Rozšíření nabídky služeb penzionu Veverčí dvůr o výlety do okolí pro rodiny s dětmi

Rozšíření nabídky služeb penzionu Veverčí dvůr o výlety do okolí pro rodiny s dětmi

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ. Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence. V Jihlavě dne 30. dubna 2013 ...................................................... Podpis

Na tomto místě bych ráda poděkovala své vedoucí práce Mgr. Martině Černé, Ph.D. za odborné vedení práce, za cenné rady poskytnuté během samotného psaní práce, za vstřícné chování a rychlé jednání. Dále bych chtěla poděkovat paní Petře Zouharové, která mě přivedla na myšlenku psaní bakalářské práce právě o jejím penzionu Veverčí dvůr a poskytla mi všechny potřebné prostředky k vytváření práce. V neposlední řadě bych také ráda poděkovala své rodině, všem blízkým a přátelům, za jejich povzbuzování, a podporu při psaní této práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

R o z š í ř e n í n a b í d k y s l u ž e b p e n z i o n u Ve v e r č í d v ů r o v ý l e t y d o o k o l í p ro ro d i n y s d ě t m i Bakalářská práce

Autor: Simona Kalfařová Vedoucí práce: Mgr. Martina Černá, Ph.D. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Simona KALFAŘOVÁ

Abstrakt KALFAŘOVÁ, Simona: Rozšíření nabídky penzionu Veverčí dvůr o výlety do okolí pro rodiny s dětmi. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická v Jihlavě. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce Mgr. Martina Černá, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 59 stran.

Předmětem bakalářské práce „Rozšíření nabídky služeb penzionu Veverčí dvůr o výlety do okolí pro rodiny s dětmi“ je projektování výletních tras v blízkosti penzionu. Cílem práce je vytvoření pěti tras a vypracování brožury, která trasy popisuje. Brožura bude volně přístupná hostům penzionu. Trasy jsou přizpůsobeny pro různé věkové kategorie dětí, pro rozdílné potřeby rodičů a řadí se dle obtížnosti. První část práce se zabývá teorií, zejména popisem lokality, penzionu, vývojovými etapami dítěte a metodikou tvorby naučných stezek. V druhé části práce, praktické, dochází k samotné tvorbě tras. Každá trasa je popsána, k některé je i povídání nebo mapa. Trasy jsou interaktivní a pouze jedna je pro matky s kočárky.

Klíčová slova Interaktivní hry. Penzion. Rodiny s dětmi. Roseč. Výletní trasy.

7

Abstract KALFAROVA, Simona: The extension of Veverci Dvur Guest house services by the routes in the area for families with children. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor Mgr. Martina Cerna, Ph. D. Vocational qualification level: bachelor. Jihlava 2013. 59 pages.

The subject of my Bachelor's thesis is the design of tourist routes in the area of ‘Veverci Dvur’ guest house. The aim is to plan 5 routes and produce a brochure with their description, which will be freely available to all guests. The routes are classified by difficulty and tailored to suit different age categories of children and various needs of parents. The first section of the paper is theoretical. It describes the area, the guest house, developmental psychology and the methods of nature trail design. The second section concerns the very process of designing the routes. Each route is provided with a description; some of them also with a story and a map. The routes are interactive. One of the routes is suitable for prams.

Key Words Interactive games. Guest house. Families with children. The village of Rosec. Routes.

8

Obsah: Úvod a cíl práce .............................................................................................................. 12 1

Teoretická část ........................................................................................................ 14 1.1

Literární rešerše ................................................................................................ 14

1.2

Vymezení území............................................................................................... 15

1.2.1

Mikroregion Jindřichohradecko ................................................................ 16

1.2.2

Obec Roseč ............................................................................................... 20

1.3

1.3.1

Historie...................................................................................................... 22

1.3.2

Penzion...................................................................................................... 23

1.3.3

Vybavení ................................................................................................... 23

1.3.4

Služby ....................................................................................................... 24

1.4

Charakteristika vývojových etap dětí ............................................................... 24

1.4.1

Batole ........................................................................................................ 25

1.4.2

Předškolní věk........................................................................................... 26

1.4.3

Mladší školní věk ...................................................................................... 27

1.5 2

Penzion Veverčí dvůr ....................................................................................... 22

Metodika tvorby tras ........................................................................................ 28

Praktická část .......................................................................................................... 29 2.1

Trasa Stromová ................................................................................................ 30

2.1.1

Základní údaje o trase ............................................................................... 30

2.1.2

Seznam zastávek ....................................................................................... 30

2.1.3

Popis trasy ................................................................................................. 30

2.1.4

Mapa trasy................................................................................................. 32

2.2

Trasa Rybníkatá ............................................................................................... 33

2.2.1

Základní údaje o trase ............................................................................... 33

2.2.2

Seznam zastávek ....................................................................................... 33

2.2.3

Popis trasy ................................................................................................. 33

2.2.4

Mapa trasy................................................................................................. 35

2.3

Trasa Zvířátková .............................................................................................. 36

2.3.1

Základní údaje o trase ............................................................................... 36

2.3.2

Seznam zastávek ....................................................................................... 36

2.3.3

Popis trasy ................................................................................................. 36

2.3.4

Mapa trasy................................................................................................. 38 9

2.4

2.4.1

Základní údaje o trase ............................................................................... 39

2.4.2

Seznam zastávek ....................................................................................... 39

2.4.3

Popis trasy ................................................................................................. 39

2.4.4

Mapa cyklotrasy ........................................................................................ 41

2.5

3

Trasa Cyklotrasa............................................................................................... 39

