SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU:

SEZNAM PŘÍLOH KOMPLETNÍHO ELABORÁTU: I. NÁVRH ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část Grafická část I.2.a) - Výkres základního členění území I.2.b) - Hlavní výkres - urbanistická koncepce I.2.c) - Hlavní výkres - koncepce dopravní infrastruktury I.2.d) - Hlavní výkres - koncepce vodního hospodářství I.2.e) - Hlavní výkres - koncepce energetiky a spojů I.2.f) - Výkres veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU Textová část Grafická část II.2.a) - Koordinační výkres II.2.b) - Výkres širších vztahů II.2.c) - Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000 1:5 000

1:5 000 1:50 000 1:5 000

III. VYHODNOCENÍ VLIVŮ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Textová část ● příloha A. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na životní prostředí ● příloha B. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na lokality soustavy Natura 2000 (přílohy A. a B. tvoří samostatné svazky)

II. ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO ODŮVODNĚNÍ NÁVRHU ÚZEMNÍHO PLÁNU PRŽNO OBSAHUJE: 1. Textová část odůvodnění návrhu územního plánu str. a) Důvody pro pořízení územního plánu, podklady, které byly při zpracování použity................1 a)1. Důvody pro pořízení územního plánu.................................................................................1 a)2. Použité podklady.................................................................................................................1 b) Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území..........................3 c) Vyhodnocení splnění požadavků zadání....................................................................................5 d) Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje........................................................................................................................................9 e) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa.............................................................................9 e)1. Kvalita zemědělské půdy...................................................................................................10 e)2. Zábor zemědělské a lesní půdy..........................................................................................11 e)3. Posouzení záboru zemědělských pozemků........................................................................11 e)4. Posouzení záboru lesních pozemků...................................................................................12 Tab.1. Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch..........................................12 Tab.2. Předpokládané odnětí půdy ze ZPF...............................................................................13 f) Výsledek přezkoumání územního plánu..................................................................................14 f)1. Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a s územně plánovací dokumentací vydanou krajem..........................................................................14 f)2. Vyhodnocení souladu územního plánu s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území...................................................17 f)3. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů..............................................................................21 f)4. Vyhodnocení souladu územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů..............................................................................................21 g) Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí...21 h) Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona.........................................23 i) Sdělení, jak bylo stanovisko podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno.....................24 j) Komplexní zdůvodnění přijatého řešení...................................................................................24 j)1. Vymezení zastavěného území............................................................................................24 j)2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot.........................................25 Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce..............................................25 Ochrana a rozvoj hodnot v území......................................................................................32 j)3. Urbanistická koncepce, vymezení zastavitelných ploch a systému sídelní zeleně............37 j)4. Veřejná infrastruktura........................................................................................................40 Doprava.............................................................................................................................40 Vodní hospodářství............................................................................................................44 Energetika..........................................................................................................................45 Spoje..................................................................................................................................47 Nakládání s odpady...........................................................................................................47 Občanské vybavení............................................................................................................48 Veřejná prostranství..........................................................................................................49 j)5. Koncepce uspořádání krajiny, ÚSES.................................................................................49

Koncepce uspořádání krajiny.............................................................................................49 Vodní toky a plochy...........................................................................................................50 Územní systém ekologické stability..................................................................................51 j)6. Zdůvodnění stanovení ploch s jiným způsobem využití....................................................54 j)7. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití..............................................55 j)8. Veřejně prospěšné stavby...................................................................................................57 j)9. Limity a omezení ve využití území, zásahy do limitů vyplývající z řešení územního plánu..................................................................................................................57 k) Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.................................................................................................................61 l) Rozhodnutí o námitkách..........................................................................................................62 m) Vyhodnocení připomínek.........................................................................................................62 2. Grafická část odůvodnění návrhu územního plánu..................................................................63 II.2.a) Koordinační výkres – 1:5 000 II.2.b) Výkres širších vztahů – 1:50 000 II.2.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – 1:5 000

a) DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU, PODKLADY, KTERÉ BYLY PŘI ZPRACOVÁNÍ POUŽITY ________________________________________________________________________________ a)1. DŮVODY PRO POŘÍZENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Územní plán sídelního útvaru - obce Pržno byl schválen Zastupitelstvem obce 9.9.1996 (zpracovatel - AUA-Agrourbanistický atelier, Praha). Změna č.1 územního plánu byla schválena zastupitelstvem obce 21.3.2001, změna č.2 územního plánu byla schválena 17.12.2001, změna č.3 územního plánu byla schválena 13.9.2006 (u všech zpracovatel Ing.arch.Vlastimil Bichler). Změna č.4 nebyla dokončena. Změna č.5 byla vydána opatřením obecné povahy a nabyla účinnost dne 7.5.2010. Zpracovatelem změny byl Ing.arch.Igor Saktor. V průběhu let se vyskytly nové požadavky na využití území obce a navíc od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, který má jiné požadavky na obsah a formu územně plánovací dokumentace. Proto zastupitelstvo obce rozhodlo o zahájení prací na novém územním plánu. První etapou prací na územním plánu byly průzkumy a rozbory dokončené v prosinci 2008, které posloužily k přípravě návrhu zadání územního plánu obce. Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce Pržno dne 4.6.2009.

a)2. POUŽITÉ PODKLADY Pro zhotovení územního plánu byly použity následující podklady (další jsou jmenovány přímo v příslušných kapitolách textu): - Zadání územního plánu, schválené Zastupitelstvem obce Pržno dne 4.6.2009 - Politika územního rozvoje ČR 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne 20.7.2009 - Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426 - Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje – (Ageris, Brno, 11/2007) - Koncepce rozvoje dopravní infrastruktury Moravskoslezského kraje - vyhodnocení rozvojového dokumentu (UDI Morava s.r.o., Dopravní projektování s.r.o., 7/2008, schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.24/2096 ze dne 26.6.2008) - Koncepce rozvoje cyklistické dopravy na území Moravskoslezského kraje (Dopravní projektování s.r.o., Ostrava, 3/2006, schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.17/1486 ze dne 26.4.2007) - Koncepční rozvojový dokument pro plánování v oblasti vod (Povodí Odry, s.p., 2003) - Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje (vydán nařízením MS kraje č.1/2004 ze dne 20.5.2004) včetně Aktualizace programu snižování emisí Moravskoslezského kraje (2010) - Krajský integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (nařízení č.1/2009 MS kraje, kterým se program vydává, nabylo účinnosti dne 30.4.2009) - Územní energetická koncepce (Tebodin Czech republic, s.r.o., 11/2003, vzato na vědomí radou kraje dne 20.5.2004) včetně Vyhodnocení naplňování Územní energetické koncepce (10/2009)

1

- Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje č.25/1120/1 ze dne 30.9.2004, závazná část vydána Obecně závaznou vyhláškou MS kraje č.2/2004, která byla změněna Obecně závaznou vyhláškou MS kraje č.3/2010 ze dne 23.6.2010) - Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny (schválena usnesením zastupitelstva MS kraje č.5/298/1 ze dne 23.6.2005) - Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Moravskoslezského kraje, včetně aktualizací č.1 až č.5 (schválen usnesením zastupitelstva MS kraje v září 2004) - Koncepce pro opatření na ochranu před povodněmi v ploše povodí na území Moravskoslezského kraje (Ekotoxa Opava, s.r.o., 9/2005) - Strategie rozvoje kraje na léta 2009-2016 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s.) - Program rozvoje Moravskoslezského kraje na období 2010-2012 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s.) - Marketingová strategie rozvoje cestovního ruchu v turistickém regionu Severní Moravy a Slezska na léta 2009 - 2013 (Agentura pro regionální rozvoj, a.s., 7/2009) - Koncepce rozvoje zemědělství a venkova (Ekotoxa Opava, s.r.o., 11/2005) - Bílá kniha - investiční stavby na silniční síti II. a III. tříd Moravskoslezského kraje, aktualizace 11/2010 (Správa silnic MS kraje, p.o.) - Plán oblasti povodí Odry 2010-2015 (Poyry Environment a.s., schválen Zastupitelstvem MS kraje dne 14.10.2009, závazná část vydána nařízením MSK č.1/2010 ze dne 2.6.2010) - Akční plány ke strategickým hlukovým mapám - Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb v Moravskoslezském kraji na léta 2010-2014 (schválen usnesením zastupitelstva kraje č. 13/1209 dne 22.9.2010) - Socioekonomický atlas Moravskoslezského kraje (Lubor Hruška a kol., 2012) - Digitalizovaná, aktuální katastrální mapa - Ortofotomapa řešeného území - Digitální topologicko vektorová data ZABAGED - Informace Obecního úřadu, včetně údajů o vydaných dosud nerealizovaných územních rozhodnutích, o podnikatelských aktivitách v obci, o památkách místního významu - Záměry občanů (shromáždila obec) - Údaje o funkčním využití území a ploch, byly získány pochůzkou v terénu - Podklady o dopravní infrastruktuře - Pasport místních komunikací (UDIMO s.r.o. Ostrava, 10/2001) - Podklady o technické infrastruktuře - vodovodu, kanalizaci, plynovodu, vedení el. energie (poskytla obec, aktualizováno dle ÚAP) - Turistické mapy - Katastrální mapa se zákresem intravilánu z r. 1966 - Výsledky celostátního sčítání dopravy 2010 (ŘSD ČR, 2011) - Údaje o ložiscích surovin, starých důlních dílech, svahových deformacích (z registrů MŽP ČR Geofondu, aktualizováno dle ÚAP) - Mapa radonového indexu (http://nts2.cgu.cz) - Územně analytické podklady obcí - ORP Frýdlant nad Ostravicí - Aktualizace 2010 (RNDr. Jaroslav Kotík, Digis, spol. s r.o., 12/2010) - bonitní půdně ekologické jednotky, investice do půdy (odvodnění), podklady o technické infrastruktuře, limity využití území - ochranná pásma a další omezení ve využití území 2

- Pržno - Průzkumy a rozbory, podklad pro zpracování územního plánu (Atelier Archplan Ostrava s.r.o., 12/2008) - Územní plán sídelního útvaru - obce Pržno (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 9/1996) - Změna č.1 ÚPSÚ Pržno (3/2001), změna č.2 ÚPSÚ Pržno (12/2001), změna č.3 ÚPSÚ Pržno (9/2006) (všechny změny Ing.arch.Vlastimil Bichler), změna č.5 ÚPSÚ Pržno (účinnost od 7.5.2010) - Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (D.Ciprová, RNDr.L.Bureš, Mgr.Z.Burešová, 11/1997) - Strategie rozvoje obce Pržno, plán rozvoje obce na léta 2007-2013 (Media Content Experts s.r.o., 2007) - Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko - Beskydy (MAS Pobeskydí, 2008) - Strategie rozvoje Pobeskydí (MAS Pobeskydí, 2007) - Územní plány okolních obcí – Frýdlant nad Ostravicí, Baška, Janovice, Metylovice - Pržno, výstavba rodinných domů - studie (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 1997) - Víceúčelové sportovní zařízení Pržno - DÚR (Čada corporation s.r.o., 6/2008) - Pržno, tlaková kanalizace - dokumentace pro územní řízení (ing. Petr Poštulka, 3/2006) - Cyklistická trasa Ostrava-Beskydy, úsek Baška-Ostravice s odbočkou do Čeladné (2.etapa) - DSP (DHV CR, s.r.o., 10/2010) - Pržno - lokalita nad Obecním úřadem, podmínky dopravního napojení (Ing. Jiří Datinský, 3/2012) - Provedení Hlavních prohlídek vybraných mostních objektů ve správě obce Pržno (Zdeněk Šmíd, 6/2012)

b) VYHODNOCENÍ KOORDINACE VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ Z HLEDISKA ŠIRŠÍCH VZTAHŮ V ÚZEMÍ ________________________________________________________________________________ Sídelní struktura širšího regionu, druh a intenzita vazeb v rámci přirozených či administrativních regionů a přirozená dělba funkcí sídel do značné míry předurčují jak rozvoj celého regionu tak i vlastního řešeného území. Obec Pržno je výrazně se rozvíjející příměstské sídlo, tvořící přirozený přirozený spádový obvod města Frýdlantu nad Ostravicí s vazbami na Frýdek-Místek, vzdáleněji i do krajského města Ostravy. Převažujícími funkcemi řešeného území jsou funkce obytná, částečně obslužná a rekreační, okrajově dopravní a výrobní. Obec tvoří přirozené širší suburbanizační zázemí Ostravské sídelně regionální aglomerace. Otázkou je nakolik se v řešeném území obce mohou projevit suburbanizační tendence v kombinaci s novými zdroji pracovních příležitostí (Nošovice) a rozvojovými impulsy (Čeladná, Frýdek Místek). Obyvatelstvo obce přes relativně značný příliv nově usazených vykazuje velkou sociální soudržnost, projevující se i v kulturním životě a spolkové činnosti. Tab. Základní ukazatele sídelní struktury SO ORP Frýdlant nad Ostravicí a širší srovnání SO ORP Frýdek-Místek

Počet katast obcí rů částí 37 54 52

částí / výměra obec km2 1,4 480

3

obyvatel na km2/ obec 13,0

Obyvatel 110 279

Obec 2 981

část.o. km2 2 121 230

Frýdlant nad O. 11 15 13 1,2 317 28,9 Třinec 12 24 24 2,0 235 19,6 Havířov 5 13 15 3,0 88 17,6 průměr ORP* * * * * * * MSK kraj 13,6 27,9 28,3 2,3 246,7 19,3 ČR 30,5 63,0 72,9 2,8 382,3 15,4 Zdroj: Malý lexikon obcí 2011, ČSÚ, data pro rok 2010, vlastní výpočty

23 498 55 751 96 839 * 56510,0 45246,9

2 136 4 646 19 368

1 808 74 2 323 238 6 456 1 098

4 144 1 685

1 996 699

229 134

Pro sídelní strukturu celého spádového obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí je do značné míry determinující nízká hustota osídlení, malý počet obcí (mnohdy s rozptýlenou zástavbou) a značné ovlivnění osídlení antropogenními podmínkami (rekreační krajina s velkou dynamikou dalšího rozvoje). V rámci SO ORP Frýdlant nad Ostravicí se na stabilitě osídlení podepisuje zejména celá řada sociodemografických faktorů – navazující na vysokou míru nezaměstnanosti, stárnutí obyvatel, ale i problémy s transformací průmyslových a zemědělských podniků v regionu, zejména v devadesátých letech minulého století. V současnosti se situace hospodářská situace zlepšuje. Region je vystaven značnému investičnímu zájmu, zejména o bydlení a aktivity v oblasti rekreace. V rámci řešeného území se problémy projevují zejména v hospodářských podmínkách území, částečně i v oblasti životního prostředí. Posílení hospodářského pilíře a zlepšení podmínek životního prostředí je tak předpokladem udržitelného rozvoje území, zejména z delšího hlediska (budoucích generací – stále větší percepce a preferencí kvalitního obytného a životního prostředí). Možnosti zlepšení hospodářských podmínek ve vlastním administrativním území obce jsou omezené, zásadním pozitivním impulsem pro posílení hospodářských podmínek regionu je realizace investic v průmyslových zónách regionu. Optimalizaci funkcí řešeného území je nutno orientovat s ohledem na vlastní územní předpoklady (rozvoj obytné funkce) a vazby obce v sídelní struktuře regionu (optimální dělbě funkcí obslužné, výrobní a rekreační). Obec Pržno je členem Mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy a Regionu Pobeskydí. Návrh územního plánu je v souladu se strategickými rozvojovými dokumenty těchto sdružení i se Strategií rozvoje obce Pržno. V území jsou navrženy takové záměry, které přispějí k rozvoji obce a k naplnění prioritních cílů mikroregionu. Ve Strategii rozvoje obce Pržno na léta 2007 až 2013 jsou jmenovány následující záměry, které by chtěla obec realizovat v nejbližších letech: chodníky v obci, sportovní areál, bývalá MŠobčanská vybavenost, kanalizace, dětská hřiště, opravy a budování nových místních komunikací, opravy kostela a údržba hřbitova, veřejné osvětlení (renovace, budování), územní plán-digitalizace, cyklostezka, park, údržba koryt potoků v obci-prevence povodní, podpora spolků a sdružení v obci, rekonstrukce hřiště a zázemí SK Pržno. Všechny záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umožněna. Část záměrů není vázána na územní plán, část záměrů už byla realizována. Strategický plán mikroregionu Frýdlantsko-Beskydy - akční plán (MAS Pobeskydí, 2008) uvádí podobné záměry jako strategie obce, plus několik dalších, které ale většinou nejsou řešitelné územním plánem: zpracování studie výstavby obecních bytů, modernizace ZŠ a MŠ, vč. informačních technologií, rekonstrukce kabelové televize, rozšíření obecní internetové sítě, budování kamerového systému, komunální technika pro údržbu chodníků, cyklostezky, sportovišť, obnova zeleně, oprava, přestavba, rekonstrukce objektu obecního úřadu, opravy kostela, zvonice 4

pohon zvonů, rekonstrukce a rozšíření veřejného osvětlení, rekonstrukce obecního objektu na multifunkční zařízení, pořízení techniky pro SDH Pržno, rozšíření středotlaké plynovodní sítě, opravy a rekonstrukce areálu a hřiště SKP, dětská hřiště, víceúčelový sportovní areál, vč. welnes centra a infokiosku, služby, zpracování nového územního plánu, realizace pastevního areálu se salaší, výstavba penzionu, dokončení plochy pro včelaření, revitalizace zemědělských brownfieldů, budování chodníků včetně přechodů, rozšíření a výstavba nových místních a přístupových komunikací, výstavba kanalizace a ČOV, likvidace biologických odpadů - obecní kompostárna, úpravy koryt potoků, revitalizace rybníka. Také u těchto záměrů lze konstatovat, že ty záměry, které se týkají územního plánu, jsou do něj zapracovány, nebo je jejich realizace územním plánem umožněna. Ze Strategie rozvoje Pobeskydí nevyplývají pro obec Pržno žádné konkrétní záměry. Globálním cílem této strategie je zachovat v Pobeskydí atraktivní a zdravé prostředí pro život, práci, odpočinek a trávení volného času místních obyvatel i návštěvníků, adekvátně venkovskému charakteru území a požadavkům třetího tisíciletí. Následující vazby dopravní a technické infrastruktury a územního systému ekologické stability jsou v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací okolních měst a obcí. Z hlediska dopravních vazeb je nejdůležitější silnice III/48425 Baška-Frýdlant nad Ostravicí, která zajišťuje spojení s okolními obcemi a městy i napojení obce na nadřazený komunikační systém. Podél řeky Ostravice prochází cyklostezka vedoucí z Ostravy do Beskyd. Voda je do Pržna dodávána z vodojemu Pržno ležícího ve Frýdlantu nad Ostravicí (k.ú. Lubno). Obcí prochází také přivaděč OOV Nová Ves - Baška. K čištění odpadních vod je navržen kanalizační systém a ČOV ležící výhradně na území obce. Na území Pržna se nachází výústní objekt z čistírny odpadních vod města Frýdlantu nad Ostravicí. Elektrickou energií je obec zásobována z rozvodné soustavy 22 kV – nadzemního vedení – linky VN č.28 spojující rozvodny Frýdlant nad Ostravicí a Riviera ve Frýdku-Místku. Přes západní výběžek obce prochází vedení vysokého napětí 22 kV, linka č.52. Plynem je Pržno zásobováno sředotlakými plynovody vycházejícími z regulační stanice VTL/STL Pržno umístěné na plynovodu VTL Místek - Frýdlant. Obcí dále prochází plynovod VVTL Příbor - Třanovice a větev plynovodu VTL Místek - Frýdlant vedoucí do Janovic. Územím Pržna prochází regionální biokoridor územního systému ekologické stability č. 559 vedený tokem Ostravice a jeden tah lokálního ÚSES. Regionální biokoridor spojuje RBC 132 ležící v Bašce s RBC 191 ve Frýdlantu n. O.. Lokální tah ÚSES vedoucí tokem Bystrého potoka přichází do obce od severu z Bašky a Janovic a pokračuje východním směrem zpět do Janovic.

c) VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ POŽADAVKŮ ZADÁNÍ ________________________________________________________________________________ ad a) 1. Při zpracování územního plánu byla respektována Politika územního rozvoje 2008 schválená usnesením Vlády České republiky č.929 ze dne 20.7.2009. 2. ÚPN VÚC Beskydy pozbyl platnost vydáním Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. Při pracích na územním plánu Pržna už k němu proto nebylo 5

ad b)

ad c)

ad d)

ad e)

přihlíženo. Jako závazná nadřazená územně plánovací dokumentace byly respektovány Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426, které nahradily ÚPN VÚC Beskydy, a ze kterých vyplývá pro územní plán Pržna nutnost zapracovat veřejně prospěšná opatření - prvky územního systému ekologické stability - regionální biokoridory č. 559 a 560. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, nebyl proto do územního plánu této obce zapracován. Ostatní splněno. 1., 2. Do územního plánu byly zapracovány všechny zjištěné limity využití území i další omezení, byly prověřeny jejich střety s navrženými záměry a v součinnosti s obcí bylo vyhledáno jejich optimální řešení. 4. V součinnosti s obcí byly prověřeny všechny známé záměry a požadavky na výstavbu, z nichž ty obcí podporované byly zapracovány do územního plánu. - záměr 2 - zemědělský areál byl navržen k přestavbě na bydlení, okolní plochy byly navrženy také k bydlení. - záměr 3 - solární elektrárna už byla realizována, do územního plánu byla zakreslena jako stávající. - záměr 5 - rozsah navržených ploch pro obytnou výstavbu byl dohodnut s obcí a je popsán v bodu ad c). - záměr 6 - rozšíření areálu výroby bylo navrženo pouze z východní strany, t.j. na straně nejvzdálenější od navržené obytné zástavby. - záměr 7 - využití ploch bylo ponecháno v souladu s územním plánem z roku 1996. Jižně od žel. stanice je navržena plocha pro bydlení, plocha severně od žel. stanice je zařazena do ploch ZU bez možnosti výstavby např. rodinných domů. - záměr 8 - lokalita byla zařazena do ploch smíšených nezastavěného území NS bez možnosti výstavby. Ostatní splněno. 1. Dle aktualizovaných demografických údajů byla prognóza vývoje počtu obyvatel zvýšena na cca 1150 obyvatel do roku 2028. 2. V územním plánu byly navrženy plochy pro výstavbu cca 194 rodinných domů, což dává převis nabídky rozvojových ploch pro bydlení ve výši cca 177%. Ostatní splněno. 3. V plochách SB1 u silnice III/48425 byla na žádost obce umožněna výstavba bytových domů. 4. Bylo navrženo rozšíření areálu firmy AZ kov-komaxit východním směrem. 6. Zatravnění nebylo navrženo, ale byla umožněna jeho realizace. V ohrožených lokalitách jsou už v současné době pozemky vedeny jako trvalé travní porosty, nebylo proto nutné zatravnění navrhovat. Ostatní splněno. Doprava - Záměr na výstavbu parkoviště u bývalé MŠ byl do územního plánu zapracován. Předpokládá se, že toto parkoviště bude dostatečné pro pokrytí potřeby parkovacích míst v centru obce. U železniční stanice není navrženo konkrétní parkoviště, ale je umožněna jejich výstavba v okolních plochách SB a OV.

6

Křižovatka silnice III/48425 s místní komunikací u Obecního úřadu už byla během doby uplynulé od zpracování zadání územního plánu upravena. Do územního plánu byla zakreslena jako stav. Záliv u zastávky Pržno, most ve směru na Lubno nebyl navržen. Jeho realizace je možná v přilehlých plochách dopravní infrastruktury dle potřeb obce. Účelová komunikace procházející areálem výroby AZ kov-komaxit byla ponechána ve stávající trase. Na komunikaci je velmi malý provoz, zrušení nebo převedení do jiné trasy nepožadoval ani vlastník výrobního areálu. Nové místní cyklotrasy nebyly navrženy. Zapracováním cyklostezky vedoucí podél Ostravice byl doplněn nejdůležitější chybějící článek cyklistické dopravy v obci. Občanské vybavení - Nebyly navrženy konkrétní plochy pro zařízení občanského vybavení v návaznosti na rozvoj bydlení, ale byly stanoveny takové podmínky využití ploch SB, které umožní realizaci potřebného občanského vybavení v obytném území obce. Vodní hospodářství - Byla navržena tlaková splašková kanalizace včetně čistírny odpadních vod u Mlýnského náhonu. Energetika a spoje - V bilancích potřeby transformačního výkonu bylo počítáno s 5% rodinných domů vytápěných el. energií. Záměr na výstavbu malé vodní elektrárny u Ostravice už není aktuální, nebyl proto do územního plánu zapracován. Nakládání s odpady - byla navržena zastavitelná plocha Z19 pro výstavbu čistírny odpadních vod a zřízení skládky biologického odpadu u Mlýnského náhonu. Ostatní splněno. ad f) 1. Na základě podrobnějšího prověření kvalit historicky a architektonicky hodnotných staveb nebyly v územním plánu vyznačeny dvě stavby - dům u silnice III/48425, p.č. 563 a obytný dům nad Obecním úřadem, p.č. 408. 6. Několik zastavitelných ploch zasahuje do ochranného pásma lesa. Vzhledem k výskytu několika malých lesních pozemků v zastavěném území obce (zejména podél Plavárenského potoka), je téměř nemožné vyhnout se s navrženou zástavbou zásahům do ochranného pásma lesa. 9. Vymezení územního systému ekologické stability respektuje platné ZÚR MSK, lokální prvky byly vymezeny v návaznosti na okolní obce. V území obce nedochází k významným střetům ÚSES s rozvojovými záměry. 10. Nebyly vyhodnoceny dopady částí ÚSES vyžadujících změnu druhu pozemku na zemědělský půdní fond - v souladu s metodickým doporučením Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. Ostatní splněno. ad g) Veřejně prospěšné stavby a veřejně prospěšná opatření byly dohodnuty s obcí a s pořizovatelem, asanační zásahy nebyly navrženy. Byly navrženy i veřejně prospěšné stavby veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo. ad h) 1. Návrhem územního plánu je omezeno využití ložiska nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice-Baška. Do plochy ložiska na území Pržna zasahuje zastavitelná plocha technické infrastruktury, plocha přestavby pro bydlení a regionální biokoridor územního systému ekologické stability.

