UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE F A K U L T A S O C I Á L N Í C H VĚD Institut komunikačních studií a žurnalistiky K a t e d r a žurnalistiky
Specifika práce rozhlasového moderátora v komerční rozhlasové stanici
Autor práce: Vladimír Šťovíček V e d o u c í práce: PhDr. Josef Maršík, CSc.
V Praze 2 0 0 6
Prohlášení:
Prohlašuji čestně, že jsem bakalářskou práci vypracoval sám, pouze s použitím literatury a zdrojů uvedených v odkazech.
Práce obsahuje 44 564 znaků včetně mezer.
Tato diplomová práce byla obhájena dne: 4 sm: •. oia-VU/ a hodnocena stupněm: clA^u-
b , Zoo-6
Předseda komise:
V Karlových Varech 18. května 2006
ň i A Á i
I
Vladimír Šťovíček Čankovská 10 360 05 Karlovy Vary
2
Poděkování:
Chtěl bych především poděkovat vedoucímu mé bakalářské práce PhDr. Josefu Maršíkovi, CSc., a to především za poskytnutí cenných informací a rad. Rád bych také poděkoval Andree Ulčové - programové ředitelce HIT rádia FM Plus za to, že mi umožnila nahlédnout do přípravy vysílání a dodala mi řadu písemných materiálů. Poděkování patří také šéfdramaturgovi rádia Frekvence 1 Miroslavu Škodovi za osobní i telefonické konzultace. Práce by nevznikla ani bez pomoci Jana Benešovského, moderátora Radia Impuls. Praktické informace týkající se moderování obecně a některé tiskové materiály mi poskytla Ivanka Konigová z oddělení vzdělávání Českého rozhlasu. Děkuji. Rád bych také poděkoval všem svým někdejším rozhlasovým kolegům. Spolupráce s nimi mě přivedla k tématu této bakalářské práce. Děkuji rovněž své rodině, která mě vždy, tedy i po dobu studia, podporovala.
3
OBSAH
Prohlášení Poděkování
3
Obsah
4
Teze bakalářské práce
6
Úvod
7
1.0 Charakteristika práce moderátora
9
1.0.1 Základní vymezení souvisejících pojmů
9
1.0.2 Moderátor ve vztahu k typu média
10
1.0.3 Formát sledované stanice
11
1.0.4 Výběr témat pro vysílání
12
1.0.5 Práce s playlistem
13
1.0.6
Moderátorský vstup
14
1.0.7
Spojování programových prvků
15
1.0.8 Práce s hudebním podkresem
16
1.0.9 Vytváření anoncí
16
1.0.10 Externí činnost moderátora
17
1.0.11 Spolupráce moderátorů
17
1.0.12 Interaktivita
19
1.0.13 Informační zdroje
20
1.0.14 Technické zázemí
20
1.0.15 Požadavky na moderátora
21
1.0.16 Výběr moderátorů
22
2.0 Specifika rozhlasové mluvy
24
2.1
Normativní a jiné publikace
25
2.2
Ústav pro jazyk český Akademie věd
26
2.3
Zvuková stránka projevu
26
2.4
Časté prohřešky
27 30
Závěr '
3?
Cizojazyčné resumé
iJ iJ
Literatura a prameny Seznam příloh
4
Příloha č. 1 Příloha č. 2
Přihláška bakalářské práce
SCHVALLNO
J m é n o studenta: Vladimír Šťovíček Semestr: 4. Mediální zaměření: Rozhlas N á z e v práce: Specifika práce moderátora v komerční rozhlasové stanici
Dominantní část práce: Stať - projekt* Základní vymezení tématu: P r á c e bude věnována charakteristice základních interpretačních typů při realizaci rozhlasové publicistiky, zejména moderace, a to v soukromém rozhlasovém vysílání. Vymezí základní ú k o l y rozhlasového moderátora, specifiku jeho přípravy a formy spolupráce s redakčním t ý m e m . Obecné charakteristiky rozhlasové moderace bude demonstrovat na příkladě s o u k r o m é rozhlasové stanice (ve srovnání s hlavními typy komerčních stanic). Základní charakteristika projektu (zvi. se zaměřením na masové médium, pro než je určen): ťeoretická stať bude doplněna publicistickým rozhovorem s moderátorem vybrané komerční rozhlasové stanice (Frekvence 1, rádio Impuls, Evropa 2) na téma informační zdroje rozhlasového moderátora. Publicistický rozhovor bude připraven pro vysílání jedné z uvedených soukromých rozhlasových stanic s celostátní působností. S e z n a m základní literatury: Osvaldová, B. a kol. : Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha, Libri, 2002 Maršík, J. : Výběrový slovníček termínů slovesné rozhlasové tvorby. Praha, SRT, 1999 Kol. : Zpravodajství v médiích. Praha, Karolinum, 2001 Sb. : U mikrofonu moderátor. Praha, Čs. rozhlas, 1982 w w w . radiotv. cz a další internetové zdroje J m é n o konzultanta: PhDr. Josef Maršík, CSc. (svým podpisem potvrdí, že souhlasí se spoluprací na tématu, schvaluje základní teze a ve stanoveném termínu odevzdá posudek na práci)
Datum: 11.9. 2003 y*v
Podpis studenta: a
* Nehodící se škrtněte
J ^ i
^
L
Podpis konzultanta: h
n
ÚVOD
Být moderátorem může být pro leckoho životní sen. S příchodem komerčních rozhlasových na českou mediální scénu se tento sen mohl leckomu také splnit, jelikož zejména v první polovině 90. let nebyly na moderátory těchto rozhlasových stanic, zejména hudebních, často kladeny příliš vysoké nároky, S rozvojem komerčních rozhlasových stanic v České republice došlo také k většímu uplatnění zábavní funkce rozhlasu. Do pozadí se tak dostaly funkce informativní, analyzující a vzdělávací. S tímto nastoleným trendem také došlo k úbytku publicistických žánrů. Výraznější zastoupení v případě komerčních stanic má snad pouze rozhovor. \ z těchto důvodů je jasné, proč se v první polovině devadesátých let mohl za mikrofonem
komerční
stanice
objevit
takřka
kdokoliv.
S postupem
času
došlo
k profesionalizaci, též k lepšímu technickému vybavení rozhlasových studií, a požadavky na moderátory dnes bývají leckde vyšší. Funkce zábavní však i nadále hraje v tomto segmentu rozhlasové tvorby důležitou roli. Některým současným aspektům činnosti moderátora v komerční rozhlasové stanici se chci věnovat na následujících řádcích..
Cílem práce j e především charakterizovat činnost rozhlasového moderátora, a to v oblasti komerčních stanic. Vzhledem k absenci odborné literatury k dané problematice jsem vycházel zejména z rozhovorů s odborníky z praxe, ale také z vlastních zkušeností nabytých během působení v komerčních rozhlasových stanicích vysílajících na základě licence, a to v letech 1995 - 2001. V letech 1995 - 2000 jsem pracoval jako moderátor a redaktor karlovarské pobočky Evropy 2, v roce 2001 pak jako moderátor karlovarského radia Dragon.
7
Je mi jasné, že tematika specifiky práce rozhlasového moderátora v komerční rozhlasové stanici si zaslouží daleko větší prostor a podrobnější zkoumání, avšak vzhledem k rozsahu bakalářské práce byly mé možnosti omezené. Rovněž je nutno podotknout, že snaha zjistit informace týkající se vysílání některých subjektů mnohdy narážela na fakt, že šlo o interní materiály. Tedy v některých případech došlo i k odmítnutí podání informace s odkazem na utajení před konkurenčním médiem. S ohledem na své zkušenosti z předšlých let jsem se soustředil zejména na regionální hudební stanici, konkrétně na plzeňské HIT rádio FM Plus. Rozsah bakalářské práce mi totiž nedovoluje zaměřit se na funkci moderátora v komerční stanici v obecné rovině. Přestože jsou některé prvky pracovní činnosti moderátora obecně platné, zároveň lze najít určité odlišnosti v případě té či oné rozhlasové stanice. A právě tyto rozdíly by si zaloužily větší prostor k důkladnému rozboru a porovnání. Řeč je především o srovnáních v oblasti podnikové hierarchie, o obsahovém zaměření moderátorských vstupů, o informačních zdrojích, s nimiž moderátor pracuje, i o technologickém zázemí, jež má k dispozici. Snažil jsem se tak popsat práci moderátora určité rozhlasové stanice a v obecné rovině jsem se vyjádřil například k rozhlasové mluvě. Ta totiž k práci moderátora nezbytně patří a může být jedním z měřítek, na základě kterých lze jednotlivé moderátory rozlišit. S kvalitou rozhlasové mluvy se ve větší míře pracuje v médiích veřejné služby. Možná právě proto je v případě komernčích rohlasových stanic jednodušší nalézt v mluvních projevech některé nesrovnalosti.
8
1.0 Charakteristika práce moderátora
Moderátor plní funkci průvodce pořadem. Moderátor pořad uvádí, řídí a prezentuje. Jde o tvůrčího pracovníka, který zpravidla spojuje několik profesí - především redaktorskou, hlasatelskou,
reportérskou.
Moderátor
se uplatňuje zejména v živém vysílání, v němž
interpretuje předem připravené texty nebo je jeho projev založen na improvizaci. Ve vysílání hudebních rozhlasových stanic lze narazit také na termín DJ (z anglického disc jockey), který však často označuje právě moderátora.
1.0.1 Základní vymezení souvisejících pojmů
Hlasatel interpretuje zejména zpravodajské materiály, poznámky, komentáře apod. Činí tak buď v živém vysílání nebo pro záznam. Ve vývoji masových médií se vyčlenily dvě hlasatelské specializace -
zpravodajská a programová. V současné době přebírá
část
tradičních hlasatelských výkonů moderátor.
