Stárnutí české populace
1
OBSAH I. ÚVOD
4
Průměrná délka života se nadále prodlužuje
5
Prognózy ukazují na zpomalování výkonnosti ekonomiky
5
II. SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE VE SROVNÁNÍ S ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE
6
Populace České republiky stárne
6
Očekávaný vývoj počtu obyvatel
8
Zdravá délka života mužů a žen
9
Zaměstnanost osob ve věku 50-64 let
10
Zdraví 2020
10
III. FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE
11
Struktura výdajů ve zdravotnictví
12
Švédský stůl českého zdravotnictví
13
Náklady na pojištěnce
13
Hlavní výzvy českého zdravotnictví
13
IV. MOŽNÝM ŘEŠENÍM JE PREVENCE
Strategie pro prevenci
V. ZDRAVÍ A PROSPERITA
14 14
15
Vliv zdraví populace na hospodářskou produktivitu
16
Výdaje na chronická onemocnění
17
Snižování výdajů a financování budoucích investic v Evropě
17
Inovativní medicína může sehrát klíčovou roli v řešení problematiky stárnutí populace
18
Inovativní medicína významně snížila úmrtnost
19
Náklady na inovativní léky jako dobrá investice
19
Inovativní léky a duševní zdraví
20
Moderní biologická léčba dává naději pacientům
20
Léčba, která zvyšuje kvalitu života
21
Biologická léčba snižuje pracovní neschopnost a zvyšuje produktivitu práce
22
Výdaje na zdravotní péči rostou velmi pomalu
22
I. ÚVOD Téma stárnutí populace se v posledních letech dostává do popředí společenské debaty v rámci celého světa. Jedná se o globální demografickou hrozbu, která ovlivňuje bez výjimky vyspělé i rozvojové země. Ačkoliv pokroky v medicíně, lepší životní i pracovní podmínky či prosazování sociálních práv přineslo zlepšení životních podmínek, všechny zmíněné faktory na druhou stranu umocnily fakt, že žijeme déle a zrychlil se proces stárnutí populace. V České republice se k tomu v porovnání s většinou ostatních členských států Evropské unie přidává i špatný zdravotní stav lidí v důchodovém věku.
V této vizualizaci, se počet pracujících osob v čase snižuje, zatímco počet seniorů se zvyšuje. Tímto dochází k zvýšení zátěže starší generace na pracující populaci. 4
Průměrná délka života se nadále prodlužuje Podíl inovativních léčiv na prodloužení průměrné délky života v letech 2004-2009
V letech 2000-2009 se střední délka života ve 30 zemích OECD prodloužila o 1,74 let. Odhaduje se, že inovativní léky měly na tomto zlepšení 73% podíl. Další faktory, jako například příjem, vzdělání, očkování, snížení rizikových faktorů a přístup k zdravotní péči pak 27% podíl. Zdroj: Lichtenberg, F: Pharmaceutical innovation and longevity growth in 30 developing OECD and high‑income countries, 2000-2009, 2012
Prognózy ukazují na zpomalování výkonnosti ekonomiky Předpokládaná ztráta výkonu ekonomiky v letech 2011-2030
V rozmezí let 2011-2030 se předpokládá výrazné
snížení
finančního
blahobytu
v souvislosti s poklesem výkonu ekonomiky. Nejvíce tento jev postihne vysoko‑příjmové ekonomiky, jako je Evropská unie.