7

5. Z hlediska ochrany veřejného zdraví, civilní ochrany a obrany a bezpečnosti státu nevyplývá nutnost zapracování žádných konkrétních ploch nebo staveb do územního plánu Pržna. Požadavky civilní ochrany dle §20 vyhlášky č. 380/2002 jsou řešeny krizovými a havarijními plány města Frýdlantu nad Ostravicí a Moravskoslezského kraje. Do kapitoly j)2., podkapitola Civilní ochrana byla proto uvedena pouze poznámka, že v případě výskytu vyjímečných událostí se bude postupovat v souladu s těmito koncepčními krizovými dokumenty. Ostatní splněno. ad i) 1. Plochy bydlení byly navrženy na základě demografické analýzy a požadavků obce a jejich občanů. Převis nabídky ploch pro bydlení je přiměřený vzhledem k poptávce po bydlení v obci a k poloze obce v rozvojové oblasti OB-N1 Podbeskydí. Podrobnější vysvětlení viz kapitola j)2., podkapitola Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce. 3. Plocha mezi řekou Ostravicí a silnicemi III. třídy v jižní části obce byla zařazena do ploch smíšených nezastavěného území NS. V územním plánu z roku 1996 byla v této lokalitě navržena plocha pro výrobu, tento záměr už ale není aktuální, obec jej nepodporuje. Na ploše severozápadně od železniční trati v místě ložiska štěrkopísku byla v nedávné době realizována solární elektrárna. V jižní části plochy byla dle záměru obce navržena plocha pro čistírnu odpadních vod. Zbytek plochy zůstává volný. 4. Zemědělský areál byl navržen k přestavbě na plochu smíšenou obytnou. Stejné funkční využití bylo navrženo také u sousedních zastavitelných ploch ležících u silnice III/48425. Ostatní splněno. ad j) Splněno. ad k) Na základě požadavku obce byly vymezeny dvě zastavitelné plochy Z10 a Z11, ve kterých bylo uloženo prověření změn jejich využití územní studií. ad l) Nebyly vymezeny žádné plochy ani koridory, pro které by podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanovoval regulační plán. ad m) Splněno. Společně s návrhem územního plánu byla zpracována část III. Vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území s přílohami: A. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na životní prostředí (posouzení dle §10i zák. č. 100/2001 Sb.) a B. Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na lokality soustavy Natura 2000 (posouzení dle §45i odst. 1 zák. č. 114/1992 Sb.). ad n) Splněno, koncept územního plánu ani varianty řešení nebyly zpracovány. ad o) Splněno. Územní plán Pržno byl zpracován v souladu se zák. č. 183/2006 Sb., vyhl.č.500/2006 Sb. a vyhl.č.501/2006 Sb., vše ve znění pozdějších předpisů. Obsah územního plánu a jeho členění se řídí přílohou č. 7 k vyhlášce č.500/2006 Sb. Pro potřeby projednání byl územní plán zhotoven ve dvou provedeních. Čtyři kompletní provedení budou zhotovena po vydání územního plánu. Splnění pokynu k úpravě návrhu územního plánu po projednání s dotčenými orgány ze dne 3.1.2013 a Stanoviska krajského úřadu k návrhu Územního plánu Pržno dle ustanovení § 51 odst. 2 stavebního zákona ze dne 17.12.2012 Komentář je členěn dle jednotlivých bodů uvedených v "Pokynu": 1. V kapitole k) bylo doplněno podrobnější zdůvodnění převisu nabídky zastavitelných ploch pro bydlení. 8

2. Do kapitoly f) textové části I. územního plánu byly doplněny podmínky ochrany ovzduší u ploch smíšených výrobních VS a u ploch zemědělské výroby VZ. 3. Do kapitoly j)9. byla doplněna poznámka, že do území obce nezasahují žádné lokality svahových deformací. 4. Zastavitelné plochy na pozemku p.č. 812/11 byly v územním plánu ponechány. Do kapitoly j)9. bylo doplněno podrobnější zdůvodnění zastavitelné plochy Z9, která zasahuje do ochranného pásma lesa. 5. Z hlediska ochrany veřejného zdraví, civilní ochrany a obrany a bezpečnosti státu nevyplývá nutnost zapracování žádných konkrétních ploch nebo staveb do územního plánu Pržna. Požadavky civilní ochrany dle §20 vyhlášky č. 380/2002 jsou řešeny krizovými a havarijními plány města Frýdlantu nad Ostravicí a Moravskoslezského kraje. Do kapitoly j)2., podkapitoly Civilní ochrana byla proto uvedena pouze poznámka, že v případě výskytu vyjímečných událostí se bude postupovat v souladu s těmito koncepčními krizovými dokumenty. 6. Hydrogeologický vrt je zakreslen v koordinačním výkresu a popsán v textové části odůvodnění územního plánu. V souladu s Územně analytickými podklady je označen jako vrt ČHMÚ (vrt pozorovací sítě ČHMÚ).

d) VÝČET ZÁLEŽITOSTÍ NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU, KTERÉ NEJSOU ŘEŠENY V ZÁSADÁCH ÚZEMNÍHO ROZVOJE ________________________________________________________________________________ Cyklostezka podél řeky Ostravice je navržena a zakreslena dle dokumentace pro stavební povolení Cyklistická trasa Ostrava-Beskydy, úsek Baška-Ostravice s odbočkou do Čeladné (2.etapa) (DHV CR, s.r.o., 10/2010). Cyklostezka přechází na území sousedních obcí Baška a Frýdlant nad Ostravicí, které mají platné územní plány. Trasy cyklostezek zakreslených v těchto územních plánech navazují na cyklostezku navrženou v územním plánu Pržno. Koordinace širších vztahů v území je tedy zajištěna. Cyklostezka byla obsažena už v návrhu územního plánu ze srpna 2012, ke kterému dal Krajský úřad stanovisko, ve kterém konstatuje, že z hlediska koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší vztahy nemá k návrhu ÚP Pržno připomínky.

e) VYHODNOCENÍ PŘEDPOKLÁDANÝCH DŮSLEDKŮ NAVRHOVANÉHO ŘEŠENÍ NA ZEMĚDĚLSKÝ PŮDNÍ FOND A NA POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCE LESA ________________________________________________________________________________ Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa (dále jen vyhodnocení záborů půdy) je zpracováno podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění zákona č. 231/1999 Sb., vyhlášky MŽP č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu, Metodického pokynu MŽP ČR (č.j. OOLP/1067/96) k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu ze dne 1.10. 1996 s účinností od 1.1. 1997 a zákona č.289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon). Přihlédnuto bylo i metodickému 9

doporučení Odboru územního plánování MMR a Odboru ochrany horninového a půdního prostředí MŽP z července 2011. Vyhodnocení záboru půdy slouží orgánům ochrany zemědělského půdního fondu k posouzení předpokládaného záboru zemědělské půdy v jednotlivých lokalitách navržených k výstavbě. Vyhodnocení záborů půdy je dokumentováno v odůvodnění územního plánu následující textovou částí s tabulkovou přílohou a ve výkresu II.2.c). V celém řešeném území jsou zakresleny hranice a kódy bonitních půdně ekologických jednotek a odvodněné pozemky. Návrh je vyhodnocen podle hranic bonitně půdních ekologických jednotek platných od 1.1.1999 a jednotlivé BPEJ jsou zařazeny do tříd ochrany zemědělské půdy I. až V.

e)1. KVALITA ZEMĚDĚLSKÉ PŮDY Bonitní půdně ekologické jednotky (BPEJ) jsou charakterizovány pětimístným číselným kódem. První číslice kódu vyjadřuje klimatický region - území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Druhá a třetí číslice kódu vyjadřuje hlavní půdní jednotku (HPJ) - účelové seskupení půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením. Čtvrtou číslicí kódu je vyjádřeno utváření povrchu zemědělského pozemku - sklonitost a expozice ke světovým stranám. Pátou číslicí kódu je vyjádřena skeletovitost, jíž se rozumí podíl obsahu štěrku a kamene v ornici k obsahu štěrku a kamene v spodině do 60 cm, a hloubka půdy. Řešené území je podle kódu BPEJ zařazeno do klimatického regionu 7 (MT4) - mírně teplý, vlhký. Charakteristika hlavních půdních jednotek, které se vyskytují v řešeném území: 21 - Půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech. 22 - Půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející. 47 - Pseudogleje modální, pseudogleje luvické, kambizemě oglejené na svahových (polygenetických) hlínách, středně těžké, ve spodině těžší až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému zamokření. 48 - Kambizemě oglejené, rendziny kambické oglejené, pararendziny kambické oglejené a pseudogleje modální na opukách, břidlicích, permokarbonu nebo flyši, středně těžké lehčí až středně těžké, bez skeletu až středně skeletovité, se sklonem k dočasnému, převážně jarnímu zamokření. 49 - Kambizemě pelické oglejené, rendziny pelické oglejené, pararendziny kambické a pelické oglejené a pelozemě oglejené na jílovitých zvětralinách břidlic, permokarbonu a flyše, tufech a bazických vyvřelinách, zrnitostně těžké až velmi těžké až středně skeletovité, s vyšším sklonem k dočasnému zamokření. 71 - Gleje fluvické, fluvizemě glejové, stejných vlastností jako HPJ 70, avšak výrazně vlhčí při terasových částech úzkých niv.

10

Jednotlivé BPEJ jsou zařazeny podle kvality do tříd ochrany zemědělské půdy. Třída ochrany I. označuje nejkvalitnější půdy, třída ochrany V. nejméně kvalitní půdy. Na území obce výrazně převažují zemědělské pozemky - je jich celkem 189 ha – téměř 65 % z celkové výměry obce, z toho orné půdy je 72 % = 137 ha. Orná půda se vyskytuje především ve východní polovině obce. Trvalé travní porosty, které představují asi 15 % zemědělských pozemků, se vyskytují nejvíce podél Rzavého potoka. Lesní pozemky zabírají pouze cca 4 % rozlohy obce. Větší plochy lesa se nacházejí jen u východní hranice obce s Janovicemi a v jižní části obce u hranic s Lubnem. V území Pržna jsou nejvíce zastoupeny hlavní půdní jednotky 22 - vyskytuje se v níže položené části obce, nivě řeky Ostravice a 47 - mírně svažité území východně od zástavby obce. U jižní a východní hranice obce převažují HPJ 48, 49 a 71. Převažují třídy ochrany III. a IV.. Zemědělské půdy V. tř. ochrany se vyskytují pouze u jižní a východní hranice obce podél toků Bystrého a Rzavého potoka, třídy ochrany I. a II. se v obci nevyskytují. Odvodněné pozemky se vyskytují ve východní polovině obce, menší odvodněná plocha je také u hranic s Lubnem.

e)2. ZÁBOR ZEMĚDĚLSKÉ A LESNÍ PŮDY Celkový zábor půdy činí 33,79 ha, z toho zemědělské pozemky tvoří 87 % = 29,28 ha, z nich je 22,62 ha orné půdy, tj. 77 %. Lesních pozemků se zabírá 0,60 ha, nezemědělské půdy 3,91 ha. Předpokládá se zábor 5,97 ha odvodněných zemědělských pozemků. Z celkového záboru je 32,20 ha pro navržené plochy a stavby a 1,59 ha pro plochy přestavby. Zábory půdy v rámci územního plánu jsou určeny pro bydlení (B), smíšené bydlení (SB), občanské vybavení (OV), veřejná prostranství - zeleň (PZ), technickou infrastrukturu (T), smíšenou výrobu (VS) a zemědělskou výrobu (VZ). Zábor půdy podle funkčního členění ploch: funkční členění bydlení smíšené obytné občanské vybavení veřejná prostranství – zeleň smíšené výrobní zemědělská výroba technická infrastruktura návrh celkem

zábor půdy celkem ha % 22,91 67,80 6,53 19,32 1,16 3,43 2,01 5,95 0,36 1,07 0,65 1,92 0,17 0,51 33,79 100,00

z toho zemědělské půdy ha % 22,65 98,86 5,23 80,09 0,22 18,97 0,10 4,98 0,26 72,22 0,65 100,00 0,17 100,00 29,28 86,65

z ní orné půdy ha % 22,08 97,48 0,31 5,93 0,06 27,27 0,17 100,00 22,62 77,25

e)3. POSOUZENÍ ZÁBORU ZEMĚDĚLSKÝCH POZEMKŮ O výstavbu bydlení je v Pržnu poměrně velký zájem (viz kap. j)2.) díky dobré dopravní dostupnosti, dobrému napojení zastavěných a zastavitelných ploch na sítě technické infrastruktury a blízkému přírodně rekreačnímu zázemí Beskyd. Obec leží navíc v dostatečném odstupu od velkých 11

hutních podniků Ostravska, ale zároveň má dobrou dopravní dostupnost k těmto zdrojům pracovních příležitostí. Výměra navržených pozemků pro bydlení i navržený převis nabídky ploch vychází ze zpracovaného demografického rozboru a odpovídá předpokládanému vývoji obce v následujících cca 15 letech. Velká část navržených ploch je převzata z územního plánu obce Pržno z roku 1996 a jeho čtyř změn. Několik ploch bylo ve "starém" územním plánu označeno jako územní rezervy pro bydlení. Pouze menší část tvoří nově přidané záměry a požadavky občanů. Navržené plochy pro územní rozvoj obce vždy navazují na zastavěné území nebo vyplňují proluky mezi stávající zástavbou. I největší navržené plochy navazují na stávající komunikace a využívají většinou zemědělské pozemky menších výměr, které jsou obklopené stávající zástavbou. Větší lán orné půdy je zabírán pouze pro zastavitelnou plochu 10-SB, nicméně i tato plocha už je ze tří stran obklopena stávající zástavbou. Záborem nedojde k narušení organizace obdělávání zemědělského půdního fondu. Největší zábor pozemků je navržen pro bydlení a smíšené bydlení - celkem 29,44 ha. Při vymezování nových ploch byly přednostně využívány pozemky podél stávajících komunikací a byla doplňována souvislá zástavba obce podél silnic III. třídy. Největší rozvoj včetně největších ploch je navržen na východním okraji stávající zástavby. V těchto lokalitách jsou nejlepší podmínky pro rozvoj bydlení - dobrá dopravní dostupnost, přítomnost sítí technické infrastruktury, vhodný terén, atd. Kvalita zabíraných pozemků je průměrná až horší, převažují pozemky třídy ochrany III. = 89% a pozemky třídy ochrany IV. = 11%. Zemědělské pozemky třídy ochrany I., II. a V. se nezabírají.

e)4. POSOUZENÍ ZÁBORU LESNÍCH POZEMKŮ Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa je navržen u jediné zastavitelné plochy - 17-PZ pro veřejné prostranství - zeleň u sportovního areálu v jižní části obce. Dojde k záboru 0,6 ha lesních pozemků. Nedojde ale k plošnému vykácení lesa, bude provedena pouze jeho probírka, součástí plochy mohou zůstat i lesní porosty ve formě parku, veřejně přístupné zeleně. Pozemek totiž přímo sousedí se sportovním areálem a veřejná zeleň umožní jeho návštěvníkům doplňkové formy rekreace před nebo po sportovním výkonu. Tab.1 Předpokládané odnětí půdy podle funkčního členění ploch Funkční členění SB

Z toho půda Celková Plocha výměra číslo Zemědělská půdy v ha Nezemědělská Lesní ha ha Σ ha 1 2 3 4 5 6 7 P1

1,82 0,43 0,59 0,54 0,28 0,70 0,58 0,87

0,04 0,37 0,01 0,87

-

12

1,82 0,39 0,59 0,17 0,27 0,70 0,58 -

Z celkového odnětí zemědělské půdy v ha Trvalé Orná Zahrady travní porosty 1,82 0,39 0,59 0,07 0,10 0,27 0,70 0,31 0,27 -

Σ SB B

ΣB Σ OV PZ Σ PZ ΣT Σ VS Σ VZ Σ Návrh

P2 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 19 20 21

0,72 6,53 3,93 0,43 11,05 4,51 0,41 1,98 0,60 22,91 1,16 0,69 1,32 2,01 0,17 0,36 0,65 33,79

0,01 1,30 0,05 0,18 0,03 0,26 0,94 0,59 0,72 1,31 0,10 3,91

0,60 0,60 0,60

0,71 5,23 3,93 0,38 10,87 4,51 0,41 1,98 0,57 22,65 0,22 0,10 0,10 0,17 0,26 0,65 29,28

0,31 3,93 0,38 10,87 4,51 0,41 1,98 22,08 0,06 0,17 22,62

0,07 0,07

Kultura Kód BPEJ

Třída ochrany

0,71 4,85 0,57 0,57 0,16 0,10 0,10 0,26 0,65 6,59

Tab.2 Předpokládané odnětí půdy ze ZPF Katastrální Plocha číslo území

Pržno

Funkční členění

Σ1 Σ2 Σ3 4

SB SB SB SB

Σ4 Σ5 Σ6 7

SB SB SB SB

Σ7 8

SB B

Σ8 Σ9 10

B B B

Σ 10 11

B B

B

Odnětí zemědělské půdy Σ v ha 1,82 0,39 0,59 0,07 0,10 0,17 0,27 0,70 0,31 0,27 0,58 0,03 3,90 3,93 0,38 3,04 7,83 10,87 3,80 0,35 0,36 4,51

13

7 7 7 5 7 7 7 2 7 2 2 2 2 2 2 2 2 -

7.47.10 7.47,10 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.22.13 7.47.10 7.47.10 7.47.10 7.47.00 7.47.10 7.47.00 7.47.10 7.47.00 7.47.10 7.47.00 7.48.11 -

III III IV IV IV IV III III III III III III III III III III IV -

Investiční zásahy do půdy v ha 0,61 0,31 0,27 0,03 3,89 0,38 -

Σ 11 Σ 12 Σ 13 Σ 14 15

B B B OV

Σ 15 Σ 16 Σ 19 Σ 20 Σ 21 Σ P2 Σ Návrh, přestavby

OV PZ T VS VZ SB -

0,41 1,98 0,57 0,06 0,16 0,22 0,10 0,17 0,26 0,65 0,71 29,28

2 2 7 2 7 7 2 7 7 7 -

7.47.10 7.47.10 7.47.10 7.22.13 7.22.13 7.47.10 7.22.13 7.47.10 7.22.13 7.22.13 -

III III III IV IV III IV III IV IV -

0,48 5,97

Vysvětlivky k tabulkám: 2 = orná půda 5 = zahrady 7 = trvalé travní porosty B SB OV PZ VS VZ T

= = = = = = =

plochy bydlení plochy smíšené obytné plochy občanského vybavení plochy veřejných prostranství - zeleně plochy smíšené výrobní plochy zemědělské výroby plochy technické infrastruktury

f) VÝSLEDEK PŘEZKOUMÁNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ________________________________________________________________________________ f)1. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POLITIKOU ÚZEMNÍHO ROZVOJE A S ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACÍ VYDANOU KRAJEM Základní vymezení a definice rozvojových oblastí, os a specifických oblastí na úrovni jednotlivých regionů je provedeno v Politice územního rozvoje ČR 2008 (PÚR ČR). Vlastní řešené území je v PÚR ČR součástí specifické oblasti SOB 2 Beskydy. Pro Pržno jsou nadřazenou územně plánovací dokumentací Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426. V rámci upřesnění vymezení specifických oblastí v ZÚR MSK Pržno není zařazeno do specifické oblasti SOB 2 Beskydy, ale je součástí rozvojové oblasti nadmístního významu OB N1 Podbeskydí - vymezené v rozsahu administrativních obvodů následujících obcí: Čeladná, Frýdlant nad Ostravicí, Kunčice pod Ondřejníkem, Malenovice, Metylovice, Ostravice, Pržno a Pstruží.

14

V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto požadavky na využití území, kritéria a podmínky pro rozhodování o změnách v území: - Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných krajinných horizontů (Moravskoslezské Beskydy, masiv Ondřejníku) - obec nezasahuje do CHKO Beskydy, navržený rozvoj zástavby zachovává přírodní hodnoty krajiny i kulturně historické hodnoty sídla. - Nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel - navržené plochy navazují na zastavěné území, ke všem plochám je zajištěn příjezd, k plochám v dosahu sítí technické infrastruktury je navrženo prodloužení těchto sítí. Jsou navrženy plochy veřejných prostranství, nebo je stanovena podmínka je navrhnout v rámci územních studií. - Plochy pro nové ekonomické aktivity v rámci vymezené oblasti vyhledávat podle těchto hlavních kritérií: - vazba na sídla s významným rozvojovým potenciálem (Frýdlant n. O.) - existující nebo plánovaná vazba na nadřazenou síť dopravní infrastruktury - preference lokalit mimo stanovená záplavová území (v záplavových územích jen výjimečně, ve zvláště odůvodněných případech) - navržená plocha pro zemědělskou výrobu je situována u silnice v III/48414 s dobrou vazbou na Frýdlant n. O.. Žádná plocha výroby nezasahuje do záplavového území Ostravice. - Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - zastavitelné plochy navazují na zastavěné území, nezasahují do pohledově exponovaných lokalit ani lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. - Při umisťování nových sportovních a rekreačních zařízení zohledňovat pohledovou exponovanost lokalit a dalších podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny - rozšíření sportovního areálu využívá málo pohledově exponované plochy mezi stávajícím hřištěm a silnicí, nezasahuje do lokalit významných přírodních nebo kulturních hodnot. - Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy - Nejsou navrženy plochy pro výstavbu objektů rodinné rekreace, je umožněna změna využití objektů bydlení na rekreaci. - Zkvalitnění dopravního propojení a obsluhy hlavních rekreačních středisek - ke zkvalitnění dopravního propojení Pržnem s okolím přispěje navržená přestavba křižovatky silnice III. třídy. - Rozvoj ubytovacích zařízení v oblasti orientovat zejména na výstavbu zařízení s celoroční využitelností - nejsou navrženy konkrétní plochy pro ubytování, ale je umožněna jejich výstavba v obytném území obce. - V hlavních rekreačních centrech oblasti podporovat rozvoj občanského vybavení a doprovodných služeb pro sport, rekreaci a cestovní ruch s rozšířením možností celoročního rekreačního využití - je navrženo rozšíření sportovního areálu, stanovené podmínky využití ploch umožňují výstavbu celoročně využitelných zařízení občanského vybavení prakticky v celém obytném území obce. - Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu - je zachován přestupní uzel pro železniční, autobusovou, automobilovou a pěší dopravu u železniční

15

stanice Pržno. Navržená cyklostezka podél Ostravice umožňuje návaznost na autobusovou dopravu - zastávku Pržno, most. - Podpora rozvoje turistických pěších a cyklistických tras zejména nadregionálního a mezinárodního významu - stávající turistická trasa Greenways je zachována, navržena je významná cyklostezka podél Ostravice, jako součást cyklistického spojení Ostravy s Beskydami. V rámci ZÚR MSK jsou pro rozvojovou oblast OB N1 stanoveny tyto úkoly pro územní plánování: - Zpřesnit vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu a vymezení skladebných částí ÚSES při zohlednění územních vazeb a souvislostí s přilehlým územím Moravskoslezského a Zlínského kraje - v návaznosti na okolní obce je upřesněn regionální biokoridor ÚSES. Plochy ani koridory dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu do obce nezasahují. - V rámci ÚP obcí vymezit v odpovídajícím rozsahu plochy veřejných prostranství a veřejné zeleně - v potřebných nebo vhodných plochách jsou vymezeny plochy veřejných prostranství a zeleně. Veřejná prostranství v zastavitelných plochách, jejichž využití je podmíněno zpracováním územních studií, budou vymezena v rámci těchto studií. - Prověřit územní a environmentální důsledky případné realizace záměrů v lokalitách geologicky, morfologicky a hydrologicky vhodných pro akumulaci povrchových vod (LAPV) - netýká se Pržna. Ze ZÚR MSK vyplývá pro územní plán Pržna nutnost zapracovat veřejně prospěšná opatření - prvky územního systému ekologické stability - regionální biokoridory č. 559 a č. 560. Biokoridor č. 559 je do územního plánu zapracován. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, není proto do územního plánu této obce zapracován. V požadavcích na řešení a vzájemnou koordinaci při vymezování ploch a koridorů v ÚPD dotčených obcí je v ZÚR MSK jmenován záměr na cyklotrasu Greenways Krakow - Wien - páteřní trasa. Cyklotrasa prochází beze změny severním výběžkem obce. Zdůvodnění navrženého řešení územního plánu ve vztahu k prioritám územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území: Z důvodu zlepšení napojení Pržna i okolí na nadřazenou železniční síť je navržena elektrizace železniční trati č.323. Navržený rozvoj obytné funkce obce přispěje také k rozvoji polycentrického osídlení v podhůří Beskyd. Navržená zástavba využívá proluky v zastavěném území, navazuje na zastavěné území, nevytváří nové suburbánní zóny. Pro zkvalitnění obytné a rekreační funkce obce jsou navrženy plochy občanského vybavení a veřejných prostranství - zeleně a je umožněna výstavba těchto zařízení i zeleně v obytném území obce. Podmínky využití neurbanizovaného území jsou stanoveny tak, aby ho bylo možné využívat i k rekreačním účelům. Pro zlepšení odvádění a čištění odpadních vod je navržen systém kanalizace s ČOV. Z důvodu zamezení rozšiřování stávajících a vzniku nových lokalit pro stavby k rodinné rekreaci nejsou žádné takové plochy navrženy. 16