Trasa Kočárková .............................................................................................. 42

2.5.1

Základní údaje o trase ............................................................................... 42

2.5.2

Seznam zastávek ....................................................................................... 42

2.5.3

Popis trasy ................................................................................................. 43

2.5.4

Mapa trasy................................................................................................. 44

Závěr ....................................................................................................................... 45

Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 46 Internetové zdroje ....................................................................................................... 46 Knižní zdroje............................................................................................................... 48 Příloha 1: Brožura ........................................................................................................... 49

10

Seznam obrázků a tabulek: Obr. č. 1

Mikroregion Jindřichohradecko

Obr. č. 2

Mapa Roseče z roku1828

Obr. č. 3

Pozemek Veverčího dvoru se všemi stromy

Obr. č. 4

Mapa rybníkaté trasy

Obr. č. 5

Mapa zvířátkové trasy

Obr. č. 6

Dopravní značky

Obr. č. 7

Mapa cyklotrasy

Obr. č. 8

Mapa kočárkové trasy

Obr. č. 9

Veverka Zrzečka

Obr. č. 10

Stromy

Obr. č. 11

Pracovní list rybníkaté trasy

Obr. č. 12

Prázdná značka

Obr. č. 13

Diplom

Tabulka č. 1. Přehled faktů o Jindřichohradecku Tabulka č. 2. Doba pozornosti dítěte – batole Tabulka č. 3. Doba pozornosti dítěte – předškolák

11

Úvod a cíl práce Ve své bakalářské práci jsem byla pověřena majitelkou rodinného penzionu Veverčí dvůr Petrou Zouharovou, abych vypracovala projekt několika vycházkových tras do okolí penzionu. Seznámily jsme se ve Vídni, kde jsem v rámci studijního programu ERASMUS navštěvovala vysokou školu FH Wien. Pro paní Zouharovou jsem zajišťovala babysitting. Když se dozvěděla, že studuji cestovní ruch, vyzvala mě k vypracování vycházkových tras pro hosty penzionu. Penzion se nachází v krásném prostředí jižních Čech a specializuje se na ubytování rodin s dětmi. Celou práci vidím jako příležitost, kdy se mohu realizovat a vyzkoušet si své nápady v praxi. Cílem mojí práce je vypracovat nové vycházkové trasy k penzionu Veverčí dvůr a vytvořit brožuru, ve které budou trasy uvedeny. Trasy rozpracuji pro určité kategorie jako je věk, náročnost, schůdnost, zaměření či zábava. Ráda bych pokryla všechny možné typy tras. Vycházkových tras bude celkem 5. Brožura, která bude již zmíněné trasy obsahovat, bude volně dostupná a hosté dostanou její kopii hned při příjezdu na ubytování. V teoretické části se budu věnovat popisu lokality. Jelikož pocházím z Pardubic, kraj, ve kterém se penzion nachází, mi není úplně znám. Rozhodla jsem se tedy o jeho krátké představení v prvních kapitolách, kde uvedu základní informace. Nejprve popíši mikroregion Jindřichohradecko dále obec Roseč. Po představení oblasti přicházím s popisem penzionu, např.: jaký byl jeho podnikatelský záměr, co nabízí za služby, jak je vybaven a na jakou klientelu se specializuje. Ke konci kapitoly se věnuji popisu vývojových etap dítěte a popisu metodiky tvorby naučných stezek. V praktické části se budu věnovat vzniku tras, pro koho budou určeny, jak budou značeny a co bude cílem každé trasy. Mým záměrem je, aby dětem procházka formou her přinesla ponaučení, zábavu i poučení. Připravím pracovní listy, které budou děti zpracovávat po procházce, aby si tříbily informace získané během vycházky. Abych nejlépe porozuměla očekávání dětí a vymyslela trasy, které by nepřecenily jejich síly, uvedu v teoretické části vývojové etapy dítěte z vývojové psychologie. Nejmladšími hosty penzionu bývají batolata, předškoláci a děti v mladším školním věku. Pro předškoláky a mladší školní věk jsem zapojila do procházek interaktivní hry s přírodou.

12

Já sama jsem k přírodě byla vedena a vím, že na dětskou mysl je třeba působit už od malička. Mám četné zkušenosti v práci s dětmi, které jsem nabyla při vychovávání bratra Marka, při babysittingu, na dětských táborech, kde jsem působila jako vedoucí, a při výpomoci na dětské abilympiádě. Mé očekávání je, že hosté budou trasy využívat a zpestří si tak pobyt v neznámé lokalitě. U dětí očekávám, že se naučí nové poznatky a zábavu v kontaktu s přírodou.

13

1 Teoretická část V teoretické části popisuji turistický region Jižní Čechy, mikroregion Jindřichohradecko a obci Roseč. Dále píši o penzionu Veverčí dvůr, metodice tvorby tras a potřebných vývojových etapách dítěte. Na začátku celé kapitoly uvádím rešerši prací, které se zabývají podobnou tématikou. Zároveň uvádím rešerši děl, ze kterých budu vycházet.

