SROVNÁVACÍ ANALÝZY (SA, SWOT, PORTEROVA, STEP)

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 1. BENCHMARKING 2. OKOLÍ PODNIKU 3. MIKROPROSTŘEDÍ 4. MAKROPROSTŘEDÍ 5. SROVNÁVACÍ ANALÝZY (SA, SWOT, PORTEROVA, STEP) 6. FINANČNÍ ANALÝZA (FA) 7. UKAZATELÉ RENTABILITY A AKTIVITY 8. UKAZATELÉ ZADLUŽENOSTI 9. UKAZATELE LIKVIDITY 10. HODNOCENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI PODNIKU – FINANČNÍ ANALÝZA 11. UKAZATELÉ TRŽNÍ HODNOTY: 12. HODNOCENÍ FINANČNÍ VÝKONNOSTI PODNIKU – FINANČNÍ ANALÝZA 13. UKAZATELÉ TRŽNÍ HODNOTY 14. POSTUP FINANČNÍ ANALÝZY 15. POZNÁMKY OD FIALY 16. ZÁKLADNÍ TECHNIKY FINANČNÍ ANALÝZY: 17. FINANČNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY 18. TRŽNÍ HODNOTA PODNIKU 19. OCEŇOVÁNÍ PODNIKU JAKO CELKU 20. OCEŇOVÁNÍ MAJETKU A FIRMY 21. HODNOTOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI PODNIKU - EVA, MVA, RONA, CROGA,CFROI A UKAZATELÉ TRŽNÍ HODNOTY

2 3 4 6 7 9 9 10 11 11 13 14 16 16 17 18 21 22 23 25 27

1

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5

5. Benchmarking (konkurenční okolí podniku, srovnání s konkurencí, srovnávací analýzy), finanční analýza – podstata, účel, vymezení základních přístupů k tvorbě ukazatelových soustav, finanční plán, tržní hodnota podniku, faktory tvorby hodnoty, měření hodnoty podniku 1. Benchmarking = legální, systematický, veřejný a etický proces měření, který můţe výrazně přispět k dosaţení konkurenční výhody.

= specifický postup vyvinutý firmou Xerox Corporation v 80.tých letech - je povaţován za jednu ze základních technik zjišťování a vyhodnocování informací o konkurenci - cílem je získat řadu cenných informací o konkurenci – o strategických záměrech konkurence, o jejích ekonomických výsledcích v uplynulých obdobích, analýzy a komparace konkurenčních výrobků a sluţeb atd. - na základě těchto podkladů si lze vytvořit celkový obraz o moţných hrozbách či příleţitostech vyplývajících z jednotlivých činností konkurence - Benchmarking zlepšuje provádění činností identifikováním a aplikováním nejlepších výsledků činností a podnikatelských aktivit, které jsou demonstrovány nejlepšími společnostmi ve svém oboru - manaţeři porovnávají postupy výroby svých výrobků s těmi, kteří tvoří nejlepší konkurenty ve své třídě Předmětem benchmarkingu: - je nalezení lepších příkladů a porozumění postupům a praktickým činnostem které se provádějí - společnosti poté zlepšují vlastní provádění činností tím, ţe převezmou nejlepší činnosti konkurence upravené na míru do vlastních operací, které nekopírují, ale inovují Vychází ze dvou zásad: 1. zásada: „Jestliţe máš svého nepřítele a znáš-li sám sebe, nemusíš se obávat o výsledek stovky bitev“ – čínský generál Snu-c 2. zásada: „Buď nejlepší z nejlepších“ Základní kroky a doporučení: 1. Poznejte důkladně vlastní činnost, zjistěte svou pozici, odhalte přednosti a slabiny snaha kvantifikace: kolik, kde, proč, … 2. Poznejte, jak to dělají jiní, určete jejich slabiny, přednosti (srovnejte se jen s tím nejlepším) 3. Definujte faktory úspěchu = převezměte to nejlepší, jsou-li konkurenti v něčem lepší (znalosti, metody, procesy), zjistěte proč a převezměte to různé formy: napodobení, modifikace, akceptace 4. Získejte převahu = vyuţití svých předností a napravení slabin Kroky/postup Benchmarkingu: a) Vybrat produkty, sluţby nebo postupy vhodné pro porovnání. b) Identifikovat klíčové jednotky při porovnávání. c) Nalézt společnosti a interní plochy pro porovnání. d) Sbírat data pro provedení porovnání a praktické zkušenosti. e) Analyzovat data a identifikovat příleţitosti pro zlepšení. f) Přijmout a implementovat nejlepší příklady, nastavit rozumné cíle a zajistit širokou podporu těmto cílům ve společnosti. Záměr benchmarkingu: je stanovit cíle pro to, aby fa mohla nastartovat realistický proces zlepšování, a aby porozuměla změnám, které jsou k takovému zlepšování nutné Důsledky benchmarkingu se projeví v:  lepším rozhodování (zaloţeném na lepších informacích),  stanovení náročnějších cílů,  zvýšené spokojenosti zákazníků,  urychlení procesu změny, 2

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 

úsporách nákladů,

V konečném důsledku tedy zlepšení konkurenceschopnosti či konkurenční pozice organizace. Dělení: 1) Interní Benchmarking: hlavně u velkých organizací = inspirující přístupy, nástroje a řešení jsou hledány uvnitř organizace 2) Externí Benchmarking:čerpáme od jiných subjektů, nalezení organizace, která naši slabou oblast zvládá lépe, někdy je těţké nalezení informací a jejich pouţití (autorská práva) 3) Odvětvová podoba = hledáme subjekty ze stejného odvětví pro srovnání 4) Mimoodvětvová podoba = subjekty mimo naše odvětví (určitý problém zvládají lépe) Přístupy k benchmarkingu: 1. Výkonový benchmarking - se soustředí na relativní výkonnost pomocí vybraného souboru měřítek (často mezi konkurenty) - hodnotí se převáţně parametry související s kvalitou (včetně technických parametrů) a produktivitou (výrobní náklady, cena) - tento typ benchmarkingu je prováděn často jako konsorciální (studii provádí více organizací), za účasti třetí strany – konzultantů 2. Procesní benchmarking - měří individuální výkonnost procesu a jeho funkčnost oproti organizacím, které jsou vůdčími (nejlepšími) v provádění těchto procesů - procesní benchmarking hledá nejlepší praktiky v provádění jednotlivých procesů - odpovídá tedy na otázku „JAK organizace dosahuje vynikající výkonnosti“. Procesní benchmarking vyţaduje návštěvy partnerů a řádnou přípravu Typy procesního benchmarkingu: o Interní benchmarking - srovnává podobné činnosti, postupy či výkony v rámci různých podnikatelských jednotek jedné organizace (V mnoha velkých společnostech existují v různých podnikatelských jednotkách podobné funkce. Jedno z nejjednodušších uplatnění benchmarkingu je zaloţeno na srovnání těchto vnitřních jednotek. Cílem interního benchmarkingu je nalézt interní standardy výkonnosti organizace) o Konkurenční benchmarking - je zaměřen na specifické produkty, procesy nebo metody pouţívané přímými konkurenty organizace (Cílem je porovnat společnosti operující na stejném trhu, které mají konkurenční výrobky, sluţby nebo pracovní procesy. Konkurenční 1benchmarking je obvykle prováděn třetí, nezávislou stranou, aby byly lépe „ošetřeny“ konkurenční informace.) o Funkční nebo odvětvový benchmarking: - srovnává podobné funkce v rámci téhoţ odvětví nebo srovnává organizační výkonnost s výkonností vůdčí firmy v odvětví. (Proces benchmarkingu je moţno provádět srovnáváním s ostatními společnostmi v témţ odvětví, které mohou mít stejné produkty nebo sluţby, ale nekonkurují na stejném trhu. Odvětvový benchmarking se snaţí provést srovnání s firmami, které mají nějaké společné technické nebo trţní charakteristiky, a přitom se soustřeďuje na specifické funkce) o Generický benchmarking: - srovnává pracovní praktiky nebo procesy, které jsou nezávislé na odvětví (Tento typ benchmarkingu se zaměřuje spíše na vynikající pracovní procesy neţ na podnikatelskou praxi konkrétní společnosti či odvětví. Některé podnikatelské funkce nebo procesy jsou stejné bez ohledu na rozdílnosti průmyslových odvětví)

2. Okolí podniku -

ovlivňuje podnik při zaloţení i při (fungování) průběhu činnosti podniku je to vše co je mimo podnik a nutí ho k určitému chování okolí má větší vliv na podnik neţ opačně podstatné okolí – části okolí, které se dotýkají podniku

3

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Prvky okolí podniku: Geografické okolí - předurčuje logistiku firmy, je důleţité při lokalizaci podniku Sociální - vztah mezi podniku a společností – kaţdé rozhodnutí podniku je kompromisem mezi EKO a sociálním prostředím Politické - vliv stran v rámci komunální politiky (změna min. mzdy apod.) Právní (legislativní) - toto okolí vytváří právní rámec pro všechny činnosti podniku - obchodní zákoník, trestní zákon, zákoník práce Ekonomické - stav národního hospodářství, získávání výrobních faktorů, stav finančního trhu Ekologické - ovlivňují ekologické zákony,ekologie je faktor, který musí podniky stále více respektovat, pokud tak nečiní z vlastní vůle tak je k tomu nutí státní instituce nebo občanská sdruţení, na jedné straně vytváří pro podnik bariery a na druhé moţnost vyrábět ekologicky nezávadné výrobky Technologické - jakým tempem jde technologický pokrok, jak se zvyšuje humanizace práce,technologické okolí a změny technologie jsou zdrojem a motivem technického a technologického pokroku, který umoţňuje podniku dosahovat lepších hospodářských výsledků, zvyšovat konkurenční schopnost Etické - vztah s médii (zda-li podnik poskytuje pravdivé informace a jak se chová při soutěţi s konkurencí),je to teorie morálky,vystupování podniku na veřejnosti,dodrţování různých principů – chovat se korektně v hospod. soutěţi, poskytovat dobré sluţby zákazníkům, vytvářet dobré pracovní podmínky, chránit ŢP, platit své závazky včas, platit daně Kulturně-historické - celková kulturní a vzdělanostní úroveň obyvatelstva,rozeznáváme také tzv. „podstatné okolí“ – to se podniku dotýká přímo, někdy je zde jen město, či stát, ale v některých případech i celý svět

3. Mikroprostředí Mikroprostředí – jsou ty vlivy, které bezprostředně ovlivňují moţnost podniku realizovat svou hlavní funkci – uspokojovat potřeby svých zákazníků.

