Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Institut celoživotního vzdělávání
Stanovení časové a obecné ceny movitého majetku Závěrečná práce
Brno 2007
Vedoucí závěrečné práce:
Vypracoval:
Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc.
Ing. Zbyněk Šoch
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
1
Institut celoživotního vzdělávání (CP)
Institut celoživotního vzdělávání
2006/2007
ZADÁNÍ ZÁVĚREČNÉ PRÁCE Řešitel Studijní program
Ing. Zbyněk Šoch Technické znalectví a likvidace pojistných událostí
Obor
Technické znalectví a likvidace pojistných událostí
Název tématu:
Stanovení časové a obecné ceny movitého majetku
Zásady pro vypracování: 1. Vypracujte rešeršní studii v předmětné problematice, analýza současného stavu 2. Znalecký posudek dle metodiky soudního znalectví na ocenění movitého majetku - stanovení časové a obecné ceny osobního automobilu pro účely soudního řízení ve věci majetkového vypořádání při rozvodu manželů
Rozsah práce:
dle potřeby
Datum zadání diplomové práce:
prosinec 2006
Datum odevzdání diplomové práce: Únor 2007
Seznam odborné literatury: 1. Dle pokynů vedoucího DP Ing. Zbyněk Šoch řešitel diplomové práce
prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. vedoucí diplomové práce
Ing. Pavel Máchal, CSc. ředitel ICV
prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. garant studijního programu
2
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem závěrečnou práci na téma „STANOVENÍ ČASOVÉ A OBECNÉ CENY MOVITÉHO MAJETKU“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Brně, dne Podpis
3
Poděkování Děkuji Prof. Ing. Janu Marečkovi, DrSc. za ochotné vedení a cenné rady, které mi poskytl při zpracování této práce. Dále děkuji celému realizačnímu týmu institutu celoživotního vzdělávání za poskytnuté potřebné rady při studiu kurzu technické znalectví a likvidace pojistných událostí.
ANNOTATION
4
My final thesis I described problem of judicial connoisseurship. Explain briefly kontent and sort of judicial connoisseurshiper works. Next par refer about expert survey like result of judicial connoisseurshiper works. In question expert survey vas supplemented by model survey about determining common price and current price of vehicle. This car is owning by individua person and expert survey serve fof judicia property composition in case marriage divorce.
ANOTACE
V předkládané závěrečné práci byla nastíněna problematika soudního znalectví. Stručně vysvětlen obsah a forma vykonávání znalecké činnosti. Dále byl popsán znalecký posudek jako výsledek znaleckého posouzení. Tento znalecký posudek byl v závěrečné části práce doplněn o vzorový posudek o stanovení časové a obecné ceny motorového vozidla, který byl vyžádán fyzickou osobou pro potřeny soudního majetkového vypořádání při rozvodu manželů.
1. Obsah
5
Prohlášení ……………………………………………………………………………….
3
Poděkování ………………………………………………………………………………
4
Annotation …………………………………………………………………………….
5
Obsah …………………………………………………………………………………….
6
1. Úvod …………………………………………………………………………………..
8
2. Pojem znalecké činnosti ……………………………………………………………
9
2.1. Předpisy upravující znaleckou činnost ……….……………………………………
9
2.2. Výchova technických znalců ……………………………………………………….
11
2.3. Znalecké obory ………………………………………………………………………
13
2.4. Znalecká činnost ve vztahu k státním orgánům……………………………………
14
2.5. Znalecký deník ……………………………………………………………………..
14
3. Výkon znalecké činnosti ………………………….…………………………………
15
4. Skladba znaleckého posudku……………………………………………………..…
15
4.1. Náležitosti znaleckého posudku…………..…………………………………………
15
4.2 Podklady pro zpracování znaleckého posudku ……………………………………
16
4.2. Nález…………………………………………………………………………………
16
4.4. Posudek……………….……………………………………………………………
19
5. Týmová práce při zpracování znaleckého posudku ………………………………
20
5.1. Přibírání konzultanta ………………………………….……………….……………
20
5.2. Posudek více znalců ……………………………………………………………..…
21
5.3. Znalecká činnost ústavů …………………………………………………………..
21
6. Řízení a kontrola znalecké činnosti ……………..…………………………….……
22
7. Obecné zásady oceňování majetku …………………...……………………………
23
7.1. Zákon o cenách ………………………………………………..……………………
23
7.2. Zákon o oceňování majetku …..………………………………….…………………
23
7.3. Oceňování majetku ………………………………………………………….………
24
7.4. Názvosloví znaleckého oceňování …………………………………………………
25
8. Použité vztahy při oceňování motorových vozidel …………………………………
29
9. Znalecký posudek …………………………………….………………………….…
31
9.0. Úvod ……………………………..…………………………..……………………
32
9.0.1. Znalecký úkol ……………………………………………………….……………
32
9.0.2. Podklady pro vypracování znaleckého posudku ……………………………..……
32
6
9.1. Nález …………………………………………….…………..……………………
32
9.1.1. Identifikace vozidla ………………………………………………………………
32
9.1.2. Údaje o opravách ………………………………………………………………….
33
9.1.3.Výbava vozidla ……………………………………………………………………
33
9.1.4. Prohlídka a zkušební jízda …………………………….…………………………..
33
9.1.5. Technický stav jednotlivých skupin vozidla ……………….……………………..
34
9.1.6. Výchozí cena pneumatik prvomontáže …………………………………..…..……
36
9.1.7. Časová cena pneumatik na vozidle ……………………………………..…………
37
9.1.8. Mimořádná výbava ………..……………………………………………………..
37
9.2. Posudek ……………………………………………….…………………………….
38
9.2.1. Stanovení technické hodnoty vozidla …………………………………………….
38
9.2.2. Výchozí cena vozidla …………………………………….……………………..…
38
9.2.3. Časová cena vozidla …………………..…………………………………..……..
39
9.2.4. Obvyklá cena vozidla ………………………………….…………………….
39
9.3. Závěr .………………………………………………..………………………….…
40
Znalecká doložka …………………………………………………………………….…
41
Použitá literatura ………………………..……………………………………………..
42
1. Úvod
7
Soudní znalectví je službou, kterou odborníci z různých oblastí lidské činnosti pomáhají zejména státním orgánům při jejich rozhodovací činnosti, a to aplikací potřebných vědomostí ze svého oboru. Tuto službu pak znalci poskytují také občanům a organizacím (fyzickým a právnickým osobám) pro potřeby jejich právních úkonů.
Důležitá v tomto kontextu je tzv. zvláštní kvalifikace znalce, odlišující znalce od experta. Výsledky práce experta jsou zpravidla určeny subjektům, jimž je posuzovaná problematika blízká, lidem z jeho oboru a oborů návazných. Naproti tomu znalecký posudek by měl problematiku určitého oboru přetlumočit do formy, jež je srozumitelná pro orgány činné v příslušeném řízení i pro subjekty jichž se výsledek řízení týká. Přitom způsob práce znalce musí být v souladu se zásadami procesního řízení v dané věci (zejména občanským soudním řádem, trestním řádem nebo správním řádem).
K tomuto musí být znalec vybaven nejen znalostmi svého oboru, ale musí také znát souvislosti, jež se z právního hlediska k věci vztahují, potřeby orgánu činného v řízení a důsledky, jež jeho posudek v řízení bude mít.
Potřeba odborného znaleckého dokazování vyvstala s rozvojem oblastí lidské činnosti, kterých se toto dokazování týkalo. Až některé z nich dosáhly úrovně, která již nebyla pro soudce postižitelná, vznikla potřeba přibrat k vysvětlení odborníky [1].