1.1 Literární rešerše Na téma návrhů výletních tras či naučných stezek bylo vytvořeno mnoho prací. Některé se zabývaly dokonce i Jindřichohradeckem. Z bývalé VOŠ Jihlava jsem našla práci Jindřichohradecko – návrhy výletních tras. Autorka, Jana Vlková mapuje výlety autem a na kole. Další práce zabývající se trasami je Návrhy tras po České republice pro zahraniční turisty. V této práci autorka Věra Sedláčková zpracovává výlety autobusem po nejznámějších českých památkách, které nabízí cizincům. Když jsem objevila práci Návrhy výletních tras pro klienty penzionu Luhačovice od Terezy Šenkýřové, myslela jsem, že to bude obdobná práce, ale i zde autorka píše trasy pro automobil a cyklotrasy. Co se týče interaktivních naučných stezek, našla jsem práce Interaktivní naučná stezka pro děti v Deštném v Orlických horách od Kateřiny Tomaniové a Naučná a zážitková stezka Adršpašskými skalami od Martiny Golové. Obě práce vytváří stezky s panely a hrací stanoviště pro děti. Poslední prací, kterou jsem četla, byla Cestování po Jindřichohradecku, kdy autorka Táňa Prachařová utváří přehled všech volnočasových aktivit, památek a radí hostům penzionu U papoušků, kde strávit svůj volný čas. Já sama jsem však čerpala z jiných zdrojů. Protože jsem popisovala mikroregion Jindřichohradecko, zvolila jsem zejména zdroje internetové, abych mohla použít nejmodernější informace. Čerpala jsem ze stránek ČSÚ, ze stránek jihočeského kraje a z webu vesnice Roseč. V kapitole o penzionu Veverčí dvůr jsem převzala informace o ubytování také na stránkách. Dále jsem použila informace občanského sdružení Hamerský potok, abych děti ve svých trasách upozorňovat na druhy plazů a obojživelníků. Pro tvorbu tras jsem čerpala z webu o naučných stezkách. Z webu ochrany přírody jsem čerpala pro poznání rybníků, rašelinišť a tůní. Uvedené pojmy vysvětluji dětem na trase rybníkaté. Při popisu vývojových etap dítěte jsem používala knihu pana docenta Čačky Psychologie dítěte. 14

1.2 Vymezení území Penzion

Veverčí

dvůr

leží

v obci

Roseč,

která

spadá

do

mikroregionu

Jindřichohradecko v turistickém regionu Jižní Čechy.

Obr. č. 1. mikroregion Jindřichohradecko. [Zdroj: http://www.jh.cz/galerie/obrazky/image.php?img= 203985&x=654&y=788]

15

1.2.1

Mikroregion Jindřichohradecko

Účelem založení mikroregionu Jindřichohradecko byl společný postup při rozvoji členských obcí. K dnešnímu datu se mikroregion skládá z 18 obcí. Území Jindřichohradecka je rozděleno do 50 katastrálních území. Rozloha mikroregionu Jindřichohradecko je 27, 84ha. Největší území spadá pod správu města Jindřichův Hradec. Mikroregion není osídlen rovnoměrně. Nejvíce lidí bydlí v Jindřichově Hradci a v Nové Včelnici. Zajímavostí je město Vícemil, kde žije méně než 100 obyvatel. (Program rozvoje mikroregionu Jindřichohradecko, 2010) Lokalizační předpoklady – přírodní Jindřichohradecko leží v jihovýchodní části Jihočeského kraje a „objímá nejsevernější bod Rakouska jako rozevřená dlaň“. Tento kraj je plný vodních ploch, rovinatých borových lesů, kopcovitých smrkových lesů, a je také nejčistším místem jménem Česká Kanada. Region má krásnou a nedotčenou přírodu díky odlehčeným průmyslům, jako jsou potravinářský, textilní, dřevařský a strojírenský. Největším průmyslem vládnoucím v oblasti je rybníkářství a v kopcích lesnictví. Příroda na Jindřichohradecku láká jak příznivce teplých oblastí tak i chladných. Západní teplá oblast v okolí rybníků a borových hájů je naprostým opakem východní chladnější kopcovité krajině porostlé jehličnatými lesy České Kanady. Krajina je od severu mírně zvlněná a není tak obydlená. Rybníková oblast byla 1979 vyhlášena jako CHKO Třeboňsko a zároveň byla 1977 vyhlášena první biosférickou rezervací v České republice. Území zamokřených luk a rašelinišť je přísně chráněno. Jde také o oblast ptactva. Lesnatá část Česká Kanada patří do střední části regionu. Nejrozšířenějším porostem jsou jehličnany. Česká Kanada je přírodním parkem, kde kromě jehličnatých lesů trčí ze země i balvany s mísami, viklany a kamenné skupiny žulových hornin. Dalším přírodním parkem východně od CHKO Třeboňsko je Homolka – Vojířov. [1] Povrch - Jindřichohradecko se rozkládá na území Českomoravské vrchoviny. Na severovýchodě vládne krajina lesů, polí, rybníků a luk do 600m. Na jihovýchodě se kopce zvedají do nejvyšších pozic a v Jihočeské pánvi, klesají zase do pozic nejnižších. Třeboňská pánev známá jako rybníkatá je rovinatá a místy zalesněná borovými háji. Lesní porosty jsou tvořeny monokulturami smrku a rozprostírají se pouze na 38% plochy regionu. Z hlediska půdy je území tvořeno převládajícími písčitohlinitými půdami, na Třeboňsku jílovitými a v místech s větší vlhkostí půdami rašelinovitými. 16