Zdroj: World Economic Forum/Harvard School of Public Health, 2011 5
II. SITUACE V ČESKÉ REPUBLICE VE SROVNÁNÍ S ČLENSKÝMI STÁTY EVROPSKÉ UNIE Populace České republiky stárne Populace podle věku
Trend demografických ukazatelů 25 20 15 10 5
Zdroj: UZIS 2014, Česká zdravotnická ročenka 2012
V České republice od roku 2009 trvale klesá počet obyvatel ve věku 15-64 let. Průměrný věk obyvatelstva neustále roste – ženy se dnes dožívají v průměru 81 let, muži pak o 7 let méně. Podíl osob starších 65 let na celkovém počtu obyvatel v České republice byl v roce 2011 roven 15,5 %. Česká republika současně drží evropský primát spolu s Finskem – má nejpočetnější skupinu lidí ve věku 50-64 let. Znamená to, že za deset let tato skupina bude patřit k lidem v důchodovém věku a bude pravděpodobně do značné míry ekonomicky neaktivní a zároveň bude nejvíce čerpat zdravotní a sociální služby. 6
19
19
20 25 19 30 19 35 19 40 19 45 19 50 19 55 19 60 19 65 19 70 19 75 19 80 19 85 19 90 19 95 20 00 20 05 20 10
0
Zdroj: UZIS 2014, Česká zdravotnická ročenka 2012
Vývoj střední délky života při narození
Zdroj: ČSÚ 2012
Zastoupení osob starších 65 let v Evropě Procentuální zastoupení populace ve věku 65 a více let v jednotlivých státech Evropy v roce 2011
Zdroj: UZIS 2014, Česká zdravotnická ročenka 2012
7
Očekávaný vývoj počtu obyvatel Projekce obyvatelstva k 1. 1. 2101 Trend stárnutí české populace se v posledních letech výrazně zrychluje. Přibližně před deseti lety žilo v České republice pouze 2,9 % obyvatel, kteří dosáhli věku 80 let. Už v roce 2025 se ale v České republice procento osob starších 80 let vyšplhá na závratných 31 %. „Prodlužování délky života a současně nižší počet narozených dětí bude mít za následek výrazné zvýšení podílu osob starších 65 let v populaci. V roce 2060 vystoupá jejich podíl až na 34 % ze všech obyvatel České republiky“, uvádí Miroslav Šimek z Českého statistického úřadu. Zdroj: ČSÚ, Projekce obyvatelstva (1950-2101)
Očekávaný růst počtu seniorů v ČR
Dle predikce Českého statistického úřadu (ČSÚ) se na začátku příštího století sníží počet obyvatel České republiky zhruba na 7,68 milionu. Třetinu obyvatel však budou tvořit lidé starší 65 let a průměrný věk se tak posune na hranici 50 let. Ženy se oproti dnešním 81 rokům budou dožívat o deset let více, muži pak 87 let, tedy o 13 let více, než je tomu dnes.
Zdroj: B. Burcin a T. Kučera: Prognóza populačního vývoje České republiky na období 2008-2070
8
Zdravá délka života mužů a žen Zdravá délka života mužů
Stěžejním pojmem spojeným s problematikou
stárnutí
populace
je
tzv. zdravá délka života. Tento ukazatel Světové zdravotnické organizace (WHO) vypovídá o počtu let, kterých se osoba ve věku 60 let může dožít bez vážnějších zdravotních omezení. Zdroj: Janatová (SZÚ)
Zdravá délka života českých mužů je 13,5 let, což znamená, že je Česká republika v tomto ohledu jedna z nej-
Zdravá délka života žen
horších v EU. Horšího údaje dosáhlo ve stejné kategorii pouze Slovensko. Situace u českých žen je podobná. Jejich zdravá délka života je totiž nižší než průměrná délka života českých žen. Z toho vyplývá, že ženy pravděpodobně tráví poslední roky života se zdravotními komplikacemi. Vzhledem k tomu, že česká populace zatím nedosahuje průměrné délky života jako vyspělé země EU, je prakticky jisté, že se tato situace bude nadále zhoršovat a je nutné se jí cíleně zabývat. Pokud bychom porovnali průměrnou
Zdroj: Janatová (SZÚ)
zdravou délku života pro ženy a muže v ČR, zjistíme, že rozdíl průměrné délky života mezi mužem a ženou činí 6,5 roku, ale rozdíl v letech prožitých ve zdraví jen 3,5 roku (zdravá délka života). 9
Zaměstnanost osob ve věku 50-64 let Zaměstnanost a riziko chudoby V České republice patří zaměstnanost osob ve věku 50-64 let k průměru Evropské unie. Vyspělejší státy EU dosahují v této věkové kategorii výrazně vyšší zaměstnanosti (např. Island 92,7 %, Švýcarsko 81,8 %). V ČR v této věkové kategorii pracuje přibližně 68 % obyvatel, většina z nich na plný úvazek. Zdroj: Janatová (SZÚ)
Pouze
68 % Čechů v e věku 50–64 let prac uje
Zdraví 2020 V lednu 2014 byla schválena národní strategie
zdravotní stav populace a snižovat výskyt nemocí
s názvem Zdraví 2020. V minulém roce byl pro-
a předčasných úmrtí. Hlavní vizí do roku 2020 je
jekt schválen Světovou zdravotnickou organizací
především stabilizace systému prevence nemocí,
(WHO). „Hlavním cílem Národní strategie je zlepšit
ochrana a podpora zdraví a nastartování účinných a dlouhodobě udržitelných mechanismů. Důsledkem bude zlepšení životní pohody a kvality života lidí, zvýšení produktivity práce, snížení nákladů na zdravotní služby a prodloužení života prožitého ve zdraví.“ (Strategie podpory zdraví a rozvoje zdravotních služeb, Ministerstvo zdravotnictví ČR.)
