STANISLAV MOTEJZlK, dr. JOSEF NOVÁK, JAROSLAVA URBANOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický, Praha

MATURITNÍ

z k o u šk y n a s t ř e d n íc h šk o lá ch pro pr a c u jíc í

V ROCE 1963 STANISLAV MOTEJZlK, dr. JOSEF NOVÁK, JAROSLAVA URBANOVÁ, Výzkumný ústav pedagogický, Praha

I. F u n k c e

maturitních

zkoušek.

Výběr

sledovaných

škol Maturitní zkoušky na střední škole pro pracující zjišťují, jak si žáci osvojili všeobecné vzdělání a vytvořili si vztahy mezi teorií a praxí. Tře­ baže žáci nekonají odbornou zkoušku, mají při maturitní zkoušce prokázat, jak dovedou aplikovat teoretické znalosti na praxi zvláště svého pra­ covního oboru. V roce 1963 již potřetí maturovali absolventi středních škol pro pra­ cující (SŠP) zřízených podle usnesení ÚV KSČ z 23. 4. 1959. Byly to první maturity absolventů dvouletého studia SŠP, kteří studovali podle nových učebních plánů a osnov z r. 1961. Zjišťovali jsme, jaké jsou výsledky práce tohoto nového typu škol, jak se školám podařilo vyrovnat se se všemi počátečními potížemi, zvláště se slabou připraveností žáků ke studiu a s malými zkušenostmi učitelů s tímto typem školy. Sledovali jsme, jaký obraz výsledků práce těchto škol poskytují maturitní zkoušky ve srov­ nání s ostatními školami 2. cyklu. Zúčastnili jsme se m a t u r i t d v o u l e t é h o s t u d i a S Š P v 2 1 t ř í d á c h na 16 š k o l á c h p r o p r a c u j í c í : SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP SŠP

Praha 1, Hellichova ul. (ve třídě zedníků) Praha 2, Blanická ul. Praha 6, Na dlouhém lánu (tříd a n. p. A ritm a) při n. p. ČKD Praha, Praha 9 (ve třech tříd ách ) Praha 10, Přípotoční ul. (ve třídě n. p. TOS Hostivař) Kolín (ve dvou tříd ách ) při n. p. Brandýské strojírny a slévárn y, Brandýs n. L. při SONP Kladno Plzeň, ul. Pionýrů při n. p. Závody V. I. Lenina, Plzeň při n. p. Tesla Lanškroun Pardubice, Slovenského povstání při n. p. Královopolská strojírna, Brno Brno, Kudelova ul. při n. p. TOS, Kuřím Ostrava Vil, Vítkovice (ve třech tříd ách )

i

Šlo tu vesměs o večerní nebo směnné dvouleté studium ve větvi fyzi­ kální. Mezi sledovanými školami bylo 5 škol pražských, 3 školy ze Středo­ českého kraje, 2 ze Západočeského kraje, 2 z Východočeského, 3 z Jiho­ moravského, 1 ze Severomoravského. Byly to SŠP samostatné i přičleněné k jiným školám, které pracovaly často za velmi rozdílných podmínek. Na třídy dvouletého studia jsme se při 6ledování maturit na SŠP za­ měřili proto, že právě dlouleté studium SŠP navazující na tříletá odborná učiliště a učňovské školy se v nynější době značně rozšiřuje a v příštích letech se bude stále více rozšiřovat. Přitom je zde zvláště v nynější době mnohem více problémů než ve třídách tříletého studia. (Zvláště nepříznivý vliv měla dřívější nenávaznost osnov OU (UŠ) a SŠP — žáci neměli v OÚ 38

a UŠ po celé tři roky ruštinu, v češtině a matematice se osnovy OU a UŠ nedostaly příliš nad úroveň základní školy, ve 3. ročníku OU a UŠ nebyly žádné všeobecně vzdělávací .předměty.) Téměř všichni žáci sledovaných večerních a směnných tříd dvouletého studia SŠP pokračovali ve studiu na SŠP bezprostředně po ukončení tří­ letého odborného učiliště. Ve většině tříd se vyskytli pouze 1—2 žáci starší 20 let, ve dvou třídách maturovali 3 žáci starší 20 let, v 8 třídách nebyl ani jeden starší žák. Celkově maturovalo ve sledovaných 21 třídách 21 starších žáků (narozených před r. 1943), což činí 5,5 °/o, tedy podstatně méně než při maturitách v r. 1962, kdy starší žáci tvořili v námi sledo­ vaných třídách dvouletého studia plných 27,7 %. Ve sledovaných třídách převládala povolání zámečník, soustružník, frézař, nástrojař, mechanik, elektromechanik, radiomechanik, frekvenční mechanik, dřevomodelář, zedník, brusič, jednotlivě se vyskytovala jiná zaměstnání z kovodělných a elektrotechnických oborů, výjimečně i žáci z jiných oborů, II. S t a v p ř e d m a t u r i t n í m i

zkouškami

Prospěch a studijní vý sled ky Celkově jsou studijní výsledky velké většiny žáků SŠP průměrné, jen málo žáků dosahuje výborných výsledků (vyznamenání), stejně jako jen Tab. 1. Přehled prospěchu ve sledovaných třídách na konci 3. ročníku Žáků na konci 3. r.

Škola, třída

SŠP SŠP SŠP SŠP

Praha Praha Praha Praha

1 2 6 9, 3. A 3. B 3. D SŠP Praha 10 SŠP Kolín, 3. A SŠP Kolín, 3. B SŠP Brandýs n. L . SŠP Kladno SŠP Plzeň, Pionýrů SŠP Plzeň, Z V IL SŠP Lanškroun SŠP Pardubice SŠP Brno, Král. Pole SŠP Brno, Kudelova SŠP Kuřim SŠP Vítkovice, 3. A SŠP Vítkovice, 3. B SŠP Vítkovice, 3. C

Celkem (21 tříd) v%

j

( Prospěch na konci 3. r. vyzn.

prosp.

nepr.

nekl.

0 2 0 1 3 0 0 0 1 0 0 0 0 2 0 0

11 29 26 17 23 31 14 16 15 15 14 10 27 22 9 24 21 16 31 28 24

2 2 0 2 0 2 0 3 3 6 3 1 2 2 1 0 0 1 0 0 1

7 24 26 14 20 29 7 13 11 9 10 7 23 18 7 23 19 15 25% 25 22

2 1 0 0 0 0 7 O 0 0 1 2 2

423

31 7,3

354 83,7

29 6,9

0

1 1 2

0 6 3 1

0 0

0 0 0

9 2,1

Maturovalo žáků

9 26 26 16 19 31 7 15 14 15 13 8 25 20 7 23 19 16 25 25 23

382 90,3

39

jednotlivci na konci 3. r. neprospějí, mají opravnou zkoušku z jednoho předmětu nebo zůstanou neklasifikováni. Maturitu nekonalo ve sledovaných třídách 41 absolventů 3. ročníku, z toho 29 pro neprospěch (většinou z jednoho předmětu), 9 pro neklasifikovanost, 2 pro nemoc, 1 pro neprospěch při písemných maturitních zkouškách. Většina nedostatečných byla z matematiky, ruštiny a češtiny. Nápadné je vysoké procento těch, kteří neprospěli na SŠP v Praze 10 (50 % ) a veliké procento žáků s vyznamenáním v Brandýse n. L. (40 % ). Potěšitelné je velmi malé procento neklasifikovaných žáků na konci 3. r. Přehled prospěchu na konci 3. r. ukazuje tab. 1. /

Studijní úbytky

Studijní úbytky během dvouletého studia byly různé. Především byly ovlivněny tím, jaká péče byla věnována výběru žáků a jejich přípravě ke studiu. Zatímco někde přihlášení uchazeči prošli přípravnými kursy a při­ jímacími pohovory, byli jinde přijati bez přípravy a bez jakéhokoliv vý­ běru všichni, kteří o studium projevili zájem. Stejně významně však výši studijních úbytků ovlivnili i jiní činitelé: vyučovací metody, náročnost Tab. 2. Přehled studijních úbytku během dvouletého studia

Škola, třída

SŠP Praha 1 SŠP Praha 2 SŠP Praha 6 SŠP Praha 9, 3. A SŠP Praha 9, 3. B SŠP Praha 9, 3. D SŠP Praha 10 SŠP Kolin, 3. A SŠP Kolín, 3. B SŠP Brandýs n. L . SŠP Kladno SŠP Plzeň, Pionýrů SŠP Plzeň, Z V IL SŠP Lanškroun SŠP Pardubice SŠP Brno-K rál. Pole SŠP Brno, Kudelova SŠP Kuřim SŠP Vítkovice, 3. A + 3. B

Celkem (20 tříd) h) % z těch, kteří začali 2. r.

