Spolupráce Severočeské filharmonie Teplice s neprofesionálními
Roman Dietz
sbory
německými
1. Historie zahraniční činnosti Severočeské filharmonie Teplice Přestože historie orchestru v Teplicích sahá až do roku 1828, zahraniční aktivity orchestru se datují až od 50. let minulého století. Důvodem bylo samozřejmě zajištění hudebních aktivit především pro lázeňské hosty v Teplicích. Ročně orchestr uspořádal více jak 160 koncertů a byl natolik vytížen, že již nezbýval čas na další aktivity v zahraničí ani v tuzemsku. Jiná situace nastala po znovuobnovení činnosti orchestru po roce 1948. Již v v létě 1957 byla navázána spolupráce se Staatliches Kulturorchester Pirna v bývalé NDR, která byla vítaným oživením do té doby pouze tuzemských koncertních zájezdů. Koncert v Pirně 12. srpna 1957 se tak zapsal do historie orchestru jako první zahraniční zájezd a město Pirna jako první město v zahraničí, ve kterém orchestr účinkoval. Až do roku 1983 se spolupráce Severočeské filharmonie Teplice orientovala výhradně na města Freiberg, Zwickau a Pirna v tehdejší Německé demokratické republice. Teprve počínaje rokem 1983 začala filharmonie koncertovat i v západoevropských zemích. Všechny tyto aktivity probíhaly pod dohledem státních orgánů a zajišťovala je většinou tehdy monopolní agentura Pragokoncert. Po roce 1989 a pádu Železné opony se všechny orchestry i komorní sdružení v ČR snažily prosadit v zemích celé Evropy. Hledaly se proto různé příležitosti jak rozšířit působnost v západních zemích, neboť veškeré zahraniční aktivity byly závislé pouze na vlastní manažerské schopnosti vedení orchestrů. Zájezdová činnost v první polovině 90. let probíhala spíše spontánně a podmínky ke koncertům byly z dnešního pohledu poloamatérské. Tehdy však byli členové orchestru vděčni za každou příležitost prezentovat své umění a byli ochotni akceptovat i podmínky, které by dnes již akceptovatelné zřejmě nebyly. Jednou z možností, která byla v té době nejjednodušší, bylo navázání spolupráce s německými neprofesionálními sbory.
2. Pěvecké sbory v SRN V Německu má sborová činnost velkou tradici a je velmi rozšířená. Ne náhodou působí nejstarší smíšené pěvecké sdružení na světě právě v Německu. Je jím Sing-Akademie zu Berlin, které založil Carl Friedrich Christian Fasch již v roce 17911. V současné době může být přesný počet sborů v Německu pouze odhadnut, neboť řada sborů a jejich členů nejsou _________________________________________ 1 www.sing-akademie.de
nijak organizováni a nejsou ani systematicky evidovány, např. školní sbory ap. Dle reálných odhadů nyní v Německu působí 61 000 aktivních sborů s více jak 3,3 miliony členů2. Přesnější statistiky nabízí řada spolků, které sdružují pěvecké sbory v Německu dle jejich zaměření. Jsou jimi například Deutscher Chorverband (Německá pěvecká asociace), založená v roce 2005 sloučením Verbände Deutscher Sängerbund a Deutscher Allgemeiner Sängerbund, která sdružuje 1 850 000 sboristů ve více jak 26 000 sborech3. Dalšími významnými sdruženími jsou Allgemeinen Cäcilien-Verbands se 417 000 členy ve více jak 18 000 sborech4, Chorverband in der Evangelischen Kirche in Deutschland s 250 000 členy v 9 860 sborech5 a Verband Deutscher KonzertChöre, který sdružuje 452 koncertních sborů s 25 120 členy6. Umělecká úroveň i kvalita jejich činnosti je samozřejmě různorodá, přesto jsou výše uvedené statistiky velmi pozoruhodné, neboť v České republice, která je považována za jednu z velmocí světového sborového umění, působí pouze 1 115 sborů, organizovaných v Unii českých pěveckých sborů. Přepočteno na počet obyvatel je tedy v Německu organizováno bezmála osmkrát více sborů než v České republice. Jednotlivé sbory v Německu mají přes svou různou uměleckou úroveň zpravidla velmi propracovanou organizaci vedení jak po stránce umělecké, tak i manažerské. Vyvíjejí činnost