Povrch tvoří žuly, granodiority Českomoravské vrchoviny, ruly, svory a zvětraliny. Horniny mají hydrologické vlastnosti a dobře propouštějí vodu. Na druhou stranu, díky těmto vlastnostem dochází k rychlému odtoku podpovrchové vody ze strmých svahů, čímž dochází k erozi půdy a následnému splavení. [1, 2] Hydrologie - od severu k jihu se vine hlavní evropské rozvodí, které se dělí na dvě úmoří. Západní rozvodí náleží řece Vltavě, teče v povodí Labe a končí v úmoří Severního moře. Východní část patří řece Dyji a Moravě, v povodí Dunaje končící úmořím Černého moře. Krajina rybníků je tvořena komplikovaným systémem velkého množství přirozených i umělých vodních toků. Z hlediska krajinného rázu jde o velmi cenné území, kde se rozprostírají charakteristická říční údolí, množství rybničních soustav a mokřady. Na západě je region odvodňován vodáckou řekou Lužnicí a od západu do ní přitékají: Jelení potok, Velká Stoka, Zlatá Stoka a Tisý potok. Od východu do Lužnice vtékají: řeka Dračice, Koštěnický potok a řeka Nežárka. Řeky na jihovýchodě tečou do povodí Dyje a jsou odváděny do Rakouska potoky: Pstruhovec, Slavonický, Vojfířovský a Bolínovský. Západní část regionu ležící v Třeboňské pánvi je světoznámou rybníkářskou oblastí. Třeboňsko se chlubí soustavou 2500 rybníků, mokřadů, rašelinišť a kanálů uprostřed polí. Největším rybníkem Třeboňska a České republiky je rybník Rožmberk s rozlohou 490ha. Na území Jindřichohradecka se nachází i vodní nádrž jménem Landštejn na Pstruhovci. [1] Podnebí - na Jindřichohradecku je středoevropského typu. Je zajímavé, že podnebí na Jindřichohradecku je odlišné od celé ČR. Podnebí je ovlivňováno rozlehlými vodními plochami. Ty působí jako akumulátory tepla a regulují počet srážek nebo ochlazování. Reliéf tak ovlivňuje teplotní inverze. Nejteplejším místem je Třeboňská pánev a nejstudenějším

se

označuje

Studenecko.

Díky

západním

větrům

je

na

Jindřichohradecku zajištěno dostatečné množství celoročních srážek. Vyšší úhrn srážek byl naměřen v Novobystřické vrchovině. [3]

17

Fauna a flóra - na Jindřichohradecku je udáván velký výskyt obojživelníků, zejména žab a čolků. Nejvýznamnější jsou: skokan ostronosý, skokan menší, blatnice skvrnitá a čolek velký. Obývají většinu vodních nádrží. Na Jindřichohradecku jsou zřízeny 3 evropsky významné lokality pro ochranu čolka velkého (rybníky u Lovětína, Malý Bukač u Nové Olešné a Rašeliniště Radlice). Nejvzácnějším tvorem na území je ropucha krátkonohá. Z plazů se zde vyskytují hadi a ještěři. Hadi jsou celkem vzácní až na hojně rozšířenou užovku obojkovou. Zajímavostí je nízký výskyt užovky podplamaté, která se živí výhradně rybami. Lesy na Jindřichohradecku jsou dubové a jehličnaté. Vyskytují se zde přechodová rašeliniště, v nichž rostou mokřadní rostliny, např.: brusnice borůvka, rosnatka okrouhlolistá, suchopýr pochvatý, rašeliník, klikva bahenní, rojovník bahenní, vachta trojlistá a vlochyně bahenní. [7, 13] V následující tabulce č. 1 uvádím přehled faktů o Jindřichohradecku. Největší okres České republiky:

Jindřichův Hradec (1944km2)

Nejmenší obec:

Dobrohošť (45 obyvatel)

Délka hranic s Rakouskem:

104km

Nejrozšířenější nerosty:

žula a granodiorit

Nejvýznamnější řeka:

Lužnice

Nejteplejší místo:

Třeboňská pánev

Nejstudenější místo:

Studenecko, v okolí Javořic

Průměrná roční teplota:

5,5–7,5 °C

Průměrné roční srážky:

600mm [8, 17]

Největší rybník:

Velká Holná (489ha)

Nejvyšší vrchol:

Novobystřická vrchovina (738m)

Nejvzácnější tvor:

Ropucha krátkonohá

Tabulka č. 1. Přehled faktů o Jindřichohradecku. [Zdroj: Český statistický úřad]

18

Lokalizační předpoklady – kulturní Jindřichův Hradec je městská památková rezervace. Ve městě se nachází zámeckohradní komplex, okresní muzeum v budově jezuitského semináře, největší mechanický betlém na světě: Krýzovy jesličky, síň Emmy Destinové, klášterní kostel svatého Jana Křtitele s vzácnými freskami, náměstí Míru s historickým sloupovím z dob gotiky, renesance a baroka a šedesát metrů vysoká věž chrámu Panny Marie ze 14. století. Z města vedou dvě úzkorozchodné tratě.[4] Třeboň – památkově chráněný komplex se zámkem, hradby, bašta, kostel svatého Jiří, klášteru augustiniánů s překrásnými freskami a Schwarzenberské hrobky vystavené v novogotickém stylu. [4] Slavonice – starobylé náměstím ukazuje prvky gotické a renesanční zástavby, podloubí, sgrafita, katakomby, muzeum a kostel s vysokou věží. [4] Dačice – renesanční zámek, zámecký park, muzeum, galerie a historicky významná rafinerie cukru, barokní kostel sv. Vavřince, kamenný most přes Moravskou Dyji a kaple sv. Šebestiána.[4] Nová Bystřice – zámek ze 13. století, radnice, opevnění s baštou, nástěnné malby v kostele svatého Petra a Pavla, náměstí s renesančními a empírovými domy, hradby, židovský hřbitov a kašna se sochou sv. Lukáše. [4] České Velenice – v historii zde vedla vitorazská stezka, v 19. století zde vznikla železnice do Vídně. Dále zde stojí kostel sv. Anežky České. [4] Lomnice nad Lužicí – stará klasicistní radnice, gotický kostel sv. Jana Křtitele a kostel sv. Václava. [4] Kardašova Řečice – gotický kostel stětí sv. Jana Křtitele, hranolová věž, ochoz a cibulová báň, barokní zámeček z 18. století. Mezi další místa stojící za návštěvu patří židovský hřbitov a pomník básníka Boleslava Jablonského.[4]