10
III. FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ PÉČE V ČESKÉ REPUBLICE Výdaje na zdravotnictví a jejich podíl na HDP
2 0
Zdroj: OECD Health Statistics 2013, http://dx.doi.org/10.1787/health‑data‑en; WHO Global Health Expenditure Database
Pouze
7,5 % e do HDP investujem zdraví národa
České zdravotnictví má vnitřní rezervy a v budoucnu se bude potýkat s nedostatkem zdrojů, a to právě kvůli procesu stárnutí obyvatelstva. Ve srovnání s ostatními
členskými
státy
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se výdaje na zdravotnictví z hlediska podílu na HDP pohybují v ČR pod průměrem členských zemí, a to na hranici 7,5 %, tedy o necelá dvě procenta pod průměrem OECD.
11
Struktura výdajů ve zdravotnictví Celkové výdaje na zdravotnictví
Výdaje na zdravotnictví od roku 2009 v ČR stagnují. Většina z nich (79 %) je financována z veřejného zdravotního pojištění. Krajské rozpočty se podílejí na financování tohoto sektoru nejméně, a to z 5 %. Nízkou hodnotu však vykazují soukromé výdaje, které pokrývají pouze 16 % z celkových nákladů. Celkové výdaje na zdravotnictví v roce 2012 tvořily pouze 7,63 % HDP. Postupem času nebude současný systém udržitelný, tlak na rozpočty bude obrovský a v neposlední řadě bude
Vývoj nákladů dle segmentu
Zdroj: ÚZIS, Ekonomické informace ve zdravotnictví 2012
docházet k deficitům. Bude potřeba rázně změnit systém. Nejpodstatnější část nákladů zdravotních pojišťoven směřuje do ústavní péče. Objem těchto výdajů se však od roku 2010 téměř nemění. Naopak, nejméně výdajů spotřebuje skupina zvlášť účtovaných léčivých přípravků (ZULP). Soukromé výdaje na zdravotnictví jsou v České republice jedny z nejnižších oproti ostatním evropským státům. Např. v USA si obyvatelé hradí více než polovinu nákladů na zdravotnictví.
Zdroj: SÚKL
Celková a akutní lůžka na 1000 obyvatel v OECD
Podle studií OECD připadá v České republice 6,8 nemocničních lůžek
nemocnicních lužek na
12
na 1000 obyvatel, což nás dostává na úroveň Polska či Maďarska. V severských zemích je toto číslo výrazně nižší.
Švédský stůl českého zdravotnictví České zdravotnictví připomíná tzv. švédský stůl,
Počet kontaktů s lékařem za rok
kde si lidé berou, co chtějí, ale platba je na někom jiném. Dokládá to informace o četnosti návštěv českých občanů v ordinacích. Průměrný Čech navštíví lékaře zhruba jedenáctkrát ročně, Angličan šestkrát a Švéd třikrát. K vysoké návštěvnosti českých pacientů přispívá nízká spoluúčast na zdravotnictví, která je mezi ostatními zeměmi unikátní. V jiných zemích se soukromé výdaje občanů pohybují mnohem výše než u nás. V USA si lidé hradí zdravotnické zákroky či léky z více než poloviny, na Slovensku z 30 %.
