Sociodemografická studie Bruntálu - výběr

2009 Sociodemografická studie Bruntálu - výběr

Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. a kol.

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. tisková konference Ostrava 21. 9. 2009

Tuto studii zpracovala společnost PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. se sídlem Švabinského 1749/19, 702 00 Ostrava 2, IČ: 285 76 217, www.rozvoj-obce.cz, e-mail [email protected], tel. 733 343 248 ve spolupráci s VŠB - Technickou univerzitou v Ostravě, Katedrou regionální a environmentální ekonomiky z Ekonomické fakulty a společností SC&C, spol. s.r.o..

Autorský kolektiv: Za společnost PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. • Andrea Hrušková – tvorba koncepce studie a interpretace výsledků • Ing. Lubor Tvrdý, Ph.D. – vedoucí výzkumu, část 2 a 3 • Bc. Ivana Foldynová– část 1 a 3 • Ing. Igor Ivan – mapové podklady • Ing. Lucie Holešinská – část 1 – trh práce Za VŠB- Technickou univerzitu v Ostravě • RNDr. Ivan Šotkovský, Ph.D. část 1 – demografická analýza Za společnost SC&C, spol. s.r.o. • Mgr. Jana Hamanová – část 2 – sběr dat

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz

Obsah Obsah ................................................................................................................................................3 Seznam zkratek................................................................................................................................ 4 Úvod ..................................................................................................................................................5 Část 1 Socio-demografická analýza Bruntálska 1.1

Obecná charakteristika.............................................................................................................7

1.2

Celkový počet obyvatel ...................................................................................................... 13

1.3

Struktura obyvatel podle pohlaví ...................................................................................... 15

1.4

Věkové složení populace.................................................................................................... 17

1.5

Pohyb a vývoj obyvatelstva ................................................................................................23

1.6

Prognóza populačního vývoje a věkového složení............................................................36

1.7 Trh práce ....................................................................................................................................38 1.8

Vybavenost – sociální oblasti, školství, zdravotnictví a kulturní oblasti .........................45

1.9

Kriminalita..........................................................................................................................50

Část 2 Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál 2.1

Metodologie .......................................................................................................................54

2.2

Spokojenost obyvatel a identita s městem........................................................................56

2.3

Blok rozvoje města ............................................................................................................ 60

2.4

Blok samospráva a státní správa....................................................................................... 62

2.5

Blok bydlení....................................................................................................................... 66

2.6

Blok důvody migrace......................................................................................................... 68

2.7

Blok zaměstnání................................................................................................................. 71

2.8

Blok podnikání ...................................................................................................................76

Část 3 Město Bruntál a jeho další vývoj 3.1

Postavení města Bruntál v regionu podle demosociálních charakteristik...................... 80

3.2

Trh práce ............................................................................................................................82

3.3

Prognóza.............................................................................................................................83

3.4

Další možnosti rozvoje ..................................................................................................... 84

Část 4 Přílohy

-3-


Seznam zkratek CPP

celkový přirozený přírůstek

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

hmcpp

hrubá míra celkového populačního přírůstku

hmpp

hrubá míra přirozeného přírůstku

hmms

hrubá míra migračního salda

ima

index maskulinity

KPSS

Komunitní plán sociálních služeb

LAU

Local Administrative Units

mho

Míra hustoty obcí

MS

migrační saldo

MSK

Moravskoslezský kraj

MŠMT

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

pp

přirozený přírůstek

OOP ČR

obvodní oddělení policie ČR

SBD

stavební bytové družstvo

SLDB

Sčítání lidu, domů a bytů

SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností

VKO

Velikostní kategorie obcí

-4-


Úvod Město Bruntál a jeho okolí prožívá v současnosti tísnivé dopady hospodářské recese, které prohloubily i předchozí negativní trendy populačního vývoje. Cílem této studie je podchytit sociodemografické procesy, které vedly k těmto negativním trendům a vytipovat možnosti jak tuto skutečnost zvrátit. Dalším úkolem bylo provést prognózu populačního vývoje v této oblasti. Výsledky této studie by měly být podkladem pro inovaci rozvojové strategie a pro konkrétní rozvojové projekty, na jejichž realizaci je možné žádat finanční prostředky ze strukturálních fondů EU. Sociální politika žádného regionu se v dnešní době moderních technologií (tj. využití výpočetní techniky pro zpracovaní analýz včetně jejich statistického vyhodnocení) neobejde bez uvedeného postupu. Rozvojové plány obcí, měst, regionů a dalších prostorových jednotek se opírají o analytické posouzení demo-sociálních parametrů vázaných na obyvatelstvo. Řada demografických poznatků, především změny populační velikosti dané přirozenou měnou a migračním chováním, jsou výchozím momentem pro posouzení a vyhodnocení řady sociálních aktivit regionu. A především to platí pro oblast komunitního plánování rozvoje sociálních služeb, které jsou jedním z hlavních strategických plánů územních jednotek. Sociálně demografická analýza Bruntálska je nutnou součástí při sestavování prognózy vývoje obyvatel v dlouhodobém výhledu. Populační projekce se opírají o analytické vyhodnocení základních měr vitality a migračního chování. Výstupem populačních prognóz je rovněž sledování změn podle základních věkových struktur. Týká se to především nejmladších a nejstarších věkových skupin. V následující analýze se bude regionem Bruntálska označovat území správního obvodu obce s rozšířenou působností Bruntál. Sledování vývoje přirozeného přírůstku, migračního salda a celkové změny populace bylo provedeno až ke konci roku 2008. Jsou to poslední dostupné údaje o populačním vývoji, u kterých správnost na základě statistiky běžné evidence přirozené měny a migrace garantuje ČSÚ. Některé sociodemografické charakteristiky jsou získávané pouze z pravidelných cenzů (Sčítání lidu, domů a bytů), a proto u nich nebylo možné provést rozšíření o novější poznatky. Poslední cenzus se u nás uskutečnil v roce 2001 a další proběhne až v roce 2011.

-5-


Část I.

Socio-demografická analýza Bruntálska

-6-


1.1 Obecná charakteristika Region s názvem „Bruntálsko“ je územím administrativního celku správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Bruntálsko je součástí regionu soudržnosti Moravskoslezsko (NUTS 2), Moravskoslezského kraje (NUTS 3) a okresu Bruntál (LAU 1)1. Vymezení regionu soudržnosti a kraje je shodné a najdeme zde 22 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (SO ORP). Geografická poloha Moravskoslezského kraje je dána zeměpisnými souřadnicemi. Nejvýchodnějším místem kraje a vzhledem k poloze v rámci kraje i celého státu je obec Bukovec (18°51’ v.z.d.) v okrese Frýdek-Místek. Zde leží i nejjižnější bod kraje - obec Bílá (49°23’ s.z.š.). V okrese Bruntál najdeme nejzápadněji položenou obec Tvrdkov (17°09’ v.z.d.) a nejseverněji ležící obec Slezské Pavlovice (50°20’ s.z.š.) v osoblažském výběžku (Mapa č. 1.1.1). Geopolitická a geoekonomická poloha z pohledu celostátních poměrů v podmínkách uzavřených evropských států od konce 2. světové války byla po několik desítek let spíše nevýhodou. V tomto období byla pro celý prostor ČR, bez ohledu na vnitřní prostorovou úroveň, nejvýraznějším hnacím pólem Praha s jejím nejbližším zázemím. Čím vzdálenější potom byla prostorová poloha od Prahy, jako sídla s vysokou váhou svých komplexních funkcí, tím byla celková dynamika rozvoje oslabována. V Moravskoslezském regionu je tato záležitost nejlépe viditelná na jeho nedostatečném vybavení silnicemi nadregionálního významu a možnostech kvalitativního napojení na silnice nejvyšší třídy, zejména pak dálnice. Protože je Česko od roku 2004 členem EU, můžeme očekávat pozitivní zhodnocení centrální evropské polohy při hranicích s Polskem a Slovenskem. Kraj má společnou hranici s Polskem v délce přibližně 236 km, se Slovenskem 48 km, se Zlínským krajem 52 km a s krajem Olomouckým 159 km. Celková hranice kraje tak dosahuje délky 495 km. Protože velká část hodnoceného období leží v časovém intervalu před rokem 2000, bylo provedeno územní sjednocení z pohledu rozlohy MSK ke konci roku 2008 (5 427 km2).

1

Dle nové klasifikace území používané Eurostatem označení NUTS 4 se měnilo na LAU 1, což znamená Local Administrative Units

-7-

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Mapa č. 1.1.1 Administrativní členění MSK (k 1.1.2009)

Česká republika má od 23.1.2009 celkem 6 249 obcí a z toho 593 měst (včetně Prahy a 23 statutárních měst), 201 městysů a 5 vojenských újezdů. V samotném Moravskoslezském kraji bylo obcí 299 a z toho 41 měst (5 statutárních měst a 36 ostatních měst) a 3 městyse. Přitom na počátku 70. let 20. století bylo obcí v MSK celkem 411, o deset let později po rozsáhlejších administrativních úpravách již jenom 168 (rok 1981) a v roce 1990 na počátku hlubokých celospolečenských změn 170. Sídelní struktura MSK prošla po roce 1970 velikými změnami. K roztříštěnosti a velikým rozdílům přispěla zejména státem chtěná silná centralizace obcí především v letech 1971 (411) až 1989, kdy byl počet obcí kraje nejmenší (162). Tento pokles počtu obcí o 61 % byl výrazně nad celorepublikovým průměrem (pokles o 45 %).

-8-

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 1.1.1 Sídelní hierarchie SO ORP Moravskoslezského kraje k 31. 12. 2008. SO ORP

rozloha

Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov

Populační váha podle VKO st. urb. počet zalid. počet z toho mho 2 obyvatel (ob/km ) obcí měst do 199 200-999 1000-4999 5000-99999 20000 a víc lp vp

162

25914

160

12

2 7,4

0,0

25,6

5,8

29,1

0,0 69 40

48

29895

622

2

2 4,2

0,0

0,0

0,0

23,1

76,9 100 77

630

38895

62

31

4 4,9

0,8

20,3

19,8

17,8

0,0 65 44

44

26714

601

2

1 4,5

0,0

0,0

4,1

0,0

95,9 96 96

99

19102

194

6

1 6,1

0,0

3,0

38,0

0,0

0,0 59 59

480 109796

229

37

2 7,7

0,0

10,1

35,5

0,0

54,4 58 54

317

23016

73

11

1 3,5

0,0

13,9

43,6

42,4

0,0 42 0

88

98172

1113

5

1 5,7

0,0

0,0

14,7

0,0

85,3 85 85

Hlučín

165

40020

242

15

2 9,1

0,0

6,5

58,8

0,0

0,0 45 35

Jablunkov

176

22505

128

12

1 6,8

0,0

12,4

62,3

25,3

0,0 25 0

Karviná

106

74011

701

4

1 3,8

0,0

0,0

7,8

7,3

84,9 85 85

Kopřivnice

121

47611

343

10

3 8,2

0,0

10,7

12,4

21,1

55,8 85 56

Kravaře

101

21276

212

9

1 8,9

0,0

11,4

56,3

32,3

0,0 32 0

Krnov

574

42367

74

25

3 4,4

0,1

16,3

23,1

0,0

59,2 69 59

Nový Jičín

275

48404

176

15

1 5,4

0,0

6,5

39,7

0,0

53,9 54 54

Odry

224

17475

78

10

2 4,5

1,0

22,8

0,0

76,2

0,0 76 0

Opava

567 101846

180

41

2 7,2

0,5

10,2

26,1

5,3

57,9 63 58

46073

659

4

2 5,7

0,0

0,0

13,7

15,2

71,1 86 71

Ostrava

332 336735

1016

13

4 3,9

0,0

0,7

3,8

3,7

91,9 97 92

Rýmařov

332

16606

50

11

2 3,3

0,9

24,8

21,4

52,8

0,0 74 0

Třinec

235

55753

238

12

1 5,1

0,0

3,2

20,0

9,3

57,6 68 68

Vítkov

280

14071

50

12

2 4,3

2,4

21,9

31,7

44,0

0,0 66 0

5427 1250255

230

299

41 5,5

0,2

6,2

18,8

9,2

61,4 76 66

Orlová

MSK

70

Zdroj:ČSÚ, Databáze MOS/MIS Pozn. mho - míra hustoty obcí (počet obcí na 100 km2) st. urb. (lp.) stupeň urbanizace.podle legislativního přístupu, (vp.)..podle velikostního přístupu. VKO – velikostní kategorie obcí

K rozmístění a sídelní hierarchii podle správních obvodů ORP (Mapa č. 1.1.1 a Tab. č. 1.1.1) v Moravskoslezském kraji několik následujících poznámek: 1) Je zřetelné významnější postavení krajského města nejen pro kraj, ale ještě výrazněji pro správní obvod jako obce s rozšířenou působností. Co tento předpoklad potvrzuje je to, že SO ORP Ostrava má vysokou zalidněnost (1 012 ob./km2), také stupeň urbanizace podle velikostního přístupu dosahuje 92 % (podle legislativního přístupu dokonce 96,8 %). Nad 75 % dosahují stupně urbanizace ještě SO ORP Bohumín, Český Těšín, Havířov a Karviná.

-9-


2) Za středně urbanizované SO ORP můžeme považovat ty, kde stupeň urbanizace (podle velikostního přístupu) se pohybuje mezi 50 až 74,9 % (Frenštát p. Radhoštěm, FrýdekMístek, Kopřivnice, Krnov, Nový Jičín, Opava, Orlová a Třinec). 3) Spíše rozptýlenější osídlení s menšími sídly mají SO ORP Bílovec, Bruntál a Hlučín, kde se stupeň urbanizace pohybuje mezi 25 až 49,9 %. 4) Za vyloženě venkovské prostory můžeme považovat ty oblasti, ve kterých se stupeň urbanizace nedostane přes 25 %. A současně mají značnou populační váhu sídel do 199 obyvatel nebo do 999 obyvatel. V Moravskoslezském kraji je těchto SO ORP šest: Frýdlant n. Ostravicí, Jablunkov, Kravaře, Odry, Rýmařov a Vítkov. Administrativní členění státu se změnilo až po sčítání lidu 2001 realizací dalšího kroku reformy veřejné správy. Její první etapa začala od 1.1.2000 zřízením vyšších územně správních celků - krajů. SO ORP Bruntál je v kraji Moravskoslezském (původně Ostravský, byl přejmenován k 31.5.2001). S účinností od 1.1.2003 se uskutečnila druhá fáze této reformy ukončením činnosti okresních úřadů a přenesením jejich kompetencí na obce s rozšířenou působností (zkráceně ORP, tzv. obce III. stupně) a na krajské úřady a jiné regionální i centrální orgány. Pro možnost srovnání nyní zhodnoťme i socioekonomickou pozici Bruntálska v rámci Moravskoslezského kraje (podrobněji tabulky v Příloze č. 1). V posledních deseti letech dochází téměř v celém Moravskoslezském kraji k populačnímu úbytku, SO ORP Bruntál nevyjímaje. Nutno však podotknout, že se Bruntálsko nalézá spíše ve středním pásmu poklesu, v porovnání kupříkladu se SO ORP Orlová, Odry či Rýmařov, v nichž je relativní úbytek populace nejcitelnější. Pro zajímavost je možno dodat, že i SO ORP Ostrava utrpěl v poslední dekádě větší ztrátu populace než Bruntál. Pozitivně lze vnímat i velice příznivou věkovou strukturu obyvatel, která měřena indexem stáří (is)2 dosahuje v SO ORP Bruntál a rovněž také v SO ORP Orlová nejnižších hodnot v kraji. Poněkud problematičtější otázkou je zdejší horší vzdělanostní struktura. Bruntálsko se potýká také s vyšší mírou nezaměstnanosti. Zprůměrujeme-li míru nezaměstnanosti za posledních několik let, nabývá tento ukazatel čtvrté nejvyšší hodnoty za ORP Karviná, Orlová a Havířov. Zároveň však ORP Bruntál vykazuje nejvyšší míru podnikatelské aktivity3 v MSK a dotahuje jej pouze ORP Opava. Jeho charakteristickým 2

3

Index stáří vyjadřuje kolik obyvatel ve věku 65 let a více připadá na 100 dětí do 15 let. Míra podnikatelské aktivity udává počet podnikatelů (FO) na 1000 obyvatel.

- 10 -


rysem je rovněž vysoký podíl zemědělství na zaměstnanosti. Tento jev je možné spatřovat rovněž v SO ORP Krnov, Odry a Vítkov. Zaměstnanost v průmyslu zde sice dosahuje nadpolovičního podílu na celkové zaměstnanosti, ovšem tento podíl patří naopak k nejnižším v kraji. V porovnání s ostatními SO ORP v kraji se Bruntálsko řadí k oblastem se spíše nižší daňovou výtěžností. Podniky zde byly zakládány v převážné většině případů v 90. letech, především v rozmezí let 1990-1994, což je příznačné pro všechny oblasti v kraji. Administrativní členění SO ORP

Správní obvod obce s rozšířenou působností Bruntál se dnes skládá z 31 obcí. Těmi jsou: Andělská Hora, Bílčice, Bruntál, Dětřichov nad Bystřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťanovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov a Vrbno pod Pradědem. Celková rozloha SO ORP je téměř 630 km2, což z území Moravskoslezského kraje představuje 11,6 %, ale pouze 3,1 % z jeho populace. Tento region má hranici s šesti dalšími správními obvody. Z toho dva (Jeseník, Šternberk) jsou součástí Olomouckého kraje a ostatní (Krnov, Opava, Rýmařov a Vítkov) kraje Moravskoslezského. Svojí rozlohou je největším správním obvodem kraje a až za ním jsou z těch nejrozlehlejších Krnov, Opava a Frýdek-Místek. Vykazuje navíc třetí nejnižší hodnotu zalidněnosti (62 ob./km2) po Rýmařově a Vítkově.

- 11 -


Vr pod P bno raděd em

L

v ud

ík o

Karlovice

Krnov

s ká dě l A n H o ra

Karlova Studánka

v

Š iro k á

Světlá Hora

N iv a

Bruntál

Nové Heřminovy

ě s to

Rudná pod Praděde m

M n a d i l o t ic Opa e vo u

rn á

Sta

ré M

Obo

v vo cl a ál u V á run t uB

Bruntál

Moravskoslezský Kočov Valšov

Dlouhá Stráň

M ezin a

Rýmařov

0 81

3

Ho rní Be ne šo v

Je

se

n ík

Mapa č. 1.1.2 SO ORP Bruntál (k 31.12.2008)

Razová

Roudno

Leskovec nad Moravicí

Lo

mn

ic e

Nová PláňBruntál

K ři no v ice

Šternberk

Opava

Bílčice

šť a

v ho í třic střic ě D By n ad

í rn e H o o t ic Ž iv Svobodné Heřmanice Staré Heřminovy

Dvorce

Vítkov

Ze současných 31 obcí správního obvodu (Tab. č. 1.1.2) je plochou největší obec Vrbno pod Pradědem, Světlá Hora, Široká Niva a Razová s více než pětiprocentním podílem na ploše Bruntálska. Až za nimi následuje město Bruntál. Jeho relativní váha na populační velikosti správního obvodu (44,7 %) jasně ukazuje na dominantní pozici tohoto sídla. Až za ním jsou další dvě města Vrbno pod Pradědem (14,9 %) a Horní Benešov (6,3 %). V největším ze zbylých, Světlé Hoře, žije 1 500 obyvatel.

