MASARYKOVA UNIVERZITA
PEDAGOGICKÁ FAKULTA
KATEDRA BIOLOGIE
Sociální inteligence psů a jejich vnímání
Diplomová práce
Kuřim 2012
Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
Vypracovala: Bc. Lucie Kokrdová
Prohlášení
,,Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně. Veškeré prameny a zdroje informací, které jsem pouţila k sepsání této práce, byly citovány a jsou uvedeny v seznamu pouţitých pramenŧ a literatury v souladu s Disciplinárním řádem pro studenty Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a se zákonem č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonŧ (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisŧ.“
,,Souhlasím, aby práce byla uloţena na Masarykově univerzitě v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelŧm“.
V Kuřimi dne 1. ledna 2013
……………………………………………
Poděkování
Zde bych ráda poděkovala panu doc. RNDr. Borisi Rychnovskému, CSc. a panu PaedDr. Milanu Kubiatkovi, Ph.D. za všechny jejich odborné rady a cenná doporučení, která mi pomohla při vypracování mé závěrečné práce.
Také bych chtěla poděkovat všem školám, kde mi byl umoţněn výzkum, majitelŧm psŧ a lidem, kteří mi pomohli a bez nichţ by tato práce nemohla vzniknout.
Obsah 1.
Úvod.......................................................................................................................... 5
2.
Charakteristika historie a pŧvodu plemen ................................................................ 6
3.
4.
5.
6.
7.
2.1.
Historie čivavy ................................................................................................... 6
2.2.
Historie bulteriéra............................................................................................... 7
2.3.
Historie labradorského retrívra .......................................................................... 8
Charakteristika stavby těla psa ................................................................................. 9 3.1.
Stavba těla čivavy .............................................................................................. 9
3.2.
Stavba těla bulteriéra ........................................................................................ 10
3.3.
Stavba těla labradorského retrívra .................................................................... 10
Charakteristika povahových rysŧ plemen psŧ ........................................................ 12 4.1.
Povaha čivavy .................................................................................................. 12
4.2.
Povaha bulteriéra .............................................................................................. 13
4.3.
Povaha labradorského retrívra.......................................................................... 14
Charakteristika psí inteligence ................................................................................ 15 5.1.
Instinktivní inteligence ..................................................................................... 15
5.2.
Adaptivní inteligence ....................................................................................... 15
5.3.
Pracovní inteligence a poslušnost .................................................................... 16
5.4.
Osobnost psa .................................................................................................... 16
Zařazení testovaných plemen dle FCI .................................................................... 17 6.1.
Společenská plemena - čivava ......................................................................... 17
6.2.
Teriéři - bulteriér .............................................................................................. 18
6.3.
Retrívři - labradorský retrívr ............................................................................ 18
Metodika ................................................................................................................. 19 7.1.
Testování osobnosti psa s ohledem na poslušnost (OPT) ................................ 19
7.1.1.
OPT - test osobnosti s ohledem na poslušnost .......................................... 19
7.1.2.
Provedení OPT .......................................................................................... 20
7.1.3.
Výklad výsledkŧ OPT ............................................................................... 24
7.2.
Vnímání sociální inteligence psŧ jejich majiteli .............................................. 26
7.2.1.
Charakteristika testovaných psŧ a jejich majitelŧ..................................... 26
7.2.2.
Test vnímání psŧ majiteli .......................................................................... 26
7.2.3.
Výklad výsledkŧ testu vnímání psŧ majiteli ............................................. 29
7.3.
Vnímání psŧ dětmi základních škol ................................................................. 32
7.3.1.
Charakteristika testovaných škol a dětí v nich.......................................... 32
7.3.2.
Test pro zjištění dětských znalostí a prekoncepcí ohledně psŧ ................ 34
7.4.
Testování dětí po aplikaci modelové hodiny ................................................... 38
7.4.1. 7.5. 8.
Charakteristika testované školy a dětí v nich............................................ 38
Úprava testu vnímání socializace psŧ majiteli pro další chovatele .................. 39
Výsledky ................................................................................................................. 40 8.1.
Osobnost psŧ s ohledem na poslušnost ............................................................ 40
8.1.1.
Výsledky osobnosti psŧ s ohledem na poslušnost .................................... 40
8.1.2.
Srovnání hodnocení plemen v rámci pracovní inteligence ....................... 42
8.2.
Socializace psŧ jejich majiteli .......................................................................... 43
8.2.1.
Výsledky socializování psŧ majiteli ......................................................... 43
8.2.2.
Srovnání hodnocení plemen ohledně jejich socializace majiteli .............. 46
8.3.
9.
Dětské znalosti a prekoncepce ......................................................................... 46
8.3.1.
Výsledky společné všem dětem ................................................................ 46
8.3.2.
Výsledky významných rozdílŧ dle demografických poloţek ................... 52
Didaktická část ........................................................................................................ 62 9.1.
Modelová hodina .............................................................................................. 62
9.2.
Výsledky modelové hodiny v porovnání s dětmi čtyř základních škol ........... 69
9.3.
Test vnímání socializace psŧ pro další chovatele ............................................ 73
10.
Diskuze ............................................................................................................... 75
11.
Závěr ................................................................................................................... 79
12.
Pouţité zdroje ..................................................................................................... 81
12.1.
Literární zdroje ............................................................................................. 81
12.2.
Elektronické zdroje ....................................................................................... 83
12.3.
Pouţité obrázky ............................................................................................ 84
13.
Souhrn ................................................................................................................. 85
14.
Abstract ............................................................................................................... 86
PŘÍLOHY
1. Úvod Diplomová práce ,,Sociální inteligence psŧ a jejich vnímání“ navazuje na bakalářskou práci ,,Výstavy psŧ“, kdy v bakalářské práci byla testována inteligence deseti psŧ rasy čivava. V diplomové práci je tento výzkum rozšířen o další dvě plemena, opět o deseti jedincích od kaţdého – labradorského retrívra a bulteriéra s cílem postiţení rozdílu mezi malými a velkými plemeny. Didaktická část zjišťuje dětské prekoncepce o psech a snaţí se je za pomoci modelové hodiny odstranit. Kromě toho je v didaktické části zahrnut test pro další majitele psŧ s jinými plemeny k otestování psí socializace. Dále se věnuji historii, tělesné stavbě a povahovým rysŧm testovaných plemen. Pokračuji rozdělením psí inteligence a zařazením psŧ dle FCI. Cíle mé práce jsou: 1) Praktické ověřování pracovní inteligence na malém vzorku tří plemen psŧ. I. Hypotéza: Očekávám, ţe labradorští retrívři budou nejchytřejším plemenem. II. Hypotéza: Nejméně inteligentní budou čivavy. 2) Výzkum socializace příslušných plemen psŧ na základě dat od jejich majitelŧ. III. Hypotéza: Majitelé bulteriérŧ budou mít nejméně socializované psy z testovaných skupin. 3) Ověření prekoncepcí o psech u dětí na základních školách ve městě a v obcích s méně jak 1.500 obyvateli. IV. Hypotéza: Ţáci, kteří vlastní psa budou mít lepší znalosti o psech. V. Hypotéza: Ţáci budou mít nejmenší respekt z plemene čivava. 4) Navrhnutí modelové hodiny, která by dokázala zjištěné prekoncepce o psech odstranit. 5) Vytvoření testu pro majitele psŧ k hodnocení socializace jejich domácích mazlíčkŧ. Toto téma jsem si vybrala, protoţe mi dovolilo navázat na mou bakalářskou práci, vyzkoušela jsem si kontakt s dalšími plemeny psŧ. V neposlední řadě mě zajímaly znalosti dětí ohledně psŧ, protoţe se psy se setkáváme denně. Není výjimkou, ţe ţáci trpí mylnou představou, ţe se pes usmívá, kdyţ cení zuby. Domnívám se, ţe by se dalo předejít některým úrazŧm, kdyby děti znaly základní vlastnosti psího chování. 5
2. Charakteristika historie a původu plemen Pes domácí (Canis lupus familiaris) má jasného předka vlka obecného (Canis lupus). Během dlouhého procesu domestikace se dále vyvinula jednotlivá psí plemena. Šlechtěním rŧzných plemen psŧ docházelo k diverzifikaci fyzických vlastností (stavba těla, velikost, délka a barva srsti) a povahových vlastností, které se odvíjí od vyuţití plemene k rŧzným účelŧm (FIŠERA, 2011).
2.1. Historie čivavy Přestoţe je pŧvod čivav zahalen tajemstvím, obecně se tvrdí, ţe pochází z Mexika a jsou pojmenovány po jednom z tamních státŧ. Uctívali je uţ Aztékové, jejichţ říše vznikla ve 14. století. Čivavy tedy patří mezi nejstarší plemena psŧ. Po objevení Ameriky a poté co se tento pes dostal i na starý kontinent okamţitě získal zájem milovníkŧ psŧ. A to i přes to, ţe v některých chvílích překvapoval svými loveckými instinkty (CÍSAŘOVSKÝ, 2005). Pro indiány měl tento pes prioritní postavení při pohřbech, kdy bylo potřeba mít svého mazlíčka na cestě do podsvětí. Proto, kdyţ zemřel indián, byl šípem zabit i jeho pes. Poté byli společně pohřbeni. K tomuto pohřbu patřily také rŧzné psí odměny, aby pes chránil svého pána i při překročení řeky k posmrtnému ţivotu. Archeologové nacházejí pozŧstatky čivav jiţ z doby 1300 aţ 500 let před naším letopočtem a mnohé z nich jsou vystaveny v muzeích po celém světě. Do Československa se toto plemeno dostalo aţ roku 1971 (PACLTOVÁ; JÍLKOVÁ, 1998). Zajímavý názor vyslovuje ANDREWS (2004), ţe čivava vznikla zkříţením s fenkem. Svoje tvrzení obhajuje vyjmenováním společných znakŧ, jako jsou delší osrstěné tlapky, které slouţily oběma k běhání po horkém písku v poušti. Dále zmiňuje, ţe fenek, stejně jako čivava upřednostňuje pohromadě velkou smečku. Posledním významným spojujícím znakem je slabý chrup, který je u šelem výjimkou, vyskytující se jak u čivav, tak u fenkŧ.
6
2.2. Historie bulteriéra Bulteriér je pŧvodem z Anglie a byl zde vyšlechtěn v sedmdesátých letech devatenáctého století za účelem boje psa proti psovi. Byl to takzvaný psí gladiátor. Nejniţší vrstvy společnosti tyto souboje milovaly, protoţe tak ventilovaly svŧj hněv, který je provázel kvŧli hrozným ţivotním podmínkám té doby. Toto plemeno vyšlechtil chovatel James Hincks, který nikdy neprozradil, která plemena k tomuto účelu pouţil. Všeobecně se má za to, ţe bulteriér vznikl kříţením buldoka, staroanglického bílého bulteriéra (který jiţ neţije), krátkosrstého pinče, těţšího druhu skotského teriéra a snad i chrta. Ve standardu tohoto plemene byl kladen dŧraz na vytrvalost a bojeschopnost, kdy někteří psi vydrţeli bojovat klidně i tři hodiny v kuse. Později v druhé polovině devatenáctého století, kdy byly psí zápasy zakázány, vyuţili lidé jeho vytrvalost, bojeschopnost a odvahu při deratizaci Anglie. Bulteriér byl výborný a proto se v Anglii i ve Francii pořádaly závody v dávení potkanŧ. Guinessova kniha rekordŧ zaznamenává bulteriéra, který dokázal za jednu hodinu a čtyřicet minut zadávit tisíc potkanŧ. Tohoto výkonu bylo dosaţeno v prŧběhu deseti dnŧ, vţdy po stovce potkanŧ. Ve Francii museli psi prokázat i dŧvtip. Jejich závody spočívaly v tom, ţe v aréně bylo několik květináčŧ, kde se pouze v jednom nacházely čtyři krysy. Pes musel rychle najít správný květináč, odhodit ho a potkany zadávit. Limit byl padesát vteřin (OHLÍDAL, 1996). V Anglii se za nějaký čas stalo moderní procházet se s bulteriérem po boku. Stejně tak vzrostla obliba těchto psŧ na psích výstavách. V dnešní době je velmi oblíbený. Nejvíce psŧ tohoto plemene najdeme v Jihoafrické republice. U nás je první výskyt bulteriérŧ datován k roku 1946 (GIBSON; BEHLING, 2001). Nyní je toto plemeno v mnoha státech řazeno k tzv. bojovým plemenŧm. Také poslanec David Rath z vyšetřovací vazby navrhl zákon o regulaci bojových plemen psŧ v České republice. Koncept tohoto zákona Rath zdŧvodňuje tím, ţe řada majitelŧ psŧ nemá základní předpoklady pro chov bojových plemen a někdy si chovem takovýchto psŧ kompenzují vlastní psychický problém (NOVINKY; ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ, 2013).
7
2.3. Historie labradorského retrívra Labradorský
retrívr
(labrador)
byl
vyšlechtěn
v
USA.
Společně
s newfoundlandským psem pochází z ostrova Newfoundland, kde jej v 18. století pouţívali rybáři. Labradorští retrívři aportovali ryby, vytahovali sítě a byli odolnými i vytrvalými plavci. Díky obchodním stykŧm amerických rybářŧ se tito psi dostali do Anglie, kde vzbudili velký zájem. Přestoţe labradorští retrívři slouţili jako pomocníci rybářŧm, angličtí šlechtici zjistili, ţe mají i velice dobré výsledky v lovu zvěře (TAGGART, 2002). Po zavedení karanténních opatření ve Velké Británii roku 1885 se do Evropy jiţ ţádní noví psi z Ameriky nedostali. Psi, kteří tu jiţ ţili, vytvořili plemenný základ nejen pro labradory, ale také pro ostatní plemena retrívrŧ. První zmínky o labradorech v Československu pocházejí z roku 1975 (SCHLEGL-KOFLER, 2011). Aby lidé získali ještě lepší výsledky v lovu, tak plemeno kříţili s dalšími loveckými plemeny. Po roce 1916 byl sestaven plemenný standard, aby bylo nové plemeno zachováno v co nejčistší podobě (HOUTEN, 2004). Díky vynikajícímu čichu byl v obou světových válkách pouţíván k vyhledávání min (TAYLOR, 1992). V současnosti je labradorský retrívr vyuţíván i jako pes protidrogový, je spolehlivým vodícím psem nevidomých a záchranářský pes (CÍSAŘOVSKÝ, 2005).
8
3. Charakteristika stavby těla psa Tělo psa se skládá ze soustav orgánŧ, které vykonávají soubor určitých funkcí. Pro charakteristiku stavby těla psa jsou dŧleţité jen ty soustavy, které vytváří charakteristické znaky, podle nichţ lze psa popsat, aby se od sebe odlišila rŧzná psí plemena. Z toho vyplývá, ţe rozpoznání jednotlivých plemen provádíme na základě přesných norem, tzv. standardŧ. Pro popis těla je tedy dŧleţitá soustava kosterní, svalová a koţní (NAJMANOVÁ; HUMPÁL, 1981).
3.1. Stavba těla čivavy Přestoţe je čivava velice drobný pes, nesmí to být na úkor jejího zdraví. Hlava je jablkovitého tvaru, nos krátký, uši velké a oči vystupující. Stavba těla je pevná a krátká. Pro čivavy je typické, ţe nemají srostlé temenní kosti za hlavou. Toto místo se nazývá fontanela a musí se chránit před nárazem. Jediná rána by mohla psa usmrtit. V poslední době se diskuze odborníkŧ, zda jde, o typický znak čivav rozcházejí. Ochránci zvířat se však snaţí prosazovat srostlé lebeční kosti, aby odstranili snahu chovatelŧ o zachování tohoto znaku. Čivava se vyskytuje ve dvou varietách: krátkosrstá a dlouhosrstá. Oba druhy se mohou mezi sebou kříţit, avšak na výstavách má kaţdý svou kategorii. Typická váha čivavy je kolem 1,5 – 2,5 kg (PACLTOVÁ; JÍLKOVÁ, 1998). Zbarvení srsti je moţné jakékoliv, i kombinace barev. U očí se preferují tmavé barvy (CÍSAŘOVSKÝ, 2005).
Obr. 1: Čivava (FOTO AUTORKA). 9
3.2. Stavba těla bulteriéra Bulteriér je svalnatý s mohutnou stavbou těla. S inteligentním aţ šibalským výrazem. Jedinečným znakem tohoto plemene je klabonosá hlava téměř vejčitého tvaru. Oči jsou šikmo posazené, úzké a tmavé barvy. Modré oči jsou neţádoucí. Zuby jsou velice silné s dokonalým skusem. Velikost psa není pevně dána, avšak musí být dodrţena zásada mohutné stavby těla. Jsou dvě barevné variety: bílí jedinci, kteří nesmí mít ţádné skvrny a barevní jedinci, kdy musí převládat barevná srst nad bílou (GIBSON; BEHLING, 2001). U bílých psŧ se musí při koupi dávat pozor, zda nejsou hluší. Všeobecně se má za to, ţe hluchota byla zpŧsobená přílišným šlechtěním, aby se dosáhlo čistě bílé barvy. Zajímavé je, ţe z kříţení bílých bulteriérŧ se narodí vţdy jen bílá štěňata, i kdyţ jejich prarodiče byli barevní (TAGGART, 2002).
Obr. 2: Bulteriér (FOTO AUTORKA).
3.3. Stavba těla labradorského retrívra Labradorský retrívr má širokou lebku s ušima visícíma podél hlavy. Tělo je statné, hrudník široký a hluboký. Oči jsou středně velké a mají přátelský výraz. Barva očí je ve všech odstínech hnědé. Ocas je pro toto plemeno charakteristický, je středně dlouhý, u kořene silný a ke konci se zuţuje. Srst, kterou je pokryt vytváří okrouhlý tvar, 10
popisovaný jako tzv. vydří ocas. Výška retrívrŧ se uvádí okolo 55 cm v kohoutku1. Srst je tvrdá a krátká. Zbarvení mŧţe být ţluté, hnědé - nejméně časté a černé - nejčastější. U labradorských retrívrŧ je patrný pohlavní dimorfismus. Feny mají menší a méně mohutné
tělo.
S přibývajícím věkem tito
psi
často
tloustnou
VERHALLEN, 2000).
Obr. 3: Labradorský retrívr (FOTO AUTORKA).
1
kohoutek – nejvyšší bod hřbetní linie psa
11
(VERHOEF-
4. Charakteristika povahových rysů plemen psů Povaha psa souvisí především s jeho společenským či pracovním vyuţitím a tím se psi dělí na dvě základní skupiny. Společenská plemena jsou většinou malí psi. Sám název společenská plemena značí, ţe tito psi lidem netvoří materiální uţitek, ale dělají jim společnost. Tato plemena vyţadují kontakt s člověkem nebo se smečkou, o samotě trpí (KARMIK, 2008). Společenští psi jsou vnímavější vŧči lidským emocím a lépe čtou signály v lidské smečce. Mají přátelskou povahu a jsou nenároční na pohyb (ROČKOVÁ, 2010). Mezi pracovní plemena patří pastevecká, lovecká a sluţební. Jsou to psi, kteří byli vyšlechtěni k určitému vyuţití, a proto vyţadují pracovní výkon. Tito většinou velcí psi, jsou velmi inteligentní, klidní, ostraţití a věrní svému pánovi (NAJMANOVÁ; HUMPÁL, 1981). Dle TAYLORA (1992) jsou pracovní psi rychlí, silní, mrštní a díky svému vyuţití mají výborný zrak a ještě lepší čich.
4.1. Povaha čivavy Čivava nepotřebuje velký prostor. Nemá ráda vlhko, chlad a stačí jí velmi málo pohybu. Potřebuje blízký kontakt s lidmi a má ráda všechny, které zná. Je to temperamentní pes a skvělý hlídač, který upozorní na kaţdou nezvyklou věc. Ve styku s ostatními psy je nezdravě sebevědomý, takţe si dokáţe troufnout i na vlkodava. Je mimořádně prchlivý, proto je třeba jej hlídat, protoţe při případném střetu by neměl nejmenší šanci na přeţití. I takto malého psa je velice dŧleţité vychovávat. I kdyţ je malý, mŧţe se z něj stát nemilosrdný tyran. Dobře vedená čivava je roztomilá a ovladatelná (LEYEN, 2004). S ostatními domácími zvířaty vychází čivava bez problému. Má sklon upínat se na jednoho člena rodiny a vŧči lidem, které nezná, se chová rezervovaně. Čivava je vznešený pes, který nesnáší, kdyţ se cizí člověk chová v jeho teritoriu jako doma a dává to dobře znát. Nehodí se do rodiny s velmi malými dětmi, protoţe tyto děti si psa mŧţou plést s hračkou (VERHOEF-VERHALLEN, 2010). 12
Zástupci krátkosrsté variety jsou dominantnější a více se prosazují neţ zástupci dlouhosrsté variety, kteří jsou převáţně mírnější a poddajnější. Tito psi jsou inteligentní, učenliví a přítulní. Zhlíţí se ve svém majiteli a dělají mu spolehlivého ochránce. Díky své skladnosti mŧţe být čivava svým majitelŧm vţdy na blízku (KRÄMER, 2010).
