SROVNÁNÍ FAKTORINGU A BANKOVNÍHO ÚVĚRU SE ZÁSTAVOU POHLEDÁVEK

Masa rykova un iverz ita E konom icko -sp rávn í faku lta Studijní obor: Finance

SROVNÁNÍ FAKTORINGU A BANKOVNÍHO ÚVĚRU SE ZÁSTAVOU POHLEDÁVEK Comparison of factoring and bank loan with secured claims

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Krajíček.

Autor: Bc. Marie Kaššová Brno, duben 2010

Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta

Katedra financí Akademický rok 2008/2009

ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE

Pro:

K A Š Š O V Á Marie, Bc.

Obor:

Finanční podnikání

Název tématu:

SROVNÁNÍ FACTORINGU A BANKOVNÍHO ÚVĚRU SE ZÁSTAVOU POHLEDÁVEK Comparison of factoring and bank loan with secured claims

Zásady pro vypracování Problémová oblast: Stanovení zajištění takového úvěru. Srovnání, vznik, vývoj a předpokládaný budoucí vývoj factoringu a bankovního úvěru se zástavou pohledávek. Jejich výhody a nevýhody. Cíl práce: Analýza a moţnosti financování provozních potřeb firem prostřednictvím factoringu a bankovního úvěru se zaměřením na vyuţití těchto produktů . Postup práce a použité metody: - analýza současného stavu - historie factoringu, jeho funkce,výhody a nevýhody - charakteristika factoringu jako vymezení moţnosti financování - cena factoringu, průběh factoringové operace - charakteristika bankovního úvěru se zástavou pohledávek - funkce, vznik a vývoj bankovního úvěru se zástavou pohledávek, jeho výhody a nevýhody - Srovnání obou produktů na příkladu a vyhodnocení srovnání - Současný a budoucí vývoj těchto produktů - souhrn a závěr DP

Rozsah grafických prací:

předpoklad cca 10 tabulek a grafů

Rozsah práce bez příloh:

60 – 70 stran

Seznam odborné literatury: PETRJÁNOŠOVÁ, BOŢENA. Bankovnictví. 1.vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2004. 80s. ISBN 8021035234. DVOŘÁK, PETR. Bankovnictví [Dvořák, 1997]. Přepracované 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze, 1997. 260 s. ISBN 80-7079-584-0. LIŠKA, VÁCLAV. Finanční teorie. 14, Bankovnictví : úvěry a vklady. Vyd. 1. Praha : Vydavatelství ČVUT, 1999. 247 s. ISBN 80-01-02048-7. MAREŠ, STANISLAV. Zdroje financování podniku. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, 2003. 107 s. ISBN 808675412x. Vedoucí diplomové práce:

Ing. Jan Krajíček

Datum zadání diplomové práce:

16. 10. 2008

…………………………………… vedoucí katedry

………………………………………… děkan

V Brně dne 16. 10. 2008

J mé no a p ř í j mení aut or a : Ná z e v di pl omové pr áce: Ná z e v pr ác e v angličt i ně: Ka t e dr a: Ve douc í di pl omové pr áce: Rok obha j oby:

Marie Kaššová Srovnání factoringu a bankovního úvěru se zástavou pohledávek Comparison of factoring and bank loan with secure claims Financí Ing. Jan Krajíček 2010

Anotace Předmětem diplomové práce „Srovnání factoringu a bankovního úvěru se zástavou pohledávek“ je srovnání těchto dvou způsobů financování zaměřené na moţnosti vyuţití obou produktů. V diplomové práci se budu věnovat podrobnému teoretickému vymezení těchto produktů, v krátkosti vedu současný stav a předpokládaný vývoj obou trhů. Na základě analýzy vybrané firmy zhodnotím výhodnost obou produktů a navrhnu vhodnou formu financování pro vybranou firmu.

Annotation The objective of the thesis: „Comparison of factoring and bank loan with secured claims” is comparison of these two ways of financing focused on possible use of these products. It is explaining detail theoretical definition of both products and describing current state and expected future progress. At the end is summarizing benefits of these products on chosen company.

Klíčová slova Factoring, factoringové společnost, bankovní úvěr, zástava pohledávek, analýza, úvěrové náklady.

Keywords Factoring, Factoring Company, bank loan, cession, analysis, loan costs.

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci Srovnání factoringu a bankovního úvěru se zástavou pohledávek vypracovala samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka a uvedla v ní všechny pouţité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 10. dubna 2010 vlastnoruční podpis autora

Poděkování Chtěla bych poděkovat především panu Ing. Janu Krajíčkovi za uţitečné rady a odborné vedení při zpracování této diplomové práce.

OBSAH ÚVOD ..................................................................................................................................................................... 9 1

FACTORING ............................................................................................................................................. 11 1.1

HISTORIE FACTORINGU ........................................................................................................................ 11

1.2

CHARAKTERISTIKA FACTORINGU ........................................................................................................ 12

1.3

DRUHY FACTORINGU ........................................................................................................................... 13

1.4

FUNKCE FACTORINGU .......................................................................................................................... 15

1.5

PRŮBĚH FACTORINGOVÉ OPERACE ...................................................................................................... 16

1.6

VÝHODY A NEVÝHODY FACTORINGU ................................................................................................... 17

1.6.1

Výhody factoringu .......................................................................................................................... 18

1.6.2

Nevýhody factoringu ...................................................................................................................... 18

1.7

CENA FACTORINGU .............................................................................................................................. 19

2

SOUČASNÝ VÝVOJ FACTORINGU ..................................................................................................... 21

3

BANKOVNÍ TRH ...................................................................................................................................... 25 3.1

HISTORIE BANKOVNÍHO A ÚVĚROVÉHO TRHU ...................................................................................... 25

3.2

ČLENĚNÍ BANKOVNÍCH OBCHODŮ ....................................................................................................... 27

3.2.1

Členění bankovních úvěrů .............................................................................................................. 28

3.2.2

Zajištění úvěrů ............................................................................................................................... 28

3.2.3

Doba a způsob splácení bankovního úvěru .................................................................................... 31

3.2.4

Způsob úročení............................................................................................................................... 32

3.2.5

Typy úročení .................................................................................................................................. 32

3.3

MOŢNOSTI FINANCOVÁNÍ PROVOZNÍCH POTŘEB .................................................................................. 34

3.4

PROVOZNÍ ÚVĚRY ................................................................................................................................ 36

3.4.1

Kontokorentní úvěr ........................................................................................................................ 37

3.4.2

Revolvingový úvěr .......................................................................................................................... 39

3.4.3

Směnečný úvěr ............................................................................................................................... 40

3.4.4

Eskontní úvěr ................................................................................................................................. 42

3.4.5

Akceptační úvěr .............................................................................................................................. 42

3.4.6

Lombardní úvěr .............................................................................................................................. 43

3.5

POSTUP PŘI REALIZACI ÚVĚRU ............................................................................................................. 43

3.5.1

Podmínky poskytnutí úvěru ............................................................................................................ 43

3.5.2

Jednotlivé fáze realizace úvěru ...................................................................................................... 44

4

SOUČASNÝ VÝVOJ BANKOVNÍHO TRHU ........................................................................................ 46

5

SROVNÁNÍ FACTORINGU A BANKOVNÍHO ÚVĚRU .................................................................... 50 5.1

MODELOVÝ PŘÍKLAD FACTORINGU ..................................................................................................... 50

5.1.1

Náklady regresního factoringu ...................................................................................................... 51

5.1.2

Náklady bezregresního factoringu ................................................................................................. 52

5.2

MODELOVÝ PŘÍKLAD BANKOVNÍHO ÚVĚRU ......................................................................................... 55

5.2.1

Výpočet nákladů kontokorentního úvěru ....................................................................................... 55

5.2.2

Výpočet nákladů revolvingového úvěru ......................................................................................... 58

5.3

SROVNÁNÍ FACTORINGU A ÚVĚRU:...................................................................................................... 60

ZÁVĚR ................................................................................................................................................................. 64 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ............................................................................................................... 67 INTERNETOVÉ ZDROJE ................................................................................................................................ 68 SEZNAM GRAFU............................................................................................................................................... 69 SEZNAM OBRÁZKU......................................................................................................................................... 69 SEZNAM TABULEK ......................................................................................................................................... 69

Úvod Jiţ v dřívější době, kdy se rozmáhalo obchodování a průmysl, se podnikatelé nemohli spoléhat jen na vlastní zdroje. Jen malá část podnikatelů byla schopna vlastním kapitálem financovat své podnikání. Proto jiţ dříve se podnikatelé spoléhali stále více na bankovní instituce, které jim poskytovali úvěry, aby mohli nadále poskytovat své sluţby a produkty, aniţ by museli čekat na zaplacení od svých odběratelů a věřitelů. Stále více tyto úvěry získávali na oblibě. Podnikatelé se stávali konkurenceschopnějšími a banky se snaţili nabídnout co nejvíce úvěrů. Podnikatelé se snaţili svým podnikáním o co největší zisk, největší podíl na trhu a v neposlední řadě napomáhali i rozvoji bankovních produktů a institucí. Ani v současné době tomu není jinak. I dnes se podnikatel občas potýká s nezaplacenými fakturami, a řešení hledá u finančních institucí v podobě úvěrů nebo jiných podobných produktů. Banky se snaţí nabízet co největší portfolio produktů. Na finančních trzích dnes probíhají naprosto samozřejmé transakce, které by byly před 20 lety nelegální. Podnikatelů na trhu přibývá a financování podnikatelských aktivit by dnes jiţ nebylo bez těchto bankovních úvěrů ani moţné. Banky nabízejí podnikatelům různé krátkodobé úvěry a úvěry se zástavou i bez zástavy. Nabízejí kontokorentní úvěry, revolvingové úvěry, eskontní úvěry a další celou řadu úvěrů „šitou na míru“ pro kaţdého podnikatele. Tyto úvěry jsou dneska dostupné téměř kaţdému podnikateli, jen musí samozřejmě splnit podmínky pro získání takového úvěru. Vyřízení úvěru bývá dnes uţ pouze otázkou jednoho nebo dvou týdnů a pokud výše úvěru nepřekročí určitou hranici, kterou má banka stanovenou, tak je moţné získat úvěr i za několik dní. V této diplomové práci jsem se zaměřila na dva specifické produkty, které jsou v současnosti nabízeny a podnikatelé je stále s větší oblibou vyuţívají. Je to factoring a bankovní úvěr. Tyto dva produkty jsou bankami prezentovány jako vhodné produkty financování pro malé a střední podnikatele, kteří nechtějí své podnikání „zdrţovat“ čekáním na zaplacení faktur od svých odběratelů a zároveň mají moţnost svým odběratelům, za určitý poplatek, prodlouţit dobu splatnosti. Cílem diplomové práce je vymezit moţnosti financování provozních potřeb firem prostřednictvím factoringu, nebo bankovního úvěru, se zaměřením na moţnosti jejich vyuţití, 9

srovnání, vznik a vývoj. Podrobné teoretické vymezení obou produktů by nám mělo přiblíţit jejich výhody či nevýhody. V praktické části zhodnotím produkty z nákladového hlediska. Hypotéza: Z nákladového hlediska je factoring pro firmu nákladnější variantou, ale jeho výhody a flexibilita to vyrovnají. První část diplomové práce je věnována factoringu, jeho historickému vývoji a následně popisu jednotlivých druhů factoringu. Zmíněny jsou základní funkce, proces factoringové operace i jeho cena. Závěr této kapitoly je věnován současnému vývoji a dopadu ekonomické krize na factoringový trh. Druhá část je věnována bankovním úvěrům. Stejně jako u factoringu je zde nejprve zmíněn historický vývoj, charakteristika a členění jednotlivých úvěrů, vhodných k financování provozních potřeb firem. Jsou zde zmíněny i odlišnosti, výhody a nevýhody těchto jednotlivých úvěrů. Jaké banka poţaduje zajištění úvěrů a jaké můţe firma pouţívat zástavy a ručení je vymezeno v další části této práce. Závěr kapitoly shrnuje současný vývoj bankovního trhu a vliv ekonomické krize na bankovní trh. V závěrečné části diplomové práce je porovnání obou produktů a následně je zpracována analýza s názorným příkladem porovnání factoringu a bankovního úvěru. Pro svoji analýzu a názorný příklad jsem vyuţila zdrojů a informací finanční instituce ČSOB Factoring a.s. a ČSOB a.s. Modelové příklady jsou zpracovány v návaznosti na vybranou firmu, se zohledněním na její moţnosti a poţadavky. Následně jsou zde postupně vyčísleny náklady na jednotlivé produkty kontokorentního a revolvingového úvěru a regresního a bezregresního factoringu. V závěru diplomové práce je uvedeno zhodnocení obou produktů. Interpretace názorného příkladu aplikovaném na vybrané firmě, je provedena v závislosti na vypočtených nákladech, ale také moţnostech a výhodách jednotlivých produktů.

10

1 Factoring Factoring je formou krátkodobého financování. Základní funkcí factoringu je odkup krátkodobých pohledávek, před dobou jejich splatnosti. Factoringová společnost zaplatí za postoupení pohledávky zálohu a po jejím inkasu proplatí doplatek, ze kterého si odečte poplatek za náklady spojené s úvěrovým krytím a poplatek za factoringové sluţby.

1.1 Historie factoringu Prvopočátky factoringu můţeme nalézt jiţ ve starověku, i ve středověku. Začátek novodobé historie spadá do 19. století v USA. Vyskytoval se z počátku v podobě „zboţového factoringu“ a postupně se vyvíjel do dnešní obvyklé podoby „finančního factoringu“. V naší praxi se factoring začal pouţívat v polovině 70. let při dovozu. Koncem 70. let se začal rozvíjet také vývozní factoring a jeho obrat se rychle zvyšoval. V současné době má český vývozní factoring v mezinárodním factoringu významnou pozici a poptávka po něm se v tuzemsku stále zvyšuje. Je to zejména z důvodu stále se zvyšujícího počtu podniků, které se zabývají vývozem a chtějí tímto způsobem zrychlit a usnadnit inkaso pohledávek. Vývozní factoring je nabízen řadou našich bank, ale vznikly také specializované factoringové společnosti. Factoring byl v polovině 80. let označován za významný pojem v obchodování, finanční a bankovní praxi. V 70. letech a na počátku 80. let dochází k masovému rozvoji v bankovních obchodech.1 Průmyslová revoluce přinesla potřebu většího mnoţství finančních sluţeb a ústavů. V tomto období nastal také rozmach bankovnictví, který celý obor nasměroval k vývoji do jeho dnešní podoby. Factoringové společnosti začaly vznikat z rozmachu bankovního trhu. Vlivem většího objemu obchodů i mezinárodního trhu, začaly vznikat stále větší potřeby rychlého finančního oběhu. Factoringová společnost navíc vyplňuje mezeru na finančním trhu také z důvodu, ţe poskytuje peníze i na projekty, na kterých se banka nechce podílet. V neposlední řadě pomáhá i vznikajícím firmám, které by jen těţko v dnešní finanční situaci získali úvěr od banky, a mohly tak financovat provozní náklady. V ČR zaznamenal factoring dynamický rozvoj v druhé polovině 90. let. V současnosti se v tuzemsku pohybují odkupy pohledávek v řádu desítek miliard korun. Pět největších factoringových společností zaznamenalo v roce 2001 obrat téměř 40 miliard korun,

1

Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vydání Praha : Ekopress, 1999. 197 s. ISBN 80-86119-

11-4.

11

coţ představuje přibliţně pětadvacetiprocentní nárůst oproti roku 20002. Factorinové obchody by byly ještě pronikavější, ale brání jim přetrvávající nedostatečná legislativa, nevyrovnané postavení věřitele a dluţníka a malá dostupnost informací znesnadňující hodnocení bonity klientů. Významnou úlohu v rozvoji factoringu u nás, zejména co se týká legislativy a norem chování, plní Asociace factoringových společností (AFS).

1.2 Charakteristika factoringu Factoring je finanční sluţbou, zabývající se odkupem krátkodobých pohledávek obvykle se splatností od 30 do 90 dnů před dobou jejich splatnosti. Dodavatelé zboţí nebo sluţeb postupují na factoringovou společnost - faktora - své pohledávky za odběrateli. Pohledávky klienta jsou postupovány factoringové společnosti, čímţ dochází k zásadní změně věřitele. Factoringová společnost se tak stává novým a výhradním majitelem pohledávky včetně jejího příslušenství. Pohledávky jsou financovány na základě posouzení jejich celkové kvality a moţných rizik ve vztahu k jednotlivým odběratelům. Přes obrovské toky peněz není v České republice tato finanční sluţba ošetřena obchodním právem. Tento způsob financování je naší zemi postaven pouze na dvou paragrafech občanského zákoníku. Ve většině evropských zemí podléhá factoring bankovní či jiné regulaci. Z praktického hlediska se jedná o určitý druh překlenovacího úvěru. Faktor po prověření bonity prodávajícího (klienta) a kupujícího uzavře s klientem smlouvu. Ve smlouvě se klient zavazuje, ţe veškeré pohledávky vznikající za odběrateli bude postupovat factoringové společnosti. Ta naopak potvrzuje, ţe na postoupené pohledávky poskytne klientovi zálohy v dohodnuté výši (cca 60 aţ 90 % z hodnoty pohledávky, dle celkové kvality a moţných rizik ve vztahu k odběrateli) bezprostředně po převzetí příslušných faktur a současně se postará o jejich inkaso. Po úhradě pohledávek odběratelem na účet faktora, převádí factoringová společnost klientovi i doplatky z postoupených pohledávek, poníţené o finanční náklady. Vůči odběratelům vystupuje jako jejich nový věřitel a při nedodrţení lhůty splatnosti zajišťuje upomínání a případný další postup aţ po soudní vymáhání. Cílem factoringu je stav, kdy dodavatel není odkázán na mnohdy několikaměsíční doby splatnosti a můţe se svými zdroji disponovat téměř okamţitě. 2

Česká leasingová a finanční asociace: Informace o trhu [on-line]. Praha : Česká leasingová a finanční asociace 2010.