Zdroj: Doležel, Mlčoch – Financování českého zdravotnictví
Náklady na pojištěnce Průměrné náklady na pojištěnce S věkem rostou také průměrné náklady na jednoho pojištěnce. Nejnižší náklady vykazují pojištěnci ve věku od 35 do 39 let, od tohoto věku však průměrné náklady rostou.
Zdroj: ÚZIS 2012
Hlavní výzvy českého zdravotnictví České zdravotnictví stojí před velkými výzvami.
že tento trend bude pokračovat a bude tedy dochá-
Jednou z hlavních je problém stárnoucí populace.
zet k vyšší poptávce po dlouhodobé ambulantní
Proto je nutné prodloužit produktivní věk obyva-
péči nebo ke stagnaci výběru pojistného. S nový-
telstva. V současné době klesá počet ekonomicky
mi technologiemi, vývojem léků a přetrvávajícím
aktivních obyvatel a na druhé straně roste počet
systémem švédského stolu našeho zdravotnictví
osob v důchodovém věku. Již výše bylo nastíněno,
budou náklady na péči občanů rychle stoupat.
13
IV. MOŽNÝM ŘEŠENÍM JE PREVENCE Jedním z přístupů, který může pomoci tyto
k vyhledávání nemocí v jejich časných stadiích.
otázky vyřešit, je
prevence. Prostřednictvím
Zdravotnictví a stejně tak samotní občané by se
preventivních opatření bychom se měli snažit
měli orientovat na otázku zdravého životního
omezit výskyt onemocnění tak, že zabráníme
stylu. V neposlední řadě je potřeba zmírnit ome-
vzniku rizika u zdravé populace a odstraníme již
zení, která brání některým fyzickým či sociálním
vzniklé rizikové faktory, jakými je třeba obezita,
funkcím a potlačit další následky onemocnění,
vysoký krevní tlak či osteoporóza. Tomu lze na-
která již propukla.
pomoct skríninkem, tedy diagnostickými testy
Strategie pro prevenci Jednou ze speciálních strategií pro prevenci je tzv. Akční plán pro globální strategii prevence a kontroly nepřenosných nemocí 2008-2013. Toto partnerství je zastřešováno Světovou zdravotnickou organizací (WHO) a jeho snahou je zabránit a kontrolovat choroby, jako například kardiovaskulární nemoci, diabetes, rakovinu či chronická respirační onemocnění. Cílem tohoto akčního plánu je také potlačit rizikové faktory, mezi které patří užívání tabáku a alkoholu, nedostatek fyzické aktivity a zdravé stravy. U populace vyššího věku by se zdravotnictví mělo
tek každodenního pohybu. Věk není bariéra pro
soustředit na ovlivnění základních rizikových
aktivity. I u nás by měl být kladen větší důraz na
faktorů a různých škodlivých návyků. Lidé vyšší
informovanost seniorů o potřebě každodenní fy-
věkové kategorie by se neměli potýkat s nedo-
zické aktivity nebo zajištění bezpečného domova
statkem zdravých produktů a služeb prospěšných
třeba formou různých kontrolních seznamů, které
pro jejich celkovou kondici a měla by jim být
by seniorům ulehčily jejich denní aktivity.
poskytnuta možnost zdravého stravování a dosta14
V. ZDRAVÍ A PROSPERITA Za posledních 60 let Evropa učinila velký pokrok
tvím svých činností v oblasti výzkumu a vývoje
ve zlepšování v oblasti péče o zdraví a při prodlu-
a partnerských iniciativ. Zajištěním přístupu k za-
žování délky života, a to o více než 9 let. Léky hrály
váděným inovacím může Evropa i nadále zvyšovat
klíčovou roli při prodlužování střední délky života
své bohatství, a to navzdory měnící se demogra-
obecně a při prodlužování zdravých let života tím,
fické skladbě obyvatelstva.