Zprávař je zejména v komerční sféře výraz používaný pro hlasatele. Připravuje zpravodajské relace, které posléze interpretuje.
Konferenciér - jeho funkce spočívá v uvádění jednotlivých čísel, vystoupení na veřejných produkcích, tedy za účasti obecenstva. Uplatnění konferenciéra je ve složitějších literárních celcích, dramatických, hudebních, ale především kombinovaných. Nesmíme opomenout ani jeho účinkování v cirkusových varietních programech
9
Reportér - takový novinář, který se specializuje na autentické, očité svědectví a práci v terénu. Uplatňuje se mimo jiné i v rozhlase. Má být především pohotový a schopný jasně formulovat.
Komentátor - především publicista, který přináší výklad, vysvětlení, poznámky k aktuálním událostem společenského života. Příznačný pro tuto profesi je velký podíl autorského vkladu.
Moderátor v sobě musí mít přepoklady pro výše uvedené pracovní činnosti. Často se totiž stává, že práce moderátora v sobě shrnuje právě uvedené pracovní aktivity. Například výraz „konferenciér" se dnes již takřka nepoužívá a nahrazen je právě termínem „moderátor". Reportérskou činnost by měl moderátor komerční rozhlasové stanice ovládat také, jelikož bývá mnohdy uplatněna.
1.0.2 Moderátor ve vztahu k typu média
Práce moderátora v komerční stanici se také do jisté míry řídí tím, jaké má rádio zaměření, přesněji řečeno, jaký má stanice formát 1 . Jedním z důležitých ukazatelů rozhlasového formátu je totiž podíl mluveného slova. Podíl mluveného slova u prvních hudebních stanic u nás byl relativně vysoký. Až postupem času si programoví ředitelé uvědomili, že mluvené slovo j e hlavní příčinou ztráty tempa v hodině. Zejména v případě hudebních stanic tak došlo k eliminaci mluveného slova a k profesionalizaci v případě požadavků na moderátory. Jejich vstupy tak mnohdy začaly mít přesně určený časový limit, který moderátor nesměl překročit.
1
Podle J. Vlčka (In Formáty rozhlasových stanic) se slovo používá pro potřeby vnějšího nebo vnitřního pohledu
na obsah vysílám.
10
v
Josef Vlček
2
r
'
dodává: „ V jedné fázi vývoje hudebního programu Evropy 2, tuším že kolem
roku 2000, byla přesně předepsaná délka každého vstupu." Délka jednotlivých vstupů, ale i jejich počet v hodině, se liší na základě formátu stanice, a tedy i odlišností v podílu hudby a mluveného slova.
1.0.3 Formát sledované stanice - HIT 3 radia FM Plus
Zmíněné HIT rádio FM Plus vysílá ve formátu HOT AC, který je nejběžnějším českým hudebním formátem. Převážnou měrou je v něm zastoupena novější hudební produkce, nahrávky staršího data bývají maximálně patnáct let staré. Hudební formát stanice a její celkové zaměření nehrají důležitou roli pouze ve vymezení prostoru pro mluvené slovo a hudbu, ale rovněž j e třeba j e mít na paměti v souvisloti s obsahovou náplní moderátorských vstupů. Už z výše uvedeného formátu rádia FM Plus je zřejmý cíl oslovit především mladší posluchače, čemuž je podřízen i výběr hudby. Mladším posluchačům je tedy určen i obsah mluveného projevu, což by měl moderátor vést v patrnosti. V případě regionální hudební rozhlasové stanice se tak obsahem moderátorských vstupů stávají především: dění v regionu, novinky ze světa populární hudby, filmu a šoubyznysu obecně, pozvánky na akce, na nichž se rozhlasová stanice podílí, regionální sport a témata, o nichž lze předpokládat, že jsou atraktivní pro vymezenou cílovou skupinu 4 .
2
In Svět rozhlasu 14/2005; s. 45 sítí H I T se rozumějí rozhlasové stanice podobného charakteru postavené na podobném zakladě a vysílající stejnou hudbu. T a t o síť jednotlivým členským stanicím umožňuje například vzájemně přebírat jisté programové p r v k y - např. hitparády apod. , 4 skupina p o s l u c h a č ů , pro něž je vysíláni určeno. Bývá rozdělena např. na základě věku či sociálních podmínek.
3
Znalost cílové skupiny stanici umožňuje zaměřit na ni svůj program, reklamu, apod.
11
1.0.4. Výběr témat pro vysílání
Na výběru témat pro vysílání se moderátor, v případě FM Plus, domlouvá s tzv. content manažerem 5 . T é ž uváděn jako šéfredaktor témat. Takto pojmenovanou pozici bychom v řadě jiných komerčních rádií hledali marně. Je zde uvedena především pro dokreslení situace ohledně odlišností v podnikové hierarchii u jednotlivých médií. Na každodenní poradě, na níž j s o u přítomni content manažer, programový ředitel, šéfredaktor zpravodajství a moderátor, se zúčastnění domlouvají na výběru témat, která jsou aktuální pro ten den a jimiž lze vyplnit vysílání. Moderátor přichází s vlastními nápady a domlouvá se na jejich případné realizaci.
Tématy pro vysílání tak například 28.11.2005 byly tyto události: vztyčení vánočního stromu na Náměstí Republiky v Plzni první lyžování na českých horách v nové sezóně fotbalový zápas Baník Ostrava - Viktoria Plzeň pokračování televizní reality show Vyvolení zahájení provozu vlaků Pendolino v České republice -
plzeňská premiéra nového filmu o Harrym Potterovi
Moderátor m á šanci témata jak navrhovat, tak se vyjádřit k formě jejich zpracování. V mnoha ohledech zde plní také funkci reportéra 6 , který vyjede na některou z uvedených událostí, přičemž přímo z místa konání poskytne do vysílání živý telefonát. Vzhledem k finančním a personálním možnostem regionální stanice j e toto využití moderátora pochopitelné. Na p o p s a n é m setkání se projednává také propojení jednotlivých programových prvků, ale i to, zda
5 6
téma
zpracuje
některý
z moderátorů,
případně
redakce
zpravodajství.
Propojení
z anglického content - obsah. V jiných stanicích by některou z jeho činností zastával šéfredaktor či editor viz. výše
12
programových prvků tkví i v tom, že například moderátor odpoledního programového bloku svým průvodním slovem naváže na některý z úseků dopoledního programu 7 .
1.0.5 Práce s playlistem
Moderátor pracuje především s playlistem, s jehož obsahem se seznamuje před vysíláním. Playlist, který j e ve své podstatě scénářem vysílací hodiny, obsahuje cenné informace, které moderátorovi pomáhají v orientaci v programu. Playlist tak zahrnuje zejména následující údaje:
-
j m é n o interpreta název skladby délka skladby 8
způsob ukončení skladby (především CUT
9
a FADE OUT')
číslo skladby v hudebním archivu stanice intro skladby 10 a jeho délka délka vstupu moderátora -
zařazení a délka proma stanice či připravené rubriky
-
zařazení a délka reklamních bloků
-
zařazení a stopáž zpravodajských relací a připravených příspěvků
-
zařazení jinglň 11 , jejich čísla, popřípadě názvy správná výslovnost jména interpreta 12 , názvu hudební skupiny či skladby
7
d ů v o d e m bývá vytvoření dojmu kompaktnosti celého programu ostrý konec skladby bez postupného ztišování 9 postupné ztlumení na konci skladby 1(1 nezpívaná úvodní pasáž, do níž na některých rozhlasových stanicích moderátor může mluvit " z anglického j i n g l e - znělka, břinčení 12 psáno foneticky 8
13
-
podrobnosti týkající se interpreta 13
Četnost informací uveřejněných v playlistu se liší podle typu stanice. Moderátor má playlist k dispozici buď v tištěné, nebo v elektronické podobě.
1.0.6 Moderátorský vstup
Prostor, který moderátor v hudebním proudu stanice vyplní mluveným slovem, se nazývá moderátorský vstup. Probíhá většinou v reálném čase, ale technické možnosti stanic dnes také dovolují tyto vstupy předtočit a zařadit do vysílání. Tento princip v českých podmínkách využila například Evropa 2 v roce 2000 l 4 . Délka vstupů i jejich četnost ve vysílací hodině bývají zobrazeny v playlistu. Parametry četnosti a délky mluveného slova se liší podle typu stanice. V případě rozhlasové stanice FM Plus tak například moderátor z playlistu zjistí, že má mluvit ve 3., v i l . , ve 20. a ve 42. minutě hodiny s maximální stopáží jednotlivých vstupů 20 sekund, 1 min., 30 sekund a 90 sekund. Je potřeba podotknout, že četnost a délku vstupu také ovliňuje denní čas, kdy je ve vysílání zařazen 1 5 . Obsahovou náplní delších vstupů bývají témata konzultovaná s content manažerem, kratší vstupy slouží zejména k propagaci následného programu a jeho posouvání dopředu.
Důležitou
složkou
moderátorských
vstupů bývá také identifikace rozhlasové
stanice.
Moderátor má za povinnost posluchačům v rámci svého mluveného projevu připomenout, kterou rozhlasovou stanici právě poslouchají. V případě stanice FM Plus je moderátorům doporučováno sdělit touto formou identifikaci stanice alespoň dvakrát během jedné vysílací 13 14 15
podrobnosti z historie skupiny, rok vydání skladby, umístění v hudebních žebříčcích apod. dařilo se tak přesně dodržovat stopáž jednotlivých vstupů o b e c n ý m pravidlem bývá větší prostor pro mluvené slovo v ranních hodinách
14
hodiny 1 6 . Jde zde zejména o snahu média vštípit posluchačům do paměti název stanice, především s ohledem na průzkumy poslechovosti. Moderátor může identifikaci rozhlasové stanice použít také v jiné formě. K dispozici jsou mu zejména znělky, lépe řečeno džingly. Řada z nich identifikaci stanice obsahuje. Moderátor, v případě FM Plus, rozhoduje o zařazení džinglů, jichž má k dispozici celou řadu 17 . Džingly se vzájemně liší především svou hudební složkou, tempem hudebního podkresu, pohlavím mluvčího, který identifikaci natočil apod. Někdy, jako například u Frekvence
1, jsou džingly do hudebního
programu
naprogramovány hudebním dramaturgem a moderátorovi práce s jejich umístěním do vysílací hodiny odpadá.