Začalo studium vc 2. r.

a)

Stav v pol. 2. r.

Ukon­ čilo 2. r.

b) Stav poč. 3. r.

Stav v pol. 3. r.

37 42 28 27 32 44c) 15 28 21 17 21 18 53^) 430 19 30 35 25

25 38 27 27 27 38 15 20 19 16 20 14 40 23 12 28 28 18

25 34 27 25 23 37 15 18 18 16 15 13 34 23 12 25 26 18

20 27 26 21 24 33 15 16 16 15 14 12 34 24 9 25 26 16

19 29 26 20 24 31 15 16 16 15 14 11 34 22 10 25 23 16

11 29 26 17 23 31 14 16 15 15 14 10 33e) 22 9 24 > 21 16

958)

77

68

64

62

512

472

437

428

630

81,3

74,9

69,4

67,9

Konalo maturitu

% z těch, kteří začali 2. r.

9 26 26 16 19 31 7 15 14 15 13 8 310 20 7 23 19 16

24,3 61,9 92,9 59,2 59,4 70,4 46,7 53,6 66,7 88,2 61,9 44,4 58,5 46,5 36,8 76,7 54,3 64,0

59

50

52,6

405

365

57,9

Ukon­ čilo 3. r.

64,3

57,9 --------------- i^í

a) Jsou připočteni i žáci dodatečně zapsaní, převedení během 2. r. z jiných tříd apod. b) V tom i 8 žáků přijatých do 3. r. (přestup z jiné školy, repetenti apod.). c) Ve dvou třídách, d) Ve dvou třídách, e) Z toho 6 žáků v jiné třídě, f) V tom i žáci, kteří odpadli hned v září. g) Ve třech třídách, h) Nezahrnuta 3. C z Vítkovic, jejíž žáci konali přijímací zkoušku do 3. r. 40

učitelů na žáky, poměr učitelů k žákům, péče třídního učitele o žáky, péče oddělení pro výchovu kádrů o vytváření příznivých studijních pod­ mínek pro žáky, spolupráce mezi třídním učitelem a oddělením pro vý­ chovu kádrů (zamezení zbytečných absencí) aj. Přehled studijních úbytků (viz tab. 2) ukazuje, že žáci zanechali studia z větší části hned v prvém pololetí prvního roku studia (118 žáků z 225, tedy 52,4 % všech žáků, kteří nedokončili 3. r.). Přitom však na většině škol nejsou ve statistikách zachyceni žáci, kteří zanechali studia hned

v září. Z této skutečnosti vyplývá nutnost' zvlášť pozorného přístupu ke studujícím v prvních měsících jejich studia. Úbytky ve 3. r. jsou již malé, na mnoha školách neodpadl ve 3. r. již žádný žák. Větší úbytky ve třetím ročníku jsou pouze ve třídě 3.N v Praze 1. V několika případech se na­ opak počet žáků ve třetím ročníku proti 2. r. o 1—2 žáky zvětšil zařaze­ ním repetentů, přistěhováním žáků apod. Celkem bylo do sledovaných 3. r. přijato 8 nových žáků. Přehled studijních úbytků ukazuje veliké rozdíly mezi jednotlivými školami. Zatímco na většině škol je procento maturujících (z těch, kteří začali studovat) v rozmezí od 53,6 °/o (Kolín, 3.A) do 76,7 °/o (Brno-Královo Pole), maturovalo na SŠP v Praze 6, Na dlouhém lánu (Aritma) 26 žáků ze 28, tj. plných 92,9 % a na SŠP v Brandýse 15 žáků ze 17, tj. 88,2 procenta. Na některých školách však maturovalo méně než polovina ze žáků, kteří studium začali (Lanškroun, Praha 10, Plzeň Pionýrů), v Par­ dubicích jenom 36,8 % a v Praze 1 ve 3.N dokonce jenom 24,3 °/o. Proč právě na SŠP v Praze 6 maturovalo tak velké procento z přija­ tých žáků? Mimořádně velké procento maturujících na této SŠP naprosto nelze přičítat tomu, že by zde snad byly zvlášť příznivé podmínky, nebo že by byly kladeny na žáky nepřiměřeně malé požadavky, nýbrž projevila se zde veliká péče věnovaná žákům SŠP všeriii složkami — podnikem 41

(zvláště oddělením pro výchovu kádrů, které má přesnou evidenci o ab­ sencích a prospěchu všech zaměstnanců ve všech typech studia a které jediné je v podniku oprávněno omlouvat žákům absence), závodním vý­ borem ROH (na schůzích ZV ROH jsou se žáky projednávány neomluvené absence, neprospěch, nekázeň apod.) í školou. I v procentu maturantů přijatých na vysokou školu je tato škola na jednom z předních míst — na vysokou školu bylo přijato 8 maturantů ze 26, tj. 30,8 %. Obdobně na SŠP n. p. Královopolská strojírna se v procentu maturují­ cích a v procentu absolventů přijatých na vysokou školu projevila velká péče věnována v tomto podniku studiu pracujících a SŠP. Maturovalo zde 23 z původních 30 žáků, tj. 76,7 %, a z 23 maturantů bylo přijato 10 na vysokou školu, tj. plných 43,5 °/o. Velké procento z přijatých žáků maturovalo i v Brandýse n. L. (15 ze 17, přitom 40 % z nich s vyznamenáním), zde však vedle velké péče pod­ niku o studium zaměstnanců působilo i snížení požadavků na žáky. (Cha­ rakteristické je, že ač tato škola zdaleka předstihuje všechny sledované školy klasifikačními výsledky, je to jedna ze dvou škol, kde ani jeden maturant nebyl přijat na vysokou školu. Na vysokou školu se zde hlásili dva Žáci, nebyli však přijati.) Celkově bylo na sledovaných školách procento žáků, kteří konali ma­ turitu (z těch, kteří začali studovat), letos téměř stejné jako na školách, které jsme sledovali v r. 1962. V r. 1 9 6 2 m a t u r o v a l o v n á m i s l e d o v a n ý c h t ř í d á c h 57,2 % z p ř i j a t ý c h ž á k ů , l e t o s 57,9 % — tedy zlepšení o pouhých 0,7 %. Připočteme-li žáky, kteří po vy­ konání opravných a dodatečných zkoušek ze 3. r. maturují v září, a počítáme-li s tím, že žáci, kteří konají opravnou maturitní zkoušku z jednoho předmětu, tuto zkoušku pravidelně vykonají s úspěchem, lze počítat s tím, že ú s p ě š n ě d o k o n č u j e s t u d i u m n ě c o m á l o p ř e s 60% ž á k ů . S tímto výsledkem nemůžeme být spokojeni. 92,9 % žáků maturu­ jících na SŠP v Praze 6 nám ukazuje, jakých výsledků lze i za nynějších objektivních potíží dosáhnout, aniž se přitom snižují požadavky na žáky. Rozhodující je, jakou péči věnují podniky a školy studiu pracujících na SŠP. Počet závodů, kde správně chápou význam SŠP, stále roste, stejně jako počet škol a učitelů, kteří již získali jisté zkušenosti s vyučováním ve třídách SŠP. Je tím tedy dán předpoklad, aby se studijní výsledky stále zlepšovaly. Zvláště velikou péči je třeba věnovat zajištění pravidel­ né docházky. Zatímco ve většině sledovaných tříd kolísala ve šk. r. 1962/63 absence ve 3. r. kolem 14 %, překročila ve třech třídách (na různých školách) 20 %, a naopak na dvou školách byla menší než 10 % (SŠP Brandýs n. L. 7,7 % a SŠP Kladno 9,0 % ). Plnění osnov Plnění osnov působilo školám veliké potíže, zvláště v ruštině, matema­ tice a češtině, kde chyběly žákům předpokládané předchozí znalosti. A i když předepsané učivo bylo probráno, nemohla být všechna témata náležitý procvičena, zvláště v ruštině při jedné týdenní vyučovací hodině v posledním ročníku. Proto také učitelé poskytovali žákům hodiny navíc, žáci sami si tvořili opakovací kroužky, a v některých případech závody opatřovaly studujícím konzultanty. To ovšem byla jen pomoc částečná, jejím u většímu rozšíření byly na překážku mimo jiné velmi omezené 42