- 12 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 1.1.2 Základní prostorové znaky obcí SO ORP Bruntál (2008, KS). SO ORP Bruntál

plocha

poč. ob. (KS)

2

abs.

km

%

ima

%

iv

PP

CPP hmcpp

16,07

2,55

369

0,95

Bílčice

24,33

3,86

240

0,62 1 143

Bruntál

29,34

4,66 17 387

Dětřichov nad Bystřicí

28,31

4,50

476

1,22 1 097

17

600

-2

-2

-4

-8,43

2,22

0,35

79

0,20

927

36

0

-1

7

6

82,06

Dvorce

24,20

3,84

1 457

3,75

940

60

875

-2

-4

-6

-4,19

Horní Benešov

20,40

3,24

2 453

6,31 1 002

120 1 000

0

8

8

3,27

Horní Životice

11,40

1,81

334

0,86 1 088

29 1 000

0

-2

-2

-6,93

0,46

0,07

205

0,53

916

446 2 000

1

-13

-12

-54,82

Karlovice

21,62

3,43

1 131

2,91 1 027

52 1 100

1

16

17

15,14

Křišťanovice

16,21

2,57

265

0,68 1 070

16

500

-3

-2

-5

-15,18


15,60

2,48

456

1,17 1 045

29

273

-8

-8

-16

-34,33

Lomnice

27,22

4,32

548

1,41 1 007

20

700

-3

-10

-13

-23,08

Ludvíkov

22,21

3,53

334

0,86 1 037

15 1 500

1

-2

-1

-3,04

Mezina

11,38

1,81

283

0,73 1 036

25

-1

17

16

58,00

Milotice nad Opavou

19,18

3,05

426

1,10

22 1 750

3

3

6

13,99

Moravskoslezský Kočov

15,15

2,41

512

1,32 1 133

34

500

-2

28

26

54,28

1,72

0,27

38

0,10

22

0

-1

0

-1

-27,29

Dlouhá Stráň

Karlova Studánka

Nová Pláň Nové Heřminovy

925

945 900

23 1 500

MS

Andělská Hora

44,70

873

zalidněnost

2

2

4

10,51

-3

-3

-6

-25,81

593 1 309 51 -158 -107

-6,15

10

0

500

11,03

1,75

276

0,71 1 015

25 5 000

4

6

10

37,21

Oborná

5,33

0,85

338

0,87 1 139

63

250

-3

10

7

21,73

Razová

31,88

5,06

506

1,30 1 074

16

429

-4

12

8

16,36

Roudno

22,14

3,52

181

0,47 1 080

8

333

-2

-1

-3

-16,55

Rudná pod Pradědem

22,15

3,52

391

1,01 1 197

18 6 000 10

-6

4

8,91

Staré Heřminovy

10,19

1,62

229

0,59

803

22 1 500

1

2

3

12,49

Staré Město

24,19

3,84

799

2,05 1 018

33 2 333

8

16

24

30,34

Světlá Hora

42,45

6,74

1 502

3,86 1 027

35

750

-3

-10

-13

-8,58

Svobodné Heřmanice

11,48

1,82

540

1,39 1 007

47 1 667

4

3

7

13,10

Široká Niva

37,27

5,92

595

1,53 1 088

16 1 167

1

12

13

22,21

Václavov u Bruntálu

25,80

4,10

523

1,34 1 059

20 1 500

3

25

28

54,24

0,62 1 025

25 2 000

Valšov Vrbno pod Pradědem SO ORP celkem

9,72

1,54

241

68,91

10,95

5 781

14,86

957

84

629,56 100,00 38 895 100,00

968

64

0

2

-1

1

4,30

-6

-38

-44

-7,61

48

-93

-45

6,97

Zdroj: data ČSÚ (běžná evidence přirozené měny a migrace)¨

1.2 Celkový počet obyvatel Populační vývoj Bruntálska v analýze sledujeme od roku 1971 ke konci roku 2008 (Tab. č. 1.2.1) na základě údajů Českého statistického úřadu z běžné evidence životních událostí. Region prošel za posledních 38 let populačního růstu řadou specifických událostí, z nichž je třeba připomenout alespoň nejvýznamnější:

- 13 -


1) Nejvíce obyvatel v historii žilo na území SO ORP Bruntál ke konci roku 1998 a bylo to něco málo přes 41,2 tisíc. 2) V dlouhodobém časovém intervalu let 1971 až 2008 se stal významným předělem rok 1999. Od tohoto roku došlo k dlouhodobější populační ztrátě s výjimkou roku 2007. 3) Mezi roky 1971 až 1980 byl roční průměrný růst asi 1,7 %, tedy nárůst každý rok okolo 590 obyvatel. 4) Během 10 let v období od začátku roku 1999 až ke konci roku 2008 vykázal region roční průměrnou populační ztrátu ve výši 230 obyvatel (okolo 0,6 %). Celková ztráta počtu obyvatel tak v tomto období dosáhla hodnoty 2 307 osob. V posledním statisticky doloženém roce 2008 došlo k opětovnému poklesu obyvatelstva o 524 osob na 38 895. Touto hodnotou se populační vývoj přiblížil k situaci před dvaceti roky, tzn. k období let 1987 a 1988. Graf č. 1.2.1 Vývoj počtu obyvatel Bruntálska po roce 1970. 42 000 41 000

počet obyvatel

40 000 39 000 38 000 37 000 36 000 35 000 34 000 33 000 32 000

kalendářní rok (koncové stavy)

Zdroj: data ČSÚ (běžná evidence obyvatelstva)

U populačního vývoje Bruntálska můžeme zaznamenat po roce 1970 (Graf č. 1.2.1) několik etap rozdílného chování: 1) Období let 1971-1980 jasně ukazuje na výsledky úspěšně prováděné pronatalitní politiky státu. Tato dekáda byla obdobím s nejvyšším růstem celkového počtu obyvatel. Počet obyvatel SO ORP Bruntál se během těchto deseti let zvýšil o 5 308 z 32 661 na 37 969, tedy o 16,3 %. 2) Druhé období je opět dekádou let mezi roky 1981 a 1990. Nárůst populační velikosti je citelně nižší (pouze o 3,8 %), nicméně stále docházelo k růstu obyvatel. Za deset let se počet obyvatel navýšil o 1 463. 3) Třetí období je časovým úsekem let 1991 až 2005. Těchto patnáct let znamená velmi malé rozdíly v počtu obyvatel na začátku období (40 676) a na konci období (40 284). Je to vlastně období stagnace populační velikosti, kdy maxima lidnosti regionu bylo dosaženo

- 14 -


v roce 1998 (41 202 obyvatel). 4) Můžeme rozlišit významnější změny populačního vývoje ještě v krátkém úseku let 2006 až 2008. Lze ho tak považovat za začátek čtvrtého období, ale až delší časový horizont nám teprve potvrdí tento předpoklad. Typické je střídání vzestupu a poklesu početní velikosti obyvatel regionu okolo hodnoty 39 tisíc. V tomto krátkém tříletém úseku je viditelné oscilování. Prudší změny populační velikosti oběma směry je dobře patrné již při pohledu na Graf č.1.2.1. Tab. č. 1.2.1 Vývoj počtu obyvatel Bruntálska od roku 1971 Roční přírůstek Rok Počet obyvatel Rok abs. v% 1971 1972 1973

32 661 33 336 33 761

675 425

1974 1975

34 310 34 845

1976 1977

Počet obyvatel

Roční přírůstek abs.

v%

39 473

292

0,75

2,07 1,27

1990 1991 1992

40 485 40 676

1012 191

2,56 0,47

549 535

1,63 1,56

1993 1994

40 956 41 104

280 148

0,69 0,36

35 398 36 045

553 647

1,59 1,83

1995 1996

41 170 41 154

66 -16

0,16 -0,04

1978

36 575

530

1,47

1997

41 162

8

0,02

1979 1980

37 365 37 969

790 604

2,16 1,62

1998 1999

41 202 41 086

40 -116

0,1 -0,28

1981 1982

38 010 38 054

41 44

0,11 0,12

2000 2001

41 035 40 727

-51 -308

-0,12 -0,75

1983

38 342

288

0,76

2002

40 639

-88

-0,22

1984 1985

38 665 38 637

323 -28

0,84 -0,07

2003 2004

40 564 40 439

-75 -125

-0,18 -0,31

1986 1987

38 638 38 813

1 175

0 0,45

2005 2006

40 284 38 979

-155 -1305

-0,38 -3,24

1988 39 085 272 0,7 1989 39 181 96 0,25 Zdroj: ČSÚ, běžná evidence přirozené měny a migrace

2007 2008

39 419 38 895

440 -524

1,13 -1,33

1.3 Struktura obyvatel podle pohlaví Složení obyvatelstva podle pohlaví a věku patří mezi nejvýznamnější z pohledu vlivů na populační vývoj. Pokud budeme zkoumat strukturu obyvatelstva podle pohlaví, je běžné a často dostačující využít vlastností indexu maskulinity (ima). Tento ukazatel váhy zastoupení mužů v populaci ukazuje, kolik mužů připadá na každých tisíc žen. Pro celou českou populaci vycházel ima ke konci roku 2008 963. Podle

- 15 -


Tab. č. 1.3.1 je zřejmé, že pokud jde o poměr mužů a žen v populaci Bruntálska, pak tato váha nevykazuje zásadnějších rozdílů od celorepublikové situace. Toto konstatování zastoupení mužů a žen v populaci SO ORP ukazuje na zcela normální zastoupení obou pohlaví v populaci. A to platí pro období minimálně posledních 28 let. Výrazně převažují obce s vyšším zastoupením mužů v populaci, kterých je v regionu celkem 22. Nejvyšší hodnotu ima vykazuje obec Rudná pod Pradědem (1 197 ke konci roku 2008). Nad 1 100 jsou ještě obce Bílčice, Oborná a Moravskoslezský Kočov. V těchto čtyřech obcích Bruntálska převažuje statisticky velmi významně počet mužů nad počtem žen. V ostatních 9 obcích převažuje počet žen nad počtem mužů. Jedná se o tyto obce: Vrbno pod Pradědem, Milotice nad Opavou, Dvorce, Dlouhá Stráň, Bruntál, Karlova Studánka, Nová Pláň, Andělská Hora a Staré Heřminovy. Celkovou hodnotu indexu maskulinity bude zásadně ovlivňovat hodnota ukazatele dosažená u města Bruntál, který se na celkové populaci regionu podílí téměř 45 %. Tab. č. 1.3.1 Vývoj počtu obyvatel v SO ORP Bruntál podle pohlaví. Rok

Celkem

Muži

Index maskulinity (ima)

Ženy

1991

39036

19312

19724

979

2001

39633

19488

20145

967

2008

38895

19131

19764

968

Zdroj: ČSÚ, SLDB (1991, 2001) a běžná evidence (2008, KS)

Přestože Bruntálsko nevykazuje významnou zvláštnost v zastoupení mužů a žen ke konci roku 2008, než je obvyklé v celorepublikovém měřítku, můžeme mezi obcemi regionu výraznější rozdíly zaznamenat (Mapa č. 1.3.1): 1) Výrazná převaha žen je v obcích Staré Heřminovy a Andělská Hora. 2) Výrazná převaha mužů je v obcích Moravskoslezský Kočov, Oborná, Bílčice a Rudná pod Pradědem. 3) Vyrovnané zastoupení obou pohlaví mají obce Horní Benešov, Lomnice, Svobodné Heřmanice, Nové Heřminovy a Staré Město. 4) Celkově je v regionu více obcí s převahou mužské populace (17). 5) Největší obec a středisko regionu město Bruntál má ima 925, patří tak do kategorie obcí s převahou žen. V městě Bruntál tak bydlí 45,7 % žen celého regionu.

- 16 -


V pod P rbno raděd ík dv Lu

em

ov

Karlovice

Krnov

á lsk dě An Hora

Karlova Studánka

Niva Široká

Světlá Hora

Bruntál Mě s to

rná Obo

M nad ilotic Op e avo u

v vo cla álu Vá runt uB

Bruntál


0 81

Dlouhá Stráň

Mezina

Rýmařov

Nové Heřminovy

Sta ré

Rudná pod Praděd em

3

Horní Benešov

Je se n

ík

Mapa č. 1.3.1 Rozložení váhy mužů a žen v obcích SO ORP Bruntál ke konci roku 2008

Razová

Lo mn ic

e



Roudno

i nov šťa Kři

Šternberk

Bílčice

Dvorce

Vítkov ima 2008

INDEX MASKULINITY SO ORP BRUNTÁL (31. 12. 2008) 5

10

15 km

hranice NUTS3

méně než 875

hranice SO ORP BR

875 - 974

okolni SO ORP

975 - 1 024

obce SO ORP BR

1 025 - 1 124

0

Opava

ce

v ho í třic střic ě D By d na

í rn e Ho otic Živ Svobodné Heřmanice Staré Heřminovy

1 125 a více

[

Zdroj: Data ČSÚ

1.4 Věkové složení populace Proces stárnutí obyvatelstva dnes postihuje všechny ekonomicky vyspělejší regiony. Právě sledování hloubky tohoto procesu je významné, protože má své konkrétní dopady do

- 17 -


řady oblastí života. Zvýšená pozornost tomuto jevu by měla být věnována v okamžiku, kdy obyvatelstvo vstupuje do posledního typu věkové struktury, kterým je typ regresivní. Ten je typický tím, že počet obyvatel v postreprodukčním věku (50 a více let) je v populaci zastoupen s převahou nejméně 10 % při srovnání s dětskou populací (0 – 14 let). U české populace tohle nastalo na počátku 70. let 20. století. Přímý vliv na váhu procesu stárnutí mají především dvě skutečnosti. Tou první je tendence poklesu počtu dětí v populaci. U české populace stejně jako u populací ekonomicky vyspělých států se zastoupení dětí dlouhodobě snižuje. V našich podmínkách je to od 20. let minulého století. V této souvislosti hovoříme o stárnutí od základny věkové pyramidy. Velmi mladé populace progresivního typu jsou typické tím, že počet dětí se pohybuje okolo 40 %. Když se podíl dětí na celkové populaci dostane pod hodnotu 25 %, pak můžeme hovořit o započatém procesu stárnutí. Lze při něm rozlišit celkem 4 časové etapy: 1) Pokud se podíl dětí pohybuje v intervalu 20,0 až 24,9, mluvíme o mírně stárnoucím obyvatelstvu. Je zřejmé, že je zde proces stárnutí na počátku. Pokud se váha dětí pohybuje těsně pod 25 % a index stáří (50 +) nepřekračuje hodnotu 115, může být tento typ věkové struktury ještě stacionární. Ale většina reálných případů už je typem regresivním. 2) V rozmezí 15,0 až 19,9 % relativní četnosti dětí můžeme hovořit o stárnoucím obyvatelstvu. Je zřejmé, že takové populace jsou již jednoznačně typem regresivním. 3) Pokud se procentuální váha počtu dětí pohybuje v rozmezí od 12,5 do 14,9, můžeme hovořit o staré populaci. 4) Za extrémní případ můžeme považovat taková společenství, kde se zastoupení dětí dostává pod hodnotu 12,5 %. Používání označení velmi stará populace je nejen přijatelné, ale fakt, že v každé dvousetčlenné skupince je pouze 25 dětí a méně, je dosti výmluvný. Dosud byly rozdíly procesu stárnutí posuzovány tzv. cestou stárnutí ze spodu věkové pyramidy. Ale nyní rozebereme tento proces z opačného pólu, tedy z pozice stárnutí z vrcholu věkové pyramidy. Sleduje se relativní zastoupení nejstarších občanů. U vyspělejších regionů se dnes nejběžněji měří zastoupení občanů ve věku 65 a více let. Model pro označování společenství ve vztahu k procesu stárnutí od vrcholu věkové pyramidy u ekonomicky nadprůměrně rozvinutých území má následující členění. 1) Pokud podíl nejstarší složky na celkové populaci nepřesáhne 10 % a současně neklesne pod 7 %, pak můžeme takovou populaci označit za mírně stárnoucí. Je zřejmé, že u této skupiny započal proces stárnutí. - 18 -


2) O stárnoucím obyvatelstvu můžeme hovořit v případě, když se podíl nejstarší složky bude pohybovat v rozmezí 10,0 až 12,4 %. 3) Pokud procentuální váha počtu nejstarších občanů překročí hodnotu 12,5 %, avšak nepřesáhne úroveň 15 %, máme populaci starou. 4) Za krajní případ s extrémně vysokým zastoupením občanů ve věku 65 a více let můžeme považovat populaci, kde zastoupení nejstarší skupiny obyvatel již překročilo hodnotu 15 %. Pak jistě můžeme hovořit o velmi staré populaci, kdy téměř každý sedmý občan má více než 64 let. Obě hlavní složky procesu stárnutí můžeme velice dobře vzájemně porovnat prostřednictvím ukazatele indexu stáří (is).

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

24,8

index stáří (65 +)

69 18,6

33 8,2

dětská složka

54 10,1

16,0

11,0

stárnoucí složka (65+)

76

78

15,3

15,2

11,6

11,9

30 25 20 15 10 5

věkové skupiny (%)

i n d e x s t á ří

Graf č. 1.4.1 Proces stárnutí obyvatel Bruntálska po roce 1990.

0

oka mž ik

kalendářního

č as u

Zdroj: ČSÚ, SLDB (1991, 2001) a běžná evidence (2005, 2007, 2008, koncové stavy)

U populace mladé až mírně stárnoucí by index stáří neměl překročit hodnotu 50, pro populaci průměrně stárnoucí se bude pohybovat v rozmezí od 50 do 79, pro populaci nadprůměrně stárnoucí se bude is pohybovat v intervalu od 80 do 99. Pokud index stáří přesáhne hodnotu 100, je to hranice pro označení takové populace za starou a pokud dosáhne hodnoty nejméně 120, můžeme populaci označit za velmi starou.

