Sborník odborné konference s mezinárodní účastí s názvem
„Systémy institucionální péče o děti v ČR a v zahraničí“
Plzeň 14.2.2012
Federace dětských domovů ČR
Vás zvou na odbornou konferenci s mezinárodní účastí na téma:
„SYSTÉMY INSTITUCIONÁLNÍ PÉČE O DĚTI V ČR A V ZAHRANIČÍ“ Konference se bude konat pod záštitou náměstka hejtmana Plzeňského kraje pana Jiřího Stručka. Tématem konference bude porovnání systémů péče o děti zejména v České republice, na Slovensku, v Rakousku a ve Spolkové republice Německo. Přednášející: Mgr. Ivana Lacková – FDD ČR, Mgr. Jana Dvořáková – KÚ Plzeň, PaedDr. Jana Koubová – DD Staňkov, Mgr.Lenka Meteláková Pekařová – Člověk v tísni Plzeň Mgr. Klára Ille – právnička kanceláře Veřejného ochránce práv ČR PhDr. Albín Škoviera, PhD. – předseda FICE SR a pedagog UK Bratislava, Slovenská republika Brigitte Lűcas – ředitelka Kinder-und Jugendheim Tannenműhle, Spolková republika Německo Hermann Radler - prezident FICE a psychoterapeut, Rakousko Mgr.Tomáš Gongol,předseda o.s. BezMámy, odborný asistent na katedře práva Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné
Termín konání:
14. února 2012
Místo konání:
Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola elektrotechnická, Plzeň, Koterovská 85
Prezence:
8,00 hodin u přednáškového sálu
Zahájení:
9,00 hodin
Ukončení:
16,30 hodin
Přihlášku na konferenci zašlete nejpozději do 2. 2. 2012 na mail. adresu:
[email protected] nebo písemně na adresu Mgr. Ivana Lacková, Dětský domov, J. z Poděbrad 313, 686 01 Uherské Hradiště (t. č. 572 552 345, mobil 731 155 930). Konference je bez poplatku. Je možné si objednat oběd v ceně 61 Kč, úhradu zaplatíte v hotovosti na místě prezence. Podrobný program konference obdrží účastníci též u prezence. Na setkání s Vámi se těší výbor FDD ČR a odbor školství, mládeže a sportu KÚ Plzeňského kraje, kteří akci zajišťují programově i organizačně. Za organizační tým: Mgr. Ivana Lacková předsedkyně FDD ČR
JUDr. Jaroslava Havlíčková vedoucí odboru školství, mládeže a sportu
1. Mgr. Ivana Lacková, předsedkyně FDD ČR a ředitelka DD Uherské Hradiště „Činnost profesní organizace Federace dětských domovů ČR“ Seznámení s posláním a činností organizace.
2. PaedDr. Jana Koubová, ředitelka Dětského domova, Staňkov „Systém institucionální péče o děti v ČR“ Příspěvek je věnován systému institucionální péče v České republice a její legislativní úpravě. Podává informace o dětských domovech, které zřizuje Plzeňský kraj. Podrobněji se zabývá péčí, výchovou a vzděláváním dětí v Dětském domově ve Staňkově. Součástí příspěvku jsou 2 kazuistiky umístěných dětí. Představení Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc Robinson v Klenčí p.Č.
3. Mgr. Jana Dvořáková, manažerka projektu, Krajský úřad Plzeň „Projekt Krok do života 1“
Datum zahájení a ukončení realizace. Důvod potřebnosti vzniku projektu. Popis projektu, jeho cílů. Partneři projektu. Klíčové aktivity. Vzdělávací programy. Cílové skupiny. Příklady z praxe, nejčastější problémy klientů.
4. Mgr. Lenka Meteláková Pekařová, koordinátorka vzdělávacích programů, Člověk v tísni, o.p.s., Plzeň „Terénní etopedická péče – program KOST“
Program KOST je realizován jako jedno z výchovných opatření a podpůrných projektů, které směřují na klienta a celou jeho rodinu v okamžiku, kdy má klient velké výchovné problémy nebo se již dostal do střetu se zákonem, nebo mu hrozí umístění v ústavní výchově či výchovné zařízení právě opouští. Cílem je motivovat klienta, aby získal potřebné sociální dovednosti a kompetence potřebné pro řešení svého problému; pomoci klientovi pochopit souvislosti a dopady jeho jednání. Program umožňuje s klienty pracovat skupinově, poskytuje individuální vedení klienta, poradenství pro rodinu a pomáhá při kontaktování návazných služeb. Program funguje v těchto lokalitách: PLZEŇ, ROKYCANY, KLATOVY, HORŠOVSKÝ TÝN, PŘEŠTICE, BLOVICE, NEPOMUK, SUŠICE, DOMAŽLICE – a jejich okolí.
