10A 42/2012 - 182
ČESKÁ REPUBLIKA
ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY
Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Věry Balejové a soudkyň JUDr. Marie Krybusové a Mgr. Heleny Nutilové v právní věci navrhovatelů a) Obce Černá v Pošumaví, se sídlem v Černé v Pošumaví 46, b) Ing. P.B., bytem P. X, M. X, c) E. H., bytem F. X, W., N., d) F. A., bytem F. X, e) P. K., bytem P. X, f) V. P., bytem Č. B., J. X, g) Ing. V. V., bytem Č. K., T. M. X, h) LIPNO INVEST M s.r.o., se sídlem v Lipně nad Vltavou, Přístav 71, ch) GOLF RESORT LIPNO s.r.o., se sídlem v Lipně nad Vltavou, Přístav 71, i) Ing. M. D., bytem P. X, U Š. X, j) T. L., bytem Ú., H. X, k) P. P., bytem V., V. X, l) Ing. M. S., bytem P. n. J., S. X, všichni zast. Mgr. Pavlem Černým, advokátem v Brně, Dvořákova 13, proti odpůrci Jihočeskému kraji v Českých Budějovicích, U Zimního stadionu 1952/2, o návrhu o zrušení zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ze dne 13.9.2011, č. 293/2011/ZK-26 v části vymezení koridoru D16 pro záměr „Šumavské elektrické dráhy v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví“, za účasti V. Ch. a D. Ch., oba bytem Z. v Č., M. X, Apartmán Vanessa s.r.o., se sídlem v Bližné 25, Černá v Pošumaví, Ing. Z. Č., bytem J. X, Č. v P., t a k t o : Návrh na zrušení opatření obecné povahy, kterým se vydávají zásady územního rozvoje Jihočeského kraje, schválené usnesením zastupitelstva Jihočeského kraje č. 293/2011/ZK-26 ze dne 13.9.2011 v části vymezující koridor D16 pro záměr „Šumavské elektrické dráhy v úseku Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví“, se z a m í t á. Odpůrci se právo na náhradu nákladů říze ní n e p ř i z n á v á. Osoby na řízení zúčastněné ne mají právo na náhradu nákladů řízení.
Pokračování
- 2 -
10A 42/2012
O d ů v o d n ě n í: Návrhem doručeným dne 3.5.2012 Krajskému soudu v Českých Budějovicích se navrhovatelé domáhají zrušení části Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje ve vymezení koridoru D16 – Šumavské elektrické dráhy – záměr lehké železnice systému TRAM-TRAIN kontinuálně vymezený v úseku Lipno nad Vltavou – Černá v Pošumaví jako koridor pro novou železnici o šíři koridoru 200m. V návrhu se uvádí, že navrhovatelé jsou vydáním opatřením obecné povahy dotčeni na svých právech. Opatření bylo vydáno vadným procesním postupem a je nezákonné. Obec Černá v Pošumaví aktivní legitimaci dovozuje z toho, že daným záměrem je dotčena a zkrácena na svém právu na samosprávu a svém právu vlastnickém, omezuje obec v možnostech jejího budoucího rozvoje. Ostatní navrhovatelé jsou vlastníky či spoluvlastníky nemovitostí, kteří jsou vymezením koridoru dotčeni na svých právech. Zásady územního rozvoje nebyly vydány zákonem stanoveným způsobem, nebyl pořízen a schválen záměr zadání Zásad, koridor D16 nebyl posouzen z hlediska jeho kumulativních a synergických vlivů s jinými záměry, nebyly posouzeny reálné územní a další dopravní alternativy koridoru, námitka Obce Černá v Pošumaví byla nedostatečně a nepřezkoumatelně vypořádána, nezákonný je postup ministerstva životního prostředí jako dotčeného orgánu při pořizování návrhu zásad. Zásady jsou nezákonné dále z toho důvodu, že návrh typu železničních vozidel neodpovídá současné legislativě, nerespektuje politiku územního rozvoje České republiky, je v rozporu s cíli a úkoly územního plánování a s požadavkem proporcionality opatření obecné povahy. O skutkovém stavu se uvádí, že v roce 2001 byl schválen Akční plán obnovy a rozvoje Jihočeského kraje na rok 2003. Následně nikdy nebylo rozhodnuto o pořízení územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje. Dne 14.9.2004 zastupitelstvo schválilo návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeský kraj. Po účinnosti nového stavebního zákona byl vydán upřesňující pokyn k tomuto zadání, který byl zastupitelstvem vzat pouze na vědomí, k čemuž došlo 17.4.2007. V květnu 2008 byl zpracován návrh Zásad a vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj. V návrhu Zásad byl m.j. vymezen daný koridor pro záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu. Dne 6.8.2008 byl návrh Zásad projednán s dotčenými orgány, sousedními kraji a ministerstvem pro místní rozvoj. Dne 3.10.2008 vydaly Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a ministerstvo životního prostředí svá stanoviska, dne 12.11.2008 proběhlo dohodovací řízení mezi pořizovatelem a Správou národního parku a na základě dohody o narovnání rozporů odpůrce zajistil zpracování upraveného návrhu Zásad. Vedení koridoru bylo upraveno u Dolní Vltavice a trasa mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví. V roce 2010 bylo pořízeno nové vyhotovení SEA a nové naturové vyhodnocení. Obec Černá v Pošumaví dne 7.12.2010 podala námitku proti návrhu ZÚR a jako přijatelnou alternativní variantu navrhla trasu podél silnice II/163. Tuto variantu podpořila Správa národního parku. K návrhu se vyjádřilo ministerstvo životního prostředí a k vydání Zásad došlo usnesením zastupitelstva ze dne 13.9.2011. Daný koridor byl zařazen mezi záměry veřejné dopravní infrastruktury nadmístního významu jako veřejně prospěšná stavba. Námitce Obce Černá v Pošumaví nebylo vyhověno. K aktivní legitimaci navrhovatelů Obec Černá v Pošumaví odkazuje na zákonnou úpravu a dále poukazuje na to, že záměr prochází klidovou částí obce a vedle zásahu do
Pokračování
- 3 -
10A 42/2012
vlastnických práv subjektů, kterým nemovitosti v dotčeném území patří, ohrozí daný záměr využití území pro individuální rekreaci. Odkazuje se na územní plán obce, vlastnické právo obce ke konkretizovaným nemovitostem a dovozuje se, že záměrem je obec dotčená ve svém právu na samosprávu. Ing. P. B. je vlastníkem nemovitostí v prostoru zamýšleného koridoru, E. H. a F. A. jsou podílovými spoluvlastníky pozemků v klidové zóně Jestřábí, kde nacházejí se stavby pro rodinnou rekreaci, P. K. má pro využití svých pozemků zpracován projekt na výstavbu rodinných domů a občanské vybavenosti, V. P. je vlastníkem nemovitostí v prostoru koridoru, zemědělské pozemky Ing. V. V. v k.ú. Frymburk jsou koridorem elektrické dráhy dotčeny. Společnost LIPNO INVEST M pořídila pozemky v blízkosti vodní nádrže Lipno s výhledem jejich budoucího využití jako pozemky stavební, což je záměrem vyloučeno, stejný osud postihl společnost GOLF RESORT LIPNO, zamýšlené využití pozemků Ing. M. D. je návrhem železniční trati vyloučeno, ze stejných skutečností dovozuje svou aktivní legitimaci T. L., P. P. a Ing. M. S. Protože záměr byl označen jako veřejně prospěšná stavba, hrozí všem navrhovatelům zbavení vlastnického práva k jejich nemovitostem, případně k částem těchto nemovitostí a navrhovatelé se obávají poklesu tržní ceny nemovitostí. V důsledku toho jsou daným záměrem zkráceni na svých právech. V důvodech návrhu je poukazováno na nezákonnou aplikaci § 187 odst. 6 stav. zák. Postup odpůrce při rozhodování o pořízení územně plánovací dokumentace neodpovídá zákonu. Zadání územního plánu velkého územního celku svým členěním a náležitostmi nesplňuje požadavky § 187 odst. 6 stav. zák. Schválené zadání územního plánu nebylo proto možno považovat za schválené zadání Zásad územního rozvoje. Nebyly posouzeny kumulativní a synergické vlivy koridoru a další záměry obsažené v Zásadách. Vyhodnocení bylo zpracováno nedostatečně, protože reálné hodnocení kumulativních a synergických vlivů v důsledku realizace záměrů v Zásadách chybí. To se vztahuje k navrženým plochám pro sport a rekreaci a skupinovému vodovodu Lipensko. Zcela chybí vyhodnocení spolupůsobení příkladmo uvedených záměrů. Předpoklad nových pracovních příležitostí v souvislosti s výstavbou postrádá vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů. To se vztahuje k riziku únosné kapacity prostředí, naturové hodnocení ze srpna 2010 neobsahuje vyhodnocení kumulativních a synergických vlivů. Je tu rozdíl v hodnocení možného vlivu některých záměrů podle současného znění návrhu a znění z roku 2008. Dochází ke střetům s Chráněnou krajinnou oblastí Šumava. Zásady jsou vadné i proto, že chybí posouzení alternativ záměru Šumavské elektrické dráhy. Nedošlo ke srovnání jiné alternativy zajištění dopravní obslužnosti regionu, např. provozem autobusových linek. Není žádná územní alternativa koridoru úpravy, koridoru představují dílčí subvarianty jediné varianty. Námitka Obce Černá v Pošumaví byla vypořádána nedostatečně a nepřezkoumatelně. Vypořádání námitky neodpovídá požadavkům právních předpisů ani judikatury, při posuzování námitky nebyla vzata hlediska daná právními předpisy. Postup a stanoviska ministerstva životního prostředí jako dotčeného orgánu jsou označena za nezákonná. Nevychází ze spolehlivě zjištěného stavu věci a jednoznačným způsobem není vyjádřeno, zda je záměr z hlediska právního předpisu, který hájí, přípustné. Ministerstvo životního prostředí na své požadavky vznesené v roce 2008 v dalších fázích pořizování zásad rezignovalo.