- 19 -


V pod P rbno raděd ík dv Lu

em

ov

Karlovice

Krnov

á lsk dě An Hora

Karlova Studánka

Niva Široká

Světlá Hora

Bruntál Mě s to

rná Obo



Bruntál


0 81

3

Dlouhá Stráň

Mezina

Rýmařov

Nové Heřminovy

Sta ré

Rudná pod Praděd em

Horní Benešov

Je se n

ík

Mapa č. 1.4.1 Nerovnoměrnost procesu stárnutí v obcích SO ORP Bruntál

Razová

Lo mn ic

e



Roudno

i nov šťa Kři

Šternberk

Bílčice

Dvorce

Vítkov is 2008

INDEX STÁŘÍ SO ORP BRUNTÁL (31. 12. 2008) 5

10

15 km

hranice NUTS3

méně než 50

hranice SO ORP BR

50 - 79

okolni SO ORP

80 - 99

obce SO ORP BR

100 - 119

0

Opava

ce

v ho í třic střic ě D By d na


120 a více

[

Zdroj: Data ČSÚ

Z analýzy zaměřené na dvě hlavní věkové skupiny je zřejmé, že obyvatelstvo Bruntálska bylo v roce 1991 a po většinu devadesátých let populací mírně stárnoucí. Teprve od konce 90. let se stává populací středně starou (Graf č. 1.4.1), protože od tohoto období již připadá na každých 100 dětí nejméně 50 občanů starších 64 let (is ≥ 50 a is < 80). Zřejmě od konce roku 2009 nebo pravděpodobněji v průběhu roku 2010 se populace Bruntálska stane - 20 -


populací nadprůměrně stárnoucí, kde se podíl dětské složky i nejstarších občanů (65 a více let) bude pohybovat v intervalu 12,5 až 14,9 %. A index stáří překročí hodnotu 80. Populaci Bruntálska je v roce 2008 stále možné označit za populaci středně starou, ale na samém konci tohoto intervalu stárnutí (Graf č. 1.4.2). Index stáří se zastavil na hodnotě 78, dětská složka dosáhla podílu 15,2 % a nejstarších občanů bylo 11,9 %. V následujícím roce nebo pravděpodobněji až v průběhu roku 2010 se stane populací nadprůměrně starou. Ale ještě v 90. letech jí bylo možné označit za populaci jen mírně stárnoucí. Populací průměrně starou se stala až od roku 2000. A tento stav trvá do dnešního dne. Stav regionu z pohledu vývoje procesu stárnutí je zajímavější sledovat při hledání vnitřních rozdílů (Mapa č. 1.4.1): 1) Ani jediného občana staršího 64 let nemá obec Nová Pláň. Ale zároveň je to nejmenší obec Bruntálska s počtem obyvatel pouhých 38. 2) Za věkem průměrně staré můžeme považovat obce Moravskoslezský Kočov, Mezina, Valšov, Václavov u Bruntálu, Svobodné Heřmanice, Rudná pod Pradědem, Staré Město, Milotice nad Opavou, Horní Životice, Horní Benešov, Oborná, Bruntál, Světlá Hora, Andělská Hora, Razová a Karlova Studánka. 3) Za nadprůměrně staré můžeme označit 7 obcí (Nové Heřminovy, Karlovice, Dvorce, Křišťanovice, Lomnice, Široká Niva a Dětřichov nad Bystřicí). 4) V sedmi obcích, které označujeme za staré a velmi staré, už is překročil hodnotu 100. V těchto municipalitách už převládá počet nejstarších občanů (65 let a více) nad dětskou složkou (0-14 let). Proces stárnutí je nejdále v obcích Staré Heřminovy, Roudno a Dlouhá Stráň, kde bydlí nejstarších občanů téměř 2x tolik než dětí. Při detailním rozboru věkového složení regionu (Graf č. 1.4.2), můžeme zajímavé poznatky shrnout takto: 1) Nejpočetněji zastoupenou skupinou dnes jsou občané ve věku 28 až 37 let. Tedy občané, kteří se narodili mezi roky 1971 a 1980. Bylo to období aktivně a úspěšně prováděné pronatalitní politiky státu. To znamená, že se stát formou především ekonomických výhod pokoušel podpořit porodnost. Dnes se tyto početnější generace žen dostaly do kulminačního momentu fertilního věku (28 až 34 let) a současná několikaletá porodnost i v tomto regionu je tak významnější. Už od roku 2008 tato vlna vyšší porodnosti zaznamenává ustupování, které by mělo pokračovat do roku 2020 s mírným poklesem. Po tomto roce nejméně do roku 2035 se pokles rozených dětí vzhledem k početnosti žen v nejvhodnějším reprodukčním věku ještě více prohloubí. - 21 -


2) Druhou velice početnou skupinou ke konci roku 2008 jsou občané ve věku 52 až 61 let. Toto významnější početní zastoupení odpovídá modelu poválečného vzestupu porodnosti, když u nás mezi roky 1947 až 1956 přicházelo hodně dětí na svět. Je tak zřejmé, že proces stárnutí obyvatel Bruntálska bude již od tohoto roku viditelně akcelerovat. Tento citelný nárůst občanů v důchodovém věku můžeme očekávat po celou následující dekádu až do roku 2019. Graf č. 1.4.2 Věkové složení obyvatel Bruntálska (31.12.2008). 100+ 96 92 88 84 80 76 72 68 64 60 56 52 48 44 40 36 32 28 24 20 16 12 8 4 0

populace žen

populace mužů

dokončený věk (x)

11,9 %

15,2 % 1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0

0,2

0,4

počet obyvatel (v %)

0,6

0,8

1,0

Zdroj: ČSÚ, běžná evidence přirozené měny a migrace

Když se zaměříme na proces stárnutí za posledních 18 let, máme možnost změřit změny ve věkovém složení podle pětiletých věkových řad mezi roky 1991 (data ze sčítání lidu) a 2008 (běžná evidence). Velice přehledně ukazuje na vývojové odlišnosti model věkových pyramid obou vybraných let, jak nám dokládá Graf č. 1.4.3. Největší změny v zastoupení věkových skupin velice jasně dokládají prohlubování procesu stárnutí z obou směrů věkové pyramidy. Nejrazantněji táhne proces stárnutí na Bruntálsku pokles počtu dětí. Vždyť během posledních osmnácti let došlo k úbytku její váhy o 9,6 %. Stárnutí ze shora věkové pyramidy, to znamená nárůst počtu obyvatel ve věku 65 a více let, nebyl zatím tak výrazný (nárůst o 3,7 %). Ale v následujících patnácti letech se bude silně prohlubovat, protože výrazný pokles o 9,2 % dosud zaznamenaly věkové skupiny mezi 50. a 64. rokem života, které budou již od roku 2009 postupně navyšovat řady nejstarších občanů.

- 22 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Graf č. 1.4.3 Věkové pyramidy obyvatel Bruntálska v letech 1991 (SLDB) a 2008 (KS).

počet obyvatel (%) Zdroj: ČSÚ, SLDB (1991) a běžná evidence (2008, koncové stavy)

1.5 Pohyb a vývoj obyvatelstva K základním vitálním charakteristikám patří vyhodnocování procesu rození (plodnost) a úmrtí (úmrtnost). Výsledkem jejich vzájemného odečtení z pohledu studia reprodukčního procesu je sledování přirozené měny obyvatelstva. Ukazatel hrubé míry přirozeného přírůstku (hmpp) je potom relativizací (nejběžněji v ‰) absolutní hodnoty přirozeného přírůstku (PP) vzhledem ke střednímu stavu obyvatelstva (počet obyvatel k 1.7. daného kalendářního roku)4.

4

Oba ukazatele můžeme pomocí vzorce zapsat takto:

počet zemřelých; daného roku.

hmpp =

PP ⋅ 1000 P

PP = N v -D ,

v kde N je počet živě narozených, D je

, kde P střední stav obyvatelstva tj. počet obyvatel zjištěný k 1. 7.

- 23 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Graf č. 1.5.1a Vývoj přirozené měny SO ORP Bruntál po roce 1970

Zdroj dat: použito dat ČSÚ z běžné evidence přirozené měny

Nejvíce dětí se v regionu narodilo v letech 1971 až 1980 (maxima bylo dosaženo v roce 1974, kdy se narodilo živě 906 dětí), kdy v průměru ročně přicházelo na svět 820 dětí. Dnes se hodnota tohoto jevu snížila o přibližně 37 % (447 dětí živě narozených v roce 2008). I podle hodnoty hmpp spočítané metodou klouzavých tříletých průměrů (Graf č.1.5.1a) je zřetelné, že v průběhu zejména 70. let byly přírůstky přirozenou měnou nejvyšší, když v podstatě neklesly pod hodnotu 10 ‰. Následující 80. a 90. léta minulého století můžeme považovat za období s relativně mírným, ale dlouhodobým sklonem k poklesu přirozené měny. První polovina 90. let byla obdobím dalšího poklesu váhy hrubé míry přirozeného přírůstku. To vedlo k dosažení velmi nízkých hodnot přirozené měny od druhé poloviny 90. let. Můžeme tak konstatovat, že posledních deset let po roce 1995 se přirozená měna držela pod hranicí jedné promile. To odpovídalo ročnímu nárůstu do 600 živě narozených dětí. Tento v zásadě stabilní vývoj má jen nepodstatné náznaky mírnějšího růstu. A ty můžeme zcela jasně připsat vlivu velmi početných ročníků žen narozených v 70. letech a dnes se nacházejících v reprodukčním věku. Za těchto okolností nelze o podstatné změně v rození dětí hovořit. Můžeme jenom reálně spočítat, že od r. 2010 budou počty živě narozených dětí opět pod úrovní 600. Poslední doložený rok 2008 už zaznamenal nižší hodnotu živě narozených dětí ve srovnání s předcházejícím rokem. Hodnocení počtu narozených dětí můžeme prohloubit o detailnější rozbor vývoje specifických měr plodnosti. Tento ukazatel poměřuje počty živě narozených dětí podle věku matky s počtem žen shodné věkové skupiny. Výsledek se může vztáhnout na každých tisíc žen dané věkové kategorie (‰).

- 24 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz ‰

Graf č. 1.5.1b Vývoj specifické míry plodnosti SO ORP Bruntál po roce 1997 120

15 - 19 20 - 24 25 - 29 30 - 34 35 - 39 40 - 44

100 80 60 40 20 0 1998

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

R o k y

Zdroj: Data ČSÚ

Nejvíce dětí za posledních deset let se rodilo ženám ve věku 25 až 29 let. Podle specifické míry plodnosti vidíme, že jde o celkem stabilní výši okolo 100 ‰. Je významné zdůraznit, že nejvyšší nárůst počtu dětí vidíme především u věkové skupiny žen ve stáří 30 až 34 let, ale také po roce 2004 u žen ve věku 35 až 39 let. To odpovídá i dlouhodobějšímu trendu v celé české populaci v poslední dekádě. V souladu s celorepublikovým trendem je také viditelný pokles hodnot specifických měr plodnosti u žen ve věkové kategorii 20 až 24 let.

- 25 -


Vr pod P bno raděd

ík dv Lu

em

ov

Karlovice

Krnov

á lsk dě An o r a H

Karlova Studánka

Široká

Světlá Hora

Niva

Bruntál Měs to

rn á Obo



Bruntál


0 81

3

Dlouhá Stráň

Mezina

Rýmařov

Nové Heřminovy

Sta ré

Rudná pod Pradě dem

Horní Benešov

Je se ník

Mapa č. 1.5.1 Hrubá míra přirozeného přírůstku, průměr let 2006 až 2008

Razová

Lo mn ice



Roudno

n šťa Kři

Šternberk HRUBÁ MÍRA PŘIROZENÉHO PŘÍRŮSTKU OBCÍ SO ORP BRUNTÁL

Bílčice

Dvorce

Vítkov hmpp [‰]

tříletý průměr 2006 - 2008 0

5

10

Opava

ce ov i

v ho í třic třic Dě Bys d na


hranice SO ORP BR

2,50 - 7,49

okolni SO ORP

-2,50 - 2,49

obce SO ORP BR

-2,50 - -7,49

15 km

hranice NUTS3

7,50 a více

-7,50 a méně

[

Zdroj: Data ČSÚ

Celkovou změnu populační velikosti kteréhokoliv regionu ovlivňuje vedle procesů plodnosti a úmrtnosti také migrace. Prostorový pohyb obyvatelstva je vedle přirozené měny druhou položkou s přímým dopadem na populační velikost. I v tomto případě máme možnost pracovat s ukazatelem pro výpočet absolutních nebo relativních hodnot migrace. V prvním případě se nejčastěji můžeme setkat s pojmem migrační saldo (MS), které měří výslednou

- 26 -


váhu prostorového pohybu měřenou jako rozdíl četností přistěhovalých (I, imigrant) a vystěhovalých (E, emigrant). Celkovou zátěž prostoru způsobenou migračním tokem je možné spočítat součtem přistěhovalých a vystěhovalých. Potom hovoříme o migračním objemu (MO). Ale ten nám neříká nic o změně početní velikosti zkoumaného území a není tak součástí naší analýzy. Pro relativizaci změn lidnatosti vyvolaných prostorovým pohybem se pracuje s ukazatelem hrubé míry migračního salda (hmms, ‰)5. U států či regionů se zvyšujícím se tempem ekonomického růstu lze pozorovat obecnou tendenci „zvyšování váhy migračního chování“ při zkoumání proměn populační velikosti. Dokonce u regionů s nejvyšší životní úrovní se migrační chování stává rozhodujícím elementem změn populační velikosti. Graf č. 1.5.2 Vývoj migrační měny SO ORP Bruntál po roce 1970

Zdroj: data ČSÚ z běžné evidence migrace.

Ke ztrátě obyvatelstva přirozenou měnou v období od roku 1970 došlo na území Bruntálska pouze v roce 2003 a 2005. Za celé období 38 let se město podílelo na celkové hodnotě migračního salda regionu hodnotou 2 911 migrantů. A kladnou hodnotu migračního salda už vykázaly jenom další čtyři obce: Dlouhá Stráň, Ludvíkov, Moravskoslezský Kočov a Oborná. Průměrná hodnota hmms za celé období v regionu Bruntálska byla 7,6 ‰.

5

hmms =

MS ⋅ 1000 P - 27 -


Celkové reprodukční a migrační chování obyvatel je pak hodnoceno buď ukazatelem CPP (5.5, absolutní hodnoty) nebo relativně pomocí hrubé míry celkového přírůstku populace (5.6, ‰). V obou případech jde o součet velikostí přirozené měny a migračního salda. Toto sloučení obou základních demografických měr pohybu obyvatelstva hodnotí již výsledný lidnatostní vývoj konkrétní populace v určitém místě a daném čase. K migrační ztrátě docházelo v regionu v podstatě po celé sledované období po roce 1970, když od roku 1999 se stává procesem s hlavní váhou celkového úbytku populace. Můžeme u tohoto procesu odlišit dvě časové etapy: 1) První začíná rokem 1971 a po 25 letech končí rokem 1995. Ukazatel hmms dosáhl průměrné výše -1,2 ‰ (minimum -7,7 ‰, maximum 5,6 ‰), což v absolutním vyjádření znamenalo migrační ztrátu jednoho tisíce občanů. 2) Ve druhém, ještě dramatičtěji se migračně projevujícím období let 1996 až 2008, došlo k migračnímu úbytku o téměř 1 500 občanů. Hrubá míra migračního salda dosáhla průměrné hodnoty -2,6 ‰. V tomto období hmms projevuje mnohem nižší rozkyvy, ale po celé období dosahuje pouze záporných hodnot (minimum -4,7 ‰, maximum -0,2 ‰). Z obou měn je právě migrační chování hůře a tedy i méně přesně prognózovatelnou veličinou. Je nejen ovlivňováno nezřídka krátkodobými vlivy a vnějšími často i nečekanými jevy, ale do populace vstupující migranti představují z hlediska věkového složení rozsáhlý interval s možnými významnějšími nerovnováhami mezi jednoletými věkovými skupinami. Navíc jejich model rodinného chování může být zcela odlišný, než je u občanů našeho státu. To činí prognózu migračního vývoje rizikovější. Rozdíly migračního chování (tříleté průměry let 2006 až 2008) z pohledu 31 členného souboru obcí Bruntálska (Mapa č. 1.5.2) můžeme shrnout následovně: 1) Neznatelný migrační pohyb je typický pro obce Světlá Hora, Dvorce, Milotice nad Opavou, Horní Benešov, Andělská Hora a Svobodné Heřmanice. 2) Za nejvíce migračně ziskové můžeme označit obce Dlouhá Stráň, Mezina, Nová Pláň, Václavov u Bruntálu, Moravskoslezský Kočov, Oborná, Staré Město a Nové Heřminovy. U všech je hodnota hmms vyšší než 10 ‰. 3) K obcím, které nejvíce ztrácejí na populační velikosti z důvodu vysoce záporného migračního salda (hmms nižší než -10 ‰), řadíme Staré Heřminovy, Ludvíkov, Dětřichov nad Bystřicí, Valšov, Křišťanovice a Karlovou Studánku. - 28 -


4) Za migračně průměrně ztrátové můžeme považovat dalších devět obcí: Razová, Horní Životice, Bruntál, Leskovec nad Moravicí, Vrbno pod Pradědem a Bílčice. 5) K obcím nepatrně migračně ziskovým patří: Rudná pod Pradědem, Široká Niva, Lomnice, Karlovice a Roudno. Ke své značné populační váze je zřejmé, že největší část migrantů je spojená s městem Bruntálem. Za celé období 38 let se město podílelo na celkové hodnotě migračního salda regionu hodnotou 2 911 migrantů. A kladnou hodnotu migračního salda už vykázaly jenom další čtyři obce: Dlouhá Stráň, Ludvíkov, Moravskoslezský Kočov a Oborná. Průměrná hodnota hmms za celé období v regionu Bruntálska byla -7,6 ‰.

- 29 -


Vr pod P bno raděd

ík dv Lu

em

ov

Karlovice

Krnov


Karlova Studánka

Široká

Světlá Hora

Niva

Bruntál Měs to

rn á Obo



Bruntál


Dlouhá Stráň

Mezina

Rýmařov

Nové Heřminovy

Sta ré


0 81

3

Horní Benešov

Je se ník

Mapa č. 1.5.2 Hrubá míra migračního salda, průměr let 2006 až 2008

Razová

Lo mn ice



Roudno

n šťa Kři

Šternberk HRUBÁ MÍRA MIGRAČNÍHO PŘÍRŮSTKU OBCÍ SO ORP BRUNTÁL

Bílčice

Dvorce

Vítkov hmms [‰]


5

10

Opava

ce ov i



hranice SO ORP BR

2,50 - 9,99

okolni SO ORP

-2,49 - 2,49

obce SO ORP BR

-2,50 - -9,99

15 km

-10,00 a méně

Zdroj: data ČSÚ z běžné evidence přirozené měny a migrace

- 30 -

hranice NUTS3

10,00 a více

[

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Graf č. 1.5.3 Populační vývoj SO ORP Bruntál po roce 1970

Zdroj dat: běžné evidence přirozené měny a migrace ČSÚ.