5. Mgr.Klára Ille, právnička kanceláře Veřejného ochránce práv „Aktuální poznatky ochránce v agendě SPOD a výkonu ústavní výchovy. Právo dítěte odloučeného od rodičů na kontakt s nimi a se svými sourozenci.“
Příspěvek je věnován činnosti veřejného ochránce práv na poli ochrany práv dětí za poslední rok, který byl věnován, kromě běžné agendy individuálních stížností, preventivním systematickým návštěvám zařízení, v nichž se vykonává ústavní výchova nebo ochranná výchova (tzn. od kojeneckých ústavů, přes zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc až po všechny typy školských zařízení – diagnostické ústavy, dětské domovy, dětské domovy se školou a výchovné ústavy). V kazuistice se výklad zaměřuje na právo dítěte odloučeného od rodičů na kontakt s nimi a se svými sourozenci. Ochránce upozorňuje na nevhodnost rozdělování sourozenců a povinnost státních orgánů a zařízení aktivně a systematicky napomáhat dětem s udržováním kontaktů se sourozenci a členy rodiny, včetně kontaktů mezi sourozenci, pokud jsou umístěni v jiném zařízení či pěstounské péči.
6. Hermann Radler - prezident FICE a psychoterapeut, Rakousko
„Aktuální situace v péči o děti a mládež v Rakousku“ Sociální prostředí, ve kterém dnes působíme, se ve srovnání s minulostí podstatně změnilo, stejně jako nároky na sociální pracovníky. Inovační potenciál spočívá především v prosazování nové metodiky práce s klienty: brát více v úvahu přirozené prostředí, ze kterého klient pochází a v němž tráví svůj běžný den častější aplikace tzv. case managementu, kdy se institucionální nabídka kombinuje s adresním přístupem a hledáním řešení “střižených na míru” u jednotlivých klientů, jejichž spolupodílení se na vytváření konceptu je zde nezbytné využití celé škály možností uplatnění autority, kterou disponují stávající instituce oficiální péče o mládež, což zahrnuje také zkvalitnění jejich práce z hlediska klientů integrace na úroveň obcí, lehčí dosažitelnost, zlepšení možností komunikovat telefonicky i online zaměřit se na zprofesionalizování používání nástrojů sociální diagnostiky, jimž se doposud přikládala jen malá pozornost, neboť zásahy odpovědných osob do životopisů jejich klientů se musí opírat o solidní odborné znalosti
7. Brigitte Lűcas – ředitelka Kinder-und Jugendheim Tannenműhle, SRN „Transformace dětských domovů ve Spolkové republice Německo“ Znovusjednocení - přelomové období v ústavní výchově. Zemský úřad péče o mládež a dobrovolná péče pomoci mládeže. Povolení k provozu / stavební a personální požadavky a změny. Ekonomické dopady; komise pro určení výše ošetřovného/všeobecné náklady na ošetřování (“Vymírání domovů“). SGB VIII – Sociální zákoník Osmá kniha Pomoc dětem a mládeži/důsledky (účinky). Koncepce, popis výkonu/dohoda o výkonu; dohoda o vývoji kvality s místním poskytovatelem veřejné pomoci mládeži. Partnerská spolupráce s nositeli veřejné a dobrovolné péče o mládež v různých oblastech (sítě pro ochranu dětí, plánování pomoci mládeži, řízení, trendy a potřeby, zřízení společných odborných pracovních skupin, společné další vzdělávání; přenesení úkolů v ambulantní a stacionární oblasti na poskytovatele dobrovolné pomoci mládeži). Ústavní vzdělávání jako (poslední) forma pomoci k výchově – myšlenka péče je vystřídána participačním principem. Ostatní formy bydlení jako alternativy klasické ústavní výchovy. Výhled – existuje vůbec budoucnost ústavní výchovy?
