ParlamentniListy.cz » Aréna » Monitor » Česká média ztratila humanitu, o uprchlících píší jako o věcech. To v Rakousku, tam jsou pyšní, že pomáhají. Lidovecká europoslankyně sezvala experty a zde je výsledek
Česká média ztratila humanitu, o uprchlících píší jako o věcech. To v Rakousku, tam jsou pyšní, že pomáhají. Lidovecká europoslankyně sezvala experty a zde je výsledek 29. 11. 2015 20:25 Na brněnské konferenci Uprchlická krize – příčiny, stav a perspektivy řešení, kterou iniciovala europoslankyně Michaela Šojdrová, se v jednom ze sobotních panelů diskutovalo o bezpečnostních a mediálních souvislostech migrace a s ní spojené krize. Tweet
Like
Share Sign Up to see what your friends like.
0
Foto: Hans Štembera Popisek: Michaela Šojdrová se stranickým kolegou a též europoslancem Pavlem Svobodou
Jedním z rizik, jež jsou v souvislosti s uprchlíky zmiňována, je nebezpečí šíření nemocí. K tématu hovořila náměstkyně ministra vnitra Monika Anketa Pálková, která informovala o zdravotním zabezpečení uprchlíků, kteří přicházejí na naše území. Popsala, jak v přijímacích zařízeních probíhají Přejete si, aby Martin Konvička šel do basy? zdravotnická opatření a jaká jsou aktuální zjištění o zdravotním stavu cizinců. Na úvod uvedla, že k aktuálnímu víkendu bylo u nás 136 Ano zadržených, přičemž kapacita zařízení pro jejich detenci a ubytování při 4% azylovém řízení je zhruba čtrnáct set míst. „Česká republika je bezesporu Ne mimo hlavní imigrační vlnu a ministerstvo vnitra pro ně zajišťuje zdravotní 96% péči v několika stupních. Během prvních dvaasedmdesáti hodin zajišťuje hlasovalo: 15354 lidí vstupní prohlídku, která patří k nejdůležitějším úkonům – provádí se celková anamnéza, zjišťují subjektivní potíže a probíhá vyšetření s ohledem na nakažlivé nemoci,“ řekla náměstkyně Pálková. Zdravotníci se podle ní během těchto aktivit již setkali například s případy otevřené tuberkulózy, ale letos byly zaznamenány jen dva, k běžným vyšetřením patří zjišťování salmonelózy a tyfu. Ministerstvo vnitra zajišťuje pro cizince i další zdravotnickou péči včetně nutných operací a dobře funguje hygienická služba, takže zdravotníci už v počátcích evidují infekční onemocnění a nestalo se, že by se rozvinula nekontrolovaná epidemie. Problémem je ale podle Moniky Pálkové zajištění dostatečného počtu lékařů pro zdravotnické služby v rámci péče o imigranty. Zástupce náměstka ministra zahraničí Jaroslav Ludva na konferenci přišel se zahraničněpolitickým pohledem na uprchlickou krizi, zvláště s ohledem na zdrojové země jako jednu z jejích příčin. „V současnosti se nejvíc mluví o východostředomořské cestě přes Turecko, Řecko a západní Balkán, vývoj v oblasti migrace je ale velmi rychlý. Ještě na začátku letošního roku byla nejvytíženější středomořská cesta do Itálie,“ uvedl Jaroslav Ludva, který zmínil i cestu západním
Středomořím do Španělska. „Tato cesta je dnes okrajová a Španělsko ve zprávách o uprchlické vlně není. Je tomu tak proto, že si Španělsko prošlo podobnou situací asi před deseti lety a díky své organizaci migrační politiky dokázalo tuto věc zvládnout. Mohlo by proto být příkladem pro současnost,“ ocenil španělský postup Jaroslav Ludva. Španělé totiž podle něj měli velmi dobrou návratovou a readmisní politiku a důsledně byli rozlišováni azyloví žadatelé od ekonomických migrantů, kteří byli vraceni do zemí původu. „Španělé měli ale také dobře zpracované integrační programy jak na svém území, tak v zemích, kam byli migranti vraceni. Díky tomu dnes o Španělsku v souvislosti s imigrací dnes téměř neslyšíme, ačkoli je Africe blíže než Itálie nebo Řecko,“ řekl Jaroslav Ludva. Afrika jako riziko trvalé migrace Jaroslav Ludva také upozornil na problém zdrojových zemí v Africe, kde je podle něj velký potenciál budoucích migrantů. „Řešíme balkánskou migrační cestu, ale v Africe je dnes dvacet až třicet milionů vnitroafrických, většinou ekonomických migrantů, kteří zatím ekonomicky nedosáhnou na to, aby se přemístili do Evropy, ale v momentě, kdy se jim to podaří, může jejich odchod do Evropy vzrůst,“ upozornil Jaroslav Ludva. Řešením je podle něj readmisní politika, vytvoření hotspotů a registračních center už v Africe. Zatím s tím ale Afričané nesouhlasí, a proto se tato otázka neřeší. „Dnes se bavíme o migrantech ze zemí kde je válka, nicméně Afrika znamená velký migrační potenciál