Při hodnocení populačního vývoje na Bruntálsku nesmíme zapomenout na okresní město. Jeho populační váha má rozhodující vliv na celkový populační vývoj regionu. Při pohledu na Graf č. 1.5.3 můžeme rozlišit tři základní etapy změn populačního chování obyvatel Bruntálska: 1) Sedmdesátá léta 20. století (1971-1980) ovlivněná pronatalitní politikou státu znamenala významný růst počtu obyvatel Bruntálska, zapříčiněný přirozenou měnou. Ukazatel hmcpp neklesl pod úroveň 10 ‰. V této dekádě došlo k nárůstu počtu obyvatel regionu o 4 769 a průměrná hodnota hmcpp mírně převyšovala 15 ‰. Celý přírůstek byl zajištěn přirozenou měnou. 2) Další významné období můžeme spojit s roky 1981-1997. Hrubá míra celkového přírůstku populace se pohybovala v intervalu 0 až 10 ‰ s průměrem přes 5,5 ‰. Celkově došlo k nárůstu počtu obyvatel Bruntálska o tři tisíce občanů a opět tento růst zabezpečila přirozená měna. 3) Poslední změna populačního chování je spojená s obdobím let 1998 až 2008. Úbytek obyvatel celkovou měnou se pohyboval v záporných hodnotách až do výše -5 ‰ s ročním průměrem mírně převyšujícím -1 ‰. Za těchto 11 let se početní velikost SO ORP snížila o 634 obyvatel a tento pokles byl způsoben výhradně migrační ztrátou. Rozdíly uvnitř regionu při hodnocení celkového přírůstku obyvatel (tříletý průměr let 2006 až 2008) ukazují na tyto momenty (Mapa č. 1.5.3): 1) Nejvíce populačně rostly obce v zázemí města Bruntál. Celkem 9 obcí (Dlouhá Stráň, Mezina, Václavov u Bruntálu, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Staré Město, Rudná pod Pradědem, Nové Heřminovy a Oborná. - 31 -


2) Průměrný růst mezi 5 a 15 ‰ měly obce Lomnice, Široká Niva a Karlovice. 3) Hodnoty hmcpp mezi -5 a 5 ‰ ukazují na obce stagnující z pohledu změn populační velikosti. Těchto obcí je celkem devět: Horní Životice, Světlá Hora, Milotice nad Opavou, Andělská Hora, Svobodné Heřmanice, Dvorce, Horní Benešov, Roudno a Bruntál. 4) Hodnoty hmcpp mezi -5 a -15 ‰ ukazují na obce snižující se populační velikosti. Těchto obcí je celkem devět: Vrbno pod Pradědem, Leskovec nad Moravicí, Staré Heřminovy, Dětřichov nad Bystřicí a Razová. 5) K nejvíce populačně klesajícím obcím, kde hmcpp je nižší než 15 ‰, řadíme pět obcí: Bílčice, Ludvíkov, Valšov, Karlova Studánka a Křišťanovice.

- 32 -


Vr pod P bno raděd

ík dv Lu

em

ov

Karlovice

Krnov


Karlova Studánka

Široká

Světlá Hora

Niva

Bruntál Měs to

rn á Obo



Bruntál


Dlouhá Stráň

Mezina

Rýmařov

Nové Heřminovy

Sta ré


0 81

3

Horní Benešov

Je se ník

Mapa č. 1.5.3 Hrubá míra celkového přírůstku populace, průměr let 2006 až 2008

Razová

Lo mn ice



Roudno

n šťa Kři

Šternberk HRUBÁ MÍRA CELKOVÉHO PŘÍRŮSTKU POPULACE OBCÍ SO ORP BRUNTÁL

Bílčice

Dvorce

Vítkov hmcpp [‰]


5

10

Opava

ce ov i



hranice SO ORP BR

5,00 - 14,99

okolni SO ORP

-4,99 - 4,99

obce SO ORP BR

-5,00 - -14,99

15 km

hranice NUTS3

15,00 a více

-15,00 a méně

[

Zdroj: data ČSÚ z běžné evidence přirozené měny a migrace

Během 38 let mezi roky 1971 až 2008 S0 0RP Bruntál ztratil migrační měnou téměř 2,5 tisíce občanů a to i přesto, že samotné město Bruntál v tomto období získalo téměř 3 000 obyvatel. K téměř poloviční migrační ztrátě došlo v letech 1996 až 2008. Dlouhodobě k nejvíce ztrátovým obcím Bruntálska tak řadíme obce: Horní Benešov, Světlá Hora,

- 33 -


Leskovec nad Moravicí, Dvorce a Dětřichov nad Bystřicí. Jejich ztráta migračním saldem přesáhla tři tisíce občanů. Prostorový model migračního chování ukazuje, že dlouhodobě se nejvíce občanů přistěhovává do SO ORP Bruntál z obcí samotné SO ORP. Pak následují obce okolních správních obvodů ORP Krnova a Rýmařova. Potom následují další SO ORP Moravskoslezského a Olomouckého kraje: Ostrava, Opava, Šternberk, Olomouc, Jeseník, Šumperk a Havířov. Nejvíce se občané Bruntálska vystěhovávají v rámci obcí ORP Bruntál. Až potom následují migrační proudy do SO ORP Krnov, Rýmařov, Ostrava, Olomouc, Opava, Šternberk, Jeseník a Brno. Mapa č. 1.5.4 Přistěhovalí do ORP Bruntál, tříletý průměr za období 1996-1998

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence migrace

- 34 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Mapa č. 1.5.5 Přistěhovalí do ORP Bruntál, tříletý průměr za období 2006-2008

Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence migrace Mapa č. 1.5.6 Vystěhovalí z ORP Bruntál, tříletý průměr za období 1996-1998


- 35 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Mapa č. 1.5.7 Vystěhovalí z ORP Bruntál, tříletý průměr za období 2006-2008


1.6 Prognóza populačního vývoje a věkového složení Podle vysoké varianty ČSÚ, která se v posledních letech nejvíce blíží realitě, se bude počet obyvatel až do roku 2020 mírně zvyšovat, ale neměl by přesáhnout hodnotu 39,6 tisíc (Graf č. 1.6.1). A k roku 2050 může počet obyvatel regionu města klesnout až na úroveň 27 tisíc při naplnění scénáře nízké varianty. Pokud se vývoj početní velikosti Bruntálska více přiblíží modelu střední varianty, potom by počet obyvatel regionu byl ke konci roku 2050 32 tisíc. Může tedy reálně dojít k poklesu počtu obyvatel Bruntálska za 20 let až o 5 tisíc (k roku 2030) a za dalších 20 let o více než 6 tisíc.

- 36 -


počet obyvatel (tis.)

Graf č. 1.6.1 Prognóza vývoje počtu obyvatel SO ORP Bruntál do roku 2050 41 40 39 38 37 36 35 34 33 32 31 30 29 nízká varianta střední varianta vysoká varianta 28 27 26

32,0

27,0

r o k

Zdroj: model prognózy ČSÚ z roku 2002

Prognóza přirozené měny vychází z řádu rození dětí, měr plodnosti a změn věkového složení. Zde očekávat zásadní vnější či vnitřní změny není příliš reálné. Výslednou populační velikost ale dále ovlivňuje migrační chování, neboli počty přistěhovalých a vystěhovalých. Tato skutečnost by se mohla podstatněji promítnout do změny dlouhodobě prognózované populační velikosti. Protože od roku 1994 je celý region Moravskoslezského kraje migračně mírně ztrátový, není příliš pravděpodobné, že by se migrační chování obyvatel obcí a měst MSK významněji změnilo. Tedy i v dlouhodobějším horizontu lze považovat model prognózy populační velikosti české populace (vysoká varianta) za vhodný také pro samotný region. Tab. č. 1.6.1 Věkové složení obyvatel Bruntálska v roce 2008 (v tisících) a prognóza pro roky 2020, 2030, 2040 a 2050 (standardizace podle modelu ČSÚ) 2008 (KS)

věk. muži

interv.

ženy

2020 (KS) celkem

NV

SV

2030 (KS) VV

NV

SV

2040 (KS) VV

NV

SV

2050 (KS) VV

NV

SV

VV

0 - 14

3,0

2,9

5,9

5,2

5,7

6,2

4,1

5,0

5,7

3,5

4,5

5,3

3,1

4,3

5,4

15 - 64

14,3

14,1

28,3

25,5

26,4

27,3

23,3

24,9

26,5

20,1

22,4

24,7

17,0

19,9

22,8

65 +

1,9

2,8

4,6

5,9

6,0

6,1

6,1

6,4

6,8

6,5

7,1

7,7

6,9

7,8

8,7

celkem

19,1

19,8

38,9

36,6

38,1

39,6

33,6

36,3

38,9

30,2

34,0

37,7

27,0

32,0

36,9

Zdroj: model prognózy ČSÚ z roku 2002

Když se podíváme jak se prognózovaný vývoj početní velikosti území projeví ve věkové struktuře (Tab. č. 1.6.1), můžeme podtrhnout následující skutečnosti: 1) Váha počtu dětí ze současných 15,2 % klesne k roku 2030 na hodnotu 13,6 %. Největší díl tohoto poklesu se odehraje mezi roky 2020 až 2030. Ke konci roku 2050 již pokles relativního zastoupení dětí v populaci Bruntálska nebude tak dramatický, ale přiblíží se

- 37 -


k hranici 13 %. Absolutně se to projeví tak, že ze současných 6000 dětí dojde podle střední varianty k poklesu o 1000 k roku 2030 a k roku 2050 o dalších 700 dětí. 2) Mnohem hlubší však bude proces stárnutí obyvatel regionu tzv. ze shora věkové pyramidy, nebo-li cestou citelného přibývání občanů ve věku 65 a více let. Jestliže dnes jich máme necelých 12 %, potom ke konci roku 2020 jich bude už téměř 16 % a k roku 2050 již více než 24 %. Tedy každý čtvrtý obyvatel bude tvořit věkovou skupinu těch nejstarších občanů důchodového věku. Z dnešních 4 600 jich ke konci roku 2030 přibude o téměř 2000 a v následujících 20 letech o dalších 1,3 tisíc. Mnohem závažnější nejen z pohledu samotného procesu stárnutí populace, ale především z důvodu úplně jiné situace v oblasti zabezpečování služeb pro starší občany, bude razantní nárůst občanů ve věkových skupinách nad 64 let. Jestliže dnes (k 31. 12. 2008) je těchto nejstarších občanů 4 638, tak v roce 2020 jich už bude více než 6 tisíc, v roce 2030 téměř 6,5 tisíc a v roce 2040 už více než 7 tisíc. V tomto roce jich tak bude o téměř 2,5 tisíce více než dnes. To znamená navýšení jejich počtu o více než polovinu současného stavu. Tento růst postihne všechny pětileté věkové kategorie nad 64 let. Dnes žije v regionu například 65 občanů ve věku 90 a více let, v roce 2020 jich má být téměř 170, v roce 2030 téměř 250 a v roce 2040 již více než 350. Plánování rozvoje měst a obcí Bruntálska by tak mělo zohlednit i tuto skutečnost.

1.7 Trh práce Bruntálsko je oblastí potýkající se s vyšší mírou nezaměstnanosti než činí celorepublikový průměr. Dle ÚP v Bruntále je pro zdejší pracovní trh příznačná vysoká dlouhodobá nezaměstnanost a nízká mzdová úroveň v rámci ČR, což na druhou stranu může podněcovat zájem investorů o pracovní sílu, jíž je sice dostatek, avšak chybí pro ni pracovní uplatnění (nedostatek volných pracovních míst). Dalším problémem je dle ÚP nízká vzdělanostní úroveň, s čímž bezpochyby souvisí i odliv vysokoškolsky vzdělaných osob z regionu. Pro názornost a doplnění uvádíme přehled největších zaměstnavatelů se sídlem na území SO ORP Bruntál působících v průmyslovém odvětví a přibližné počty jejich zaměstnanců (Tab. č. 1.8.1).

- 38 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tabulka č. 1.8.1 Nejvýznamnější zaměstnavatelé v průmyslovém odvětví v SO ORP Bruntál Sídlo Obchodní jméno PO Hlavní předmět činnosti společnosti Výroba jemných drátů a spirálek a spec. OSRAM Česká republika, s.r.o. Bruntál osvětlovacích komponentů Vrbno pod ADVANCED PLASTICS, s.r.o. Výroba plastových součástek a dílů Pradědem ALFA PLASTIK, a.s. Plastikářská výroba - plastové výlisky Bruntál Výroba komponentů pro dom. spotřebiče COPRECI CZ, s.r.o. Dvorce a zařízení Horní HOBES, spol. s r.o. Výroba zadlabacích zámků Benešov Nákup a prodej hutního materiálu, výkup KARLA, spol. s r.o. Bruntál a zpracování kovového odpadu Recyklace metalurg. odpadů, výroba surovin. přísad pro ocelárenství a barevnou Horní KVS EKODIVIZE, a.s. Benešov metalurgii, výroba dom. spotřebičů na pevná paliva. Recyklace plastového (foliového) odpadu, UNIFLEX MORAVIA, s.r.o. Bruntál výroba regranulátu a plotových ucpávek. Zdroj: ČSÚ, Registr ekonomických subjektů (k 31.5.2008)

Počet zaměstnanců 1000-1499 500-999 500-999 250-499 200-249 200-249 200-249 100-199

Graf č. 1.8.1 zobrazuje vývoj míry nezaměstnanosti a počtu uchazečů o zaměstnání v členění dle pohlaví v období od ledna 2005 do května 2009. Oprostíme-li se od sezónních výkyvů v zimním období, kterými je Bruntálsko značně ovlivňováno, je evidentní, že míra nezaměstnanosti postupně klesala, a to zhruba až o 10 p.b. do června 2008 oproti výchozímu období. Stejně tak se o více než 40 % snížil počet uchazečů o zaměstnání (bez ohledu na pohlaví), což svědčí o poměrně významném zlepšení situace na trhu práce v posledních letech. Nicméně od června 2008 a dále intenzivněji v posledních měsících roku 2008 začaly oba uvedené ukazatele nabývat výrazně vyšších hodnot až do dubna 2009. Příčinu lze spatřovat v důsledku přicházející ekonomické krize a následné hospodářské recese, jejíž dopady donutily řadu firem, jako např. Osram či Linaset, přikročit k propouštění, apod. To se projevilo především v zimních měsících roku 2009, navíc s přispěním již zmiňovaných výkyvů v sezónních pracích.

- 39 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Graf č. 1.8.1 Míra nezaměstnanosti v ORP Bruntál (leden 2005–květen 2009)

Zdroj: MPSV, statistiky GIS0 Pozn.: vyhlazeno jako tříměsíční průměry

Nezaměstnanost v jednotlivých obcích na Bruntálsku vykresluje Mapa č. 1.8.1, v níž je porovnávána míra nezaměstnanosti v průměru pěti měsíců roku 2009 se stejným obdobím roku 2008. Je zřejmé, že situace se zhoršila téměř ve všech obcích, vyjma obce Karlova Studánka, ve které jako jediné došlo ke snížení míry nezaměstnanosti a zároveň zde bylo dosaženo nejnižší hodnoty tohoto ukazatele (9,4 %). Pod jeho 10% úrovní se ještě v roce 2008 pohybovaly obce Bílčice, Dvorce, Leskovec nad Moravicí a Moravskoslezský Kočov, ovšem v roce 2009 i zde nezaměstnanost markantně vzrostla. Ve shodném rozmezí hodnot ukazatele se oproti předešlému roku v roce 2009 udržely pouze město Bruntál a Svobodné Heřmanice (10,1-15,0 %) a taktéž obec Široká Niva (15,1-20,0 %). A právě v rozmezí tak vysoké míry nezaměstnanosti jako v obci Široká Niva se vyskytovala většina obcí Bruntálska. Nejpostiženější obcí je Dlouhá Stráň, kde míra nezaměstnanosti v roce 2009 ještě vzrostla, a to až na enormních 33,4 %. Kromě ní lze mezi nejzasaženější zařadit i město Horní Benešov a dále obce Dětřichov nad Bystřicí, Milotice nad Opavou, Lomnice, Razová, Roudno, Světlá Hora, Václavov u Bruntálu a Valšov.

- 40 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Mapa č. 1.8.1 Míra nezaměstnanosti obcí ORP Bruntál

Zdroj: MPSV, statistiky GIS0

Závažný nedostatek volných pracovních míst (VPM) a zároveň i vysokou úroveň nezaměstnanosti z pohledu indikátoru počtu uchazečů na jedno volné pracovní místo dokazuje i Graf č. 1.8.2. Lze z něj sice vyčíst postupné navyšování počtu VPM, s určitými sezónními výkyvy fakticky od začátku roku 2006 až do června 2009, avšak i přesto zůstává nabídková strana trhu práce nevyužita. Navíc hospodářská recese počet VPM ještě dramaticky snížila. Počet uchazečů na 1 VPM v roce 2005 silně kolísal, ale od jarních měsíců roku 2006 se téměř po celé období a výrazněji od června 2007 snižoval. Nicméně ke konci sledovaného období se opětovně vyšplhal přibližně k hodnotě z května 2006, a to nad 50 uchazečů na 1 VPM, kterých bylo v evidenci ÚP v téže době pouze zhruba 120.

- 41 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Graf č. 1.8.2 Volná místa v ORP Bruntál (leden 2005–květen 2009)

Zdroj: MPSV, statistiky GIS0 Pozn.: vyhlazeno jako tříměsíční průměry

Poněkud odlišný úhel pohledu na pracovní místa poskytuje Mapa č. 1.8.2 udávající počet obsazených pracovních míst (OPM) v obcích Bruntálska k 1.12.2008 a také jejich meziroční změnu. Tuto mapu následně číselně doplňuje Tabulka č. 1.8.2, která údaje rozšiřuje až k 1.12.2004.