2. POJEM ZNALECKÉ ČINNOSTI
8
Znaleckou činností ve smyslu zákona se rozumí znalecká činnost před státními orgány a orgány, na které přešly úkoly státních orgánů, jakož i znalecká činnost prováděná v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací. Při znaleckém posuzování v řízení před státními orgány tedy znalec nemusí zkoumat, zda se jedná o právní úkon; jednoznačně se o znaleckou činnost jedná. Naproti tomu bude-li požádán o vypracování znaleckého posudku organizací nebo občanem, musí se jednat o posuzování v souvislosti s právním úkonem. Naopak znaleckou činností ve smyslu zákona není podávání posudků, upravené jinými předpisy (vztahuje se na některé lékařské posudky) a podávání posudků, které neslouží potřebám řízení před státními orgány ani nejsou v souvislosti s právními úkony občanů nebo organizací; zejména pak se zákon nevztahuje na expertizní činnost související s plněním výrobních úkolů organizací. Tato expertizní činnost se řídí jinými předpisy, zejména zákoníkem práce, popř. občanským zákoníkem [1].
2.1 PŘEDPISY UPRAVUJÍCÍ ZNALECKOU ČINNOST Znalecká činnost je v současné době upravena především: - zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících - vyhláškou Ministerstva a spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona č. 36/1967 Sb., s novelami: - vyhláška MSp ČSR č. 11/1985 Sb. (ve vztahu ke znalcům řeší mj. vydávání potvrzení pro zhotovení znalecké pečetě namísto původního zařizování přímo soudem), - vyhláška MSp ČSR č. 184/1990 Sb. (ve vztahu ke znalcům řeší znalečné znaleckých ústavů), - vyhláška MSp ČSR č. 77/1993 Sb. (ve vztahu ke znalcům řeší znalečné jednotlivých znalců ve výši 75 až 125 Kč/h namísto původních do 35 Kč/h a dále možnosti zvýšení až o 50 % v některých případech),
9
- vyhláška MSp ČSR č. 432/2002 Sb. kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve zněni pozdějších předpisů,
- vyhláška č. 312/1995
Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízeni. Dalším předpisem, upravujícím znaleckou činnost, je směrnice Ministerstva spravedlnosti ČSI2 ze dne 15.2.1973 č. 10/1073 - kontr. odb., o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti (vydáno pod čj. 3/1973 Sbírky instrukcí a sdělení Ministerstva spravedlnosti ČSR. K vlastní znalecké činnosti v jednotlivých technických oborech byly Ustavem soudního inženýrství VLJT v Brně vypracovány a podporou Ministerstva spravedlnosti ČR vydány znalecké standardy [1]: • Znalecký standard č. I - Oceňování motorových a jejich přípojných vozidel, • Znalecký standard č. II - Vybrané metody zajišťování podkladů pro technickou analýzu průběhu a příčin silničních dopravních nehod, • Znalecký standard č. III - Technická analýza střetu vozidla s chodcem, • Znalecký standard č. IV - Technická analýza nárazu vozidla na překážku, • Znalecký standard č. V - Zjišťování a posuzování technického stavu vozidel pro technickou analýzu průběhu a příčin dopravních nehod. Ústavem soudního inženýrství VUT v Brně byly dále pro potřeby celtifikačního řízení vypracovány [1]: • Znalecký standard č. VI - Obecné zásady oceňování majetku, • Znalecký standard č. VII - Oceňování nemovitostí, • Znalecký standard č. VIII - Oceňování movitého majetku.
10
2.2 VÝCHOVA TECHNICKÝCH ZNALCŮ A JMENOVÁNÍ ZNALCŮ Podmínky pro jmenování znalcem jsou uvedeny v § 4 zákona č. 36/1967 Sb. kde se v § 4 odst. 1 pístu. (b) mimo jiné stanoví, že jmenovat lze především toho, kdo absolvoval speciální výuku pro znaleckou činnost, jde-li o jmenování pro obor, v němž je takoví výuka zavedena.
Jmenování znalců do funkce provádí ministr spravedlnosti nebo z jeho pověření předseda krajského soudu podle místa bydliště znalce.
Ministr jmenuje pracovníky
ústředních orgánů, vysokých škol, vědeckých a výzkumných ústavů, ty, kteří jsou označení ústředními orgány a znalce, u nichž si jmenování vyhradil. Předsedové krajských soudů jsou pak pověření v ostatních případech. Přitom pro výkon funkce není rozdílu mezi znalcem, kterého jmenoval předseda krajského soudu a znalcem jmenovaným ministrem. Ke jmenování znalců dochází na základě výběru mezi osobami, které splňují podmínky pro jmenování. Návrhy najmenování mohou podat státní orgány, vědecké instituce, vysoké školy, dále organizace, ve kterých pracují osoby přicházející v úvahu, jakož i orgány společenských organizací, pokud to vyplývá z úkolů těchto organizací. Znalcem může být jmenován i ten, kdo sám o jmenování požádá. Pro každý obor přitom má být jmenováno tolik znalců, aby bez nadměrného zatěžování stačili krýt potřebu posudků .
Podmínky pro jmenování:
1. České státní občanství, 2. Potřebně znalosti a zkušenosti v oboru; přednost mají uchazeči, kteří absolvovali speciální výuku pro znaleckou činnost, pokud v oboru taková výuka, je zřízena, 3. Osobní vlastnosti takové, aby dávaly předpoklad řádného výkonu znalecké činnosti.
11
Podmínky ke jmenování se ověřují dotazníkem, doklady o absolvování příslušné odborné výchovy, vyjádřeními příslušných zájmových svazů nebo obdobných organizací. vyjádřením organizace, u níž je uchazeč v pracovním poměru. Pro zjištění osobních vlastností se zejména pořizuje výpis z rejstříku trestů. Od ověřování kvalifikace je možno upustit u občanů, u nichž je zřejmá z jejich pracovního zařazení, dosažené funkce nebo vědecké hodnosti. Na žádost se ke splnění podmínek jmenování vyjadřují orgány a organizace, případně i sbory pro znalecké otázky. zřízené u krajských soudů a ministerstev; tyto sbory podle potřeby provádějí též pohovor s uchazečem, někdy i na základě předložených posudků, k jejichž vypracování jsou uchazeči vyzváni. Splní-li uchazeči požadované podmínky a je-li v daném místě potřeba znalců, nastane vlastní jmenování, a to složením znaleckého slibu a převzetím jmenovací listiny (tzv. dekretu) [1]. Znalecký slib se skládá do rukou toho, kdo znalce jmenuje. Jeho obsah je natolik závažný, že je na místě jej citovat[1]:
„Slibuji, že při své znalecké činnosti budu přesně dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu konat nestranně podle stého nejlepšího vědomí, že budu plně využívat všech svých znalostí a že zachovám mlčenlivost o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“
Složení slibu potvrdí znalec svým podpisem v knize slibů znalců. Po složení slibu obdrží znalec listinu o jmenování, která obsahuje: - jméno a příjmení znalce a jeho bydliště, - základní obory příp. odvětví a specializace, v nichž je oprávněn znaleckou činnost vykonávat,
- datum složení slibu a pořadové číslo, pod nímž je složení slibu vyznačeno v knize slibů, 12
-
podpis předsedy krajského soudu nebo ministra spravedlnosti, který znalce jmenoval.