■ časové možnosti žáků. Pro naprostý nedostatek času ve vyučovacích ho­ dinách nebylo také možno provádět souhrnné opakování učiva před ma­ turitou. V zimních měsících působily v tomto roce velmi nepříznivě změny pra­ covní doby a zvýšení počtu nočních směn. Ve škole se to projevilo zvý­ šenou absencí, zvýšenou unaveností žáků přicházejících do školy po noční směně a zmenšením domácí přípravy žáků. Ročníkové p rá ce S ročníkovými pracemi jsme se setkali na SŠP při n. p. ČKD v Praze, kde tuto práci odevzdali téměř všichni žáci. Ročníkové práce (domácí písemné maturitní práce) jsou práce, jež žáci vypracovávají v posledním roce studia z některého z maturitních předmětů, většinou z volitelného předmětu. Rozhovor o této práci je potom též součástí maturitní zkoušky z příslušného předmětu. Žáci si počátkem školního roku zvolí podle svého zájmu téma a v průběhu školního roku je za vedení učitele přísluš­ ného předmětu zpracují. Kladem je, že se žáci učí samostatně pracovat s knihou a samostatně studovat a shromažďovat materiál a připravují se tak k dalšímu studiu. K záporům patří skutečnost, že při domácí práci nelze zaručit samostatnost zpracování a že žáci si většinou nevolí téma, k němuž by musili sbírat materiál a samostatně jej zpracovávat, nýbrž téma, jež nevyžaduje velké samostatnosti při zpracování. Při rozhodování o vhodnosti či nevhodnosti těchto ročníkových prací je nutno přihlédnout také k velmi omezeným časovým možnostem žáků SŠP, z nichž většina plní své studijní povinnosti jen s velkými obtížemi. Je pochybné ukládat žákům další povinnosti, jestliže nejsou s to řádně plnit ani dosavadní úkoly, když se např. nedaří přimět žáky, aby si pře­ četli povinnou mimočítankovou četbu. Lze souhlasit s tím, jestliže vyspělejší žáci, kteří k tomu mají předpo­ klady, dobrovolně zpracují práci na téma, o něž mají speciální zájem, nelze však žádat, aby ročníkovou práci vypracovávali povinně všichni žáci. Pracovní úlevy Proti dřívějším letům nastalo zlepšení ve využívání pracovních úlev. Podniky většinou poskytují žákům SŠP ke studiu týdně 6 hodin placeného pracovního volna, škola ovšem musí stále systematicky sledovat docházku žáků do školy a oddělení pro výchovu kádrů podniku musí často zasa­ hovat na jednotlivých pracovištích, aby pravidelná docházka žáků do školy nebyla narušována. V některých případech dostali žáci i třítýdenní neplacenou dovolenou na přípravu k maturitní zkoušce a bylo jim v té době vypláceno zákonem stanovené stipendium. III. P r ů b ě h

a výsledky

maturitních

zkoušek

Písem né m aturitní zkou šky Při písemných maturitních zkouškách z českého jazyka si žáci většinou volili téma vztahující se nejvíce k jejich životu, např. v Praze téma Vhodně a organizovaně využít volného času (pojednání)^ v Jihomoravském kraji téma Zvyšování kvalifikace jako předpoklad rychlejšího rozvoje našeho 43

průmyslu a zemědělství (výklad), v Západočeském kraji Můj kulturní život (výklad) a Rodiče a děti (úvaha o generačních vztazích), ve Výcho­ dočeském kraji Význam našeho závodu pro rozvoj národního hospodářství (výklad). Literární témata volili žáci letos poměrně zřídka. Práce byly většinou průměrné úrovně, prací výborných bylo velmi málo, na velké části škol žádná. Nedostatkem některých prací bylo dosti povrchní zpra­ cování. Jazyková a stylistická úroveň byla většinou průměrná, vyjadřování leckdy neobratné, vyskytovaly se i hrubé chyby pravopisné. Písemná maturitní zkouška z ruského jazyka je v nynější době, kdy ještě nebylo dosaženo návaznosti učebních plánů a osnov OU a SŠP a ve 2. r. SŠP se často musí začínat opakováním azbuky, značně problematická. Poměrně slušná úroveň prací byla tam, kde si žáci mohli vybrat téma, jež měli připraveno jakožto otázku pro ústní maturitní zkoušku, např. témata Naše město, Můj životopis. Tam, kde byla dána témata, jež žáci neměli připravena a museli je tedy zpracovat zcela samostatně, jsou výsledky velmi slabé. V těchto pracích je velké množství chyb frazeolo­ gických, lexikálních i gramatických a pravopisných. Přitom na některých školách zůstalo mnoho neopravených chyb. Tam, kde byl jedním ze tří daných témat překlad do češtiny, volila většina žáků (někde přes 90 % ) tento překlad. Ostni m aturitní zkou šky z češtin y Ústní maturitní zkoušky z češtiny ukázaly, že žáci SŠP získali základní znalost české a slovenské literatury, závažným nedostatkem však přitom bylo, že žáci někdy ani nejvýznamnější díla české literatury neznají z vlastní četby, a to ani ta díla, jež jsou zařazena do povinné mimočítankové četby. Maturitní zkouška je potom více nebo méně zdařilou re­ produkcí naučených poznatků. Vážnou překážkou samostatné četby je sice u žáků SŠP velký nedostatek času, avšak na školách, kde učitelé systematicky sledují a kontrolují domácí četbu žáků, se ukazuje, že žáci pro přečtení základních děl české a slovenské literatury čas najdou, zvláště o prázdninách. Některé školy posílají žákům seznam povinné a doporučené četby současně s oznámením o přijetí na školu. Záleží na systému učitelovy práce, na tom, zda učitel usiluje o to, aby žáky sku­ tečně seznámil se základními díly české a slovenské literatury, či zda se spokojí s tím, že žáky vede k odříkávání naučených poznatků. S tím, zda žáci znají díla, o kterých hovoří, z vlastní četby, souvisí i to, zda je možno provádět při maturitě rozbor literárních děl či zda žáci podávají jen naučené charakteristiky knih, odříkávají životopisy spisovatelů a obsahy knih. Na většině SŠP je třeba změnit poměr učitelů k domácí četbě žáků, neříkat »nejde to, nemají čas«, nýbrž vyjít ze zásady, že četba je zákla­ dem literárního vyučování, že literární vyučování bez četby není možné, že bez četby je literatura jen odříkáváním memorovaných poznatků. Žáci SŠP mohou číst, i když ovšem ne tolik jako žáci denních škol, je třeba jen změnit styl práce. Je třeba dát žákům seznam povinné a doporučené četby, dát jim plán, kdy který autor bude probírán, v prvních týdnech studia naučit žáky dělat rozbory, vysvětlit jim, čeho si mají při četbě všímat. Při probírání děl, jejichž četba je předepsána jako povinná, je nutno důsled­ ně vyžadovat od žáků jejich znalost z vlastní četby, nespokojovat se s tím, že žák odříká to, co si o knize přečetl v učebnici nebo v jiné příručce. Při 44

reprodukci mechanicky osvojených faktů dochází často ke značnému zjednodušování a tím i ke zkreslování skutečnosti. Druhým závažným nedostatkem, který se však neprojevoval jen při češtině, nýbrž ve všech předmětech, zvláště v odborných naukách, bylo nespisovné vyjadřování žáků. I při zkoušce z češtiny bylo nutno některé žáky velmi často opravovat. Je zřejmé, že většina žáků není zvyklá ho­ vořit spisovným jazykem; když jsou potom nuceni hovořit spisovně, dělá jim spisovné vyjadřování velké potíže a dopouštějí se chyb. Škola musí bojovat se silným vlivem jazykového prostředí pracoviště a domova, při­ tom však leckdy učitel češtiny nemá dostatečnou podporu učitelů ostat­ ních předmětů. Např. i při maturitní zkoušce bylo leckdy trpěno při od­ borných naukách nespisovné vyjadřování. Celkově lze říci, že mnoha žákům dělá souvislé vyjadřování potíže. Třetím závažným nedostatkem je neznalost mluvnice a pravopisu. V čase, který je možno ve dvouletém studiu SŠP věnovat gramatice, lze odstranit jenom část mezer, s kterými absolventi OU a UŠ přicházejí na SŠP. Především bude nutno zlepšit výsledky práce ZDŠ, aby absolventi ZDŠ nechybovali v základních pravopisných jevech, které se namnoze probírají už na národní škole, např. v pravopisy i—y po obojetných sou­ hláskách. Je třeba, aby pravopis znali nejen výborní žáci, kteří odcházejí na výběrové školy, nýbrž i ostatní absolventi ZDŠ, kteří odcházejí do OU a UŠ. V nynější době, kdy si žáci přinášejí ze ZDŠ na OU a UŠ a odtud dále na SŠP základní neznalosti pravopisu, je třeba, aby OU a UŠ a SŠP věnovaly odstraňování těchto základních nedostatků systematickou péči. Rovněž slovnímu a větnému rozboru je třeba věnovat přiměřenou pozor­ nost, aby žáci dovedli určit slovní druhy a větné členy a aby jim nedělalo potíže určit pád podstatného jména. Při maturitě byla gramatická část zkoušky většinou zaměřena na větný a slovní rozbor, na některých školách však se stále ještě zkoušelo podle málo upravených starých tištěných teoreticky zaměřených otázek. Ústní m aturitní z k ou šk a z ruštiny Celkově slabé byly znalosti žáků v ruštině. Za nynější situace, kdy na SŠP přicházejí žáci, kteří se v OU a UŠ ruštině tři roky neučili, s kterými je proto třeba začínat většinou téměř od začátku, přitom však ruština má minimální počet týdenních vyučova­ cích hodin (2— 1), je nutno se slabými výsledky v ruštině počítat do doby, než bude odstraněno nynější tříleté přerušení ve vyučování ruskému ja ­ zyku před příchodem žáků na SŠP. Protože teprve ve šk. r. 1962/63 začaly OU a UŠ přecházet k novému učebnímu plánu, do něhož byla zařazena ruština, přijdou teprve ve šk. r. 1965/66 na SŠP žáci, kteří se v OU a UŠ učili ruštině, a tedy teprve v roce 1967 budou maturovat absolventi SŠP, u kterých bude v ruštině dosaženo návaznosti ZDŠ—OU(UŠ)— SŠP. Avšak tříleté přerušení ve vyučování ruštině není jediným důvodem nynější celkově nízké úrovně znalostí a dovedností žáků SŠP v ruském jazyce. Stejně nepříznivě působí i to, že dosud neproniklo všude v dosta­ tečné míře nové pojetí vyučování ruštině (často vidíme malé zaměření na praxi) a vyučovací hodiny nejsou vždy dosti efektivní. Často se setká­ váme s tím, že učitelé ruštiny, kteří poprvé učí ve třídách SŠP, hedovedou řešit problémy vznikající z velikého rozporu mezi požadavky osnov a 45