že pomáhají řešit problémy infekčních onemocnění, chronických chorob a v poslední době také rakoviny. Velké nerovnosti v přístupu k léčivým přípravkům však přetrvají po celé Evropě. Vedle stárnutí populace se stávají další velkou výzvou pro většinu evropských zdravotnických systémů degenerativní onemocnění. V průběhu příštích 50 let se počet Evropanů starších 65 let zvýší o 75 %. Výskyt demence pak bude více než dvojnásobný. Další zlepšování životních podmínek a produktivity Evropanů bude vzhledem k demografickým změnám ještě více aktuální. Bez nových efektivních řešení budou zdravotnické a sociální výdaje neudržitelné. Farmaceutický průmysl se zavazuje k řešení těchto problémů prostřednic-
Průměrné zvýšení průměrné délky života vs. stávající léčba u pacientů s diabetem 2. typu
Dílčí nákladově efektivní poměry vs. současná léčba u pacientů s diabetem 2. typu
Zdroj: Davis, MJ et al: Cost–utility analysis of liraglutide, 2012
Zdroj: Davis, MJ et al: Cost–utility analysis of liraglutide, 2012
15
Vliv zdraví populace na hospodářskou produktivitu Klíčová fakta • Výdaje na chronické nemoci jsou hlavní částí výdajů na zdravotnictví a rizikové faktory naznačují, že budou i nadále stoupat. • Prognózy ukazují, že se zrychluje ztráta výkonu ekonomiky z důvodu nemocnosti populace; vysoko‑příjmové ekonomiky, jakou je Česká republika, jsou ohroženy nejvíce. • Do budoucna bude Česká republika muset najít řešení palčivých demografických problémů, které budou mít dopad na zdravotní a sociální výdaje. • Invalidita spojená s věkem prudce stoupá a v České republice je zaznamenáván nárůst zdravotních postižení. • Se stárnutím populace a s postižením roste potřeba přejít od prevence úmrtnosti ke zlepšování kvality života. • Snížení počtu zaměstnanců a zvýšení míry závislosti zvýší tlak společnosti na financování zdravotní péče. • Udržování zdravé a produktivní populace je zásadní prioritou, přičemž léky budou hrát i nadále zásadní roli. • Snižování výdajů na invalidní důchody a nemocenské může pomoci k zlepšování hospodářských výsledků a i nadále přispívat k financování budoucích investic v České republice. • Zdravotní stav je hlavní příčinou ztráty produktivity a brzkého odchodu z trhu práce. • Ztráta produktivity je skutečným problémem při vzniku nemocí. • Léky umožňují zlepšit zdravotní stav pracovníků, a tím i snížit náklady spojené se ztrátou produktivity. • Léky a zdravotní péče jsou vysoce efektivní i v případě dopadu na ekonomické náklady spojené se ztrátou produktivity.
Řešení demografických problémů a zlepšení zdravotních výsledků má pozitivní vliv na zvýšení hospodářské produktivity a vytváření ekonomické stability a prosperity. 16
Výdaje na chronická onemocnění Dopad chronických onemocnění na rozložení výdajů ve zdravotnictví
Vývoj rizikových faktorů (obezita, urbanizace, stárnutí populace)
Zdroj: The Economist Intelligence Unit, 2012
Celých 75 % výdajů na zdravotnictví v Evropě tvoří výdaje na chronická onemocnění. Chronická onemocnění, jako např. srdeční onemocnění, diabetes, plicní choroby a Alzheimerova choroba, mají drtivý dopad na zdravotnictví, přičemž náklady na tato onemocnění každoročně stoupají.
Zdroj: European Commission, 2012
Snižování výdajů a financování budoucích investic v Evropě Výdaje na sociální ochranu v letech 2010
Zdroj: Eurostat – Structure of social protection expenditure, EU-27, 2010
17
Inovativní medicína může sehrát klíčovou roli v řešení problematiky stárnutí populace Inovativní medicína už v minulosti představovala klíčové řešení v dosud neprobádaných oblastech a stejně tak tomu bude i v budoucnu. • Inovativní medicína významně přispěla ke snížení úmrtnosti.