4.2. Povaha bulteriéra K povaze bulteriérŧ mnoho autorŧ uvádí, ţe mají klaunskou povahu. Zeptala jsem se proto svého známého, který jednoho chová. Tvrdí, ţe jeho pes má dokonalý smysl pro humor. Spolumajitelka je na psa slabá a on ji nerespektuje, tak si z ní dělá legraci. Pokaţdé, kdyţ ustele peřiny a nechá otevřené dveře do loţnice, tak zmíněný pes jde a pečlivě ustlanou postel rozhází (PAJTL, ústní sdělení). Bulteriér je pes aktivní, hravý a loajální. Na druhou stranu je však také svéhlavý, agresivní a panovačný. Dále jsou tito psi vynalézaví a dokáţou si najít zábavu sami. Tato vlastnost je pro bulteriéry typická v dobrém i špatném slova smyslu, třeba kdyţ začne ničit interiér domu. Svou povahou je tento pes exhibicionista. Není výjimkou, ţe běhá sem a tam bez nějakého dŧvodu, aby upoutal pozornost. Díky dávnému šlechtění pro souboj zŧstal bulteriérovi sníţený práh bolesti. Proto se mŧţe stát, ţe bude bouchat hlavou do zdi nebo do nábytku ve snaze zaujmout svého majitele (GIBSON; BEHLING, 2001). Bulteriéra je nutné vést k respektování rodiny a ostatních lidí. Majitelé by měli pevně stanovit, co pes mŧţe a co nesmí, protoţe je to druh psa, který musí být pevně pod kontrolou. Pokud se tento pes nevychovává a majitel podporuje jeho skutečnou povahu, pak je to začátek konce. Povaha se dědí dvaceti procenty, coţ u bulteriéra znamená obnovení pudu k soubojŧm, ke kterým byl pŧvodně šlechtěn. Zbylých osmdesát procent mŧţeme ovlivnit výchovou. Jestliţe se tento pes cvičí k boji a agresivitě vŧči lidem, je velice pravděpodobné, ţe ve finále napadne samotného majitele. Hlavní nebezpečí v napadení bulteriérem spočívá v tom, ţe pokud tento pes napadne, tak drţí a za ţádnou cenu svou kořist nechce pustit, i kdyţ jej surově bijete (OHLÍDAL, 1996). Toto plemeno lze v zemích, kde je zákaz chovu bojových plemen chovat jen s povolením. Bulteriéři se nesmí bez náhubku a vodítka pohybovat v blízkosti jiných psŧ, protoţe se dají snadno vyprovokovat (LEYEN, 2004). 13
Bulteriéři se nehodí do rodiny se zvířaty a v ţádném případě se stávajícím psem. I kdyţ to mŧţe trvat roky, jistě by mezi nimi vznikl konflikt. Naopak s dětmi tito psi vycházejí výborně, stejně tak s lidmi, pokud jsou k tomu vychováváni (VERHOEFVERHALLEN, 2010).
4.3. Povaha labradorského retrívra Labradorský retrívr je inteligentní, ţivý a učenlivý. Má velkou snahu vyhovět pánovi a rád plní povely, jen aby mu udělal radost. Má přátelskou povahu bez známek agresivity či bázlivosti. Z doby jeho největší popularity v Anglii, kdy lovil a aportoval, mu zŧstalo jemné drţení aportu. Mezi odborníky se tomu říká ,,měkká huba“. U domácího psa to znamená, ţe nemá kousavou povahu a ţe pamlsky si bere velmi opatrně. Tito psi jsou oddanými společníky, kdy v případě vodících psŧ dokáţou usnadnit svému pánovi ţivot. Jsou schopni například otevírat dveře, rozsvěcet a zhasínat, přivolat výtah, podat telefon a mnoho dalších činností, které jejich majitel nemŧţe udělat. Dále mají vynikající čichové a pracovní schopnosti, proto se pouţívají na hledání drog a výbušnin. Labradorský pes vyhledává společnost lidí, je nejšťastnější, kdyţ se dokáţe zapojit jako součást kaţdodenního ţivota rodiny. Výborně vychází s dětmi, kdy se hodí i k malým dětem díky své opatrnosti. V mládí však bývají divocí, proto je dobré malé děti chránit aby je neporazili. S ostatními zvířaty vychází také dobře, díky své klidné povaze. Zalíbení, které nachází labradoři ve vodě, je vrozené téměř všem, coţ je opět spojeno s jeho historií. Jedinou negativní vlastností tohoto psa je, ţe se nedá vyuţít jako plnohodnotný hlídač. Má rád lidi a proto není opravdovým obráncem domu (VERHOEF-VERHALLEN, 2010). Jen málokdy se dostanou vlastní vinou do problémŧ a vyţadují velké mnoţství pohybu a aktivity (PALMEROVÁ, 1998).
14
5. Charakteristika psí inteligence Bylo zjištěno, ţe pes se svými mentálními schopnostmi podobá dvouletému dítěti a někdy jej ještě předčí. Psi dokáţou porozumět aţ dvěma stovkám slov, ovládají jednoduchou matematiku, umí se pohybovat v prostoru a nechybí jim ani určitá emoční inteligence (HNÍKOVÁ, 2009). Zkoumat inteligenci je u psŧ sloţité stejně jako u lidí. Inteligenční kvocienty měří pouze reflexní a logické schopnosti, coţ je problém, protoţe inteligence není pouze o schopnosti učit se. Inteligence zahrnuje i schopnost řešit problém, vnímání okolí, citlivost a smyslové vlohy (DRAMARD, 2012). Aby se změřila úplná inteligence psa, musí se zjistit všechny tři sloţky psí inteligence. Jsou to instinktivní inteligence, adaptivní inteligence a pracovní inteligence s poslušností (ROČKOVÁ, 2011).
5.1. Instinktivní inteligence Je to soubor genetické výbavy, který zahrnuje všechny schopnosti a dovednosti. U psŧ to představuje značnou část jejich schopností. Lidé si od nepaměti snaţili usnadnit práci, nejprve zjistili, ţe psi jsou dobrými uklízeči odpadkŧ okolo jejich tábořišť, poté přišli na to, ţe pes dokáţe plnit i funkci hlídače. Později vznikla snaha lidí toto chování nějakým zpŧsobem regulovat, proto se plemena psŧ šlechtila pro všechny moţné úkoly a účely. Zjistilo se, ţe příbuzenské kříţení psŧ se zvláštními znaky chování mŧţe vést ke vzniku chovné linie psŧ, kteří budou disponovat poţadovaným typem chování, budou ho mít totiţ zakotvený ve svých genech. Hlavní rozdíly mezi plemeny udávají schopnosti, které pes zdědil výsledkem lidské manipulace formou šlechtění nebo výsledkem přirozeného vývoje (COREN, 2006).
5.2. Adaptivní inteligence Je schopnost psa přizpŧsobit se prostředí, nebo toto prostředí změnit. Zahrnuje dvě hlavní sloţky, talent učit se novým věcem a samostatné řešení problémŧ (ŠŤASTNÁ, 2009). 15
Adaptivní inteligence se vztahuje na poznání, dovednosti a všeobecné schopnosti, které pes získá v prŧběhu ţivota. Význam schopnosti učit se novým věcem je spatřován v tom, jak rychle si pes osvojí nové souvislosti. Existuje mnoho forem učení, jako je učení pozorováním, environmentální učení, sociální učení, jazykové učení, účelové učení, krátkodobá a dlouhodobá paměť. Samostatné řešení problému je mentální schopnost psa překonávat problémy nebo překáţky ve snaze dosáhnout úspěchu či odměny. Řešení problému zahrnuje prvotně plánování a výběr typu chování na nastalou situaci a druhotně schopnost zapamatovat si jiţ ověřené strategie a pouţít je v nové situaci (COREN, 2006).
5.3. Pracovní inteligence a poslušnost Projevuje se schopností psa vnímat pokyny a příkazy člověka a reagovat na ně. Jde o schopnost naučenou, která je u kaţdého plemene jiná, ale je také závislá na jedinci. Mezi nejhloupějšími plemeny existují psi, kteří pracují výborně a naopak mezi chytrými plemeny se vyskytují psi, kteří nejsou schopni projevit ţádné předpoklady k výcviku. Hodně záleţí na cvičiteli. Se správným výcvikem jde i hloupého psa naučit základní povely. Jde o manifestační inteligenci, která se vyskytuje i u člověka. Hodnocení pracovní inteligence a poslušnosti vyjadřuje, jak snadno jednotlivé plemeno dosáhne určitého stupně předvedení svých schopností a jaké je jeho absolutní maximum (COREN, 2006).
5.4. Osobnost psa Pokud chce majitel psa učit, pak je osobnost psa stejně dŧleţitá jako jeho inteligence. Osobnost je závislá také na pohlaví zvířete, konkrétně u labradorských retrívrŧ, si samci vedou lépe v testech, při kterém mají řešit nějaký problém. Naopak feny jsou lepší v pracovní inteligenci a poslušnosti. Dále osobnost ovlivňují zkušenosti, které pes v prŧběhu svého ţivota získává. Zásadní jsou vzpomínky především z období, kdy byl ještě štěnětem. Mnohé faktory související s osobností psa jsou geneticky podmíněné, coţ znamená, ţe člověk mŧţe chovat psy pro určité vlastnosti osobnosti stejným zpŧsobem, jako se šlechtí psi za účelem nějakého chování (COREN, 2006). 16
6. Zařazení testovaných plemen dle FCI FCI je zkratka Mezinárodní kynologické federace, která má v České republice pobočku u Českomoravské kynologické unie. Většina evropských kynologických organizací je soustředěna právě do této organizace (FCI), u které jsou po mezinárodním uznání ukládány standardy psích plemen. Dále je uvedeno všeobecně uznávané dělení plemen psŧ podle této organizace: 1. Psi ovčáčtí, pastevečtí a honáčtí s výjimkou švýcarských salašnických psŧ. 2. Pinči, knírači, molossoidi a švýcarští salašničtí psi 3. Teriéři 4. Jezevčíci 5. Špici a primitivní plemena 6. Honiči a barváři 7. Ohaři 8. Slídiči, retrívři a vodní psi 9. Společenští a doprovodní psi 10. Chrti a příbuzná plemena Někdy je k tomuto rozdělení přidruţena skupina ,,N“, která zahrnuje všechna ostatní plemena neuznaná Mezinárodní kynologickou federací FCI (PROCHÁZKA, 1994).
6.1. Společenská plemena - čivava Společenským plemenŧm se někdy říká také luxusní psi. Jsou s lidmi nejvíce spjatí a tvoří jim společnost, nikoliv materiální uţitek (NAJMANOVÁ; HUMPÁL, 1981). V této skupině najdeme velmi rozdílná plemena, většinou menšího vzrŧstu. V četných případech jsou společenští psi výsledkem snahy chovatelŧ miniaturizovat velká plemena psŧ. Tito psi mají klíčovou roli pro lidi staré, nemocné nebo osamělé. 17
Zpříjemňují jim ţivot, jejich přítomnost přispívá k rychlejšímu uzdravení, sniţuje krevní tlak a zahání deprese. I kdyţ u společenských psŧ byl hlavním cílem příjemný vzhled, přes to stejně jako jiná plemena instinktivně chrání svŧj domov. Na hrozbu upozorňuje hlasitým štěkotem a dokáţe i zaútočit (TAYLOR, 1992).
6.2. Teriéři - bulteriér Teriéři jsou psi nejčastěji vyuţívaní v myslivosti. Měli za úkol vyhnat nebo vyhrabat škodné z jejich nor. Velikostí se řadí mezi malé a střední psy. Čím dál častěji jsou chováni jako rodinní psi, přestoţe u nich přetrvává silný lovecký instinkt, odváţnost a samostatné jednání (NAJMANOVÁ; HUMPÁL, 1981). Ţádní jiní psi nejsou tak tvrdohlaví, neodbytní a někdy aţ agresivní. Jsou velice odolní a dokáţou se uzdravit i ze strašlivých zranění (TAYLOR, 1992).
6.3. Retrívři - labradorský retrívr Retrívři se díky své inteligenci snadno učí a minimálně zapomínají. Pŧvodem jsou skupinou loveckých psŧ určených k nalezení a přinesení kořisti. Mají klidnou vyrovnanou povahu, díky které se snesou téměř s kaţdým a právě z tohoto dŧvodu nejsou vhodní na hlídání a střeţení majetku. Jsou známé případy, kdy tito psi nechali vykrást svŧj domov. V poslední době plní spíše společenskou funkci, proto jsou opuštění na zahradě nešťastní a hledají všechny moţné zpŧsoby, jak se dostat do domu za ostatními (SMRČEK; SMRČKOVÁ, 2012).
Základní data byla popsána v mojí předchozí závěrečné práci. KOKRDOVÁ (2011) Výstavy psŧ: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. 59 s. Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
18
7. Metodika Koncepce DP spočívala v pěti etapách výzkumu, kdy z cílŧ práce vyplynuly okruhy pracovních činností.
I. etapa: Testování osobnosti psa s ohledem na poslušnost tří plemen psŧ po deseti jedincích. Výběr frekventoval velikostně módní plemena. II. etapa: Zkoumání schopnosti socializace tří plemen psŧ (stejných jako v předchozím testu) v rámci odpovědí jejich majitelŧ III. etapa: Test pro zjištění dětských znalostí a prekoncepcí se zaměřením na vědomosti a postoje dětí na čtyřech základních školách. IV. etapa: Aplikování modelové hodiny v nezávislé škole (vlastní didaktické aplikace) ve snaze odstranit zjištěné prekoncepce a následné posouzení účinnosti pomocí stejného testu jako na předchozích čtyřech školách. V. etapa: Úprava testu zkoumání schopnosti socializace psŧ, pro moţnost vyhodnocení dalšími majiteli (viz didaktická část práce).
7.1. Testování osobnosti psa s ohledem na poslušnost (OPT) V rámci tohoto testu jsem testovala osobnost psa s ohledem na poslušnost třiceti psŧ. Deset psŧ plemene čivava, deset bulteriérŧ a deset labradorských retrívrŧ. Dvanáct testových úkolŧ potřebných k vyhodnocení jsem provedla osobně s kaţdým z nich.
7.1.1. OPT - test osobnosti s ohledem na poslušnost Při tvorbě tohoto testu čerpal COREN (2006) z velkého mnoţství existujících testŧ, jako je Pfaffenbergova, Volhardova, z protokolu hodnotícího sluţební psy v US Army a z testŧ společnosti, jeţ cvičí psy pro neslyšící. Kombinací těchto testŧ vznikl 19
test osobnosti s ohledem na poslušnost (OPT). Díky němu lze zjistit pravděpodobnost toho, jak ochotně bude pes pracovat a poslouchat svého lidského pána. Tento druh testování lze provádět, i kdyţ se jedná o velice mladé psy. Typické je, ţe se hodnotí osobnost štěňat, kdyţ opouštějí pŧvodní rodinu a odcházejí k novým pánŧm. Nejnovější údaje však ukazují, ţe test je mnohem spolehlivější a má větší vypovídací schopnost, pokud se provádí, kdyţ pes dosáhne stáří alespoň osmnácti měsícŧ. Test má se psem provádět osoba, která jej nezná a všechny známé osoby by měly zŧstat v pozadí, pokud moţno z dohledu. Nejlépe v neznámém prostředí, nikoliv v domácím. Test osobnosti s ohledem na poslušnost se musí provádět přesně tak, jak je uvedeno, a také musí být ukončen během jednoho sezení, které by mělo trvat zhruba dvacet minut. Samozřejmostí je, ţe test by měl probíhat, kdyţ je pes aktivní, tedy nikoliv po jídle nebo v době vyčerpání a podobně (COREN, 2006). Všechny podmínky jsem dodrţela podle návodu. Testování probíhalo s náchylnějšími čivavami vzhledem k počasí u mě doma. Naopak s bulteriéry a labradorskými retrívry jsem testování prováděla po vyvenčení venku. Dohromady jsem otestovala třicet psŧ. Od kaţdého zmíněného plemene deset jedincŧ. Fotodokumentaci jsem zajišťovala pomocí kompaktního digitálního fotoaparátu Olympus VR-310.