převážně ve svém regionu a mají bohaté zkušenosti s pořádáním vlastních koncertů, kontakty na donátory koncertů i na pořadatele koncertních sezon v blízkém okolí. Dle finančních možností pořádají převážně koncerty a cappella, tedy bez doprovodu orchestru, neboť jejich finanční situace koncert s místním orchestrem neumožňuje. Není výjimkou, že členové sborů si veškeré náklady spojené s koncerty hradí ze svých členských příspěvků a jedinými dalšími zdroji příjmu bývá vstupné, příspěvky měst a sponzoři. Uvolněním hranic po roce 1989 se však i těmto sborům otevřela cesta k východoevropským orchestrům, které nebyly tolik finančně náročné díky odlišné ekonomické úrovni Západní a Východní Evropy i díky oboustranně výhodným devizovým kurzům, a přitom splňovaly určitou uměleckou úroveň, často mnohonásobně převyšující úroveň sboru. Sbor tak mohl nastudovat náročná vokálně instrumentální díla, která mnohdy vyžadovala velké symfonické obsazení, do té doby organizačně i finančně nerealizovatelné. Je škoda, že Severočeská filharmonie Teplice v devadesátých letech neuchovávala vyčerpávající podklady z uskutečněných koncertů. _________________________________________ 2 Časopis Oper & Tanz, 2004/2005 3 www.deutscher-chorverband.de 4 www.acv-deutschland.de 5 www.choere-evangelisch.de 6 www.vdkc.de
V současné době tak není možné dohledat přesné obsazení sólistů jednotlivých koncertů, ani všechny plakáty, programy nebo tiskové kritiky koncertů. Z dostupných zdrojů se však podařilo dohledat alespoň úplný seznam míst a dnů uskutečněných koncertů v rámci spolupráce Severočeské filharmonie Teplice s německými neprofesionálními sbory, dirigentů i interpretovaných skladeb. Tyto informace jsou uvedeny v části 5.
3. Spolupráce Severočeské filharmonie Teplice s německými neprofesionálními sbory Česká republika měla před ostatními východoevropskými orchestry výhodu ve své geografické poloze a Severočeská filharmonie Teplice též díky blízkosti hranic s Německem. Tím se dále snižovaly náklady na cestovné i ubytování. Pro obě strany byly všechny tyto skutečnosti výhodné, neboť sbor získal profesionální orchestr za relativně příznivou cenu a orchestr měl naopak možnost vycestovat na zahraniční koncerty a získat zajímavé finanční prostředky v tehdy velmi složité době, navíc s minimem manažerské činnosti. Všechny starosti s pořadatelstvím totiž přebíral hostitelský sbor a orchestr plnil pouze doprovodnou funkci. Členové filharmonie byli často ubytováváni v rodinách sboristů, kteří jim zajišťovali nejen ubytování, ale i stravování a cesty na jednotlivá místa koncertů. Na sjednávání kontaktů se zahraničními sbory a zajištění jejich koncertů v České republice a následným koncertům v zahraničí se na začátku 90. let specializovala řada českých i zahraničních agentur, které měly někdy s uměleckou činností jen málo společného. Jednalo se většinou o běžné cestovní agentury, které připravily podmínky pro koncert daného sboru v ČR, včetně zabezpečení přepravy členů sboru, koncertního sálu např. v Praze, zajištění orchestru, propagaci koncertu, ubytování a stravování sboristů a veškeré další náležitosti spojené s realizací koncertu. Členové sboru pak spojili svou koncertní produkci s poznávacím zájezdem a většina z nich ji chápala jako výlet do bývalého "Východního bloku". Často se totiž jednalo o sbory, které měly své sídlo více jak 500 km od českých hranic a koncertní cesta byla jejich první návštěvou ČR. S některými pěveckými sbory se spolupráce v ČR uskutečnila pouze jednorázově, především se sbory z USA, Japonska a dalších vzdálenějších zemí. Z německy mluvících zemí však bylo pravidlem, že spolupráce trvala i několik let. Nebylo výjimkou, že německé sbory neměly v té době žádnou právní subjektivitu a že smlouvy na koncerty s orchestry v SRN podepisovali zástupci města, ve kterých sbor sídlil.
