Sociální zabezpečení v ČR
4
12.3.2014
1
Cíl předmětu SZ
12.3.2014
2
Literatura
12.3.2014
3
Literatura
12.3.2014
4
1. 2.
3. 4. 5. 6.
Vznik a vývoj sociálního zabezpečení ve světě a na území Česka. Obecná teorie konstrukce dávky. Struktura sociálního zabezpečení v ČR, organizace a provádění sociálního zabezpečení. Důchodové pojištění a zabezpečení, důchodové reformy ve světě a v Česku. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. Nemocenské pojištění a zabezpečení: účast na pojištění, nemocenské, náhrada mzdy, ostatní dávky, příklady výpočtu dávek. Úrazové pojištění zaměstnanců, zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škody při pracovních úrazech a nemocech z povolání: jednotlivé dávky, výpočet dávek. 12.3.2014 5
7.
8. 9. 10. 11. 12.
Zdravotní pojištění a zabezpečení, zdravotní reformy ve světě a v Česku. Zdravotní pojišťovny. Veřejné zdravotní pojištění: účast na pojištění, rozsah péče, finanční spoluúčast pacienta. Zabezpečení v nezaměstnanosti: výpočet dávek, podpůrčí doba. Aktivizace a motivace příjemců podpory v nezaměstnanosti. Státní sociální podpora, jednotlivé dávky, výpočet dávek. Sociální pomoc, sociální služby, dávky. Životní a existenční minimum. Financování sociálního zabezpečení. Konzultace. Zápočtový test.
12.3.2014
6
4. Důchodové pojištění: účast na pojištění, doba pojištění, výpočtový základ, jednotlivé důchody, příklady výpočtů důchodů. 12.3.2014
7
Současné uspořádání českého důchodového systému začalo vznikat v 90. minulého století, kdy byly postupně přijímány dílčí reformní kroky, které byly završeny v roce 1995 přijetím zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1996. http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp?page=0&nr =155~2F1995&rpp=15#seznam Následně docházelo a dochází k přijímání řady dalších reformních kroků i za účinnosti tohoto zákona. 12.3.2014 8
12.3.2014
9
Od roku 1996 je základní důchodové pojištění založeno na těchto principech:
sociální solidarita, systém je dávkově definovaný (DB – viz dále), průběžné financování (PAYGO), je univerzální a zabezpečuje všechny ekonomicky aktivní osoby. Při splnění stanovených podmínek je systém povinný pro všechny ekonomicky aktivní osoby (je umožněna i dobrovolná účast v systému = ODÚDP), právní úprava je jednotná pro všechny pojištěnce, neexistují speciální odvětvová či profesní schémata apod. Pouze z organizačně-administrativního hlediska platí určité odchylky pro tzv. silové rezorty (např. vojáci, hasiči, policisté, celníci), systém poskytuje náhradu příjmu v případě stáří (starobní důchod), invalidity (invalidní důchod) a úmrtí živitele (vdovský, vdovecký a sirotčí důchod).
12.3.2014
10
systém je jednotný (vyměřovací základ pro pojistné na SZ u zaměstnanců = hrubá mzda, u OSVČ = (příjmy – výdaje/2); to platí i pro cizince ze třetích zemí, kterým vzniknou stejné nároky ze základního důchodového pojištění jako ostatním pojištěncům, a to při splnění stejných podmínek, systém je dynamický (řada prvků konstrukce výpočtu důchodu se každoročně „automaticky“ upravuje s přihlédnutím k ekonomickému vývoji, a to včetně indexování vyměřovacích základů).
