SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

Tento studijní materiál vznikl v rámci projektu „Inovace systému odborných praxí a volitelných předmětů na VOŠ Jabok“ (CZ.2.17/3.1.00/36073)

SPECIFICKÉ ZVLÁŠTNOSTI OSOB S MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

Proč? 





Na co se zaměřit při specifické práci s lidmi s postižením? Čeho se vyvarovat, na co dávat pozor. MENTÁLNÍ RETARDACE JE ŠIROKÝ POJEM!

samostatno st

sebeurčení

rovina individuálních kompetencí

sebeobsluh a

interakce

rovina sociálních kompetencí

orientace

komunikac e

Smyslová percepce Nevytváří se rychle diferenční podmíněné spoje v mozku  Zpomalenost tempa vnímání, zúžení rozsahu vnímání  Nedostatečné diferencování detailů a celků  Nedostatečné vnímání prostoru a času  Inaktivita vnímání – neprojevuje snahu  Špatná koordinace pohybu, snížená citlivost hmatových vjemů

Vizuální percepce To, co člověk vidí očima, není jen obraz předmětu na sítnici oka, ale výsledek životní zkušenosti – dokážeme viděnému rozumět (rozlišovat detaily a integrovat je do celku)  Špatné rozlišení stejných podobných obrázků, písmen, rozlišování detailů na obrázku, tvaru a počtu, směru  Není schopnost vnímat komplexně, celek jako soubor detailů, ulpívání na detailech  Nesystematická koordinace očních pohybů, přeskakování, přetažení čar…

Analytický stupeň vnímání

Sluchová percepce 





Špatný fonematický sluch – opožděné utváření řeči –pozor při muzikoterapii Potíže při sluchové analýze a syntéze Kvalita pozornosti ovlivňuje kvalitu sluchového vnímání – zvukové podněty nelze vnímat libovolně dlouho

Zásady motorického vývoje Od všeobecných pohybů ke specifickým  Podle kefalokaudálního zákona  Od hlavní osy těla k obvodu  Od symetrických pohybů k asymetrickým  Od cyklických pohybů k acyklickým Narušení motoriky podle stupně postižení 

Jemná motorika 



Kromě pohybů rukou, uchopování předmětů, manipulace s předměty v širším pojetí zahrnuje i grafomotoriku, logomotoriku, mimiku, oromotoriku, vizuomotoriku Menší obratnost při jemných pracích, kreslení, psaní, u každého dítěte jinak, výrazné rozdíly podle hloubky postižení  Zapínání

knoflíků, zavazování tkaniček, uchopování drobných věcí, navlékání, stříhání…

Psychomotorika 





Pohybový projev odrážející okamžitý psychický stav člověka Dítě může vnímat své psychické stavy, ale jejich motorické vyjádření může být změněno Pohybová neobratnost, neschopnost pohybové odpovědi, neadekvátní psychické zpracování situace – pak afekt, který se jeví jako neopodstatněný, neadekvátní motorické reakce

Myšlenkové operace     



Omezená zásoba představ Malá znalost zacházení s předměty Snížená zkušenost v oblasti komunikace Deficit v oblasti vývoje řeči Nízká úroveň abstrakce – lze abstrakce barev nebo např. rozlišení hodně – málo Generalizace – špatné osvojování pravidel, obecných pojmů, mechanické učení

Myšlení Konkrétní – vytváří se vztahy mezi aktuálně vnímanými objekty/jevy Abstraktní – vytváření vztahů jen na základě pojmů  Myšlení je konkrétní, stereotypní, rigidní, chyby v analýze a syntéze  Nekritičnost myšlení  U hlubších postižení kvalita narušena tak, že pro alternativní komunikaci nejsou schopny využít dvojrozměrných předmětů (foto, obrázky) a potřebují předměty reálné.

Pozornost 

 

Záměrná pozornost – omezený rozsah sledovaného pole, nestálá, snížená schopnost až neschopnost věnovat se více činnostem najednou; ulpívavá Se zvyšující kvantitou stoupá počet chyb Vysoká míra unavitelnosti –zhoršuje i případný současný výskyt epilepsie a ADHD

Paměť 





Nové poznatky si osvojují pomalu, s mnohonásobným opakováním, přitom opakování je v podstatě jedinou možností reedukace, opakovat v různých kontextech Problémy se znovuvybavením, rychlejší vyhasínání Spíše mechanická paměť než logická

Emotivita   



 

Netlumená intenzita emocí Citová otevřenost – nižší úroveň seberegulace City dynamikou a intenzitou neadekvátní k podnětům Egocentrické emoce – ovlivňují tvorbu postojů a hodnot Časté podléhání afektu, poruchy nálad Obtížné vytváření vyšších citů – smysl pro povinnost, odpovědnost, svědomí

Volní vlastnosti  





Nedostatek až ztráta vůle, je třeba procvičovat Není schopnost podřídit chování splnění úkolu, automaticky řídit jednání Způsobeno i nízkou schopností sebekontroly, zvýšenou impulzivností, citovou labilitou, agresivitou nebo úzkostností a pasivitou Důležitá motivace, zejména materiální

Sebehodnocení 





 

Výrazně ovlivněno názory osoby, ke které mají citový vztah Může být zvýšené Souvisí i s neschopností odhadnout své reálné možnosti Roli hraje výchova a motivace Je třeba utvářet, významná součást osobnosti

Orientace   

Orientace v čase Poruchy vnímání časového sledu Poruchy ve vnímání tělesného schématu

Komunikace     



Vždy vztahová, vyžaduje sociální podmínky U MP prostředkem i cílem učení Rozvoj sociálních kompetencí Rozvoj poznávacích procesů Spojovat v přehledné zážitky a zkušenosti, komunikovat v různých sociálních situacích Propojení nabytých vědomostí s praktickým životem







Učení se novým věcem zásadně v souvislosti, trénovat v kontextu individuálního i společného zážitku Nové naučené propojovat s běžným životem (kdy toto děláš?...), procvičovat v různých kontextech Pro osoby s hlubším postižením má smysl činnost jako taková

Aplikace na další postižení?      

 

Vizuální percepce Sluchová percepce Jemná motorika Psychomotorika Myšlení Pozornost Paměť Emotivita

   

Volní vlastnosti Sebehodnocení Orientace Komunikace