Pro zlepšení podmínek rozvoje udržitelných druhů dopravy jsou navrženy pěší trasy, chodníky, cyklostezka, k rozvoji integrované dopravy přispěje návaznost cyklostezky na autobusovou zastávku Pržno, most. Kvůli zlepšení stavu složek životního prostředí je navržen rozvoj kanalizace, plynovodů, preference ekologických obnovitelných paliv, dále je umožněno zatravňování, realizace protierozních opatření, atd. Kvůli ochraně přírodních hodnot jsou respektovány nejcennější části přírody - EVL Natura 2000 Řeka Ostravice a nejsou navrženy žádné stavby, které by mohly mít negativní dopad na krajinu nebo odtokové poměry v území. Kvůli ochraně území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami je umožněna realizace protierozních a protipovodňových opatření.

f)2. V VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S CÍLI A ÚKOLY ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ, ZEJMÉNA S POŽADAVKY NA OCHRANU ARCHITEKTONICKÝCH A URBANISTICKÝCH HODNOT V ÚZEMÍ A POŽADAVKY NA OCHRANU NEZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ Hlavním cílem územního plánování (dle § 18 Stavebního zákona) je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Územní plán Pržna řeší komplexně celé území obce, stanovuje její urbanistickou kompozici a podmínky pro využití zastavěného, zastavitelného i nezastavěného území, tak aby byly chráněny přírodní, kulturní a civilizační hodnoty a přitom nebyl omezen společenský a hospodářský rozvoj obce. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění úkolů územního plánování (dle § 19 Stavebního zákona): - zjišťovat a posuzovat stav území, jeho přírodní, kulturní a civilizační hodnoty – průzkum stavu území, vyhledání hodnot území a jejich vyhodnocení bylo provedeno v Územně analytických podkladech správního obvodu ORP Frýdlant nad Ostravicí a v rámci doplňujících průzkumů k územnímu plánu Pržno. - stanovovat koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky území – je stanovena koncepce rozvoje obce i koncepce ochrany a rozvoje hodnot území. - prověřovat a posuzovat potřebu změn v území, veřejný zájem na jejich provedení, jejich přínosy, problémy, rizika s ohledem například na veřejné zdraví, životní prostředí, geologickou stavbu území, vliv na veřejnou infrastrukturu a na její hospodárné využívání - všechny změny v území jsou navrženy se souhlasem obce v takových místech, aby byla omezena rizika plynoucí ze střetů s limity využití území, aby nedocházelo k negativnímu ovlivňování veřejného zdraví a životního prostředí a aby byla jejich realizace výhodná nebo alespoň ekonomicky přijatelná. - stanovovat urbanistické, architektonické a estetické požadavky na využívání a prostorové uspořádání území a na jeho změny, zejména na umístění, uspořádání a řešení staveb – zastavitelné plochy jsou navrženy s ohledem na stávající urbanistickou strukturu obce, podmínky prostorového uspořádání dodržují stávající výškovou hladinu, u žádné stavby není její realizace podmíněna vypracováním projektové dokumentace autorizovaným architektem.

17

- stanovovat podmínky pro provedení změn v území, zejména pak pro umístění a uspořádání staveb s ohledem na stávající charakter a hodnoty území - jsou stanoveny podmínky prostorového uspořádání, které jsou nutné k udržení charakteru zástavby obce, je navrženo respektování hodnot území. - stanovovat pořadí změn v území (etapizaci) – etapizace není stanovena. Navržené změny v území jsou takového rozsahu a charakteru, že obec může na základě svých aktuálních potřeb nebo možností rozhodnout, v jakém pořadí budou realizovány. - vytvářet územní podmínky pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a to přírodě blízkým způsobem – je umožněna realizace protipovodňových opatření. Riziko ekologických katastrof je v obci malé. Přírodním katastrofám lze územním plánem těžko zabránit. - vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn – Pržno je obec s převažující obytnou, obslužnou a rekreační funkcí. Výrobní plochy jsou stabilizované. V územním plánu jsou stanoveny takové podmínky jejich využití, které umožňují provozování širokého spektra výrobních i nevýrobních aktivit a tím je chrání před příliš jednostranným zaměřením. - stanovovat podmínky pro obnovu a rozvoj sídelní struktury a pro kvalitní bydlení – je navržen takový rozvoj území a stanoveny takové podmínky využití ploch, které respektují stávající strukturu zástavby a vytváří předpoklad pro kvalitní bydlení. - prověřovat a vytvářet územní podmínky pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných rozpočtů na změny v území – navržené řešení územního plánu bylo obcí posouzeno z hlediska možností získání financí na realizaci navržených staveb. U staveb přesahujících možnosti obce se předpokládá možnost financování s pomocí dotačních titulů a rozvojových fondů v rámci ČR i EU. - vytvářet v území podmínky pro zajištění civilní ochrany – v zadání územního plánu nebyly stanoveny žádné konkrétní požadavky na řešení civilní ochrany. Civilní ochrana v území se bude řídit koncepčními krizovými a havarijními plány Frýdlantu n. O. a Moravskoslezského kraje. - určovat nutné asanační, rekonstrukční a rekultivační zásahy do území – Rekonstrukce (rozšíření) je navržena u vybraných úseků místních komunikací, u kterých se předpokládá významné zvýšení provozu a dále u nevyhovujících mostů. Asanační ani rekultivační zásahy v obci nejsou nutné, nejsou navrženy. - vytvářet podmínky pro ochranu území podle zvláštních předpisů před negativními vlivy záměrů na území a navrhovat kompenzační opatření, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak – v územním plánu nejsou navrženy žádné plochy nebo stavby, u kterých by se daly předpokládat významnější negativní vlivy na území. V rámci elaborátu vyhodnocení vlivu ÚP na životní prostředí jsou navržena i potřebná kompenzační opatření. - regulovat rozsah ploch pro využívání přírodních zdrojů – v obci nejsou žádné plochy sloužící těžbě surovin ani se takové plochy nenavrhují. - uplatňovat poznatky zejména z oborů architektury, urbanismu, územního plánování a ekologie a památkové péče – tým zpracovatelů při řešení územního plánu vycházel z aktuálních poznatků a metodických pokynů v jednotlivých oborech. - úkolem územního plánování je také vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území – vyhodnocení je předmětem celého tohoto svazku III.

18

Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území (označení bodů je převzato z Politiky územního rozvoje České republiky 2008): 14. Je navržena ochrana přírodních, civilizačních a kulturních hodnot území, je zachován krajinný ráz. 15. Na základě požadavků obce a občanů je navržen rozvoj ve všech částech obce, nemělo by docházet k sociální segregaci jejich obyvatel. 16. V rámci ochrany přírodních hodnot, zvýšení kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území je komplexně řešeno celé území obce s upřednostněním obytné funkce. 17. Jsou navrženy plochy zemědělské výroby a smíšené výrobní pro rozšíření možností výroby a jsou stanoveny podmínky pro využití ploch bydlení a smíšených obytných, které umožní rozvoj podnikání v obytném území obce a zvýšení počtu pracovních míst. 18. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury přispěje k rozvoji sídelní struktury v podhůří Beskyd a podpoří možnou kooperaci obcí a měst v regionu. 19. Je stabilizováno funkční využití výrobních areálů, výrobní ani jiné brownfieldy se v obci nevyskytují. Je navržena přestavba nevyhovujícího zemědělského areálu na bydlení. Je navržena zástavba proluk v zastavěném území a zahuštění zástavby v nejvhodnějších lokalitách. Dojde ale k záborům zemědělské půdy. 20. Nejsou navrženy záměry významně ovlivňující charakter krajiny nebo zasahující do zvláště chráněných území přírody. V návaznosti na okolní obce jsou navrženy prvky územního systému ekologické stability. 21. V obci jsou navrženy dvě plochy veřejných prostranství určené k realizaci veřejné zeleně, které navazují na stávající plochy zeleně. 22. Je navržena plocha občanského vybavení pro rozvoj sportovního areálu, rozvoj cykloturistických tras a je umožněna výstavba zařízení cestovního ruchu v obci. Je umožněn rozvoj dalších forem turistiky - pěší, hipo, agro, vodácká, atd. 23. Prostupnost krajiny zůstala zachována, navržené změny v síti silnic a místních komunikací vytvoří předpoklady pro lepší dostupnost území. 24. Jsou navrženy úpravy silnic a místních komunikací, cyklostezka a chodníky, které zvýší bezpečnost a plynulost dopravy. K omezení obtěžování obytného území hlukem a emisemi z dopravy podél silnic přispěje nutnost respektování hlukového pásma při umisťování nových objektů bydlení a občanského vybavení. Úpravy v rozmístění autobusových zastávek umožní lepší dostupnost území. 25. Do záplavových ani sesuvných území nezasahují žádné zastavitelné plochy. V území obce je umožněna výstavba protipovodňových a protierozních opatření. 26. Do záplavového území nezasahují žádné zastavitelné plochy. 27. Pro navržený rozvoj obce je navržen i přiměřený rozvoj veřejné infrastruktury v místech k tomu nejvhodnějších. Navržené úpravy na silniční síti a elektrizace železniční trati přispějí ke zlepšení spojení s okolními obcemi a městy. 28. Pro zajištění kvality života obyvatel byl v součinnosti s obcí navržen rozvoj potřebné veřejné infrastruktury, jejíž podrobnější řešení je možno hledat i dialogem s obyvateli v navazujících dokumentacích. 29. Je navrženo doplnění dopravní infrastruktury - parkovišť, cyklostezek, chodníků a pěších tras, místních komunikací a rozšíření komunikací v dopravně významných lokalitách, změny v 19

rozmístění autobusových zastávek, které zlepší vzájemnou návaznost jednotlivých druhů dopravy - železniční, autobusové, automobilové, pěší i cyklistické. 30. Je navržena výstavba systému kanalizace včetně ČOV a rozšíření vodovodu pro zvýšení úrovně technické infrastruktury v obci. 31. Je umožněna výroba energie z obnovitelných zdrojů. 32. Je navržena přestavba nevyhovujícího areálu zemědělské výroby na bydlení. Urbanistická struktura obce neobsahuje žádné znevýhodněné části, které by bylo nutné revitalizovat nebo přestavět. Vyhodnocení přínosu územního plánu k naplnění priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (označení dotčených bodů je převzato ze Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje): 2. Elektrizace železniční trati č. 323 přispěje ke zlepšení připojení obce na nadřazenou železniční síť. 4. Navržený rozvoj plynovodů zlepší zásobování obce energiemi. Nadřazené sítě umožňující propojení s Polskem nebo Slovenskem nejsou v obci navrženy. 5. Rozvoj dopravní a technické infrastruktury přispěje k rozvoji sídelní struktury v podhůří Beskyd mezi Frýdlantem n. O. a Frýdkem-Místkem. 6. Je navržen přiměřený rozvoj zástavby a to v lokalitách navazujících na zastavěné území nebo využívající proluky ve stávající zástavbě. Je preferováno intenzivnější využití stávajících výrobních areálů, je navržena přestavba nevyhovujícího areálu výroby na bydlení. 7. Pro zkvalitnění obytné a rekreační funkce obce jsou navrženy plochy veřejných prostranství, občanského vybavení a je umožněna výstavba zařízení občanského vybavení, sportu a veřejné zeleně v obytném území obce. Podmínky využití neurbanizovaného území jsou stanoveny tak, aby ho bylo možné využívat i k rekreačním účelům. Pro zlepšení odvádění a čištění odpadních vod je navržena výstavba systému odvádění a čištění odpadních vod včetně ČOV. 8. Je navrženo rozšíření sportovního areálu, je umožněn rozvoj sportovně rekreačních zařízení v obytném území obce, rozvoj cyklotras. Jsou stanoveny podmínky pro rekreační využívání krajiny a je navrženo respektování a ochrana přírodních a kulturně historických hodnot území. 9. Nejsou navrženy lokality pro stavby k rodinné rekreaci. Je umožněna pouze změna využití staveb bydlení na rekreaci. 10. Železnice, silniční síť a místní komunikace v obci umožňují rozvoj integrované hromadné dopravy. K jejímu vylepšení přispějí úpravy v rozmístění autobusových zastávek a navržené chodníky, cyklostezky a parkoviště. 11. Jsou navrženy nové chodníky, pěší trasy a cyklostezky, které umožní převedení pěší a cyklistické dopravy mimo nejfrekventovanější silnice i jejich kombinaci s ostatními druhy dopravy. Změny v systému cyklotras umožní snadnější cyklistické spojení se Slovenskem. 13. Jsou navržena opatření ke zlepšení čistoty ovzduší a vod (preference ekologických zdrojů vytápění, rozšíření plynovodů, výstavba kanalizace, preference ekologického zemědělství a zatravňování); obtěžování zápachem se nezhorší (je umožněn pouze takový rozvoj výroby, který nebude mít negativní vliv na okolní zástavbu). K omezení obtěžování obytného území hlukem a emisemi z dopravy podél silnic přispěje navržená okružní křižovatka a nutnost respektování hlukového pásma při umisťování nových objektů bydlení a občanského vybavení.

20

14. Jsou respektována zvláště chráněná území přírody i hodnotné části krajiny. Prostupnost krajiny i režim povrchových a podzemních vod zůstal zachován. 15. Rozvoj zástavby je navržen mimo záplavová a sesuvná území. Ke snížení ohrožení povodněmi přispěje umožnění výstavby protipovodňových a protierozních opatření. 16. Zájmy obrany státu nejsou řešením územního plánu dotčeny. Nebylo požadováno zapracování žádných konkrétních záměrů civilní ochrany. 16a. Navržený rozvoj obce nemá vliv na využitelnost chráněného ložiskového území, výhradního ložiska ani prognózních zdrojů zasahujícího do území obce.

f)3. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY STAVEBNÍHO ZÁKONA A JEHO PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ Pořizovatel podrobně přezkoumal návrh územního plánu a to jak z hlediska stavebního zákona, tak skladby dle prováděcích předpisů, zejména pak vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, a vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, tak i co do úplnosti projednání a neshledal žádný rozpor mezi zákonnou úpravou a návrhem územního plánu Pržno – návrhem opatření obecné povahy.

f)4. VYHODNOCENÍ SOULADU ÚZEMNÍHO PLÁNU S POŽADAVKY ZVLÁŠTNÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ A SE STANOVISKY DOTČENÝCH ORGÁNŮ PODLE ZVLÁŠTNÍCH PŘEDPISŮ, POPŘÍPADĚ S VÝSLEDKEM ŘEŠENÍ ROZPORŮ Návrh územního plánu Pržno byl zaslán všem dotčeným orgánům stanoveným podle zvláštních předpisů a hájící zájmy příslušných zvláštních zákonných předpisů. Pořizovatel prověřil mimo požadavky jednotlivých dotčených orgánů soulad návrhu Územního plánu s požadavky zvláštních právních předpisů a tyto jsou bezezbytku respektovány.

g) ZPRÁVA O VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ OBSAHUJÍCÍ ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSLEDCÍCH TOHOTO VYHODNOCENÍ VČETNĚ VÝSLEDKŮ VYHODNOCENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ________________________________________________________________________________ Ze zpracovaného vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území vyplývá, že návrh územního plánu je pro obec přijatelný, a že přínos navrženého řešení převáží jeho možné negativní dopady. Jeho realizací by neměly být ohroženy podmínky života budoucích generací. S ohledem na funkci obce ve struktuře osídlení (širší antropogenní podmínky a přírodní podmínky jejího rozvoje) je předpokladem udržitelnosti rozvoje řešeného území posílení hospodářských podmínek a také zlepšení v oblasti životního prostředí a to v rámci širšího regionu – realizace průmyslových zón v ORP Frýdek Místek, znečištění z průmyslu v regionu. Ve vlastním řešeném území pak posílení obytné a rekreační funkce obce, při minimalizaci dopadů v oblasti životního prostředí (zejména negativních vlivů dopravy).

21

Vyhodnocení vlivu návrhu územního plánu Pržno na životní prostředí je zpracováno v souladu s §10i zák. č. 100/2201 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění a v rozsahu přílohy zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Požadavek na jeho zpracování vznesl odbor životního prostředí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje v Ostravě. Elaborát „Vyhodnocení“ je zpracován jako samostatný svazek – příloha A k vyhodnocení vlivů návrhu územního plánu na udržitelný rozvoj území. V závěru „vyhodnocení“ se konstatuje následující: Na závěr komplexního zhodnocení návrhu Územního plánu Pržno, vzhledem k současnému a výhledovému stavu jednotlivých složek životního prostředí a s přihlédnutím ke všem souvisejícím skutečnostem (výsledkům průzkumů v území i výsledkům tohoto SEA posouzení), lze konstatovat, že "návrh Územního plánu" bude pro obec Pržno přijatelný za následujících podmínek a předpokladů: • Orgány ochrany zemědělského půdního fondu povolí požadovanou změnu funkčního využití území. • Výstavba si vyžádá trvalý zábor pozemků určených k plnění funkce lesa. Spíše než o kácení porostů, půjde o probírku stromů za účelem využití lokality Z17 jako parku. K záboru těchto lesních pozemků a navrhované probírce dřevin v území bude zapotřebí souhlasného vyjádření majitele pozemků a povolení dotčených orgánů lesní správy. • V případě vyčlenění půdy ze ZPF i LPF za účelem realizace jednotlivých navržených záměrů je nutné, aby vlastní výstavba probíhala dle územně plánovací dokumentace, aby respektovala uspořádání ploch v území, limity využití území, možnosti napojení na dopravní i technickou infrastrukturu apod., a tím přispěla k bezproblémovému začlenění navrhovaných záměrů do okolní krajiny. • V případě, že navrhovaná zástavba bude kolidovat s drenážním systémem meliorovaných pozemků (Z6, Z7, Z8, Z9, Z14, Z18) musí být zajištěno bezpečné odvedení vod z funkční části systému. • Výstavba a následný provoz jednotlivých objektů v území budou mít minimální negativní dopady na stávající stav životního prostředí (tzn. bezpečné odvedení dešťových a splaškových vod ze zastavěných území, eliminace znečištění způsobeném úkapy motorových kapalin, stabilizace území před následky erozí, minimalizace dopadů na okolní ÚSES a významné krajinné prvky, vyřešená problematika likvidace odpadů apod.). • S předešlým bodem tímto úzce souvisí nutnost dobudování technické infrastruktury obce (výstavba veřejné kanalizace s odvodem splaškových vod na navrhovanou ČOV v lokalitě Z19, rekonstrukce dopravní sítě) a bezproblémové napojení záměrů na stávající technickou infrastrukturu obce (vodovod, plynovodní a teplovodní síť, energetické rozvody apod.). • Na plochách smíšeně obytných rozvíjet podmínky pro bydlení, zlepšení občanské vybavenosti a služeb. Výrobní a podnikatelské aktivity směrovat do míst navazujících na stávající výrobu a podnikání (Z20, Z21). Vzhledem k blízkosti obytné zástavby je nutné upřednostňovat takové aktivity, které budou mít minimální dopad na okolní obytnou zástavbu obce. Preferovat především lehkou výrobu a drobné podnikání, rozvoj řemesel, skladování. 22

•

V zastavitelné ploše Z21 provozovat zemědělskou výrobu, případně skladování zemědělské mechanizace. V případě navrhovaného chovu hospodářských zvířat bude nutné specifikovat druh a kapacitu zvířat. V žádném případě však nesmí dojít k obtěžování okolí nadměrným hlukem a nepříjemným zápachem z chovu. • Provoz sportovně rekreačních areálů (Z15, Z16, Z17 a Z18) musí být jednoznačně specifikován schváleným provozním řádem. • Realizace jednotlivých záměrů v území bude možná pouze za podmínek zabezpečení bezproblémového příjezdu k jednotlivým lokalitám. Toto si vyžádá navrhované úpravy dopravní infrastruktury v území (výstavba a rozšíření komunikací, rekonstrukce a výstavba mostů, výstavba parkovacích ploch apod.) • Realizace záměrů v lokalitách Z15, Z16, Z17, Z18, Z19, Z20, Z21, výstavba okružní křižovatky v místě křížení silnic III/48425 a III/48414, nově navrhovaných silnic, mostů, jakož i způsob řešení ostatních dopravních a stavebních záměrů v území jsou podmíněny vypracováním podrobných projektových studií. • Budou dodrženy imisní limity znečištění ovzduší dle přílohy č. 1 Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. z 12. prosince 2006, o sledování a vyhodnocení kvality ovzduší (v platném znění). • Budou dodrženy imisní limity hluku v území dle Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., kterým se mění Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací (v platném znění). • V důsledku realizace záměrů v území nesmí být překračovány limity, které požaduje Nařízení vlády č. 61/2003 Sb., kterým se stanovují ukazatelé přípustného znečištění povrchových vod (v platném znění). • Budou respektovány limity využití území. • Před realizací jednotlivých záměrů bude nutné v rámci dalších stupňů projektové přípravy provést v předmětných lokalitách podrobný botanický a zoologický průzkum. • Budou akceptována veškerá v SEA posouzení navrhovaná a kompenzační opatření. Na základě splnění výše uvedených podmínek lze pak návrh Územního plánu Pržno označit jako ekologicky přijatelný a doporučit ho k realizaci v navržené lokalitě.

h) STANOVISKO KRAJSKÉHO ÚŘADU PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ________________________________________________________________________________ Stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí vydal příslušný dotčený orgán, Krajský úřad Moravskoslezského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství dne 25. 10. 2012 pod č. j. MSK 131908/2012, jako stanovisko souhlasné, kdy je konstatováno, že z posouzení vlivů koncepce na lokality NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Jan Losík, červenec 2012) vyplývá, že uvedená koncepce nemá významný negativní vliv na celistvost a předměty ochrany lokalit soustavy NATURA 2000. S tímto odůvodněním: Krajský úřad obdržel dne 6. 8. 2012 oznámení o společném jednání o návrhu územního plánu Pržno, spolu s výzvou k uplatnění stanoviska k návrhu předmětného územního plánu, jehož součástí 23

je vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a posouzení vlivů koncepce na lokality NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění. Předkladatelem je Obecní úřad Pržno. Krajský úřad požádal, dopisem ze dne 17.8.2012 (č.j. MSK 110064/2012), o prodloužení lhůty pro stanovisko k návrhu územního plánu Pržno, ve smyslu § 50 odst. 2 stavebního zákona. Dne 24.9.2012 vydal krajský úřad k návrhu předmětného územního plánu výše zmiňované koordinované stanovisko. Společné jednání o návrhu územně plánovací dokumentace, včetně vyhodnocení vlivů na životní prostředí, se konalo dne 23.8.2012 v budově staré Mateřské školky, Pržno č.p. 201. Dne 5.10.2012 obdržel krajský úřad výsledky společného jednání obsahující informace o výsledku projednání, kopie stanovisek a vyjádření obdržených v rámci společného jednání, tištěné paré návrhu územního plánu pržno s upraveným vyznačením lokality „Řeka Ostravice“ a Vyhodnocení územního plánu na udržitelný rozvoj území. Krajský úřad vydal stanovisko k vyhodnocení vlivů na životní prostředí územně plánovací dokumentace na základě návrhu řešení územně plánovací dokumentace (Ing. Arch. Miroslav Hudák, červenec 2012), vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (Petr Tovaryš, červenec 2012) a posouzení vlivů koncepce na lokality NATURA 2000 dle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (Jan Losík, červenec 2012) a stanovisek dotčených orgánů. Z uvedených podkladů a zejména z vyhodnocení vlivů na životní prostředí vyplývá, že uvedená koncepce nebude mít významný negativní vliv na životní prostředí. Krajský úřad přihlédl také ke skutečnosti, že předmětná koncepce dle posouzení vlivů na lokality soustavy NATURA 2000 nemá významný negativní vliv na předměty ochrany a celistvost lokalit soustavy NATURA 2000. Zpracovatelem územně plánovací dokumentace je Ing. Arch. Miroslav Hudák, zpracovatelem vyhodnocení vlivů na životní prostředí je Ing. Petr Tovaryš (osvědčení odborné způsobilosti ke zpracování dokumentací o hodnocení vlivu stavby, činnosti nebo technologie na životní prostředí č.j. 914/139/OPVŽP/95), zpracovatelem posouzení vlivů koncepce na lokality NATURA 2000 je Mgr. Jan Losík, Ph.D. (držitel autorizace MŽP ČR č.j. 630/279/05 podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění).

i) SDĚLENÍ, JAK BYLO STANOVISKO PODLE § 50 ODST. 5 STAVEBNÍHO ZÁKONA ZOHLEDNĚNO ________________________________________________________________________________ Stanovisko bylo vydáno jako souhlasné bez připomínek a požadavků na obsah návrhu územního plánu a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a jako takové je zohledněno.

j) KOMPLEXNÍ ZDŮVODNĚNÍ PŘIJATÉHO ŘEŠENÍ ________________________________________________________________________________ j)1. VYMEZENÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ V územním plánu Pržno je zastavěné území vymezeno dle platného zákona č.183/2006 o územním plánování a stavebním řádu (SZ).