skutečnou úrovní znalostí žáků a přistupují k nadměrnému snížení po­ žadavků na žáky. Nízká byla na většině škol úroveň čtení a překladu. Učitelé většinou dávali číst a překládat části článků ze sovětských časopisů a novin. Žáci četli pomalu a často velké procento slov přečetli nesprávně. Také pře­ klad většinou působil potíže, jen malá část žáků překládala poměrně saipostatně, většinou byla nutná vydatná pomoc zkoušejícího. Žáci mají malou slovní zásobu, často jim činil potíže i překlad zcela běžných slov; ačkoliv při přípravě textu měli vždy k dispozici slovník, nenašli si v něm potřebná slova. Dobře četli a překládali např. žáci v Brně (Kudelova ul.) a v Kladně. Poslech mluveného slova se vyskytl pouze v Plzni (ZVIL). Další část zkoušky tvořila literární a konverzační témata. Z literatury žáci mluvili o probraných spisovatelích a jejich dílech; většinou to byla přesná reprodukce naučeného textu. Zkouška se omezovala na přehled života a díla jednotlivých spisovatelů, kdežto o ukázkách z literárních děl, jež jsou zařazeny v učebnici, se nehovořilo téměř nikdy, zřejmě proto, že se tyto ukázky většinou podrobněji neprobíraly. Konverzační téma bylo obvykle zkoušeno stejným způsobem jako téma literární, totiž žáci n ej­ dříve řekli (odříkali) to, cb měli připraveno, a potom odpovídali na otázky zkoušejícího. Na většině škol musel zkoušející klást stále nové a nové otázky, aby žáci, kterým vyjadřování v ruském jazyce působilo velké potíže, mohli uplatnit některé své znalosti. Celkově mají žáci SŠP malou slovní zásobu, jejich znalost gramatiky je nízká, ruské vyjadřování často velmi neobratné a s četnými chybami lexikálními, frazeologickými a gra­ matickými. Na některých školách se projevovala snaha o skutečnou kon­ verzaci mezi zkoušejícím a žákem, např. na SŠP v Kuřími. Postavení mluvnice bylo při zkoušce z ruštiny velmi rozdílné: zatímco na některých školách se postaru zkoušela mluvnická teorie (včetně určo­ vání slovních druhů, vyhledávání podstatných jmen v textu ap.), vysvětlili si na jiných školách nové pojetí vyučování ruštině tím způsobem, že gra­ matiku při zkoušce zcela ignorovali. Pouze na malé části škol byla zkou­ šena praktická znalost mluvnice překladem výrazů a vět do ruštiny. I když se však mluvnice vůbec nezkoušela, nebo se zkoušela pouze teorie, uka­ zovalo ústní vyjadřování žáků neznalost nezbytných základů ruské mluvnice. Celkově lze o maturitách z ruštiny říci, že ukázaly často nejen nízkou úroveň znalostí a dovedností žáků, ale i to, že jsme ještě velmi mnoho dlužni novému pojetí vyučování ruštině; učí se ještě hodně postaru, včet­ ně přeceňování mluvnické teorie a opomíjení konverzace. Proti maturitám v r. 1962 se úroveň znalostí a dovednosti žáků v r. 1963 zlepšila a také snahu o správné pojetí vyučování ruskému jazyku bylo lze pozorovat na větším počtu škol. Celkově však byly zkoušky stále ještě ve větší míře zaměřeny n^ literaturu než na konverzační témata, přičemž výběr literárních témat často nesouhlasil s osnovami: bývali zkoušeni Někrasov, Turgeněv, N. A. Ostrovskij, proti tomu chyběl leckdy Čechov nebo A. N. Tolstoj. Ze sledovaných škol byla v ruštině nejlepší úroveň na SŠP v Brně, Kudelova ul. Maturitní zkou šky z m atem atiky Úroveň maturitních zkoušek z matematiky bychom na některých ško­ lách mohli porovnat s úrovní maturitních zkoušek na SVVŠ (Kladno, 46

částečně Lanškroun a j.), na mnoha školách však měli absolventi ve svých znalostech mezery. Přesto však bylo mnoho žáků přijato na vysoké školy technického směru. Bude-li jejich příprava dostatečná, ukáže se při se­ mestrálních zkouškách. Mezi jednotlivými školami byly rozdíly v náročnosti řešených příkladů. Na některých školách byly příklady značně náročné (Lanškroun, Kladno), někde (Brandýs n. L., Pardubice) byly velmi primitivní: např. sestrojit lichoběžník, jsou-li dány základny a úhly při jedné z nich, nebo sestrojit trojúhelník, je-li dána jeho strana, těžnice a výška k ní příslušná. To jsou příklady z učební látky ZDŠ. Hlavním nedostatkem na většině škol byla nesprávná metoda zkoušení. Podle své povahy učitel klidně nebo méně klidně přerušoval žáka ihned na samém začátku jeho projevu a navrhoval mu svůj postup. Postup mnohdy racionálnější, ale tím byl žák zbaven potřebného klidu a musel celý příklad počítat znovu u tabule, zpravidla s chybami v základních početních výkonech (špatný součet, rozdíl, chyby ve znaménku při pře­ vádění členů z jedné strany rovnice na druhou apod.). Bylo by dobré, kdyby učitelé dokázali sledovat chod myšlení zkoušeného žáka. Je zcela možné, že si žák nezvolí nejrychlejší postup, ale má ho natolik promyšle­ ný, že jím vyřeší daný příklad stejně rychle, jako kdyby začal u tabule řešit postupem, který navrhl učitel. V Praze 9 vyžadovala učitelka pamětné počítání jednoduchých jevů (součty členů na obou stranách rovnice najednou), jež působilo nejslab­ ším žákům jisté potíže. V Praze 1 učitelka požadovala podrobný zápis podružných věcí, takže žák jednoduchým příkladem popsal celou tabuli a učinil ho tak značně nesrozumitelným sobě i ostatním. Při zkoušce se žáci zcela běžně dopouštěli chyb nepořádným zápisem, který učitelé málokdy opravovali (nedotažené odmocnítko, zápis rovnítka při porov­ návání zlomků, zápis log, sin, tg). Při maturitních zkouškách nebylo běžné použití log. tabulek a pra­ vítka. V Praze 2 dokonce učitel záměrně nevyužívá toho, že žáci dovedou pracovat s log. pravítkem, aby se prý naučili pracovat s log. tabulkami. Obě tyto dovednosti je možno spojit, jak ukazuje příklad školy při SONP Kladno. Zkoušky získají na rychlosti, která jinak zkouškám z matematiky chybí. Dovednost pracovat s log. pravítkem mohou žáci uplatnit i v od­ borných naukách a v praxi. (V Lanškrouně při maturitní zkoušce z od­ borných nauk počítali příklady pomocí pravítka.) Vcelku lze říci, že většina žáků si základní učivo osvojila, ale v někte­ rých případech prokazovali své znalosti buď s velkou pomocí zkoušejí­ cího nebo na příliš jednoduchých příkladech. Maturitní zkou šky z v oliteln ých předm ětů Za volitelný maturitní předmět si 136 žáků (35,6 % ) zvolilo odborné nauky (nepočítáme zde 58 žáků, u kterých byly odborné nauky připojeny k fyzice nebo k chem ii), 167 žáků (43,7 °/o) fyziku, 32 žáků dějepis, 12 zeměpis, 15 chemii, 18 biologii, 2 deskriptivní geometrii. Na SŠP v Brandýse n. L. maturovali všichni žáci z fyziky spojené s od­ bornými naukami (jedna otázka z fyziky, jedna otázka z odborných nauk). Na SŠP při n. p. ČKD v Praze byly odborné nauky částečně spojeny s fy­ zikou (technologie) a částečně s chemií (nauka o m ateriálu). 47

