SLOVENSKÁ ZDRAVOTNÍCKA UNIVERZITA FAKULTA ODBORNÝCH ZDRAVOTNICKÝCH A OŠETŘOVATELSKÝCH STUDIÍ
Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TANR
Bratislava 2007
Vladimír GRABOWSKI
Podepsaný
Vladimír
Grabowski
čestně
prohlašuje, že svojí závěrečnou práci psal samostatně pod odborným vedením konzultanta. Použil jsem literaturu, kterou uvádím v seznamu.
................................................................................ -2-
Děkuji
konzultantovi
závěrečné
práce
MUDr. Ondřejovi Fraňkovi za odborné vedení, pomoc a rady, které mi poskytl při vypracování této závěrečné práce.
-3-
OBSAH: Seznam použitých zkratek
-6-
Úvod
-7-
1 Telefonicky asistovaná první pomoc - TAPP
-8-
1.1 Situace a poskytnutí základních instrukcí
-8-
1.2 Obecné pokyny pro manipulaci s pacientem
-9-
2 Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace - TANR
-9-
2.1 Definice a význam TANR
-9-
2.2 Technické a organizační podmínky pro provádění TANR
-10-
2.3 Indikace a kontraindikace TANR
-11-
3 Kauzální metodika KPCR
-11-
3.1 Náhlá zástava oběhu - NZO
-11-
3.2 NZO dle etiologie
-13-
3.3 Základní schéma KPCR
-13-
3.3.1 Primární zástava - metodika KPCR
-13-
3.3.2 Sekundární zástava - metodika KPCR
-14-
3.4 Kvalita KPCR
-14-
4 Metodika TANR
-15-
4.1 Metodika resuscitace pro dospělé
-15-
4.2 Metodika resuscitace pro malé děti
-16-
5 TANR v praxi
-16-
5.1 Komunikace s volajícím ve stresu
-17-
5.2 Volání z třetí ruky
-17-
5.3 Identifikace NZO
-17-
5.4 Zahájení a vedení TANR
-19-
5.4.1 První kroky TANR
-19-
5.4.2 Instrukce pro volající
-19-
5.4.3 Vedení TANR
-19-
-4-
6 Studie DIRECT
-20-
Závěr
-22-
Seznam použité literatury
-23-
Přílohy
-24-
-5-
Seznam použitých zkratek apod. - a podobně BK
- bradykardie
cca
- circa (asi, přibližně)
CCR - kardio cerebrální resuscitace cm
- cemtimetr
CNS
- centrální nervová soustava
DC
- dýchací cesty
EKG - elektro kardio graf ERC
- European Resuscitation Council
hl.m. - hlavní město IEL
- isoelektrická linie
KPCR - kardio pulmo cerebrální resuscitace mm
- milimetr
NZO - náhlá zástava oběhu PEA-EMD - pulsless elektrical activity - elektromechanická disociace PNO - pneumothorax t.j.
- to je
TANR - telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace TAPP - telefonicky asistovaná první pomoc tzv.
- takzvaný
VF-KF - komorová fibrilace ZOS
- zdravotnické operační středisko
ZZS
- zdravotnická záchranná služba
ZZS HMP - ÚSZS - Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy - územní středisko záchranné služby
-6-
Úvod Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace - TANR je telefonická instruktáž volajících na místě vzniku pravděpodobné náhlé zástavy oběhu (NZO). Spočívá zejména v identifikaci NZO, motivaci a instruktáži k provádění neodkladné resuscitace a v zajištění optimální organizace pomoci na místě události. U pacientů s náhlou zástavou dechu a nebo oběhu má přitom laická neodkladná resuscitace zásadní význam pro jejich kvalitní přežití. Reálná doba příjezdu výjezdové skupiny ZZS se pohybuje mezi 8-10 minutou od nahlášení a identifikace NZO a včasná a kvalitně vedená resuscitace zvyšuje naději na přežití o 40-50%. Cílem práce je poukázat na důležitost a nezbytnost této činnosti, význam práce dispečerů na zdravotnickém operačním středisku, nutnost jejich vzdělaní a znalost této nelehké a obtížné problematiky. Je třeba si uvědomit, že práce dispečera na ZOS je psychicky velmi vyčerpávající a zvládnutí metodiky správného rozpoznání náhlé zástavy oběhu a poskytnutí TANR je jeho klíčovou dovedností. Zahájení a vedení TANR je velmi vyčerpávající pro obě strany a jen zkušený a vyškolený dispečer muže tuto nelehkou problematiku zvládnout.