Patří sem: Dodavatelé Jsou východiskem pro podnik. Jsou to obchodní firmy, které zabezpečují potřebné zdroje pro podnik i pro konkurenci.  - zdroje: suroviny (ţelezná ruda), materiály(ocel), práce, zařízení, palivo, elektřina - zdroje nakupuje kaţdý podnik, a proto je důleţitý výběr dodavatele  - dát si pozor na: - spolehlivost (kvalita, mnoţství dodávek, záruční lhůty) - platební lhůty - vytváří se určitá integrace s dodavateli - pouţívá se systém just-in-time – říká, ţe zásoby by měly být nulové Konkurence Konkurenční okolí (mikro okolí) je obvykle vymezeno odvětvím, ve kterém podnik operuje. Jednotlivými prvky tohoto okolí pak jsou stávající konkurenti, dodavatelé vstupů, trh, potenciální nově příchozí konkurenti do odvětví a substituty. Vliv tohoto okolí je velmi významný pro podnik, současně je však v moţnostech podniku ovlivňovat jeho vývoj. Jakýkoliv významný krok konkurenta se odrazí ve stavu konkurenčního okolí atp." Konkurence ovlivňuje jakékoliv rozhodnutí podniku (co, jak, za kolik vyrábět). Je nutné vţdy vzít v úvahu, co dělá konkurence. Podnik musí mít perfektní info o konkurenci: o kdo jsou konkurenti o jejich cíle a strategie o analyzovat jejich silné a slabé stránky o co připravují do budoucna o identifikovat konkurenci 4

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 o

odhalit specifika

Správný podnik by měl o konkurenci vědět totéţ, co ví o sobě. Podnik se zamýšlí, jak uvaţují spotřebitelé. Druhy konkurence: přání, druhů, forem, značek Další druhy: cenová, necenová, vlastností Provádí se Analýza konkurence! Prostředníci = firmy, které pomáhají podniku při propagaci, prodeji a distribuci zboří cílovým zákazníkům Význam prostředníků neustále vzrůstá. Subjekty: a) pomáhající hledat a najít trh = zprostředkovatelští agenti o makléři, kteří vyhledávají zákazníky, vyjednávají prodej o v ţádném případě nenesou právní odpovědnost za výrobky, které prodávají o pracují za provizi, kterou od podniku dostávají (úměrná úspěchu) b) pomáhající při přeměně vlastnických práv = obchodní zprostředkovatelé o maloobchod, velkoobchod o nakupují výrobky – přejímají právní zodpovědnost o stávají se vlastníky zboţí a to prodávají za účelem dosaţení zisku o přenáší se odpovědnost za výrobky c)

zabezpečující fyzický pohyb a skladování zboží = skladovací firmy, přepravní firmy

d) pomáhající s prací s info = agentury marketingových sluţeb o přinášející info z trhu (agentury mark. výzkumu – podnik si je najímá) o agentury, které od podniku se snaţí získat info na trh – reklamní a piar e)

pomáhající při financování nákupu = banky, úvěrové společnosti

f)

ostatní = pojišťovny, normalizační instituce

Externí ovlivňovatel  v některých oblastech se neobjevuje, nemusí mít nic společného s podnikem  sám nemusí nakupovat výrobky firmy, přesto má obrovský vliv na prodej  např. učitelé, lékaři, architekt Spotřebitel  všechny činnosti podniku by měly být podřízeny tomuto článku  definice spotřebitele vyplývá ze zákona o ochraně spotřebitele č.634/1992Sb. = fyzická(občan, podnikatel) či právnická osoba, který uţívá či spotřebovává výrobky pro vl.spotřebu  společný znak fyz. a právn. osoby : nekupuje výrobky za účelem prodeje  další definice v občanském zákoníku  zákon o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru  různá označení : spotřebitel-kupující-zákazník  v určitých případech nejsou synonyma  kupující není spotřebitel : nákup květiny muţem pro ţenu  dvoupatrový marketing – zaměřit se na ty, co to budou pouţívat i kupovat Podnik  v rámci MKTG mikroprostředí je nutno zdůraznit, ţe pokud je podnik povaţován za ţivý a stále se vyvíjející organismus, pak existence a vývoj kaţdého organismu je závislý na souhře všech orgánů a jejich správní funkci. Musí respektovat výrobní, technické, finanční a jiné podmínky, které na podnik působí.

5

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Veřejnost = komunikace přes PR, HR atd.

4. Makroprostředí Okolí podniku:  komplex všech toků a vtahů, které spojují podnik s trhem.  Patří sem všichni aktéři, kteří nějakým způsobem ovlivňují rozvoj y a její aktivity  MIKRO a MAKRO prostředí Makroprostředí  jednotlivé sloţky makroprostředí mají vliv na podnik, ale podnik nemůţe jednotlivé sloţky ovlivnit.  Tvoří ho společenské faktory, které působí na mikroprostředí všech aktivních účastníků trhu.  Ovlivňují ho všechny instituce, které v daném období a v daném eko systému působí. Faktory makroprostředí lze shrnout do akronymu PEST (analýza PEST):  politicko-legislativní  ekonomické  sociální (demografické a kulturní faktory)  technické a technologické K nim se řadí ještě přírodní a ekologické faktory, které právě v současnosti hrají významnou omezující podmínku pro řadu rozvojových programů. Složky makroprostředí: 1) Politicko- právní faktory → tvoří vnitrostátní i mezinárodní politické dění, které můţe výrazně ovlivnit situaci na trhu, na druhé straně je to legislativa, která vytváří zákony na ochranu podnikání. 2) Ekonomické faktory  faktory, které ovlivňují kupní sílu spotřebitelů a strukturu jejich výdajů  podnik zajímá celková kupní síla, respektive změny v koupěschopnosti  závisí na: např. skutečné příjmy spotřebitelů, úroveň cen, výše úspor a úvěrů, zdanění, zadluţení  nutno sledovat hlavní trendy, celkovou ekonomickou situaci v zemi – DPH, inflace, změny v úrovni příjmů a struktuře výdajů 3) Sociální faktory a)

Demografické faktory  mají dominantní vliv na podnik, jsou 1. věcí, o kterou se podnik zajímá  studium základních otázek, které se týkají obyvatelstva jako celku (počet, hustota osídlení, věk, pohlaví)  trh tvoří lidé – demografie v centru pozornosti marketingových pracovníků  pro vyuţití dat důleţitý statický pohled, ale i zkoumání vývoje (např. změny věkové struktury – jsou důleţité při prognózách, úroveň vzdělanosti)  markantní změny mají závaţné marketingové důsledky:  mění se sloţení rodin (je méně dětí, pozdější sňatky, vyšší rozvodovost, více nesezdaných párů)  stárnutí obyvatelstva ve vyspělých zemích (např. Johnson&Johnson musel rozšířit sortiment i pro dospělé) v ČR posledních 10let – diferenciace v oblasti příjmů  skupiny, které nakupují luxusní zboţí  skupiny, které nemají peněţní prostředky – zvaţují kaţdý nákup

b) Kulturní prostředí kaţdý člověk ţije v určitém prostředí, které obsahuje základní hodnoty společnosti a ovlivňuje jeho postoje i chování. Společnost formuje svým členům názory a hodnotový systém. Pro market. pracovníky je nutné znát základní názory a hodnoty. 6

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 4) Technické a technologické faktory Působí nejdynamičtěji a nejrozporuplněji. Nutno vynakládat velké finanční prostředky na výzkum a vývoj, efektivní výzkum realizují velké firmy. Bariéry ve vstupu pro menší firmy, malé firmy se zaměřují na napodobování úspěšné konkurence (me-too-product), např. přídavek vitamínu v potravinářských výrobcích. - pro podnik je důleţité komercializovat výsledky z výzkumu - výzkumníci často prosazují vědecká témata (přenechat VŠ, výzkumné ústavy) - moţné zásahy státu - pro výrobky, jejichţ nekontrolované uţívání by mohlo mít nepříznivé důsledky pro zdraví spotřebitele, ekologii (např. léčiva, chemické produkty) 5) Přírodní a ekologické faktory  zahrnují přírodní zdroje, které tvoří vstupy do výrob. procesu a jsou limitovány  nedostatek přírodních zdrojů obecně, podnebí, počasí, geografické podmínky  skleníkový efekt, ozonová díra, pomalé vyčerpávání primárních surovinových zdrojů (ropa) Ekologické faktory přináší omezení (např. proti zvyšujícímu se znečišťování planety proces získávání přírodních zdrojů) – čističky, recyklace → zvyšují se ceny