24

Několik v současné době nezastavěných pozemků je do zastavěného území zahrnuto proto, že leží uvnitř intravilánu z roku 1966. Do zastavěného území jsou na několika místech zahrnuty pozemky orné půdy. Na těchto pozemcích jsou postavené stavby nebo rozestavěné objekty, které ještě nebyly zapsány do katastru nemovitostí, nebo se jedná o proluky mezi stávající zástavbou. Do zastavěného území jsou na několika místech zahrnuty lesní pozemky, které tvoří nedílnou součást zastavěného území - ploch smíšených obytných, rekreace. Tyto plochy většinou nejsou zalesněné, slouží jako "zahrady" rodinných domů, pouze nebyla formálně změněna jejich kultura. Další lesní pozemky uvnitř zastavěného území jsou zahrnuty do ploch zeleně urbanizované.

j)2. KONCEPCE ROZVOJE ÚZEMÍ OBCE, OCHRANY A ROZVOJE JEHO HODNOT Koncepce rozvoje území obce vychází obecně z cílů územního plánování – vytvářet předpoklady pro výstavbu a udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro: - příznivé životní prostředí - pro hospodářský rozvoj - pro soudržnost společenství obyvatel území, tak aby byly uspokojeny potřeby generace současné a nebyly ohroženy podmínky života budoucích generací SOCIODEMOGRAFICKÉ A HOSPODÁŘSKÉ PODMÍNKY ROZVOJE OBCE Obyvatelstvo (sociodemografické podmínky území) – zaměstnanost (hospodářské podmínky území) a bydlení vytvářejí základní prvky sídelní struktury území. Za nejvýznamnější faktor ovlivňující vývoj počtu obyvatel obce (přímo její prosperitu) je obvykle považována nabídka pracovních příležitostí v obci a regionu. Z ostatních faktorů je to především vybavenost sídel, dopravní poloha, obytné prostředí včetně životního prostředí, rekreační zázemí. Tyto přírodní i antropogenní podmínky území se promítají do atraktivity bydlení, kterou velmi dobře vyjadřuje úroveň cen bydlení - prodejnost nemovitostí pro bydlení v sídle, či dané lokalitě. V případě řešeného území se však do jeho rozvoje stále výrazněji promítá rekreační a obytná atraktivita. Právě rozbor rozvojových faktorů řešeného území je jedním z výchozích podkladů pro hodnocení a prognózu budoucího vývoje (koncepci rozvoje obce z hlediska územního plánu) během očekávaného období platnosti územního plánu (obvykle pro dalších 10-15 let). Prognóza slouží především jako podklad pro efektivní řešení technické a sociální infrastruktury a pro přiměřený návrh nových ploch pro bydlení. Pržno patří k menším příměstským a současně i rekreačním sídlům okresu Frýdek Místek. Z hlediska vývoje počtu obyvatel se na něm projevují především dvě zásadní skutečnosti: • poloha u Frýdlantu nad Ostravicí ve velmi intenzivně rekreačně využívaném území; • poměrně značná atraktivita bydlení v tomto území, která dále roste. Vývoj počtu obyvatel v obci byl z dlouhodobého hlediska poměrně příznivý. Po r. 1961 počet obyvatel mírně klesal, do r. 1991 stagnoval. Značný růst počtu obyvatel v r. 2005 byl ovlivněn zprovozněním sociálního ústavu v obci (cca 130 osob). Tento příznivý vývoj se odehrává v období kdy většina měst, ale i část menších obcí vykazuje pokles počtu obyvatel, zejména přirozenou

25

měnou. Výjimku představují především rekreačně atraktivní obce v dopravně výhodných a příměstských polohách. Pržno je možno jednoznačně k těmto obcím přiřadit. Tab. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatel v řešeném území s k u t e č n o s

t

prognóza

rok

1869

1900

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

2013

2028

obyvatel

357

439

649

643

712

648

651

661

750

1020

1150

Tab. Vývoj počtu obyvatel po r. 2001 (zdroj: ČSÚ) rok

stav 1.1.

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

748 762 769 786 782 920 926 967 989 1014

2011 1002 2012 1019 Průměr 2001-2011 * dle informací obce

Přistěhov vystěhov přirozená aní aní měna 9 4 20 11 5 8 6 22 17 2 8 5 30 16 3 4 8 16 16 -4 6 8 151 11 -2 5 13 39 25 -8 7 7 57 16 7 15 66 36 -8 15 14 35 11 1 9 5 25 26 4 Oprava s ohledem na výsledky sčítání 2011 10 9 36 20 1 narození

Zemřelí

8

9

45

19

-1

16

změna celkem 14 7 17 -4 138 6 41 22 25 3 -15 17

26

25

migrace 9 5 14 140 14 41 30 24 -1

Podle nejnovějších údajů (ČSÚ) bylo v obci na začátku r. 2012 dosaženo počtu 1019 trvale bydlících obyvatel. Údaj ze sčítání 2011 je 991 obyvatel, je však získán odlišnou metodikou zavedenou u sčítání v r. 2011. Do značné míry dokumentuje, že deklarovaný počet obyvatel obvykle bydlících a administrativně registrovaný podle trvalého bydliště se mírně liší. Celkově je potřeba vnímat, že v ČR existují v současnosti 3 druhy evidence obyvatel (obcí – MV ČR, ČSÚ podle obvyklého (viz sčítání) a trvalého bydliště). Počet obyvatel u některých obcí vykazuje značné rozdíly mezi jednotlivými zdroji, které nevyplývají pouze z metodických odlišností. Tyto rozdíly jsou v některých případech i předmětem značných sporů s ohledem na rozpočtové určení daní (příjmech obce), která prvotně závisí na počtu obyvatel obce. S ohledem na tuto skutečnost je nezbytné přistupovat k těmto údajům diferencovaně, prověřit zda odchylky nejsou významné z hlediska prognóz a bilancí. Odchylky v řádu 1-2% (u malých obcí i vyšší – do 3%) je možné z hlediska přesnosti prognóz zanedbat. Tab. Počet obyvatel a věková struktura - srovnání s ČR Počet % Moravskoslezský Počet kraj % Pržno

Celkem obyvatel 991 100% 1205833 100%

Muži

Ženy

0-14 let

15-64 let

65+let

560 56,5% 586487 48,6%

431 43,5% 619346 51,4%

147 14,8% 173492 14,4%

744 75,1% 839584 69,6%

97 9,8% 188956 15,7%

26

ČR

Počet

10436560 100%

5109766 49,0%

5326794 51,0%

1488928 14,3%

7267169 69,6%

1644836 15,8%

(zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

V obci byl v minulosti především nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku – 16,1% (r. 2001). Situace se relativně mírně zlepšila do r. 2011. V dalších letech je možno očekávat, že podíl předproduktivní složky mírně poklesne. Opačná situace nastane u poproduktivní složky populace, kde počet osob absolutně stoupá. Vzhledem k rekreační funkci obce dochází k mírnému kolísání počtu přítomných obyvatel v obci. Prognóza dalšího vývoje počtu obyvatel v obci je ovlivněna značným zájmem o bydlení v řešeném území. Během období platnosti územního plánu je nutno očekávat další růst počtu obyvatel v obci na cca 1150 obyvatel do roku 2028. V úvahu byly vzaty jak vlastní rozvojové možnosti řešeného území (příměstská poloha a zájem o bydlení), tak především širší podmínky regionu (zejména dokončení průmyslových zón a širší rekreační zázemí obce). Předpokládaný vývoj počtu obyvatel během návrhového období je podmíněn zejména zvyšováním atraktivity vlastního bydlení v obci (zkvalitňováním obytného prostředí, dalším rozšířením občanského vybavení a využitím územních a polohových předpokladů vyplývajících z příměstské polohy obce). Hospodářské podmínky Hospodářské podmínky jsou obvykle základním faktorem rozvoje sídel s nemalými důsledky i do sociální oblasti (soudržnosti obyvatel území). Územní plán je obvykle vnímá a ovlivňuje zejména plošně (z hlediska lokalizace ploch pro podnikání) a zprostředkovaně – s vazbami na region a skrze nepřímé ukazatele nezaměstnanosti obyvatel a mzdové úrovně (koupěschopné poptávky). Základní podmínky fungování podnikatelských nemovitostí však vedou v ČR k obecnému závěru o přetrvávajícím extenzivním využívání ploch (chybějící zdanění stavebních pozemků odvozené z poskytovaných užitků obcemi a hodnoty nemovitostí). Tato situace vede k nadměrným požadavkům výstavby nových podnikatelských areálů, zejména na „zelených“ plochách. Nadměrná plošná expanze podnikatelských ploch v obci naráží na obecná omezení (zejména ochrany přírody) a také omezení vyplývající z PÚR ČR – řešeného území jako součásti specifické oblasti Beskydy. Údaje o ekonomické aktivitě a pohybu za prací je nutno vnímat včetně omezení vyplývajících z deklarativního charakteru sčítání a stále menší ochoty obyvatel tyto údaje poskytovat (ve srovnání s minulými sčítáními). Například počet ekonomicky aktivních, je ovlivněn skutečností, že u 19 osob v obci se ekonomickou aktivitu nepodařilo zjistit. Pro rok 2011 byla podle MPSV vykazována míra registrované nezaměstnanosti 13,9% při počtu 52 nezaměstnaných osob, údaje pro rok 2012 nejsou k dispozici v podrobnosti za obce. Od ledna 2013 se v ČR přechází na nový ukazatel registrované nezaměstnanosti s názvem podíl nezaměstnaných osob, který vyjadřuje podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. Tento ukazatel nahrazuje doposud zveřejňovanou míru registrované nezaměstnanosti, která poměřuje všechny dosažitelné uchazeče o zaměstnání pouze k ekonomicky aktivním osobám (jejichž aktuální počet byl znám pouze v době sčítání). Nový ukazatel je s původním ukazatelem nesrovnatelný. Pro sledování vývoje nového ukazatele je v současnosti k dispozici časová řada do úrovně okresů od roku 2005. 27

Tab. Ekonomická aktivita obyvatel ekonomicky aktivní – (EA) Česká republika 5253400 okr. Frýdek-Místek 110003 Pržno 374 (zdroj: ČSÚ, SLDB, r. 2001)

podíl nezaměstn míra EA podíl EA vyjíždějící podíl EA aní nezaměst v zemědě v zem. za prací vyjíždějící v% nanosti lství ch 51% 486937 9,3% 230475 4,4% 2248404 22% 48% 14953 13,6% 3557 3,2% 50398 46% 50% 59 15,8% 17 4,5% 240 64%

Tab. Ekonomická aktivita obyvatel a nezaměstnanost - srovnání s krajem a ČR

991 100%

Ekonomicky aktivní celkem 425 42,9%

Ekonomicky aktivní zaměstnaní 373 37,6%

1205833

575689

504301

Celkem Pržno

Počet %

Moravskoslezský Počet kraj % ČR Počet

Nezaměstnanost * 52 12,2% 71388

100% 47,7% 41,8% 12,4% 10436560 5080573 4580714 499859 100% 48,7% 43,9% 9,8% (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011, vlastní výpočty) * % míra nezaměstnanosti je stanovena vzhledem k počtu ekonomicky aktivních

V obci je cca 220 podnikatelských subjektů, pracovní místa vytvářejí jak podnikatelé – fyzické osoby (174 ), tak především firmy v oblasti služeb, drobného podnikání. Počet pracovních míst v obci se pohybuje kolem 180. Obec vykazuje stále poměrně značnou vyjížďku za prací (v r. 2011 deklarovalo vyjížďku za prací mimo obec 174 osob). Z dostupných údajů je patrná přetrvávající značná závislost na vyjížďce za prací do měst Frýdlant n.Ostravicí a Frýdku-Místku. Nepříznivým faktorem je vysoká úroveň nezaměstnanosti a to nejen v obci, ale i v širším regionu. Tab. Počet podnikatelských subjektů v řešeném území Počet podnikatelských subjektů celkem Státní organizace - počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé - fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy - počet subjektů Počet subjektů bez zaměstnanců Počet subjektů s 1-9 zaměstnanci – mikropodniky Počet subjektů s 10-49 zaměstnanci - malé podniky Počet subjektů s 50-249 zaměstnanci – střední podniky Počet subjektů s 250 a více zaměstnanci – velké (r. 2010, zdroj: ČSÚ)

220 2 0 24 0 0 174 0 4 11 83 19 4 2 0

Možnosti snížení nezaměstnanosti jsou z hlediska vlastních obcí omezené (v případě řešeného území zejména potřebou ochrany obytných a rekreačních funkcí území). Na druhé straně pokles 28

nezaměstnanosti v posledním období a zejména realizace podnikatelských zón v okolí FrýdkuMístku a na jihu Ostravy je významným předpokladem snížením nezaměstnanosti v regionu a i zlepšení obecných hospodářských podmínek Pržna. Největší výrobní plochou v obci je areál společnosti Therma FM s.r.o. navazující z jižní strany na centrum obce. V areálu sídlí i několik dalších společností zabývajících se převážně kovovýrobou. Plocha se nemění, ale je umožněno její využití k výstavbě a provozování občanského vybavení. V polích východně od zástavby u Rzavého potoka je výrobní plocha společnosti AZ kovkomaxit s.r.o. - kovovýroba. Na základě požadavku vlastníka je plocha navržena k rozšíření. Beze změny zůstávají plochy společnosti Ingstav zabývající se stavebnictvím a Pily Mališ - dřevovýroba nacházející se u železniční trati. Živnosti a služby jsou provozovány často v rodinných domech nebo v dílnách u rod. domů. V obci jsou provozovány dva soukromé areály zemědělské živočišné výroby - chov krav v severní části obce u silnice III/48425 a chov dobytka v jižní části obce u silnice III/48414. Kravín v severní části obce je vzhledem k jeho poloze mezi obytnou zástavbou navržen k přestavbě na bydlení. V blízkosti jižního areálu je navržena nová plocha pro zemědělskou výrobu. V této ploše už bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu chléva pro 50 dojnic a okolo budoucího objektu bylo územním rozhodnutím stanoveno i pásmo hygienické ochrany. Na více místech v obci jsou chována hospodářská zvířata v menším počtu kusů u rodinných domů (statků) převážně pro vlastní potřebu. Zemědělská půda v obci patří převážně soukromým vlastníkům, o její obdělávání se starají soukromí zemědělci. Lesní pozemky v obci patří většinou fyzickým osobám. Správu lesních pozemků vykonávají Lesy České republiky, lesní správa Morávka. Zařízení lesního hospodářství ani výroby se v obci nenacházejí. Bydlení Počet obydlených bytů v řešeném území je na začátku roku 2013 odhadován na cca 300, při celkovém počtu cca 335 bytů. Podle výsledků sčítání lidu bylo v r. 2001 v řešeném území 271 bytů (v r. 1991 - 227) bytů, z toho 243 trvale obydlených. Vyjma 14 bytů byly všechny v rodinných domcích. Počet 28 tzv. neobydlených bytů byl relativně malý, s ohledem na druh zástavby a rekreační funkci obce. Do r. 2011 stoupl na cca 35. V obci bylo v r. 1991 evidováno 49 objektů individuální rekreace, v současnosti podle sdělení obce 64 objektů (z toho cca 50 chat). Celkový rozsah druhého bydlení (jehož nemalou část tvoří tzv. neobydlené byty) je na začátku r. 2013 odhadován na cca 85 jednotek druhého bydlení. Podobně jak u mnoha obcí – tak i v řešeném území rostl relativně rychleji (ve srovnání s trvalým bydlením) počet neobydlených bytů, jež z velké části tvoří druhé bydlení. Druhé bydlení (tzv. neobydlené byty, chalupy, chaty, jiné obyvatelné objekty) je po r. 1990 „neočekávaně“ nejrychleji rostoucím segmentem bydlení. Tento vývoj svědčí o rostoucím plošném standardu bydlení a je do značné míry i fundamentálním faktorem nerovnováhy na trhu bydlení. Rekreační funkce obce částečně ovlivňuje fungování bytového fondu (odpad trvale obydlených bytů je v obci zvyšován převáděním části bytů pro rekreační účely).

29

Předběžné výsledky sčítání z roku 2011 přinesly pouze údaje o obydlených bytech, kde je hlášena minimálně 1 trvale bydlící osoba. Počet těchto trvale obydlených bytů nezahrnuje všechny (obvykle) obydlené byty. Definitivní výsledky sčítání, které i s ohledem na metodiku Evropské unie přechází k evidenci obvykle obydlených bytů (tj. hlavního = prvního bydlení) jsou podkladem pro následující tabulku. Počet obydlených bytů (prvního bydlení) a počet jednotek druhého bydlení byl pro rok 2013 zpřesněn na základě nové bytové výstavby, ale i evidence iRSO (informačního systému registru sčítacích obvodů, ČSÚ). Tab. Bydlení v řešeném území - včetně širšího srovnání (sčítání r. 2011) Obyvatel Obydlené Obydlené Obyvatel/ Bytů/ celkem domy byty byt dům Pržno počet 991 249 297 3,34 1,19 Moravskoslezský kraj Počet 1205833 175601 480158 2,51 2,73 ČR Počet 10436560 1800084 4104735 2,54 2,28 (zdroj: ČSÚ, SLDB 2011 – definitivní výsledky podle obvyklého bydliště, vlastní výpočty)

Tab. Bytový fond byty

trvale obydlené byty, z toho: neobydlené byty celkem v bytových v rodinných celkem % k rekreaci

celkem Česká republika okr. Frýdek-Místek Pržno

4366293 88297 271

3827678 79383 243

domech 2160730 42740 224

domech 1632131 36174 14

538615 8914 28

12,3% 10% 10,3%

175225 2463 10

(zdroj :ČSÚ, SLDB, r.2001) Z věkové struktury bytového fondu je možno odhadovat rozsah bytové výstavby v období 1991-2001. Deklarovaný rozsah nové bytové výstavby byl svou intenzitou o více než 50% nad průměrem ČR. V posledních letech je v obci realizováno cca 5 nových bytů ročně (v naprosté většině v rodinných domech) V obci existuje značný zájem o novou bytovou výstavbu. V období 2001-2011 (během 11 let) bylo v Pržně dokončeno 51 bytů, průměrně cca 5 bytů ročně. Pokud bytovou výstavbu v období 2001-2010 – 48 bytů, srovnáme s přírůstkem cca 50 bytů v intercenzálním období (2001-2010, během 10 let) pak je možné říci, že odpad bytů byl prakticky nulový, což je vysvětlitelné pouze intenzifikací využití nemovitostí nebo nepřesností evidence. Tab. Nová bytová výstavba v obci v posledních letech Rok dokončené byty

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

4

5

5

1

4

4

4

9

8

4

7

(zdroj: ČSÚ) Potřeba nových bytů během návrhového období bude záviset na následujících skutečnostech: - Velikosti odpadu bytů, přitom vlastní demolice tvoří pouze mizivou část odpadu bytů (celkem 10-15 bytů do r. 2028), většina odpadu vzniká v rámci rekonstrukce a modernizace bytů nebo z jiných důvodů, především vynětí z trvale obydleného bytového fondu pro rekreační účely (druhého bydlení) apod..

30

- Růstu počtu cenzových domácností, který je způsoben především růstem počtu domácností s 1-2 osobami (důchodci, rozvedené a samostatně žijící osoby). Tento faktor způsobuje situaci, že i v případě stagnace počtu obyvatel se nároky na nové byty zvyšují. V menším rozsahu na potřebu nových bytů působí i snižování soužití cenzových domácností. Tato objektivní potřeba (ze sociálnědemografického hlediska), však nebude uspokojena - je limitována efektivní koupěschopnou poptávkou obyvatel. - Růstu počtu obyvatel v obci, který je závislý na očekávaném přirozeném růstu (narozenízemřelí), ale především migraci (přistěhovalí-vystěhovalí). Na základě odborného odhadu je v v příštích patnácti letech očekávána potřeba cca 4-5 bytů ročně - celkem cca 80 bytů. V jednotlivých letech může rozsah nové bytové výstavby ovlivnit zejména realizace větších obytných lokalit komerčními investory v bytových domech. U malé části (asi 10-15 bytů) je možno předpokládat jejich získání bez nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové), tj. formou - nástavby, přístavby, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.. Rozsah nové bytové výstavby (díky značné obytné atraktivitě obce) bude zřejmě vyšší než potřeba nové bytové výstavby). Z předpokládaných záměrů nové bytové výstavby je odvozován rozsah cca 80 nových bytů do r. 2028. Nabídka pozemků vzhledem k potencionální poptávce by měla být výrazně vyšší (cca 50-100%) a to jak s ohledem na odpad části pozemků z reálné nabídky tak i vzhledem k optimálnímu fungování trhu s pozemky. V zadání ÚP byl požadován převis nabídky ploch ve výši min. 100%. V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby pro cca 194 RD/bytů. To při výše uvedené potřebě nových bytů (cca 70 bytů na nových plochách) znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 177%. Z celkového počtu navržených bytů je cca 74 bytů možné umístit do zastavitelné plochy Z10. Při odečtení tohoto počtu bytů nevyplývajícího z potřeb obce, ale z developerského záměru, je počet navržených bytů 120 a převis nabídky ploch pro bydlení činí cca 71%, což je pro Pržno - z hlediska bydlení atraktivní obec v rozvojové oblasti OB N1 Podbeskydí - přijatelná hodnota. Tab. Základní bilance vývoje počtu obyvatel a bytů v řešeném území obec-část obce Obyvatel

Trvale obydlených bytů

Odpad obydlených bytů

rok

2013

2028

2013

2028

do r. 2028

Pržno

1020

1150

300

370

10

45

40

15

15

0

z toho v BD

obec-část obce Pržno

Nových bytů do r. 2028 v bytových v rodinných domech domech 0

80 (70)

Druhé bydlení obytných jednotek r.2013 r.2028 85

95

Údaje v závorkách odpovídají očekávanému počtu bytů realizovaných na nových plochách vymezených v územním plánu obce jako návrhové. Mírný nárůst druhého bydlení o cca 10 bytů se realizuje zejména formou „úbytku-odpadu“ trvale obydlených bytů.

31

OCHRANA A ROZVOJ HODNOT V ÚZEMÍ Ochrana kulturních hodnot Kulturní hodnotou území je bezesporu dochovaný způsob zastavění obce. Pro největší souvisle zastavěné území obce je typické kompaktní liniové uspořádání zástavby podél silnice III/48425 vedoucí od Bašky do Frýdlantu n. O.. Takový charakter zástavby je patrný na historických mapách a dochoval se až do dnešních dnů. Během let došlo pouze k zahuštění zástavby a v posledních letech k rozvoji zástavby východním směrem. Ve východní části obce je přesto stále větší zastoupení zemědělských a drobných lesních pozemků, v západní části obce dominuje tok Ostravice. Žádná část obce není z urbanistického hlediska hodnotnější nebo zachovalejší urbanisticky významná. Charakter zástavby je v územním plánu podporován vymezením zastavitelných ploch ve vhodných lokalitách. Největší rozvoj zástavby je navržen na východním okraji zastavěného území plochy Z8 až Z14. V ostatních částech obce jsou navrženy pouze menší zastavitelné plochy, případně doplnění - zahuštění stávající zástavby. Navržený rozvoj není natolik rozsáhlý, aby změnil současný vzhled obce a charakter zástavby a krajiny. Největší zastavitelné plochy Z10 a Z11 budou při pohledech z obce "schovány" za zelení rostoucí podél Plavárenského potoka. Podmínky využití ploch B, SB, R, OV a PV jsou stanoveny tak, aby v nich byly zachovány stávající funkce – především bydlení, občanské vybavení a veřejná prostranství i stávající průměrná výšková hladina. Stanovené procento zastavěnosti stavebních pozemků v zastavitelných plochách bydlení a smíšených obytných uvedené v kapitole f) části I.1. vychází z průměrné velikosti stávajících pozemků s RD v obci. Ta se nejčastěji pohybuje mezi 800 m2 až 1500 m2 v centru obce, mezi 1000 m2 až 1500 m2 u nových RD a okolo cca 2500 m2 až 4500 m2 u historických zemědělských usedlostí a nových rezidencí v rozptýlené zástavbě. Pro potřeby bilancí počtu RD v územním plánu uvedených v kapitole j)2. byla stanovena průměrná velikost parcely pro 1 RD na cca 1500 m 2 na 1 RD v plochách označených B a SB - zastavěnost max. 30%, min. výměra nově oddělených stavebních pozemků pro výstavbu RD bude 1300 m 2. V rámci bilancí se počítá i s tím, že část obytných ploch bude využita pro veřejná prostranství, zeleň nebo občanské vybavení. Vyjímku mezi plochami B tvoří zastavitelná plocha Z9. Stanovené procento zastavěnosti stavebních pozemků v této ploše - max. 10% - vychází z významných omezení plochy ochrannými pásmy lesa a vodovodu. V obci je jediná výraznější pohledová dominanta - kostel Neposkvrněného početí Panny Marie, který je viditelný v průhledech silnicí III/48425, což zůstane díky stanoveným podmínkám využití zachováno. Jiná stavba nebo charakteristická zástavba, která by spoluvytvářela "obraz" obce se v Pržnu nevyskytuje. V obci se dochovalo několik zajímavých historicky nebo architektonicky hodnotných staveb a prvků drobné architektury – památek místního významu – kříž, kaplička. Všechny historicky a architektonicky hodnotné stavby i památky místního významu jsou vyjmenovány v textové části I.1., kapitole b) spolu se stanovením základních zásad jejich ochrany a jsou vyznačeny v koordinačním výkresu II.2.a). Navržené řešení územního plánu do těchto staveb nezasahuje. Pokud si to eventuálně vyžádají stavební práce, tak bude nutné ohrožené památky přesunout do jiné blízké volné plochy (veřejného prostranství). Nemovité kulturní památky se v obci nenacházejí.