1.0.7 Spojování programových prvků
Zařazováním znělek do vysílání jsme se dostali k dalším náležitostem patřícím k práci moderátora. Především jde o spojování programových prvků v celek, přičemž se hledí na stopáž vysílací hodiny, jež je dána různou délkou těchto prvků. Moderátor má za úkol tento fakt sledovat a vysílání mu přizpůsobit. Za jednotlivé prvky je přitom možno považovat například reklamní blok 18 , zpravodajství, živé telefonáty apod. U těchto i řady jiných prvků nebývá stopáž konstantní, avšak délka vysílací hodiny je pokaždé ve své podstatě stejná. A je ji tedy třeba dodržet. V případě FM Plus má moderátor v takové situaci pravomoc zasáhnout do playlistu a aktuálně hodinu upravit do výsledné stopáže.
16
j i n d e se p o ž a d u j e i to, aby identifikace zazněla v každém moderátorském vstupu viz. Příloha č. 2 18 shluk reklamních spotů v určeném čase a oddělený zvukovou grafikou 17
15
1.0.8 Práce s hudebním podkresem
Zejména v případě hudebních stanic moderátor mluví do podkresu, který je součástí hudební grafiky stanice. Podkres by měl být v souladu s obahem moderátorského vstupu a s celkovým výrazem stanice. Moderátorovi hudební podklad pomáhá v dynamice projevu, zakrývá případné hlasité nádechy a podporuje rytmus řeči mluvčího 14 . Pro hudební podkres se i v českých podmínkách leckdy používá anglický termín „musical bed".
1.0.9 Vytváření anoncí
Mezi další pracovní náležitosti moderátora patří natočení anonce na pořad 20 . Posluchači se tak například dozvědí to, co je ve vysílání čeká příští den. V případě ranního bloku na FM Plus moderátor při přípravě upoutávky využívá také prvky z předešlého vysílání. Zajímavé momenty z již proběhlého programu vystřihne (například reakci telefonujícího soutěžícího na fakt, že vyhrál) a tento úryvek použije k anoncování dalšího vysílání následující den. Zmíněnému přednatočenému oznámení na speciální rozhlasový prvek se, jak píše Josef Vlček 2 1 , říká autopromo.
I z natočených autoprom je cítit potřeba přiblížit se posluchači, někdy až na hranici familiérnosti. Moderátorka ranních bloků Jaroslava Smoláková tak kupříkladu používá pozdrav „Zdary Jary". Tento prvek je typický především pro komerční stanice podobného charakteru a zaměření.
19
Pod závěrečnou část mluveného slova lze často použít i nezpívaný úsek následující písně. Moderátoři FM Plus
m a j í ale například tento prvek zapovězen 20 pozvánka k poslechu určitého pořadu či určité rubriky 21 ln Formát vysílání rozhlasových stanic a j e h o proměny v ČR
16
1.0.10 Externí činnost moderátora
Abychom činnostem moderátora neubrali na celistvosti, je potřeba dodat, že velmi často jsou moderátoři využíváni také v externích pomínkách a náplň jejich práce nebývá omezena pouze prostorem rozhlasového studia. Stávají se tak rovněž průvodci na akcích, které rozhlasová stanice pořádá v rámci své propagace. Podle slov Geryho Weschke 22 to bývá například narozeninová párty rozhlasové stanice za účasti široké veřejnosti, Dětský den nebo jde o průvodní slovo na koncertech, na nichž se rohlasová stanice mediálně podílí.
1.0.11 Spolupráce moderátorů
r
23
'
v
'
Programový moderátor spolupracuje s moderátorem zpravodajské relace . Na mixaznim pultu technicky odbavuje zprávy. Na základě scénáře dodaného hlasatelem zařazuje do relace zvukové předěly a další zvukový materiál. Zprávy pak vypadají např. takto:
uvedení hlasatele programovým moderátorem znělka zpráv -
do hudebního podkresu přečteny tři titulky
-
ukončení znělky
-
6 domácích zpráv čtených do ticha hudební předěl
22
v současné d o b ě průvodce dopolední částí programu FM Plus ve všední dny; jeden ze služebně nejstarších
moderátorů z m í n ě n é rozhlasové stanice 23 kromě níže uvedeného se spolupráce objevuje i v momentech, kdy se objeví aktuální zpráva závažného charakteru. Redaktor ji v písemné podobě donese moderátorovi, který ji ve vysílání odprezentuje. Využívá se zejména v případě dopravních nehod, apod.
17
1 zahraniční zpráva čtená do ticha hudební předěl 1 zpráva sportovní předpověď počasí -
závěrečná znělka s identifikací stanice
Náplní práce moderátora zpravodajské relace v komerční rozhlasové stanici je příprava zpráv a jejich následná prezentace. Vyhledává informace, upravuje je a posléze čte. Využívá přitom:
placené zpravodajství ČTK (včetně audioservisu, který obsahuje zvukový materiál) příspěvky reportérů a redakce stanice internetové zpravodajské servery celostátní a regionální tisk
Míra použití jednotlivých zdrojů se liší podle formátu rozhlasové stanice a personálních možností. Příjem placeného agenturního zpravodajství ČTK je spíše doménou celoplošných stanic. V současné době ho využívá jak rádio Frekvence 1, tak Rádio Impuls. Materiály dodané agenturou procházejí úpravou. Hlasatelé ši je zpracovávají do podoby čteného textu. Pokud j e zařazen zvukový materiál dodaný jako součást zpravodajství ČTK, prochází také úpravou. Bývá sestřihán tak, aby odpovídal charakteru zpravodajství rozhlasové stanice. Zprávaři celoplošných stanic rovněž používají příspěvky reportérů, tzv. „krajánků" neboli krajových reportérů 24 .
24
materiál se prostřednictvím telefonu nebo v počítačové podobé natočí a záznam j e ke slyšeni v rá
zpravodajské relace
18
Regionální
komerční
stanice
bohatou
síť
reportérů
nemají, jelikož
ji,
vzhledem
k regionálnímu charakteru zpravodajství, nepotřebují. Důležitou roli zde hraje i fakt, že regionální stanice disponují menším počtem personálních sil. Obvyklým zdrojem informací jsou zejména regionální tisk a zpravodajské servery na Internetu.
Moderátor spolupracuje zejména s content manažerem, programovým ředitelem a redakcí zpravodajství. Moderátorovi zpravodajské relace programový moderátor technicky odbavuje vysílání zpráv. Scénář má před sebou a zařazuje do zpravodajství zvukové předěly, natočené příspěvky apod. S šéfredaktorem témat programový moderátor konzultuje výběr témat pro vysílání i formu jejich prezentace. Důležitým momentem je také air-check, tedy poslech vlastního vysílání, který
moderátor
absolvuje za přítomnosti
programového
ředitele,
případně
i jiných
nadřízených. Cílem takových setkání je na základě poslechu vlastního projevu odstranění nedostatků, které jsou v mluvě přítomny. Řeč je tu jak o obsahové části, tak o mluvě jako takové. V případě rádia FM Plus mají moderátoři také povinnost navštívit jednou měsíčně společný air-check, tedy i za přítomnosti ostatních kolegů moderátorů.
1.0.12 Interaktivita
Důležitým
prvkem
v práci
moderátora je
interaktivita
s
publikem.
Přímý
kontakt
s posluchačem je častým jevem právě v případě komerčních rozhlasových stanic. Jednou z možností přímého propojení posluchače s moderátorem může být telefonická soutěž. Dalším m o ž n ý m interaktivním prvkem jsou například písničky na přání. Typ pořadu, v němž posluchač zadá telefonickou objednávku písničky a zároveň k ní do vysílání řekne vzkaz příjemci. V případě Hit radia FM Plus je tento telefonát předtočen pouze několik sekund
19
předtím, než se objeví v éteru. Rozhlasová stanice se tak snaží vyvarovat nekontrolovanému vstupu posluchače. Jak píše Josef Vlček 25 , může do takového interaktivního vstupu vniknout vulgarita, skrytá reklama atd.
1.0.13 Informační zdroje
Moderátor
komerční regionální stanice využívá zejména Internet, bulletiny hudebních
vydavatelství, celostátní i regionální tisk a dalším zdrojem mu může být přehled aktuálních událostí, který pro něj každý den připraví šéfredaktor témat (content manažer). Nesmíme opomenout ani přístup k agenturnímu zpravodajství ČTK. Z denního tisku se uplatňuje zejména deník Blesk 26 , a to vzhledem k bulvárnějšímu typu zpráv a obsahové blízkosti vysílání (hvězdy šoubyznysu, aféry apod.). Z internetových serverů se využívá zejména vvww.idnes.cz. Míra uplatnění zdrojů se liší podle druhu média a jeho zaměření. Dalším důležitým zdrojem bývá aktivní účast na společenském dění. Informace nabyté tímto způsobem bývají zúročeny ve vysílání. Moderátor může například také čerpat z řady knižních publikací, s čímž jsem se však přímo na místě při pozorování nesetkal..