Současně se jmenovací listinou obdrží znalec potvrzení, opravňující k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Pečeť, jejíž zhotovení jde na náklady znalce, je vlastně kruhové gumové razítko, které má uprostřed malý státní znak (lvíčka) a dokola knihopisem text, obsahující jméno znalce a rozsah, v němž je oprávněn vykonávat znaleckou činnost. Povoleno je i užívání tzv. plastotypů.
Dále znalec obdrží znalecký deník, do něhož podle návodu zapisuje všechny znalecké posudky, o něž byl požádán, písemné i ústně. Znalci obdrží též průkaz znalce, v němž je vyznačen rozsah znaleckého oprávnění.
2.3 ZNALECKÉ OBORY Po jmenování následuje zapsání do seznamu znalců. Tyto seznamy, jež jsou veřejně přístupné, vedou krajské soudy a centrálně Ministerstvo spravedlnosti (na Internetu je seznam dostupný na adrese Ministerstva spravedlnosti www.justice.cz). Seznamy jsou členěny podle oborů, některé obory ještě na odvětví; u každého znalce je kromě jména uvedeno i jeho bydliště, zaměstnání, telefonní spojení, případná užší specializace a další obory, v nichž je ke znalecké činnosti oprávněn. Rozšíření ev. zúžení znaleckého oprávnění provádí ten, kdo znalce jmenoval, tzn. ministr nebo předseda krajského soudu. Každou změnu (bydliště, zaměstnání, telefon, kvalifikace) je znalec povinen hlásit. V případě přestěhování do obvodu jiného krajského soudu je znalec z původního seznamu vyškrtnut a zapsán do nového [1]. Rozdělení oborů je provedeno z hlediska praktických potřeb státních orgánů; v současné době již nesouhlasí se zavedenou strukturou učebních ev. vědních oborů [1].
13
2.4 ZNALECKÁ ČINNOST VE VZTAHU KE STÁTNÍM ORGÁNŮM Základním státním orgánem, kterému je zákonem svěřena organizace znalecké činnosti, je Ministerstvo spravedlnosti, kde je tato činnost svěřena odboru organizace a dohledu ministerstva. Ministerstvo až na výjimky řídí znaleckou činnost prostřednictvím krajských soudů příslušných podle místa bydliště znalce. Soudy, se kterými znalci přijdou při výkonu své činnosti nejčastěji do styku, jsou soudy prvního stupně, jimiž jsou zpravidla soudy okresní. Rozhodování o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudů prvního stupně provádí soud druhého stupně, kterým je ve výše uvedených případech soud krajský. V trestním řízení přijde znalec v prvé fázi nejčastěji do styku s příslušníky odborem vyšetřování policie [1].
2.5 ZNALECKÝ DENÍK Znalecký deník je důležitým dokladem o celé činnosti znalce. Lze z něj kdykoliv ověřit jeho vytížení, dodržování lhůt podání posudků a naopak termínů proplácení znalečného atd. Deník znalec obdrží při jmenování, ev. další potřebné sešity na vyžádání od krajského soudu [1].
3. VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI Výkon znalecké činnosti je zákonem a vyhláškou přesně upraven.
14
Samozřejmou povinností znalce je řádný výkon jeho činnosti, a to ve stanovené lhůtě. Dále je znalec povinen svoji činnost vykonávat osobně. Znamená to, že by neměl část práce svěřit k provedení někomu dalšímu. Výjimkou jsou některé práce pomocné a přihrání konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek; o možnost přibrání konzultanta je však třeba předem požádat státní orgán, který znalce pro podání posudku ustanovil. Do posudku znalec uvede důvody přibrání konzultanta, přičemž však znalec nese odpovědnost za celý posudek, včetně konzultované části. Znalec je v řízení před státním orgánem podat posudek povinen, pokud není vyloučen z důvodu podjatosti ap. (viz dále u prvotních znaleckých úkonů). Pokud by znalec vypracování bezdůvodně odmítl, sdělí státní orgán tuto skutečnost krajskému soudu. v jehož obvodu je znalec zapsán [1].
4. SKLADBA ZNALECKÉHO POSUDKU
4.1 NÁLEŽITOSTI ZNALECKÉHO POSUDKU Vyhláškou č. 37/1967 Sb., ve znění dalších předpisů jsou náležitosti znaleckého posudku upraveny takto: V posudku uvede znalec popis zkoumaného materiálu, popřípadě jevů, souhrn skutečností, k nimž při úkonu přihlížel (nález), a výčet otázek, na které má odpovědět, s odpověďmi na tyto otázky (posudek). Písemný znalecký posudek musí být sešit, jednotlivé strany očíslovány, sešívací šňůra připevněna k poslední straně posudku a přetištěna znaleckou pečeti. Na poslední straně písemného posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je znalec zapsán, označení oboru, v němž je oprávněn podávat posudky, a číslo položky, pod kterou je úkon zapsán ve znaleckém deníku [1].
4.2 PODKLADY PRO ZPRACOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU Rozsah a kvalita podkladů je ve znalecké praxi velmi různá, závisející zejména na druhu řízení (trestní, občanskoprávní aj.), stadiu ve kterém se řízení nachází (na začátku
15
řízení jsou spisy obvykle méně obsáhlé, u komplikovanějších sporů časem materiál naroste na několik set a výjimečně i několik tisíc listů) a na kvalitě práce osob, které podklady zajišťují. Ze soudně znaleckého hlediska členíme podklady na dvě základní kategorie: - podklady objektivní a - podklady subjektivní. Za podklady objektivní považujeme takové, u nichž je malá nebo žádná možno zkreslení podávaných informací. Mezi takové patří zejména ty, které byly zhotoveny přímím pozorováním osob, jež důkazy zajišťují, např. náčrt, plánek, popis a protokol. Dále sem budou patřit takové, kdy pro dokumentaci byly použity metody, jež zkreslení informace
prakticky
vylučují,
např.
fotodokumentace,
stereofotogrammetrická
dokumentace, film nebo videozáznam. Za znalecky subjektivní podklady považujeme zejména svědecké výpovědi. Důvodem pro toto označení je skutečnost, že svědek obvykle nemá možnost (ani důvod) provádět měření veličin, takže kvantitativní stránku svědeckých výpovědí je nutno brát s rezervou a pokud možno ji ještě jinými dostupnými metodami ověřit [1].
4.3 NÁLEZ
Před zpracováním nálezu z obsáhlého spisu se jeví vhodným, aby si znalec jako pracovní pomůcku vypracoval jednoduchý znalecký přehled spisu. Seřadí se v něm všechny důležité podklady (protokoly, výpovědi atd.) podle systému, podle kterého pak bude zpracovávat nález, s odkazy na čísla listů spisu. Při zpracovávání přehledu získá znalec přehled o spisu. vyřadí podklady, z nichž nemá co čerpat, a zaručí úplnost nálezu.
Do nálezu znaleckého posudku uvádí znalec všechny údaje, potřebné pro posuzování. Přitom je potřeba dodržet zejména následující zásady: a) Z titulního listu znaleckého posudku musí být jasné:
16
- že se jedná o znalecký posudek, jaké je číslo tohoto posudku u znalce. Pokud je znalci uloženo přezkoumat posudek jiného znalce, upozorní na tuto skutečnost již názvem „Revizní znalecký posudek č. X-Y/Z; - kdo posudek vypracoval, že je znalcem, a jeho adresa; - kdo a kdy posudek vyžádal (pod jakým číslem), a za jakým účelem je posudek vyžadován. Jedná-li se o posudek věci nebo děje k určitému datu, je vhodné uvést i toto datum (např. ocenění ke dni úmrtí); - případné zvláštní požadavky objednatele, - kolik má posudek listů včetně příloh a v kolika vyhotoveních se předává; - datum vypracování posudku.