5. Srovnávací analýzy (SA, SWOT, PORTEROVA, STEP) Situační analýza (SA):  zabývá se minulostí, přítomností i budoucností  Výsledky slouţí ke stanovení MKTG plánů a strategií  Sestavuje se 1X/rok  Lze odvodit budoucí trţní postavení podniku  Zahrnuje: analýzu trhu, prodeje, konkurence, tržního podílu, ∏, a SWOT SWOT – analýza vnějších příleţitostí a vnitřních předpokladů  Slouţí k zákl. identifikaci současného stavu fy  Umoţňuje nalézt problémy/moţnosti růstu  Součást strategického plánu společnosti

MAX-MAX strategie (SO) – maximalizací silných stránek – maximalizovat příleţitosti MIN-MAX strategie (WO) – minimalizací slabých stránek – maximalizovat příleţitosti MAX-MIN strategie (ST) – maximalizací silných stránek – minimalizovat hrozby MIN-MIN strategie (WT) – minimalizací slabých stránek – minimalizovat hrozby

7


PORTEROVA ANALÝZA KONKURENCE - Porterův model pěti sil popisuje konkurenční okolí podniku - o tom zda bude podnik konkurenceschopný, rozhoduje zejména působení těchto faktorů: 1. Hrozba nově vstupujících firem (potencionální nově vstupující firmy) - váţnost hrozby vstupu nových firem na stávající trhy je dle PORTERA ovlivněna zejména úsporami z rozsahu, kapitálovou náročností, stupněm diferenciace výrobků, nákladovým znevýhodněním souvisejícím s velikostí podniku, přístupem k distribučním kanálům a také vládní politikou 2. Vyjednávací vliv odběratelů (odběratelé) - odběratelé mohou výrazným způsobem ovlivňovat ziskovost odvětví tlakem na cenu nebo kvalitu produkce odvětví 3. Vyjednávací vliv dodavatelů (dodavatelé) - obdobně jako odběratelé mohou dodavatelé měnit a ovlivňovat cenu a kvalitu dodávaných surovin (produktů) 4. Hrozba substitučních výrobků nebo služeb (substituty) - čím snadněji je moţné nahradit vyráběné produkty substituty, tím méně atraktivní je dané odvětví 5. Vliv konkurentů v odvětví (konkurenti v odvětví) - rivalita mezi existujícími podniky je výsledkem snahy jednotlivých podniků vylepšit si své trţní postavení STEP ANALÝZA - viz. MAKROPROSTŘEDÍ  S - společenské (sociální) faktory  T - technické (technicko-technologické) faktory  E - ekonomické faktory  P - politicko-právní faktory

8


6. Finanční analýza (FA) - zpětná vazba mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností - FA vychází z údajů účetních výkazů (výkaz rozvahy, výkazů zisků a ztrát, přehled o cash flow) kromě toho můţe pouţívat zdroje z vnitropodnikového účetnictví, údaje peněţního a kapitálového trhu, z ekonomické statistiky - dává nám úplný obraz o hospodaření a finanční situaci podniku - FA poměřuje mezi sebou údaje navzájem a rozšiřuje jejich vypovídací schopnost - spojuje hodnocení minulosti se současností a předpokládaným budoucím fin.hospodaření podniku - účelem FA je provést diagnózu fin.hospodaření podniku, podchytit všechny sloţky popř. některou blíţe analyzovat - důleţité ve FA je interpretace a hodnocení finančních poměrových ukazatelů - v praxi se pouţívá skupina ukazatelů, které dávají představu o finanční situaci daného podniku Patří sem: 1. ukazatelé rentability a aktivity Rentability – různé formy míry zisku Aktivity – ukazatelé rychlosti, a nebo doby obratu podnikových aktiv 2. ukazatelé zadluženosti - hodnotí strukturu vloţeného kapitálu a porovnávají vlastní a cizí kapitál 3. ukazatelé platební schopnosti - ukazatelé likvidity 4. ukazatelé vycházející z údajů kapitálového trhu - neexistuje jednotlivá terminologie

7. Ukazatelé rentability a aktivity 1. ukazatelé rentability (výnosnosti) - měří celkovou účinnost řízení - obecný počet = Terminologie zisku z výsledovky:  provozní hospodářský zisk - rozdíl mezi trţbami za prodej zboţí a nákupní cenou prodaného zboţí + rozdíl mezi trţbami za prodej vlastních výrobků a sluţeb 

hospodářský výsledek z finančních operací - je rozdíl mezi finančními výnosy (úrok z účtu, výnosy CP) a finančními náklady (úroky, poplatky)



hospodářský výsledek za běžnou činnost - je provozní hospodářský výsledek + hospodářský výsledek z finančních operací – daň z příjmu za běţnou činnost

 mimořádný hospodářský výsledek - je rozdíl mezi mimořádnými výnosy – mimořádné náklady - daň z příjmů z mimořádné činnosti 

hospodářský výsledek za účetní období - je hospodářský výsledek za běţnou činnost + mimořádný hospodářský výsledek

Rentabilita celkového kapitálu (RCK) = = tento ukazatel vyjadřuje efektivnost vyuţití celkového kapitálu bez ohledu na to z jakých zdrojů byl financován Ukazatelé rentability celkového kapitálu (RCK) = - v čitateli pouţíváme místo zisku, který nebyl zdaněný pouţíváme zisk čistý nebo po zdanění a zdaněné úroky Z = čistý zisk (odměna pro vlastníky) u = úrok (1-d) = sazba daně U (1-d) = zdaněný úrok – představuje odměny věřitelům za to, ţe nám půjčili své prostředky CA = celková aktiva - tato konstrukce ukazatele umoţňuje srovnávat rentabilitu celkového kapitálu u podniku s různým podílem cizích zdrojů

9

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Rentabilita vlastního kapitálu (RVK) = - zhodnocení vlastního kapitálu by mělo být tak velké, aby pokrývalo obvyklou výnosovou míru a rizikovou prémii - výnosnost by neměla být niţší neţ je výnosnost u CP garantovaném státem 2. ukazatelé aktivity - součástí analýzy rentability je rozklad syntetických ukazatelů na ukazatelé dílčí (pyramidový rozklad) - pomocí těchto dílčích ukazatelů lze určit vliv změn jednotlivých ukazatelů na změnu hodnoty celkového ukazatele rentability - jednou ze součástí pyramidového rozkladu rentability jsou ukazatelé vázanosti kapitálu tzn. ukazatelé aktivity - nejčastěji se sleduje doba obratu a rychlost obratu u zásob, pohledávek a stálých aktiv Rychlost obrat zásob (obratovost zásob) = - průměrný stav zásob všeho druhu - výsledem je číslo – udává kolikrát se zásoby přemění v trţby - číslo udává kolikrát se zásoby přemění v ostatní formy oběţného majetku aţ po prodej hotových výrobků a opětovný nákup zásob (za období) Doba obratu zásob = - výsledek vychází ve dnech a říká nám, jak dlouho (kolik dní) jsou oběţná aktiva vázána ve formě zásob - obecně platí, ţe čímţ vyšší obratovost zásob a kratší doba obratu, tím lépe Rychlost obratu pohledávek (ROP) = - výsledkem je počet obrátek Doba obratu pohledávek (DOP) = - z hodnoty tohoto ukazatele poznáme jestli podnik dodrţuje stanovenou obchodně úvěrovou politiku - čím vyšší je doba obratu pohledávek tím větší je potřeba úvěru a tím jsou větší i náklady Obratovost hmotného investičního majetku = - HIM v zůstatkové ceně tzv.odečteme odpisy - udává nám, jaká byl částka trţeb vyprodukována z 1 Kč HIM 8. Ukazatelé zadluženosti - vyjadřuje skutečnost, ţe podnik pouţívá financování svých aktiv cizích zdrojů nebo-li cizích dluhů - platí, ţe podnik má optimální ekonomicky efektivní finanční strukturu, jestliţe náklady na její tvorbu jsou minimální Ukazatel věřitelského rizika (UVR) = - čím je ukazatel věřitelského rizika vyšší tím vyšší je zadluţenost a tím vyšší je riziko Ukazatel finanční nezávislosti = - ukazatel doplňkový k předcházejícímu - jejich součet musí dát dohromady 100% - udává z kolika % jsou aktiva v podniku financována penězi akcionářů - pouţívá se k hodnocení hospodářské a finanční stability podniku a spolu s ukazatelem solventnosti bývá povaţován za nejvýznamnější ukazatel pro hodnocení celkové finanční situace podniku Ukazatel dluh na vlastní jmění = - kolikrát jsou cizí zdroje větší neţ vlastní jmění