7.1.2. Provedení OPT Test zpracovaný podle slavného kynologa Stanleyho CORENA (2006). Test 1 Tento test hodnotí sociální přitažlivost. První test ukazuje ochotu psa přiblíţit se k neznámému člověku. Klečela jsem, abych nepŧsobila tak hrozivě. Majitel přivedl nebo přinesl psa a umístil ho asi metr přede mne, abych byla tváří k němu. Zkoušela jsem na psa volat, dŧleţité bylo, abych nepouţila jeho jméno ani povel ke mně. Naopak jsem pouţívala slovo ,,pejsku“ nebo lehké tleskání rukou. Vyhodnocení: Kdyţ pes neprodleně přišel, dostal 3 body. Pokud přišel váhavě, 20
dostal 2 body. Pokud přiběhl ochotně, ale skákal nebo kousal či nepřišel vŧbec, dostal 1 bod. Test 2 Tento test hodnotí sociální přitažlivost. Postavila jsem se vedle psa a slovně jsem ho povzbuzovala ,,pejsku“ bez pouţití jeho jména, poplácala jsem se rukou po stehnu a pomalu odcházela. Opět platí, ţe jedná – li se o testování staršího psa, nesměla jsem pouţít povel ,,k noze“ a jiná podobná slova, která se uţ pes někdy naučil. Vyhodnocení: Kdyţ mě pes ochotně následoval, dostal 3 body; kdyţ mě následoval, ale váhal, dostal 2 body; kdyţ vŧbec nešel nebo šel okamţitě, ale začal se plést pod nohy a okusovat je, dostal 1 bod. Test 3 Test 3, 4 a 5 hodnotí sociální dominanci. Klekla jsem si na kolena a jemně převalila psa na záda. Vyvinula jsem přiměřený tlak, abych psa udrţela na hřbetě. Přitom jsem se mu dívala do očí. Vyhodnocení: Pokud se pes zpočátku bránil, ale pak se zklidnil nebo svŧj boj vzdal, dostal 3 body. Kdyţ pes nebojoval a přivolil k očnímu kontaktu, dostal 2 body. Jestliţe pes nebojoval, ale odmítal oční kontakt anebo bojoval zuřivě celou dobu, nebo se mě snaţil kousnout, dostal 1 bod. Pokud se mi psa vŧbec nepodařilo otočit na hřbet, nedostal ţádný bod. Test 4 Tento test sociální dominance měří schopnost psa odpouštět. Hladila jsem psa a sledovala, jestli mi nějak oplatí mou náklonnost. Vyhodnocení: Pokud se ke mně pes přiblíţil a snaţil se mi olíznout obličej anebo se zavrtěl a olízl mi ruce, dostal 3 body. Jestliţe se pes převrátil na záda a lízal mi ruce anebo vyskočil a packami na mě doráţel, dostal 2 body. Kdyţ pes vrčel, kousal, odešel nebo se snaţil odejít, dostal 1 bod. Test 5 Test sociální dominance hodnotí reakci psa na ztrátu kontroly. Zvedla jsem psa do vzduchu, kdy jsem jej drţela spojenýma rukama pod břichem a nohy mu visely dolŧ. 21
Vyhodnocení: Kdyţ byl pes uvolněný a nijak se nestresoval anebo bojoval jen chvíli a pak se zklidnil, dostal 3 body. Jestliţe pes nebojoval, ale vrtěl se, vrčel a utekl poté, co byl postaven zpátky na zem, dostal 2 body. Pokud se pes celou dobu vykrucoval, zuřivě se zmítal nebo kousal, dostal 1 bod. Test 6 a 7 Test 6 se týká přinášení a předvádí ochotu psa pracovat s lidmi. Test 7 je v podstatě opakování testu 6. Klečela jsem na kolenou a posadila si psa k sobě. Pohybovala jsem před ním obyčejnou kuličkou z papíru. Je zapotřebí získat zájem psa o tuto hračku. Kdyţ projevil zájem, odhodila jsem kuličku dopředu asi metr od psa. Pokud pes papír zvedl, upoutala jsem jeho pozornost, aby se vrátil a papírovou kuličku mi přinesl. Ať byla reakce psa jakákoli, okamţitě jsem celou situaci stejným zpŧsobem zopakovala. Vyhodnocení: Bodování je u obou testŧ stejné. Jestliţe pes pronásledoval papírovou kuličku a pak se vrátil s kuličkou nebo bez ní, dostal 3 body. Pokud pes pronásledoval kuličku, ale pak se nad ní zastavil a nevrátil se nebo začal papír pronásledovat a pak ztratil zájem, dostal 2 body. Kdyţ pes kuličku pronásledoval, zvedl ji a pak s ní utekl pryč nebo ji roztrhal, dostal 1 bod. Test 8 Tento test měří citlivost na dotek. Test spočívá v postupně sílícím tlaku prstŧ. Nejprve jsem si sama na sobě vyzkoušela, jak silný tlak mŧţu pouţít. Dbala jsem na to, abych nepouţila nehty. Sledovala jsem, zda má pes přehnané, normální nebo zeslabené reakce na bolest. Vzala jsem mezi palec a ukazováček ušní boltec psa a stejně jako při nácviku jsem počítala do dvanácti, přičemţ jsem neustále zvyšovala tlak na stisk prstŧ. Jakmile pes jakkoliv reagoval, pustila jsem ho. Vyhodnocení: Pokud se první reakce objevila mezi 5. aţ 8. sekundou, dostal pes 3 body. Jestliţe pes zareagoval uţ mezi 3. a 4. sekundou nebo aţ mezi 9. a 10., dostal 2 body. Začal – li se pes bránit uţ v prvních dvou vteřinách nebo aţ v 11. a 12. sekundě, dostal 1 bod. Test 9 Následující test zjišťuje reakci na zvuk. Při provádění tohoto testu majitel psa pohlídal a já si nachystala plechovku 22
s drobnými uvnitř a zatřásla s ní. Vyhodnocení: Pokud měl pes zájem a rozeběhl se po zvuku, nebo kdyţ soustředěně poslouchal a obrátil hlavu ve směru zvuku, dostal 3 body. Kdyţ pes rozpoznal, odkud zvuk přichází, ale zŧstal na místě a štěkal, dostal 2 body. Jestliţe pes zvuk ignoroval nebo běţel za zvukem a štěkal, popřípadě pokud se bál, dostal 1 bod. Test 10 Tento test měří reakci psa na nové podněty – v tomto případě cizí předměty. Při tomto testu jsem stála stranou a pětkrát jsem trhla utěrkou, která byla přivázaná na provázku. Sledovala jsem reakci psa. Vyhodnocení: Kdyţ se pes po utěrce díval a projevoval určité známky zvědavosti nebo se chtěl k utěrce dostat a prozkoumat ji, dostal 3 body. Jestliţe pes předmět ignoroval, dostal 3 body. Kdyţ pes začal štěkat, dostal 2 body. Kdyţ pes napadl předmět nebo před ním utekl, dostal 1 bod. Test 11 Tento test zkouší reakci psa na povzbuzení potravou. Dala jsem psovi očichat pamlsek, ale tak, aby se ho nemohl zmocnit. Po chvíli jsem pěst otevřela a dovolila psovi, aby si pamlsek vzal. Později, kdyţ mě pes pozoroval, jsem pamlsek drţela mezi prsty tak, aby na něj bylo dobře vidět. Přiblíţila jsem ruku k psovi a pomalu s ní krouţila o 360 stupňŧ tak, aby pes mohl ruku pozorovat, ale bez slovního povzbuzování. Vyhodnocení: Jestliţe pes čenichal nebo strkal čenichem do ruky, dostal 2 body. Neměl – li pes o pamlsek ţádný zájem, dostal 1 bod.
Obr. 4: Provádění testu 11, odměňování bojácné čivavy (FOTO AUTORKA). 23
Test 12 Poslední test měří stabilitu psa. Při tomto testu jsem vzala vystřelovací deštník, a kdyţ se na mě pes podíval, deštník jsem otevřela a pustila ho na zem. Vyhodnocení: Pokud pes reagoval, ale zŧstal klidný a začal deštník zkoumat, dostal 3 body. Kdyţ zŧstal stát a začal štěkat nebo se snaţil utéct, dostal 2 body. Jestliţe se pes deštníku bál nebo byl agresivní a vrčel, dostal 1 bod.
Obr. 5: Provedení testu 12, labrador pozorující deštník se staţeným ocasem (FOTO AUTORKA).
7.1.3. Výklad výsledků OPT Výsledek 34 – 36 bodŧ: Pes s takovýmto výsledkem patří mezi nejlepší psy pro výcvik k poslušnosti. Je aktivní a pruţný. Bude dobře snášet vedení člověka a snadno se přizpŧsobí novým situacím. Má pevné nervy, dostatečnou sebedŧvěru a ve většině situací se zachová rozumně. Je ideální pro výcvik asistenčních, policejních nebo záchranářských psŧ. Výsledek 29 – 33 bodŧ: I pes s tímto výsledkem se mŧţe stát vynikajícím pracovním psem, který bude mít úspěchy v soutěţích poslušnosti. Úspěch v práci s tímto zvířetem však hodně závisí na tom, jak se s ním zachází. Pes s takovým počtem bodŧ má velké sebevědomí a snaţí se být dominantním jedincem. Vyţaduje pevnou ruku a nikdy mu nesmíme dovolit, aby se cítil jako vŧdce smečky, protoţe pak se začne prosazovat a svého majitele ignorovat. Od majitele psa to vyţaduje v počáteční fázi výcviku pevnou vŧli.
24
Pokud je naopak pes s tímto počtem bodŧ submisivní, musí cvičitel při výcviku pouţívat mnohem jemnější ruku, spoustu chvály a odměn. Nebude – li se s ním zacházet moc tvrdě zejména v úvodních fázích výcviku, a pokud ho nebude cvičitel příliš často opravovat, mŧţe se z něj stát výborný pracovní a poslušný pes. Takoví psi se hodí zejména pro pomoc při práci a k lovu. Výsledek 19 – 28 bodŧ: Psi s takovým výsledkem vyţadují práci s velice zkušeným cvičitelem. Při správném druhu výcviku se z nich mohou vyvinout dobří pracovní psi s velmi dobrou poslušností. Kdyţ se jim dostane špatného nebo vŧbec ţádného výcviku, je to katastrofa. Jestliţe máte psa s tímto počtem bodŧ, který je sebejistý a dominantní, mŧţe být často aţ agresivní nebo se dá k útoku snadno vyprovokovat. Tento typ psa vyţaduje pevné a soustavné vedení. Pes se stejným počtem bodŧ, ale méně sebejistý, submisivní a bojácné povahy se velice dobře podrobuje. Vyţaduje však zvláštní zacházení, aby si upevnil sebedŧvěru a mohl pracovat i mimo dŧm. Ačkoliv se naučí dobře poslouchat všechny povely svého pána, pracuje lépe ve známém prostředí, kde si připadá sebevědomější. Špatně se přizpŧsobuje změnám a vyrušení, takţe bývá často nesoustředěný, ocitne – li se mimo známé prostředí. Výsledek 12 – 18 bodŧ: Psi s tímto počtem bodŧ jsou problematičtí. Budou potřebovat velmi zkušeného chovatele a dost dlouhý a náročný výcvik. Pes, který je extrémně dominantní a má silné sklony k agresivitě se nikdy nechce podřídit lidskému vedení. Neustále bojuje o vŧdčí postavení a kouše, je – li přemoţen. Naprosto se nehodí do domácnosti k dětem. Mŧţe se ovšem stát úspěšným stráţným či obranářským psem. Dále do této kategorie patří psi, kteří jsou velice nezávislí, nemají o lidi vŧbec zájem a nesnášejí mazlení. Pokud jej chcete cvičit nebo alespoň vychovat přijatelného mazlíčka, tak je velice těţké navázat s takovým psem jakékoliv vztahy. K tomuto typu patří někteří pracovní psi, například husky. Naopak psi v této kategorii s lekavou a plachou povahou se snadno vyděsí a mŧţe trvat několik hodin nebo dnŧ, neţ se znovu uklidní. Jestliţe je vystraší nějaká osoba nebo situace, pamatují si to celý ţivot. Vţdycky projeví strach a neklid, kdyţ se mají se stejnou osobou nebo situací znovu setkat. Tito psi se nedají dobře cvičit, a proto jsou vhodní spíše jako mazlíčci (COREN, 2006). 25
7.2. Vnímání sociální inteligence psů jejich majiteli Tato část výzkumu se zabývá schopností jednotlivých majitelŧ svého psa socializovat do okolního prostředí. Dotazník byl rozdán třiceti majitelŧm psŧ tří testovaných plemen z předchozího testu. Majitelé odpovídali na čtrnáct otázek, které se týkaly zejména schopnosti psa vycházet s dětmi, s ostatními zvířaty, jejich poslušnosti v oblasti výcviku, reakce na odebrání potravy a další.
7.2.1. Charakteristika testovaných psů a jejich majitelů Všichni psi pocházeli z Jihomoravského kraje nebo Vysočiny. Prvky agrese jsem zaznamenala jen u čivav a jediný submisivní jedinec byl labrador. Majitelé byli vstřícní, u čivav v okolí mého bydliště přišli ke mně domŧ, u bulteriérŧ a labradorských retrívrŧ se dostavili včas na smluvené místo. Majitelé čivav většinou věděli o jejich prchlivosti, říkali, ţe jejich psi jsou malí zuřivci. Oproti tomu majitelé bulteriérŧ tuto agresivní vlastnost málokdy přiznali. Pouze jeden jediný majitel bulteriéra se mnou mluvil o agresivitě jeho psa vŧči ostatním psŧm. Majitelé labradorských retrívrŧ se většinou shodovali, ţe jsou to psi klidní a nekonfliktní. Pouze jeden labradorský retrívr nesnášel ostatní psy, ale bylo to z toho dŧvodu, ţe jej jako štěně napadl pitbul. U majitelŧ převaţovalo ochranné chování vŧči jejich psu a celkově danému plemeni, pokud jsem se ptala na agresi jejich mazlíčkŧ. Vypozorovala jsem, ţe spousta majitelŧ jiţ stejného psa měla nebo si jej plánuje pořídit jako dalšího mazlíčka po skonu toho prvního. Je to tím, ţe majitelé mají plemeno vyzkoušené a vyhovuje jim jak po stránce vzhledové, tak po stránce vyuţití. Člověk, který rád běhá, by si neměl pořizovat čivavu a naopak, pro líného člověka je nevhodný labradorský retrívr, který vyţaduje velké mnoţství pohybu. Pes přejímá výchovu a názory od svého pána, agresivní lidé mají agresivní psi. Majitelé bulteriérŧ, všichni do jednoho, odmítali označení bojové plemeno. V prŧběhu testování mě ţádný pes nepokousal.
7.2.2. Test vnímání psů majiteli Test, který jsem sestavila za pomoci svého vedoucího pana docenta RYCHNOVSKÉHO, se zaměřuje především na okolnosti, tedy podněty, které psa ovlivňují v jeho chování, jako je počet obyvatel, které denně potkává na procházce, zda je zvyklý vycházet s ostatními zvířaty ať jiţ venku či v domácím prostředí, stejně 26
tak jak pes zvládá přítomnost dítěte venku nebo doma. Otázka ohledně reakce psa na děti v rŧzném prostředí je dŧleţitá, protoţe v domácím prostředí zaujímá většina psŧ zcela rozdílné postavení, snaţí se o ochranu své rodiny a svého teritoria. V poslední části se otázky týkaly výcviku psa, který je nedílnou součástí psího chování – sociální inteligence. Tento test majitelé psŧ vyplňovali mezitím, co jsem testovala jejich psy, zabral jim zhruba deset minut. Majitelŧm čivav, které jsem testovala v rámci bakalářské práce, jsem test zaslala dodatečně. K vyhodnocení jsem měla celkem třicet dotazníkŧ. Deset od kaţdého testovaného plemene. Test se skládal ze čtrnácti uzavřených otázek, kdy osm otázek bylo s moţností výběru jedné odpovědi a dalších šest dichotomických. Otevřené odpovědi nebyly pouţity záměrně z dŧvodu objektivnějšího a snadnějšího vyhodnocování testu.
Test vnímání psŧ majiteli 1. Kde bydlíte? a) ve městě b) na vesnici, v městysi 2. Jaké plemeno psa bylo testováno? a) labradorský retrívr b) bulteriér c) čivava 3. Máte doma nějaká další zvířata? ANO – NE 4. Jak váš pes snáší ostatní domácí zvířata? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně e) velmi špatně f) nemám další zvíře 5. Jak váš pes snáší ostatní zvířata venku? a) výborně 27
b) velmi dobře c) dobře d) špatně e) velmi špatně 6. Máte doma dítě? ANO – NE 7. Jak se pes chová v přítomnosti cizího dítěte doma? a) chce si hrát b) je nervózní c) schovává se d) vrčí 8. Jak se pes chová v přítomnosti cizího dítěte venku? a) chce si hrát b) je nervózní c) nevšímá si ho d) vrčí 9. Jak váš pes reaguje, pokud mu seberete ţrádlo? a) vrčí b) vrčí, dokáţe i kousnout c) štěká d) nedělá nic 10. Uţ se někdy stalo, ţe by vás nebo jiného dalšího člověka tento pes kousnul? ANO – NE 11. Přiběhne váš pes na zavolání?
ANO – NE
12. Vodíte psa na vodítku nebo běhá na volno? a) na vodítku s košíkem b) na vodítku bez košíku c) bez vodítka s košíkem d) bez vodítka a bez košíku 13. Vadí psovi prudké pohyby? (běh, rychlé máchnutí rukou, apod) 28
ANO – NE
14. Trestáte psa fyzicky, pokud neposlouchá?
ANO – NE
7.2.3. Výklad výsledků testu vnímání psů majiteli 1. otázka: Pes, který ţije ve městě, dostal jeden bod, protoţe má větší šanci se setkat s lidmi, dětmi a jinými zvířaty. Má větší šanci se socializovat oproti psŧm z vesnice, kteří většinou stojí jen za plotem. 2. otázka: Hodnotí genetický předpoklad daný šlechtěním pro socializaci psa. Proto dostal labradorský retrívr nejvíce bodŧ a bulteriér, který byl pŧvodně šlechtěn k boji – nejméně. 3. otázka: Jeden bod dostal pes, který ţije s dalšími domácími zvířaty, protoţe takový pes se musí většinou naučit s nimi vycházet. Pes, který nemá v domácím prostředí konkurenci, špatně snáší ostatní zvířata nebo s nimi vycházet neumí. 4. otázka: Pes dostal příslušný počet bodŧ podle toho, v jaké míře dokáţe vycházet se stávajícími domácími zvířaty. Nejpřizpŧsobivější pes dostal pět bodŧ. Pes, který není schopný zvyknout si na konkurenci, dostal nejméně – jeden bod. 5. otázka: U této otázky platí opět stejné pravidlo jako u předchozí. Nejpřizpŧsobivější pes má nejvíce bodŧ, protoţe dokáţe nejlépe vycházet s ostatními zvířaty, coţ je potřebné, pokud má venku splnit povel, přiběhnout na zavolání a podobně. 6. otázka: Hodnotí další dŧleţitý faktor socializace psa, a to zda má pochopení pro děti a nebere je jako kořist nebo nebezpečí. Proto dostane pes, který ţije s dítětem 1 bod. 7. otázka: Zde si připomínáme, ţe je dŧleţité jak se pes chová v přítomnosti dítěte doma, protoţe pokud malé batole sáhne rukou psovi do misky, mŧţe to skončit tragicky. Je potřeba všímat si uţ prvních příznakŧ nevhodného chování. Proto pes, který dítě přijímá kladně, má i nejvíce bodŧ. 8. otázka: Tato otázka má stejný dŧvod jako předchozí, ale hodnotí chování psa vŧči dětem ve venkovním prostředí. Jsou totiţ psi, kteří dokáţou respektovat domácí dítě, které znají, ale ostatní nesnáší nebo se jich bojí.
29
9. otázka: Je jednou z nejdŧleţitějších, která by rozhodně v takovémto testu neměla chybět, protoţe kaţdý pes by v prvním případě měl respektovat svého majitele. Pokud pes nerespektuje majitelovu nadřazenou roli, potom většinou nerespektuje ani ostatní lidi. Pes by si měl uvědomovat svoje místo v hierarchii, ţe je na člověku závislý, ţe lidem se nesmí ubliţovat. Z tohoto dŧvodu je dŧleţité, aby pes byl zvyklý na kontakt s člověkem i u jídla. Mŧţe se kdykoliv stát, ţe vám spadne něco do psí misky nebo si malé dítě bude hrát příliš blízko této nádoby a nevychovaný pes mŧţe zpŧsobit velké neštěstí. Nejvíce bodŧ dostane pes, kterému kontakt při jídle nevadí. Další moţnosti byly bodovány podle jejich závaţnosti. 10. otázka: Hodnotí agresivní chování, které by v nejlepším případě nemělo nikdy nastat. Jedinou výjimkou je, ţe se pes splete při hře, kdyţ se snaţí zakousnout do svojí hračky. 11. otázka: Týká se výcviku, protoţe psa, který přiběhne na zavolání, je snadnější ovládat a tím i socializovat, proto dostane jeden bod. 12. otázka: V této otázce je přímou úměrou vyjádřen pohyb psa ve venkovním prostředí v závislosti na jeho socializaci a výcviku. Test byl prováděn s majiteli, kteří tento předpoklad splňují. To, jak mŧţe pes majitele doprovázet na veřejných prostranstvích, nám vypovídá, jak je pes vycvičen a jak dokáţe reagovat na okolí. Bez vodítka a bez košíku není pes nijak omezen. Mělo by zde platit pravidlo, ţe takto mŧţe chodit jen hodný a vychovaný pes, proto dostává 4 body. Pes, který chodí bez košíku, ale na vodítku je omezen v pohybu a je nejsnáze ovladatelný a nejlépe ohlídatelný z hlediska agrese na ostatní lidi, proto dostává 3 body. Pes, který chodí s košíkem bez vodítka, musí být uţ lépe vycvičený, protoţe majitel nad ním nemá takovou moc v podobě omezeného prostoru. Sice nemŧţe člověka pokousat, ale malému dítěti mŧţe tím, ţe jej srazí na zem ublíţit, proto 2 body. Nejméně bodŧ dostal pes, který nosí košík a chodí na vodítku – 1 bod. 13. otázka: Kdyţ se pes bojí a cítí se v úzkých, dokáţe v rámci sebeobrany zaútočit. Stejně tak, kdyţ se lekne nebo mylně vnímá běţící dítě jako kořist. Takový pes potom mŧţe zareagovat neadekvátně. Z tohoto dŧvodu pes, kterému nevadí prudké pohyby, dostane jeden bod. 14. otázka: Tato otázka je diskutabilní, ale zasadila jsem ji do testu z toho dŧvodu, ţe pes, který je často trestaný nesprávným zpŧsobem (rukou) se pak bojí 30
lidského doteku. Proto pes, který není trestán, dostane jeden bod a ten, který je trestán nedostane ţádný bod. Následující tabulka 1 podrobně popisuje počet bodŧ, které mohl kaţdý pes v rámci odpovědí od svého majitele získat. Tab.1: Bodování testu
číslo otázky
zvolená odpověď
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14.