Jedná-li se o doplněk již dříve vypracovaného posudku téhož znalce, je třeba uvést, že se jedná o doplněk znaleckého posudku č. ....ze dne .....Ve znalecké doložce na konci pak znalec uvede číslo, pod kterým je doplněk zapsán ve znaleckém deníku (bude odlišné od čísla původního posudku).
b) Ve vlastním nálezu je třeba uvést všechny skutečnosti, jež jsou důležité pro posuzování. Je třeba uvést všechny, ovšem přitom ekonomicky, aby nebyly zbytečně přepisovány celé části spisu. c) V nálezu musí být uvedeny i údaje, jež nakonec případně nebudou souhlasit se závěry znaleckého posudku. Znalec si nesmí vybírat jen ty podklady, jež jsou v souladu jeho řešením; musí brát do úvahy všechny a bud' je vyloučit jako technicky nepřijatelné (což ovšem musí řádně technicky zdůvodnit), nebo s nimi počítat. Jen takový posudek tom bude možno považovat za úplný. d) Nález musí mít logické členění a musí být „čitelný" (čtivý), tzn. srozumitelný i jinému snáři než odborníkovi stejného oboru (stejně tak i potom vlastní posudek). Při stanovení ceny motorového vozidla je vhodné členění provést dle následujícího schématu [1]: Nález uveden ve Znaleckém standardu č. I. Podle tohoto standardu je osnova nálezu v daném případě následující: -
spisové podklady (uvedou se ze spisu skutečnosti důležité pro znalecké posouzení),
17
-
další použité podklady (uvede se soupis a obsah všech dalších podkladů),
-
identifikace vozidla: » značka a typ vozidla » druh vozidla » technický průkaz série, číslo » osvědčení o TP platné do » výr. číslo vozidla / rok výroby » výr. číslo karosérie / rok výroby » druh karosérie (nevyplývá-li jednoznačně z typového označení nebo druhu vozidla) » výr. číslo motoru / rok výroby » obsah a druh, ev. výkon motoru (nevyplývá-li jednoznačně z typového označení nebo druhu vozidla) » schválené změny proti původnímu typu dle TP » SPZ
-
datum prvního uvedení do provozu držitel vozidla,
-
počet předchozích držitelů,
-
stav počítače ujetých kilometrů,
-
údaje o počtu ujetých kilometrů dle sdělení držitele,
-
údaje na vozidle s údaj i v dokumentaci ne – souhlasí,
-
údaje o opravách a poškozeních vozidla, opravách skupiny, jejich eventuální výměně, s uvedením důvodu opravy (výměny),
-
výbava vozidla - posouzení, zda dle údajů výrobce pro uvedený typ odpovídá. LJ dílů mimořádné výbavy se provede rozdčlení na díly, které tvoří součást vozidla a díly, které jsou příslušenství ve smyslu občanského zákoníku,
-
prohlídka a zkušební jízda (Technický stav vozidla zjištěn prohlídkou dne .. za účasti ... Zkušební jízda dne: ... Vozidlo řídil: ... Stav vozovky, atmosférické podmínky: Počet ujetých km při zkušební jízdě: Stabilita vozidla - v přímé jízdě: - při brzdění provozní brzdou: (Ev. se uvedou důvody, proč nemohla být zkušební jízda provedena),
-
technický stav jednotlivých skupin vozidla Pro každou skupinu se uvede popis dle standardu, se stanovením a zdůvodněním srážek ev. přirážek,
18
-
pneumatiky (pneu prvomontáže (pláště + duše) a pneumatiky na vozidle (LP, PP, LZ, PZ, R- typ, rozměr, označení, výrobce, druh (prvovýroba n. protektor), dezén, výchozí cena, pláště a duše, tech. hodnota (%) jednotlivých pneumatik,
-
mimořádná výbava (druh, typ ks, výchozí cena, technická hodnota).
4.4 POSUDEK
Další předepsaná část znaleckého posudku je nazvána posudek. Osvědčilo se, aby na začátku posudkové části byl přesně uveden znalecký úkol. Specifikuje se tím i uživateli posudku, co bylo znalci uloženo a předejde se tím možným výčitkám, že se znalec nezabýval některou problematikou. Dále je zpravidla vhodné, aby po uvedení znaleckého úkolu znalec specifikoval, jaké znalecké postupy povedou ke splnění zadaného cíle. Poté se znalec zabývá jednotlivými zadanými problémy. Přitom používat srozumitelné, obecně
je
třeba
známé výrazy (obvykle do úrovně střední všeobecné
školy); pokud je potřeba použít odborný termín, je třeba jej vysvětlit. Pokud je těchto termínů málo, je možno je vysvětlit na místě prvního použití; při větším množství pak bývá vhodné uvést samostatnou stať, ve které je problematika i s výrazy vysvětlena. Rovněž zkratky je třeba používat jen obecně zcela jistě známé, u ostatních je potřeba je vysvětlit opět bud' na místě prvního použití nebo při větším množství v samostatné kapitole „Použité zkratky a symboly". Ve složitějších případech, kdy posudková část je značně obsáhlá, je na místě všechny důležité dílčí závěry nakonec shrnout a zkoumaný děj přehledně popsat. Závěr je na místě vypracovat i tehdy, když znalec během práce na posudku zjistil technické ev. technicko právní skutečnosti, které by mohly být důležité pro následné rozhodování, na něž však v rozsahu zadaných otázek není tázán. V případě řešení v alternativách je také třeba, aby u každého výsledku bylo zřejmé, ke které alternativě výsledek patří. Nedílnou součástí závěrečné části znaleckého posudku jsou otázky a odpovědi. Zde znalec postupně cituje otázky, jak mu byly položeny, a ke každé vždy uvádí odpověď, jak
19
vyplývá z rozboru provedeného výše v posudkové části. Přitom je třeba dbát toho, že znalci nepřísluší hodnotit právní otázky. Odpověd' musí být úplná, tzn. že musí odpovídat v celém rozsahu, na který je znalec tázán; nestačí odpověď neúplná, ne vždy však je také vhodná odpověd' přeplněná. Pokud na danou otázku není možno odpovědět (např. pro nedostatek vstupních údajů nebo neexistenci metody), je třeba, aby znalec tuto skutečnost i s důvody konkrétně uvedl [1].
5. TÝMOVÁ PRÁCE PŘI ZPRACOVÁNÍ ZNALECKÉHO POSUDKU 5.1 PŘIBÍRÁNÍ KONZULTANTA Nejjednodušším případem týmové práce je přibírání konzultanta k posouzení zvláštních dílčích otázek. Znalec by měl předem se zadavatelem přibrání konzultanta projednat, i s předpokládanou výší jeho honoráře. Za celý posudek odpovídá znalec, i za část, jež byla konzultována. Honorář konzultanta vyplatí znalec (pozor na příslušné předpisy ohledně daní a pojištění). tento pak zahrne do svého účtu jako přímé náklady. Je nutno zdůraznit, že konzultant se přibírá jen k dílčím otázkám; není tedy možné (jak se již stalo), aby „konzultant" vypracoval vlastně celý posudek [1].
