ČSR mezi dvěma světovými válkami

ČSR mezi dvěma světovými válkami 1918-1938

28. října 1918 oficiálně vyhlášena ČSR na Václavském náměstí

 6. ledna 1918 – Tříkrálová deklarace  Národní výbor  Socialistická rada – září 1918  14.10.1918 – samostatná SR  Washingtonská deklarace 18.10. 1918 - Česká národní rada → česká vláda (demokratická vláda)

Andrássyho nóta = ochota

vejít v mír na frontách rakouskouherských

Alois Rašín, Antonín Švehla, František Soukup, Jiří Stříbrný, Vávro Šrobár = „muži 28. října“ 13. listopadu – prozatímní ústava

14. listopadu – 1. zasedání NS Prozatímní vláda – VB, Francie, USA – Masaryk, Beneš, Štefánik – koncepce samostatného státu

 Prezident - T. G. Masaryk – nepřítomen  Předseda vlády - Edvard Beneš (nástupce)  Generální tajemník E. B. - Milan Rastislav Štefánik

 jednání o podmínkách vytvoření Československa http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/provolani-narodniho-vyboru-28-rijna-1918/

http://www.moderni-dejiny.cz/clanek/prozatimni-ustava-ze-13-listopadu-1918/

28.10.1918 v Praze došlo spontánně k vyhlášení Československé republiky

Vymezení hranic  Čechy  Morava  Slezko (část)  Slovensko  Podkarpatská Rus  Spory – němci, území Slovenska, Těšínsko

Politické strany Pluralitní parlamentní demokracie koalice Národní demokracie – Karel Kramář, Alois Rašín, nacionalistická strana – bývalí mladočeši, podnikatelé, úřednictvo Národní socialisté (Socialistická strana) – Edvard Beneš, střední vrstvy – živnostníci, řemeslníci, učitelé

Československá sociálně-demokratická strana – Vlastimil Tusar, Soukup,1921 – boj o Lidový dům (vznik KSČ), dělnictvo Agrárníci (Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu) – Antonín Švehla, Rudolf Beran, Milan Hodža venkovské obyvatelstvo

Československá strana lidová – J. Šrámek – křesťanská strana Komunistická strana Československa – Klement Gottwald Národní obec fašistická Hlinkova Ľudová strana – Andrej Hlinka, Josef Tiso Němečtí nacisté

+ Pětka – zachovat samostatný stát  A. Švehla, A. Rašín, J. Šrámek, R. Bechyně, J. Stříbrný  Pětka → Osmička Hrad – politici okolo TGM  Zahraniční politika  Agrárníci, Národní demokracie, Karel Čapek, Ferdinand Peroutka

 29. 2. 1920 – nová ústava → demokraticky volený parlament, zákonodár. moc – Revoluční národní shromáždění → prezident (výkonná moc)  vystřídalo se 18 vlád (během 20 let) celkem 4 typy:  Rudozelená koalice – jádro tvoří agrárníci (venkov) a sociální demokraté (město) – převažuje v 1. pol. 20. let  Panská koalice – agrárníci, lidovci, národní demokraté – silná pravice – 2. pol. 20. let

 Všenárodní koalice – všechny nejvýznamnější strany – od hospodářské krize do r. 1938  Úřednické vlády – prezident je sestavoval z odborníků (ne z politiků), v letech

byly zde i další vlivné strany: r. 1921 vznik KSČ – vznikla odštěpením ze sociální demokracie (jedním ze zakladatelů třebíčák Smetal), r. 1929 zmanipulovaný V. sjezd KSČ  Sudetoněmecká strana - zakladatelem Konrád Henlein, vliv ve 30. letech tyto strany nesouhlasily s politickým systémem – ignorovaly ho, chtěly diktaturu protektorátu

r. 1926 čes. fašisté vytvářejí Národní obec fašistickou – Rudolf Gajda

r. 1933 (zákaz DNP a DNSAP ) Sudetoněmecká vlastenecká fronta(Konrád Henlein) → r. 1935 Sudetoněmecká partaj (SdP) Masaryk vytvořil tzv. desatero demokracie – demokracii chápal jako životní postoj