10

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 - mezi ukazetele zadluţenosti můţeme pouţívat někdy i FINANČNÍ PÁKU = 9. Ukazatele likvidity Solventnost: - obecná schopnost podniku získat prostředky na úhradu svých závazků Likvidita: - momentální schopnost uhradit splatné závazky, přeměnit majetek v peníze Likvidnost: - charakteristika konkrétního druhu majetku (budov, zásoby, strojů) a označuje míru obtíţnosti transformovat majetek do konkrétní formy - všechny ukazatelé likvidity vykazují zda je podnik schopen včas splatit své krátkodobé závazky - krátkodobé závazky = pravidelně ve jmenovateli prostředky kterými závazky splácíme = čitatel 3 ukazatelé: 1. likvidita prvního stupně – peněžní = - finanční majetek: šeky, směnky, krátkodobé CP - krátkodobé závazky: některé provozní úvěry, krát.úvěry investiční, závazky vůči dodavatelům, nezaplacené daně a mzdy, splatné směnky, běţné bankovní úvěry - říká nám, jakou část z toho co budeme platit v průběhu 12 měsíců máme okamţitě k dispozici - ukazatel statický – má statický charakter 2. likvidita druhého stupně = - nejpouţívanější ukazatel - je měřítkem okamţité solventnosti - zásoby nezahrnujeme, protoţe jsou nejméně likvidní a jejich rychlou likvidací by došlo ke ztrátám - tento ukazatel znamená, ţe podnik snadno vyrovná své dluhy za předpokladu, ţe odběratelé včas zaplatí - není výhodná pro akcionáře 3. likvidita třetího stupně = - tato likvidita je pouze orientační - tento ukazatel nám ukazuje kolikrát pokrývají oběţná aktiva krátkodobé závazky podniku, kolikrát je podnik schopen uspokojit své věřitele kdyby přeměnil veškerá oběţná aktiva v daném podniku v hotovost - vyšší ukazatel je lepší - nejmenší vypovídací schopnost - nepřihlíţí ke struktuře oběţných aktiv z hlediska jejich likvidnosti - 1 jednotka krátkodobých závazků je kryta více neţ 2 jednotkami oběţných aktiv - někdy se počítá do analýzy likvidity ještě PRACOVNÍ KAPITÁL= Oběžná aktiva – krátkodobé závazky - je to vlastně část oběţných aktiv, kterou můţe podnik volně disponovat pro realizaci svých záměrů Ukazatelé vycházející z údajů kapitálového trhu: - velký rozdíl od předcházejících ukazatelů - údaje nevycházejí z účetnictví naopak berou v úvahu trţní cenu akcie a informují o tom, jak vidí podniky investoři 10. Hodnocení finanční výkonnosti podniku – finanční analýza Jakékoliv finanční rozhodování v podniku musí být podloţeno finanční analýzou. Na jejích výsledcích je zaloţeno řízení financí, řízení a financování oběţných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku a další. Zdroje údajů pro finanční analýzu jsou :  interní finanční výkazy (rozvaha, VZZ, CF), výroční zprávy podniku, různá statistická šetření, údaje manaţerského účetnictví  externí údaje o jiných podnicích např. údaje ze statistické ročenky Techniky pouţíváme ve finanční analýze:

11

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 – kromě rozboru absolutních ukazatelů, je pouţíván % rozbor, poměrové ukazatele, Altmanův vzorec, vzorec DU pont, MVA, MVA Techniky procentního rozboru : – spočívají v tom, ţe kromě absolutních hodnot rozvahy a výsledovky se počítá jejich procentní podíl na celku (např. v rozvaze na sumě aktiv – na bilančním součtu, na výsledovce na celkových výnosech) a sleduje se jejich vývoj v jednotlivých obdobích, zároveň se mohou porovnávat hodnoty s jinými konkurenčními podniky. Poměrová analýza: pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů. Hlavní představitelé skupin poměrových ukazatelů:  ukazatele finanční situace  ukazatele výnosnosti, ziskovosti  ukazatele likvidity  ukazatele zadluţenosti  ukazatele trţní hodnoty Ukazatele finanční situace: K nim se obvykle řadí ukazatele likvidity a zadluţenosti. Ukazatele výnosnosti (Rentability): Čistý výsledek podnikového snaţení vykazují kombinovaný vliv likvidity aktivity a zadluţenosti na čistý zisk podniku.

12


11. Ukazatelé tržní hodnoty: Tyto ukazatelé vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí vývoj. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí a to likvidity podniku, vyuţití aktiv, vyuţití dluhů a výnosnosti podniků. 1) Poměr ceny akcie k zisku na akcii = 2) Kurz akcie = 3) Čistý zisk na jednu akcii = 4) Dividenda na 1 akcii =

Pro měření výkonnosti podniků se v současné době začínají používat ukazatelé přidané hodnoty. 13

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 1) Trţní přidaná hodnota MVA = (PS – PP) * n PS – trţní cena akcie PP – nominální cena akcie n – počet akcií 2) EVA – Ekonomická přidaná hodnota EVA = NOPAT – C*WACC NOPAT= EBIT (1-t)-C*WACC NOPAT = čistý provozní zisk po zdanění C – dlouhodobě investovaný kapitál WACC – náklady na kapitál, vyjádřené diskontní mírou EBIT = provozní zisk před zdaněním i před úroky t- míra zdanění zisku 12. Hodnocení finanční výkonnosti podniku – finanční analýza Jakékoliv finanční rozhodování v podniku musí být podloţeno finanční analýzou. Na jejích výsledcích je zaloţeno řízení financí, řízení a financování oběţných aktiv a investic, cenová a dividendová politika podniku a další. Zdroje údajů pro finanční analýzu jsou :  interní finanční výkazy (rozvaha, VZZ, CF), výroční zprávy podniku, různá statistická šetření, údaje manaţerského účetnictví  externí údaje o jiných podnicích např. údaje ze statistické ročenky Techniky pouţíváme ve finanční analýze: – kromě rozboru absolutních ukazatelů, je pouţíván % rozbor, poměrové ukazatele, altmanův vzorec, vzorec DU pont, MVA, MVA Techniky procentního rozboru : – spočívají v tom, ţe kromě absolutních hodnot rozvahy a výsledovky se počítá jejich procentní podíl na celku (např. v rozvaze na sumě aktiv – na bilančním součtu, na výsledovce na celkových výnosech) a sleduje se jejich vývoj v jednotlivých obdobích, zároveň se mohou porovnávat hodnoty s jinými konkurenčními podniky. Poměrová analýza: pracuje s poměrovými ukazateli, které představují podíl dvou absolutních ukazatelů. Hlavní představitelé skupin poměrových ukazatelů:  ukazatele finanční situace  ukazatele výnosnosti, ziskovosti  ukazatele likvidity  ukazatele zadluţenosti  ukazatele trţní hodnoty Ukazatele finanční situace: K nim se obvykle řadí ukazatele likvidity a zadluţenosti. Ukazatele výnosnosti (Rentability): Čistý výsledek podnikového snaţení vykazují kombinovaný vliv likvidity aktivity a zadluţenosti na čistý zisk podniku.

14


15

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 13. Ukazatelé tržní hodnoty Tyto ukazatelé vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí vývoj. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí a to likvitity podniku, vyuţití aktiv, vyuţití dluhů a vynosnosti podniků. 5) Poměr ceny akcie k zisku na akcii = 6) Kurz akcie = 7) Čistý zisk na jednu akcii = 8) Dividenda na 1 akcii =

Pro měření výkonnosti podniků se v současné době začínají používat ukazatelé přidané hodnoty. 3) Trţní přidaná hodnota MVA = (PS – PP) * n PS – trţní cena akcie PP – nominální cena akcie n – počet akcií 4) EVA – Ekonomická přidaná hodnota EVA = NOPAT – C*WACC NOPAT= EBIT (1-t)-C*WACC NOPAT = čistý provozní zisk po zdanění C – dlouhodobě investovaný kapitál WACC – náklady na kapitál, vyjádřené diskontní mírou EBIT = provozní zisk před zdaněním i před úroky t- míra zdanění zisku 14. Postup finanční analýzy Obvykle začíná postup finanční analýzy rozborem absolutních ukazatelů (trţby, náklady) a jejich změn (meziroční, časové řady). Následuje rozbor struktury (% vyjádření) tzv. mezipodnikové srovnání. Základem fin. analýzy je rozbor poměrových ukazatelů. Fin. pomocí poměrových ukazatelů: 1. Výpočet poměrových ukazatelů za sledovaný podnik 2. Srovnávání poměrových ukazatelů s odvětvovými průměry (komparativní, sektorová, odvětvová analýza) 3. Hodnocení poměrových ukazatelů v čase (trendová analýza – graf) 4. Hodnocení vzájemných vztahů mezi poměrovými ukazateli (USA – systém hodnocení DUPONT, v ČR se pouţívá Pyramidová soustava – krátká zpráva) USA: a)

Podle systému ukazatele DUPONT pro ROA (je shodné s ROA, akorát více rozvedeno, ale matematicky je pak výsledný vzoreček shodný): =

b)

Systém ukazatele DUPONT pro ROE =

16

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 ČR: Pyramidová soustava fin. ukazatelů spočívá v postupném rozkladu vrcholového ukazatele, který by měl nejlépe postihovat základní cíl podniku, na ukazatele dílčí, které jej rozhodujícím způsobem ovlivňují. Výpočet vlivů dílčích ukazatelů se provádí na PC, pomocí logaritmické metody. Pro analytiky proto zbývá rozhodující fáze rozboru a tj. interpretace výsledků a návrh opatření ke zlepšení výkonnosti podniku. 5. návrh na opatření pomocí analýzy odhadujeme slabá a silná místa ekonomiky podniku (SWOT) Toto vše, slouží jako podklad pro fin. řízení a plánování v podniku a pro prognózování do budoucnosti.