A 1 3 5 5 4 4 2 1 -
otázky s jednou moţnou odpovědí b C d e 0 1 2 4 3 2 1 4 3 2 1 3 2 1 2 3 1 1 3 4 3 2 4 -
f 3 -
dichotomické otázky ANO NE 1 0 1 0 0 1 1 0 0 1 0 1
Vyhodnocení testu: Výsledek 36 – 27 bodŧ: Psi s tímto počtem bodŧ jsou velmi dobře socializovaní, nemají problém s dětmi ani se zvířaty. Dostalo se jim dobré výchovy nebo výcviku. Výsledek 26 – 17 bodŧ: Tito psi jsou méně socializovaní, nemají rádi nové situace, změny. Výsledek je dán nedostatečnou nebo slabou výchovou. Výsledek 16 – 8 bodŧ: Tito psi jsou naprosto nevhodní do společnosti. Bez známky socializace a výcviku. Takového psa je nejlepší neprovokovat.
31
7.3. Vnímání psů dětmi základních škol Pro zjištění dětských znalostí a prekoncepcí jsem vytvořila test, který se zaměřuje především na vědomosti a postoje dětí na čtyřech základních školách. V úvodu testu jsou otázky demografické, jako pohlaví, třída, bydliště, zda má dítě psa, zda má dítě doma jiná domácí zvířata kromě psŧ a zda dítě vyhledává kontakt se psy. Následují otázky ohledně porozumění řeči těla psŧ a ohledně anatomie psŧ. V neposlední řadě se v testu vyskytují otázky postojové.
7.3.1. Charakteristika testovaných škol a dětí v nich Byly hodnoceny znalosti a prekoncepce dětí ze čtyř základních škol v Jihomoravském kraji nebo na Vysočině. Záměrně byly vybrány dvě školy ve středu města Brna a dvě na venkově a to konkrétně z městyse Nedvědice, který leţí na samotném okraji okresu Brno-venkov severním směrem od Brna a v obci Štěpánov nad Svratkou, který leţí na východním cípu okresu Ţďár nad Sázavou. Venkovské školy jsou od sebe vzdáleny 6,5 km. Testování probíhalo ve všech školách v 6. a 9. ročníku. ROZMÍSTĚNÍ TESTOVANÝCH ŠKOL
Obr. 6: Rozmístění testovaných škol v rámci Jihomoravského kraje a Vysočiny (převzato z: ANONYM, www.ligavozic.cz). 32
7.3.1.1.
Základní škola Brno, Úvoz 55
Základní škola Úvoz je situována v příjemném prostředí na úpatí Kraví hory, téměř ve středu města Brna. Veřejností je tato škola vnímána jako sportovní, ale ve skutečnosti se snaţí o široké zaměření. Škola se specializuje na rozvoj nadaných dětí ať uţ inteligenčně či pohybově zdatných. Tradicí je výuka ledního hokeje na přilehlém zimním stadionu. Škola má slogan ve formě cílŧ školního vzdělávacího programu ,,Úvoz – úspěch, vzdělání, obratnost, zdraví“. Dále se snaţí o aktivizaci ţákŧ formou sportu, výletŧ, kultury a školních akcí. Jsou zde vzdělávány i děti s diagnostickými poruchami učení nebo poruchami řeči. Školu nyní navštěvuje 341 ţákŧ, jejichţ vzdělání zajišťuje 22 vyučujících (DOLEŢAL, 2012). 7.3.1.2.
Základní škola Brno, náměstí Míru 3
Tato menší škola rodinného typu leţí v krásném prostředí Masarykovy čtvrti v Brně. Obklopuje ji zahrada a nedaleko se nachází Kraví hora, která je častým cílem výuky v terénu. Ţáci jsou vzděláváni podle ŠVP ,,Škola na míru“, který je vhodný pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami i pro děti mimořádně nadané. Hned od první třídy se děti začínají učit angličtinu a v sedmé třídě si k ní přibírají další cizí jazyk, kdy je na výběr ruština nebo francouzština. Škola je vybavena dvěma učebnami s interaktivní tabulí, kde ţáky učí pracovat s notebooky. Výuku pro 197 ţákŧ zajišťuje 25 pedagogŧ (JULÍNKOVÁ, 2011). 7.3.1.3.
Základní škola Nedvědice
Malá venkovská škola ZŠ Nedvědice leţí na samém okraji Jihomoravského kraje. Leţí v městysi Nedvědice, který má 1259 obyvatel a náleţí k němu hrad Pernštejn. Škola se nezaměřuje na ţádný obor, protoţe se zde shromaţďují děti rŧzných zájmŧ. Na ţádost rodičŧ se škola snaţí klást větší dŧraz na vzdělávání ţákŧ v oblasti cizích jazykŧ, informačních technologií a sportu. Proto se ţáci od třetí třídy učí angličtinu a od sedmé třídy si mohou zvolit francouzštinu, ruštinu nebo němčinu. Nabídka volitelných předmětŧ a volnočasových aktivit je kvŧli počtu ţákŧ omezená. V této škole je nyní vyučováno 125 ţákŧ 12 učiteli (ŠPAČEK, 2012).
33
7.3.1.4.
Základní škola Štěpánov nad Svratkou
Tato malá škola leţí v obci, která má 740 obyvatel. Štěpánov nad Svratkou leţí v okrese Ţďár nad Sázavou, kraj Vysočina. Kvŧli nedostatečnému počtu ţákŧ je první stupeň sloučen ve spojených třídách. Na druhém stupni je uţ počet dětí vyšší. Cílem školy je i její slogan ,,Škola pro zdravý ţivot“. Pedagogové se snaţí o všestranný rozvoj osobnosti kaţdého dítěte, kdy jako nejvyšší prvek motivace uznávají pochvalu. Péče se věnuje nadaným dětem, stejně tak těm s poruchou učení. Nynější počet 102 ţákŧ není ani polovina kapacity školy (265). Ţáky vzdělává 11 pedagogŧ (DUFEK, 2012).
7.3.2. Test pro zjištění dětských znalostí a prekoncepcí ohledně psů Dětské prekoncepce jsou vstupní představy, interpretace toho, s čím se dítě v prŧběhu svého ţivota setkává. Většinou jde o neúplné poznání, poznání jevové stránky nebo praktické funkce (ČÁP; MAREŠ, 2001). Výzkumný test jsem osobně rozdala na výše zmíněných školách. Ţáci věděli, ţe odpovídají anonymně, jen jsem je obeznámila, ţe jejich znalosti budou hodnoceny ve výzkumu s dalšími školami, abych v nich podnítila větší snahu. Celkově na test odpovídalo 150 dětí: ZŠ Brno, Úvoz (23 ţákŧ šestých tříd a 23 ţákŧ devátých tříd) ZŠ Brno, nám. Míru (24 ţákŧ šestých tříd a 8 ţákŧ devátých tříd) ZŠ Nedvědice (22 ţákŧ šestých tříd a 20 ţákŧ devátých tříd) ZŠ Štěpánov nad Svratkou (12 ţákŧ šestých tříd a 18 ţákŧ devátých tříd) Test nebyl omezen časovým limitem, avšak vyplňování ţákŧm netrvalo v ţádném ročníku déle neţ jednu vyučovací hodinu. Pro šesté třídy bylo 45 minut dostatečným časem na vyplnění, s devátými třídami jsem mohla po testu konzultovat jejich odpovědi, vyplnění jim trvalo většinou okolo 30 minut. Ze zjištěných prekoncepcí byla navrhnuta modelová hodina, která by se je pokusila odstranit a byla vyzkoušena na ţácích 6. ročníku ZŠ Tyršova v Kuřimi (více viz Didaktická část).
34
Test pro zjištění dětských prekoncepcí Třída:
Bydliště:
1) Máš psa?
Pohlaví: chlapec – dívka
ANO – NE
2) Máš jiného domácího mazlíčka?
ANO – NE
3) Pokud ano, vypiš je zde: 4) Máš rád zvířata?
ANO - NE
5) Máš rád psy?
ANO - NE
6) Vyhledáváš kontakt se psy?
ANO – NE
7) Pohladil bys na ulici cizího psa? a) ano b) ne c) ano pokud by vypadal čistě a zdravě d) ano pokud by se tvářil přátelsky e) jiná odpověď, doplň: ……………………………………….. 8) Z jakých dŧvodŧ chovají lidé v České republice psy, k čemu jim slouţí? …………………………………………………………………………………… 9) Jak poznáš na psovi, ţe si chce hrát? Jaký má postoj těla, co dělá? …………………………………………………………………………………… 10) Kolika let se doţívá středně velký pes?
……………………………
11) Podle obrázkŧ odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaţí vyjádřit? A) …………..………
B) ………………….…
C) …………………….
Všechny tři emoční projevy psŧ převzaty z: DAVIS (2008). 35
12) Přiřaď k jednotlivým psŧm jejich plemeno: (MOŢNOSTI: labradorský retrívr, bulteriér, čivava) A) ……………….…
(převzato z: ANONYM, www.celysvet.cz)
B) ………………………
C) ……………………...
(FOTO AUTORKA)
(převzato z: DJMIRKO
www.wikipedia.cz)
13) Kterého z vyobrazených psŧ bys nejraději pohladil?
A-B–C
Proč by sis vybral k pohlazení tohoto psa? ………...…………………………….. 14) Který ze zobrazených psŧ je bojové plemeno?
A-B–C
Proč patří mezi bojová plemena? ………………………………………………… 15) Seřaď tyto psy podle chytrosti, začni od nejchytřejšího (bulteriér, čivava, labradorský retrívr). 1) ………………………………………………… 2) ………………………………………………… 3) ……………………………………………….. 16) Seřaď psy podle toho, o kterém si myslíš, ţe je nejagresivnější po nejmírumilovnějšího. Začni agresivním. 1) ………………………………………………….. 2) ………………………………………………….. 3) ………………………………………………….. 17) Který z uvedených psŧ je největší? A - B – C 18) Který z uvedených psŧ je nejmenší? A - B – C
36
19) Do prázdného místa v tabulce doplň správný název orgánu na obrázku. (MOŢNOSTI: střevo, játra, plíce)
(převzato z: VALICA, www.hakkicanecorso.estranky.cz) 20) Zařaď psa domácího do systematické klasifikace: (vyber vţdy jednu moţnost na kaţdém řádku) Říše: rostliny - ţivočichové - houby Třída: ryby - obojţivelníci - plazi - ptáci - savci Řád:
hmyzoţravci - šelmy - chudozubí - zajícovci
Čeleď: kočkovití – lasicovití – hyenovití – psovití - cibetkovití 21) Kdo je nejbliţší ţijící příbuzný psa domácího? a) liška b) kuna c) hyena d) vlk e) šakal 22) Kolik má pes domácí prstŧ na jedné přední končetině? a) 5 b) 4 37
23) Kolik má pes domácí prstŧ na jedné zadní končetině? a) 5 b) 4 24) Jaký smysl má pes nejvyvinutější? a) hmat b) sluch c) čich d) zrak e) chuť 25) Zkus napsat alespoň 5 dalších plemen psŧ: …………………………………………………………………………………… 26) Nakresli psa a popiš jeho vnější části těla s vyuţitím VŠECH těchto slov: čenich, morda, krk, hrudní končetina, stehno, pánevní končetina, hřbet, kohoutek, koleno, ocas.
7.4. Testování dětí po aplikaci modelové hodiny Navrhnutá modelová hodina byla vytvořena na základě zjištěných prekoncepcí z předvýzkumu podle rŧznorodého vzorku 150 ţákŧ tak, aby mohly být tyto prekoncepce odstraněny. Úspěšnost modelové hodiny byla testována na novém vzorku respondentŧ v Kuřimi. Stejný test jako v předvýzkumu se pak vyhodnotil a srovnávaly se procentuální rozdíly mezi školami bez modelové hodiny a nezávislou školou, které před testováním předcházela modelová hodina.
7.4.1. Charakteristika testované školy a dětí v nich V závislosti na předvýzkumu znalostí a prekoncepcí o psech byla vytvořena modelová hodina, se zaměřením na problematické otázky a snahou zjištěné prekoncepce odstranit. Tato hodina byla aplikována na čtrnáct dětí v nezávislé škole v Kuřimi v Jihomoravském kraji. Testovány byly děti 6. ročníku. Tuto školu jsem si vybrala, protoţe leţí v blízkosti mého bydliště a představuje střed mezi dětmi z velkoměsta (Brno) a těmi z venkovských oblastí.
38
7.4.1.1.
Základní škola Kuřim, Tyršova 1255
Město Kuřim se nachází severozápadně od Brna a ţije zde přes 11 tisíc obyvatel. Základní škola v Kuřimi je rozdělena do dvou budov. Budova Komenského zahrnuje první stupeň vzdělávání ţákŧ a druţinu. Budova Tyršova vzdělává druhý stupeň základní školy a má tu zázemí vedení školy. Ţáci jsou vzděláváni podle vlastního školního vzdělávacího programu ,,Hraj si, uč se, poznávej“, který byl kontrolou ze strany České školní inspekce ohodnocen jako dobře zpracovaný. Za objektivní kritérium kvality poskytovaného vzdělávání je povaţován úspěch ţákŧ v soutěţích a v přijímacích řízeních na střední školy a gymnázia. V roce 2012 bylo ve škole vyučováno 430 ţákŧ 28 pedagogy (PLCHOT, 2012).
7.5. Úprava testu vnímání socializace psů majiteli pro další chovatele V didaktické části své práce navrhuji zobecněný a zkrácený test vycházející z experimentální části. Toto zjednodušení je koncipováno tak, aby byl test lehce proveditelný i pro další majitele jiných plemen psŧ. Úprava spočívá v odstranění identifikačních otázek a korekce výpočtu výsledkŧ testovaného jedince. Cílem je podání informace majiteli o stavu socializace jeho psa, ať uţ ve vztahu k dětem, zvířatŧm, tak k člověku samotnému ve formě agrese.
39
8. Výsledky V této části práce jsou soustřeďovány výsledky z prvních třech etap diplomové práce, a to výsledky osobnosti psŧ s ohledem na poslušnost, výsledky socializace psŧ majiteli a výsledky dětských znalostí a prekoncepcí o psech na čtyřech základních školách.
8.1.
Osobnost psů s ohledem na poslušnost 8.1.1. Výsledky osobnosti psů s ohledem na poslušnost
Výsledky osobnosti psŧ s ohledem na poslušnost vyhodnocují tři plemena v rámci jedné části psí inteligence a to schopnost psŧ vnímat pokyny a příkazy člověka a reagovat na ně. Následující tabulky 2, 3 a 4 shrnují bodové výsledky v testu OPT jednotlivých psŧ rozdělených dle plemen.
Tab. 2: Počet bodŧ, které získaly čivavy v testu OPT.
ČIVAVY Jméno čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Test
Celkem bodŧ v testu
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
1 1 2 3 3 1 1 2 1 3 2 1
1 1 1 1 3 1 1 1 1 2 3 1
3 2 1 3 3 3 2 1 3 3 2 1
3 3 1 3 3 2 2 2 3 3 3 1
1 1 1 1 1 1 1 1 3 3 1 1
3 2 1 1 3 2 1 3 3 3 3 2
1 1 1 1 3 1 1 1 2 3 2 1
1 1 1 1 3 3 3 2 2 3 2 1
2 1 1 1 2 2 2 2 2 3 3 2
1 1 1 1 3 1 1 1 2 2 2 1
17 14 11 16 27 17 15 16 22 28 23 12
Celkem Prŧměr
21 1,8
17 1,4
27 2,3
29 2,4
16 1,3
27 2,3
18 1,5
23 1,9
23 1,9
17 1,4
218 1,8
40
Prŧměrné hodnocení čivavy: 21,8 ± 4,5 Prŧměrné bodové hodnocení úkolu: 1,8 ± 0,39
Nejlepšího výsledku dosáhly čivavy v testu reakce na nové podněty (test č. 10) a testu sociální dominance při ztrátě kontroly (test č. 5). Nejhorší výsledek mělo toto plemeno u testu sociální dominance při umírněnosti (test č. 3) a při testování stability (test č. 12).
Tab. 3: Počet bodŧ, které získali bulteriéři (bulter.) v testu OPT.
BULTERIÉŘI Jméno bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Test
Celkem bodŧ v testu
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
1 3 0 3 1 3 3 1 1 1 3 3
3 2 0 3 2 2 2 2 3 1 3 2
3 2 0 3 2 1 1 2 3 1 3 1
1 1 1 2 1 2 2 1 2 1 2 2
1 1 0 2 2 1 1 1 3 1 3 3
3 3 3 2 2 1 1 2 3 1 3 3
1 2 1 3 3 1 1 2 2 1 3 1
1 2 1 2 2 2 2 1 3 1 2 3
3 3 2 2 1 1 1 1 3 1 2 3
1 1 0 2 3 2 2 1 3 3 3 1
18 20 8 24 19 16 16 15 26 12 27 22
Celkem Prŧměr
23 1,9
26 2,2
22 1,8
18 1,5
19 1,6
27 2,3
21 1,7
22 1,8
23 1,9
22 1,8
223 1,9
Prŧměrné hodnocení bulteriéra: 22,3 ± 2,6 Prŧměrné bodové hodnocení úkolu: 1,9 ± 0,23
Bulteriéři dosáhli nejlepšího výsledku jednoznačně u testu reakce na povzbuzení potravou (test č. 11) a při reakci na zvuk (test č. 9). Nejhorší výsledky měli s velmi malým počtem bodŧ u testu sociální dominance při umírněnosti (test č. 3).
41
Tab. 4: Počet bodŧ, které získali labradorští retrívři (labrad.) v testu OPT.
LABRADORŠTÍ RETRÍVŘI Jméno labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Test
Celkem bodŧ v testu
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12.
3 3 3 3 3 2 2 2 3 2 3 3
2 1 0 1 0 2 2 2 3 3 3 2
2 1 3 2 3 3 3 2 3 1 3 3
2 1 2 3 2 2 2 3 3 3 3 3
3 2 2 2 3 2 2 2 3 2 3 2
2 1 3 3 3 2 2 3 2 1 3 2
3 3 2 3 2 3 3 2 3 3 3 3
3 2 2 3 2 3 3 3 3 1 3 3
1 2 2 2 2 2 2 3 3 2 3 2
2 2 3 3 3 2 2 2 2 2 3 3
23 18 22 25 23 23 23 24 28 20 30 26
Celkem Prŧměr
32 2,6
21 1,8
29 2,4
29 2,4
28 2,3
27 2,3
33 2,8
31 2,6
26 2,1
29 2,4
285 2,4
Prŧměrné hodnocení labradorského retrívra: 28,5 ± 3,2 Prŧměrné bodové hodnocení úkolu: 2,4 ± 0,26
Labradorští retrívři vynikali v testu reakce na povzbuzení potravou (test č. 11), kde všichni dosáhli plného počtu bodŧ a v testu reakce na zvuk (test č. 9). Ţádný z výsledkŧ nebyl špatný, ale nejméně bodŧ dosáhli
v sociální přitaţlivosti
při následování (test č. 2).
8.1.2. Srovnání hodnocení plemen v rámci pracovní inteligence Směrodatná odchylka nevykazuje výrazné rozdíly mezi jednotlivými zvířaty. Avšak jako nejstabilnější se podle směrodatné odchylky jeví bulteriéři (± 0,23), poté labradorští retrívři (± 0,26) a na závěr čivavy (± 0,39). Nejvyššího počtu bodŧ dosáhli labradorští retrívři, a proto se také podle prŧměrného počtu bodŧ řadí do druhé vyhodnocovací kategorie 29 – 33 bodŧ ze čtyř kategorií. Jsou to psi, kteří se mohou stát vynikajícími pracovníky, hodně však závisí na tom, jak se s nimi zachází. Druzí v počtu bodŧ byli bulteriéři, kteří se zařadili do třetí vyhodnocovací kategorie 19 – 28 bodŧ 42
stejně jako čivavy, které byly poslední. Dělilo je v celkovém počtu od sebe pouhých 5 bodŧ. V této kategorii jsou psi, kteří vyţadují práci s velmi zkušeným cvičitelem (více viz kapitola 7.1.3. Výklad výsledkŧ OPT).
8.2.
Socializace psů jejich majiteli 8.2.1. Výsledky socializování psů majiteli
Tyto výsledky hodnotí tři testovaná plemena psŧ v rámci toho, jak je byli schopni jejich majitelé socializovat v rámci vztahŧ k ostatním zvířatŧm, dětem i lidem. Nedílnou součástí je i hodnocení výcviku, který poslušnost psŧ a následnou socializaci ovlivňuje. Následující tabulky 5, 6 a 7 shrnují bodové výsledky v testu socializace psŧ dle plemen.
Tab. 5: Počet bodŧ, které získaly čivavy od svých majitelŧ v testu socializace.