Pokračování
- 4 -
10A 42/2012
Záměr dráhy je v rozporu se zákonem o drahách. Neodpovídá žádné z kategorií železničních či jiných drah a tím méně může být označena jako veřejně prospěšná stavba. Soulad návrhu Zásad byl nesprávně posouzen ve vztahu k politice územního rozvoje ČR. Navrhovaná dráha rekreační potenciál krajiny spíše ničí než jej využívá a rozvíjí a nakládá s rekreačním potenciálem krajiny neúměrně a nerovnoměrně. Jde spíše o výletní sezónní atrakci, která zbytečně naruší klidný ráz lokalit. Koridor byl vymezen v rozporu s cíli a úkoly územního plánování a zásadami činnosti správních orgánů. Projektem není dosahováno obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů. Vymezení koridoru není v souladu s principem proporcionality. Vymezení koridoru je nepotřebné, nesmyslné a neúměrné sledovanému cíli, protože poškozuje rozvoj Obce Černá v Pošumaví tím, že poškozuje krajinný ráz, narušuje oblast klidu a odpočinku, zasahuje do vlastnického práva navrhovatelů a dalších vlastníků dotčených nemovitostí, má negativní dopady na životní prostředí, je neaktuální a sociálně i ekonomicky neúnosný, jestliže podklady byly opatřeny v roce 2008 v jiném ekonomickém klimatu, představoval by zbytečně vynaloženou investici veřejných prostředků, tyto aspekty nejsou zohledněny ani v ekonomickém hodnocení z roku 2008, upozorňuje se, že podkladové dokumenty pracují se záměrem, kdy se počítá s aktivní úlohou Lipenska a Jihočeského kraje v rámci analýzy přípravy podkladů pro kandidaturu hlavního města Prahy na pořádání olympijských her v České republice. Neproporcionalita vymezení koridoru je spatřována v zásadním omezení v přírodně cenném území Obce Černá v Pošumaví. Odpůrce navrhl zamítnutí návrhu. Nesdílí názor, že navrhovatelé by byli vymezením koridoru pro daný záměr zkráceni na svých právech. Rozhodnutí o tom, kam bude směrována strategie regionálního rozvoje kraje je v kompetenci Jihočeského kraje. Vymezením nové dopravní cesty je sledováno posílení hospodářského a sociálního pilíře rozvoje oblasti. Koridor se dotýká více obcí a jeho účinky se dotknou území celého horního a dolního Lipenska, je záměr nadmístního významu. Úvaha ve věci koridoru byla učiněna v mezích zákona, variantní možnosti řešení byly prověřeny a projednány s dotčenými obcemi. Zásady byly vydány zákonem stanoveným postupem, v souladu s právními předpisy, byly posouzeny z hlediska svého vlivu na životní prostředí a systém NATURA 2000. Návrh trasy není v rozporu s cíli a úkoly územního plánování ani se zásadou proporcionality. Aktivní legitimace navrhovatelů zpochybňována není kromě aktivní legitimace Ing. M. D. a P. P., protože tito navrhovatelé nejsou přímo dotčeni na svých právech. Termín účinnosti Zásad nemá vliv na podání návrhu na jejich zrušení, protože lhůta k podání návrhu marně neuplynula. Daným záměrem nedojde k neakceptovatelnému zásahu do strategie rozvoje Obce Černá v Pošumaví, naopak uskutečněním záměru by došlo k jeho posílení, protože by byl umožněn ekologický způsob dopravy v oblasti a zlepšila se dopravní dostupnost území. Účelem koridoru je propojení jednotlivých center rekreace a zvýšení potenciálu území pro rekreační využití krajiny. Takový způsob dopravy je šetrnější než dosud využívána automobilová doprava. Územní plán Obce Černá v Pošumaví byl krajským úřadem pro závažné chyby zrušen. Nelze souhlasit s názorem obce na omezení jejího práva na samosprávu, protože úvaha o směřování regionálního rozvoje kraje náleží kraji. Omezení obce záměry z nadřazené dokumentace je předvídané zákonem. Trasa koridoru byla navíc
Pokračování
- 5 -
10A 42/2012
s obcí opakovaně projednávána v souvislosti se studií prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví a při projednávání územní studie Šumava ve variantním řešení a byla na základě požadavků předchozího vedení obce upravena. Právě se zřetelem k požadavkům obce bylo upuštěno od vedení trasy podél stávající komunikace a byly sledovány trasy podél břehu Lipenské nádrže. Obec Černá v Pošumaví poprvé vyjádřila nesouhlas s navrženou trasou až při veřejném projednání. Vypuštění záměru by pak negativně zasáhlo do práv okolních obcí. Ostatní navrhovatelé byli v rámci projednání Zásad nečinní, neuplatnili žádné námitky k vymezení koridoru. Šíře koridoru bude zpřesněna až v novém územním plánu Černé v Pošumaví tak, aby nedošlo k demolici objektů a zásah do vlastnických práv navrhovatelů byl minimalizován. Povinnost zpřesnit koridor vyplývá ze stavebního zákona a judikatury Nejvyššího správního soudu. K důvodům navrhovatelů E. H. a F. A. se uvádí, že jsou-li na záměry těchto navrhovatelů vydána územní rozhodnutí, lze povolené stavby realizovat. Využití pozemků navrhovatelů Ing. M. D. a P. P. koridorem není nikterak znemožněno ani omezeno. Pořízení zásad územního rozvoje předcházelo rozhodování o územním plánu velkého územního celku Jihočeského kraje. O tom rozhodovalo krajské zastupitelstvo. Pořízení takové dokumentace deklarovalo v jednotlivých krocích a v souladu se stavebním zákonem schvalovalo jednotlivé stupně v průběhu pořizování a pořizovatelem bylo průběžně s průběhem projednávání Zásad seznamováno. Schválené zadání územního plánu velkého územního celku, které splňuje požadavky stavebního zákona kladené na Zásady územního rozvoje se považuje za schválené zadání Zásad územního rozvoje. Zadání územního plánu velkého územního celku splňovalo požadavky stavebního zákona na Zásady územního rozvoje. Neodpovídalo pouze požadavkům na formu a členění Zásad. Část problémů nadále svým rozsahem a významem nepatřila do okruhu problémů, které mají řešit Zásady územního rozvoje a část problémů, u kterých bylo vyžadováno variantní řešení byla prověřena v rámci zpracování konceptů územního plánu velkého územního celku. K upřesnění zadání územního plánu velkého územního celku došlo 14.9.2004. Poukazuje se na to, že obce, dotčené orgány, ministerstvo pro místní rozvoj a sousední kraje mohou v rámci projednání zadání Zásad uplatnit pouze požadavky na obsah zadání, které nejsou pro pořizovatele závazné. Postup pořizovatele proto fakticky nemohl mít a ani neměl dopad do práv navrhovatelů. Návrh zadání se s veřejností neprojednává, a proto v tomto ohledu navrhovatelé nemohou být na svých právech dotčeni. Schválené zadání územního plánu velkého územního celku lze proto považovat za schválené zadání Zásad územního rozvoje. Vyhodnocení vlivů Zásad na životní prostředí obsahuje dostatečné posouzení kumulativních a synergických vlivů koridoru a dalších souvisejících záměrů na životní prostředí a systém NATURA 2000. Hodnocení bylo provedeno komplexně, byly vyhodnoceny sekundární, synergické a kumulativní vlivy všech ploch a koridorů, pozornost byla věnována oblasti Lipenska, hlavní pozornost pak plochám pro sport a rekreaci, dopravním koridorům a dalším záměrům, které nejsou součástí Zásad. Záměr Šumavské elektrické dráhy byl hodnocen nejen samostatně, ale i v rámci vyhodnocení kumulativních vlivů. Význam má úprava návrhu provedená projektantem na základě dohod s dotčenými orgány po společném jednání a na základě výsledků řešení rozporů. Při provádění těchto úprav byly provedeny v dohodě s dotčenými orgány takové změny, které kumulativní a synergické účinky na území Šumavy buď zcela vyloučily nebo minimalizovaly. Stalo se tak proto, že část záměrů byla převedena do územní rezervy, některé záměry byly podstatně
Pokračování
- 6 -
10A 42/2012
redukovány, další část záměrů byla vypuštěna, což se stalo i m.j. u koridoru, kdy úprava trasy byla vymezena mimo chráněná území. Po úpravě návrhu se koridor první zóně zcela vyhýbá, do druhé zasahuje minimálně. Došlo ke snížení rozlohy ploch pro sport a rekreaci, navýšení ubytovacích kapacit činí do 10 %. Nejkonfliktnější úseky dráhy byly přesunuty do územních rezerv (Špičák a Smrčina), do územních rezerv byly přesunuty i koridory pro příjezdové silnice. K úpravě trasy dráhy došlo severozápadně od Frymburka v oblasti poloostrova u Dolní Vltavice a v Jestřábí. Část trasy byla převedena do rezerv, část vypuštěna zcela. K tomu došlo právě v zájmu vyloučení možných kumulativních a synergických účinků na životní prostředí. Rozdíl mezi původními stanovisky ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava a stanovisky pozdějšími spočívá v tom, že na základě uzavřených dohod byla připravena nová varianta s menším negativním vlivem na životní prostředí. Výsledkem hodnocení SEA je zásadní redukce ploch pro sport a rekreaci a koridorů pro příjezdové komunikace a nárůst ubytovacích kapacit. Riziko negativních sekundárních synergických a kumulativních vlivů je proto malé. Sekundární, synergické a kumulativní vlivy koridoru a skupinového vodovodu na veřejné zdraví a hodnocené složky životního prostředí jsou zanedbatelné až nulové, a proto nejsou v hodnocení zmíněny, stejně jako vlivy ostatních koridorů. Pro eliminaci záměrů týkajících se území Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava byla stanovena kompenzační opatření akceptovaná dotčenými orgány. Ministerstvo životního prostředí akceptovalo předloženou koncepci a návrh nebyl pořizovateli vrácen s výjimkou problematiky Smrčiny, která byla vyřešena. Naturové hodnocení bylo ministerstvu životního prostředí známo, a pokud by bylo zpracováno v rozporu s předpisy, nebylo by stanovisko k Zásadám vydáno. Varianty řešení se zpracovávají v návrhu pro společné jednání s dotčenými orgány. Některé návrhy byly ve variantách zpracovány. V případě, kde nebylo variantní řešení zpracováno, byla vždy posuzována nulová varianta. Tento postup odpovídá § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. V případě koridoru Šumavské elektrické dráhy byly varianty řešení prověřeny v rámci první a druhé etapy studie prodloužení regionální dráhy Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví a při zpracování územní studie Šumava. Tyto podklady byly s dotčenými obcemi projednány. K projednání námitky Obce Černá v Pošumaví se poukazuje na to, že na řízení o opatření obecné povahy se nevztahuje správní řád. O uplatněné námitce bylo rozhodnuto způsobem stanoveným zákonem. Výrok rozhodnutí o námitce je jednoznačný, odůvodnění je sice stručné, ale vyjadřuje důvody, pro které nebylo možno námitce vyhovět. Odpůrce si před vydáním Zásad opatřil potřebná stanoviska ministerstva životního prostředí, vyhodnotil je a s dotčeným orgánem dohodl sporné body. Části, které se dohodnout nepodařilo, byly řešeny postupem podle § 136 správního řádu, přičemž nejednalo se však o záměr Šumavské elektrické dráhy. Podmínky ve stanovisku ministerstva životního prostředí se vztahují ke všem záměrům, netýkají se výlučně daného koridoru. Zásady vymezují koridor dopravní infrastruktury, kdy konkrétní parametry budoucí tratě a typů použitých vozidel vyplynou až z podrobnější dokumentace pro územní řízení. Z hlediska trasy dráhy jedná se o dráhu speciální, stavba dráhy a stavby na dráze nejsou předmětem první etapy studie, provozně technické parametry vozidel a rozsah jejich nasazení na speciální dráze bude vycházet z podmínek stanovených objednatelem dopravy. Záměr dráhy proto odpovídá současnému znění právních předpisů. Vydané Zásady jsou v souladu s politikou územního rozvoje České republiky. V tomto ohledu bylo vydáno stanovisko ministerstva pro místní rozvoj. Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Pokračování
