věku. Tvoří součást poznávání okolního světa a pomáhá rozvíjet fantazii a představivost. Postupně se od pohádek dostáváme ke slabikáři a jednoduchým textům, na kterých se naučíme číst. Po rodičích je dalším průvodcem světem knih je základní škola, která má dle mého názoru největší vliv na to, jaký vztah si každý jednotlivec k literatuře vytvoří. Pro některé žáky totiž bývá četba povinné literatury tím největším trestem. Podobný vývoj ještě zažíváme i na střední škole, kde je také obvyklé při závěrečné, např. maturitní, zkoušce uvádět seznam přečtené literatury. Tento list dokresluje obraz o daném člověku. V této fázi už je ale většinou volba žánrů a autorů otázkou vlastní volby a preferencí. Stejně tak na nás výběr literatury zůstává i po zbytek života, kdy knihy pro člověka již nejsou pouze povinností či nutným zlem, ale tvoří oblíbenou náplň trávení volného času. Většina z nás literaturu však nepoužívá jen k zaplnění volného času, ale také ke studiu a sebevzdělávání. Knihy, přestože jsou základním prostředkem získávání informací, vzdělání a prostředkem, který nám pomáhá krátit čas, jsou v poslední době též záležitostí poměrně nákladnou. U odborné literatury toto platí dvojnásob. Často se tedy stává, že jsou knihy nahrazovány moderními prostředky, z nichž nejvýraznější podíl připadá Internetu. Musím ale zmínit, že ještě pořád mnoho internetových zdrojů, které nalezneme na požadované téma pomocí prohlížeče, nepřináší zaručené, autorizované informace. Což jasně vyplývá z toho, že na Internet může kdokoli umístit téměř cokoli. Myslím, že je třeba na tohle dbát a dávat si pozor. Mnoho lidí informace získané na této celosvětové síti zpochybňuje, avšak pro dynamicky se vyvíjející obory či vyhledávání velmi aktuálních

1 ÚVOD

8

informací je Internet nástrojem velmi potřebným. Já se ovšem přikláním k tomu, že knihy jsou pro člověka cennějším zdrojem než materiály v elektronické podobě. Vzhledem k výše zmíněné nákladnosti nákupu knih chci konstatovat, že je velmi užitečná existence a funkčnost knihoven. Ať už se jedná o knihovny obecné, které nalezneme v každém městě i vesnici nebo o knihovny specializované, které jsou nezbytnou součástí všech školských zařízení či vzdělávacích institucí či ústavů. Díky tomu má zjednodušený přístup ke knihám celá široká veřejnost dle svého zájmu a potřeby. Poplatky za členství nejsou tak vysoké a umožňují tím registraci téměř všem zájemcům. Knihovny jako takové v dnešní době však již také nepřinášejí pouze možnost výpůjček knih. Již dávno se březen, měsíc knihy, změnil na měsíc Internetu. Dovolím si konstatovat, že mnoho knihoven je centrem vzdělávání daného města či regionu, obsahují informační regionální centra, nabízí různé přednášky, kurzy a semináře. I v dnešní uspěchané době vytváří příjemné, často až komorní prostředí pro trávení volného času. Toto téma jsem si pro svou práci vybrala proto, že mě zajímá, jaká je návštěvnost knihoven a jaký je o ně zájem. Zda jsme se nechali pohltit touto dobou informačních technologií nebo pro nás knihy ještě něco znamenají. Pro provedení výzkumu jsem si vybrala Masarykovu veřejnou knihovnu Vsetín. Tato instituce prošla přibližně před rokem a půl zásadní změnou. Byla přemístěna do nové moderní budovy ve středu města, čímž se zvýšila také její funkčnost. Nové prostory nabízejí nyní zájemcům širší spektrum služeb, které mohou využívat.

2 METODIKA A CÍL PRÁCE

9

2 Metodika a cíl práce 2.1

Cíl

Cílem mé práce je potvrdit nebo vyvrátit hypotézu o skladbě členů knihovny, jejich oblíbených žánrech, návštěvnosti knihovny a jejím celkovém využití. Dle osobního pohledu na tuto problematiku přepokládám, že knihovnu navštěvují spíše ženy než muži a proto očekávaným nejoblíbenějším žánrem jsou romány pro ženy a lehká oddychová literatura. Dále se domnívám, že více volného času, a tím i možností navštívit knihovnu, mají lidé pokročilejšího věku – důchodci. Mezi další časté návštěvníky knihovny zařazuji dle svých předpokladů studenty, kteří vyhledávají jak literaturu potřebnou ke studiu, tak literaturu, které se věnují ve svém volném čase. Z hlediska zaměstnání očekávám nízkou návštěvnost lidí, kteří jsou osobou samostatně výdělečně činnou, protože si myslím, že při výkonu své podnikatelské činnosti, nemají dostatek volného času. Tato práce by neměla být pouze prací teoretickou, ale bude vytvořena po dohodě s ředitelkou a kolektivem zaměstnanců Masarykovy veřejné knihovny Vsetín tak, aby kromě informování o současném stavu také sloužila k dalšímu rozvoji knihovny. Má pomoci roztřídit členy podle jednotlivých kritérií, zjistit spokojenost a

zkušenosti s knihovnou,

přiřadit

jednotlivým skupinám členů jejich

nejoblíbenější druh literatury, zhodnotit, zda je vyhovující rozpětí otevírací doby knihovny a další kritéria, která slouží k analýze návštěvnosti knihovny. Tímto pomůže ke zdokonalení služeb knihovny a k maximálnímu přiblížení klientům. V práci bude obsažena část literární přehled, část popisující teoretický postup při provádění marketingového výzkumu a jeho následné zpracování a poslední část bude věnována vyhodnocení zjištěných informací a jejich komentářům.

2.2

Metodika

Příprava teoretické práce spočívala v zajištění potřebné literatury, jejího nastudování a následného využití v mé práci. Prameny, ze kterých jsem čerpala, jsou uvedeny v seznamu použité literatury a ty nejdůležitější z nich jsou popsány

2 METODIKA A CÍL PRÁCE

10

v literárním přehledu, který stručně informuje o tom, které zdroje byly využity k jednotlivým částem práce. V rámci vlastní práce byla příprava podstatně různorodější. Již při první myšlence týkající se obsahu práce jsem chtěla zpracovat marketingový průzkum pro skutečnou organizaci. A to z toho důvodu, že by výsledky mé práce mohly být zužitkovány při budoucím vývoji instituce, třebaže se nemusí jednat o upotřebení všech charakteristik a získaných informací. Jednou z mnou preferovaných institucí byla právě Masarykova veřejná knihovna Vsetín. Při první návštěvě ředitelky, RNDr. Heleny Gajdůškové, jsem ji seznámila se svým předběžným záměrem a osvětlila jsem též plánovaný průběh marketingového výzkumu. Poněvadž byla paní ředitelka velmi vstřícná, domluvily jsme se, že tedy skutečně výzkum v knihovně proběhne s tím, že budou do dotazníku zařazeny otázky, které přinesou knihovně potřebné informace. Následně jsem tedy vytvořila dotazník tak, aby odpovídal všem požadavkům. Finální podobu dotazníku jsem konzultovala s paní ředitelkou, dále s pracovníky knihovny, kteří již

výzkum

v knihovně

pro

svou

vlastní

potřebu

někdy

prováděli,

a se zaměstnanci PR oddělení MVK Vsetín. Samotné šetření jsem prováděla v knihovně osobně, po dobu přibližně třech týdnů. Po dokončení dotazování následovalo zpracování výsledků. K této činnosti jsem využívala odbornou literaturu, uvádějící postupy zpracovávání získaných dat. Další část zpracování byla zjednodušena využitím programu Unistat verze 5.1, s nímž a jeho činností jsem se, díky vedoucí práce Ing. Kristině Somerlíkové, Ph.D., mohla v rámci této práce poprvé seznámit. Dále následovala tvorba grafů pomocí Excelu a vytvoření komentářů, které vysvětlují vypočítané výsledky

3 LITERÁRNÍ PŘEHLED

11

3 Literární přehled K vytvoření práce byla využita literatura, jež je uvedena v seznamu použité literatury. Většina knih sloužila pro zpracování teoretické části práce, čili k páté a šesté kapitole. První z uvedených kapitol se zabývá marketingovým výzkumem. Obsahuje definici marketingového výzkumu, popisuje techniky marketingového výzkumu, kterými jsou dotazování, pozorování a experiment. Dále jsou vymezeny typy marketingového výzkumu a jako poslední část této kapitoly je uveden proces marketingového výzkumu. Cennou literaturou pro tuto část jsou publikace zejména dvou autorů, kterými jsou prof. Ing. Jana Stávková, CSc. a prof. PhDr. Miroslav Foret, CSc.

Jednou z důležitých knih pro zpracování byla i jejich

společná kniha Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky, která byla využita zejména pro zpracování části týkající se technik marketingového výzkumu. Další kniha profesora Foreta, Marketingová komunikace, pomohla se samotnou definicí marketingového výzkumu. Pro tuto definici byla použita i publikace Philipa Kotlera, Marketing management: Analýza, plánování, využití, kontrola. Posledními použitými publikacemi k tématu marketingového výzkumu jsou knihy Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů od autora Paula Hagueho a kniha Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti, autora Ing. Romana Kozla, Ph.D. Nastudované informace a fakta z uvedených zdrojů jsou v práci kombinovány a vzájemně se prolínají. Pro kapitolu zabývají se statistickými pojmy a statistickým zpracováním jsem nejvíce využívala skripta prof. Ing. Bohumila Minaříka, CSc., a to Statistika I. Popisná statistika, první část a Statistika I. Popisná statistika, druhá část. Tento oddíl byl dotvořen i s pomocí knihy Statistika pro ekonomy, jejíž autory jsou prof. Ing. Richard Hindls, CSc., prof. Ing. Stanislava Hronová, CSc. a prof. Ing. Jan Seger, CSc.

