Sociální šetření jako součást sociální práce

Vyšší odborná škola a Střední zdravotnická škola MILLS, s. r. o. Čelákovice

Sociální šetření jako součást sociální práce

Sociální práce

Vypracovala: Lenka Chlumová

Vedoucí práce: Mgr. Alena Bicanová

Čelákovice 2011

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem absolventskou práci vypracovala samostatně a všechny použité písemné i jiné informační zdroje jsem řádně ocitovala. Jsem si vědoma, že doslovné kopírování cizích textů v rozsahu větším než je krátká doslovná citace je hrubým porušením autorských práv ve smyslu zákona 121/2000 Sb., je v přímém rozporu s interním předpisem školy a je důvodem pro nepřipuštění absolventské práce k obhajobě.

V Čelákovicích, 29. dubna. 2011

Lenka Chlumová

2

Poděkování Poděkování je především určeno paní Mgr. Aleně Bicanové za její návrhy ke zlepšení kvality této práce a kolektivu sociálních pracovnic oddělení sociálních věci Měú Semily za jejich ochotu při mé praxi.

3

OBSAH ÚVOD ......................................................................................................................6 1

2

CÍLE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE ..............................................................................7 1.1

HLAVNÍ CÍLE...................................................................................................... 7

1.2

DÍLČÍ CÍLE.......................................................................................................... 7

TEORETICKÁ PRÁCE ..........................................................................................8 2.1

SOCIÁLNÍ PRÁCE............................................................................................... 8

2.2

HISTORIE .......................................................................................................... 9

2.3

OSOBNOST SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA.......................................................... 11

2.3.1 Podmínky pro výkon povolání sociálního pracovníka ................................ 12 2.4

SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ .......................................................................................... 14

2.4.1 Příprava pracovníka na návštěvu: ............................................................. 15 2.4.2 Základní metody sociálního šetření ........................................................... 15 2.4.2.1

Rozhovor: ........................................................................................... 17

2.4.2.2

Doprovod: .......................................................................................... 17

2.4.2.3

Pomoc s doklady: ............................................................................... 17

2.4.3 Možnosti provádění sociálního šetření: ..................................................... 17 2.4.4 Typy klientů................................................................................................ 18 2.5

ZÁKON Č. 108/2006 SB. O SOCIÁLNÍCH SLUŽBÁCH VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ ....... 20

2.5.1 Příspěvek na péče....................................................................................... 21 2.5.1.1

Změna od 1. 1. 2011 .......................................................................... 26

2.5.1.2

Názor na sociální šetření v rámci příspěvku na péči pracovnic Měú

Semily

27

2.6

ZÁKON Č. 111/2006 SB. O POMOCI V HMOTNÉ NOUZI, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ 28

2.7

ZÁKON Č. 359/1999 SB.

O SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH

PŘEDPISŮ ....................................................................................................................... 29

2.8

SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ULICI (STREETWORK) ......................................................... 31

2.8.1 Streetworker pracující v nízkoprahových centrech provádí:...................... 31 2.8.2 Česká asociace streetwork – ČAS............................................................... 33 2.9

SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ PŘI ŽÁDOSTECH O UMÍSTĚNÍ DO DOMOVA SENIORŮ...... 33

4

3

2.10

SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ U OSOB BEZ PŘÍSTŘEŠÍ ..................................................... 34

2.11

DALŠÍ TYP SOCIÁLNÍHO ŠETŘENÍ .................................................................... 34

PRAKTICKÁ ČÁST ............................................................................................35 3.1

ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ.............................................................................. 35

3.2

KAZUISTIKY KLIENTŮ ...................................................................................... 40

3.2.1 Kazuistika č. 1............................................................................................. 40 3.2.2 Kazuistika č. 2............................................................................................. 41 3.2.3 Kazuistika č. 3............................................................................................. 46 3.2.4 Kazuistika č. 4............................................................................................. 48 4

DISKUZE .........................................................................................................50

ZÁVĚR....................................................................................................................52 BIBLIOGRAFIE.........................................................................................................53 SUMMARY .............................................................................................................55 PŘÍLOHY...................................................................................................................1 PŘÍLOHA Č. 1 ................................................................................................................ 2 PŘÍLOHA Č. 2 ................................................................................................................ 5 PŘÍLOHA Č. 3 ................................................................................................................ 7

5

ÚVOD K výběru tématu absolventské práce přispěla praxe na Městském úřadě v Semilech, kterou jsem absolvovala ve 2. ročníku a pokračovala v ní i v ročníku třetím. Byla pro mě velmi přínosná i díky pracovnicím odboru sociálních věcí, které mě často braly s sebou do terénu a ochotně mě seznamovaly se sociální problematikou, jak při ní postupovat a jaké jsou možnosti řešení za spolupráce klientů. Seznámila jsem se s mnoha velmi zajímavými sociálními osudy, které mě zaujaly a proto jsem si vybrala téma „Sociální šetření jako součást sociální práce“ abych se sociálnímu šetření mohla více věnovat. Tato práce bude rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se zaměřím na sociální práci všeobecně, její historii a metody, na osobnost sociálního pracovníka, jenž je oprávněný k výkonu sociálního šetření. Zaměřím se také na práci na ulici „streetwork“, na terénní práci z různých oddělení odboru sociálních věcí. V praktické části chci ukázat několik kasuistik a záznamů ze sociálních šetření, kde je vidět postup sociální pracovnice od úplného začátku až k zásadním změnám u klienta. Také zde uvedu průzkum, který jsem provedla u klientů pomocí dotazníků na téma „Sociální šetření“, ten by měl zjistit, zda je sociální šetření pro klienty dostatečné, přispělo ke změně či klienti mají potřebu být v kontaktu se sociální pracovnicí častěji než při pravidelných návštěvách. Účastnila jsem se mnoha sociálních šetření s pracovnicemi z různých oddělení odboru sociálních věcí, proto některé informace budu čerpat přímo od nich, z jejich praktických zkušeností, ale také z literatury týkající se sociální práce, terénní sociální práce a metod sociální práce.

6

1 CÍLE ABSOLVENTSKÉ PRÁCE 1.1 HLAVNÍ CÍLE -

seznámit s metodou „sociální šetření“

-

zjistit užitečnosti a odlišnosti technik sociálního šetření

1.2 DÍLČÍ CÍLE -

poukázat teoreticky na sociální práci

-

vysvětlit co je sociální šetření

-

ukázat význam sociálního šetření pro kontrolu klientů ze strany sociálních pracovnic

-

zmínit se o z. 108/2006 Sb. o sociálních službách, z. č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, z. č. 359/1999 Sb. O sociálně právní ochraně a to ve vztahu k sociálnímu šetření

-

poukázat na sociální práci na ulici

7

2 TEORETICKÁ PRÁCE 2.1 SOCIÁLNÍ PRÁCE Sociální práce je vědní obor, který se snaží řešit problémy jednotlivců, skupin či komunit, pouze do té míry, aby neopadl jejich zájem pomáhat si vlastním přičiněním. Sociální práce využívá mnoho poznatků z různých odvětví jako je psychologie, sociologie, ekonomie, pedagogika, právo, lékařské a jiné disciplíny. Proto také nebyla dosud jednoznačně definována. Přesto jak je sociální práce rozsáhlá, má vymezitelný cíl. [www.socialniprace.cz, 1] Cílem je zmírňování, odhalování a řešení sociálních problémů (nezaměstnanosti, zanedbávání výchovy, diskriminace určitých skupin, delikvence mládeže, chudoba…). Dále zprostředkovat kontakt se zařízeními, které poskytují služby, zdroje či potřebné příležitosti pro klienta. [MATOUŠEK, 2003] Sociální práce je založená na přesvědčení, že cílenými kroky lze snížit nepříznivý sociální vliv, popřípadě výskyt takových jevů, jako je např. zanedbávání a týrání dětí, podvýživa, špatné hygienické návyky, nedostatečná integrace postižených dětí a dospělých do většinové společnosti, delikvence mladistvých, závislosti na alkoholu nebo drogách, konfliktní partnerské soužití, chudoba, nezaměstnanost, osamělost nebo zločinnost. [ŘEZNÍČEK, 2000, s.39] Tuto činnost provádí sociální pracovník, který by měl klienta vést, radit a konzultovat s ním způsoby řešení. Klientům, kteří se již nemohou společensky uplatnit se sociální práce snaží o podporu v co nejdůstojnější způsob života. Mezi způsoby pomoci patří klinická sociální práce, skupinová sociální práce, rodinná terapie, pomoc k získání služeb a zdrojů, ze kterých mohou čerpat a především poradenství. [MATOUŠEK, 2003] Sociální práce se také zaměřuje na společenské nerovnosti, nespravedlnosti a bariéry. Sociální práce je realizována v sociálních službách, či na ulici, neboli streetwork.

8

2.2 HISTORIE Sociální práce má své kořeny již v boji společnosti proti chudobě, ale první oficiální pokusy o vzdělávání sociálních pracovníků byly na konci 19. a počátku 20. století. Je velmi spjata s myšlenkou charitativní činnosti, to znamená, že sociální práce má také své kořeny ve všech hlavních světových náboženstvích. [www.wikipedia.org, 5]

U nás roku 1911 založila Dr. Alice Masaryková při Svazu vysokoškolského studentstva „Sociologickou sekci“. Zde spolu s Dr. E. Benešem přednášela a vedla praktický seminář. Učila studenty sociálnímu cítění a kritickému posuzování sociálních situací. Její studenti chodili vyšetřovat do rodin se zanedbanými dětmi a nalezenci jako důvěrníci Okresní péče o mládež na Smíchově. Dobré zkušenosti se studenty ji vedlo k založení „Ženské vyšší školy pro sociální péči“, která byla jednoletým studiem. Už před první světovou válkou se začíná prosazovat metoda skupinové a komunitní práce, jejíž průkopnicí byla Octavia Hillová. Hillová se také snažila o zlepšení postavení velkoměstské chudiny, pomocí zakládání klubů, hřišť a zdravých bytů. [MATOUŠEK, 2001] Ženská vyšší škola pro sociální péči se roku 1918 osamostatnila a doba studia se prodloužila na čtyři léta. Její název byl změněn na „Vyšší škola sociální péče v Praze“. Absolventi této školy pracovali nejčastěji v oblasti péče o mládež, poradenství pro volbu povolání, v chudinské oblasti a v ústavní péči o mládež a dospělé. [MATOUŠEK, 2003] Postupně začaly vznikat další sociálně zaměřené školy, jako „Brněnská sociální škola“, či „Masarykova sociální škola v Praze“. Během války školy nebyly zrušeny, pouze omezeny a budovy byly používány pro jiné úkoly. Po válce r. 1945 byla potřeba vzdělávat pracovníky na vedoucí pozice, proto byla založena „Vysoká škola politická a sociální v Praze“. V průběhu dalších několika let se název vysokých škol neustále měnil. [MATOUŠEK, 2003] Po roce 1948 byli studenti dále vzděláváni v oboru sociální práce již po ukončení povinné školní docházky, jejich studium bylo zakončeno maturitou. Roku 1951 byl přerušen vývoj sociálních pracovníků na základě představy o tom, že se změnou společenského řádu se odstraní i sociální problémy lidí. [MATOUŠEK, 2003]

9

Kapitalistické a socialistické společnosti v padesátých a šedesátých letech financovaly pomocné profese ve víře, že jejich rozvoj napomůže ke zvládání a omezování

sociálních

problémů.