- 7 -
10A 42/2012
s vymezením dráhy v navržené trase souhlasila. Účelem dráhy je propojit jednotlivá centra rekreace a místa pobytu osob tak, aby došlo k omezení nutnosti využívat méně ekologické způsoby dopravy, kterými je území jako jedinými možnými zpřístupněno v současné době. Plánovaná trať má zpřístupnit území i v zimním období a umožnit využití stávajících i plánovaných rekreačních objektů a zařízení celoročně. Zásady jsou zpracovány v souladu s přílohou č. 4 vyhl. č. 500/2006 Sb. Potřeba vymezení dráhy byla prověřena studií, veřejná doprava je již ze své povahy provozována ve veřejném zájmu a veřejný zájem na veřejné dopravě by měl převýšit individuální zájmy jednotlivce či skupiny jednotlivců. Zásady územního rozvoje byly zpracovány a projednány v souladu se stavebními předpisy a stavebním řádem. K principu proporcionality se uvádí, že vymezení většiny záměrů v územní plánovací dokumentaci představuje určitý zásah do vlastnických práv. Proto je pořizování Zásad určitým kompromisem mezi zájmy kraje, stanovisky dotčených orgánů, obcí a vlastníků nemovitostí v upravovaném území. Odpůrce se snažil všechny oprávněné zájmy ve vzájemných souvislostech zvážit, o čemž svědčí m.j. i změny na plánované trase Šumavské elektrické dráhy na popud Obce Černá v Pošumaví, která je nyní jedním z navrhovatelů na zrušení části opatření obecné povahy. S ohledem na povahu kolejové dopravy je tato varianta dopravy jedním z nejvhodnějších způsobů rozvoje dopravy a cestovního ruchu s ohledem na zachování příznivého životního prostředí v dané lokalitě. Vedení trasy navíc bylo předepsaným způsobem projednáno, zvolené řešení není diskriminační povahy, jestliže bylo postupováno na základě dohody s označenými orgány a nikoliv libovolně. K poškození rozvoje obce Černá v Pošumaví je zdůrazněno, že vedení trasy koridoru bylo opakovně s obcí projednáno a bylo vyhověno požadavku obce na nesledování trasy podél hlavní silnice a další vedení trasy kolem hotelu Racek po břehu nádrže. Obec s vedením trasy souhlasila. Trasa byla řešena v územní studii Šumava, kdy obec nepoukazovala na to, že dojde k poškození územního rozvoje obce. Vedení dráhy zajistí základní dopravní obslužnost území, propojí jednotlivá centra rekreace a tím zvýší potenciál území pro rekreační využití krajiny. Proto nedojde do zásahu základního pilíře strategie rozvoje obce. Neaktuálnost záměru z žádného podkladu nevyplývá, odpůrce je naopak připraven ke korekcím, které by minimalizovaly zásahy do vlastnických práv. Jedná se o liniovou stavbu, a proto úsek v obci Černá v Pošumaví vypustit nelze. Ostatní obce na trase dráhy záměr neodmítají, naopak vypuštění záměru by představovalo zásah do práv a koncepce rozvoje sousedních obcí. Úkolem územně plánovací dokumentace je chránit území pro budoucí možnost realizace záměru. Daný záměr není v rozporu s principem proporcionality a předpokládá podmínky minimalizace zásahu do vlastnických práv a oprávněných zájmů dotčených osob. Osoby na řízení zúčastněné V. a D. Ch. se k návrhu navrhovatelů připojily a uvedly, že pro případ realizace dráhy, která je označena jako veřejně prospěšná stavba hrozí, že budou zbaveni vlastnického práva, dojde k likvidaci jejich investičních záměrů a vzniku rozsáhlých škod. Stručně uplatňují výhrady, jaké obsahuje návrh navrhovatelů. V podstatě shodné vyjádření podala společnost Apartmán Vanessa v Černé v Pošumaví, která poukázala na to, že koridor se nachází v těsné blízkosti nemovitosti ve vlastnictví společnosti, koridor bude zdrojem hluku, vibrací, znečištění a naruší klidový
Pokračování
- 8 -
10A 42/2012
přírodní ráz celé oblasti. To bude mít negativní dopad na stávající možnosti a kvalitu užívání nemovitostí společnosti. Se shodným návrhem a názorem se jako zúčastněná osoba přihlásil Ing. Z. Č. Krajský soud se návrhem zabýval podle dílu sedmého, hlavy druhé soudního řádu správního a dospěl k závěru, že návrh není důvodný. Soud především uvádí, že vzhledem k novelizaci procesního postupu řízení o zrušení opatření obecné povahy přezkoumává Zásady územního rozvoje přezkoumávají se zřetelem k důvodům uplatněným v návrhu ve smyslu § 101b odst. 2 s.ř.s. Řízení je tudíž ovládáno dispoziční zásadou a vychází se ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době vydání opatření obecné povahy. To má význam se zřetelem k návrhu navrhovatelů na provedení důkazu komentářem pořízeným Ing. M. S., autorizovaným inženýrem pro dopravní stavby ze dne 17.5.2012. Tato listina v průběhu projednávání Zásad předložena žádným z navrhovatelů nebyla, a proto na skutkovém stavu zjištěném odpůrcem nelze v přezkumném řízení před soudem nic měnit. Je-li řízení ovládáno dispoziční zásadou, postupuje soud při projednání návrhu podle uplatněných žalobních bodů. Uvádí- li se ve shrnutí skutkového stavu nesprávný názor odpůrce na okamžik účinnosti Zásad územního rozvoje, když ten je odpůrcem dovozován z okamžiku, kdy Zásady byly uveřejněny vyvěšením na úředních deskách všech obcí Jihočeského kraje, pak tento nesprávný právní názor o účinnosti Zásad, tak jak účinnost vyložil Nejvyšší správní soud, na subjektivních právech žalobců nic nemění. Mezi účastníky není sporu o tom, že v roce 2001 byl schválen program rozvoje územního obvodu Jihočeského kraje a dne 14.9.2004 zastupitelstvo svým usnesením schválilo návrh zadání územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje. Stalo se tak na 35. zasedání zastupitelstva Jihočeského kraje. Z podkladů obsažených v předloženém spise je pak patrné, že byl projednáván koncept územně plánovací dokumentace velkého územního celku Jihočeského kraje. Byl- li odpůrce podle dříve platného stavebního zákona příslušný ke schválení takové územně plánovací dokumentace, pak se zřetelem k dalším opatřením činěným v zájmu vypracování konceptu řešení nelze dovodit, že došlo k porušení § 17 odst. 2 zákona č. 50/1976 Sb., jestliže byl schválen návrh zadání takové dokumentace. Usnesení zastupitelstva nelze vyložit jinak, než tak že schválením zadání bylo zastupitelstvo srozuměno s tím, že bude pořizována územně plánovací dokumentace velkého územního celku. Od 1.1.2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon publikovaný pod č. 183/2006 Sb. Ten ve svém ustanovení § 187 odst.6 předpokládá, že schválené zadání územního plánu velkého územního celku a zpracovaný návrh územního plánu velkého územního celku, které splňují požadavky nově účinného stavebního zákona na Zásady územního rozvoje se považují za schválené zadání Zásad územního rozvoje a návrh Zásad územního rozvoje se zadáním územního plánu byl navrhovatel Obec Černá v Pošumaví seznámen stejně jako dotčené orgány, sousední kraje a ministerstvo. Z písemností založenými ve spise je doloženo, že označené subjekty byly o zadání informovány, o čemž svědčí např. výhrady ministerstva životního prostředí či Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, Svazek lipenských obcí uplatnil připomínky ke konceptu v roce 2006, přičemž z těchto připomínek je
Pokračování
- 9 -
10A 42/2012
patrno, že se Šumavskou elektrickou dráhou je obcemi z tohoto Svazku pro další rozvoj obcí počítáno. Mezi účastníky není na sporu, že zadání územního plánu a zadání Zásad územního rozvoje se liší po formální stránce, to je dáno rozdílnou právní úpravou prováděcích předpisů. Zadání územního plánu bylo vydáno za účinnosti vyhl.č. 135/2001 Sb., kdežto vydání Zásad územního rozvoje upravuje vyhl.č. 500/2006 Sb. Pro věc je podstatné, že návrh zadání svým obsahem odpovídá návrhu Zásad ve smyslu § 37 odst. 1 a § 184 odst. 4 stav. zákona. K návrhu Zásad bylo pořízeno vyhodnocení jejich vlivu na životní prostředí a vyhodnocení NATURA 2000, ministerstvo životního prostředí a Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava vydala dne 3.10.2008 stanoviska, v nichž uvedla výhrady především k vymezení sportovních ploch a navrženým koridorům dopravy ke zpřístupnění navržených lyžařských areálů. Tato stanoviska byla akceptována v dohodovacích řízeních, což vedlo k tomu, že návrh zásad byl upraven. To se vztahovalo i k Šumavské elektrické dráze, např. o vedení trati mezi Novou Pecí a Klápou. V červnu 2010 byla vyhotovena územní studie Šumava, která se rovněž dotýká trasy Šumavské elektrické dráhy. Obec Černá v Pošumaví uplatnila proti návrhu Zásad námitku, která byla v ohledu vedení trasy dráhy podpořena Správou národního parku a Chráněnou krajinnou oblastí Šumava. Této námitce vyhověno nebylo. Ministerstvo životního prostředí se k upravenému návrhu Zásad po dohodovacím řízení vyjádřilo. O tom, že obec je aktivně legitimována podle § 101a odst. 2 s.ř.s. k podání návrhu, stejně jako je tomu u vlastníků nemovitostí dotčených vymezeným koridorem, není pochyb. Soud považuje za aktivně legitimované k uplatnění návrhu též navrhovatele Ing. M. D. a P. P., jejichž nemovitosti sice nejsou bezprostředně dotčeny navrhovaným vedením koridoru, avšak jejich nemovitosti nacházejí se v blízkosti zamýšlené stavby, a proto dotčení těchto osob na jejich právech je možné. Tato možnost opravňuje oba uvedené navrhovatele k podání návrhu. Soud nesdílí názor, že je tu důvod zrušit návrhem vymezenou část Zásad pro vadnou aplikaci § 187 odst. 6 stav. zák. o zadání Zásad. Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo dne 14.9.2004 návrh zadání územního plánu velkého územního celku. Tímto svým opatřením vyjádřilo, že míní pořídit územní plán a tento jeho postup není nikterak v rozporu s § 17 odst. 2 dříve platného stavebního zákona. Jestliže v době účinnosti nyní platného stavebního zákona byl vypracován koncept územního plánu, bylo zapotřebí zabývat se tím, lze- li aplikovat ustanovení § 187 odst. 6 stav. zák. V návrhu se neuvádí, v jakém ohledu spatřují navrhovatelé rozdílnost obsahu zadání územního plánu, podle kterého byl v době přijetí nového stavebního zákona vypracován koncept v porovnání s novou právní úpravou. Na soudu není, aby za navrhovatele obsahové rozdílnosti vyhledával. Na sporu mezi účastníky není, že zadání územního plánu a Zásad se se zřetelem ke změně právní úpravy liší po formální stránce. Pro věc je podstatné, že o pořízení návrhu zadání územního plánu a následně zadání Zásad územního rozvoje rozhodlo zastupitelstvo Jihočeského kraje, které je nadáno pravomocí Zásady územního rozvoje vydat. Schválení návrhu zadání územního plánu je proto zapotřebí nahlížet jako úkon, jímž bylo projednání Zásad zahájeno.