-7-
1 Telefonicky asistovaná první pomoc - TAPP Historie telefonicky asistované první pomoci (TAPP) - Dispatch life support sahá do roku 1975. Její zakladatel Dr. Jeff Clawson ji začal rozvíjet v letech 1975-1977 a vytvořil základní schéma situací a instrukcí pro poskytnutí první pomoci. Poskytování TAPP má podle situace a možností instruovat volající nebo svědky k poskytnutí první pomoci postiženému. Jde o jednu ze základních úloh zdravotnického operačního střediska.
1.1 Situace a poskytnutí základních instrukcí Náhlá zástava oběhu (NZO) → TANR (viz dále) Dušení z obstrukce dýchacích cest → vypuzovací manévry, uvolnění dýchacích cest, umělé dýchání. Bezvědomí se zachovalým dýcháním → při jistotě stran kvality dýchání stabilizovaná poloha, jinak ponechat pacienta v poloze, v jaké se nachází! Pokud leží, nedávat nic pod hlavu (!!!). V obou případech důsledně sledovat stav dýchání. Dopravní nehody, pády a ostatní traumata → prioritou je zástava tepenného krvácení a obnovení/udržení průchodnosti dýchacích cest. Pokud to není nutné (postižený dýchá), nehýbat! V případě potřeby manipulace s postiženým vždy šetrně s fixací hlavy vůči tělu. Pokud možno přikrýt (udržení teploty)! Zřetelně označit místo nehody – bezpečnost zraněného i zachránců! Krvácející rány → zástava masivního krvácení, krytí pokud možno sterilním materiálem. Použít gumové rukavice, jsou-li k dispozici. Intoxikace požitím → podle povahy látky vyvolat nebo naopak zabránit zvracení, podání tekutin atd. Popáleniny → lokální chlazení popáleného místa. Poleptání, zasažení chemikálií → podle chemické podstaty mechanicky očistit, nebo opláchnout proudem vody. Cizí těleso → pokud to není nutné pro manipulaci s pacientem, nevyndávat. Náhlé zhoršení chronické nemoci → asistované podání emergentní medikace, pokud ji má pacient k dispozici.
-8-
Porod → asistence u porodu, vyčištění dýchacích cest novorozence, péče o novorozence (udržení tepla!!!). Všeobecně → bezpečnostní instrukce pro zachránce, udržování optimální tělesné teploty, poloha adekvátní potížím.
Veškeré instrukce musí být poskytovány zejména se zřetelem na to, aby zachránce nebyl vystaven nepřiměřenému riziku, případně aby byl o možném významném riziku informován.
1.2 Obecné pokyny pro manipulaci s pacientem Pokud je při vědomí, dýchá a svým konáním se zjevně neohrožuje, je nejlépe nechat pacienta zaujmout polohu, jaká mu nejlépe vyhovuje.
Pokud je v bezvědomí a dýchá a jeho poloha jej sama o sobě neohrožuje, ponechat jej v poloze, v jaké se právě nachází. Nepřetržitě monitorovat stav dechu. V případě zvracení otočit postiženého okamžitě na bok. Do stabilizované polohy otočit jen ty pacienty v bezvědomí, u kterých není pochybnost o kvalitě dýchání a jejich stav není způsoben traumatem. Monitorování jejich dechu a barvy je pak třeba věnovat mimořádnou pozornost.
Přesné konkrétní postupy v jednotlivých situacích jsou zpravidla součástí provozních pokynů resp. protokolů konkrétního operačního střediska.
2 Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace - TANR 2.1 Definice a význam TANR Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace je telefonická instruktáž volajících na místě vzniku pravděpodobné náhlé zástavy oběhu (NZO). Spočívá zejména v identifikaci NZO, motivaci a instruktáži k provádění neodkladné resuscitace a v zajištění optimální organizace pomoci na místě události.