Dostupné na: http://www.clfa.cz/statistiky/zprava_o_stavu_trhu_2009_grafy.xls

12

Graf 1: Factoringové firmy a jejich obrat v mil. Kč za rok 2009 4 384

170

3 422

7 579 27 501 11 228

12 776 23 584

13 414 Factoring ČS Faktoring KB Coface Czech factoringu

ČSOB factoring Raiffeisenbank Bibby Financial services

Transfinance NLB factoring D.S. Factoring

Pramen: Česká leasingová a finanční asociace: Informace o trhu [on-line]. Praha : Česká leasingová a finanční asociace 2010. Dostupné na: http://www.clfa.cz/statistiky/zprava_o_stavu_trhu_2009_grafy.xls

Graf 2: Podíl na trhu factoringových společností v ČR za rok 2009 3,3

4,2

0,2

7,3

26,4

10,8

12,3 12,9 Factoring ČS Faktoring KB Coface Czech factoringu

27,7 ČSOB factoring Raiffeisenbank Bibby Financial services

Transfinance NLB factoring D.S. Factoring


1.3 Druhy factoringu Pravý factoring – bezregresní - není moţné vrátit pohledávku klientovi z důvodu pozdní úhrady dluţníka. Riziko termínu úhrady dluţníka přebírá factoringová společnost. Tento druh factoringu tedy neklade ţádné poţadavky na finanční situaci 13

klienta, ale pouze na bonitu odběratele. Věřitel odpovídá za pohledávku pouze v případě, ţe poruší smluvní podmínky a nebo např. dodá špatné nebo vadné zboţí. Tento druh factoringu je oblíbenější formou. Celé riziko zde přebírá factoringová společnost. Nepravý factoring – regresní - pokud faktor při postoupení pohledávky nepřebírá riziko nezaplacení, jedná se o tzv. nepravý nebo také regresní factoring. Pokud odběratel nezaplatí včas nebo vůbec, zůstává mu postih vůči dodavateli. Po uplynutí ochranné lhůty trvající většinou 30-60 dní po splatnosti pohledávky, ve které factoringová společnost vede upomínkové řízení, vyuţívá moţnosti postoupit pohledávku zpět na dodavatele. Vzhledem ke skutečnosti, ţe je často obtíţné posoudit stabilitu subjektů působících v české ekonomice a související rizika, provádí se financování většiny domácích pohledávek v regresní podobě. Vývozní factoring - odkup pohledávek vůči zahraničním odběratelům. Tento factoring umoţňuje dodavatelskou neznalost podmínek na zahraničních trzích. Pomáhá také eliminovat rizika plynoucí z pohybu devizových kurzů, které u tohoto druhu factoringu nese faktor. Pro faktora z toho vyplývá, ţe v případě příznivosti kurzu na tom můţe získat. Vývozní factoring zlepšuje i postavení dodavatele, je to z důvodu, ţe factoring umoţňuje vývozci nabídnout dovozci nekrytý úvěr, coţ je významná výhoda pro odběratele. Tento druh factoringu je poskytován většinou v bezregresní formě. Dovozní factoring - sluţba pro zahraniční dodavatele, kteří tak získávají jistotu v plnění českými odběrateli. Riziko neplacení zde přebírá faktor. Umoţňuje nakupovat od zahraničních dodavatelů s odloţenou splatností přijatých faktur, aniţ je nutné uzavřít u banky akreditiv3, vystavit bankovní záruku nebo avalovat směnku. Importní faktury se k datu splatnosti hradí přímo na účet faktora, místo zahraničním dodavatelům. Factoringová společnost sama osloví zahraničního dodavatele s nabídkou spolupráce a v případě dohody uzavře smlouvu. Je zde zaručena kontinuita dodávek zboţí. Jednorázový factoring - podle počtu odkoupených pohledávek můţeme tyto dále členit na jednorázový factoring a factoring s vyuţitím úvěrového rámce. Jedná se o odkup jedné pohledávky. V praxi je spíše výjimečnou záleţitostí. Je to z důvodu nerentability pro zúčastněné strany. 3

akreditiv- instrument na eliminaci rizika vůči zahraničním subjektům. Jedná se o závazek zaplatit příjemci akreditivu např.

(dodavateli) stanovenou částku

14

Factoring v úvěrovém rámci - nejvíce pouţívanou formou factoringu. Podstatou je odkoupení všech pohledávek od klienta vůči určitým dluţníkům. Faktor má zájem na dlouhodobější spolupráci a proto se snaţí tyto smlouvy uzavírat na co nejdelší období. Je zde záruka větší dostupnosti informací o dluţnících a lze vytvářet i factoringové sítě. U dlouhodobější spolupráce je větší záruka spolehlivosti a jistoty. Stanoví se úvěrový rámec, zpravidla dle bonity klienta a dluţníků. Je to obdoba revolvingového úvěru, s poskytnutou platbou se uvolňují peníze, odkupem další pohledávky, se naplňuje. Úplný factoring - factoringová společnost odkupuje pohledávky od dodavatele, provádí všechny operace spojené s prodejem zboţí, tzn. vede účetnictví a výkaznictví o pohledávkách, zajišťuje pojištění, při zahraničních dodávkách zařizuje celní projednání a placení poplatků, provádí inkaso pohledávek a jejich vymáhání. Tichý factoring - pokud na faktuře není uveden záznam, ţe se jedná o postoupenou pohledávku, dluţník hradí své pohledávky přímo na účet věřitele, a ten je následně poukazuje factoringové společnosti. Zjevný factoring - pohledávky jsou naopak od předchozího případu, poukazovány přímo factoringové společnosti. Prodej pohledávky je oznámen plátcům, s pokynem, aby pohledávky uhradili factoringové společnosti. Někdy je problém odmítnutí tohoto druhu factoringu odběrateli.

1.4 Funkce factoringu Z pohledu klienta (dodavatele) plní factoring tři základní funkce. Za prvé přenáší riziko nesplacení pohledávky na jiný subjekt - factoringovou společnost. Za druhé můţe fungovat jako nástroj financování. To v případě, ţe faktor proplácí sjednanou výši z pohledávek okamţitě a nikoliv aţ ve lhůtě splatnosti. V poslední řadě (ne co do významu) přechází na factoringovou organizaci také správa pohledávek.

Základní funkce factoringu: Garanční funkce spočívá v tom, ţe factoringová společnost přejímá úvěrové riziko, vyplývající z moţnosti platební neschopnosti nebo platební nevůle odběratele, v plném rozsahu. Je tedy povinen proplatit klientovi pohledávku formou tzv. garanční platby i v případě, ţe ji sám nevyinkasoval. Garanční platba se zpravidla provádí v 15

určité předem stanovené lhůtě 90 aţ 120 dnů po datu splatnosti pohledávky. Upouští se od ní pouze v případě reklamace dodávky vůči dodavateli. Funkce předfinancování (úvěrování) spočívá v tom, ţe faktor proplácí sjednanou výši odkupovaných pohledávek okamţitě, nikoliv aţ ve lhůtě splatnosti pohledávky. Factoringová společnost nevyplácí celou částku odpovídající hodnotě pohledávky, ale zpravidla 80 aţ 90 % pohledávky. Zbývající část je zárukou factoringové společnosti např. pro případ reklamací. Funkce správy pohledávek spočívá v tom, ţe faktor můţe provádět také další činnosti související se správou pohledávek (pojištění, jednání s celnicí, výkaznictví o pohledávkách). Jde o tzv. full-service. Kaţdá konkrétní factoringová operace nemusí vyuţívat všechny uvedené funkce.

1.5 Průběh factoringové operace Průběh factoringové operace má dvě fáze: Kontraktační Realizační. V první fázi dodavatel projedná s factoringovou společností podmínky factoringu a dojde také k vymezení pohledávek. Vzhledem k tomu, ţe zde factoringová společnost přebírá určitá rizika, která se týkají dodavatele i odběratele, prověřuje si factoringová společnost bonitu klienta. Jaký je postup zjišťování bonita klienta, je přiblíţeno v následující kapitole. Pokud bonita klienty vyhovuje podmínkám factoringové společnosti, poţaduje factoringová společnost další informace a to zejména týkající se fakturovaných pohledávek. Jedná se o údaje4: Obchodní jména sídla odběratelů, popř. jejich bonity Dosavadní vývoj obchodních vztahů s jednotlivými odběrateli (obrat pohledávek, vývoj během roku, rozsah reklamací atd.) Počet faktur a celkový roční obrat pohledávek určených k factoringu, jejich vývoj během roku. Přehled dosud nesplacených pohledávek, které má dodavatel za jednotlivými odběrateli.

4

Dvořák, P.: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha : Linde, 1999. 394 s. ISBN 80-7201-141-3.

16

Po prozkoumání bonity a zváţení míry rizik spojených s odkupem pohledávky, rozhoduje faktor o pohledávkách, které je ochoten odkoupit a určí výši úvěrového rámce.Výsledkem kontraktační fáze je smlouva o factoringu pohledávek. V druhé fázi dojde k průběţnému postoupení pohledávek faktorovi a dochází také k převodu dohodnutých částek dodavateli. Factoringová společnost vystupuje vůči odběrateli jako věřitel a při nedodrţení splatnosti zajišťuje upomínání a případně další postup aţ po soudní vymáhání. Obrázek 1: Schéma průběhu factoringové operace

2 DODAVATEL

1

3

ODBĚRATEL

6

4 5 FAKTOR. SPOLEČNOST

Pramen: ČSOB Factoring: Factoring. Jak funguje factoring [on-line]. Praha : ČSOB Factoring a.s., 2010. Dostupné na: http://www.csobfactoring.cz/factoring/jak-funguje-factoring/

1. factoringová smlouva 2. dodávka zboţí / sluţeb 3. postoupení pohledávky 4. předfinancování pohledávky 5. platba pohledávky 6. vyrovnání pohledávky

1.6 Výhody a nevýhody factoringu Existují firmy, které raději vyuţijí jiný způsob financování a to zejména z důvodu vyšší ceny za factoringové sluţby, v porovnání např. s jiným druhem financování. Factoring je vnímán jako nevhodný pro určité obory v podnikání, například v oboru stavebnictví. V současné době se ukazuje, ţe i v tomto odvětví je vhodnou alternativou. Kolem factoringu panuje řada mýtů např. ţe efekt přináší pouze velkým podnikům. Můţe to být jeden z důvodů, proč se tato 17

alternativa financování vyuţívá méně neţ jiné bankovní produkty. Řada podnikatelů našlo řešení v tom, ţe motivuje své odběratele k rychlému zaplacení, tří nebo pětiprocentní slevou. Otázkou zůstává, zda tento způsob vede opravdu k ušetření finančních prostředků.

1.6.1 Výhody factoringu Hlavní výhodou je, ţe za poplatek na sebe factoringová společnost převezme pohledávky firmy, ta se jiţ nemusí starat o to, zda odběratel zaplatí(platí u bezregresního factoringu). Dodavatel obdrţí peníze ihned a můţe bez čekání na úhradu svých faktur, provádět podnikatelskou činnost. Nemusí tedy řešit problémy, které mohou být způsobeny druhotným neplacením. Hlavní výhodou factoringu je: Jednoduchá a poměrně rychlá finanční sluţba bez zbytečného administrativního zatíţení. Nevázanost finančních prostředků. Zvýšení konkurenceschopnosti z důvodu moţnosti poskytnutí svým odběratelům delší dobu splatnosti. Zvýšení akceschopnosti z důvodu moţnosti disponovat se svými zdroji několik dní po vyfakturování dodávek. Prověření bonity odběratelů factoringovou společností se sniţuje moţnost rizika v dodavatelsko - odběratelských vztazích. Zvyšování objemu odbytu. Zpřesnění plánování cash - flow z důvodu moţnosti počítat se zdroji od factoringové společnosti s přesností prakticky na den.

1.6.2 Nevýhody factoringu Nevýhody factoringu jsou většinou spojovány s cenou factoringu. Tedy s výší nákladů. Tyto náklady jsou většinou kalkulované z dosahovaného obratu. Je vhodný jen pro krátkodobé pohledávky a zejména také v případě, ţe se jedná o pohledávky ze stálého okruhu odběratelů na určitém trhu. Pokud jde o teritoriální zaměření factoringu, je toto financování dostupné většinou při prodeji na domácím trhu a při vývozu zejména do zemí s vyspělým trţním hospodářstvím.

18

1.7 Cena factoringu Mnozí podnikoví ekonomové tvrdí, ţe factoring je zbytečně drahou sluţbou. Při srovnání úrokových sazeb zjistíme, ţe rozdíly jsou minimální nebo ţádné. Stanovení takové ceny většinou odráţí bonitu klienta a klasifikaci rizika. Factoringové společnosti si navíc od jiných úvěrů účtují poplatek za sluţby nad rámec financování, tedy správu pohledávek a jejich zajištění.5 Na druhou stranu zase řeší problémy s vymáháním pohledávek a krytím rizika, u jiného druhu úvěru tato moţnost není. Cena factoringu se v závislosti na rozsahu funkcí, které plní, skládá ze dvou poloţek factoringové provize a úroku. Factoringová provize zahrnuje dvě sloţky. První je tzv. riziková sloţka, plynoucí z převzetí úvěrového rizika factoringovou společností (týká se pouze bezregresního factoringu). Závisí zejména na bonitě odběratele, na jeho dřívější platební morálce apod. Druhá sloţka pokrývá factoringové společnosti náklady, vzniklé se zpracováním factoringové operace. Závisí na rozsahu a pracnosti administrativních a dalších činností souvisejících s factoringem. Cena je ovlivněna zejména celkovým ročním obratem, počtem a výší pohledávek, (nevýhodný je velký počet pohledávek s malými nominálními hodnotami) počtem odběratelů, dobou splatnosti pohledávek. Výše factoringové provize se pohybuje v rozmezí 0,2 aţ 3 % z výše odkupované pohledávky.6 Úrok se vyskytuje v těch případech, kde je factoring spojen s předfinancováním. Výše úrokové sazby odpovídá přibliţně sazbám z krátkodobých bankovních úvěrů a závisí také na refinančních nákladech factoringové společnosti.7 Obecně platí, ţe ve většině případů je factoring včetně předfinancování o něco levnější neţ všechny sluţby odděleně. Pokud bude factoring vyuţíván k financování pohledávek (jako alternativa úvěru), potom vyvstává potřeba porovnat výhodnost factoringu např. s úvěrem. Skutečnou cenu factoringu je moţné vyjádřit jako vnitřní míru výnosu. Rovnici pro výpočet vnitřní míry výnosu sestavíme tak, ţe navzájem porovnáme současnou hodnotu (např.ke dni 5

NLB Factoring: O nás. Napsali o nás [on-line]. Ostrava : NLB Factoring, a.s., 2010. Dostupné na:

http://www.nlbfactoring.cz/zpravy/05_42-44%20finance_1.pdf 5/2007 6

Dvořák, P.,Radová, J., Málek, J.: Finanční matematika pro každého. sedmé vydání Praha : GRADA, 2009. 194 s. ISBN

978-80-247-3291-6 7


978-80-247-3291-6

19

odkupu pohledávky) a cash flow, které factoringová společnost dostává (factoringová provize, úrok, úhrada pohledávky) a naopak platí (předfinancování). Pro vnitřní míru výnosu potom musí platit:

u NH TI NH TO FP (1 iF)n

(1)

NHT0 - výše pohledávky proplacená factoringovou společností jako předfinancování Fp

- factoringová provize v absolutním vyjádření placená při odkupu pohledávky

NHTI - nominální hodnota pohledávky zaplacená v době její splatnosti. n

- doba splatnosti pohledávky v letech

u

- úrok z předfinancování placený v době splatnosti pohledávky

iF

- vnitřní výnosová míra factoringu

Úpravou vztahu vyjádříme vnitřní výnosovou míru8:

iF

8

n

u NHTI 1 NHTO FP

(2)


978-80-247-3291-6.