Transformace dětských domovů v SRN (ale jde v podstatě o situaci v Sasku, čili bývalé DDR)
Referát od Brigitte Lucas, ředitelky dětského domova Domov dětí a mládeže "Tannenmühle", zřízený organizací AWO
Prameny: archiv
Zákon o péči o děti a mládež - Zákoník sociálních věcí VIII, internet, osobní
Obsah 1. Znovusjednocení Německa- přelomové období také v ústavní výchově 2. Landesjugendverband ("Svaz mládeže" - sdružení pro mládež na úrovni spolkového státu) a nezávislí poskytovatelé péče o mládež (nestátní sdružení, zabývající se péčí o mládež) 3. Povolení k provozu ( stavební a personální požadavky a změny ) 4. Ekonomické dopady; Komise pro náklady na péči / stanovená výše nákladů na péči ("vymírání domovů") 5. Sociální zákoník VIII - hlava osmá 6. Ujednání o příspěvcích s regionálním poskytovatelem státní péče o mládež (instituce veřejné správy, spadající pod určitý územní celek) / důsledky
7. Partnerská spolupráce mezi poskytovateli státní a nezávislé péče v různých oblastech 8. Ústavní výchova jako jedna z forem pomoci k výchově - pouhé poskytování zaopatření je nahrazováno principem spolupodílení se (klientů) 9. Ostatní formy bydlení s dohledem jako alternativy ke klasické ústavní výchově 10. Perspektivy - má ústavní výchova nějakou (nebo už nemá žádnou) budoucnost?
1. Znovusjednocení Německa- přelomové období také v ústavní výchově Po znovusjednocení prodělává bývalá DDR zdařilý proces transformace k právní demokracii a tržnímu hospodářství ve státě, kde má místo i sociální politika Demokratizační proces zvládla většina domovů dobře Tržní hospodářství staví některé z domovů před existenční otázku:
Kompetence? Financování?
První dopady: personální důsledky Bezpečnostní prověrka všech zaměstnanců Přehodnocení pedagogických konceptů (Co bylo pro naše děti dobré, co se má změnit?) Zachovat hodnoty a tradice Vzít pod lupu svůj vlastní postoj Průzkum: co trh nabízí a co trh požaduje? Máme šanci jít svou vlastní cestou? Orientovat se na "západní trh"?
2. Úřad pro mládež a nezávislí poskytovatelé péče o mládež V únoru 1991 byl založen Saský úřad pro mládež jako instituce podřízená saskému Ministerstvu sociálních věcí, nástupci dřívějšího Úřadu pro rodinu a sociálních věci Po zrušení úřadu následovala integrace do saského Ministerstva pro sociální věci a ochranu spotřebitele Partner Úřadů pro mládež a nezávislých poskytovatelů v Sasku
Úkoly: - Odborné poradenské služby - Zvyšování kvalifikace - Centrum pro adopce - Povolení provozu (pro zařízení zabývající se péčí o mládež)
- Komise pro péči o mládež (Landesjugendhilfeausschuss - LJHA) - Nové cesty péče o mládež (modelový projekt) - Publikační činnost - Vytvářet legislativní podmínky, struktury a opatření na poli péče o děti a mládež, prohlubovat je a přizpůsobovat požadavkům doby
Nezávislým poskytovatelem je takový poskytovatel péče o děti a mládež, který nepatří pod veřejnou (státní) správu (obec, kraj atd.) Obecně prospěšné spolky a svazy, veřejně prospěšné sdružení
3. Povolení provozu( stavební a personální požadavky a změny) Se vznikem Úřadu pro mládež byla zavedena povinnost získat pro uvedení do provozu povolení Směrnice Úřadu pro mládež pro provoz dětského domova vyžadovaly rozsáhlé přestavby: - uzavřené bytové jednotky s kuchyní, - obývák, jedno- a dvoulůžkové pokoje, dvě koupelny pro každou skupinu - počet dětí ve skupině stanoven na 10 - stanovení poměru, na kolik dětí připadá jeden pedagog - problém: kapacita skupin, technický personál
4. Ekonomické dopady; Komise pro náklady na péči ( stanovená výše nákladů na péči ) - Roční rozpočet na školství - Od ledna 1991 pevně stanovená výše nákladů na péči, platící pro všechny - Aktualizace
- Problém profinancování - Zrno se odděluje od plev - Jaký obsah se nabízí za ty samé peníze?