Avšak

tyto

společnosti

v sedmdesátých

a osmdesátých letech skepticky pohlížely na řešení problémů osob se sociálními problémy tak, že se pouze snažili rozšiřovat služby nebo okruhy dávek a důchodů, protože narazili na své finanční možnosti. Mezi tím se posunulo chápání sociálních problémů do sféry rodinné a soukromé od té celospolečenské. Po roce 1990 začíná docházet k opačným změnám a přibývá počet nezaměstnaných, osob bez přístřeší, nezaopatřených osob a osob závislých na drogách. Sociální problémy se spíše prohlubují, než by mizely. Sociální pracovníci v té době hráli velmi důležitou integrující úlohu. Stále pomoc sociálního pracovníka není samozřejmá, o pomoc si lidé žádali, až když na sociální problémy nestačila sama jejich rodina. V dobách Československa v ústavních zařízeních nejvíce času zabírala úřední agenda a samotná práce s klientem byla velmi malá. Proto se také často poukazovalo na to, že pro sociální práci nebylo dostatek lidí a pro příslušná zařízení dostatek financí. Sociální práci u nás jsme mohli také vytknout nekoordinovanost a nedůslednost. Také ve vzdělávání nastávaly problémy, protože nastal jistý paradox v tom, že budoucí absolventi byli vzděláváni s určitým předstihem. Pro styl a obsah práce, pro který byly vzdělávány nebyly v praxi dostatečné podmínky. [ŘEZNÍČEK, 2000] V dnešní době lze studovat sociální práci na soukromých i státních vysokých i vyšších odborných školách. Studium bývá z pravidla 3leté.

10

2.3 OSOBNOST SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA Sociální pracovník je osoba, která pracuje s klienty, jejich rodinami, skupinami, ale i jednotlivci. Dále spolupracuje s organizacemi, které poskytují sociální služby a místními komunitami. Sociální pracovník provádí sociální šetření, sociální poradenství a sociální rehabilitaci, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, poskytování krizové prevence, depistážní činnost, sociální agendy ( řešení hmotné nouze nebo sociálně právních problémů v zařízeních sociální péče). [SOKOL, TREFILOVA, 2008] Předtím, když se vyskytla nějaká nepříznivá sociální situace, řešila ji rodina nebo blízcí přátelé. Pokud byla situace vážnějšího charakteru, existovaly pro její řešení církevní organizace. Avšak s vývojem společnosti byla potřeba řešit nové a nové nepříznivé situace, tato pomoc se stala samostatnou lidskou profesí – sociální pracovník. Samotné církevní organizace už nedokázaly tyto problémy řešit, proto bylo nutné zajištění nových institucí. Sociální pracovník se snaží zlepšovat narušené sociální vztahy v přirozeném prostředí, snaží se učit správnému životnímu postoji a chování. Mnoho lidí dosud spojuje povolání sociálního pracovníka s administrativní a sekretářskou prací. Ale tomu tak není. Osobní nasazení sociálního pracovníka při řešení problémů je specifikem profese. Tato profese také klade velké nároky na emocionální rovnováhu a výkonovou výdrž pracovníka. Sociální pracovníci se musí naučit, že nesmí přenášet problémy klientů na svá bedra, že jim mohou pomáhat pouze částečně. Proto není možnost dosáhnout

potřebných

výsledků

s nespolupracujícími

klienty

smířenými

se

skutečností. Důležitým předpokladem pro práci sociálního pracovníka je empatie, vřelost a opravdovost. Sociální pracovník při řešení problémů s klientem musí používat jednoznačnou komunikaci, mít zájem pomoci problém řešit a respektovat ho. Tím klienta motivujeme ke spolupráci. Pracovník musí být i tvořivý, protože problém klienta může být řešen několika způsoby. Musí se naučit adekvátně zvažovat a hodnotit sdělené informace klientů, k čemuž je potřeba zkušenost a zralost, především pocházejí-li

11

klienti z jiného kulturního prostředí. Také by měli posuzovat a hodnotit situaci aniž by odsuzovali klienta nebo jeho jednání, měli by navrhovat jiné jednání v problému a poukazovat na problémy v chování. [ŘEZNÍČEK, 2000]

2.3.1 Podmínky pro výkon povolání sociálního pracovníka Způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost, zdravotní a odborná způsobilost podle zákona 108/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Odborná způsobilost pracovníka je podmíněna dosažením, a) vyššího odborného vzdělání v oborech sociální práce, sociální pedagogika, humanitární práce, sociálně právní činnost, charitativní a sociální činnost. b) vysokoškolského vzdělání studia v bakalářském nebo magisterském studijním programu. A to v oboru sociální práce, sociální politika, sociální pedagogika, sociální péče, speciální pedagogika. c) absolvováním akreditovaných vzdělávacích kurzů v písmenech a) a b), o rozsahu nejméně 200 hodin a praxe nejméně 5 let při výkonu povolání sociálního pracovníka. Pouze za podmínek ukončeného vysokoškolského studia v jiném oboru než je uvedeno v písmenu b). d) absolvováním

akreditovaných

vzdělávacích

kurzů

v písmenech

a)

a

b), o rozsahu nejméně 200 hodin a praxe nejméně 10 let při výkonu povolání sociálního pracovníka. Pouze za podmínek ukončeného středoškolského vzdělání s maturitou v oboru sociálně právní, nejpozději ukončené do konce roku 1996.

Sociální pracovník má povinnost celoživotního vzdělávání. Dalším vzděláváním si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci. Toto vzdělávání probíhá v akreditovaných kurzech, odborných stážích a školících akcích. [www.portal.gov.cz, 4] Vzdělání je pro sociálního pracovníka velmi důležité, jeho rozhodnutí musí být velmi profesionální. Tito pracovníci často rozhodují o radikálních změnách v životech lidí. Rozhodují v systémech sociální péče, sociálně-právní ochrany dětí, sociálních služeb, státní sociální podpory.[SOKOL, TREFILOVA, 2008]

12

Za stejně podstatné odborné znalosti se pokládají i talent a náklonnost k sociální práci. Je tomu tak proto, že má sociální práce málo svých teoretických poznatků. [ŘEZNÍČEK, 2000]

13

2.4 SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ Sociální šetření je metoda, kterou používá sociální pracovník ke zjištění potřebných informací o klientovi. Obvykle je prováděno v přirozeném prostředí klientů. V tomto prostředí se klient dobře vyzná a cítí se bezpečně. Pocit bezpečí patří do základních potřeb pro přežití, a proto si každý svůj domov chráníme. Chráněný prostor je promítnut do Listiny základních práv a svobod v čl. 12. Sociální pracovník nemá dovoleno do obydlí vstupovat bez souhlasu toho, kdo v něm bydlí. Souhlas musí žadatel dát, ať jde o návštěvu první nebo některou další v průběhu řešení jeho sociálních problémů. Avšak sociální pracovník má právo na sociální šetření v domácnosti osoby, je to nedílnou součástí práce, při rozhodování o různých typech dávek sociální péče nebo hmotné nouze. [KRÁLOVÁ, 2008] Cílem sociálního šetření je seznámit se s domácím prostředím a potřebami rodiny – s jejich ekonomickými, fyzickými a psychickými potřebami tak, aby mohly být v optimálním rozsahu nabídnuty sociální služby, které by tyto potřeby byly schopny uspokojit. Nelze však při sociálním šetření kontrolovat pouze údaje, které jsou uvedeny v žádosti. Obvykle se zjišťuje materiální zabezpečení, hygienické prostředí, zda je zajištěna dostatečná strava a řádná výchova. [METODICKÝ POKYN Č. 5/2009] Návštěva sociálního pracovníka v bytě klienta je průnikem do soukromí klientů. Členové jejich rodin můžou takovouto návštěvu odmítat. Odmítnout mohou přímo či nepřímo. Nepřítomnost nebo ukrývání se v neveřejných částech bytu je nejčastějším nepřímým projevem odmítnutí sociálního šetření. Na sociální šetření by pracovník neměl chodit sám z důvodu bezpečnosti, objektivity, i nutnosti přítomnosti svědka. Jeden z nich může také zaujmout roli pozorovatele a druhý se více věnuje klientovi. Ale ze své praxe vím, že není vždy možné, aby byla návštěva prováděna alespoň ve dvojici, zejména z personálních důvodů. V případě, kdy by mohlo být ohroženo zdraví pracovníka se sociální šetření provádí za přítomnosti městské policie. Důležité při sociálním šetření je také zvolení vhodného času pro návštěvu. Čas ve kterém je možné klienta nejlépe i s jeho rodinou v jeho domácnosti zastihnout.

14

Sociální pracovník musí navázat kontakt i s dalšími přítomnými členy a uvědomovat si, jak na ně působí svým nonverbálním chováním. Musí klientovi aktivně naslouchat a v žádném případě se klienti nesmí cítit jako u výslechu. Další důležitou věcí je, aby pracovník dle svého uvážení zvolil, zda svoji návštěvu klientovi oznámí či ne. Neohlášená návštěva je vhodná například u problémových rodin, které při takto zvolených návštěvách můžeme zastihnout v „nedbalkách“. Naopak ohlášená návštěva je vhodná například u rodiny, jejíž členové chodí do zaměstnání a nemají vážné problémy. Návštěva také hodně napoví jak je rodina schopná přijímat cizí lidi. [KRÁLOVÁ, 2008]

2.4.1 Příprava pracovníka na návštěvu: -

Pracovník si musí ujasnit, jaký je cíl jeho návštěvy.

-

Z informací které se při návštěvě dozví, by neměl vyvozovat okamžité závěry.

-

Sestavit si přehled toho, co vše o rodině ví – na co se mám zaměřit, co nesmí opomenout.

-

Být otevřený ke stanovení hranic, co je přijatelné a nepřijatelné, normální či abnormální.

-

Měl by si uvědomit, že to není soukromá návštěva, ale že zde zastupuje organizaci ve které pracuje.

-

Dělat si písemný záznam o návštěvě. [KRÁLOVÁ, 2008]

-

Seznámit se s charakteristikami problému svých klientů – mít znalosti o jejich původu, u odlišných etnických národností se seznámit s jejich kulturou,

-

U osob se zdravotním postižením znát vliv na základní životní činnosti, případné zhoršení či náprava.

2.4.2 Základní metody sociálního šetření Mezi základní metody pro získávání informací patří rozhovor, existující dokumentace a pozorování především zázemí klientů.

15

Často záleží na prvním kontaktu sociálního pracovníka s klientem. Klient by měl zjistit jaké je poslání zařízení pro něž pracovník pracuje, v jakých oblastech je mu schopen pomoci. Pracovník by měl od klienta zjistit, co od něho očekává, jestli nemá nereálné představy a především diagnostikovat jeho sociální problém. Někdy klienti přicházejí s více problémy najednou, v takovém případě je důležité určit pořadí závažnosti řešení. Pokud je problém akutní, snažit se ho řešit co nejdříve. Sociální pracovník by měl mít zájem motivovat klienta ke změně životních podmínek i chování. Ten může být v situaci, kdy se jakýchkoli změn obává a není připraven jednat s pracovníkem, natož otevřeně mluvit o svých soukromých věcech. Pracovník musí počítat s určitou obranou, proto by měl hned při prvním kontaktu navodit rozhovor tak, aby se klient necítil nepříjemně, nespěchat, kontrolovat své reakce, pečlivě naslouchat. Rozhovor by měl přizpůsobit specifickým rysům klienta (klientův věk, postižení, stáří či původ…). Vysvětlit klientovi výhody a nevýhody spolupráce, aby nechápal sociální šetření jako nutné zlo. Vysvětlit, že následujících několik setkání bude velmi důležitých pro prozkoumání a zhodnocení problémové situace. Klient by se měl také v začátcích dozvědět, jakou zodpovědnost vůči sobě a pracovníkovi ponese, a jak bude nakládáno se sdělenými informacemi. A především sdělit pracovníkovi informace důležité pro další spolupráci. Sociální pracovník objasní, jaká je jeho role, poslání, a to, že je vázán mlčenlivostí. Aby mohl pracovník jednat v zájmu nápravy klienta, musí před zasažením do jeho problému vyhodnotit získané informace. [ŘEZNÍČEK, 2000] O každém klientovi, se kterým pracovník pracuje, je povinen vést spis, který zahrnuje především: - jméno, adresu a datum narození klienta, rodinný stav, jména a adresy nejbližších, popis sociálního problému, na kterém chtějí se sociální pracovnicí spolupracovat, zaměstnání a ekonomická situace, bytové podmínky, popřípadě zdravotní podmínky a hlavně celkový dojem z klienta. Přestože je to mnoho údajů a další v průběhu řešení přibývají by pracovníci měli tyty informace zpracovávat přehledně, stručně, v jednoduchém a logickém souhrnu, avšak dodržovat zásadu ochrany osobnosti.