- 42 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Mapa č. 1.8.2 Počet obsazených míst v obcích ORP Bruntál a jejich změna

Zdroj: Ministerstvo financí

V SO ORP Bruntál došlo v období od 1.12.2004 do 1.12.2008 k nárůstu OPM o 6,9 %, nicméně v meziročním srovnání let 2007 a 2008 byl zaznamenán 1,8 % úbytek. Situace se ale v jednotlivých obcích vyvíjela diferencovaně. Nejvyšší počet zaměstnaných osob eviduje město Bruntál, což není nikterak překvapivé. Od roku 2004 zde vzrostl jejich počet o 11,2 %, avšak meziročně město vykázalo 1,9% pokles. Obdobný vývoj nastal také ve městě Horní Benešov. Meziroční snížení OPM bylo mimo zmíněná města registrováno rovněž v dalších 9 obcích (znázorněných na mapě odstíny červené), z nichž došlo k nejvýraznějším úbytkům zaměstnaných v obcích Bílčice, Ludvíkov a Světlá Hora. Permanentně klesá počet zaměstnaných osob ve Vrbně pod Pradědem, ve sledovaném období se jednalo o 9,2% snížení. Naopak řada obcí vykázala meziroční nárůst OPM, a to v relativním vyjádření nejcitelněji obce Široká Niva, Staré Heřminovy, Oborná, Leskovec nad Moravicí a Moravskoslezský Kočov, přičemž z hlediska změny v letech 2004-2008 vyniká obec Horní Životice. - 43 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 1.8.2 Obsazená pracovní místa v obcích ORP Bruntál Obsazená pracovní místa Relativní změna Obec 1.12.2004 1.12.2005 1.12.2006 1.12.2007 1.12.2008 2004-2008 2007-2008 Andělská Hora 44 22 54 48 55 25,0 14,6 Bílčice 94 101 80 105 76 -19,1 -27,6 Bruntál 7756 8094 8404 8794 8624 11,2 -1,9 Dětřichov nad Bystřicí 68 74 72 78 70 2,9 -10,3 Dlouhá Stráň 1 1 2 1 1 ,0 ,0 Dvorce 580 628 690 759 661 14,0 -12,9 Horní Benešov 818 822 900 937 904 10,5 -3,5 Horní Životice 23 39 55 64 62 169,6 -3,1 Karlova Studánka 285 285 244 254 278 -2,5 9,4 Karlovice 224 237 203 238 214 -4,5 -10,1 Křišťanovice 65 52 52 42 37 -43,1 -11,9 Leskovec nad Moravicí 83 83 82 61 87 4,8 42,6 Lomnice 66 95 75 87 101 53,0 16,1 Ludvíkov 55 44 50 65 51 -7,3 -21,5 Mezina 2 5 5 4 5 150,0 25,0 Milotice nad Opavou 70 52 63 62 66 -5,7 6,5 Moravskoslezský Kočov 18 15 24 31 43 138,9 38,7 Nová Pláň 85 97 119 113 117 37,6 3,5 Nové Heřminovy 77 46 40 17 17 -77,9 ,0 Oborná 20 14 14 14 20 ,0 42,9 Razová 54 56 45 44 48 -11,1 9,1 Roudno 8 8 9 13 15 87,5 15,4 Rudná pod Pradědem 43 62 59 59 70 62,8 18,6 Staré Heřminovy 18 20 21 8 13 -27,8 62,5 Staré Město 176 160 174 161 197 11,9 22,4 Světlá Hora 318 316 309 317 265 -16,7 -16,4 Svobodné Heřmanice 133 143 160 123 154 15,8 25,2 Široká Niva 57 47 37 41 68 19,3 65,9 Václavov u Bruntálu 46 62 49 60 79 71,7 31,7 Valšov 110 109 102 86 89 -19,1 3,5 Vrbno pod Pradědem 1915 1876 1811 1794 1739 -9,2 -3,1 ORP Bruntál 13312 13665 14004 14480 14226 6,9 -1,8 Zdroj: Ministerstvo financí Pozn.: data platná k 1.12. daného roku; metodická změna počínaje rokem 2006: Počty zaměstnanců k 1.12.2004 a k 1.12.2005 nezahrnují zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru např. podle zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 13/1993 Sb., Celní zákon, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 555/1992 Sb., o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, ve znění pozdějších předpisů.Počty zaměstnanců k 1.12.2006 a k 1.12.2007 nezahrnují pouze zaměstnance, kteří jsou příslušníky ve služebním poměru podle zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

- 44 -


1.8 Vybavenost – sociální oblasti, školství, zdravotnictví a kulturní oblasti Vybavenost v sociální oblasti je řešena v rámci jiného dokumentu, Komunitního plánu sociálních služeb Bruntál (KPSS Bruntál). Z celkového počtu 31 obcí SO ORP Bruntál nemá mateřskou školu (MŠ) 54,8 % a základní školu (ZŠ) 51,6 % z nich. Kapacitně jsou mateřské školy na Bruntálsku dostupné pro 1 277 děti, avšak v roce 2009 je navštěvuje jen 1 057 dětí tzn., že celková oblastní míra zaplněnosti MŠ je v současnosti 85,8 %. Údaje za jednotlivé obce znázorňuje Mapa č. 1.10.1, z níž je zřejmé, že největší nedostatek dětí z hlediska kapacity MŠ pociťují obce Světlá Hora (53,33% naplněnost) a Široká Niva (64,29% zaplněnost). Nad 90 % zaplněností se pohybují pouze města Horní Benešov (93,33 %) a Bruntál (91,59 %). Podstatně horší je situace v oblasti základního vzdělávání. Kapacita ZŠ na Bruntálsku postačuje pro 5 418 žáků, ale nyní do nich dochází pouze 3 157 dětí, což znamená jen 58,8% míru zaplněnosti těchto škol. Patrně nejcitelněji se nyní nedostatek dětí projevuje opět v obci Široká Niva (15% zaplněnost) a dále v obcích Razová (17,5%), Svobodné Heřmanice (25,56%) a pod 50% kapacitní možností jsou také ZŠ v obcích Dvorce a Lomnice. Nejvyšších hodnot tohoto ukazatele dosahuje Bruntál (67,34%) a obec Karlovice (66,53%). Na území ORP Bruntál je rovněž několik institucí středního vzdělávání, jejichž seznam je uveden v tabulce 1.10.1. Z celkem 8 středních škol se jich 6 nachází na území města Bruntál a jedna střední škola je v Horním Benešově a Vrbnu pod Pradědem. Kapacita Městského osmiletého gymnázia Bruntál (5. záznam) čítá 400 žáků, ovšem míra zaplněnosti této školy je pouze 51,75 %, tedy jen 207 žáků. Tab. č. 1.10.1 Seznam středních škol na území ORP Bruntál k 17.7.2009 Obec Název střední školy Bruntál Obchodní akademie a Střední zemědělská škola Bruntál Gymnázium Bruntál Střední průmyslová škola Bruntál Střední škola služeb Bruntál Základní škola a městské osmileté gymnázium Bruntál Bruntál Střední škola řemesel Horní Benešov Soukromá střední škola PRAKTIK s.r.o. Vrbno pod Pradědem Sportovní gymnázium

kapacita 480 395 690 896 400 1066 240 288

Zdroj: ÚIV, adresář škol, Moravskoslezský kraj, Seznam škol a školských zařízení, MŠMT, rejstřík škol.

- 45 -


Vysoká škola podnikání, a.s. má ve městě Bruntál své středisko, které je lokalizované na Městském osmiletém gymnáziu a je na něm možno studovat kombinovanou formou v oboru Podnikání, je zde možnost bakalářského i navazujícího magisterského studia. Mapa č. 1.10.1 Naplněnost mateřských školek v obcích SO ORP Brutnál

Zdroj: Městský úřad Bruntál

Největším poskytovatelem zdravotní péče je Podhorská nemocnice a.s., Člen skupiny AGEL, která má 2 pracoviště, a to v Bruntále a v Rýmařově. Nemocnice poskytuje zdravotní péči v lůžkových oborech - interna, chirurgie, gynekologie, ARO a rehabilitace, a v ambulantních oborech - radiodiagnostika, léčba bolesti, oddělení klinické biochemie a hematologie. Zdravotní péče je poskytována pro spádovou oblast Bruntálska, Rýmařovska a Vrbenska – celkem pro přibližně 65 tisíc obyvatel. Lékařská pomoc a zdravotnická zařízení jsou nejdostupnější v Bruntále a městech Horní Benešov a Vrbno pod Pradědem. Ordinace praktického lékaře pro dospělé se dle databáze MOS/MIS k 31.12.2006 nachází kromě výše uvedených tří měst, také v obcích Leskovec nad Moravicí, Dětřichov nad Bystřicí, Lomnice a Dvorce. Pro děti a dorost je praktický lékař k dispozici vyjma tří uvedených měst dále v obcích Karlovice, Razová

- 46 -


a Dvorce. Rychlá zdravotnická pomoc sídlí v Bruntále. Širší přehled zdravotnických zařízení poskytuje Mapa č. 1.10.2. Mapa č. 1.10.2 Zdravotnická zařízení v obcích SO ORP Bruntál

Zdroj: ČSÚ, Databáze MOS/MIS (k 31.12.2006)

V obci Dvorce je umístěna léčebna dlouhodobě nemocných s kapacitou 80 lůžek. V SO ORP Bruntál jsou také vystavěny domy s pečovatelskou službou, přičemž v Bruntále je v tomto zařízení k dispozici 67 bytů, v Horním Benešově 11 bytů, ve Vrbně pod Pradědem 18 bytů a v obci Světlá Hora se jedná o 25 bytů (zdroj MOS/MIS, k 31.12.2006).

- 47 -


Možnosti kulturního a sportovního vyžití zobrazuje Mapa č. 1.10.3. Kulturní zařízení jsou situována v Bruntále (viz tabulka 1.10.2), Vrbně pod Pradědem a obcích Karlova Studánka, Andělská Hora a Ludvíkov. Všechny obce vyjma obce Nové Heřminovy disponují společenským sálem, ovšem ve většině obcí jsou jeho kapacity v přepočtu na 100 obyvatel nedostačující. Z tohoto hlediska pak určité nadkapacity dosahují pouze společenské sály v Karlově Studánce a obci Nová Pláň. Počet míst v rozmezí od 75-100 na 100 obyvatel vykazují jen obce Lomnice, Oborná, Roudno a Staré Heřminovy. Knihovna je umístěna v 58 % obcí. Tab. č. 1.10.2 Kapacita sálů ve městě Bruntál Typ zařízení

Počet míst

společenský dům - velký sál

400

společenský dům - malý sál

120

kulturní středisko - velký sál

300

kulturní středisko - malý sál

100

městské divadlo

400

zámecký audienční sál

100

základní umělecká škola

100

kino Centrum - velký sál

189

kino Centrum - malý sál

79

domov důchodců

70

Celkem Zdroj: Městský úřad Bruntál

1920

Určité druhy sportovních aktivit umožňují sportoviště větší či menší velikosti, která jsou vybudována taktéž ve všech obcích Bruntálska, kromě Křišťanovic, z nichž případně musejí lidé dojíždět do sousedních obcí či jinam. Důležité je zvážit také kvalitu a vybavenost těchto sportovišť, zda jsou vybaveny ve výši požadované občany. Například v Bruntále je vybudování moderního Sport Campu jedním z prioritních cílů strategického plánu města, který se postupně daří realizovat. Turisté, kteří zamíří do oblasti jistě ocení existenci informačních center. Ta se nacházejí v Bruntále, Horním Benešově, Vrbně pod Pradědem, Lomnici a Karlově Studánce. V poslední jmenované obci je možno navštívit lázně vybudované uprostřed nádherné přírody Jeseníků. Vzhledem k jejich poloze jsou vhodné zejména pro léčbu onemocnění dýchacích cest, ale i pro léčbu dalších nemocí.

- 48 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Mapa č. 1.10.3 Kulturní vybavenost obcí ORP Bruntál

Zdroj: Město Bruntál, telefonické rozhovory se starosty

- 49 -


1.9 Kriminalita V roce 2008 zásadní podíl na celkové kriminalitě u OOP ČR Bruntál nesla majetková trestná činnost (tzv. krádeže vloupáním a krádeže prosté). Na druhém místě byla na Bruntálsku trestná činnost hospodářská a za ní následovala násilná trestná činnost. V roce 2008 byl trestný čin vraždy zaznamenán v jednom případě. Recidivisty bylo spácháno 288 skutků, dětmi 15 a mladistvými 36 činů. Mírný pokles je u násilné trestné činnosti - 57 trestných činů (v předchozím roce 60). Šetřeno bylo 93 trestných činů krádeží ve formě vloupání (v roce 2007 to bylo 73 případů). V roce 2007 a 2008 nedošlo na území OOP Bruntál k žádnému případu extremismu. Zvýšil se počet krádeží prostých na 151, v roce 2007 to bylo 102 krádeží. U mravnostní trestné činnosti přetrvává stejný stav jako v roce 2007 – 4 případy. Mírný pokles je u hospodářské trestné činnosti, a to z celkem 165 případů v roce 2007 na 144 případů v roce 2008. Graf č. 1.13.1 Kriminalita nezletilých a mladistvých v Bruntále

Zdroj: Městský úřad v Bruntále, OOP ČR Bruntál

Vývoj kriminality nezletilých a mladistvých je zachycen v grafu č. 25. Nejvíce případů kriminality u dětí do 15 let bylo spácháno v roce 2005 (26 případů) a nejméně v letech 2002 - 50 -


a 2003 (9 případů). U mladistvých vede rok 2006 se 37 spáchanými trestnými činy, těsně za ním je rok 2008, a pak rok 2003. Nejnižší počet trestných činů mladistvých je evidován v roce 2002 (22 trestných činů). Graf č. 1.13.2 Kriminalita nezletilých a mladistvých v Bruntále dle typu trestného činu


Kriminalita nezletilých a mladistvých v Bruntále se nejvíce projevuje majetkovou trestní činností. Nejvíce případů (33) bylo v roce 2006, na dalších místech je rok 2005, a pak rok 2003. Další místo zaujímá trestný čin vloupání, nejvíce případů se odehrálo v roce 2005 (22 činů), a pak v roce 2006. Násilná trestná činnost se nejvíce projevila v letech 2004 a 2008 (15 činů). Mravnostní trestné činy se nejvíce objevily v roce 2005 a v roce 2004. Hospodářská trestná činnost nezletilých a mladistvých se v malé míře objevuje v roce 2005, 2006, 2008 a 2003.

- 51 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Graf č. 1.13.3 Nápad trestné činnosti a její objasněnost v letech 2002-2 008


Nejvíce trestných činů bylo spácháno v roce 2002 (915 činů). Nejnižší počet případů byl zaznamenán v roce 2004. V roce 2007 došlo k nejvyšší objasněnosti trestných činů (533 případů). V ostatních letech se objasněnost pohybovala v rozmezí mezi 51-55 %. Tab. č. 1.13.1 Spáchané a objasněné trestné činy v letech 2002-2008 Rok 2002 2003 2004 2005 915 760 644 790 Spácháno trestných činů 502 395 338 436 Objasněno trestných činů 54,86% 51,97% 52,84% 55,19% Objasněnost v % Zdroj: Městský úřad v Bruntále

- 52 -

2006 674 368 54,60%

2007 636 533 61,01%

2008 697 371 53,23%


Část II.

Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál

- 53 -


2.1 Metodologie Výzkum byl vypracován na základě zadání Města Bruntál. Design výzkumu a příprava dotazníku byla provedena společností PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. ve spolupráci se společností SC&C, s.r.o. Sběr dat a vytvoření datové matice provedla společnost SC&C, s.r.o. Zpracování dotazníkového šetření provedla společnost PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. Datum sběru:

22.5.- 27.6. 2009

Počet respondentů: 500 Výzkum byl proveden ve dnech 22.5.-27.6. 2009 metodou CATI dotazování. V reprezentativním výběrovém souboru bylo dotázáno celkem 500 obyvatel města Bruntálu, starších 18 let. Průměrná délka dotazování činila necelých 20 minut (přesně 19:47 minut). Dotazníky byly posléze podrobeny logické kontrole a data byla analyzována prostřednictvím statistického softwaru SPSS. Zdroje telefonních čísel pro dotazování 1. Internet a. telefonní seznam firem b. telefonní seznam bytových stanic 2. Inzerce a. tištěné periodikum v Bruntále b. webová inzerce na stránkách zabývající se bezplatnou inzercí 3. Veřejné databáze na CD a. Albertina b. Inform CZ 4. Sběr telefonních čísel přímo v Bruntále a. vyžádání si telefonických kontaktů na již dotázaných respondentech b. kontakty od tazatelů z Bruntálu 5. Databáze SC&C a. Náhodně generovaná čísla mobilních telefonů, u kterých jsme měli informaci, že jsou z MS kraje Do databáze pro telefonické oslovení potencionálních respondentů byla zařazena čísla telefonních linek soukromých uživatelů (domácností a jednotlivců) i firem, které mají svou provozovnu na území města Bruntál.

- 54 -


Celkem bylo osloveno 3438 osob. S dotazováním souhlasilo 500 z nich, což tvoří necelých 15% všech oslovených. Naopak dotazování odmítlo 34% oslovených. Výsledek volaného kontaktu Výsledek kontaktu

Počet

%

vyplněný dotazník

500

14,5%

nikdo nezvedá

212

6,2%

obsazeno

8

0,2%

záznamník

33

1,0%

odmítnutí

1 165

33,9%

respondent nesplňuje podmínky výzkumu

715

20,8%

telefonní číslo neexistuje, špatné číslo

805

23,4%

3 438

100,0%

Celkem

Ve výběrovém souboru bylo posíleno zastoupení osob s vysokoškolským vzděláním a osob ve věku 18-30 let. Pro získání reprezentativních výsledků za město Bruntál jsou výsledná data převážená podle věku, vzdělání a pohlaví. Při analýze jednotlivých skupin data nejsou již vážena. V následující části jsou zpracovány výsledky dotazníkového šetření

- 55 -


2.2 Spokojenost obyvatel a identita s městem Otázka „Jak jste celkově spokojen(a) s životem v Bruntále?“ Graf č. 2.2.1 Celková spokojenost obyvatel se životem v Bruntále 40

%

30

20

34,3%

10

21,7%

18,8% 1,6% 4,4%

11,4%

7,8%

0 1=naprosto nespokojen(a)

2

3

4

5

6

7=naprosto spokojen(a)

Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009. Pozn. Vážená data dle věku, vzdělání a pohlaví.

Spokojeno s životem v Bruntále je spokojeno 67,4 % dotazovaných (součet 5, 6, 7). Naopak nespokojeno s životem v Bruntále je pouze 13,8 % respondentů. Pokud bychom to porovnali s celorepublikovým průměrem (76 %), jedná se o menší hodnotu, nicméně poslední celorepublikové hodnocení proběhlo v roce 2006 před hospodářskou krizí. Lze očekávat, že i současný celorepublikový průměr je nižší. Pokud se zaměříme na podrobnější analýzu spokojenosti se životem, tak nejspokojenější občané jsou osoby ve věku 66 let a starší. V této kategorii je 84 % dotazovaných spokojeno. Viz následující klasifikační strom vytvořený na základě algoritmu CHAID.

- 56 -


Spokojenost se životem Node 0 Category

%

1=naprosto nespokojen(a) 2 3 4 5 6 7=naprosto spokojen(a)


Total

n

1.6 8 4.2 21 8.6 43 19 .0 95 36 .4 182 20 .6 103 9.6 48 100 .0 500

Věk Adj. P-value=0.001, Chi-square=14.232, df=1

<= 66

> 66

Node 1

Node 2

Category

%

n

Category

%

n


1.8 8 4.4 20 9.3 42 19 .8 89 36 .4 164 20 .0 90 8.2 37


0.0 2.0 2.0 12 .0 36 .0 26 .0 22 .0

0 1 1 6 18 13 11

Total

90 .0 450

Total

10 .0

50

Pohlaví Adj. P-value=0.013, Chi-square=6.123, df=1

muž

žena

Node 3 Category

Node 4 %

n


3.3 6.6 11.8 17.9 34.4 16.0 9.9

7 14 25 38 73 34 21

Total

42.4 212

Category

%

n


0.4 2.5 7.1 21.4 38.2 23.5 6.7

1 6 17 51 91 56 16

Total

47.6 238

- 57 -


Otázka „Jste rád(a), že bydlíte právě v Bruntále?“ Graf č. 2.2.2 Spokojenost s bydlením v Bruntále

40

%

30

20

33,8%

31,6% 23,2%

10

6,3%

5,0%

1=rozhodně ne

2

0

3

4

5=rozhodně ano

Jste rád(a), právě2009. v Bruntále? Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného míněníževebydlíte městě Bruntál, Pozn. Vážená data dle věku, vzdělání a pohlaví.

Rádo, že bydlí v Bruntále, je 65,4 % dotazovaných (součet 4, 5). Nerado je 11,3 % dotazovaných. Tento citový postoj k městu je nejsilněji zastoupen u osob s vysokoškolským vzděláním a výrazněji u žen. Citový postoj k městu převažuje nad spokojeností se životem v Bruntále. Toto dokumentuje následující tabulka. Tab. č. 2.2.1 Spokojenost se životem a citový postoj obyvatel k městu Bruntál Spokojenost se životem Pohlaví

muž žena

Věk

18-30 31-50 51 +

Vzdělání

SŠ bez mat., vyučen a nižší středoškolské s maturitou vysokoškolské

Citový postoj k městu

61,8

69,1

66,1

71,0

61,9

69,3

63,0

70,3

67,3

70,7

64,5

69,6

63,2

68,5

65,0

74,5

Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009. Pozn. Postoje respondentů jsou přepočítány na škálu 0 až 100.