Zkoušky z odborn ých nauk probíhaly většinou dobře, protože žáci zde mohli uplatnit mnoho z toho, čemu se učili již v odborných učilištích, a také své praktické zkušenosti. Ovšem setkali jsme se také s tím, že žáci přípravu k maturitě z odborných nauk' podceňovali, protože příliš spolé­ hali na své znalosti z odborného učiliště a na své praktické znalosti. Někdy žáci sice dovedli i o daném tématu hovořit poměrně dlouho, když však dostali otázku na konkrétní věc potřebnou pro praxi, nedovedli odpovědět. Odborné nauky mají za úkol prohloubit dělnickou kvalifikaci, je zde snaha, aby osnovy odborných nauk navazovaly na osnovy odborných předmětů odborných učilišť. Ovšem při sestavování osnov je nutno mít na zřeteli, že i když jsou žáci ve třídě z jednoho podniku, jsou z různých pracovišť a různých pracovních oborů. V SŠP při průmyslových závodech tvoří většinu žáků zámečníci, soustružníci, frézaři, nástrojaři, ale vysky­ tují se zde i jiné obory, jako mechanici, montéři, modeláři, slévači apod. Protože pro odborné nauky nejsou žádné učebnice ani učební texty, podle nichž by bylo lze postupovat, záleží mnoho na osobě vyučujícího, jímž bývá odborník ze závodu bez jakékoliv pedagogické průpravy. Jsou velké rozdíly v tom, čemu tito odborníci ze závodů učí, co pokládají pro žáky za více nebo méně důležité, jak provádějí výběr učiva, jak dovedou učivo žákům vyložit, jak učivo procvičují a zkoušejí. V některých SŠP získali již velmi dobré zkušenosti s vyučováním od­ borným naukám a velmi si cení jejich významu pro zvyšování odborné kvalifikace mladých dělníků. V podnikových SŠP, kde správně využívají odborných nauk, poskytuje tento předmět žákům teoretické znalosti po­ třebné pro postup do vyšších kvalifikačních tříd, např. v ZVIL v Plzni, v n. p. ČKD Praha, v n. p. Tesla Lanškroun, v Královopolské strojírně v Brně. V ZVIL v Plzni, v n. p. ČKD Praha a jinde nahrazuje maturitní zkouška na SŠP absolventům školy teoretickou část zkoušky do vyšších kvalifikačních tříd. Vedle škol, kde odborných nauk využívají správně, je ještě mnoho škol, kde tento předmět ještě neplní své poslání, zvláště tam, kde jsou ve třídě žáci velmi různých zaměstnání, i když třeba z jednoho podniku. Někde neodpovídají osnovy nebo výběr učiva potřebám dalšího vzdělávání žáků, např. zbytečně se opakuje učivo odborného učiliště. Jestliže žáci vidí, že jim předmět nic nepřináší, je jejich poměr k němu záporný a z toho potom vznikají návrhy na snížení počtu vyučovacích hodin tohoto předmětu. Naproti tomu tam, kde byly správně sestaveny osnovy a externí učitelé — inženýři z podniku — přistupují k výuce tomuto předmětu správně, je jeho význam hodnocen kladně. Protože nelze počítat s tím, že budou všude učit odborným naukám lidé stejně vhodní po stránce odborné i po stránce pedagogické, a protože je třeba, aby žáci nebyli při studiu odkázáni jen na své poznámky, bude nutno vydat pro základní obory pomocné učební texty. Tyto učební texty by obsahovaly základní učivo společné pro několik příbuzných oborů, jež by se na jednotlivých školách doplňovalo podle potřeb každého závodu. Není trvale možné, aby v předmětu, jemuž se věnuje téměř čtvrtina vy­ učovací doby, byli žáci při domácí přípravě odkázáni jenom na své po­ známky. Maturitní zkoušky z fyziky měly vcelku dobrou úroveň, zvláště proto, že fyziku si volili často žáci, kteří se hlásili ke studiu na vysoké škole. 48

Na některých školách, např. v Pardubicích, Brandýse n. L., Bmě-Králově Poli, v Praze 9, používali žáci při zkoušce pomůcek a pracovali s nimi (prováděli zapojení elektrických přístrojů, demonstrovali zákony), takže jejich výklad mohl být konkrétní a názorný. Úroveň maturitních zkoušek z biologie a dějepisu ovlivnilo, že si je zvo­ lili jednak žáci, kteří měli o tyto předměty zvláštní zájem, jednak ti, kteří se domnívali, že zkoušky z těchto předmětů budou nejsnazší. Zatímco ně­ kteří maturanti měli velmi dobré znalosti, zvláště na SŠP při n. p. ČKD, byly znalosti jiných žáků velmi slabé. Na SŠP při ČKD přiřadili v děje­ pise ke každé maturitní otázce i jednu otázku o současné mezinárodní situaci, např.: »Co víš o bojích černochů proti segregaci v USA?«, »Socia­ listická revoluce na Kubě, rozvoj hospodářství a kultury«, »Co víš o otáz­ kách dalšího průzkumu kosmického prostoru?«. Zkoušení tak měli mož­ nost ukázat, jaký mají přehled o mezinárodní situaci a o současných politických otázkách, které nejsou přímo ve školních osnovách, o nichž by však každý občan, a tím spíše absolvent střední školy, měl být infor­ mován. Přehled výsledků m aturitních z k ou šek ve sled ov an ý ch 21 třídách dvou­ letéh o studia SŠP Přehled celkových výsledků maturitních zkoušek a průměry z jednot­ livých předmětů ukazuje tab. 3. Reprobován nebyl žádný žák, 24 žáků ne­ prospělo v jednom předmětě a byla jim stanovena opravná zkouška na září. Plné dvě třetiny nedostatečných (16) byly z matematiky, ostatní nedostatečné byly z ruštiny — 4, z češtiny — 2, z odborných nauk *— 1, z biologie — 1. K l a s i f i k a č n í m ě ř í t k a při maturitních zkouškách byla velmi n e s t e j n á , v některých případech vznikaly v maturitních komisích dis­ kuse o tom, jak hodnotit výkony z některých předmětů, zvláště v před­ mětech, kde se jevily zvláště slabé výsledky. Celkově bylo bráno při hod­ nocení mírné měřítko, v některých případech v přímém rozporu s klasi­ fikačním řádem, který platí pro SŠP jako pro ostatní školy. Výsledky jednotlivých škol naprosto nelze srovnávat podle klasifikačních výsledků. Nej lepšího celkového průměru i nej lepšího průměru ve všech předmě­ tech, kromě volitelného předmětu, dosáhla SŠP v Brandýse n. L., kde však přitom znalosti žáků byly znatelně slabší než na většině ostatních sledovaných škol. Při maturitních zkouškách se zde používalo třístupňové klasifikace (1—2—3 ) ; tím se stalo, že 40 % žáků maturovalo na této škole s vyznamenáním. Při letošních i při loňských maturitách bylo možno pozorovat, že školy, na kterých pracující maturovali poprvé, často kladly na žáky SŠP nízké požadavky a velmi shovívavě hodnotily jejich výkony. Proti tomu na školách, kde studium pracujících existuje již několik let, zvláště na vět­ ších samostatných SŠP, jsou na žáky kladeny přiměřenější požadavky. Školy každý rok zlepšují výsledky své práce a také znalosti žáků jsou hodnoceny objektivněji. Malou náročnost na žáky lze také pozorovat na některých SŠP, kde učí učitelé z odborného učiliště, a také tam, kde 1 vše­ obecně vzdělávacím předmětům učí inženýři z podniku. Skutečnou úro­ veň znalostí žáků SŠP v nynější době většinou lépe vystihují průměry, které se blíží k 3,00, než průměry, které se blíží'k 2,00. Srovnáme-li prů49

Tah. 3. Přehled výsledků maturitních zkoušek

i

11 29 26 17 23 31 14 16 15 15 14 10 27 22 9 24 21 16 31 28 24

9 26 26 16 19 31 7 15 14 15 13 8 25 20 7 23 19 16 25 25 23

423

382

vyzn .

