Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Hostýnské vrchy CZ

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu

Hostýnské vrchy CZ0724429

1. Základní identifikační a popisné údaje 1.1 Základní údaje Název: Hostýnské vrchy Kód lokality: CZ0724429 Kód lokality v ÚSOP: 5589 Rozloha (ha): 2396,5918 Biogeografická oblast: kontinentální Zařazení EVL na evropský seznam: 2011/64/EU Nařízení vlády o stanovení národního seznamu EVL: nařízení vlády č. 318/2013 Sb., příloha 977

1.2 Způsob zajištění ochrany Zvláště chráněná území (ZCHÚ) Celková rozloha ZCHÚ (ha): 200,1426 Relativní rozloha ZCHÚ (%): 8,4 Specifikace ZCHÚ Kód ÚSOP 259 623 631 1360 622 1219 621

Kategorie PP PR PR PR PR PR PR

Název Na Jančích Čerňava Kelčský Javorník Obřany Smrdutá Sochová Tesák

Ochranné pásmo zvláště chráněného území (OP ZCHÚ) Celková rozloha OP ZCHÚ (ha): 80,6986 Relativní rozloha OP ZCHÚ (%): 3,4 Navrhované kategorie ZCHÚ podle platného nařízení vlády přírodní rezervace - část, přírodní památka - část Poznámkové pole ke způsobu zajištění ochrany Dne 29. 6. 2015 bylo schváleno usnesením Rady Zlínského kraje nařízení Zlínského kraje o zřízení PP Bludný, PR Čerňava, PP Loučka pod Bukovinou, PP Nádrž Tesák, PP Orlí hnízdo a PP Pavlínka. V době zpracování SDO ještě nebylo k dispozici oficiální vymezení ZCHÚ, proto zde není údaj o překryvu s EVL. Smluvní ochrana dle § 39 ZOPK NENÍ Základní ochrana dle § 45c, odst. 2 ZOPK Celková rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (ha): 2115,7506 Relativní rozloha území chráněného dle režimu základní ochrany (%): 88,3 Jiná území chráněná podle národní legislativy, evropské legislativy nebo mezinárodních úmluv v překryvu s EVL Ptačí oblasti Celková rozloha ptačích oblastí (ha): 2395,5671 Relativní rozloha ptačích oblastí (%): 100 Specifikace ptačích oblastí Kód ptačí oblasti CZ0721024

Kód ÚSOP 2309

Název Hostýnské vrchy

1.3 Územně správní příslušnost Zlínský kraj Dotčené obce Chvalčov, Loukov, Osíčko, Rajnochovice, Rusava

Dotčená katastrální území Chvalčov, Loukov u Bystřice pod Hostýnem, Příkazy u Osíčka, Rajnochovice, Rusava

1.4 Stručná charakteristika území Ekotop Geologie: Území je tvořeno flyšovými sedimenty pískovcového vývoje se střídáním pískovců a jílovců s převahou pískovců. Geomorfologie: Lokalita spadá do Hostýnsko-vsetínské hornatiny, podcelku Hostýnských vrchů, okrsku Rusavské hornatiny. Jedná se o plochou hornatinu budovanou paleogenními flyšovými pískovci a jílovci soláňských vrstev, tvořenou hřbety SV-JZ směru se stopami zarovnaného povrchu, spadající na čele magurského příkrovu příkrými srázy. Reliéf: Reliéf je svažitý, tvořený ostře zaříznutými údolími Bystřičky a Rozsošného potoka a jejich přítoků. Pedologie: V půdním pokryvu převažují kambizemě (modální, dystrická). Krajinná charakteristika: Zalesněná podmáčená a vlhká stanoviště s prameništi a neregulovanými potoky v zaříznutých údolích.

Biota Lesní biotopy náleží především ke květnatým bučinám (L5.1) s typickými karpatskými druhy asociace Dentario enneaphylli-Fagetum. V menší míře jsou zastoupeny bučiny acidofilní (L5.4) asociace LuzuloFagetum, jak přirozené na pískovcových výchozech skal, tak sekundárně okyselené lesnickým hospodařením (výsadba smrkových monokultur na úživnějších stanovištích, Fagetum nudum jako následek holosečí). Na prudkých svazích jsou vyvinuty suťové lesy (L4) asociace Mercuriali-Fraxinetum s dominantním jasanem ztepilým (Fraxinus excelsior) a javorem klenem (Acer pseudoplatanus), místy vtroušená jedle bělokorá (Abies alba). Vyvinuté bývá i keřové patro a druhově bohatší patro bylinné. Okrajovými biotopy jsou v rámci lokality karpatské dubohabřiny (L3.3B) v nižších polohách a údolní jasanovo-olšové luhy (L2.2) asociace Stellario nemorum-Alnetum glutinosae podél toků či pramenných oblastí. V závislosti na hospodářském lesnickém využívání území zde tvoří stále asi 26 % rozlohy EVL lesní kultury s nepůvodními jehličnatými dřevinami (X9A). Z nelesní vegetace jsou zastoupeny biotopy zahrnující mezofilní ovsíkové louky (T1.1), vlhká tužebníková lada (T1.6), roztroušeně luční i lesní prameniště (R1). V malé míře je rozšířená vegetace devětsilových lemů horských potoků (M5), která však vykazuje vyšší míru degradace. Vzácně se vyskytují střídavě vlhké bezkolencové louky (T1.9). Z geologických útvarů se zde nacházejí četné skalní útvary a nepřístupné jeskynní systémy (S3B). V oblasti skalních hřbetů zde navazuje štěrbinová vegetace skal a drolin (S1.2) se sporadickou vegetací mechorostů a kapraďorostů. Vlivem zvětrávání a gravitačních pohybů skal vznikají balvanité a kamenité sutě kde se vyvinuly zachovalé suťové lesy. Díky pestrému složení lesních společenstev je lokalita zajímavá i ze zoologického hlediska. Rozsáhlé lesní biotopy jsou vhodným hnízdištěm řady druhů ptáků. Zbytky původních bukových a jedlobukových porostů pralesního charakteru jsou nejvýznamnějšími lokalitami strakapouda bělohřbetého (Dendrocopos leucotos) v Hostýnských vrších. Významným druhem je i lejsek malý (Ficedula parva), který poměrně hojně obývá horské lesy s převahou buků. Oba zmiňované druhy jsou předmětem ochrany v Ptačí oblasti - Hostýnské vrchy, která zaujímá oblast cca 5000 ha a územně se překrývá s územím EVL. Druhově bohatá je také fauna obojživelníků vázaná na četné drobné vodoteče, tůně a mokřadní biotopy. Zajímavým a významným biotopem je bývalá požární nádrž u rekreačního střediska Na Tesáku, kde se v hojném počtu vyskytují tři druhy čolků.

Nejvýznamnějším zástupce z nich, čolek karpatský (Triturus montandoni), je i předmětem ochrany v daném území. Stejně významná je i fauna bezobratlých v čele s evropsky významným druhem, střevlíkem hrbolatým (Carabus variolosus), jež je vázaný na břehy vodních toků, prameniště a mrtvé dřevo. Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů (dle vyhlášky č. 395/1992 Sb.) v EVL: kriticky ohrožené druhy: cévnaté rostliny: krtičník jarní (Scrophularia vernalis), prstnatec plamatý sedmihradský (Dactylorhiza maculata subsp. transsilvanica), sklenobýl bezlistý (Epipogium aphyllum), snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) brouci: roháček jedlový (Ceruchus chrysomelinus) obojživelníci: čolek karpatský (Triturus montandoni) ptáci: sokol stěhovavý (Falco peregrinus), orel skalní (Aquila chrysaetos) silně ohrožené druhy: cévnaté rostliny: hlavinka horská (Traunsteinera globosa), mečík střechovitý (Gladiolus imbricatus), prstnatec bezový (Dactylorhiza sambucina), vstavač mužský znamenaný (Orchis mascula subsp. signifera), vstavač bledý (Orchis pallens), vstavač osmahlý (Orchis ustulata) brouci: střevlík hrbolatý (Carabus variolosus), lesák rumělkový (Cucujus cinnaberinus) obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina), kuňka žlutobřichá (Bombina variegata), č. horský (Triturus alpestris), č. obecný (Triturus vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra) plazi: ještěrka obecná (Lacerta agilis) a j. živorodá (Zootoca vivipara) ptáci: čáp černý (Ciconia nigra), strakapoud bělohřbetý (Dendrocopos leucotos), datlík tříprstý (Picoides tridactylus), lejsek malý (Ficedula parva), kos horský (Turdus torquatus), holub doupňák (Columba oenas), ledňáček říční (Alcedo atthis) savci: netopýr ušatý (Plecotus auritus), n. vodní (Myotis daubentonii) ohrožené druhy: cévnaté rostliny: kruštík modrofialový (Epipactis purpurata), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva), okrotice bílá (Cephalanthera damasonium), okrotice dlouholistá (Cephalanthera longifolia), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis subsp. majalis), prstnatec Fuchsův (Dactylorhiza fuchsii subsp. fuchsii) brouci: střevlík nepravidelný (Carabus irregularis) obojživelníci: ropucha obecná (Bufo bufo) ptáci: ťuhýk obecný (Lanius collurio), krkavec velký (Corvus corax), sluka lesní (Scolopax rusticola) Další významné druhy rostlin a živočichů (dle Červeného seznamu ČR, kategorie ohrožení IUCN) v EVL: kriticky ohrožené druhy: cévnaté rostliny: bělolist obecný (Filago vulgaris) brouci: rýhovec pralesní (Rhysodes sulcatus), Mycetoma suturale ohrožené druhy: cévnaté rostliny: bika žlutavá (Luzula luzulina), hnilák lysý (Monotropa hypophegea), kozlík celolistý (Valeriana simplicifolia) zranitelné druhy: cévnaté rostliny: čistec alpínský (Stachys alpina), hořec brvitý (Gentianopsis ciliata), jmelí bílé jedlové (Viscum album subsp. abietis) mechorosty: šikoušek zelený (Buxbaumia viridis), dřevomilka různolistá (Callicladium haldanianum), orlíček obecný (Aquilegia vulgaris) brouci: Liodopria serricornis, Melandrya caraboides, Conopalpus testaceus vážky: páskovec dvojzubý (Cordulegaster bidentata) měkkýši: modranka karpatská (Bielzia coerulans) ptáci: žluna šedá (Picus canus) téměř ohrožené druhy: cévnaté rostliny: lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) obojživelníci: skokan hnědý (Rana temporaria)