16

Sociální pracovník musí z každého setkání, telefonického rozhovoru, či zprávy od jiné osoby ať je to anonymní, zaznamenat zápis, který vkládá do spisu klienta [ŘEZNÍČEK, 2000]

2.4.2.1 Rozhovor: Důležitým pomocníkem při prováděném šetření je správně vedený rozhovor. Například při terapeutickém rozhovoru by se měl klient co nejaktivněji účastnit, vyjadřovat své postoje a názory k probírané problematice. Významnou skutečností je také, že si pracovník rozhovorem ujasní, jak klient informace pochopil a co si z toho zapamatoval. Rozhovor by si měl pracovník předem připravit a ujasnit si jeho účel a cíle. Významné je také aktivně poslouchat.

2.4.2.2 Doprovod: Dalším důležitou metodou je doprovod, kdy pracovník v nejnutnějších chvílích může klienta doprovázet na úřady, do institucí, do zaměstnání či do školy. Tato metoda se využívá, když chceme docílit toho, že se klient na určené místo dostaví.

2.4.2.3 Pomoc s doklady: Sociální pracovník vyplňuje nebo může svému klientovi pomoci při vyplňování či sepisování některých dokumentů, týkajících se jeho případu. Pracovník je povinen klientovi vysvětlit obsah dokumentu, k čemu a proč je potřebný. Před podepsáním by se pracovník měl ujistit, zda klient obsahu rozumí a nepoškodí podpisem své zájmy. [KOLÁŘOVÁ, 2011]

2.4.3 Možnosti provádění sociálního šetření: Sociální šetření v rámci mé praxe na Městském úřadě v Semilech bylo nejčastěji prováděno u klientů s nezletilými dětmi. U těchto klientů se šetření provádí z několika důvodů, a to: -

když je podezření že dětem není zajištěna řádná výchova a výživa,

17

-

rodiče děti neposílají pravidelně do školy,

-

když se rodiče chtějí rozvést

-

nezletilé dítě se stane rodičem atd.

Sociální šetření z dalších oddělení se provádí v rámci hmotné nouze pro zjištění majetkových poměrů, vybavenosti bytu. Sociální šetření je dále prováděno při žádostech o příspěvek na péči, které se předem s klientem termínově dohodne. V neposlední řadě se sociální šetření uskutečňuje u klientů se zdravotním postižením, kteří žádají o příspěvky např. příspěvek na úpravu bytu. Sociální šetření si u klientů může vyžádat i soud, který požádá příslušný úřad o prošetření poměrů u klientů zbavených svéprávnosti, kteří jsou v péči opatrovníka. Sociální šetření může v některých rodinách trvat opakovaně po dobu několik let. Často se stává, že sociální pracovník pracující s nezletilým dítětem pracoval již s jeho rodiči, když byli ve stejném věku. Mnohdy se po celé generace řeší stejný problém, který, když se podaří vyřešit, se znovu objeví u klientových potomků. [ŘEZNÍČEK, 2000]

2.4.4 Typy klientů Sociální pracovník se setká s různými lidmi, kteří odlišně spolupracují, nebo nespolupracují. Např.: NEDOBROVOLNÝ KLIENT Je i mnoho nedobrovolných klientů, za kterými sociální pracovník dochází například z nařízení soudu. Při práci s těmito klienty je nutná nekompromisní autorita, dát najevo, co o situaci ví, a jak chce postupovat k dosažení cíle, ale hlavně jednat otevřeně, věcně a stanovovat pevné dohody.

KLIENT ZÁVISLÝ NA DROGÁCH ČI ALKOHOLU Závislí klienti jsou více nedůvěřiví a nespolehliví, často se u nich vyskytují zdravotní, právní či sociální problémy. Objevuje se i zkreslování situací, proto musí být pracovník důsledný v ověřování sdělených informací. Práce s těmito klienty je velmi

18

náročná

a

zdlouhavá.

Vyžaduje

spolupráci

jiných

zařízení

(protialkoholní

a protidrogové léčebny, detox ….) [ŘEZNÍČEK, 2000]

MANIPULATIVNÍ KLIENT Nejvíce se pracovník musí připravovat na spolupráci s manipulativním klientem, který se snaží o nadvládu nad ním, usiluje o výhody, snaží se o navázání kamarádského vztahu, až zkorumpování pracovníka. Především s tímto klientem je vhodné pracovat alespoň ve dvojici nebo v týmu.

NEBEZPEČNÝ KLIENT Na setkání s nebezpečným klientem je třeba upozornit své spolupracovníky. V případě návštěvy v prostředí klienta ho navštěvovat pouze v doprovodu, nejlépe městské policie. Pracovník musí sledovat jeho chování, zvláště agresivitu, zvýšenou emocionalitu a výhružky. Vyvarovat se tělesného kontaktu a stále si držet odstup.

NONVERBÁLNÍ KLIENT Velmi důležitá je nonverbální komunikace obzvláště výraz tváře, očí a hlasu. Nedostatek očního kontaktu může být překážkou, oční kontakt naznačuje ochotu ke komunikaci. Z tónu hlasu můžeme slyšet obavy, agresi či nedostatek zájmu.Neverbální projevy poukazují na nevyjádřené projevy, například poklepávání, zaťaté pěsti, zkřížené nohy.

KLIENT, KTERÝ SVÉ STANOVENÉ CÍLE PLNÍ PO MALÝCH ČÁSTECH Vhodné je i zadávání domácích úkolů klientům. Tento přístup napomáhá k odpoutání se od sociálního pracovníka, klient se snaží řešit problém sám, ale přesto má pracovník možnost kontroly. Splnění úkolů jeitermínované. Možnost zpětné vazby, jak se při plnění úkolu oni nebo jejich blízcí cítily. [ŘEZNÍČEK, 2000]

19

Sociální šetření se provádí na základě několika zákonů: –

zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů

–

zákon 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi ve znění pozdějších předpisů

–

zákon 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně ve znění pozdějších předpisů

2.5 ZÁKON č. 108/2006 Sb. o sociálních službách ve znění pozdějších předpisů Hlavním cílem zákona je vytvoření podmínek pro uspokojování přirozených potřeb lidí, a to formou podpory a pomoci při zvládání péče o vlastní osobu, v soběstačnosti nezbytné pro plnohodnotný život a v životních situacích, které mohou člověka vyřazovat z běžného života společnosti. Sociální služby umožňují člověku ohroženém sociálním vyloučením participovat na každodenním životě společnosti, čímž se míní přístup ke vzdělání, zaměstnání, kulturnímu a společenskému životu. K naplnění těchto principu nabízí zákon několik zásadních nástrojů: -

bezplatné sociální poradenství pro každého

-

státem poskytována sociální dávka „příspěvek na péči“ pro osoby, které jsou závislé na pomoci jiné osoby při péči o sebe a v soběstačnosti.

-

zákon také zaručuje, že poskytované služby budou pro občany bezpečné, profesionální a přizpůsobené potřebám lidí.

Jsou různé příčiny nepříznivé sociální situace, proto existuje celá řada sociálních služeb. Zákon 108/2006 Sb. o sociálních službách vymezuje tři základní oblasti služeb: -

Sociální poradenství jako nedílnou součást všech sociálních služeb.

-

Služby sociální péče jako služby, jejichž cílem je zabezpečovat základní životní potřeby lidí, které nemohou být zajištěny bez péče jiného člověka.

-

Služby sociální prevence, které slouží k předcházení a zabraňování sociálnímu vyloučení lidí ohrožených sociálně negativními jevy.

20

Sociální služby jsou také děleny podle místa, kde jsou plněny –

terénní služby - ty jsou poskytovány v přirozeném prostředí klienta, v jeho bydlišti, práci,…

–

ambulantní služby – klient dochází do specializovaných zařízeních (kontaktní centra, denní stacionáře,…)

–

pobytové služby – jsou poskytovány v zařízeních, ve kterých klient aktuálně dlouhodobě či celoročně žije (azylové domy, domovy pro seniory). [ČSSZ, 2007]

2.5.1 Příspěvek na péče Příspěvek na péči je pravidelná opakující se dávka, která je určena osobě o kterou má být pečováno. Příspěvek je určen na úhradu poskytovaných sociálních služeb. Výhodou příspěvku je, že se klient může sám rozhodnout pro jakou sociální službu se zvolí, jaká odpovídá jeho individuálním požadavkům. Klient příspěvek na péči může použít na zaplacení registrované služby, či soukromé osobě, která je ochotna klientovi pomoci k zajištění jeho potřeb. Jsou dvě kategorie věku pro posuzování. Osoby mladší 18 ti let a osoby nad 18 let věku. V obou kategorii je příspěvek rozdělen do čtyř stupňů.

Osoba mladší 18 ti let věku se považuje za závislou na pomoci jiné osoby: a) lehká závislost – osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled při více než 4 úkonech o vlastní osobu, (náleží příspěvek ve výši 3000 Kč). b) středně těžká závislost – osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled pří více než 10 úkonech, (příspěvek ve výši 5000 Kč). c) těžká závislost - osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled pří více než 15 úkonech, (příspěvek ve výši 9000 Kč). d) úplná závislost - osoba potřebuje každodenní pomoc nebo dohled pří více než 20 úkonech, (výše příspěvku je 12000 Kč).

21

Osoba nad 18 let věku se považuje za závislou na pomoci jiné osoby: a) lehká závislost – osoby jsou částečně bezmocné, potřebují každodenní pomoc nebo dohled při více než 12ti úkonech . Těmto lidem náleží příspěvek ve výši (dříve 2000 Kč, od 1. 1. 2011 byl snížen na 800 Kč). b) středně těžká závislost – jde o osoby převážně bezmocné, potřebují každodenní pomoc nebo dohled při více než 18ti úkonech, ( příspěvek ve výši 4000 Kč). c) těžká závislost – jde o osoby úplně bezmocné, potřebují každodenní pomoc nebo dohled při více než 24 úkonech, (příspěvek ve výši 8000 Kč). d) úplná závislost – jde o osoby které potřebují každodenní pomoc nebo dohled při více než 30 úkonech, (příspěvek ve výši 12000 Kč). [KOLÁŘOVÁ, 2009]

Nárok na příspěvek na péči má každá osoba, která potřebuje fyzickou pomoc, dohled druhé osoby nebo sociální službu k tomu, aby mohl žít běžným důstojným způsobem.

Sociální šetření u klientů žádající o příspěvek na péči provádí sociální pracovník při obecním úřadě s rozšířenou působností. Žadatel o příspěvek je povinen se podrobit sociálnímu šetření, v případě nepodrobení se, jsou splněny důvody pro nepřiznání příspěvku na péči. Sociální šetření se provádí v přirozeném prostředí – v domácnosti jeho rodiny. Pokud v době, kdy má být sociální šetření provedenl, je žadatel mimo svůj domov, je sociální šetření prováděno nejen v jeho domácnosti, ale také v místě skutečného pobytu. [KOLÁŘOVÁ, 2009] Sociální pracovník plánuje sociální šetření na dobu, kdy mu bude umožněno mluvit se všemi relevantními osobami. Avšak při kontrole využívání příspěvku je rozhodnutí, zda oznámit šetření, či ne, jen na sociálním pracovníkovi. Hlavním cílem sociálního šetření při žádosti o příspěvek na péči je objektivní posuzování schopnosti pečovat o vlastní osobu a jeho soběstačnost. Realizuje se v rámci zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. Důležitým cílem je zjištění, zda je řádně zabezpečena péče o klienta a zda je poskytovaný příspěvek využíván na zajištění pomoci. [KOLÁŘOVÁ, 2009] 22

Veškerá agenda v souvislosti s příspěvkem na péči a hmotné nouze je zpracovávaná programem OK služby a OK nouze.