a do budoucna to bude zřejmě hlavní zdroj migrantů. Válečné konflikty se časem vyřeší, ale motivace ekonomických migrantů z Afriky bude stálá,“ upozornil Ludva. Zmínil i momentálně nejfrekventovanější balkánskou cestu, kde hraje klíčovou roli Turecko a právě s ním je nutné migrační krizi řešit. „V Turecku jsou více než dva miliony uprchlíků, ale v táborech jich je jen kolem tří set tisíc, ostatní jsou volně po ulicích. A odhaduje se, že každý pátý z nich má v úmyslu pokračovat do Evropy, to jsou hodně vysoké počty,“ řekl Jaroslav Ludva. Proto se Evropská unie i jednotlivé státy včetně České republiky snaží orientovat politiku na pomoc zdrojovým a tranzitním zemím. Celkově by měla Unie Turecku poskytnout jednorázovou pomoc ve výši tři miliardy eur, podle Jaroslava Ludvy je to hodně, ale pořád je to v poměru k osmi až deseti miliardám, které na řešení krize vynakládají Turci, méně. Cílem je vytvořit v Turecku takové podmínky, aby migranti našli prostředí, odkud by nepokračovali dál do Evropy. Televize posilují pocit ohrožení Na mediální reflexi uprchlické krize se zaměřil příspěvek odborníků z katedry žurnalistiky Masarykovy univerzity, kteří prezentovali výsledky mediální analýzy informování o krizi. Vybrali si zpravodajské relace České televize a televize Nova, protože podle výzkumů stále platí, že i v konkurenci ostatních tradičních a nových médií je televizní zpravodajstvím hlavním zdrojem informací. I ve vytváření obrazu uprchlické krize je tedy televize hlavním činitelem. Michal Tkaczyk prezentoval výzkum, který probíhal do konce letošního září a vyplývá z něj, že hlavními tématy zpravodajských příspěvků byly informace z lokalit, kudy uprchlíci procházejí, vedle toho to byla politická jednání o uprchlické krizi a třetím velkým typem příspěvků byla policejní témata zaměřená na kontroly, zabezpečení apod. Podle Tkaczyka chyběla informace o pomoci uprchlíkům, tu zastupovalo jen necelých 5 % příspěvků, a absentovaly také zprávy o příčinách krize a popis života lidí na útěku. Ve výzkumu se také konstatuje, že mezi zpravodajstvím veřejnoprávní televize a Novy nebyly podstatné rozdíly. Nejčastějším tématem zpráv z území ČR bylo v televizích zabezpečení v detenčních zařízeních a jednoznačně převažovala policejní témata, pomoc uprchlíkům byla zobrazena opět jen okrajově. Z politiků se nejčastěji k tématům vyjadřovali ministr vnitra a premiér; ministr pro lidská práva Dienstbier ve zpravodajství v souvislosti s migrací nebyl téměř vůbec, stejně jako ministryně práce a sociálních věcí. Také odborníci na migraci a humanitární pracovníci byli zastoupení jen okrajově. Příčiny migrační krize televize reflektovaly většinou jen formou vedlejší zmínky, což podle Tkaczyka vytváří dojem, že příčinou krize jsou sami uprchlíci a celkově byla reflexe příčin krize v televizích podceněna. Pokud informovaly o řešení krize, byla opět ve většině příspěvků prezentována policejní řešení – nátlak, detence, kontrola, ostraha, segregace a přemístění. Podle Pavla Pospěcha z katedry žurnalistiky sledujeme vysokou závislost na politických a vládních činitelích a výsledkem je specifický jazyk, který akcentuje ohrožení, bezpečnost a krátkodobá řešení. „Obecně lze říct, že uprchlická krize byla v televizním zpravodajství představena jako administrativní problém, uprchlíci jako nebezpečí, riziko nebo jako předměty, které je třeba s minimálními náklady přesunout na jiné místo. Humanitární aspekt byl mimo zpravodajství a zcela zůstaly opomenuty příčiny krize. To může v důsledku u občanů posilovat pocit ohrožení, zvyšuje se poptávka po krátkodobých silových řešeních a takto podaný obraz omezuje možnost empatie a soucitu,“ shrnul mediální analýzu Pavel Pospěch a řekl, že české televize se tím diametrálně liší například od rakouské ORF, která reflektuje fakt, že Rakušané jsou vesměs pyšní na to, že pomáhají lidem v nouzi. Na krizi se podepisuje i organizovaný zločin K příčinám krize promluvil z bezpečnostního hlediska i odborník na extremismus Miroslav Mareš, který uvedl, že vidí dvě základní příčiny krize – konflikty v třetím světě a dlouhodobé ekonomické rozdíly ve výkonu sociálního státu v Evropě a ve zdrojových zemích. Podle Mareše je ovšem otázkou, do jaké míry lze odlišovat azylové a ekonomické motivy, protože ten, kdo utíká před válkou, jde i do ekonomicky lepšího prostředí.