12.3.2014
11
DB v ČR DB - DÁVKOVĚ DEFINOVANÝ PENZIJNÍ SYSTÉM (defined benefit) předem definuje určitým způsobem výši dávek, které účastníci mají pobírat, a odtud se pak stanoví potřebná výše finančních nákladů, tedy i výše vyžadovaných příspěvků. I zde existuje vedle závislosti na vyměřených dávkách podstatná závislost finančních nákladů na vývoji demografických a ekonomických parametrů. Kolísání těchto parametrů pociťují na rozdíl od příspěvkově definovaných penzijních plánů více účastníci v aktivním věku než penzistů. Odpovídající pojistně-matematické výpočty zde mohou být poměrně složité. 12.3.2014
12
DC jinde DC - PŘÍSPĚVKOVĚ DEFINOVANÝ PENZIJNÍ SYSTÉM (defined contribution) předem definuje určitým způsobem výši příspěvku, které účastníci, zaměstnavatel či stát mají odvádět a odtud se pak stanoví výše dávek, které je možné dále vyplácet. Přitom dávky, jejichž přesná výše není předem známá, představují tolik, kolik lze v systému dosáhnout nejen v závislosti na odvedených či v budoucnu předpokládaných příspěvcích, ale také v závislosti na vývoji demografických a ekonomických parametrům včetně skutečné či v budoucnu předpokládané kapitálové výnosnosti. Pokud se tyto parametry vyvíjejí z hlediska penzijního plánu příznivě, může dojít k vylepšení dávek, v opačném případě k jejich zhoršení. Těmto změnám jsou účastníci vystaveni při odchodu do důchodu. Pojistně-matematické výpočty potřebné pro příspěvkově definované penzijní plány jsou většinou jednodušší než pro dávkově definované. 12.3.2014
13
FDB, FDC doplňující soukromé pilíře • FDB KLASICKÉ SOUKROMÉ DŮCHODOVÉ POJIŠTĚNÍ (dávkově definované) • FDC MODERNÍ SOUKROMÉ DŮCHODOVÉ SPOŘENÍ, klient nese plně investiční riziko (příspěvkově definované) Klient nese investiční riziko!!!
12.3.2014
14
NDC NDC = PANEVROPSKÝ PENZIJNÍ SYSTÉM moderní sociální starobní pojištění, zásluhový pojistný pilíř Světová banka (2003): konference ve Švédsku, věnovaná možnostem uplatnění NDC v EU • Jádro: NDC = nefinanční příspěvkově definovaný systém • 2 křídla – sociální penze (minimální důchod, nebo univerzální důchod) – soukromé penze Klient nenese investiční riziko • 4 země EU (Švédsko, Itálie, Lotyšsko, Polsko) a Norsko zavedly NDC • NDC i mimo EU (Rusko, Bělorusko, Kyrgystan, Čína, Brazílie, Egypt …)
12.3.2014
15
doplněn II. pilíř - důchodovým spořením podle zákona č. 426/2011 Sb. od roku 2013 a III. pilíř - doplňkovým penzijním spořením podle zákona č. 427/2011 Sb., které nahradilo penzijní připojištění se státním příspěvkem podle zákona č. 42/1994 Sb. produkty komerčních pojišťoven - zejména životní pojištění. V členských státech EU poměrně obvyklé zaměstnavatelské penzijní systémy nejsou v ČR zastoupeny. 12.3.2014
16
12.3.2014
17
Starobní důchod je jednou z dávek důchodového pojištění. Odchod do starobního důchodu je podmíněn dosažením určitého věku a získáním potřebné doby pojištění (28 let v roce 2012, postupně dochází ke zvyšování až na 35 let po roce 2018) . Výši starobního důchodu vypočítají pracovníci ústředí ČSSZ. Každý občan, který požádal o důchod, obdrží z ČSSZ: písemné rozhodnutí o přiznání a výši starobního důchodu nebo o zamítnutí žádosti, osobní list (obsahuje započítané doby pojištění a příjmy dosažené v rozhodném období, tj. od r. 1986).