1.0.14 Technické zázemí
Moderátor odbavuje vysílání v rozhlasovém studiu, kde je mu k dispozici mixážní pult, mikrofon, 2 či více počítačů (resp. monitorů), přehrávač kompaktních disků a přehrávač
25 26
In Formát vysílání rozhlasových stanic a j e h o proměny v ČR v případě FM Plus
20
minidisků. Přehrávač kompaktních disků se v současnosti využívá především jako záložní zařízení. Podle slov Geryho Weschke se v případě zmíněné rozhlasové stanice CD přehrávač pro odbavení hudební složky programu používal do roku 1999. Ve vysílání ho posléze nahradil počítačový odbavovací systém AudioVault, do něhož jsou hudební nahrávky vkládány v komprimovaných souborech.
Odbavovací systém, s nimž FM Plus pracuje
dodnes, ulehčil moderátorovi v mnohém práci. Ten má tak například na monitoru šanci vidět plán celé vysílací hodiny, s nimž může pomocí počítačové myši nakládal podle aktuální situace. Dodává tak například do vysílání džingly 27 , tedy znělky velmi často opatřené identifikací stanice. V řadě jiných rádií (například zmiňovaná Fl 2 8 ) jsou tylo znělky připraveny a do programu zasazeny hudebním dramaturgem. Pro dokreslení situace kolem odbavovacích systémů dodejme, že Frekvence 1 používá systém DAD PRO 32 americké společnosti ENCO.
1.0.15 Požadavky na moderátora
Andrew Boyd 2 9 , řeč je tu však především o zpravodajství, mezi ideální vlastnosti moderátora řadí autoritu, věrohodnost, srozumitelnost, vřelost, osobnost, profesionalitu, dobrý hlas a zejména v případě televize i příjemný vzhled. U komerčních rozhlasových stanic se v souvislosti s moderátory klade především důraz na osobitost projevu. Andrea Ulčová 30 , programová ředitelka FM Plus, se přiklání k příjemnému projevu,
důležitost pak také
přikládá bezchybné výslovnosti, všeobecnému rozhledu, orientaci v současné populární hudbě a znalosti angličtiny. Ta se jeví jako nezbytná zejména v případě hudebních stanic. Na nich totiž moderátor často komentuje hudební část programu, kterou z velké části tvoří písně
27 28 29 30
•
viz. výse Frekvence 1 In Zpravodajství v rozhlase a televizi; s. 127 na základě osobního rozhovoru 21.11.2005
21
anglicky zpívajících interpretů. Miroslav Škoda 31 , šéfdramaturg Frekvence 1, se při výběru moderátorů řídí především instinktem a za rozhodující element považuje již uvedenou osobitost projevu daného člověka. Předešlé rozhlasové zkušenosti mohou hýt bezesporu výhodou, nástavají však i případy, kdy za mikrofon usedne člověk bez jakékoli praxe v oboru. Příkladem tak, podle slov M. Škody, může být Jitka Asterová v pořadu Sexy život 32 na Frekvenci 1. Vzdělání moderátorů hraje důležitější roli spíše u médií veřejné služby. A. Ulčová i M. Skoda se shodují, že pro ně vzdělání u moderátorů není prioritou. Za důkaz může posloužit případ Terezy Pergnerové, která dosáhla základního vzdělání a v současnosti je ke slyšení ve všední dny v čase od 13. do 15. hodiny na Frekvenci 1.
Porovnáme-li dnešní požadavky s těmi, které se uplatňovaly v 80. letech v Československém rozhlase (jelikož zde byla absence komerčních rozhlasových stanic), dojdeme k tomu, že tehdy se kladl důraz na dobré hlasové předpoklady, kvalitní ovládání techniky řeči, schopnost rozlišení žánru při interpretaci, osobitý způsob promluvy či sugestivnost mluvního výrazu 33 . Vzhledem k tehdejší ideologii nesmíme zapomenout ani na schoponost interpretace právě v duchu této ideologie a nastolené politické linie.
1.0.16 Výběr moderátorů
Výběr moderátorů může probíhat na základě konkurzu. Častou praxí v současnosti je však také přímé oslovení osobnosti, s níž chce rozhlasová stanice spolupracovat. Tento způsob získávání nových tváří mi potvrdil i Miroslav Škoda. V případě celoplošných rozhlasových stanic j e tato varianta nabírání nových pracovních sil schůdnější. U regionálních rádií se 31 32 33
na základě osobního rozhovoru 20.5.2005 v současné době každý všední den od 11. do 13. hodiny ze sbírek Čs. rozhlasu na počátku 80. let minulého století
22
praktikuje také, i když je třeba uvést to, že personální kapacity v regionu bývají výrazně menší. Skutečnost, jak dlouho bývá moderátor ve stanici zaměstnán, je v případě komerčních subjektů z velké části závislá na poslechovosti stanice (do 31.12.2005 výzkum MediaProjekt. od 1.1. 2006 RadioProjekt). V důsledku zvýšení poslechovosti se také často stává, že je moderátor přesunut do jiného vysílacího času v rámci programového schématu. Dodejme, že hlavními časy, tedy tzv. prime-timem, v rozhlase bývají úseky od 5. do 8. hodiny ráno a od 15. do 18. hodiny odpoledne.
23
2.0 Specifika rozhlasové mluvy Specifika práce rozhlasového moderátora vychází ze samotné specifičnosti rozhlasové mluvy. Pomineme-li psanou formu jazyka, v rozhlasové podobě je kladen důraz především na hovorovost a srozumitelnost. Rozhlas má totiž určité specifické rysy, mezi něž patří i to, že je text nevratný a neumožňuje posluchači, aby se vrátil v poslechu zpět. Je zde také velká šance informačního šumu, a to především díky tomu, že se sdělení k posluchači dostává přes složité technické zařízení. Důležitou roli hraje i fakt, že poslech rozhlasu, a u hudebních stanic obzvlášť, bývá kulisový (ne tedy soustředěný) 34 a hlavně je také druhotnou činností publika. Všechna tato omezení pro rozhlas typická by měl vést moderátor v patrnosti. Jsou totiž důležitá pro jeho práci. Nejen výše uvedené faktory tak na rozhlasové mluvě vyžadují zejména jednoduchost. Do kontrastu se zde také dostává hovorová čeština s češtinou obecnou. Jelikož hovorová čeština patří ke spisovné části jazyka, lze ji v rozhlasovém projevu použít. Obecná čeština by se v určitých
momentech,
například ve zpravodajství, neměla vyskytovat vůbec.
Avšak
v moderátorském projevu zasazeném do hudebního proudu lze některé její prvky použít, žádáli si to situace. Striktní zákaz obecné češtiny není na místě, jak mi potvrdil Martin Prosek 35 z oddělení jazykové kultury Ústavu pro jazyk český Akademie věd. Moderátor by se měl řídit především jazykovou správností a mluvností projevu. Pro rozhlasové potřeby se nejvíce hodí hovorová čeština, která stojí mezi kodifikovaným jazykem spisovným a nespisovnou obecnou češtinou. Jiří Kraus 3 6 (Čeština, jak ji znáte i neznáte; s.172) charakterizuje vztah mezi spisovností a nespisovností na stupnici archaičnost - knižnost - spisovná neutrálnost - hovorovost lidovost. Varuje především před hyperkorekcemi typu „fotbalisté" a „basketbalisté".
34
z osobního rozhovoru s Václavem Hradeckým, vedoucím oddělení výzku Českého rozhlasu
35
z osobního rozhovoru 15.2.2006 In Čeština, j a k ji znáte i neznáte; s. 172
36
24
Problémem zůstává tzv. míšení kódů, k němuž dochází v mluvních projevech zejména na komerčních stanicích. Řeč je zde o střídání spisovných a nespisovných tvarů v rámci výpovědi, eventuálně střídání spisovné a nespisovné češtiny podle programových bloků. Podle Olgy Mullerové 3 7 (In Spisovnost a nespisovnost dnes; s.205) toto střídání připadá v úvahu pouze u zpráv, které jsou v jistém, ale pokud možno minimálním rozsahu uváděny na všech stanicích. Některé stanice, podle Mullerové, uvádějí zprávy jako
samostatnou,
cizorodou složku ve spisovné a neutrální podobě čteného písemného textu. Vysledovat jde i druhý extrém, kdy jsou zprávy po vzoru ostatního programu čteny také „zábavně" 38 .
2.1 Normativní a jiné publikace
K poučení o současné lexikální zásobě i o jazyku vůbec slouží uživateli češtiny, kterým ostatně i rozhlasový redaktor či spíkr je, především Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Jeho třetí (opravené) vydání vyšlo v nakladatelství Academia v roce 2003. Slovník se snaží vystihnout momentální situaci v jazyce, který je neustále ve vývoji. Každým dnem vznikají nová slova, nová pojmenování, nové odvozeniny a nová slovní spojení. Na straně druhé některá slova zastarávají a ustupují. První vydání slovníku spatřilo světlo světa v roce 1978. Od té doby došlo zejména ke změně společenského systému, která se promítla i do systému slovní zásoby. Objevily se neologizmy, ale také výrazy známé z první republiky. Rámec spisovného jazyka byl v průběhu let překročen uvedením nejběžnějších slov z obecné češtiny, slov zastarávajících a také řady cizích slov, která se pravděpodobně vžijí. I tuto situaci
37 38
zmíněná
publikace
reflektuje. Přihlíží se přitom k celospolečenskému
In Spisovnost a nespisovnost dnes; s. 205 viz. níže na případu j e d n o h o vysledovaného prohřešku
25
úzu a
k hovorové podobě spisovného jazyka. Slovník spisovné češtiny tak hlavně dotváří spisovnou normu, a to na základě dřívějších publikací normativního charakteru. Třetí vydání doplňuje předchozí (2. vydání,
1994) o tři desítky nových slov, významů a slovních spojení
používaných v současnosti.
2.2 Ústav pro jazyk český Akademie věd
Uživateli českého jazyka může pomoci i Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, který provozuje jazykovou poradnu, jež podává odbornou pomoc 3 ''. Jazykoví odborníci se zabývají například gramatikou současné spisovné češtiny v psané podobě; dalšími oblastmi výzkumu jsou obecné otázky lingvistického popisu, porovnávací mluvnice češtiny a slovanských jazyků, němčiny a angličtiny, kvantitativní modelování vlastností jazyka, sociolingvistika, teorie a praxe jazykové kultury.