-9-
V okamžiku náhlé, život ohrožující příhody je jen menšina lidí připravena „sama od sebe“ začít resuscitovat – z části z důvodu nerozpoznání zástavy, neznalosti účinných postupů a esteticko-hygienickým překážkám, ale zejména kvůli panické reakci a „bloku“ jednání. U pacientů s náhlou zástavou dechu a nebo oběhu má přitom laická neodkladná resuscitace zásadní význam pro jejich kvalitní přežití.
Přínos telefonické asistence spočívá v inicializaci jednání zachránce, v odstranění psychologických překážek, v motivaci, odborné podpoře jeho postupu a v neposlední řadě v optimalizaci organizace pomoci na místě události.
Souhrnný příznivý vliv TANR na osud pacientů resuscitovaných v terénu prokázaly i studie z Prahy a Stockholmu. Tyto studie prokázaly, že TANR zvyšuje naději na přežití NZO v terénu až o 50%.
TANR navíc umožňuje dispečerům „sáhnout si“ na pacienta, aktivně vstoupit do děje a tím se přímo podílet na záchraně pacienta.
2.2 Technické a organizační podmínky pro provádění TANR Systematicky lze metodiku TANR použít pouze tehdy, pokud jsou pro ni vytvořeny vhodné technické, metodické i personální podmínky.
-
Adekvátní technické a personální dimenzování ZOS. TANR nesmí znamenat zdržení ve vyslání pomoci ani nesmí ohrozit příjem dalších volání na tísňovou linku. To předpokládá adekvátní technické a personální vybavení ZOS a také vhodnou organizaci práce. Pokud je nutná komunikace přijímajícího dispečera s výjezdovou skupinou, lze v nouzi TANR poskytnout až poté, prostřednictvím zpětného volání.
-
Definice postupů TANR a výcvik call-takerů je předpokladem úspěchu. Musí existovat jasná metodika, kterou se mohou call-takeři řídit. Není čas ani prostor na improvizaci či výuku metodou „pokusů a omylů“. Praxe v provádění TANR prokazatelně zvětšuje úspěšnost TANR .
- 10 -
-
Monitorování kvality a vyhodnocování účinnosti přináší nutnou zpětnou vazbu. Odstranění nedostatků a motivace call-takerů je zcela zásadní pro úspěšné zavedení programu TANR.
2.3 Indikace a kontraindikace TANR TANR je na místě v týchž indikacích, jako KPCR, tj. při náhlé zástavě oběhu (NZO), ale i v případě podezření na NZO!
Jako každý medicínský postup má i TANR svoje kontraindikace. Jsou jimi zejména: -
jisté známky smrti, s životem zjevně neslučitelné trauma;
-
terminální stav nevyléčitelného onemocnění;
-
reálné nebezpečí hrozící zachránci;
-
zjevná mentální nebo fyzická neschopnost volajícího resuscitovat (nepodceňujme děti!);
-
zcela nespolupracující volající;
-
hovor „z třetí ruky“ (volající není na místě příhody);
-
TANR by vedla k prodlení ve vyslání pomoci (řešením je zpětné volání po vyslání výjezdové skupiny)
3 Kauzální metodika KPCR 3.1 Náhlá zástava oběhu - NZO NZO je nejčastější příčina náhlé smrti. Přesné údaje nejsou známé, odhaduje se, že je příčinou cca 80-90% náhlých úmrtí. Podstatou je selhání srdce jako pumpy, to znamená, že: -
srdce se zcela zastaví; na EKG je zobrazena isoelektrická linie - IEL
-
srdeční sval přestane pracovat a řídící centra stále vydávají příslušné impulsy; na EKG je obraz elektromechanické disociace - pulsless elektrical activity - PEA (EMD)
-
srdeční sval se stahuje nekoordinovaně a neúčinně; na EKG je zobrazena komorová fibrilace - VF (KF)
- 11 -
-
srdce se stahuje příliš pomalu a tím je dodávka kyslíku tkáním nedostateční; na EKG je zobrazena bradykardie - BK
IEL -
PEA -
VF -
BK -
Prognóza pacientů postižených NZO je všeobecně špatná a naděje na přežití s ubíhajícím časem prudce klesá. Vysoce nepříznivá je zejména situace, kdy již došlo k úplné zástavě pohybu srdečních vláken (IEL, PEA). V případě komorové fibrilace je situace o něco málo nadějnější: zde je reálný časový prostor pro záchranu postiženého větší a pohybuje se kolem 8-10 minut, tj. na hranici reakčních možností záchranných systémů ve městech. Účinná laická resuscitace prokazatelně zvyšuje čas, po který je možné zachránit pacienta, o cca 50 – 75%, tj. v případě komorové fibrilace v optimálním případě až k hranici 15ti minut. Tato doba je již reálně dostatečná k tomu, aby se na místo dostavil profesionální záchranný tým.