5.2 POSUDEK VÍCE ZNALCŮ V § 105 odst. 2 trestního řádu je uvedeno, že jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Zde pak mohou nastat případy, kdy se jedná o
20
dva znalce z téhož oboru a oba se vyjadřují k téže problematice, nebo jde o znalecký posudek znalců z různých oborů (např. analytik silničních nehod a soudní lékař při posuzování polohy osádky ve vozidle v okamžiku havárie) - posudek multidisciplinární resp. interdisciplinární. Znalci v těchto případech zpracují znalecký posudek společně, na závěr jej každý z nich opatří svojí znaleckou doložkou a otiskem své pečeti. Každý ze znalců posudek zapíše pod svým pořadovým číslem do svého znaleckého deníku. Pokud se znalci ve svých závěrech shodují, vypracují společný závěr. Jsou-li jejich názory v některých částech rozdílné, je třeba, aby každý ze znalců uvedl svůj závěr se zdůvodněním [1].
5.3 ZNALECKÁ ČINNOST ÚSTAVŮ Zákon rozlišuje dvojí znalecké ústavy. Jsou to v prvé řadě ústavy nebo jiná pracoviště, specializovaná na znaleckou činnost. Pokud v určitém oboru tato pracoviště existují, jsou státní orgány (tedy opět nikoliv organizace a občané) povinovány vyžadovat znalecké posudky především od nich. Tyto ústavy jsou svým způsobem na úrovni jednotlivých znalců.
Ve zvláště obtížných případech, vyžadujících zvláštního vědeckého posouzení, mohou státní orgány požádat vědecké ústavy, vysoké školy a instituce, aby samy podaly posudek. Seznam těchto ústavů vede, stejně jako u ústavů specializovaných na znaleckou činnost, Ministerstvo spravedlnosti. Ústavy specializované jsou vedeny zvlášť v oddílu I, ostatní, oprávněné ke znalecké činnosti, v oddílu II. Ústavy podávají posudek vždy písemně. Vedoucí ústavu ve své pravomoci, podle předpisů, upravujících činnost ústavu stanoví, jakým způsobem bude posudek vypracován. Za posudek odpovídá ústav jako organizace; nejde o posudek jednotlivého pracovníka ústavu ani o kolektivní posudek více znalců [1].
6. ŘÍZENÍ A KONTROLA ZNALECKÉ ČINNOSTI
21
Řízením a kontrolou znalecké činnosti je ze zákona pověřeno Ministerstvo spravedlnosti. V oborech, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, se zřizují jako poradní orgány ministra spravedlnosti sbory pro znalecké otázky; jejich členy jmenuje ministr spravedlnosti z řad znalců. V současné době se jedná v technických oborech zejména o specializace oceňování nemovitostí, oceňování motorových vozidel a analýza silničních nehod. Ve sborech jsou obvykle zastoupeni znalci z jednotlivých krajů a pracovníci ústavů, které jsou vzdělávacími pracovišti pro zvláštní kvalifikaci znalců. Jednání se podle potřeby zúčatstňují i zástupci nejvyšších soudů, státního zastupitelství příp. resortu vnitra. Úkolem sborů pro znalecké otázky je spolupůsobit při jmenování znalců, stanovit odborné předpoklady nutné pro jmenování znalcem, pečovat o zdokonalování zvláštní kvalifikace znalců, dávat podněty pro vědecký výzkum obecných otázek znalecké činnosti a vyjadřovat se k takovým otázkám z hlediska oboru, pro který jsou zřízeny. Kontrola znalců se provádí zejména při pravidelných každoročních prohlídkách znaleckých deníků. V ČR platí v současné době povinnost znalců v určeném měsíci (podle specializace) předložit ke kontrole znalecký deník spolu s vyplněným hlášením o znalecké činnosti podle oborů a odvětví. Hlášení jsou zpracovávána podle krajů a republiky. Lze takto zejména kontrolovat rovnoměrnost vytížení znalců. Každý znalec má osobní spis, který je veden u toho orgánu. který jej jmenoval do funkce. Do tohoto spisu se zakládají všechny důležité doklady a zaznamenávají všechny zjištěné závady v jeho činnosti a opatření učiněná vůči němu. Jde-li o opatření vůči znalci, kterého jmenoval ministr spravedlnosti, předloží předseda krajského soudu výsledky šetření spolu s návrhem Ministerstvu spravedlnosti [1].
7. OBECNÉ ZÁSADY OCEŇOVÁNÍ MAJETKU 7.1 ZÁKON O CENÁCH
22
Ceny v ČR jsou upraveny zákonem č. 526/1990 Sb., o cenách. Podle § 1 se zákon vztahuje na uplatňování, regulaci a kontrolu cen výrobků, výkonů, prací a služeb (dále jen „zboží") pro tuzemský včetně cen zboží z dovozu a cen zboží určeného pro vývoz. Podle § 1 odst. 2 „ cena je peněžní částka a) sjednaná při nákupu a prodeji zboží podle § 2 až 13 nebo b) zjištěná podle zvláštního předpisu k jiným účelům než k prodeji."
Podle § 2 cena se sjednává pro zboží vymezené názvem, jednotkou množství a kvalitativními a dodacími nebo jinými podmínkami sjednanými dohodou stran, popřípadě číselným kódem příslušné jednotné klasifikace, pokud tak stanoví zvláštní předpis. Podle určených podmínek mohou být součástí ceny zcela nebo zčásti náklady pořízení, zpracování a oběhu zboží, zisk, příslušná daň a clo [1].
7.2 ZÁKON O OCEŇOVÁNÍ MAJETKU Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, s upravuje způsoby oceňování věcí, práv a jiných majetkových hodnot (dále jen „majetek") a služeb pro účely stanovené zvláštními předpisy. Odkazují-li tyto předpisy na cenový nebo zvláštní předpis pro ocenění majetku nebo služby k jinému účelu než pro prodej, rozumí se tímto předpisem tento zákon. Zákon platí i pro účely stanovené zvláštními předpisy uvedenými v části čtvrté až deváté tohoto zákona a dále tehdy, stanoví-li tak příslušný orgán v rámci svého oprávnění nebo dohodnou-li se tak strany. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku nabyl účinnosti dnem 1. 1. 1998 [1].
Zákon je předpisem obecným, rámcovým; uvádí základní zásady, jichž je třeba dbát při ocenění. K provedení zákona byla ke stejnému datu dle zmocnění v zákonu uvedených vydána prováděcí vyhláška Ministerstva financí, v níž jsou obsažena mj. i příslušná ustanoven dříve platné vyhlášky č. 178/1994 Sb., o oceňování staveb, pozemků a trvalých
23
porostů (pokud již nejsou v zákonu, jako definice, způsoby ocenění ap.), samozřejmě po přidušené modernizaci, provedené právě na základě zákona [1].
7.3 OCEŇOVÁNÍ MAJETKU Oceňování je činností, kdy je určitému předmětu, souboru předmětů, práv ap. přiřazován peněžní ekvivalent, způsoby oceňování majetku viz Tab. 1. Pojem cena je zpravidla používán pro požadovanou, nabízenou nebo zejména skutečně zaplacenou částku za zboží nebo službu. Může nebo nemusí mít vztah k hodnotě, kterou věci přisuzují jiné osoby. Cena je nebo není zveřejněna, zůstává však historickým :aktem. Hodnota není skutečně zaplacenou, požadovanou nebo nabízenou cenou. Je to ekonomická kategorie, vyjadřující peněžní vztah mezi zbožím a službami, které lze koupit, na straně jedné a kupujícími a prodávajícími na straně druhé. Při stanovení hodnoty se jedná o odhad. Podle ekonomické koncepce hodnota vyjadřuje užitek, prospěch vlastníka zboží nebo služby k datu, k němuž se odhad hodnoty provádí. Existuje řada hodnot podle toho, jak jsou definovány (např. věcná hodnota, výnosová hodnota, střední hodnota, tržní hodnota ap.), přitom každá z nich může být vyjádřena zcela jiným číslem. Při oceňování je proto vždy nutné zcela přesně definovat, jaká hodnota je zjišťována [1].