2

4 1 3 0 2 0 4 2 6 1 1 3 3 1 2 1 2 1 3 2

p ro sp .

7 16 24 12 18 27 6 9 11 9 12 7 22 17 6 18 16 14 23 22 18

314 44 1 1 ,5 % 8 2 ,2 % 1

o p r. zk.

0 6 1 1 1 2 1 2 1 0 0 0 0 0 0 3 2 0 1 0 3

24 6 ,3 %

C elkový p rů m ě r

V o l.

s v o l. p řed m .

Celkem (21 tříd)

! m a tu ­ r u jíc íc h

SŠP Praha 1 SŠP Praha 2 SŠP Praha 6 SŠP Praha 9,3. A SŠP Praha 9 ,3 . B SŠP Praha 9, 3. D SŠP Praha 10 SŠP Kolín, 3.A SŠP Kolín, 3. B SŠP Brandýs n. L . SŠP Kladno SŠP Plzeň, Pionýrů SŠP Plzeň, Z V IL SŠP Lanškroun SŠP Pardubice SŠP Brno-Král. Pole SŠP Brno, Kudelova SŠP Kuřim SŠP Vítkovice, 3. A SŠP Vítkovice, 3. B SŠP Vítkovice, 3. C

i ve tříd ě

Š k ola, tříd a

P rů m ě ry v je d n otí, p ře d m .

C elk ový výsledek

bez v o l. p řed m .

P očet žáků

2,77 3,00 3,00 2,45 2,50 3,30 2 ,8 1 1I3,23 3,00 2,43, 2,93 3,12 2,68; 3,21 3,26 2,90, 3,00 3,39 3,14 3,14 3,57 2,87, 2,67 2,53 2,50 2,43 2,35 1,80, 2,00 2,06 2,30 2,23 ; 2,38 3,12!i 3,25 I3’ 12 2,96| 2,56 2,80 2,35 2,60 12,45 3,00 2,85 2,71 2,91 ! 3,22 2,78 2,68 2,52 2,84 2,50 2,75 2,69 3,00 2,72 3,12 3,08 2,36 2,96 2,60 2>47 2,91

1,88 1,53 2,27 2,31 2,68 2,26 2,43 2,33 2,14 2,00 2,07 1,87 2,40 1,55 2,57 2,35 2,10 2,25 2,56 2,43 2,26

2,92 2,75 3,11 2,82 3,05 3,10 3,28 2,69 2,43 1,95 2,30 3,16 2,77 2,46 2,85 2,97 2,68 2,65 2,95 2,80 2,66

2,66 2,44 2,83 2,69 2,95 2,89 3,07 2,60 2,35 1,96 2,22 2,84 2,68 2,23 2,78 2,81 2,53 2,55 2,87 2,71 2,56

2 ,7 5

2,20 2,78

2,64

Č

R

2 ,7 4

M

2 ,8 7

11

měry v jednotlivých předmětech i celkové průměry od nejlepších k n ej­ horším, vidíme, že mezi školami nejsou příliš veliké rozdíly a jen jed­ notlivé školy dosahují nápadně dobrých průměrů (na prvním místě SŠP v Brandýse n. L., dále SŠP v Kladně, Kolíně — 3.B, Lanškrouně). Nej­ slabších průměrů dosáhly školy v Plzni — ul. Pionýrů, v Praze 9 (ČKD), v Praze 6 (Aritma) a zvláště SŠP v Praze 10. Přitom však znalosti žáků většiny těchto škol s nejhoršími průměry jsou lepší než znalosti žáků školy s nejlepšími průměry. Je ovšem nutno poznamenat, že s velkými rozdíly v požadavcích jednotlivých učitelů a s rozdílností klasifikačních měřítek se nesetkáváme jen na SŠP, nýbrž na všech typech škol. Zdá se, že spolehlivějším ukazatelem kvality práce školy než prospěchový prů­ měr bude počet žáků přijatých na vysokou školu (viz dále). Na p r a ž s k ý c h S Š P j s o u p r o s p ě c h o v é p r ů m ě r y pod­ s t a t n ě h o r š í n e ž n a m i m o p r a ž s k ý c h S Š P . Největší je ten­ to rozdíl v matematice, kde činí plných 0,54 stupně: zatímco 7 sledova­ ných pražských tříd dosáhlo v matematice vcelku průměru 3,23, je cel­ kový průměr 14 sledovaných mimopražských tříd v matematice 2,69. Za­ tímco žádná ze sledovaných pražských tříd nedosáhla v matematice lep­ šího průměru než 3,00, má ze 14 mimopražských tříd plných 12 lepší prů­ měr než 3,00. V celkovém průměru ze všech čtyř maturitních předmětů 50

dohromady činí rozdíl mezi pražskými a mimopražskými SŠP 0,25 stupně: průměr pražských tříd je 2,79, mimopražských 2,54. Vcelku lze o úrovni absolventů SŠP říci, že z v l á š t ě v m a t e m a ­ t i c e a f y z i c e lze na části sledovaných škol jejich úroveň s r o v n á ­ v a t s ú r o v n í p r ů m ě r n ý c h a b s o l v e n t ů S V V Š . V češtině a ruštině jsou sice zatím rozdíly ve znalostech absolventů SŠP a SVVŠ větší, ale i v těchto předmětech se již některým SŠP podařilo dosáhnout úrovně, kterou je možno srovnávat s úrovní průměrných absolventů SVVŠ. U maturitních zkoušek převažovala reprodukce naučených vědomostí, názorných pomůcek se používalo jen v malé míře, nejčastěji ve volitel­ ných předmětech. Na SŠP při n. p. ZVIL v Plzni bylo při zkoušce z ruštiny vhodně užito obrazového materiálu. Spojení se životem a s prací žáků se projevovalo zvláště výrazně při zkouškách z odborných nauk, kde zkou­ šené učivo většinou přímo souviselo s prací žáků na pracovišti. Někdy však odpovědi žáků z odborných nauk byly obecné a nekonkrétní a otázky členů maturitní komise na konkrétní věci z žákovy praxe působily zkou­ šenému veliké potíže, leckdy žák nebyl s to na takovou otázku odpovědět. V menší míře se snaha o spojení se životem projevovala v ostatních před­ mětech, např. v ruštině v Králově Poli, Lanškrouně, Kuřími, na SŠP při n. p. ZVIL v Plzni a jinde. Nejzávažnější překážkou úspěšné práce ve třídách dvouletého studia SŠP je v nynější době malá připravenost absolventů OU a UŠ ke studiu. Nepřipravenost ke studiu je také jednou z hlavních příčin toho, že studium dokončuje jenom asi 60 % z těch, kteří studium započali. Na SŠP je nutno věnovat mnoho času a energie odstraňování velkých mezer ve znalosti základního učiva ZDŠ v češtině a matematice, a přesto se po­ měrně často při maturitní zkoušce narazí na základní neznalosti. Jsou to leckdy nedostatky, které lze sledovat do 6. třídy ZDŠ a někdy až na národní školu, např. psaní i—y po obojetných souhláskách, určování pádu podstatného jména, určování slovních druhů a větných členů. Ani jedno­ duché početní výkony nejsou žáci často s to provést zpaměti, někdy ne­ dovedou dost rychle násobit nebo dělit jednociferným číslem. Značné rozdíly jsou ve znalostech žáků jednotlivých škol. Zatímco ně­ které školy dosáhly dobrých a v některých předmětech i velmi dobrých výsledků, byly jinde výsledky slabé nebo velmi slabé, nejčastěji v mate­ matice nebo ruštině. Přihlížíme přitom ke znalostem žáků, nikoliv ke kla­ sifikačním výsledkům. Za poměrně stejných podmínek se některým uči­ telům podařilo dosáhnout značně lepších výsledků než jiným učitelům. To svědčí o tom, že vedle obecně se vyskytujících příčin nižší úrovně znalostí absolventů dvouletého studia SŠP (nepřipravenost žáků ke stu­ diu, někdy ne dosti dobrá studijní morálka žáků, nedostatek učebnic, nedostatečné vybavení škol pro pracující, nedostatek zkušeností s vy­ učováním na tomto typu školy) existují i jiné důvody, které tkví ve vy­ učovacích metodách, v úrovni vyučování a v požadavcích na žáky. Uči­ telům, kteří nemají s vyučováním na SŠP zkušenosti, se někdy nepodaří vyrovnat se úspěšně s problémy, na které narazí, zvláště s přemírou učiva, když je třeba probírat nové učivo, přitom však je nutno systema­ ticky odstraňovat závažné mezery ve znalosti učiva ZDŠ, bez jehož znalosti nelze úspěšně postupovat. Situaci často komplikuje střídání učitelů, zvláště na školách přičleněných k SVVŠ. Toto střídání učitelů v průběhu 51