T. G. M. nebyl původně politik, ale filozof

 Masaryk byl celkem 4x zvolen prezidentem (1918, 1920, 1927, 1934), ale r. 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů, 14. září 1937 umírá  r. 1935 zvolen prezidentem Edvard Beneš  r. 1935 parlamentní volby– vítězství Sudetoněmecké strany → nárůst hlasů KSČ (založení lidové fronty proti fašismu)  r. 1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií, r. 1935 podepsána spojenecká smlouva se SSSR – smlouva o přátelství a spolupráci (ale ve vazbě na Francii)

Mezinárodní postavení ČSR  Složitá  Polsko – kompromis v otázce Těšína  Německo – poraženo, obchodní partner  Rakousko – horší vztahy – dřívější poměr  Maďarsko – nejhorší 1919 – Maďarská republika rad  1919 – Slovenská republika rad  1920-1921 – Malá dohoda – ČSR + Rumunsko + Jugoslávie ČSR spojenci Francie → armáda po francouzku  1925 – Československo-francouzská spojenecká smlouva o vzájemné pomoci v případě napadení

Hospodářství ČSR Problémy při vzniku nerovnoměrná struktura průmyslu – v ↓

¾ průmyslu R-U exportní oblast (motorky, děla,…) → padne zahraniční obchod → ↑ krize pandemie španělské chřipky ↑ nezaměstnanosti – vojáci nové hranice – clo, železnice hladové bouře v pohraničí

Vítkovické železárny

průmysl převažuje nad zemědělstvím – Podkarpatská Rus

Podkarpatská Rus

Stabilizace 1918 – nostirifikace akciových společností X hyperinflace → stabilizace měny Alois Rašín (1. ministr financí) – projekt osamostatnění měny bankovky okolkovány, koruny československé malý dopad války

1919 – pozemková reforma – zábor pozemků nad 150 ha zemědělské půdy a 250 ha půdy nezemědělské = cca 1/3 1920 – přídělový zákon – rozdělení půdy 20. léta němý film → ozvučený → 30. léta barevný film

památník pozemkové reformy

Rozmach vědy – matematika, fyzika (jaderný reaktor), chemie (* umělých hmot), astronomie (vesmír), lékařství (inzulín, penicilin, vitamíny a hormony), polarograf, filozofie a filologie

počátek 20. let – ruční práce (pluh, kosa, hrábě,…) 30. let – secí stroje, samovazače, obracečky, mlátičky, traktory, umělá hnojiva omezení dovozu např. z Maďarska vývoz do Německa

československá koruna patřila v Evropě ke stabilním a žádaným platidlům

Banky – * průmyslové koncerny Škoda

Baťa – lidový spotřebitel ČSR rozvoj → Západ ústup

Praga Tatra Laurin & Klement

Hospodářská krize počátek 30. let - orientace na slabou německou ekonomiku + obnovit upadající prům. odvětví

krize v zemědělství → pád spotřebního průmyslu → těžký průmysl

1932 – 1933/1935 vrchol krize do 2. WW nedosáhlo ČSR hospodářské úrovně před krizí

státní stravovací akce – poukázky (tzv. žebračenky) období krize – nezaměstnaní, vývařovna armády spásy, opuštěná výrobní dílna

exekuce žebrota, zločinnost, sebevraždy Sociální důsledky – vliv extrémistů – hlavně KSČ využila Baťa mechanizace

http://www.youtube.com/watch?v=58ykm hUSScc

X krach na burze, bankroty bank

jedno z mnoha sudetoněmeckých shromáždění v pohraničí

 4. 2. 1931 Duchcov – protestní pochod řízený komunisty + četníci = 4 mrtví  25. 11. 1931 u Frývaldova Hladový pochod (zakázán) + četníci = 8 mrtvých  Končící krize 1935 – zakázky kvůli obraně před agresivitou Německa  1937 – ekonomika na 97 % stavu roku 1929, nezaměstnanost 10x vyšší

Krizový rok 1938 březen 1938– „anšlus“ – Rakousko → Německo (sjednocení Němců/snadný přístup)

24. dubna – sjezd s. Němců v Karlových Varech – Karlovarský program (= požadavky Němců na Čechy)  autonomii Sudet – nesplnitelné (hned a pod tlakem)

20. května 1938 – částečná mobilizace – obsazení pohraničí československou armádou

15. září – Hitler + Chamberlain v Berchtesgadenu - podpora s Angličany  Sudety → Německu - více jak 50 % Němců

 23. září – úplná mobilizace → diplomatické jednání  29. – 30. 9. 1938 – konference v Mnichově  dohoda o odstoupení pohraničních území ČSR obývaných německou menšinou Německu, ČSR nepozvána  Německo, VB, Itálie, Francie  Beneš přijal mnichovský diktát 30. 9.  konec předválečné ČSR