První
a
zároveň
nejdelší
spolupráci
navázala
Severočeská
filharmonie
Teplice
s Filharmonickým sborem Quakenbrück, sídlícím ve stejnojmenném městě u Osnabrücku v německém Dolním Sasku, jehož intendantem byl a do současné doby je Günter Schuhriemen. Sbor se zaměřoval na velká vokální díla, a přestože jeho členy byli neprofesionální zpěváci, dosahoval vynikající úrovně. Pravidelně vystupoval nejen ve svém městě, ale i v dalších městech. Severočeská filharmonie Teplice s tímto sborem poprvé spolupracovala na koncertě v Praze v kostele sv. Salvátora dne 10. října 1992, který sjednala pražská agentura Club Tours Agentur. Zazněla zde Pucciniho Messa di Gloria a Mozartova Symfonie č. 38 "Pražská". Součástí smlouvy s touto agenturou bylo i reciproční hostování teplické filharmonie se stejným programem o měsíc později na koncertech v Pappenburku, Visbecku a Quakenbrücku ve dnech 6. - 8. 11. 1992. Všechny koncerty dirigoval sbormistr Theo Hartogh, který prokázal schopnost řídit nejen vokálně instrumentální díla, ale i díla ryze symfonická. Spolupráce s tímto sborem probíhala pravidelně až do roku 1998, ovšem již bez zprostředkovatelské agentury, což v tehdejší době bylo vcelku běžnou praxí. Postupně se nastudovala řada náročných děl, mezi nimiž byla i díla u nás méně hraná. Za 7 let spolupráce s tímto sborem se uskutečnilo celkem 13 koncertů v SRN a 3 reciproční koncerty v Praze a na mimořádných koncertech v Teplicích. Sólisty vokálních děl byli především profesionální němečtí zpěváci, jejichž úplný přehled není již dostupný. Na některých koncertech se však podíleli i sólisté z České republiky, např. Ludmila Vernerová, Jan Markvart a další. Dalším sborem, s nímž Severočeská filharmonie navázala spolupráci, byl Evangelische Kirchenchor Ludwigsburg u Stuttgartu v Bádensku-Württembersku. S ním nastudovala dva koncerty v Ludwigsburku a Oberndorfu 21. a 22. 11. 1992 s Brahmsovým Requiem. Spolupráce pokračovala i v letech 1993 (Brucknerova Mše f moll) a 1994 (Haydnovo Stvoření). Tento sbor vystoupil recipročně i na zahajovacím koncertě Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena v Teplicích 17. 9. 1994. Pod vedením Gerharda Hesse zaznělo opět Haydnovo Stvoření se českými sólisty Z. Kloubovou, L. Mlejnkem a Z. Brabcem. S některými sbory byla navázána spolupráce pouze pro potřeby jednoho či dvou koncertů. V roce 1994 se jednalo například o koncerty s Kirchenchor Hanau, se kterým byly nastudovány koncerty v Hanau a Bad Nauheimu (Rossiniho Stabat Mater). Ve stejném roce začala i dvouletá spolupráce se sborem Motettenchor der Münsterkantorei Ulm. V místní katedrále se konaly koncerty se zajímavou dramaturgií (Requiem A. L. Webbera, Te Deum A. Brucknera aj.). U dirigentského pultu stál sbormistr Motettenchor der Münsterkantorei Ulm Friedrich Fröschle. 29. 7. 1995 se konal v Oseckém klášteře reciproční koncert s Mozartovou
Mší c moll a Pražskou symfonií. Po delší odmlce se s tímto sborem konal ještě koncert v Ulmu 17. 3. 2002 (Haydnova Mše B dur a Stravinského Žalmová symfonie). Na dva koncerty byla teplická filharmonie pozvána do dolnosaských měst Dinklage 21. 10. a Vechta
22.