5. Sociální zákoník VIII - hlava osmá: péče o děti a mládež „Každý mladý člověk má právo na podporu svého vývoje a na výchovu k takové osobnosti, která bude schopna za sebe přebrat zodpovědnost a žít ve společnosti druhých" (§1) - Právní nárok na poskytnutí pomoci k vychovávání - Právo mít vlastní požadavky a možnost volby pro ty, kteří mají nárok na péči - Metoda individuálního plánu pomoci
Způsoby práce Formy pomoci podporující rodinu
Formy pomoci doplňující rodinu
Formy pomoci nahrazující
Nabídky
Hlavní cílová skupina
Výchovné poradenství
Rodiny s dětmi všech věkových skupin Rodiny s mladšími dětmi
Sociálně pedagogická pomoc rodinám Sociální práce ve skupinách
Starší děti a mladiství
Konkrétní výchovný poradce (zabývající se individuálními případy, jež s ním spolupracují dobrovolně) Společné formy bydlení pro otce / matky s dětmi
Starší děti a mladiství
Denní skupiny
Děti do 14 let
Sociálně pedagogická denní péče
Děti v předškolním věku a ve věku 6 - 10 let (německá definice "věk základní školy" = 6-10 let) Především mladší děti
Péče "na plný úvazek" (umístění dítěte do pěstounské rodiny nebo ústavu)
Osaměle žijící rodiče s dětmi do 6 let
rodinu
Ústavní výchova / ostatní formy bydlení
Děti / mladiství / mladí plnoletí
Intenzivní sociálně pedagogická péče zaměřená na jednotlivce (na které nezabírají jiné formy pomoci)
Mladiství a dospívající
6. Ujednání o příspěvcích s lokálním poskytovatelem státní péče o mládež (instituce veřejné správy, spadající pod určitý územní celek) Výzva k ujednání o příspěvcích od institucí veřejné správy, poskytující péči o mládež nebo od nezávislých poskytovatelů Sjednání příspěvků podle § 78 b Zákona o právech dětí a mládeže -
na základě rámcové smlouvy podle § 78 f Zákona o právech dětí a mládeže ve Svobodném státě Sasko
-
Základem pro jednání jsou:
1) Koncepce skupiny 2) Popis činnosti a (záruk) kvality Dohoda o způsobu provádění práce a prohlubování kvality
Každá oblast činností podle Sociálního zákoníku VIII je projednávána jednotlivě. V souladu s naší nabídkou máme 7 různých cenových tarifů ( poplatků ) za: a) 3 obvyklé rodinné skupiny - za stejnou výši tarifu( příspěvku ) b) 1 skupina pro osamostatňující se (dospívající) c) 1 skupina bydlící samostatně (mimo centrální lokalitu) d) 1 skupina mladistvých, bydlících společně pod dohledem (zvýšená míra sociálně pedagogické péče) e) 3 intenzivně terapeutické skupiny (rodinná hnízda)
f): pokaždé jiný tarif
O výši minimálních příspěvků se v současné době vyjednává Mimimální příspěvek se skládá z: -
příspěvku na práci (personální a věcné náklady)
-
investiční výdaje
V případě absence delší než 4 dny se platí jen příspěvek za nepřítomného. Při absenci do 3 dnů obdrží děti příspěvek na péči.