2. Stav EVL a předmětů ochrany 2.1 Předměty ochrany a jejich cílový stav Stanoviště Kód předmětu ochrany:

8310

Název předmětu ochrany: Jeskyně nepřístupné veřejnosti Rozloha (ha): 0,01 Relativní rozloha (%): 0 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení. Kód předmětu ochrany:

9110

Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Rozloha (ha): 529,2751 Relativní rozloha (%): 22,08 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: významná hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení aktivním managementem u porostů s přírodě blízkou skladbou, a pomístné zlepšení stavu oproti stavu při vyhlášení u porostů s pozměněnou druhovou skladbou. Kód předmětu ochrany:

9130

Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Rozloha (ha): 756,0151 Relativní rozloha (%): 31,55 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení aktivním managementem. Kód předmětu ochrany:

9180 *

Název předmětu ochrany: Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Rozloha (ha): 248,7634 Relativní rozloha (%): 10,38 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu: dobrá hodnota Cílový stav předmětu ochrany: Zachování stavu předmětu ochrany jako při vyhlášení aktivním managementem. * označuje prioritní stanoviště

Druhy Název předmětu ochrany:

střevlík hrbolatý Carabus variolosus

Kód předmětu ochrany: 4014 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

dobré zachování

přítomná

2%≥p>0%

Celkové hodnocení populace není dobrá izolovaná, leží hodnota uvnitř areálu rozšíření druhu

Cílový stav předmětu ochrany: Zachování předmětu ochrany včetně jeho biotopu jako při vyhlášení. Název předmětu ochrany:

čolek karpatský Triturus montandoni

Kód předmětu ochrany: 2001 Stav předmětu ochrany při zařazení EVL do Evropského seznamu Populace

Min

Max

Jednotka Kategorie Podíl populace

Zachovalost Izolace

stálá populace

-

-

-

vynikající zachování

přítomná

2%≥p>0%

Celkové hodnocení populace není vynikající izolovaná, ale hodnota je na okraji areálu rozšíření druhu

Cílový stav předmětu ochrany: Dlouhodobým cílem je zachování životaschopné populace předmětu ochrany, včetně jeho biotopu minimálně na stejné úrovni jako v době při vyhlášení.

2.2 Nároky předmětů ochrany Stanoviště Kód předmětu ochrany: Název předmětu ochrany:

8310 Jeskyně nepřístupné veřejnosti

Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop S3B Jeskyně nepřístupné veřejnosti. Každá jeskyně představuje unikátní přírodní jev, dochovávající složité vazby mezi živou a neživou přírodou. V jeskyních jsou dvě ekologicky odlišná prostředí: ústí s dosahem slunečního svitu a temné vnitřní prostory. Jeskynní ústí a převisy jsou extrémně suché, protože pod skalní klenbou zcela převažují horizontální srážky. Vnitřní prostory jeskyní jsou charakterizovány absencí světla, vyrovnanou nízkou teplotou, stále vysokou relativní vzdušnou vlhkostí a převahou skalních povrchů. Morfologicky krajní typy jeskyní jsou na jedné straně dlouhé rozvětvené jeskynní systémy přecházející v síť plazivek a komunikující s povrchem relativně úzkým, málo nápadným ústím, na druhé straně krátké otevřené jeskyně, tzv. abri, s výrazným širokým portálem, podobné skalním převisům. Vnitřní prostředí jeskyní je biologicky významné, a to hlavně jako úkryt netopýrů (Chiroptera), ale i výskytem bezobratlých (např. některých pavouků). Z hlediska botanického jsou zajímavé nárůsty kořenů dřevin v pískovcových jeskyních vytvořených mělce pod povrchem. Jeskyně velmi citlivě reaguje na veškeré vnitřní i venkovní podněty. V ústí jeskyní turistické aktivity, ve vnitřních prostorách amatérské i rádoby profesionální průzkumy, zejména spojené s výkopem jeskynních sedimentů. Management jeskyní, které nejsou přístupné veřejnosti, spočívá v zamezení jakýmkoliv neodborným aktivitám v ústí i vnitřních prostorách jeskyně. Pro ochranu jeskyní je důležité omezit vstup člověka a veškeré lidské činnosti v jeskyních jen na nejnutnější míru. Fyzická ochrana jeskyní se zabezpečuje pevnými uzamykatelnými mřížovými uzávěrami, které umožní větrání jeskyní a přirozenou migraci živočichů.

Kód předmětu ochrany: Název předmětu ochrany:

9110 Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop L5.4 Acidofilní bučiny. Jedná se o listnaté nebo smíšené lesy na kyselých až neutrálních, minerálně chudých půdách. Zahrnují široké spektrum stanovišť 3.-6. lesního vegetačního stupně, místy sestupují níže (severní svahy). V druhové skladbě porostů převažuje buk lesní (Fagus sylvatica) s příměsí dalších listnáčů, jako je javor klen (Acer pseudoplatanus), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Q. robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) aj., popř. jehličnanů, jako je jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies). Zastoupení jednotlivých dřevin kolísá úměrně k rozpětí podmínek, které daný typ stanoviště pokrývá. Obecně je ale ve všech acidofilních bučinách problémem nedostatečné množství jedle. K přirozeným vlastnostem bukových lesů patří v určité části vývoje tvorba jedné souvislé etáže. V důsledku nedostatku živin keřové patro většinou chybí nebo má malou pokryvnost. Pokud je vyvinuto, zmlazují se v něm dřeviny stromového patra. Bylinné patro je chudé, s převahou běžných acidofilních druhů. Charakter většiny porostů předurčuje jeho vhodnost k hospodářskému využití. Intenzivním hospodařením a nevhodnou umělou obnovou s preferencí smrku dochází k přeměně na lesy s převahou smrku a s tím spojenému riziku přemnožení kalamitních hmyzích škůdců. V neposlední řadě jsou významným faktorem vysoké stavy spárkaté zvěře, bránící účinnému rozvoji přirozené i umělé obnovy. Pro ochranu stanovišť acidofilních bučin je důležité především omezení zvyšování podílu smrku či jiných stanovištně či geograficky nepůvodních dřevin a omezení holosečného hospodaření. Na konkrétních lokalitách s předpokládaným přirozeným výskytem borovice lesní nebo smrku ztepilého nezvyšovat jejich celkové zastoupení nad hodnoty odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě výskytu kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty, chemické prostředky využívat jen v nezbytně nutné míře. Jako prevence by se mělo zajistit včasné zpracování nahodilých těžeb smrku. V porostech, kde je výskyt jedle pod úrovní jejího přirozeného zastoupení, je nutný alespoň současný podíl zachovat. Tam, kde se vyskytuje ve větším množství, je vhodné zajistit její podíl odpovídající přirozené skladbě lesa. V případě výskytu acidofilních bučin na extrémních stanovištích je prvořadá půdoochranná funkce lesa. Pro úspěšnou přirozenou obnovu lesa je nezbytné snižování stavu spárkaté zvěře, případnou umělou obnovu spolu s přirozeným zmlazením účinně chránit. Při výsadbách cíleně vnášet chybějící dřeviny, hlavně jedli, při výchově vytvářet věkově a výškově diferencovaný porost. Kód předmětu ochrany: Název předmětu ochrany:

9130 Bučiny asociace Asperulo-Fagetum

Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop L5.1 Květnaté bučiny. Zahrnují široké spektrum stanovišť 3.-5. lesního vegetačního stupně, místy sestupují níže (severní svahy). Jejich výskyt je vázán hlavně na minerálně bohatší půdotvorné substráty, obvykle kambizemní půdy s rychlou mineralizací humusu. Na minerálně chudším podloží je formace vyvinuta na deluviálních polohách, hlubších půdách mírných svahů a plošin. Ve stromovém patře zpravidla převládá buk lesní (Fagus sylvatica), který je často i dřevinou monodominantní. V mnohých porostech jsou přimíšeny troficky náročné listnaté dřeviny jako je javor mléč (Acer platanoides), javor klen (A. pseudoplatanus), habr obecný (Carpinus betulus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), dub zimní (Quercus petraea), lípa malolistá (Tilia cordata), lípa velkolistá (T. platyphyllos) a jilm horský (Ulmus glabra). Běžným průvodním druhem je jedle bělokorá (Abies alba), dnes spíše ve zbytkových populacích. Ve vyšších nadmořských výškách, v chladnějších polohách, popř. na oligotrofnějších skeletnatých půdách je také přirozeně rozšířen smrk ztepilý (Picea abies). Hlavními degradačními faktory jsou acidifikace, eutrofizace, vysoké stavy spárkaté zvěře, přeměna kvalitních porostů blížících se modelu přirozené druhové skladby na porosty s převahou smrku ztepilého (Picea abies), borovice lesní (Pinus sylvestris), eventuálně geograficky nepůvodních druhů dřevin. Management spočívá v zajištění dlouhodobé kvalitní péče o květnaté bučiny, eliminaci přeměn bukových porostů na porosty jehličnatých monokultur, podpoře přirozené obnovy a redukci vysokých stavů zvěře. Kód předmětu ochrany: Název předmětu ochrany:

9180 * Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

Popis nároků předmětu ochrany: Stanoviště tvoří biotop L4 Suťové lesy, který obsazuje polohy strmých svahů často s výchozy skal a zpravidla hlubší půdy s vysokým obsahem skeletu, bohaté živinami a s velmi dobrou mineralizací listového opadu. Tvoří většinou jen maloplošné porosty. Širokému rozpětí lesních vegetačních stupňů odpovídá i škála dřevin přirozené dřevinné skladby. Převažují rychle rostoucí dřeviny jako javor klen (Acer pseudoplatanus), javor mléč (Acer platanoides), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (Tilia platyphylos), jilm drsný (Ulmus glabra) a ve vyšších polohách i buk lesní (Fagus sylvatica) a jedle bělokorá

(Abies alba). Díky specifickým podmínkám a druhové rozrůzněnosti se zpravidla jedná o strukturně bohaté lesy s různým zapojením. Keřové patro je zpravidla dobře vyvinuto, bylinné patro zahrnuje druhy blíže ekologicky nespecializované, s přesahem z bučin, dubohabřin či luhů. Typický je pro suťové lesy výskyt nitrofilních a na vlhkost náročnějších druhů. Špatná dostupnost těchto lokalit do značné míry omezuje rozsah přímých lidských zásahů. Přesto ani zde nejsou vyloučeny. Porosty plní významnou půdoochrannou funkci. Největším ohrožením pro suťové lesy může být holosečná těžba, vysazování stanovištně nepůvodních dřevin, ale i vysoké stavy spárkaté zvěře. Management spočívá v zajištění dlouhodobé kvalitní péče o suťové lesy, zachování a podpoře přirozené druhové skladby a redukci nepůvodních dřevin.

Druhy Název předmětu ochrany:

střevlík hrbolatý Carabus variolosus

Kód předmětu ochrany:

4014

Popis nároků předmětu ochrany: Střevlík hrbolatý žije především v předhůří a horách (na území ČR v nadmořských výškách cca 300– 1200 m). Obývá zejména lesy listnaté (dubohabřiny až bučiny) a smíšené, ale i jehličnaté, výjimečně se vyskytuje i na otevřených biotopech které k lesům přiléhají. Druh byl opakovaně zjištěn i v druhotných, mladších smrkových lesích. Jeho vazba na původní lesy není tedy jednoznačná. Jedná se o velmi vlhkomilný druh žijící na březích vodních toků, prameništích, močálech a rašeliništích, vícekrát byl pozorován lovící přímo ve vodě. Je aktivní především v noci, méně častá je denní aktivita. Přes den se zpravidla ukrývá ve vlhkém listí, mechu, podmáčené půdě a pod ležícími předměty (kmeny, kameny). Přezimuje jako imago, v přírodě je aktivní od dubna. Ohrožujícími faktory a činnostmi, které mohou ohrozit populaci tohoto druhu na dané lokalitě, jsou změny vodního režimu (lesní meliorace, regulace vodotečí) a následný úbytek podmáčených biotopů, znečištění vody, podobně i aplikace biocidů a hnojiv v lokalitách výskytu a jejich blízkém okolí a velkoplošná holosečná těžba na místech výskytu. K přežití druhu je nezbytné uchování rozsáhlejších lesních porostů a dostatečného množství podmáčených stanovišť (břehy toků, prameniště, mokřady). Těžbu a přibližování dříví se doporučuje provádět šetrnými technologiemi, nevhodná je rozsáhlá holosečná obnova. V bezprostředním okolí vodních toků je nutné zachovat dostatečné množství starého dřeva (padlé stromy apod.), poskytující zimní úkryt. V místech výskytu neaplikovat biocidy a hnojiva. Název předmětu ochrany:

čolek karpatský Triturus montandoni

Kód předmětu ochrany:

2001

Popis nároků předmětu ochrany: Čolek karpatský obývá nejčastěji submontánní, lesní prostředí. Těžiště jeho výskytu v ČR se nalézá ve výškách 500 – 1000 m n. m. Zřejmě nemá zcela vyhraněné nároky na rozmnožovací stanoviště, výrazně však preferuje drobná vodní tělesa typu kaluží a tůní bez přítomnosti ryb. Čolci karpatští se často rozmnožují i v hodně zastíněných vodních tělesech s přítomností vodní vegetace a často i bez ní. Nejčastěji se jedná o tůně, menší rybníky, jezírka v lomech, v zatopených příkopech a také v kalužích na lesních cestách. Poměrně často k rozmnožování využívá kaluže vzniklé aktivitou divokých prasat. Na jaře, přibližně od poloviny dubna se dospělci vyskytují ve vodě, kde se páří a kladou vajíčka. Rozmnožování předcházejí složité, druhově specifické svatební tance, jejichž smyslem je mj. předejít mezidruhovému křížení. Z vajíček se zhruba po dvou týdnech líhnou larvy živící se planktonem a zoobentosem. Přibližně po dvou až třech měsících se proměňují v čolky, kteří opustí vodu a žijí na souši podobným způsobem jako dospělí čolci. Na málo úživných a výše položených lokalitách dochází k proměně larev až v následujícím roce. Dospělí čolci po rozmnožování vodu opouštějí, buď ještě během jara, nebo nejpozději začátkem léta. Dospělci i nedospělí jedinci se v průběhu roku zdržují v různých typech suchozemských biotopů, zejména v lesních. Ukrývají se na např. pod kameny, pod kůrou živých stromů i jejich torz, pod padlým dřevem, v mechu a norách savců. Čolek karpatský je z našich sedmi druhů čolků nejvíce terestrický. Prokazatelně migruje až na vzdálenosti 1–1,5 km směrem od vody. Je to dáno patrně jeho adaptací na svažitý terén úbočí, kde se nalézá převaha lokalit s jeho výskytem (v takovém terénu je výskyt stojatých a trvalejších vodních ploch omezen). Na začátku podzimu čolci migrují k zimním úkrytům. Zimují zejména v zemních úkrytech, a to v puklinách skal, opuštěných norách hlodavců, sklepích apod., výjimečně však i na dně vodních nádrží zahrabáni v detritu či bahně. Z výše uvedeného vyplývá potřeba ochrany a vhodné péče jak o vodní biotopy čolků na dané lokalitě, tak i o jejich terestrické biotopy. Druh je ohrožován zejména přeměnou vhodných stanovišť intenzivním lesním hospodařením, používáním pesticidů, samovolným zazemňováním tůní, nešetrným rybářským

obhospodařováním rybníků (vysoké rybí osádky), zarybňováním jezírek v lomech a pískovnách, asfaltováním lesních hlinitých cest a odvodňováním příkopů. Pro ochranu čolka karpatského je proto nutné na lokalitách jeho výskytu zejména zachovat výskyt přírodních biotopů, přirozený vodní režim (zamezit odvodňování mokřadů, úpravám břehů vodních toků apod.) a přítomnost vodních ploch vhodných pro rozmnožování čolka. Vodní plochy je nutné udržovat ve vhodném stavu, bez ryb a s odpovídající kvalitou vody. Obecně lze shrnout, že čolci trpí zánikem biotopů a zásahem do biotopů a základní management spočívá v zajištění péče o vodní i terestrický biotop předmětu ochrany.