studia patří stále k závažným problémům v nynější době, kdy se SŠP teprve konzolidují a nemají ještě ustálené učitelské sbory. O rganizace m aturitních z k o u šek Maturitní zkoušky na SŠP probíhaly většinou obvyklým způsobem, tj. skupina čtyř nebo pěti žáků byla za půl dne vyzkoušena ze všech před­ mětů. Pouze na dvou školách organizovali zkoušky jinak. Na SŠP v Praze 9 byla skupina 6—8 žáků vždy během půldne vyzkoušena ze dvou předmětů (buď z češtiny a ruštiny, nebo z matematiky a volitelného předmětu) 3 po třech dnech ze zbývajících dvou předmětů. Na SŠP v Brandýse n. L. vyzkoušeli vždy v jednom půl'1ni 15 maturujících žáků z jednoho před­ mětu. První den se zkoušela matematika a český jazyk, druhý den ruský jazyk a volitelný předmět. , Ústní zkoušky žáků SŠP z jednotlivých předmětů trvaly obvykle kolem 15 minut, s nimiž počítají maturitní předpisy. Maturitních otázek (dvoj- I otázek) bylo všude 25, pouze v Brandýse n. L. měli ve všech předmětech j pouze 20 dvojotázek. i Zkoušky měly částečně formu souvislého žákova projevu, z velké části, to však byly žákovy odpovědi na jednotlivé dílčí otázky zkoušejícího. Proti *“ SVVŠ byl samostatný projev žáků značně omezenější, absolventi SŠP pro­ kázali menší schopnost souvisle hovořit o daném tématu. Často byla nutná Tab. 4, Přehled žáků přijatých na vysokou školu

1

Přijato na vysokou školu Škola, třída

SŠP Praha 1 SŠP Praha 2 SŠP Praha 6 SŠP Praha 9, 3. A SŠP Praha 9, 3. B SŠP Praha 9, 3. D SŠP Praha 10 SŠP Kolín, 3. A. SŠP Kolín, 3. B SŠP Brandýs n. L . SŠP Kladno SŠP Plzeň, Pionýrů SŠP Plzeň, Z V IL SŠP Lanškroun SŠP Pardubice SŠP Brno-K rál. Pole SŠP Brno, Kudelova SŠP Kuřim SŠP Vítkovice, 3 A SŠP Vítkovice, 3. B SŠP Vítkovice, 3. C *

Celkem (21 tříd)

Začalo studium ve 2. r.

37 42 28 27 32 44 15 28 21 17 21 18 47^) 43 19 30 35 25

\

/9 5

624*>)

Konalo matu­ ritu

žáků

11 29 26 17 23 31 14 16 15 15 14 10 27 22 9 24 21 16 31 28 24

9 26 26 16 19 31 7 15 14 15 13 8 25 20 7 23 19 16 25 25 23

6 9 8 3 3 4 3 2 3 0 8 2 6 6 0 10 '4 3 8 10 12

423

382

110

Ukonjčilo 3 r.

% z tčch, kteří za­ čali stu­ dium

% z absol­ ventů 3. r.

% z ma­

16,2 21,4 28,6 11,1 9,4 9,1 20,0 7,1 14,3

54,5 31,0 30,8 17,6 13,0 12,9 21,4 12,5 20,0

66,7 34,6 30,8 18,7 15,8 12,9 42,8 13,3 21,4

1

—

38,1 *11,1 12,8 13,9 —

33,3 11,4 12,0

1

/

18,9

1 5 , 7 b)

___ ____

turantů

j

♦

_

—

57,1 20,0 22,2 27,3

61,5 25,0 24,0 30,0

—

i

—

41,7 19,0 18,7 25,8 35,7 50,0

43,5 21,0 18,7 32,0 40,0 52,2

i i

28,8

26,0

_____________

a) Odpočteno 6 žáků, kteří dokončili studium v jiné třídě, b) Bez 3. C SŠP Vítkovice. i

52

příliš veliká pomoc zkoušejícího, někde však zkoušející kladl více dílčích otázek, než bylo třeba, takže jimi rušil myšlenkový postup zkoušeného. Další studium absolventů SŠP Jistým překvapením je poměrně vysoké procento absolventů SŠP při­ jatých n a v y s o k é š k o l y . Zatímco v loňském roce bylo přijato na vysoké školy jen malé procento absolventů dvouletého studia SŠP, byla letos na sledovaných 16 školách v 21 třídách p ř i j a t a v í c e n e ž č t v r t i n a a b s o l v e n t ů (viz tab. 4). Ze 110 absolventů přijatých na vysoké školy byla téměř polovina (52 absolventů) přijata na strojní fakulty vysokých škol technických, čtvrtina (27) na elektrotechnické fakulty, 11 absolventů na Vysokou školu báň­ skou a hutní, 8 na stavební, 6 na ekonomickou, po jednom na dopravní, jadernou fyziku, lesní, filosofickou, lékařskou a pedagogický institut. V některých podnicích odmítali doporučit absolventy SŠP na vysoké školy netechnických směrů. Lze říci, že i při nynějších dočasných objektivních potížích, vyplývají­ cích především z malé připravenosti absolventů OU ke studiu na SŠP v důsledku dosavadní nenávaznosti osnov OU a SŠP, počala již SŠP plnit úkol připravovat mladé vyučené dělníky ke studiu na vysokých školách. Přitom převážná většina těch, kteří se nehlásili ke studiu na vysokých školách, počítá s nástavbovým studiem na odborných školách. IV. Z á v ě r y 1. Proti loňským maturitním zkouškám tříd dvouletého studia SŠP bylo lze letos pozorovat jisté zlepšení. Zlepšila se jednak celková úroveň znalostí absolventů v jednotlivých předmětech, jednak se zmenšil počet škol s nápadně slabými výsledky a zvětšil se počet škol, kde v některých nebo i ve všech předmětech lze označit výsledky za dobré. Zvláště v mate­ matice a fyzice lze na některých školách srovnávat výsledky SŠP s vý­ sledky SVVŠ. S nejslabšími výsledky se lze obvykle setkat na školách, kde pracující maturují poprvé, v dalších letech se výsledky zlepšují. Poměrně dobrá je úroveň na samostatných SŠP s vlastním učitelským sborem. Proti tomu slabá úroveň bývá na SŠP přičleněných k OU, kde ve třídách SŠP učí učitelé OU a leckdy učí i všeobecně vzdělávacím předmětům (M, F, Ch, Bi, Rš) pracovníci z podniku bez učitelské aprobace. Zvláště u těchto externích učitelů bez učitelské aprobace bývají kladeny na žáky velmi nízké požadavky. 2. I když lze proti loňskému roku pozorovat zlepšení výsledků, nezna­ mená to, že bychom mohli být spokojeni. Výsledky maturitních zkoušek ukazujíce na SŠP je třeba odstranit řadu nedostatků, které většinou vy­ plývají z nedostatečné přípravy absolventů OU a UŠ ke studiu a z malých zkušeností s tímto typem školy. Učitel SŠP se musí zaměřit na základní učivo a řádně je procvičit, musí získat přehled o nedostatcích v předběžné přípravě každého žáka a systematicky tyto nedostatky odstraňovat. Je nutno poskytovat individuální pomoc slabším ž$kům, usilovat o nejefek­ tivnější využití vyučovacích hodin, aby si žáci značnou část učiva osvojili přímo ve vyučovací hodině, používat nej produktivnějších vyučovacích 53