7. Partnerská spolupráce mezi poskytovateli státní a nezávislé péče v různých oblastech
Předpoklady úspěšné péče o mládež: -
Partnerská spolupráce mezi nezávislými a státními poskytovateli
-
Vzájemně propojené sítě pro ochranu dítěte
-
Plánování péče o mládež, řízení
-
Definování a realizace trendů a potřeb
-
Společné propojení odborníků, doškolování
-
Přeložení úkolů z ambulantní a stacionární oblasti na nezávislé poskytovatele péče o mládež
8. Ústavní výchova jako jedna z forem pomoci k výchově Ústavní výchova, ostatní formy bydlení s péčí (Sociální zákoník VIII §34)
= Výchova ve stacionárním zařízení, má propojením situací ze všedního života s pedagogickými a terapeutickými nabídkami děti a mladistvé podporovat v jejich individuálním vývoji. Volby: 1) Návrat do rodiny 2) Příprava na výchovu v jiné rodině 3) Způsob života, koncipovaný na delší dobu
- Ústavní výchova byla jediným prostředkem výchovy - Pěstouni, ale žádná ambulantní opatření - Poskytnutí zaopatření - (Směr sociální) práce, orientující se na (klientovy) nedostatky - Orientace na společenství - Spolupráce s rodiči se omezila pouze na informace - Práce v koedukovaných skupinách dětí stejného věku
- Ústavní výchova jako jedna nabídka z mnoha často "poslední stanice" po předešlých pokusech o ambulantní pomoc - (Směr sociální) práce, orientující se na (klientovy) schopnosti - Spolupodílení se, prostor pro vlastní osobnost - Multiprofesionální týmy - Působení vlastního příkladu - ztělesňovat spolehlivost
- Zažívání (normálních) struktur (jistota, jasná pravidla, hranice)
- Bezpečí, vazba a vztah -
teorie (o potřebě budování) mezilidských vazeb
- Systém společensky přijatelných hodnot a norem - Podpůrná opatření - Integrace rodičů – systémový přístup - Aktivní spoluúčast rodičů s myšlenkou na návrat (dětí)
9. Ostatní formy bydlení s dohledem jako alternativy ke klasické ústavní výchově
- Ústavní výchova je flexibilní! - diferencovaná nabídka možností výchovy:
Léčebně pedagogická a terapeutická zařízení skupiny, žijící samostatně v budově jednoho domova Skupiny, žijící v jednom bytě mimo budovu domova "Mini" dětské domovy a rodinná uskupení Skupiny mladých, žijících spolu Skupiny na pět dní (od pondělka do pátku)
- kvalifikované podpůrné školy a vzdělávací zařízení, školící pro vykonávání jednotlivých povolání, ve spojení s ústavem
10. Perspektivy - má ústavní výchova nějakou (nebo už nemá žádnou) budoucnost?
Domovy jsou dnes diferencovaná výchovná zařízení s vysoce profesionálním standardem Ústavní výchova představuje "dočasnou pomoc" Je to pomoc, která podporuje a doplňuje rodinu Odebrání dítěte / mladistvého z rodiny je často jediná možnost Děti / mladiství mají zvýšenou potřebu podpory
Na zvýšené potřebě podpory ztroskotávají pěstouni i ambulantní opatření Díky systémovému přístupu se mohou rodiče dobře integrovat do ústavní výchovy Pro mladistvé často jediná možnost Ústavní výchova poskytuje rovnocennou nabídku mezi ostatními možnostmi výchovy
8. PhDr. Albín Škoviera, Ph.D. , předseda FICE SR, pedagog na Pedagogické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, publikační činnost „ Náhradní péče na Slovensku“
Náhradná starostlivosť je široká téma. V diskusiách súvisiacich s optimalizáciou riešenia problému sa u jednotlivcov i skupín dostávajú do popredia: viera, politika, mediálna moc, odbornosť. Pri viere ide o vnútorné presvedčenie bez vnímania všetkých základných súvislostí napr. o zmysluplnosti rodiny, inštitúcie, inklúzie. Skupinovými reprezentantmi sú niektoré občianske združenia. Pri politike ide jednak o zviditeľnenie sa, jednak o proklamácie, vízie a heslá (všetky deti do 6 rokov pôjdu do rodín). Pri mediálnym obrazom ide o to, čo sa dobre "predáva"(detský domov rodinného typu, starostlivé tety v Klokánku, "dobré" rodiny "zlé" inštitúcie). V odbornosti ide o schopnosť konfrontovať poznatky z výskumov s praxou, vnímať veci v širších súvislostiach. A prijať to, že sa často prezentujú plne odlišné koncepcie starostlivosti o dieťa vyňaté z rodiny. Od úplnej deinštitucionalizácie starostlivosti o dieťa až po jeho úplnú inštitucionalizáciu.