4 MASARYKOVA VEŘEJNÁ KNIHOVNA VSETÍN

12

4 Masarykova veřejná knihovna Vsetín Masarykova veřejná knihovna Vsetín je příspěvkovou organizací města Vsetína. Je veřejnou knihovnou s univerzálními knihovními fondy a zároveň plní úlohu regionálního centra knihovnických, bibliografických a informačních služeb pro síť veřejných knihoven okresu Vsetín. V současné době sídlí v srdci města, na Dolním náměstí. Obr. 1: Budova MVK Vsetín

4.1

Historie knihovny

Historie knihovny je velmi bohatá. Ráda bych se zaměřila na období od 90. let minulého století. Současná Masarykova veřejná knihovna používala postupně tyto názvy: 1. Masarykova veřejná knihovna (1921 - 1940), 2. Městská knihovna (1940 1945), 3. Masarykova veřejná knihovna (1945 - 1951), 4. Okresní lidová knihovna (1951-1969), 5. Okresní knihovna (1970 - 1990).

Návrat k současnému názvu

Masarykova veřejná knihovna nastal v roce 1991. V 90. letech přibyly různé služby


13

a aktivity. Byla zavedena kopírovací služba, půjčování videokazet a CD, další výpůjční den – čtvrtek – dříve nepůjčovní den. Začala se též rozvíjet spolupráce se zdravotně postiženými občany. Tehdy se také otevírací doba rozšířila o sobotní dopoledne. Kulturní akce a besedy byly zaměřeny na literaturu dříve nedostupnou. Již v roce 1992 byla otevřena zvuková knihovna pro zrakově postižené a již tehdy se objevily první pokusy získat peníze prostřednictvím grantů. Skutečný začátek automatizace knihovny nastal v roce 1993, kdy se podařilo získat Grant na informační služby drobným a středním podnikatelům v hodnotě 400.000 Kč. Automatizace výrazně pokročila v letech 1997 - 1998, začalo se totiž půjčovat pomocí čárových kódů ve všech odděleních. Od roku 1998 knihovna

vydává

informační

bulletin.

V roce

2001

knihovna

oslavila

80. narozeniny. Rok 2004 byl pro knihovnu důležitý přípravou projektu do strukturálních fondů na získání větších prostor pro knihovnu, poněvadž současné prostory již nebyly dostačující. Pracovalo se na záměru projektu „komunitní knihovny“. Díky tomuto záměru pak město Vsetín v červenci 2004 podalo projekt do strukturálních fondů na opravu části budovy tzv. Kremlu – budovy na Dolním náměstí. V roce 2005 byl projekt přijat k realizaci. Díky projektům se tedy knihovna v roce 2006 přestěhovala do nových prostor a rozvinula své služby jako komunitní a vzdělávací centrum. Slavnostní zahájení činnosti knihovny v budově na Dolním náměstí proběhlo 26. září 2006 a stalo se významným mezníkem v kulturním životě města Vsetín. Nová vsetínská knihovna, umístěná v centru města, patří nyní k jeho dominantám. Kromě obvyklé půjčovny, čítárny a studovny zahrnuje i víceúčelový společenský sál vybavený moderní technikou, informační turistické centrum a komunitní klub pro mládež, který je moderně a pestře vybaven nábytkem, společenskými hrami, časopisy a poslechovými místy. Počítačová učebna slouží především vzdělávacím kurzům výpočetní techniky a v případě potřeby též jako přístupová místa k internetu. Knihovna konečně dostala možnost proměnit se v moderní informační instituci, fungující jako informační, vzdělávací a komunitní centrum pro město Vsetín i okolí, které je schopno pružně měnit své služby dle požadavků moderní doby


14

a vytváří nabídku pro své stálé klienty, ale láká i nové návštěvníky. Tím působí nejen jako prostředí pro sociální integraci, ale i jako prevence negativních jevů a napomáhá tím pozitivnímu rozvoji města i jeho obyvatel. Rok 2007 následně ukázal nárůst počtu čtenářů, který se z 4 800 vyhoupl na 5 700. V tomto roce byl kladen důraz na stabilizaci činnosti všech provozů na Dolním náměstí: -

centrální půjčovny, která zaznamenala obrovský nárůst zájmu,

-

K-klubu, studovny, čítárny, kde jsou neustále hledány vhodné aktivity pro mladé lidi,

-

informačního centra, které postupně rozšiřuje nabídku služeb pro turisty i domácí návštěvníky.

Knihovna se pravidelně zapojuje do různých kulturních událostí, jako je např. Valašské záření, Dobrá zpráva, Den Země, Živý Betlém, pořádané městem Vsetínem a spoustu jich také sama pořádá. Jde např. o Malý ples pro knihu, který se koná každý rok již od roku 1999 stejně jako literární a znalostní soutěž pro děti s názvem „O poklad strýca Juráša“. Téměř samozřejmostí je zapojení se do „Týdne knihoven“.

4.2

Regionální funkce knihovny

Regionální funkce jsou odborné knihovnické činnosti, v jejichž rámci poskytuje krajská knihovna a jí pověřené knihovny základním knihovnám v kraji knihovnické služby. MVK Vsetín pomáhá zajistit základním knihovnám na základě smluv s obecními úřady poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb občanům. Regionální služby jsou zajišťovány za spolupráce profesionálních knihovníků střediskových knihoven. Cílem je zajistit všeobecnou dostupnost veřejných knihovnických a informačních služeb a koordinovat odbornou činnost knihoven. Služby, které regionální středisko poskytuje, jsou poradenská a konzultační činnost, vzdělávání knihovníků, pořádání seminářů a porad, metodická pomoc


při revizi a

aktualizaci

knihovních fondů,

15

základní

servis

informačních

prostředků, zpracování statistiky o fungování a činnosti základních knihoven a komunikačních technologií.

4.3

Komunitní knihovna

Všeobecným cílem projektu „Masarykova veřejná knihovna jako instituce komunitních

aktivit a celoživotního vzdělávání ve Vsetíně“ je integrace

znevýhodněných skupin obyvatelstva do komunity, má napomáhat k jejich pracovnímu uplatnění a snížení jejich sociální izolace prostřednictvím nabídky vzdělávání v komunitní knihovně ve Vsetíně. Knihovna nabízí znalosti, informace, vzdělávací a komunitní programy. Nabízí komunitní aktivity na pomoc rozvoji občanské společnosti ve Vsetíně a okolí, volnočasové aktivity pro mládež včetně prevence kriminality. Komunitní knihovna propojuje tradiční knihovnické a informační služby s činnostmi komunitního centra. Knihovna se stává poradenským místem pro znevýhodněné občany a svými vzdělávacími aktivitami posiluje jejich profesní vybavenost zejména v oblasti informační gramotnosti a motivaci k práci. Cílovými skupinami jsou nezaměstnaní (dlouhodobě nezaměstnaní, matky s malými dětmi a osoby s nízkou kvalifikací) a děti a mládež ohrožené sociální exkluzí. Hlavními aktivitami v rámci projektu jsou vzdělávací kurzy a semináře zaměřené na informační gramotnost a motivaci a vzdělávací bloky pro děti orientované zejména na přípravu na budoucí profesi a komunitní programy pro volný čas.

5 MARKETINGOVÝ VÝZKUM

16

5 Marketingový výzkum 5.1

Definice marketingového výzkumu

Podle Foreta slouží marketingový výzkum k získávání informací pro základní oblast marketingového řízení. Přináší informace o situaci na trhu, zejména o chování zákazníků a upozorňuje též na možná podnikatelská rizika. Dle

Kotlera

znamená

marketingový

výzkum

systematické

určování,

shromažďování, analyzování a vyhodnocování informací, týkajících se určitého problému, před kterým firma stojí. Kozel definuje marketingový výzkum jako systematický a cílevědomý proces směřující k získání určitých informací, které nelze získat z jiných oblastí marketingového informačního systému. Vedle marketingového výzkumu se též setkáváme s pojmem marketingový průzkum. Tyto dva pojmy jsou často ztotožňovány. Ve skutečnosti je však průzkum trhu pouze záležitost krátkodobá, která monitoruje současný (aktuální) stav

na trhu. Na rozdíl od průzkumu je výzkum činností dlouhodobějšího

charakteru a zabývá sledováním průběhu situací na trhu.

5.2

Techniky marketingového výzkumu

Rozlišujeme

3

základní

techniky

marketingového

výzkumu.

Jedná

se o dotazování, pozorování a experiment. (Stávková, Foret, 2003) 5.2.1 Dotazování Dotazování je nejpoužívanější technikou při marketingovém výzkumu. Provádí se pomocí dotazníků či záznamových archů. Důležitý je i správný kontakt s dotazovaným (respondentem). Rozlišujeme kontakt přímý, bezprostřední (např. při písemném zodpovídání otázek) a kontakt zprostředkovaný tazatelem. Za tazatele považujeme osobu, která stojí mezi výzkumníkem a respondentem (např. při ústním dotazování).