• Odhaduje se, že nesprávné dodržování léčby stojí vlády EU 125 miliard EUR ročně.
• V léčbě rakoviny pak inovativní medicína hraje i nadále klíčovou roli při prodlužování střední délky života.
• Vývoj inzulinových injekčních vstřikovačů zvýšil míru správného dodržování léku u pacientů s diabetem.
• V současnosti je ve vývoji asi 16 tisíc látek, přičemž více než 80 % klinických studií se zaměřuje na degenerativní onemocnění, nepřenosné choroby a rakovinu.
• Průmysl i nadále investuje do inovativních perorálních přípravků dle preferencí pacientů.
• Vedle zdravotního stavu představuje dodržování správného postupu při léčbě určené lékařem hlavní výzvu pro mnoho zdravotnických systémů.
18
• Sociální média a více pacientů s připojením na internet otevírají nové možnosti pro podporu pacientů a lékařů.
Inovativní medicína významně snížila úmrtnost Pokles úmrtnosti v souvislosti s užíváním inovativních léků v letech 1965-1995
Inovativní medicína výrazně ovlivňuje zdravotní stav pacienta a jeho vyhlídky na budoucí život. Zdroj: U. S. National Center for Health Statistics (1998); PhRMA, 2012
Souvisí také s vymýcením řady chorob, na které ještě v nedávné minulosti umíraly tisíce lidí.
Náklady na inovativní léky jako dobrá investice Výdaje na hospitalizaci pacienta by byly v roce 2003 o 89 dolarů vyšší v případě, že by v rozmezí let 1995-2003 nebyl zaveden nový lék na kardio-
Náklady na nová kardiovaskulární léčiva v porovnání s úsporami na hospitalizaci ve 20 zemích OECD v letech 1995-2003
vaskulární onemocnění. Potenciální nárůst výdajů na hospitalizaci pacienta je téměř čtyřikrát vyšší než výdaje na vývoj kardiovaskulárních léků připadajících na 1 obyvatele.
Zdroj: Lichtenberg, F: Have Newer Cardiovascular Drugs Reduced Hospitalization? Evidence from Longitudinal Country‑level Data on 20 OECD Countries, 1995– 2003, 2008
19
Inovativní léky a duševní zdraví Předpokládané výdaje na Alzheimerovu chorobu v Evropě
Oddálení nástupu Alzheimerovy choroby může snížit náklady na léčbu onemocnění o téměř 50 %. Potenciální úspory nákladů jsou založeny na zavedení inovativních a účinných léků, které vedou k oddálení nástupu Alzheimerovy choroby o 5 let.
Zdroj: A. T. Kearney analysis based Alzheimer’s Association: Changing the trajectory of Alzheimer’s Disease (2010)
Moderní biologická léčba dává naději pacientům s roztroušenou sklerózou1 Starší léčebné metody uplatňované u pacientů
Příchod
s roztroušenou sklerózou nedokázaly průběh této
přirozený průběh roztroušené sklerózy a dává
nemoci zpomalit. Výsledky dlouhodobých studií
pacientkám mnohem větší naději na zachování
prováděných za posledních 15 let však prokázaly,
aktivního životního stylu a práceschopnosti. Obje-
že moderní biologická léčba zásadně zlepšuje stav
vují se nové léky, které umožňují agresivní terapii
pacientů s roztroušenou sklerózou, zvyšuje jejich
s časným začátkem a následnou několikastupňo-
kvalitu života, umožňuje nemocným zachovat si
vou eskalací, pokud lék předchozí linie nedokáže
aktivní životní styl a zároveň snížit jejich pracovní
aktivitu onemocnění dostatečně utlumit.