Pokračování
- 10 -
10A 42/2012
O tom, že se tak stalo, byl navrhovatel Obec Černá v Pošumaví a občané této obce, jakož i vlastníci tam nacházejících se nemovitostí informováni, čímž jim byla dána možnost procesu tvorby Zásad se účastnit. Nutno poznamenat, že kromě Obce Černá v Pošumaví další navrhovatelé žádnou aktivitu v průběhu projednávání návrhu Zásad neprojevili. Obec tak učinila až podáním námitek v roce 2010. Tím, že zastupitelstvo v roce 2007 vzalo na vědomí upřesňující pokyn k zadání územního plánu tak, aby odpovídal návrhu Zásad, jednoznačně využilo svou pravomoc k tomu, aby bylo pokračováno v přijímání územně plánovací dokumentace týkající se Jihočeského kraje. Soud proto uzavřel, že zadání, které obsahuje cíle a požadavky na jejich řešení neodporuje předpisům, jichž se navrhovatelé dovolávají a postup zvolený zastupitelstvem kraje při zadání nejprve územního plánu a následně Zásad se nikterak nedotýká subjektivních práv navrhovatelů. Soud nesdílí názor navrhovatelů, že vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje na životní prostředí neobsahuje dostatečné posouzení kumulativních a synergických vlivů koridoru a dalších záměrů na životním prostředí. V části vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Jihočeského kraje na životní prostředí o vyhodnocení sekundárních a kumulativních vlivů se zcela konkrétně reaguje na záměr s využitím ploch v daném prostoru ve vztahu k životnímu prostředí. Posuzují se jak pozitivní tak negativní vlivy. Bod 191 se pak vztahuje k dopravě a o problematických vlivech dopravy je učiněna úvaha v bodu 201. Z obsahu vyhodnocení i podkladů opatřených pro projednání a schválení Zásad je zřejmé, že především orgány ochrany přírody v průběhu vyhotovování návrhu brojily proti kumulaci vlivů vyvolanou nově navrženými plochami pro sport a rekreaci. To je zřejmé ze sdělení ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava datované dne 3.10.2008. Po dohodovacím řízení došlo k přepracování návrhu a vyhodnocení vlivů Zásad na životní prostředí se vztahuje k právě tomuto přepracovanému návrhu. To vyplývá z bodu 192, ve kterém se zabýval únosnou kapacitou prostředí, právě pro nesouhlas označených orgánů došlo k redukci ploch pro sport a rekreaci, což se ve svém důsledku projevilo v redukci ploch pro příjezdové komunikace k těmto areálům, kdy v označeném bodu vyhodnocení se uvádí napojení Šumavské elektrické dráhy železniční na Špičák a na Smrčinu. Drážní koridor, kterého se týká projednávaný návrh, nachází se na levém břehu Lipna, který je hodnocen pod bodem 193, kde se uvádí, že vzdálenosti a klesající rozloha pro sport a rekreaci minimalizují riziko kumulativních a synergických vlivů. Mimo jiné došlo i k redukci koridorů pro železnice, nejen pro tento důvod se riziko negativních sekundárních, synergických a kumulativních vlivů označuje jako malé. V závěru hodnocení vlivů upraveného návrhu Zásad je uvedeno, že návrh nevykazuje tak závažné vlivy na životní prostředí, které by mohly být důvodem pro jeho neschválení. Z hlediska vlivů na životní prostředí jsou označeny plochy a koridory, které zasahují do prvního a druhého pásma zóny Národního parku nebo Chráněné krajinné oblasti Šumava. Mezi ně je zařazen i úsek Šumavské elektrické dráhy, který se dotýká druhé zóny chráněné krajinné oblasti, ohledně kterého je odkazováno na dohodu o narovnání rozporů, které bude řešeno a limitováno z hlediska využití území a ochrany životního prostředí regulačním plánem. K úpravě návrhu Zásad došlo m.j. pro rozsah ploch pro sport a rekreaci, které vyžadovaly zřízení dopravního připojení. Tím, že došlo k redukci ploch pro sport, byly omezeny i koridory Šumavské elektrické dráhy např. mezi Novou Pecí a Klápou. Z obsahu
Pokračování
- 11 -
10A 42/2012
bodu 193 pak lze vysledovat, že bylo hodnoceno využití ploch na levém břehu Lipna, kdy žádné závažné sekundární, synergické a kumulativní vlivy zjištěny nebyly, což se projevuje v závěru hodnocení. Okolnost, že ve vyhodnocení se neuvádí větvení skupinového vodovodu v lokalitě Jestřábí v obci Černá v Pošumaví ještě neznamená, že zřízení vodovodu bylo zcela pominuto. Obec Černá v Pošumaví nachází se na levém břehu Lipna v rozvojovém území, kdy je tu předpoklad zásobení kvalitní pitnou vodou nejen obyvatelstva, ale i dalších osob, které využívají sportovní či rekreační zařízení v dané oblasti. Umístění vodovodu žádný negativní vliv na životní prostředí nemá, jestliže není ve vyhodnocení uvedeno. To lze dovodit i z bodu 201 vyhodnocení, kde se jako problematický jeví vodovod v úseku Hamr – Suchdol nad Lužnicí – Nová Ves nad Lužnicí – České Velenice. Kdyby tomu tak bylo u skupinového vodovodu Lipensko, byl by nepochybně do tohoto výčtu zahrnut. Z přehledu hodnocení jednotlivých ploch v tabulce rozvojové oblasti a rozvojové osy, specifické oblasti je m.j. hodnocena Šumavská elektrická dráha. Při hodnocení bylo vzato v úvahu celkem osm kritérií, přičemž tři z nich jsou vyznačeny v hodnotě -2. Celkové hodnocení těchto kritérií činí hodnotu -1, což odpovídá potenciálně negativním vlivům. Z tohoto přehledu nelze dovozovat, že výsledné hodnocení je dáno tím, že nebyly zohledněny kumulativní a synergické vlivy v důsledku realizace jednotlivých záměrů. Na hodnocení je zapotřebí nahlížet jako na jeden celek, ze kterého je zřejmé, že hodnotitel se spolupůsobením daného koridoru na životní prostředí zabýval. Ze závěru bodu 193 pak plyne, že byla vzata v úvahu i existence stávajících vlivů. Je-li riziko sekundárních, synergických a kumulativních vlivů hodnoceno jako malé, a to je výslovně v hodnocení uvedeno, nelze dovodit, že taková informace v podkladech pro Zásady chybí. Z mapových podkladů je patrné, že navrhovaný koridor je situován na levém břehu Lipna, ten je hodnocen jako rozvojový, zatímco pravý břeh plní funkci ochrany přírody. Z hlediska ochrany životního prostředí a rizika kumulativních vlivů je uvedeno příznivé hodnocení. Jsou- li tudíž v tomto bodu uvedeny ostatní plochy a koridory na levém břehu, pak je tím zapotřebí rozumět i koridor pro Šumavskou elektrickou dráhu, tím spíše za situace, kdy byla hodnocena v pasáži vyhodnocení, kterého se prve navrhovatelé dovolávali. Kdyby se hodnotitel vlivem zřízení koridoru nezabýval, nemohl by jej zahrnout pod bod 201 vyhodnocení. Z hlediska obsahu budu 193 a 201 nelze dovodit, že závěr hodnotitele převzatý do Zásad je nedostatečný. Z bodu 191 vyhodnocení je zřejmé, že v plochách SR20, SR21 došlo k výrazné redukci ploch pro sport, což se zcela nepochybně projevuje v hodnocení negativního kumulativního či synergického vlivu. Negativní působení ploch pro sport na faunu, floru, ekosystém a krajinu se proto výrazně omezil, což se projevilo i tím, že upravený návrh Zásad neobsahoval dopravní koridory pro silnice na Špičák či k lyžařskému areálu v Horní Plané, železniční napojení se mělo týkat rovněž lyžařských areálů na Špičáku a Smrčině. Tomu odpovídá hodnocení v bodu 193 o zásadní redukci ploch pro sport a rekreaci a koridorů pro příjezdové silnice a železnice. Vlivem koridoru pro železnici na levém břehu Lipna se tudíž hodnotitel zabýval a nečinil tak pouze formálně. S železničním koridorem na levém břehu Lipna je uvažováno a nelze proto dovodit, že tohoto železničního koridoru se hodnocení nedotýká a mělo by proto postrádat objektivitu. Poukazují- li navrhovatelé na střety se zájmem na ochraně životního prostředí z roku 2008, pak je zapotřebí uvést, že po dohodovacím řízení byl právě se zřetelem k tomu, co bylo dohodnuto vydán pokyn k úpravě návrhu Zásad a tento návrh byl v srpnu 2010 podroben vyhodnocení vlivů Zásad na životní prostředí.
Pokračování
- 12 -
10A 42/2012
Vyhodnocení vlivů záměru na území NATURA 2000 bylo odpůrci rovněž k dispozici a hodnotiteli byla existence záměru dané železniční tratě známa, což je zřejmé z bodu 79. Naturové hodnocení bylo předmětem posouzení ministerstvem životního prostředí, které je závadným neshledalo. K výhradě k přístupu odpůrce k naturovému hodnocení Šumavských elektrických drah soud poukazuje na to, že záměr byl právě se zřetelem i k naturovému hodnocení z roku 2008 po dohodovacím řízení výrazně upraven, kdy byly zredukovány plochy pro sport a současně též dopravní koridory, což se vztahuje i na Šumavskou elektrickou dráhu, která měla k těmto nově vytvářeným sportovním plochám vést. Taková trať se předpokládala např. v úseku Nová Pec – Klápa. K úpravě koridoru mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví došlo na základě požadavků na ochranu přírody a krajiny, kdy návrh Zásad byl upraven tak, aby se koridor vůbec nedotýkal první zóny chráněné krajinné oblasti a nezasahoval do přírodní památky Velké Bahno. Protože požadavkům orgánů působících na úseku ochrany přírody a krajiny bylo vyhověno a trať byla v uvedeném smyslu upravena, nebylo zapotřebí se šířeji železničním koridorem na levém břehu Lipna zabývat. Zásahem koridoru do chráněné krajinné oblasti a přírodní památky Velké Bahno se zhotovitel návrhu Zásad zabýval a se zřetelem k požadavkům ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava dal pokyn projektantovi k úpravě návrhu. Nelze proto navrhovatelům přisvědčit, že dopady koridoru na v návrhu vyjmenované lokality ani synergické a kumulativní vlivy koridoru na tyto lokality nebyly vyhodnoceny. Soud proto uzavřel, že vymezení koridoru pro Šumavské elektrické dráhy na levém břehu Lipna mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Černá v Pošumaví předcházelo posouzení kumulativních a synergických vlivů s jinými záměry, v tomto ohledu měl odpůrce pro přijetí Zásad dostatek podkladů. K bodu o chybějícím posouzení alternativ záměru Šumavské elektrické dráhy soud především uvádí, že z žalobcem citovaných právních předpisů nevyplývá povinnost pro pořizovatele Zásad vyhotovit ke každému z uvažovaných záměrů alternativní řešení. Odůvodnění vybrané varianty pak přichází v úvahu tehdy, bylo- li nabízeno několik způsobů vyřešení dané plochy. V souzené věci jedná se o vymezení plochy pro železniční koridor mezi obcemi Rybník a Černá v Pošumaví přes obce Lipno nad Vltavou a městys Frymburk. Železniční trať v současné době vede přes obec Frymburk, obec Černá v Pošumaví je napojena na železniční trať vedoucí dále do Horní Plané. Mezi Rybníkem, Lipnem nad Vltavou, Frymburkem a Černou v Pošumaví železniční spojení není. Přijatým záměrem je prodloužení regionální dráhy z Rybníka do Černé v Pošumaví. K prodloužení dráhy byla pořízena studie, která byla s jednotlivými obcemi, a tudíž i s navrhovatelkou Obcí Černá v Pošumaví projednávána. Bylo tak učiněno v závěru roku 2007 a pak následně v listopadu roku 2008. Při vyhotovení studie bylo jednáno se všemi obcemi, kterých se zřízení železniční trati dotýká, jakož i se Správou národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. Je doloženo projednání záměru s ministerstvem dopravy. Dílčí návrhy řešení byly všem označeným subjektům předkládány. Obec Černá v Pošumaví neměla k navržené trase žádné připomínky, nesouhlasila však se záměrem soukromých investorů v Dolní Vltavici, který m.j. požadoval, aby trať vedla mimo