17

Kozel rozlišuje 4 typy dotazování, a to osobní, písemné, telefonické a elektronické. Výběr typu dotazování závisí zejména na povaze a rozsahu zjišťovaných informací, cílové skupině respondentů, dále na časových a finančních možnostech. Každá z uvedených technik má své výhody a nevýhody, které je potřeba ve vztahu k prováděnému výzkumu zvážit. Nelze tedy univerzálně říci, která z nich je nejlepší, ale je třeba vybrat tu nejvhodnější (nebo je kombinovat) pro naši konkrétní situaci. Nejčastěji v praxi dochází ke kombinování těchto technik: 5.2.1.1 Osobní dotazování Tento typ dotazování je založen na osobním styku s respondentem. Osobní styk spočívá v přímé komunikaci s respondentem a nezáleží na tom, zda dotazník vyplňuje tazatel či respondent. Za hlavní výhodu je zde považována zpětná vazba mezi respondentem a tazatelem. Tazatel je zde důležitou osobou, která průběh dotazování vede, a ovlivňuje svým chováním a pokládáním otázek jak průběh výzkumu, tak následně i jeho výsledky. Na druhou stranu je přínosem to, že při špatném či nepřesném pochopení otázky, tak jak je naformulována v dotazníku, může daný problém dotazovanému přiblížit a tím mu pomoci při porozumění a odpovědi. Při osobním dotazování získává tazatel o dotyčném respondentovi další informace prostřednictvím jeho pozorování. Tento typ dotazování přináší nejvyšší návratnost odpovědí. To je ovšem dáno také momentálními časovými možnostmi respondentů, jejich zájmem o zkoumané téma a jejich ochotou odpovídat. Nevýhodou je poměrně vysoká časová i finanční náročnost, která je dána hledáním, školením a kontrolou tazatelů a dále menší míra anonymity a riziko zkreslení odpovědí tazatelem. 5.2.1.2 Písemné dotazování Dotazník je doručen respondentovi různými způsoby, např. poštou nebo je přiložen k výrobku či jej dostane u příležitosti určitých akcí. V tomto případě není potřeba tazatelů, protože dotazovaní vyplňují dotazník sami a nejsou ovlivněni přítomností další osoby. Respondenti mají také více času a mohou si i vybrat dobu, kdy dotazník zodpoví. V tomto případě je třeba naformulovat otázky tak, aby byly srozumitelné a zvládnutelné i bez cizí pomoci.


18

Problémem je, že nevíme, kdo skutečně dotazník zodpověděl a lze tak obtížněji stanovit strukturu respondentů. Další nevýhodou je nízká návratnost vypsaných dotazníků. Na toto má podstatný vliv průvodní dopis, který má respondenty zaujmout, motivovat a také informovat o cíli. Dále vysvětluje způsob vyplnění, slíbení zachování anonymity, určit termín vyplnění a nemělo by se zapomenout ani na poděkování a podpis. Písemné dotazování je časově náročnější, protože je třeba počkat až budou dotazníky respondentům doručeny a než se vrátí nazpět potřebné množství odpovědí. 5.2.1.3 Telefonické dotazování Tento způsob je velmi podobný dotazování osobnímu, jen zde chybí osobní kontakt. Tazatel musí být člověk vyškolený, schopný zaujmout a dokázat vést efektivní hovor. Při této formě může respondent dotazování ukončit velmi rychle položením sluchátka a tazatel již na toto není schopen zareagovat. Dotazování musí být tedy stručné, rychlé a neosobní. Ani zde nelze ve větší míře využít různé vizuální pomůcky či příklady, které by sloužily k vysvětlení nesprávně pochopené otázky. Výhodou však je anonymita respondenta, která podporuje otevřenější a upřímnější zodpovídání. V dnešní době je tento způsob velmi rozšířený a je spojen s využitím počítačové techniky, čímž došlo ke zrychlení zpracování odpovědí a jejich vyhodnocení. Další výhodou jsou nižší náklady, které se nemusí vynakládat na přemísťování tazatelů. Ti jsou totiž většinou soustředěni v agenturách či call-centrech, kde je podstatně jednodušší i jejich průběžná kontrola. 5.2.1.4 Elektronické dotazování Dotazník se k respondentům dostává e-mailem nebo je umístěn na webových stránkách. Výhodná je zde minimální časová i finanční náročnost. Rozesílání e-mailů je rychlé a stejně tak zpracování je jednodušší, protože získaná data jsou v elektronické podobě. Odpovědi respondenta nejsou ovlivňovány tazatelem. Dále předpokládáme, že se tohoto výzkumu účastní lidé, kterým je daná problematika bližší. Při elektronickém kontaktu s respondenty můžeme více než


19

při jiném typu dotazování využívat grafické pomůcky. Nevýhodou je ale to, že respondenti potřebují počítač s připojením na Internet. Dále je zde nízká návratnost dotazníků a všechna data, která získáme, nejsou plně důvěryhodná. 5.2.2 Pozorování Tato technika je prováděna pomocí pozorovatelů, kteří pouze registrují reakce a způsoby chování. Při pozorování je nutná nezávislost pozorovatele. Pak se jedná o objektivní získávání informací o sledovaném předmětu. Žádnou aktivitu nevyvíjí ani pozorovaný, pouze se eviduje jeho chování. Podle

míry

standardizace

členíme

pozorování

na

standardizované

a nestandardizované. Rozdíl mezi nimi je v tom, že u standardizovaného je přesně určeno, které jevy má pozorovatel sledovat, do které kategorie se mají pozorované skutečnosti přiřazovat a je také stanoven způsob pozorování, záznamu i chování pozorovatele. U nestandardizovaného pozorování se vymezuje pouze cíl pozorování

a

způsob

průběhu

pozorování

je

rozhodnutím

samotného

pozorovatele. V případě nestanovení přesných podmínek pozorování lze ale jen těžko porovnávat výsledky získané různými pozorovateli. 5.2.3 Experiment Tyto metody zachycují ovlivnění jednoho jevu (závisle proměnná) jevem druhým (nezávislá proměnná), a to v uměle vytvořených podmínkách. Snaží se o zachycení reakcí a objasnění tohoto chování. Rozlišujeme experimenty laboratorní, které probíhají ve speciálně organizovaném umělém prostředí a experimenty terénní (přirozené), které probíhají v obvyklém prostředí.

5.3

Typy marketingového výzkumu

Z hlediska formy výzkumu, tedy metody sběru informací, můžeme rozlišit dva základní typy shromažďování dat, čili dva základní typy marketingového výzkumu (Foret, 2003) Primární marketingový výzkum (field research) – tento typ je prováděn s využitím jedné nebo kombinací technik uvedených v předcházející kapitole.


20

Při uplatňování těchto metod získáváme tzv. data primární, čili data získávaná v terénu, která jsou nová, aktuální a relevantní. Sekundární marketingový výzkum (desk research) – zde se zpracovávají data získaná z jiných zdrojů, např. z literatury či výsledků primárních výzkumů někoho jiného (nejdostupnější a nejvhodnější jsou v tomhle případě data Českého statistického úřadu). Jedná se o tzv. marketingový výzkum u stolu a získáváme data sekundární, která jsou staršího data a doposud byla někde uložena nebo publikována. (ČSÚ, v agenturách, publikacích, hospodářské komory.) Sekundární data jsou méně nákladná a rychleji dostupná, mohou sloužit jako kvalitní podklady pro primární výzkum. Na druhou stranu mohou být neaktuální, nespolehlivá či ne úplně vyhovující. (Foret, 2003) Z obecně metodologického hlediska se rozlišuje: •

Popisný (deskriptivní) výzkum, který popisuje jevy, se kterými se v dané oblasti můžeme setkat.

•

Kauzální (diagnostický) výzkum, který kromě toho, že daný problém popisuje, také pátrá po příčinách, hledá souvislosti, závislosti a vztahy příčiny a následku, tzv. vztahy kauzální. Výsledkem bývá často výzkum popisný. Výzkum je náročnější na přípravu, zpracování i interpretaci výsledků.

•

Předpovědní (prognostický) výzkum, jehož cílem je dle současných vývojových trendů určit předpokládaný budoucí stav sledovaných jevů.

Podle způsobu řešení rozlišujeme: Marketingový výzkum základní se zabývá zpravidla řešením obecných, teoretických a nikoli konkrétních problémů. Jeho výsledkem nejsou určitá doporučení či řešení určitého problému.


21

Marketingový výzkum aplikovaný se týká řešení konkrétních situací, je prováděn na objednávku,

zadavatel

potřebuje

vyřešit

daný

problém.

Aplikovaný

marketingový výzkum tak přinese dostatek informací, které pak umožní navrhnout řešení konkrétní situace či problému. Rozdíl mezi kvalitativním a kvantitativním výzkumem Výzkum kvalitativní Kvalitativní výzkum se zabývá porozuměním. Nedotazujeme se velkého množství lidí. Dá se proto tvrdit, že výsledky nemohou být nikdy přesné, protože je zde nedostatek měření. Tento typ výzkumu dovoluje využívat menšího počtu dotazovatelů To je dáno rozsahem souboru, který je menší než u výzkumu kvantitativního. Díky tomu lze provádět sběr dat ve většině případů osobně (a lze například pokládat otevřenější otázky). Tím se dosahuje vyšší kvality jednotlivých výsledků. Celkově ale nemůžeme výsledky vztáhnout na celou populaci či na všechny členy zkoumaného oboru. Vyskytne-li se v průběhu řešení nějakého problému nejistota, stačí pouze několik hloubkových rozhovorů, aby byl problém vysvětlen a nalezena vyhovující odpověď. To je dáno tím, že k vyřešení problému je třeba porozumění jeho příčině a následkům. Pokud se o toto tazatelé snaží, jedná se pak o velmi hodnotný výzkum. Mezi techniky kvalitativního výzkumu patří pozorování, diskusní skupiny, hloubková interview, projektivní techniky dotazování (nepřímá otázka, slovní asociace, dokončování příběhu, symbolická analogie, fantazie, kreslení, apod.). Kvalitativní výzkum firmám přináší též možnost využívat inspirace a nápady, který vyplynou z uskutečněných rozhovorů či diskusí.


22

Výzkum kvantitativní Kvantitativní výzkum se zabývá měřením trhu či populace spotřebitelů, kteří trh vytvářejí. Získáváme data, o velkém, někdy až nekonečném množství lidí. Potřebné informace mohou být získávány buď tzv. cenzem, což je sběr informací od každého jednotlivého člena zkoumaného oboru (může se například jednat i o zjištění údajů o všech spotřebitelích trhu) nebo může být použita některá z výběrových metod. Výběrové metody jsou založeny na tom principu, že výsledná data získaná „ze vzorku“ mohou zastupovat celý trh nebo celou populaci. Jedná se o jejich největší pozitivum. Nevýhodou u těchto metod je však časová i finanční náročnost, která je větší než u metod kvalitativního výzkumu. Výzkumnými technikami

jsou osobní rozhovory, písemné dotazování, pozorování nebo

experiment.