24
Tab. 1 Způsoby oceňování majetku [1]
25
7.4 NÁZVOSLOVÍ ZNALECKÉHO OCEŇOVÁNÍ CENA POŘIZOVACÍ Též „cena historická". Cena, za kterou bylo možno věc pořídit v době jejího pořízení (u nemovitostí, zejména staveb; cena v době jejich postavení), bez odpočtu opotřebení. Vyskytuje se nejčastěji v účetní evidenci. V zákoně o účetnictví č. 563/91 Sb. Je definována v § 25 odst. (4) písm. a) jako pořizovací cena („cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související") [1].
CENA REPRODUKČNÍ
Cena (věcná hodnota), za kterou by bylo možno stejnou nebo porovnatelnou novou věc pořídit v době ocenění, bez odpočtu opotřebení. Zjišťuje se u staveb bud' pracně podrobným položkovým rozpočtem, nebo za pomoci agregovaných položek, nejčastěji však za pomoci technicko- hospodářských ukazatelů (THU) - jednotkových cen za 1 m3 obestavěného prostoru, 1 m2 zastavěné plochy ap. U věcí movitých se zjistí zpravidla cenovým porovnáním [1].
VĚCNÁ HODNOTA
Též „substanční hodnota", dle právního názvosloví „časová cena" věci. CČ. Reprodukční cena věci, snížená o přiměřené opotřebení, odpovídající průměrně opotřebené věci stejného stáří a přiměřené intenzity používání, ve výsledku pak případně snížená o náklady na opravu vážných závad, které znemožňují okamžité užívání věci. Ve vyhlášce č. 279/1997 Sb. obdobou této ceny je tzv. „cena zjištěná nákladovým způsobem" [1].
26
VÝNOSOVÁ HODNOTA Též „cena stanovená výnosovým způsobem `, „kapitalizovaná míra zisku“, „kapitalizovaný zisk". CV Součet všech čistých budoucích příjmů z věci (například z nemovitosti, z podniku), diskontovaných (odúročených) na současnou hodnotu. Při předpokladu dlouhodobých stabilizovaných výnosů je možno výnosovou hodnotu přirovnat k jistině, kterou je nutno při stanovené úrokové sazbě uložit, aby úroky z této jistiny byly stejné jako čistý výnos z věci [1].
OBECNÁ CENA Též „tržní hodnota", „tržní cena", v zákonu o cenách a v zákonu o oceňování majetku „cena obvyklá" COB. Cena, za kterou je možno stejnou nebo porovnatelnou věc v daném místě a čase prodat nebo koupit. Obvykle se obecná cena zjišťuje porovnáním s již realizovanými prodeji a koupěmi obdobných věcí v daném místě a čase, pokud jsou k tomu dostupné informace. Pokud tyto informace nejsou od statisticky významného souboru dostatečně porovnatelných věcí, je třeba použít náhradní metodiku [1].
CENA ZJIŠTĚNÁ Pojmem cena zjištěná resp. někdy cena administrativní, cena úřední se označuje cena, zjištěná podle cenového předpisu. V současné době je tímto předpisem zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Případy, kdy je třeba jej použít pro ocenění majetku, jsou uvedeny v tomto zákonu -stanoví-li tak jiný předpis, rozhodne-li tak příslušný organ nebo dohodnou-li se tak strany. Vlastní cenu při koupi a prodeji je možno sjednat dohodou, v libovolné výši, odchylně od předpisu. Omezení je dáno pouze podle zákona u cen regulovaných [1].
27
KOEFICIENT PRODEJNOSTI
Zprůměrovaný poměr mezi skutečně dosaženými prodejními cenami COB a odpovídajícími časovými cenami CČ věcí určitého, resp. srovnatelného typu v rozhodné době a v rozhodném místě [1].
VÝCHOZÍ CENA Při výpočtech některé z výše uvedených cen (hodnot) pojem pro cenu nové věci, bez odpočtu opotřebení. CN [1].
STÁŘÍ
Doba od začátku používání věci do rozhodného dne. U motorových vozidel resp. strojů a zařízení stáří od data uvedení do provozu do rozhodného dne. Pokud bylo vozidlo uvedeno do provozu v roce jiném než je rok výroby. uvažuje se doba provozu od 1. ledna roku následujícího po roku výroby. Byla-li provedena ÚO vozidla, stroje, zařízení, uvažuje se pro výpočet základní amortizace doba od jejího provedení [1].
ŽIVOTNOST
Schopnost objektu plnit požadované funkce do dosažení mezního stavu při stanoveném systému předpokládané údržby a oprav; číselně se vyjadřuje např. technickým životem s předepsanou pravděpodobností, středním technickým životem nebo střední dobou používání. Mezním stavem se rozumí stav objektu, ve kterém musí být další využití objektu přerušeno pro neodstranitelné porušení bezpečnostních požadavků, neodstranitelné překročení předepsaných mezí stanovených parametrů, neodstranitelné snížení efektivnosti provozu pod přípustnou hodnotu nebo nutnost provedení generální opravy [1].
28
AMORTIZACE, OPOTŘEBENÍ Snížení hodnoty (ceny) věci v závislosti na stáří, technickém stavu a dalších faktorech. Metody zjištění jsou uvedeny v kapitole o zjištění věcné hodnoty (časové ceny) [1]. ZÁKLADNÍ AMORTIZACE
Amortizace podle obvyklé amortizační stupnice (amortizace etalonu). U motorových vozidel zpravidla aritmetický průměr procentuelní srážky za dobu provozu (ZAD) a procentuelní srážky za počet ujetých kilometrů (ZAP) dle amortizačních stupnic [1].
TECHNICKÁ HODNOTA Zbytek technického života ke dni ocenění v porovnání s věcí novou (TH = 1 resp. v procentech TH = 100 %) a její celkovou předpokládanou životností [1].
8. Použité vztahy při oceňování motorových vozidel [2] ZÁKLADNÍ AMORTIZACE
ZA =
ZAP + ZAD [%] 2
ZAD … srážka za dobu provozu ZAP … srážka za počet ujetých kilometrů.
POMĚRNÁ TECHNICKÁ HODNOTA SKUPINY
PTHS =
THSNx(100 − ZA)x(100 ± PS )xPDS [%] 10 6
THSN … technická hodnota skupiny nové ZA … zákaldní amortizace
29
PS … přirážky / srážky z technické hodnoty PDS … poměrný díl skupiny
REDUKOVANÁ TECHNICKÁ HODNOTA VOZIDLA
THVR = Σ PTHS [%]
PTHS … poměrná technická hodnota skupiny
REDUKOVANÁ VÝCHOZÍ CENA VOZIDLA
CR = CN – CNPP [Kč]
CN … cena nového vozidla CNPP … cena pneumatik prvomontáže
ČASOVÁ CENA VOZIDLA
CČV =
THVRxCR + CČPV + CČVM [Kč ] 100
THVR … redukovaná technická hodnota vozidla CR … redukovaná cena vozidla CČPV … cena časová pneumatic na vozidle CČVM … cena časová mimořádné výbavy na vozidle
OBECNÁ CENA VOZIDLA
COB = CČV x KP [Kč]
CČV … cena časová vozidla KP … koeficient prodejnosti
9. ZNALECKÝ POSUDEK
30
č.: 001/2007
Z N A L E C K Ý P O S U D E K č. 001 / 2007 o stanovení technické hodnoty, časové a obecné ceny motorového vozidla Majitel motorového vozidla:
Jan Kresnil Údolní 256 679 02 Rájec - Jestřebí
Posudek vyžádal:
Technické znalectví a likvidace pojistných událostí Institut celoživotního vzdělávání
Účel vyžádání posudku:
Stanovení časové a obecné ceny motorového vozidla pro účel možného majetkového vypořádání při rozvodu manželů.