32

Ochrana přírodních hodnot V územním plánu jsou zakresleny významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. - lesy, vodní toky, rybníky. Řešení územního plánu tyto VKP respektuje stejně jako údolní nivy toků – i bezejmenných, které jsou chráněny proti zastavění stanovenými podmínkami pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Niva Ostravice je chráněna také regionálním tahem ÚSES, stanoveným záplavovým územím a plochou evropsky významné lokality Natura 2000. Výstavba v zastavitelných plochách, přes které nebo v blízkosti kterých procházejí drobné vodní toky, musí tyto toky respektovat a musí podél nich ponechat min. 6 m široký nezastavěný pruh. Výstavba v plochách ležících v blízkosti vodních toků musí být taková, aby co nejméně narušila přírodní charakter toků a jejich doprovodnou zeleň. Žádná ze zastavitelných ploch nezasahuje do záplavového území Ostravice. Zábor lesa je navržen pouze u zastavitelné plochy Z17, která je určena k realizaci veřejné zeleně - parku, tzn. nedojde k plošnému vykácení lesa, pouze k jeho probírce. V územním plánu je respektována evropsky významná lokalita Natura 2000 Řeka Ostravice, do které zasahuje pouze navržená cyklostezka vedená podél této řeky. Jiná zvláště chráněná území přírody ani registrované významné krajinné prvky se v obci nenacházejí. Vymezením prvků územního systému ekologické stability je vytvořen územní předpoklad pro posílení ekologické stability krajiny a rozvoj přírodních hodnot v území obce. Preferováno je také extenzivní hospodaření na zemědělské půdě – zatravňování, pastevectví. V maximální možné míře je nutno chránit i rozptýlenou krajinnou zeleň – remízky, meze, břehové porosty, náletové porosty (vyznačeno v koordinačním výkresu), které přispívají k zachování rázu krajiny. Vyznačeno a chráněno před znehodnocením (zarůstáním lesem nebo zastavěním) je i významné místo dalekého rozhledu od komunikace vedoucí k Ústavu sociální péče směrem na Ondřejník a Beskydy. Ochrana přírodních zdrojů, zemědělské půdy Celé území Pržna leží v chráněném ložiskovém území černého uhlí Čs. části hornoslezské pánve. Podmínky ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ čs. části hornoslezské pánve vymezuje dokument „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“. Celé území obce je v něm zařazeno do zóny C2, ve které prakticky žádná omezení výstavby a povolování jednotlivých druhů staveb nejsou. V zóně C2 se v současné době nejeví pravděpodobná exploatace černého uhlí klasickými metodami. V případě, že by tyto části ložiska byly exploatovány např. odplyňováním nebo jinými metodami, nepředpokládá se v souvislosti s tím vznik důlních škod deformacemi terénu. Celé území Pržna leží také v prognózním zdroji černého uhlí Kozlovice-Janovice, jižní část obce zasahuje do prognózního zdroje zemního plynu Janovice u Frýdku-Místku. Jižní a jihovýchodní výběžek obce zasahuje do výhradního ložiska černého uhlí Čeladná - Krásná. Do obce zasahují i dvě průzkumná území pro hořlavý zemní plyn a ropu - Kozlovice-Pražmo a Frýdlant nad Ostravicí. Navržený rozvoj obce nemá vliv na využitelnost těchto zdrojů. V severozápadní části obce, v nivě Ostravice, leží ložisko nevyhrazených nerostů - štěrkopísků Hodoňovice-Baška. Využití tohoto ložiska je navrženým řešením územního plánu omezeno. Uvnitř

33

ložiska je vymezena zastavitelná plocha technické infrastruktury, plocha přestavby pro bydlení a podél Ostravice je navržen regionální biokoridor územního systému ekologické stability. Zemědělská půda - v Pržnu se zabírají nejvíce zemědělské půdy třídy ochrany III. - cca 89% všech zabíraných pozemků. Zemědělské půdy třídy ochrany I., II. a V. se nezabírají. Předpokládanému záboru zemědělské půdy je věnována samostatná kapitola tohoto svazku - e). K ochraně zemědělské půdy před erozí přispějí podmínky ploch nezastavěného území umožňující realizaci vodohospodářských a protierozních opatření a staveb, staveb pro ochranu přírody a krajiny. Ochrana ovzduší, vod a půdy Znečištění ovzduší je značným problémem z hlediska ochrany životního prostředí v řešeném území. Vliv na kvalitu ovzduší mají místní zdroje i velké zdroje v regionu (např. ostravské hutní podniky, Biocel Paskov, výtopna Sviadnov, zdroje v Třinci). V případě špatných rozptylových podmínek, kdy jsou překračovány nejvyšší přípustné koncentrace škodlivin v ovzduší, dochází k regulaci nejvýznamnějších zdrojů znečišťování v regionu. V řešeném území má negativní vliv na čistotu ovzduší i doprava a místní, především malé zdroje znečištění. Situaci příznivě ovlivňuje plynofikace obce. Obecně nepříznivě působí zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Při použití dřeva a uhlí pro vytápění dochází ke zvýšení emisí částic, polyaromatických uhlovodíků a těžkých kovů. Pokud je v lokálních topeništích spalován odpad, dochází navíc k emitování nebezpečných dioxinů. Možnosti omezení negativních vlivů dopravy jsou na úrovni obcí poměrně omezené a mnohdy finančně náročné (údržba zpevněných ploch, zkvalitnění a přeložky komunikací apod.). V roce 2004 bylo vydáno Nařízení Moravskoslezského kraje, kterým se vydává Krajský program snižování emisí Moravskoslezského kraje. V současnosti je k dispozici Krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Moravskoslezského kraje (nařízení č.1/2009 MSK), který je formulován jako "nadstavba" Krajského programu snižování emisí Moravskoslezského kraje. Primárním cílem je dosáhnout doporučených hodnot emisních stropů stanovených pro Moravskoslezský kraj. Na tento program by měly navazovat i místní programy snižování emisí znečišťujících látek na úrovni obcí. Podle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) na základě dat z let 2004 – 2011 patřilo území obce Pržno ve většině let k oblastem se zhoršenou kvalitou ovzduší. Příčinou je překračování imisního limitu suspendované částice frakce PM10 a polycyklických aromatických uhlovodíků – vyjádřených jako benzo(a)pyren BaP. Situace je nejhorší v intenzivně zastavěných částech řešeného území, v málo provětrávaných sníženinách, podél vodních toků a zejména zatížených komunikací. Pojem oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší vymezuje zákon č.86/2002 Sb., o ochraně ovzduší. S ohledem na širší vývoj a stávající nepříznivou situaci z hlediska kvality ovzduší je nezbytné využít všech možností ke zlepšení kvality ovzduší v obci. Zejména přiměřeně posuzovat povolování umístění dalších zdrojů znečištění ovzduší v řešeném území a území dotčených územních celků, dále v rámci řešeného území prosazovat optimální řešení v oblasti dopravy (zkvalitnění a přiměřená údržba komunikací, zpevněných ploch), výsadba ochranné zeleně apod. Novou bytovou výstavbu lokalizovat mimo málo provětrávané inverzní lokality, chránit před negativními vlivy dopravy. Vzhledem k tomu, že navržené využití ploch smíšených výrobních a zemědělské výroby nevylučuje možnost umístění stacionárního zdroje znečišťování ovzduší, jsou u těchto ploch v 34

kapitole f) textové části I. stanoveny podmínky ochrany ovzduší. Případné zdroje znečišťování ovzduší na těchto plochách by měly přednostně využívat dopravní trasy mimo obydlená území (jsou-li k dispozici), měla by na nich být realizována výsadba ochranné zeleně a individuálně posouzena vhodnost stanovení ochranného pásma. Celá souvislá zástavba obce včetně navržených zastavitelných ploch má možnost napojení na plyn, bez napojení zůstává pouze rozptýlená zástavba a chatové osady v okrajových částech Pržna. U objektů bez napojení na plyn je důležité využívání kvalitních paliv, nejlépe ekologických obnovitelných. Nepříznivý vliv - přechod z vytápění ušlechtilými palivy na paliva méně kvalitní může mít zejména nestabilní cenová (dotační) politika v oblasti paliv. Hluk - Životní podmínky budoucích uživatelů staveb na plochách navržených k zastavění, které jsou situovány v blízkosti silnic III. třídy mohou být negativně ovlivněny externalitami dopravy, zejména hlukem, vibracemi, exhalacemi apod. Na těchto plochách je možné umisťovat pouze takové stavby, u kterých budou provedena preventivní opatření pro zajištění přípustného hygienického zatížení externalitami dopravy a jejichž napojení na silniční síť vyhoví požadavkům na bezpečnost a plynulost provozu na pozemních komunikacích, jak je upravují zákony na úseku dopravy, zejména zákon č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů. Intenzita dopravy na silnici III/48425 v Pržnu je cca 4332 vozidel za den. Ke splnění normových hodnot pro obytnou zástavbu při předpokládaném rozvoji obce postačí dodržet hlukové pásmo 19 m od osy této silnice. U silnice III/48414 stávající intenzita dopravy cca 1177 vozidel za den, hlukové pásmo je 9 m od osy silnice. Nově navrhované obytné stavby musí respektovat stanovená hluková pásma silnic. Eventuální výstavba v hlukových pásmech bude posouzena podrobnější hlukovou studí, která posoudí, zda stavby vyhovují požadavkům zákona č. 258/2000Sb. o ochraně obyvatel před škodlivými účinky hluku a vibrací, a navrhnou potřebná protihluková opatření v případě překročení zákonných limitů. Intenzita dopravy na místních komunikacích nebyla sčítána, je nižší než 1000 vozidel/24 hod. a nezvyšuje hladinu hluku nad povolené meze. Zvýšení cílové dopravy v obci (dané rozvojem obytného území obce) nebude příliš velké. Citelný může být nárůst dopravy pouze na silnici III/48425. Růst intenzity dopravy je daný obecným trendem zvyšování automobilizace v ČR. Zmenšení prašnosti na komunikacích je možné jejich kvalitnější údržbou (není řešitelné v územním plánu). Železniční trať č. 323 slouží převážně osobní dopravě, nákladní vlaky zde projíždějí minimálně. Počet projíždějících vlaků během dne není velký, mezi jednotlivými průjezdy vlaků jsou poměrně dlouhé prodlevy. Jedná se tedy spíš o hluk okamžitý, krátkodobý. V těsné blízkosti trati (v ochranném pásmu) leží pouze několik rodinných domů. Do ochranného pásma také zasahuje jedna zastavitelná plocha bydlení Z3 a okrajové části dvou ploch přestavby pro bydlení P1 a P2. Průchod železniční trati obcí nevytváří zásadní hygienické problémy. Obtěžování zápachem se pravděpodobně nezhorší. Navržená plocha živočišné výroby leží na okraji zástavby obce v odstupu cca 30 m od nejbližších obytných objektů. Vyhlášené pásmo hygienické ochrany objektu živočišné výroby nezasahuje do zastavěného území ani zastavitelných ploch bydlení. V podmínkách využití ploch zemědělské výroby i ploch smíšených výrobních je navíc stanoveno, že nesmí být použity takové zařízení nebo technologie, které by snižovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby.

35

Plocha technické infrastruktury určená k výstavbě ČOV a skládky biologického odpadu je situována v odstupu od souvisle zastavěného území obce a od nejbližších rodinných domů je odizolována pásem zeleně podél mlýnského náhonu. Čistota vod ve vodních tocích v obci je poměrně dobrá. Chemický i ekologický stav útvaru povrchových vod tekoucích Ostravice po soutok s tokem Morávka je dobrý. Menší znečištění je způsobeno především důsledky zemědělské výroby (hnojiva, herbicidy, pesticidy - splachy) a zaústěním splaškových vod ze zástavby bez předchozího čištění. Významnými zdroji vypouštění vod je zaústění ČOV Frýdlant n. O. a ČOV Ústavu sociální péče do Ostravice. Zlepšení jakosti vody ve vodních tocích je nutno řešit v rámci širšího území. V územním plánu Pržna je navrženo důsledné odvádění splaškových vod včetně výstavby čistírny odpadních vod. K omezení negativních důsledků zemědělské výroby (zejména smyvů půdy, hnojiv a nečistot do vodních toků) by mělo přispět podporované extenzivní hospodaření na zemědělské půdě, zatravňování, umožnění realizace protierozních opatření v krajině a návrh územního systému ekologické stability. Z hlediska podzemních vod je kvantitativní i chemický stav vodního útvaru Flyš v povodí Ostravice dobrý. V řešeném území v současné době pravděpodobně nedochází k překračování limitů koncentrace hlavních rizikových prvků v zemědělské půdě. Lze předpokládat, že čistota půd se nezhorší ani vlivem navrhovaného řešení ÚP. Nejsou navrženy žádné zdroje znečištění, které by mohly mít vliv na čistotu půd, je podpořen rozvoj ekologického zemědělství, pastvinářství a extenzivního využívání zemědělské půdy, který bude mít na čistotu půd pozitivní vliv. Na území obce nejsou registrovány žádné staré ekologické zátěže. Provozované skládky, ať oficiální nebo černé, se v obci také nenacházejí. V severní části obce u železniční trati je provozován sběrný dvůr. Zřízení sběrného dvora - skládky biologického odpadu - je umožněno i v zastavitelné ploše technické infrastruktury Z19. Problémy k řešení stanovené v ÚAP SO ORP Frýdlant n. O. V Územně analytických podkladech SO ORP Frýdlant nad Ostravicí je uveden následující problém k řešení v územně plánovací dokumentaci týkající se Pržna: - HY-02 - areál zemědělské velkovýroby – potenciální zdroj narušení kvality životního prostředí. Lokalizace zemědělského areálu - kravína v severní části obce u silnice III/48425 mezi rozvíjející se zástavbou je neustále se zvětšujícím problémem. Jedná se sice o stávající tradiční výrobní plochu, ale její vzhled a působení na okolí a životní prostředí nejsou do budoucna udržitelné. Vzhledem k záměrům obce na rozvoj bydlení a zřízení plochy veřejné zeleně v blízkosti této plochy výroby, je navržena přestavba zemědělského areálu na bydlení. Jako problémy regionálního rozsahu z hlediska jejich koordinace jsou v ÚAP jmenovány územní systém ekologické stability, ochrana krajinného rázu a významné krajinné prvky. Regionální prvky jsou do územního plánu převzaty ze ZÚR MS kraje, lokální ÚSES je navržen v návaznosti na okolní obce. Nejsou navrženy žádné plochy ani stavby, které by mohly významně narušit krajinný ráz. Vhodné by bylo vymezení významných krajinných prvků, zejména údolních niv. Územní plán nicméně VKP (i nevyhlášené) respektuje. 36

Civilní ochrana Požadavky civilní ochrany dle § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva nejsou v územním plánu konkrétně řešeny. V případě výskytu vyjímečných událostí se bude postupovat v souladu s Krizovým plánem MS kraje, Havarijním plánem MS kraje, Krizovým plánem Frýdlantu nad Ostravicí. Požadavky na ochranu území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, ochrana před vlivy látek skladovaných v území, nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií jsou závazně řešeny výše zmíněnými dokumenty, ze kterých nevyplývá nutnost zapracovat do ÚP plochy nebo stavby sloužící civilní ochraně.

j)3. ZDŮVODNĚNÍ URBANISTICKÉ KONCEPCE, VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH A SYSTÉMU SÍDELNÍ ZELENĚ Urbanistická koncepce spočívá v organizaci a vzájemných vztazích ploch s rozdílným způsobem využití. Současné centrum Pržna - prostor v okolí kostela u silnice III/48425 - zůstane místem, kde se koncentrují objekty a zařízení občanského vybavení (Obecní úřad, kostel, škola, služby, atd.) doplněné obytnou zástavbou a plochami veřejných prostranství. Vzhledem k poměrně širokým možnostem umisťování občanského vybavení v plochách smíšených obytných, není centrum obce vymezeno jako samostatná plocha s rozdílným způsobem využití, ale je ponecháno stávající rozdělení mezi plochy občanského vybavení a bydlení. Do ploch OV jsou zařazeny pouze významné objekty a areály občanského vybavení, ostatní méně významné objekty jsou součástí ploch SB. Podobně je řešeno i rozdělení zástavby ve zbytku obce, kde jsou veškerá méně významná zařízení zahrnuta do ploch smíšených obytných. V plochách smíšených obytných je umožněn také další rozvoj občanského vybavení. Samostatné plochy občanského vybavení jsou vymezeny v místech areálu Ústavu sociální péče u severovýchodní hranice obce, restaurace a prodejny stavebnin u železniční stanice, motorestu u hranic s Hodoňovicemi a sportovního areálu u řeky Ostravice. Sportovní areál je v souladu s dokumentací k územnímu řízení navržen k rozšíření. Sousední lesík mezi areálem a obytnou zástavbou je navržen k realizaci parku, který by přispěl k jejich lepšímu propojení i k celkovému zkulturnění této lokality. Rozsah občanského vybavení odpovídá velikosti obce. Za vyšším občanským vybavením obyvatelé musí dojíždět, ať už vlastními automobily nebo hromadnou dopravou do blízkých obcí nebo měst – Frýdlant nad Ostravicí, Frýdek-Místek. Obec má díky své poloze v blízkosti turisticky atraktivních Beskyd velmi dobré předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu, zejména cykloturistiky, agroturistiky, hipoturistiky. V samotné obci je turisticky nejzajímavější její centrum s kostelem a rozvíjející se sportovní areál. Stanovené podmínky využití ploch OV, SB a VS umožňují výstavbu zařízení cestovního ruchu včetně ubytovacích zařízení.

37

Do ploch občanského vybavení - hřbitovů je zařazena plocha stávajícího hřbitova kostelem v centru obce. Rozvoj bydlení je navržen v návaznosti na stávající zástavbu. Přednostně jsou navrženy k zástavbě proluky v zastavěném území, je doplněno oboustranné obestavění podél stávajících komunikací. Nejvíce zastavitelných ploch včetně největších zastavitelných ploch je navrženo východně od stávající souvislé zástavby obce. Rozvoj západním směrem od stávající zástavby je totiž omezen železniční tratí a řekou Ostravicí, rozvoj na severu a jihu naráží na hranice obce. Řešení většiny zastavitelných ploch vychází z územního plánu obce z roku 1996 a jeho změn. Pouze menší část tvoří nové záměry a požadavky občanů. Souvisle zastavěné území obce je kompaktně liniově uspořádáno podél silnice III/48425. V posledních letech se obec rozvíjí východním směrem, což je podpořeno i návrhem územního plánu. Pozemky na východním okraji zastavěného území jsou totiž dobře dopravně obsloužitelné a napojitelné na sítě technické infrastruktury. Leží na mírných západních svazích s výhledem na Palkovické Hůrky a Ondřejník. Kvůli výraznějšímu rozvoj bydlení je navrženo také vylepšení potřebné dopravní a technické infrastruktury. V největší zastavitelné ploše Z10, která také leží na těchto pozemcích, je developerem plánována komerční výstavba rodinných domů. Zařazení této plochy do územního plánu nevyplývá z potřeb a požadavků obce nebo jejich občanů, ale ze soukromého záměru. Plocha byla obsažena už v územním plánu z roku 2001 a jeho změnách, musela být proto převzata i do nového územního plánu. Intenzivnější rozvoj bydlení, ale i občanského vybavení, je navržen také v okolí objektu dnešního kravína v severní části obce. Samotný kravín je navržen k přestavbě - jinému využití a společně se sousedními volnými plochami ležícími uvnitř zastavěného území je na jeho pozemku umožněna výstavba domu s pečovatelskou službou nebo jiného zařízení péče o staré občany. Je zde také umožněna výstavba řadových domů a malých bytových domů. Navržená zástavba a návrh nové autobusové zastávky by mohly přispět k vytvoření druhého menšího centra obce sloužícího celé severní části Pržna i navazujícímu území Bašky. Centrální charakter prostoru pak doplňuje navržená plocha veřejné zeleně východně od kravína. Obytné území je tvořeno nízkopodlažní typickou smíšenou venkovskou zástavbou. Starší zástavba podél silnic III. třídy je zařazena do ploch smíšených obytných, ve kterých jsou větší možnosti umisťování zařízení občanského vybavení a provozování tradiční drobné výroby a zemědělské výroby. Novější zástavba včetně největších zastavitelných ploch po pravém břehu Plavárenského potoka, která má charakter spíše příměstského bydlení, je zařazena do ploch bydlení bez možnosti výstavby zařízení sloužících jiným účelům. Pro dvě největší plochy bydlení Z10 a Z11 je v územním plánu stanovena podmínka zpracovat pro jejich řešení územní studie. Samotné podmínky prostorového uspořádání stanovené v kap. f) textové části I. totiž nemohou postihnout různorodost těchto lokalit, různé možnosti jejich prostorového uspořádání a intenzity zástavby. Stejně tak není možné bez podrobnějšího měřítka řešení kvalitně navrhnout v těchto plochách potřebná veřejná prostranství a dopravní a technickou infrastrukturu. O výstavbu bydlení je v Pržnu poměrně velký zájem (viz kap. j)2.) díky dobré dopravní dostupnosti, dobrému napojení zastavěných a zastavitelných ploch na sítě technické infrastruktury a blízkému přírodně rekreačnímu zázemí Beskyd. Obec leží navíc v dostatečném odstupu od velkých hutních podniků Ostravska, ale zároveň má dobrou dopravní dostupnost k těmto zdrojům

38

pracovních příležitostí. Zvýšený zájem o bydlení odpovídá počtu navržených zastavitelných ploch a převisu jejich nabídky. V plochách smíšených obytných SB je přípustný "chov hospodářských zvířat v malém". Tím je myšlen chov menšího počtu kusů zemědělských zvířat v hospodářské budově, která je součástí pozemku s obytným domem. Chov zvířat slouží převážně pro vlastní potřebu nebo pro zabezpečení v místě typického obchodu s domácími potravinami. Nesmí negativně ovlivňovat okolní obytné prostředí, okolní rodinné domy. Plochy rekreace jsou vymezeny v místech stávajících chatových osad u východní hranice obce s Janovicemi a u západní hranice obce s Metylovicemi, u kterých není vhodné jejich využití k bydlení, zejména kvůli blízkosti přírodně hodnotných prvků a ÚSES. Rozvoj rodinné (individuální) rekreace v souladu se ZÚR MS kraje není navržen, nové plochy rekreace nejsou navrženy. Umožněna je pouze změna využití stávajících objektů bydlení na rodinnou rekreaci. Stávající plochy smíšené výrobní se nacházejí na okraji zastavěného území obce. Největší výrobní areál je v jižní části obce u křižovatky silnic III. třídy, další dva menší areály (Ingstav, pila Mališ) přiléhají k zastavěnému území ze západu. Tyto plochy jsou územně stabilizované, nemění se. Na základě požadavku vlastníka je navržena k rozšíření plocha kovovýroby u Rzavého potoka ve východní části obce. Všechny plochy smíšené výrobní (kromě plochy kovovýroby) se nacházejí v souvislé zástavbě obce, kde by do budoucna bylo vhodné omezovat průmyslovou výrobu a její negativní dopady na obytné území. Proto je ve všech plochách smíšených výrobních umožněno i využití k občanskému vybavení, službám a podnikání. U severní hranice obce s Baškou (k.ú. Hodoňovice) leží stávající areál solární elektrárny. V této ploše není kvůli její blízkosti s evropsky významnou lokalitou Natura 2000 Řeka Ostravice umožněno využití k jinému účelu než stávajícímu. Ve všech plochách označených jako smíšené výrobní - stávajících i navržených (kromě ploch označených VS1) - je umožněno využití k výrobě, podnikání i občanskému vybavení a to kvůli jejich poloze v souvislé zástavbě obce. Umožněna naopak není zemědělská živočišná výroba. Zemědělské výrobě slouží stávající plocha včelařství v severovýchodním výběžku obce a plocha u křižovatky silnic III/48425 a III/48414. Chátrající areál kravína v severní části obce u silnice III/48425 je vzhledem k okolní obytné zástavbě a záměrům na její další rozvoj na okolních pozemcích navržen k přestavbě na bydlení. Navržena je plocha zemědělské výroby u silnice III/48414 v jižní části obce. V této ploše už bylo vydáno územní rozhodnutí na stavbu objektu živočišné výroby, bylo dokonce vyhlášeno i pásmo hygienické ochrany pro předpokládaný počet chovaných kusů dobytka. Stavba ale nebyla realizována a územní rozhodnutí pozbylo platnosti. Záměr na zemědělskou výrobu v této ploše trvá, ale budoucí náplň není známa. Živnosti a služby jsou provozovány často v rodinných domech v plochách bydlení a smíšených obytných. Tyto drobné nerušící živnosti a výroby bude možné nadále provozovat v obytném území obce. Pro všechny plochy smíšené výrobní i zemědělské výroby platí, že je nutné, aby v nich nebyly realizovány stavby, zařízení nebo činnosti, které by snižovaly kvalitu prostředí blízké obytné zástavby ani stavby, zařízení nebo činnosti, jejichž negativní účinky na životní prostředí by překračovaly limity stanovené příslušnými právními předpisy nad přípustnou míru - jak je uvedeno v textové části I.1., kapitole f). V plochách smíšených výrobních a zemědělské výroby je přípustné využití k bydlení pro majitele nebo správce těchto zařízení. 39