5.4

Proces marketingového výzkumu

Marketingový výzkum se skládá z mnoha činností, které jsou důležité jak pro správný průběh výzkumu, tak pro jeho úspěšné dokončení. Z toho důvodu je nutné provést všechny fáze, a to nejlépe ve stanoveném čase a pořadí. Každý marketingový výzkum je jedinečný. Odlišnost každého výzkumu je dána konkrétním problémem, který se má vyřešit. I přes tyto odlišnosti lze v průběhu každého výzkumu rozlišit dvě etapy, a to etapu přípravy výzkumu a následně poté etapu realizace výzkumu, která zahrnuje též zpracování a analýzu zjištěných údajů. V rámci uvedených etap se provádí několik po sobě následujících kroků, které spolu souvisí a doplňují se. Příprava výzkumu má zajistit vytvoření předpokladů pro realizaci výzkumu. Pokud se zde objeví případné chyby či nedostatky, mohou mít za následek oslabení či znehodnocení výsledků v dalších fázích. (Stávková, Foret, 2003)


23

Marketingový výzkumu můžeme rozdělit do dvou částí – příprava výzkumu a realizace výzkumu. (Stávková, Dufek, 2004) Příprava výzkumu zahrnuje: a) identifikaci problému, b) orientační analýzu situace, c) vytvoření plánu výzkumného projektu. Realizace výzkumu zahrnuje: d) sběr dat, e) zpracování shromážděných dat a jejich analýzu, f) interpretaci výsledků výzkumu. ad a) Identifikace problému Správně formulovat problém je nejdůležitější částí procesu marketingového výzkumu. Problém musí být definován co nejpřesněji, aby pak výsledky ve finální fázi opravdu odpovídaly požadavkům zadavatele. Pokud by se tak nestalo, mohlo by dojít ke zbytečnému plýtvání finančních prostředků na výzkum, který by řešil jiný problém. Je důležité vyhnout se příliš úzké definici problému. Definování problému říká, proč se má výzkum provést. Na stanovení problému nadále navazuje určení cíle výzkumu. Ty by měly říct, co má výzkum zjistit. ad b) Orientační analýza situace Vycházíme zde z dostupných informací a zdrojů o daném problému. Jde v podstatě o ověření hypotézy. Snažíme se zjistit, kde leží podstata problému a jeli problém specifický pouze pro naši činnost nebo se dotýká i ostatních subjektů a pokud ano, tak jak ony jej řeší. V rámci analýzy problémů je potřeba provést následující:


24

Analýzu cílů výzkumu – zabývá se tím, kdo a jak bude výsledky využívat, v jaké mají být podobě. Převedení cílů do marketingového výzkumu – jde o převedení cílů do závislých či nezávislých proměnných. Otázky jsou převedeny do jedné nebo více konečných hypotéz – hypotéza určuje vztah mezi dvěma nebo více proměnnými. ad c) Vytvoření plánu výzkumného projektu Na základě definovaného cíle a směru jeho řešení si stanovíme plán marketingového výzkumu. Ten slouží jako soubor instrukcí pro provedení výzkumu (zahrnuje nejen obecnou strategii, ale i taktiku) a dále jej používáme k průběžné kontrole stanoveného rozpočtu (určuje procedury a techniky, aby nedocházelo zejména ke zbytečným časovým prostojům a bylo zajištěno co nejlepší provedení výzkumu). V plánu je obsaženo: •

specifikace údajů (informací), které budeme shromažďovat

•

způsoby sběru informací - uvádíme zde, která technika bude použita (experiment, dotazování či pozorování)

•

metody zpracování dat - stanoví se zde metoda, kterou použijeme, zda budeme testovat výsledky, ověříme spolehlivost výzkumu

•

rozpočet výzkumu - zde je důležité zajistit efektivní využití vložených prostředků a srovnat je s očekávanými efekty


•

25

stanovení přesných specifických úkolů jednotlivým pracovníkům - je třeba určit pracovníky na provádění jednotlivých činností a dobu, po kterou budou jednotlivé operace trvat

•

kontrola plánu - měla by být na malém vzorku provedena zkouška, z níž by se daly přesněji odhadnout náklady, potřeba času a případně opravit chyby v doposud stanoveném postupu

ad d) Sběr dat Jedná se o samotné získání (shromáždění) dat, ať už se jedná o data sekundární či primární. Při všech metodách sběru je nutné si uvědomit která z technik (pozorování, experiment, dotazování) bude použita. Tuto fázi realizační etapy můžeme považovat za časově i finančně nejnáročnější. Ještě před jejím zahájením je totiž potřeba získat nebo vyškolit šikovné tazatele či pozorovatele, na jejichž práci závisí průběh a výsledky výzkumu. ad e) Zpracování shromážděných dat V plánu výzkumu by měl být způsob zpracování stanoven ještě dříve, než začnou být výsledky shromažďovány. Zpracování se vztahuje zejména k získaným primárním údajů, protože tyto je nutno: •

upravit - ověřit jejich relevantnost, úplnost a přesnost

•

klasifikovat - pro usnadnění rozdělit získaná data do tříd a kategorií

•

kódovat - slovní znaky převést do numerických znaků, aby mohlo být ke zpracování využito výpočetní techniky


•

26

technicky zpracovat - znázornit výsledky formou potřebných tabulek a grafů, které podají názorný, srozumitelný a logicky uspořádanou představu o zkoumaných jevech, především o jejich vývoji, struktuře a závislosti

ad f) Interpretace výsledků Interpretace výsledků znamená stručné a jasné slovní konstatování závěrů. Konečným cílem výzkumu je doporučení, které pomáhá zadavateli vyřešit daný problém. Závěry jsou prezentovány bez dalších statistických údajů písemnou nebo ústní formou. Písemná prezentace je obvykle ve formě závěrečné zprávy o průběhu výzkumu a jeho výsledcích. Protože je závěrečná zpráva určena především pro zadavatele, je nutné aby její jednotlivé části byly provázány i s cíly, které byly definovány na začátku činnosti.

6 STATISTICKÁ TERMINOLOGIE

27

6 Statistická terminologie Při statistickém zkoumání se zajímáme o hromadné jevy a procesy, tj. jevy a procesy vyskytující se u velkého množství prvků. Tyto prvky nazýváme statistickými jednotkami a jsou základními prvky statistického pozorování. Vlastnosti statistických jednotek vyjadřují statistické znaky. Statistické znaky můžeme rozdělit podle několika kritérií, a to především podle toho, jak lze vyjádřit jejich obměny. (Hindls, Hronová, 2003)

6.1

Klasifikace statistických znaků

Můžeme-li varianty znaku vyjádřit číselně, jedná se o znaky kvantitativní. Vyjadřujeme-li obměny znaku slovně, jde o znaky kvalitativní. Nabývá-li statistický znak pouze dvou variant, jde o znak alternativní a znak, který může nabývat více než dvě varianty nazýváme znakem množným. Kvantitativní znaky můžeme dále členit na znaky měřitelné (metrické), jejichž hodnoty se dají porovnávat a na znaky pořadové (ordinální), které pouze odrážejí pořadí jednotlivých jednotek. Další členění kvantitativních znaků je na znaky spojité a nespojité. Nespojité znaky nabývají pouze některých číselných hodnot a spojité znaky mohou v rámci určitého intervalu nabývat libovolných hodnot. Dalším pojmem, který je potřeba zmínit je statistický soubor, což je množina všech statistických jednotek, u kterých zkoumáme příslušné statistické znaky. Tento soubor můžeme nazvat jednorozměrným, pokud u všech statistických jednotek zkoumáme pouze jeden znak. Dále podle toho, zda zkoumáme u každé statistické jednotky

dva

nebo

i více

znaků,

hovoříme

o

statistických souborech

dvourozměrných, resp. vícerozměrných. Na správném výběru statistických jednotek a vhodném výběru statistických znaků, závisí úspěch a výsledky další práce. Proto je třeba těmto činnostem věnovat potřebnou pozornost. Statistická jednotka a zjišťované znaky musí být


28

přesně vymezeny z hlediska věcného, čili zjištěný znak musí být přesně definován.

6.2

Statistické zpracování

Pokud provádíme statistické zjišťování, obdržíme výsledky v neuspořádané podobě. Proto je úkolem statistického zpracování získaná data uspořádat, a to z pohledu věcného, časového nebo prostorového, hovoříme tedy o statistických řadách věcných, časových a prostorových. (Minařík, 2006) 6.2.1 Třídění statistických znaků a rozdělení četností Třídění obnáší rozdělení jednotek souboru do skupin tak, aby co nejlépe vynikly charakteristické vlastnosti pozorovaných jevů. (Hindls, Hronová, 2003) Provádíme-li třídění jen podle obměn jednoho statistického znaku, jde o jednostupňové třídění. Třídíme-li dle více statistických znaků, jedná se o třídění vícestupňové. Při jednostupňovém třídění uspořádáváme údaje o sledovaném znaku do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku přiřadíme počty příslušných statistických jednotek, které nazýváme četnostmi. Rozlišujeme absolutní a relativní četnost. Absolutní četnost je vymezení samotného počtu výskytu. Chceme-li však mezi sebou porovnat různá rozdělení četností lišící se svým rozsahem, je vhodné převést absolutní četnost na četnosti relativní. Relativní četnost (pi) je podíl jednotlivých počtu výskytů, neboli absolutních četností (ni) na celkový rozsah souboru:

p= n ∑n i

i

k

i =1

i

Kromě dvou uvedených, rozdělujeme ještě kumulativní (součtové) absolutní a kumulativní (součtové) relativní četnosti. Ty nám podávají informaci o tom, kolik jednotek souboru, resp. jaká poměrná část souboru má variantu znaku menší nebo rovnou určité dané obměně.