2.3 Řešení konfliktů při zajišťování požadavků různých předmětů ochrany EVL Konflikt není předpokládán.

2.4 Konflikt s jinými ochrannými režimy dle ZOPK Konflikt není předpokládán.

2.5 Využívání EVL a zhodnocení jeho důsledků pro předměty ochrany Stručná charakteristika a vliv činnosti V lokalitě bylo vymezeno několik prvků ÚSES. V EVL jsou vymezena lokální biocentra: Kozí hřbety, U Habru, Jeleník, Medvědice, Na Bystřičkách, Humenec, Sochová. Dále pak nadregionální biocentrum Kelčský Javorník. Téměř celé území EVL je zalesněno s převahou listnatých a smíšených lesů. Významné jsou také hospodářské smrčiny (biotop X9A), které stále zaujímají zhruba 26 % území. Květnaté bučiny (biotop L5.1) se vyskytují po celém území EVL a tvoří asi třetinu lesní vegetace. Porosty jsou spíše střední kvality často s výskytem smrku ztepilého a jiných jehličnanů. Kvalitní a zachovalejší porosty se vyskytují v maloplošných chráněných územích, biocentrech, místy je přimíšena jedle bělokorá. V listnatých porostech je preferován podrostní a násečný hospodářský způsob. Kromě nevhodného pěstování smrku ztepilého jako hlavní hospodářské dřeviny na stanovištích předmětů ochrany (plochy v základní ochraně mimo ZCHÚ), je hospodaření v listnatých lesích vyhovující. Velký problém je přezvěření s převahou jelenů a daňků, pomístně i muflonů, bránící účinnému rozvoji přirozené i umělé obnovy porostů. Acidofilní bučiny (L5.4) patří k druhému nejrozšířenějšímu typu listnatých lesů v EVL. Jsou vázány spíše na kyselejší výchozy skalních hřbetů a sekundárně okyselených půd. Kvalita kolísá v závislosti na hospodářské činnosti a využití příměsi jehličnanů. Kvalitnější porosty jsou opět situovány do maloplošných chráněných území. Bylinné patro je chudé, s převahou běžných acidofilních druhů. Charakter většiny porostů předurčuje jeho vhodnost k hospodářskému využití. Intenzivním hospodařením (prováděným mimo ZCHÚ) a nevhodnou umělou obnovou s preferencí smrku, dochází k přeměně na lesy s převahou smrku a s tím spojenému riziku přemnožení kalamitních hmyzích škůdců, což je pro předmět ochrany nevyhovující. V neposlední řadě jsou významným negativním faktorem vysoké stavy spárkaté zvěře (daňci, jeleni, pomístně mufloni), bránící účinnému rozvoji přirozené i umělé obnovy. Suťové lesy (biotop L4) se vyskytují v EVL relativně hojně po celém území. Rozsáhlejší porosty jsou vyvinuty ve stávajících (PR Kelčský Javorník, PR Sochová, PR Smrdutá, PR Obřany) i nově zřízených maloplošných zvláště chráněných územích (PP Bludný, PP Orlí hnízdo, PP Pavlínka), a jsou vázány na hřbety a prudké svahy celého geomorfologického celku. Významná je příměs jedle bělokoré. Keřové a bylinné patro bývá dobře vyvinuté a druhově bohatší s významným výskytem měsíčnice vytrvalé a velmi vzácného krtičníku jarního. Negativním faktorem je přemnožení lesní zvěře především daňků a jelenů. V některých porostech, zejména v ZCHÚ, nejsou po dohodě s vlastníkem realizovány žádné hospodářské zásahy. Takto nastavený režim hospodaření je pro předmět ochrany vyhovující. Jako geologický fenomén území a pozůstatek aktivní tektonické činnosti je biotop S3B - Jeskyně nepřístupné veřejnosti. Jedná se o pseudokrasové jevy ve formě puklin, převisů a nepřístupných dutin a jeskyní, které poskytují především úkryt pro bezobratlé a zimoviště netopýrům. K nejzachovalejším geologickým místům v EVL patří PR Smrdutá, kde se nacházejí typické produkty mrazového zvětrávání - skalní stěny mrazových srubů, bizarní skaliska na vrcholu, suťová pole, povrchové skalní sluje v převisech a pseudokrasové puklinové jeskyně. Vznik pseudokrasových útvarů souvisí s tektonickým svahovým rozsedáním podél systému puklin v pískovcích rusavských vrstev a s dalším působením mrazu a gravitační modelace. Dále je biotop rozšířen v PR Sochová a PR Obřany. Zásadní negativní faktor není pozorován. V rámci EVL jsou v příslušných ZCHÚ prováděna opatření v souladu s plány péče. Ve vztahu ke střevlíkovi hrbolatému jde o opatření zpravidla pozitivní - ponechávání určitého množství dřevní hmoty na lokalitě. V části EVL ležící mimo ZCHÚ probíhá standardní lesní hospodaření, v jehož důsledku dochází

v některých partiích k vyklízení téměř veškeré dřevní hmoty (hroubí) z blízkosti vodních toků, což se může nepříznivě podepisovat na stavu populace střevlíka. Žádná speciální opatření se zaměřením na podporu populace střevlíka hrbolatého nejsou v EVL prováděna. Populace je roztroušena (v EVL vázána na biotop květnatých a acidofilních bučin) a vyžaduje pravidelný monitoring vzhledem k nedostatku aktuálních dat o stavu populace. Na území EVL neprobíhají žádné zásadní opatření na posílení populace čolka karpatského. Pouze pomístně proběhla v minulosti drobná opatření údržbového charakteru – pročištění několika tůní kolem cesty. Bývalá požární nádrž Tesák byla vybudovaná v 70. letech minulého století, je dlouhodobě neudržovaná. Poslední údržba nádrže byla prováděna před 13 lety, kdy došlo v omezené míře k odstranění porostu orobince a nánosů biomasy. Voda v nádrži není doplňována a zdrojem jsou pouze atmosférické srážky. V současnosti je nádrž registrovaná jako významný krajinný prvek a dlouhodobě ji využívá pro rozmnožování několik druhů obojživelníků. Velikost populace čolka karpatského, č. horského i č. obecného zde dosahuje mnoha desítek až stovek jedinců. Proto je na území EVL nejvýznamnějším biotopem čolka karpatského. V návrhu plánu péče jsou navržena opatření na zlepšení stavu lokality tak, aby vyhovovala ekologickým nároků obojživelníků, zejména pak právě čolku karpatskému.

2.6 Související platné dokumenty ve vztahu k předmětům ochrany dle speciálních zákonů Plány péče Název ZCHÚ: PP Bludný Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PP Pavlínka Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PP Loučka pod Bukovinou Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PR Čerňava Autor: Havlíček, J. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PP Nádrž Tesák Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PR Sochová Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PP Orlí hnízdo Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2014 - 31. 12. 2023

Název ZCHÚ: PR Tesák Autor: Svačina, T. Schválil: Krajský úřad Zlínského kraje Datum schválení: Platnost od-do: 1. 1. 2015 - 31. 12. 2024

Lesní hospodářské plány / lesní hospodářské osnovy Typ dokumentu: LHO Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604801 - LHO Bystřice pod Hostýnem Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 1,77 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Lesní hospodářské osnovy majetků do 50 ha, vlastnicky různorodé

Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604000 - Bystřice pod Hostýnem Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 2207,62 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Lesy ČR, s.p. Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604408 - Obec Rusava Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 0,03 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: Obec Rusava Typ dokumentu: LHP Přírodní lesní oblast: 41 - Hostýnskovsetínské vrchy a Javorníky Lesní hospodářský celek / zařizovací obvod: 604312 - LESY POD JAVORNÍKEM s.r.o. Výměra LHC / zařizovací obvod v EVL (ha): 163,1 Období platnosti LHP (LHO): 1. 1. 2012 - 31. 12. 2021 Organizace lesního hospodářství: LESY POD JAVORNÍKEM s.r.o.