Uvádějí se: -

ústní informace žadatele nebo příjemce

-

informace od spolupracujících osob u sociálního šetření, např. pečujících osob

-

zjištění samotným sociálním pracovníkem které prováděl pozorováním či ověřováním prováděné činnosti

-

informace zdravotnického pracovníka

Do novelizace zákona do 31. 12. 2010 platila následující pravidla zpracovaná na základě mého pozorování a odborného posouzení. Pracovník označí do tiskopisu vytištěného z informačního systému OK nouze, zvládání či nezvládání jednotlivých úkonů. Výhodou pro pracovníka je, když zná zdravotní stav i původní povolání žadatele. Při znalosti těchto informací může přizpůsobit otázky. Při hodnocení je důležité přihlížet k tomu, zda žadatel úkon nezvládá ze zdravotních důvodů nebo v dané kultuře není zvykem konkrétní činnost dělat. Toto je nutné uvést do poznámek k úkonu, jehož se to týká, jinak v systému OK nouze nelze sociální šetření uzavřít. Nelze přihlížet tomu, když žadatel úkon dělat nechce nebo neumí. Poznámky lze vyplnit i v případě, kdy je hodnocení úkonu označeno „zvládá“.

Hodnotí se ve

čtyřbodové škále, a to ve stupních. -

zvládá – nepotřebuje žádnou pomoc ani dohled

-

zvládá s dohledem – žadatel sice úkon zvládá, ale pro kontrolu správnosti je potřeba dohled druhé osoby

-

zvládá s pomocí – žadatel úkon zvládá pouze s pomocí druhé osoby

-

nezvládá

Každý hodnocený úkon ještě sociální pracovník komentuje a zapisuje do poznámek k tomu určených. Komentář může obsahovat i další důležité informace.

Při posuzování úkonů o vlastní osobu pro zjištění stupně závislosti a stupně příspěvku se hodnotí schopnosti zvládat tyto úkony: -

příprava stravy 23

-

podávání a porcování stravy

-

přijímání potravy, dodržování pitného režimu

-

mytí těla

-

koupání nebo sprchování

-

péče o ústa, vlasy, nehty, holení

-

výkon fyziologické potřeby, včetně hygieny

-

vstávání z lůžka, ulehání, změna polohy

-

sezení, schopnost vydržet v poloze vsedě

-

stání, schopnost vydržet stát

-

přemisťování předmětů denní potřeby

-

chůze po rovině

-

chůze po schodech nahoru a dolu

-

výběr oblečení, rozpoznání jeho správnosti vrstvení

-

svlékání, oblékání, obouvání, zouvání

-

orientace v přirozeném prostředí

-

provedení si jednoduchého ošetření

-

dodržování léčebného režimu [KOLÁŘOVÁ, 2009]

Při posuzování úkonů soběstačnosti pro zjištění stupně závislosti a stupně příspěvku se hodnotí schopnosti zvládat tyto úkony: -

komunikace slovní, písemná, neverbální

-

orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase i mimo přirozené prostředí

-

nakládání s penězi nebo jinými cennostmi

-

obstarávání osobních záležitostí

-

uspořádání času, plánování života

-

zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku

-

obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování)

-

vaření, ohřívání jednoduchého jídla

-

mytí nádobí

-

běžný úklid v domácnosti

-

péče o prádlo

24

-

přepírání drobného prádla

-

péče o lůžko

-

obsluha běžných domácích spotřebičů

-

manipulace s kohouty a vypínači

-

manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří

-

udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady

-

další jednoduché úkony spojené s chodem a udržováním domácnosti [KOLÁŘOVÁ, 2009]

Pokud je žadatel schopen některý úkon zvládnout jen částečně, považuje se úkon pro uživatele za nezvládnutý. Sociální pracovník by měl také zapsat do poznámek, zda by žadatel úkon zvládl, kdyby měl vhodnou kompenzační pomůcku. Do jakého stupně a výše příspěvku bude žadatel zařazen, určuje počet úkonů, které nezvládne. [KOLÁŘOVÁ, 2009] Závěrem šetření pracovník shrne v celkovém komentáři a uvede i poznatky, které dokreslí situaci žadatele. Pokud je služba žadateli poskytována registrovaným poskytovatelem, sociální pracovník sleduje, zda nejsou závažné nedostatky v poskytování služeb a zda služba umožňuje klientovi rozvíjet svoji soběstačnost, zda nevzniká závislost na službě – pokud se nedostatky projeví musí pracovník informovat místně příslušný krajský úřad – registrační orgán. [KOLÁŘOVÁ, 2009] Poté co Okresní správa sociálního zabezpečení pošle výsledek stupně závislosti na základě poslaného záznamu ze sociálního šetření, dále vydá oznámení o seznámení se s podklady pro rozhodnutí. Žadatel má také právo se seznámit s výsledkem posudkové komise. Obecní úřad s rozšířenou působností dále vydá rozhodnutí, že obsah textu výsledku posouzení zapracuje do odůvodnění rozhodnutí o přiznání či nepřiznání příspěvku na péči.

25

2.5.1.1 Změna od 1. 1. 2011 Sociální šetření v rámci systému příspěvku na péči, které se změnilo k 1.1.2011 Toto šetření slouží k upřesnění písemného záznamu k posudku vypracovanému posudkovým lékařem. [KOLÁŘOVÁ, 2011]

Záznam ze sociálního šetření obsahuje: 1. Základní identifikační údaje žadatele 2. Informace – kdo byl přítomen sociálnímu šetření, osoba která zajišťuje péči, popřípadě uvést identifikační údaje registrovaných poskytovatelů služeb 3. Datum, čas a místo kde sociální šetření bylo provedeno 4. Popis klientovy situace


schopnost pečovat o vlastní osobu (osobní hygiena, oblékání,…)




výdělečná činnost či školní povinnosti – jaké je zapojení klienta do pracovní činnosti




domácnost – žadatelova situace při zajišťování chodu domácnosti




rodinné vztahy – vztahy mezi partnery, rodiči a dětmi… a jejich způsob komunikace




sociální vztahový rámec – způsob, jak žadatel tráví svůj volný čas, jeho sociální aktivity




domácnost




prostředí – popis bydlení a vybavenost pomůckami, zda je bezbariérový přístup.




a jiná zjištění

Do textu záznamu o sociálním šetření pracovník uvádí význačné skutečnosti, avšak neprovádí hodnocení situace, pouze se pomocí své odbornosti snaží rozpoznat důležité detaily žadatelovy situace. [KOLÁŘOVÁ, 2011]

26

2.5.1.2 Názor na sociální šetření v rámci příspěvku na péči pracovnic Měú Semily Dle názoru některých dotázaných sociálních pracovnic, byla forma před 1. 1. 2011 jednodušší v tom, že jednotlivé úkony označily křížkem, zdali klient zvládá, či nezvládá daný úkon. Současné sociální šetření se musí více rozepisovat, ale je více o sociální práci. Sociální pracovník se více dotazuje na klientovy rodinné vtahy, sociální vztahy a prostředí ve kterém žije. Avšak záznam o sociální šetření, platný od 1. 1. 2011 je lepší, až po té, co si dotázané pracovnice formulář pro záznam ze sociálního šetření upravily. Tuto úpravu formuláře konzultovaly s posudkovými lékaři, kteří mají snazší možnosti se v textu orientovat a nemusí v souvislém textu vyhledávat potřebné body pro vyhotovení svého posudku o klientovi. Formulář, který je daný programem OK nouze i předělaný formulář podle pracovnic jsem uvedla do příloh. Předešlé i současné sociální šetření se pro klienty nemění, přestože výsledek je objektivnější.

27

2.6 ZÁKON č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů Hmotná nouze je stav obtížné sociální situace. Situace, kdy po sečtení částek společně posuzovaných osob jejich příjem nedosahuje životního minima a tyto osoby si nemohou svůj příjem zvýšit vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku, nebo jiným důvodům. Rodina či jednotlivec uspokojuje své potřeby na úrovni, která je nižší než je průměr společnosti a zajištění životních potřeb je vážně ohroženo. Osoba, která potřebuje pomoc v hmotné nouzi může požádat o dávky jako je mimořádná okamžitá pomoc, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Žadatel o dávku, a osoby společně posuzované musí souhlasit s návštěvou s bytě sociálního pracovníka. Pracovník orgánů pomoci v hmotné nouzi je oprávněn v souvislosti se zákonem č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů vstupovat do obydlí, v kterém tyto osoby žijí, za cílem provést sociální šetření. Sociální šetření provádí pracovník dle zvláštního průkazu vydaného příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi. Záznam o tomto šetření se učiní v informačním systému OK nouze. V rámci tohoto zákona je sociální šetření prováděno v souvislosti s hodnocením stavu hmotné nouze. Je nedílnou součástí pro zjištění podkladů pro přiznání či nepřiznaní těchto dávek. Návštěvu v bytě v rámci hmotné nouze nelze provádět pouze za účelem zjištění skutečností, které jsou uvedeny v žádosti o dávku. Nejprve sociální pracovník se žadatelem a ostatními členy rodiny musí navázat pozitivní kontakt. Komunikovat o možnostech, které by vedly ke změně. [METODICKÝ POKYN Č. 5/2009] Pokud žadatel o dávku, příjemce nebo osoba společně posuzovaná nedají souhlas k provedení sociálního šetření, znemožní tak kontrolu skutečností rozhodných pro nárok a výši dávky. Dávka jim může být snížena, nepřiznána nebo odejmuta. [zákon 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi].

28

2.7 ZÁKON č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů Sociálně-právní ochrana dětí zajišťuje: a) ochranu práva dítěte na příznivý vývoj a výchovu; b) ochranu jeho zájmů, včetně jeho jmění; c) působí tak, aby se obnovily narušené funkce v rodině;

Zaměřuje se především na děti (rozumí se nezletilá osoba) a) jejichž rodiče zemřeli, neplní rodičovské povinnosti, nevykonávají nebo zneužívají práva, které plyne z rodičovské zodpovědnosti; b) byly svěřeny do péče jiné fyzické osoby nežli je jeho rodič; c) děti, které vedou zahálčivý a nemravný život, zanedbávají školní docházku; d) opakovaně utíkají z domova; e) na kterých byl spáchán trestný čin, který by ohrožoval jejich život, zdraví, důstojnost, mravní vývoj nebo jmění; f) jsou umisťovány opakovaně do zařízení, a jejich pobyt je delší než 6 měsíců; g) jsou ohrožovány násilím mezi rodiči; h) jsou žadateli o azyl; [PLECITÝ, 2007]

Sociální šetření, které je konáno orgánem sociálně právní ochrany dětí, je nejčastěji uskutečňováno při úpravě poměrů. Posléze co rodiče dítěte podají žádost o rozvod, musí být již před rozvodem upraveny poměry, se kterým rodičem budou žít, kdy a jak se bude stýkat s druhým rodičem. Pracovnice sociálně právní ochrany dětí si o návrhu na úpravu výchovy a výživy promluví s oběma rodiči dítěte, řeší se u kterého z nich bude dítě žít a jak často a které dny se bude vídat s druhým rodičem ( k soudnímu řízení by měli rodiče jít již se stanoveným časovým rozmezím návštěvy dítěte u druhého rodiče). Dále se řeší finanční zabezpečení - zvýšené náklady na dítě ze zdravotních důvodů, zájmové kroužky, dojíždění do školy, … pro výpočet výše výživného na dítě. Dalším častým důvodem, kdy je prováděno sociální šetření pracovnicí OSPOD jsou výchovné problémy dítěte ve škole i mimo školu. Tento problém většinou oznamuje 29