- 58 -


Dále jsme se zaměřili, na co jsou obyvatelé Bruntálu hrdi. Obyvatelé Bruntálu jsou nejvíce hrdi na zdejší nádhernou přírodu a okolí v oblasti jesenických hor, čemuž se nelze divit. Hned na druhém místě následuje zdejší krásný zámek, včetně zámecké zahrady. Více než 50 dotázaných však nebylo schopno označit nic a nikoho, na koho by mohli být v Bruntále hrdi, ovšem téměř shodný počet respondentů je pyšných na město jako celek či na jeho postupné úpravy, opravy, rekonstrukce a celkové zvelebování, jmenovitě bylo často uváděno pěkné opravené náměstí. Lidé si cení také dalších památek a samotné historie města (např. Bruntál jako nejstarší město v ČR), případně dále uváděli sopku Uhlířský vrch. Tab. č. 2.2.3 Hrdost lidí v Bruntále Na koho nebo na co jste v Bruntále hrdi?

Četnost

Přírodní prostředí

149

Zámek

98

Nic

54

Město či jeho vylepšování

51

Náměstí

45

Památky a historie

39

Uhlířský vrch

24

Bazén/aquapark

15

Zeleň, park

15

Sportovci

14

Čistý vzduch

9

Jiné

82

Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009.

- 59 -


2.3 Blok rozvoje města V této části budou hodnoceny odpovědi na otázky „Myslíte si, že město Bruntál se v posledních deseti letech rozvíjelo nebo upadalo?“ a „A jak vnímáte budoucnost Vašeho města? Bude se město rozvíjet?“ Přesvědčeno o tom, že se město Bruntál v minulosti rozvíjelo, je 63 % dotazovaných. O jeho rozvoji v budoucnosti je přesvědčeno 56 % respondentů. Kladný postoj výrazně převyšuje negativní. Graf č. 2.3.1 Rozvoj Bruntálu v minulosti a v budoucnosti


Nejpřesvědčenější o rozvoji města v minulosti je skupina obyvatel ve věku 18-30 let, převažují ženy a dle vzdělání jsou to občané se středoškolským vzděláním s maturitou, těsně za nimi je skupina středoškoláků bez maturity, vyučených a osob s nižším vzděláním. Budoucí rozvoj města většina respondentů vnímala méně optimisticky než rozvoj v posledních 10 letech, což souvisí především se současnou ekonomickou krizí, jejíž důsledky tíživě postihují celý tento region. Co se týká rozvoje města Bruntál v budoucnosti, tak o jeho rozvoji jsou přesvědčeni nejvíce mladí lidé, ženy a dle vzdělání občané s maturitou. Nejsilnější obavy z budoucnosti mají lidé s nejnižším vzděláním.

- 60 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 2.3.1 Minulý a budoucí rozvoj města dle jednotlivých kategorií obyvatel

Průměr Pohlaví

muž žena Věk 18-30 31-50 51 + Vzdělání SŠ bez mat., vyučen a nižší středoškolské s maturitou vysokoškolské

Rozvoj města v minulosti 65,1 69,3 71,6 65,4 66,0

Rozvoj města v budoucnosti 60,8 65,0 65,9 61,7 62,3

67,6

61,0

67,8

65,4

65,6

62,9

Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009. Pozn. Postoje respondentů jsou přepočítány na škálu 0 (rozhodně ne) až 100 (rozhodně ano).

Otázka „Je podle Vás ve městě dostatek….?“ Tab. č. 2.3.3 Čeho je ve Bruntále dostatek

obchodů služeb kulturního vyžití sportovního vyžití

1=rozhodně ne 5,5% 5,3% 18,4%

2 8,1% 16,9% 25,5%

3 13,2% 26,1% 27,3%

4 16,6% 25,9% 17,9%

5=rozhodně ano 56,6% 25,8% 11,0%

16,9%

27,2%

23,1%

22,1%

10,6%


Otázka „Co postrádáte ve městě Bruntál?“ Tab. č. 2.3.4 Čeho je v Bruntále nedostatek 1=rozhodně Postrádáte ve městě ne

2

3

4

5=rozhodně ano

zdravotní služby?

15,8%

10,1%

15,9%

19,2%

39,1%

sociální služby?

22,2%

17,5%

24,2%

19,9%

16,2%

řemeslné služby?

17,9%

18,8%

26,7%

17,7%

19,0%


- 61 -


Otázka „Kam byste nejvíce směřoval(a) prostředky z rozpočtu města?“ Tab. č. 2.3.5 Priority rozvoje dle obyvatel 1. priorita rozvoje 34,7% 20,6%

2. priorita rozvoje 21,5% 12,5%

3. priorita rozvoje Index 10,8% 26,3% 15,2% 17,0%

snížení nezaměstnanosti rozvoj zdravotnictví podpora drobného a středního 5,2% 15,1% 8,2% podnikání bytová výstavba 10,7% 5,9% 7,8% zlepšení dopravy 6,5% 7,6% 7,9% rozvoj sociálních služeb 5,3% 7,1% 8,1% rozvoj možností pro volný čas 3,7% 6,6% 8,7% rozvoj školství 3,0% 6,4% 9,1% zvýšeni bezpečnosti 3,4% 6,1% 4,9% cestovní ruch 2,0% 4,1% 6,6% výstavba průmyslové zóny 1,9% 2,9% 4,6% rozvoj služeb 1,1% 2,5% 5,8% jiné, uveďte 1,8% 1,7% 2,3% Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009. Pozn. Vážená data dle věku, vzdělání a pohlaví. Index je počítán jako vážený průměr priorit rozvoje.

2.4 Blok samospráva a státní správa Otázka „Jak hodnotíte práci úředníků na radnici?“ Graf č. 2.4.1 Hodnocení práce úředníků na radnici


- 62 -

9,0% 8,6% 7,1% 6,4% 5,5% 5,1% 4,6% 3,5% 2,7% 2,3% 1,8%


Otázka „Jak hodnotíte Vaši informovanost o práci samosprávy?“ Graf č. 2.4.2 Hodnocení informovanosti o práci samosprávy


Nejlépe hodnotí práci úředníků na Městském úřadu v Bruntále mladí lidé, ženy a vysokoškolsky vzdělaní občané. Nejhůře je jejich práce hodnocena skupinou občanů se vzděláním bez maturity a nižším vzděláním, a také muži. Nejlépe informováni o práci samosprávy se cítí být vysokoškoláci, nejhůře informováni se cítí být občané se vzděláním bez maturity a nižším vzděláním. Tab. č. 2.4.1 Hodnocení práce úředníků na městském úřadě Hodnocení práce Hodnocení informace úředníků na MěÚ o práci samosprávy Pohlaví

Věk

Vzdělání

muž

49,9

50,6

žena

59,7

51,9

18-30

58,9

50,8

31-50

53,3

51,6

51 +

53,4

51,1

SŠ bez mat., vyučen a nižší

49,7

45,6

středoškolské s maturitou

55,6

53,6

vysokoškolské

63,8

57,9


- 63 -


Nejvíce informací o práci Městského úřadu v Bruntále se dozvídají občané z místních novin, z webovských stránek a od známých. Nejméně jsou informace získávány z místního televizního vysílání a z úřední desky. Tab. č. 2.4.2 Informační zdroj o práci MěÚ 1=vůbec ne 2

3

4

5=velmi často

z úřední desky

56,2%

13,0%

14,2%

7,2%

9,4%

z místního televizního vysílání

62,6%

14,4%

10,6%

6,6%

5,8%

9,4%

6,2%

19,0%

22,4%

43,0%

od známých

20,2%

12,8%

25,8%

22,0%

19,2%

z www stránek

30,2%

7,8%

10,2%

12,8%

39,0%

z místních novin


Internet je v Bruntále používán téměř denně u všech skupin dotazovaných rozdělených podle pohlaví, věku a vzdělání. Občasné a výjimečné používání a vůbec žádné používání internetu je v nejvyšší míře uváděno u osob nad 51 let a u osob s nejnižším vzděláním. Tab. č. 2.4.3 Využívání internetu Jak často používáte internet? téměř denně Pohlaví

Vzdělání

Věk

občas

výjimečně

nikdy

muž

74,9%

7,7%

3,8%

13,6%

žena

67,9%

8,7%

3,0%

20,4%


50,0%

9,0%

6,2%

34,8%


85,9%

7,3%

1,6%

5,2%

vysokoškolské

87,9%

8,1%

1,0%

3,0%

18-30

87,5%

5,9%

5,1%

1,5%

31-50

86,6%

6,9%

1,5%

5,0%

51 +

38,3%

11,7%

4,3%

45,7%


- 64 -


Přístup k internetu doma uvádí většina respondentů, nejméně často uvádí přítomnost internetu v domácnosti občané nad 51 let, a pak občané s nejnižším vzděláním. V zaměstnání nebo ve škole má přístup k internetu menší počet dotazovaných než doma, ale stále se jedná o nadpoloviční většinu dotazovaných, kteří přístup k internetu mají. Přístup k internetu v zaměstnání ve vyšší míře nemají občané nad 51 let, a pak občané s nejnižším vzděláním. Tab. č. 2.4.3 Přístup obyvatel k internetu Máte doma přístup k internetu? ano Pohlaví

Vzdělání

Věk

ne

Máte v zaměstnání nebo ve škole přístup k internetu? ano

ne

muž

85,1%

14,9%

62,1%

37,9%

žena

71,3%

28,7%

60,8%

39,2%


61,4%

38,6%

40,0%

60,0%


88,0%

12,0%

75,9%

24,1%

vysokoškolské

92,9%

7,1%

78,8%

21,2%

18-30

89,7%

10,3%

73,5%

26,5%

31-50

90,1%

9,9%

77,7%

22,3%

51 +

52,5%

47,5%

30,9%

69,1%


- 65 -


2.5 Blok bydlení Otázka „Jak jste celkově spokojen(a) s bydlením?“ Graf č. 2.5.6 Spokojenost s bydlením

Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009. Pozn. Vážená data dle věku, vzdělání a pohlaví. Tab. č. 2.5.1 Charakteristika bytů v Bruntále Byty v Bruntále jsou

1=rozhodně ne

2

3

4

5=rozhodně ano

cenově dostupné

21,3%

15,4%

24,9%

23,2%

15,2%

kvalitní

13,4%

20,2%

37,6%

16,9%

11,9%

nevhodně lokalizované

16,9%

19,1%

35,5%

20,1%

8,3%

neprodejné

20,7%

19,2%

28,8%

18,0%

13,3%


Respondenti v dotazníkovém průzkumu uvedli, že si myslí, že je v Bruntále nedostatek parkovacích míst, třetina respondentů si myslí, že byty jsou přidělovány neprůhledně a že černý trh s byty je zde vážným problémem. Čtvrtina dotazovaných si myslí, že v Bruntále je dostatečný počet bytů.

- 66 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 2.5.2 Co si myslíte o bytech v Bruntále Myslíte si,

1=rozhodně ne

2

3

4

5=rozhodně ano

že v Bruntále je dostatek bytů?

22,0%

18,7%

13,3%

22,3%

23,7%

že černý pronájem je v Bruntále vážným problémem?

15,1%

11,3%

20,2%

20,3%

33,1%

že byty jsou v Bruntále přidělovány neprůhledně?

19,0%

8,2%

24,6%

11,0%

37,1%

že v Bruntále je nedostatek parkovacích míst?

14,5%

7,1%

11,7%

15,4%

51,3%


Více než polovina (62,4 %) respondentů si myslí, že přímo v Bruntále je nedostatek pozemků k výstavbě domů. Nabídka pozemků v okolí Bruntálu je dle více než poloviny (56,1 %) respondentů dostatečná.

- 67 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 2.5.3 Nabídka pozemků v Bruntále 1=rozhodně ne

2

3

4

5=rozhodně ano

Nabídka pozemků k výstavbě domů přímo v Bruntále je dostatečná?

45,4%

17,0%

15,8%

12,7%

9,1%

Nabídka pozemků k výstavbě domů v okolí je dostatečná?

13,8%

11,7%

18,4%

33,8%

22,3%


2.6 Blok důvody migrace Otázka „Byl(a) byste ochoten (ochotna) přestěhovat se do?“ Graf č. 2.6.1 Ochota obyvatel se stěhovat

Škála

jinam

5=rozhodně ano 4 3 2 1=rozhodně ne

Olomouce

Ostravy

Opavy

okolních vesnic

jiné části města 0%

25%

50%

75%

100%


Dalšími migračním cíly jsou především Praha, Brno a zahraničí. Většina respondentů rozhodně není ochotna přestěhovat se. Pokud respondenti uvedli, že jsou ochotni se přestěhovat, tak nejčastěji do Olomouce, do jiné části města Bruntál, a dále pak jinam. Olomouc je vybrána jako dobré místo k přestěhování všemi skupinami dotazovaných. - 68 -


Nejméně jsou obyvatelé Bruntálu ochotní přestěhovat se do Ostravy. Občané se základním vzděláním a nad 51 let věku projevují malou ochotu přestěhovat se do okolních vesnic, do Opavy nebo i do jiné části města Bruntál. Tab. č. 2.6.1 Ochota obyvatel se stěhovat dle jednotlivých kategorií jiné části okolních Opavy města vesnic Pohlaví

Vzdělání

Věk

Ostravy

Olomouce

muž

35

37

30

16

41

žena

30

32

32

8

39

základní

27

20

20

11

30

vyučen, středoškolské bez maturity

29

28

26

8

36


35

41

38

13

44

vysokoškolské

37

39

30

14

44

18-30

43

39

37

21

49

31-50

39

44

37

10

46

51 +

15

19

18

5

26


Otázka „Máte v plánu se někdy přestěhovat?“ Graf 2.6.2 Plány obyvatel na stěhování


- 69 -


Většina občanů nemá v plánu se přestěhovat, pouze u věkové kategorie 18 – 30 let se objevila odpověď u 44,9 % respondentů, že v budoucnu má plán se přestěhovat.

- 70 -

PROCES-Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o. www.rozvoj-obce.cz Tab. č. 2.6.2 Plány obyvatel na stěhování dle jednotlivých kategorií Máte v plánu se někdy přestěhovat?

ne Pohlaví

Věk

Vzdělání

nevím, možná

ano

muž

51,1%

22,6%

26,4%

žena

59,6%

21,5%

18,9%

18-30

31,6%

23,5%

44,9%

31-50

53,5%

27,7%

18,8%

51 +

78,4%

13,6%

8,0%


61,0%

17,6%

21,4%


50,8%

25,7%

23,6%

vysokoškolské

53,5%

24,2%

22,2%


2.7 Blok zaměstnání Otázka „Jaký výrok nejlépe odpovídá Vaší současné situaci?“ Graf č. 2.7.1 Současná situace obyvatel z hlediska zaměstnání


- 71 -


Otázka „Proč ve vystudovaném oboru nepracujete?“ Graf č. 2.7.2 Důvody proč obyvatelé nepracují ve vystudovaném oboru

Zdroj: PROCES,SC&C; Výzkum veřejného mínění ve městě Bruntál, 2009. Pozn..: Vážená data dle věku, vzdělání a pohlaví. Pozn.: Celý popisek páté hodnoty je rodinné důvody (svatba, narození dítěte, péče o člena rodiny)

Spokojeno se svým platem je 49 % respondentů. Nespokojeno je 28 % dotazovaných. Spokojeno se svým zaměstnáním je 71 % občanů, nespokojeno je pouze 14 % občanů. Graf č. 2.7.3 Spokojenost obyvatel s platem a se zaměstnáním


- 72 -


Otázka „Potřebujete si ve stávající pozici doplnit příslušné vzdělání?“ Graf č. 2.7.4 Nutnost doplnit si v současném zaměstnání patřičné vzdělání


Otázka „Dojíždíte do zaměstnání?“ Graf č. 2.7.5 Dojížďka do zaměstnání


- 73 -


Otázka „Kolik času strávíte denně cestováním?“ Graf č. 2.7.6 Čas strávený dojížděním


Otázka „Jakým způsobem dojíždíte?“ Graf č. 2.7.7 Způsob dojížďky do zaměstnání


- 74 -


Otázka „Uvažujete o změně zaměstnání?“ Graf č. 2.7.8 Změna zaměstnání


Otázka „Uvažujete, že byste změnil(a) práci v rámci“ Graf č. 2.7.9 Změna zaměstnání dle místa


- 75 -


Otázka „Byl(a) jste spokojen(a) s jednáním na úřadu práce?“ Graf č. 2.7.10 Spokojenost s jednáním na ÚP


2.8 Blok podnikání Otázka „Domníváte se, že v Bruntále existují dobré podmínky pro podnikání?“ Graf č. 2.8.1 Spokojenost s podmínkami pro podnikání


- 76 -


Otázka „Jaký je Váš vztah k podnikání?“ Graf č. 2.8.2 Vztah k podnikání


Z jakých důvodů podnikáte / byste chtěl(a) začít podnikat? Nejčastějším důvodem podnikání je respondenty uváděna nezávislost, peníze, osamostatnění a smysluplná realizace. Tab č. 2.8.1 Důvody pro podnikání % kladných odpovědí nezávislost

38,7%

peníze

35,9%

osamostatni se (být svým „pánem“)

33,8%

smysluplná seberealizace

23,7%

větší jistota práce před nejistotou pracovního místa u zaměstnavatele

15,2%

dělat si svou kariéru

13,5%

uplatnit organizační schopnosti

11,1%

společenské postavení a prestiž

10,5%

mít úspěch

9,2%

více využívat svou odbornost (osobní a odborný rozvoj)

8,8%

rodinná tradice

6,8%

zánik pracovního místa nebo zaměstnavatele (propuštění, odchod z práce)

3,6%

řídit a kontrolovat podnik a lidi

3,3%

jiné

2,3%

spojit rozvoj firmy s rozvojem kariéry

2,3%

převzít zodpovědnost

1,9%


- 77 -


Otázka „Proč už nepodnikáte? / Proč nechcete podnikat?“ Tab. č. 2.8.2 Důvody proč respondenti nepodnikají či nechtějí podnikat ano nejsem podnikatelský typ

45,2%

jiné

19,2%

finanční riziko (ztráty, hrozba bankrotu)

18,0%

podnikatelské riziko (např. strategie firmy, konkurenceschopnost) zdravotní rizika

7,5%

málo volného času

6,1%

psychická zátěž (stres)

5,7%

nevyhovující legislativní prostředí

5,6%

daný obor je obtížné převést v podnikání

4,7%

problémy rodinného a partnerského života

3,0%

společenské postavení (obava z neúspěchu)

2,8%

výkonnostní riziko (obava ze selhání výkonu)

0,4%

7,2%


- 78 -

část III.