metod, usilovat o maximální aktivitu žáků, např. vhodně zařazenou samo­ statnou prací žáků. 3. Je třeba dbát o přiměřenost požadavků na žá^y, aby tyto požadavky nebyly příliš vysoké ani příliš nízké, popřípadě aby se nízké požadavky v Jednom roce nevy važovaly nadměrnými požadavky v druhém roce. Za pomoci předmětových komisí a ÚDVU je třeba sjednocovat požadavky učitelů v jednotlivých předmětech a odstraňovat dosavadní nejednotnost klasifikačních měřítek v průběhu studia i při maturitní zkoušce. V ma­ tematice je třeba poněkud sjednotit náročnost zadávaných příkladů; na některých školách jsou dávány velmi primitivní příklady, nevhodné pro maturitní zkoušku. 4. Jedním ze základních úkolů SŠP v nynější době je také snížení stu­ dijních úbytků. Nemůžeme být spokojeni s tím, že studium úspěšně do­ končuje jen asi 60 °/o z těch, kteří je začali. Ke snížení studijních úbytků jistě značně přispěje postupně se zlepšující připravenost absolventů OU a UŠ ke studiu, především musí však snížit studijní úbytek samy SŠP zlepšením své metodické a organizační práce, aby dovedly získat a udržet zájem žáků o studium. V některých případech jsou veliké studijní úbytky vyvolány tím, že jsou bez jakékoliv přípravy a výběru přijímáni všichni, kteří o přijetí projeví zájem. 5. Aby byly odstraněny případy, že učitelé zkoušejí při maturitní zkouš­ ce postaru, že používají jen málo upravených starých nevyhovujících maturitních otázek, že se dosud neodpoutali od starého pojetí vyučování některým předmětům, bude vhodné vrátit se opět k tomu, aby maturitní otázky stanovilo ministerstvo školství, i když třebas ne jako závazné, nýbrž alespoň jako vzorové. Rovněž témata maturitních písemných zkou­ šek by bylo vhodné nějakým způsobem ústředně koordinovat. Nevhodná jsou témata, která umožňují žákům omezit se na pouhou reprodukci vý­ kladu učebnice. Při úpravě maturitních předpisů bude třeba upravit výběr ' volitelného předmětu, aby např. ve větvi fyzikální si žáci nevolili biologii, když tomuto předmětu je věnována jenom jedna týdenní vyučovací hodina v jednom roce studia. 6. Ročníkové domácí práce mají své klady i zápory. Školy by je neměly zadávat jako povinné, mohou však dát vyspělejším žákům možnost dob­ rovolně zpracovat a předložit maturitní komisi domácí písemnou práci z oboru, o který jeví speciální zájem. 7. Ve všech předmětech je nutno věnovat zvláštní pozornost správnému spisovnému vyjadřování žáků. Je třeba zvykat žáky na samostatné sou­ vislé ústní projevy. 8. V hodinách českého jazyka je třeba systematicky vést žáky k samo­ statné četbě, bezpodmínečně je nutno vyžadovat znalost povinné mimočítankové četby. Není možno spokojit se s pouhou reprodukcí naučených poznatků, s odříkáváním životopisů spisovatelů a obsahů literárních děl. : I když podle osnov nejsou ve 2. a 3. ročníku SŠP vyhrazeny zvláštní ho­ diny jazykovému vyučování, je nutné udržovat znalost systému mateř- . ského jazyka. V nynější době je třeba učit žáky i pravopisu. 9. V ruském jazyce je třeba ve shodě s osnovami věnovat zvláštní po­ zornost řečovým dovednostem. Maturitní zkoušky opět ukázaly, že jsme ještě mnoho dlužni správnému pojetí vyučování ruštině. Zvláště konver­ zace je stále ještě na některých školách opomíjena. I při zaměření na řečové dovednosti však je třeba, aby žáci znali základy ruské mluvnice54

Omezujeme sice na nezbytné minimum teoretické mluvnické výklady, praktická znalost základů ruské mluvnice však je nezbytná. 10. V matematice je třeba, aby byly dávány к řešení přiměřeně obtížné příklady a aby tyto příklady byli žáci schopni řešit samostatně a nebyli odkázáni na trvalou pomoc učitele. V některých případech je třeba zlepšit techniku zkoušení — přizpůsobit se žákovu myšlení, umožnit mu samo­ statně řešit daný příklad, nevnucovat mu jiný postup, než na který se připravil. Učitel ukáže jiný postup tehdy, je-li zřejmé, že by žák jinak příklad vůbec nevyřešil. 11. Je třeba věnovat pozornost pedagogické přípravě odborníků ze zá­ vodů, kteří na SŠP učí odborným naukám, někde i matematice a fyzice, výjimečně i jiným předmětům. 12. Při rozvoji SŠP, tohoto mladého článku v systému našeho školství, nás čeká ještě mnoho práce, mnoho různých úkolů. Maturitní zkoušky nám ukázaly vedle řady úspěchů i řadu nedostatků vyplývajících z malé při­ pravenosti nynějších absolventů OU a UŠ ke studiu na SŠP (hlavně v dů­ sledku dosavadní nenávaznosti osnov), z nedostatku zkušeností učitelů s tímto typem školy, z nedostatku učebnic, často i z malého pochopení pro studující ze strany zaměstnavatele. Při všech těchto dočasných potížích však již nyní SŠP jasně prokázala, že je plně schopná plnit úkoly, které před ni byly postaveny. A veliké procento absolventů přijatých ke studiu na vysokých školách ukazuje, že je schopna plnit i velmi náročný úkol připravovat z mladých dělníků kádry schopné studia na vysokých školách. Станислав

Мотейзик,

Йосеф

Новак,

Ярослава

Урбанова

Выпускные экзамены в средних школах для трудящихся в 1963 г.

В 1963 году уже третий раз состоялись экзамены на аттестат зрелости для выпускников средних школ трудящихся, созданных в 1959 году. Авторы статьи провели исследования результатов рабо1 Ы в 21 классе 16 школ с двухлетним курсом обучения. Интерес авторов был направлен на двухлетние курсы обучения, куда принимают окончивших трехлетние специальные училища и ученические школы, поскольку предусматривается значительное распространение этою типа курсов. При этом, в результате слабой подготовки выпускников специальных училищ и ученических школ к продолжению образования, здесь возникает значительно больше проблем, чем в классах с трехлетним курсом обучения. В исследованных классах из общего числа 630 учеников, поступивших на курсы, экзамен нт аттестат зрелости держали 365 учеников, т. е. 57,9 %. В этом отношении наблюдаемся большая разница между отдельными школами: от 24,3% до 92,9% сдающих эксамея на аттестат зрелости. Наибольшая убыль учащихся наблюдается в течение первого полугодия обучения. Общая успеваемость у большинства учеников средняя, лишь ограниченное число учеников достигает отличия. В области математики и физики, в части исследуемых школ, уровень познаний выпускников средних школ для трудящихся мо кно сравнить с уровнем посредствен­ ных выпускников средних общеобразовательных школ, а в некоторых школах у учеников были обнаружены важные пробелы в математических знаниях. В качестве выборочного предмета на выпускном экзамене большинство учеников выбирало физику или специальные предметы, — по всем этим предметам экзамены прошли в общем хорошо. В некоторых школах, например, уже накоплен известный опыт оЗучения специаль­ ным предметам, которым придается особое значение при повышении квалификации молодых рабочих. 28,8% выпускников было принято в ВУЗы, преимущественно на машиностроительный и электротехнический факультеты: Большая часть из iex, кто не поступил в ВУЗы, расчитывает на получение дополнительного образования в специальных техникумах. Выпускные экзамены на аттестат зрелости показали, что средняя школа для трудящихся в состоянии совладать с поставленными перед ней заданиями.

55

*

G. C. E. (A-Level) Examinations at secondary schools for working people in ,1963

Stanislav

Motejzík,

Josef

Novák,

Jaroslava

Urbanová

f s

The G. C. E. exam inations (Advanced Level) at the Secondary Schools for W orkin g^ People (set up in 1959) w ere held for the third time in 1963. The authors of this article , followed the results of a tw o-year course at 16 schools with 21 classes. They focused * their attention on the tw o-year course of studies, which is for those who have com ple­ ted a th ree-year course at Apprentice Training Centres or Trade Schools, because ■ this type is to be considerably extended within the next few years, but it presents f a r ’ ; m ore problems than classes with a th ree-year course, because of the fact that the , pupils from Apprentice Training Centres and Trade Schools are not adequately prepared , for taking a course of study at the Secondary School for Working People. f In the classes whose work and results the authors followed the G. C. E. (A-level) was ]

taken by 365 pupils out of 630, who had enrolled for the course, i. e. 57.9 per cent.

’

There are great differences among various schools — the number of those taking the G. C. E. exam ination ran ges from 24.3 per cent up to 92.9 per cent. The g reatest drop-out ) is during the first six months of the course. i Most of the pupils achieve average results, only very few pupils achieve excellent results. Their standard of knowledge in m athem atics and physics can be compared with that of average General Secondary School-leavers, but at some schools the pupils had serious gaps in their knowledge of m athem atics. The optional subject chosen by most pupils for the G. C. E. exam ination was physics or technical subjects — exam inations in these subjects cam e off fairly well on the whole. Some schools have gained very good experience with teaching technical subjects and they ap preciate their im portance for raising the qualification of young workers. 28.8 per cent of those who passed the G. C. E. (A-level) exam ination w ere admitted to Universities and Technical Colleges, mostly to Engineering and E lectrotech n ical Faculties. Most of those who w ere not interested to study at a University or Technical College, were earm arked for a special higher course of study at Secondary Technical Schools later on. The G. C. E. (A -level) exam inations have shown th at the Secondary Scholl for Working People is able to cope with the tasks set before it.

56