19

1.2.2

Obec Roseč

Penzion Veverčí dvůr se nachází v obci Roseč. Obec je vzdálena 7km od Jindřichova Hradce západovýchodním směrem a leží v nadmořské výšce 523m n. m. Jelikož se jedná o malou obec, není divu, že celkový počet obyvatel je 209. Překvapivým faktem pro mě bylo, že průměrný věk obyvatel obce je 37 let. Věkový průměr Jihočeského kraje je pro muže 39,6 let a pro ženy 42,2 let. V posledních letech se do obce stěhují mladé rodiny, které si zde opravují statky, a průměrný věk se tak snižuje. Obec soutěžila o ocenění Vesnice roku a v roce 1997 získala ocenění Bílá stuha, které se uděluje za činnost mládeže. Ve stejném roce byl podvýborem pro heraldiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky schválen i znak a prapor obce.[9,12] První zmínky o Roseči se objevují v říjnu roku 1367, kdy zde procházela jedna z nejstarších obchodních stezek. Stezka se nazývala vitorazská a vedla přes Roseč až k Táboru. Další stezkou popsanou v pramenech z let 1389 byla stajko – rosečská. Z historie vyplývá, že obec stála na důležitém místě. V letech 1658 získala obec od Ferdinanda Viléma Slavaty právo opatřovat své dokumenty pečetí. Pečeť má tvar modrého štítu s bílými pruhy. Kolem pečetě se vine nápis „PECZET WSY ROSECZE“. Autor knihy „Místní jména v Čechách, jejich vznik, úvodní význam a změny“ se domnívá, že název města vznikl ze dvou slov „roz“ a „sekati“. Podoby názvů jsou Roseč i Rossiecz. [5] Co se památek týče, první zmínky o nejstarším kostelu v obci jsou ze 14. století. Kostel bohužel vyhořel během husitských válek. Byl mnohokrát opravován a mnohokrát opět vyhořel, až se roku 1794 obyvatelé strážské farnosti konečně dočkali nového filiálního kostela. V té době měla Roseč necelých 400 obyvatel. Další neopomenutelnou částí historie je zdejší hřbitov, který uchovává ostatky mnoha předků. Kostel stojí v obci do dnes a pravidelně každou neděli pořádá bohoslužby.[5] Jako studentku mě potěšily zprávy dochované z roku 1650 o tehdejší škole. V 19. století dokonce zákon přikazoval postavit školu při každé faře, kde v okolí půl hodinové chůze bydlí alespoň 100 dětí. Vlastní budova školy byla vystavena roku 1860 a až do roku 2003 plnila svoji funkci, než byla pro nedostatek žáků zavřena. [5]

20

Dalšími vymoženostmi, které do vesnice zamířily, byly v roce 1927 první telefony a spolu s nimi i elektrický proud. Dnes má obec kanalizaci, vodovod, plynovod i čistírnu odpadních vod. [10] Na svátek Anny 26. července je každý rok pořádána rosečská pouť. V obci působí Červený kříž a Sbor dobrovolných hasičů, kteří se starají o bezpečnost dětí a o lehký průběh akcí. V deštivém počasí je možné využít Houbový park, Ráj skřítků, Muzeum fosilií nebo Ekofarma. [10]

Obr č. 2 mapa Roseče z roku1828. [ Zdroj: PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic I. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-148-5]

21

1.3 Penzion Veverčí dvůr 1.3.1

Historie

Penzion Veverčí dvůr vlastní Peter Köhler a Petra Zouharová. Celá historie penzionu začíná jejich výletem do Jižních Čech. Majitelé byli z Třeboňska a Jižních Čech skutečně nadšeni. Koupili zde zchátralý statek, který opravili a protože byl obrovský, rozhodli se část statku pronajímat. Ve stejné době paní Zouharová řešila otázku, pro jaký segment se bude penzion nabízet. Po narození dcery Aničky četla jednoho dne článek v novinách o chybějícím ubytování pro matky s dětmi, a tak se zrodila idea o pohádkovém penzionu. Ve svých představách si Petra Zouharová jako matka představovala, jak je složité zabalit na rodinnou dovolenou, o vše se starat a nic nezapomenout. Chtěla maminkám ulehčit práci s balením a nabízet místo, kam přijedou a najdou všechny potřebné věci na miminko, např.: koupací vaničku, nočník, dudlík nebo přebalovací pult. Nechtěla vytvářet hotel, který by rodiny svazoval časovým rozvrhem, chtěla nabídnout svobodu a pocit „dělat si, co chceš“. Nemyslela jen na děti, ale také na jejich mámy. Aby si do penzionu přijely odpočinout a aby jim zde nic nechybělo. Z prvního názvu Pohádkový penzion sešlo, protože nešlo o moc originální nápad. Petřina kamarádka Alena Mach vymyslela název Veverčí dvůr, neboť v okolí penzionu se nachází nesčetné množství veverek. Penzion byl otevřen v létě roku 2009 a první návštěvníci se vrátili ještě čtyřikrát. Webové stránky pro rezervace byly spuštěny šest měsíců předem. Rezervace si Petra Zouharová nejprve zajišťovala sama pomocí webových stránek, dnes má 2 zaměstnance. Paní Alena Dytrichová se stará o rezervace, příjezdy a úklid a její manžel působí jako technický správce penzionu. Ze začátku byl penzion pronajímán pouze v období březen – listopad. Dnes je pronajímán celoročně. Poptávka začala stoupat o silvestr, Vánoce a později i o zimní měsíce. Hosté se do penzionu vracejí a často si pronajímá apartmán na celý měsíc. Matky s dětmi zůstávají a otcové odsud dojíždějí do práce. Pro Petru bylo největším úspěchem, že si hosté na nic nestěžovali a ani nepožadovali nic navíc. Ve společné místnosti se nachází kniha přání a stížností, kam hosté mohou napsat své připomínky. Pár let po otevření se penzion postupně vybavoval podle připomínek hostů např.: venkovní posezení a zahrada. Do budoucna majitelé plánují opravit i druhou část statku a rozšířit tak penzion o další apartmány. Na základě plánované opravy byl vytvořen projekt, který žádá o dotace z evropských fondů. 22