29

Výše uvedeným tříděním získáme tabulku rozdělení četností. V prvním sloupci tabulky uvádíme zjištěné hodnoty číselného znaku (variační třídění), resp. získané obměny slovního znaku, ve druhém sloupci jsou uvedeny absolutní četnosti a ve sloupci třetím relativní četnosti. Další sloupce tvoří součtové četnosti absolutní a součtové četnosti relativní. Vytvořená tabulka se však liší, třídíme-li znaky číselné a třídíme-li znaky slovní. Při třídění číselných znaků rozlišujeme třídění prosté a třídění skupinové. Prosté třídění využijeme tam, kde počet vzájemně od sebe různých hodnot znaku je relativně nízký a s rostoucím rozsahem souboru se nezvyšuje. Jedná se o diskrétní znaky, např. počet členů domácnosti, apod. Skupinové třídění provádíme vždy u všech znaků spojitých. Soubor zjištěných hodnot rozdělíme na určitý počet intervalů (tříd) o stejné konstantní šířce a zjistíme, kolik hodnot spadá do každého daného intervalu. Dále potřebujeme stanovit střed třídy, což je hodnota ležící uprostřed intervalu. Střed třídy vystupuje u tříděných dat jako hodnota zastupující všechny hodnoty dané třídy. (Minařík, 2006) Údaje uvedené v tabulce rozdělení četností můžeme vyjádřit i graficky. Toto znázornění je přehlednější a srozumitelnější než data uspořádaná v tabulce. Histogram rozdělení četností použijeme při třídění podle číselného znaku a kruhový výsečový graf použijeme většinou, když potřebujeme znázornit třídění slovních znaků. (Hindls, Hronová, 2003) 6.2.2 Měření závislostí Při zpracovávání marketingového výzkumu nezjišťujeme pouze strukturu souboru, ale též zkoumáme, zda mezi zjištěnými skutečnostmi existuje nějaké závislosti. Pod pojmem závislost rozumíme případy, kdy je možno vztah mezi hodnotami dvou veličin vyjádřit pomocí jistého pravidla, které přiřazuje určité hodnotě jedné z veličin hodnotu veličiny druhé. Toto pravidlo nazýváme funkcí.


30

Předmětem statistiky není pevná, nebo-li deterministická závislost, u které stačí prozkoumat pouze jeden případ, protože každý další, jestliže jsou splněny podmínky experimentu a měření je provedeno dostatečně přesně, nemůže skončit jinak než předem určeným a očekávaným výsledkem. Statistika se ovšem zabývá takovými závislostmi, kdy prozkoumání každého dalšího případu přináší zpřesnění znalostí o závislosti, která se projevuje pouze jako určitá tendence, identifikovatelná tím lépe, čím větší počet případů je do jejího zkoumání zahrnut. Zkoumání takovýchto závislostí nelze vlastně nikdy ukončit, protože každý další případ přináší pro její rozpoznání něco nového. Závislosti tohoto typu se nazývají volné, statistické, nebo také stochastické. (Minařík, 2000) 6.2.2.1 Klasifikace statistických závislostí Můžeme-li u závislosti jednoznačně stanovit příčinu a účinek, jde o závislost jednostrannou. Příčina je v tomto případě nezávislou proměnnou, který se zpravidla označuje symbolem X a o účinku hovoříme jako o závisle proměnné Y. Můžeme též použít označení vysvětlující a vysvětlovaná proměnná. Nelze-li naproti tomu u příčinné závislosti příčinu a účinek jednoznačně pojmenovat, mluvíme o závislosti oboustranné. Statistickou závislost číselných znaků označujeme jako korelaci a závislost slovních znaků jako kontingenci. Následující část textu bude zaměřena na tyto dva druhy závislostí a na způsoby jejich měření. 6.2.2.2 Měření závislosti číselných znaků Při měření závislosti číselných znaků jsou data zpracovávána kombinačním tříděním do korelační tabulky a graficky se vyjadřují v korelačním diagramu. Jedná se o rovinný graf, v němž je každý případ prezentován jedním bodem. Tento shluk bodů vytváří korelační pole, jehož tvar vypovídá o základních vlastnostech, kterými jsou průběh a intenzita závislosti. Průběh závislosti může být přímočarý nebo křivočarý, rostoucí, klesající, příp. střídavý. Intenzita je tím větší, čím má pole protáhlejší, štíhlejší tvar. (Minařík, 2000)


31

Při zkoumání závislosti číselných znaků se používají metody regresní a korelační analýzy. Regresní analýza se zabývá jednostrannými závislostmi. Je obvyklé zkoumat obecné tendence ve změnách vysvětlovaných proměnných vzhledem ke změnám vysvětlujících proměnných. Korelační analýza se zabývá vzájemnými závislostmi. Tato analýza klade důraz na zjištění intenzity (síly) vzájemného vztahu

než

na

zkoumání

proměnných

z hlediska

příčiny

a

následku.

(Hindls, Hronová, 2003) 6.2.2.3 Měření závislosti slovních znaků Dotazníková šetření přinášejí nejčastěji odpovědi v podobě obměn slovních znaků. V souvislosti se slovními znaky máme k dispozici pouze jednu informaci číselného charakteru, a to absolutní, relativní a příp. součtové četnosti. Proto je také analýza slovních znaků založena na různých operacích s četnostmi. Při kombinačním třídění dvojice slovních znaků známe kontingenční tabulku, která se používá, je-li aspoň jeden z obou znaků znakem množným a asociační tabulku, jedná-li se o znaky alternativní. Protože může být pořadí obměn znaku v řádcích a ve sloupcích tabulky v podstatě libovolný, lze z ní vyčíst intenzitu závislosti, ale ne již její průběh. Rozbor kontingenční tabulky spočívá v tom, že pro všechna políčka tabulky stanovíme četnost, která by zde byla v případě, že by znaky byly nezávislé. Tuto četnost označujeme jako četnost vypočtenou a stanoví se jako součin okrajových četností příslušného řádku tabulky ni a sloupce tabulky nj dělený rozsahem souboru n dle vztahu:

níj =

ni n j n

Čím větší je rozdíl mezi teoretickou a skutečnou četností, tím je závislost obou znaků silnější. Charakteristika, která měří rozdílnost pozorovaných a vypočtených četností souhrnně za celou tabulku, je čtvercová kontingence χ2 , která se vypočítá dle následujícího vzorce:


32

χ

2

r

=

s

∑ ∑

2  nij − níj   =

níj

i = 1 j =1

Čtvercová kontingence je tedy charakteristikou intenzity závislosti v kontingenční tabulce, ovšem ne dokonalou charakteristikou, protože kromě stupně závislosti zkoumaných znaků závisí i na dalších činitelích, jako např. na rozsahu souboru, rozměrech kontingenční tabulky). Je proto lepší použít charakteristiky intenzity závislosti, které jsou od těchto vlivů očištěny. Jedná se o tzv. koeficienty kontingence. Jsou jimi Pearsonův koeficient kontingence a Cramérův koeficient kontingence, které spočítáme dle následujících vzorců: P=

χ2 2 χ +n

χ C= n min{(r −1),(s −1)} 2

Pearsonův koeficient nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1. Je-li hodnota koeficientu blíže nule, jde o závislost slabší, blíží-li se hodnota jedné je závislost výraznější. Cramérův koeficient nabývá hodnoty 0 ≤ C < 1. Při měření závislosti v asociační úloze použijeme koeficient asociace, který vypočteme dle následujícího vzorce:

− V = nn11 n1*n*1 n1*n*1n0*n* 0 Koeficient asociace měří intenzitu asociační závislosti v hodnotách od -1 až do +1. Čím je hodnota blíže nule z obou stran, tím je závislost menší. Znaménko hodnoty koeficientu rozhoduje o průběhu závislosti. Pokud výsledný koeficient nabývá kladné hodnoty, jde o závislost pozitivní, v opačném případě se jedná o závislost negativní. (Minařík, 2000)

7 VLASTNÍ PRÁCE

33

7 Vlastní práce Dotazníkové šetření jsem v knihovně prováděla osobně v průběhu asi třech týdnů. Vzhledem k místu průzkumu je tedy dotazník zaměřen pouze na členy knihovny a nikoli na širokou veřejnost. Se všemi respondenty jsem se tudíž setkala, se všemi jsem dotazník vyplnila. K osobnímu dotazování jsem přistoupila proto, že jej považuji za vhodnější způsob získávání informací, než jen např. nechat dotazníky k dispozici v knihovně. Pokud tedy respondent neporozuměl otázce nebo se objevily jiné nejasnosti, mohla jsem upřesnit její znění a tím respondentovi při vyplňování dotazníku pomoci.

7.1

Zpracování a prezentace výsledků

Dotazník, který jsem při výzkumu použila, uvádím v příloze č. 23. Dotazník se skládá z 18 otázek, jejichž první část se zaměřuje na členství v knihovně, návštěvnost knihovny a spokojenost s její působností, druhá část zjišťuje, kolik mají respondenti volného času a jak jej nejčastěji tráví a poslední 4 otázky jsou identifikační. Zjištěné výsledky jsou dále zpracovány a prezentovány. První otázka zjišťovala, jak dlouho jsou dotazovaní členem knihovny. Cílem bylo zjistit, zda přemístění knihovny do nových prostor způsobilo nárůst členů knihovny nebo jestli má knihovna již své dlouholeté stálé příznivce. Odpověď na tuto otázku je zpracována na obrázku č. 2.

Obr. 2: Délka členství v knihovně

Více než 10 let

38%

5-10 let

25%

Méně než 5 let

21%

Nové prostory

16% 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

7 VLASTNÍ PRÁCE

34

Graf potvrzuje oba výše uvedené předpoklady. Knihovnu navštěvuje velká část členů již řadu let, ale otevření knihovny v nových prostorách mělo též svůj význam a přilákalo i nové čtenáře. Zpracování otázky tedy ukázalo, že 16 % respondentů jsou novými členy knihovny, 21 % navštěvuje knihovnu méně než 5 let, 5 až 10 let navštěvuje knihovnu 25 % respondentů a nejpočetnější skupinou jsou čtenáři, kteří jsou knihovně věrni již více než 10 let. Tato skupina tvoří 38% podíl všech respondentů. Na následujícím obrázku č. 3 znázorňuji odpovědi na otázku č. 2, která od respondentů

zjišťovala,

kterou

službu

v knihovně

nejvíce

využívají.