Ocenění vypracoval:
Ing. Zbyněk Šoch, Žďár 37, 679 02 Rájec - Jestřebí
Cena motorového vozidla je stanovena ke dni: prohlídky 25. 2. 2007
Termín vypracování posudku:
12. 3. 2007
Ocenění obsahuje listů včetně znalecké doložky: 11
Počet předaných vyhotovení:
2
Ocenění je vypracováno dle metodiky novely znaleckého standardu č.I platné od 1.1.05 schváleného ministerstvem spravedlnosti ČSR Dne 29.1.1990 pod č.j. 36/90 – org.
31
9. 0 ÚVOD 9.0.1 Znalecký úkol Stanovení technické hodnoty, časové a obecné ceny motorového vozidla značky Peugeot 206 1,4i, VF32AKFWF58786252, pro účely soudního majetkového vyrovnání při rozvodu manželů. Posudek byl vyžádán držitelem vozidla a cena je stanovena ke dni prohlídky vozidla.
9.0.2 Podklady pro vypracování znaleckého posudku -
velký technický průkaz vozidla značky AP 159426
9. 1 NÁLEZ 9.1.1 Identifikace vozidla
Značka a typ vozidla:
Peugeot 206 1,4i
SPZ:
3B34256
Druh vozidla:
osobní automobil OA-M1-HB-5
Technický průkaz:
AP 159426
Datum prvního uvedení do provozu:
24. 3. 2001
Osvědčení o TP platné do:
26. 5. 2007
Identifikační číslo vozidla:
VF32AKFWF58786252
Druh karoserie:
samonosná – hatchback – 5 dveřová
Druh a rozměr pneu prvomontáže:
Michelin 165/65 R 14
Schválené změny proti původnímu typu dle TP:
nejsou
Držitel vozidla:
Jan Kresnil
Počet předchozích držitelů:
2
Stav počítače ujetých kilometrů:
68 254 km
Údaje na vozidle s údaji v dokumentaci:
souhlasí
32
9.1.2 Údaje o opravách
Dle sdělení držitele vozidla nebyla provedena žádná oprava hlavních skupin ani jejich výměna.
9.1.3 Výbava vozidla
Výbava vozidla odpovídá základní výbavě typu Peugeot 206 Hatchback ONE LINE tzn. Airbag řidiče,.ABS + elektronický rozdělovač brzdných sil + EVA + samočinná aktivace výstražných světel, posilovač řízení, elektronický imobilizér, tónovaná skla, zrcátka v předních slunečních clonách, osvětlení zavazadlového prostoru, pylový filtr, otáčkoměr, výškově nastavitelné sedadlo řidiče, volant, přední opěrky hlavy, zadní sedadlo typu lavice, příprava na rádio + 2 reproduktory, sdružený přístroj se 4 ukazateli a černým podkladem, nárazníky a zpětná zrcátka v barvě karoserie. Dodatečně bylo vozidlo vybaveny tažným zařízením schváleným pro daný typ vozidla.
9.1.4. Prohlídka a zkušební jízda
Provedena dne:
25. 2. 2007
Místo konání:
Brno
Provozní zkoušku provedl:
Ing. Zbyněk Šoch
Technickou prohlídku provedl:
Ing. Zbyněk Šoch
Stav okolí v době provedení zkoušky: -teplota vzduchu:
5 °C
-stav vozovky: mokrá, teplota vozovky
10 °C
Technické podmínky při zkoušce: Vozidlo bylo před provozní zkouškou nezahřáté, Technická prohlídka proběhla v autoservisu, vozidlo bylo zvednuto na zvedáku. Doba trvání zkušební jízdy:
20 min.
Doba trvání tech. prohlídky:
30 min.
33
9.1.5. Technický stav jednotlivých skupin vozidla
Dané vozidlo bylo vyrobeno v roce 2001 a uvedeno do provozu v březnu téhož roku. Stáří vozidla a všech jeho hlavních skupin je tedy 7 let. Na vozidle nebyla,dle prohlášení držitele, během provozu provedena žádná větší oprava hlavních skupin. Servisní ani jiné záznamy o opravách nejsou k dispozici.
Motor Motor je původní, příslušenství je také původní, kompletní. Motor byl znečištěn běžným provozem a nevykazoval žádný únik provozních kapalin, jejichž množství bylo na předepsaných hranicích. Motor po bezproblémovém nastartování udržoval předepsané volnoběžné otáčky a nevykazoval známky mechanického poškození a to včetně kouřivosti. Při zkušební jízdě motor pružně akceleroval a jeho výkon odpovídal danému typu a obsahu motoru. Spojka a její záběr, včetně chodu, byly seřízeny a nebyly zaznamenány žádné známky poškození. Technický stav: Stav motoru a jeho příslušenství odpovídá stáří a počtu ujetých km, nebyla přidělena žádná přirážka ani srážka z technické hodnoty motoru.
Převodovka, rozvodovka: Převodovka je původní, kompletní a nepoškozená. Na převodovce ani rozvodovce nebyl zaznamenán, v jejich dělících rovinách, únik provozních kapalin ani mastná místa. Celý agregát byl pouze znečištěn běžným provozem. Při provozní zkoušce převodovka ani rozvodovka
nevykazovala nadměrnou
hlučnost řadící ústroji bylo bez nadměrných prvozních vůlí, řazení převodů bylo přesné a synchronizace převodů bez poškození. Provozní kapaliny byly na předepsaných hranicích. Technický stav: Stav převodovky a rozvodovky odpovídá stáří a počtu ujetých km, proto nebyla přidělena žádná přirážka ani srážka z technické hodnoty motoru.
34
Přední náprava Přední náprava je původní, kompletní. Jednotlivé díly nápravy nejevily známky mechanického ani korozního poškození. Funkční uložení nápravy a kol nevykazovalo nadměrné vůle. Při provozní zkoušce nebyly zjištěny žádné závady na navěšení kol, tlumičích ani a ústrojí řízení. Vůle v řízení byla ve stanovené toleranci pro daný typ vozidla. Vozidlo se chovalo v zatáčkách stabilně i při vyšších rychlostech a nebylo zaznamenán přenos chvění
řídícího ústrojí na volant ani při brždění. Technický stav: Stav přední nápravy odpovídá stáří a počtu ujetých km, proto nebyla přidělena žádná přirážka ani srážka z technické hodnoty motoru.
Zadní náprava: Zadní náprava je původní, kompletní. Jednotlivé díly nápravy ani uložení zadních kol nevykazovalo žádné mechanické ani korozní poškození. Technický stav: Stav zadní nápravy odpovídá stáří a počtu ujetých km, proto nebyla přidělena žádná přirážka ani srážka z technické hodnoty motoru.