2.3 Zvuková stránka projevu
Nezbytnou součástí výkonu moderátora je také zvuková stránka projevu, především tedy správná (normativní) výslovnost. Řeč sdělovacích prostředků bývá podle Zdeny Pálkové 40 (In Svět rozhlasu 08/2000; s. 50) považována za vzorek vypovídající o stavu jazykového systému. Veřejnost tak mnohdy klade nároky na profesionální mluvčí. Je často dokonce přísnější než samotní rozhlasoví moderátoři, redaktoři a hlasatelé. Obecně se konstatuje zhoršování rozhlasové mluvy. V souvislosti s touto tematikou je potřeba uvést dvě základní 39
podle slov Martina Proška se rozhlasoví profesionálové s jazykovými problémy na poradnu obracejí
dennodenně In Svět rozhlasu 8/2000; s. 50
40
26
publikace, které se problémem výslovnosti zabývají. Jde tu především o Českou výslovnostní normu Jiřiny Hůrkové a Klíč k výslovnosti cizích jmen v češtině od Vlastimila Strahla. Druhá z uvedených publikací přitom již podle úvodních slov autora neplní roli normativní příručky. Jde o shrnutí sumy znalostí, které Vlastimil Strahl během dlouhých let načerpal, aby pomohl sobě
i
kolegům
ve
sdělovacích
prostředcích.
Škoda jen,
že v případě
komerčních
rozhlasových stanic najde člověk podobné publikace jen stěží. Moderátor tak často v případě výslovnosti cizího jména spoléhá pouze na svůj instinkt a nebo na radu ze strany některého z kolegů. Tento způsob lze minimálně považovat za nesystémový a nepřispívající k jazykové kultuře.
2.4 Částé prohřešky
Pomiňme ale nyní problematiku cizích jmen a jejich přechylování do českého jazyka, o níž se velmi často diskutuje. Častým prohřeškem moderátorů, reportérů či hlasatelů je záležitost zcela jednodušší. Řeč je zde o umístění přízvuku v češtině. V případě, je-li před slovem jednoslabičná předložka, dává jazyk přízvuk právě na ni. Samozřejmě lze najít několik výjimek. Například v situaci, kdy je slovo následující po předložce příliš dlouhé a nesrozumitelné. Poté se přízvuk přesouvá na začátek slova samotného. V níže uvedených příkladech však o zmíněnou situaci rozhodně nejde. Dalším jevem, který se nezřídka objevuje, je deformace samohlásek. Jde o další z chyb objevujících se v českých médiích. Často jde hlavně o otevřenost samohlásek, známou také jako „pražská výslovnost". Zde jsou některé z prohřešků, které lze vysledovat ve vysílání komerčních rozhlasových stanic:
27
Na obloze se bude přehánět proměnlivá oblačnost (Frekvence 1) Aktualizované vydání Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí výrazy přehnat, přehnat se a přehánět. přehnat - hnaním někudy přemístit; vid dokonavý přehnat se - prudce minout; vid dokonavý přehánět - např. Přehánět otužování; vid nedokonavý V příkladu z předpovědi počasí však nejde ani o jeden případ. Jde zde o snahu vtipně přetransformovat podstatné jméno přeháňka do slovesné podoby. Termín „přehánět se" však Slovník spisovné češtiny nezná. Nejblíže je tedy druhý význam uvedený ve slovníku. Jde o „přehnat se" ve smyslu „prudce minout". Při použití tohoto slovesa je nicméně potřeba dodržet dokonavý vid. V nedokonavé podobě slovník výraz neuvádí.
Obžalovanou
je primářka
rumburské
gynekologie.
Žaloba ji viní z ochrnutí
pacientek.
(Frekvence 1) Zájmeno „ona" j e v uvedeném případě špatně vyskloňováno. V akuzativu má podle Slovníku spisovné češtiny podobu ,ji". Dlouhé , j í " se ve 4. pádě často vyskytuje v běžné mluvě, do rozhlasového zpravodajství by však proniknout nemělo.
V níže uvedených případech se mluvčí dopustili prohřešku proti normativní výslovnosti spisovné Češtiny. Šlo v něm o špatný přízvuk, který, ač neměl, přešel z předložky na podstatné jméno.
28
Václav Klaus
má nový domov.
Přestěhoval
se clo armádní
vily na pražské
Ořechovce.
(Frekvence 1) Jan Zahradil
i předseda
ODS Mirek Topolánek
ale zatím tají bližší informace o volební
kampani. (Frekvence 1)
Problémem
v případě komerčních rozhlasových stanic je především absence oddělení
vzdělávání, kterým disponuje například Český rozhlas. Z rozhovoru s Ivankou Konigovoů" z oddělení vzdělávání Českého rozhlasu vyplývá mimo jiné to, že moderátoři média veřejné služby jsou oceňováni především za to, že se nepřizpůsobují zdánlivě líbivější, často až podbízivé upovídanosti komerčních rádií. Z nedostatků profesionálních mluvčích lze i pro potřeby komerční stanice připomenout zejména intonační stereotypy - používání melodických schémat, která nejsou v souladu s obsahem. Dalším problémem je melodické vytýkání posledních slov ve větě. Stálé opakování téhož melodického schématu odvádí pozornost posluchače od obsahu sdělení a monotónním
účinek na posluchače je stejný jako při nevýrazném
čtení. I u moderátorů komerčních stanic najdeme otevřenou
samohlásek, kterou posluchač pociťuje jako velmi nekultivovanou.
41
rozhovor veden osobně 17.5.2005
29
výslovnost
ZÁVĚR
Za cíl své práce j s e m si vzal blíže charakterizovat práci moderátora v komerční rozhlasové stanici. Jsem se zcela vědom toho, že se mi tohoto cíle podařilo dosáhnout jen částečně. O důvodech souvisejících s rozsahem bakalářské práce již byla řeč. Domnívám se, že složitost v uchopení tématu tkví také v tom, že moderátor v sobě kumuluje řadu různých profesí a téma se na takto v y m e z e n é m prostoru dá komplexněji uchopit skutečně stěží. Sdružení více rozhlasových profesí v jednu je o to větší, že mým cílem byly komerční rozhlasové stanice. A právě na j e j i c h příkladě je často vidět, že moderátor plní mnoho funkcí najednou. V případě média veřejné služby, tedy konkrétně Českého rozhlasu, je vidět větší specializace na pozicích jednotlivých redaktorů a moderátorů, a tím je šance popsat jejich činnost o to jednodušší. N a v í c u média veřejné služby odpadá popis technického odbavování vysílání, které tu moderátor (až na malé výjimky) nemá na starosti. Na druhou stranu si myslím, že se mi podařilo přiblížit některé důležité termíny a pojmy, které s prací moderátora souvisejí a bývají obecně platné. Jiné pojmy je však naopak nutno chápat p o u z e v souvisloti s uvedeným médiem. Popis jednotlivých pracovních činností jsem dal dohromady j a k na základě vlastních zkušeností, tak především na základě pozorování v rozhlasové stanici FM Plus. Kvůli danému rozsahu práce jsem se tak soustředil hlavně na moderátora regionální komerční stanice vysílající na základě licence. Myslím, že se mi podařilo postihnout základní povinnosti moderátora/diskžokeje a zároveň jeho pozici v týmu. Je mi však j a s n é , že uvedené řádky jsou spíše popisem než důkladným analytickým rozborem. Pro výše uvedenou formu jsem se rozhodl zejména z důvodu, že na tomto poli rozhlasového působení chybí literatura, která by alespoň základní terminologii a fungování soukromého rozhlasového vysílání se zaměřením na moderátora shrnovala. Pokusil jsem se o to tedy touto bakalářskou prací a domnívám se, že se mi to alespn částečně podařilo.
30
0 určitý analytičtější rozbor jsem usiloval ve druhé části práce, kdy jsem svou pozornost zaměřil na rozhlasovou mluvu, její specifika i na publikace, jež mohou moderátorovi pomoci. Tuto pasáž j s e m do bakalářské práce zařadil zejména s ohledem 11a to, že v případě komerčních rozhlasových stanic je patrná absence takových publikací a rozhlasové mluvě a kultivovanosti projevu se také nepřikládá dostatečná váha. Jelikož j s e m v první části práce vybral pouze jeden segment z mnoha možností pohledu na moderátorskou činnost, případnému hlubšímu zkoumání a porovnání s dalšími typy bych se rád věnoval v práci diplomové. Je totiž řada věcí, které v práci nepadly. Řeč by tak mohla být 1 o dalších lidech, jejichž práce je na moderátora navázána. Především o editorovi, šéfedarktorovi apod. K uvedeným pozicím jsem se nedostal především díky jiné struktuře, která je k vidění v případě FM Plus. Zajímavý pohled by se určitě naskytl také na přípravu moderátora publicistického pořadu a specifiku jeho práce. I na základě svých zkušeností ze druhé poloviny devadesátých let mohu konstatovat, že práce moderátora v komerční rozhlasové stanici do dnešního dne prošla vývojem zejména ve smyslu
profesionalizace.
připravovány
Délka
i
obsah
moderátorských
vstupů
bývají důkladněji
a kontrolovány. Zásahy moderátorů do hudební složky programu (bez
konzultace s odpovědným pracovníkem), tak jak jsem je v devadesátých letech vnímal, jsou dnes takřka nemožné.
Kultivovatnost projevu však, zejména u hudebních stanic, zůstává
během na dlouhou trať. Je třeba si uvědomit, že osobitost projevuje důležitým faktorem, ale ne pouze jediným.