15. Poznámky od Fialy

Podstata finanční analýzy: - Součást komplexu finančního řízení podniku - Zpětná vazba mezi předpokládaným efektem řídících rozhodnutí a skutečností - Je úzce spojena s finančním účetnictvím - Pojednává o finančním zdraví podniku Finančně zdravý podnik: - je takový podnik, který je v danou chvíli schopen i perspektivně naplňovat smysl své existence Smysl finanční analýzy: - Formalizovaná metoda, která mezi sebou porovnává získané údaje a rozšiřuje takl jejich vypovídací schopnost, umožňuje dospět k určitým závěrům o celkovém hospodaření a finanční situaci podniku - Podle závěrů finanční analýzy je možné přijmout různá rozhodnutí - Představuje ohodnocení jak minulosti, tak i současnosti, ale i budoucnosti finančního hospodaření podniku Zdroje pro finanční analýzu: 1. Vnitropodnikové účetnictví  Účetní závěrka 2. Ekonomické statistiky  O vlastnících  O produktech  O technologiích  Dodavatelích a odběratelích  Struktuře a počtu zaměstnanců  Atd.

17

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Uživatelé finanční analýzy: 1. Stakeholders  Vlastníci  Investoři  Věřitelé  Stát a jeho orgány  Zákazníci

   

Dodavatelé Konkurenti Manažeři Zaměstnanci

Investoři Poskytovatelé kapitálu, sledují podnik, ze dvou důvodů: ▫ Informace o budoucích investicích (míra rizika a výnosu) ▫ Informace o tom, jak podnik hospodaří s již poskytnutým kapitálem (především u a.s.)

Banky a ostatní věřitelé, stát - Používají závěry ohledně stavu potenciálního či již existujícího dlužníka - Pravidelný reporting podniku bance tvoří většinou součást smluv - Stát zaměřuje kontrolu na oblast daní a dále využívá informace ke statistikám Obchodní partneři - dodavatelé - Zaměřují se především na schopnost splácet závazky - Solventnost, likvidita, zadluženost - Odběratelé mají zájem na příznivé finanční situaci dodavatele, případný bankrot může způsobit problémy Manažeři a zaměstnanci - Manažeři využívají výstupy pro operativní i strategické řízení podniku - Manažeři často tvoří finanční analýzu - Často ji využívají denně při své práci - Zaměstnanci mají zájem na prosperitě zaměstnavatele

16. ZÁKLADNÍ TECHNIKY FINANČNÍ ANALÝZY: 1. Horizontální a vertikální analýza 2. Poměrová analýza – ukazatele ◦ Rentability ◦ Likvidity ◦ Aktivity ◦ Zadluženosti ◦ Kapitálového trhu ◦ Produktivity 3. Rozbor pracovního kapitálu 4. Souhrnné ukazatele finančního zdraví 5. Ukazatel EVA 6. Srovnávání Horizontální analýza: - Sleduje vývoj položek účetních výkazů v čase, hodnotí stabilitu a vývoj z hlediska přiměřenosti, sílu vývoje - Odpovídá na otázku: Jak se mění příslušná položka v čase? - Rozbor je prováděn porovnáním dvou účetních období, nejčastěji meziročně Způsoby analýzy: Podílová analýza Rozdílová analýza - Pro menší podniky je lepší rozdílová, pro velké podniky podílová z důvodu zobrazení změn položek

18


Vertikální analýza: - Sleduje proporcionalitu položek účetních výkazů vůči základní veličině Otázky: Mění se při vývoji firmy vzájemné proporce položek? Je struktura majetku, kapitálu i tvorby zisku stabilní, nebo dochází k nějakému vývoji? V+H analýza: Je dobré doplnit o rozbor dodržování bilančních pravidel Zlaté bilanční pravidlo - Dlouhodobý majetek, dlouhodobé zdroje (vlastní + cizí) Pravidlo vyrovnání rizika - Vlastních zdrojů by mělo být více než cizích Pari pravidlo - Sladění časového horizontu aktiv a pasiv, Vlastního kapitálu by mělo být v podniku méně než dlouhodobého majetku Poměrové ukazatele: - Dávají do poměru absolutní hodnoty položek - Složí k možnosti analyzovat a vysledovat vazby a souvislosti mezi ukazateli Člení se do skupin, které jsou stejně důležité: ▫ Rentabilita ▫ Likvidita ▫ Aktivita ▫ Zadluženost ▫ Kapitálový trh Ukazatele rentability: - Výnosnost - Měřítko schopnosti podniku dosahovat zisku použitím investovaného kapitálu - Poměřují výsledek efektu dosaženého podnikatelskou činností podniku ke zvolené srovnávací základně - Čím vyšší rentabilita, tím lépe - Vychází se z hodnot stejného období, ačkoli by možná správnější bylo vycházet z hodnot minulého období v oblasti rozvrhové základny Rentabilita aktiv Rentabilita vlastního kapitálu Rentabilita tržeb Zdroje informací? Ukazatele likvidity: Likvidita: je schopnost přeměny aktiv na peněžní prostředky a těmi krýt včas, v požadované době splatné závazky - Vysoká likvidita váže prostředky s velmi malým nebo žádným výnosem a snižuje tak rentabilitu podnikání - Nízká likvidita je spojena s vysokými riziky - Běžná, pohotová, okamžitá Ukazatele aktivity: Zachycují jak je podnik schopen využít jednotlivé majetkové části - Poukáže na přebytečné kapacity, nedostatek produktivních aktiv Měří se: ▫ Počtem obratů (informuje o počtu obrátek položek proti tržbám) max ▫ Dobou obratu (průměrná doba trvání obrátky) min Obrat aktiv Obrat zásob Doba obratu zásob Doba splatnosti pohledávek Doba splatnosti krátkodobých závazků

19

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Ukazatele zadluženosti: Poměřují cizí a vlastní zdroje, ale i schopností krýt náklady z dluhu - Je vhodné zjistit i leasing, ptž ten se neobjevuje v rozvaze, ale ve výsledovce a jedná se o cizí kapitál ▫ Celková zadluženost ▫ Ukazatel úrokového krytí Ukazatele kapitálového trhu: Poskytují informace o tom, jak trh hodnotí podnik, Důležité především pro potenciální investory, Pro podnik významné v okamžiku, kdy chce hledat zdroje financování na kapitálovém trhu ◦ Účetní hodnota akcie ◦ Čistý zisk na akcii ◦ Poměr tržní ceny akcie k zisku na akcii ◦ Výplatní poměr ◦ Aktivační poměr ◦ Tempo růstu Ukazatele produktivity: - Ukazují výkony podniku v poměru k počtu zaměstnanců - Není-li možné získat informace o počtu pracovníků, je možné použít mzdové náklady jako rozvrhovou základnu ▫ Osobní náklady k přidané hodnotě ▫ Produktivita práce z přidané hodnoty Analýza čistého pracovního kapitálu: • Čistý pracovní kapitál • Obratový cyklus peněz • Ukazatel podílu NWC na aktivech • Podíl čistého pracovního kapitálu na tržbách Souhrnné indexy hodnocení podniku: - Řeší rozdílnost výsledků jednotlivých ukazatelů a podává souhrnnou informaci o podniku Údaje pomocí indexu: Bankrotní indikátory - Slouží především věřitelům, kteří nemají k dispozici např. rating Bonitní indikátory - Nahrazují výpočet čisté současné hodnoty firmy, odráží kvalitu firmy jako „stroje na peníze“ Hodnotové ukazatele: - Společnost, která vykazuje kladný čistý zisk nemusí dosahovat kladného ekonomického zisku - Ekonomický zisk je zisk po odečtení nákladů na vlastní kapitál - Ukazatelem je např. EVA - Čím větší hodnota, tím lépe Srovnávání: - Vypočtené hodnoty je vhodné srovnat Srovnávání provádíme např.: 1. Se standardy 2. V čase 3. V prostoru  S odvětvím  S konkurencí, nejlepším podnikem apod. - Pro srovnání v prostoru je nejvhodnější použít poměrových ukazatelů, případně hodnotové a souhrnné. Je lépe vyhnout se absolutním. - Při mezipodnikovém srovnání nebo hodnocení ve vztahu k odvětví se doporučuje přiměřenost ukazatelů, je třeba vyhnout se preferování některých ukazatelů. 20


Srovnatelnost a důvěryhodnost: - Pro zachování srovnatelnosti je nutné používat stejných metodik - Pro zvýšení důvěryhodnosti je třeba předkládat zdroje dat - Jedná-li se o data plynoucí z účetní závěrky, je lepší, je-li proveden audit