- 12 -
3.2 NZO dle etiologie Jedním z důležitějších faktorů pro správné vedení neodkladné resuscitace je etiologie vzniku NZO. NZO dělíme na primární - kardiální porucha funkce srdce a sekundární nejčastěji jde o následek celkové hypoxie organizmu. Primární - kardiální NZO (cca 80-90%) je nejčastěji způsobena poruchou koordinace stahování srdečních vláken - typicky KF, která vzniká ischemií části srdce. Jde o typickou komplikaci při akutním infarktu myokardu. Sekundární NZO (cca 10-20%) bývá důsledkem při poruchách dýchání, ať už vlivem poruchy funkce plic (astmatický záchvat, plicní edém), nebo obstrukcí dýchacích cest (úrazy, aspirace zvratků či cizích těles). Typickým EKG obrazem je bradykardie, PEA či IEL. K dalším příčinám vzniku NZO patří např. metabolický rozklad, tenzní PNO, hypotermie apod.
3.3 Základní schéma KPCR Základní schéma KPCR se odvíjí z doporučení ERC Guidelines for Resuscitation 2005: -
postižený je bezvědomí
-
záklon hlavy, uvolnění DC
-
volejte tísňové číslo 155 (případně 112)
-
prováděj KPCR 30:2
Dále dle možností týmem ZZS: -
analýza rytmu a defibrilace
-
zajištění DC
-
podání medikace
-
použití přístrojů, technika
3.3.1
Primární zástava - metodika KPCR
Jedná se o nejčastější mechanizmus vzniku NZO. Typickým obsahem tísňového volání je popisovaný náhlý a nečekaný kolaps, někdy bývá v úvodu bolest na hrudi, dušnost. K zástavě oběhu dochází na základě primárního selhání srdce, takže v okamžiku NZO organizmus není ve stavu hypoxie!!! Pro KPCR má proto klíčový význam masáž srdce. Metodika
- 13 -
resuscitace je tedy založena s důrazem na masáž srdce - kardiocerebrální resuscitace - CCR (TOP-LESS resuscitace).
3.3.2
Sekundární zástava - metodika KPCR
Jedná se o relativně řídké příhody. Typickým obsahem tísňového volání je bezvědomí, kterému předcházelo dušení nebo úraz. K zástavě oběhu tedy dochází na podkladě celkové hypoxie. Pro KPCR má proto stejný význam umělé dýchání i masáž srdce. Metodika resuscitace je standardní, prováděná v poměru 30:2.
3.4 Kvalita KPCR Základem úspěšné resuscitace je kvalitní srdeční masáž. Účinnost srdeční masáže závisí na těchto podmínkách: -
dostatečné frekvenci; účinnost masáže roste s frekvencí cca do 100 kompresí za minutu, více již ne, začíná již převažovat negativní vliv zkrácení času na žilní návrat
-
dostatečné hloubce; účinnost masáže roste s hloubkou kompresí cca o 5% na každý milimetr na víc (!!!) do 52 mm hloubky komprese, pro větší hloubky není vyšší účinnost již potvrzena
-
nepřerušování prováděné masáže; přerušení masáže - Hands-off time se významně podílí na hemodynamice během KPCR a má za následek rychlé snížení tlaku krve v karotidách
- 14 -
4 Metodika TANR Metodika je založena na etiologii vzniku NZO. Je velmi důležité zjistit pravděpodobnou příčinu zástavy - selhání srdce nebo dušení? Z této situace je odvozen další postup při provádění KPCR.