Pokračování
- 13 -
10A 42/2012
zástavbu v Jestřábí. Ze záznamu z jednání dne 23.9.2008 na Obecním úřadě v Černé v Pošumaví vyplývá, že k trase železnice vedené Jestřábím byla navržena alternativní trasa mimo zástavbu, daleko od pobřežní promenády. Jediná uplatněná námitka se týkala toho, že výkup nemovitostí v dané lokalitě bude obtížný. jinými slovy řečeno, Obec podpořila vedení trasy trati Jestřábím. V červnu 2010 byla vyhotovena územní studie Šumava, ve které je m.j. uvažováno i s trasou železnice Šumavské elektrické dráhy mezi Lipnem nad Vltavou a Černou v Pošumaví. Při vypracování studie bylo vycházeno z vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a hodnocení NATURA 2000. Tato studie účast na řešení problémů v území spatřuje při účasti územního plánování m.j. ve zlepšení dostupnosti alespoň v hlavních směrech do center, zejména hromadnou dopravou. K vymezení koridoru měly výhrady ministerstvo životního prostřední a Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava v tom smyslu, aby koridor procházel mimo první zónu chráněné krajinné oblasti a došlo k vyloučení přírodní památky Velké Bahno. Další námitky týkající se dráhy souvisely s tratěmi mimo projednávanou část mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Černá v Pošumaví. Z těchto podkladů je zřejmé, že vedení trasy koridoru byla věnována dostatečná péče tak, aby bylo vyhověno především požadavkům kladeným na ochranu přírody a krajiny. Bylali vyhotovena studie prodloužení regionální dráhy z Rybníka do Černé v Pošumaví dané stavby se v průběhu vyhotovování podkladů pro Zásady zabývala územní studie Šumava, vyjádřily se dotčené orgány, pak nelze dovodit, že bylo povinností odpůrce vyhotovovat další variantu trasy pro daný železniční koridor. Navrhovatel Obec Černá v Pošumaví se nepřipojil k návrhu o tom, že trať by měla procházet mimo lokalitu Jestřábí, naopak takový záměr výslovně nepodpořil. To je danou studií doloženo. Z označených podkladů nevyplývá, že by tu byla jakákoliv výhrada proti propojení obcí na levém břehu Lipna železniční dopravou, připomínky se vztahovaly k lokalitám chráněným předpisy o ochraně přírody a krajiny. S variantou propojení obcí autobusovými linkami nebylo uvažováno, kromě toho z podkladů založených ve spise je zřejmé, že takové propojení existuje. Rozvoji dopravní infrastruktury v rekreační oblasti Šumavy je věnována územní studie Šumavy z roku 2010, která byla jedním z podkladů pro Zásady územního rozvoje. Ta se zabývá dopravní obslužností regionu jak s využitím železniční tak silniční dopravy. Obslužnost daného prostoru byla tudíž posuzována na základě dostatečných podkladů a na soudu není, aby činil úsudek o tom, jsouli vhodnější jiné varianty dopravního řešení. Na soudu je bránit pouze před excesy, avšak žádné takové vybočení shledáno nebylo. Nutno poznamenat, že v tomto ohledu žádný z navrhovatelů, kromě Obce Černá v Pošumaví, žádnou aktivitu nevyvinul ani Obec neměla výhrady proti železničnímu spojení obce, neargumentovala vhodností autobusové dopravy, naopak při projednávání studie souhlasila s vedením trati Jestřábím. Odkaz navrhovatelů na textovou část Zásad na str. 58 se netýká jen dané části železničního koridoru, ale vztahuje se ke všem dopravním koridorům jak železničním tak silničním v rámci celého kraje. Jde o požadavky na územně plánovací dokumentaci, přičemž ty nevztahují se na veškeré dopravní, ale pouze na některé, užívá- li se v odůvodnění obrat „v odůvodněných případech“. Nejde tu proto o rozpor s judikaturou, které se navrhovatelé dovolávají. K námitce, že Obec Černá v Pošumaví alternativní vedení části koridoru nastínila, nezbývá než zopakovat, že při projednání studie prodloužení regionální dráhy zastávala názor opačný.
Pokračování
- 14 -
10A 42/2012
Úpravou trasy tak, aby byly respektovány požadavky ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava byly dodrženy zákonné požadavky předpisů o ochraně přírody a krajiny. Takový postup byl naopak povinností pořizovatele Zásad. Úpravou trasy nelze rozumět její variantu, avšak jak již bylo uvedeno, z žádného předpisu nevyplývá, že každé řešení ploch v území musí být řešeno variantně. Nelze přisvědčit návrhu o tom, že vytratila se dohoda o způsobu vypořádání požadavků Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, jde- li o trasu Šumavské elektrické dráhy na levém břehu Lipna. Především nutno uvést, že Správa měla výhrady k využití ploch pro sport a rekreaci, s čímž souvisí dopravní propojení. Požadavek vést železniční trať v souběhu se silnicí byl kladen na oblast severozápadně u Frymburka, nedotýkal se lokality Jestřábí, tam byla požadována úprava trasy se zřetelem k výsledkům biologického hodnocení. Těmto požadavkům bylo vyhověno, jak vyplývá z následných stanovisek ministerstva životního prostředí a Správy. Podporou trasy u silnice ze 17.12.2010 vyjádřeným Správou nelze rozumět, že tím byl vyjádřen souhlas s alternativním řešením navrhovaným Obcí Černá v Pošumaví. Nezbývá než zopakovat, že v tomto ohledu Obec Černá v Pošumaví změnila názor dříve zaujatý v roce 2008. Ani z požadavku ministerstva životního prostředí prověřit v odůvodněných případech vedení m.j. železničního koridoru nelze dovodit, že podmínky stanoviska ministerstva životního prostředí z 20.6.2011 nebyly dodrženy. Především je tu územní studie Šumava a studie Prodloužení regionální dráhy mezi Rybníkem a Černou v Pošumaví. Tyto podklady byly ministerstvu životního prostředí známy a v průběhu přípravy záměru byly hodnoceny způsoby vedení trati tak, aby se nejméně negativně dotýkaly životního prostředí. Z vyjádření kromě toho nevyplývá, že daná trasa je právě oním odůvodněným případem, na který se projevené stanovisko ministerstva životního prostředí vztahuje. Pro tyto důvody soud uzavřel, že vymezení koridoru pro Šumavské elektrické dráhy není pro důvody uvedené v návrhu nezákonné. Soud nesdílí názor navrhovatelů, že vypořádání námitky Obce Černá v Pošumaví je nedostatečné a nepřezkoumatelné. Obec Černá v Pošumaví uplatnila námitku proti navrženému vedení Šumavské elektrické dráhy z Rybníka přes Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví s odůvodněním, že trať vede klidovou zónou Jestřábím a lze akceptovat vedení trasy podél silnice. Pořizovatel o této námitce rozhodl tak, že ve výroku námitce nevyhověl a tento svůj výrok odůvodnil. Z tohoto odůvodnění vyplývá, že trasa dráhy je vedena tak, aby propojila stávající ubytovací kapacity s centry aktivního cestovního ruchu, které vyjmenovává. Uvádí se, o jaký druh železnice se jedná, z čehož se dovozuje, že negativní dopady na okolí jsou minimalizovány. Pořizovatel Zásad se také zabýval tím, proč nelze vyhovět obcí navrženému vedení trasy, když uvedl, že podél konkrétní silnice není vedení železnice opodstatněné, protože tam nebude mít koho přepravovat. Takové rozhodnutí o námitce i její odůvodnění odpovídá požadavkům § 173 odst. 1 a § 68 odst. 3 za použití § 174 odst. 1 správního řádu. Z odůvodnění vypořádání námitky Obce Černá v Pošumaví je zřejmé, jak byla námitka vypořádána a je zcela seznatelné, pro jaké důvody námitce vyhověno nebylo. V tomto ohledu vypořádání námitky je zcela odpovídající
Pokračování
- 15 -
10A 42/2012
rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 20.5.2010 č.j. 8 Ao 2/2010-644, na který se v žalobě odkazuje. Z tohoto odůvodnění lze shledat, že trasa dráhy je navržena tak, aby propojovala stávající ubytovací kapacity s existujícími i zamýšlenými sportovními areály. Bylo- li Obcí namítáno, že trasa je vedena přes klidové území Jestřábí, je činěn poukaz na druh železnice, která má minimální dopady. K výhradě Obce o tom, že trať by bylo možno vést podél konkrétní silnice je uvedeno, že tak by vedla nezastavěným lesním terénem, čímž by postrádala opodstatnění (jestliže má propojovat ubytovací kapacity se sportovišti) a v tomto prostoru nebude mít koho přepravovat. Ze způsobu odůvodnění námitky je proto zřejmé, z jakého důvodu vede trasa navrženým koridorem, odpůrce se vypořádal s tím, že trasa je vedena klidovou zónou poukazem na minimalizování negativních vlivů a uvedl, co brání tomu, aby trasa vedla podél silnice, jak Obec ve své námitce uvedla. Bylo tudíž reagováno jak na obsah námitky Obce tak se vysvětluje, co odpůrce vedlo k tomu, aby trať vedla Jestřábím, které je součástí obce Černá v Pošumaví, právě navrženou trasou. Proto je odůvodnění vypořádání námitky Obce Černá v Pošumaví věcné a odpovídající prve zmíněným předpisům správního řádu. Námitka Obce byla vypořádána dostatečně, odůvodnění je přezkoumatelné a odpovídá podkladům ve spise. Soud poznamenává, že při vyhotovení studie o prodloužení regionální dráhy z Rybníka do Černé v Pošumaví byl Obcí Lipno nad Vltavou vznesen požadavek na úpravu trati tak, že by Jestřábím nevedla a trať byla směrována podél silnice, avšak s takovým návrhem právě Obec Černá v Pošumaví při projednání studie nesouhlasila. V době projednání návrhu je tudíž uplatněn požadavek obcí v roce 2008 odmítnutý. Z hlediska vyhodnocení dopadů na životní prostředí pak projednávaný návrh byl upraven se zřetelem k požadavkům ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava tak, aby při vedení trasy v části dotčené žalobou nenarušovalo a nezasahovalo do první zóny chráněné krajinné oblasti a došlo k vyloučení vedení trasy přírodní památkou Velké Bahno. Tyto požadavky byly respektovány, což je zřejmé, jak z grafické tak textové části Zásad. Odpůrce uvedl, že účelem trasy je spojení ubytovacích kapacit se sportovními zařízeními. Z odůvodnění námitky pak vyplývá, že obcí navržená trasa by vedla kolem silnice lesními porosty, kde tudíž žádné ubytovací kapacity nejsou. Tím by nebyl splněn zamýšlený účel trasy spojit místa ubytování se sportovními zařízeními. Vedení trasy na hranici chráněné krajinné oblasti bylo posouzeno k tomu příslušnými orgány a k nejkratší trase je třeba poukázat na obsah studie, kdy shodným způsobem argumentovala právě Obec Lipno nad Vltavou, avšak Obec Černá v Pošumaví s takovým návrhem výslovně nesouhlasila a požadovala vedení trasy Jestřábím. Tomuto požadavku Obce Černá v Pošumaví bylo vyhověno. K zásahu do krajinného rázu se vyjadřovaly k tomu příslušné orgány chránící zájmy na ochraně přírody a krajiny, je připojeno vyjádření orgánů působících v oboru ochrany veřejného zdraví. Výhrady proti vedení trasy se vztahovaly pouze k tomu, že trasa nesmí vést přírodní památkou, první zónou chráněné krajinné oblasti a tyto požadavky byly respektovány a pořizovatel v tomto ohledu návrh Zásad upravil. Navrženým vedením tras se proto pořizovatel Zásad žádného excesu nedopustil. Navržená trasa železnice lokalitou Jestřábí byla posouzena k tomu povolanými orgány a kromě výhrad uvedených v předchozí pasáži rozsudku nebyly žádné námitky proti koridoru