Jako plochy dopravní infrastruktury jsou označeny pozemky stávajících silnic třetí třídy, železniční trati a autobusového obratiště u železniční stanice. Stávající i navržená parkoviště jsou součástí jednotlivých ploch s rozdílným způsobem využití, zejména smíšených obytných. občanského vybavení a smíšených výrobních, nejsou vyznačena jako součást ploch dopravní infrastruktury. Pozemky místních komunikací jsou součástí ploch veřejných prostranství. Žádné plochy dopravní infrastruktury nejsou navrženy. Plochy technické infrastruktury zahrnují stávající plochy sběrného dvora u železniční trati a regulační stanice plynu v jižní části obce. Tyto plochy jsou územně stabilizované a dostačující i pro navržený rozvoj obce. Navržená plocha pro výstavbu čistírny odpadních vod a sběrného dvora skládky biologického odpadu u mlýnského náhonu západně od souvislé zástavby obce, využívá pozemek patřící obci, který je vhodně situovaný v blízkosti řeky Ostravice a v odstupu od souvislé zástavby. Rozhodující podíl sídelní zeleně v Třanovicích připadá – a bude nadále připadat – na zeleň obytného území, tj. zahrady rodinných domů, rekreace, občanského vybavení a výrobních areálů. Stávající plochy veřejné zeleně / parků se v obci nenacházejí. Kvůli zvětšení podílu veřejně přístupné zeleně uvnitř poměrně kompaktní zástavby obce jsou navrženy dvě plochy veřejné zeleně u sportovního areálu a u kravína. Veřejná zeleň je také součástí ploch veřejných prostranství jako stromořadí podél komunikací, solitérní stromy, doprovodná zeleň vodních toků. Mezi zástavbu ze všech stran prorůstá volná krajina a menší lesíky, které doplňují zeleň v zastavěném území. Z vymezených zastavitelných ploch o celkové rozloze 32,20 ha zabírají plochy bydlení a smíšené obytné 27,85 ha. Vzhledem k navrhované intenzitě zastavění, je to možnost pro výstavbu cca 184 rodinných domů. Část ploch smíšených obytných bude využita jako veřejná prostranství nebo k umístění občanského vybavení. Smíšenému bydlení budou sloužit i dvě plochy přestavby o výměrách 0,87 ha - kravín a 0,72 ha u železniční trati, které dle stanovené intenzity zastavění umožňují výstavbu cca 10 RD. Pro občanské vybavení je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 1,16 ha v jižní části obce u řeky Ostravice. Pro veřejná prostranství - zeleň jsou vymezeny dvě zastavitelné plochy o výměrách 0,69 ha u kravína a 1,32 ha u sportovního areálu. Pro smíšenou výrobu je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,36 ha pro rozšíření stávajícího výrobního areálu u Rzavého potoka, pro zemědělskou výrobu je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,65 ha u silnice III/48414 v jižní části obce. Pro technickou infrastrukturu je vymezena jedna zastavitelná plocha o výměře 0,17 ha mezi železniční tratí a řekou Ostravicí.

j)4. VEŘEJNÁ INFRASTRUKTURA DOPRAVA Automobilová doprava Silnice

40

Největší dopravní význam má pro obec silnice III/48425 Baška - Frýdlant nad Ostravicí, která je navržena k převedení mezi silnice II. třídy. Prochází od severu k jihu zastavěným územím obce a zajišťuje její spojení s okolními obcemi, městy i napojení na nadřazený komunikační systém rychlostní silnici R/48 a silnici I/56. Silnice III/48425 i silnice III/48414 Pržno-Lubno-Pražmo procházejí Pržnem bez významnějších dopravních závad. V územním plánu je navrženo doplnění chybějích úseků chodníků podél těchto silnic v zastavěném území obce. V místě křížení těchto silnic je navržena okružní křižovatka, která nahradí současnou nepřehlednou křižovatku a přispěje ke snížení rychlosti vozidel vjíždějících do zastavěného území obce. Křižovatka bude realizována ve stávající ploše dopravní infrastruktury. Šířkovou homogenizaci silnic na normové parametry dvoupruhové silnice je možné zabezpečit v rámci vymezených ploch dopravní infrastruktury. Po katastru obce Metylovice v blízkosti hranic s Pržnem prochází silnice I/56 Opava – Ostrava – Frýdek-Místek – Frýdlant n/O. – Ostravice – Hlavatá. Těleso silnice do Pržna nezasahuje, ale ochranné pásmo silnice ano. Napojení na silnici je možné v mimoúrovňových křižovatkách v Bašce a Frýdlantu nad Ostravicí. Dle celostátního sčítání dopravy v roce 2010 dosahovaly dopravní intenzity na silnicích v Pržnu těchto hodnot – jde o roční průměry dopravních intenzit (RPDI): silnice

úsek

zatížení (voz./den)

z toho těžkých

podíl těžkých vozidel (%)

III/48425

Pržno - Baška

4332

566

13

III/48414

Pržno - Pražmo

1177

129

11

Místní a účelové komunikace Dopravně významné obslužné místní komunikace (MK) doplňují silniční síť, zabezpečují trasy hromadné dopravy, obsluhu výrobních areálů a hlavní přístupy do řešeného území. Podle svého dopravního významu jsou děleny na komunikace typu C1 (komunikace s autobusovou a významnou nákladní dopravou) a C2 (ostatní hlavní přístupové komunikace). Komunikace typu C1 se v území Pržna nevyskytují. Komunikace typu C2 - MK vedoucí k Ústavu sociální péče, k pile Mališ a do výrobního areálu - by měly být postupně rozšířeny na min. 4,5 m a postupně doplněny o chybějící chodníky. U MK vedoucí k Ústavu je výstavba chodníku i rozšíření komunikace - šířková rekonstrukce - v územním plánu přímo navrženo a to včetně přeložky části komunikace o délce cca 160 m. Tím se z této MK stane hlavní obslužná komunikace severní části Pržna, zlepší se zde plynulost dopravy i dopravní obsluha okolní stávající i navržené zástavby. Ostatní obslužné komunikace s malým dopravním významem o délce nad 300 m (typu C3) je nutné doplnit výhybnami. Zbývající MK o délce do 300m budou převedeny do kategorie obytných zón se smíšeným provozem motorové a pěší dopravy. Trasy navržených MK v zastavitelných plochách Z12 a Z13 doplňují stávající dopravní systém v obci a vycházejí z řešení zakresleného v územním plánu z roku 1996. MK u plochy Z9 prodlužuje stávající MK a umožní přístup k lesu vedle Ústavu sociální péče. Dvě MK v ploše Z8 vycházejí z již domluveného zastavovacího plánu této lokality. MK v ploše Z19 bude sloužit jako příjezd k navržené ČOV. Dopravní obsluha zastavitelných ploch Z10 a Z11 bude řešena v rámci územních studií. V územních studiích budou prověřeny možnosti dopravní obsluhy, využitelnost stávajících příjezdových komunikací do těchto ploch a jejich nutné úpravy pro zvýšený provoz. 41

Na síť obslužných komunikací navazují účelové komunikace (včetně významných polních a lesních cest), které zabezpečují dopravní zpřístupnění jednotlivých objektů a pozemků v řešeném území. U obslužných a účelových komunikací o šířce do 4,5 m je nutné doplnit výhybny, u slepých komunikací s délkou nad 80 m doplnit chybějící obratiště. Most přes Bystrý potok pro napojení chatové osady u hranic s Janovicemi je navržen proto, že v současné době je spojení s místní komunikací vedoucí po území Janovic možné jen pomocí lávky pro pěší a brodu pro vozidla. Nový most na místní komunikaci přes Plavárenský potok je navržena, protože konstrukce stávajícího mostu je dle provedeného posudku v havarijním stavu. Most navíc nevyhovuje ani šířkově. V dobrém stavu nejsou ani další mosty přes Plavárenský a Rzavý potok. Jejich stav ale není natolik vážný, aby omezoval rozvoj navržený v územním plánu, tak jako je tomu u výše zmíněného mostu, jehož rekonstrukce je nutná kvůli výstavbě v zastavitelné ploše Z11. Rekonstrukci těchto mostů je možné realizovat postupně podle potřeb a možností obce. Železniční doprava Pržnem prochází železniční trať č. 323 Ostrava - Valašské Meziříčí, která je zapojena do integrovaného systému ODIS. Elektrizace a optimalizace této trati je navržena v souladu s Koncepcí rozvoje dopravní infrastruktury MS kraje. V obci se nachází železniční stanice, v jejíž docházkové vzdálenosti 1 km leží prakticky celá zástavba obce. Stanice slouží jako výchozí i pro obce Janovice, Lubno a Krásná. Na trati jsou v obci tři nechráněné železniční přejezdy. Všechny leží na málo frekventovaných místních komunikacích a netvoří výraznější dopravní závady. Autobusová doprava Území obce je obslouženo 6 autobusovými linkami směřujícími zejména do Frýdku-Místku, Frýdlantu nad Ostravicí, Janovic a Raškovic. Na území obce jsou situovány 3 autobusové zastávky, které jsou většinou vybaveny zálivy a přístřešky pro cestující. Zastávky pokrývají docházkovou vzdáleností 500 m většinu zastavěné části obce. Docházku v severní části obce zlepší navržená zastávka Pod Ústavem, která bude sloužit i zaměstnancům a návštěvníkům Ústavu. Doplnění stanoviště u zastávky Pržno, most na silnici III/48414 ve směru z Lubna je navrženo kvůli zkrácení docházkových vzdáleností do výrobního a sportovního areálu, ke kterým musí v současné době cestující docházet z o 350 m vzdálenější zastávky Pržno, mateřská škola. Chybějící zálivy a přístřešky pro cestující mohou být doplněny v přilehlých plochách dopravní infrastruktury. Statická doprava Parkoviště jsou vybudována především v centru obce. Pro pokrytí zvyšujících se nároků na parkování v centru je navrženo nové parkoviště u objektu bývalé školky o kapacitě cca 15 stání. Druhé parkoviště o kapacitě cca 30 stání je navrženo v zastavitelné ploše určené k rozšíření sportovního areálu. Nedostatek parkovacích míst u želežniční stanice není vyřešen návrhem konkrétní nové parkovací plochy. Na sousední ploše občanského vybavení restaurace U Adamců je záměr na vybudování parkoviště, další možnosti výstavby parkoviště jsou v blízkých stávajících i navržených plochách SB. Lépe by mohla být využita také plocha autobusového obratiště u železniční stanice. Bylo by vhodné pro tuto plochu zpracovat dopravní studii, která by vyřešila organizaci autobusové zastávky a obratiště, parkovací plochy i dopravní obsluhu žel. stanice. 42

Potřeba parkování v rozvojových plochách bude řešena v rámci navržených zastavitelných ploch. Nové objekty vybavenosti, průmyslu, hromadného bydlení, sportovních a turistických aktivit budou doplněny návrhem parkovacích a odstavných ploch v kapacitách dle výpočtu ČSN 73 6110 Projektování MK pro stupeň automobilizace 1:2,5. Nově navržené parkovací a odstavné plochy budou svými technickými parametry odpovídat požadavkům ČSN 73 6056 a vyhlášky MMR č.369/2001 Sb., docházkové vzdálenosti budou podle ČSN 73 6110 nejvýše 200 m pro krátkodobé parkování a 300 m pro dlouhodobé parkování. Dle možností budou na požadované parametry upraveny i stávající parkovací plochy. Cyklistická doprava Územím Pržna prochází turistická cyklotrasa Greenways, Krakov - Morava - Wien. Tato trasa patří mezi evropské cyklotrasy. Cyklostezka navržená podél řeky Ostravice je zakreslena dle dokumentace pro stavební povolení Cyklistická trasa Ostrava-Beskydy, úsek Baška-Ostravice s odbočkou do Čeladné (2.etapa) (DHV CR, s.r.o., 10/2010). Pro každodenní cyklistickou dopravu obyvatel jsou a nadále budou využívány stávající místní a účelové komunikace. Pěší doprava Chodníky podél komunikací v obci chybí, vybudovány jsou pouze úseky podél silnice III/48425. Pro bezpečný pohyb pěších je navrženo doplnění chodníků podél obou silnic v zastavěném území. Chodník podél místní komunikace vedoucí k Ústavu sociální péče je navržen kvůli předpokládanému rozvoji zástavby v blízkosti této komunikace a kvůli bezpečnějšímu pohybu chodců - zaměstnanců a návštěvníků Ústavu. Navržená pěší trasa včetně lávky přes Plavárenský potok v zastavitelné ploše Z10 zlepší pěší vazby mezi zástavbou v severní části obce a železniční stanicí a centrem obce. Navržená pěší trasa včetně lávky přes Plavárenský potok zlepší pěší vazby na Janovice. Přes Pržno prochází značená modrá turistická trasa Palkovické Hůrky - Metylovice - Pržno Janovice - Skalice - Baška. Asi třetina této trasy je v obci vedena podél silnice III/48425, v úseku dlouhém asi 130 m ale u ní chybí chodníky. Doplněním chodníků podél této silnice dojde k přesunu turistické trasy mimo silniční vozovku. Negativní vlivy dopravy Intenzita dopravy na silnici III/48425 v Pržnu je dle celostátního sčítání dopravy z roku 2010 cca 4332 vozidel za den, na silnici III/48414 cca 1177 vozidel za den. V roce 2020 lze na těchto silnicích očekávat následující celodenní intenzity dopravy s hlukovými pásmy od osy komunikace pro stanovený limit 55 dB v denní době: silnice úsek zatížení z toho hluk hlukové voz./den těžkých (dB) pásmo III/48425 Pržno 4950 500 60,5 19 m III/48414 Pržno - Lubno 1500 150 56 9m Nově navrhované obytné stavby v uvedených hlukových pásmech silnic budou posouzeny podrobnější hlukovou studí, která posoudí, zda vyhovují požadavkům zákona č. 258/2000Sb. o

43

ochraně obyvatel před škodlivými účinky hluku a vibrací, a navrhnou potřebná protihluková opatření v případě překročení zákonných limitů. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Zásobování vodou V obci je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě SmVaK Ostrava a.s. - regionální správy Frýdek-Místek. Zdrojem vody je Ostravský oblastní vodovod (OOV Nová Ves - Baška DN 1200), který prochází obcí od jihu k severu. U severní hranice obce je z OOV odbočka DN 150 k zásobování obce Janovice. Obec je zásobována z vodojemu Pržno o objemu 50 m3 (394,50 - 392,50 m n.m.), který leží na území Frýdlantu nad Ostravicí (v části Lubno). Kapacita vodojemu je nedostatečná, dosahuje jen 40% maximální denní potřeby vody. Proto se plánuje přístavba stávajícího vodojemu o kapacitě 150 m3 se zachováním stejných úrovní hladin. Stávající vodovodní řady jsou dostatečně kapacitní i pro zásobování navržených zastavitelných ploch. Většina zástavby má možnost napojení na vodovod, navrženy jsou řady pro zásobování ploch Z8 a Z15. Zásobování vodou v zastavitelných plochách Z10 a Z11 bude řešeno v územních studiích pro tyto plochy. Odlehlé lokality zástavby stejně jako chatová osada na levém břehu Ostravice zůstanou zásobovány vodou z vlastních studní. Potřeba vody je vypočtena podle stávajícího počtu obyvatel napojitelného na vodovod – 800, předpokládaný nárůst do roku 2028 na 1100. Při výpočtu potřeby vody byla použita specifická potřeba vody ve výši 125 litrů na osobu a den a potřeba vody pro základní občanskou a technickou vybavenost ve výši 30 l na osobu a den. Stav Qprům: 800 x 0,155 = 124 m3/den Qmax: 124 x 1,4 = 173,6 m3/den Nárůst Qprům: 300 x 0,155 = 46,5 m3/den Qmax: 46,5 x 1,4 = 65,1 m3/den Odvádění a čištění odpadních vod Obec nemá vybudovanou kanalizační síť, převažující část zástavby obce není uspokojivě odkanalizována. Vyskytují se zde pouze úseky lokální kanalizace, do které jsou zaústěny splaškové odpadní vody z přilehlé zástavby. Ty jsou pak bez čištění vypouštěny do vodotečí. Výjimku tvoří výrobní areál v jižní části obce (jediný větší producent odpadních vod) a Ústav sociální péče, kde jsou vybudované lokální ČOV. Rovněž několik nových rodinných domků má vlastní akumulační jímky nebo malé domovní čistírny odpadních vod. Pro odkanalizování obce je navržena výstavba systematické tlakové splaškové kanalizace oddílné stokové soustavy s odvodem znečištěných vod na čistírnu odpadních vod v západní části obce u Mlýnského náhonu. Kanalizace je do územního plánu zapracována dle dokumentace pro územní řízení - Pržno, tlaková kanalizace (ing. Petr Poštulka, 3/2006) a rozšířena o větve, které budou sloužit k odkanalizování zastavitelných ploch. Objekty se stávajícími ČOV budou po realizaci kanalizace na ni přepojeny (s vyjímkou Ústavu sociální péče). Tlaková kanalizace je zvolena kvůli velké rovinatosti území se stávající zástavbou, ve kterém by nemohlo být dosaženo

44

potřebných spádů stok pro gravitační kanalizaci. Lokalita pro ČOV ležící v blízkosti řeky Ostravice je dobře dopravně dostupná a přitom umístěná v odstupu od obytné zástavby. Odvádění a likvidace odpadních vod ze zastavitelných ploch Z10 a Z11 bude řešeno v územních studiích pro tyto plochy. V jihozápadní části obce zasahuje do Pržna výústní kanalizační objekt, kterým jsou do Ostravice vypouštěny přečištěné odpadní vody z čistírny odpadních vod ve Frýdlantu nad Ostravicí. K likvidaci dešťových vod ze stávající zástavby budou využity stávající úseky dešťové kanalizace, v okrajových částech nebo u osamocené zástavby jsou likvidovány individuálně, jsou odváděny systémem příkopů a propustků do vodotečí. U nové zástavby v souladu se zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), § 5, odst.3 a následně dle vyhlášky č.501/2006 Sb., § 20, odst. c) je třeba na pozemku zdržet nebo zasáknout část srážkových vod před jejich svedením do vodního toku či kanalizace. Stávající množství splaškových odpadních vod – cca 650 obyvatel (bez Ústavu sociální péče): Qprům: 650 x 0,155 = 100,7 m3/den Qmax: 100,7 x 1,4 = 141 m3/den Potřebná kapacita ČOV pro maximálně možný napojitelný počet obyvatel - cca 950 v roce 2028: Qprům: 950 x 0,155 = 147,2 m3/den ČOV – 950 EO, Q = 147,2 m3/den ENERGETIKA Zásobování elektrickou energií Obec Pržno patří do území, které je zásobováno elektrickou energií z rozvodné soustavy 22 kV, vedením VN č. 28 spojujícího rozvodny Frýdlant nad Ostravicí a Riviera. Hlavní zásobovací vedení VN je provedeno v dimenzi 3x70 AlFe na stožárech. Přes západní výběžek obce prochází vedení vysokého napětí 22 kV, linka č. 52, ze kterého nejsou na území Pržna napojeny žádné trafostanice. Z vedení č. 28 je napojeno deset distribučních trafostanic: DTS 6743 Pržno, pod Ústavem DTS 7161 JZD DTS 7162 Nad kravínem DTS 7163 JZD 2 Kozdon DTS 7164 U Žídka DTS 7165 U ZDŠ DTS 7166 Na kopečku DTS 92736 Lesy SZ DTS 92815 Ústav sociální péče pro mládež DTS 7885 Na hlínách Stávající trafostanice pokrývají současnou potřebu elektrické energie a s vyjímkou největší zastavitelné plochy Z10 pokryjí i navržený rozvoj obce. Zvýšenou potřebu elektrické energie je možno pokrýt přezbrojením - zvýšením výkonu - stávajících trafostanic. Energeticky náročnější výstavba bude řešena individuálně vybudováním nových trafostanic. K zásobování objektů v obci jsou využívány i trafostanice ležící mimo území Pržna - v Bašce, Metylovicích. Zásobování el. energií v zastavitelných plochách Z10 a Z11 bude řešeno v územních studiích pro tyto plochy.

45

Při výpočtech el. výkonů byly použity následující specifické potřeby: - měrný příkon pro bytovou jednotku .................................................................. 2 kW/1 byt - měrný příkon pro el. vytápěnou jednotku ......................................................... 14 kW/1 byt - podnikatelské aktivity - stav ….......................................................................... 0,30 kW/obyv. - podnikatelské aktivity – návrh - odhad - vytápění RD elektrickou energií se předpokládá v rozsahu cca 5% Bilance - stav: Bytový fond - stav ......................................300 bj. x 2.0 kW = 600 kW bytový fond - el. vytápěný - 5% z 300 bj. = 15 bj. x 14,0 kW = 210 kW podnikatelské aktivity .......................... 1020 obyv. x 0,3 kW = 306 kW celkem = 1116 kW Bilance – nárůst: Bytový fond …...........................................70 bj. x 2.0 kW = 140 kW bytový fond - el. vytápěný - 5% z 70 bj. = 4 bj. x 14,0 kW = 56 kW podnikatelské aktivity (odhad)............................................. = 300 kW celkem = 496 kW Celkově je nutno pro obec Pržno zajistit cca 1600 kW transformačního výkonu (bez potřeby areálů výroby s vlastní trafostanicí). Zásobování plynem Plynovody VVTL Příbor - Třanovice DN 500, PN 63, VTL Místek - Frýdlant DN 150 a VTL Pržno - Janovice DN 100, které procházejí obcí, ani regulační stanice VTL/STL Pržno o výkonu 1200 m3/h se nemění. Středotlaká plynovodní síť v obci je větevnatá, je provedena z trub LPe DN 50 až 160. Kapacita plynovodů je vzhledem k velikosti obce a jejímu předpokládanému rozvoji dostatečná. Rozvoj plynovodů STL je navržen do lokalit, kde se předpokládá významnější rozvoj nové zástavby v návaznosti na stávající zastavěné území. Zároveň navržené plynovody v ploše Z8 zokruhují plynovodní síť a přispějí k rovnoměrnější dodávce plynu i pro stávající zástavbu. Plynofikace lokalit s rozptýlenou zástavbou a osamocených nebo odlehlých objektů není navržena, byla by neekonomická. U objektů, které nebudou napojeny na plyn se doporučuje využívat ekologicky čistá obnovitelná paliva. Zásobování plynem v zastavitelných plochách Z10 a Z11 bude řešeno v územních studiích pro tyto plochy. Bilance plynu: Pro sestavení bilanční potřeby plně plynofikovaného bytu se počítá s odběrem 1,75 m 3/h, při ročním odběru 3650 m3/rok. S vytápěním plynem je uvažováno u 85% stávajících bytů a 90% nových bytů. Ostatní odběr plynu pro potřeby občanského vybavení, výroby a Ústavu sociální péče je stanoven odhadem. Stav Qh = 300 bytů x 0,85 x 1,75 m3/h = 446,3 m3/hod Qroční = 300 bytů x 0,85 x 3650 m3/rok = 930 750 m3/rok Nárůst Qh = 70 bytů x 0,9 x 1,75 m3/h = 110,3 m3/hod Qroční = 70 bytů x 0,9 x 3650 m3/rok = 229 850 m3/rok 46

Ostatní odběr - potřeba = cca 70 m3/hod, cca 146 000 m3/rok Celková potřeba - cca 630 m3/hod, 1,307 mil. m3/rok Zásobování teplem Ústřední zdroj tepla s instalovaným výkonem nejméně 5 MW, který dodává teplo pro více odběrných tepelných zařízení není v území provozován. Pro stávající zástavbu je charakteristický decentralizovaný způsob vytápění s individuálním vytápěním rodinných domků a samostatnými kotelnami pro objekty vybavenosti a výroby. Palivem je nejčastěji zemní plyn, méně pak elektřina, dřevo, černé uhlí, koks. V poslední době se rozvíjí využití obnovitelných zdrojů. V lokalitách, které jsou v dosahu plynovodů STL by bylo vhodné dokončit přepojování RD a kotelen vybaveností s topením na tuhá paliva na topení s využitím plynu. U zástavby, která není v dosahu plynovodů, je třeba využívat k topení ekologická obnovitelná paliva nebo kotle s ekologickým spalováním. SPOJE Telekomunikace Prostřednictvím telekomunikačních služeb Telefonica O2 je v řešeném území zajišťován místní, meziměstský a mezinárodní telefonní styk spolu s dalšími službami jako je TELEFAX, POSTFAX, veřejná radiokontaktní služba, veřejná datová služba, pronájem digitálních okruhů pro přenos dat, služby euroISDN, Internet, OnLine a propojení s veřejnou sítí mobilních telefonů. (Vodafone, Telefonica O2, T-Mobile, U-fon). Pržno patří do uzlového telefonního obvodu Frýdek-Místek a okolí – UTO-558 a spadá do obvodu digitální telefonní ústředny ve Frýdlantu nad Ostravicí. Odtud je telekomunikačním kabelem napojena místní telefonní ústředna v centru obce. Obcí procházejí dva podzemní dálkové optické kabely podél severní hranice obce a podél silnice III/48425. Další významné podzemní dálkové kabely vedou v souběhu s vedením VVTL plynu a podél železniční trati. Radiokomunikace Nad územím obce procházejí dvě méně významné radioreléové trasy Lysá hora-Staříč a Lysá hora-Chlebovice. Žádná z tras nemá vyhlášeno ochranné pásmo, řešením územního plánu nejsou RR trasy dotčeny. NAKLÁDÁNÍ S ODPADY Likvidace komunálních odpadů představuje významný ekonomický a mnohdy i územní a ekologický problém jednotlivých obcí. Jedním ze základních nástrojů v oblasti odpadového hospodářství je POH ČR, na který navazuje zastupitelstvem schválený Plán odpadového hospodářství Moravskoslezského kraje. POH MSk byl přijat a schválen Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje v r. 2004 usnesením č.25/1120/1. Jeho závazná část byla přijata jako obecně závazná vyhláška Moravskoslezského kraje č.2/2004 s účinností ze dne 13.11.2004. Plán odpadového hospodářství původce odpadů zpracovávají ze zákona původci odpadů, kteří produkují ročně více než 10 t nebezpečného odpadu nebo více než 1000 t ostatního odpadu. Obec Pržno k těmto původcům nepatří a nemá plán odpadového hospodářství zpracován.