neschopnost. Včasné zahájení léčby moderními léky dokáže významně omezit rozvoj onemocnění. Tyto dlouhodobé studie, které mají délku sledování mnohem delší, než krátkodobé registrační studie, ukazují význam časného zahájení chorobu modifikující léčby. Riziko dlouhodobé progrese onemocnění je sníženo, pokud je terapie zahájena v prvním roce od výskytu prvních příznaků onemocnění. 1
Trojano M, Pellegrini F, Fuiani A, et al. New natural history of interferon-treated
relapsing multiple sclerosis. Ann Neurol 2007;61:300-306. 5. Trapp BD, Peterson
20
moderní
biologické
léčby
změnila
Léčba, která zvyšuje kvalitu života V roce 2014 probíhala v České republice studie,
Počet pacientů dle choroby
která se zaměřovala na porovnání zdravotního stavu pacientů trpících revmatoidní a psoriatickou artritidou, psoriázou nebo ankylozující spondylitidou. V průběhu studie byla u těchto pacientů zahájena biologická léčba. Výzkumu se účastnilo 53 pacientů z 11 specializovaných ambulancí dermatologů a revmatologů, přičemž někteří z nich trpěli současně více chorobami.
Zdroj: Vliv Anti-TNF na pracovní produktivitu, 2014
Zlepšen
í po
U pacientů s revmatoidní artritidou bylo po nasazení biologické léčby zaznamenáno výrazné
3 měsíc ích biologic ké léčby
snížení aktivity onemocnění. Tyto osoby měly možnost posoudit svůj zdravotní stav před a po změně léčby a všichni z dotazovaných se shodují,
V případě pacientů s psoriázou byly po zahájení
že kvalita jejich života se zlepšila. Závažnost one-
biologické léčby také zaznamenány výrazné roz-
mocnění pacientů trpících psoriatickou artritidou
díly. Vliv nemoci na kvalitu života se snížil u všech
se v průběhu studie značně snížila. V době, kdy
zkoumaných a onemocnění postihovalo menší
tito pacienti neužívali biologickou léčbu, uváděli,
oblast těla ve srovnání s předchozím stavem. Pů-
že jejich onemocnění má velký až extrémní vliv na
vodně zasahovala psoriáza v průměru 24 % těla
jejich kvalitu života. Již po 3 měsících biologické
pacientů, po zahájení léčby pak jen 7 %. Z výše
léčby tito pacienti pociťovali zlepšení svého zdra-
uvedeného je zřejmé, že biologická léčba zvyšuje
votního stavu.
kvalitu života pacientů napříč diagnózami.
21
Biologická léčba snižuje pracovní neschopnost a zvyšuje produktivitu práce Všechny výše uvedené nemoci, tedy revmatoidní
Průměrný počet dnů pracovní neschopnosti
artritida, psoriatická artritida, ankylozující spondylitida a chronické zánětlivé postižení kůže ve formě psoriázy, výrazně ovlivňují produktivitu práce, pracovní neschopnost a invaliditu postižené osoby. Po nasazení biologické léčby se ale zásadně snížila pracovní neschopnost z důvodu onemocnění jednou ze zkoumaných chorob. Zároveň se zvýšila produktivita práce nemocných v zaměstnání o celých 15 %. Ze studie vyplynulo, že průměrná délka pracovní neschopnosti se po třech měsících léčby snížila o necelých 13 dnů. Zvýšení pracovní produktivity, za kterým stojí biologická léčba, s sebou přináší výrazně nižší náklady pro sociální systém (např. invalidní důchody,
Zdroj: Vliv Anti-TNF na pracovní produktivitu, 2014
náklady ošetřujících pracovníků) a pro nejbližší okolí pacientů, kteří jsou nuceni vynaložit nezbytnou dodatečnou péči o pacienta.
Výdaje na zdravotní péči rostou velmi pomalu Růst segmentu zdravotnictví v letech 2004-2010
Výdaje na léky jsou v České republice ve srovnání s vybranými státy EU mnohem nižší.
Zdroj: OECD Health Statistics Database (accessed 2013)
22
Asociace inovativního farmaceutického průmyslu www.aifp.cz IBC, Pobřežní 3, Praha 8, 186 00 Tel.:+420 224 832 551, Fax: +420 224 832 554
24