17. FINANČNÍ ÚČETNÍ VÝKAZY - Jejich struktura umožňuje základní orientaci o finančním zdraví firmy - předepisuje a upravuje je ministerstvo financí - představují výstupní informace systému účetnictví - řídí se zákonem o účetnictví č.563/1991 sb. , část iii., § 18 – 23a ÚČETNÍ ZÁVĚRKA - ROZVAHA + VÝKAZ ZISKU A ZTRÁT + PŘÍLOHA - poskytuje údaje o stavu a struktuře majetku, závazků a jmění, o struktuře nákladů a výnosů a o dosaţeném hospodářském výsledku - řádná/mimořádná - informační funkce - průkazní funkce ROZVAHA INFORMUJE O: - Majetkové situaci podniku (aktiva) - zdrojích, z nichž byl pořízen (pasiva) - finanční situaci (zisk) - zachycuje aktiva a pasiva k určitému časovému okamžiku a vypovídá o jejich stavech - struktura české, ale i např.americké rozvahy se řídí dle likvidnosti majetku RESPEKTUJE NÁSLEDUJÍCÍ POŽADAVKY: 1. ZNÁZORŇUJE FINANČNÍ STRUKTURU MAJETKU, ZŘETELNĚ ODLIŠUJE MAJETEK NEOBĚŽNÝ A OBĚŽNÝ 2. ZNÁZORŇUJE LIKVIDITU 3. PŘEHLEDNĚ ZNÁZORŇUJE VLASTNÍ JMĚNÍ 4. V SOULADU SE ZÁSADOU OPATRNOSTI PŘEHLEDNĚ UMISŤUJE OPRÁVKY TAK, ABY BYLO MOŽNÉ OKAMŽITĚ ZJISTIT SKUTEČNOU CENU 5. V SOULADU SE ZÁSADOU BILANČNÍ KONTINUITY JSOU ÚDAJE V ROZVAZE UVÁDĚNY KE DVĚMA ROZVAHOVÝM DNŮM 1. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ AKTIV - Ve své podstatě vyjadřují pohledávky - náklady příštích období (např.nájemné placené dopředu) - příjmy příštích období (částky dosud nepřijaté, ale patřící do výnosů 2. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ PASIV - Eventuální závazky vůči dodavatelům - výdaje příštích období (nájemné placené zpětně) - výnosy příštích období (částky od odběatelů přijaté předem) VÝKAZ ZISKŮ A ZTRÁT (VÝSLEDOVKA) - zachycuje výsledek hospodářské činnosti - vyhotovuje se na oficiálně schváleném tiskopisu - umožňuje porovnat sledované a minulé účetní období ČLENĚNÍ VÝSLEDOVKY:  Provozní činnost podniku  Finanční činnost podniku  Mimořádná činnost podniku

21

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 CASH FLOW - Vyjadřuje reálný pohyb (tok) finančních prostředků v podniku - informace o cash flow jsou podstatné při analýze hospodaření STRUKTURA CASH FLOW  Provozní činnost  Investiční činnost  Finanční činnost - zachycuje časový nesoulad mezi hospodářskými operacemi a jejich finančním vyjádřením - podnik může být v zisku a přitom může být platby neschopný DVĚ METODY VÝPOČTU:  Přímá  Nepřímá - každá účetní jednotka volí metodu na základě vlastní úvahy PŘÍMÁ METODA: – podstatou této metody je vykázání hlavní skupiny peněžních příjmů a výdajů. Vypočte se jako rozdíl nákladů, které jsou současně peněžními výdaji a rozdíl výnosů, které jsou současně peněžními příjmy NEPŘÍMÁ METODA: – je založena na vykázání peněžních toků za provozní činnost a úpravě hospodářského výsledku o nepeněžní operace (odpisy, tvorba a čerpání rezerv a opravných položek apod.), změny stavu zásob, pohledávky a závazky a položky náležející do finanční nebo investiční činnosti (zisk nebo ztráta z prodeje dlouhodobého majetku) - V PRAXI SE VĚTŠINOU VYUŽÍVÁ NEPŘÍMÉ METODY AUDIT - Ověřování účetní závěrky auditorem - posláním a smyslem auditu je vyjádřit názor nezávislé, kvalifikované osoby na věrohodnost účetních výkazů zveřejněných vedením účetní jednotky. - ověřují se účetní závěrky a.s., s.r.o., družstev - povinný audit od určité výše vlastního jmění nebo obratu - postavení a činnost auditorů upravuje zákon o auditorech a komoře auditorů - činnost auditora je odbornou činností, kterou auditor vykonává zcela samostatně a nezávisle - auditor se řídí zákony, obecně závaznými předpisy, statutem komory, řády stanovenými komorou. - průběžný audit / vlastní audit - AUDITOR OVĚŘUJE: - Zda účetní závěrka a výroční zpráva věrně zobrazuje stav majetku, závazků, rozdíl majetku a závazků, finanční výsledek a hospodářský výsledek - zda účetnictví je vedeno úplně, průkazným způsobem a správně - mají-li podniky povinnost auditu, zveřejňují účetní závěrku také v obchodním věstníku - výrok auditora: bez výhrad, s výhradou, záporný výrok 18. TRŽNÍ HODNOTA PODNIKU Trţní hodnota firmy a její růst patří k základním cílům finančního managementu. Podnik nemá objektivní, zdokumentovanou a nezávislou hodnotu, proto také neexistuje univerzální ocenění podniku. Vlastní proces ocenění a jeho výsledek je závislý na:  Účelu ocenění,  Zkušenostech odhadce,  Kvalitě vstupních informací. Ke stanovení hodnoty podniků se pouţívá řada metod a postupů, metody je vţdy třeba volit v souladu s účelem ocenění. Také je třeba mít na paměti, ţe výsledek ocenění má pouze omezenou časovou platnost, protože v čase se mění vnější i vnitřní podmínky, stanovení tržní hodnoty podniku se tedy provádí k určitému datu. Při oceňování je třeba dbát na to, aby cíle a principy ocenění byly v souladu. 22

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 = trţní hodnota vlastního kapitálu + trţní hodnota dluhů, takto můţeme ocenit podnik jehoţ akcie jsou veřejně obchodovatelné. Trţní cena akcií je potom odrazem budoucích výnosů, které investoři očekávají. ZISK Zisk podniku je jedním z nejdůležitějších měřítek úspěšnosti podnikání a jeho efektivnosti, výrazně ovlivňuje trţní hodnotu firmy, která je v moderní finanční teorii chápána jako hl. cíl finanční řízení podniku.  Trţní hodnota a. s., závisí na trţní ceně akcie a počtu akcií.  Trţní cena akcie závisí přímo na očekávaném dividendovém výnosu, nepřímo na poţadované výnosnosti. Cena = trţní cena akcie x počet akcií  Čím vyšší zisk po zdanění, tím vyšší trţní cena akcie = tím vyšší trţní hodnota firmy. Je-li zisk malý, pak je niţší trţní hodnota akcií = jiná firma můţe tuto a. s., koupit = snaha managementu o maximální hodnotu akcií. Základem je maximalizace hodnoty pro vlastníka. Tento cíl v současné době nejlépe vystihují ukazatelé EVA a MVA.

19. Oceňování podniku jako celku Účel oceňování: – při prodeji nebo koupi podniku, vstupu nových společníků, fúzi, přeměně právní formy atd. jeho hodnota by měla být stanovena jako Fair Market Value, tj. poctivá, slušná a čestná cena. Ocenění podniku vychází z toho, ţe celková hodnota podniku není prostým součtem hodnot jednotlivých aktiv, ale je dána uţitkem, který podnik poskytuje svému majiteli – uţitkem přitom jsou budoucí výnosy – vychází z going concern princip (princip pokračujícího podniku) – a ţe tedy nejde o podnik v likvidaci (u toho stanovíme likvidační hodnotu podniku). Základní skupiny metod: a) Na majetkovém principu (účetní hodnoty, substanční hodnoty). b) Na výnosovém principu (kapitalizované výnosy, dividendový diskontní model, diskontovaný FCFE nebo FCFF, EVA). c) Kombinované. d) Na trţním principu (trţních multiplikátorů, srovnatelných transakcí). e) Reálných opcí. Metody oceňování pokračujícího podniku jako celku 1. účetní metoda – nahlíţí na podnik jako na majetek a jeho cenu stanoví na podkladě údajů z účetnictví (tj. na základě historických údajů) 2. substanční metoda (metoda věcné hodnoty podniku) – na základě reprodukčních cen všech majetkových sloţek podniku opravených o odpisy odpovídající stáří těchto sloţek. 3. výnosové metody – posuzování peněţního toku (CF, zisku, volného CF) a. metoda kapitalizace zisku – hodnotu podniku odvozuje z trvale dosaţitelného zisku b. metoda diskontovaného CF – hodnotu podniku odvozuje z budoucích výnosů (CF) c. metoda volného CF (DFCF) – uvaţuje i investice v průběhu ţivota podniku 4. metody burzovního ocenění – vychází z posuzování trţní ceny akcií 5. ostatní: kombinované metody (aritmetický průměr hodnot získaných pomocí různých metod), EVA, metoda likvidační hodnoty (má blízko k substanční metodě, jde o sumu penţě , které se získají rozprodejem všech A podniku, je-li likvidační hodnota vyšší neţ hodnota pokračujícho podniku, je nutné podnik likvidovat) Metoda tzv. diskontovaného volného cash flow (DFCF) – převládá FCF = EBIT (1 – t) + odpisy – investice FCF ……volný cash flow volný CF se od běţně pouţívaného CF liší tím, ţe kromě čistého zisku pro vlastníky a odpisů zahrnuje i zdaněné úroky, tj. čistý výnos pro investory - EBIT (1 – t) - a je sníţen o investice, se kterými se počítá v budoucích letech → podle této metody je tedy hodnota podniku dána současnou hodnotou cash flow po zdanění, kterou

23

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 očekávají vlastníci a investoři v budoucích letech, částky jsou diskontovány k datu oceňování podniku úrokovou mírou přizpůsobenou riziku.

! !

Volný CF se počítá do 5. roku, pak se počítá věčný výnos = perpetuita.