Pokračování
- 16 -
10A 42/2012
trasy Jestřábím. Takové výhrady neměla ani Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, na čemž nemůže změnit nic její názor vyjádřený dne 17.12.2010 podporou vedení trasy u silnice. K zásahu do vlastnických práv v částech Obce je třeba uvést, že při vytváření Zásad lze s přípustným omezením vlastnických práv uvažovat. Námitka Obce Černá v Pošumaví byla vyřízena věcně se zřetelem k obsahu této námitky, rozhodnutí i odůvodnění námitky je v souladu se stanovisky dotčených orgánů, poznamenává se, že Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava se k vedení trasy Jestřábím vyjádřila, což učinilo i ministerstvo životního prostředí. Těmto důkazům vypořádání námitky odpovídá, porovnáním obsahu písemnosti označené jako podpora trasy u silnice a dřívějšího vyjádření Správy nelze dovodit, že vedení trasy Jestřábím je zcela v rozporu s předpisy o ochraně přírody a krajiny. Soud proto uzavřel, že námitka Obce Černá v Pošumaví byla projednána a rozhodnuta věcně správně, přičemž stalo se tak přezkoumatelným způsobem. Z obsahu spisu je patrné, že ministerstvo životního prostředí se k návrhu Zásad v průběhu jejich tvorby opakovaně vyjadřovalo a z obsahu těchto vyjádření je patrné, že tak bylo činěno se znalostí věci o stavu části Šumavy dotčené elektrickou dráhou. V průběhu tohoto řízení se pak zcela přezkoumatelným způsobem vyjadřovalo k jednotlivým záměrům Zásad. To je patrné především z úvah o zamýšlených lyžařských areálech a jejich dopravnímu spojení. Vedle toho byly hodnoceny jednotlivé cenné lokality, např. v navržené trase, která je předmětem tohoto návrhu, přírodní památkou Velké Bahno. Právě nesouhlas ministerstva životního prostředí se záměry na pravém břehu Lipna vedl následně k dohodovacímu řízení. To svědčí o tom, že ministerstvo životního prostředí mělo dostatek údajů o tom, aby mohlo veřejné zájmy na úseku jím chráněném hájit. Právě na podkladě m.j. stanoviska ministerstva životního prostředí vydal pořizovatel Zásad pokyn k tomu, aby na základě výsledků dohodovacího řízení byl návrh záměru v souladu s požadavky ministerstva životního prostředí upraven. Jestliže tak bylo učiněno, byl požadavek podle § 4 odst. 2 písm. b) stav. zák. dodržen. Stanovisko podle § 37 odst. 2 zákona ministerstva životního prostředí bylo opatřeno, bylo pořízeno vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území podle příkazu plynoucího z § 37 odst. 1 zákona a toto vyhodnocení bylo m.j. projednáno též s ministerstvem životního prostředí. Ke společnému jednání o návrhu s dotčenými a dalšími orgány též došlo. Jak již bylo uvedeno, stanoviska ministerstva životního prostředí vycházejí ze znalosti řešeného území, jestliže se zabývají jednotlivými dotčenými lokalitami, které mohou být záměry v území ohroženy a kromě již zmiňovaných problémů o dotčení přírodní památky a první a druhé zóny chráněné krajinné oblasti k navržené trase na levém břehu Lipna v návrhu dotčené části žádné výhrady neuplatnily. Právě se zřetelem k obsahu postupných stanovisek ministerstva životního prostředí lze proto dovodit, že jiné výhrady kromě již označených ministerstvo životního prostředí k dané trase na levém břehu Lipna nemělo. Nelze proto dovodit, že základnímu požadavku na stanoviska postupná stanoviska ministerstva životního prostředí nevyhovují a závadnost stanovisek nelze vyvodit ani z toho, jakým způsobem se SEA zabývá kumulativními, synergickými a jinými vlivy řešení vyhodnocení a neobsahuje variantu pro danou dráhu, přičemž soud odkazuje na to, co o této problematice bylo uvedeno v předchozí pasáži rozsudku.
Pokračování
- 17 -
10A 42/2012
Právě pro stanovisko ministerstva životního prostředí z 3.10.2008 došlo k úpravě záměru, přičemž výhrady se vztahovaly k záměrům na pravém břehu Lipna a dalšího sportovního areálu na Špičáku, jestliže se zřetelem k těmto výhradám došlo k úpravě návrhu Zásad, pak nelze dovodit, že ministerstvo životního prostředí rezignovalo na své dřívější požadavky. Levý břeh Lipna je považován za rozvojovou část, naproti tomu pravý břeh Lipna je chápán jako část preferující ochranu přírody a krajiny. To je zcela zřejmé ze Zásad. Právě z toho důvodu byly redukovány především plochy pro sportoviště a s tím související trasy Šumavské elektrické dráhy např. v koridoru Nová Pec – Klápa. Závažné střety daného koridoru s požadavky na ochranu životního prostředí se nacházely v části Šumavy mimo návrhem dotčené části. Jestliže výhradám ministerstva životního prostředí v procesu přípravy návrhu bylo vyhověno, pak nelze stanovisko obsažené v žalobě hodnotit jako nedostatečné a nepřezkoumatelné. Nutno poznamenat, že toto stanovisko se vztahuje nejen k navržené části trasy Šumavské elektrické dráhy, ale vztahuje se ke všem dopravním koridorům a technické infrastruktuře na území Jihočeského kraje. Dotýká-li se v bodě 3 Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, pak je třeba uvést, že trasa dráhy se v národním parku nenachází a průběh trasy do první zóny chráněné krajinné oblasti nezasahuje, z podkladů je zřejmé, že okrajově se dotýká druhé zóny chráněné krajinné oblasti. Z postupu a obsahu stanovisek ministerstva životního prostředí je zřejmé, že to na svou povinnost hájit zájmy na ochraně životního prostředí nerezignovalo a naturové hodnocení bylo pro účely vytváření návrhu Zásad vyhotoveno. Soud proto uzavřel, že se zřetelem k jejich obsahu nelze stanoviska ministerstva životního prostředí považovat za nepřezkoumatelná, jestliže ta reagují na střety navržených řešení na území Šumavy. Soud nesdílí názor navrhovatelů, že záměr dané dráhy odporuje zákonu o drahách. Z technické zprávy studie prodloužení regionální dráhy z Rybníka do Černé v Pošumaví je zřejmé, že je uvažováno s dráhou speciální povahy. Se speciálními dráhami uvažuje § 3 zákona o drahách. Okolnost, že nejsou vyloučeny legislativní změny ještě neznamená, že se záměrem Šumavské elektrické dráhy jako dráhy speciální nelze v Zásadách uvažovat. Lze- li danou dráhu podřadit pojmu speciální dráha, neznamená to, že daný záměr je nezákonný. Nutno poznamenat, že Zásady územního rozvoje poskytují obecný návrh záměrů a jsou předpokladem pro jejich realizaci. Jestliže zákon o drahách předpokládá existenci speciálních drah, pak přestože navržený druh trati přesně neodpovídá právním předpisům v době schválení Zásad platných, nejde o překročení meze, které by daný záměr činilo nepřijatý, tím spíše za situace, kdy podobné tratě existují a úprava právních předpisů není vyloučena. Soud poznamenává, že bez právní úpravy nelze v další přípravě záměru pokračovat. Z důvodů uvedených v návrhu soud neshledal nesoulad návrhu Zásad s politikou územního rozvoje. Účel politiky územního rozvoje vymezuje § 31 stav. zák. Politika územního rozvoje je pak závazná m.j. pro pořizování a vydávání Zásad územního rozvoje. V Politice územního rozvoje bylo území Šumavy vymezeno jako specifická oblast. O tom, že levý břeh Lipna mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Černou v Pošumaví se nachází na Šumavě není sporu. Podle Politiky územního rozvoje je zapotřebí při rozvíjení a využití Šumavy dbát na udržitelný rozvoj území se zřetelem k vysokému rekreačnímu potenciálu krajiny přírodně
Pokračování
- 18 -
10A 42/2012
cenné a společensky atraktivní. Pro oblast dopravy se ve stejném článku stanoví, že je úkolem územního plánování vytvářet podmínky pro rozvoj ekologických forem dopravy, což zahrnuje i dopravu železniční. Daný železniční koridor je umístěn na levém a tedy rozvojovém břehu Lipna. Způsob dopravy proto odpovídá Politice územního rozvoje. Při umísťování plochy pro koridor byly pak respektovány podmínky dané stanovisky ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, proto došlo k úpravě trasy koridoru v místech, kde zasahoval do přírodní památky a do první zóny chráněné krajinné oblasti. Je- li argumentováno stanoviskem Správy ze 17.12.2010, pak je zapotřebí uvést, že Správa národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava s návrhem trasy pro veřejné projednání udělila souhlas. Z písemnosti Správy ze dne 17.12.2010 nelze dovodit, že je tu rozpor mezi navrženou plochou pro daný koridor mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Černou v Pošumaví s Politikou územního rozvoje. Je-li železniční doprava ekologickou formou dopravy, pak tu nemůže rozpor s Politikou územního rozvoje ČR být. Úsudek navrhovatelů, že Šumavské elektrické dráhy mají mít charakter sezónní výletní atrakce z podkladů předložených odpůrcem nevyplývá. Naopak z těchto písemností je zřejmé, že využitím železnice má být zajištěna dostupnost sportovišť veřejnou dopravou i v zimním období. Z jaké skutečnosti navrhovatelé dovozují, že železnice má v dané oblasti způsobit masovou šokovou změnu dopravní koncepce, jestliže železnice vede do obce Rybník a jiná trasa železnice probíhá poblíž obce Černá v Pošumaví, není patrné. Z mapových podkladů i z textové části Zásad je zřejmé, že se tu jedná o propojení uvedených dvou tratí a to tak, aby byla zajištěna dostupnost ploch pro sportovní a rekreační aktivity z ubytovacích míst. Hodnocení dané trasy koridoru mezi plochami republikového významu je sice nesprávné, avšak pro věc je podstatné, že odpovídajícím způsobem je daná plocha zařazena ve výroku rozhodnutí. Označená vada je vadou toliko procesní bez dopadu do zákonnosti odůvodnění Zásad územního rozvoje. Navrženým koridorem Šumavské elektrické dráhy se lze zabývat výlučně v rozsahu vymezeném v návrhu, tedy v úseku Rybník přes Lipno nad Vltavou a Frymburk do Černé v Pošumaví. V tomto ohledu soud neshledal rozpor mezi Politikou územního rozvoje a Zásadami, je-li daný záměr situovaný na levém břehu Lipna, tedy v rozvojové oblasti, přičemž odpovídá článku Politiky, kterého se navrhovatelé dovolávají. Z hlediska dalších záměrů vedení koridoru Šumavských elektrických drah se soud zabývat nemůže a nemůže proto reagovat na výhradu navrhovatelů, že tento záměr jako celek v rámci Zásad územního rozvoje neměl být schvalován. Jestliže daný koridor nebyl vymezen v rozporu s Politikou územního rozvoje, byla hirarchie nástrojů územního plánování dodržena, odůvodnění hodnocení dané plochy jako republikové na dodržení politiky územního rozvoje nic nemění, jestliže je daná plocha řádně zařazena mezi záměry nadmístního významu. K namítanému rozporu mezi vymezením daného koridoru s cíli a úkoly územního plánování a zásadami činnosti správních orgánů je třeba především uvést, že předmětem přezkoumání soudem jsou Zásady ohledně záměru umístit železniční koridor na levém břehu Lipna mezi obcemi Lipno nad Vltavou a Černou v Pošumaví. Tato část Šumavy je označena Zásadami jako rozvojová, kdežto na pravém břehu Lipna dominuje ochrana přírody. Z hlediska únosnosti prostředí byl hodnocen možný rozsah využití levého břehu Lipna pro