10.
1995,
kde
provedla
s
místním
sborem
Männergesangverein
“Bürgerliedertafel” v. 1860 Dinklage Dvořákovu Mši D dur a Te Deum pod vedením sbormistra Viktora Lachenmaiera. V roce 1999 byla navázána spolupráce s Chorgemeinschaft Kai Müller v Ludwigsburku, se kterým byla provedena Beethovenova Symfonie č. 9 "S Ódou na radost" 27. 3. 1999 v místním kostele. Tato spolupráce pokračovala ještě v roce 2002, kdy bylo provedeno dílo Josepha Haydna Čtvero ročních období na mimořádném koncertě Teplicích 4. 4. 2002 a následně ve Stuttgartu 13. 4. 2002. Jedno z nejnáročnějších dramaturgií nastudovala Severočeská filharmonie Teplice v Augsburku s dirigentem Michaelem Nonnenmacherem a sborem Madrigalchor bei St. Anna Augsburg 20. 11. 1999, se kterým provedla Janáčkovu Glagolskou mši a Sinfoniettu. Mezi poslední spolupráce s německými neprofesionálními sbory patří koncert v Brémách 26. 5. 2002 s dirigentem J. Dausem a sborem Brahms-Chor an der Hochschule Bremen, se kterým provedla filharmonie Orffovu kantátu Carmina Burana. Ve stejném roce došlo ještě ke spolupráci s mnichovským sborem Chor der Erlöserkirche München, kde se pod vedením dirigentky C. Kirchhoff konaly dva koncerty s Verdiho Requiem. S rozvíjejícími se zahraničními aktivitami Severočeské filharmonie Teplice po roce 2001 a navázáním nových kontaktů s profesionálními agenturami v celé Evropě se však spolupráce s neprofesionálními německými sbory utlumila a v současné době již filharmonie pravidelně s těmito sbory spolupracuje jen výjimečně. Pokud se přeci jen vyskytne požadavek na spoluúčinkování německých sborů s filharmonií, probíhá spolupráce již na profesionální úrovni a za zcela jiných podmínek finančních i technických.
4. Význam spolupráce s německými neprofesionálními sbory I přes všechna úskalí je nutno považovat tuto činnost za pozitivní a prospěšnou, neboť pomáhala propagovat nejen českou kulturu v západních zemích, ale přispěla i ke vzájemnému poznání běžného soukromého života obyvatelstva na obou stranách hranice. Mnoho členů
orchestru dodnes udržuje přátelství se členy sborů, pravidelně se navštěvují, ovšem po stránce umělecké jsou tyto aktivity již minulostí. Významná byla i zkušenost s organizačním zajištěním všech koncertů v SRN. Již tradičně bylo, na rozdíl od jiných zemí, vše do detailu připravené a nedostatky se vyskytovaly jen ve výjimečných případech. Nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by se nenaplnily smluvní podmínky. V době, kdy v ČR neexistovala teoretická příprava hudebních manažerů, byly tyto zkušenosti neocenitelnou školou pro všechny vedoucí pracovníky v kultuře. Dalším oboustranným a neméně důležitým přínosem byla možnost interpretovat vokálně instrumentální díla velkého rozsahu. Orchestr získával možnost zařadit do svého repertoáru stěžejní vokálně instrumentální díla skladatelů ze všech období, která mohl poté zúročit a nabídnout při svých dalších aktivitách a dirigenti, kteří do té doby interpretovali většinou pouze díla vokální, získali zkušenosti i z oblasti instrumentální. Ani z finančního hlediska nelze tento přínos podceňovat, neboť se všechny zájezdy podílely na pozitivní ekonomické soběstačnosti filharmonie a byly také významným finančním přínosem pro jednotlivé členy orchestru. Celkově tak můžeme pokládat tuto zřejmě již uzavřenou kapitolu zájezdové činnosti Severočeské filharmonie Teplice za přínosnou pro obě strany po všech stránkách. 5. Přehled koncertů v rámci spolupráce SČF s německými neprofesionálními sbory 5.1. Koncerty realizované v SRN