Odpovídající mohli vybírat mezi využíváním Internetu, výpůjčních služeb, čtení denního tisku, půjčování CD a poslední možnost měla zjistit, jestli navštěvují odpočinkovou zónu K-klubu.

Obr. 3: Využívání jednotlivých služeb

Půjčování CD

2,00%

Čtení denního tistku

2,00%

Internet

5,00% 91,00%

Výpujční služby 0,00%

20,00%

40,00%

60,00%

80,00%

100,00%

Ze zpracovaného grafu je zřetelné, že výpůjční služby využívá 91 % členů knihovny. Poslední možnost, a to využívání odpočinkové zóny K-klubu se v odpovědích neumístila vůbec, což je způsobeno zřejmě složením respondentů. K-klub je určen spíše mladším členům knihovny a i přesto, že se výzkumu zúčastnilo 19 % studentů nevybral si ani jeden z nich tuto možnost. Zřejmě to bylo způsobeno tím, že byl výzkum prováděn v centrálním výpůjčním oddělení a mládež, která K-klub navštěvuje, v době provádění výzkumu do centrálního

7 VLASTNÍ PRÁCE

35

výpůjčního oddělení nezavítala, protože sám K-klub nabízí zajímavé možnosti trávení volného času. Vzhledem k tomu, že dle očekávání opravdu podstatná většina členů MVK Vsetín navštěvuje knihovnu zejména za účelem výpůjčky knih, byla samozřejmě jedna z otázek zaměřena na výběr druhu literatury, o který mají čtenáři největší zájem. Nabídka možností odpovědí vychází z běžného knihovnického druhového rozčlenění literatury. Obr. 4: Oblíbený druh literatury

Válečné romány Knihy o zahradě 2% 2% Knihy o umění Kuchařky 3% 1% Detektivky 8% Životopisy 9%

Historické romány 25%

Cestopisy 10% Ostatní 16%

Romány pro ženy 24%

Z obrázku č. 4 vyplývá, že nejoblíbenější literaturou jsou romány pro ženy, jež jsou nejoblíbenější u 25 % čtenářů (spíše tedy čtenářek), a romány historické, které dosáhly 24% podílu. Pomyslného třetího místa v pořadí dosahuje možnost ostatní, kterou uvedlo 16 % dotazovaných. Ve zpracovaných dotaznících byla k této možnosti nejčastěji uváděna sci-fi literatura, fantasy a dokonce se objevily i knihy o bylinách. Dalším žádaným druhem literatury jsou cestopisy, o které se zajímá 10 % dotazovaných. Přečíst si životopisy láká 9 % dotázaných a detektivky jsou oblíbeným žánrem u 8 % oslovených čtenářů. Dalším poznatkem, který jsem

7 VLASTNÍ PRÁCE

36

při průběhu dotazování postřehla, je, že životopisy a cestopisy čtou nejraději lidé vyššího věku a důchodci. Zájem o knihy o umění projevují 3 % čtenářů. Oblíbeným žánrem jsou pro 2 % dotázaných válečné romány a knihy o zahradě. O kuchařky, které si lze v knihovně též zapůjčit, projevuje zájem pouze 1 % dotázaných. Většina oslovených žen této možnosti nevyužívá, protože vlastní dostatek těchto publikací, takže už nemají potřebu si je půjčovat. Do výše uvedeného knihovnického rozdělení druhů literatury patří též knihy týkající se kutilství. Ty se ovšem ve zpracovaném grafu neobjevují, protože nikdo z dotázaných si je nepůjčuje. Další otázka měla určit, zda navštěvují dotazovaní knihovnu spíše pravidelně či nepravidelně. Respondenti vybírali ze třech možností. Buďto navštěvují knihovnu pravidelně nebo pouze tehdy, zůstane-li jim volný čas, který by rádi zaplnili četbou, či chodí do knihovny jen v té době, kdy potřebují získat nějaké informace (ke studiu, práci, apod.). Četnosti jednotlivých odpovědí ukazuje přehledně následující obrázek č. 5. Obr. 5: Důvody k návštěvě knihovny

Potřebuji-li informace

14%

Mám-li volný čas

20%

Pravidelně

66%

0%

20%

40%

60%

80%

Záměrem další otázky bylo vyšetřit, zda jsou členové knihovny spokojeni s uspořádáním jednotlivých částí knihovny. Za tyto části byla považována centrální půjčovna, studovna, počítačová učebna a společenský sál. Následující obrázek č. 6 uvádí zpracování odpovědí.

7 VLASTNÍ PRÁCE

37

Obr. 6: Důvody k návštěvě knihovny

Ne, nejsem spokojen(a)

1%

Spíše ano

10%

Plně spokojen(a)

89%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Na obrázku č. 7 je znázorněn graf, který ukazuje spokojenost klientů s výší ročního poplatku za členství v knihovně. Výše tohoto poplatku činí ročně v současné době 120 Kč pro dospělé a 60 Kč pro děti do 15-ti let a důchodce. Obr. 7: Vnímání výše poplatku

Vyšší než očekávání

4%

Nižší než očekávání

11%

Adekvátní výše

85%

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Výši poplatku považuje za adekvátní úrovni poskytovaných služeb 85 % dotázaných. Dokonce 11 % dotázaných by vzhledem ke spokojenosti s funkcí knihovny akceptovalo i zvýšení poplatku a pouze 4 % dotazovaných by očekávala či uvítala nižší výši poplatku. Jedna z částí dotazníku se zaměřovala i na zjištění, kolik volného času respondenti dle jejich vlastního názoru mají a jak jej tráví. Následující obrázek č. 8 graficky znázorňuje získané informace.

7 VLASTNÍ PRÁCE

38

Obr. 8: Množství volného času

Nadmíru

9%

Dostatek

52%

Málo

39%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

Nadmíru volného času má pouze 9 % dotázaných, a to i přesto, že 25% podíl dotazovaných tvořili lidé důchodového věku. Dostatek volného času k tomu, aby stihli vše, co chtějí má 52 % respondentů a 39 % dotázaných pociťuje nedostatek volného času. Grafické vyjádření na následujícím obrázku č. 9 ukazuje, jakým způsobem respondenti nejčastěji a nejraději tráví volný čas. Nejoblíbenějším druhem trávení volného času je u 37 % dotázaných četba knih a časopisů. Dalším oblíbeným způsobem, kterému se věnuje 19 % dotázaných, je sledování televize, poslouchání rádia a hudby a sledování médií. Domácí práce jako svou volnočasovou aktivitu volilo 15 % lidí. Dalších 10 % respondentů tráví nejraději svůj čas prací na počítači a u Internetu. Pro 7 % dotazovaných je nejlepší trávit volný času s rodinou či přáteli. Sport je nedílnou součástí života pro 6 % respondentů. Dalších 5 % oslovených rádo tráví volné chvíle v přírodě, na chatě či chalupě.

7 VLASTNÍ PRÁCE

39

Obr. 9: Způsob trávení volného času Příroda, chata; 5% Přátelé, rodina; 7%

Jinak; 1% TV, rádio, média; 19%

Internet, práce na PC; 10%

Sport; 6% Domácí práce; 15% Četba; 37%

Dotazník byl vyplňován převážně ženami, které tvoří 73 % dotazovaných. Podíl mužů tedy činí pouze 27 %. Z hlediska věku byli nejčetnější skupinou lidé starší 60 let, kteří tvoří 22 % souboru. Největší zastoupení měli hned za touto skupinou lidé ve věku 30 až 39 let, kteří tvoří 21 % respondentů. Další silnou skupinou jsou lidé ve věku 40 až 49 let, kteří představují 16 % zkoumaného souboru. Kategorie ve věku 20 až 29 let získala 15% podíl dotazovaných. Stejné zastoupení, a to 13 %, tvoří věková kategorie 15 až 19 let a 50 až 59 let. Z hlediska vzdělání byla nejpočetněji zastoupena skupina se středoškolským vzděláním ukončeným maturitou, která tvoří 62 % dotazovaných. Poslední identifikační otázka týkající se zaměstnání je již graficky znázorněna na obrázku č. 10.

7 VLASTNÍ PRÁCE

40

Obr. 10: Zaměstnání respondentů 30%

30% 25%

25% 19%

20% 15%

12%

10% 6% 4%

5%

2%

2%

0% Zaměstnanec Důchodce soukr. sektor

Student

Státní Zaměstnanec Mateřská zaměstnanec ve VS dovolená

OSVČ

Nezaměstnaný

Mezi oslovenými se vyskytovali nejčastěji, a to 30 %, lidé zaměstnaní v soukromém sektoru. Dalších 25 % oslovených byli lidé již důchodového věku. Naopak

studenti

tvořili

19%

podíl

všech

dotázaných.

Další

skupinou

s výraznějším zastoupením jsou státní zaměstnanci, dalších 6 % tvoří zaměstnanci veřejné správy. Maminky na mateřské dovolené představují 4 % oslovených respondentů. Skupiny nezaměstnaných a osob samostatně výdělečně činných tvoří každá 2% podíl na celkovém počtu všech dotázaných.