1.3.2

Penzion

Penzion Veverčí dvůr nabízí 7 apartmánů. Jeden je podkrovní a šest dalších je dvoupatrových. Součástí každého apartmánu je vybavená kuchyň s jídelním koutem, předsíňkou, koupelnou se sprchovým koutem a pokojem. Dva apartmány mají ložnice dvě. Ty jsou vhodné pro rodiny se staršími dětmi. Každý apartmán má vlastní vchod. Uprostřed celého penzionu je obrovská společenská místnost. Rodiče zde mohou nechat hrát své ratolesti a sami se posadit do ratanových křesílek a dát si kávu. V místnosti je k dispozici televize s DVD s dětskými pohádkami. Místnost je nejvíce využívána, když je deštivé počasí. Za zimních večerů je možné si v krbu roztopit oheň. Zahrada penzionu je oplocena, aby děti neutekly, a zcela porostlá trávou. Rodiče tak mohou vypustit své ratolesti na pozemek a skrz velké francouzské dveře mohou dítě kontrolovat ze sedačky obývacího pokoje. V přední části před apartmány se nachází vlastní terásky a různé prolézačky. Zahrada je společná pro všechny hosty. Na spodní části je velká louka se dvěma jezírky a ovocným sadem. Hostům je povoleno si v letních měsících trhat ovoce ze stromů. Za statkem se nachází prostorné parkoviště a fotbalové hřiště. [8]

1.3.3

Vybavení

Apartmány jsou velmi dobře zařízeny. V pokoji je k dispozici: manželská postel, dětská postýlka, noční stolky, lampičky, skříň, koberečky a žaluzie. Venkovní posezení je poměrně nové a obohaceno o nové kusy nábytku. Ke každému apartmánu patří: venkovní stůl s deštníkem, lavice, židle, stojací lampa a gril. Zahrada, která byla zprvu pouze zarostlá křovím a stromy, dnes nabízí dětem mnoho způsobů vyžití např.: fotbalové hřiště, dřevěné prolézačky, trampolína, pískoviště, plastové prolézačky, houpačky, bazén (letní měsíce) a kamenné posezení. Nově letos přibyl rybníček ve spodní části zahrady a nové stromky do ovocného sadu. Kuchyň je také plně vybavena. V lince najdete příbory, nádobí (talíře, hrnky, misky), hrnce. Z kuchyňských spotřebičů pak vařič, mikrovlnnou troubu, rychlovarnou konvici a lednici. Na kuchyň navazuje jídelní kout, ve kterém je umístěn jídelní stůl, židle, pohovka, komoda, věšák, dětský hrací koberec, dětská jídelní židlička a odpadkový koš. 23

1.3.4

Služby

Penzion Veverčí dvůr nabízí velkou škálu služeb. Např.: internetové připojení (Wi-Fi, pevné připojení), babysitting, snídaňový koš, denní úklid, výměna ručníků, praní prádla, možnost zakoupení dětských plen, mléka a dětské výživy, možnost úschovy kočárků nebo možnost úschovy kol. Na požádání je hostům možno zapůjčit: chůvičky, dětské vaničky, nočníky, horská kola, gril, kriket, stolní tenis, badmintonové pálky, dětské hračky a koloběžky. [11]

1.4 Charakteristika vývojových etap dětí Z materiálů, které mi byly poskytnuty, jsem zjistila nejčastější věk dětí ubytovaných v penzionu. Největší zastoupení měl věk předškolní (38%), batole (27%) a mladší školní věk (16%), zbytek tvořili novorozenci, kojenci a děti z období prepuberty. Svými vycházkovými trasami bych chtěla zapůsobit na dětskou mysl. Každé dítě je jiné a vyžaduje odlišný přístup. Úloha rodiče spočívá ve vytvoření prostředí, ve kterém se dítě vyvíjí. Děti jsou v dnešní době hodně zvyklé trávit čas u televize či počítače, a to není správně. Doba strávená u počítače by neměla překročit 1 hodinu denně. V dětech se také pomocí her utváří jejich pohled na svět a tak si myslím, že není příliš vhodné, aby sledovaly televizní noviny plné násilí nebo hrály hry s bojovou tématikou. Pro děti je důležitý pohyb, a tak hry v přírodě mohou být tím nejmenší, co jim můžeme poskytnout. Zároveň jde i o nejlevnější formu zábavy. Předškoláci mají spoustu otázek a my jako dospělí, nebo vy jako rodiče, rozšiřujeme znalosti dítěte svými odpověďmi. Vyprávěním pouček, příběhů a fantazírováním, rozvíjíme dětský všeobecný přehled a jeho intelekt. Celý tento proces utváření vlastních myšlenek závisí na sktruktuře, skladbě, frekvenci či povaze podnětů. (Čačka, 1997)