20

2 Současný vývoj factoringu Na současný vývoj celé ekonomiky měla dopad ekonomická krize. Nástup finanční krize poznamenal i factoringový trh, lze ale říci, ţe pokles byl o něco menší neţ odborníci očekávali. Objem peněz, které factoringové společnosti zapojily do financování klientů poklesl o 14 procent, a to z 21,2 miliardy korun v roce 2008 na 18,4 miliardy korun ke konci roku 2009. Celkový obrat pohledávek postoupených factoringovým společnostem loni zůstal těsně pod hranicí 100 miliard korun a dosáhl tak zhruba 75 procent skutečnosti roku 2008. Přitom první čtvrtina loňského roku naznačovala mnohem horší výsledky.9 Objem postoupených pohledávek dosahují 43,9 miliard korun coţ je necelých 63 procent v porovnání s údajem loňského roku. Zajímavé je, ţe se jedná o objem něco vyšší neţ tomu bylo v roce 2005, ale o něco niţší neţ v roce 2006. (viz. grafické znázornění) Graf 3: Vývoj factoringových obchodů 160 140

mld. Kč

120 100 80 60 40 20 0 2005

2006

2007

2008

2009


Co se týká objemu prostředků, zapojených factoringovým společnostmi do financování, ten dosáhl 24,1 miliard korun za rok 2008 a v následujícím roce jiţ jen 14,3 miliard korun. Pokles je tedy značný a je ještě vyšší neţ u postoupených pohledávek. Za tento vývoj nemohou jen factoringové společnosti samy, ale samozřejmě nepříznivé okolnosti, které sebou ekonomická krize přinesla. Ze strany factoringových společností je určitě zájem uzavírat co nejvíce obchodů, do kterých se nechce třeba ani bankám, ale i tyto společnosti musí brát zřetel na 9

Novinky.cz: Ekonomika. Finance [on-line]. 2010. Dostupné na: www.novinky.cz/ekonomika/finance/189224-propad-

factoringu-je-mensi-nez-se-cekalo.html

21

současný vývoj vnějšího okolí. Hospodářská krize s sebou nese větší riziko neplacení, coţ se na finančním trhu negativně projevuje. Je velký problém s platební morálkou, která se netýká jen firem, ale i soukromých subjektů. Platební morálka je jednou z příčin sníţení factoringového obchodu. Dalším, je určitě z toho vyplývající, zpřísnění akceptační politiky. Z dalších důvodů, mající negativní vliv na vývoj factoringu, je pokles výroby a sluţeb, z toho důvodu není postupováno factoringovým společnostem takové mnoţství pohledávek, jak tomu bylo dříve. Podstatný vliv na factoringový trh má jiţ zmíněná špatná platební morálka. Pokud jiţ je zájem o factoring, tak se jedná o bezregresní factoring, představující v podstatě pojištění proti nezaplacení. Tento druh factoringu je však závislý na situaci v úvěrovém pojištění. Factoringovým společnostem určuje úvěrový rámec úvěrová pojišťovna10. Opatření vedou k omezení uzavírání tohoto druhu factoringu, ale pořád se pro firmy jeví jako dostupnější neţ bankovní úvěr. Graf 4: Factoringový produkt v roce 2009

25%

75%

regresní faktoring

bezregresní faktoring


Graf 5: Směřování factoringu v roce 2009

10

V ČR působí několik úvěrových pojišťoven jako například Exportní garanční a pojišťovací společnosti EGAP, Euler

Hermes Čescob apod. Jejich činnost spočívá v pojištění rizika nezaplacení pohledávek za tuzemskými nebo zahraničními dluţníky tedy pojištění pro případ neplacení. Důvodem je podpora českého vývozu

22

1,50%

17,80%

80,70%

tuzemský

exportní

Importní


Z dostupných čísel a statistik, které vytvořila Asociace factoringových společností, lze v současné době soudit ţe factoringový trh se opravdu pomalu odráţí ode dna. Za tři čtvrtletí roku 2009 byla hodnota postoupených pohledávek ve výši 67 miliard korun. V porovnání se stejným obdobím roku 2008 to představuje 65 procent loňské skutečnosti. Objem factoringových transakcí sice neroste tempem, jaký se ve factoringu předpokládal, ale určitě platí, ţe o factoring je stále zájem i mezi firmami zasaţené krizí. Na factoringovém trhu se dá očekávat stále větší zájem o tyto sluţby. Důvodem můţe být i daňové zvýhodnění, které se týká oblasti úrokových nákladů spojených s financováním podniků. Tato změna je ukotvena v zákoně o dani z příjmů č. 586/1992 Sb. (§ 25 odst.1 písm.w). Přináší změny v oblasti úrokových nákladů spojených s financováním podniků z cizích zdrojů. Změna se týká tzv. Pravidel nízké kapitalizace (vztahuje se pouze na právnické osoby). Tato nová úprava nám říká, ţe úroky včetně všech doplňkových poplatků z přijatých úvěrů (tzn. veškeré finanční nálady), které jsou v celkové sumě vyšší o 4 procentní body nad „jednotkovou úrokovou míru“11 jsou daňově neuznatelným nákladem. Úroky zůstanou daňově uznatelným nákladem pokud výše úhrnu přijatých úvěrů splňuje podmínku: Maximálně šestinásobek výše vlastního kapitálu příjemce úvěru (od 1.1.2009 je nově uveden čtyřnásobek).

11

Jednotná úroková míra je definována jako průměrná 12ti měsíční mezibankovní sazba relevantní pro danou měnu (pro

českou měnu je sazba PRIBOR)

23

Proč je tedy výhodný factoring? Je to z důvodu, ţe se daňová uznatelnost nákladů financování z cizích zdrojů netýká klasického factoringového předfinancování postoupených pohledávek, coţ je moţnost více vyuţívat moţnosti financování provozních potřeb firem.12 To tedy neznamená, ţe by si firma nemohla půjčit více peněz, ale úroky z částky úvěru, která tuto danou hranici nesplňuje, nemůţe uţ být daňově uznatelným nákladem.

12

Česká spořitelna: Tiskové centrum. Daňová reforma [on-line]. Praha : Česká spořitelna, a.s., 2010. Dostupné na:

http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10224

24

3 Bankovní trh Peníze jsou součástí kaţdodenního ţivota. Peníze ovlivňují ţivot nás všech. Ovlivňují také rozhodování i všech ekonomických subjektů. Jejich hlavní význam spočívá v tom, ţe si za ně můţeme něco koupit, teď a nebo později. Významnými subjekty trţní ekonomiky jsou banky. Bankovní systém patří ke klíčovým makroekonomickým nástrojům, pomocí kterých lze ovlivňovat produkci, inflaci i nezaměstnanost. Banky zprostředkovávají pohyb finančních prostředků mezi jednotlivými ekonomickými subjekty. Tento současný bankovní systém se vyvíjel několik století.

3.1 Historie bankovního a úvěrového trhu Historickému vývoji bankovního trhu předcházel dlouhý vývoj. Prvopočátky jsou spojovány se vznikem peněz, výroby, obchodování a v postupnému směňování. V období, kdy se objevují peníze, začíná být naturální směna vytlačována směnou peněţní. V naturální směně, tj. směna zboţí za zboţí, bylo charakteristické, ţe se museli sejít dva lidé s oboustrannou shodou potřeb, tedy ţe kaţdý z nich by potřeboval zboţí toho druhého. Naturální směna byla brzdou specializace dělby práce. Právě specializace vedla lidi k jejich zdokonalování, zručnosti, shromaţďování znalostí ve svém oboru. Důsledkem toho se jiţ v ranném stádiu civilizace přišlo na to, jak zjednodušit tento proces. Objevili peníze. Peněţní směna jiţ nevyţaduje oboustrannou shodu potřeb, protoţe peníze fungují jako prostředek směny. Podstata peněz spočívá v tom, ţe kaţdý je přijímá, protoţe ví, ţe kaţdý je přijímá. Peněţní směna na rozdíl od té naturální, umoţňuje časově oddělit koupi a prodej zboţí a sluţeb. Mohou být tak prodány na úvěr. Kupující subjekty nemusí v okamţiku koupě disponovat příslušnou částkou. Toto oddělení koupě a prodeje vede ke vzniku samostatného pohybu peněz nezávisle na pohybu zboţí. U některých subjektů tak vznikají dočasně volné peněţní prostředky. To je impulsem k samostatnému obchodu s penězi, vznikají tak specializované instituce – banky.13 Prvními skutečně rozšířenými penězi se staly drahé kovy, stříbro a zlato. Nejdůleţitější vlastností byla jejich dlouhodobá vzácnost. Kaţdý totiţ věděl, ţe zlata a stříbra je málo, a proto se mnoţství zlatých a stříbrných mincí nemůţe příliš zvětšit. Kovové mince se pouţívali jako peníze po dlouhá staletí. S rozvojem bankovnictví v Evropě však začaly být postupně 13

Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha :

Management Press, 1996. 31 s. ISBN 80-85943-06-9.

25

nahrazeny papírovými penězi. Právě vývoj papírových peněz dokazuje, ţe nezáleţí na tom z čeho jsou peníze dělány, ale ţe lidé věří v jejich směnitelnost. Vznik papírových peněz v 10 století je spojován s Čínou. V Evropě se bankovky objevily v roce 1661, kdy je ve Švédsku z důvodu nedostatku stříbrných mincí začala vydávat Stockholmská banka. Uţívání papírových bankovek se rychle rozšířilo. Důvodem bylo zejména jejich pohodlné pouţívání a přenášení. Bankovky jsou i velmi dobře dělitelné a splňují tak čtyři poţadavky pro univerzální směnný prostředek tj. (dělitelnost, trvanlivost, stejnorodost a kupní sílu). Díky tomu, ţe jsou bankovky označovány jako zákonné platidlo, nemohou být vytvářeny soukromými osobami, coţ je dělá vzácnými. Další etapou ve vývoji peněz jsou bankovní peníze. Jsou to peníze uloţené na účtech, určené k bezhotovostním převodu nebo výběru peněz. S bankovními penězi se setkáváme především v současnosti. Velký význam v rozvoji bank měla v 18.století průmyslová revoluce. Ekonomika zaloţená na manuální práci byla nahrazena průmyslovou - strojní výrobou. Vedla k vývoji a k expanzi obchodu. To vedlo následně k většímu oběhu zboţí a to dávalo impuls k rychlejšímu oběhu peněţních prostředků. V období průmyslové revoluce vznikalo mnoho velkých průmyslových podniků, byl tedy kladen důraz na dlouhodobé úvěry a rychlost platebního styku. Důsledkem toho vznikaly velké obchodní domy a akciové společnosti, které byly schopny poskytovat potřebné mnoţství kapitálu. V 19. a 20. století došlo k rozšiřování bezhotovostních peněz (ţirálních peněz). Obě formy peněz tedy bezhotovostní a hotovostní mají úzké vzájemné vztahy. Jednak jsou emitovány stejnými způsoby, především úvěrem, a u bezhotovostních peněz, připsáním příslušné částky na účet klienta. Jeden zásadní rozdíl je, ţe hotovostní peníze můţe emitovat pouze centrální banka, bezhotovostní peníze mohou kromě centrální banky emitovat i všechny další obchodní banky, které poskytují úvěr. Vlastnosti a postavení jednotlivých bank mají kořeny v hospodářských podmínkách historických podmínkách a zákonodárcích. V posledních dvou tisíciletích se začalo bankovnictví dělit podle typu a technicky provozovaných obchodů. Nejvýznamnější bankou v rozvoji podnikatelských aktivit se v ČR stala Obchodní banka. Její specializací se staly úvěry malým a středním podnikům, přijímala jejich vklady a poskytovala ostatní bankovní sluţby. Podnikatelské subjekty tvoří podstatnou část klientely této banky. V období vzniku bankovní soustavy splývaly obchodní banky s veškerým bankovnictvím. S postupem času vznikaly i další druhy bank specializující se na určité klienty a druhy bankovních obchodů např. spořitelny, úvěrová druţstva apod. Obchodní banky vlivem zaměření na obchodní 26

klientelu, se začaly také věnovat správě cenných papírů. Na bankovním trhu začalo docházet k univerzalizaci klientely a obchodů.14 V té souvislosti docházelo ke sníţení podílu na obchodním trhu bank. V ČR v roce 1938 působilo 23 akciových obchodních bank, 16 bank provozovaných jako společnosti s ručením omezeným a asi 80 bankovních domů, které byly ve vlastnictví jednoho nebo více vlastníků. Důsledkem centralizace v období okupace v roce 1939-1945 působilo na bankovním trhu pouze 10 akciových bank. V roce 1950 vznikla Státní banka československá jako monopolizovaná ústřední provozní banka. Obchodní banky tak zanikly. Pozdější přechod k trţní ekonomice dal opět podmět k tomu, aby se obchodní banka znovu vrátila na bankovní trh. V roce 1990 vzniklo 6 nových bank a koncem roku 1996 působilo na bankovním trhu v ČR 36 obchodních bank a poboček zahraničních obchodních bank. Činnost bank se i nadále vyvíjí, na bankovním trhu působí celá řada bank, které jsou spíše universálního charakteru. Lze se ale domnívat, ţe vlivem vnějších aspektů, se budou banky zase specializovat a směřovat své obchodní aktivity k určitému spektru klientely a obchodu.

3.2 Členění bankovních obchodů Pro banku je důleţité, aby byla zvolena vhodná systematizace bankovních produktů. Není to pro banku zrovna snadný úkol, vzhledem k jejich různorodosti a velkému počtu.15 V bankovní praxi je moţné se setkat z různými typy členění. Klasický přístup členění bankovních produktů (obchodů), který je zaloţen na jejich odrazu v platební bilanci, rozděluje bankovní obchody na aktivní, pasivní a neutrální. Aktivní - jsou takové obchody, které se odráţejí v aktivech bilance banky. Banka vystupuje jako věřitel, vznikají tak různé pohledávky (poskytování úvěrů, nákupy dluhových cenných papírů). Pasivní - odráţejí se na pravé straně bilance tedy na straně pasiv. Jedná se zejména o obchody, kdy banka získává na úvěrové bázi cizí zdroje (příjem vkladů, emise vlastních dluhopisů).

14

Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vydání Praha : Ekopress, 1999. 24 s. ISBN 80-86119-

11-4. 15



27

Neutrální - banka nevystupuje v roli věřitele ani dluţníka, obchody se neobjevují ani v bilanci banky.16

3.2.1 Členění bankovních úvěrů Podle subjektu -

úvěry pro FO - drobné podnikatele a ţivnostníky

-

úvěry pro malé a střední firmy (dle výše ročního obratu)

-

úvěry pro střední a větší firmy

Podle účelu, na který je úvěr určen -

provozní úvěry

-

investiční úvěry

Podle doby splatnosti úvěru -

krátkodobé (do 1 roku)

-

střednědobé (od 1 roku do 5 let)

-

dlouhodobé (nad 5 let)

3.2.2 Zajištění úvěrů Úvěrové zajištění tvoří různá dodatečná opatření, která bance umoţňují úspěšně uplatnit nároky vůči dluţníku nebo vůči třetí osobě a dosáhnout úhradu úvěrové a úrokové pohledávky.17 Obecně platí, ţe čím je úvěr rizikovější a čím je doba splatnosti delší, tím kvalitnější musí být zajištění. K nejdůleţitějším nástrojům vyuţívané k zajištění patří: Prověrka úvěrové způsobilosti/bonity klienta. Limitování výše úvěru pro jednotlivé klienty. Diverzifikace rizika prostřednictvím konsorciálních úvěrů.18 Kontrola úvěrového subjektu a objetu. Pro všechna opatření se ovšem banka stejně nevyhne poskytování špatných úvěrů. Pro tyto případy pouţívá celou řadu zajišťovacích instrumentů, které dávají bance moţnost v případě, 16


Management Press, 1996. 125 s. ISBN 80-85943-06-9. 17

Polidar, V., Peeraer, M.: Úvěrové obchody. druhé vydání Praha : Bankovní institut a.s., 1998. 152 s.

18

Konsociální úvěr je úvěr poskytovaný více bankami, které se za tímto účelem sdruţují do konsorcia. Důvodem je obvykle

to, ţe daný úvěr v důsledku velikosti a míře rizika by byl pro jednu banku nepřípustný.

28

kdy klient nesplácí úvěr, uspokojit své pohledávky pomocí záruk. Tyto úvěrové instrumenty se člení podle dvou hledisek: Podle povahy: -

Osobní zajištění - ručení třetí osobou, můţe to být fyzická nebo právnická osoba. Jsou to např. garance, záruky, směnečné ručení, rukojemství – směnečný aval, připuštění závazku.

-

Věcné zajištění - dává právo na určité majetkové hodnoty (zpravidla příjemce úvěru). Je to např. zástava – předání (převedení) věcí do vlastnictví, postoupení pohledávek, hypotéky, ochranná smluvní zajištění.19

Podle vázanosti zajištění se zajišťovanou pohledávkou: -

Akcesorické zajištění - je takové zajištění, kdy je těsně a nerozlučně spojeno se zajišťovanou pohledávkou. Zanikne-li pohledávka automaticky zaniká i zajištění.

-

Abstraktní zajištění - představuje samostatně stojící právo, které je nezávislé na zajišťované pohledávce. S uspokojením pohledávky zajištění nezaniká, subjekt poskytující zajištění má právo na jeho vrácení. To dává moţnost tohoto zajištění k opakovanému poskytnutí úvěrů. Tabulka 1: Rozdělení zajištění dle vázanosti na pohledávku Osobní

Věcné

Akcesorické

Ručení

Zástava movitých věcí a práv, hypotéka

Abstraktní

Depotní směnka

Cese pohledávek a práv Abstraktní zástavní právo

Pramen: Polidar, V., Peeraer, M.: Úvěrové obchody. druhé vydání Praha : Bankovní institut a.s., 1998. 153 s.

3.2.2.1 Osobní ručení Ručitel, fyzická nebo právnická osoba písemně prohlásí, ţe splatí poskytnutý úvěr v případě, neučiní-li tak dluţník Jedná se o zajišťovací vztah mezi bankou a ručitelem.