7.2

Měření závislosti slovních znaků

Při zpracovávání získaných informací v programu Unistat, jsem vyšetřila čtyři závislosti (mezi slovními znaky), které se v rámci mé práce objevily. Na základě tabulky v příloze č. 19 je zjištěna první a nejsilnější závislost mezi pohlavím respondentů a druhem oblíbené literatury. Pravostranná pravděpodobnost je zde rovna nule a Cramérův koeficient 0,6741. Tyto vzájemné vazby jsou znázorněny na obr. č. 11, kde můžeme naprosto zřetelně vyčíst předpokládanou skutečnost, že romány pro ženy, knihy o umění a kuchařky zajímají skutečně pouze ženy. Naopak válečné romány jsou záležitostí pouze mužskou. Oblíbenost dalších druhů literatury je pak už různými poměry rozdělena mezi obě pohlaví. Podstatná převaha čtenářek je viditelná i u historických románů, detektivek i životopisů. O cestopisy se naopak zajímají

7 VLASTNÍ PRÁCE

41

více muži. A také muži častěji volili poslední možnost odpovědi, a to, že se zajímají o jiný druh literatury. U mužů to byly nejčastěji druhy sci-fi, fantasy, knihy autora Orwella a jeden muž se dokonce zajímal o knihy o bylinách. Obr. 11: Závislost mezi pohlavím respondentů a oblíbenou literaturou Ostatní (16%) Životopisy (9%) Knihy o umění (3%) Cestopisy (10%) ženy

Knihy o zahradě (2%)

muži

Kuchařky (1%) Válečné romány (2%) Detektivky (8%) Romány pro ženy (24%) Historické romány (25%) 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Obr. 12: Závislost mezi věkovou skupinou a způsobem trávení volného času Jinak (1%) Příroda, chalupa (5%) Přátelé, rodina (7%)

15 - 19 let 20 - 29 let

Internet, PC (10%)

30 - 39 let 40 - 49 let

Sport (6%)

50 - 59 let Četba (37%)

60 let a více

Domácí práce (15%) TV, rádio, média (19%) 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

Závislost byla dle statistických charakteristik potvrzena i mezi stářím respondentů a jejich nejobvyklejším způsobem trávení volného času. V této otázce bylo

7 VLASTNÍ PRÁCE

42

rozdělení velmi pestré, jak můžeme vyčíst z grafického znázornění na obrázku č. 12. V tomto případě dosahovala pravostranná pravděpodobnost hodnoty 0,0195 a Cramérův koeficient se rovnal hodnotě 0,3297. Výpočty vycházejí z tabulky v příloze č. 20.

Obr. 13: Závislost mezi frekvencí návštěv a využívanou službou

Občas (4%) Méně než 1x měsíčně (10%)

Internet Výpůjční služby

1x měsíčně (59%)

Čtení denního tisku Půjčování CD

1x týdně (20%) Častěji než 1x týdně (7%) 0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

Zpracováním tabulky z přílohy č. 21 se podařilo prokázat závislost i mezi frekvencí návštěvy knihovny a využívanou službou. Hodnota Cramérova koeficientu je v tomto případě 0,3421 a pravostranná pravděpodobnost se rovná hodnotě 0,0005. Z obrázku č. 13 vyplývá, že členové, kteří nejvíce využívají výpůjční služby, navštěvují knihovnu zpravidla 1 x měsíčně. V grafu ale vidíme, že výpůjční služby jsou službou, u níž je frekvence návštěv různorodá. Čtenáři chodí do knihovny i častěji než jednou týdně, ale najdou se i tací, kteří zatouží po četbě pouze občas. Dále je pochopitelné, že převážná většina zájemců o využívání služeb Internetu navštěvují knihovnu častěji než je tomu například u již zmíněných výpůjčních služeb. Následující graf na obrázku č. 14, vycházející z tabulky uvedené v příloze č. 22, ukazuje poslední zjištěnou závislost, a to, jak závisí druh oblíbené literatury na dosaženém vzdělání respondentů. Cramérův koeficient dosahuje hodnoty 0,3746 a pravostranná pravděpodobnost se rovná číslu 0,0321. Nejvyšší podíl respondentů celkově zaujímali lidé s dokončeným středoškolským vzděláním

7 VLASTNÍ PRÁCE

43

ukončeným maturitou. Rozdělení je opět pestré a pouze v případě kuchařek a knih o zahradě je možné říci, že se o ně zajímá pouze jedna ze skupin respondentů. Obr. 14: Závislost mezi vzděláním a oblíbenou literaturou Ostatní (16%) Životopisy (9%) Knihy o umění (3%) Cestopisy (10%) Základní Knihy o zahradě (2%)

Vyučen Středoškolské s maturitou

Kuchařky (1%)

Vysokoškolské Válečné romány (2%) Detektivky (8%) Romány pro ženy (24%) Historické romány (25%) 0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

8 ZÁVĚR

44

8 Závěr V závěru mohu konstatovat, že tato práce vystihla to, co bylo cílem. Díky marketingovému průzkumu v knihovně jsem zjistila potřebné informace k tomu, abych mohla potvrdit nebo vyvrátit hypotézy, které jsem stanovila. Myslím tím to, že hypotéza o rozčlenění členů knihovny, o jejich volném čase, o jejich oblíbeném druhu literatury a o návštěvnosti knihovny byla v převážné míře potvrzena. Všechny zmíněné faktory ovlivňující chod této instituce jsou vzájemně provázány. Literatura je tedy i v dnešní době oblíbeným způsobem trávení volného času. 16 % dotázaných přišlo do knihovny až po jejím otevření v nových prostorách. Čtenáře můžeme díky tomu členit na ty, kteří jsou členy již delší dobu a jsou tak knihovně věrni již řadu let a na ty, které k návštěvám knihovny přilákal nový moderní vzhled a vybavení. Myslím, že z těchto výsledků může být knihovna potěšena, protože přestěhování knihovny přineslo změny v návštěvnosti, ale zároveň má základnu stálých členů, která tvoří 38 % dotázaných. Potěšující je též zjištění, že pravidelně knihovnu navštěvuje 66 % respondentů a 89 % z nich je s funkcí knihovny a jejím uspořádání plně spokojeno. Hlavní službu knihovny, čili výpůjční službu, využívá 91 % klientů. Druhou nejvyužívanější službou je poskytování přístupu k Internetu. Mezi respondenty převažovaly ženy, které tvořily 73 % dotázaných. Proto je pochopitelné, že nejoblíbenějším druhem literatury jsou romány pro ženy a historické romány. Zjištění, že 39 % respondentů uvádí, že nemá dostatek volného času, není nijak překvapující. Pokud jim však nějaký volný čas zůstane, tráví jej nejčastěji (a to 37 % z nich) četbou. Dalším oblíbeným způsobem odpočinku a relaxace je sledování televize, či poslech rádia a sledování médií. Závislosti byly vysledovány mezi pohlavím respondentů a oblíbeným druhem literatury. Již zmíněným případem jsou ženy a oblíbenost románů pro ženy a historických románů. U mužů patří k oblíbené literatuře cestopisy, životopisy a válečné romány. Dalšími druhy literatury, které se skrývají pod kolonkou jiné, jsou především žánry sci-fi a fantasy. Další silná závislost byla zjištěna mezi

8 ZÁVĚR

45

věkem respondentů a trávením volného času. U četby je poměrně rovnoměrné zastoupení všech věkových skupin, jen lidé ve věku 20 - 29 let dosahují nižšího podílu. Mírně převažující skupinou jsou lidé nad 60 let. Výsledky zpracovaného marketingového výzkumu mohou pomoci samotným zaměstnancům knihovny ověřit si, zda se podařilo statisticky prokázat jejich postřehy, osobní zkušenosti a dojmy z práce v knihovně. Myslím tím, že každý z nich má zažitou určitou představu o členech knihovny a jejich oblíbených žánrech a teď se mohou přesvědčit o tom, zda se jejich domněnky shodují či neshodují se skutečností.

9 POUŽITÉ ZDROJE

46

9 Použité zdroje [1]

FORET, M. Marketingová komunikace. 2. vyd. Brno: Computer Press, 2006. 443 s. ISBN 80-251-1041-9.

[2]

FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum – Jak poznávat své zákazníky Praha: Grada Publishing, 2003. 159 s. ISBN 80-247-0385-8.

[3]

HAGUE, P. Průzkum trhu: příprava, výběr vhodných metod, provedení, interpretace získaných údajů. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 234 s. ISBN 80-7226-9178.

[4]

HINDLS, R., HRONOVÁ, S. Statistika pro ekonomy. 4. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 425 s. ISBN 80-86419-52-5.

[5]

KOTLER, P. Marketing Management: Analýza, plánování, využití, kontrola. 9. vyd. Praha: Grada Publishing, 1998. 710 s. ISBN 80-7169-600-5.

[6]

KOZEL, R. Moderní marketingový výzkum: nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. Praha: Grada Publishing, 2006. 277 s. Expert. ISBN 80-247-0966-X.

[7]

MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika. První část. MZLU v Brně, 2006. 98 s. ISBN 80-7157-928-9.

[8]

MINAŘÍK, B. Statistika I. Popisná statistika. Druhá část. MZLU v Brně, 2000. 107 s. ISBN 80-7157-427-9.

[9]

STÁVKOVÁ, J., DUFEK, J. Marketingový výzkum. 2. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita Brno, 2004. 190 s. ISBN 80-7157-795-2.

[10]

MASARYKOVA VEŘEJNÁ KNIHOVNA VSETÍN. URL

10 PŘÍLOHY

47

10 Přílohy Příloha č. 1: Jak dlouho jste členem knihovny? Možnost Četnost c 25 b 21 a 16 d 38

Kumulativní 25 46 62 100

Procenta 25 % 21 % 16 % 38 %

Kumulativní 25 % 46 % 62 % 100 %

Příloha č. 2: Kterou službu nejvíce využíváte? Možnost Četnost b 91 a 5 c 2 d 2


Procenta 91 % 5% 2% 2%

Kumulativní 91 % 96 % 98 % 100 %

Příloha č. 3: Jak často navštěvujete knihovnu? Možnost Četnost c 59 d 10 e 4 b 20 a 7

Kumulativní 59 69 73 93 100

Procenta 59 % 10 % 4% 20 % 7%

Kumulativní 59 % 69 % 73 % 93 % 100 %

Příloha č. 4: Navštěvujete knihovnu pravidelně? Možnost Četnost b 20 c 14 a 66

Kumulativní 20 34 100

Procenta 20 % 14 % 66 %

Kumulativní 20 % 34 % 100 %

Příloha č. 5: Který druh literatury Vás nejvíce zajímá? Možnost Četnost j 9 a 25 b 24 i 3 h 10 k 16 d 2 c 8 e 1 f 2

Kumulativní 9 34 58 61 71 87 89 97 98 100

Procenta 9% 25 % 24 % 3% 10 % 16 % 2% 8% 1% 2%

Kumulativní 9% 34 % 58 % 61 % 71 % 87 % 89 % 97 % 98 % 100 %

10 PŘÍLOHY

48

Příloha č. 6: Jste schopni si sami bez větších obtíží najít požadované tituly? Možnost Četnost a 89 b 11