škola. V tomto případě pracovnice úzce spolupracuje se školou, psychology, popřípadě s probační a mediační službou při spáchání trestného činu a hlavně s rodinou. Sociální šetření musí být provedeno i v rodinách, na kterou bylo anonymně ohlášeno, že v ní není něco v pořádku. V těchto případech musí sociální pracovnice velmi dobře zhodnotit, jak moc by mohlo být anonymní udání pravdivé. Jak zjistit pravdu tak, aby nebylo nikomu ublíženo v případě lživého udání. [PLECITÝ, 2007] Dále také pracovník orgánu sociálně právní ochrany provádí sociální šetření u nezletilých matek, dětí umístěných do pěstounské péče či adopce. Sociální pracovnice orgánu sociálně právní ochrany mají právo tyto děti a jejich rodinu navštěvovat v jejich obydlí, zjišťovat informace o nich v místě jejich bydliště, ve škole, v zaměstnání či zdravotnických zařízeních. Také mají právo vše dokumentovat pomocí fotoaparátu či videokamery. [PLECITÝ, 2007] Spisová dokumentace musí obsahovat záznamy z jednotlivých šetření, záznamy o poučení, plnění povinností, které ukládá zákon a také doklady o vzájemné dokumentaci pracovníka s klientem. Orgán sociálně-právní ochrany dětí může osobě, která je odpovědná za výchovu dítěte uložit pořádkovou pokutu ve výši až do 20 000Kč, při neumožnění návštěvy pracovníka v prostředí dítěte nebo při nespolupracování s pracovníkem. O uložení pokuty musí orgán sociálně-právní ochrany zahájit správní řízení a vést je v souladu s ustanovením správního řádu, ze kterého je důležité připomenout vedení správního spisu podle § 17 správního řádu, označení oprávněné úřední osoby, umožnění nahlížení do správního spisu podle § 38 správního řádu, tedy mimo režim § 55 odst. 5 zákona, a vydání rozhodnutí. Pokuta může být uložena jak rozhodnutím, tak příkazem, za podmínky § 150 správního řádu. [www.portal.gov.cz, 3, §53]

Sociální šetření a sociální práce jsou velice důležité, protože napomáhají při odhalování společensky závažné problematiky, například zanedbávání a týrání dětí, delikvenci mladistvých, špatné životní podmínky, podvýživu či chudobu nebo závislost na alkoholu a drogách. [PLECITÝ, 2007]

30

2.8 SOCIÁLNÍ PRÁCE NA ULICI (Streetwork) Streetwork je sociální práce, která nečeká až ji klient vyhledá, ale nabízí se sama a své klienty aktivně vyhledává. Mezinárodní terminologie pro název streetwork není jednotná, používá se několik názvů s podobným významem jako je sociální práce na ulici, vyhledávací sociální práce, terénní sociální práce s mládeží nebo mobilní sociální práce. Termín streetwork je převzatý z Německa. Sociální práce je poskytována prostřednictvím terénních sociálních programů. Tuto práci provádí sociální pracovník, neboli streetworker, který se snaží vyhledávat rizikové jednotlivce a skupiny v době a místech ve kterých se zdržují, tráví svůj volný čas – na ulicích, diskotékách, v rockových barech, parcích, sklepích, opuštěných domech, hernách… Je to paradoxní, ale i při této práci je dobré mít nějaké prostorové zázemí, které poslouží pracovníkovi pro přímou práci s klienty, ale tak i pro administrativní práci. [BEDNÁŘOVÁ, 2000] Proto v polovině devadesátých let 20. století začala vznikat nízkoprahová centra. Nízkoprahová centra poskytují pomoc, aniž by klienti museli odkrývat svoji identitu a nemusí se ověřovat jejich totožnost. Má také specifickou formu pomoci, převážně drogově závislým, je založena především na důvěře. [MATOUŠEK, 2003] Pomoc je poskytována anonymně. Streetworker zná pouze přezdívky svých klientů, nevede si o nich dokumentaci s konkrétními údaji. Důležité ale je vést denně pracovní deník, do kterého zapisuje průběh poskytování služby a hodnotí jeho průběh za uplynulé období. Pracovník je vázán mlčenlivostí, o všech informacích zjištěních během svého působení. Tato mlčenlivost vychází ze zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru. Avšak při zjištění informace, že byl spáchán trestní čin, musí sdělit příslušnému orgánu činnému v trestním řízení. [BEDNÁŘOVÁ, 2000]

2.8.1 Streetworker pracující v nízkoprahových centrech provádí: - kontaktní práci, - monitoring drogové scény, kde jsou i skrytí uživatelé drog, - sociální poradenství, 31

- poskytuje pomoc při styku s úřady, - může působit jako zprostředkovatel při konfliktech, které vzniknou uvnitř skupiny, - pomáhá mladistvým při potížích se školou, - posiluje důvěru v možnostech nových začátků, - podporuje sebevědomí klientů, - pomáhá při budování vztahu důvěry s dospělými, - nabízí smysluplné utváření volného času, - zprostředkovává lékařskou pomoc, terapie.

Kromě toho nabízí informace ke snižování zdravotních a sociálních rizik, zprostředkovává odborné vyšetření a léčení, bezplatně poskytuje kondomy, injekční stříkačky, provádí orientační test na přítomnost viru HIV ve slinách. [MATOUŠEK, 2003]

Dále jsou nízkoprahová centra určena k: - rozvoji samostatnosti klientů, - uvědomění si společenské spoluodpovědnosti, - společnému trávení volného času. [MATOUŠEK, 2003]

Takováto nízkoprahová centra je vhodné zřizovat jako mobilní, v odstavených autobusech, či maringotkách, které lze v případě potřeby přemístit na místo, kde je výskyt sociálně patologických jevů v té době největší. [MATOUŠEK, 2003]

Cílové skupiny streetwork Sociální práce na ulici za zabývá skupinami na okraji společnosti. Jsou to děti a mladiství, kteří tráví svůj volný čas na ulici, tzv. děti s klíčem na krku, bezdomovci, sportovní

fanoušti

(hooligans),

prostitutky,

skupiny

jednostranně

specificky

orientované (skinheads, graffiti, lidé žijící ve squattech…) a hlavně lidí závislých na návykových látkách. Tyto cílové skupiny jsou také ovlivněny různými faktory jako jsou dny v týdnu, kulturními

a

společenskými

akcemi,

[MATOUŠEK, 2003] 32

denní

dobou

a

ročním

obdobím.

Práce streetworkera je vlastně celá o sociálním šetření. Lidé závislí na návykových látkách a někteří další, žijí přímo na ulici či ve squattech, proto streetworker je při své práci navštěvuje vlastně v jejich obydlí, či přirozeném prostředí, kde se scházejí.

2.8.2 Česká asociace streetwork – ČAS Česká asociace streetwork byla založena v roce 1997 v Praze. Asociace sdružuje odborníky z praxe i teoretických pracovišť, jejím členem se může stát každý, kdo se o streetwork zajímá prakticky či teoreticky. Tyto asociace vzájemně komunikují s asociacemi z různých zemí. [BEDNÁŘOVÁ, 2000]

Česká asociace napomáhá: -

rozšiřování a zvyšování kvality mobilní terénní sociální práce,

-

výměně odborných informací a zkušeností z oblasti streetworku,

-

zprostředkování odborné komunikace mezi svými členy,

-

organizaci

profesních setkání, konferencí,

seminářů, případně jiných

vzdělávacích akcí, -

podpoře vzdělávání a výcviku v oblasti streetworku. [BEDNÁŘOVÁ, 2000, s. 22]

2.9 SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ PŘI ŽÁDOSTECH O UMÍSTĚNÍ DO DOMOVA SENIORŮ Sociální šetření provádí i sociální pracovník domova seniorů. Šetření provádí u klientů, kteří požádali o umístění do příslušného domova seniorů. Sociální pracovník zjišťuje, jaké jsou klientovi zájmy, zajímá se o prostředí v jakém dosud žil, jaký je klientův zdravotní stav. Nabízí služby, které mu domov seniorů může nabídnout, do jakých aktivit se při přijetí může zapojit a jaké kulturní a jiné akce zajišťují. I v tomto případě sociálního šetření sociální pracovník úzce spolupracuje s rodinou klienta.

33

2.10 SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ U OSOB BEZ PŘÍSTŘEŠÍ Mezi žadateli se nesmí dělat rozdíly, proto i žadatel bez přístřeší musí být posouzen jako každý jiný. Osoby bez přístřeší bývají ve špatném zdravotním stavu. Sociální pracovník, v tomto případě úzce spolupracuje se sociálním kurátorem. Sociální šetření nelze provést běžným způsobem, protože se vylučuje poskytování potřebných služeb sociální péče. Nejprve je nutné řešit jeho situaci, hlavně bydlení. Na druhé straně terénní sociální pracovníci poskytují sociální služby u klienta, takže i v těchto nestandardních obydlích. U osob bez přístřeší lze předpokládat, že by příspěvek na péči nebyl využíván účelům k tomu určeným. Proto se využívá institut zvláštního příjemce, ke kterému musí oprávněná osoba dát souhlas. Pokud souhlas žadatel nedá, a příspěvek nebyl využit na určené účely, zvláštní příjemce je stanoven bez jeho souhlasu. [MPSV] Tyto osoby, které žijí několik let tímto způsobem se často neumí ani podepsat, nevědí kde si co mají vyřídit a především neumějí komunikovat. Proto je potřeba pomoci sociálního pracovníka, který osobu bez přístřeší vyhledá, a pokud má klient zájem začne často velmi dlouhá spolupráce. Je to práce opravdu krůček po krůčku.

2.11 DALŠÍ TYP SOCIÁLNÍHO ŠETŘENÍ Sociální šetření se také provádí u občanů starších 75let. Tito občané jsou pracovníkem informováni o možnostech pomoci v sociální oblasti, jako jsou například mimořádné výhody, možnosti pečovatelské služby nebo systémy tísňových volání. Sociální pracovníci u klienta zanechají kontakt na sebe v případě, že se navštívená osoba potřebuje rozhodnout o typu nabízené služby nebo v současné době by žádné nabízené služby nevyužila. V případě potřeby zajištění některé ze služeb se mohou na sociálního pracovníka obrátit.

34

3 PRAKTICKÁ ČÁST V praktické části absolventské práce uvedu průzkum z dotazníků, které jsem rozdala mezi klienty příspěvku na péči, hmotné nouze i oddělení sociálně právní ochrany dětí. Výsledky tohoto průzkumu znázorním pomocí několika grafů. Dále zde uvedu některé kasuistiky, které by mohli blíže poukázat na sociální šetření z různých oddělení.

3.1 ZPRACOVÁNÍ DOTAZNÍKŮ METODOLOGICKÁ ČÁST 1. Cíl průzkumu Postoj klientů hmotné nouze, příspěvku na péči či sociálně právní ochrany dětí k sociálnímu šetření. Pomocí tohoto dotazníku lze zjistit jaký mají klienti postoj k sociálnímu šetření prováděnému sociálními pracovnicemi.

2. Pracovní hypotézy Předpokládám, že klienti sociálního odboru se budou cítit lépe, když se sociální pracovnice před každým sociálním šetření předem dohodnout na termínu návštěvy.

3. Zkoumaná populace, strategie průzkumu a sběr dat Tento průzkum jsem provedla u klientů hmotné nouze, příspěvku na péči a sociálně právní ochrany dětí všech věkových kategorií. U některých klientů jsem dotazník zanechala a vyplněný vzala zpět při další návštěvě. Při některých návštěvách klienti dotazník vyplnili ihned. Celkem vyplnilo dotazník 50 klientů. Získaná data jsem nejprve na základě logiky průzkumu upravila transformací či kategorizací jednotlivých proměnných a údaje jsem statisticky zpracovala v aplikaci MS Excel pomocí kontingenční tabulky. Tento soubor je pouze reprezentativní, jde pouze o náhodný výběr respondentů a proto nemůžeme z hlediska rozsahu zobecnit svá zjištění na populaci českých lidí, kteří jsou klienty odboru sociálních věcí.

35

EMPIRICKÁ ZJIŠTĚNÍ A JEJICH INTERPRETACE 1. Základní charakteristiky výběrového souboru Respondenti vybraní pro tento průzkum jsou lidé, kteří jsou klienty odboru sociálních věcí, hlavně ti, u kterých je sociální šetření prováděno častěji.

Graf č. 1

Jak dlouho spolupracujete se sociální pracovnicí? Počet z id 45,00% 40,00%

méně než 1 rok; 42,00% do 5ti let; 34,00%

35,00%

více než 5 let; 24,00%

30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

méně než 1 do 5ti let rok více než 5 let j

24% dotazovaných se sociální pracovnicí spolupracuje více než 5 let, 42%, kteří spolupracují méně než 1 rok bývají klienti příspěvku na péči či sociálně-právní ochrany děti kde je řešen pouze z obou stran dohodnutý rozvod.