Město Bruntál a jeho další vývoj

- 79 -


3.1 Postavení města Bruntál v regionu podle demosociálních charakteristik Město Bruntál je přirozeným centrem správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP). Na populační váze SO ORP Bruntál se město podílí 44,7 %, z jeho rozlohy zabírá pouze dvacetinu. Jeho geografická poloha je ve středu správního obvodu ORP. Jeho katastrální území je nespojité, jelikož jižní část je od hlavní části města je oddělena obcí Mezina. Město Bruntál má populaci při hodnocení procesu stárnutí průměrně starou. Jestliže za celý region vychází podíl dětí 15,3 %, tak u města je to o 0,6 % více (Graf č. 3.1.1). Naopak nejstarších lidí ve věku 65 a více let žije v městě Bruntál o 0,6 % méně. Je tak zřejmé, že ve srovnání s celoregionálními hodnotami je město sídlem s nadprůměrnou váhou dětí a podprůměrnou váhou nejstarších občanů. Při srovnávání desetiletých věkových intervalů je v závislosti na úspěšně prováděné pronatalitní politice států v 70. letech minulého století nejpočetněji dnes zastoupena věková skupina 28 až 37 let. Její váha 17,3 % je velmi vysoká a je dokonce o 0,7 % vyšší než její váha za region Bruntálska. Druhou nejčetnější desetiletou věkovou skupinou je věková skupina 52 - 61 let s 14,8 %. Jedná se o poválečné generace narozené mezi roky 1947 a 1956. Z 31 obcí je Bruntál devátý nejlepší při hodnocení přirozeného přírůstku obyvatel metodou klouzavých průměrů tří posledních let. Hodnota ukazatele hmpp je 3,1 ‰. Při posuzování migračního chování je město s hodnotou hmms rovnou -6,5 ‰ desátým nejhorším. Výsledkem přirozené reprodukce a migračního chování je tak skutečnost, že z 31 obcí je Bruntál jedenáctý nejhorší při hodnocení celkového přírůstku. Hodnota ukazatele hmcpp je -3,4 ‰ a představuje tak průměrný roční úbytek obyvatel okolo 110. Je rovněž zřejmé, že celkovou populační velikost ovlivňuje především migrace, resp. emigrace místních obyvatel.

- 80 -


Graf č. 3.1.1 Věkové složení obyvatel Bruntálu (31. 12. 2008) 100+ 96 92 88 84 80 76 72 68 64 60 56 52 48 44 40 36 32 28 24 20 16 12 8 4 0

populace žen

populace mužů

dokončený věk (x)

11,3 %

15,8 %

1,0

0,8

0,6

0,4

0,2

0

0,2

0,4

počet obyvatel (v %)

0,6

0,8

1,0

Zdroj: ČSÚ, běžná evidence přirozené měny a migrace Zpracování: vlastní

Následující mapy zobrazuji rozložení populace dětské složky a seniorů ve městě Bruntál.

- 81 -


3.2 Trh práce Trh práce i v samotném městě Bruntál čelí poměrně vysoké míře nezaměstnanosti. Podívejme se nyní na její detailnější znázornění a rozložení ve specifických skupinách obyvatelstva v různých částech města. Následující mapová schémata ilustrují jednotlivé intenzity a podíly vztahující se k nezaměstnanosti na území Bruntálu a změnu daných ukazatelů z června 2009 v porovnání se shodným měsícem předešlého roku. Jen pro srovnání, v červnu 2009 činila dle údajů MPSV míra nezaměstnanosti v Bruntále 14,5 %, což znamená nárůst o 5,3 p.b. oproti červnu 2008. Nicméně jak již bylo výše zmiňováno, tento vývoj je zásadně ovlivněn hospodářskou recesí. Jaká je intenzita míry nezaměstnanosti a jak se změnila v jednotlivých částech města můžeme pozorovat na schématu. Nejsilnější koncentrace vysoké intenzity míry nezaměstnanosti je evidentní v jižní části města na západ až severozápad od oblasti Pod Uhlířským vrchem, kde došlo oproti červnu 2008 k viditelnému navýšení, stejně jako odtud směrem na východ a dále v okolí Průmyslového obvodu, obytné oblasti na severovýchod od ulice Brožíkovy a severně od ulice Smetanovy.

- 82 -


3.3 Prognóza Ztráty obyvatelstva ve městě Bruntál jsou způsobené především stěhováním obyvatel do okolních obcí, jelikož v městě Bruntál, jak ukazuje dotazníkové šetření, nejsou další pozemky pro výstavbu rodinných domů. Další migrační ztráty jsou způsobené stěhováním za prací do silnějších ekonomických regionů s více pracovními příležitostmi. Pro respondenty je nejatraktivnější Olomouc. Následující prognóza vývoje města může být brána jen orientačně, jelikož velikost města neumožňuje přesnější predikci, jako stěžejní je prognóza celého SO ORP Bruntál uvedena v kapitole č. 1. Graf č. 3.1. Prognóza vývoje počtu obyvatel Bruntál do roku 2030 19000 18000

střední varianta nízká varianta vysoká varianta

Velikost populace

17000 16000 15000 14000 13000 12000 11000 10000 2010

2015

2020

2025

Rok

Zdroj: Data ČSÚ výpočet vlastní

- 83 -

2030


3.4 Další možnosti rozvoje Následující doporučení vychází z výsledků analýzy a z dotazníkového šetření, které jsou rozvedeny na základě zkušeností ze zpracováním rozvojových strategií nejen pro česká města (Velvary, Havířov, Nový Jičín, apod.) a regiony (např. Jihočeský a Zlínský kraj apod.), ale i pro problematické evropské regiony, jako např. region Sor Varanger ležící na severu Norska, nebo české vesnice v rumunském Banátu apod. Na základě provedených analýz v těchto oblastech následovala příprava konkrétních rozvojových projektů včetně analýz dotačních možností, např. ze strukturálních fondů Evropské unie. Je nutné, aby tato analýza sloužila ke stanovení rozvojové vize, která je následně naplňována konkrétními projekty. Rozvojové možnosti Bruntálu související se socioekonomickou situací by měly směřovat do podpory malého a středního podnikání především v inovativních oborech, které nejsou závislé na lokální kupní síle obyvatelstva. Aby k tomuto mohlo dojít, je třeba změnit uzavřenost společnosti a neochotu přijímat nové trendy. Toho lze docílit rozvojem kultury, a to jak ve vyžití mladé generace, tak i v možnosti setkávání seniorů pro navazování sociálních kontaktů a zlepšení sociální soudržnosti. Tím je možno ovlivnit budoucí vývoj regionu. Nedílnou součástí kultury obyvatelstva je podpora vzdělávání v oblasti informačních technologií, environmentálních věd a rozvojových studií na vysokoškolském stupni. Rovněž by měla být podporována navazující výroba na zemědělskou a lesnickou produkci (potravinářský průmysl, zpracování dřeva). V těchto oblastech je nutné zaměřit se na nové technologie (výroba biomasy, nových způsobů zpracování dřeva). Poroste rovněž význam příhraniční spolupráce s Polskem. V součastné době se připravuje projekt na oživení přeshraniční spolupráce, jehož integrovaný rozvojový plán bude vypracován ve spolupráci s urbanisty, regionálními ekonomy, sociology a to jak z polské tak i z české strany. Klíčovými aktéry budou univerzity na obou stranách hranice z Gliwic a z Ostravy. Nové poznatky ukazují, že právě česko-polská spolupráce by mohla znamenat nový ekonomický pól rozvoje, výhodou by se mohly stát zatím nevyužité společné socio-kulturní kořeny.

- 84 -


Rovněž by neměl být opomíjen rozvoj cestovního ruchu, nicméně to nemůže být klíčovým rozvojovým pilířem. Město Bruntál by se mohlo stát atraktivním turistickým cílem, které je díky své poloze vstupní bránou Nízkého a Hrubého Jeseníku. Ovšem až po zatraktivnění této oblasti. Ze současných rozvojových projektů, které vycházejí z vašeho plánu rozvoje města Bruntál, je vidět důraz především na tvrdé rozvojové projekty (rozvoj infrastruktury, rekonstrukce náměstí apod.). Doporučuje se provést inovaci plánu rozvoje města a výrazněji podpořit měkké projekty, protože vize města mezi horami a vodou je dobrá pro rozvoj turismu nebo ekoturismu, ale nevede ke zlepšování spokojenosti obyvatel s životem v Bruntále a k vizi města jako místa dobrého pro život. Doporučuje se vytvoření koncepčního týmu, který by se kontinuálně zabýval rozvojem města a přípravou rozvojových projektů ve spolupráci s projektovými manažery a vytvořil tak zásobník projektů. V současnosti je nejvhodnější doba pro financování projektů z Evropských strukturálních fondů, které se zabývají lidskými zdroji, kulturou a ekologií v daném regionu. Rozdělování peněz vychází zásadně z takové regionální politiky, jenž stojí na principech soudržnosti a solidarity, je určena všem regionům a jejím úkolem je zamezovat vzniku a rozšiřování územních disparit, a to jak v ekonomické tak i sociální oblasti. Pokud se nevyužijí současné možnosti, tak rozvoj Bruntálu bude stagnovat dalších 30 let, jelikož v příštím programovacím období EU od 2014 budou evropské fondy velmi skrovné z důvodu nedostatku finančních prostředků ve veřejných rozpočtech v celé unii způsobené procesy globalizace posílené současnou krizí. Dalším možným zdrojem pro financování neziskových organizací na území města a jejich obecně prospěšných aktivit je využití individuálního nebo firemního fundraisingu, kde garantem by bylo město Bruntál a žadatelem by byly neziskové organizace. Průběžně se objevují další potenciální finanční zdroje, například v současnosti probíhají jednání o otevření „Švýcarských fondů“, které by měly být obdobou EEA/Norských mechanismů. V období 2007-2013 jsou k dispozici značné prostředky relevantní pro město Bruntál v rámci Strukturálních fondů EU - Regionální operační program regionu soudržnosti Moravskoslezsko, Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost. Informace o výzvách, podmínkách financování, povinných přílohách a dalších aspektech podávání a realizace projektů lze najít na stránkách těchto programů.

- 85 -


Dále je vhodné využít informačního portálu www.strukturalni-fondy.cz, který umožňuje každodenní zasílání novinek přes email nebo RSS kanál. Zhuštěné informace pro žadatele obsahuje také vyhledávací portál zahrnující všechny druhy dotací www.edotace.cz. Při přípravě projektové žádosti je nutno zajistit včas všechny základní přílohy k projektové žádosti. V případě infrastrukturních a jiných stavebních projektů je to především technický projekt, stavební povolení a doklad o vlastnictví dotčeného objektu nebo pozemku. Vlastní projektovou žádost lze sestavit svépomocí nebo lze využít služeb některé renomované poradenské společnosti (Deloitte BPO a. s., JUDr. Jarmila Škvrnová, Tel: +420 226 537 700 a další). Přípravu projektu je velmi vhodné konzultovat se zodpovědnými úředníky příslušného implementačního orgánu. Obecná doporučení: •

Vzhledem k investičním možnostem města je vhodné dále investovat do přípravy projektové dokumentace a projektových žádostí o dotaci, vlastní projekty pak realizovat až po obdržení dotace.

•

Je nutno počítat s finanční spoluúčastí obce na realizaci projektů (spolufinancování je obvykle požadováno ve výši 0-15%).

•

Banky obvykle bez problému přiznávají překlenovací úvěr pro zajištění plynulého financování dotačních projektů, není tedy třeba mít vlastní hotovost pro před-financování celých projektů.

•

Je vhodné vytvářet partnerství s okolními obcemi a dalšími subjekty (neziskové organizace, občanská sdružení, místní podnikatelé) pro partnerství v dotačních projektech.

•

Je vhodné vytvořit silnou regionální skupinu obcí a dalších zainteresovaných subjektů a vytvořit akceschopný subjekt, který bude mít větší šanci na úspěch v dotačních titulech (mikroregion, sdružení obcí, Místní akční skupina).

•

Je nutno počítat s faktem, že projektový cyklus od vypracování technické dokumentace, získání stavebního povolení, vypracování dotační žádosti, odevzdání žádosti ve vhodné výzvě, vyhodnocení výsledků výzvy až po podpis smlouvy s poskytovatelem grantu a zahájením vlastního projektu může dle náročnosti projektu trvat 9 měsíců (optimální případ) až několik let.

V případě potřeby konzultace o rozvojových projektech je možno se obrátit na společnost PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů s.r.o. ve spolupráci s expertem Ing. Luborem Tvrdým, Ph.D.. Rovněž je možno po domluvě se společností PROCES bezplatně zasílat Analýzu aktuálních dotačních titulů vhodných pro vaše město v měsíční periodicitě.

- 86 -


část IV.

Přílohy

- 87 -


Seznam příloh Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji Příloha č. 2 Tabulkové a grafické přehledy za ORP Bruntál

- 88 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.1 Počet obyvatel a jeho vývoj v SO ORP MSK mezi lety 1997–2007 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

Rok 1997

Rozdíl mezi lety 2007 a 1997 2007

Absolutně

Relativně (%)

25587 30605 39923 28104 18922 109664 22019 101684 39931 22717 76270 42756 20791 43650 48484 18435 103320 49587 349928 17529 56907 14607

25852 29789 38940 26738 18957 109395 22754 98555 39860 22502 74045 41668 21146 42567 48389 17486 101728 46270 336811 16641 55718 14086

265 -816 -983 -1366 35 -269 735 -3129 -71 -215 -2225 -1088 355 -1083 -95 -949 -1592 -3317 -13117 -888 -1189 -521

1,04 -2,67 -2,46 -4,86 0,18 -0,25 3,34 -3,08 -0,18 -0,95 -2,92 -2,54 1,71 -2,48 -0,20 -5,15 -1,54 -6,69 -3,75 -5,07 -2,09 -3,57

MSK 1281420 Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

1249897

-31523

-2,46

- 89 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.2 Věková struktura SO ORP MSK k 1. 1. 2006 SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov MSK Zdroj dat: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

Věková skupina (%) <= 14 16,0 14,6 16,0 15,0 15,3 15,2 14,5 14,3 14,6 16,9 14,5 16,0 15,7 15,9 15,6 16,3 14,9 15,9 14,6 14,9 15,1 16,0

15 - 64 71,0 72,0 73,0 73,2 70,6 72,5 70,5 71,5 70,5 69,1 72,2 72,0 70,9 71,4 72,1 71,2 71,2 73,1 71,5 72,9 69,9 71,0

15,0

71,6

- 90 -

Index stáří

65+ 13,0 13,4 11,0 11,9 14,1 12,3 15,0 14,2 14,9 14,0 13,3 12,0 13,4 12,7 12,3 12,6 13,9 11,0 13,8 12,2 15,0 13,0

0,81 0,92 0,69 0,79 0,92 0,81 1,04 0,99 1,03 0,83 0,91 0,75 0,86 0,80 0,79 0,78 0,93 0,69 0,95 0,81 0,99 0,81

13,3

0,89

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.3 Vzdělanostní struktura SO ORP MSK v roce 2001 (%) Obyvatelé Obyvatelé se SŠ SO ORP bez vzdělání a bez maturity se ZŠ Bílovec 26,86 41,20 Bohumín 30,30 37,32 Bruntál 29,29 40,32 Český Těšín 24,40 38,05 Frenštát pod Radhoštěm 22,25 42,01 Frýdek-Místek 22,84 39,31 Frýdlant nad Ostravicí 24,56 38,75 Havířov 25,69 40,34 Hlučín 29,90 42,60 Jablunkov 31,67 39,52 Karviná 30,23 40,54 Kopřivnice 22,17 41,36 Kravaře 28,43 46,47 Krnov 28,14 39,82 Nový Jičín 25,24 41,05 31,64 42,89 Odry

Obyvatelé se SŠ s maturitou

Obyvatelé s VOŠ a VŠ

22,69 23,16 22,27 25,72 24,40 25,82 25,43 23,21 20,01 22,03 21,56 25,38 18,89 23,41 23,53 18,59

9,26 9,22 8,12 11,83 11,34 12,04 11,25 10,76 7,49 6,78 7,67 11,09 6,22 8,63 10,18 6,88

Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

24,25 29,49 24,79 30,03 26,50 32,88

38,91 41,13 36,67 41,45 38,44 42,10

24,95 21,52 24,58 20,81 24,55 18,59

11,89 7,86 13,96 7,71 10,51 6,42

MSK Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence obyvatelstva

26,12

39,25

23,68

10,95

- 91 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.4 Průměrná roční míra nezaměstnanosti v SO ORP MSK v letech 2005-2008 (v %) SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

Rok 2005

2006

2007

2008

Průměr

13,56 15,27 16,67 17,64 7,99 13,48 12,53 18,53 12,06 13,51 21,15 11,22 11,52 14,93 11,17 13,76

11,77 14,10 15,52 17,52 7,19 11,85 11,12 17,55 10,76 12,18 19,83 9,82 11,62 12,91 9,94 12,11

8,86 11,52 12,56 13,77 5,35 9,40 9,20 15,39 8,83 9,87 16,99 6,34 10,12 10,29 7,08 9,32

6,74 10,23 11,25 11,20 4,65 7,53 7,51 13,26 7,34 7,72 15,08 4,53 9,24 9,53 5,35 8,26

10,92 13,29 14,55 15,81 6,62 11,16 10,59 16,76 10,21 11,42 18,89 8,66 10,90 12,38 8,98 11,37

9,97 19,74 15,48 13,77 12,83 15,46

9,89 18,87 14,05 12,71 11,30 14,53

8,28 15,86 11,19 11,10 9,32 12,66

7,01 13,65 8,92 9,27 6,91 11,51

9,14 17,70 13,10 12,19 10,71 13,94

MSK 14,76 Zdroj: MPSV, GIS 0, 2005 až 2008 (4. měsíc)

13,56

11,01

9,15

12,71

- 92 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.5 Podíl ekonomických činností na zaměstnanosti v SO ORP Moravskoslezského kraje (v %) Veřejná Školství, Obchod, správa, zdravotnictví, Zemědělství, Doprava, pošty Průmysl a opravy SO ORP lesnictví, a obrana, veterinární a stavebnictví motorových rybolov telekomunikace sociální sociální vozidel zabezpečení činnost Bílovec 11,11 55,22 10,06 6,66 5,32 11,62 Bohumín 1,48 53,30 12,67 12,58 7,35 12,62 Bruntál 17,53 50,09 9,06 5,85 6,94 10,53 Český Těšín 3,60 48,65 16,30 10,64 6,57 14,24 Frenštát pod Radhoštěm 5,90 61,10 10,65 6,38 4,92 11,04 Frýdek-Místek 7,57 52,04 13,55 8,08 7,48 11,27 Frýdlant nad Ostravicí 13,66 45,77 13,44 6,17 7,91 13,05 Havířov 2,36 54,05 15,96 7,24 6,82 13,57 Hlučín 3,87 56,57 12,39 7,87 7,04 12,26 Jablunkov 7,54 52,44 12,54 8,68 6,71 12,10 Karviná 1,64 54,82 12,79 9,80 8,20 12,74 Kopřivnice 7,10 58,77 11,76 8,04 5,32 9,01 Kravaře 6,96 62,52 10,77 5,19 5,91 8,65 Krnov 19,53 44,87 7,95 7,01 9,51 11,12 Nový Jičín 10,74 54,89 10,35 7,01 8,10 8,92 18,41 54,43 7,52 6,98 4,76 7,90 Odry Opava 13,67 48,70 10,63 6,66 7,16 13,19 Orlová 1,41 54,77 14,74 9,57 7,01 12,51 Ostrava 4,71 50,50 12,75 8,33 6,48 17,24 8,10 59,06 9,52 5,53 5,60 12,20 Rýmařov Třinec Vítkov

5,67 19,47

54,11 46,17

12,70 8,18

9,18 9,98

5,21 4,48

13,13 11,72

MSK 11,30 Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

51,96

10,93

7,33

6,88

11,59

- 93 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.6 Průměrná daňová výtěžnost SO ORP v Moravskoslezském kraji v roce 2007 DPH (tis. Kč)