47

V území obce se provádí separovaný sběr komunálního odpadu, je vymezen přiměřený počet sběrných míst s kontejnery. Dvakrát ročně je organizován svoz velkoobjemového a nebezpečného odpadu. Komunální odpad a nebezpečný odpad jsou odváženy a ukládány na skládkách mimo řešené území, stavební suť a zemina je buď vyvážena mimo obec nebo ji lze uložit na stávající skládce u železniční trati. Toto řešení zůstane zachováno. V severní části obce u železniční trati je provozován sběrný dvůr. V zastavitelné ploše technické infrastruktury Z19, ve které je navržena čistírna odpadních vod, je umožněno také zřízení sběrného dvora - skládky biologického odpadu. Na území obce nejsou registrovány žádné staré ekologické zátěže. Provozované skládky, ať oficiální nebo černé, se v obci také nenacházejí. OBČANSKÉ VYBAVENÍ Občanské vybavení - veřejná infrastruktura Mezi veřejnou infrastrukturu patří taková zařízení, jejichž provoz je zajišťován z veřejných prostředků (státu nebo obce) nebo alespoň významně dotován. Tato zařízení zajišťují základní potřeby občanů - péči o zdraví, sociální služby, státní správu a samosprávu, kulturu, osvětu, vzdělávání. Z konzultací s obcí nevyplynula nutnost vymezení nové plochy občanského vybavení určené veřejné infrastruktuře. Stávající zařízení - budova Obecního úřadu, škola, Ústav sociální péče, kostel Neposkvrněného početí panny Marie a hřbitov - jsou územně stabilizované. Kapacita základní a mateřské školy je dostačující a dle provedené demografické analýzy bude dostatečná i v následujících 15-ti letech. Realizace zařízení péče o staré občany (např. domov důchodců, dům s pečovatelskou službou) je možná kdekoliv ve stávajících i navržených plochách SB, OV i VS. Umisťovat stavby občanského vybavení – veřejné infrastruktury je kromě ploch OV a OH možné také kdekoli v obytném území obce - v plochách smíšených obytných SB a v plochách smíšených výrobních SV. Ostatní občanské vybavení Ostatní občanské vybavení, existuje na komerčním základě a je zřizováno podle poptávky a zájmu. Patří sem prodejny všeho druhu, ubytovací a stravovací zařízení, služby všeho druhu, sportovní zařízení, zábavní parky. Největší koncentrace komerčních zařízení občanského vybavení a také možnosti jejich umisťování jsou v centrální části obce a podél hlavní silnice III/48425 v plochách OV, SB a SV. Dětská hřiště lze umisťovat i v plochách R, PV a PZ. Drobné (podnikové) prodejny lze umisťovat i do ploch VZ. Protože je počet a rozmístění komerčních objektů závislé především na poptávce, je vymezena pouze jedna nová plocha pro občanské vybavení komerčního typu vzešlá z konkrétního požadavku obce. Plocha je určena k rozšíření sportovního areálu v jižní části obce. Je ale umožněno umisťování komerčních objektů občanského vybavení kdekoli v obytném území obce. Tím nebude omezena realizace případných podnikatelských záměrů na konkrétní místo (může vyvolat problémy z hlediska majetkových vztahů, případně mohlo vést ke změně ÚP) a může být urychlen rozvoj vybavení obce zejména v oblasti cestovního ruchu.

48

V Pržnu není provozováno žádné ubytovací zařízení. Ve stávajících a navržených plochách OV a VS je možná výstavba ubytovacích objektů, v plochách SB je možné realizovat menší penziony. VEŘEJNÁ PROSTRANSTVÍ Kromě samostatných ploch veřejných prostranství (centrálního charakteru) jsou jako veřejná prostranství označeny plochy, ve kterých jsou vedeny místní komunikace a jsou veřejně přístupné všem bez omezení. Ostatní veřejně přístupné plochy, ve kterých jsou vedeny účelové komunikace nebo pěší chodníky, jsou zařazeny do ploch s jiným způsobem využití, především smíšených obytných a dopravní infrastruktury. Po stávajících komunikacích je možný přístup ke všem pozemkům zastavěného území i k zastavitelným plochám. Šířka veřejných prostranství podél nových veřejných komunikací musí respektovat minimální hodnoty veřejných prostranství uvedené v §22 vyhlášky č.501/2006 Sb.. Veřejným prostranstvím se myslí plocha veřejně přístupná = „mezi ploty“. V souladu s bodem 2. čl. I vyhlášky č. 269/2009 Sb., kterou se mění vyhláška č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území, je u zastavitelné plochy bydlení Z8, jejíž výměra je větší než 2 ha, vymezena související plocha potřebného veřejného prostranství - zeleně Z16, která zajistí dostatek prostoru pro každodenní rekreaci obyvatel v obci. Veřejná prostranství v zastavitelných plochách Z10 a Z11 budou vymezena v rámci územních studií. Dále je vymezena plocha veřejného prostranství - zeleně Z17 pro rozšíření sportovně rekreačního areálu v jižní části obce. Charakter ploch veřejných prostranství jako veřejně přístupných ploch mají i další plochy s rozdílným způsobem využití, které jsou vyznačeny jako D – plochy dopravní infrastruktury, zahrnující tělesa silnic III. třídy. V bodu d)6. části I., ve kterém se píše o veřejných prostranstvích, je navržena minimální šířka veřejného prostranství u silnic III. třídy. Stanovená šířka je větší než by odpovídalo významu komunikací a jejich šířkové kategorii v zastavěném území vycházející z platných dopravních norem. Tato „větší“ šířka byla stanovena z urbanistických důvodů a je závazná.

j)5. KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY, ÚSES KONCEPCE USPOŘÁDÁNÍ KRAJINY Mimo zastavěné území jsou vymezeny plochy smíšené nezastavěného území NS, zemědělské NZ a přírodní NP. Společným jmenovatelem všech výše zmíněných ploch je ochrana volné krajiny před zastavěním. Podmínky využití ploch NS a NZ umožňují výstavbu staveb, zařízení a jiných opatření, které lze umisťovat v nezastavěném území dle ust. § 18, odst. 5 zákona č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu - pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Podmínky využití ploch NP umožňují pouze výstavbu staveb a zařízení pro ochranu přírody a krajiny, vodohospodářské a protierozní úpravy, nezbytné dopravní a technické infrastruktury a dále 49

taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, odpočívky, vyhlídková místa apod. Vodní toky a plochy mohou být a také jsou součástí všech výše zmíněných ploch. Lesní pozemky jsou kromě ploch NS a NP součástí i některých ploch zastavěného území - SB, R, PZ, ZU a to pokud tvoří jejich nedílnou součást (např. zahrada rodinného domu). Plochy smíšené nezastavěného území NS zahrnují zemědělské pozemky sloužící rostlinné výrobě a pastevectví, doprovodné porosty vodních toků, louky a drobné lesní pozemky. Preferována je zde postupná náhrada orné půdy za trvalé travní porosty. Plochy zemědělské NZ jsou vymezeny v místech souvislejších lánů zemědělské - orné půdy. Slouží hlavně rostlinné výrobě a pastevectví. Plochy přírodní NP slouží ochraně přírody a krajiny a obsahují vymezení prvků územního systému ekologické stability. Přístup na zemědělské i lesní pozemky je umožněn ze stávajících a navržených místních a účelových komunikací, prostupnost krajiny zůstává zachována. Z hlediska krajinného rázu je území Pržna dle ZÚR MS kraje součástí krajinného celku Podbeskydí, dle typu je obec zařazena do krajiny zemědělské harmonické. Rozvoj obce navržený v územním plánu nenaruší krajinný ráz. Zastavitelné plochy nezasahují do hodnotných částí přírody ani do vizuálně exponovaných lokalit. Všechny plochy a rozvojové záměry navazují na soustředěnou zástavbu obce. Navržená zástavba využívá stávajících silnic a místních komunikací, je doplněno oboustranné zastavění podél komunikací a vyplnění volných míst v zastavěném území. Intenzita zástavby v zastavitelných plochách je stanovena tak, aby došlo k jejich začlenění do stávajícího charakteru obce. Lokálně může dojít ke změně charakteru krajiny východně od stávající zástavby v místě větších zastavitelných ploch Z10 a Z11, kde se zatím volné lány orné půdy změní na zastavěné území. V dálkových pohledech na obec zůstane zachována převaha lánů zemědělské půdy ve východní části obce a soustředěná zástavba ohraničená zelení podél toku Ostravice v západní části obce. Zachováno zůstane místo dalekého rozhledu od místní komunikace v lokalitě Klopuša. Podporováno je zatravňování orné půdy zejména v terénních depresích, prudkých svazích. Působení zatravnění v krajině je víceúčelové: - převádění povrchového odtoku při přívalových deštích do půdního profilu - ochrana před smyvy půdy, hnojiv a nečistot do vodních toků - ochrana stávající kostry ekologické stability, zvýšení podílu ekologicky stabilnějších ploch v krajině (trvalé travní porosty jsou ekologicky stabilnější než orná půda) - vytvoření úkrytů pro živočichy - ochrana břehů toků před erozí - krajinotvorná a estetická funkce - snížení povodňových průtoků v krajině. VODNÍ TOKY A PLOCHY Řešené území spadá do základního hydrologického povodí řeky Odry. Hlavním tokem v území je řeka Ostravice, do které se na území Pržna vlévají dva drobné bezejmenné toky vedoucí 50

z větší části po území Metylovic a Frýdlantu n. O.. Na pravém břehu Ostravice se z ní odklání Mlýnský náhon vedoucí do Bašky. Obcí dále protéká Plavárenský potok s pravobřežním přítokem Rzavým potokem a po hranicích obce s Janovicemi protéká Bystrý potok, který se na území Bašky vlévá do Ostravice. Všechny vodní toky v obci jsou součástí útvaru povrchových vod tekoucích Ostravice po soutok s tokem Morávka ID 20402000. Ostravice je významným vodním tokem. Koryta vodních toků nesmí být zatrubňována, případné úpravy toků musí splňovat požadavek na zachování přírodního charakteru toku. Kolem všech vodních toků je nutno zachovat volné pásy území do vzdálenosti minimálně 6-8 m od břehových hran, které nebude možno využít pro zástavbu ani oplocení jednotlivých parcel. Tato území umožní volnou migraci živočichů, vývin břehové doprovodné vegetace, prostupnost území a přístup k tokům při provádění údržby. V severní části obce u Plavárenského potoka je malý rybníček, který kdysi sloužil jako požární nádrž pro sousední objekt kravína. Rybník i se svým okolím je zahrnut do zastavitelné plochy Z16 určené k realizaci veřejného prostranství - zeleně a bude sloužit ke každodenní rekreaci obyvatel okolních rodinných domů. Z hlediska podzemních vod jsou všechny toky v obci začleněny do útvaru podzemních vod č. 32121 - Flyš v povodí Ostravice. V blízkosti železniční stanice je evidován jeden objekt pozorovací sítě (hydrogeologický vrt) s označením VO 0088, který je ve správě Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Kolem vrtu stanoveno ochranné pásmo o poloměru 250 m. Podél Ostravice je stanoveno záplavové území včetně aktivní zóny v ř. km 12,04 až 45,6, stanoveno bylo Krajským úřadem MS kraje dne 4.2.2009, č.j. MSK 206756/2008. Žádná zastavitelná plocha ani zastavěné území do záplavového území nezasahuje. V plochách nezastavěného území NS, NZ, NP je umožněna realizace vodohospodářských a protierozních opatření, která přispějí k ochraně zastavěného území před možnými rozlivy vodních toků a splachy orné půdy při vydatných deštích. V koordinačním výkresu je zakreslena hranice území ohroženého zvláštní povodní, k jejímuž vzniku může dojít za mimořádných provozních situací na vodním díle Šance výše v povodí. Využití území ohroženého zvláštní povodní neupravuje žádný právní předpis, územní plán však může výstavbu regulovat, např. - neumísťovat do ohrožených území kryty CO, sklady jedovatých a nebezpečných látek, nebudovat zde významná energocentra, neumisťovat do ohroženého území sklady cenného zboží, apod. Dle Nařízení vlády ČR č. 71/2003 Sb. o stanovení povrchových vod vhodných pro život a reprodukci původcích druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod, ve znění č. 169/2006 Sb. jsou stanoveny povrchové vody vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů. Ostravice a Bystrý potok jsou uvedeny na seznamu a zařazeny mezi lososové typy vod - povrchové vody, které jsou nebo se stanou vhodnými pro život ryb lososovitých. Veškerá činnost ovlivňující kvalitu těchto vod musí vést ke splnění imisních standardů pro lososové vody dle tab. č. 2 Nařízení vlády č.71/2003 Sb. ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY Podklady: • Územní plán sídelního útvaru - obce Pržno (AUA-Agrourbanistický atelier, Praha, 9/1996) včetně změn č. 1, 2, 3 a 5 • územní plány okolních obcí - Frýdlant nad Ostravicí, Baška, Janovice, Metylovice 51

• Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek (D.Ciprová, RNDr.L.Bureš, Mgr.Z.Burešová, 11/1997) • Aktualizace nadregionálního a regionálního systému ekologické stability na území MS kraje – (Ageris, Brno, 11/2007) • Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydané Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje dne 22.12.2010 usnesením č. 16/1426 • letecké snímky řešeného území Smyslem vymezení ÚSES v územním plánu je vytvořit prostorové podmínky pro funkci biocenter, která zajišťují trvalou existenci původních ekosystémů a biokoridorů, které zajišťují migraci genetické informace uvnitř systému. Základním cílovým typem společenstev prvků ÚSES v Pržnu je les, u prvků sdružených vodních a lesních (nivních) lokalizovaných podél vodních toků také břehové porosty, zamokřené louky. Územní systém ekologické stability byl zapracován v územním plánu Pržna z roku 1996, jeho vymezení bylo použito jako jeden z podkladů při tvorbě nového ÚP. Vzhledem k formě zpracování grafické části starého ÚP - ručně, na zastaralých mapových podkladech - byl zákres ÚSES nepřesný. Rok po dokončení ÚP bylo navíc zpracováno Vyhodnocení systému ekologické stability v okrese Frýdek-Místek, které kompletně řešilo vymezení ÚSES v dané oblasti za použití v té době nejaktuálnějších metodických podkladů. Zakreslení prvků ÚSES je v tomto novém územním plánu upřesněno - upraveno takto: • podkladem pro vymezení je aktuální katastrální mapa s vyznačením druhů pozemků. Tento podklad společně s vrstevnicemi umožňuje přesněji zakreslit prvky systému, "usadit je v území". Veškeré prvky ÚSES jsou, pokud to je možné, upřesněny na hranice pozemků, případně jsou vedeny podél komunikací nebo potoků. Vymezení biokoridorů vedených podél vodních toků, je upřesněno tak, aby zabíralo doprovodné porosty vodních toků a přilehlé lesní porosty. • závazným podkladem pro vymezení regionálních prvků ÚSES jsou Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje (ZÚR MSK) vydané v prosinci 2010, ze kterých vyplývá nutnost zapracovat do územního plánu regionální biokoridory č. 559 a 560. Biokoridor č. 560 po upřesnění jeho trasy v územních plánech Bašky a Metylovic nezasahuje do území Pržna, není proto do územního plánu této obce zapracován. • pro zajištění návazností s územím okolních obcí jsme překontrolovali "místa napojení", případně přímo převzali řešení z územních plánů těchto obcí (zejména LBK 1 z Janovic). Vymezení všech prvků ÚSES na území obce lze považovat za územně stabilizované. ÚSES podél Ostravice je navržen širší, než je nutné pro splnění minimálních parametrů regionálního biokoridoru uvedených níže. Jsou do něj zahrnuty celé plochy luk podél upraveného toku Ostravice včetně menších výměr lesních porostů. Vložená lokální biocentra jsou vymezená spíše formálně - regionální biokoridor o šířce cca 100 až 120 m bude plně funkční i bez rozšíření v místě biocenter. ÚSES podél Ostravice byl v těchto parametrech navržen už v územním plánu z roku 1996. Chybějící části ÚSES jsou zakresleny jako navržené. Vyznačeny jsou takto pozemky orné půdy, které bude třeba zalesnit. U trvalých travních porostů nebo ostatních ploch, které jsou již zarostlé náletovými porosty, není změna druhu pozemků navržena. 52

Další upřesnění systému bude provedeno při zapracovávání ÚSES do lesního hospodářského plánu (LHP). Prvky územního systému ekologické stability by v lesích měly být ve fázi projektu (vypracování LHP nebo lesní hospodářské osnovy) vymezeny hranicemi trvalého rozdělení lesa, popř. parcelami nebo jinými liniemi, podél nichž lze trvalé rozdělení lesa vést. V celcích zemědělského hospodaření může být rozsah a přesné vymezení ÚSES upraveno schválením návrhu komplexních pozemkových úprav nebo v rámci podrobné projektové dokumentaci k vymezení ÚSES. Vymezení skladebných prvků ÚSES bylo prověřeno z hlediska návazností na okolní obce. Všechny okolní obce mají platné územní plány s vymezeným ÚSES. Regionální prvky ÚSES v územním plánu Frýdlantu nad Ostravicí, ale nejsou v souladu se ZÚR MS kraje a budou muset být upraveny. Rozpor se ZÚR se týká především označení prvků ÚSES - regionální x lokální. Jejich územní vymezení a návaznost mezi jednotlivými obcemi je zajištěna, stejně jako návaznost lokálního tahu ÚSES z Pržna do Janovic a Bašky. Minimální (maximální) prostorové parametry prvků ÚSES nutné pro jejich funkčnost jsou: lokální biokoridor (LBK) - lesní společenstva; maximální délka je 2000 m a minimální šířka 15 metrů, možnost přerušení je na 15 metrů. lokální biocentrum (LBC) - lesní společenstva; minimální velikost je 3 ha, za předpokladu, že jde o přibližně kruhový (nikoliv výrazně protáhlý) tvar. U všech tvarů biocenter je třeba dbát, aby minimální plocha pravého lesního prostředí v biocentru byla alespoň 1 ha. biokoridor regionálního významu, lesní společenstva - maximální délka je 700 m, přerušení bezlesím je možné do 150 m (za předpokladu, že bude biokoridor pokračovat minimálně v parametrech lokálních). V praxi se nejčastěji používá "složený biokoridor", kdy se do dlouhého regionálního biokoridoru vkládají lokální biocentra tak, aby úseky regionálního biokoridoru v předepsaných parametrech nebyly delší než 700 m. Minimální šířka biokoridoru je 40 m. Kritickými místy v průběhu ÚSES obcí mohou být především průchody (stávající i navržené) tras dopravní a technické infrastruktury - viz koordinační výkres. Křížení ÚSES s nadzemními vedeními elektřiny znamenají omezení funkce ÚSES v rozsahu ochranného pásma vedení, kde musí být udržována max. možná výška stromů. Zde tedy nelze porosty ponechat "přirozenému vývoji". V křížení ÚSES s podzemním vedením technické infrastruktury (plynovody, vodovody …) omezení spočívá v ponechání pruhu cca 5-10 m – podle významu vedení – jako bezlesí = zatravnění. Nejkritičtějším místem z tohoto pohledu je jižní výběžek obce, kde přes RBK 559 a LBC 559-2 procházejí dva plynovody VVTL a VTL a nadzemního vedení vysokého napětí VN. Křížení ÚSES s komunikací, které by bylo možno označit za významné, se v Pržnu vyskytuje pouze jedno, kde RBK 559 kříží silnici třetí třídy.

53

Tab. Přehled prvků ÚSES v území obce Pržno ozn., typ

délka, plocha

k.ú.

cílové ekosystémy, charakteristika

RBK 559

0,70 km Pržno, nivní, vodní, břehové porosty a luhy v nivě Ostravice; 0,32 km Hodoňovice, spojuje RBC 132 Hodoňovická Ostravice s RBC 191 0,22 km Metylovice, Novoveská Ostravice Lubno, Frýdlant

LBC 559-1 4,8 ha

Pržno

nivní, vodní; lokální biocentrum vložené v RBK 559

LBC 559-2 3,4 ha

Pržno

nivní, vodní; lokální biocentrum vložené v RBK 559

LBK 1

1,12 km Pržno, lesní, břehové porosty Bystrého potoka; vede z Bašky podél Bystrého potoka a pokračuje do Janovic Baška, Janovice Poznámky k tabulce: - délky biokoridorů a plochy biocenter jsou uvedeny jen pro části těchto prvků ležící uvnitř řešeného území - RBC = regionální biocentrum, RBK = regionální biokoridor, LBC = lokální biocentrum, LBK = lokální biokoridor - STG – skupina typů geobiocénů (kód uvádí na prvním místě vegetační stupeň, písmenem je označena úživnost stanoviště (A - kyselé, B - středně živné, C - bohaté dusíkem, D - bohaté vápníkem a jejich kombinace), poslední číslo značí hydrickou řadu = stupeň zamokření stanoviště (1 - suché až 5 - mokré)

j)6. ZDŮVODNĚNÍ STANOVENÍ PLOCH S JINÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ Zdůvodnění se týká pouze ploch, jejichž označení se liší od názvů ploch daných ustanoveními § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území. Je stanovena plocha s rozdílným způsobem využití nevyskytující se vyhlášce: - plochy zeleně urbanizované ZU jsou vymezeny samostatně proto, že uvnitř zastavěného území se vyskytují samostatné nezastavěné plochy - zahrady, louky nebo zeleň rostoucí podél vodních toků. Přitom tyto plochy nemají charakter veřejné zeleně - veřejných prostranství a kvůli blízkosti vodních toků, lesů nebo konfiguraci terénu nejsou vhodné k zastavění. Funkční náplní by nejvíce odpovídaly plochám smíšeným nezastavěného území NS, ke kterým je ale ze zjevného protimluvu v pojmenování (zastavěné x nezastavěné) nelze přidat. Jsou stanoveny následující plochy s rozdílným způsobem využití obsažené ve vyhlášce, ale s modifikovaným - upřesněným názvem: - plochy občanského vybavení – hřbitov OH jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úžeji chápaným možnostem využití (až monofunkčnímu využití) oproti plochám OV. Plochy hřbitovů slouží a budou sloužit pouze účelu pohřbívání. Zařazení těchto ploch do ploch občanského vybavení OV by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu. - plochy veřejných prostranství - zeleně PZ jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úžeji chápaným možnostem využití oproti plochám veřejných prostranství dle definice ve vyhl. č. 501/2006 Sb. Plochy PZ jsou určeny hlavně k realizaci parků ke každodenní rekreaci obyvatel 54

obce. Zařazení těchto ploch do ploch veřejných prostranství PV by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu a ztížilo definování přípustného a nepřípustného využití těchto ploch. - plochy zemědělské výroby VZ jsou vymezeny samostatně kvůli jejich úžeji chápaným možnostem využití oproti plochám výroby. Plochy zemědělské výroby mohou sloužit jen živočišné výrobě. Zařazení těchto ploch do ploch výroby nebo smíšené výroby by oslabilo vypovídací schopnost územního plánu a ztížilo definování přípustného a nepřípustného využití těchto ploch.