24

1.4.1

Batole

Batole je vývojové stádium dítěte od 1 do tří let. Je silně ovládáno city a již si plně uvědomuje svá přání. Jeho pohyby už začínají být cílevědomé. Pomalu si víc samo sebe uvědomuje a dělá vědomé aktivity. Zkušenosti zvětšují intenzitu jeho poznání. Hra u batolat je fikční neboli námětová. Tyto hry slouží k duševní hygieně a dítě si dramatickým přehráváním osvojuje poznání a mezilidské vztahy. Často začínají napodobovat dospělé. Další typy her jsou destruktivní ničení hradu z kostek) a manipulační (náklad kostiček na auto a převoz). Batole je schopné rozpoznat barvy, rytmy a hlasy. Ačkoli se všechny smysly zlepšují, dítě není schopno orientace v prostoru, často může strkat větší předmět do menšího otvoru. Stále se ptá „Co je to?“ a je zvídavé. Soustředění dítěte se prodlužuje, avšak stále převládá těkavost. Délku poutavosti ovlivňuje poutavost materiálu i vlastní záměr dítěte. Pro srovnání uvádím tabulku pozornosti dítěte podle Rubinštějna: Věk dítěte (roky)

Doba vnímání (min)

1-2

21

2-3

27

Tabulka č. 2. Doba pozornosti dítěte – batole. [Zdroj: (Čačka, 2007)]

Batole je lehce unavitelné, o čemž svědčí i doba udržené pozornosti. Ke konání úkolů vyžaduje pokyny. Je proměnlivé, soustředěné na přítomnost a labilní. Do paměti si mechanicky vštěpuje nové poznatky a následně si je vybavuje. Dítě je schopné si vybavit blízké příbuzné. Vzpomínky na tuto etapu jsou vzácné. S pamětí se lepší i slovní zásoba. Batole na konci svého období ve třech letech umí asi 1000 slov. Řeč se vyvíjí ze „slovo-vět“ na věty se správnou gramatikou. U batolete je běžné ráčkování a jiné problémy s výslovností. Představivost batolat se zpřesňuje tím, že už jistou činnost zažily. Dětské představy se doplňují o detaily. Objevuje se nekontrolovatelná živá animace, kdy dítě nerozpozná, zda jde o skutečnost či nikoli. (Čačka, 2007)

25

1.4.2

Předškolní věk

Do předškolního věku patří děti ve věku od 4 do 6 let. Duševní změny jsou méně bouřlivé. Dítě postupně zlepšuje ovládání jemné motoriky, které je uplatňováno při kreslení, vystřihování a zavazování tkaniček. Předškolák se orientuje na „já“ a svět. Rozmáhají se živé fantazie. Každá mezera ve vzdělání je doplňována fantazií. Je schopný zachytit detaily ačkoli jeho vnímání zachycuje celkový dojem. Vyniká ve hrách poznávání hmatem. Lpí na nepodstatných znacích, které pro něj pak utváří znak celého předmětu. Vnímání je tedy neanalytické a soustředěné na to, co dítě upoutá. Např.: lokomotiva se musí zobrazit s kouřem, hnací mechanismus je skryt, protože není důležitý. Pro analytičnost je dobré hrát hry na rozpoznání detailů a společných znaků. Např.: Co má společného osobní a nákladní auto? Místo batolecí otázky „Co je to?“ se zajímá „Proč?“. Předškolák má problémy s časovou orientací. Nechápe pojmy jako dnes, včera a zítra. Dalším problémem předškoláka je pochopení tvarů. Děti do 4 let zobrazují všechny geometrické tvary jako kolečka. Po pátém roce dokáží určit, že tvar je jako… Zároveň už dokáží rozeznat velikost a tvar. Co se týče pojmů, děti předškoláci znají jen konkrétní věci např.: panenka, kočárek. Jakékoli zobecnění si zatím neuvědomují. K pochopení nadřazenosti pojmů slouží hry jako „Všechno lítá, co peří má.“ Předškolák je přelétavý a jeho pozornost je slabá. K procvičení pozornosti slouží konstruktivní hry. Nebo první povinnosti. V tabulce uvádím délku pozornosti dítěte podle Rubinštejna. Náznaky stability předškoláka se objevují, pokud nechce odpoutat pozornost od činnosti, kterou dělá a říká: “Ještě ne, ještě jsem to nedodělal.“ (Čačka, 2007, 156 stran) Věk dítěte (roky)

Doba vnímání (min)

3-4

50

4-5

83

5-6

96

Tabulka č. 3. Doba pozornosti dítěte – předškolák. [Zdroj tabulky: (Čačka, 2007)]