Brzdy a brzdový systém:
Brzdy a brzdový systém je původní a kompletní. Jednotlivé díly brzdového systému byly nepoškozené bez korozního napadení a úniku provozní kapaliny. Provozní kapaliny byla v předepsaném množství. Při provozní zkoušce byla zjištěna výborná účinnost jak provozních brzd tak i parkovací brzdy a to i při vyšších rychlostech. Činnost ABS, posilovače a elektronického ovládání rozdělovače brzdné síly byla vyzkoušena a nebyla nalezena žádná závada. Při zkoušce brzd za vyšších rychlostí se vozidlo chovalo na vozovce stabilně a nebyl zaznamenán přenos chvění a rázů na řídící ústrojí.
35
Technický stav: Stav brzdové soustavy odpovídá stáří a počtu ujetých km, přesto byla stanovena přirážka k technickému stavu skupiny a to 10 %, z důvodu vysoké účinnosti a bezpečnosti činnosti brzdového systému.
Karoserie: Karoserie vozidla je původní, kompletní. Výbava karosérie odpovídá danému typu vozidla dodávaná výrobcem vozidla. Všechny demontovatelné díly nejeví známky mechanického poškození.
Koroze byla nezaznamenána. U často používaných míst
karosérie byla nalezena drobná mechanická poškození laku a la levých předních dveřích bodová vada laku, zřejmě od zimního posypu komunikací. Technický stav: Stav karosérie a jejího příslušenství odpovídá stáří a počtu ujetých km, přesto byla stanovena srážka na technické hodnotě skupiny a to 5 %, z důvodu mechanického poškození laku.
9.1.6 Výchozí cena pneumatik prvomontáže Na vozidle byly výrobcem namontovány pneumatiky: MICHELIN Energy E3A 165 / 65 R14.
Cena nové pneumatiky (bez DPH): 1 773 ,- Kč [5] Cena pneumatik prvomontáže: CNPP = 5 ks x 1 773 Kč = 8 865 ,- Kč. (cena je bez DPH) Běžná cena nových pneumatik byla zjištěna na internetu.
36
9.1.7 Časová cena pneumatik na vozidle Všechny pneumatiky na vozidle jsou bez viditelných poškození. Na vozidle jsou namontovány pneumatiky Barum Polaris 2 165 / 65 R14. Cena jedné pneumatiky 1523 ,- Kč (bez DPH). [4] Pneu Typ Rozměr Druh Dezén Výchozí cen pneu [Kč] Technická hodnota THP [%] Casová cena [Kč]
LP PP LZ PZ R Barum Polaris 2 Barum Polaris 2 Barum Polaris 2 Barum Polaris 2 Michelin Energy 165 / 65 R 14 165 / 65 R 14 165 / 65 R 14 165 / 65 R 14 165 / 65 R 14 prvovýroba prvovýroba prvovýroba prvovýroba prvovýroba OR - 60 OR - 60 OR - 60 OR - 60 E3A 1523 1523 1523 1523 1773 70 70 50 50 80 1066 1066 762 762 1419
Tab. 1 Výpočet časové ceny pneumatik na vozidle Celkem časová cena pneu na vozidle: CČPV = 5 075,- Kč (bez DPH).
9.1.8 Mimořádná výbava
Druh Tažné zařízení neodnímatalné
ks
1
Výchozí cena [Kč]
2 750
Stáří
Technická Časová Stav při hodnota cena prohlídce THVM [%] CČVM [%]
bez 2 měsíce koškození
100
2 750
Tab. 2 Výpočet časové ceny mimořádné výbavy Celkem časová cena mimořádné výbavy na vozidle: CČVM = 2 750,- Kč (bez DPH).
37
9.2 POSUDEK 9.2.1. Výpočet technické hodnoty vozidla a) Výchozí technická hodnota skupiny [THSN] byla stanovena na 100 %
b) Základní amortizace: [ZA]
Doba provozu: DP = 7 roků, Počet ujetých km:
ZAD = 55 %. [2]
PKM = 68 254,
ZAP = 25,128 %. [2]
Základní amortizace: ZA =
ZAD + ZAP = 52,627 % 2
c) Redukovaná technická hodnota vozidla THVR:
(a) (b) (c) THSN ZA Technický [%] [%] stav ± [%] Skupina 100 52,63 0 Motor 100 52,63 0 Převodovka 100 52,63 0 Přední náprava 100 52,63 0 Zadní náprava 100 52,63 +10 Brzdový systém 100 52,63 -5 Karosérie Redukovaná technická hodnota vozidla THVR
(d) THS [%] 52,63 52,63 52,63 52,63 62,63 47,63 [%] =
(e) PDS [%] 20 10 11 4 25 30
(f) PTHS [%] 10,525 5,263 5,789 2,105 15,657 14,288 53,627
Tab. 3 Výpočet redukované technické hodnoty vozidla
9.2.2 Výchozí cena vozidla
Výchozí cena vozidla je stanovena podle aktuální prodejní ceny stále vyráběného modelu Peugeot 206 Hatchback ONE - LINE a je stanovena na CN = 222 669 ,- Kč (bez DPH). [3] Cena vozidla byla zjištěna za www.peugeot.cz.
38
Redukovaná výchozí cena vozidla
Redukovaná výchozí cena vozidla: CR = CN – CNPP = 222 669 – 8 865 Kč.
CR = 213 804 ,- Kč (bez DPH).
9.2.3 Časová cena vozidla Výchozí cena vozidla Redukovaná cena vozidla Redukovaná technická hodnota vozidla THVR x CR Časová cena pneu na vozidle Časová cena mimořádné výbavy Časová cena vozidla
CN 222 669 Kč CR 213 804 Kč THVR 53,63% 114 663 Kč CČPV 5 075 Kč CČVM 2 750 Kč CČV 122 488 Kč
Tab. 4 Výpočet časové ceny vozidla
Časová cena vozidla CČV = 122 488 ,- Kč (bez DPH).
9.2.4 Obvyklá cena vozidla
Koeficient prodejnosti KP pro danou lokalitu stanovuji na 1,2 vzhledem k vyšší poptávce vozů tohoto typu. Jedná se o malý vůz střední výkonnostní třídy, vhodný pro městský provoz.
Obvyklá cena vozidla COB:
COB = KP * CČV
COB = 146 986 ,- Kč
(bez DPH)
Obvyklá cena po zaokrouhlení
COB = 147 000 ,- Kč
(bez DPH)
Slovy: Stočtyřicetsedmtisíc korun českých
39
9.3 ZÁVĚR Obecná cena motorového vozidla Peugeot 206 1,4i, VF32AKFWF58786252, byla ke dni prohlídky 25. 2. 2007 stanovena na:
OB = 147 000 ,- Kč.
slovy: Stočtyřicetsedmtisíc korun českých
Tato cen je uvedena bez DPH.
40
ZNALECKÁ DOLOŽKA Znalecký posudek jsem podal jako znalec jmenovaný XXX soudem pro základní obor ekonomika, odvětví ceny a odhady se zvláštní specializací pro oceňování motorových vozidel. Znalecký posudek byl zapsán pod poř. č. 001 / 2007 znaleckého deníku Znalečné a náhradu nákladů účtuji podle přiložené likvidace.
V Brně dne 25. 2. 2007
Ing. Zbyněk Šoch
41
Použitá literatura [1] Bradáč, A., Kledus, M., Krejčíř, P.: Úvod do soudního znalectví. CERM Brno, 2004, 220 s, ISBN 80-7204-365-X. [2] Krejčíř, P., Bradáč, A.: Znalecký standard I – oceňování motorových vozidel. VUT Brno, 2005. [3] URL:
[cit. 2007-02-25]. [4] URL: [cit. 2007-02-25]. [5] URL: [cit. 2007-02-25].
42