Mareš jako třetí velkou příčinu migrační krize zmínil i roli organizovaného zločinu. „Jeho role je i v Evropě podceňována, mluví se o tom, že by se měly potápět lodě pašeráků, ale hlavně jde o to, jaké peníze se v tomto byznysu točí, jak dobře je organizovaný a jak se o tomto problému nedostatečně informuje. Organizovaný zločin je problém s uprchlíky spjatý a krizi to výrazně napomáhá,“ uvedl Miroslav Mareš.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE. Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
Cizí jazyk za 7 dní Je to vůbec možné? Vědci našli řešení. Poznejte jejich metodu.
Matka samoživitelka z Prahy vydělala úžasných 7650 euro za měsíc! autor: David Daniel
Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže reklama
Dámy, pozor! Tyto situace ho rajcují
9 příznaků, že je závislý na sexu
Premiér
Sobotka odmítl Kalouskovu nabídku na sbližování: TOP 09 by měla být demokratickou opozicí
Téma
Prezident republiky jmenuje nového rektora
Vláda
Premiér Sobotka svolal Bezpečnostní radu státu
Divoká karta
Jiří Demel mimo zastupitelskou funkci
Rozhovory
Zeman by se proti té své „lumpenkavárně“ spojil i s ďáblem. Je zajatec svých komplexů, říká Džamila Stehlíková. A pak stejně rozebrala i Vladimíra Putina...
Newsletter Denní souhrn nejzajímavějších příspěvků redakce i volených zastupitelů, přímo na Váš e-mail. Odběr lze kdykoliv odhlásit.
Štítky - Média Aha | Aktuálně.cz | Blesk | blisty.cz | českápozice.cz | Čro | ČT | E15.cz | echo24.cz | Frekvence 1 | Haló noviny | HN | idnes.cz | ihned.cz | Instinkt | Literární noviny-literarky.cz | LN | MF Dnes | Nova | novinky.cz | Právo | Prima | rádio Impuls | Reflex | Respekt | TV Barrandov | Týden | Vaševěc.cz
Štítky - Moderátoři Drtinová | Jílková | John | Kraus | Kroupa | Moravec | Punčochář | Šarapatka | Tachecí | Veselovský | Veselý | Železný
Štítky - Komentáře Balabán | Balvín | Best | Buchert | Dvořáková | Fendrych | Fištejn | Hampl | Hanák | Hekrdla | Herzmann | Honzejk | Houda | Hrbáček | Hvížďala | Jandourek | Jelínek | Kamberský | Klíma | Kolář | Komárek | Korecký | Krejčí | Kubáček | Macháček | Mitrofanov | Mrklas | Navara | Novák | Pečinka | Pehe | Petránek | Polreich | Robejšek | Sokol | Spencerová | Steigerwald | Šídlo | Šimůnek | Štěpánek | Tabery | Weiss | Zbořil | Zveřina | Žantovský Nápověda k profilům Partneři Redakce Reklama RSS
© OUR MEDIA a.s. 2009-2015 Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků, fotografií či jiného obsahu je bez předcházejícího písemného souhlasu OUR MEDIA a.s. zakázáno.