Prechod od totality k demokracii je paradoxný. Práve mnohí hlásatelia demokracie v sebe nesú hlboko zakorenenú totalitu, ktorá je naviac obohatená o širokú škálu manipulatívnych postupov, pre ktoré, na rozdiel od rigidnej totality, demokracia ponúka priestor. Boj o moc, peniaze a politický status niektorých natoľko ovládne, že sú ochotní počúvať, podobne ako ich predchodcovia, iba súhlasné názory. Tie nesúhlasné nazývajú en bloc „prekonaným komunistickým modelom“. Ako argumenty používajú rad fráz. Spomeniem tie najznámejšie:
„Je to v najvyššom záujme dieťaťa!“, „Takto to funguje vo vyspelých západných štátoch!“, „Je to požiadavka v rámci Európskej únie!“.
Od roku 1990 sa uskutočnil na Slovensku rad legislatívnych zmien, ktoré mali a majú dopad na ústavnú starostlivosť. V prvom rade uvedieme tie zmeny, ktoré nie sú špecificky zamerané na ústavnú starostlivosť, ale dotýkajú sa jej. Ide najmä o:
opakovanú reorganizáciu štátnej správy a presun kompetencií na samosprávu (tu napr. slovenské detské domovy čaká za 21 rokov už siedmy zriaďovateľ), čo sa nutne premieta do takých oblastí, akými sú narušenie metodickej pomoci, kontroly, prirodzene fungujúcich štruktúr i odbornosti riadenia, prijatie Dohovoru o právach dieťaťa a ich ponímanie; aplikácia a dodržiavanie sa stali oblasťou viacerých nových nedorozumení medzi mimovládnymi organizáciami, inštitúciami, deťmi, ich rodičmi a verejnosťou. Druhou veľkou oblasťou sú legislatívne zmeny, ktoré sa vzťahujú k ústavnej starostlivosti priamo. Tu ide najmä o:
vytvorenie novej formy ústavnej starostlivosti o deti v profesionálnej rodine (za 17 rokov existuje už jej tretia zásadne odlišná verzia), presun detských domovov do zo školského rezortu a zdravotníctva do sociálneho rezortu, „zrušenie“ detských domovov do 3 rokov, umiestňovanie detí súdom do konkrétneho zariadenia (bez predchádzajúcej diagnostiky),
transformácia detských domovov na samostatné skupiny, ukončenie realizácie ústavnej starostlivosti vo všetkých typoch špeciálnych škôl (ide najmä o špeciálne materské a špeciálne základne školy internátne a odborné učilištia), priame umiestňovanie detí súdmi do konkrétnych zariadení bez toho, aby prechádzali diagnostickým ústavom (centrom), vznik krízových stredísk, v ktorých je možné realizovať niektoré činnosti špeciálnych výchovných zariadení, vznik diagnostických skupín a špecializovaných skupín v detských domovoch zavedenie inštitútu súdom uloženého výchovného opatrenia (na 6 mesiacov).
Aktuálne je vo vládnom programe zámer presunúť pod sociálny rezort aj:
prevýchovné zariadenia (reedukačné centrá) a ich rozdelenie na „domov“ a „školu“, diagnostické ústavy (diagnostické centrá), a ich následná transformácia alebo likvidácia.
Sme presvedčení, že súčasná podoba náhradnej starostlivosti na Slovensku je výrazne ovplyvňovaná štyrmi zdrojmi: „vierou“, politikou, médiami a odborníkmi.
„Viera“ Je reprezentovaná predovšetkým občianskymi združeniami a ďalšími typmi organizácií v tzv. treťom sektore. Na to, aby boli úspešné, musia mať: - svoju agendu a prezentovať ju ako odbornú, - napojiť sa na celoštátnu politickú špičku, - zapojiť do svojej práce médiá, - mať prepojenie na zahraničné zdroje a organizácie a ich podporu. Agendou môže byť transformácia detských domovo na „rodinný“ typ, rušenie detských domovov a ich premena na vytváranie profesionálnych pestúnskych rodín resp. profesionálne rodiny, na integráciu detí s poruchami správania a trestnou činnosťou do „bežných“ detských domovov, na materiálne podporovanie „sociálne znevýhodnených“ detí z detských domovov (od ich materiálneho zabezpečenia po dovolenky pri mori). „Viera“ tu funguje na niekoľkých úrovniach: - to, čo sa robilo doteraz, bolo v svojej podstate zlé, treba to úplne zrušiť, netreba sa tým zaoberať, resp. pred tým než sme do tejto oblasti vstúpili, nič sa tu neurobilo, - práve náš koncept („spasiteľský“) pomoci je univerzálny a jediný správny, - nie je potrebné výskumné overovanie, úplne stačí viera v tvrdenia „expertov“ (prípadne zahraničné modely), ktoré sa vytrhávajú zo širšieho kontextu (odvolávame sa, pokiaľ ide o ranú starostlivosť o dieťa a potrebu jednej stabilnej osoby, napr. na Matějčka, ale zamlčíme, že ten istý autor nepreferoval umiestnenie 11 ročných a starších detí do pestúnskej rodiny, že tam videl viacero rizík. Na jednostrannú kritika toho, čo tu bolo, veľmi dobre „počujú“ politici i médiá. Čierno-biele videnie vecí je súčasťou ich práce. Kritika odráža aj generačnú túžbu po zmene a potrebu vymedzenia sa novej generácie voči generácii predchádzajúcej.