3.2.2.2 Depotní směnka Je to instrument zajišťovací, nikoli platební. Vystavuje jej příjemce úvěru ve prospěch banky a sice zpravidla jako bianco směnku (tj. není vyplněna směnečná suma). Tyto směnky

19


29

nebývají uváděny do oběhu, ale zůstávají deponovány u banky. Pokud nejsou splněny závazky vůči bance, banka je oprávněna doplnit na směnku dosud nesplacenou dluţnou částku včetně úroků a předloţit ji k proplacení. V případě splacení úvěru včetně úroků banka vrací směnku zpět dluţníkovi.

3.2.2.3 Zástavní právo Zajištění zástavním právem vzniká na základě písemné zástavní smlouvy mezi bankou a klientem.Smlouva musí obsahovat určení zástavy a zajišťované pohledávky. Kromě sepsané smlouvy je pro vznik zástavního práva dále nutné: U movitých věcí odevzdání zastavené věci věřiteli( zlato, šperky, cenné papíry do sejfu atd.). U nemovitých věcí zástavní právo zapsáno do katastru nemovitostí. U listinných cenných papírů jejich předání, u zaknihování cenných papírů registrace zástavního práva ve Středisku cenných papírů. Zástavou můţe být movitá či nemovitá věc, cenný papír nebo pohledávka.

3.2.2.4 Postoupení (cese) pohledávek K zajištění mohou slouţit pohledávky vůči třetím osobám. Postoupením pohledávek a jejich určování se uskutečňuje v různých modifikacích. Mezi peněţním ústavem a dluţníkem se v úvěrové smlouvě sjednává: Do jaké výše budou postupované faktury úvěrovány. Banka si vymiňuje právo kontroly postupovaných pohledávek a právo některé druhy pohledávek vyřadit z cese. Převod věřitelského práva k pohledávkám na banku. Dluţník se ve smlouvě zavazuje poukazovat výnos postupovaných pohledávek bance atd.20 Banka poţaduje, aby úhrada postupovaných pohledávek probíhala na účet, který má klient u ní otevřen a ona tak mohla sledovat jejich plnění. Pohledávky tedy neslouţí ke splácení úvěru. K této situaci by došlo pouze v případě kdy by příjemce úvěru řádně nesplácel. Výhody: Rychlejší opatření prostředků, které by klient měl k dispozici aţ po zaplacení odběratelem. 20


30

Pro banku je výhoda v jednoduchosti, neboť úhradou pohledávek zároveň klesá poskytovaný úvěr. Postoupení pohledávky a poskytnutý úvěr se pohybují souběţně. Úhrada úvěru se uskutečňuje nezávisle na platební schopnosti úvěrového dluţníka. Důleţitá je pro banku tedy i bonita odběratele. Za splacení úvěru odpovídá stále úvěrový dluţník, banka pohledávky neodkupuje (neeskontuje), ale pouze přijímá a přebírá na sebe z tohoto titulu právo věřitele.21 Podle toho zda je či není cese oznámena osobě, vůči které jsou pohledávky postupovány rozlišujeme: Tiché cese - třetí osoba není informována. Veřejné cese - třetí osoba je informována.

3.2.2.5 Vkladové bankovní produkty Pro banku představují cizí kapitál. V bilanci jsou na straně pasiv a banka vystupuje v roli dluţníka: Vklady - vklady na viděnou, termínované a úsporné vklady Emise bankovních dluhopisů Speciální vkladové produkty - např. stavební spoření, emise hypotečních zástavních listů.

3.2.3 Doba a způsob splácení bankovního úvěru Volba doby splácení a způsob splácení mohou ovlivnit celkovou cenu úvěru. Všeobecně je nejvýhodnější splatit úvěr co nejrychleji, aby úrok byl placený co nejkratší dobu. Tuto variantu si banky kompenzují vyšší úrokovou sazbou při poskytování krátkodobého nebo střednědobého financování. Při poskytování úvěru si ţadatel můţe vybrat z několika moţností periodicit, v kterých bude úvěr splácet. Jsou to tyto periodicity: Měsíční (p.m.) Čtvrtletí (p.q.) Půlroční (p.s.) Roční (p.a.) Doba splácení i periodicita splácení jsou uvedeny v úvěrové smlouvě. Banka dohlíţí na jejich dodrţování. V případě, ţe nejsou dodrţeny tyto podmínky, banka můţe udělit pokutu tzv. pokutu z prodlení. 21


31

Ţadatel má v některých případech moţnost výběru mezi pevnou a anuitní splátkou. Pevná splátka - představuje splátku úmoru stále ve stejné výši pro dané konečné období navýšenou o úroky s klesajícím trendem zůstatkové nesplacené jistiny. Anuitní splátka - série pevně stanovených splátek, placení po dané konečné období v pevně stanovených intervalech. Se splácením klesá v anuitní splátce podíl úroků a roste podíl úmoru.

3.2.4 Způsob úročení Úroková sazba můţe být fixní nebo pohyblivá. Fixní je stejná po celou dobu splácení úvěru a pohyblivá se po dobu splácení úvěru mění. Změny úrokových sazeb můţou být určeny několika způsoby: Floating rate - bezprostřední vazba sazby na určitou úrokovou sazbu. Ke změně úrokové sazby úvěru dochází zároveň se změnou sazby na kterou je vázána. Variable rate - úroková sazba se v pravidelných intervalech (uvedených ve smlouvě) přizpůsobuje referenčním úrokovým sazbám platným na začátku intervalu. Jsou to trţní úrokové sazby (např. PRIBOR, LIBOR, PIBOR)22. Pevná úroková sazba, na které má banka vyhrazené právo úpravy oběma způsoby v případě výraznějších trţních úrokových změn, je moţné povaţovat za pohyblivý způsob úročení.23 Při stanovení úrokových sazeb bere banka úvahu : Náklady banky na refinancování. Trţní úrokové sazby. Schopnost dluţníka splácet úvěr, jeho bonitu, účel úvěru, zajištění, lhůtu splatnosti. Kapitál banky a objem prostředků, které dáví banka k dispozici.24

3.2.5 Typy úročení Existují dva základní druhy úročení: Jednoduché úročení - takové úročení, kdy se úroky počítají stále s původního kapitálu. 22

PRIBOR - platí pro český mezibankovní trh, LIBOR - platí pro londýnský mezibankovní trh, PIBOR - úroková

sazba z vkladů v mezibankovních transakcích na Euroměnovém trhu kotovaná v Paříţi 23


Management Press, 1996. 132 s. ISBN 80-85943-06-9. 24

LIŠKA, V.: Finanční teorie 14, Bankovnictví: Úvěry a vklady. 1. vydání Praha : ČVUT, 1999. 85 s. ISBN 80-01-02048-7

32

Složené úročení - úroky se připisují k původnímu kapitálu, spolu sním se dále úročí Podle toho jak dochází k úhradě úroků dělíme úročení na: Polhůtní - úroky se platí na konci úrokového období. Předlhůtní - úroky se platí na začátku úrokového období.

3.2.5.1 Jednoduché úročení polhůtní Diplomová práce je zaměřena na financování provozu podniku. Vyuţívají se k tomu zejména krátkodobé bankovní úvěry jako je např. kontokorentní úvěr, revolvingový úvěr. K výpočtu ceny těchto dvou úvěrů se nejčastěji pouţívá zmíněné jednoduché úročení polhůtní (proto druhý typ úročení tj. sloţené úročení nebudu jiţ blíţe specifikovat). U tohoto typu úročení se úročí stále pouze základní částka, úroky se nepřičítají, nevznikají tudíţ úroky z úroků. Základem pro výpočet jednoduchého úročení polhůtního slouţí vzorec:

K pt u 100 360

(3)

K

- peněţní částka

p

- roční úroková sazba

t

- doba splatnosti kapitálu ve dnech ( obvykle 0 < t <360)

u

- úrok

Standardy pro stanovení doby splatnosti: Standard ACT/365 (anglická metoda) je zaloţen na skutečném počtu dní úrokového období (čitatel) a délce roku 365 dní(resp.366). Standard ACT/360 (francouzská či mezinárodní metoda) je zaloţen opět na skutečném počtu dní v čitateli zlomku, ale uvedená délka roku je 360 dní. Standard 30E/360 (německá či obchodní metoda) je zaloţen na kombinaci započítávání celých měsíců jako 30 dní (v čitateli) a délky roku jako 360 dní. Výpočet úroků se můţe vypočítat také pomocí tzv. úrokových čísel a úrokových dělitelů:25 Úrokové číslo (UC) je definováno jako:

t UC K 100 25

(4)


978-80-247-3291-6.

33

K

- peněţní částka

t

- doba splatnosti kapitálu ve dnech ( obvykle 0 < t <360)

Úrokový dělitel(UD) je definován jako:

UD 360 p p

(5)

- roční úroková sazba

Úrokový dělitel značí, za kolik dní činí úrok ze 100 Kč 1 Kč. Pomocí výše uvedených vztahů je moţno vzorec pro výpočet úroků zapsat ve tvaru:

UC u UD

(6)

3.3 Možnosti financování provozních potřeb Snad kaţdý podnikatel se během své činnosti dostane do situace, kdy nemá dostatek financí na provoz svého podnikání. Někdy je důvodem současná a přechodná nepříznivá finanční situace, kdy například podnikatel čeká na úhradu svých pohledávek, nebo chce koupit další nemovitost k rozšíření svého podnikání. Pokud firma na trhu působí delší dobu má situaci poněkud jednodušší. Obrátit se můţe jak na banky, tak na různé jiné finanční instituce. Důvodem je, ţe je schopna doloţit svoji úvěrovou historii, podnikatelskou historii, a banka na základě těchto údajů můţe posoudit zdraví firmy, bonitu, apod. Pokud firma působí na trhu krátce, tj. cca 1-2 roky, je to pro získání úvěru u banky sloţitější. Není moţné doloţit historii a není moţné objektivně posoudit bonitu firmy. Banky z tohoto důvodu většinou úvěr neposkytnou. Banka tímto způsobem chce předcházet úvěrovému riziku. Jedno z moţných řešení, pro tyto začínající firmy, je úvěr od Českomoravské záruční rozvojové banky, dále jen (ČMZRB).26 Napomáhá v souladu se záměry hospodářské politiky vlády České republiky a regionů v rozvoji malého a středního podnikání, infrastruktury a dalších sektorů ekonomiky vyţadujících veřejnou podporu. Byla zaloţena v roce 1992. Jejími akcionáři jsou Česká republika zastoupená Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem 26

ČMZRB je rozvojovou bankou České republiky. Cílem programu je pomocí zvýhodněných záruk zachovat společnostem

segmentu SMP přístup k bankovním úvěrům na financování provozních potřeb a udrţet jejich konkurenceschopnost, zejména v oblasti subdodávek pro realizaci významných exportních zakázek. K 31.3.2009 to byla ČS, a.s., KB, a.s., GE Money bank, a.s., Citibank, a.s., UniCredit Bank, a.s., Waldviertler Sparkasse von 1842 AG a Raiffeisenbank im Stiftland

34

financí a Ministerstvem pro místní rozvoj (72 % akcií), Komerční banka, a. s., Česká spořitelna, a. s., a Československá obchodní banka, a. s. Tato banka poskytuje mimo jiné tzv. bezúročný úvěr pro začínající firmy. Podmínkou je, ţe ţadatel nesmí mít podnikatelskou minulost a nesměl být v minulosti ani společníkem v ţádném podnikatelském subjektu. Poptávka po zvýhodněných úvěrech a zárukách pro malé a střední podnikatele byla v minulém roce u této banky poměrně vysoká, coţ působilo i určité problémy se zajištěním dostatečných prostředků pro její uspokojení. Nejvíce ţádaná byla tzv. M-záruka, tedy záruka za bankovní úvěr do 5 mil. korun poskytovaná zjednodušeným způsobem. Tento produkt ČMZRB uvedla nově na trh v roce 2007, aby vyhověla zrychlujícímu se tempu uzavírání úvěrových smluv v komerčních bankách. ČMZRB je schopna většinu úplných ţádostí vyřídit v průběhu několika dnů.27 Jak uţ jsem zmínila pro firmy, které působí na trhu jiţ déle a mají delší obchodní historii, je nabídka rozmanitější. Nabízeno je hned několik typů financování. Nejvýznamnějšími jsou podnikatelské úvěry. Podnikatelské úvěry jsou poskytovány fyzickým osobám – podnikatelům a právnickým osobám. Poskytnuté úvěry se mohou lišit v délce splatnosti, způsobem zajištění, příjemcem úvěru či jeho účelem, na který je určen. Cena úvěru, tedy úrok, je většinou stanovena individuálně v závislosti na bonitě klienta, účelu úvěru, ve způsobu zajištění takového úvěru a v neposlední řadě na výši poskytnutého úvěru. V praxi jsou většinou niţší úrokové sazby u podnikatelských hypoték a účelových úvěrů a nejvyšší u kontokorentních úvěrů tzn.(neúčelových úvěrů). Typické pro financování provozu podniku jsou krátkodobé provozní úvěry. Jsou určeny k financování krátkodobých potřeb, jako např. nákup zboţí, materiálu, a menšího investičního majetku, k financování pohledávek a podobně. Lze jej vyuţít i na přechodný nedostatek finančních prostředků. Pokud se ale firma dostane do situace, ţe úvěr je součástí peněţní politiky firmy, můţe to ohrozit její další existenci. Důleţité také je, aby si firma hlídala svoji zadluţenost. Většinou tento důleţitý úkol přebírá banka, a to ve chvíli, kdy firma zaţádá o úvěr. Banka nejdříve vyhodnotí bonitu firmy, provede finanční analýzu firmy a v případě kdy dojde k závěru, ţe firma nebude schopna splácet úvěr z důvodu jiţ velkého zadluţení, tento úvěr neschválí.28 27

Businessinfo: Finance,daně. Bankovnictví, investování. Českomoravská záruční a rozvojová banka [on-line]. Praha :

Nexus Group, s.r.o., 2010. Dostpné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ceskomoravska-zarucni-a-rozvojovabanka/rozhovor-s-ing-lubomirem-rajdlem/1000583/52937/ 28

Finance.cz: Úvěry a půjčky. Podnikatelské úvěry. Důležité informace [on-line]. Brno : Finance media a.s., 2010. Dostupné

na http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/informace/uvery-pro-podnikatele/co-to-je/

35

Pro běţné financování provozních potřeb podniku jsou upřednostňovány jiţ zmíněné provozní úvěry. Jsou určeny pro podnikatele (právnickou nebo fyzickou osobu), kteří mají povolení podnikat na území ČR, a mají zde také daňovou povinnost. Tyto úvěry mají své výhody i nevýhody. Výhody: Moţnost překlenutí momentálních, krátkodobých finančních problémů. Finanční rezerva. Čerpání úvěru ve výši přizpůsobené klientovi. Moţnost postupného čerpání podle vývoje potřeb. Nevýhody : Komplikovaný schvalovací proces a jeho dostupnost obecně (u některých druhů). Nedostupné pro podnikatele začínající, nebo podniky ve velkém růstu.

3.4 Provozní úvěry Provozní úvěry jsou úvěry, jejichţ pomocí firmy financují běţný provoz, nákup, výrobu nebo prodej svých výrobků. Zejména pro začínající podniky a pro banku je důleţité provést finanční analýzu cyklu obratu peněz. Časový interval, který uplyne mezi nákupem zboţí nebo materiálu a okamţikem, kdy jsou inkasovány pohledávky prodeje vyrobeného zboţí nebo sluţeb, tvoří cyklus obratu peněz, coţ je průměrné období, na které musí podnik získat peněţní prostředky k financování své běţné podnikatelské činnosti. Náklady na financování zásob zboţí nebo materiálu se budou lišit podle charakteru činnosti, a jde-li navíc o sezónní činnost, bude nutné sestavit plán na kaţdé relevantní období.29 Ve většině případů se jedná o krátkodobé úvěry. Z hlediska účelu se tyto úvěry dělí na: Účelové, u nichţ je moţné určit na co byly pouţity (např. úvěr na zásoby). Neúčelové u nichţ nelze říci, na co byly pouţity (např. kontokorentní úvěr). Z hlediska způsobu zajištění členíme tyto úvěry na: Kryté - zajištěné konkrétní zajišťovací hodnotou (např. směnečné úvěry nebo lombardní úvěry). Nekryté - úvěry typu úvěrových výpomocí (např. na mzdy, na pokrytí ztráty).30 29

PriceWaterhouseCoopers: Zásady řízení úvěrů. Praha : MANAGEMENT PRESS, 1999, 50 s. ISBN 80-85943-91-3

30

Kakabis,Z.,: Bankovní sluţby v praxi. Praha : Computer Press, 2005, 72 s. ISBN 80-251-0882-1

36

3.4.1 Kontokorentní úvěr Kontokorentní úvěr je nejvyuţívanějším krátkodobým bankovním úvěrem. Kontokorentní úvěr je sluţba sjednaná k běţnému účtu, která umoţňuje čerpat klientovi finanční prostředky „do mínusu“. Banky mají většinou podmínku, aby klient měl u banky účet veden jiţ nejméně tři měsíce. Úvěrový limit (maximální částku) určuje banka. U kontokorentu není stanovena pevná splátka, klient je však povinen v určité době (zpravidla jednou za rok) úvěr splatit, tedy dostat se na účtu „do plusu„. Poté můţe opět čerpat kontokorentní úvěr. Kontokorentní úvěr je většinou sjednán na dobu neurčitou, můţeme se však setkat i s omezenou dobou platnosti. Cenou takto půjčených peněz je úroková sazba. Skládá se ze samotného úroku za úvěr a dalších poloţek, jako je například vedení kontokorentního úvěru, provádění plateb apod. Kontokorentní úvěr je ideálním řešením, protoţe úroky jsou placeny jen za skutečně vyuţité prostředky. Nevýhodou je vyšší cena úvěru. Kontokorentní úvěr by se neměl stát dlouhodobou záleţitostí z důvodu právě vyšší ceny. Kontokorentní úvěr patří do řady neúčelových a nezajištěných úvěrů, proto je spojen s vyšší úrokovou sazbou. U některých bank platíte i poplatky, které se týkají moţnosti, ţe úvěr sice máte nastavený pro případ potřeby, ale nečerpáte jej. Banka argumentuje tím, ţe tyto peníze pro vás vyčlenila, a proto pokud je nevyuţíváte, bude poţadovat penále.