Další dokumenty Název: Územní plán Chvalčov Platnost od: 8. 10. 2009 Poznámka: k.ú. Chvalčov Název: Územní plán Loukov Platnost od: 30. 6. 2012 Poznámka: k.ú. Loukov u Bystřice pod Hostýnem Název: Územní plán Rajnochovice Platnost od: 8. 10. 2013 Poznámka: k.ú. Rajnochovice Název: Územní plán sídelního útvaru Osíčko Platnost od: 9. 10. 2015 Poznámka: k.ú. Příkazy u Osíčka Název: Územní plán sídelního útvaru Rusava Platnost od: 1. 5. 1997 Poznámka: k.ú. Rusava

3. Péče o EVL 3.1 Popis optimálního způsobu péče o předměty ochrany STANOVIŠTĚ: Kód předmětu ochrany: 8310 Název předmětu ochrany: Jeskyně nepřístupné veřejnosti Způsob péče: V případě potřeby lze se souhlasem vlastníka instalovat mříže či jiné zabezpečovací prvky při ústí jeskyně pro zabránění nepovoleného vniknutí do jeskyně. V případě, že by mělo dojít k instalaci mříže, jako zabezpečovacího prvku je třeba zohlednit případný výskyt netopýrů. A následně dodržovat určitá pravidla: 1) Veškeré stavební práce by měly být prováděny mimo období výskytu netopýrů, tj. od začátku dubna do konce září, pokud by jeskyně složila jako zimoviště. 2) Mříže by měly být opatřeny otvory o vhodné velikosti pro průlet netopýrů (minimálně 40 x 15 cm, přičemž delší je horizontální rozměr) a uzamykatelnými dvířky, aby bylo možné podzemní prostory navštěvovat (kvůli nezbytným technickým zásahům uvnitř a také kvůli sčítání zimujících letounů). Zamykací systém by měl být odolný proti vandalům. Následně je nutné zajistit také pravidelnou kontrolu stavu mříží a v případě potřeby provést patřičné opravy a údržbu. Kód předmětu ochrany: 9110 Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Luzulo-Fagetum Způsob péče: Pro ochranu stanovišť acidofilních bučin je důležité především omezení smrku ztepilého, ideálně dosáhnout takového podílu, který odpovídá PDS. Jiné stanovištně či geograficky nepůvodní dřeviny je vhodné omezit alespoň na podíly jejich stavu při vyhlášení EVL. Na extrémních stanovištích je prvořadá půdoochranná funkce lesa. Pro úspěšné zajištění přirozené i umělé obnovy lesa je nezbytné snížení stavu spárkaté zvěře. Nárosty a kultury je nutné účinně chránit (např. oplocenkami). Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o toto stanoviště dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území. Kód předmětu ochrany: 9130 Název předmětu ochrany: Bučiny asociace Asperulo-Fagetum Způsob péče: Pro ochranu stanovišť květnatých bučin v EVL je důležité omezit zvyšování podílu smrku ztepilého, zlepšit stav porostů přeměnou monokultur na původní bukové porosty a upřednostnit podrostní způsob hospodaření. Na konkrétních místech s předpokládaným přirozeným výskytem smrku ztepilého nezvyšovat jeho celkové zastoupení nad hodnoty odvozených od modelů předpokládané přirozené druhové skladby. V případě výskytu kůrovcových ohnisek je vhodná šetrná asanace dřevní hmoty. Pro prevenci by se mělo zajistit včasné zpracování nahodilých těžeb smrku. V porostech, kde je výskyt jedle pod úrovní jejího přirozeného zastoupení, je nutný alespoň současný podíl zachovat. Tam, kde se vyskytuje ve větším množství, je vhodné zajistit její podíl odpovídající přirozené skladbě lesa. Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS. Pro úspěšnou přirozenou obnovu lesa je nezbytné snížit stav spárkaté zvěře, umělou obnovu spolu s přirozeným zmlazením účinně chránit. Při výsadbách cíleně vnášet chybějící dřeviny, při výchově vytvářet věkově a výškově diferencovaný porost. Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o toto stanoviště dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území. Zásady péče o PO jsou řešeny pomocí rámcové směrnice pro lesní stanoviště. Kód předmětu ochrany: 9180 Název předmětu ochrany: Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích Způsob péče: Při provádění zásahů v suťových lesích je třeba prioritně respektovat jejich půdoochrannou funkci, ponechávat co nejvíce odumřelé dřevní hmoty, zachovávat přirozenou skladbu stromového patra. Při obnově suťových lesů vyloučit holosečnou těžbu. Maximálně využívat přirozené zmlazení, chránit jej před poškozením zvěří, snížit stavy zvěře. V případě umělé obnovy vysazovat dřeviny PDS. Je nutné sledovat šíření invazních druhů rostlin a v případě potřeby je likvidovat. Omezit podíl stanovištně nevhodných a nepůvodních dřevin maximálně na stav při vyhlášení EVL. Snížit stavy spárkaté zvěře. Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o toto stanoviště dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území.

DRUHY: Kód předmětu ochrany: 4014 Název předmětu ochrany: střevlík hrbolatý (Carabus variolosus) Způsob péče: K přežití druhu je nezbytné uchování lesních porostů podél toků a dostatečného množství podmáčených stanovišť (břehy toků, prameniště, mokřady). Složení lesů nemá zřejmě výrazný vliv, přesto je vhodné zachovat přírodě blízkou druhovou skladbu stávajících porostů i do budoucna. Těžbu a přibližování dříví se doporučuje provádět šetrnými technologiemi, nevhodná je rozsáhlá holosečná obnova. V okolí vodních toků je nutné zachovat dostatečné množství starého dřeva (padlé stromy apod.) poskytujícího zimní úkryt. Ideálně ponechávat veškerou mrtvou hmotu do vzdálenosti 10 m od vodního toku (s ohledem na bezpečnost). Rovněž je nutno vyloučit odvodňování lokalit a chemizaci v okolí vodních toků. Doporučení optimální péče je platné pro PO v rámci celé EVL. Na území ZCHÚ může být péče o tento druh dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území. Kód předmětu ochrany: 2001 Název předmětu ochrany: čolek karpatský (Triturus montandoni) Způsob péče: Při péči je nutné se zaměřit jak na vodní biotopy, tak na terestrické biotopy a zimoviště, není možné management směřovat jen na jeden z těchto typů biotopů. Je důležité zajistit vhodný stav lesních porostů na lokalitě. Měla by být podporována přirozená druhová skladba lesních porostů s bohatým výskytem buku lesního, jedle bělokoré, lípy srdčitě či velkolisté, jasanu ztepilého, javoru klenu a místy na podmáčených plochách i olše lepkavé. V rámci obnovy je vhodné v okolí vodních ploch využívaných čolky k rozmnožování (minimálně do cca 300 m od tůní a nádrží) ponechávat v porostech část starých stromů do fyzického dožití a k zetlení. Je to nutné, aby zde byl zajištěn dostatek přirozenějších stanovišť s dostatečnou nabídkou potravy a úkrytů pro čolky i v terestrické fázi jejich života. Tůně s výskytem předmětu ochrany je nutné dle potřeby (podle rychlosti sukcese) citlivě obnovovat, aby nedocházelo k jejich zazemňování a nadměrnému zarůstání vegetací. Vyhrnutí sedimentu tůní je možno provádět ručně, nebo lehkou technikou, která nezapadne v silně podmáčené půdě a nepoškodí okolní terén. Sedimenty se rozprostřou v okolí tůněk tak, aby nedocházelo ke zpětnému splachu. Výřezy náletových dřevin se provádějí motorovou pilou, klest se zkrátí a uloží do drobných hromad na okolní terén tak, aby mohl soužit jako úkryt pro dospělce obojživelníků. Vodní rostliny se vyhrabou a vytrhají ručně a volně uloží na okolní terén. V případě větších tůní je vhodné ponechat menší část tůně (cca 1/3 plochy) v původním stavu a obnovu rozplánovat postupně, na více let. Údržbu tůní a nádrží s výskytem čolka karpatského je nutné skloubit s ročním cyklem čolků a jejich ekologickými nároky. Především není vhodné provádět zde žádné zásahy v dubnu až září, ovšem nutné je individuální posouzení před zásahem. Vhodná je pravidelná obnova tůní či kaluží pojezdem vozidel (mimo období rozmnožování) a narušování a strhávání drnu v okolí tůní (bagrem, buldozerem, ručně, jízdami vozidel). Není tedy z pohledu PO žádoucí nadbytečně zpevňovat lesní cesty, zejména pak ty, kde se tvoří kaluže se stojatou vodou. Obecně je nutné na lokalitě zamezit úpravám vodních toků a zásahům do vodního režimu. V okolí vodních nádrží, tůní, vodních toků a pramenišť je nutné vyloučit používání chemických prostředků s výjimkou cíleného a bodového použití při likvidaci invazních druhů rostlin. Specifickou a významnou lokalitou na území EVL s výskytem nejen čolka karpatského, jež potřebuje údržbu, je nepoužívaná požární nádrž Tesák. Nádrž má šikmé betonové stěny, je 1,5 metru hluboká, dno tvoří betonové panely a vodní sloupec tvoří jeden metr. Dříve byla nádrž napouštěna z rekreačního zařízení. Přívodní trubka a s ventilem byla dle vlastníka již dříve odpojena od zdroje a v současné době jsou zdrojem vody pouze atmosférické srážky. Výpustné zařízení je rovněž nefunkční. Vzhledem k blízkosti rekreačního střediska je nádrž oplocená, obklopují ji dřeviny (smrky, buky), které nádrž částečně zastiňují. Nádrž je mnoho let neudržovaná, v mělčí části, z 1/3 zazemněná a zarostlá převážně orobincem. Část vodního sloupce tvoří rozkládající se biomasa – opad listí a hladinu v letních měsících pokrývá okřehek. Není zřejmé v jakém technickém stavu požární nádrž ve skutečnosti je, proto jakýkoliv zásah bude muset být prováděn citlivě a následně stav nádrže pravidelně kontrolovat, zda nedochází k úbytku vody. Údržba by měla spočívat v regulaci stromového náletu, kdy by měl být odstraněn starší nálet, ale část náletu na břehu přiléhající ke komunikaci bude lepší ponechat jako přirozenou clonu. Dále bude třeba zredukovat orobinec zarůstající mělčí část nádrže, která bývala v minulosti čolky hojně využívána. Vhodné bude udržovat v nádrži porost orobince či jiných makrofyt maximálně na 15 - 20 % plochy. Další krok údržby by spočíval v odstranění nahromaděné tlející biomasy, jež zhoršuje kyslíkové podmínky. Odstranění porostů orobince i zbylé biomasy by bylo optimální provádět ručně vzhledem k malé hloubce a citlivějšímu provedení, aby nedošlo k nevratnému poškození nádrže či kontaminace vody. V krajním případě lze zásah provádět technikou, která však nepoškodí okolní terén, ale dosáhne na dno nádrže. Odstraněnou biomasu by bylo možné rozprostřít v blízkém okolí lesa (tak aby nedošlo k opětovnému splachu zpět do nádrže). Oplocení po zásahu bude dobré obnovit z důvodu bezpečnosti turistů