Pojmy, osobnosti, území a lokality, smlouvy a listiny  Bolševizace KSČ - Úkolem „bolševizace“ bylo postupně KSČ odvést od jejích soc. – dem. a národních tradic a začlenit ji pevně do mezinárodního komunistického hnutí

 Freikorps = Sudetoněmecký sbor dobrovolníků, sudetoněmecká polovojenská organizace založená v září 1938 za účelem destabilizace situace v československém pohraničí pomocí ozbrojených útoků, sabotáží a diverze  Kolaborant = spolupracovník, za druhé světové války se tak označovali lidé, kteří spolupracovali s Němci  Mostecká stávka = největší středoevropská stávka během velké hospodářské krize, při které posílil vliv komunistické strany roku 1932

 Národní sjednocení = konzervativní a sociální hnutí  Negativistická politika = politika chápána pouze jako otázka moci, lidé jsou objekt manipulace k dosažení lepších zítřků  Panská koalice = občanská koalice – název koaliční vlády v Československu 1926 – 29. Složena ze zástupců konzervativních, nesocialistických stran (agrární, lidové, živnostenské, německé agrární a německé křesťanskosociální, později i HSĽS a Československé národní demokracie) v čele s A. Švehlou  Pátá kolona = termín pro označení politické skupiny tajně působící proti svému státu a pro ideologii či politiku protivníka

 Pětka = velká pětka bylo neformální mimoparlamentní, mimovládní a mimoústavní uskupení složené z šéfů velkých prvorepublikových politických stran. Pětka vznikla roku 1921 jako reakce na politickou krizi první republiky z roku 1920. Její význam spočíval v uklidnění politických neshod v prvních letech státu  Pozemková reforma = Pozemková reforma v Československu probíhala ve dvou etapách, v letech1919–1938 a 1945–1948. Spočívala ve vyvlastnění a zestátnění či přerozdělení pozemků, především zemědělských  Restaurace Habsburků

 Rudozelená koalice = československá prvorepubliková vládní koalice v období července 1919 – září 1920  ŘOP  SdP = Sudetoněmecká strana, politická strana za 1. republiky, * 1.10.1933  Skupina Hradu = Politická skupina Hrad vznikla kolem Masaryka a Beneše. Podle knihy Boj o Hrad o tomto fenoménu psávali naši marxističtí historici většinou v nejhorším smyslu, jako o "exponentu českého a zahraničního kapitálu a krvavém obránci buržoazního režimu vůči spravedlivým tužbám proletariátu." Odborně o této skupině zatím debatovali především němečtí sousedé, kteří ale neměli přístup k nejdůležitějším archivům. Svolali však dvě konference, z nichž vyšly objemné knihy příspěvků, ve kterých autoři uvažují, z jakých politických hlav a představitelů byla tato skupina sestavena

 Slovenská republika rad = byl dočasným státním útvarem existujícím od 16. června do 7. července1919 na větší části území východního a jižního Slovenska. Jednalo se o komunistický stát s diktaturou proletariátu, naprosto závislý na Maďarské republice rad.  Vídeňská arbitráž = Dne 2. listopadu 1938 bylo ve vídeňském Belvedéru ukončeno arbitrážní jednání o maďarsko-československé hranici. Oficiálním důvodem jednání bylo „vyřešení postavení polské a maďarské menšiny v Československu“. Na základě abritrážního rozhodnutí ministrů zahraničí Německa Joachima von Ribbentropa a Itálie Galeazza Ciana bylo rozhodnuto, že Československo odstoupí určitá území ve prospěch horthyovského Maďarského království, podobně jako byly odstoupeny Sudety nacistickému Německu, podepsali zástupci Německa, Itálie, Maďarského království a Československa

 Andrej Hlinka = slovenský katolický kněz, politik, vůdčí osobnost slovenského národního hnutí, signatář Martinské deklarace a zakladatel a vůdčí osobnost Hlinkovy slovenské ľudové strany

 Antonín Švehla = československý politik, který se stal předsedou tří československých vlád, předsedou agrární strany a hostivařským statkářem  Bohumír Šmeral = rakouský a československý politik, novinář, předseda českoslovanské sociální demokracie, zakladatel Komunistické strany Československa a teoretik dělnického hnutí  Jan Syrový = československý národní hrdina, člen a velitel Československých legií v Rusku a předseda československé vlády v období Mnichovské dohody od 22. září do 30. listopadu 1938