37

Obrázek 2: Princip kontokorentního úvěru Stav účtu

4000 Klient má kladný zůstatek na účtu

2000

a inkasuje od banky úroky

0

Čas ve dnech Klient čerpá kontokorentní

-2000

úvěr a platí sjednané úroky

-4000 -6000

úvěrový rámec Klient překročil úvěrový rámec a platí sjednaný sankční úrok

Pramen: Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 1996. 133 s. ISBN 80-85943-06-9.

Kontokorentní úvěr je nejdraţší ze všech krátkodobých úvěrů banky. Banka ho v nabídce preferuje, aby zaujímal v krátkodobých úvěrech rozhodující podíl.31 Tabulka 2: Přehled nabídky kontokorentů pro podnikatele Limit v Kč

Splatnost

Zajištění

Úroková sazba v % ročně

Česká spořitelna ČSOB

Fio, druţstevní

do 150 000

12 měsíců*

-

20 000 –

na dobu

Blankosměnka,

5 000 000

neurčitou

popř.

(výpovědní

blankosměnka

lhůta 3 měsíce)

s avalem

12 měsíců*

do 50 000 bez

individuální

záloţna GE Money Bank

31

14 7,25 nebo 16,25

8,3 nebo 14,3

zajištění 40 000 –

12 měsíců*

1 5 000 000

bez zajištění

od 10,5

nemovitostí

Polidar, V.: Management úvěrových obchodů a bank. upravené vydání Praha 2 : ECONOMIA, 1992. 94 s. ISBN 80-853-

04-3.

38

Limit v Kč

Splatnost

Zajištění

Úroková sazba v % ročně

Komerční banka

-

2 roky nebo na

-

pohyblivá 15

dobu neurčitou Poštovní

20 000 –

na dobu

Do 100 000 bez

spořitelna

5 000 000

neurčitou

zajištění

Raiffeisenbank

30 000 –

12 měsíců*

Blankosměnka,

5 000 000

od 10, 9

popř. nemovitostí

UniCredit Bank

30 000 –

12měsíců*

individuální

_

12 měsíců*

_

pohyblivá

600 000 Volksbank

individuální

*moţnost prodlouţení Pramen: Podnikatel.cz: Finance. Velký přehled kontokorentních úvěrů pro živnostníky. [on-line]. Praha : Internet Info., s.r.o., 2010. Dostupné na http://www.podnikatel.cz/clanky/jake-kontokorentni-uvery-nabizi-instituce/

3.4.2 Revolvingový úvěr Revolvingový úvěr funguje obdobně jako kontokorent, s tím rozdílem ţe není vázán na vedení účtu. Nicméně u podnikatelských subjektů je nutné tento účet u banky mít, neboť přes něj banka kontroluje vyuţití prostředků. Po prověření bonity klienta, a na jeho ţádost mu banka stanoví nepřekročitelný úvěrový rámec a termín splatnosti tohoto úvěru. Úvěrový limit je neustále obnovován (např. měsíčně, čtvrtletně) a v případě potřeby je sjednán i na celý rok s moţností prodlouţení.32 Je vhodný zejména pro podniky, které potřebují získat peníze ze svých obchodních aktivit dříve neţ jim budou proplaceny faktury. Úvěr můţe být vystavován v jakékoliv měně. Úroková sazba je zde výrazně niţší jak u kontokorentního úvěru. Je to z důvodu účelovosti úvěru. Při vyčerpání úvěrového rámce banka klientovi účtuje měsíční minimální splátku, výše splátky se pohybuje kolem 5% z aktuální dluţné částky. Úrokové sazby jsou stanoveny individuálně. K zajištění revolvingového úvěru slouţí pohledávky z obchodního styku, (odběratel není informován) nebo blankosměnkou. Lze však ručit i nemovitostí nebo třetí osobou, tyto

32

Polidar, V.: Management úvěrových obchodů a bank. upravené vydání Praha 2 : ECONOMIA, 1992. 94 s. ISBN 80-853-

04-3

39

varianty jsou bankou preferovány. Jak bylo jiţ uvedeno, jedná se o účelový druh úvěru, účel úvěru klient sdělí bance. Účelovost úvěru je bankou kontrolován. Pokud je úvěr pouţíván k jiným účelům, neţ bylo uvedeno, můţe to být důvodem odstoupení banky od úvěrové smlouvy.

3.4.3 Směnečný úvěr Jsou to úvěry zaloţené na vlastnostech směnky. Směnka jako listina je cenným papírem a obsahuje zákonné náleţitosti směnečného závazku. Funkce směnky jako úvěrová funkce, která je v současnosti vyuţívána nejvíce. Tato funkce je základem pro realizaci úvěrových vztahů zejména v rámci dodavatelských úvěrů, na základě směnky se úhrada provede v době její splatnosti. Směnky vznikají během podnikání jako běţný úvěrový cenný papír, sepsaný přesně ve stanovenou dobu na stanovenou částku. Rozlišují se směnky vlastní (solosměnky) představující bezpodmínečný závazek zaplatit určitou peněţní sumu, a směnky cizí (tratta). Cizí směnka představuje bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţní sumu. Vystavuje ji věřitel ve vztahu ke svému směnečníkovi (dluţníkovi), který ji musí přijmout. Tato směnka plní dvě funkce - platební a zajišťovací. Alternativně ji lze pouţít stejně jako pohledávky k úvěrovému financování. Obchodování se řídí zákonem šekovým.

3.4.3.1 Směnka V současné době je směnka převoditelný dluţně právní cenný papír, ze kterého vyplývá bezpodmínečný dluţnický závazek sepsaný v přesně stanovené formě. Kromě toho poskytuje majiteli směnky nesporné právo poţadovat ve stanovenou dobu zaplacení peněţní částky na směnce uvedenou. Směnky se vyuţívají zejména jako: Úvěrový prostředek - odběratel, který kupuje předmět dodávky, akceptuje od dodavatele úvěr, tj. platí mu při převzetí dodávky tím, ţe podepíše směnku. Platební prostěrek - dluţník můţe svému věřiteli zaplatit tím, ţe směnečná práva ze směnky, které je majitelem, převede na něho rubopisem. Zajišťovací prostředek - směnku jako cenný papír lze dát do zástavy. Prostředek získání bankovního úvěru - jde o tzv. akceptační úvěr. Prostředek k získání likvidních prostředků - forfaiting, factoring Prostředek k získání hotových peněz - majitel můţe směnku nabídnout bance k odkupu (eskontu). Tím můţe získat finanční prostředky ještě před splatností směnky. 40

Podle důvodu vzniku se směnka dělí na : Obchodní - obchodní operace Finanční - finanční půjčka Podle splatnosti: Směnky na viděnou - splatné při předloţení Směnky lhůtní - splatné určitý čas po viděné Směnky denní - fixní, směnky vystavené na určitý den Datasměnky - směnky splatné určitý čas po datu vystavení33

3.4.3.2 Náležitosti směnky Aby směnka byla směnkou, musí splňovat zákonem předepsané náleţitosti. Cizí směnka musí dle našeho směnečného zákona obsahovat: Výslovné označení, ţe jde o směnku ve vlastním textu a v jazyce, v němţ je text listiny napsán. Bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněţitou sumu. Příkaz nesmí být vázán na splnění jakýchkoli podmínek. Jméno toho, kdo má platit. Údaj splatnosti (dospělosti) směnky. Tato splatnost můţe být dána čtyřmi jiţ uvedenými způsoby. Údaj místa, kde má být zaplaceno. Jméno toho, komu nebo na jehoţ řad má být placeno. Datum a místo vystavení směnky. Podpis výstavce. Náleţitosti vlastní směnky jsou analogické k cizí, odpadá pouze jméno toho, kdo má platit. Hlavním směnečným dluţníkem je sám výstavce vlastní směnky. Směnka je převoditelným cenným papírem. Proto lze kaţdou směnku převádět na další subjekty. Pouze směnky opatřené indosamentem (rubopisem)34 jsou nepřevoditelné.35

33

Sekerka, B.: Banky a bankovní produkty. Praha : PROFESS, 1997, 205 s. ISBN 80-85235-51-X.

34

Indosament- směnka je převoditelná na jinou osobu indosamentem- písemný převod na jinou osobu.

35



41

3.4.4 Eskontní úvěr Podstatou tohoto úvěru je odkup směnky (eskont) obchodní bankou od předkladatele směnky, před lhůtou její splatnosti se sráţkou (diskontem). Diskont je výnos banky v peněţní formě za předčasné vyplacení směnečného obnosu.36 Předmětem odkupu se tedy stává směnka za zboţí, sluţby apod. Představuje nástroj platby mezi odběratelem a dodavatelem. Odběratel je nazýván emitentem směnky, dodavatel je nazýván remitentem. Emitentovi směnky vyplývá povinnost uhradit remitentovi sumu, uvedenou na směnce, do data splatnosti. Pokud má podnikatel nedostatek finančních prostředků, nabídne směnku k odkupu obchodní bance. V případě, ţe je bankou směnka odkoupena, se emitent stává dluţníkem vůči bance a jeho vztah k emitentovi zaniká. K okamţiku splatnosti směnky se banka obrací na emitenta s výzvou k úhradě závazku. Pokud jím není závazek splněn, obrací se banka na původního drţitele směnky. V tomto směru lze přirovnat eskontní úvěr k factoringu. Podmínky pro poskytnutí takového úvěru si kaţdá banka stanovuje individuálně, záleţí však na bonitě ţadatele. Můţe se jednat o jednorázový obchod nebo se můţe jednat o opakovaný proces obchodu. Důleţitým aspektem pro banku ohledně směnek je zda směnka obsahuje všechny náleţitosti a probíhá i kontrola bonity všech účastníků obchodu. Banka tak provádí důkladnou finanční analýzu. Banka eskontuje směnku také jen za předpokladu, ţe bude při splatnosti zaplacena a vymáhání jejího zaplacení bude záleţitostí ţadatele o eskont. Banka si účtuje úrok, který je cenou eskontního úvěru. Úrok se počítá také individuální formou, ale většinou jsou odvozeny od diskontní sazby. Tato sazba se od roku 2009 pohybuje na úrovni 0,25 % p.a. Dále si banka účtuje eskontní provizi, která je dána sazebníkem platným v době poskytnutí eskontního úvěru a související poplatky a výlohy. Tento druh úvěru u nás není podnikateli moc vyuţívaným. Je to zřejmě způsobeno nedostatečnými zkušenosti s tímto typem zúčtování a absence vyuţití směnky jako platebního nástroje.

3.4.5 Akceptační úvěr Jde o druh závazkového úvěru, kdy banka garantuje úhradu určitého závazku klienta. Je zaloţen na poskytnutí kreditu tzn. kreditu banky pro příjemce úvěru. Hlavním dluţníkem je banka, která poskytuje směnečný závazek a je povinna v den splatnosti směnku proplatit bez ohledu na to, zda klient sloţí či nesloţí prostředky k pokrytí závazku. Za poskytnutí si banka účtuje akceptační provizi. Směnka akceptovaná bankou je mnohem jistější neţ směnka akceptovaná přímo kupujícím. Slouţí ke krátkodobým, obvykle provozním potřebám podniku. 36

Ševčík, A.: Bankovnictví I. Masarykova univerzita v Brně, 2002, 77 s. ISBN 80- 210 3019-4.

42

3.4.6 Lombardní úvěr Jeho podstatou je zajištění úvěru zástavou. Jedná se o krátkodobý úvěr na pevnou částku s určitou dobou splatnosti proti zástavě. Výše úvěru je limitován trţní cenou zástavy. Jako zástava můţou slouţit i cenné papíry. Problém můţe vyvstat zejména při zástavě cenných papírů s vysokou volatilitou, kdy při poklesu jejich trţní ceny musí klient banky tuto zástavu něčím dorovnat. Zástavy jsou movité, trţně obchodovatelné věci nebo práva (movité zástavy). U firem se pouţívá jako zástava např. zboţí. To se umístí do veřejného skladu a jsou vydány dvě části skladištního listu. Jednu část obdrţí banka, druhou klient. Úvěr není nijak moc vyuţíván. Banky ho nabízejí minimálně. Tento úvěr nabízí zejména Česká národní banka bankám komerčním. Jsou úročeny aktuální lombardní sazbou. Zajištěny jsou cennými papíry.

3.5 Postup při realizaci úvěru Vyřízení bankovního úvěru provází relativně sloţitý administrativní proces, který začíná v samotné firmě. Firma musí nejprve zjistit jaký objem prostředků bude potřebovat, jak bude úvěr jistit a podle nabídky vybrat vhodnou banku. Výběrovým kritériem můţe být cena za realizaci a poskytnutí úvěru a podmínky, za kterých banka úvěr poskytne. Ve většině případů má jiţ firma veden účet u některé z bank a potom se tedy obrací právě na tuto banku. Banka si stanovuje poplatky jak za realizaci, tak i za zpracování úvěru. Je to z důvodu, ţe banka na základě předloţených dokladů ţadatelem, provádí finanční analýzu podniku a z té posuzuje, zda úvěr poskytne či nikoliv. Proto je zpoplatněno uţ i samotné zpracování úvěru. Banka postupuje u prověřování klienta (zkoumání jeho bonity) v souladu s těmito body: Reálnost podnikatelského záměru. Návratnost úvěru. Stupeň úrovně znalosti o situaci na trhu v dané oblasti. Míra závislosti na jednom odběrateli. Majetková situace ţadatele.

3.5.1 Podmínky poskytnutí úvěru Dřív neţ se ţadatel obrátí na konkrétní banku s ţádostí o úvěr, měl by vědět za jakých podmínek tato banka úvěr poskytne. Tyto podmínky tvoří nedílnou součást úvěrové smlouvy. Podmínky, které musí ţadatel splňovat jsou zejména tyto: Trvalé bydliště (FO) a sídlo (PO) v ČR Nejméně dvě ukončená daňová přiznání 43

Kladný výsledek hospodaření Bezdluţnost vůči Finančnímu úřadu, ČSSZ, VZP apod. Firma nesmí být v likvidaci, konkurzu ani vyrovnání Vedení účtu u banky (zejména u kontokorentu) Předloţení podnikatelského záměru Účel úvěru Doklady, které jsou nutné doloţit s ţádostí o úvěr: Úředně ověřená kopie o oprávnění podnikání Roční účetní uzávěrky minimálně z minulých třech let (nebo daňová přiznání) Informace o předmětu financování Potvrzení o bezdluţnosti k Finančnímu úřadu, ČSSZ, VZP apod. Návrhy moţného zajištění Doklad o zajištění odbytu produkce apod. Po splnění podmínek, vstupním pohovoru s ţadatelem, a doloţení všech potřebných dokladů, začíná banka jednat s klientem na podmínkách poskytnutí úvěru a začíná tzv. realizace úvěru.

3.5.2 Jednotlivé fáze realizace úvěru Zahájení přípravy úvěru a jednání o úvěr - vymezení úvěrové potřeby, jednání s bankou, kde jsou informace o finanční situaci podniku, výše úvěru, splatnost úvěru, účel úvěru, záruky a druh úvěru. Žádost o úvěr – ţádost o úvěr obsahuje předepsané náleţitosti. Obsahuje mimo jiné údaje o předkladateli, poţadovaný druh úvěru, objem a měna úvěru, dobu splatnosti, způsob splácení, zajištění úvěru, účel úvěru. Předkládá se i podnikatelský záměr, údaje o finanční situaci podniku, údaje o čerpaných úvěrech apod. Analýza žádosti o úvěr – banka zkoumá ţádost z hlediska schopnosti dostát svým závazkům, tedy schopnost splácet. Analyzuje základní informace o subjektu, jako je charakter subjektu (právnická/fyzická osoba), návrh průběhu splátek apod. Na základě provedené analýzy ţádosti banka zpracuje návrh na poskytnutí úvěru dle poţadovaných záruk a zdrojů. Zajištění úvěru – zajištění má zabránit ztrátám v případě platební neschopnosti klienta. Zajištění úvěru v formě záruk, má umoţnit bance uplatnit náhradu úvěrové a úrokové pohledávky. Kritéria zajištění vychází z předmětu zajištění jako je např. 44

druh, hodnota ocenění, pravost, likvidační hodnota, náklady. Druhem záruk mohou být pohledávky z obchodních vztahů, nemovitosti, zástavní právo k nemovitosti, bankovní vklady, zástavní práva k cenným papírům apod. Uzavření úvěrové smlouvy - smlouva o úvěru obsahuje závazek banky poskytnout úvěr v určité výši, závazek dluţníka splatit jistinu včetně úroků dle splátkového kalendáře, úrokovou sazbu, účel úvěru, podmínky jeho čerpání, sankční podmínky, zajištění úvěru a číslo úvěrového účtu. Splácení úvěru - je závislé na druhu úvěru, průběhu příjmů, potřeby provozního cyklu, apod. Varianty splátek mohou být jednorázové nebo běţné splácení. Je to dle smlouvy o úvěru. Kontrola úvěrových podmínek - kontrolu provádí banka ve stanovených termínech, kdy se jedná o kontrolu pravidelných splátek, dodrţení účelu úvěru, finanční situace klienta a plnění podmínek smlouvy. Při nedodrţení smlouvy o úvěru přistupuje k různému řešení problému, např. prolongace úvěru, dočasné ukončení čerpání úvěru, zmrazení úvěru, odklad splátek se sníţenou úrokovou sazbou.37

37

Ševčík, A.: Bankovnictví I. Masarykova univerzita v Brně, 2002, 77 s. ISBN 80- 210 3019-4.