31
Cizojazyčné resumé
In the early 9 0 ' s there was a huge development of rádio broadcasting systém in the Czeeh Republic. During these years there were many commercial rádio stations founded. This situation brought work for many people with no experience in this sphere. They started to work as disckjockeys for local rádio stations. These rádio stations were (and still are) very often directed to popular music and entertainment. New diskjockeys had to get acquainted with many things they had not listened to ever before. We can name for example words as playlist, jingles etc. They had to learn how to use microphone, many kinds of CD players, computer programmes and other parts of technical equipment. Local rádio stations mostly tried to entertain their listeners. According to this fact, rádio stations started to find people who have a talent to attract listeneťs attention. These people still work for these rádio stations but they had to learn much more than satisfy listener's interest. Until now this kind of work passed through professionalism and it is more sofisticatcd than in the early 90's.
Literatura: Boyd, A.: Zpravodajství v rozhlase a televizi. Praha, CNŽ, 1995. 168 s. ISBN není uvedeno Holečka, E.: Model rozhlasového moderátora. Bratislava, Československý rozhlas ,1982. 148 s. ISBN není uvedeno
Hůrková, J.: Česká výslovnostní norma. Praha, Scientia, 1995 ISBN 80-85827-93 Kol. autorů: Od mikrofonu k posluchačům. Praha, Český rozhlas, 2003. 668 s. ISBN 80-86762-00-9 Kol. autorů: Dějiny českých médií v datech. Praha, Karolinum, 2003. 264 s. ISBN 80-246-0632-1 Kol. autorů: Zpravodajství v médiích. Praha UK, Karolinum, 2001. 156 s. ISBN 80-246-0248-2 Kol. autorů: Čeština, jak ji znáte i neznáte. Praha, Academia, 1996. 259 s. ISBN 200-0589-7 Kol. autorů: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. 3.vyd. Praha, Academia, 2003. 647 s. ISBN 80-200-1080-7 Maršík, J.: Výběrový slovníček termínů slovesné a rozhlasové tvorby. Praha, SRT, 1999 61 s. ISBN není uvedeno Maršík, J.: Úvod do teorie rozhlasového programu. Praha, Karolinum, 1995. 108 s. ISBN 80-7184-013-0 Osvaldová, B. a kol.: Praktická encyklopedie žurnalistiky. Praha, Libri, 2002. 240 s. ISBN 80-7277-108-6 Reifová, 1. a kol.: Slovník mediální komunikace. Praha, Portál, 2004. 327 s. ISBN 80-7178-926-7 Sb.: U mikrofonu moderátor. Praha, Čs. rozhlas 1982. 136 s. ISBN není uvedeno Sb.: Spisovnost a nespisovnost dnes. Brno, Masarykova univerzita, 1996. 261 s. ISBN 80-210-1304-4
33
Sb.: Rozhlasová moderácia. Bratislava, Čs. rozhlas, 1988. 288 s. ISBN není uvedeno Strahl, V.: Klíč k výslovnosti cizích vlastních jmen v češtině. Praha, Univerzita Karlova, 1999. 150 s. ISBN není uvedeno Šmíd, M.: Stručný slovník elektronických médií. Praha, Univerzita Karlova, 1995. 57 s. ISBN není uvedeno
Periodika: Svět rozhlasu č. 14/2005, Český rozhlas, 2005. ISSN 1213-3817 Svět rozhlasu č. 8/2002, Český rozhlas, 2002. ISSN 1213-3817
Další prameny:
Soukromý archiv autora Interní materiály HIT radia FM Plus Interní materiály oddělení vzdělávání Českého rozhlasu Poslech soukromých rozhlasových stanic se zamřením na FM Plus a Frekvenci 1
Vlček, J.: Formát vysílání rozhlasových stanic a jeho proměny v ČR Dostupný z:
Vlček, J.: Formáty rozhlasových stanic Dostupný z:chttp://www.rrtv.cz/fiIe^prava 1998/c25.doc>
34
Rozhovory s: Andreou Ulčovou Miroslavem Škodou Jaroslavou Smolákovou Gerym Weschke Ivankou Konigovou Martinem Proškem Janem Benešovským Václavem Hradeckým
Seznam příloh:
Příloha č. 1
Ukázka playlistů HIT radia FM Plus během jednoho vysílacího dne
Příloha č. 2 Přehled džinglů a další zvukové grafiky využívané v Hit radiu FM Plus.
36
Příloha
37
Monday
TIME
00: 00
A R T
NEWS
10:: 47
I S T
DJ
ROBBIE LUCIE
20:: 04 20:: 34
DJ S T O P S E T COMMERCIAL
29 : 17
SHORT NEWS
33 : 16
SIMPLE
36 : 34
COMMERCIAL
43 : 24 47 : 04 51 : 14 55 : 14 55 : 4 9 59 : 3 6 63 : 11
13/ 3 : 2 8 / F 18/ 4 : 2 9 / C 1:00
BREAK
TRIPPING MEDVÍDEK
: 30 4:00 h o o k kolaz
32
JUST ONE LAST WILD
/
34/ 2:: 5 9 / C
DANCES
1:00 W E L C O M E TO M Y
PLAN
00/ 3:: 1 8 / C
LIFE
2:00
BREAK 19/
LIFE
GHETTO
2 PAC ELTON JOHN PHIL COLLINS BREAK
Total Time
BREAK
for Hour
is
04/ 3:: 4 0 / F
GOSPEL 1
YOU C A N T H U R R Y
07/
LOVE
4 : 10/F 4 :00
(+PROMO) hook kolaz
KATE RYAN U2 ANNA K. ATOMIC KITTEN COMMERCIAL
3:: 2 0 / F 1:30
STOPSET
COMMERCIAL
: 36/
00/ 4 : 0 7 / C
DANCE
(+W,T)
1
DJ
0 3 / 3:: 5 5 / F 07/ 4 : 2 2 / C
(+PROMO)
DES REE
38 : 34
IN/RTIME/E
I S L A N D SUN HIGHLAND
TIME
WILLIAMS
32 : 16
HITRADIO
2:50
KABAT SHANIA TWAIN SARAH CONNOR NATURAL RUSLANA
25:: 10
41 : 54
T I T L E
STOPSET
11:: 47 15:: 42
24 : 34
HOT AC
(+W,T,SHOP)
CLOU ONE MORE
02:; 50 06:: 18
2 8 . 1 1 . 2 0 0 5 - 10 H O D I N
/
12
: 35/
15/ 3:: 4 7 / C 07/ 3:: 3 5 / C
N O C N A ZEMI IF YOU C O M E T O M E
2:00
(+PROMO)
RVYS-FM
65:11 -
Konec stránky
-
—
Monday
28.11.2005
TIME
A
00 : 00 03 : 20 0b : 02 10::1tí 14 : 16 17 : 37 18:: 37 23:: 07 23:: 4 3 26:: 23 30:: 00 32:: 34 35:: 53 36:: 53 41:: 45:: 48 : 53::
23 30 58 03
56:: 30
NEWS
R T
- 10
HODIN
I S T
HITRADIO
T I T L E
IN/RTIME/E
(+W,T,SHOP)
3:20
HELENA ZEŤOVA WHAM ! U2 SHAKIRA
IMPOSSIBLE (UNSTOPPABLE) LAST CHRISTMAS CITY OF BLINDING LIGHTS UNDERNEATH YOUR CLOTHES
DJ S T O P S E T COMMERCIAL BREAK
DJ S T O P S E T COMMERCIAL BREAK
for
30
/
18/ 2:: 4 0 / F 00/ 3: 37 /F 15/ 2: 34 /C
W H E R E V E R YOU WILL
09/ 3: 1 9 / C
GO
1:00 4 : 30
(+PROMO) 21/ 13/ 00/ 21/
4 :07 /C 3: 2 8 / F 4 :0 5 / F 3: 27 /C 2:00
BREAK is
: 36/
ON MY H E A D YOU G O T T A BE (1999 M I X ) N Ě K D Y Š T A C I DAT J E N D E C H
THE POWER OF GOOD-BYE I S L A N D S0N AMERIKA EVERYBODY'S CHANGING
Hour
2 : 42/C 4 : 16/F 3 : 58/C 3 : 21/C 1: 00 4 : 30
hook kolaz
MADONNA CLOU LUCIE KEANE COMMERCIAL
13/ 18/ 33/ 01/
(+PROMO)
ROBBIE WILLIAMS WHITNEY HOUSTON DAN B A R T A DES'REE MEKY ZBIRKA IVA FRUHLINGOVA THE CALLING
Total Time
HOT AC
RVYS-FM
58:30 Konec stránky
Nadpis
Datum Čas Typ události
Program / obsah 1 O T O N E S - n e z a p o m e ň odbavit... V t é h l e hodině musíš jeden pustit, najdeš je v A u d i o V a u l t u v záložce OT + W e e k e n d
28,11.
10:00, 0' Upozorněni
28.11.
10:00, 0' 3 ZPRÁVY Zprávy / poč. / Dl
28.11.
10:00, 0' 5 SPORT Zprávy / poč. / Dl
28,11.
10:00, 0' 29 P O C A S l Zprávy / poč. / Dl 10:00,0' 39 D O P R A V A Zprávy / poč. / Dl
28.11. 28,11. 28.11, 28.11,
Zvuky
01 NEWS, 02NEWS
03WEATHER 04TRAFFIC
10:00,0' 42 L I N K A ŘIDIČŮ Zprávy / poč. / Dl 90 DJ s h o w o p e n e r 10:00, 0' Vstup ze studia
05LINKA
1 3EB 10:10,0' Vstup ze studia
1 3 E B - t e a s i n g Mlsného hráče 10:19, 0' Vstup ze studia 1 3 E B - t e a s i n g Regionu plus 28.11. 10:30, 0' Vstup ze studia 28.11.
28.11.
10:39,0' Soutěž
1 M l s n ý hráč - vyhlášeni
28.11.