36

Graf č. 2 Zlepšila se Vaše situace po té, co Vás sociální pracovnice navštěvuje?

ne; 26,00% Počet z id

ano; 32,00%

zlepšila se situace

ano částečně ne

částečně; 42,00%

Z tohoto grafu vyplývá, že většině lidí se jejich sociální situace po spolupráci se sociální pracovnicí částečně zlepšila, 32% lidí mohou tvrdit že se sociální situace zlepšila úplně.

Graf č. 3 Měly by být tyto návštěvy častější?

ano; 26,00%

častější?

ano

Počet z id

ne; 34,00% stačí intervaly návštěv jako doposud ne stačí intervaly návštěv jako doposud; 40,00%

34% lidí si nepřeje, aby bylo sociální šetření v jejich místě bydliště prováděno častěji, 40% lidem dosavadní intervaly dostačují, ale 26% dotazovaných lidí by chtělo návštěvy častější.

37

Graf č. 4 Jste rádi, když se sociální pracovnice ohlásí, kdy u vás bude provádět sociální šetření?

ne; 12,00% Počet z id ohlásí se

ano; 56,00%

je mi to jedno; 32,00%

ano je mi to jedno ne

56% lidí by bylo rádo, kdyby se sociální pracovnice předem ohlásila, takovéto šetření však nebývá objektivní. Graf č. 5 Navštěvuje Vás sociální pracovnice z oddělení: 50,00%

Počet z id 50,00% 45,00% 40,00% 35,00%

32,00%

30,00% 25,00%

18,00%

20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

sociálně-právní ochrana dětí hmotná nouze příspěvek na péči

0,00%

sociálněprávní ochrana dětí

hmotná nouze

příspěvek na péči

oddělení

50% dotazovaných klientů je klienty hmotné nouze (tito klienti dotazníky vyplňovali i přímo v kanceláři oddělení hmotné nouze, například při vyplácení dávek hmotné nouze).

38

Graf č. 6

Jaký je Váš věk? Počet z id 35,00% 30,00%

32,00% 26,00% 24,00%

25,00% 20,00%

18,00%

15,00% 10,00% 5,00% 0,00%

20 -30 31 - 40 41 - 50 let let let

51 více let

věk

Na tomto grafu je vidět kolik již mladých lidí spolupracuje s těmito odděleními. Je překvapivé, že již 26% dotázaných lidí je ve věku do 30 let a lidí nad 51 let je nejméně. Lidé ve věku 51let a více mají větší problém například s nalezením nového pracovního uplatnění, proto byl můj odhad na počet respondentů v této kategorii nejvyšší.

ZÁVĚR Pomocí průzkumu jsem zjistila kolika klientům nevadí neohlášená sociální šetření, zda by návštěvy měli být častější či se jejich sociální situace zlepšila. Také jsem zjistila, jaký je průměrný věk klientů a jak dlouho s některým z uvedených odděleních spolupracují. Tyto informace však nemůžeme zobecnit na celou populaci.

39

3.2 KAZUISTIKY KLIENTŮ 3.2.1 Kazuistika č. 1 Pan H., ročník 1964 žije se svými rodiči – 76letou matkou a 84letým otcem ve 150 let starém domě. Do domácnosti dochází pomáhat sestra pana H., která bydlí nedaleko. Po příchodu byl žadatel ve svém pokoji, kde ležel v denním oblečení. Peřina i polštář nebyly povlečené, značně špinavé, odmítá je povléci. Dle informací rodičů takto tráví většinu dne. Poslouchá televizi, rádio, probírá se ve značném množství knih. Občas tesá do kamenů, sbírá poštovní známky. Stěny jsou popsané tužkou, píše vždy, když ho něco napadne. Nebylo jednoduché přimět ho ke spolupráci ve věci „příspěvku na péči“. Nejdříve odmítal vstát. Spolupráce a komunikace s ním byla velmi obtížná, na otázky týkající se jeho osoby, nejevil zájem odpovídat, nebo nerozuměl otázkám, v případě odpovědi nedávaly přílišný smysl. Stále dokola opakoval, že chce najít poklad a zlatou minci. Hlasitě se často a všemu smál. Po zjištění, že komunikace s panem H. je nemožná, sociální šetření bylo vedeno s jeho rodiči a sestrou. Z jejich strany bylo sděleno, že pan H. trpí dlouhodobě psychickou poruchou, se kterou se léčí. Bere množství uklidňujících léků – na řádné užívání dohlíží matka, která mu léky připravuje. Pan H. se 2 roky učil zedníkem, ale nevyučil se, nikdy nepracoval. V současné době je v invalidním důchodu. Soužití s ním je velmi těžké, nedbá o sebe, rodiče ho musí nutit k dodržování hygieny – jinak by se nemyl, ústní hygienu nedodržuje, vousy si zastřihuje, česání by zvládl, ale nečeše se. Je nutné mu připomínat výměnu prádla za čisté. Neuvědomuje si, že je potřeba uklízet, špína mu nevadí. Rodičům s ničím nepomůže, celý den jen leží v posteli. Je samotářský, bojí se o svůj život, často se rozčiluje, bývá i agresivní. Rodiče zajišťují vše co je potřebné, jen cigarety si kupuje sám. Podepsat se zvládne. Další dokument ve spise: Potvrzení od lékaře „Výše jmenovaný ze zdravotních důvodů není schopen přebírat dávky na péči“ - v tomto případě se ustanovuje zvláštní příjemce = jeho sestra - MÚ Semily rozhodl přiznat příspěvek ve výši 4000Kč měsíčně

40

3.2.2 Kazuistika č. 2 SOCIÁLNÍ ŠETŘENÍ NA ŽÁDOST O PŘÍSPĚVEK NA PÉČI - ZVÝŠENÍ Paní Jana žije ve starém domě na okraji obce. Žije se svou 38letou invalidní dcerou (sdělila, že trpí psychickými obtížemi, ale neléčí se). Pečuje o matku v rámci svých schopností. Do domu vede 5 poměrně vysokých schodů. Při příchodu paní Jana seděla na posteli, přítomna byla i dcera, uvedla, že žádost o zvýšení podává vzhledem ke svému zhoršenému zdravotnímu stavu. Klientka trpí cukrovkou, na pravé oko vůbec nevidí a na levém má šedý zákal. Sociální šetření bylo prováděno pohovorem a pozorováním prostředí. Bylo zjištěno, že obývá pouze 2 místnosti – kuchyň a vedlejší ložnici. Kuchyň, kde dcera vaří, je přes chodbu, a „suché“ WC na konci chodby. Domácnost je velmi jednoduše vybavena, desítky let nevymalováno, zdi špinavé, v ložnici plíseň, špinavé povlečení na postelích. Všude byla velká zima, v kamnech nebylo zatopeno, přičemž v den sociálního šetření byla dopolední teplota -11 stupňů. Paní Jana sdělila, že nemají uhlí ani peníze na jeho koupi. Obě žijí z důchodu paní Jany, dceři nárok na invalidní důchod nevznikl. Topí tedy dřívím, ale i tím značně šetří. Prý jsou zvyklé takto žít. V domě není zavedena voda, dcera chodí pro vodu ke studánce vzdálené 30m od domu. Dle sdělení žadatelky dcera máchá u studánky prádlo a na koupání přináší do kuchyně plechovou vanu. Na vše je potřeba přinést vodu od studánky, na kamnech ji ohřát. Paní Jana špatně chodí, přidržuje se okolního nábytku, chůze je nejistá, sdělila, že moč a stolici reguluje, na WC si dojde, ale v místnosti byla cítit moč. Uvedla, že celý den pasivně sedí nebo leží. Rádio neposlouchá, televize nefunguje. Jídlo vaří dcera, ale pouze jednoduchá jídla, hlavně zeleninové polévky. V domácnosti nebyly téměř žádné potraviny. Paní je dobře orientovaná v místě a čase, komunikace probíhala dobře.

41

Seznam úkonů péče o vlastní osobu: zvládá s pomocí

a) příprava stravy

- když ji druhá osoba potravinu připraví a podá, potřebuje pomoci i s otevření obalu sušenky

zvládá s pomocí

b) podávání, porcování stravy

- vzhledem ke svému zdravotnímu stavu bez pomoci druhé osoby talíř s jídlem, či hrnek s nápojem nepřenese

zvládá

c) přijímání stravy, dodržování pitného režimu

zvládá s pomocí

d) mytí těla

- úkon zvládne, je však potřeba druhou osobou donést lavor s vodou a poté lavor odnést a vylít – neboť v domě není zaveden vodovod

zvládá s pomocí

e) koupání nebo sprchování

- dcera chodí pro vodu ke studánce vzdálené 30m od domu. Uvedla , že se koupe cca 1 x 14 dní v plechové vaně, kterou dcera přinese do kuchyně, vodu ohřeje na kamnech. Vykoupat se zvládne, ve vaně sedí. Vodu vylévá dcera.

zvládá s pomocí

f) péče o ústa, vlasy, nehty, holení

- nehty si neostříhá – nevidí na ně, ústní hygienu neprovádí, učeše se

g) výkon fyziologické potřeby včetně hygieny

zvládá

h) vstávání z lůžka, uléhání, změna poloh

zvládá

i) sezení, schopnost vydržet v poloze v sedě

zvládá

j) stání, schopnost vydržet stát

zvládá

- s přidržováním u okolního nábytku

42

zvládá

k) přemisťování předmětů denní potřeby - obtížně zvedá předmět ze země

l) chůze po rovině

zvládá

m) chůze po schodech nahoru a dolů

zvládá

- s přidržováním se zábradlí

zvládá

n) výběr oblečení, rozpoznání jeho správného vrstvení -pomáhá dcera, správné vrstvení zvládne

o) oblékání, svlékání, obouvání, zouvání

zvládá

p) orientace v přirozeném prostředí

zvládá

zvládá s pomocí

q) provedení si jednoduchého ošetření

- vzhledem ke svému zdravotnímu stavu potřebuje při jednotlivých úkonech pomoc druhé osoby

zvládá s pomocí

r) dodržování léčebného režimu

- jako diabetička dietu prý dodržuje, léky chystá dcera, vzhledem ke špatnému zraku by krabičky s léky snadno zaměnila

Seznam úkonů soběstačnosti: a) komunikace slovní, písemná, neverbální

zvládá s pomocí

- není schopna podpisu, písemné potvrzení od jejího lékaře b) orientace vůči jiným fyzickým osobám, v čase a mimo přirozené prostředí zvládá s pomocí - osoby rozlišuje, dosáhnout cíle své cesty by bez pomoci druhé osoby nebyla schopna c) nakládání s penězi nebo jinými cennostmi

43

zvládá s pomocí

- na peníze nevidí, důchod přebírá dcera

d) obstarávání osobních záležitostí

zvládá s pomocí

- tiskopisy nerozliší, nevyplní, služby si sama neobstará

e) uspořádání času, plánování života

zvládá

f) zapojení se do sociálních aktivit odpovídajících věku

nezvládá

- vzhledem ke zdravotnímu stavu nikam nechodí, nezabývá se žádnou smysluplnou činností k vyplnění volného času. Uvedla, že během dne jen leží nebo sedí. Zdá se, že žije v určité sociální izolaci, ale je zvyklá takto žít, občas jí navštěvují příbuzní a dle potřeby něco zařídí.

g) obstarávání si potravin a běžných předmětů (nakupování)

nezvládá

- místní obchod je od domu značně vzdálen, nenakupuje, fyzicky by nezvládla. Nákupy obstarává dcera

h) vaření, ohřívání jednoduchého jídla

nezvládá

- nevaří, suroviny neočistí, nenakrájí, stará se dcera.

i) mytí nádobí

nezvládá

- v domácnosti není voda to znamená, že nezvládne vodu na mytí nádobí nanosit, ohřát na kamnech, přelít do umyvadla, atd.