Kumulativní 89 100

Procenta 89 % 11 %

Kumulativní 89 % 100 %

Příloha č. 7: Vyhovuje Vám složení knihovního fondu? Možnost Četnost a 94 b 6

Kumulativní 94 100

Procenta 94 % 6%


Příloha č. 8: Navštěvujete i další aktivity knihovny? Možnost Četnost e 73 a 24 d 2 b 1


Procenta 73 % 24 % 2% 1%

Kumulativní 73 % 97 % 99 % 100 %

Příloha č. 9: Jste spokojeni s umístěním a uspořádáním jednotlivých částí knihovny? Možnost Četnost a 89 b 10 c 1


Procenta 89 % 10 % 1%


Příloha č. 10: Vyhovuje Vám otevírací doba knihovny? Možnost Četnost a 84 b 16

Kumulativní 84 100

Procenta 84 % 16 %


Příloha č. 11: Co si myslíte o výši poplatku za registraci čtenáře? Možnost Četnost a 85 b 11 c 4


Procenta 85 % 11 % 4%


Příloha č. 12: Doporučujete či doporučíte návštěvu knihovny známým? Možnost Četnost a 75 b 25

Kumulativní 75 100

Procenta 75 % 25 %


10 PŘÍLOHY

49

Příloha č. 13: Máte dle svého názoru dostatek volného času? Možnost Četnost b 52 a 39 c 9


Procenta 52 % 39 % 9%


Příloha č. 14: Jak svůj volný čas nejčastěji trávíte? Možnost Četnost f 7 a 19 e 10 c 37 b 15 d 6 g 5 h 1

Kumulativní 7 26 36 73 88 94 99 100

Procenta 7% 19 % 10 % 37 % 15 % 6% 5% 1%

Kumulativní 7% 26 % 36 % 73 % 88 % 94 % 99 % 100 %

Kumulativní 73 100

Procenta 73 % 27 %


Kumulativní 13 34 50 72 85 100

Procenta 13 % 21 % 16 % 22 % 13 % 15 %

Kumulativní 13 % 34 % 50 % 72 % 85 % 100 %

Procenta 13 % 12 % 62 % 13 %

Kumulativní 13 % 25 % 87 % 100 %

Příloha č. 15: Pohlaví Možnost Četnost b 73 a 27

Příloha č. 16: Věk Možnost Četnost b 13 d 21 e 16 g 22 f 13 c 15

Příloha č. 17: Vzdělání Možnost Četnost a 13 b 12 c 62 d 13


10 PŘÍLOHY

50

Příloha č. 18: Zaměstnání Možnost Četnost a 19 e 30 f 25 g 4 b 12 c 6 d 2 h 2

Kumulativní 19 49 74 78 90 96 98 100

Procenta 19 % 30 % 25 % 4% 12 % 6% 2% 2%

Kumulativní 19 % 49 % 74 % 78 % 90 % 96 % 98 % 100 %

Příloha č. 19: Tabulka podkladů pro výpočet závislosti mezi pohlavím a druhem oblíbené literatury

Žena Muž Součet

Žena Muž Součet

Knihy o umění 6 3 9

Historické romány 23 2 25

Romány pro ženy 24 0 24

Detektivky Kuchařky

Knihy o zahradě 1 1 2

7 1 8

1 0 1

Knihy o Cestopisy Ostatní Válečné umění romány 3 3 5 0 0 7 11 2 3 10 16 2 Součet 73 27 100

Příloha č. 20: Tabulka podkladů pro výpočet závislosti mezi stářím respondenta a způsobem trávení jeho volného času

Přátelé TV, rádio Internet Četba Domácí práce Sport Příroda Jinak Součet

Méně než 15 let 3 2 4 4 0 0 0 0 13

30 – 39 let 1 6 0 6 4 3 1 0 21

40 – 49 let 0 2 2 6 4 1 1 0 16

60 let a více 0 5 0 12 3 0 2 0 22

50 – 59 let 1 1 0 8 1 0 1 1 13

20 – 29 let 2 3 4 1 3 2 0 0 15

Součet 7 19 10 37 15 6 5 1 100

10 PŘÍLOHY

51

Příloha č. 21: Tabulka podkladů pro výpočet závislosti mezi frekvencí návštěv knihovny a využívanou službou

Výpůjční služby Internet Denní tisk Půjčování CD Součet

1x měsíčně 57 1 0 1 59

Méně než 1x měsíčně 9 0 0 1 10

Občas

1x týdně

4 0 0 0 4

17 1 2 0 20

Méně než 1x týdně 4 3 0 0 7

Součet 91 5 2 2 100

Příloha č. 22: Tabulka podkladů pro výpočet závislosti mezi dosaženým vzděláním respondentů a jejich oblíbeným druhem literatury.

Životopisy Historické romány Romány pro ženy Knihy o umění Cestopisy Ostatní Válečné romány Detektivky Kuchařky Knihy o zahradě Součet

Základní

Vyučen

2 2 3 2 0 3 0 1 0 0 13

1 3 1 0 4 2 0 1 0 0 12

Středoškolské s maturitou 6 18 18 1 3 9 1 5 1 0 62

Vysokoškolské

Součet

0 2 2 0 3 2 1 1 0 2 13

9 25 24 3 10 16 2 8 1 2 100

10 PŘÍLOHY

52

Příloha č. 23: Dotazník Vážená paní, vážený pane, jmenuji se Silvie Chrástecká, jsem studentkou Provozně ekonomické fakulty Mendlovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a obracím se na Vás s prosbou o vyplnění následujícího dotazníku. Vyplnění tohoto dotazníku je naprosto ANONYMNÍ. Cílem je zjistit, jaká je návštěvnost Masarykovy veřejné knihovny Vsetín, který druh literatury Vás nejvíce zajímá a zda máte dostatek volného času a jak jej trávíte. Výsledky průzkumu budou sloužit jako podklady pro mou bakalářskou práci. Děkuji za Vaši spolupráci a čas strávený nad vyplněním dotazníku. Silvie Chrástecká studentka 3. ročníku PEF MZLU 1. Jak dlouho jste členem knihovny? a) Od doby, kdy knihovna funguje v nových prostorách b) Méně než 5 let c) 5 – 10 let d) Ještě déle

2. Kterou službu nejvíce využíváte? (zaškrtněte max. 2 možnosti) a) Internet b) Výpůjční služby c) Čtení denního tisku d) Půjčování CD e) Odpočinkovou zónu K-klubu

3. Jak často navštěvujete knihovnu? a) Častěji než 1x týdně b) 1x týdně c) 1x měsíčně

10 PŘÍLOHY

d) Méně než 1x měsíčně e) Pouze občas

4. Navštěvujete knihovnu pravidelně? a) Ano, takřka v pravidelných intervalech b) Ne, pouze když chci zaplnit volný čas, který mi někdy zůstane c) Pouze v případě potřeby získání potřebných informací

5. Který druh literatury Vás nejvíce zajímá? a) Historické romány b) Romány pro ženy c) Detektivky d) Válečné romány e) Kuchařky f) Knihy o zahradě g) Rady pro kutily h) Cestopisy i) Knihy o umění j) Životopisy k) Ostatní – vypište prosím:

6. Jste schopni si sami bez větších obtíží najít požadované tituly? a) Ano b) Ne

7. Vyhovuje Vám složení knihovního fondu? a) Ano, vždy naleznu to, co mě zajímá b) Ne, doplnil(a) bych o další knihy (uveďte prosím příklad)

8. Navštěvujete i další aktivity knihovny? Např. se jedná o: a) Besedy, přednášky b) Kurzy, semináře c) Tvořivá odpoledne d) Další (uveďte, prosím, které):

53

10 PŘÍLOHY

54

9. Jste spokojeni s umístěním a uspořádáním jednotlivých částí knihovny? (centrální půjčovna, studovna, čítárna, K-klub + hudební oddělení, Informační centrum, počítačová učebna, společenský sál) a) Ano, plně spokojen(a) b) Spíše ano c) Ne, nejsem spokojen(a). Uveďte, prosím, důvody:

10. Vyhovuje Vám otevírací doba knihovny? a) Ano, je dostačující b) Ne, otevírací dobu bych prodloužil(a). Uveďte prosím konkrétní představu:

11. Co si myslíte o výši poplatku za registraci čtenáře? a) Je adekvátní úrovni poskytovaných služeb b) Nevadilo by mi ani zvýšení poplatku c) Zdá se mi vyšší než bylo mé očekávání

12. Doporučujete či doporučíte návštěvu knihovny i svým známým? a) Ano b) Ne

13. Máte dle svého názoru dostatek volného času? a) Málo b) Dostatek k tomu, abych stihl(a) ve volném čase vše, co chci c) Mám nadmíru volného času

14. Jak svůj volný čas nejčastěji trávíte? a) TV, rádio, média b) Domácími pracemi c) Četbou d) Sportem e) Prací na PC či Internetu f) S rodinou nebo přáteli g) Na chatě, chalupě, v přírodě h) Jinak. Uveďte, prosím, jak:

10 PŘÍLOHY

15. Pohlaví: a) Muž b) Žena

16. Věk: a) Méně než 15 let b) 15-19 let c) 20-29 let d) 30-39 let e) 40-49 let f) 50-59 let g) 60 a více let

17. Vzdělání: a) Základní b) Vyučen c) Středoškolské s maturitou d) Vysokoškolské

18. Zaměstnání: a) Student b) Státní zaměstnanec (školství, zdravotnictví, apod.) c) Zaměstnanec ve veřejné správě d) OSVČ, podnikatel, společník e) Zaměstnanec v soukromém sektoru f) Důchodce g) Mateřská dovolená h) Nezaměstnaný(á)

55

10 PŘÍLOHY

56

Statistické zpracování průzkumu návštěvnosti Masarykovy veřejné knihovny ve Vsetíně

Recommend Documents