45

4 Současný vývoj bankovního trhu U hodnocení vývoje factoringového trhu, jsem zmínila dopady ekonomické krize, které měly negativní vliv na factoringový trh. Na bankovní trh tento dopad nebyl tak velký, jak na ostatní odvětví ekonomiky. Paradoxem je, ţe ve skutečnosti tento propad ekonomiky, který v současnosti všichni vnímáme jako strach o svoji budoucnost, zejména v oblasti nezaměstnanosti a s tím spojené financování našich potřeb a závazků, způsobily především banky. Nemám tím namysli ani tak banky na českém bankovním trhu, ale největší světové banky. Tyto problémy byly způsobeny především poskytováním „špatných úvěrů“, špatnou investiční politikou bank, která v důsledku vedla ke špatné stabilitě bank. Důvodů je více, ale tyto byly rozhodující pro bankovní systém náš i v jiných zemích. Politika bank se tak rázem změnila. Český bankovní trh je v zcela jiné situaci neţ např. americké finanční ústavy, protoţe se zaměřoval vţdy více na sluţby občanům a podnikatelům a ne na obchodování s cennými papíry. V našich bankách převaţuje převis vkladů nad úvěry, tím se staly nezávislé na mezibankovním trhu. Podle zátěţových testů provedených ČNB, by naše banky ustáli jakoukoliv krizi. Protoţe banky zaměřily svou politiku v poskytování úvěrů jinak neţ doposud, dostavil se propad prodeje úvěrů, hypoték, a tím se zastavil i jejich růst ziskovosti.. Jejich zisk se sice sníţil, ale dosáhl zisku jaké byly v roce 2007. Dá se říct, ţe krizí byl bankovní trh zasaţen jen v malé míře a nadále je ziskový. Do dalšího období vstupuje dobře kapitalizovaný. V předchozích deseti letech se z poskytování úvěrů stával čím dál tím více jen prodej bankovního produktu, tedy úvěru. Posuzování klienta a hlídání rizika nesplacení dluhu nebylo na předním místě. Ekonomika „šlapala“ a firmy vesměs prosperovaly. Nastala krize a odpovědí na krizi je, ţe banky zpřísňují úvěrovou politiku a to vede ke sniţování dostupnosti úvěrů. Banka má sice dostatek finančních prostředků na úvěrování, ale úvěry jsou pro většinu nedostupné. Je to především zpřísněním podmínek, pro získání úvěru. Podle provedené analýzy přibývá také nesplacených úvěrů, jak firem tak domácností. Je to odrazem toho, ţe ani firmy ani domácnosti neumějí pracovat se svými rozpočty, nepočítají s tím, ţe se můţe něco přihodit. U nás je tato situace spojena s termínem „Finanční gramotnost“. Dalším důvodem (u podnikatelů) nesplácení dluhu je zpoţdění při zaplacení 46

faktur za dodané zboţí. Tato krize velmi změnila vnímání podnikatelského prostředí. Řešením zhoršující se platební neschopnosti podniků vyţaduje koordinovaný přístup všech věřitelských bank.V kaţdé bance by měl fungovat tým schopný řešit krizi, ale pro všechny je tato situace novou zkušeností. Ti co dříve produkty jen prodávali, musejí dohlíţet nyní na to, jak se klientovi daří splácet dluhy a zda nebude mít problém s jeho splácením. Praxe, ale ukazuje něco jiného. Peněţní domy přikročily k jinému kroku - výrazně zpřísnily podmínky poskytování úvěrů. Toto řešení je jen ochranou banky proti úvěrovému riziku. Ale klientům, kteří se dostali jiţ do problémů se splácením úvěrů, to nepomáhá. Navíc se kaţdý věřitel snaţí být rychlejší v exitování pohledávky na úkor ostatních věřitelů. Pro některé firmy to znamená prakticky úpadek. Většina úvěrových smluv je postavena tak, ţe bance umoţňuje téměř kdykoliv poţadovat splacení celého úvěru jednorázově. V případě, ţe firma rozpozná problém, určitě je dobré kontaktovat banku a snaţit se společně najít cestu k řešení. Ve většině případů lze připravit restrukturalizaci, a to je asi cesta k řešení - komunikace. Velkým „pokrokem“ v této situaci je také projevující se zájem státu, který na popud podnikatelů, začíná řešit zdrţenlivou politiku bank. Vláda v současných dnech řeší se skupinou ekonomů (NERV)38 prosazení zlepšení přístupů firem k úvěrům. K získání úvěru bude stát pomáhat jen firmám, které mají zajištěný odbyt. Banky, které se zdráhají půjčovat firmám, nejen na investice, ale i na provoz, by měly dostat od státu záruky na úvěry. Právě toto opatření by banky mělo přimět k velkorysejší úvěrové politice. Dluh by tak v případě nesplacení zaplatil bance stát (takţe daňový poplatníci). Myslím, ţe prioritním řešením, by měla být opravdu komunikace, banka versus podnikatel, protoţe ani stát není v dobré finanční situaci, na to, aby platil úvěry za firmy. Banky na tom jsou ekonomicky určitě lépe. Jde jen o to vymyslet vhodné řešení. Jasné je, ţe bez účasti bank a úvěrového financování není moţné zajistit růst ekonomiky. Obecně lze říci, ţe zisk bank nebude i nadále větší neţ v roce 2009, k tomu bude určitě přispívat objem nesplacených úvěrů. Banky budou i nadále obezřetné, ale rozhodně nepřestanou poskytovat úvěry. Bude to určitě jeden z „léků“ jak na krizi.

38

NERV - Národní ekonomická rada státu - je odborným poradním a konzultačním orgánem vlády ČR.

47

objem úvěrů (v mil. Kč)

Graf 6: Objem bankami poskytnutých krátkodobých úvěrů 390 000,00 380 000,00 370 000,00 360 000,00 350 000,00 340 000,00 330 000,00 320 000,00 310 000,00 300 000,00 290 000,00 280 000,00 2009

2008

2007

Pramen: Česká národní banka: Statistika. Měnová a finanční statistika. ARAD – kompletní časové řady. Bankovní statistika. Úvěry. Klientské. Nefinanční podniky. [on-line]. Praha : Česká národní banka, 2010. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1787&p_strid=ABBAG&p _lang=CS

Objem bankami poskytnutých krátkodobých úvěrů v roce 2009 oproti roku 2008 výrazně klesl. V roce 2009 bylo poskytnuto úvěrů v objemu 317 117,8 mil korun. V roce 2008 byl celkový objem krátkodobých úvěrů 379 827,60 mil.korun. V roce 2007 činil objem krátkodobých úvěrů 369 615,20 mil. korun.

48

Graf 7: Objem poskytnutých střednědobých a dlouhodobých úvěrů

objem úvěrů (v mil. Kč)

1400000 1200000 1000000 800000 600000 400000 200000 0 31.12.2009

31.12.2008

Střednédobé úvěry

31.12.2007

Dlouhodobé úvěry

Pramen: Česká národní banka: Statistika. Měnová a finanční statistika. ARAD – kompletní časové řady. Bankovní statistika. Úvěry. Klientské. Nefinanční podniky. [on-line]. Praha : Česká národní banka, 2010. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=1787&p_strid=ABBAG&p _lang=CS

Objem střednědobých úvěrů se v roce 2009 pohyboval na úrovni 208 277,6 mil. korun. V roce 2008 to bylo 251 161mil korun. V roce 2007 to bylo 236 938,5 mil. korun. Tento propad nebyl tak drastický jako u předchozích krátkodobých úvěrů. Nejlépe „vyšli“ z krize hypoteční úvěry. Zde nebyl zaznamenán pokles, ale naopak růst. Důvodem byl pokles cen u nemovitostí, které se staly dobrým investičním produktem. Klienti ţádali o hypoteční úvěry, právě na koupi nemovitostí. U těchto druhů úvěru není takový problém s jeho realizací, neboť je to úvěr zajištěný zástavním právem k nemovitosti.

49

5 Srovnání factoringu a bankovního úvěru V této kapitole se zaměřím na porovnání dvou alternativ financování provozu podniku nabízené společnosti ČSOB Factoring a.s. a ČSOB a.s.

5.1 Modelový příklad factoringu Podmínky factoringové spolupráce stanovené společnosti ČSOB Factoring a.s.: Roční obrat ve výši 20 mil. Kč (doloţený účetními výkazy). Alespoň 5 odběratelů, vyjma majetkově či personálně spřízněných společností. Ve smlouvách svých odběratelů není uveden zákaz postupování pohledávek. Pokud jsou uvedené podmínky splněny, dalším bodem je vyţádání nutných podkladů k vytvoření nabídky: Výkaz zisku a ztráty. Rozvaha společnosti. Seznam odběratelů.39 Dotazník k vypracování nabídky na factoringovou spolupráci.40 Účetní doklady jsou factoringovou společností analyzovány. Důvodem je zjištění kapitálové vybavenosti společnosti, zjištění likvidity aktiv a činnosti převládající jako základní zdroj příjmů. Factoringová společnost vyuţívá těchto údajů i pro stanovení sazby při výpočtu factoringových nákladů a nastavení poţadovaných limitů financování pro kaţdého odběratele na základě obratu. Po předloţení dotazníku a zkontrolování účetní evidence připraví factoringová společnost nabídku a následně dojde k podpisu factoringové smlouvy. Po prodeji zboţí a vystavení faktury, která obsahuje cesní klausuli (doloţku o postoupení pohledávky), zašle firma factoringové společnosti fakturu. Faktor provede prědfinancování pohledávky, tedy proplacení dohodnuté výše pohledávky (80%). K datu splatnosti pohledávky faktor doplatí zbývající část pohledávky, od které odečte cenu factoringu. 39

ČSOB Factoring: Spolupráce. Formuláře. [on-line]. Praha : ČSOB Factoring, a.s., 2010. Dostupné na:

http://www.csobfactoring.cz/spoluprace/formulare/ 40

ČSOB Factoring: Spolupráce. Formuláře. [on-line]. Praha : ČSOB Factoring, a.s., 2010. Dostupné na:

http://www.csobfactoring.cz/spoluprace/formulare/

50

Pro modelový přiklad factoringu pouţijeme údaje obchodní firmy „ABCD“. Do spolupráce chce zařadit 6 odběratelů, z nichţ 3 jsou zahraniční. Kaţdý z tuzemských a zahraničních odběratelů má roční obrat 5-6 mil. Kč. Formou zajištění jsou postoupené pohledávky, vlastní firemní bianco směnka s avalem majitelů společnosti. Pro zahraniční odběratele je poţadován bezregresní factoring. Pro domácí odběratele je poţadován regresní factoring. Budou financovány všechny pohledávky za vybranými odběrateli do lhůty splatnosti (90 dnů). Nebude tedy vyuţita doba dalších 60 dnů po splatnosti za stejných nákladových podmínek.

5.1.1 Náklady regresního factoringu Factoringovou společností byly na základě obratu a délce splatnosti nastaveny následující parametry financování, od kterých se odvíjí také všechny další poplatky. Tabulka 3: Parametry financování regresního faktoringu Maximální rámec

5 000 000 Kč

Plánovaný obrat v rámci faktoringové

30 000 000 Kč

smlouvy Doba splatnosti

90 dní

Factoringový poplatek z obratu

1%

Úroková sazba předfinancování

1MPRIBOR41+3,60%p.a.

Výše zálohy

80% (do jednoho dne od doručení faktury)

Pramen: Bankovní poradce

Na základě hodnot uvedených viz.Tabulka 3 a vzorce pro výpočet jednoduchého úročení polhůtního viz. strana 33 byly vyčísleny náklady factoringu. Přičemţ: K

- výše zálohy

p

- roční úroková sazba předfinancovní

t

- doba splatnosti kapitálu ve dnech (v našem případě 90 dní)

41

PRIBOR - Prague InterBank Offered Rate - je praţská mezibankovní nabídková sazba. Jedná se o úrokovou sazbu, za

kterou si banky navzájem poskytují úvěry na českém mezibankovním trhu. Je tedy třeba klíčová pro výši úroků u hypotečních úvěrů. Pouţívá se často jako referenční, např. "ve výši 3 % nad sazbou PRIBOR". Pouţitá sazba 1,22%.

51

Tabulka 4: Pohledávky firmy v průběhu roku u regresního factoringu Všechny položky jsou uvedené v Kč

1.

2.

3.

4.

Celkem za

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

rok

Pohledávky

3 000 000 4 500 000 1 500 000 4 500 000 13 500 000

Záloha

2 400 000 3 600 000 1 200 000 3 600 000 10 800 000

Úrok z předfinancování

28 920

43 380

14 460

43 380

130 140


30 000

45 000

15 000

45 000

13 5000

Náklady celkem

58 920

88 380

29 460

88 380

265 140

541 080

811620

270540

811620

2 434 860

Doplatek Záloha +doplatek

2 941 080 4 411 620 1 470 540 4 411 620 13 234 860

Pramen: Vlastní výpočty

Dle vypočtených údajů činí náklady firmy na regresní factoring 265 140 Kč (úroky z předfinancování 130 140 Kč + factoringový poplatek z obratu 135 000 Kč). Součástí nákladů je nejen poplatek za čerpání úvěru, ale také factoringový poplatek, který zvyšuje cenu tohoto produktu. Factoringový poplatek zahrnuje ocenění rizika, náklady na analýzu a zpracování potřebných informací a dokumentů.

5.1.2 Náklady bezregresního factoringu Na rozdíl od regresního factoringu je zde podstatný rozdíl, protoţe úvěrové limity a výši úhrady, zde nestanoví factoringová společnost, ale ji zmíněná úvěrová pojišťovna, která s ní spolupracuje. Riziko neplacení v podstatě přebírá od factoringové společnosti úvěrová pojišťovna a factoringové společnosti za tuto sluţbu účtuje poplatek. Factoringový poplatek za převzetí rizika následně účtuje factoringová společnost klientovi (tento poplatek klientovi o něco navýší). Úvěrová pojišťovna také stanoví míru spoluúčasti, tzn. ţe klient určité riziko nezaplacení nese sám. Většinou se tato spoluúčast pohybuje kolem 20%. Na základě obratu a délce splatnosti byly nastaveny následující parametry financování, od kterých se odvíjí také všechny další poplatky. Jak jiţ jsem zmínila, úvěrové limity zde byly stanoveny na základě ročního obratu, bonity firmy, a posouzení úvěrového rizika. Tabulka 5: Parametry financování bezregresního factoringu Maximální rámec

5 000 000 Kč 52

Plánovaný obrat v rámci factoringové

30 000 000 Kč

smlouvy Doba splatnosti

90 dní


1%

Úroková sazba

1MPRIBOR +3,60%p.a.

Výše zálohy

80%( do jednoho dne od doručení faktury)

Převzetí rizika neplacení

80%

Poplatek za stanovení úvěrového limitu

650Kč

(jednorázový) Poplatek za monitoring (měsíční)

140 Kč

Poplatek za převzetí rizika neplacení z obratu 0,50% Závazková provize

0%p.a.

Poplatek za smluvní dokumentaci

0 Kč

Aplikace FactorLink( factoring on-line)

450 Kč


Vypočítáme roční náklady firmy na bezregresní factoring na základě podmínek a údajů z viz.Tabulka 5. Hodnoty pohledávek jsem ponechala stejné jako u předchozího příkladu. Lépe tak můţeme posoudit nákladový rozdíl regresního a bezregresního factoringu. Tabulka 6: Pohledávky firmy v průběhu roku u bezregresního factoringu Všechny položky jsou uvedené v Kč

1.

2.

3.

4.

Celkem za

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

rok

Pohledávky

3 000 000 4 500 000 1 500 000 4 500 000

13 500 000

Záloha

2 400 000 3 600 000 1 200 000 3 600 000

10 800 000

Úrok z předfinancování

28 920

43 380

14 460

43 380

130 140

Faktoringový poplatek z

30 000

45 000

15 000

45 000

135 000

163

163

163

163

650

420

420

420

420

1 680

15 000

22 500

7 500

22 500

67 500

obratu Poplatek za stanovení úvěrového limitu Poplatek za monitoring Poplatek za převzetí rizika neplacení z obratu 53

Všechny položky jsou uvedené v Kč

1.

2.

3.

4.