6. 11. 1992
PAPPENBURG Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 D dur "Pražská" Giacomo Puccini: Messa di Gloria Dirigent: Theo Hartogh
7. 11. 1992
VISBECK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 D dur "Pražská" Giacomo Puccini: Messa di Gloria Dirigent: Theo Hartogh
8. 11. 1992
QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 D dur "Pražská" Giacomo Puccini: Messa di Gloria Dirigent: Theo Hartogh
21. 11. 1992 LUDWIGSBURG Koncert ve spolupráci s Evangelische Kirchenchor Ludwigsburg Program: Johannes Brahms: Ein deutsches Requiem, op. 45 Giuseppe Verdi: Quattro pezzi sacri Dirigent: Gerhard Hess 22. 11. 1992 OBERNDORF Koncert ve spolupráci s Evangelische Kirchenchor Ludwigsburg Program: Johannes Brahms: Ein deutsches Requiem, op. 45 Giuseppe Verdi: Quattro pezzi sacri Dirigent: Gerhard Hess 6. 11. 1993
QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Felix Mendelssohn-Bartholdy: Elias Dirigent: Theo Hartogh
7. 11. 1993
QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Felix Mendelssohn-Bartholdy: Elias Dirigent: Theo Hartogh
21. 11. 1993 LUDWIGSBURG Koncert ve spolupráci s Evangelische Kirchenchor Ludwigsburg Program: Anton Bruckner: Mše f moll Johannes Brahms: Tragická předehra Dirigent: Gerhard Hess 12. 3. 1994 HANAU Koncert ve spolupráci s Kirchenchor Hanau Program: Gioacchino Rossini: Stabat mater Robert Schumann: Symonie č. 4 Dirigent: Gerhard Jenemann 13. 3. 1994
BAD NAUHEIM Koncert ve spolupráci s Kirchenchor Hanau Program: Gioacchino Rossini: Stabat mater Robert Schumann: Symonie č. 4 Dirigent: Gerhard Jenemann
16. 7. 1994
ULM Koncert ve spolupráci s Motettenchor der Münsterkantorei Ulm Program: Andrew Lloyd Webber: Requiem Anton Bruckner: Te Deum Dirigent: Friedrich Fröschle
19. 11. 1994 QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Charles Gounod: Messe Solennelle Francis Poulenc: Gloria Dirigent: Theo Hartogh
1. 10. 1994
LUDWIGSBURG Koncert ve spolupráci s Evangelische Kirchenchor Ludwigsburg Program: Joseph Haydn: Stvoření Dirigent: Gerhard Hess
22. 7. 1995
ULM Koncert ve spolupráci s Motettenchor der Münsterkantorei Ulm Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Mše c moll Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 "Pražská" Dirigent: Friedrich Fröschle
21. 10. 1995 DINKLAGE Koncert ve spolupráci s Männergesangverein “Bürgerliedertafel” Dinklage Program: Antonín Dvořák: Mše D dur, Te Deum Dirigent: Viktor Lachenmaier 22. 10. 1995 VECHTA Koncert ve spolupráci s Männergesangverein “Bürgerliedertafel” Dinklage Program: Antonín Dvořák: Mše D dur, Te Deum Dirigent: Viktor Lachenmaier 10. 11. 1995 VISBECK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Johannes Brahms: Ein deutsches Requiem, op. 45 Max Bruch: Kol Nidrei Dirigent: Theo Hartogh 11. 11. 1995 QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Johannes Brahms: Ein deutsches Requiem, op. 45 Max Bruch: Kol Nidrei Dirigent: Theo Hartogh 12. 11. 1995 QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Felix Mendelssohn-Bartholdy: Elias Max Bruch: Kol Nidrei Dirigent: Theo Hartogh 26. 11. 1995 ULM Koncert ve spolupráci s Motettenchor der Münsterkantorei Ulm Program: Giuseppe Verdi: Requiem Dirigent: Friedrich Fröschle 16. 11. 1996 BERSENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Kammerchor Bersenbrück Program: Joseph Haydn: Die Jahreszeiten Dirigent: Hermann-Josef Suelmann