 Kamil Krofta = český historik Gollovy školy, univerzitní profesor, československý politik a diplomat  Ludwig Czech = advokát, politik a ministr za československé německé sociální demokraty, jehož život skončil v koncentračním táboře Terezín  Milan Hodža = slovenský agrárník a předseda vlády ČSR v letech 1935 až 1938  Radola Gajda = český voják, jeden z hlavních velitelů československých legií v Rusku, krom toho nějakou dobu bojoval na straně ruských bělogvardějců, 1918–1919 zastával významný post v armádě admirála Kolčaka) a český fašistický politik

 Rudolf Beran = český agrární politik a česko-slovenský ministerský předseda  Štefan Osuský = československý a slovenský politik a diplomat slovenského původu. Narodil se v rolnické rodině, která se později zabývala rovněž koželužstvím a obchodem kůžemi.  Vlastimil Tusar = český sociálně demokratický politik a novinář, druhý československý ministerský předseda  Walter Runciman = britský vikomt a politik. V roce 1938, v předvečer druhé světové války, vedl diplomatickou misi Velké Británie do Československa, která měla zprostředkovat jednání mezi Sudetoněmeckou stranou a československou vládou (tzv. Runcimanova mise)  Wenzel Jaksch = sudetoněmecký sociálně-demokratický politik

 Bad Godesberg = nacházelo se zde většina ambasád Německa, některé budovy se stále používají jako velvyslanectví nebo konzulátů  Berchtesgaden = nachází se zde Hitlerovo Orlí hnízdo

 Gentský systém = poskytování podpor v nezaměstnanosti prostřednictvím odborových organizací, kterým stát na tyto účely poskytuje příspěvek  Karlovarské požadavky = program požadavků na československou vládu, který vyhlásil Konrad Henlein na sjezdu Sudetoněmecké strany v Karlových Varech 24. dubna 1938, obsahoval 8 požadavků 1. Nastolení úplné rovnoprávnosti sudetoněmecké národnostní skupiny s českým národem. 2. Uznání sudetoněmecké národnostní skupiny jako právní osoby za účelem zachování tohoto rovnoprávného postavení ve státě. 3. Stanovení a uznání sudetoněmeckého územního osídlení 4. Vytvoření sudetoněmecké samosprávy na územích osídlených sudetskými Němci ve všech oblastech veřejného života, jež se týkají zájmů a záležitostí sudetoněmecké národnostní skupiny 5. Ustavení zákonných ochranných opatření pro ty sudetské Němce, kteří žijí mimo území souvisle osídlená sudetskými Němci 6. Odstranění křivd spáchaných na sudetských Němcích od roku 1918 a náhrada škod, které těmito křivdami vznikly. 7. Uznání a realizaci zásady, podle níž by v německých oblastech měli pracovat němečtí veřejní zaměstnanci. 8. Plná svoboda přiznání se k německé národnosti a k německému světovému názoru

 Malá dohoda = vojensko-politické spojenectví v letech 1921-1939 složené z Československa, Jugoslávie a Rumunska, výrazně podporované Francií. Název Malá dohoda byl původně myšlen ironicky, jako narážka na Trojdohodu  Modus vivendi = způsob života, soužití, životospráva, úmluva mezi československou vládou a Svatým stolcem z ledna 1928  Smlouva ČSR-Francie-SSSR = smlouva týkající se vzájemné pomoci v případě útoku Německa, která navazovala na smlouvu uzavřenou mezi Francií a Sovětským svazem(součást tzv. Malé dohody)  Zákon na ochranu republiky = Jednalo se o nejvýznamnější československý trestněprávní předpis, protože chránil základní instituce státu, stejně jako ideje, na kterých byl založen

Alois Eliáš

Antonín Švehla

Baťa reklama

České země po Mnichovu

ČSR 1918-1920

ČSR 1938 - 1945

Edvard Beneš

Emil Hácha

freikorps

Gottwald

Jan Masaryk

Jozef Tiso

Karel Čapek

Konrád Henlein

Mnichovská dohoda

Mnichovská dohoda

opevnění

Pevnost Dobrosov

řopík

SDP vlajka

SHF sraz

Srub Březinka

TGM

Voskovec a Werich

žebračenka