ČIVAVY Jméno čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava čivava 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Celkem bodŧ v testu
Test 1.
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
2.
2
2
2
2
2
2
2
2
2
2
20
3.
1
1
1
1
0
1
0
1
1
1
8
4.
3
5
5
5
3
4
3
5
4
3
40
5.
3
2
4
3
3
3
2
2
3
2
27
6.
0
0
0
0
0
1
0
0
1
1
3
7.
3
1
2
2
3
3
1
3
2
1
21
8.
3
1
2
2
3
2
2
3
2
2
22
9.
1
2
4
4
4
4
1
3
1
2
26
10.
0
0
1
1
0
1
0
0
1
1
5
11.
0
1
1
1
1
0
0
0
0
1
5
12.
3
3
4
4
3
3
3
3
3
4
33
13.
0
0
0
1
1
1
1
0
0
0
4
14.
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
Celkem
21
20
28
28
25
27
17
24
22
22
234
Prŧměr
1,5
1,4
2
2
1,8
1,9
1,2
1,7
1,6
1,6
1,7
Prŧměrné hodnocení čivavy: 23,4 ± 3,5 Prŧměrné bodové hodnocení úkolu: 1,7 ± 0,25 43
Všechny čivavy pocházely z města. Osm z nich ţije v domácnosti s dalším domácím zvířetem a vychází s ním výborně nebo velmi dobře. Ve venkovním prostředí se snáší čtyři čivavy s ostatními zvířaty obtíţně. Pouze tři majitelé čivav mají i děti. Ţádná čivava nevyhledává kontakt s dětmi ať uţ v domácím nebo venkovním prostředí. Pouze čtyřem psŧm nevadí, kdyţ se jim sebere ţrádlo, ostatní projevují známky agrese, tři jsou ochotni kvŧli obraně svého jídla kousnout. Polovina z testovaných čivav uţ někdy v minulosti kousla člověka. Stejně tak polovina přiběhne, kdyţ je zavolá jejich majitel. Venčení těchto psŧ probíhá zejména na vodítku bez košíku. Většině čivav vadí prudké pohyby, běţící lidé, apod. Ani jeden majitel svého malého psa netrestá fyzicky.
Tab. 6: Počet bodŧ, které získali bulteriéři (bulter.) od svých majitelŧ v testu socializace.
BULTERIÉŘI Jméno bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. bulter. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Test
Celkem bodŧ v testu
1.
1
1
1
1
1
0
0
1
0
1
7
2.
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
3.
0
0
1
0
0
1
1
0
0
0
3
4.
3
3
4
3
3
2
3
3
3
3
30
5.
3
1
3
2
2
1
3
3
3
3
24
6.
0
0
0
0
0
1
1
0
0
0
2
7.
4
3
4
4
4
4
4
3
4
4
38
8.
3
3
4
3
3
3
3
4
3
4
33
9.
1
1
4
4
4
1
4
4
4
4
31
10.
1
0
1
1
1
0
1
1
1
1
8
11.
1
0
1
1
1
1
1
1
1
1
9
12.
3
1
3
2
2
1
3
2
2
2
21
13.
1
1
1
1
1
0
1
1
1
1
9
14.
0
0
1
0
1
0
0
0
1
0
3
Celkem
22
15
29
23
24
16
26
24
24
25
228
Prŧměr
1,6
1,1
2,1
1,6
1,7
1,1
1,9
1,7
1,7
1,8
1,6
Prŧměrné hodnocení bulteriéra: 22,8 ± 4,1 Prŧměrné bodové hodnocení úkolu: 1,6 ± 0,30
44
Tři bulteriéři pocházeli z vesnice, ostatní z města. Majitelé většinou chovají pouze tohoto domácího mazlíčka. Pouze tři psi ţijí ve společné domácnosti s dalšími zvířaty, ale vycházejí s nimi prŧměrně dobře. Více neţ polovina bulteriérŧ vychází dobře se zvířaty ve venkovním prostředí, ale zbylí čtyři s nimi vychází špatně nebo velmi špatně. Pouze dva bulteriéři jsou zvyklí na souţití s dítětem ve společné domácnosti. U ţádného psa nebyla pozorována agrese vŧči dětem, ať uţ doma nebo venku. Doma si chtějí tito psi s dětmi většinou hrát a venku si jich nevšímají. Více neţ polovina bulteriérŧ si nechá bez problému odebrat misku se ţrádlem. Oproti tomu zbylí čtyři jedinci by radši svého majitele pokousali neţ by jim potravu přenechali. Pouze dva z testovaných bulteriérŧ jiţ kousli někdy ve svém ţivotě člověka. V oblasti výcviku jsou téměř všichni psi kromě jednoho naučení, ţe musí přiběhnout na zavolání. Polovina majitelŧ venčí bulteriéry bez vodítka s košíkem. Další tři je vodí na vodítku a poslední dva jej mají pro okolní bezpečí na vodítku s košíkem. Psi se dobře vyrovnávají s prudkými pohyby, které vadí pouze jednomu jedinci. Pouze tři majitelé netrestají svého psa fyzickými tresty, všichni ostatní ano. Tab. 7: Počet bodŧ, které získali labradorští retrívři (labrad.) od svých majitelŧ.
LABRADORŠTÍ RETRÍVŘI Jméno labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. labrad. Celkem 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 bodŧ v Test testu 1.
0
0
1
1
1
1
1
0
1
1
7
2.
3
3
3
3
3
3
3
3
3
3
30
3.
1
1
1
0
1
0
1
1
1
0
7
4.
5
5
5
3
5
3
5
5
3
3
42
5.
5
5
4
2
5
2
5
5
4
3
40
6.
0
0
0
1
0
1
0
1
1
0
4
7.
4
4
4
2
4
4
4
4
4
4
38
8.
3
3
4
3
3
3
3
4
3
3
32
9. 10. 11.
4 1 1
2 1 1
4 1 0
3 1 1
4 1 1
4 1 1
4 1 1
4 1 1
3 1 1
4 1 0
36 10 8
12.
4
4
3
3
1
1
4
4
4
3
31
13.
1
1
1
1
1
1
1
1
1
1
10
14.
0
0
1
1
1
1
1
1
0
1
7
Celkem
32
30
32
25
31
26
34
35
30
27
302
Prŧměr
2,3
2,1
2,3
1,8
2,2
1,9
2,4
2,5
2,1
1,9
2,2
45
Prŧměrné hodnocení labradorského retrívra: 30,2 ± 3,2 Prŧměrné bodové hodnocení úkolu: 2,2 ± 0,22
Velká část labradorských retrívrŧ pocházela z města a byla zvyklá ţít s dalšími zvířaty ve společné domácnosti bez problému. Kromě dvou psŧ vychází většina labradorŧ s ostatními zvířaty i venku výborně. Čtyři psi byli zvyklí ţít ve společné domácnosti s dítětem a téměř všichni si chtějí s dětmi v domácím prostředí hrát. Venku si labradorští retrívři dětí převáţně nevšímají. Většina psŧ respektuje svého pána a nechá si od něj odebrat potravu. Pouze dva jedinci štěkají a jeden při takové situaci vrčí. Ani jeden z testovaných psŧ ještě nikdy nepokousal člověka. Téměř všichni psi kromě dvou přiběhnou na zavolání. Polovina psŧ je venčena bez vodítka a bez košíku. Zbylí tři jsou zvyklí na vodítko a poslední dva jsou venčení na vodítku s náhubkem. Ani jednomu psovi nevadí prudké pohyby a pouze tři majitelé trestají toto plemeno fyzickými tresty.
8.2.2. Srovnání hodnocení plemen ohledně jejich socializace majiteli Směrodatná odchylka se nepohybuje ve vysokých číslech. Mŧţeme však vidět, ţe nejstabilnější se podle směrodatné odchylky jeví plemeno labradorský retrívr s ± 0,22; poté čivavy s ± 0,25 a na závěr bulteriéři s ± 0,30. Dle prŧměrného počtu bodŧ na psa jsou nejlépe socializovanými psy labradorští retrívři (30,2 bodŧ). Dále se umístily čivavy (23,4) a bulteriéři (22,8). Dle celkového součtu všech bodŧ jsou čivavy před bulteriéry o 6 bodŧ (více viz kapitola 7.2.3. Výklad výsledkŧ testu vnímání psŧ majiteli – Vyhodnocení testu).
8.3.
Dětské znalosti a prekoncepce 8.3.1. Výsledky společné všem dětem
V této části práce jsou umístěny výsledky z předvýzkumu týkající se znalostí a prekoncepcí ohledně psŧ od všech 150 dětí ze čtyř základních škol. Procentuální formou se zaokrouhlením na desetiny jsou zde vyjádřeny a okomentovány odpovědi.
46
Otázka č. 7: Pohladil bys na ulici cizího psa? Na 7. otázku zvolilo odpověď A (ano) 7,3% respondentŧ. Odpověď B (ne) zvolilo 46,0%. Odpověď C (ano, pokud by vypadal čistě a zdravě) zaškrtlo 16,7% dotázaných. Odpověď D (ano, pokud by se tvářil přátelsky) vybralo 13,3% ţákŧ. Poslední odpověď E (jiná odpověď, doplň: …) vybralo 16,7% dotázaných a převaţovala zde odpověď, ţe by se ţáci zeptali majitele psa (13,3%). Další odpovědi byly: - musel bych psa znát - podle své intuice - záleţí na rase - prvně bych dal očichat ruku, pak bych psa pohladil. Otázka č. 8: Z jakých důvodů chovají lidé v České republice psy, k čemu jim slouží? V 8. otázce napsalo 81,3% ţákŧ, ţe lidé chovají psy jako domácí mazlíčky. Další odpovědí byla ochrana člověka nebo majetku s 36,7%. Stejného procenta (36,7) dosáhla odpověď na pomoc lidem. Odpověď k výcviku zvolilo 12,7% a vyuţití psa k lovu 7,3% respondentŧ. Vŧbec na otázku neodpovědělo 4,0% dotázaných. V ostatních odpovědích 13,3% se vyskytly tyto názory: - na sportování (3,3%) - místo dětí (2,7%) - na maso (0,7%). Otázka č. 9: Jak poznáš na psovi, že si chce hrát? Jaký má postoj těla, co dělá? Na otázku č. 9 odpovědělo správně 80,7% dotázaných. Nesprávně odpovědělo 19,3% ţákŧ, z toho se vŧbec nepokusilo odpovědět 8,0% ţákŧ. Mezi nesprávnými výsledky byly zajímavé odpovědi, kdy podle ţákŧ, pes který si chce hrát: - skáče (2,0%) - směje se (1,3%) - štěká (1,3%) - běhá (1,3%) - přikrčí se (0,7%).
Otázka č. 10: Kolika let se dožívá středně velký pes? (správná odpověď: 10-15 let) Na tuto otázku správně odpovědlo 75,3% dotázaných. Nesprávně odpovědělo 24,7% ţákŧ, z toho se vŧbec nepokusilo odpovědět 7,3% ţákŧ. Mezi špatnými 47
odpověďmi děti většinou věk psŧ nadhodnocovaly. 4,0% respondentŧ uvedlo, ţe se středně velký pes doţívá 20 let. 0,7% dotázaných uvedlo 30 let. Otázka č. 11a: Podle obrázku odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaží vyjádřit. (správná odpověď: agrese). Na tuto otázku odpovědělo 97,3% respondentŧ správně. Zbylých 2,7% odpovědělo, ţe pes cenící zuby se směje. Otázka č. 11b: Podle obrázku odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaží vyjádřit. (správná odpověď: strach). Na tuto otázku odpovědělo 51,3% respondentŧ správně. Nesprávně odpovědělo 48,7% ţákŧ, z toho se vŧbec nepokusilo odpovědět 3,3% dotázaných. Ţáci vymysleli tyto odpovědi na obrázek psa, který má sklopené uši a staţený ocas mezi nohama: - klidný (10,0%) - pozorující (5,3%) - přátelský (3,3%) - nudí se (3,3%). Mezi dalšími odpověďmi bylo, ţe pes: chce udělat potřebu, chce si hrát, poslouchá, cítí zvíře, hlídá, přemýšlí,.. (20,7%). Otázka č. 11c: Podle obrázku odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaží vyjádřit. (správná odpověď: chce si hrát). Na tuto otázku odpovědělo 62,0% respondentŧ správně. Špatně odpovědělo 38,0% dotázaných. Nejčastější špatné odpovědi byly tyto: - chce utéct (9,3%) - je smutný (3,3%) - protahuje se (2,0%). Otázka č. 12a: Přiřaď k jednotlivým psům jejich plemeno (správná odpověď: bulteriér). Na otázku 12a správně odpovědělo 91,3% dotázaných. Špatně odpovědělo 8,7%. Mezi špatným pojmenováním bulteriéra byl název: labrador, pitbull, bígl, retrívr. Otázka č. 12b: Přiřaď k jednotlivým psům jejich plemeno. (správná odpověď: čivava). Na otázku 12b správně odpovědělo 98,7% dotázaných. Neodpovědělo 1,3%.
48
Otázka č. 12c: Přiřaď k jednotlivým psům jejich plemeno. (správná odpověď: labradorský retrívr) Na otázku 12c správně odpovědělo 94,7% dotázaných. Špatně odpovědělo 5,3% respondentŧ. Z toho 3,3% si myslelo, ţe na obrázku je bulteriér. Otázka č. 13: Kterého ze psů bys nejraději pohladil? Na otázku č. 13 zvolilo 8,0% ţákŧ, odpověď A (bulteriéra). Dalších 20,0% respondentŧ zvolilo odpověď B (čivavu). Nejvíce dotázaných vybralo odpověď C (labradorského retrívra) s 66,0%. Neodpovědělo 6,0% ţákŧ, kteří tuto odpověď zdŧvodnili tvrzením, ţe by nechtěli pohladit ani jednoho z uvedených psŧ. Otázka č. 13 - proč: Proč by sis vybral k pohlazení tohoto psa? Na otázku č. 13 – proč, byly sledovány odpovědi v závislosti na tom, jakého psa by ţáci pohladili. U labradorských retrívrŧ převaţovalo zdŧvodnění ve formě odpovědi, ţe je přátelský (25,3%), dále, ţe je hodný (6,7%). Čivavy dostaly od ţákŧ, kteří by si je rádi pohladili přízvisko ,,roztomilý“ (18,0%). Ostatní odpovědi se vyskytovali nezávisle na plemeni. Otázka č. 14: Který z uvedených psů je bojové plemeno? V otázce č. 14 odpovědělo správně, ţe bulteriér 88,0% respondentŧ. Špatně vybralo labradorského retrívra 10,7% dotázaných. Čivavu označilo za bojové plemeno 1,3% ţákŧ. Otázka č. 14 - proč: Proč patří mezi bojová plemena? Na otázku č. 14 – proč, byly sledovány odpovědi v závislosti na tom, proč si myslí, ţe patří jimi vybrané plemeno mezi psy bojové. Je zde vysoké procento ţákŧ, kteří nedokázali odpovědět (36,7%). Následně převaţovaly odpovědi: - vypadá tak (11,3%) - zuřivá povaha (6,0%) - stavba těla (13,3%) - byl k tomu vycvičen (5,3%) - ostatní (27,3%).
49
Mezi zajímavé z ostatních odpovědí patřily tyto: podle FCI2, má takový výraz ve tváři, je zlý, má velkou tlamu, vypadá děsivě, mám s nimi osobní zkušenost, snad poznám bojové plemeno. Otázka č. 15: Seřaď psy podle chytrosti, začni od nejchytřejšího. (správná odpověď: labradorský retrívr, bulteriér, čivava) U otázky č. 15 zvolilo správnou odpověď 44,7% ţákŧ. Nejčastější špatná odpověď byla C-B-A (labradorský retrívr-čivava-bulteriér) s 23,3%. Po ní následovala odpověď A-C-B (bulteriér-labradorský retrívr-čivava) s 10,0%. Jiná plemena neţ ta nabízená napsalo 4,7% respondentŧ. Otázka č. 16: Seřaď psy podle toho, o kterém si myslíš, že je nejagresivnější po nejmírumilovnějšího. Začni agresivním. (správná odpověď: bulteriér, čivava, labradorský retrívr) U otázky č. 16 zvolilo správnou odpověď 38,7% ţákŧ. Nejčastější špatná odpověď byla A-C-B (bulteriér-labradorský retrívr-čivava) s 32,7%. Po ní následovala odpověď B-A-C (čivava-bulteriér-labradorský retrívr) s 12,0%. Jiná plemena neţ ta nabízená napsalo 4,0% respondentŧ. Otázka č. 17: Který z uvedených psů je největší? (správná odpověď: labradorský retrívr) V otázce č. 17 odpovědělo správně 96,0% respondentŧ. Špatně vybralo bulteriéra 4,0% dotázaných. Otázka č. 18: Který z uvedených psů je nejmenší? (správná odpověď: čivava) V otázce č. 18 odpovědělo správně 96,7% respondentŧ. Špatně vybralo bulteriéra 3,3% dotázaných. Otázka č. 19: Do prázdného místa v tabulce doplň správný název orgánu na obrázku. V otázce č. 19 se podařilo správně odpovědět 78,0% ţákŧ. Celkem 8,0% respondentŧ umístilo odpověď opačně a zaměnilo tak játra za plíce.
2
podle FCI – na této odpovědi je pozoruhodné, že žák věděl o existenci Mezinárodní kynologické
federace.
50
Otázka č. 20: Zařaď psa domácího do systematické klasifikace. V
otázce
č.
20
vybralo
správnou
odpověď
89,3%
respondentŧ.
Nejproblematičtější bylo pro ţáky zařadit psa domácího do řádu. Celkem 4,0% jej zařadila mezi chudozubé a 1,3 ţákŧ mezi kočkovité. Otázka č. 21: Kdo je nejbližší žijící příbuzný psa domácího? (správná odpověď: vlk) V otázce č. 21 správnou odpověď zvolilo 88,7% ţákŧ. Špatně vybralo lišku 7,3%. Hyenu a šakala vybrali respondenti po 2,0%. Otázka č. 22: Kolik má pes domácí prstů na jedné přední končetině? U otázky č. 22 zvolilo správnou odpověď, ţe pes má na přední končetině 5 prstŧ pouhých 47,3% respondentŧ. Špatně odpovědělo 52,7%. Otázka č. 23: Kolik má pes domácí prstů na jedné zadní končetině? U otázky č. 23 zvolilo správnou odpověď, ţe pes má na zadní končetině 4 prsty 69,3% respondentŧ. Špatně odpovědělo 30,7%. Otázka č. 24: Jaký smysl má pes nejvyvinutější? U otázky č. 24 zvolilo správnou odpověď, ţe pes má nejvyvinutější ze všech smyslŧ čich 80,0% dotázaných. Nejčastější špatnou odpovědí byl sluch (17,3%). Otázka č. 25: Zkus napsat alespoň 5 dalších plemen psů. U otázky č. 25 dokázalo napsat 5 plemen psŧ 66,0% ţákŧ. Celkem 16,7 respondentŧ si vzpomnělo na 4 plemena psŧ. Dále uvedlo 3 plemena 9,3 dotázaných. Jen 2 nebo 1 plemeno uvedlo 2,7% ţákŧ. Největší chybu děti dělaly v tom, ţe psaly nesprávné názvy plemen. Např.: vlčák, voříšek, bordel kolie, jezevec. Otázka č. 26: Nakresli psa a popiš jeho vnější části těla s využitím VŠECH těchto slov. Tato otázka byla pro děti nejproblematičtější. K přehlednějšímu vyhodnocení dat jsem rozdělila děti do skupin, podle toho, kolik slov dokázali k popisu psa pouţít. V 5. skupině jsou ţáci, kteří pouţili všech 10 – 8 slov (26,0%). Ve 4. skupině jsou respondenti, kteří dokázali pouţít 7 – 6 slov (45,3%). Ve 3. skupině jsou odpovídající, kteří vyuţili k popisu psa 5 – 4 slov (11,3%). Ve 2. skupině jsou děti, které pouţili pouze 3 – 2 slova (1,3%). V 1. skupině jsou děti, kterým se podařilo pouţít jedno slovo nebo se tento úkol vŧbec 51
nepokusily vyřešit (16,0%). Největší problém měli ţáci s pojmem hrudní a pánevní končetina, který nedokázalo do obrázku vlastnoručně nakresleného psa správně znázornit 66,0% dotázaných. Dále následoval pojem kohoutek s 61,3% a morda s 56,0%. Podrobnější výsledky s grafy viz příloha 2.