Tržní hodnota podniku (FMV) je dána součtem současné hodnoty (diskontovaných) volných CF za 5 let a současné hodnoty věčné renty. FMV = DFCF za 5 let + PVP v 5.roce Věčná renta v 5. Roce = FCF v 6.roce/ i-g i….. diskontní sazba (riziku přizpůsobená úroková míra) g….očekávané tempo růstu CF trţní hodnota VK (MVE –Market Value to the Equity) – zjistíme odečtením trţní hodnoty dluhů (MVD) o zjištěné trţní hodnoty podniku (MVF) MVE = MVF – MVD Pokud předpokládáme stejnou výši výnosů v jednotlivých letech a neomezenou dobu ţivotnosti podniku, můţeme pouţít zjednodušený vzorec (pro kapitalizaci, pernuitu), ve kterém se počítá se ziskem. MVF = Z/ i = Z/ i-g Při stabilním růstu zisku zisku ve výši g odečteme g od i. Oceňování a inflace Obecným principem oceňování v účetnictví je princip historických cen. Princip historických cen ale nebere v úvahu  změny trţních cen majetku  změnu kupní síly peněţní jednotky → tím zkresluje celkovou hodnotu majetku a jeho jednotlivých poloţek, včetně HV běţného roku.

!

Změnu kupní síly peněţní jednotky způsobuje inflace (zvyšování všeobecné hladiny cen zboţí a sluţeb), která působí jak na rozvahu, tak i na hospodářský výsledek. Růst PC SA vede k tomu, ţe firma nemá peníze na obnovu A, i kdyţ uţ je odepsala. Na jejich nákup potřebuje více peněţ , neţ formou odpisů nakumulovala .- na uhrazení tohoto rozdílu se potom pouţívá zisku. Tzn, ţe inflace více dolehne na podnik se starým zařízením uţ neodepisovanám, to vede k vykazovaání fiktivních zisků.  Prozíraví manaţeři zadrţují část zisku pro budoucí obnovu dlouhodobého majetku.  K věrohodnějšímu ocenění stálého majetku se pouţívá reprodukčních cen.  Inflace působí obdobně také na zásoby (materiál se eviduje v PC a v ní se i předává do výroby, je podhodnocen, tím je podhodnocena i nedokončená výroba a hotové výrobky, pokud by podnik nezvýšil ceny svých výrobků, docházelo by k zúţené reprodukci) a znehodnocuje téţ peníze a pohledávky – coţ negativně ovlivňuje likviditu podniku.  Vliv inflace na dluhy je pro podnik pozitivní - podnik splácí v původní výši inflačními penězi, a tak na inflaci vydělává.  Vliv inflace se projeví i na HV – ten je rozdílem trţeb ( ovlivněno trţními cenami) a N ( v historických cenách)

!

K vlivu inflace je nutno přihlíţet při analýzách hospodaření podniku. Jednou z cest jsou prepočty běţných cen na stálé ceny a pouţití souhrnných nebo individuálních cenových indexů, v některých zemích se pouţívá i tzv. alternativní účetnictví, zaloţené na běţných cenách.

Čím se liší investiční a tržní hodnota podniku? Obchodní majetek a závazky tvoří obchodní jmění. Odečteme-li závazky, dostáváme čistý obchodní majetek. Hodnota pro investora je dána prospěchem, který vlastník získává z drţení určitého statku. Tím rozumíme očekávaný čistý příjem (výnosová hodnota podniku). Touto výnosovou hodnotou rozumíme současnou hodnotu příjmů očekávaných v budoucnosti z provozování činnosti. Kupující zaplatí maximálně tolik, kolik by musel investovat při nejlepší alternativní investici, prodávající bude poţadovat částku, která mu přinese stejný důchod, jaký očekává. Transakce má tedy smysl jen tehdy, je-li mezní cena prodávajícího < mezní cena kupujícího. Toto subjektivní ocenění slouţí především k rozhodnutí ke koupi nebo prodeji podniku. Trţní hodnota je určena na trhu vztahem nabídky a poptávky, dnes je mezinárodně povaţována za hlavní cílovou hodnotu pro odhadce aktiv. Pokud je naše subjektivní ocenění vyšší neţ trţní ocenění – koupíme podnik.

24


20. Oceňování majetku a firmy

 CENA = poměr, za který jedno zboţí můţe být vyměněno za zboţí jiné nebo za peníze, je to jeho směnná hodnota vyjádřena v penězích  cena je peněţním vyjádřením hodnoty; ukazuje, jaké částky je nutné se vzdát, aby mohl být získán určitý statek nebo sluţba. Je všeobecně chápána jako konkrétní a skutečně poţadovaná, nabízená nebo jiţ realizovaná částka. -

v okamţiku jeho pořízení skutečnou cenou je trţní cena, administrativní cena je uměle vytvořená administrativní cenu potřebujeme znát pro daň. účely, TC je konkrétní cena statku na trhu různé druhy cen: o c. pořizovací – cena pořízení + náklady spojené s pořízením o c. pořízení – cena, za kterou byl majetek nakoupen o náklady – ocenění majetku vyrobeného vl. činností o reprodukční pořizovací c. – cena, za kterou by se daný majetek pořídil v době oceňování V podmínkách trţní ekonomiky lze hovořit o dvou základních typech cen:  cenách smluvních  cenách regulovaných.

Zákon o účetnictví č. 536/91 Sb. rozlišuje následující čtyři typy cen: 1. 2. 3. 4.

cena pořízení: cena, za kterou byl majetek pořízen bez nákladů s jeho pořízením souvisejících, cena pořizovací: cena, za kterou byl majetek pořízen + náklady s jeho pořízením související, cena reprodukční: cena, za kterou by bylo moţno srovnatelný stroj (zařízení) pořídit v době oceňování bez odečtení opotřebení; vlastní náklady: přímé náklady vynaloţené na výrobu nebo jinou činnost s pořízením související, včetně nepřímých nákladů, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti s výrobou související.

Způsoby oceňování: Nákladový způsob – vychází z nákladů, které by bylo nutno vynaloţit na pořízení předmětu ocenění v místě ocenění a podle jeho stavu ke dni ocenění. Výnosový způsob - vychází z výnosu z předmětu ocenění skutečně dosahovaného nebo z výnosu, který lze z předmětu ocenění za daných podmínek obvykle získat, a z kapitalizace tohoto výnosu. Porovnávací způsob – je zaloţen na porovnání předmětu ocenění se stejným nebo obdobným předmětem a cenou sjednanou při jeho prodeji. Oceňování podle jmenovité hodnoty – vychází z částky, na kterou předmět oceňování zní nebo která je jinak zřejmá. Oceňování podle účetní hodnoty – vychází ze způsobů oceňování stanovených na základě předpisů o účetnictví. Oceňování podle kurzové hodnoty – vychází z ceny předmětu ocenění zaznamenané ve stanoveném období na trhu. Oceňování sjednanou cenou – cena předmětu ocenění je sjednaná při jeho prodeji, případně cena odvozená ze sjednaných cen. Proč je ocenování důležité ? § § § § §

stanovení daňového základu poplatníka, případ kapitálového vkladu do firmy, případy pojistného plnění při pojistné události, záruku za úvěr či finanční půjčku, dědictví, příp. darování majetku apod.

25

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Oceňování hmotných aktiv  v okamţiku jejich pořízení je jejich skutečnou cenou trţní cena  úměrně pouţívání se jejich hodnota sniţuje o částku, kterou nazýváme odpisy  odpisování se provádí buď v závislosti na čase, nebo podle výkonů (u některých strojů a dopravních prostředků)  pro daň. účely můţe podnik pouţít buď lineární nebo zrychlené odpisováni:Lineární odpisování

Zrychlené odpisování a= 1- t , kde a je odpisová sazby v procentech t = počet let odepisování Oceňování finančních investic => oceňovány cenami pořízení Oceňování oběžného majetku  snazší, neboť doba mezi pořízením a jeho spotřebou není tak velká jako u investičního majetku  pro hotovosti a vklady na BÚ platí, ţe jejich nominální hodnota se rovná hodnotě skutečné  ceny zásob se mění s kolísáním jejich trţní ceny (cenu lze pouze sníţit)  způsoby ocenění: o podle průměrných cen – cena se zjistí jako aritmetický průměr z PC všech o FIFO – dodávka co přišla do skladu první, tak první odchází (při kolísání cen) o LIFO – dodávka co přišla do skladu poslední, první odchází (při růstu cen) Oceňování CK a VK  cizí kapitál má účetní (nominální) hodnotu  obligace se obchodují za TC, která je závislá na jejich nom. ceně a výši úroku (a dalších faktorech)  základ TC zjistíme jako součet diskontovaných ročních úroků U po dobu splatnosti obligace n a očekávané TC v době splatnosti TC, kterou diskontujeme k datu stanovení cen:    

C0  

U TC  t 1  i  1  i n

vlastní jmění je oceněno účetní (historickou) hodnotou, ale můţe být ve skutečnosti úplně jiná u firem obchodovatelných na burze ji zjistíme jako součin TC jedné akcie a počtu akcií přičteme-li k trţní hodnotě VJ trţní hodnotu CK, dostaneme trţní hodnotu firmy

Oceňování podniku  celková hodnota podniku není prostým součtem hodnot jedn. aktivit, ale je dána uţitkem, který podnik poskytuje svému majiteli  uţitkem při tom jsou budoucí výnosy, které podnik přinese  metoda diskontovaného volného CF, pracuje s tzv. volný CF (VCF) a vypočte se:  VCF  EBIT (1  t )  odpisy  investice  podle této mety je hodnota podniku dána současnou hodnotou CF po zdanění  Výnosová metoda – nejvhodnějším přístupem k oceňování nehmotného majetku, součet diskontovaných budoucích čistých ročních výnosů, přičemţ způsob diskontování stanoví vyhláška. Jak zvýšit hodnotu podniku: • Zvýšením volného peněţního toku generovaného podnikem (FCFF), • Zvýšením očekávaného tempa růstu (g), 26

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 • Prodlouţením doby mimořádného tempa růstu, • Sníţením nákladů kapitálu (WACC).