Pokračování
- 19 -
10A 42/2012
sport, rekreaci a s tím související ubytování. Nelze proto o levém břehu Lipna usuzovat jako o klidové zóně. I levého břehu Lipna se dotýká první a druhá zóna chráněné krajinné oblasti, přičemž navržená železnice do první zóny takové oblasti nezasahuje vůbec a okrajově se dotýká druhé zóny. S národním parkem pak nesouvisí vůbec. Jsou- li na levém břehu Lipna vytvořeny plochy pro sport a rekreaci, pak je zcela nezbytné, aby takové plochy měly zajištěno dopravní spojení. Pro účely propojení Lipna nad Vltavou s Černou v Pošumaví železniční tratí byla vypracována studie, která je jedním z podkladů pro Zásady územního rozvoje. Zřízení regionální železniční tratě v daném prostoru nevylučuje ani studie Šumava. Záměr propojit dvě existující železniční trati v rozvojové části Šumavy při opatření stanovisek orgánů ochrany přírody a krajiny, přičemž úsudek o zajištění veřejné železniční dopravy je v Zásadách odůvodněn a má oporu ve spise, nelze považovat za záměr neodpovídající předpisům o cílech a úkolech územního plánování, na které navrhovatelé odkazují. Ze Zásad obecně plyne preference veřejné dopravy, přičemž doprava železniční se považuje jako vlídnější k životnímu prostředí. Z tohoto pohledu bylo přistupováno k vytváření koridoru pro elektrickou dráhu mezi Lipnem nad Vltavou a Černou v Pošumaví. Ze Zásad je rovněž patrné, že je tu předpoklad využití takové dopravy mezi ubytovacími zařízeními a sportovišti. Z těchto podkladů rovněž plyne, že se využitím takové dopravy sleduje omezení dopravy silniční jako méně šetrné k životnímu prostředí. Tvrzení navrhovatelů, že uvažovaná trať bude přinášet prospěch úzkému okruhu zainteresovaných subjektů je tvrzením, na základě kterého nelze učinit úsudek o tom, je- li tu soulad veřejných a soukromých zájmů. Nutno poznamenat, že podle judikatury Nejvyššího správního soudu hledání rovnováhy mezi jednotlivými zájmy je na pořizovateli Zásad a do takového hodnocení nepřísluší soudu zasahovat. Záměr zřídit Šumavské elektrické dráhy byla prověřována studií, která byla soudu předložena. K návrhu se vyjádřily všechny dotčené orgány státní správy, které žádné výhrady k záměru zřídit danou trať neuplatnily. Citují- li navrhovatelé na straně 28 návrhu ustanovení § 19 odst. 1 písm. c) stavebního zákona, pak z opatřených podkladů je patrné, že pořizovatel Zásad se potřebou dané trati mezi prve označenými obcemi zabýval. Zásady územního rozvoje včetně vymezení daného koridoru byly přijaty podle požadavků dílu třetího, oddílu prvního stavebního zákona. Byly opatřeny podklady pro jejich pořízení a bylo jednáno s příslušnými dotčenými orgány. Principy základní činnosti správních orgánů se zřetelem k tomu, co tvrdí se v této pasáži návrhu, porušeny nebyly. Úsudek navrhovatelů o tom, že daný koridor není v souladu s principy proporcionality se opírá o v návrhu citovaná rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, na jejichž podkladu je dovozováno, že daný koridor je nepotřebný, nesmyslný a neúměrný sledovanému cíli z důvodů dále v návrhu specifikovaných. Připouští se možnost splnění kritéria potřebnosti daného koridoru, avšak pouze tehdy, jestliže by adresáty regulace co nejméně omezovalo. K tomu je zapotřebí uvést, že se zřetelem k rozsudku, na který je v návrhu odkazováno, je třeba dovodit, že kritérium potřebnosti není podmíněno kritériem minimalizace zásahů, ale jedná se o kritéria dvě. Pro posouzení dodržení kritéria potřebnosti je rozhodné, zda sledovaný cíl se Zásadami v dané části logicky souvisí a lze- li daného cíle dosáhnout jiným legislativním prostředkem. Daná trať je vedena katastrálním územím několika obcí (ty proti vymezení plochy pro koridor dráhy nemají výhrady), jedná se proto o koridory nadmístního významu, proto musejí být pojednány v Zásadách místního rozvoje a pro ten účel nelze využít jiný legislativní prostředek. Kritérium potřebnosti není podmíněno minimalizováním či vyloučením zásahů do práv subjektů, jichž se dotýká. Kritérium minimalizace zásahů je
Pokračování
- 20 -
10A 42/2012
dalším kritériem vedle kritéria vhodnosti a kritéria potřebnosti a je- li úměrný sledovanému cíli. K poškození rozvoje Obce Černá v Pošumaví soud především uvádí, že ze studie prodloužení regionální dráhy Rybník přes Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví vyplývá, že průběh koridoru byl s Obcí projednáván, přičemž Obec v listopadu 2008 vyjádřila požadavek, aby trasa železničního koridoru vedla Jestřábím a nikoliv kratší variantou podél silnice. Pořizovatel Zásad s tímto návrhem souhlasil a trať byla upravena podle požadavku Obce Černá v Pošumaví, přičemž následně byla plocha umístěna tak, aby vyhovovala podmínkám ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava tak, aby nezasahovala do první zóny chráněné krajinné oblasti a bylo vyloučeno dotčení přírodní památky. Ze studie Šumava rovněž plyne, že v daném prostoru je uvažováno se železničním koridorem a ani k této studii Obec nevznesla žádné námitky. Návrh alternativního vedení trasy uvedený v návrhu odpovídá té trase, se kterou Obec nesouhlasila v roce 2008 a naopak požadovala, aby železnice Jestřábím vedla. Z podkladů obsažených ve spise, jakož i ze Zásad je zřejmé, že rekreační a sportovní příležitosti jsou a mají být soustředěny především na levém břehu Lipna. Právě tam je situována Obec Černá v Pošumaví. Kromě již zmíněného požadavku na vyloučení průběhu trati první zónou chráněné krajinné oblasti a přírodní památkou neuplatnily dotčené orgány chránící přírodu a krajinu ani orgány, do jejichž působnosti náleží ochrana veřejného zdraví výhrady. Z podkladů nevyplývá, že by vedení koridoru Jestřábím mělo vést k likvidaci dosavadního využití území, naopak je sledováno, aby toto území k rekreaci využívané bylo propojeno s dalšími lokalitami na levém břehu Lipna. Ze Zásad je zřejmé, že vymezením koridoru pro daný typ dráhy je sledováno ekologické dopravní spojení veřejnou dopravou mezi jednotlivými lokalitami na levém břehu Lipna. Z odůvodnění vyřízení námitky Obce vyplývá, že uživateli trati by měli být právě osoby vyhledávající danou oblast pro rekreaci a samozřejmě by měla sloužit i místnímu obyvatelstvu. Jak bylo uvedeno v odůvodnění Zásad nebylo by trati podél konkrétní komunikace mimo danou lokalitu potřeba, protože by zůstávala nevyužita. Ze Zásad je zřejmé, že pořizovatel se zabýval tím, pro jaký účel je vedení trati navrhováno, přičemž vycházel z toho, že daná lokalita je využívána pro sport a rekreaci. Okolnost, že Jestřábím prochází levobřežní silnice, neznamená, že v její blízkosti nelze umístit daný koridor, jestliže podle předpisů o drahách je předpokladem takové umístění trati, aby bylo dodrženo její ochranné pásmo. Uvažovaný koridor pro danou trať je umístěn vyšší územně plánovací dokumentací, Zásadami, a těmto Zásadám musí odpovídat územní plán Obce. Pokud tomu tak není, pak by územní plán Obce byl vadný. Oprávnění Obce uplatňovat námitky proti vymezení koridoru nebylo Obci Černá v Pošumaví odepřeno, naopak námitka Obce byla projednána, bylo o ní rozhodnuto a toto rozhodnutí je odůvodněno. Nepotřebnost, nesmyslnost či neúměrnost sledovanému cíli proto soud se zřetelem k tvrzení Obce Černá v Pošumaví uvedené v návrhu soud neshledal. Okolnost, že využití plochy pro koridor v obci je v rozporu se zásadou proporcionality je dovozována z toho, že zasahuje do vlastnických práv navrhovatelů a dalších vlastníků
Pokračování
- 21 -
10A 42/2012
dotčených nemovitostí. Jde tu proto o to, je- li splněno kritérium minimalizace zásahů. Soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 24.10.2007 č.j. 2 Ao 2/2007-73, v němž Nejvyšší správní soud vyložil, že určitý způsob využití území není výsledkem ničeho jiného než určité politické procedury. Pořizovatel Zásad územního rozvoje je při této proceduře omezen zákonnými předpisy územního plánování. V rámci územního plánování má autonomní prostor pro své rozhodování. Jestliže je na odpůrci umístit koridor nadmístního významu, přičemž stalo se tak v souhlasu s dotčenými orgány (navrhovatelé, kromě Obce Černá v Pošumaví, proti vymezení koridoru při projednávání a schvalování Zásad nebrojili), není na soudu, aby Jihočeskému kraji vnucoval jinou variantu. Z mezí daných předpisy o územním plánování odpůrce nevybočil. K zásahu do vlastnických práv navrhovatelů může při vytváření Zásad dojít, přičemž takový zásah musí být minimalizován. Děje se tak bez souhlasu konkrétních vlastníků. Z grafických podkladů je pak patrné, že Zásady jsou zpracovány v měřítku 1: 50 000 a právě se zřetelem k této skutečnosti nelze rozsah dotčení na právech přesně specifikovat. Je- li hledání rovnováhy mezi jednotlivými zájmy v území na pořizovateli dokumentace, do které soudu nepřísluší zasahovat a se zřetelem ke grafickému vyjádření Zásad není prokázáno, že pro zásah do vlastnických práv navrhovatelů při umístění koridoru železniční trati není vymezení koridoru v rozporu s principem proporcionality z hlediska kritéria minimalizace zásahů. Při posuzování otázky proporcionality soud vzal v úvahu dále skutečnost, že žádný z navrhovatelů, kromě Obce Černá v Pošumaví, nevyvinul v procesu projednávání Zásad žádnou aktivitu. Přitom je doloženo, že občané a další subjekty působící v obci Černá v Pošumaví se s návrhem Zásad mohli seznámit. O návrhu vedení koridoru tudíž věděli vlastníci nemovitostí v Jestřábí, provozovatel hřiště u penzionu Rak, hotelu Villa Bohemia, vlastníci pozemků pak nemohou bránit tomu, aby sousední pozemek byl využit jiným způsobem než doposud. Rozsah zásahů do vlastnických práv nelze právě se zřetelem ke způsobu stanovení průběhu koridoru v mapových podkladech pro Zásady přesně specifikovat. To platí o každé ploše koridoru stanovené Zásadami, každý vlastník nemovitosti je pak při nakládání s ní omezen územně plánovacími podklady a jen v souladu s takovými podklady má možnost nemovitost využít. Pro druh volby speciální dráhy nelze vymezení daného koridoru považovat za neproporcionální, jestliže by daným železničním koridorem bylo dosaženo sledovaného cíle, propojení ubytovacích lokalit s plochami pro sport a rekreaci. Porušení zásady proporcionality se navrhovatelé dovolávají dále pro negativní dopady navržené trasy do životního prostředí. Ochrana životního prostředí je jedním ze společenských zájmů hledání rovnováhy při funkčním využití území je na odpůrci při přijímání Zásad. V zájmu ochrany životního prostředí byla vyžádána stanoviska dotčených orgánů, uskutečnilo se dohodovací řízení a v návaznosti na to došlo k úpravě trasy koridoru. Pro úsek mezi Lipnem nad Vltavou a Černou v Pošumaví byl respektován požadavek, aby koridor nezasahoval do první zóny chráněné krajinné oblasti a do přírodních památek. To se také stalo. Z podkladů obsažených ve spise v porovnání s přijatými Zásadami je patrné, že v daném úseku se koridor dotýká druhé zóny chráněné krajinné oblasti, přičemž se tak děje pouze okrajově. Není tudíž pravdivé tvrzení navrhovatelů o tom, že koridor vede prakticky po