8.3.2. Výsledky významných
rozdílů dle demografických
poloţek Tyto výsledky jsou rozděleny v závislosti na demografické ukazatele podle: 1) pohlaví 2) třídy 3) bydliště 4) zda mají psa 5) zda mají jiného domácího mazlíčka 6) jestli mají rádi zvířata 7) jestli mají rádi psy 8) jestli vyhledávají kontakt se psy Všechny otázky z testu ke zjištění dětských znalostí a prekoncepcí byly vyhodnoceny v rámci výše zmíněných demografických poloţek. V níţe uvedených grafech jsou znázorněny jen statisticky významné rozdíly podle výpočtu chí kvadrátu (test dobré shody). 1) Demografické rozdělení dle pohlaví respondentů Je rozdělení respondentŧ na dívky a chlapce. Dívek bylo 65 a chlapcŧ 85.
52
Graf 1: Vnímání psích emocí podle pohlaví respondentů. U otázky č. 11c - ,,Jakou emoci se snaţí vyjádřit pes na obrázku“ (správná odpověď: chce si hrát) byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 6,83; p < 0,01), kdy větší frekvence správných odpovědí byla zjištěna u dívek (73,9%) v porovnání s chlapci (52,9%). Špatně odpovědělo 26,1% dívek a 47,1% chlapcŧ.
Graf 2: Schopnost rozpoznat rasu psa (bulteriér) podle pohlaví respondentů. U otázky č. 12a - ,,Poznej rasu psa na obrázku“ (správná odpověď: bulteriér) byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 7,36; p = 0,0067), kdy byla zjištěna větší frekvence správných odpovědí u dívek (98,5%) v porovnání s chlapci (85,9%). Špatně odpovědělo 1,5% dívek a 14,1% chlapcŧ. 53
Graf 3: Schopnost rozpoznat rasu psa (labradorský retrívr) podle pohlaví respondentů. U otázky č. 12c - ,,Poznej rasu psa na obrázku“ (správná odpověď: labradorský retrívr) byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 4,05; p = 0,0442), kdy byla zjištěna větší frekvence správných odpovědí u dívek (98,5%) v porovnání s chlapci (90,6%). Špatně odpovědělo 1,5% dívek a 9,4% chlapcŧ.
Graf 4: Vnímání agresivity plemen podle pohlaví respondentů. U otázky č. 16 - ,,Seřaď psy podle toho, o kterém si myslíš, ţe je nejagresivnější po nejmírumilovnějšího“ (správná odpověď: bulteriér – čivava – zlatý retrívr) byl 54
zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 13,89; p = 0,0010), kdy byla zjištěna častější frekvence správných odpovědí u děvčat (55,4%) oproti chlapcŧm (25,9%). Nejčastější nesprávnou odpovědí bylo toto pořadí: ,,bulteriér – zlatý retrívr – čivava“, kterou označilo 21,5% dívek a 41,2% chlapcŧ. Ostatní odpovědi zahrnovaly 23,1% dívek a 32,9% chlapcŧ. 2) Demografické rozdělení dle věku respondentů Je rozdělení respondentŧ na ţáky 6. (81 ţákŧ) a 9. (69 ţákŧ) třídy.
Graf 5: Náklonnost k různým plemenům podle věku respondentů. U otázky č. 13 - ,,Kterého ze psŧ bys nejraději pohladil“ bylo nejčastější odpovědí u obou skupin labradorský retrívr (65,4% ţákŧ 6. tříd a 66,7% ţákŧ 9. tříd). Významný statistický rozdíl byl zjištěn u odpovědi ,,čivava“ (χ2 = 7,32; p < 0,01), kdy byla zjištěna vyšší frekvence výskytu u ţákŧ 6. tříd (27,2%) v porovnání s ţáky 9. tříd (11,6%). Další významný statistický rozdíl byl zjištěn u odpovědi bulteriér (χ2 = 5,64; p < 0,05), kterého by pohladilo 2,5% ţákŧ 6. tříd a 14,5% ţákŧ 9. tříd. Zbylých 4,9% ţákŧ 6. tříd a 7,2% ţákŧ 9. tříd neodpovědělo.
55
Graf 6: Vědomostí o psech podle věku respondentů. U otázky č. 22 - ,,Kolik má pes domácí prstŧ na jedné přední končetině“ byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 7,49; p = 0,0062), kdy větší frekvence správných odpovědí byla zaznamenána u ţákŧ 9. tříd (59,4%) oproti ţákŧm 6. tříd (37,0%). Špatně odpovědělo 63,0% ţákŧ 6. tříd a 40,6% ţákŧ 9. tříd. U ţákŧ 6. tříd převaţovala špatná odpověď, kdeţto u ţákŧ 9. tříd převaţovala správná odpověď.
Graf 7: Znalosti psích plemen podle věku respondentů. U otázky č. 25 - ,,Zkus napsat alespoň 5 dalších plemen psŧ“ byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 7,49; p = 0,0062), kdy byla zaznamenána vyšší 56
frekvence správných odpovědí u ţákŧ 9. tříd (79,7%) oproti ţákŧm 6. tříd (54,3%). Špatně odpovědělo 45,7% ţákŧ 6. tříd a 20,3% ţákŧ 9. tříd. 3) Demografické rozdělení dle bydliště respondentů Je rozdělení respondentŧ na děti z města (78 ţákŧ) a děti z vesnice (72 ţákŧ).
Graf 8: Důvěra k různým plemenům podle bydliště respondentů. U otázky č. 7 - ,,Pohladil bys na ulici cizího psa“ zvolilo odpověď A (ano) 7,7% městských a 6,9% vesnických ţákŧ. Významný statistický rozdíl byl zaznamenán u odpovědi B (ne) (χ2 = 8,49; p < 0,01), kdy byla zaznamenána vyšší frekvence takové odpovědi u vesnických ţákŧ (58,3%) v porovnání s městskými ţáky (34,6%). Další statisticky významný rozdíl byl zaznamenán u odpovědi C (ano, pokud by vypadal čistě a
zdravě)
(χ2
=
6,92;
p
<
0,01),
kdy
byla
větší
frekvence
výskytu
u městských dětí (24,4%) oproti vesnickým (8,3%). Odpověď D (ano, pokud by se tvářil přátelsky) zvolilo 15,3% městských a 11,2% vesnických dětí. Odpověď E (ostatní) zvolilo 18,0% městských a 15,3% vesnických dětí, kdy převaţovala odpověď, ţe by se ţáci zeptali majitele psa.
57
Graf 9: Schopnost poznat rasu psa (labradorský retrívr) podle bydliště respondentů. U otázky č. 12c - ,,Poznej rasu psa na obrázku“ (správná odpověď: labradorský retrívr) byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 5,22; p = 0,0223), kdy vyšší frekvence výskytu správné odpovědi byla registrována u vesnických dětí (98,6%) oproti městským
dětem
(89,7%).
Špatně
odpovědělo
10,3%
městských
a
1,4%
vesnických ţákŧ.
Graf 10: Znalosti psích plemen podle bydliště respondentů. U otázky č. 25 - ,,Zkus napsat alespoň 5 dalších plemen psŧ“ byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 11,65; p = 0,0006), kdy byla registrována vyšší 58
frekvence správných odpovědí u vesnických dětí (79,2%) oproti městským (53,9%). Špatně odpovědělo 46,1% městských a 20,8% vesnických dětí. 4) Demografické rozdělení zda ţáci mají psa Je rozdělení respondentŧ na chovatele (86 ţákŧ) a nechovatele (64 ţákŧ) psŧ.
Graf 11: Vědomosti podle toho zda ţáci mají psa. U otázky č. 24 - ,,Jaký smysl má pes nejvyvinutější“ (správná odpověď: čich) byl počet chovatelŧ, kteří správně odpovídali 72,1%, počet nechovatelŧ byl 90,3%. Zjištěný rozdíl byl statisticky významný (χ2 = 7,41; p < 0,01). Nejčastější nesprávnou odpovědí byl sluch, který označilo 25,6% chovatelŧ a 9,7% nechovatelŧ, tento rozdíl byl také statisticky významný (χ2 = 5,94; p < 0,05). 5) Demografické rozdělení zda ţáci mají jiného domácího mazlíčka Je rozdělení respondentŧ na chovatele (89 ţákŧ) a nechovatele (61 ţákŧ) jiných zvířat neţ psŧ. V závislosti na této demografické poloţce nebyl zjištěn ţádný statisticky významný rozdíl u ţádné z testovacích otázek. 6) Demografické rozdělení jestli ţáci mají rádi zvířata Dle tohoto kritéria nebylo moţné změřit statisticky významné rozdíly, protoţe ţákŧ, kteří mají rádi zvířata, bylo mnohokrát více (146) neţ těch, kteří je rádi nemají (4). 59
7) Demografické rozdělení jestli ţáci mají rádi psy V této otázce stejně jako v předchozí nemohly být zjištěny statisticky významné rozdíly, protoţe ţákŧ, kteří mají rádi psy, bylo mnohokrát více (144) neţ těch, kteří je rádi nemají (6). 8) Demografické rozdělení jestli ţáci vyhledávají kontakt se psy Je rozdělení respondentŧ na ţáky, kteří vyhledávají (81 ţákŧ) a kteří nevyhledávají (69 ţákŧ) kontakt se psy. Mají tedy o psy zájem či nikoliv.
Graf 12: Důvěra k různým psím plemenům podle toho, zda ţáci vyhledávají kontakt se psy. U otázky č. 7 - ,,Pohladil bys na ulici cizího psa“ zvolilo odpověď A (ano) 11,1% vyhledávajících a 2,9% nevyhledávajících kontakt se psy. Významný statistický rozdíl byl zaznamenán u odpovědi B (ne) (χ2 = 19,00; p < 0,001), kdy byla zaznamenána vyšší frekvence této odpovědi u ţákŧ nevyhledávajících kontakt se psy (65,2%) oproti těm ţákŧm, kteří kontakt se psy vyhledávají (29,6%). Další odpověď C (ano, pokud by vypadal čistě a zdravě) zvolilo 18,5% vyhledávajících a 14,5% nevyhledávajících. Statisticky významný rozdíl byl zaznamenán u odpovědi D (ano, pokud by se tvářil přátelsky) (χ2 = 8,93; p < 0,01), kdy byla shledána vyšší frekvence u dětí, kteří vyhledávají kontakt se psy (21,0%) oproti dětem, které tento kontakt nevyhledávají (4,4%). Odpověď E (ostatní) zvolilo 19,8% vyhledávajících
60
a 13,0% nevyhledávajících dětí, kdy převaţovala odpověď, ţe by se ţáci zeptali majitele psa.
Graf 13: Vnímání psích emocí podle toho, zda ţáci vyhledávají kontakt se psy. U otázky č. 11b - ,,Jakou emoci se snaţí vyjádřit pes na obrázku“ (správná odpověď: smutek) byl zaznamenán významný statistický rozdíl (χ2 = 5,91; p = 0,0150), kdy byla zaznamenána vyšší frekvence správných odpovědí u ţákŧ vyhledávajících kontakt se psy (60,5%) v porovnání s ţáky, kteří tento kontakt nevyhledávají (40,6%). Špatně odpovědělo 39,5% vyhledávajících a 59,4% nevyhledávajících.
61
9. Didaktická část V první části je navrhnuta modelová hodina, která se na základě předchozího testu (7.3.2. Test pro zjištění dětských znalostí a prekoncepcí ohledně psŧ) pokusila odstranit zjištěné dětské prekoncepce ze čtyř základních škol pomocí modelové hodiny. V další části jsou zahrnuty výsledky modelové hodiny, která byla aplikována na děti 6. třídy (14 ţákŧ) základní školy Tyršova v Kuřimi v porovnání s předchozími čtyřmi školami. V poslední části je upravený test pro další majitelé rŧzných plemen psŧ, aby si mohli otestovat míru socializace svého domácího mazlíčka.
9.1.
Modelová hodina
Modelová hodina s názvem ,,pes domácí“ měla časovou dotaci 45 minut. Pro tento účel jsem vytvořila powerpointovou prezentaci, která je zájemcŧm k dispozici volně ke staţení na stránkách www.is.muni.cz. v archivu závěrečných prací. Výuka nezávislé třídy v Kuřimi probíhala v přírodopisné učebně za pomoci promítání zmíněné powerpointové prezentace s obrázky pro větší názornost přes dataprojektor.
Ukázka powerpointová prezentace: PES DOMÁCÍ Systematická klasifikace psa domácího: říše - ţivočichové třída - savci řád - šelmy čeleď - psovití Společným předkem všech psŧ je vlk. Pes byl dříve divokým zvířetem, teprve časem se nechal ochočit a je nejstarším zdomácnělým zvířetem. Naši předkové jej ochočili jiţ v pravěku. S rozvojem trvale umístěných lidských obydlí se psi k těmto sídlŧm začali stahovat kvŧli potravě ve formě odpadkŧ. Lidé to 62
ocenili a později si také uvědomili, ţe mohou psa vyuţít k hlídání (PROCHÁZKA, 1994). JAK DLOUHO S NÁMI PSI ŢIJÍ? Záleţí na velikosti psa. Většinou platí, ţe čím menší pes, tím delšího věku se doţije. Malí psi se doţívají zhruba 15 let. Samozřejmě nejsou výjimkou ani 17 letí psí dŧchodci. Př.: čivava. Střední psi se doţívají něco mezi 10 - 15 lety. Př.: foxteriér. Velcí psi ţijí většinou maximálně 9 let. Př.: německá doga (ROČKOVÁ, 2010).
(FOTO AUTORKA)
(převzato z:ANONYM, www.hafici.cz)
(převzato z: VIBORG, www.wikipedia.cz) JAKÉ JSOU FUNKCE PSA? Hlídací – nejstarší funkce, nyní hlídá domovy, ve vězení pozemky, u policie, na letišti se vyuţívají jejich čichové schopnosti. Záchranářská – vyhledávání lidí zavalených v lavině nebo v sutinách domŧ po zemětřesení, vyhledávání v nepřístupných terénech, vyhledávání lidských ostatkŧ po haváriích, hledání utonulých. Asistenční – pomáhá nevidomým nebo tělesně postiţeným lidem, sbírá věci, upozorňuje na zvuk, u epileptikŧ dokáţou vycítit blíţící se záchvat. Lovící – přinášení kořisti, zakusování, stopování, norování.
63
Léčebná – pes má blahodárný vliv na psychiku člověka. Starým lidem dělá věrného společníka, dětem pravého kamaráda. Psi se vyuţívají při rŧzných terapiích a na vyhledávání nemocí, kdy se vyuţívá psího čichu (PROCHÁZKA, 1994).
(převzato z: ANONYM, www.kockapes.cz)
(převzato z: NĚMEČEK, www.mkuh.cz)
JEDÍ LIDÉ PSY? Jako pochoutka platí psí maso především v asijských zemích – Thajsko, Japonsko, Čína, Vietnam; někdy se psí maso jí i v severských zemích, kde se vyuţívají k tahání. U nás je jedí zejména Romové, Vietnamci, někteří lidé na venkově. Není zákonem zakázáno jíst psy. Ale nesmí se prodávat v obchodě. Povídačky o přidávání psího masa do jídla zákazníkŧm je nesmysl (KOČIČKOVÁ, 2004). VNĚJŠÍ STAVBA TĚLA PSA Pes má na přední končetině 5 prstŧ, kdy pátý prst je paspárek, zakrnělý prst. Na zadní končetině má 4 prsty a nemá je zataţitelné jako třeba kočka.
64
(FOTO AUTORKA) PSÍ SMYSLY Čich – nejvyvinutější ze všech smyslŧ, proto se psi uţívají k hledání drog a výbušnin. Sluch – má 2x – 3x lepší neţ člověk, slyší toho tedy více neţ my, coţ je někdy na škodu (ohňostroje). Zrak – opět vidí nesrovnatelně lépe neţ člověk a má větší zorné pole. Pes vidí pohyb aţ na 1 kilometr daleko, avšak nepříliš dobře rozlišuje detaily. Chuť – vnímá stejně jako člověk čtyři chutě, ale méně intenzivně, více vyuţívá čich. Hmat – myslí se tím celý povrch těla psa, nejcitlivější je pes tam, kde má málo chlupŧ a tenkou kŧţi, hmat jako člověk k poznávání okolí pes nepouţívá (PROCHÁZKA, 1994).
65
VNITŘNÍ STAVBA TĚLA PSA
(VALICA, www.hakkicanecorso.estranky.cz) JAKOU EMOCI PES VYJADŘUJE? Všechny níţe zobrazené obrázky a komentáře ohledně řeči těla psŧ jsou převzaty z knihy Davis (2008).
Agrese – tímto výrazem ukazuje pes svoji výzbroj (zuby).
Znepokojený – zívání a olizování tlamy je jedním z prvních příznakŧ, ţe situace psa znepokojuje.
66
Hravost – pokrčené přední tlapky, vystrčený zadek vzhŧru, vrtění ocasem.
Bojí se – sklopené uši, staţený ocas mezi nohama, shrbené tělo.
Agrese ze strachu – Toto je výraz strachu a obranné agrese. Uši vzadu, tlama široce otevřená, aby byly vidět zuby. Oči jsou upřené na protivníka, aby pes mohl v případě potřeby opětovat útok.
Podřazenost – pes leţící na zádech, ukazující svoje slabiny jako dŧkaz toho, ţe přijímá svoje niţší postavení.
Ţebrání nebo domáhání se pozornosti – velké mnoţství psŧ se naučí zvedáním tlapy nebo škrabáním prosit člověka, aby se mu věnoval nebo mu dal potravu.
Vylekaný – uši a ocas jsou schované, tělo je připraveno k rychlému útěku. 67
POVAHA PSŦ Kaţdý pes se chová tak, k čemu byl vyšlechtěn a jak byl vychován. Proto je běţné, ţe špicové jsou uštěkaní psi, labradoři klidní a bulteriéři útoční. Někdy se povaha psŧ váţe i k jejich velikosti, malá plemena se o sebe víc bojí a jsou proto více uštěkaná. Bojová plemena – jsou to psi, kteří byli dříve vyuţíváni k boji, a tudíţ mají větší sklony k agresivitě a útoku (PROCHÁZKA, 1994). rotvajler
bulteriér
(převzato z: CARONNA, www.wikipedia.cz)
(převzato z: ANONYM, www.celysvet.cz)
dobrman
(převzato z: STONDA, www.wikipedia.cz)
KTEŘÍ JSOU AGRESIVNÍ PSI? Jakýkoliv pes mŧţe být zlý, pokud je špatný chovatel a podněcuje v něm agresi. Z toho vyplývá, ţe mŧţe být zlé kaţdé plemeno! Ve statistikách psŧ, kteří nejčastěji napadají člověka, to jsou: - kříţenci - německý ovčák - jezevčíci - bojoví psi Nejčastěji psi napadají děti! Proto nikdy nehladíme na ulici cizího psa (KALENSKÁ, 2001).
68
9.2.
Výsledky modelové hodiny v porovnání s dětmi čtyř základních škol
V této části práce jsou zobrazeny výsledky dětí z nezávislé školy v Kuřimi po aplikaci modelové hodiny, kdy je komentován rozdíl oproti 150 dětem ze čtyř základních škol. Byl sledován procentuální nárŧst správných odpovědí. Otázka č. 7: Pohladil bys na ulici cizího psa? Na 7. otázku nezvolil odpověď A (ano) ţádný respondent. Odpověď B (ne) zvolilo 42,9%. Odpověď C (ano, pokud by vypadal čistě a zdravě) zaškrtlo 7,1% dotázaných. Odpověď D (ano, pokud by se tvářil přátelsky) vybralo 14,3% ţákŧ. Poslední odpověď E (jiná odpověď, doplň: …) vybralo 35,7% dotázaných, kdy by se všichni nejpve zeptali majitele, zda mohou psa pohladit. Zde vidíme pozitivní pokles u odpovědi A – o 7,3% a u odpovědi C – o 9,5%. Naopak vzrostla odpověď E – o 19,0%. Zlepšení je zde značné. Otázka č. 8: Z jakých důvodů chovají lidé v České republice psy? V 8. otázce byla odstraněna prekoncepce: v České republice se chovají psi na maso. Kaţdé dítě dokázalo napsat alespoň dva dŧvody, proč mají lidé psy, coţ je opět obrat pozitivním směrem, protoţe bez modelové hodiny nedokázalo 4,0% ţákŧ na tuto otázku odpovědět vŧbec. Otázka č. 9: Jak poznáš na psovi, že si chce hrát? Jaký má postoj těla, co dělá? Na otázku č. 9 odpovědělo správně 100% dotázaných. Děti podobnou otázku správně vyřešily i u 12c, kdy je četnost správných odpovědí také 100%, coţ značí, ţe prekoncepce byly hromadně odstraněny nárŧstem správných odpovědí o 19,3%. Otázka č. 10: Kolika let se dožívá středně velký pes? (správná odpověď: 10-15) Na tuto otázku správně odpovědlo 85,7% dotázaných. Nesprávně odpovědělo 14,3% ţákŧ. Zde se četnost správných odpovědí zvýšila o 10,4%. Otázka č. 11a: Podle obrázku odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaží vyjádřit. (správná odpověď: agrese) Na tuto otázku odpovědělo 100% respondentŧ správně. Četnost správných odpovědí se zvýšila o 2,7% a tím byla odstraněna prekoncepce: pes se při cenění zubŧ směje.