21. HODNOTOVÉ UKAZATELE VÝKONNOSTI PODNIKU - EVA, MVA, RONA, CROGA,CFROI a UKAZATELÉ TRŽNÍ HODNOTY Ukazatelé tržní hodnoty Tyto ukazatelé vyjadřují, jak je trhem (burzou, investory) hodnocena minulá činnost podniku a jeho budoucí vývoj. Jsou výsledkem úrovně všech výše uvedených oblastí a to likvidity podniku, vyuţití aktiv, vyuţití dluhů a výnosnosti podniků. 9) Poměr ceny akcie k zisku na akcii = 10) Kurz akcie = 11) Čistý zisk na jednu akcii = Dividenda na 1 akcii = Hodnotové ukazatele (PO) maximalizace shareholder value - nejnovější model cílů podniku - zvyšování tlaku na shareholder value – vznik nových ukazatelů MVA a EVA - zaloţeny na tom, ţe skutečnými náklady v podniku jsou náklady ekonomické, ne účetní - ukazatel MVA (Market Value Added – trţní přidaná hodnota)

27

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 rozdíl mezi trţní hodnotou a investovaným kapitálem; tj. rozdíl mezi částkou, kterou by akcionáři a ostatní investoři získali prodejem svých akcií, a hodnotou, kterou do firmy vloţili MVA = tržní hodnota podniku – obchodní kapitál - MVA můţe být kladná i záporná, cílem je její maximalizace, vyjadřuje změny hodnoty akcií - MVA se zvýší, kdyţ hodnota firmy naroste více, neţ do ní bylo v téţe době vloţeno nového kapitálu - Nevýhodou MVA je, ţe se dá zjistit jen u podniků, jejichţ akcie jsou obchodovány na burze - MVA = (Ps – Pp) . n Ps – trţní (prodejní) cena akcie Pp – nominální (nákupní) cena akcie n – počet akcií ukazatel TSR (Total Shareholder Return – celková výnosnost pro akcionáře) - bere v úvahu i plynulý tok peněz (dividend) plynoucí z vlastnictví akcie TSR = (Ps – Pp) . n + d (i-j) d (i-j) – suma dividend vyplacených v období i-j ukazatel EVA (Economic Value Added – ekonomická přidaná hodnota) - rozdíl mezi provozním hospodářským výsledkem (ziskem) podniku po zdanění (NOPAT) a náklady na kapitál EVA = NOPAT – C . WACC -

-

-

-

NOPAT = EBIT (1 - t) EBIT – provozní zisk před úroky a zdaněním t – míra zdanění zisku C – dlouhodobě investovaný kapitál NOPAT – čistý provozní zisk po zdanění WACC – náklady na kapitál vyjádřené diskontní mírou Provozní zisk po zdanění musí být vyšší, neţ jsou náklady na kapitál cílem podnikání v tomto pojetí je vytváření EVA – ekonomické přidané hodnoty hlavním přínosem ukazatele EVA je to, ţe zdůraznil fakt, ţe i vlastní kapitál něco stojí (ţe má své náklady) a ţe nestačí, aby podnik vykázal zisk nebo určitou výši zisku na akcii (EPS), ale ţe musí přinést kladnou hodnotu EVA

EVA = ukazatel EVA měří, jak společnost za dané období přispěla svými aktivitami ke zvýšení (kladná EVA) či snížení hodnoty (záporná EVA) pro své vlastníky. EVA = NOPAT – WACC x C Proč je ukazatel EVA tak populární?  EVA představuje zastřešení pro ohodnocení všech činností a rozhodnutí firmy a to na základě jejich příspěvku k tvorbě hodnoty – tzn. EVA – měřítko výkonnosti  Činnosti firmy lze efektivně řídit prostřednictvím EVA – nástroj pro řízení firmy a přijímaní rozhodnutí  Ukazatel EVA lze vyuţít k odměňování  Jednoduchou cestou ukazuje, kdy je podnik úspěšný.  Obsahuje v sobě vyjádření všech cílů a úkolů finančního řízení firmy.  Je nástrojem pro propojení strategického a operativního řízení firmy. Možnosti využití EVA  měření výkonnosti podniku  koncept řízení  identifikace faktorů jejího růstu a moţnost ovlivňování EVA Pokud analyzujeme způsob výpočtu ekonomické přidané hodnoty, vidíme faktory, které by mohly pozitivně ovlivnit výkonnost podniku a růst jeho tržní hodnoty:  výše operativního zisku a míra jeho zdanění  výše a struktura pouţitého majetku a kapitálu  výše nákladů na podnikový kapitál

28

www.thunova.cz PEKS – BP – Otázka č.5 Možnosti, jak zvýšit EVA:  Zvýšit efektivnost hospodaření (sníţit náklady), a tím zvýšit zisk.  Zvýšit trţby (růst firmy), ale investovat pouze tehdy, kdy nová investice vydělá více, neţ jsou náklady na pouţitý kapitál.  Sníţit kapitál (odprodat nepotřebný majetek) z neefektivních činností firmy.  Řídit riziko (podnikatelské a finanční), a tím náklady na kapitál. MVA – tržní přidaná hodnota = trţní ocenění podniku na kapitálovém trhu – hodnota invest. kapitálu  vyjadřuje zájem vlastníků na zvětšování jejich bohatství, podnik se snaţí daný ukazatel maximalizovat  je rozdíl mezi trţním ohodnocením majetku vloţeného do podniku, který je kotován na akciovém trhu, a souhrnem upravené účetní hodnoty veškerého investovaného kapitálu plus závazků (lze ji chávat i jako součet hodnoty všech nároků vůči podniku, trţní ceny dluhů a trţní hodnoty vloţeného kapitálu)  Čím je trţní přidaná hodnota vyšší, tím lépe. Vysoká trţní přidaná hodnota = ekonomický subjekt vytvořil podstatnou sumu bohatství pro své akcionáře.  MVA je ekvivalentní současné hodnotě všech budoucích očekávaných ekonomických přidaných hodnot (Economic Value Added, EVA)  Negativní trţní přidaná hodnota = sníţená hodnoty podniku  Cílem podniku by měla být maximalizace trţní přidané hodnoty a nikoliv maximalizace pouhé hodnoty firmy, kterou lze zvýšit pouhým vloţením dodatečného majetku do majetku  Nevýhodou MVA je, ţe nebere v úvahu náklady obětované příleţitosti investovaného kapitálu  také neuvaţuje o hotovostních výplatách pro akcionáře, coţ je faktor, který má podstatný vliv na trţní ohodnocení cenných papírů.  Trţní přidanou hodnotu nelze spočítat na úrovni strategické obchodní jednotky a nelze ji zjistit pro společnosti, které nejsou kotované na veřejném akciovém trhu. CFROI (Cash Flow Return on Investment) – CF výnosnost investice  vyuţívá koncept vnitřního výnosového procenta  komplexní měřítko výkonnosti podniku  porovnáváme vypočtené VVP s průměrnými náklady kapitálu  CFROI rozpětí tj. rozdíl obou veličin, by mělo být větší neţ nula a kladné – nejvhodnější je podnik s nejvyšší hodnotou rozdílu Kapitálový výdaj = ∑ CF / (1 + i)n  - CF je provozní peněţní tok, n…ek. ţivotnost odepisovaných provozních aktiv, i…WACC, kapit. výdaj = součet odepisovaných prov. aktiv v aktuálních pořizovacích cenách + WC  zákl. předpokladem je dosahování konstantního objemu prov. CF v budoucích letech ve výši shodné s CF za sledované období  CFROI = taková provozní výkonnost, které by společnost dosáhla v případě, ţe by bez dodatečných investic byla schopna generovat po dobu ţivotnosti prov. aktiv provozní CF o stejném objemu, jakého dosáhla ve sledovaném období  CFROI se porovnává s WACC RONA (Return on Net Assets) – výnosnost čistých aktiv  zaloţen na poměrové analýze fin. výstupu a zdrojů, které byly vynaloţeny  fin. výstup je provozní zisk po zdanění NOPAT a objem vynaloţených zdrojů tzv. čistá aktiva (Net Assets = součet dlouhodobého majetku a pracovního kapitálu) RONA = NOPAT / NA  stejně jako u EVY získáme závěr o výkonnosti podniku porovnáním výsledné hodnoty RONA s náklady na kapitál WACC CROGA (Cash Return on Gross Assets) – CF výnosnost hrubých aktiv  pracuje s tzv. provozním CF, pouţití hrubých aktiv odstraňuje zkreslení, které vzniká v důsledku pouţití účetních zůstatkových cen – pohled na výkonnost je přísnější CROGA = OATCF / GA  OATCF je provozní CF po zdanění = CF vygenerované v souvislosti s hlavní podnik. činností, nejobecněji představují součet čistého provozního zisku a odpisů  GA hrubá aktiva = suma dl. majetku (stálých provozních aktiv) v aktuálních pořizovacích cenách a WC  pokud je CROGA > WACC překročila výkonnost očekávání vlastníků OATCF … provozní CF po zdanění (čz. + odpisy - daň) 29

SROVNÁVACÍ ANALÝZY (SA, SWOT, PORTEROVA, STEP)

Recommend Documents