10:48, 0' Soutěž
1 M l s n ý hráč - výherce
28.11.
10:55,0' neznáma
1 N á s l e d u j e optional song drop P o k u d zbývá málo času, předposlední (čtvrtý) song ve třetím sweepu nemusiš odehrát.
28.11,
1 3EB 10:58, 0' Vstup ze studia 2 hook 10:58, 0' DJ H O O K S Hook
28,11.
kategorie: HOO
H x x x D D H o o k s x x x - ID skladby z kategorie HUN) D J H E A S Y r DJ Hook Easy D J H M I D Y r DJ Hook Mid D J H B E D Y r DJ Hook Bed
STRUKTURA: 1/ m o d e r á t o r udělá 3EB vstup do konce titulu (případně do ticha) a udělá teasing titulu DJ hook 21 station voice s ID stanice (2 verze) 3/ DJ hook (rádio dostane připravenou d a t a b á z i DJ hooks) 4/ p o d k l a d pro moderaci (2 verze) m o d e r á t o r provádí případný back-sell titulu DJ H o o k a vždy následuje teasing zpráv 5/ r e k l a m n í blok DJ H O O K E A S Y (DJHEASY) popis: cold start + easy station voice použití: před DJ hook v pomalejším tempu DJ H O O K MID (DJHMID) popis: cold start + mid station voice použití: před DJ hook v rychlejším tempu DJ H O O K B E D (DJHBED) p o p i s : cold start použiti: za titulem DJ Hook 28.11.
10:58, 0' 3 t e a s i n g hlavních zpráv VstUD 7P. stuHia
2 8 1 T 11:00,0' 3 ZPRÁVY Zprávy / poč. / Dl
Vyhotovil:
reindlov,
28.11.2005
01NEWS, 02NEWS
09:56:50
Strana
1 ! 2
|
6:00 • 7:00
m i. 2. 3. "
4,
i Ident. 9005858 9001230 9006022 9000986
""~5. ACHC32 6. 9005345 " 7. 9005448 " 8" 9006015 ~"~9. 9000530 10. 9006032 "Ti 9000434 12. ACHC12 13. 9005592 14. 9004966
II
FM Plus
-
4.
5. 6. 7. 8.
I 9. 10.
11. 12. 13.
9003807 ACHC30 9005739 9000533 9006024 9003658 9001039 9005858 9000980 9005575
II
;
|
Pondělí 28.11.2005
Skladba
Intro
|;Openj! End H Time |
CLOU
ISLAND SUN
0:13
F
3:28
ONE MORE TIME
HIGHLAND
0:18
TRIPPING
0:03
C F
4:29
ROBBIE WILLIAMS LUCIE
MEDVÍDEK
0:07
C
4:22
KABAT & SHANIA TWAIN
hook kolaz 32
SARAH CONNOR & NATURAL
JUST ONE LAST DANCE
0:00
C
4:07
RUSLANA
WILD DANCES
0:34
C
2:59
SIMPLE PLAN
WELCOME TO MY LIFE
0:00
C
3:18
DES'REE
LIFE
0:19
F
3:20
2 PAC & ELTON JOHN
GHETTO GOSPEL
0:04
F
3:40
PHIL COLLINS
YOU CAN'T HURRY LOVE
0:07
F
2:50
KATE RYAN & U2
hook kolaz 12
ANNA K.
NOC NA ZEMI
0:15
C
3:47
ATOMIC KITTEN
IF YOU COME TO ME
0:07
C
3:35
Total time 43:50,
10:00 • 11:00 #/č [ _ Ident. 1. 9006002 2. 9001845 ' 3. 9005989
FM hot ÁC mornina
Interpret
II
FM Plus Interpret
HELENA ZEŤOVA
0:00
0:00
Music time 43:50,
-
Non-music time 0:00
FM hot AC dav ||
3:55
II
Skladba
Pondělí 28.11.2005 Intro
Open| I End ] T i m e
C
2:42
0:18
F
4:16
0:33
C C
3:58
IMPOSSIBLE (UNSTOPPABLE)
0:13
WHAM!
LAST CHRISTMAS
U2
CITY OF BLINDING LIGHTS
SHAKIRA
UNDERNEATH YOUR CLOTHES-ALBUH
0:01
3:21 0:00
ROBBIE WILLIAMS & WHITNEY HOU hook kolaz 30 DAN BARTA
ON MY HEAD
0:18
F
2:40
DES'REE
YOU GOTTABE (1999 MIX)
0:00
F
3:37 2:34
0:15
C
WHEREVER YOU WILL GO
0:09
C
3:19
MADONNA
THE POWER OF GOOD-BYE
0:21
C
4:07
CLOU
ISLAND SUN
0:13
F
3:28
LUCIE
AMERIKA
0:00
F
4:05
KEANE
EVERYBODY'S CHANGING
0:21
C
3:27
MEKY ZBIRKA & IVA FRUHLINGOVA NĚKDY ŠTACI DAT JEN DECH THE CALLING
Total time 41:34,
Music time 41:34,
Non-music time 0:00
Daturr
Čas
Nadpis
Typ události
Program / obsah
Zvuky
28.11
05:30, 0' Upozornění
2 N e z a p o m e ň pustit svůj přihlašovací jing
28.11
05:30, 0' 5 3 E B - teasing Regionu plus Vstup ze studia
28.11
05:30,0' 10 Z P R Á V Y ( S T R U Č N É V PŮL) Zprávy / poč. / Dl
28.11
05:31,0' 1 RANNl EXPRES Začátek p o ř a d u
28.11
05:37, 0' 1 DJ s t o p set Vstup ze studia
28.11.
05:39, 0" 1 DJ s t o p set (max.90s) Vstup ze studia
28.11.
05:49, 0' 1 DJ s t o p set Vstup ze studia
28.11.
05:55, 0' neznáma
1 N á s l e d u j e optional song drop P o k u d zbývá málo času, poslední song p ř e d 3 . r e k l a m n í m blokem nemusíš odehrát
28.11.
06:00, 0' Upozorněni
1 V ý m ě n a kazety !!! N e z a p o m e ň vyměnit kazetu v m o n i t o r o v a c í m videu. K a z e t u j e nutno p ř e p n o u t na LP (Long Play)!
28.11.
06:00, 0' 3 ZPRÁVY Zprávy / poč. / Dl
28.11.
06:00, 0' 5 SPORT Zprávy / poč. / Dl
28.11.
06:00, 0' 29 P O Č A S l Zprávy / poč. 1 Dl
03WEATHER
28.11.
06:00, 0' 39 D O P R A V A Zprávy / poč. / Dl
04TRAFFIC
28.11.
06:00, 0' 42 L I N K A Ř I D I Č Ů Zprávy / poč. / Dl
05LINKA
28.11.
06:00, 0' 90 D J s h o w o p e n e r Vstup ze studia
28.11.
06:10,0' 1 3EB Vstup ze studia
28.11.
06:10, 0' 1 DJ s t o p set (max.60s) Vstup ze studia
28.11.
06:14, 0' 1 3EB Vstup ze studia
28.11.
06:19, 0' 1 D J s t o p set (max.30s) Vstup ze studia
28.11.
06:27, 0' neznáma
28.11.
06:30, 0' 1 3 E B - t e a s i n g Regionu plus Vstup ze studia
28.11.
06:30,0' 10 Z P R Á V Y ( S T R U Č N É V PŮL) Zprávy i poč. / Dl
10NEWS30, 11NEWS30
28.11.
06:30, 0' 39 D O P R A V A Zprávy / poč. / Dl
04TRAFFIC
28.11.
06:30, 0' 42 L I N K A Ř I D I Č Ů Zprávy / poč. / Dl
05LINKA
28.11.
06:37, 0' 1 DJ s t o p set (max.30s) Vstup ze studia
10NEWS30, 11NEWS30
(max.30s)
(max.30s)