4.1 Metodika resuscitace pro dospělé a velké děti Při podezření na primární zástavu oběhu, typicky náhlý kolaps: - 1 zachránce
pouze komprese
- 2 a více zachránců
masáž + dýchání 100:2 (první 3-4 min lze provádět jen masáž srdce, pak 2 vdechy cca 1x za minutu)
Při podezření na sekundární zástavu oběhu, typicky nalezen v bezvědomí, úvodní závažná dušnost, trauma: - jakýkoliv počet zachránců
masáž + dýchání 30:2 (děti - v úvodu vypuzovací manévr a 2-5 vdechů)
Technika masáže, instrukce pro zachránce: -
klekněte si z boku vedle něj, tlakem zespoda na bradu zakloňte hlavu
-
nataženýma rukama propnutýma v loktech mačkejte hrudník uprostřed mezi prsními bradavkami co nejrychleji, alespoň 2x za sekundu do hloubky 5-6 cm
Technika dýchání, instrukce pro zachránce: -
ucpěte nos, tlakem na čelo zakloňte hlavu, druhou rukou odtlačte dolní čelist otevřete ústa. Nadechněte se, přitiskněte svoje ústa na ústa postiženého a normálně do něj vydechněte. Nefoukejte.
Pokud je na místě jen jeden zachránce, je nutno jen předat instrukce a ukončit hovor. Další úkoly operátorky ZOS: zajistit PŘÍSTUP k postiženému, kontrolovat rychlost masáže, hlídat minutové intervaly - dát povel k dýchání, motivovat, fandit, uklidnit, informovat o době příjezdu posádky ZZS. Poděkovat na závěr při příjezdu ZZS!
- 15 -
4.2 Metodika resuscitace pro malé děti U malých dětí NZO dle etiologie vzniká v obráceném poměru než u dospělých. Poměr sekundárních NZO je tedy 80-90%, na primární NZO zbývá 10-20% příhod. Předpokladem je tedy hluboká hypoxie organizmu, proto: -
vždy první krok = vypuzovací manévr
-
vyčistit ústa
-
položit na záda, plínku (utěrku, tričko atd.) podložit pod lopatky
-
2-5 vdechů
-
masáž + dýchání 30:2
Technika masáže, instrukce pro zachránce:: -
dvěma prsty mačkejte hrudní kost do hloubky 2-5 cm (podle velikosti dítěte)
Technika dýchání, instrukce pro zachránce: -
tlakem na čelo fixujte hlavu, nadechněte se, přitiskněte svoje ústa na nos a ústa dítěti a vydechněte do něj. Nefoukejte.
Pokud je na místě jen jeden zachránce, je nutno jen předat instrukce a ukončit hovor. Další úkoly operátorky ZOS: zajistit PŘÍSTUP k postiženému, kontrolovat rychlost masáže, vždy po ½ minutě dát povel k dýchání, motivovat, fandit, uklidnit, informovat o době příjezdu posádky ZZS. Poděkovat na závěr při příjezdu ZZS!
5 TANR v praxi Správné a účinné poskytnutí TANR je závislé na vynikajících znalostech a komunikačních dovednostech operátorky na ZOS. Správná komunikace s volajícím a vedení rozhovoru je prvotní podmínkou úspěchu. Je velmi důležité přesvědčit volajícího, že mu opravdu chceme pomoci, že neztrácíme čas a než pomoc, kterou očekává, dorazí na místo události, tak spolu uděláme vše pro záchranu pacienta, jeho příbuzného, kolegy, nebo i cizího člověka ležícího na ulici...
- 16 -
5.1 Komunikace s volajícím ve stresu Volající bývá většinou ve velikém stresu z neočekávané události. Proto „nevidí, neslyší“. Úkolem operátora je komunikovat co nejjednodušším a nejjasnějším způsobem. Je zapotřebí klást jen jednu otázku, uložit vždy jen jeden úkol. Typická dvojotázka „A je při vědomí, dýchá?“ - odpověď ANO může znamenat, že pacient je zcela při vědomí a dýchá, nebo i že je v bezvědomí a má jen ojedinělé lapavé dechy volající intuitivně odpovídá pouze na druhou část otázky - „dýchá?“ Je tedy nutné, položíme-li otázku, vyčkat a dbát na odpověď na ni, být trpělivý, ale důsledný.