U příslušníků ozbrojených sborů rozhodují o dávkách důchodového pojištění příslušné orgány MO, MV, MS. 12.3.2014
18
Doba pojištění – doba, za kterou se platí pojistné na důchodové pojištění (př. pracovní a služební poměr, dohody o pracovní činnosti, dohody o provedení práce nad 10 tis. Kč/měs. – od 1.1.2012 se odvádí pojistné, studia na SŠ a VŠ před rokem 1996, výkon práce společníků a jednatelů aj.) – všechny doby pojištění a některé náhradní doby se započítávají v plném rozsahu, ostatní náhradní doby ve výši 80 %. Občané mohou požádat ČSSZ o výpis dob pojištění z evidence ČSSZ, konkrétně o zaslání informativního osobního listu důchodového pojištění (RČ, jméno, adresa) – umožněno od 1.1.2006. Tento informativní list obsahuje přehled dob důchodového pojištění, případně náhradních dob pojištění, uložených v evidenci ČSSZ a za dobu od roku 1986 obsahuje i přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Občan má právo na zaslání informativního listu jednou za kalendářní rok.
12.3.2014
19
Starobní důchod se skládá ze základní výměry a z procentní výměry. Základní výměra důchodu, která je stejná pro všechny důchody, činí 9% průměrné mzdy měsíčně, tj. v r. 2014 celkem 2 340 Kč měsíčně (viz tab. na další straně do r. 2011, od r. 2012 – 2270 Kč, od r. 2013 – 2330 Kč) Procentní výměra se stanovuje individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění. Za každý rok důchodového pojištění (do doby než vznikne nárok na důchod) náleží 1,5 % výpočtového základu měsíčně. Poté, co již občanovi vznikne nárok na důchod, ale on o něj nepožádá, nebo požádá o jeho přiznání bez výplaty a bude pracovat dál, tak se mu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti důchod navyšuje o 1,5 % (do 30. 6. 2001 pouze o 1 %). Do této doby se však nezapočítává např. doba pracovní neschopnosti, neplaceného volna a pobírání dávek nemocenského pojištění. 12.3.2014
20
12.3.2014
21
Od 1. 1. 2010 je možné také pobírání starobního důchodu ve výši jedné poloviny a zároveň vykonávání soustavné výdělečné činnosti. Tento důchod se pak zvyšuje za každých 180 kalendářních dnů této výdělečné činnosti o 1,5 % výpočtového základu. Možné je též pobírání starobního důchodu v plné výši a zároveň vykonávání soustavné výdělečné činnosti. Od 1. 1. 2010 se osobě, která vykonává výdělečnou činnost a současně pobírá starobní důchod v plné výši, zvyšuje procentní výměra starobního důchodu o 0,4 % výpočtového základu za každých 360 kalendářních dnů výkonu výdělečné činnosti. Pojištěnec má nárok na toto zvýšení vždy po 2 letech (pokud výdělečná činnost trvala nepřetržitě po tuto dobu) nebo po skončení výdělečné činnosti – musí však o zvýšení požádat ČSSZ!!! Od 1.1.2013 – pracující důchodce bez slevy na dani z příjmů FO 24840 Kč.
12.3.2014
22
rozhodné období, vyloučené doby vyměřovací základ, všeobecný vyměřovací základ, přepočítací koeficient , koeficienty nárůstu všeobecného vyměřovacího základu, osobní vyměřovací základ a výpočtový základ.
12.3.2014
23
časový úsek , v němž se zjišťuje osobní vyměřovací základ 30 let před rokem, v němž se přiznává důchod nezahrnují se roky před r. 1986 (30 let v roce 2016)
12.3.2014
24
Časové úseky vyloučené z rozhodného období - doba pobírání dávek nemocenského pojištění, pobírání invalidního či starobního důchodu výkonu vojenské služby nebo civilní služby péče o dítě ve věku do 4 let či do 18 let, je-li těžce zdravotně postižené péče o blízkou osobu bezmocnou či starší 80 let nezaměstnanosti (evidence na ÚP) 12.3.2014
25
Vazba na VZ pojistného na SZ a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti: Zaměstnanci – hrubá mzda OSVČ – 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji
12.3.2014
26
Průměrná měsíční mzda za kal. rok v nár. hospodářství – dle ČSÚ, vláda stanoví nařízením.