DN (tis. Kč)

DV (tis. Kč)

20363,78 62917,37 29673,95 91600,66 23839,04 131838,72 14386,06 288300,05 21467,23 9311,69 216024,25 50040,36 11840,19 51342,95 49755,24 15262,76 139296,07 89567,10 2227044,99 16137,63 88889,17 10482,56

2387,44 8467,18 2252,42 5545,97 2002,46 6969,82 1718,44 12030,25 1701,62 732,03 17051,74 7209,24 1273,99 4716,16 4983,97 1197,28 16539,20 4495,27 105009,84 1536,94 16645,74 1502,85

50404,56 159715,92 75267,21 200857,44 61862,87 323588,10 36891,47 687102,26 53928,31 22346,72 519735,44 124407,10 29511,87 128005,23 124647,98 38746,62 355902,69 208407,64 5324280,27 41837,29 239703,11 26363,09

7,42 8,05 7,80 8,05 7,95 8,56 7,35 9,12 7,44 6,68 9,30 7,74 7,12 7,91 7,83 7,34 8,95 7,97 17,81 7,43 8,45 7,14

MSK 2545694,10 2402467,39 3659381,81 225969,88 Zdroj: MF ČR, Bilance příjmů a výdajů obcí Pozn.: DP FO – daňová výtěžnost z daně z příjmů fyzických osob DP PO – daňová výtěžnost z daně z příjmů právnických osob (*bez daně placené obcemi) DPH – daňová výtěžnost z daně z přidané hodnoty DN – daňová výtěžnost z daně z nemovitostí DV – celková daňová výtěžnost DV/ob. – daňová výtěžnost na obyvatele kraje

8833513,18

10,83

SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát p/R. Frýdek-Místek Frýdlant n/O. Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

DP FO (tis. Kč) 14439,28 46315,23 23746,51 58014,74 20286,89 97703,14 11140,44 196421,76 16656,55 6066,43 144023,87 34078,40 8681,88 38059,14 37029,29 12211,25 108132,31 56531,50 1522000,23 13523,82 73170,04 7461,40

DP PO (tis. Kč) 13214,06 42016,14 19594,33 45696,07 15734,48 87076,42 9646,54 190350,20 14102,91 6236,57 142635,58 33079,10 7715,81 33886,97 32879,48 10075,32 91935,11 57813,77 1470225,21 10638,89 60998,15 6916,28

DV/obyv. (tis. Kč)

Daňová výtěžnost obcí je v ČR dána pravidly rozpočtového určení daní. Výtěžnost je pak ovlivněna především velikostní kategorií, do níž je obec zařazena v závislosti na počtu obyvatel, a dále pak výnosem daní ovlivněných územím příslušné obce. Rozhodující úlohu v daňových příjmech obcí hrají daň z přidané hodnoty, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů fyzických osob a daň z nemovitostí. Nejvyšší výtěžnosti je obecně dosahováno u DPH; v roce 2007 tak ve většině obcí ČR došlo k nárůstu daňové výtěžnosti, který byl ovlivněn především přesunem některých položek ze snížené sazby 5% do zvýšené sazby 19%. Další nárůst daňové výtěžnosti DPH lze očekávat také v roce 2008 z důvodu zvýšení snížené sazby na 9%. Ten by však měl být kompenzován poklesem výtěžnosti daní z příjmů fyzických, především však právnických, osob v důsledku snížení sazeb u daní z příjmů.

- 94 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.7 Podíl podniků v SO ORP MSK podle roku vzniku SO ORP Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov MSK Zdroj: Albertina data, únor 2008

Kategorie roku vzniku <= 1989 0,2% 0,1% 0,4% 0,2% 0,2% 0,1% 0,1% 0,1% 0,1% 0,0% 0,2% 0,1% 0,2% 0,2% 0,3% 0,3% 0,2% 0,1% 0,1% 0,2% 0,1% 0,2%

1990-1994 39,0% 42,3% 44,3% 40,2% 42,5% 40,1% 40,8% 41,3% 41,2% 38,4% 39,1% 40,0% 45,3% 41,3% 41,1% 40,9% 43,6% 41,0% 38,8% 40,9% 38,2% 41,7%

1995-1999 29,8% 28,3% 29,5% 27,5% 31,0% 29,8% 29,7% 30,8% 30,0% 31,3% 30,6% 32,9% 28,4% 27,7% 30,6% 33,1% 29,8% 29,0% 29,9% 29,0% 30,6% 32,6%

2000-2004 22,7% 19,9% 16,6% 18,3% 17,8% 19,9% 19,1% 17,8% 19,5% 19,3% 20,0% 17,5% 17,4% 20,7% 18,3% 17,0% 18,2% 19,4% 18,8% 20,0% 20,5% 16,9%

2005+ 8,4% 9,4% 9,2% 13,9% 8,5% 10,1% 10,3% 9,9% 9,2% 10,9% 10,1% 9,5% 8,6% 10,1% 9,7% 8,6% 8,2% 10,5% 12,4% 9,8% 10,7% 8,7%

0,1%

40,5%

30,0%

18,9%

10,5%

- 95 -

Příloha č. 1 Pozice SO ORP Bruntál v Moravskoslezském kraji. Tab. P 1.8 Míra podnikatelské aktivity v SO ORP MSK v letech 2004 a 2007 Rok

SO ORP

2004

Bílovec Bohumín Bruntál Český Těšín Frenštát pod Radhoštěm Frýdek-Místek Frýdlant nad Ostravicí Havířov Hlučín Jablunkov Karviná Kopřivnice Kravaře Krnov Nový Jičín Odry Opava Orlová Ostrava Rýmařov Třinec Vítkov

2007

Průměr

148,43 123,63 172,95 148,66 161,89 160,13 166,81 138,31 149,49 129,45 114,91 149,52 150,24 148,27 166,42 152,47

156,12 124,64 180,82 149,86 162,21 162,27 170,43 139,31 157,65 136,48 116,11 153,38 160,41 152,89 171,84 153,84

152,22 124,14 176,69 149,24 162,04 161,21 168,72 138,81 153,58 132,96 115,50 151,45 155,34 150,58 169,02 153,15

170,45 111,78 167,28 161,82 136,77 144,67

178,87 114,74 167,50 167,00 138,12 151,28

174,67 113,25 167,39 164,34 137,45 147,98

MSK 153,05 156,02 Zdroj: ČSÚ, RES, 2004, 2007 Pozn.: Míra podnikatelské aktivity je dána počtem podnikatelů (fyz. os.) na 1000 obyvatel

154,53

- 96 -

Příloha č. 2 Tabulkové a grafické podklady za ORP Bruntál.

Tab. P 2.1 Vývoj počtu obyvatel dle pohlaví v obcích mezi lety 1991, 2001 a 2008 Název obce

Rozdíl 1991 a 2008 [%] Celkem Muži Ženy

Rozdíl 2001 a 2008 [%] Celkem Muži Ženy

Andělská Hora -3,9 -12,7 5,3 Bílčice -20,0 -20,5 -19,4 Bruntál -2,1 -4,1 -0,2 Dětřichov nad Bystřicí 0,4 -2,0 3,2 Dlouhá Stráň 68,1 90,0 51,9 Dvorce -5,9 -10,4 -1,3 Horní Benešov -5,7 -2,3 -8,9 Horní Životice 2,1 4,8 -0,6 Karlova Studánka -10,1 -8,4 -11,6 Karlovice 6,5 11,0 2,2 Křišťanovice -17,7 -21,3 -13,5 Leskovec nad Moravicí -10,9 -10,4 -11,5 Lomnice -10,0 -11,0 -9,0 Ludvíkov 11,7 8,3 15,5 Mezina 31,6 39,8 24,1 Milotice nad Opavou ---------------Moravskoslezský Kočov 29,0 37,4 20,6 Nová Pláň ---------------Nové Heřminovy ---------------Oborná ---------------Razová -1,6 0,0 -3,2 Roudno -18,8 -20,3 -17,1 Rudná pod Pradědem -1,8 3,9 -7,8 Staré Heřminovy -12,6 -20,9 -4,5 Staré Město 23,5 22,5 24,5 Světlá Hora 1,7 0,1 3,3 Svobodné Heřmanice 0,9 0,4 1,5 Široká Niva 2,2 6,9 -2,4 Václavov u Bruntálu 19,4 26,3 12,9 Valšov 7,6 8,0 7,2 Vrbno pod Pradědem -13,0 -12,8 -13,2 ORP Bruntál -0,4 -0,9 0,2 Zdroj : ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Demografická bilance obyvatel k 31.12.2008.

- 97 -

-3,7 -4,0 -1,4 -7,0 36,2 -6,5 -1,2 -0,3 -10,9 -1,5 -16,4 -12,6 0,6 -1,8 19,4 7,0 12,5 46,2 9,5 ,6 -5,4 -11,3 1,6 -3,8 19,3 -2,0 7,1 3,8 8,3 -8,4 -7,4 -1,9

-7,5 -2,3 -1,1 -5,7 40,7 -9,5 0,7 3,0 -12,5 0,5 -17,5 -12,4 -0,4 -1,7 14,3 2,0 10,6 28,6 1,5 -,6 -5,4 -19,7 7,6 -5,6 18,5 -3,9 7,5 7,6 8,9 -7,6 -7,3 -1,9

0,0 -5,9 -1,6 -8,5 32,3 -3,5 -3,1 -3,6 -9,3 -3,5 -15,2 -12,9 1,5 -1,8 25,2 12,3 14,8 66,7 19,1 1,9 -5,4 0,0 -4,8 -2,3 20,0 0,1 6,7 0,0 7,6 -9,2 -7,5 -1,9

Příloha č. 2 Tabulkové a grafické podklady za ORP Bruntál. Tab. P 2.2 Vývoj počtu obyvatel dle věku v obcích mezi lety 1991 a 2005 Název

rok 1991 <= 14

15 – 64

rok 2005 65 +

<= 14

15 – 64

65 +

Index stáří

Andělská Hora

27,6

63,0

9,4

13,1

76,5

10,4

0,79

Bílčice

21,0

70,3

8,7

16,2

70,0

13,8

0,85

Bruntál

25,5

67,0

7,5

16,6

73,2

10,3

0,62

Dětřichov nad Bystřicí

22,4

68,1

9,5

20,6

67,9

11,5

0,56

Dlouhá Stráň

10,6

74,5

14,9

7,6

78,8

13,6

1,80

Dvorce

24,1

67,3

8,5

15,9

71,7

12,4

0,78

Horní Benešov

24,6

66,9

8,5

16,9

70,4

12,7

0,75

Horní Životice

25,4

64,8

9,8

18,8

71,5

9,7

0,52

Karlova Studánka

26,8

67,1

6,1

18,1

74,2

7,7

0,43

Karlovice

23,0

63,6

13,5

15,7

73,2

11,0

0,70

Křišťanovice

28,9

64,0

7,1

16,4

77,4

6,3

0,38


25,8

66,8

7,4

14,6

69,4

16,0

1,10

Lomnice

25,9

63,4

10,7

12,1

74,2

13,8

1,14

Ludvíkov

18,1

65,6

16,4

15,6

73,6

10,8

0,69

Mezina

20,9

66,5

12,6

14,9

76,6

8,5

0,57

Milotice nad Opavou

*19,6

*69,6

*10,8

17,8

70,9

11,4

0,64

Moravskoslezský Kočov

25,9

66,0

8,1

14,9

77,6

7,5

0,51

Nová Pláň

*19,2

*73,1

*7,7

25,7

71,4

2,9

0,11

Nové Heřminovy

*15,1

*71,0

*13,9

16,8

71,4

11,8

0,70

Oborná

*16,7

*73,8

*9,5

14,6

74,3

11,1

0,77

Razová

24,9

64,0

11,1

17,6

71,0

11,4

0,65

Roudno

13,0

75,3

11,7

11,5

72,0

16,5

1,43

Rudná pod Pradědem

22,9

70,6

6,5

15,7

73,4

11,0

0,70

Staré Heřminovy

21,8

69,8

8,4

16,4

66,0

17,6

1,08

Staré Město

22,7

66,5

10,8

16,2

73,4

10,4

0,64

Světlá Hora

28,0

67,2

4,7

16,6

73,9

9,5

0,57

Svobodné Heřmanice

26,7

64,1

9,2

16,2

74,3

9,5

0,59

Široká Niva

20,4

67,4

12,2

14,2

75,7

10,1

0,71

Václavov u Bruntálu

27,2

66,2

6,6

13,5

76,4

10,1

0,75

Valšov

24,6

66,1

9,4

15,8

77,2

6,9

0,44

Vrbno pod Pradědem

23,7

68,0

8,3

14,1

73,1

12,7

0,90

ORP Bruntál 25,1 66,7 8,2 16,0 73,0 Zdroj : ČSÚ, SLDB 1991, 2001 a Demografická bilance obyvatel k 31.12.2005 Pozn. : * data ze SLDB 2001; kromě indexu stáří vše v %

11,0

0,69

- 98 -

Příloha č. 2 Tabulkové a grafické podklady za ORP Bruntál. Tab. P 2.3 Vystěhování a přistěhování z/do ORP Bruntál v letech 1992-2008 z/do ORP do/z ostatních z/do ORP do/z okresu Bruntál okresů MSK Rok vyst. přist. saldo vyst. přist. saldo

z/do ORP do/z ostatních krajů vyst.

přist.

Saldo

1992

159

203

44

199

192

-7

335

278

-57

1993

171

222

51

185

187

2

364

367

3

1994

143

163

20

122

168

46

319

251

-68

1995

94

125

31

126

118

-8

287

233

-54

1996

137

114

-23

121

121

0

327

200

-127

1997

153

155

2

150

120

-30

264

206

-58

1998

127

146

19

119

110

-9

301

184

-117

1999

95

115

20

128

104

-24

351

186

-165

2000

125

130

5

117

140

23

347

190

-157

2001

97

101

4

147

127

-20

382

200

-182

2002

124

168

44

135

131

-4

383

203

-180

2003

81

104

23

127

125

-2

331

219

-112

2004

110

144

34

110

134

24

332

176

-156

2005

89

116

27

137

146

9

364

173

-191

2006

117

135

18

131

140

9

354

205

-149

2007

164

135

-29

134

161

27

357

220

-137

2008

107

124

17

100

177

77

365

166

-199

Pozn.: vyst. = počet vystěhovaných, přist. = počet přistěhovaných, saldo = přist. – vyst. Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence migrace

- 99 -

Příloha č. 2 Tabulkové a grafické podklady za ORP Bruntál. Tab P 2.4 Vystěhování a přistěhování z/do obcí v rámci ORP Bruntál, tříleté průměry 1996-1998 a 2006-2008 Vystěhovalí Přistěhovalí Saldo migrace Obec 1996-1998 2006-2008 1996-1998 2006-2008 1996-1998 2006-2008 Andělská Hora Bílčice

5 5

10 5

6 3

10 6

1 -2

0 1

103 3

188 12

117 3

146 3

14 0

-42 -9

5 9

1 5

4 11

5 14

-1 2

4 9

22

16

21

24

-1

8

3 5

7 3

2 2

5 3

-1 -3

-2 0

14 6

15 15

24 9

22 6

10 3

7 -9


6

11

6

8

0

-3

Lomnice Ludvíkov

5 4

6 9

4 5

7 6

-1 1

1 -3

6 11

5 15

3 11

16 18

-3 0

11 3

Moravskoslezský Kočov Nová Pláň

6 4

15 1

7 1

27 3

1 -3

12 2

Nové Heřminovy

4

2

5

9

1

7

Oborná Razová

8 7

4 15

7 6

12 10

-1 -1

8 -5

Roudno Rudná pod Pradědem

4 8

2 9

10 3

3 10

6 -5

1 1

Staré Heřminovy

8

2

3

3

-5

1

13 14

20 24

17 16

34 22

4 2

14 -2

Svobodné Heřmanice Široká Niva

9 8

5 9

5 4

2 8

-4 -4

-3 -1

Václavov u Bruntálu Valšov

3 6

10 9

5 4

25 4

2 -2

15 -5

47

42

36

29

-11

-13

Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice

Mezina Milotice nad Opavou

Staré Město Světlá Hora

Vrbno pod Pradědem Zdroj: ČSÚ, Běžná evidence migrace

- 100 -

Příloha č. 2 Tabulkové a grafické podklady za ORP Bruntál. Tab. P 2.5 Trh práce v obcích ORP Bruntál Obec Andělská Hora Bílčice Bruntál Dětřichov nad Bystřicí Dlouhá Stráň Dvorce Horní Benešov Horní Životice Karlova Studánka Karlovice Křišťanovice Leskovec nad Moravicí Lomnice Ludvíkov Mezina Milotice nad Opavou Moravskoslezský Kočov Nová Pláň Nové Heřminovy Oborná Razová Roudno Rudná pod Pradědem Staré Heřminovy Staré Město Světlá Hora Svobodné Heřmanice Široká Niva Václavov u Bruntálu Valšov Vrbno pod Pradědem ORP Bruntál

Uchazeči o zaměstnání 2006 2007 2008 2009 34 31 26 36 16 14 11 19 1434 1130 995 1366 54 49 41 57 7 7 6 8 114 84 69 117 222 182 157 239 31 23 20 29 15 10 12 11 101 84 70 95 27 24 23 25 35 19 22 37 61 51 42 54 32 23 16 25 26 19 20 24 43 39 26 44

Uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa nad 12 měsíců 2006 2007 2008 2009 2006 2007 2008 2009 21 18 12 12 5 2 0 0 9 7 5 5 1 2 3 1 721 588 437 424 112 129 141 86 24 22 21 19 0 0 0 0 2 3 4 3 0 0 0 0 68 52 36 32 10 20 8 2 120 103 81 82 4 8 11 2 9 8 9 9 3 1 1 0 8 3 2 3 2 9 6 3 48 43 29 26 3 2 1 0 12 11 9 8 1 1 0 0 14 7 5 8 1 0 3 0 31 26 20 19 0 0 1 1 16 10 5 5 1 1 2 1 13 10 11 11 0 0 0 0 26 22 16 17 0 8 3 0

50

36

28

49

24

18

10

12

1

1

1

1

1 22 28 60 18 45 16 53 160 49 67 60 21 526

0 20 24 47 16 33 12 44 130 36 53 56 18 447

0 17 23 43 15 29 10 44 114 31 44 50 19 353

2 19 28 56 20 35 17 60 150 40 59 60 27 535

0 13 15 30 11 26 7 21 74 25 28 26 8 280

0 13 11 25 9 18 6 20 63 20 24 27 6 242

0 11 13 21 8 12 4 14 50 12 20 24 6 164

0 8 9 18 8 9 2 18 45 12 21 22 7 148

1 1 0 1 0 0 0 4 2 6 0 0 1 18

0 0 0 0 0 1 0 1 5 11 1 1 0 21

1 0 0 0 0 2 0 5 3 14 1 0 1 23

0 0 0 0 0 0 0 1 1 9 0 0 0 9

3428 2761 2376 3343 1730 1435 1071 1022

178

225

231

117

Zdroj: MPSV, statistiky GIS0 Pozn.: roční průměry, rok 2009 průměr leden-květen

- 101 -

Sociodemografická studie Bruntálu - výběr

Recommend Documents