01 NEWS, 02NEWS
1 N á s l e d u j e optional song drop P o k u d j e málo času, poslední song před R e g i o n e m Plus nemusíš odehrát.
28. 11. 06:39, 0' 1 DJ s t o p set (max.90s) Vstup ze studia $.11. 06:45, 0' 1 N á s l e d u j e optional song drop neznáma P o k u d z b ý v á málo času, poslední song p ř e d 3 . r e k l a m n í m blokem nemusíš odehrát. 28.11. 06:49, 0' 1 DJ s t o p set (max.30s) _Vstup ze studia 28.11. 06:58, 0' 1 3EB Vstup ze studia
A Vyhotovil: reindlov,
28.11.2005
09:54:46
Strana
1 / 4
Dalum
čas
Nadpis
Typ události
Program / obsah
^TrPošíSM Hook
7
2
hook DJ HOOKS
Zvuky
kategorie: HOO
Hxxx 3 Hooksxxx - ID skladby z kategorie HUN) D J H E A S Y f l D J Hook Easy D J H M I D Y n D J Hook Mid D J H B E D Y O D J Hook Bed
STRUKTURA: 1/ moderátor udělá 3EB vstup do konce titulu (případně do ticha) a udělá teasing titulu DJ hook 21 station voice s ID stanice (2 verze) 3/ DJ hook (rádio dostane připravenou databázi DJ hooks) 4/ podklad pro moderaci (2 verze) moderátor provádí případný back-sell titulu DJ Hook a vždy následuje teasing zpráv 51 reklamní blok DJ HOOK EASY (DJHEASY) popis: cold start + easy station voice použití: před DJ hook v pomalejším tempu DJ H O O K MID (DJHMID) popis: cold start + mid station voice použiti: před DJ hook v rychlejším tempu DJ HOOK BED (DJHBED) popis: cold start použiti: za titulem DJ Hook 28.11. 06:58 , 0' 3 teasing hlavních zpráv Vstup ze studia 28.11. 07:00,0' 3 ZPRÁVY Zprávy / p o č . / Dl 28.11. 07:00,0' 5 SPORT Zprávy / poč. / Dl 28.11. 07:00,0' 29 P O Č A S l Zprávy/poč./Dl 28.11. 07:00,0' 39 D O P R A V A Zprávy / poč. / Dl t 28.11. 07:00,0' 42 LINKA ŘIDIČŮ Zprávy / poč. / Dl 28.11. 07:00, 0' 90 DJ show opener Vstup ze studia 28.11. 07:10 , 0' 1 3EB Vstup ze studia 28.11. 07:10 , 0' 1 DJ stop set (max.60s) Vstup ze studia 28.11. 07:14 , 0' 1 3EB Vstup ze studia 28.11. 07:19,0' 1 DJ stop set (max.30s) Vstup ze studia 28.11. 07:27,0' 1 Následuje optional song drop neznáma Pokud je málo času, poslední song před Regionem Plus nemusíš odehrát. 07:30, 0' 1 3EB - teasing Regionu plus Vstup ze studia 2811. 07:30,0' 10 ZPRÁVY (STRUČNĚ V PUL) Zprávy / poc. / Dl !!•'•
S
U
,
r
0
P
R
A
V
A
01 NEWS, 02NEWS
n„1Il:jTUCD 03WEATHER
„1TD,_,. 04TRAFFIC 05LINKA
1 0 N E W S30,11NEWS30
5 S - S E
2TTT~07:30, 0' 42 LINKA ŘIDIČŮ _ 05LINKA _Zprávy / poč. / Dl 28 11- 07:37, 0' 1 DJ stop set (max.30s) - narozeniny: teasing Vstup ze studia
Vyhotovil: reindlov,
28.11.2005
09:54:46
Strana
1
/
4
Datum
čas
Nadpis
Typ události
Program / obsah
Zvukv
1 D J s t o p set (max.90s) - narozeniny: vstup 28.11. 07:39, 0' V s t u p ze studia 28.11. 07:45, 0' neznáma
1 N á s l e d u j e optional song drop P o k u d zbývá málo času, poslední song p ř e d 3 . r e k l a m n í m blokem nemusíš odehrát
1 28.11. 07:49, 0' Vstup ze studia 1 28.11. 07:58, 0' Vstup ze studia 2 28.11. 07:58, 0' Hook
D J s t o p set
(max.30s)
3EB
—
hook DJ H O O K S
—
kategorie: HOO
Hxxx 3 Hooksxxx - ID skladby z kategorie HUN) D J H E A S Y D D J Hook Easy D J H M I D Y D D J Hook Mid D J H B E D Y D D J Hook Bed
STRUKTURA: 1/ m o d e r á t o r udělá 3EB vstup do konce titulu (případně do ticha) a udělá teasing titulu DJ hook 2/ station voice s ID stanice (2 verze) 3/ DJ h o o k (rádio dostane připravenou d a t a b á z i DJ hooks) 4 / p o d k l a d pro moderaci (2 verze) m o d e r á t o r provádí případný back-sell titulu DJ H o o k a vždy následuje teasing zpráv 5/ r e k l a m n í blok D J H O O K E A S Y (DJHEASY) p o p i s : c o l d start + easy station voice použití: před DJ hook v pomalejším tempu D J H O O K MID (DJHMID) p o p i s : c o l d start + mid station voice p o u ž i t i : před DJ hook v rychlejším tempu DJ H O O K BED (DJHBED) p o p i s : c o l d start 28.11. 0 7 : 5 8 , 0 ' 3 t e a s i n g hlavních zpráv Vstup ze studia 28.11. 0 8 : 0 0 , 0 ' 3 ZPRÁVY Zprávy / poč. / Dl 28.11. 0 8 : 0 0 , 0 ' 5 SPORT Zprávy / poč. / Dl
01NEWS, 02NEWS
28.11. 0 8 : 0 0 , 0 ' 29 P O Č A S Í __ Zprávy / poč. / Dl
03WEATHER
08:00,0' 39 D O P R A V A Zprávy / poč. / Dl
04TRAFFIC
21-11. 08:00,0' 42 L I N K A Ř I D I Č Ů Zprávy / poč. / Dl
05LINKA
08:00, 0' 90 DJ s h o w o p e n e r Vstup ze studia 08:10,1' 1 DJ s t o p set (max.60s) - horoskop Vstup ze studia H o r oUOÍVUfjy s k o p y jJOUU s o u předtočené, I IUI p i c u i u u u n u , když rvvij je budeš
HORPOFM
u v á d ě t , j s o u od astroložky Sylvy 08:10,0' 1 3EB Vstup ze studia 08:14, 0' 1 3EB Vstup ze studia 08:19,0' 1 DJ s t o p set Vstup ze studia 08:27, 0' neznáma
Vyhotovil: reindlov,
(max.30s)
1 N á s l e d u j e optional song drop P o k u d j e málo času, poslední song před R e g i o n e m Plus nemusíš odehrát.
28.11.2005
09:54:46
Strana
1
/ 4
Nadpis
Datum Typ události
Program / obsah
^pi—OSTŠO. 0*
Zvuky
1 3 E B - t e a s i n g R e g i o n u plus
\ / s i u p z e studia 2gJj __ Ó8Í30T0'
10 Z P R Á V Y ( S T R U Č N É V PUL)
7práw / poč. / Dl t H Í M i Ó ^ 2811
42 L I N K A
10NEWS30, 11NEWS30
ŘIDIČŮ
' ^ I H O ^ D L
05LINKA
1 08:37, 0' DJ s t o p set (max.30s) Vstup ze studia 1 ^-pp-gg^gTo 1 DJ s t o p set (max.90s) Vstup ze studia jjTfj 08 45, 0' 1 N á s l e d u j e optional s o n g drop neznáma P o k u d z b ý v á m á l o času, poslední song p ř e d 3 . r e k l a m n í m b l o k e m n e m u s i š odehrát.
28.1
08Í497^ 1 DJ s t o p set Vstup ze studia 26.11. 08:58,0' Vstup ze studia
1
28 11
2 hook DJ H O O K S
08:58,0' Hook
(max.30s)
3EB
kategorie: HOO
Hxxx 3 H o o k s x x x - ID skladby z kategorie HUN) D J H E A S Y U D J Hook Easy D J H M I D Y n D J Hook Mid D J H B E D Y D D J Hook Bed
STRUKTURA: 1/ m o d e r á t o r udělá 3EB vstup do konce titulu ( p ř í p a d n ě do ticha) a udělá teasing titulu D J hook 2/ s t a t i o n v o i c e s ID stanice (2 verze) 3/ DJ h o o k (rádio dostane připravenou d a t a b á z i DJ hooks) 4/ p o d k l a d pro moderaci (2 verze) m o d e r á t o r provádí případný back-sell titulu DJ H o o k a vždy následuje teasing zpráv 5/ r e k l a m n í blok DJ H O O K E A S Y (DJHEASY) popis: c o l d start + easy station voice použití: p ř e d DJ hook v pomalejším t e m p u DJ H O O K MID (DJHMID) popis: cold start + mid station voice použití: před DJ hook v rychlejším tempu DJ H O O K B E D (DJHBED) popis: c o l d start použití: za titulem DJ Hook 08:58, 0' 3 t e a s i n g hlavních zpráv Vstup ze studia " 09:00, 0' 1 DOPOLEDNI SHOW Začátek pořadu ° S ' i p o , , D Í
i 2 P R A V Y
01NEWS. 02NEWS_
09:00, 0' 5 SPORT Zprávy / poč. / Dl 09:00,0' 29 P O Č A S Í . Zprávy / p o č . / D l
ÍIHA/FATHFR 03WEATHER
09:00, 0' 39 D O P R A V A Zprávy / poč. / Dl
rwTRAFFIC 04TRAFFIC
09:00,0' 42 L I N K A Ř I D I Č Ů _Zprávy / poč. / Dl
„. 05UNKA
09:00, 0' 90 DJ s h o w o p e n e r Vstup ze studia
Strana Vyhotovil: reindlov,
28.11.2005
09:54:46
414
Příloha
S U N M t D I A Další s t r u k t u r y e l e m e n t ů :
Stínger - krátký hudební prvek, většinou sloužící k ukončení podkladů může obsahovat SV (stationvoice) Shotgun - velmi krátký a většinou úderný ostře zakončený hudební prvek bez SV Openner - prvek v Tag formě, doplněný SV, který označuje část dne (Daypart) nebo jméno Show ( Showname). Používá se k zahájení hodiny. Hybrid - prvek ve formě Donut, naplněný SV, nebo jinými prvky (posluchači, tento prvek j e plně předprodukován a DJ ho pouze odbaví
),
Drop in - suchy SV, nebo zprocesovany SV Stager - nemelodicky prvek umělého původu (napr. svist, whoosh ....) Sweeper - kombinace Drop In a Stageru Hook - krátký úsek napr. songu, který ho nejlépe vystihuje (většinou je to začátek refrénu, ale není to pravidlo), může to být také i sestřižený posluchač Hook Collage - kombinace SV, Sweepru, Hooku. Využívá se např. pro sdělení hudebního positioningu (kombinace SV, posluchačů, a hudebních Hooku) Listener - posluchač v originálním znění (O-tone) - třeba telefonát Trailer a Anonce - elementy, které mají za úkol sdělit informace posluchači, např. o soutěži. Trailer obsahuje sponzora. Back Seller - Anonce se zpětným obsahem, shrnuje (znovuprodává) něco co sejiž stalo (klasický případ j e Back Seli ranní show) Mu Bed (Music Bed) - hudební podklad, pro DJ, měl by být v kontextu s obsahem DJ vstupu a s celkovým výrazem stanice SFX - reálné i nereálné efekty Design - zvukový prvek spojující všechny části kampaně, pokud ho posluchač uslyší měl by vědět ke o které kampani je právě „řeč" Life Reader - vstup moderátora