12.3.2014
27
VVZ je znám se zpožděním (konec 3.Q následujícího roku) – aktualizace vyměřovacího základu na mzdovou úroveň dosahovanou 2 roky před přiznáním důchodu. Stanoven nařízením vlády: prům. měs. mzda za 1. pol kal. roku, který o 1 rok předchází roku přiznání důchodu PK = -------------------------------------------------------------------------------------prům. měs. mzda za 1. pol kal. roku, který o 2 roky předchází roku přiznání důchodu 12.3.2014
28
Slouží ke zreálnění mzdové úrovně za mnohaleté období.
12.3.2014
29
12.3.2014
30
RVZ = ∑vyměřovacích základů za kal. rok x koeficient nárůstu VVZ
12.3.2014
31
Měsíční průměr součtu ročních vyměřovacích základů za rozhodné období. OVZ = 30,4167 x (∑ ročních vyměřovacích základů/počet kalendářních dnů rozhodného období snížený o počet vyloučených kal. dnů v rozhodném období)
kde koeficient 30,4167 = 365/12
12.3.2014
32
Z osobního vyměřovacího základu pojištěnce se odvozuje výpočtový základ jako průměr dosažených výdělků za stanovené období, který je z důvodu solidarity bohatých s chudými redukován Redukční hranice (stanoví zpravidla každoročně vláda) Od r. 2014 Do 11415 Kč se započítává OVZ 100 % Do 1. RH se započítává 26 % (11415 až 30093 Kč) Do 2. RH se započítává 22 % (30093 až 103768 Kč) Do 3. RH se započítává 3 % (nad 103768 Kč)
12.3.2014
33
12.3.2014
34
Podmínky nároku na invalidní důchod Pojištěnec má nárok na invalidní důchod, jestliže nedosáhl věku 65 let a stal se: a) invalidním a získal potřebnou dobu pojištění, pokud nesplnil ke dni vzniku invalidity podmínky nároku na řádný starobní důchod, popřípadě, byl-li přiznán předčasný trvale krácený starobní důchod, pokud nedosáhl důchodového věku, nebo b) invalidním následkem pracovního úrazu.
12.3.2014
35
Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 12.3.2014
36
Potřebná doba pojištění pro nárok na invalidní důchod činí u pojištěnce ve věku: o do 20 let méně než jeden rok, o od 20 let do 22 let jeden rok, o od 22 let do 24 let dva roky, o od 24 let do 26 let tři roky, o od 26 let do 28 let čtyři roky a o nad 28 let pět roků.
12.3.2014
37
Potřebná doba pojištění se zjišťuje z období před vznikem invalidity, a jde-li o pojištěnce ve věku nad 28 let, z posledních 10 let před vznikem invalidity. V případě pojištěnce staršího 28 let se podmínka potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod považuje rovněž za splněnou, byla-li tato doba získána v období posledních 20 let před vznikem invalidity; potřebná doba pojištění činí přitom 10 roků. Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, byla-li získána v kterémkoliv období 10 roků po vzniku invalidity (u pojištěnce mladšího 24 let činí přitom potřebná doba pojištění dva roky). Podmínka potřebné doby pojištění se považuje za splněnou, vznikla-li plná invalidita následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). 12.3.2014
38
Výše invalidního důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry invalidního důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Výše procentní výměry invalidního důchodu činí za každý celý rok doby pojištění 0,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně, 0,75 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, 1,5 % výpočtového základu měsíčně, jedná-li se o invalidní důchod pro 12.3.2014 invaliditu třetího stupně. 39
Při změně stupně invalidity se nově stanoví výše invalidního důchodu, a to ode dne, od něhož došlo ke změně stupně invalidity. Mění se přitom pouze výše procentní výměry invalidního důchodu, a to tak, že se procentní výměra ve výši, v jaké náležela ke dni předcházejícímu dni změny stupně invalidity, vynásobí příslušným koeficientem. Koeficient činí při změně: z prvního stupně na druhý 1,5 z prvního stupně na třetí 3 z druhého stupně na třetí 2 z třetího stupně na druhý 0,5 z třetího stupně na první 0,3333 z druhého stupně na první 0,6666 Do doby pojištění se započítává i tzv. dopočtená doba, kterou je doba ode dne vzniku nároku na invalidní důchod do dosažení důchodového věku žen stanoveného pro bezdětné ženy – to platí i pro muže. 12.3.2014
40
Nárok na vyplácený invalidní důchod zaniká dnem, kterým jeho poživatel dosáhl věku 65 let, a tímto dnem zároveň vzniká nárok na starobní důchod ve výši, v jaké náležel dosavadní invalidní důchod, tj. neprovádí se výpočet starobního důchodu. Poživatel takového starobního důchodu však může požádat i o výpočet starobního důchodu podle standardních pravidel, v takovém případě mu bude náležet starobní důchod, který bude vyšší.