a zároveň z důvodu ochrany nádrže samotné, aby nedocházelo k záměrnému znečišťování či případnému nežádoucímu zarybnění. Nádrž jako taková by měla zůstat zachována. Důležité je se také zaměřit na příležitostné budování nových tůní. Velikost vodního biotopu vhodného pro 2 2 rozmnožování čolka karpatského by měla být od několika m do 50 m , s maximální hloubkou do 80 cm a průměrnou hloubkou do 40 cm. Tůně by měly být vždy neprůtočné, budované buď na místech s vyšší hladinou podzemní vody, nebo s předpokladem dobrého plnění srážkovou vodou během sezóny a důležité je i částečné zastínění dřevinami. Vodní biotop je vhodné udržovat spíše v ranějších stádiích sukcese a trvale bez ryb. V případě nežádoucího výskytu ryb v tůni je nutné zajistit jejich odlov dostupnými prostředky. V případě výskytu čolka karpatského na území ZCHÚ, může být péče o tento druh dále rozpracována v příslušném plánu péče pro dané území.

3.2 Navrhovaná opatření Opakovaná opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Vhodný interval Kalendář pro management Poznámka

bez zákresu Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách pro udržení žádoucí druhové skladby nebo prostorové struktury chráněných ekosystémů nebo stanovišť ZCHD - vytrhávání Likvidace nežádoucích nárostů rostlin na vodních plochách Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001 Vodní rostliny v tůních, nádržích s výskytem čolka karpatského je vhodné vytrhat, popř. vyhrabat, a volně uložit na okolní terén. 1 x za 5 let říjen - únor

bez zákresu Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001 Tůně s výskytem PO je nutné podle potřeby (podle rychlosti sukcese) citlivě obnovovat, aby nedocházelo k jejich nadměrnému zazemňování (bahno, spadané listí) a zarůstání vegetací. Vyhrnutí sedimentu tůní je možno provádět ručně, nebo lehkou technikou, která nezapadne v silně podmáčené půdě a nepoškodí okolní terén. Sedimenty se rozprostřou v okolí tůněk tak, aby nedocházelo ke zpětnému splachu. V případě větších tůní je vhodné ponechat menší část tůně (cca 1/3 plochy) v původním stavu a obnovu rozplánovat postupně, na více let. 1 x za 5 let říjen - únor Provádět 1x ročně kontroly zda nedochází k poklesu vodní hladiny a také zda nedošlo nežádoucímu zarybnění vodního biotopu. bez zákresu Výřez náletových dřevin plošně Výřez náletu Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001 Nežádoucí náletové dřeviny je třeba redukovat. Po konzultaci s pracovníkem OOP je vhodné ponechat hmotu (nebo její část) z kácení a ořezů dřevin na vybraném místě jako základ pro úkryty živočichů. Opatření realizovat nejlépe v období vegetačního klidu. U ploch tůní, pramenišť a vlhkých či podmáčených míst je vhodné ukončit práce do února (před začátkem aktivity obojživelníků). 1 x za 5 let říjen - březen

Jednorázová opatření Číslo zákresu managementového opatření Název managementového opatření Kategorie opatření Cílový předmět ochrany Popis opatření

Kalendář pro management Poznámka

1 Obnova a vytváření tůní a mokřadů Péče o mokřady a rašeliniště Triturus montandoni (čolek karpatský) 2001 Obnova nádrže Tesák: Obnova bude spočívat v regulaci stromového náletu, kdy by měl být odstraněn starší nálet, ale část náletu na břehu přiléhající ke komunikaci bude lepší ponechat jako přirozenou clonu. Dále bude třeba zredukovat orobinec zarůstající mělčí část nádrže, která bývala v minulosti čolky hojně využívána. Vhodné bude udržovat v nádrži porost orobince či jiných makrofyt maximálně na 15 - 20 % plochy. Další krok údržby bude spočívat v odstranění nahromaděné tlející biomasy jež zhoršuje kyslíkové podmínky. Odstranění porostů orobince i zbylé biomasy by bylo optimální provádět ručně vzhledem k malé hloubce a citlivějšímu provedení, aby nedošlo k nevratnému poškození nádrže či kontaminaci vody. V krajním případě lze zásah provádět technikou, která však nepoškodí okolní terén, ale dosáhne na dno nádrže. Odstraněnou biomasu by bylo možné rozprostřít v blízkém okolí lesa (tak aby nedošlo k opětovnému splachu zpět do nádrže). Oplocení po zásahu bude dobré obnovit z důvodu bezpečnosti turistů a zároveň z důvodu ochrany nádrže samotné, aby nedocházelo k záměrnému znečišťování či případnému nežádoucímu zarybnění. říjen - únor Po odbahnění provádět 2x ročně kontroly zda nedochází k poklesu vodní hladiny. Kontrolovat také zda nedošlo nežádoucímu zarybnění nádrže.

4. Závěrečné údaje 4.1 Použité podklady AOPK ČR, Lesy České republiky, s. p., Sdružení vlastníků obecních a soukromých lesů v ČR, Vojenské lesy a statky ČR, s.p., VÚKOZ (2006). Pravidla hospodaření pro typy lesních přírodních stanovišť v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Výsledek jednání pracovní skupiny ustanovené při Ministerstvu životního prostředí České republiky a složené ze zástupců jmenovaných organizací. PLANETA. XIV, 9, s. 1-39. 1213-3393. FARKAČ, J.; KRÁL, D.; ŠKORPÍK, M. (eds.) (2005). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Bezobratlí: Red list of thretened species in the Czech Republic. Invertebrates. Vydání první. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 760 s. ISBN 80-86064-96-4. HAVLÍČEK, J. (2001). Plán péče pro PR Kelčský Javorník na období 2002 - 2011. 32 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. HAVLÍČEK, J. (2001). Plán péče pro PR Obřany na období 2002 - 2011. 28 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. MARHOUL, P.; TUROŇOVÁ, D. (eds.) (2013). Zásady managementu stanovišť druhů v evropsky významných lokalitách soustavy Natura 2000: Metodika AOPK ČR. Upravené vydání. Praha: AOPK ČR. 182 s. MÍCHAL, I.; PETŘÍČEK, V. et al. (1999). Péče o chráněná území II. Lesní společenstva. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 713 s. ISBN 80-860-6414-X. PLESNÍK, J.; HANZAL, V.; BREJŠKOVÁ, L. (eds.) (2003). Červený seznam ohrožených druhů České republiky. Obratlovci. Praha. 184 s. Příroda, 22. POLENO, Z.; VACEK, S. et al. 2007). Pěstování lesů I.: Ekologické základy pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 315 s. ISBN 978-80-87154-07-6. POLENO, Z.; VACEK, S. et al. (2007). Pěstování lesů II.: Teoretická východiska pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 463 s. ISBN 978-80-87154-09-0. POLENO, Z.; VACEK, S. et al. 2009). Pěstování lesů III.: Praktické postupy pěstování lesů. 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce. 951 s. ISBN 978-80-87154-34-2. PROCHÁZKA, F. (ed.) (2001). Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky (stav v roce 2000): Black and Red List of Vascular Plants of the Czech Republic - 2000. Vydání 1. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. 146 s. Příroda, 18. ISBN 80-86064-52-2. PRŮŠA, E. (2001). Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4. SPITZER, L.; KONVIČKA, O. (2010). Rozšíření střevlíka Carabus variolosus, Fabr. (Coleoptera: Carabidae) na Valašsku (okres Vsetín, Česká republika) s poznámkami k jeho biologii. Časopis Slezského zemského muzea. S. 59-70. ISSN 1211-3026. SVAČINA, T. (2001). Plán péče pro PR Smrdutá na období 2002 - 2011. 51 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje. SVAČINA, T. (2002). Plán péče pro PP Na Jančích na období 2003 - 2012. 46 s. Manuskript. Archivuje Krajský úřad Zlínského kraje.