5.2 Volání z třetí ruky Volání z tzv. třetí ruky mají asi 30% podíl ze všech volání, kdy nebylo možno zahájit TANR. Jedná se o situace typu „Dobrý den, jedu autobusem a z okna vidím náhlý kolaps staršího muže…“ nebo „ … tady vrátný, z kanceláře pana X mi volali že náhle zkolaboval a mám zavolat ZZS…“. Zde je třeba snažit se získat informace o možnosti zavolání přímo k postiženému, přesvědčit volajícího, je-li v jeho možnostech, dojít na místo události apod., vždy záleží na konkrétní situaci.
5.3 Identifikace NZO Nerozpoznání NZO je hlavním důvodem chybného nezahájení KPCR, jak laiky tak TANR. Identifikace NZO je proto klíčovou dovedností pro celou metodiku TANR, je postavena na: -
nápadné dynamice stavu (postižený teď zkolaboval);
-
bezvědomí (postižený neprojevuje žádné známky života);
-
bezdeší nebo terminální dechové aktivitě („lapavé“ dechy).
Identifikace NZO přináší nejvíce problémů i úskalí a zdaleka ne ve všech případech je snadná. Navíc u některých pacientů v okamžiku volání ještě nejde o NZO a k náhlému zhroucení životních funkcí dochází až v dalším průběhu.
- 17 -
Identifikace náhlé poruchy vědomí zpravidla nečiní zásadní potíže. Matoucí mohou být křeče, které se u části pacientů s NZO krátce vyskytují jako následek hypoxie CNS. Potíže ovšem činí odlišit, zda je bezvědomí důsledkem NZO, nebo jiného děje.
Častou chybou je pátrání po „pulsu na karotidách“ – úspěšnost tohoto postupu je špatná a časová ztráta významná. Bylo prokázáno, že necvičené osoby – laici, ale i zdravotníci, nejsou ve stresu schopni odlišit svůj vlastní puls od pulsu pacienta. Výsledek je tedy naprosto nespolehlivý.
Klíčové je tedy ověření stavu dýchání, jehož nepřítomnost je součástí identifikace zástavy oběhu.
Právě „lapavé“ dechy jsou ovšem největším úskalím identifikace NZO: na otázku „zda postižený dýchá“ se dispečerovi často dostane odpovědi sice pozitivní, ale přitom popisující právě typické terminální dechy. Cca 50% (!!!) osob postižených NZO má v době prvního volání na tísňovou linku patrné projevy terminální dechové aktivity!
Typické známky terminálního dýchání jsou zejména: -
v časné fázi bezprostředně po zástavě: nepřirozeně dlouhý resp. postupně se prodlužující interval mezi jednotlivými nádechy
-
prodloužené expirium často doprovázené nápadnými, chrčivými zvukovými projevy
-
v pozdějších fázích: neúčinné pohyby pomocných dýchacích svalů, jazyka a svalů obličeje
-
mohou přetrvávat řadu minut, při kvalitní laické KPCR i po celou její dobu
Součástí příjmu každé tísňové výzvy musí být zjištění stavu vědomí a ověření stavu dýchání. Při bližším dotazu volající typicky popisuje dýchání jako „divné zvuky“, „chrčení“, „lapání po dechu“ „hýkání“, dýchání „jako kapr“, „teď se nadechl“, občas se „zhluboka nadechne“. Vznikne-li podezření, že má pacient „lapavé dechy“, a splňuje-li pacient ostatní kritéria NZO, považujeme stav za NZO a zahájíme TANR
Pokud se do šedesáti sekund nepodaří spolehlivě potvrdit, že postižený reaguje a normálně dýchá, přestože je volající u pacienta, postupujeme tak, jako by šlo o náhlou zástavu oběhu. - 18 -
5.4 Zahájení a vedení TANR
5.4.1
První kroky TANR
Před zahájením TANR,
po zaktivování příslušné výjezdové skupiny, ujistíme
volajícího, že pomoc už je na cestě na místo události a že naším rozhovorem neztrácíme čas. Snažíme se uklidnit a motivovat volajícího. Informaci, že pomoc je na cestě, podle potřeby průběžně opakujeme a pokud možno volajícího informujeme o odhadovaném času příjezdu na místo. Tyto informace mají zásadní význam pro uklidnění volajícího a navázání spolupráce s ním.