Politika Politická strana sa aspoň v časti svojej agendy musí odlišovať od iných strán. Aby ju volič vnímal. Záujmom politickej strany je následne presadiť čo najviac zo svojej agendy do bežného života. Je to výraz politickej moci (vplyvu) a politickej šikovnosti. V ďalšej etape sa to stáva predmetom „skladania účtov“ pred voličom. Aj tu je kritika predchádzajúceho systému fungovania výhodná. Zmysluplnosť práce politika spočíva v tom, aby si emocionálne naklonil voliča (v sociálnej oblasti je ešte stále spoľahlivou témou rodina a dieťa) a aby hlásal, že terajší stav je nevyhovujúci, že ho treba zmeniť k lepšiemu, a on vie, ako na to. Ak má možnosť, aby presadil riešenie. Samozrejme, sú tu dva problémy: - poslanec sa volí na štyri roky a na zmenu má relatívne krátky čas, - odborníkom, kým niečo seriózne zistia, to trvá dosť dlho. Je tu riešenie, ktoré sa nielen na Slovensku, ale napr. aj v Európskej únii, osvedčilo - expertná komisia. Expertná komisia nerieši podstatu problému, ale napĺňanie istého zadania, ktoré si politici osvojili. Je zostavená tak, aby sa nesúhlasné hlasy minimalizovali. Sú v nej najmä zástupcovia tretieho sektoru a úradníci. Striedanie politických garnitúr i zmeny v preferencii mienkotvorných treťosektorových organizácií sa na Slovensku prejavili v absencii jasnej koncepcie, čo sa paradoxne premietalo do radu zmien v legislatíve. - Najprv v roku 1997 vznikol legislatívne uniformný detský domov pre deti od 0 do 25 rokov, potom sa prišlo na to, že pre deti s ťažkým zdravotným a mentálne postihnutím je potrebné špeciálne vyčleniť niektoré detské domovy, následne sa prišlo na to, že je jednak potrebné vytvoriť samostatné skupiny pre deti s poruchami správania (aby sa „ochránili“ pred „zlými“ prevýchovnými zariadeniami), jednak vytvoriť skupiny mladých dospelých. V roku 2005 sme sa vrátili vlastne tam, kde sme boli v roku 1996. - Najprv sa dali miliardy korún do transformácie detských domovov a temer sa zrušila profesionálna rodina, potom sa z profesionálnej rodiny urobili preferovaná forma náhradnej starostlivosti. - Vytvorili sa samostatné špecializované skupiny pre deti s poruchami správania v detský domovoch. Skrytým zámerom bol „útlm“ prevýchovných zariadení ako nepotrebných. Sociálni kurátori i detské domovy boli pod politickým tlakom, aby neumiestňovali deti s poruchami správania do prevýchovných zariadení. Keďže sa ukázalo, že ani systém práce v detských domovoch, ani ľudia nie sú „nastavení“ tak, aby prevýchovu zvládali, opätovne sa zvýšil záujem o prechod prevýchovných zariadení pod pôsobnosť rezortu sociálnych vecí.