17. 11. 1996 QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Felix Mendelssohn-Bartholdy: Paulus Dirigent: Theo Hartogh 9. 11. 1997
QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Giuseppe Verdi: Requiem Dirigent: Theo Hartogh
8. 11. 1998
QUAKENBRÜCK Koncert ve spolupráci s Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Wofgang Amadeus Mozart: Requiem d moll Wofgang Amadeus Mozart: Korunovační mše Dirigent: Theo Hartogh
27. 3. 1999
LUDWIGSBURG Koncert ve spolupráci s Chöre der Chorgemeinschaft Kai Müller Program: Ludwig van Beethoven: Symfonie č. 9 "S Ódou na radost" Dirigent: Kai Müller
20. 11. 1999 AUGSBURG Koncert ve spolupráci s Madrigalchor bei St. Anna Augsburg Program: Leoš Janáček: Sinfonietta, Glagolská mše Dirigent: Michael Nonnenmacher
17. 3. 2002
ULM Koncert ve spolupráci s Motettenchor der Münsterkantorei Ulm Program: Joseph Haydn: Mše B dur Igor Stravinskij: Žalmová symfonie Dirigent: Friedrich Fröschle
13. 4. 2002
STUTTGART Koncert ve spolupráci s Chöre der Chorgemeinschaft Kai Müller Program: Joseph Haydn: Die Jahreszeiten Dirigent: Kai Müller
26. 5. 2002
BREMEN Koncert ve spolupráci s Brahms-Chor an der Hochschule Bremen Program: Carl Orff: Carmina Burana Dirigent: Joshard Daus
23. 11. 2002 MÜNCHEN Koncert ve spolupráci s Chor der Erlöserkirche München Program: GiuseppeVerdi: Requiem Dirigentka: Candida Kirchhoff
24. 11. 2002 MÜNCHEN Koncert ve spolupráci s Chor der Erlöserkirche München Program: GiuseppeVerdi: Requiem Dirigentka: Candida Kirchhoff
5.2. Koncerty realizované v ČR
10. 10. 1992 PRAHA, kostel sv. Salvátora Mimořádný koncert Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 D dur "Pražská" Giacomo Puccini: Messa di Gloria Dirigent: Theo Hartogh 17. 9. 1994
TEPLICE, Dům kultury Zahajovací koncert Hudebního festivalu Ludwiga van Beethovena 1994 Evangelische Kirchenchor Ludwigsburg Program: Joseph Haydn: Stvoření Dirigent: Gerhard Hess
2. 4. 1995
TEPLICE, Dům kultury Mimořádný koncert Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Felix Mendelssohn-Bartholdy: Elias Dirigent: Theo Hartogh OSEK, klášter Mimořádný koncert Motettenchor der Münsterkantorei Ulm Program: Wolfgang Amadeus Mozart: Mše c moll Wolfgang Amadeus Mozart: Symfonie č. 38 "Pražská" Dirigent: Friedrich Fröschle
29. 7. 1995
23. 4. 1997
TEPLICE, Dům kultury Mimořádný koncert Philharmonischer Chor Quakenbrück Program: Felix Mendelssohn-Bartholdy: Paulus Dirigent: Theo Hartogh
4. 4. 2002
TEPLICE, Dům kultury Mimořádný koncert Chöre der Chorgemeinschaft Kai Müller Program: Joseph Haydn: Die Jahreszeiten Dirigent: Kai Müller
Použité zdroje:
Termínové knihy Severočeské filharmonie Teplice Archiv Severočeské filharmonie Teplice
Internetové zdroje: www.sing-akademie.de www.deutscher-chorverband.de www.acv-deutschland.de www.choere-evangelisch.de www.vdkc.de www.madrigalchor-augsburg.de www.ww.ev-kirche-kwh.de www.philharmonischer-chor-quakenbrueck.de www.ulmer-muenster.de/muensterkantorei/motettenchor.html www.maennergesangverein.wordpress.com www. kirchmusik.kirchkunst.de www.kai-mueller-choere.de www.madrigalchor-augsburg.de www.hs-bremen.de/internet/de/kultur/musikforum/Brahms-Chor www.erloeserkirche.de/chor/chor.html