4.2 SDO zpracoval Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zpracovatel: Ing. Miroslava Pazderová E-mail: [email protected] Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zpracovatel: Mgr. Jiří Ohryzek E-mail: [email protected] Organizace: AOPK ČR, Regionální pracoviště SCHKO Bílé Karpaty Zpracovatel: RNDr. Martina Vočadlová E-mail: [email protected] Datum zpracování:

5. Seznam zkratek AOPK ČR

Agentura ochrany přírody a krajiny ČR

ES

Evropský seznam

EVL

Evropsky významná lokalita

LHC

lesní hospodářský celek

LHO

lesní hospodářská osnova

LHP

lesní hospodářský plán

OOP

orgán ochrany přírody

OP ZCHÚ

ochranné pásmo zvláště chráněného území

PDS

přirozená dřevinná skladba

PO

předmět ochrany

PP

přírodní památka

PR

přírodní rezervace

SDO

Souhrn doporučených opatření

ÚSES

územní systém ekologické stability

ÚSOP

Ústřední seznam ochrany přírody

ZCHD

zvláště chráněný druh

ZCHÚ

zvláště chráněné území

ZOPK

zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů

6. Přílohy 6.1 Orientační mapa evropsky významné lokality CZ0724429_Hostynske_vrchy_orientacni_mapa.pdf

6.2 Mapa způsobu zajištění ochrany EVL CZ0724429_Hostynske_vrchy_zpusob_zajisteni_ochrany.pdf

6.3 Mapa zákresů managementových opatření na vymezených plochách CZ0724429_Hostynske_vrchy_Pece_o_mokrady_a_raseliniste.pdf

6.4 Rámcová směrnice pro lesní stanoviště CZ0724429_Hostynske_vrchy_ramcova_smernice.doc

6.5 Doplňující dokumenty NEJSOU

6.4 RÁMCOVÁ SMĚRNICE PRO LESNÍ STANOVIŠTĚ Kód lokality

Název EVL

CZ0724429

Hostýnské vrchy

Kód typu přírodního stanoviště/ kód druhu

Název stanoviště/ Název druhu

9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

Kategorie ochrany: Základní ochrana ZCHÚ včetně jeho OP Kód a název biotopu

L5.4 Acidofilní bučiny střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)

4014

Kategorie lesa les hospodářský les zvláštního určení (32a, 32e, 32f) les ochranný (21a)

Rozloha ha

%

529.28

22.08

Soubory lesních typů 4A, 4B, 4F, 4S, 5A, 5B, 5F, 5S, 5Y

Cílová druhová skladba dřevin (%) podle souborů lesních typů (SLT) SLT

Dřeviny přirozené druhové skladby

4A*

BK 60, LP 20, JD 10, JV 10, JL

4B*

BK 80, JD 20, DB, LP

4F*

BK 70, JD 20, LP 10, DB, KL

4S

JD 7-20, DB 5-30,BK 50-70, HB 0-3, BŘ +/-5, LP +/-12

5A*

BK 50, JD 30, KL 20, JLH, JS

5B*

BK 60, JD 40, KL, SM

5F*

BK 60, JD 40, KL, JL

5S

SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +/-8, LP +/-3, JL +/-1

5Y

SM 5-35, JD +/-10, BO +/-15, BK 45-65, BŘ +/-5, JV +/-2

Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A.

Bukové porosty

B.

Smíšené porosty BK a SM

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, P Vysoký P, pN, pH Vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 – 150 30 – 40 100 – 150 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou často blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Zajištění podmínek pro trvalou existenci životaschopné populace střevlíka hrbolatého. Obnovní postup a způsob obnovy Obnovní postup: Obnovní postup: Cílem je pěstování kvalitního buku. Porosty je vhodné obnovovat clonně, V těchto porostech postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS. popř. násekem s bočním odcloněním (dle přimíšených dřevin). Pro Dle zastoupení dřevin využívat clonnou obnovu (především pro podporu podporu přirozené obnovy ponechávat výstavky. Při obnově vždy BK), popř. náseky s bočním odcloněním. Při vyšším zastoupení SM lze zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. na živných stanovištích využít i maloplošnou holou seč (na Způsob obnovy: exponovaných stanovištích je její aplikace vyloučená). Pro podporu Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS přirozené obnovy je vhodné ponechávat výstavky dřevin PDS. Při s ohledem na semenné roky. obnově zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. U porostů Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat s vyšším zastoupením SM lze snížit obmýtí až na 100 let. uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami Způsob obnovy: PDS. Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS s ohledem na semenné roky. Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, buření či houbovými chorobami. Na exponovaných stanovištích jsou porosty ohroženy erozí. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Výchova porostů Pro stabilní porosty BK je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých porostech podporovat vtroušené listnaté dřeviny. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Nepoužívat zdravotně závadný sadební materiál. Veškerá opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Chránit přirozenou i umělou obnovu před škodlivými činiteli, zejména zvěří. Mimo PR je doporučeno konzultovat použití biocidních přípravků s OOP. Při případné aplikaci nesmí dojít k poškození předmětu ochrany a zvláště chráněných druhů.

Provádění nahodilých těžeb Zpracování nahodilých těžeb provádět s ohledem na bylinný podrost. Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost. Doporučené technologie Technologie šetřící přirozené zmlazení, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního povrchu. Poznámky Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL. Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany. Podél toků ponechávat pokud možno mrtvou dřevní hmotu pro potřeby střevlíka hrbolatého. Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality

Název EVL

CZ0724429

Hostýnské vrchy




9110

Bučiny asociace Luzulo-Fagetum

L5.4 Acidofilní bučiny

Kategorie lesa les hospodářský les zvláštního určení (32a, 32e, 32f) les ochranný (21a)

Rozloha ha

%

529.28

22.08

Soubory lesních typů 4A, 4B, 4F, 4S, 5A, 5B, 5F, 5S, 5Y



4A*

BK 60, LP 20, JD 10, JV 10, JL

4B*


4F*

BK 70, JD 20, LP 10, DB, KL

4S

JD 7-20, DB 5-30,BK 50-70, HB 0-3, BŘ +/-5, LP +/-12

5A*

BK 50, JD 30, KL 20, JLH, JS

5B*


5F*


5S

SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +/-8, LP +/-3, JL +/-1

5Y

SM 5-35, JD +/-10, BO +/-15, BK 45-65, BŘ +/-5, JV +/-2

Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy C.

Smrkové porosty

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, (H) Vysoký Obmýtí Obnovní doba 100 - 120 30 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Porosty acidofilních bučin s prostorovou i druhovou strukturou blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Tyto porosty je vhodné postupně přeměnit směrem k PDS. Obnovní postup a způsob obnovy Obnovní postup: V těchto porostech postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS. Smrkové porosty lze obnovovat náseky, na živných stanovištích i holosečně. Pro podporu přirozené obnovy je vhodné ponechávat výstavky dřevin PDS. Při obnově zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. Způsob obnovy: Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS s ohledem na semenné roky. Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Výchova porostů V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých porostech podporovat vtroušené listnaté dřeviny. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Nepoužívat zdravotně závadný sadební materiál. Veškerá opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Chránit přirozenou i umělou obnovu před škodlivými činiteli, zejména zvěří. Mimo PR je doporučeno konzultovat použití biocidních přípravků s OOP. Při případné aplikaci nesmí dojít k poškození předmětu ochrany a zvláště chráněných druhů. Provádění nahodilých těžeb Zpracování nahodilých těžeb provádět s ohledem na bylinný podrost. Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost. Doporučené technologie Technologie šetřící přirozené zmlazení, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního povrchu. Poznámky Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL. Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany. Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha.

Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality

Název EVL

CZ0724429

Hostýnské vrchy



9130

Bučiny asociace Asperulo – Fagetum

4014

střevlík hrbolatý (Carabus variolosus)


L5.1 Květnaté bučiny Kategorie lesa les hospodářský les zvláštního určení (31a, 32a, 32e, 32f) les ochranný (21a)

Rozloha ha

%

756.02

31.55

Soubory lesních typů 4A, 4B, 4F, 5B, 5F, 5J



4A

SM 0-/+,JD 10-20, DB 3-25, BK 50-70, HB 0-10, JV +/-20, JS +/-1, LP 5-15, JL 0-3

4B

JD 7-20, DB 5-30, BK 50-70, HB 0-10, JV 0-5, JS 0-2, LP 5-15, JL 0-1

4F

SM 0-/+,JD 10-20, DB 3-25, BK 50-70, HB 0-10, JV +/-20, JS +/-1, LP 5-15, JL 0-3

5B

SM 3-15, JD 30-40, BK 40-65, JV +/-8, JS +, LP +/-3, JL +/-1

5F

SM 2-15, JD 25-40, BK 40-60, JV +/-20, JS +/-2, LP +/-8, JL +/-5

5J*

BK 40, JD 30, KL 20, JLH 10, JS, SM

Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy A.

Bukové porosty (kvalitní)

B.

Bukové porosty s příměsí ostatních listnáčů a se SM, JD

Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar Hospodářský způsob Hospodářský tvar pN, P Vysoký P, pN, (pH) Vysoký Obmýtí Obnovní doba Obmýtí Obnovní doba 120 – 150 30 – 40 100 – 150 30 – 40 Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Kvalitní porosty květnatých bučin s rozmanitou prostorovou i druhovou strukturou často blízkou PDS. Po dohodě s vlastníkem ponechávat výstavky listnáčů, doupné stromy, část ležícího mrtvého dřeva listnatých dřevin vše s ohledem na bezpečnost. Zajištění podmínek pro trvalou existenci životaschopné populace střevlíka hrbolatého. Obnovní postup a způsob obnovy Obnovní postup: Obnovní postup: Cílem je pěstování kvalitního buku. Porosty je vhodné obnovovat clonně, V těchto porostech postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS. popř. násekem s bočním odcloněním (dle přimíšených dřevin). Pro Dle zastoupení dřevin využívat clonnou obnovu (především pro podporu podporu přirozené obnovy ponechávat výstavky. Při obnově zohlednit BK), popř. náseky s bočním odcloněním. Při vyšším zastoupení SM lze konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. využít na živných stanovištích i maloplošnou holou seč (na skeletovitých Způsob obnovy: půdách může docházet při vzniku holiny k zániku lesního společenstva). Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS (u Pro podporu přirozené obnovy je vhodné ponechávat výstavky dřevin BK nadprůměrná) s ohledem na semenné roky. PDS. Při obnově zohlednit konfiguraci terénu, vítr a vláhové poměry. U Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat porostů s vyšším zastoupením SM lze snížit obmýtí na 100 let. uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami Způsob obnovy: PDS. Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS (u BK nadprůměrná) s ohledem na semenné roky. Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem, přednostně dřevinami PDS. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy okusem zvěří, buření či houbovými chorobami. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat repelenty, oplocenky, snížení stavů zvěře. Proti buřeni je možné chránit mladé porosty ožínáním. Výchova porostů Pro kvalitní porosty BK je nutná dostatečná hustota mlazin před prvními výchovnými zásahy. V rámci výchovy je třeba eliminovat nekvalitní jedince či nevhodné dřeviny. V dospívajících porostech podporovat nadějné jedince. V jehličnatých porostech podporovat vtroušené listnaté dřeviny. Opatření ochrany lesa Preventivně sledovat zdravotní stav lesa, zejména možný výskyt škodlivých činitelů. Nepoužívat zdravotně závadný sadební materiál. Veškerá opatření ochrany lesa realizovat s ohledem na ochranu PDS. Chránit přirozenou i umělou obnovu před škodlivými činiteli, zejména zvěří. Mimo PR je doporučeno konzultovat použití biocidních přípravků s OOP. Při případné aplikaci nesmí dojít k poškození předmětu ochrany a zvláště chráněných druhů. Provádění nahodilých těžeb Zpracování nahodilých těžeb provádět s ohledem na bylinný podrost. Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost. Doporučené technologie Technologie šetřící přirozené zmlazení, provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního povrchu.

Poznámky Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL. Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany. Podél toků ponechávat pokud možno mrtvou dřevní hmotu pro potřeby střevlíka hrbolatého. Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Kód lokality

Název EVL

CZ0724429

Hostýnské vrchy




Lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích

L4 Suťové lesy

9180

Kategorie lesa les hospodářský les zvláštního určení (31a, 32a, 32e, 32f) les ochranný (21a)

Rozloha ha

%

248.76

10.38

Soubory lesních typů 4A, 4B, 4F, 5B, 5D, 5F, 5J



4A*

BK 60, LP 20, JD 10, JV 10, JL

4B*


4F*

BK 70, JD 20, LP 10, DB, KL

5B*


5D*

BK 60, JD 30, KL 10

5F*


5J

SM 5-25, JD 10-35, BK 15-45, JV 15-35, JS +/-10, JL 5-20, LP 5-10

Minimální podíl listnatých dřevin přirozené druhové skladby a jedle bělokoré (v %) pro lesní biotop při obnově a výchově porostních skupin a) = součtu hodnot současného zastoupení listnatých dřevin PDS až do výše součtu hodnot přirozeného zastoupení těchto druhů dřevin v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině větší nebo rovno minimálnímu podílu melioračních a zpevňujících dřevin) b) = minimálnímu podílu MZD v plošně převažujícím SLT (pokud je současné zastoupení listnatých dřevin PDS v porostní skupině menší než minimální podíl MZD). Porostní typy Bukové porosty s SM, JD, KL, JS a LP Základní hospodářská doporučení Hospodářský způsob Hospodářský tvar (účelový výběr), P, pN Vysoký Obmýtí Obnovní doba 120 – fyzický věk 40 - nepřetržitá Dlouhodobý cíl péče o lesní porosty Stabilní suťový les plnící půdoochrannou funkci, se silně diferencovanou porostní výstavbou, uvolněným zápojem a druhovou skladbou blízkou PDS. Obnovní postup a způsob obnovy Obnovní postup: Na exponovaných a nepříznivých stanovištích je vhodný jednotlivý a skupinový výběr, na živnějších plochách lze využít podrostní způsob hospodaření. Smrkové porosty lze obnovovat náseky po svahu s předsunutím clonných prvků. V porostech s přimíšeným smrkem lze snížit obmýtí. Postupně minimalizovat podíl SM na úroveň PDS. Způsob obnovy: Přirozená obnova: Maximálně využívat přirozenou obnovu dřevin PDS s ohledem na semenné roky. Umělá obnova: Porosty bez přirozeného zmlazení je třeba obnovovat uměle kvalitním, zdravým sadebním materiálem dřevin PDS. Zakládat smíšené porosty. Jednotlivé dřeviny zde plní důležitou stabilizační a půdoochrannou funkci. Péče o nálety, nárosty a kultury Nálety či kultury jsou ohroženy buření a okusem zvěří, půdy jsou velmi silně ohroženy erozí. Jako ochranu proti zvěři lze aplikovat individuální oplocení dřevin, nebo snížení stavů zvěře, buřeň je vhodné ožínat. Výchova porostů V rámci výchovy je třeba podporovat druhovou a prostorovou diferenciaci dřevin PDS a šetřit podúroveň i podrost. Probírky lze provádět omezeně s ohledem na ochranu půdy. Opatření ochrany lesa Porosty jsou ohroženy erozí, sněhem a větrem. Proto je třeba zabránit jakémukoliv narušení půdního krytu. Dále je nutné sledovat zdravotní stav porostů. V porostech ohrožených chorobami je nutné včas odstraňovat napadené dřeviny. Provádění nahodilých těžeb Část zlomů, vývratů a odumřelých stromů je vhodné po dohodě s vlastníkem ponechat na místě do fyzického rozpadu, vždy s ohledem na bezpečnost. Doporučené technologie Technologie šetřící přirozené zmlazení, půdní kryt a nenarušující půdu (kůň, LDZ). Provádění těžebních zásahů nejlépe v zimních měsících při zámrzu půdy pro eliminaci poškození půdního povrchu. Poznámky Eliminovat invazní druhy dřevin, nezvyšovat podíl geograficky nepůvodních a stanovištně nevhodných druhů dřevin nad stav při vyhlášení EVL. Respektovat plány péče o ZCHÚ, které stanoví specifické požadavky ochrany. Při hospodaření zohlednit výskyt zvláště chráněných a jinak významných druhů. Kód a název biotopu vychází z Chytrý M. et. al, (2001): Katalogu biotopů České republiky. Ed.1. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. Praha. Zkratky souborů lesních typů vychází z vyhlášky č. 83/1996 Sb. příloha č.2. Přehled souborů lesních typů ČR. Zkratky dřevin vycházejí z vyhlášky č. 84/1996 Sb. příloha č.4. Číselné označení, názvy a zkratky dřevin. * Model PDS vychází z Průša E., (2001): Pěstování lesů na typologických základech. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s. r. o. 593 s. ISBN 80-86386-10-4.

Souhrn doporučených opatření pro evropsky významnou lokalitu. Hostýnské vrchy CZ

Recommend Documents