Pokračování
- 22 -
10A 42/2012
hranicích první zóny chráněné krajinné oblasti Šumava. Výhrady ministerstva životního prostředí a Správy národního parku a Chráněné krajinné oblasti se dotýkaly pouze záměru umístit koridor v první zóně chráněné krajinné oblasti a zásahu do přírodní památky Velké Bahno. Jak již bylo uvedeno, oba uvedené subjekty se s průběhem trasy obeznámily, o čemž svědčí obsah postupně vydávaných stanovisek a nelze proto přisvědčit názoru, že lokality v návrhu uvedené nebyly v procesu vydávání Zásad vyhodnoceny. Nutno poznamenat, že navrhovatelé se mohou dovolávat zásahů do ochrany přírody a krajiny jen tehdy, lze- li je považovat za účastníky řízení, čili tehdy, jsou-li dotčeni na svých právech. Tak tomu není např. u mokřadu Kobylnice, který je situován jižně od Frymburka a západně od Lipna nad Vltavou, tudíž mimo katastr obce Černá v Pošumaví, v němž nacházejí se nemovitosti ostatních navrhovatelů. Ohledně jednotlivých v návrhu vyjmenovaných lokalit nezbývá než zopakovat, že byly předmětem vyjádření prve označených orgánů. Dále je k dispozici vyhodnocení SEA a NATURA 2000. Jestliže tyto podklady byly respektovány pořizovatelem a hodnoceny při určení využití plochy pro daný koridor, pak nelze učinit závěr o tom, že nebyla nalezena rovnováha mezi jednotlivými společenskými zájmy. Zásady vymezují plochu pro daný koridor, podmínky bezpečnosti, případně geologický průzkum přichází v úvahu v dalších řízeních (řízení územní a stavební), neexistence takových podkladů nebrání tomu, aby byla plocha pro koridor v Zásadách vymezena. Soud neshledal porušení právních předpisů při vážení zájmu na ochraně životního prostředí a zájmu zajistit dopravní obslužnost veřejnou dopravou, což znamená, že v tomto ohledu k porušení principu proporcionality nedošlo. Porušení principu proporcionality je spatřováno v neaktuálnosti sociální a ekonomické neúnosnosti záměru Šumavské elektrické dráhy. Navrhovatelům nelze přisvědčit, že neaktuálnost právě záměru dané dráhy spočívá v tom, že Obci Černá v Pošumaví byla doručena výzva k podání podnětů k první aktualizaci Zásad. Povinnost aktualizovat Zásady vyplývá pro odpůrce z § 42 stavebního zákona. Z výzvy nevyplývá, že je nezbytné Zásady aktualizovat právě ve vztahu k dané trati, výzva byla formulována zcela obecně a jejím adresátem jsou všechny obce Jihočeského kraje. Šumavské elektrické dráhy jsou liniovou stavbou, která prochází nejen obcí Černá v Pošumaví. Z obsahu spisu nevyplývá, že další obce na dané trase (Frymburk, Lipno nad Vltavou) sdílejí názor navrhovatelů, že navržená trať postrádá své opodstatnění. Okolnost, že studie k dané trati byla pořízena před ekonomickou krizí z roku 2008 ještě neznamená, že zřízení dané trati je neaktuální. Kdyby tomu tak bylo, pak by srovnatelným způsobem nebyl důvod požadovat zřízení dálnice z Prahy do Českých Budějovic a dále na hranici s Rakouskem, protože ani tato stavba není dokončena pro nedostatek finančních prostředků. Hodnocení investice na danou trať není na soudu. K úsudku o sezónním zisku je zapotřebí uvést, že ze Zásad i podkladů pro ně vyplývá, že daná trať má být provozována celoročně, přičemž i v zimním období lze v daném prostoru nalézt příležitost pro sportovní a rekreační vyžití vedle toho, že daná trať nabízí dopravní spojení i pro obyvatelstvo. Z informací poskytnutých zástupci navrhovatelů nelze dovozovat neaktuálnost a neúnosnost daného záměru. Úkolem soudu při prověřování Zásad testem proporcionality není
Pokračování
- 23 -
10A 42/2012
provádět odbornou úvahu o sociální a ekonomické stránce návrhu, na soudu je přezkoumat nedošlo- li daným záměrem k vybočení ze zákonných mezí. O variantní možnosti dopravní obslužnosti bylo pojednáno v předchozí pasáži rozsudku. Pro hledání rovnováhy mezi jednotlivými společenskými zájmy bylo k dispozici ekonomické vyhodnocení z roku 2008, které je odborným podkladem. Tento podklad zhodnotil odpůrce, jemuž hledání rovnováhy mezi jednotlivými zájmy přísluší a jak již bylo uvedeno, na soudu není provést odbornou úvahu o vážení důležitých zájmů. Proti tvrzení navrhovatelů o ekonomické neúnosnosti záměru pak svědčí informace krajského úřadu o tom, že na provoz dráhy by byla nezbytná dotace k vyrovnání prokazatelné ztráty ve výši obvyklé u kolejové dopravy, ekonomická analýza je pro období třiceti let mírně příznivá. Okolnost, že výše tržeb ze železniční dopravy má klesající charakter ještě neznamená, že nebylo možné vymezit koridor pro novou železniční trať na Šumavě, kdy železniční doprava je chápána jako šetrnější k životnímu prostředí. K argumentu o vzdálenosti mezi Frymburkem a Černou v Pošumaví soud opakuje, co bylo již řečeno o tom, že Obec Černá v Pošumaví s kratší trasou koridoru nesouhlasila a požadovala, aby ten vedl Jestřábím. Vzhledem k povaze a grafickému znázornění průběhu koridoru nelze při pořizování Zásad učinit úsudek o rozsahu vyvlastnění a nákladů na ně. Zřízením železniční trati při dodržení podmínek daných ministerstvem životního prostředí a Správou národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava nedojde k poškození dotčeného území. K argumentaci ekonomickými důvody, jak jsou konkretizovány v návrhu, soud neshledal, že by se odpůrce dopustil se zřetelem k ekonomickému hodnocení excesu při vymezení daného koridoru v katastrálním území Obce Černá v Pošumaví, přičemž nezbývá než zopakovat, že ostatní obce, jejichž katastrálním územím má trať procházet žádné výhrady nemají. Odpůrce měl k dispozici ekonomické zhodnocení jako podklad pro projednání daného záměru. Jiné hodnocení, které by podporovalo úvahy navrhovatelů vyjádřené v podání nebyly při projednání předloženy, navrhovatelé sami žádnou aktivitu neprojevili, Obec se pouze vyjadřovala k umístění plochy pro koridor. Jsou- li navrhovatelé názoru, že daný záměr není aktuální, lze jej řešit podáním podnětu ve smyslu výzvy odpůrce ze dne 13.1.2012. V podkladech pro schválení Zásad je skutečně užita argumentace ve prospěch dané trati i možností pořádat letní olympijské hry. Jestliže se v České republice letní olympijské hry neuskutečnění, neznamená to, že závěr vytvořit navrženou trať je neúnosný a neaktuální. Ze Zásad vyplývá, že daná trať nebyla navržena za účelem pořádání jednorázové sportovní akce jakou jsou olympijské hry, ale je jím sledováno propojení ubytovacích lokalit se sportovišti. Pro tvrzení uvedená v návrhu o neaktuálnosti a sociální a ekonomické neúnosnosti záměru nedošlo schválením záměru k porušení principu proporcionality. Soud proto uzavřel, že z důvodů uvedených v návrhu nevybočil odpůrce z mezí daných zákonnou úpravou územního plánování. Proto Zásady nejsou v rozporu s požadavkem
Pokračování
- 24 -
10A 42/2012
proporcionality opatření obecné povahy. Vymezení koridoru zasahuje do práv navrhovatelů, avšak neděje se tak neúměrně a vymezením koridoru je sledován cíl zajistit dopravní obslužnost levého břehu Lipna veřejnou dopravou ekologicky příznivou. Zásahy do vlastnických práv se opírají o předpisy o územním plánování, vymezením koridoru nepřesahují nezbytně nutnou míru a má-li vymezení koridoru pro liniovou dopravu nadmístního významu zákonnou oporu, nelze opatření v této části považovat za diskriminační a v rozporu se zákonem. Má-li Jihočeský kraj pravomoc vydávat Zásady územního rozvoje, pak využitím této pravomoci nebylo zasaženo do práv navrhovatelů v návrhu tvrzeným způsobem. Vymezením koridoru nadmístního významu nebylo zasaženo do práv Obce Černá v Pošumaví na samosprávu a nezasáhlo do možnosti Obce v jejím dalším rozvoji. Jestliže nedošlo k excesu při pořizování Zásad nedodržením zákonných mezí, nelze dovodit, že Zásady byly vydány vadným způsobem. Jednotlivé uplatněné body návrhu shledal soud neopodstatněnými, proto vymezení plochy pro daný koridor není v rozporu s cíli a úkoly územního plánování a Zásadami činnosti správních orgánů. Zásady obstály i při jejich prověření testem proporcionality. Proto nejsou dodrženy důvody pro zrušení Zásad územního rozvoje ve vymezení koridoru D16 pro záměr „Šumavské elektrické dráhy v úseku Rybník – Lipno nad Vltavou do Černé v Pošumaví“. Vzhledem k těmto důvodům krajský soud podle § 101d odst. 2 s.ř.s. návrh zamítl. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 1 s.ř.s. a vychází ze skutečnosti, že úspěšný odpůrce se práva na náhradu nákladů řízení vzdal. O nákladech řízení osob na řízení zúčastněných rozhodl soud podle § 60 odst. 5 s.ř.s. Podle tohoto předpisu mají osoby na řízení zúčastněné právo na náhradu těch nákladů, které jim vznikly při plnění povinností uložených soudem. Jestliže osobám na řízení zúčastněným soud žádné povinnosti neuložil, nevzniklo těmto osobám právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 51 odst. 1 s.ř.s. nebylo třeba k projednání žaloby nařizovat jednání, protože účastníci projevili s takovým procesním postupem souhlas.
Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává v šesti vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dne m lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout.
Pokračování
- 25 -
10A 42/2012
Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s.ř.s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jaké m rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokáte m; to ne platí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, kte rý za ně j jedná nebo je j zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. Soudní poplatek za kasační stížnost vybírá Nejvyšší správní soud. Variabilní symbol pro zaplacení soudního poplatku na účet Nejvyššího správního soudu lze získat na jeho internetových stránkách: www.nssoud.cz.
Krajský soud v Českých Budějovicích dne 20. června 2012 Předsedkyně senátu: JUDr. Věra B a l e j o v á v.r. Za správnost vyhotovení: Šárka Vondřejcová