12.3.2014
41
Platí totéž, co je uvedeno v části „Starobní důchody“.
12.3.2014
42
12.3.2014
43
Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, je invalidní ve třetím stupni, dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. 12.3.2014
44
Podmínky nároku na vdovský a vdovecký důchod Vdova má nárok na vdovský důchod po zemřelém manželovi, který byl poživatelem starobního nebo invalidního důchodu, nebo splnil ke dni smrti podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřel následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). Vdovec má nárok na vdovecký důchod za stejných podmínek jako vdova na vdovský důchod
12.3.2014
45
Vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od smrti manžela. Po uplynutí této doby má vdova nárok na vdovský důchod, jestliže
pečuje o nezaopatřené dítě, pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, je invalidní ve třetím stupni, dosáhla alespoň věku o 4 roky nižšího, než činí důchodový věk pro muže stejného data narození nebo důchodového věku, je-li důchodový věk nižší. Nárok na vdovský důchod vznikne znovu, jestliže se splní některá z uvedených podmínek do dvou roků po zániku dřívějšího nároku na vdovský důchod.
12.3.2014
46
Výše vdovského a vdoveckého důchodu Výše důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy - 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení). Výše procentní výměry důchodu činí 50 % procentní výměry starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti.
12.3.2014
47
Podmínky nároku na sirotčí důchod Nárok na sirotčí důchod má nezaopatřené dítě zemřel-li rodič (osvojitel), nebo osoba, která převzala dítě do péče nahrazující péči rodičů, a dítě na ni bylo v době její smrti odkázáno výživou, kterou nemohli ze závažných důchodů zajistit jeho rodiče, jestliže rodič (osvojitel) byli poživateli starobního nebo invalidního důchodu nebo ke dni smrti splnili podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na invalidní důchod nebo podmínky nároku na starobní důchod anebo zemřeli následkem pracovního úrazu (nemoci z povolání). 12.3.2014
48
Oboustranně osiřelé dítě má nárok na sirotčí důchod po každém ze zemřelých rodičů. Nárok na sirotčí důchod nevzniká po pěstounovi nebo jeho manželovi. Nárok na sirotčí důchod zaniká osvojením. Dojde-li ke zrušení osvojení, vznikne nárok na sirotčí důchod znovu
12.3.2014
49
Výše sirotčího důchodu se skládá ze dvou složek, a to ze základní výměry a z procentní výměry. Výše základní výměry důchodu je stanovena procentní sazbou z průměrné mzdy – 9 % průměrné mzdy (po příslušném zaokrouhlení); v případě oboustranného sirotka náleží základní výměra pouze jednou. Výše procentní výměry důchodu činí 40 % procentní výměry důchodu, na který měl nebo by měl nárok zemřelý v době smrti. Podávání žádosti o důchod. Platí to, co je uvedeno v části "Starobní důchody".
12.3.2014
50