Celkem za

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

rok

Závazková provize Aplikace FactorLink

0

0

0

0

0

113

113

113

113

450

74 615

111 575

37 655

111 575

335 420

525 385

788 425

262 345

788 425

2 364 580

2 925 385 4 388 425 1 462 345 4 388 425

13 164 580

(factoring on-line) Náklady celkem Doplatek Záloha +doplatek Pramen: Vlastní výpočty

Na základě hodnot uvedených viz.Tabulka 3 a vzorce pro výpočet jednoduchého úročení polhůtního viz. strana 33 byly vyčísleny náklady factoringu. Přičemţ: K

- výše zálohy

p

- roční úroková sazba předfinancování

t


Firma zaplatí za tuto sluţbu celkem 335 420 Kč (úroky z předfinancování 130 140 Kč + factoringový poplatek z obratu 135 000 Kč + poplatek za převzetí rizika neplacení (tj. pojištění pohledávek) 67 500 Kč + ostatní náklady ve výši 2 780 Kč). Stejně jako u předchozího příkladu je zde započítán úrok z úvěru, factoringový poplatek a zde je navíc zaúčtován i poplatek za převzetí rizika neplacení, který cenu výrazně navyšuje. Firma zvolila tuto formu financování z důvodu zahraničních odběratelů, pro které byla poţadována forma bezregresního factoringu tj. pojištění pro případ neplacení. Bezregresní factoring je v současné době pouţíván nejvíce z důvodu zhoršené platební morálky v ČR. Samy factoringové společnosti většinou trvají na tom, aby u zahraničních odběratelů, bylo pojištění pohledávek proti neplacení sjednáno. Na předchozích příkladech jsem chtěla ukázat praktické vyuţití regresního a bezregresního factoringu, porovnat jejich náklady a sluţby, které jsou v rámci těchto produktů poskytovány. Za bezregresní factoring by firma za rok zaplatila o 70 280 Kč více neţ u regresního factoringu. U bezregresního factoringu je poskytnutá sluţba za pojištění pohledávek, takţe v případě nezaplacení pohledávky by firma přišla o daleko větší částku a musela by vynaloţit další prostředky na případné vymáhání pohledávek. 54

5.2 Modelový příklad bankovního úvěru Jak uţ jsem zmínila, k porovnání vyuţiji výpočet nákladů na kontokorentní a revolvingový úvěr. Budu vycházet s předpokladu, ţe ţadatelem o poskytnutí úvěrů je opět firma „ABCD“. Podklady, které byly předloţeny factoringové společnosti vyuţije i banka a to zejména k posouzení bonity, a také ke stanovení limitu úvěrů. Účet byl stanoven u obou produktů ve výši 5 mil.Kč. V obou příkladech budu předpokládat celé vyčerpání úvěru během roku ve stanovených intervalech, a výši čerpání jak tomu bylo u factoringu. Vycházím z předpokladu, ţe čerpanou částku firma uhradí včetně úroků do konce čtvrtletí. Firma pouţívá úvěr k financování pohledávek a k financování ostatního provozu podniku. Z proplacených pohledávek poukáţe vţdy část plateb na kontokorentní účet k uhrazení dluţné částky. Doklady doloţené ţadatelem o úvěr: Úředně ověřená kopie o oprávnění podnikání Roční účetní uzávěrky minimálně z minulých dvou let (nebo daňová přiznání) Potvrzení o bezdluţnosti k Finančnímu úřadu, ČSSZ, VZP apod. Návrhy moţného zajištění Doklad o zajištění odbytu produkce apod.

5.2.1 Výpočet nákladů kontokorentního úvěru U kontokorentního úvěru je cena tvořena: Úroky - náklady z hlediska příjemce úvěru. Pro banku jsou to příjmy vyplývající z poskytnutého úvěru. Výška se liší v závislosti od klient zejména jeho bonity a výše úvěru. Čistá úroková sazba - banky se řídí diskontní sazbou ČNB, nabídkou a poptávkou na peněţním trhu, bonitou klienta a konkurencí. Závazková provize - stanovena buď ve formě pohotové provize a nebo úrokové přiráţky. Slouţí na pokrytí nákladů, které má banka spojené s vedením účtu. Počítá se z nevyčerpané částky úvěru. Sankční provize - v případě překročení úvěrového limitu. Obratová provize - není klasifikována jako cena úvěru, ale jako odměna za vedení účtu. Je to u účtu vykazující větší obraty.

55

U kontokorentního úvěru se úroky počítají z částky a za dobu, kdy se peněţní prostředky čerpají. Účtují se měsíčně spolu s poplatky. Závazková provize se účtuje měsíčně a to opět za období a částku, kdy klient úvěrový limit nečerpá. Takţe pokud klient úvěrový limit celý rok nečerpá platí závazkovou provizi za celý rok z celé nečerpané částky. Pro objektivnější porovnání jsem zvolila variantu, kdy firma čerpá prostředky ve čtvrtletí, ve stejných částkách a intervalech jak u factoringu. Vycházím zde z předpokladu, ţe na účtu není ţádný kreditní zůstatek. Čerpaná částka je vţdy zaplacena do konce daného čtvrtletí včetně úroků. Následné čerpání je uskutečněno následně opět „do mínusu“ podle potřeby. Výpočet úvěru je proveden na základě stanovení parametru uvedené v následující tabulce. Firma má stanoveno, ţe jednou za rok musí mít účet kladný zůstatek. Poté můţe čerpat opět své peněţní prostředky. Tabulka 7: Parametry financování kontokorentního úvěru Výše úvěru

5 000 000 Kč

Úroková sazba

7DPRIBOR+ 3,5% p.a.

Poplatek za vyhodnocení úvěru

0,3% min.2000 Kč

Poplatek za poskytnutí úvěru

0,5%z výše úvěru min. 5 000 Kč

Závazková provize

1,75.%p.a.


Na základě hodnot uvedených viz.Tabulka 7 a vzorce pro výpočet jednoduchého úročení polhůtního viz. strana 33 byly vyčísleny náklady kontokorentního úvěru. Přičemţ: K

- výše úvěru

p

- úroková sazba

t

- doba splatnosti kapitálu ve dnech (v našem případě 90 dní) Tabulka 8: Výpočet nákladu kontokorentního úvěru při postupném čerpání

Všechny uvedené položky

1.

2.

3.

4.

Celkem

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

za rok

3 000 000

4 500 000

1 500 000

4 500 000

13 500 000

34 575

51 863

17 288

51 863

155 588

3 750

3 750

3 750

3 750

15 000

6 250

6 250

6 250

6 250

25 000

jsou v Kč Výše úvěru Úrok Poplatek za zpracováni úvěru Poplatek za

56

Všechny uvedené položky

1.

2.

3.

4.

Celkem

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

za rok

jsou v Kč poskytnuti úvěru Závazková

8 750

2 188

15 313

2 188

28 438

53 325

64 050

42 600

64 050

224 025

provize Náklady celkem Pramen: Vlastní výpočty

Celkové náklady kontokorentního úvěru za rok činí 224 025 Kč (úroky 155 588 Kč + závazková odměna 28 438 Kč + poplatek za zpracování úvěru 15 000 Kč + poplatek za poskytnutí úvěru 25 000 Kč). Podstatnou roli zde hraje jiţ zmíněná závazková provize. V tomto případě závazková provize činí 28 438 Kč za rok. Pokud by teoreticky firma vyčerpala prostředky jiţ na začátku období, a vrátila je do jednoho roku, neplatila by sice závazkovou provizi, ale na samotných úrocích by zaplatila 240 500 Kč. To je tedy o 16 475 Kč více neţ při průběţném čerpání. Je to tedy draţší varianta, neţ si půjčovat a postupně během čtvrtletí peníze vrátit. V praxi se většinou vyuţívá varianta posupného čerpání a jen jako krátkodobý úvěr. Pro dlouhodobější financování je tento úvěr nevýhodný. Tabulka 9: Výpočet nákladu kontokorentního úvěru při jednorázovém čerpání Všechny uvedené

1.

2.

3.

4.

Celkem

položky jsou v Kč

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

za rok

Výše úvěru

5 000 000

5 000 000

5 000 000

5 000 000

20 000 000

230 500

230 500

230 500

230 500

922 000

3 750

3 750

3 750

3 750

15 000

6 250

6 250

6 250

6 250

25 000

0

0

0

0

0

240 500

240 500

240 500

240 500

962 000

Úrok Poplatek za zpracováni úvěru Poplatek za poskytnutí úvěru Závazková provize Náklady celkem Pramen: Vlastní výpočty

57

Kontokorentní úvěr je nejrychlejší bankovní úvěr. Stinnou stránkou kontokorentního úvěru je vysoké úročení, úrok se ale platí pouze z čerpané částky. Dalším negativem je poměrně vysoký sankční úrok v případě překročení úvěrového rámce. V porovnání s factoringem z předchozích příkladů vychází tento úvěr jako levnější varianta. Musíme ovšem brát v úvahu, ţe factoringová společnost nabízí správu pohledávek a peníze firmám do jednoho dne. Vyřízení tohoto úvěru trvá minimálně několik dní.

5.2.2 Výpočet nákladů revolvingového úvěru Firma bude úvěr vyuţívat k financování svých pohledávek. Podmínkou poskytnutí úvěru je vedení účtu u této banky. Úroky se zde počítají z celé výše úvěru. ČSOB banka nabízí u tohoto úvěru čerpání v dohodnutých tranţích tzn., ţe klient si např. měsíc dopředu určí výši čerpání úvěru a z této částky se počítá i úrok. Ze zbytku nečerpaného úvěru platí závazkovou provizi. Nebo klasicky vyčerpá úvěr v průběhu roku a v tom případě platí úroky z celého úvěrového rámce. Z nevyčerpaného úvěru se platí závazková provize. Pro porovnání jsem zvolila výpočet nákladů u obou variant. Jak u předchozího příkladu, ve variantě postupného čerpání úvěru, budu uvaţovat splacení vyčerpané částky úvěru včetně úroků do konce daného čtvrtletí. Úvěr je veden jako účelový a proto banka kontroluje jak je úvěr vyuţíván. Firma musí měsíčně předávat saldo pohledávek. Banka pak namátkově kontroluje poloţky, zda „prošly“ přes účet, který má klient u banky. Pohledávky jsou tímto úvěrem financovány následujícím způsobem: 70% do lhůty splatnosti pohledávek 40% pokud je pohledávka max. 30 dnů po splatnosti. V prvním příkladě budu počítat s variantou, ţe si klient stanoví čerpání úvěru čtvrtletně. Výše čerpání bude shodné jak u kontokorentního úvěru. Parametry úvěru pro výpočet nákladů jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 10: Parametry financování revolvingového úvěru Výše úvěru

5 000 000 Kč

Úroková sazba

1MPRIBOR+ 3%p.a.

Poplatek za vyhodnocení úvěru

0,3% min.2000 Kč

Poplatek za poskytnutí úvěru

0,5% z výše úvěru min.5 000 Kč

Závazková provize

1,75%p.a.

Poplatek za správu účtu (měsíčně)

500 Kč


58

Na základě hodnot uvedených viz.Tabulka 10 a vzorce pro výpočet jednoduchého úročení polhůtního viz. strana 33 byly vyčísleny náklady revolvingu. Přičemţ: K

- výše úvěru

p

- úroková sazba

t


Tabulka 11: Výpočet nákladu revolvingového úvěru při postupném čerpání Všechny uvedené

1.

2.

3.

4.

Celkem za

položky jsou v Kč

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

rok

Výše úvěru

3 000 000

4 500 000

1 500 000

4 500 000

13 500 000

31 650

47 475

15 825

47 475

142 425

3 750

3 750

3 750

3 750

15 000

6 250

6 250

6 250

6 250

25 000

8 750

2 188

15 313

2 188

28 438

50 400

59 663

41 138

59 663

210 863

Úrok Poplatek za zpracování úvěru Poplatek za poskytnuti úvěru Závazková provize Náklady celkem Pramen: Vlastní výpočty

Celkové náklady revolvingového úvěru za rok činí 210 863 Kč (úroky 142 425 Kč + závazková odměna 28 438 Kč + poplatek za zpracování úvěru 15 000 Kč + poplatek za poskytnutí úvěru 25 000 Kč). Náklady u tohoto úvěru jsou o něco niţší, neţ u kontokorentního úvěru. Je to z důvodu stanovení niţší úrokové sazby. Všechny ostatní náklady jsou shodné. Niţší sazba je stanovena z důvodu účelovosti úvěru, takţe firma nemůţe prostředky pouţít na cokoli, jak je tomu u kontokorentního úvěru. V této variantě firma předem bance oznámila výši čerpání pro dané období. Proto neplatí úrok z celého úvěrového rámce. Tímto by se úvěr mohl přirovnat ke kontokorentnímu úvěru. Podstatnou roli zde hraje opět závazková provize. Je ve stejné výši jako u kontokorentního úvěru.

59

Pokud by firma vyčerpala prostředky jiţ na začátku období, a vrátila je do jednoho roku, neplatila by sice závazkovou provizi, ale na samotných úrocích by zaplatila 211 000 Kč.

Tabulka 12: Výpočet nákladu revolvingového úvěru při jednorázovém čerpáni Všechny uvedené

1.

2.

3.

4.

Celkem za

položky jsou v Kč

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

čtvrtletí

rok

Výše úvěru

5 000 000

5 000 000

5 000 000

5 000 000

20 000 000

52 750

52 750

52 750

52 750

211 000

3 750

3 750

3 750

3 750

15 000

6 250

6 250

6 250

6 250

25 000

0

0

0

0

0

62 750

62 750

62 750

62 750

251 000

Úrok Poplatek za zpracování úvěru Poplatek za zpracování úvěru Závazková provize Náklady celkem Pramen: Vlastní výpočty

Výpočet je důkazem, ţe kontokorentní úvěr je draţším krátkodobým úvěrem neţ je tomu u revolvingového úvěru. Proto není většinou firmami vyuţíván samostatně, ale právě jejich kombinací. Banka poskytuje tuto kombinaci způsobem rozloţení úvěrového rámce mezi tyto dva produkty, a to tak, ţe na bezúčelové čerpání (tj. kontokorent) je poskytnut niţším úvěrový rámec a na revolvingový úvěr vyšší úvěrový rámec. Banka tak má větší kontrolu nad tím, jak firma s prostředky hospodaří. Pro firmu jsou to naopak niţší náklady za poskytnutý úvěr.

5.3 Srovnání factoringu a úvěru: Úvěr: -

Pohledávka jako zajištění

-

Je levnější

-

Neřeší vymáhání pohledávek

-

Neřeší správu pohledávek

-

Neřeší pohledávky po splatnosti

Factoring: -

Pohledávka se kupuje

-

Je draţší 60

-

Zajišťuje vymáhání

-

Zajišťuje správu

-

Řeší skutečné splatnosti

Pokud se budeme zabývat samotným srovnáváním factoringu a bankovního úvěru, tak podle výpočtu nákladů je regresní factoring srovnatelný s bankovním úvěrem. Za kontokorentní úvěr by firma zaplatila celkem 224 025 Kč a za regresní factoring 265 140 Kč. Regresní factoring je tak o 41 115 Kč draţším produktem. Na rozdíl od úvěru je moţnost čerpání většího objemu prostředků, které firma můţe čerpat do jednoho dne po doručení faktury factoringové společnosti. Factoringová společnost navíc zajišťuje správu pohledávek.V případě, ţe pohledávka není proplacena do stanoveného termínu (v tomto případě 90 + 60 dní), je vrácena zpět na klienta (firmu - dodavatele) a ta následně musí vrátit i zálohu. Riziko neplacení si tak firma nese sama, stejně jako u bankovního úvěru. Výhodu vidím v tom, ţe pokud s odběratelem jedná factoringová společnost, která má na správu pohledávek více času a zkušeností, je procento zaplacení pohledávek určitě vyšší neţ u pohledávek, které si firma řídí sama. Prostředky, které firma získá od factoringové společnosti, můţe pouţít libovolně např. na zaplacení leasingu, na mzdy zaměstnanců. Z bankovních úvěrů tuto moţnost nabízí kontokorentní úvěr. Pokud se firma rozhodne pro variantu bezregresního factoringu zde jsou náklady jiţ výrazně vyšší neţ u bankovních úvěrů. Při stejné výši vyuţitých prostředků činí náklady na bezregresní factoring 335 420 Kč. U bankovních úvěrů činí náklady kontokorentního úvěru 224 025 Kč. U revolvingového úvěru je tato částka ještě niţší a to 210 863 Kč. Postupováním pohledávek (u bezregresního factoringu) přenáší dodavatel na faktora veškerou administrativu spojenou s evidencí a inkasem pohledávek, coţ v konečném důsledku vede především u větších dodavatelů k úspoře minimálně jedné pracovní síly.

Pokud se firma rozhoduje mezi dvěma alternativami financování, je moţné lepší alternativu určit pomocí vyjádření vnitřní výnosové míry. Výpočet je určen ze vztahu uvedeného v kapitole 1.7

61

Tabulka 13: Porovnání výhodnosti produktů Náklady celkem v Kč

Vnitřní míra výnosu v %

Bezregresní factoring

335 420

2,48

Regresní factoring

265 140

2,48

Kontokorent

224 025

1,44

Kontokorent celý

270 500

2,13

Revolving

210 863

1,31

Revolving celý

251 000

1,95

Pramen: Vlastní výpočty

Vzhledem k tomu, ţe vnitřní míra výnosu, ve všech uvedených příkladech úvěrů, je niţší neţ je tomu u factoringu, je financování prostřednictvím úvěru pro firmu nákladového hlediska výhodnější.