69
Otázka č. 11b: Podle obrázku odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaží vyjádřit. (správná odpověď: strach) Na tuto otázku odpovědělo 78,6% respondentŧ správně. Nesprávně odpovědělo 21,4% ţákŧ v domnění, ţe pes stojí. Četnost správných odpovědí narostla o více jak 29,9%. Otázka č. 11c: Podle obrázku odhadni, co pes cítí, jakou emoci se snaží vyjádřit. (správná odpověď: chce si hrát) Na tuto otázku odpovědělo 100% respondentŧ správně. Nárŧst správných odpovědí je značný a to o 38,0%. Úspěšně zde byly odstraněny mylné představy ţákŧ, ţe pes s takovým postojem těla chce utéct nebo je smutný. Otázka č. 12a: Přiřaď k jednotlivým psům jejich plemeno. (správná odpověď: bulteriér) Na otázku 12a správně odpovědělo 100% dotázaných. Četnost správných odpovědí vzrostla o 8,7%. Otázka č. 12b: Přiřaď k jednotlivým psům jejich plemeno. (správná odpověď: čivava) Na otázku 12b správně odpovědělo 100% dotázaných. Bylo odstraněno 1,3% špatných odpovědí. Otázka č. 12c: Přiřaď k jednotlivým psům jejich plemeno. (správná odpověď: labradorský retrívr) Na otázku 12c správně odpovědělo 100% dotázaných. Četnost správných odpovědí vzrostla o 5,3%. Otázka č. 13: Kterého ze psů bys nejraději pohladil? Na otázku č. 13 nezvolil nikdo z ţákŧ, odpověď A (bulteriéra). Odpověď B (čivavu) zvolilo 14,3%. Labradorského retrívra by si rádo pohladilo 85,7% ţákŧ, tím stoupl jeho výběr o 19,7%. Otázka č. 13 - proč: Proč by sis vybral k pohlazení tohoto psa? Na otázku č. 13 – proč, byly sledovány odpovědi v závislosti na tom, jakého psa by ţáci pohladili. U labradorských retrívrŧ bylo 100% zdŧvodnění ve formě odpovědi, ţe je hodný. Čivavy by ţáci rádi pohladili, protoţe si myslí, ţe jsou roztomilé. Představa, ţe čivava je roztomilá klesla o 3,7%. 70
Otázka č. 14: Který z uvedených psů je bojové plemeno? V otázce č. 14 odpovědělo správně bulteriér 100% respondentŧ. Četnost správných odpovědí stoupla o 12,0%. Otázka č. 14 - proč: Proč patří mezi bojová plemena? Na otázku č. 14 – proč, byly sledovány odpovědi v závislosti na tom, proč si myslí, ţe patří jimi vybrané plemeno mezi psy bojové. Vysoké procento ţákŧ (36,7), kteří nedokázali odpovědět bylo odstraněno. Správně odpovědělo 50,0% ţákŧ, kdy zbylých 35,7% ţákŧ si myslí, ţe jsou tito psi zařazeni mezi bojová plemena kvŧli své stavbě těla a 14,3% kvŧli tomu, ţe jsou k boji cvičeni. Nárŧst správných odpovědí je značný, protoţe předtím měla správná odpověď četnost 2,0%. Otázka č. 15: Seřaď psy podle chytrosti, začni od nejchytřejšího. (správná odpověď: labradorský retrívr, bulteriér, čivava) U otázky č. 15 zvolilo správnou odpověď 57,1% ţákŧ. U zbylých 42,9% zŧstala nejčastější špatná odpověď C-B-A (labradorský retrívr-čivava-bulteriér). Nárŧst správných odpovědí byl o 12,5%. Otázka č. 16: Seřaď psy podle toho, o kterém si myslíš, že je nejagresivnější po nejmírumilovnějšího. Začni agresivním. (správná odpověď: bulteriér, čivava, labradorský retrívr) U otázky č. 16 zvolilo správnou odpověď 42,9% ţákŧ. Nejčastější špatná odpověď byla opět A-C-B (bulteriér-labradorský retrívr-čivava) s 42,9%. Po ní následovala odpověď B-A-C (čivava-bulteriér-labradorský retrívr) s 14,2%. Četnost správných odpovědí stoupla o 4,2%. Otázka č. 17: Který z uvedených psů je největší? (správná odpověď: labradorský retrívr) V otázce č. 17 odpovědělo správně 100% respondentŧ. Výskyt správných odpovědí stoupl o 4,0%. Otázka č. 18: Který z uvedených psů je nejmenší? (správná odpověď: čivava) V otázce č. 18 odpovědělo správně 100% respondentŧ. Výskyt správných odpovědí stoupl o 3,3%.
71
Otázka č. 19: Do prázdného místa v tabulce doplň správný název orgánu na obrázku. V otázce č. 19 se podařilo správně odpovědět 57,1% dotázaných. Špatnou odpověď vybralo 42,9% z nich s tím, ţe otočili umístění plic a jater. Zde je jediný velký pokles správných odpovědí, a to o 20,9%. Pokles je zřejmě zpŧsoben zrcadlovým otočením obrázku. V rámci powerpointové prezentace se pes díval doleva a v testu dětských znalostí a prekoncepcí o psech se díval doprava, čímţ se otočilo pořadí vnitřních orgánŧ a děti zřejmě nedokázaly namemorovanou znalost pouţít v praxi a pracovat s ní. Otázka č. 20: Zařaď psa domácího do systematické klasifikace. V otázce č. 20 vybralo správnou odpověď 92,9% respondentŧ. Nejčastější špatnou odpovědí zŧstalo zařazení psa mezi chudozubé (7,1%). Nárŧst správných odpovědí byl o 3,5%. Otázka č. 21: Kdo je nejbližší žijící příbuzný psa domácího? (správná odp.: vlk) V otázce č. 21 správnou odpověď zvolilo 100% ţákŧ. Správné odpovědi tím vzrostly o 11,3%. Otázka č. 22: Kolik má pes domácí prstů na jedné přední končetině? U otázky č. 22 zvolilo správnou odpověď, ţe pes má na přední končetině pět prstŧ 71,4% respondentŧ. Špatně odpovědělo 28,6%. Zde vzrostly správné odpovědi o 24,1%. Otázka č. 23: Kolik má pes domácí prstů na jedné zadní končetině? U otázky č. 23 zvolilo správnou odpověď, ţe pes má na zadní končetině čtyři prsty 71,4% respondentŧ. Špatně odpovědělo 28,6%. Četnost správných odpovědí byla vyšší o 2,1%. Otázka č. 24: Jaký smysl má pes nejvyvinutější? U otázky č. 24 zvolilo správnou odpověď, ţe pes má nejvyvinutější ze všech smyslŧ čich 78,6% dotázaných. Nejčastější špatnou odpovědí byl opět sluch (21,4%). Drobný pokles správných odpovědí o 1,4% není statisticky významný. Otázka č. 25: Zkus napsat alespoň 5 dalších plemen psů. U otázky č. 25 dokázalo napsat 5 plemen psŧ 100% ţákŧ. Četnost správných odpovědí stoupla o 34,0%. 72
Otázka č. 26: Nakresli psa a popiš jeho vnější části těla s využitím VŠECH těchto slov. Vyuţití skupin dle mnoţství správně pouţitých slov, viz kapitola 8.3.1. Výsledky společné všem dětem. V této otázce jsem pro vyhodnocení potřebovala jen 5. (8-10 správně pouţitých slov) a 4. skupinu (6-7 správně pouţitých slov), protoţe zde byl značný nárŧst správných odpovědí oproti prvnímu testování. V 5. skupině bylo 78,6% odpovědí ţákŧ. Ve 4. skupině bylo zbylých 21,4% odpovědí. Nárŧst správných odpovědí u této otázky je zřejmý, v 5. skupině o 52,6%. Chybu dělaly děti ve stejných problematických pojmech – morda, kohoutek, hrudní končetina, pánevní končetina.
9.3.
Test vnímání socializace psů pro další chovatele
1. Jak váš pes snáší ostatní domácí zvířata? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně e) velmi špatně f) nemám další zvíře 2. Jak váš pes snáší ostatní zvířata venku? a) výborně b) velmi dobře c) dobře d) špatně e) velmi špatně 3. Jak se pes chová v přítomnosti cizího dítěte doma? a) chce si hrát b) je nervózní c) schovává se d) vrčí 4. Jak se pes chová v přítomnosti cizího dítěte venku? a) chce si hrát 73
b) je nervózní c) nevšímá si ho d) vrčí 5. Jak váš pes reaguje, pokud mu seberete ţrádlo? a) vrčí b) vrčí, dokáţe i kousnout c) štěká d) nedělá nic 6. Uţ se někdy stalo, ţe by vás nebo jiného dalšího člověka tento pes kousnul? ANO – NE
Tab.8: Bodování testu
číslo otázky
zvolená odpověď
1. 2. 3. 4. 5. 6.
a 5 5 4 4 2 -
otázky s jednou moţnou odpovědí b c d e 4 3 2 1 4 3 2 1 3 2 1 2 3 1 1 3 4 -
f 3 -
dichotomická otázka ANO NE 0 1
Zdŧvodnění formulace otázek bylo provedeno před zařazením tohoto testu do didaktické části práce v kapitole 7.2.3. Výklad výsledkŧ testu vnímání psŧ majiteli. Vyhodnocení testu: Výsledek 23 – 19 bodŧ: Psi s tímto počtem bodŧ jsou velmi dobře socializovaní, nemají problém s dětmi ani se zvířaty. Dostalo se jim dobré výchovy nebo výcviku. Výsledek 18 – 14 bodŧ: Tito psi jsou méně socializovaní, nemají rádi nové situace, změny. Výsledek je dán nedostatečnou nebo slabou výchovou. Výsledek 13 – 9 bodŧ: Tito psi jsou naprosto nevhodní do společnosti. Bez známky socializace a výcviku. Takového psa je nejlepší neprovokovat. 74
10. Diskuze V této části práce stejně jako v metodice je hodnocena problematika jednotlivých etap výzkumu po jejich částech. V první etapě byla testována jedna část psí inteligence - osobnost s ohledem na poslušnost třiceti psŧ tří plemen po deseti jedincích. Byla to plemena s výraznými charakterovými vlastnostmi, která byla zvolena pro lepší demonstrativnost rozdílŧ mezi nimi. Tento výzkum je v oblastech závěrečných prací ojedinělý. Jedinou dostupnou literaturu představuje COREN (2006) s kterým byly výsledky porovnány. V tomto výzkumu byl pouţit test osobnosti s ohledem na poslušnost (OPT), který jsem prováděla osobně s kaţdým z testovaných psŧ. Coren vydal své výsledky ohledně poslušnosti psŧ na základě sloţitého dotazníku, který rozeslal 208 odborníkŧm, kteří se uplatňují jako rozhodčí v soutěţích poslušnosti pro psy v Severní Americe. Otázky měl zaměřené na hodnocení jednotlivých částí psí inteligence rŧzných plemen a v neposlední řadě chtěl znát názor rozhodčích, která plemena by vyzdvihli jako nejinteligentnější a která jako nejméně nadaná. Na základě těchto dotazníkŧ a podrobné analýzy svoje výsledky Coren publikoval. V závislosti na jeho sestaveném pořadí jednotlivých plemen mohu prohlásit výsledky této diplomové práce za obdobné a potvrzující jeho výsledky. Jako nejnadanější psi pro ochotu pracovat s člověkem a plnit jeho povely byl v této práci vyhodnocen labradorský retrívr. S bodovým odstupem následoval bulteriér a za ním v těsném závěsu čivavy. Corenovo pořadí zmíněných psŧ je labradorský retrívr (7.), bulteriér (66.) a čivava (67.) z celkového počtu 140 plemen rozdělených do 79. úrovní (více viz příloha č. 5.). Stejně jako Coren jsem se přesvědčila, ţe mohou existovat jedinci, kteří vysoko převyšují ostatní jedince svého plemene a naopak. Testy dokázaly, ţe nejlepších výsledkŧ v rámci jednoho plemene dosahují psi, kterým jejich majitel věnuje častější a kvalitnější výcvik. V neposlední řadě pracovní inteligenci psa ovlivňovalo, zda ţil s ostatními zvířaty ve společné domácnosti. Labradorští retrívři byli nejochotnější k práci s cizím člověkem. V novém kontaktu spatřovali zábavu. Podobně se chovali i bulteriéři, s tím rozdílem, ţe je zajímalo všechno a zároveň nic. Bylo velice těţké udrţet jejich pozornost. Oproti tomu čivavy, hrdí tvorové, které absolutně nechápaly, jak si mŧţe někdo dovolit po nich něco chtít, a kontakt s cizím člověkem odmítaly. Kdyţ zhodnotíme sociální dominanci (test 3, 4 a 5 - OPT) nejlépe se pracovalo opět 75
s labradorskými retrívry. Téměř ţádnému psovi se nelíbilo, kdyţ jsem jej chtěla drţet na zádech, jen pár jedincŧm labradorských retrívrŧ to nečinilo větší problém. Bulteriéři se většinou za pomoci své nezdolné síly vyvlíkli a utíkali pryč nebo se mrskali tak dlouho, dokud jsem je nepustila. Čivavy byly naprosto pobouřeny, ţe bych je mohla otočit proti jejich vŧli na záda, nenechala se otočit ani jedna. Pokud očekáváte, ţe čivava zvládla dobře situaci, kdy jsem ji měla zvednout do výšky (test 5 - OPT), tak se pletete. Čivava je zvyklá na chování a mazlení, ale nikoliv od cizích lidí. Zajímavé bylo, ţe čivavy přestaly vrčet poté, co byly plně v mé moci, chápaly, ţe mám jejich osud v rukou a nechtěly spadnout na zem. Bulteriéři ani labradoři neměli s tímto zvedacím testem problém, byli překvapení bez známky agrese. Zajímavé bylo měření stability psa (test 12 - OPT), které bylo bezproblémové pro labradory, kteří se nepolekali a s ledovým klidem si deštníku nevšímali nebo jej prozkoumali. Oproti tomu bulteriéři se nevyděsili, ale chtěli deštník potrestat. Všechny čivavy na deštník vytrvale štěkaly se staţeným ocasem mezi nohama. V druhé části práce jsou hodnoceny výsledky socializace psŧ jejich majiteli, kteří byli testováni v rámci pracovní inteligence. V závěrečných pracích jsou sledováni psi zejména v oblasti canisterapie. Pouze jediná práce se zabývá nejen socializací starých lidí nebo postiţených dětí, ale také socializací psŧ, kteří jsou k této činnosti určeni. BOHATÁ (2012) vyhodnotila na základě svého dotazníku, ţe nejčastěji pouţívané plemeno v rámci canisterapie je zlatý a labradorský retrívr. Z jejího výzkumu dále vyplývá, ţe v rámci canisterapie jsou pouţívána i bojová plemena jako je rotvajler, bulteriér nebo americký staffordšírský teriér. Autorka vyslovuje názor, ţe pouţívání těchto plemen je jasným dŧkazem toho, ţe i tito psi dokáţou být milými společníky a terapeuty pokud jsou správně socializovaní a vedeni. Jako nejlépe socializované plemeno byl vyhodnocen v této práci labradorský retrívr, dále čivavy a na závěr bulteriéři. Labradorští retrívři byli bezproblémoví ve vztahu k dětem, stejně tak k ostatním zvířatŧm. Bulteriéři oproti tomu nemají problém s dětmi, ale nedokáţou vycházet s ostatními zvířaty. Pozitivně bylo vyhodnoceno, ţe napadení člověka u těchto psŧ bylo ojedinělé a většinou v rámci omylu. Čivavy jsou vhledem ke své velikosti nesnášenlivé jak vŧči dětem, tak vŧči cizím psŧm. Domácí smečku většinou respektují, ale klidně člověka v případě ohroţení kousnou. Bodový rozdíl mezi čivavami a bulteriéry je dán tím, ţe byl brán v potaz historický předpoklad k boji u bulteriérŧ u otázky č. 2 v rámci testu vnímání psŧ majiteli. Pokud by se tento předpoklad 76
ignoroval, tak by se pořadí čivav a bulteriérŧ otočilo. Nicméně se nesmí podceňovat, protoţe vychovat bulteriéra je těţší neţ čivavu. Riziko spočívá zejména v tom, kdyţ se výchova a socializace bulteriéra nezvládne. Pes, který disponuje velkou silou a sníţeným prahem bolesti, mŧţe napáchat velké škody. Své o nevychovaném bulteriérovi mŧţe vědět učitelka mateřské školky v reportáţi KRATOCHVÍLOVÉ (2010). Děti byly na procházce, kdyţ dva chlapce napadl volně pobíhající bulteriér. Chlapci i učitelky měli po napadení na rukou a nohou pohmoţděniny, oděrky a škrábance. Od váţnějších zranění je zachránilo jen teplé zimní oblečení. Oproti tomu existují samozřejmě i hodní bulteriéři jak nám naznačuje video v reportáţi paní ČERMÁKOVÉ (2012). Internetové stránky jsou plné videí bulteriérŧ s dětmi, které si s nimi hrají. Děti jim lezou do pelechu, sahají do misek se ţrádlem. Snad mají pŧsobit roztomile, ale bez patřičného komentáře mohou napáchat velké škody, kdyţ bude chtít podobný kousek vyzkoušet majitel, který nemá tak dobře socializovaného psa. Existují jasná pravidla, jak má souţití dítěte a psa vypadat. Majitelé by si měli uvědomit, ţe pes domácí je i přes veškeré procesy domestikace ve svém jádru psovitá šelma. Třetí etapa výzkumu se zabývá vědomostmi a prekoncepcemi dětí na čtyřech základních školách. Tato část diplomové práce je jedinečná, protoţe podobný výzkum zaměřený na psy ještě nebyl realizován. Setkáváme se s obecnějším zaměřením na savce u KUBIATKA; PROKOP (2007). Dále u DOZBABOVÉ (2011), kdy se ovšem v obou pracích autoři zabývají miskoncepcemi. V rámci této diplomové práce jsou hodnoceny prekoncepce, protoţe na základních školách v ČR není v současnosti věnována zvýšená pozornost výuce o psech. Mluví se všeobecně o psovitých šelmách. Při výzkumu byly zjištěny výrazné prekoncepce v oblasti řeči těla psŧ a dále v oblasti vnitřní i vnější stavby těla psa. V hodnocení dle demografických poloţek byly zjištěny rozdíly mezi chlapci a dívkami, které je většinou ve znalostech předčily. Tento rozdíl si vysvětluji na základě většího mateřského instinktu a tedy i většího zájmu u dívek o psy, kdy se dívky jiţ od útlého dětství rády starají zejména o panenky. Chlapci tíhnou spíše k technickým předmětŧm, nejvíce pak k počítačŧm, coţ jsou záliby vzdálené znalostem o psech. Další rozdíl mezi dětmi 6. a 9. ročníkŧ byl očekáván. Větší znalosti měly děti zkušenější, tedy ty starší. Dále byly zjištěny významné rozdíly ve znalostech u městských a vesnických dětí. Děti z venkova lépe rozuměly řeči těla psŧ a byly v kontaktu se psy opatrnější. Je zde však patrný rozdíl u otázky č. 13 v testu dětských prekoncepcí, kterého psa by si pohladily. Venkovské děti si často vybíraly čivavu 77
a zdŧvodňovaly to tvrzením, ţe je roztomilá a hebká. Kdeţto městské děti si vybíraly labradorského retrívra s přídomkem, ţe je hodný. Tento rozdíl si zdŧvodňuji tím, ţe velcí psi jsou na venkově běţní a proto jsou pro venkovské děti nezajímaví. Zatímco čivavy, chované převáţně ve městech, jsou většinou pro venkovské ţáky neznámé. Tyto děti proto nemohou tušit, ţe čivava mŧţe být velmi nerudná a snadno napadne člověka. Dále byly zjištěny rozdíly mezi dětmi, které psa mají a které ho nemají. Většina dětí, které chovají psa, si myslí, ţe má nejvyvinutější sluch. Kdeţto děti, které psa nemají, vědí správně, ţe nejvyvinutějším smyslem psŧ je čich. Tento rozdíl si vysvětluji tím, ţe majitelé psŧ jsou zvyklí na psa volat a proto se v rámci tohoto chování domnívají, ţe psi nejlépe slyší. V neposlední řadě byly zjištěny i rozdíly mezi dětmi, které vyhledávají kontakt se psy a které ho nevyhledávají. Děti, které kontakt se psy vyhledávají, jsou méně ostraţité v setkání s cizím psem. Avšak mají o psech větší znalosti. Oproti tomu děti, které kontakt se psy nevyhledávají, o nich mají menší znalosti. Do didaktické části výzkumu patří čtvrtá a pátá etapa, které vycházejí z výše uvedených výsledkŧ a snaţí se je řešit nebo rozvíjet. Čtvrtá etapa výzkumu se snaţila řešit zjištěné prekoncepce pomocí vytvořené modelové hodiny, která se je pokusila odstranit. Tato hodina byla hodnocena velice kladně, protoţe ve většině případŧ prekoncepce úplně zmizely nebo byly sníţeny. V rámci bezpečnosti dětí autorka navrhuje v případě potřeby zařadit modelovou hodinu do výuky na základních školách. Pátá etapa výzkumu navrhuje test, který by zjišťoval úroveň socializace psŧ pro další majitele. Test byl upraven tak, aby mohl být pouţit pro zájemce chovající rŧzná plemena psŧ, kteří by chtěli objektivně zjistit, zda je jejich mazlíček vhodný do společnosti či nikoliv.