j) běžný úklid v domácnosti

nezvládá

k) péče o prádlo

zvládá s pomocí

- je schopna ho složit, ale nepřenese a neuloží

l) přepírání drobného prádla

nezvládne

- fyzicky nezvládne – není voda

44

m) péče o lůžko

nezvládá

n) obsluha běžných domácích spotřebičů

zvládá s pomocí

- jen zapne televizi, mobilní telefon nemá, elektrický vařič neobsluhuje, jiné spotřebiče nemá

o) manipulace s kohouty a vypínači

zvládá

- ovládá, vodovod se zde nenachází

p) manipulace se zámky, otevírání, zavírání oken a dveří

zvládá s pomocí

- dveře otevře a zavře, okna jen s pomocí

q) udržování pořádku v domácnosti, nakládání s odpady

nezvládá

- zajišťuje pouze dcera

r) další jednoduché úkony spojené s chodem

nezvládá

a udržováním domácnosti - kamna na tuhá paliva neobsluhuje, není schopna praní ve vířivé pračce. Nepere, nevymáchá, nepověsí, nežehlí

45

3.2.3 Kazuistika č. 3 Z ODDĚLENÍ SOCIÁLNĚ PRÁVNÍ OCHRANY DĚTÍ Jméno:

Vašík

Pro tuto kazuistiku jsem si vybrala 4 letého Vašíka,

Rodinná anamnéza: Vašík je nejmladším potomkem svých „smíšených rodičů“. - matka rómského původu – nezaměstnaná, alkoholička, v dětství byla se sestrami v dětském domově, - otec původu českého – nezaměstnaný, má přiznanou invaliditu III. stupně, objevují se sklony k častému požívání alkoholu. Vašík má tři starší sourozence: bratr L. – plnoletý, nezaměstnaný, není veden na úřadu práce, je závislý na lysohlávkách Bratr J. – 17ti letý, pouze se základním vzděláním, nezaměstnaný, také není veden na úřadu práce, často užívá marihuanu, objevují se také skony k užívání alkoholu. Sestra K. – 22ti letá, byla výborná studentka, byla přijata na obchodní akademii, kterou po dvou letech přerušila. Nyní žije daleko od rodiny se svou přítelkyní, údajně je zaměstnaná, objevily se problémy s alkoholem.

Osobní anamnéza: Vašík je zdravý, dobře se vyvíjející chlapec

Vašík byl v polovině června 2010 převezen z rodinného prostředí do Dětského centra Dvůr Králové nad Labem z důvodu alkoholismu v rodině. Matka měla nastoupit na protialkoholní léčbu, neučinila tak. Při převozu byla matka účastna. Několikrát do zařízení volala, v polovině srpna Vašíka s manželem navštívili. Druhý den po návštěvě byla oznámena smrt matky – otrava alkoholem. Matku našli její synové doma v posteli, promodralou – okamžitě volali rychlou záchrannou službu. Synové oznámili, že matka v den smrti vypila 1l vodky a 8 piv, nejspíš se udusila zvratky.

46

Dosud Vašík o matčině úmrtí neví, ptá se kdy přijede. Otec s jedním ze synů za ním po události byl. Ozvala se i Vašíkova sestra K, s návrhem, že by se o Vašíka postarala a že si dá žádost o svěření do své péče. Otec oznámil, že dcera K. dostane příští týden v práci volno, přijede a vše potřebné vyřídí. Dcera se dostavila na jednání a zažádala si o svěření bratra do své péče. Dívka byla sledována kvůli problémům s alkoholem, ty také skončily. U K. a její přítelkyně provedly kolegyně příslušného úřadu sociální šetření, zdá se být vyhovující. K sestře bude Vašík podmínečně propuštěn na 14 dní.

Svěření do péče sestry K. se neosvědčilo. K. začala opět se svou přítelkyní užívat alkohol a často řešily své konflikty i před Vašíkem. Nevěděly jak chlapce zabavit, přivezl si sice spoustu hraček, ale vyžadoval sestřinu pozornost, které se mu nedostávalo. K. po 14dnech Vašíka odvezla do Dětského centra ve Dvoře Královém, ale o svěření do své péče již nemá zájem. Pouze, že by si o bratra žádala na podmínečné propuštění na Vánoce a krátké návštěvy. Vašík je v současné době v Dětském centru, ve kterém má spoustu kamarádů svého věku a zdá se být spokojený, po rodičích se neptá. Vzhledem k tomu, že je rómského původu bude těžko umístitelný a nejspíš svůj život prožije v různých dětských domovech. U Vašíka jsou prováděny zákonem dané návštěvy čtyřikrát do roka orgánem sociálně právní ochrany dětí. Nyní se po nějakém čase objevily nové skutečnosti. Vašíkova sestra K. si opět bude žádat o svěření do své péče, dle názoru pracovnic jí soud nejspíše vyhoví, řídí se tím, že nejlepší péče o dítě může zajistit někdo z rodiny. Pokud rodinní příslušníci mají zájem a není prokázáno, že by mohlo hrozit zneužívání, týrání, zanedbávání či jiné problémy, pro které by nebylo vhodné dítě do péče příbuznému svěřit, budou tyto žádosti podporovat.

47

3.2.4 Kazuistika č. 4 z oddělení sociálně právní ochrany dětí – ÚPRAVA POMĚRŮ Nezletilé děti A a B žijí v rodinném domku se svými rodiči. Mezi manželi jsou dlouhodobé neshody. Matka – pracuje jako barmanka v erotickém klubu. Otec – vytváří webové stránky pro nejmenovanou firmu a další příjem má z pronájmu novinových stánků.

Neshody vyvrcholily, když se otec bez předchozího upozornění odstěhoval, obě děti si odvezl s sebou a nesdělil kam. Otec matku obvinil ze zanedbávání péče o děti, neopominul její časté odjezdy mimo domov i přes noc a že trpí anorexií, se kterou se před 10ti lety léčila na psychiatrii. Druhý den otec přistoupil na setkání dětí s matkou za přítomnosti svých rodičů. Matka otce požádala, aby mohla být s dětmi chvíli sama – odcházela s nimi k autu a chtěla si je odvézt. Když to otec zjistil, začalo dohadování a fyzické napadání, které skončilo na policii. Zde byla sepsána dohoda obou rodičů o střídavé péči. Po jednání si děti odvezla matka. Matka na OSPOD sdělila že je ochotná podrobit se zdravotnímu, psychickému i psychiatrickému vyšetření. Také oznámila, že dohodu, kterou s manželem sepsali na policii, nedodrží a považuje jí za neplatnou. Z výpovědi otce na OSPOD vyplynulo, že děti bez vědomí matky odvezl, aby je nevystavil riziku přetahování se o ně. Matka na oddělení sdělila, že se o děti řádně stará. Když na noc odejde do práce, péči o děti zajišťují její rodiče. Pokud ji soud svěří děti do péče, otci styk umožní pouze za její přítomnosti. Je ochotna podrobit se zdravotnímu a psychickému vyšetření.

Po několika dnech je provedeno další sociální šetření v rodině. Bylo zjištěno, že otec na výživu dětí nepřispívá.

48

Nezletilá A by se s otcem chtěla vidět, B si to nepřeje. Obě mají strach a nechtějí, aby se doma zamykalo. Zatím bydlí s matkou u jejich rodičů. Jejich dům je v rekonstrukci, přesto jsou bytové poměry v naprostém pořádku. Dětem byl umožněn styk s otcem. Nezl. A komunikovala s otcem bez problémů, nezl. B komunikovat odmítla, protože: „minule nás zamkl v autě a to se nedělá“. Otec sděluje, že mu manželka neumožňuje styk s dětmi, proto jsme zařídili setkání v dětském centru. Když se děti dozvěděly, že uvidí otce – nezl. A „uvidím tatínka a dám mu pusu“, nezl. B „já tatínkovi pusu nedám, a nezamkne nás zase do auta?“ Přesto že ji matka ubezpečovala že nezamkne, stále se ptala a řekla že se s ním bavit nebude.Styk s otcem nakonec proběhl v pořádku. V této době se matka s děvčaty přestěhovala ke svým rodičům, má nového přítele se kterým má další dceru. Otec děvčátek žije na své stálé adrese. Setkávání dětí s otcem probíhá v pořádku v pravidelných intervalech. Po nějaké době se matka děvčat dostavila na oddělení sociálně právní ochrany ve svém bydlišti, kde sdělila, že jí sousedé z předchozího bydliště upozornili na fotografie jejich dcer umístěné na internetových stránkách. Sdělila, že sousedé při prohlížení webových stránek místní školky se „proklikali“ až na stránky, které nejspíš vytvořil její bývalý manžel. Na těchto stránkách jsou umístěny fotky nahých děvčat ve vaně, na posteli, … Dále sdělila, že by jí nevadilo, kdyby tyto fotky byly v rodinném albu, ale na internetových stránkách , které jsou veřejnosti přístupné je to nevhodné. Proto žádá, aby pracovnice OSPOD v místě trvalého bydliště bývalého manžela, podala trestní oznámení. Sociální pracovnice tedy podala trestní oznámení na neznámého pachatele, protože zatím není prokázané´, kdo tyto fotografie na webové stránky umístil.

49

4 DISKUZE Sociální šetření je metodou sociální práce, pro někoho známou, pro někoho zcela cizí. Proto jsem se snažila v mé práci tuto metodu popsat a vysvětlit její kladné stránky, jak může pomoci potřebným klientům. Hledání teoretických informací o sociálním šetření bylo náročné, protože o této problematice mnoho autorů nepublikuje a když už je o sociálním šetření v některé z publikací zmíněno, tak pouze v rozsahu jednoho odstavce. Proto jsem se snažila hodně čerpat ze své praxe. Tím jsem se setkala s odlišnostmi provádění sociálního šetření od teoretické verze. Pro sociální šetření jsou také velice důležité zákony, jimiž se musí sociální pracovník řídit tak, aby neporušoval některá z osobních práv klientů. Zákony v rámci sociálního šetření jsem se také ve své práci zabývala. Téma sociální šetření jsem si vybrala z mnoha důvodů. Jeden z důvodů byl, že mě zajímal názor klientů, u kterých je sociální šetření prováděno. Zpracovala jsem dotazník, který jsem zařadila do své práce mezi přílohy. Výsledky dotazníku jsem zpracovala pomocí grafu do části praktické. V dotazníkovém šetření jsem použila otázky a odpovědi na některé z nich mě překvapily. Například to, že nejvíce dotázaných respondentů byli klienti oddělení hmotné nouze. Na jednu stranu jich je celkem mnoho a jsou často dotčení, že na úřad musí pravidelně docházet, přesto ochotně vyplnili dotazník, který byl připravený na stolku, u kterého vypisují žádosti a pracovníci tam nevidí. Po mém dlouhodobém působení na praxi, mě odpovědi na otázku zda by byli raději, kdyby se s nimi sociální pracovnice před sociálním šetřením nejdříve domluvila na termínu schůzky, ani nepozastavily. Samozřejmě, že by byla většina lidí ráda za předem ohlášené návštěvy, pouze to malé procento lidí, např. kteří nemají co skrývat, předem ohlášenou návštěvu nepotřebují. A poslední z otázek, kterou zde zmíním je otázka „Zlepšila se Vaše situace po spolupráci se sociální pracovnicí?“ potěšila pracovnice, kterým jsem své výsledky šetření sdělila, ale především mě, protože to je takový malý důkaz toho, že sociální šetření není zbytečná práce a má velké zásluhy na situacích lidí.

50

Dále jsem ve své práci uvedla několik kazuistik, ve kterých se snad každý zamyslí nad osudy těchto lidí. Například kazuistika malých děvčátek A a B, jejich rodiče se o ně neustále přetahují. Rodiče si nevybíráme, ale takových to dětí s podobnými osudy je mnoho. Od svého útlého dětství se pohybují mezi sociálními pracovníky či policejními příslušníky. Těmto dětem, ale sociální pracovníci pomáhají a snaží se pomocí pravidelného sociálního šetření v jejich rodinách dalším konfliktům a negativním sociálním událostem zabránit.