Pro

zjednodušení

porovnání

byla

pouţita

částka

odpovídající

výši

předfinancování (tj.10 800 000 Kč). Porovnání se odvíjelo na bázi ročního obratu u jednotlivých úvěrových nebo factoringových produktů. Náklady factoringu jsou tedy v zásadě vyšší jako náklady porovnatelného úvěru, protoţe kromě úroků z úvěru obsahují také factoringové poplatky obvykle ve výši několik desetin procent za kaţdou cesí postoupené pohledávky. Získání úvěru je zase pro mnohé firmy o hodně sloţitější a zdlouhavější jako obstarání zdrojů formou factoringu. Pokud se rozhodneme

srovnávat

úvěr

s factoringem,

museli

bychom

uvaţovat

výlučně

s kontokorentním úvěrem, který je z hlediska sazeb vţdy vyšší neţ u ostatních bankovních produktů. V porovnání s jinými druhy úvěrů není toto srovnání tak objektivní, protoţe při nich by klient čerpal úvěr a platil poplatky i za období, po které by finanční prostředky nevyuţil. Právě z důvodu větší objektivity jsem se snaţila v této práci zvolit podmínky úvěru a factoringu obdobné. Chtěla bych zmínit jednu výhodu, která vyplývá pro firmu pokud se rozhodne pro factoring.. Firma z důvodu získání finančních prostředků z postoupených pohledávek zaplatí dříve za nákup surovin a nebo subdodávek potřebných k výrobě produkce a dodatečné benefity se tak mohou odráţet v podobě skonta42 za rychlou platbu.

42

Skonto: sráţka, sleva (obvykle při hotovém placení nebo při zaplacení faktury před lhůtou splatnosti)

62

Ve srovnání s klasickým úvěrem je tedy z mého pohledu factoring flexibilnější, neboť záloha je vyplácena na pohledávky za konkrétními dluţníky, a to bezprostředně po jejich vzniku, zatímco u klasického úvěru se prostředky čerpají postupně. Zatímco u úvěrů je klíčová bonita příjemce, u factoringu jde více o bonitu a počet odběratelů popř. charakter kontraktů. Klient má tedy zpravidla přes factoring k dispozici více financí, neţ v případě kontokorentního financování bankou. Moţná je také dobré podívat se na to z hlediska firmy, která má finanční problémy. Pokud firma potřebuje jenom peníze a nepotřebuje, vyuţívat sluţeb se správou pohledávek, tak je pro ni výhodnější alternativou bankovní úvěr, pokud ji ovšem banka půjčí. Bankovní úvěr je levnější, firma platí jen za zapůjčení peněz. Někdy je ovšem factoring to jediné řešení, které této firmě můţe pomoci. Výhodnost produktů, podle uvedených skutečností, nelze podle mého názoru posuzovat jen na bázi nákladovosti. Rozhodování bude u kaţdé firmy individuální. Zejména na základě jejich potřeb, moţností, a také z hlediska, zda své odběratele jiţ dobře zná, jestli jsou mezi nimi dobré obchodní vztahy apod. Měla by tedy posoudit nejen nákladovost produktů, ale například moţné riziko z nezaplacených pohledávek. Pro bankovní úvěr se firma rozhodne v případě, kdy má v plánu tento úvěr vyuţívat jako střednědobé nebo dlouhodobé financování, a pokud nemá problém se svými odběrateli. Potom financování bankovním úvěrem z hlediska nákladů přijde určitě levněji. Pokud tyto dvě varianty srovnáme i z hlediska účetnictví a přístupu k pohledávkám, tak jsou to dva zcela odlišné produkty. U zmíněných úvěrů jsou pohledávky jedním ze zástavních prostředků a u factoringu je pohledávka postupována na factoringovou společnost, tedy prodána. Úvěr se projeví v navýšení cizích zdrojů a v růstu celkového zadluţení firmy, factoring je transakcí pouze na straně aktiv, kde se postoupením sníţí objem pohledávek a zvýší finanční hotovost. Pokud se firma rozhoduje i z hlediska daňového zatíţení. Je nutné zmínit výhodu v podobě změny v oblasti úrokových nákladů spojených s financováním podniků z cizích zdrojů. Tato výhoda týkající se zejména factoringu byla blíţe jiţ popsána v kapitole 2.

63

Závěr Podnikatelé, zejména malé a střední podniky, tvoří významnou sloţku ekonomického sektoru České republiky. V posledních letech se podílejí stále více na exportu zboţí a sluţeb do zahraničí. Proto je tomuto sektoru v současné ekonomické situaci věnovaná velká pozornost i ve spojitosti s poskytováním úvěrů a vůbec přístupu bank k těmto subjektům. Má to své racionální důvody. Jednak je to ve specifických přednostech malých a středních podniků a také je to v nevýhodách, resp.jejich zranitelnosti. Setkávají se s obtíţnějším resp. nákladnějším přístupem ke kapitálu, informacím a znalostem. Negativní výkyvy jako např. ekonomickou krizi vnímají daleko více, neţ je tomu u velkých podniků. Hlavním negativním vlivem je v současnosti „dozvuk“ ekonomické krize, kde se právě setkávají s problémy, jak zaplatit závazky, nebo naopak jak dostat zaplaceno včas. Cílem diplomové práce bylo vysvětlit formy financování, představit jejich specifické vlastnosti, výhody a nevýhody a porovnat jednotlivé formy financování na základě modelového příkladu. Aby bylo moţné naplnit cíl diplomové práce, bylo nutné oba produkty tj. factoring a bankovní úvěr, více specifikovat. Poukázat na jejich moţnosti vyuţití, na podmínky, za kterých jsou poskytovány. V současné době je velmi mnoho produktů, které jsou určené k financování provozu podniku. Je tedy nutné výběr přizpůsobit také poţadavkům a moţnostem firmy. Z bankovních úvěrů jsou pro tyto účely nejvíce vyuţívány úvěry kontokorentní a revolvingové. Tyto dva úvěry byly předmětem porovnání dvou alternativ financování tj. factoringu a bankovního úvěru. Tato práce ukázala, ţe vybrané produkty jako je factoring a bankovní úvěr jsou schopny zajistit finanční prostředky vhodné k předfinancování podnikatelské činnosti. Prostřednictvím těchto produktů získává firma v krátkém časovém horizontu chybějící prostředky, které má vázané v pohledávkách. Firma se tím stává konkurenceschopnější, můţe lépe plánovat své cash – flow, a naopak firma svým dodavatelům můţe rychleji zaplatit za materiál k další výrobě svých produktů a tím získat i slevu za rychlou úhradu. Tyto všechny aspekty vedou firmu k většímu zisku.

64

Modelový příklad, byl vypracován na základě potřeb konkrétní firmy „ABCD“ Byly zde vypočteny náklady jednotlivých produktů. Při porovnání jednotlivých produktů jsem dospěla k závěru, ţe regresní factoring je srovnatelný z hlediska nákladů s kontokorentem. Na rozdíl od kontokorentního úvěru, umí regresní factoring zajistit i správu pohledávek a to aţ do její splatnosti u našeho konkrétního příkladu, bylo v nabídce stanoveno, ţe factoringová společnost nabídla prodlouţení této lhůty o dalších 60 dnů po splatnosti za stejných cenových podmínek, coţ je velmi zajímavé z hlediska toho, ţe by musela firma přistoupit v případě nezaplacení k vymáhání. Do této prodlouţené lhůty vykonává správu pohledávky stále factoringová společnost, která je z důvodu větší profesionality většinou úspěšnější. Revolvingový úvěr je z hlediska nákladů levějším produktem. Pokud by firma tedy neměla zájem o řízení pohledávek, je pro danou firmu vhodnější alternativou revolvingový úvěr. Pokud budeme porovnávat bankovní úvěr s bezregresním factoringem, tak z hlediska nákladů je bezregresní factoring výrazné draţším produktem. Z mého hlediska nelze tyto dva produkty srovnávat z jiného pohledu neţ nákladového. Oba produkty jsou velmi specifické. Dle rozsahu sluţeb je nelze srovnávat vůbec. Bankovním úvěrem pokryjeme jen moţný propad peněţních prostředků, popř. momentální nedostatek finančních prostředků. Bezregresní factoring, zabezpečuje i správu pohledávek aţ s jejich případným vymáháním. Je draţší, ale nabízí více sluţeb pro firmu. Z tohoto hlediska je bezregresní factoring flexibilnější sluţbou. Při porovnání čistě bankovních úvěrů mezi sebou tj. kontokorentního a revolvingového úvěru, jsem dospěla k závěru, ţe kontokorentní úvěr je z hlediska firmy draţším produktem. Je to způsobeno stanovením vyšší úrokové sazby u kontokorentního úvěru. Oba tyto produkty zdraţuje tzv. závazková provize, která výrazně zvyšuje cenu obou produktů. Po poradě s bankovním poradcem je vhodnější alternativou pouţít tento produkt jako jeho kombinaci. Tato moţnost je běţně vyuţívaná. Princip je v tom, ţe dochází-li při obnovování revolvingového úvěru k jeho sníţení, je splátka úvěru provedena z kontokorentu. Dochází-li ke zvýšení revolvingového úvěru, provede klient úhrady např. faktur a zbytek převede na kontokorentní úvěr jako splátku kontokorentního úvěru. Závěrem bych chtěla říct, ţe pokud se firma rozhoduje mezi těmito dvěma alternativami financování, neměla by se rozhodovat jen z hlediska nákladů. Vţdy je nutné porovnat vlastnosti obou produktů, a vyhodnotit je se svými poţadavky, tedy co od produktu poţaduje. Z mého hlediska jsou to dva specifické produkty, které lze porovnat jen z hlediska výše 65

nákladů, coţ není moc objektivní. Hypotéza, ţe z hlediska nákladů je factoring draţší sluţbou, ale flexibilita produktu tuto cenu vyrovná, se z mého hlediska potvrdila.

66

Seznam použité literatury 1. Polidar, V.: Management bank a bankovních obchodů. II. upravené vydání Praha : Ekopress, 1999. 197 s. ISBN 80-86119-11-4. 2. Dvořák, P.: Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty. Praha : Linde, 1999. 394 s. ISBN 80-7201-141-3. 3. Dvořák, P.,Radová, J., Málek, J.: Finanční matematika pro každého. sedmé vydání Praha : GRADA, 2009. 194 s. ISBN 978-80-247-3291-6. 4. Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 1996. 31 s. ISBN 80-85943-069. 5. Revenda, Z., Mandel, M., Kodera, J., Musílek, P., Dvořák, P., Brada, J.: Peněžní ekonomie a bankovnictví. Praha : Management Press, 1996. 125 s. ISBN 80-85943-069. 6. Polidar, V., Peeraer, M.: Úvěrové obchody. druhé vydání Praha : Bankovní institut a.s., 1998. 152 s. 7. LIŠKA, V.: Finanční teorie 14, Bankovnictví: Úvěry a vklady. 1. vydání Praha : ČVUT, 1999. 85 s. ISBN 80-01-02048-7 8. Dvořák, P.,Radová, J., Málek, J.: Finanční matematika pro každého. sedmé vydání Praha : GRADA, 2009. 31 s. ISBN 978-80-247-3291-6. 9. PriceWaterhouseCoopers: Zásady řízení úvěrů. Praha : MANAGEMENT PRESS, 1999, 50 s. ISBN 80-85943-91-3 10. Kalabis, Z.,: Bankovní služby v praxi. Praha : Computer Press, 2005, 72 s. ISBN 80251-0882-1 11. Polidar, V.: Management úvěrových obchodů a bank. upravené vydání Praha 2 : ECONOMIA, 1992. 94 s. ISBN 80-853-0412. Sekerka, B.: Banky a bankovní produkty. Praha : PROFESS, 1997, 205 s. ISBN 8085235-51-X. 13. Ševčík, A.: Bankovnictví I. Masarykova univerzita v Brně, 2002, 77 s. ISBN 80- 210 3019-4.

67

Internetové zdroje 1. Česká leasingová a finanční asociace: Informace o trhu [on-line]. Praha : Česká leasingová a finanční asociace 2010. Dostupné na: http://www.clfa.cz/statistiky/zprava_o_stavu_trhu_2009_grafy.xls 2. NLB Factoring: O nás. Napsali o nás [on-line]. Ostrava : NLB Factoring, a.s., 2010. Dostupné na: http://www.nlbfactoring.cz/zpravy/05_42-44%20finance_1.pdf 5/2007 3. Novinky.cz: Ekonomika. Finance [on-line]. 2010. Dostupné na: www.novinky.cz/ekonomika/finance/189224-propad-factoringu-je-mensi-nez-secekalo.html 4. Česká spořitelna: Tiskové centrum. Daňová reforma [on-line]. Praha : Česká spořitelna, a.s., 2010. Dostupné na: http://www.csas.cz/banka/menu/cs/banka/nav10224 5. ČSOB Factoring: Factoring. Jak funguje factoring [on-line]. Praha : ČSOB Factoring, a.s., 2010. Dostupné na: http://www.csobfactoring.cz/factoring/jak-funguje-factoring/ 6. ČSOB Factoring: Spolupráce. Formuláře. [on-line]. Praha : ČSOB Factoring, a.s., 2010. Dostupné na: http://www.csobfactoring.cz/spoluprace/formulare/. 7. Businessinfo: Finance,daně. Bankovnictví, investování. Českomoravská záruční a rozvojová banka [on-line]. Praha : Nexus Group, s.r.o., 2010. Dostupné na: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/ceskomoravska-zarucni-a-rozvojovabanka/rozhovor-s-ing-lubomirem-rajdlem/1000583/52937/ 8. Finance.cz: Úvěry a půjčky. Podnikatelské úvěry. Důležité informace [on-line]. Brno : Finance media a.s., 2010. Dostupné na http://www.finance.cz/uvery-apujcky/informace/uvery-pro-podnikatele/co-to-je/ 9. Podnikatel.cz: Finance. Velký přehled kontokorentních úvěrů pro živnostníky. [online]. Praha : Internet Info, s.r.o., 2010. Dostupné na http://www.podnikatel.cz/clanky/jake-kontokorentni-uvery-nabizi-instituce/ 10. Česká národní banka: Statistika. Měnová a finanční statistika. ARAD – kompletní časové řady. Bankovní statistika. Úvěry. Klientské. Nefinanční podniky. [on-line]. Praha : Česká národní banka, 2010. Dostupné na: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid= 1787&p_strid=ABBAG&p_lang=CS

68

Seznam grafu GRAF 1: FACTORINGOVÉ FIRMY A JEJICH OBRAT V MIL. KČ ZA ROK 2009 .............................................................. 13 GRAF 2: PODÍL NA TRHU FACTORINGOVÝCH SPOLEČNOSTÍ V ČR ZA ROK 2009 ...................................................... 13 GRAF 3: VÝVOJ FACTORINGOVÝCH OBCHODŮ ........................................................................................................ 21 GRAF 4: FACTORINGOVÝ PRODUKT V ROCE 2009 ................................................................................................... 22 GRAF 5: SMĚŘOVÁNÍ FACTORINGU V ROCE 2009.................................................................................................... 22 GRAF 6: OBJEM BANKAMI POSKYTNUTÝCH KRÁTKODOBÝCH ÚVĚRŮ ..................................................................... 48 GRAF 7: OBJEM POSKYTNUTÝCH STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH ÚVĚRŮ ..................................................... 49

Seznam obrázku OBRÁZEK 1: SCHÉMA PRŮBĚHU FACTORINGOVÉ OPERACE ..................................................................................... 17 OBRÁZEK 2: PRINCIP KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU .................................................................................................. 38

Seznam tabulek TABULKA 1: ROZDĚLENÍ ZAJIŠTĚNÍ DLE VÁZANOSTI NA POHLEDÁVKU .................................................................. 29 TABULKA 2: PŘEHLED NABÍDKY KONTOKORENTŮ PRO PODNIKATELE .................................................................... 38 TABULKA 3: PARAMETRY FINANCOVÁNÍ REGRESNÍHO FAKTORINGU ...................................................................... 51 TABULKA 4: POHLEDÁVKY FIRMY V PRŮBĚHU ROKU U REGRESNÍHO FACTORINGU ................................................ 52 TABULKA 5: PARAMETRY FINANCOVÁNÍ BEZREGRESNÍHO FACTORINGU ................................................................ 52 TABULKA 6: POHLEDÁVKY FIRMY V PRŮBĚHU ROKU U BEZREGRESNÍHO FACTORINGU .......................................... 53 TABULKA 7: PARAMETRY FINANCOVÁNÍ KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU.................................................................... 56 TABULKA 8: VÝPOČET NÁKLADU KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU PŘI POSTUPNÉM ČERPÁNÍ ....................................... 56 TABULKA 9: VÝPOČET NÁKLADU KONTOKORENTNÍHO ÚVĚRU PŘI JEDNORÁZOVÉM ČERPÁNÍ ................................ 57 TABULKA 10: PARAMETRY FINANCOVÁNÍ REVOLVINGOVÉHO ÚVĚRU .................................................................... 58 TABULKA 11: VÝPOČET NÁKLADU REVOLVINGOVÉHO ÚVĚRU PŘI POSTUPNÉM ČERPÁNÍ ....................................... 59 TABULKA 12: VÝPOČET NÁKLADU REVOLVINGOVÉHO ÚVĚRU PŘI JEDNORÁZOVÉM ČERPÁNI ................................ 60 TABULKA 13: POROVNÁNÍ VÝHODNOSTI PRODUKTŮ .............................................................................................. 62

69

SROVNÁNÍ FAKTORINGU A BANKOVNÍHO ÚVĚRU SE ZÁSTAVOU POHLEDÁVEK

Recommend Documents