5.4.2
Instrukce pro volající
Instrukce se sestávají z organizačních a technických pokynů pro zachránce na místě NZO. Organizačními pokyny se snažíme, pokud je třeba a je to reálné v krátké době, sehnat pomocníky, zajistit přístup do domu, objektu, zajistit osobu, která počká na příjezd výjezdové skupiny a navede ji k postiženému. Pokud je to možné, shromáždit dostupnou dokumentaci doklady, zprávy z předchozí hospitalizace apod. Technické pokyny popisují přípravu postiženého pro provádění KPCR a vlastní techniku masáže. Pokud je na místě jen jeden zachránce, je lepší ho instruovat a zavěsit, aby zůstala možnost komunikace v případě potřeby.
5.4.3
Vedení TANR
Instrukce a postup pro správné pro vedení TANR: 1) sehnat pomocníky (pokud je to reálné), jeden pomocník komunikuje s dispečerem, ostatní provádějí masáž a případně další pokyny od dispečera 2) telefon umístit co nejblíže k postiženému 3) položit postiženého na záda, ověřit, že nemá nic pod hlavou 4) uvolnit dýchací cesty (záklonem hlavy tlakem na čelo a tahem za bradu, vyčištění ústní dutiny)
- 19 -
5) zahájit masáž dle metodiky resuscitace, co nejméně přerušovat masáž, zpočátku je dobré hlasitě počítat pro kontrolu dostatečné frekvence 6) pokračovat technikou dýchání z úst do úst, při neúspěchu ihned pokračovat v masáži 7) zajistit přístup do domu, dokumentaci, zajistit bezpečnost (zavřít domácí zvířata apod.) 8) Pokračovat v KPCR až do příjezdu a vystřídání členem výjezdové skupiny
Na závěr rozhovoru PODĚKUJEME zachráncům, zaslouží si to…!
6 Studie DIRECT V letech 2002 - 2005 se uskutečnila na území hl. m. Prahy Zdravotnickou záchrannou službou hl.m. Prahy Studie DIRECT - Efekt TANR pro pacienty. Cílem bylo retrospektivní sledování outcome pacientů, kteří byli v době tísňového volání v bezvědomí, byli výjezdovou skupinou nalezeni ve stavu netraumatické zástavy a byli resuscitování.
- 20 -
Z výsledků studie je zřejmý přínos TANR. Na území hl. m. Prahy zachránila TANR roce 2004 - 2005 statisticky 25 - 30 životů. Proto by dovednost správně a kvalitně poskytovat TANR měla patřit ke standartu práce zdravotnického operačního střediska.
- 21 -
Závěr Vliv laické resuscitace na přežití postiženého NZO je nesporný. Dovednost dispečera kvalitně poskytnou TAPP - TANR je sice „jen“ jeden z článku řetězce přežití, ale jeden z nejefektivnějších způsobů , jak zvýšit naději na přežití pacientů postižených NZO! Cílem práce bylo zpracovat problematiku TANR, etiologii a nejčastější příčiny vzniku NZO a nezbytný podíl dispečera zdravotnického operačního střediska na úspěchu při záchraně pacienta postiženého NZO. Svojí prací jsem chtěl poukázat na náročnost, význam a důležitost této problematiky. TANR by měl být součástí znalostí každého dispečera ZOS. A proto je zapotřebí neustálé zdokonalování a prohlubování jeho znalostí. Záchrana pacienta je týmovou prací celého kolektivu ZZS a proto každý má své nezastupitelné místo; toto platí od přijetí a vyhodnocení tísňové výzvy až po ukončení zásahu výjezdovou skupinou a návratu na základnu.
- 22 -
Seznam použité literatury MUDr. Ondřej Franěk, ZZS HMP - Výukový materiál pro dispečery zdravotnických operačních středisek Telefonicky asistovaná první pomoc (TAPP) - doporučený postup spol. Urgentní medicíny a medicíny katastrof, Česká lékařská společnost J.E. Purkyně European Resuscitation Council Guidelines for Resuscitation 2005 Studie DIRECT, Praha, 2002 - 2005
- 23 -
Přílohy
- 24 -
Příloha č.1
- 25 -
Příloha č.2
- 26 -
Příloha č.3
- 27 -
Příloha č.4
- 28 -