78
11. Závěr Cíle mé práce byly 1) praktické ověřování inteligence na malém vzorku tří plemen psŧ, za 2) výzkum ohledně sociální inteligence příslušných plemen psŧ od jejich majitelŧ, za 3) ověření prekoncepcí dětí na základních školách ve městě a v obcích s méně jak 1.500 obyvateli, za 4) navrhnutí modelové hodiny, která by dokázala zjištěné prekoncepce odstranit a za 5) vytvoření testu pro další majitele psŧ k hodnocení socializace jejich mazlíčkŧ. Zmíněné cíle diplomové práce byly splněny. Diplomová práce navazuje na bakalářskou práci a její prioritou je potvrzení či vyvrácení stanovených hypotéz. V první části diplomové práce, která je zaměřená na literární rešerši jsou shromáţděny ucelené informace o historii, tělesné stavbě a povaze tří testovaných plemen psŧ. Dále je zde charakterizována psí inteligence a v neposlední řadě rozdělení testovaných plemen dle FCI. Druhá část se zabývá metodickým vysvětlením spolu s uvedenými výsledky prvních třech etap výzkumu. S těmito etapami souvisí první tři cíle diplomové práce. Praktické ověření pracovní inteligence proběhlo na třech frekventovaných plemenech psŧ po deseti kusech. Zde se potvrdila I. hypotéza, ţe labradorští retrívři budou nejchytřejší. Potvrdila se taktéţ II. hypotéza o čivavách, které skončily na posledním místě. Provedla jsem analýzu ohledně socializace příslušných plemen psŧ přes jejich majitele formou dotazníku. Zde se potvrdila III. hypotéza, která označila za nejméně socializované psy bulteriéry. Dále byly zjišťovány znalosti a prekoncepce na 150 dětech ve čtyřech základních školách. IV. hypotéza, která tvrdila, ţe děti, které vlastní psa, o nich budou mít lepší znalosti, byla mylná. Poslední, V. hypotéza nebyla v celé části potvrzena. Málo respektu k plemenu čivava chovali ţáci z venkovských škol, kteří ji neznali. Oproti tomu městské děti plemeno znaly a věděly, ţe je vznětlivé. Třetí a poslední část práce se zabývá didaktickým zpracováním, které doplňuje poslední dva cíle a taktéţ etapy diplomové práce.
79
Navrhla jsem modelovou hodinu pro ţáky nezávislé školy, která měla za úkol odstranit co nejvíce zjištěných prekoncepcí o psech. Téma bylo pro ţáky přitaţlivé, protoţe kaţdý mohl nějakým záţitkem se psem přispět. Příjemné pro mě bylo zjištění, ţe téměř všechny děti vlastní nějakého domácího mazlíčka a úplně všechny mají psy rády. Poslední cíl splňovalo vytvoření testu pro další majitele psŧ k hodnocení socializace jejich domácích mazlíčkŧ. Test je jednoduchý a dokáţe objektivně posoudit socializaci psa. Zpracování diplomové práce bylo velice zajímavé. Kontakt se psy mě bavil, stejně tak bylo úţasné sledovat pokroky dětí, které lze odstraněním prekoncepcí ochránit před nebezpečnými situacemi ve styku s cizími psy. Ráda bych zakončila diplomovou práci touto myšlenkou: Neexistuje nezvladatelný a zlý pes. Existuje jen pes špatně vychovaný. Chování psa vypovídá pouze a jen o jeho majiteli.
Obr. 7: (FOTO AUTORKA)
80
12. Pouţité zdroje 12.1. Literární zdroje 1.
ANDREWS, B. (2004) Čivava. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 157 s. ISBN 80-7321-1386.
2.
BOHATÁ, M. (2012) Canisterapie v domovech pro seniory a v hospicích: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra speciální pedagogiky. 70 s. Vedoucí diplomové práce: doc. PhDr. Mgr. Dagmar Opatřilová, Ph.D.
3.
CÍSAŘOVSKÝ, M. (2005) Plemena psů. Vyd. 3. Praha: Aventinum, 256 s. ISBN 80-7151-251-6.
4.
COREN, S. (2006) The intelligence of dogs: a guide to the thoughts, emotions, and inner lives of our canine companions. New York: Simon & Schuster, Inc., 302 s. ISBN 978-0-7432-8087-7.
5.
ČÁP J.; MAREŠ J. (2001) Psychologie pro učitele. Vyd. 1. Praha: Portál, 432 s. ISBN 80-7178-463-X.
6.
DAVIS, C. (2008) Můj pes. Vyd. 1. Praha: Václav Svojtka & Co., 128 s. ISBN 9788073528744.
7.
DOZBABOVÁ, E. (2011) Návrh výzkumného nástroje na zkoumání mylných představ žáků o savcích: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Institut výzkumu školního vzdělávání. 65 s. Vedoucí bakalářské práce PaedDr. Milan Kubiatko, PhD.
8.
DRAMARD, V. (2012) Psí IQ: otestujte inteligenci svého psa. Vyd. 1. Brno: CPress, 128 s. ISBN 978-80-264-0033-2.
9.
GIBSON, B.; BEHLING, N. (2001) Bulteriér. Vyd. 1. Praha: Fortuna Print, 157 s. ISBN 80-86144-69-0.
10. HOUTEN, D. (2004) Labradorský retrívr. Vyd. 1. Čestlice: Rebo Productions, 61 s. ISBN 80-7234-306-8.
81
11. KOKRDOVÁ, L. (2011) Výstavy psů: bakalářská práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. 59 s. Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc. 12. KRÄMER, E. (2010) 250 plemen psů: původ, charakter, chov. Vyd. 1. Praha: Kniţní klub, 288 s. ISBN 978-80-242-2651-4. 13. LEYEN, K. (2004) Vlastnosti psů: 140 plemen a jejich charakteristiky. Vyd. 1. Praha: Kniţní klub, 159 s. ISBN 80-242-1135-1. 14. NAJMANOVÁ D.; HUMPÁL Z. (1981) Atlas plemen psů. Vyd. 1. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 269 s. ISBN 07-126-81. 15. OHLÍDAL, J. (1996) Bulteriér. Vyd. 1. Praha: Cesty, 80 s. ISBN 80-7181-043-6. 16. PACLTOVÁ, J.; JÍLKOVÁ Z. (1998) Čivava. Vyd. 1. České Budějovice: Dona, 60 s. ISBN 80-86136-25-6. 17. PALMEROVÁ, J. (1998) Ilustrovaná encyklopedie psích plemen. Vyd. 1. Praha: Václav Svojtka & Co., 255 s. ISBN 80-7237-067-7. 18. PROCHÁZKA Z. (1994) Chov psů. Vyd. 2. Brno: Spektrum, 280 s. ISBN 80-2090015-2. 19. SCHLEGL-KOFLER, K. (2011) Labradorský retrívr. Vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 64 s. ISBN 978-80-7236-746-7. 20. SMRČEK M.; SMRČKOVÁ L. (2012) Psi celého světa: rádce pro správný výběr psa. Vyd. 1. Praha: Grada, 303 s. ISBN 978-80-247-3759-1. 21. TAGGART, C. (2002) Encyklopedie psů. Vyd. 1. Praha: Jan Vašut, 190 s. ISBN 80-7236-032-9. 22. TAYLOR D. (1992) Velká kniha o psech. Vyd. 2. Bratislava: Gemini, spol. s r. o., 240 s. ISBN 80-85265-54-0. 23. VERHOEF-VERHALLEN, E. (2000) Labradorský retrívr. Vyd. 1. Praha: Rebo Productions, 131 s. ISBN 80-7234-146-4. 24. VERHOEF-VERHALLEN, E. (2010) Psi: velký atlas plemen. Vyd. 3. Čestlice: Rebo, 544 s. ISBN 978-80-255-0433-8.
82
12.2. Elektronické zdroje 1.
ČERMÁKOVÁ, M. (2012) Jak moc je vhodné vozit bulteriéra na korbě dětské tatrovky. Hobby. [online].
neuvedeno [cit. 2013-02-24]. Dostupné z:
http://hobby.idnes.cz/dite-a-pes-kontroverzni-video-d2w-/hobbymazlicci.aspx?c=A121205_113953_hobby-mazlicci_mce 2.
DOLEŢAL, M. (2012) Organizační pokyny pro školní rok 2012/2013. ZŠ Úvoz [online]. 7. 12. 2012 [cit. 2013-01-15]. Dostupné z: http://www.zsuvoz.cz/lib/exe/fetch.php?media=dokumenty:smernice:organizacni_p okyny_12-13.pdf
3.
DUFEK, J. (2012) Škola pro zdravý ţivot. ZŠ Štěpánov nad Svratkou. [online]. 31.8.2012 [cit. 2013-01-26]. Dostupné z: http://www.zsstepanovns.cz/SVP%201012.pdf
4.
FIŠERA, P. (2011) Plemena psŧ. CyberS [online]. neuvedeno [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://plemena-psu.cyberserver.cz/
5.
HNÍKOVÁ, E. (2009) Pes počítá jako čtyřleté dítě. Lidovky [online]. neuvedeno [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/pes-pocita-jako-ctyrlete-ditedjx-/ln_veda.asp?c=A090815_145636_ln_veda_mtr
6.
JULÍNKOVÁ, K. (2011) Výroční zpráva 2011/2012. ZŠ náměstí Míru. [online]. 6.9.2012 [cit. 2013-01-20]. Dostupné z: http://www.zsmirubrno.cz/vyrocni-zprava
7.
KALENSKÁ, R. (2001) Psi na roztrhání. Stafbul. [online]. neuvedeno [cit. 201302-18]. Dostupné z: http://www.stafbul.com/psi-na-roztrhani.html
8.
KARMIK, J. (2008) Výběr psa podle jeho povahy. Chovatelka [online]. 12. 9. 2008 [cit.
2013-01-12]. Dostupné z: http://www.chovatelka.cz/clanek/vyber-psa-podle-
jeho-povahy 9.
KOČIČKOVÁ, S. (2004) Vietnamcŧm i Čechŧm: proč nejíst psy? Animalrights [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://www.animalrights.webz.cz/proc_nejist_psy2.htm
10. KRATOCHVÍLOVÁ, L. (2010) Na Přerovsku napadl bulteriér mateřskou školku na vycházce. Česká televize. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-24]. Dostupné z:
83
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/regiony/82662-na-prerovsku-napadl-bulteriermaterskou-skolku-na-vychazce/ 11. KUBIATKO, M.; PROKOP, P. (2007). Pupils’ misconceptions about mammals. Journal of Baltic Science Education. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-22]. Dostupné z: http://www.ped.muni.cz/weduresearch/publikace/0047.pdf 12. NOVINKY; ČESKÁ TISKOVÁ KANCELÁŘ (2013) Rath chce regulovat bojová plemena psŧ. Novinky. [online]. neuvedeno [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/domaci/292061-rath-chce-regulovat-bojova-plemenapsu.html 13. PLCHOT, S. (2012) Výroční zpráva. ZŠ Kuřim Tyršova. [online]. 8.10.2012 [cit. 2013-01-25]. Dostupné z: http://www.zskurim.cz/html/Information.php 14. ROČKOVÁ, V. (2010) Společenská plemena. Můj pes [online]. 8.2.2010 [cit. 2013-01-12]. Dostupné z: http://www.muj-pes.cz/zivot-se-psem/pes-v-byte442.html 15. ROČKOVÁ, V. (2011) Inteligence psŧ. Můj pes [online]. 22.5.2011 [cit. 2013-0112]. Dostupné z: http://www.muj-pes.cz/zivot-se-psem/inteligence-psu-661.html 16. ROČKOVÁ, V. (2010) Péče o starší psi. Můj pes [online]. 11.1.2010 [cit. 2013-0212]. Dostupné z: http://www.muj-pes.cz/pece/pece-o-starsi-psy-430.html 17. ŠPAČEK, J. (2012) Zaměření školy. ZŠ Nedvědice. [online]. 9.1.2013 [cit. 201301-24]. Dostupné z: http://svpzsnedvedice.wz.cz/zamereni.html
12.3. Pouţité obrázky 1.
ANONYM, (2010) Bernardýn. Kočkapes. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-16] Dostupné z: http://kockapes.cz/plemena/pes/bernardyn-svatobernardsky-pes
2.
ANONYM, (2001) Brno. Liga vozíčkářů. [online]. neuvedeno [cit. 2013-0216] Dostupné z: http://www.ligavozic.cz/?akce=233
3.
ANONYM, (2009) Bulteriér. Celý svět. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.celysvet.cz/fotky-bulterier-foto-obrazky?rr=3
4.
ANONYM, (2011) Foxteriér. Hafici. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-16]. Dostupné z: http://foxterier-hladkosrsty.hafici.cz/ 84
5.
CARONNA, (2005) Rotvajler. Wikipedia. [online] neuvedeno [cit. 2013-02-18]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Rotvajler
6.
DAVIS, C. (2008) Můj pes. Vyd. 1. Praha: Václav Svojtka & Co., 128 s. ISBN 9788073528744
7.
DJMIRKO, (2008) Labrador Retriever. Wikipedia. [online]. 18.6.2009 [cit. 201302-14]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/Labrador_Retriever
8.
NĚMEČEK, (2001) Canisterapie v obraze. Městská kina Uherské Hradiště. [online] neuvedeno [cit. 2013-02-15]. Dostupné z: http://www.mkuh.cz/index.php?id=show&fid=1997&pid=15873
9.
STONDA, (2007) Dobrman. Wikipedia. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-17]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Dobrman
10. VALICA, P. (2009) Vnitřní orgány. Hakkicanecorso. [online]. neuvedeno [cit. 2013-02-14]. Dostupné z: http://www.hakkicanecorso.estranky.cz/clanky/telopsa/kostra-psa.html 11. VIBORG, (2006) Německá doga. Wikipedia. [online]. neuvedeno [cit. 2013-0217]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C4%9Bmeck%C3%A1_doga
13. Souhrn Diplomová práce ,,Sociální inteligence psŧ a jejich vnímání“ navazuje na bakalářskou práci ,,Výstavy psŧ“. Jde o rozšíření výzkumu testování jedné části psí inteligence, doplněný o další dvě skupiny plemen psŧ. V další části výzkumu je testována socializace těchto psŧ formou dotazníku od jejich majitelŧ. V poslední části výzkumu jsou zjišťovány dětské znalosti a prekoncepce o psech. Didaktická část zahrnuje vytvořenou modelovou hodinu, která má za úkol odstraňovat zjištěné dětské prekoncepce. V poslední řadě obsahuje didaktická část upravený test ke zjištění míry socializace dalších psŧ pro jiné majitele. Teoretická část je rešerší literatury, kde jsou shrnuty základní rozdíly v historii, tělesné stavbě a povaze testovaných plemen. Dále obsahuje rozdělení druhŧ psí inteligence a zařazení testovaných psŧ dle FCI. 85
14. Abstract The master´s thesis ,,Social intelligence of dogs and their perception" follows the bachelor´s thesis ,,Dog shows“. The thesis includes three pieces of research. Firstly, the research on testing one part of a dog´s intelligence, has been extended by adding two more dog breeds. The second part of the research focused on the dog´s socialization, using questionnaires for their owner as the research method. Children´s knowledge and preconceptions about dogs are analyzed in the last part of the research. Concerning the didactic part, a model lesson aimed at removing the identified child´s preconceptions was prepared. Finally, the didactic part includes a modified test, designed for dog owners, which serves to determine the level of socialization of different dogs. The theoretical part is a literature review summarizing the basic differences in history, body structure and character of the tested breeds. It also includes the division of types of dog´s intelligence and the rank of the tested dogs according to FCI. Anotace Diplomová práce ,,Sociální inteligence psŧ a jejich vnímání“ navazuje na bakalářskou práci ,,Výstavy psŧ“. Teoretická část je rešerší literatury, kde jsou shrnuty základní rozdíly v historii, tělesné stavbě a povaze testovaných plemen. Dále obsahuje rozdělení druhŧ psí inteligence a zařazení testovaných psŧ dle FCI. V praktické části jde o rozšíření výzkumu testování jedné části psí inteligence, doplněný o další dvě skupiny plemen psŧ. V další části výzkumu je testována socializace těchto psŧ formou dotazníku od jejich majitelŧ. V poslední části výzkumu jsou zjišťovány dětské znalosti a prekoncepce o psech. Didaktická část zahrnuje vytvořenou modelovou hodinu, která má za úkol odstraňovat zjištěné dětské prekoncepce. V poslední řadě obsahuje didaktická část upravený test ke zjištění míry socializace dalších psŧ pro jiné majitele. Klíčová slova: inteligence, psi, prekoncepce dětí, čivavy, bulteriéři, labradorští retrívři, pracovní inteligence, socializace.
86
Annotation The master´s thesis ,,Social intelligence of dogs and their perception" follows the bachelor´s thesis ,,Dog shows“. The theoretical part is a literature review summarizing the basic differences in history, body structure and character of the tested breeds. It also includes the division of types of dog´s intelligence and the rank of the tested dogs according to FCI. The practical part includes three pieces of research. Firstly, the research on testing one part of a dog´s intelligence, has been extended by adding two more dog breeds. The second part of the research focused on the dog´s socialization, using questionnaires for their owner as the research method. Children´s knowledge and preconceptions about dogs are analyzed in the last part of the research. Concerning the didactic part, a model lesson aimed at removing the identified child´s preconceptions was prepared. Finally, the didactic part includes a modified test, designed for dog owners, which serves to determine the level of socialization of different dogs. Key words: intelligence, dogs, preconceptions of children, Chihuahuas, Bull Terriers, Labrador Retrievers, working intelligence, socialization.
Bibliografický záznam: KOKRDOVÁ, L. (2013) Sociální inteligence psŧ a jejich vnímání: diplomová práce. Brno: Masarykova univerzita, Pedagogická fakulta, Katedra biologie. 87 s. Vedoucí diplomové práce: doc. RNDr. Boris Rychnovský, CSc.
87