j)7. PODMÍNKY PRO VYUŽITÍ PLOCH S ROZDÍLNÝM ZPŮSOBEM VYUŽITÍ „Podmínky“ jsou stanoveny tak, aby byla jejich splněním realizována navrhovaná urbanistická koncepce a koncepce uspořádání krajiny. Urbanizované území tvoří zastavěné území obce a zastavitelné plochy, které jsou určeny k zastavění. Nezastavěné území (volná krajina) zahrnuje plochy nezastavěné, které k zastavění nejsou určeny. Jako převažující (hlavní) využití jsou v podmínkách pro využití ploch s rozdílným způsobem využití jmenovány funkce, které v dané ploše převažují. Jako přípustné využití jsou jmenovány funkce, které jsou pro danou plochu vhodné a možné, ale nepřevažují v ní. Za podmíněně přípustné využití jsou považovány stavby, zařízení a činnosti, jejichž umístění v ploše je nutno vždy individuálně posuzovat z hlediska slučitelnosti s hlavní a převládající funkcí plochy, z hlediska možných negativních dopadů na okolí, z hlediska vlivu umisťovaných staveb na architektonicko-urbanistické hodnoty území, na krajinný ráz apod. Dále jsou to také stavby, zařízení a činnosti, které mohou být realizovány až po splnění definované podmínky. Jako nepřípustné využití jsou uváděny funkce, které do dané plochy umisťovat nelze po dobu platnosti územního plánu. Přípustnost umisťování staveb a funkcí v jednotlivých plochách se vztahuje na umisťování staveb, změny staveb a změny ve využití staveb a pozemků. Definice pojmů použitých v podmínkách využití ploch s rozdílným využitím: Velkoplošné hřiště - místo určené pro provozování určitého sportu nebo hry o výměře větší než 600 m2. Součástí hřiště mohou být další předměty či zařízení potřebné pro příslušnou hru a oplocení. Maloplošné hřiště - místo určené pro provozování určitého sportu nebo hry o výměře menší než 600 m2. Součástí hřiště mohou být další předměty či zařízení potřebné pro příslušnou hru a oplocení. Dětské hřiště - vymezené prostranství k volnému pohybu a hrám dětí osazené nemovitými objekty (prolézačky, pískoviště, houpačky, apod.). Dětské hřiště může být oploceno. Boxové garáže - spojená soustava garáží pro čtyři a více automobilů. Drobná výroba - stavby a zařízení malých výrobních a opravárenských provozoven i nevýrobních služeb, které mohou být součástí obytného území. Chov hospodářských zvířat - zahrnuje chov hospodářských zvířat ve velkém i chov hospodářských zvířat v malém, nezahrnuje chov domácích zvířat (psi, kočky, papoušci, apod.). 55

Chov hospodářských zvířat ve velkém - vyžaduje samostatné zemědělské stavby pro chov zvířat. Chov hospodářských zvířat v malém - je provozován v drobné stavbě, která plní doplňkovou funkci ke stavbě hlavní. Velkoplošný sad - specializovaná zahrada uzpůsobená pro pěstování ovocných stromů a keřů o výměře větší než 1000 m2. Plocha komerčního pěstování rostlin - specializovaná zahrada uzpůsobená pro pěstování jiných než ovocných stromů, keřů a jiných rostlin o výměře větší než 1000 m2. Agrofarma - rodinný dům tvořící funkční celek se zemědělskými stavbami. Vysvětlení k jednotlivým „podmínkám“: • Formulace „pozemky a stavby pro bydlení v rodinných domech“, „pozemky a stavby pro bydlení v bytových domech“, „pozemky a stavby pro rodinnou rekreaci“, odpovídají definici uvedené v §21, odst.4 vyhl. č.501/2006 Sb. • Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb pro bydlení a rodinnou rekreaci je obsažena v definici těchto staveb v §2, odst. a) a §2, odst. b), vyhl. č.501/2006 Sb, pokud není v kapitole f) textové části I.1. stanoveno jinak. • Prostorová regulace ve smyslu objemu staveb zahradních chatek odpovídá definici staveb nevyžadujících stavební povolení ani ohlášení formulované v §103, odst. 1.e) 1. stavebního zákona, pokud není v kapitole f) textové části I.1. stanoveno jinak. • Přípustná výška staveb v jednotlivých plochách s rozdílným způsobem využití je stanovena tak, aby byl zachován stávající charakter a výška zástavby. • Intenzita využití ploch bydlení a smíšených obytných je stanovena v kapitole f) textové části I.1. procentem zastavěnosti stavebních pozemků. Procento zastavěnosti je odvozeno z intenzity stávající zástavby v obci stejně jako min. výměra nově oddělených stavebních pozemků pro výstavbu RD. Do procenta zastavěnosti stavebních pozemků se započítávají veškeré zastavěné plochy obytné domy, garáže, doplňkové stavby - např. terasy, altány, bazény, i veškeré zpevněné plochy - příjezdové komunikace, chodníky, parkovací stání. • Podmínky pro architektonický vzhled staveb pro bydlení, rodinnou rekreaci …atd. neuvádíme. Bude posouzeno v územním řízení (§90, odst. b) stavebního zákona) individuálně u každé stavby. • Podmínka prostorového uspořádání u ploch SB - stavby pro občanské vybavení nepřekročí zastavěnou plochu 600 m2 - je stanovena proto, aby v těchto plochách nemohly být realizovány velikostně nadměrné stavby, např. supermarkety apod., které neodpovídají charakteru zástavby v těchto plochách. • Podmínka realizace garáží pro osobní automobily u bytových domů v plochách SB jen jako vestavěných, má zabránit vzniku neuspořádaných doplňkových staveb garáží na pozemcích bytových domů. • V podmínkách využití ploch NZ, NS a NP uvedených v kap. f) textové části I.1. jsou v přípustném a nepřípustném využití jmenovány všechny stavby, zařízení a jiná opatření, které lze umisťovat v nezastavěném území dle §18, odst. 5 zák. č. 183/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Jako nepřípustné jsou jmenovány ty stavby, zařízení a opatření, jejichž realizace by v plochách NZ, NS nebo NP byla v rozporu se stanovenou koncepcí rozvoje obce a uspořádání krajiny. 56

•

Podmínky prostorového uspořádání v některých plochách nejsou stanoveny: - v plochách občanského vybavení – hřbitovů – OH. V plochách OH se nepředpokládá stavební činnost. Velikost eventuálních staveb bude dána potřebami pohřbívaní nebo církevními potřebami; - v plochách technické infrastruktury – T. Jde o technická zařízení, kde je objem, umístění a zastavěná plocha staveb dána nutností dodržet potřebné technické parametry a technologie; - v plochách přírodních – NP. Velikost přípustných staveb pro ochranu přírody a krajiny a pro vodohospodářské a protierozní úpravy bude dána konkrétními potřebami v daném místě. Bez znalosti těchto potřeb by nemělo smysl velikost staveb omezovat. Parametry staveb budou samozřejmě posuzovány v územním řízení.

j)8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Jako veřejně prospěšné stavby jsou označeny pouze ty významné stavby, jejichž realizace je ve veřejném nebo obecním zájmu. Rozšíření místní komunikace a výstavba nových komunikací veřejně prospěšné stavby VD1, VD2, VD3, VD4 - kromě obsluhy zastavitelných ploch přispějí i ke zlepšení dopravní obsluhy stávající zástavby. Umožní také alternativní příjezd do lokalit při vyjímečných událostech, opravách komunikací, dopravních nehodách. Most přes Plavárenský potok - veřejně prospěšná stavba VD5 - umožní výstavbu v zastavitelné ploše Z11 a zlepší i obsluhu stávající zástavby. Most přes Bystrý potok - veřejně prospěšná stavba VD6 - zlepší příjezd do chatové osady, který je dnes možný pouze přes brod. Výstavba cyklostezky, chodníku a pěších komunikací s lávkami přes vodní toky - veřejně prospěšné stavby VD7, VD8, VD9, VD10 - přispějí k bezpečnějšímu provozu cyklistů a pěších v obci, umožní kratší spojení cílů pro pěší a cykloturisty. Kanalizační stoka z ČOV Pržno do řeky Ostravice - veřejně prospěšná stavba VT1 - umožní odvod přečištěných vod z ČOV Pržno do recipientu. Veřejná prostranství - zeleň - zastavitelné plochy Z16, Z17 - veřejně prospěšné stavby PP1, PP2 - umožní krátkodobou rekreaci obyvatel ze sousedních zastavitelných ploch i ze stávajícího obytného území. Mezi veřejně prospěšné stavby jsou zahrnuty v souladu se Zásadami územního rozvoje MS kraje prvky regionálního ÚSES a také prvky lokálního ÚSES. Zařazení ÚSES mezi veřejně prospěšné stavby umožní vytvořit prostorové podmínky pro funkci biocenter, která zajišťují trvalou existenci původních ekosystémů a biokoridorů, které zajišťují migraci genetické informace uvnitř systému a tím stabilizovat ekosystém i krajinu v obci. Lokalizace všech veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření i veřejných prostranství, které jsou zakresleny ve výkresu I.2.f) bude upřesněna v projektových dokumentacích k územnímu a stavebnímu řízení.

j)9. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ, ZÁSAHY DO LIMITŮ VYPLÝVAJÍCÍ Z ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU Limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí jsou zakresleny v koordinačním výkresu II.2.a). Zakresleny jsou následující limity zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000: - ochranné pásmo silnice I. třídy, 50 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce 57

- ochranné pásmo silnice III. třídy, 15 m od osy vozovky mimo zastavěné území obce (zakreslena je i silnice) - ochranné pásmo železnice, 60 m od osy krajní koleje, 30 m od hranice obvodu dráhy - ochranné pásmo nadzemního vedení el. energie VN 22 kV, 7 (10) m - bezpečnostní pásmo velmi vysokotlakého plynovodu, nad DN 100 do DN 500 včetně - 120 m - bezpečnostní pásmo vysokotlakého plynovodu, do DN 100 včetně - 10 m, nad DN 100 do DN 300 včetně - 20 m - ochranné pásmo podzemního dálkového kabelu - 1,5 m (vyznačena je trasa) - ochranné pásmo hlavního zásobovacího řadu pitné vody, přivaděč OOV Nová Ves-Baška má stanovené ochranné pásmo 6 m na obě strany od líce potrubí - ochranné pásmo vrtu pozorovací sítě ČHMÚ, kruh o poloměru 250 m - záplavové území včetně vymezení aktivní zóny u řeky Ostravice v ř. km 12,04 až 45,6 stanovené Krajským úřadem Moravskoslezského kraje opatřením č.j. MSK 206756/2008 ze dne 4.2.2009 - vodní toky, rybníky, lesy – jako významné krajinné prvky dle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů a vyhl. č.395/1992 Sb., kterou se provádí některá ustanovení zák. č.114/1992 Sb. - ochranné pásmo pozemků plnících funkci lesa (50m od okraje lesních pozemků) - evropsky významná lokalita NATURA 2000 - Řeka Ostravice - CZ0813462 - ochranné pásmo veřejného pohřebiště (och. p. 100 m není vyhlášeno, vyplývá ze zákona o pohřebnictví) - chráněné ložiskové území černého uhlí Čs. části hornoslezské pánve č. 14400000 - výhradní ložisko černého uhlí Čeladná-Krásná, č. 325830000 - pásmo hygienické ochrany objektu živočišné výroby - vyhlášené - zájmové území Ministerstva obrany - ochranné pásmo leteckých radiových zabezpečovacích zařízení - veřejně prospěšné opatření vyplývající ze ZÚR MS kraje - územní systém ekologické stability - regionální biokoridor č. 559 Limitem využití území jsou také všechna ochranná pásma vedení technické infrastruktury vodovodů, kanalizace, kabelových i nadzemních vedení NN, STL plynovodů, telefonních kabelů. Vzhledem k malým rozměrům a malému významu těchto limitů nejsou v koordinačním výkresu zakresleny. Další omezení ve využití území zakreslené v koordinačním výkresu II.2.a) – památky místního významu, historicky a architektonicky hodnotné stavby, ložisko nevyhrazených nerostůštěrkopísků Hodoňovice-Baška č. 321030000, prognózní zdroj černého uhlí Kozlovice-Janovice č. 901220000, prognózní zdroj zemního plynu Janovice u Frýdku-Místku č. 940580002, průzkumná území pro hořlavý zemní plyn a ropu 020001 Kozlovice-Pražmo a 050008 Frýdlant n. O., místo dalekého rozhledu, lesní společenstva a vzrostlá zeleň mimo pozemky určené k plnění funkce lesa, území ohrožené zvláštní povodní, radioreléové trasy méně významné bez vyhlášeného ochranného pásma. Omezením je i provedené odvodnění pozemků, kvůli přehlednosti koordinačního výkresu jsou meliorované pozemky zakresleny pouze do výkresu předpokládaných záborů půdního fondu II.2.c). 58

Do území obce nezasahují žádné lokality svahových deformací. V databázi sesuvů ČGS Geofondu je evidován potenciální sesuv Pržno č. 4079, který ale celý leží na území sousední obce Metylovice. Limity vyplývající z řešení územního plánu jsou ty navržené prvky územního plánu, které realizací územního plánu získají vlastnosti, na které se vztahuje ochrana dle právních předpisů a správních rozhodnutí. V území Pržna to jsou navrhované úseky dopravní a technické infrastruktury (viz výkresy I.2.c), I.2.d), I.2.e) a II.2.a)) vč. ochranných pásem a navržené vymezení lokálního územního systému ekologické stability (viz výkresy I.2.b) a II.2.a)). Ve výkresu II.2.a) jsou zakresleny limity vyplývající z řešení územního plánu zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000 – vymezení lokálního ÚSES. Omezením ve využití území vyplývajícím z řešení územního plánu je stanovení nezastavitelného území v rozsahu 6-8 m od břehové hrany vodních toků, které musí být respektováno všude, kde vodní toky přiléhají k zastavitelným plochám nebo přes ně procházejí. Nezastavitelné území není ve výkresech značeno, protože je v měřítku 1: 5000 nezobrazitelné. Zásahy do limitů využití území vyplývající z řešení územního plánu Popsány jsou pouze střety s výše jmenovanými limity zakreslenými v koordinačním výkresu. Bude třeba je řešit v dalších stupních územně plánovací dokumentace, dokumentaci k územnímu řízení. Střety s méně významnými limity – hlavně s trasami a ochrannými pásmy technické infrastruktury – nevytváří zásadní překážky, které by znemožňovaly využití ploch k navrženému účelu. Zastavitelné plochy Z5, Z15, Z21 zasahují do ochranného pásma silnice III. třídy. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy Z1, Z3 a plochy přestavby P1, P2 zasahují do ochranného pásma železniční trati. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo dopravní infrastruktury. Zastavitelné plochy Z2, Z8, Z10, Z11, Z12, Z13, Z14, Z16 a plocha přestavby P1 zasahují do ochranného pásma nadzemních vedení el. energie VN 22 kV. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma technické infrastruktury. Zastavitelné plochy Z5, Z21 zasahují do bezpečnostního pásma VVTL a VTL plynovodů. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené bezpečnostní pásmo technické infrastruktury. Přes zastavitelné plochy Z1, Z2, Z9, Z15, Z17 a plochu přestavby P1 prochází podzemní dálkový kabel. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovená ochranná pásma technické infrastruktury. Zastavitelné plochy Z7, Z9 zasahují do ochranného pásma hlavního zásobovacího řadu pitné vody. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo technické infrastruktury.

59

Zastavitelné plochy Z3, Z10 zasahují do ochranného pásma vrtu pozorovací sítě ČHMÚ. Stavby na těchto plochách je třeba dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy, musí respektovat stanovené ochranné pásmo technické infrastruktury. Přes zastavitelné plochy Z16, Z17 prochází vodní toky. Při umisťování staveb je nutno ponechat podél toku nezastavěný pás o min. šířce 6m od břehové hrany. Zastavitelné plochy Z1, Z2, Z9, Z13, Z15 až Z17, Z19 až Z21 a plochy přestavby P1, P2 zasahují do ochranného pásma lesa. V těchto plochách bude třeba konkrétní umístění stavebních pozemků i samotných staveb vždy dohodnout s příslušným dotčeným orgánem státní správy. Zastavitelná plocha Z9 na pozemku p.č. 812/11 navazuje na stávající zástavbu podél místní komunikace. Na ploše Z9 je možná výstavba 1 RD v odstupu cca 35 m od lesního pozemku, tedy ve stejném odstupu jako jsou postaveny sousední RD. Přístup k lesním pozemkům zůstane z pozemku p.č. 812/11 zachován z jeho části, která je zařazena do ploch NS. Výstavba na této ploše nezhorší poměry v území a neznemožní přístup k lesním pozemkům. Zábor lesních pozemků je dokumentován v kapitole e). Plocha přestavby P2 zasahuje do ochranného pásma veřejného pohřebiště. Stavby v ochranném pásmu nesmí narušovat pietu místa. Všechny zastavitelné plochy a plochy přestavby leží uvnitř chráněného ložiskového území černého uhlí Čs. části hornoslezské pánve. Podmínky ochrany ložisek černého uhlí v CHLÚ vymezuje dokument „Nové podmínky ochrany ložisek černého uhlí v chráněném ložiskovém území české části Hornoslezské pánve v okrese Karviná, Frýdek-Místek, Nový Jičín, Vsetín, Opava a jižní části okresu Ostrava-město“. Území Pržna je v něm zařazeno do zóny C2, ve které prakticky žádná omezení výstavby nejsou. Zastavitelná plocha Z21 zasahuje do pásma hygienické ochrany objektu živočišné výroby. Celé území obce a všechny zastavitelné plochy a plochy přestavby leží uvnitř zájmového území Ministerstva obrany - ochranného pásma leteckých radiových zabezpečovacích zařízení. V tomto území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené stavby jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba souvislých kovových překážek (100 x 20 m a více) - výstavba větrných elektráren - stavby nebo zařízení vysoké 30 m a více nad terénem - stavby, které jsou zdrojem elektromagnetického záření V dotčeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit níže uvedené druhy staveb vždy jen na základě závazného stanoviska Ministerstva obrany, Vojenské ubytovací a stavební správy Brno: - výstavba a rekonstrukce a opravy dálniční sítě, rychlostních komunikací, silnic I., II. a III. třídy - výstavba a rekonstrukce železničních tratí a jejich objektů - výstavba a rekonstrukce letišť všech druhů včetně zařízení - výstavba vedení VN a VVN - výstavba větrných elektráren - výstavba radioelektronických zařízení (radiové, radiolokační, radionavigační, telemetrická) včetně anténních systémů a opěrných konstrukcí (např. základnové stanice) - výstavba objektů a zařízení vysokých 30 m a více nad terénem. - výstavba vodních nádrží (přehrady, rybníky). Křížení navrženého průběhu územního systému ekologické stability s limity využití území. 60

Regionální biokoridor ÚSES kříží jednou silnici III. třídy, dvakrát nadzemní vedení el. energie 22 kV, jednou plynovod VVTL, jednou plynovod VTL, třikrát podzemní dálkový kabel. Lokální biokoridor ÚSES kříží jednou nadzemní vedení el. energie 22 kV, jednou podzemní dálkový kabel.

k) VYHODNOCENÍ ÚČELNÉHO VYUŽITÍ ZASTAVĚNÉHO ÚZEMÍ A VYHODNOCENÍ POTŘEBY VYMEZENÍ ZASTAVITELNÝCH PLOCH ________________________________________________________________________________ Odhadovaný počet potřebných bytů v řešeném území je stanoven a zdůvodněn v kapitole j)2., podkapitole Sociodemografické a hospodářské podmínky rozvoje obce. Potřeba je stanovena na cca 80 nových bytů v období do r. 2028. Vzhledem k poměrně kompaktní a husté stávající zástavbě, je možno předpokládat realizaci nových RD bez nároku na nové plochy (vymezené územním plánem jako návrhové) jen u malé části - asi 10-15 bytů a to formou - nástavby, přístavby, změny využití budov, v zahradách, v prolukách v zástavbě apod.. V zadání územního plánu byla uvedena potřeba cca 70 bytů na nových plochách. Pro toto množství bytů (RD) by měly být vymezeny zastavitelné plochy o výměře cca 10,5 ha, což vyplývá z průměrné velikosti parcely pro 1 RD stanovené na cca 1500 m2. Průměrná velikost parcely vychází z průměrné velikosti stávajících pozemků s RD v obci. Ta se nejčastěji pohybuje mezi 800 m2 až 1500 m2 v centru obce, mezi 1000 m2 až 1500 m2 u nových RD a okolo cca 2500 m2 až 4500 m2 u historických zemědělských usedlostí a nových rezidencí v rozptýlené zástavbě. Pro potřeby bilancí počtu RD v územním plánu byla proto stanovena průměrná velikost parcely pro 1 RD na cca 1500 m2 na 1 RD. Současně však pro přiměřené fungování trhu s pozemky je potřeba zabezpečit převahu nabídky pozemků nad očekávanou poptávkou, minimálně o 50-100%, podobně jako u většiny obcí v ČR. Ne všechny pozemky, které územní plán navrhne k zástavbě, budou takto využitelné ať už z důvodů majetkoprávních či jiných, tj. v době zpracování územního plánu neznámých faktorů. V zadání územního plánu byl požadován převis nabídky ploch ve výši min. 100%. V územním plánu jsou vymezeny zastavitelné plochy a plochy přestavby pro bydlení o celkové výměře 27,85 ha, na kterých lze realizovat cca 194 RD/bytů. To při výše uvedené potřebě nových bytů (cca 70 bytů na nových plochách) znamená převis nabídky ploch pro bydlení ve výši cca 177%. Z celkového počtu navržených bytů je cca 74 bytů možné umístit do zastavitelné plochy Z10. Při odečtení tohoto počtu bytů nevyplývajícího z potřeb obce, ale z developerského záměru, je počet navržených bytů 120 a převis nabídky ploch pro bydlení činí cca 71%, což je pro Pržno z hlediska bydlení atraktivní obec v rozvojové oblasti OB N1 Podbeskydí - přijatelná hodnota. O výstavbu bydlení je totiž v Pržnu poměrně velký zájem (viz kap. j)2.) díky dobré dopravní dostupnosti, dobrému napojení zastavěných a zastavitelných ploch na sítě technické infrastruktury a blízkému přírodně rekreačnímu zázemí Beskyd. Obec leží navíc v dostatečném odstupu od velkých hutních podniků Ostravska, ale zároveň má dobrou dopravní dostupnost k těmto zdrojům pracovních příležitostí. V samotné obci je také poměrně dobrá nabídka pracovních příležitostí, zejména díky Ústavu sociální péče. Obec je součástí Ostravské aglomerace, ve které se koncentruje většina sociálních i ekonomických aktivit v kraji, jak je uvedeno v Socioekonomickém atlasu Moravskoslezského kraje (Lubor Hruška a kol., 2012). V aglomeraci dochází ke slévání okrajových částí větších měst s 61

okolními obcemi a vytváření nepřetržité zástavby. Rovněž existuje pravidelná dojížďka obyvatel aglomerace do jeho jádra za prací, školou a dalšími službami. Mezi městem a jeho okolím tedy dochází k intenzivním vazbám. V rámci aglomerace patří Pržno mezi obce s největší procentuální změnou počtu obyvatel (nárůstem) v letech 2000 až 2010. Tento nárůst je způsoben především migračními procesy, které v posledních letech způsobují přesun obyvatel z velkých měst v kraji do menších obcí s lepšími sídelními podmínkami - čistějším životním prostředím, lepšími možnostmi rekreace - mezi které patří i Pržno.

l) ROZHODNUTÍ O NÁMITKÁCH ________________________________________________________________________________ Bude doplněno po veřejném projednání.

m) VYHODNOCENÍ PŘIPOMÍNEK ________________________________________________________________________________ Bude doplněno po veřejném projednání.

62

II.2.GRAFICKÁ ČÁST ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU ________________________________________________________________________________ Grafická část odůvodnění územního plánu je zhotovena v souladu s přílohou přílohou č.7 k vyhlášce č. 500/2006 Sb. a obsahuje: II.2.a) Koordinační výkres 1:5 000, který zahrnuje navržené řešení, neměněný současný stav a důležitá omezení v území, zejména limity využití území vyplývající z právních předpisů a správních rozhodnutí a z řešení územního plánu. Do koordinačního výkresu jsou zakresleny jen vybrané nejdůležitější části územního plánu - urbanistická koncepce a významné prvky dopravní a technické infrastruktury. Vzhledem k územní složitosti a velkému množství prvků vyskytujících se v území Pržna, by zakreslení celého hlavního výkresu včetně řešení dopravní a technické infrastruktury do koordinačního výkresu způsobilo jeho nečitelnost a znemožnilo by jeho hlavní funkci, t.j. srovnání navrženého řešení územního plánu s limity a omezeními v území. Vazba méně významných částí územního plánu - např. vodovodů a kanalizace na navrženou urbanistickou koncepci (zastavitelné plochy), je zřejmá z výkresů I.2.c, I.2.d, I.2.e. Z limitů a omezení jsou zakresleny pouze ty, které jsou zobrazitelné v měřítku výkresu 1: 5000 - v souladu s § 13, odst. 2, vyhlášky č. 500/2006 Sb. II.2.b) Výkres širších vztahů 1:50 000 dokumentuje vazby na území sousedních obcí. Podkladem je výkres B.1: Koordinační výkres Odůvodnění Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje. II.2.c) Výkres předpokládaných záborů půdního fondu 1:5 000 graficky znázorňuje druh a kvalitu pozemků, které budou realizací návrhů územního plánu odňaty z půdního fondu.

63