51

ZÁVĚR V absolventské práci, jejíž název je „Sociální šetření jako součást sociální práce“ jsem se snažila o odborný přehled metod a možnosti sociálního šetření. V teoretické části jsem také poukázala na osobnost sociálního pracovníka, jež sociální šetření provádí, na jeho přístup ke klientům, povinné vzdělávání a doporučené dovednosti, které by měl mít každý pracovník pracující s lidmi. Okrajově jsem poukázala na sociální práci i její historii, která ukazuje, že vzdělávání v sociální oblasti bylo značně podceňováno. Především zde podrobně vysvětluji, co je sociální šetření a jak je důležité při sociální práci. Také uvádím některé techniky, jímž je sociální šetření prováděno. Dále skupiny klientů, kterých se sociální šetření týká a zákony na základě kterých jsou šetření možná provádět. Jako je zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, na jehož základě je prováděno sociální šetření při žádostech o příspěvek na péči, či žádosti o přijetí do domova seniorů. Rovněž je to zákon č. 111/2006 Sb. o pomoci v hmotné nouzi, a zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně. V praktické části jsem se zajímala o vlastní výsledky šetření, které jsem znázornila několika kazuistikami a dotazníkovým šetřením. Dotazník jsem rozdala mezi klienty, kteří ho vyplnili anonymně. Nejvíce mě zajímalo, zda se jejich situace od dob, kdy je začala sociální pracovnice navštěvovat zlepšila. Také jsem se ptala na otázky, jestli jsou s intervaly sociálního šetření spokojeni, či v rámci řešení svých problémů sociální pracovnici navštěvují v častějších intervalech na jejich působišti. Vzhledem ke svému dlouhodobému působení na odborné praxi jsem mnoho informací mohla čerpat přímo od sociálních pracovnic nebo také z vlastní praxe. Domnívám se, že jsme splnila své stanovené cíle a doufám, že tato práce by mohla pomoci především dalším studentkám oboru sociální práce k pochopení významu a důležitosti sociálního šetření.

52

BIBLIOGRAFIE MONOGRAFIE 1. BEDNÁŘOVÁ, Z.; PELECH, L. Sociální práce na ulici. Brno : Doplněk, 2000. 106 s. ISBN 80-7239-048-1. 2. MATOUŠEK, O. Základy sociální práce. Praha : Portál, 2001. 312 s. ISBN 80-7178473-7. 3. MATOUŠEK, O. Metody a řízení sociální práce. Praha : Portál, 2003. 380 s. ISBN 807178-548-2. 4. ŘEZNÍČEK, I. Metody sociální práce. Praha : Sociologické nakladatelství, 2000. 80 s. ISBN 80-85850-00-1. 5. SOKOL, R.; TREFILOVÁ, Věra. Sociální pracovník v rezidenčních zařízeních sociálních služeb. 1. [s.l.] : ASPI, březen 2008. 424 s. ISBN 978-80-7357-316-4 6. MATOUŠEK, O. Slovník sociální práce. Praha : Portál, 2003. 288 s. ISBN 80-7178549-0. 7. PLECITÝ, V. Zákon o rodině. Praha : EUROUNION, 2007. 524 s. ISBN 978-80-7317063-9. 8. Terénní sociální práce v praxi: Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem. 1. Ústí nad Labem : [s.n.], 2008. 144 s. ISBN 978-80-7044-975-2.

SERIÁLOVÉ PUBLIKACE 1. Metodická

příručka

PITSTOPMEDIA,

pro

2007

výkon

terénní

sociální

[cit.

2010-09-22].

práce

[online].

Dostupné

z

[s.l.] : WWW:

. 2. KRÁLOVÁ, J. Návštěva v bytě klienta v rámci sociálního šetření v SPOD : pracovní text k akreditovanému semináři. Liberec : [s.n.], 2008. 11 s. 3. KOLÁŘOVÁ, I. Sociální šetření a příspěvek na péče. Praha : Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, o. p. s., 2011. 8 s. 4. KOLÁŘOVÁ, I. Příspěvek na péči: pracovní text k akreditovanému semináři. Liberec : 2009. 16 s.

53

5. Doporučené postupy k vybraným oblastem zákona o sociálních službách (stanovisko zpracovalo odd.411 ČSSZ dne 31.1.2007 na základě dotazů jednotlivých úřadů. 6. Metodický pokyn č. 5/2009 k sociální práci v systému pomoci v hmotné nouzi 7. OSSZ/PSSZ – předáno na poradě odb.31 dne 1.2.2007

ELEKTRONICKÉ DOKUMENTY 1. Sociální práce. Poslání. [online]. 2007 [cit. 2011-01-12]. Dostupný z WWW: http://www.socialniprace.cz/poslani.php]. 2. Streetwork. Oborový portál o nízkoprahových socialních službách a zařízeních. [online].

2006

[cit.

2010-10-29].

Dostupný

z WWW:

http://www.streetwork.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=184 3. Portál veřejné správy. Zákon č. 359/1999 Sb. o sociálně právní ochraně. [online]. 2003

[cit.

2011-04-28].

Dostupný

z WWW:

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=359%2F1999&number2=& name=&text= 4. Portál veřejné správy. Zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních službách. [online]. 2003 [cit. 2011-04-28]. Dostupný z

WWW:

http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/701?number1=108%2F2006&number2=& name=&text= 5. Wikipedie. Sociální práce . [online]. 2010 [cit. 2010-12-17]. Dostupný z WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soci%C3%A1ln%C3%AD_pr%C3%A1ce

54

SUMMARY Social Investigation as the Part of Social Work

By

the

term

is a method that is

social investigation is

performed with

the

aim

meant visiting clients' to

identify

homes. It

additional matters

concerning the client. An authorized social worker from the competent authority brings the power to social investigation. In the assignment the attention was also focused on the education of social workers and their lifelong learning. It is very important to become familiar with the client during social investigation. Social investigation is usually carried out in the client's home. It is therefore possible to find out some other figures about the client and his family. Social investigation is also mentioned and solved by several laws and legal acts. Social workers must obey them. In the assignment social work and its history is described. Another important chapter represents social work in the street, called street work. Street workers focus their attention mainly on young people, squatters, and peer groups; briefly on people who do not live a decent life and need some kind of help. Street workers provide counselling services with the aim to reduce social and health risks, as well as they provide

the

clients

with

free

condoms

and

syringes.

For the practical part were used case studies and also the questionnaire. The clients were asked to fill in the questionnaire anonymously. The questionnaire was obtained from 50 respondents. I found out that the substantial majority of respondents are the clients of the department of material poverty. Most clients would like to visit the social worker reported. The

results

of

the

questionnaire

are

presented

by

graphs.

KEY WORDS: Social survey, social worker, clients, material need, social exclusion

55

PŘÍLOHY Seznam příloh: Příloha č. 1 – Dotazníkové šetření Příloha č. 2 – Záznam ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péče Příloha č. 3 – Záznam pro sociální šetření – přepracovaný pracovnicemi Měú Semily

PŘÍLOHA Č. 1 DOTAZNÍK Vyšší odborná škola Mills, s. r. o. Předem Vám děkuji za vyplnění anonymního dotazníku, který mi pomůže s částí absolventské práce týkající se sociálního šetření. Dotazník zabere 5 -10 minut.

Lenka Chlumová

Q1. Potěší Vás příchod sociální pracovnice? a)

ano

b)

podle situace (jak kdy)

c)

ne nepotěší

Q2. Jste rádi, že své problémy můžete řešit se sociální pracovnicí? a)

ano

b)

podle situace (jak kdy)

c)

ne

Q3. Jste rádi, když se sociální pracovnice ohlásí, kdy u vás bude provádět sociální šetření? a)

ano

b)

je mi to jedno

c)

ne

Q4. Stalo se někdy, že jste se sociálnímu šetření úmyslně vyhýbali? a)

ano často

b)

stalo se mi to

c)

ne, nemám důvod se vyhýbat

Q5. Když se dozvíte, že u Vás byla sociální pracovnice a nezastihla Vás, tak: a)

kontaktujete sociální pracovnici

b)

jste rádi, že jste se nepotkali

c)

nebudete to řešit a počkáte na další návštěvu

Pokračování přílohy č. 1 Q6. Měly by být tyto návštěvy častější? a)

ano

b)

stačí intervaly návštěv jako doposud

c)

ne

Q7. Jste v kontaktu se sociální pracovnicí i mimo pravidelné sociální šetření? a)

ano

b)

když je to potřebné, tak ano

c)

ne

Q8. Jste radši, když jsou Vaše problémy řešeny: a)

ve Vašem domácím prostředí

b)

na Městském úřadě

c)

úplně jinde

Q9. Zlepšila se Vaše situace po té, co Vás sociální pracovnice navštěvuje? a)

ano

b)

částečně

c)

ne

Q10. Navštěvuje Vás sociální pracovnice z oddělení: a)

sociálně-právní ochrana dětí

b)

hmotná nouze

c)

příspěvek na péči

Q11. Jak dlouho spolupracujete se sociální pracovnicí? a)

méně než rok

b)

do 5 let

c)

více než 5 let

Q12. Jaký je Váš věk? a)

20 – 30

b)

31 – 40

c)

41 – 50

d)

51 - víc

PŘÍLOHA Č. 2

Městský úřad Semily Odbor sociálních věcí Husova 82 513 01 Semily Č.j.:…………………………………..

Počet příloh: ……………………

Záznam ze sociálního šetření pro účely řízení o příspěvku na péči

Příspěvek na péči: Žadatel: Trvalá adresa:

Ošetřující lékaři:

Údaje o šetření:

Poskytovatelé péče:

Trvalá adresa: Rozsah péče:

Způsob sjednávání péče:

Dostupnost v akut. Případech:

POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY Č. 2 Městský úřad Semily

Dostupnost v akut. případech:

Popis situace žadatele se zaměřením na potřebu péče Schopnost pečovat o vlastní osobu

Výdělečná činnost / školní činnost

Rodinné vztahy

Sociální vztahový rámec (mimo rodiny)

Domácnost

Prostředí

Jiné zjištění:

Místo šetření: ………………………………………………………………………………………………………… Datum: …………. 201 ………………………………………………………………………………………........ Počátek šetření: …………………. hod

Konec šetření: ……………………. hod

Osoby účastnící se šetření: Žadatel: ………………………………………………………………………………………… Další osoby:

…………………………………………………………………………………………….. …………………………………………………………………………………………..

Šetření provedl: ………………………………………………………………………………………

PŘÍLOHA Č. 3 1. Schopnost pečovat o vlastní osobu Pohyblivost Chůze doma, venku Chůze po schodech Sezení, stání Změna poloh, vstávání, uléhání Stravování Přijímání potravy Příprava stravy, podávání, porcování Vaření, ohřívání jídla Oblékání Oblékání, svlékání, obouvání Výběr oblečení, rozpoznání správného vrstvení Hygiena Mytí těla – zákl. hygiena, péče o ústa, vlasy, nehty, holení Koupání, mytí vlasů Výkon fyziologické potřeby Regulace moči, stolice, použití a výměna hygienických pomůcek Schopnost obsloužit se na toaletě Ošetřování Schopnost ošetřit se, provést převazy Schopnost vzít si léky, aplikace injekcí

POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY Č. 3 Komunikace a orientace Komunikace slovní, písemná, řeč, sluch Orientace v místě, čase, prostoru Orientace vůči fyzických osobám Telefonování 2. Výdělečná činnost / školní povinnosti Pracovní činnost Studium 3. Rodinné vztahy Rodinný stav Partner, děti, vnoučata, pravnoučata Vzájemné vztahy, vzájemná komunikace s rodinou 4. Vztahový rámec (mimo rodiny) Způsob trávení volného času Sociální aktivity Přátelské vztahy 5. Domácnost Nákupy Úklid domácnosti a udržování pořádku, odpady Praní prádla Nakládání s penězi Obstarávání osobních záležitostí

POKRAČOVÁNÍ PŘÍLOHY Č. 3 Donáška oběda

6. Prostředí Popis prostředí, ve kterém osoba žije a s kým žije (bezbariérovost, vybavenost, občanská vybavenost) 7. Jiná zjištění Průběh šetření, komunikace, s kým byl rozhovor veden a jiné informace – nač si žadatel stěžoval, zda ukazoval lékařské zprávy apod.

8. Pečující osoby / poskytovatelé pomoci Kdo péči zajišťuje

Rozsah péče – jak často a co Způsob sjednávání péče Dostupnost v případě potřeby