Médiá Výrazne participujú na tvorbe verejnej mienky. Ich úlohou je, viac než informovať, zaujať témou. Osloviť čitateľa. Kritika minulosti a „podieľanie sa“ na zmene, sú spoľahlivé východiská. Pre širšie spektrum čitateľov ide o povrchné spracovanie tém, výhodný je škandalózny kontext. Práca vychovávateľov v detských domovoch a prevýchovných zariadeniach má na Slovensku temer výlučne negatívny mediány obsah. Práve „okrajové záležitosti“ sa vypichujú, ako by tak fungoval celý systém. V porovnaní s treťosektorovými organizáciami jednoducho „ťahajú za kratší koniec povrazu“. Časť médií sa podieľa na „prekrúcaní informácií“. Ak sa napr. dlhodobo sa pri vízii jednorezortného
zastrešenia náhradnej rodinnej starostlivosti argumentovalo tým, že to tak (lepšie) funguje v iných krajinách, nebola to argumentácia korektná. Oddelenie „sirotincov“ a „polepšovní“ bolo súčasťou historického vývoja (nielen) v Rakúsko -Uhorsku. V bývalom Československu nebola problémom systému náhradnej starostlivosti, ale ideologická rigidita a nefunkčnosť socializmu. Sú vyspelé západné štáty, kde sa realizuje inštitucionálna starostlivosť v dvoch i viacerých rezortoch. Iste sú aj seriózne médiá, ale skupina ich divákov, čitateľov a poslucháčov je v porovnaní s bulvárom minimálna. Pre treťosektorové organizácie, politikov a bulvárne médiá je spoločné to, že im nejde primárne ani sekundárne o hľadanie pravdy.
Odborníci Zdá sa, že (sme my) odborníci zlyhali. Argumentovali sme, naše argumenty síce nikto nevyvracal, ale ani veľmi nepočúval. A my sme sa s tým zmierili. Súčasná spoločnosť sa „ponáhľa“, chce zmenu. Chybám sa nepredchádza, hoci varovania existujú, „opravy“ sa stali súčasťou stratégie. Celý systém náhradnej starostlivosti je založený na nesystémových krokoch. A ešte sa stáva príkladom pre našich susedov. „Pozrite sa, na Slovensku to funguje!“ Naozaj!?
9.Hermann Radler - prezident FICE a psychoterapeut, Rakousko
„Podstata práce s klienty v terapeutických skupinách (TS)“ Před 12 lety použili Hermann a Sonja Radlerovi poprvé ve stacionární péči odlišný model práce, který od té doby přesvědčil především tím, že vede k dobrým výsledkům i v případě těžce zvládnutelných dětí a mladistvých. V současnosti fungují na východě Rakouska 3 takové skupiny, kde žije v bytových společenstvech celkem 25 chlapců s komplikovanou biografií, původně umístěných v domovech anebo psychiatrických zařízeních. V TS panuje přesvědčení, že problémové chování je nemoc systému, ne jednotlivce. V TS je hlavním “léčebným prostředkem” společenství jeho obyvatel včetně zaměstnanců. Snaha je nejen o korekci chování jednotlivce vyčleněného z kontextu skupiny, nýbrž o “léčbu” celé skupiny a vytváření okamžitých zpětných vazeb. Základní myšlenkou TS je, že psychopatologie jednotlivce se bezprostředně odráží v jeho osobních vztazích, přičemž je úkolem celé jeho skupiny rozeznat dysfunkční vzorce, podnítit ne na trestu založenou změnu a na pomoci mu tak zažít smysluplnější strategie chování. Koncept výchovy, vytvořen pro každého klienta zvlášť, je založen na unikátní kombinaci všech biografických, sociálních a psychologických aspektů jeho osobnosti.
10. Mgr. Tomáš Gongol, Ph.D., předseda o. s. BezMámy, odborný asistent na katedře práva Obchodně podnikatelské fakulty v Karviné „Humanitární pomoc sirotkům ve východní Africe"
V důsledku velké úmrtnosti na následky viru HIV ve východní Africe zůstává mnoho dětí bez zajištění základních potřeb. Stát, resp. Chudá společnost se není schopna o tyto sirotky postarat a tak jsou ponechávány vlastnímu osudu. Příspěvek se zabývá činností českého Občanského sdružení Bez mámy, které se snaží zmírnit tyto dopady v oblasti jižní Tanzánie zejména výstavbou sirotčinců, materiální a lidskou podporou sirotkům.