26

1.4.3

Mladší školní věk

Mladší školní věk nastává od 7 do 11 let. Vstup do školy je významných mezníkem v životě dítěte. Nastává pro něj období výrazných změn. Zlepšuje se koordinace jemné motoriky. Zvyšuje se míra koncentrace. Ve třídě je spousta nových objektů (kamarádi), a tak je běžné, že je dítě po dni ve škole unavené, rozčílené a zmatené. Na ustálení potřebuje tak jeden rok. Sedmiletí školáci prochází fází naivního realismu. To znamená, že přijímají informace nekriticky. I autoritu přijímají nekriticky. Obrazy si osvojují mechanicky a nezvládají oddělit jednu vlastnost z celku. Stěžejní je pro ně mechanická a názorná paměť. Vynikají ve hrách jako pexeso. Díky omezeným informacím dochází k chybným závěrům. Buď je vše správně, nebo špatně. Ve vnímání odděluje sebe od světa. Už nepropojuje subjektivní prožívání s realitou, ale dává důraz na logiku, argumentaci a věcnost. Vyžaduje hodnocení jinými a je náchylnější k pláči a neumí prohrávat. Osmiletí školáci plní své povinnosti jako samozřejmost. Neomezují se pouze na přijímání hodnot, ale i sami hodnotí. Touží po větší míře samostatnosti a chtějí zasahovat do svých vlastních zájmů. Často se hádají. Devítiletí a desetiletí jsou velmi zodpovědní a spolehliví. Vadí jim, že za ně rozhodují jiní. Desetiletí požadují větší míru samostatnosti, chtějí rozhodovat sami, orientují se na detaily. Objevuje se zobecňování a projevuje se kritický realismus. Obávají se zesměšnění a mínění skupiny je pro ně důležité. Dítě je konformní, chce se tedy zavděčit kamarádům i jeho oděv musí být vrstevníky přijímán. Nejdůležitějším těžištěm je přístup nejbližších. Rodina mu pomáhá formovat, co je špatné a co je dobré. Děti v těchto letech jsou ještě snadno ovlivnitelní. Mechanická paměť se mění na logickou. V první třídě převládala rovnoprávnost, ve druhé se objevují náznaky skupinových vztahů. V následujících třídách se zřetelněji projevují pozice jednotlivců. Pro dítě je dobré jen to, co má hodnotu v očích jiných. Proto je vhodné doma děti povzbuzovat. Častým jevem je frekvence stížností na nespravedlnost. To je způsobeno nárůstem kritičnosti. (Čačka, 2007)

27

1.5 Metodika tvorby tras Naučná stezka je běžná turistická trasa. Odlišuje se tím, že používá informační panely, aby upozornila na přírodovědné nebo kulturní zajímavosti v místě. Panely tvoří zastávky. Naučná stezka musí být dobře značena, aby se návštěvník neztratil. Ke značení trasy používáme jednotné značení. Obvykle jde o bílý čtverec o velikosti 10 x 10cm. Čtverec je přeškrtnutý 3cm tlustým zeleným pruhem, který vede z levého horního rohu do pravého spodního rohu. Důležité je značky rozmístit tak, aby byly z dálky dobře viditelné. U rozcestí a míst, která jsou lehce přehlédnutelná, doporučuji vložit šipky. Značky umísťujeme na stromy nebo kameny. Každá trasa má označený start a cíl. Trasu značíme z obou stran. Na každou zastávku umísťujeme informační panel. Každý panel obsahuje název naučné stezky, pořadové číslo, název zastávky a plánek stezky. Je dobré vyznačit místo, kde se návštěvník momentálně nachází. Text na panelech by měl být krátký, stručný, srozumitelný a sémanticky strukturovaný. Zastávky se umísťují poblíž místu, ke kterému se vztahují, aby se dalo jasně demonstrovat. Informační panely se používat nemusí. Lze připravit i jiné varianty jako tištěné texty. [6]

28

2 Praktická část V praktické části se věnuji 5 trasám. Trasami bude provázet Veverka Zrzečka, jelikož jde o moji nejoblíbenější pohádkovou postavu, a jako veverka se hodí do penzionu Veverčí dvůr. Veverku Zrzečku napsal Josef Zeman a ilustrace, které používám, namaloval Karel Svolinský. Při tvorbě stezek postupuji podle metodiky tras pro naučné stezky. Rozhodla jsem se, že nebudu navrhovat informační panely, ale vytvořím brožuru, která funkci panelů zastane. Host penzionu si vezme brožuru a vybere si jednu z tras. Každá trasa je uvozena základní informací o trase a seznamem zastávek. Dále se skládá z popisu trasy a mapy. V brožuře vždy za mapou následuje pracovní list pro děti. Vždy je popsáno, kde je start a kde je cíl. Následně host postupuje podle mapy. Když dojde na stanoviště, které bude popsané v brožuře, dozví se něco nového nebo splní úkol. Základní informace slouží ke krátkému představení, pro koho je trasa, kde vede, a co je potřeba vzít s sebou. V krátkých povídáních jsem chtěla docílit obohacení trasy o nové prvky, přikládám tedy vysvětlení např.: co je to rybník, aby dětem trasy poskytovaly nějakou přidanou hodnotu. Matka by měla dítěti povídání po trase párkrát zopakovat. Po trase není vloženo žádné speciální značení. Návrh na značení tras uvádím v závěru. Po procházce děti vyplní pracovní list. Dojde tak k zapamatování nových pojmů, tříbení paměti a rozvoji myšlení. Motivace dětí, aby pracovní listy vyplnily, je zapsání do knihy veverky Zrzečky. Kniha je umístěna ve společenské místnosti a každý se do ní může podívat. Děti se tak zvěční podpisem a získají krásný diplom na památku. Dále navrhuji za splnění všech pracovních listů speciální odměnu. Děti by dostaly dřevěný oříšek, který by vyrobil místní truhlář. Pracovní list je vždy tvořen s ohledem na věk účastníka. K vyplnění cvičení v pracovních listech děti potřebují pouze pastelky a tužku. Při odjezdu z penzionu odevzdají děti pracovní list paní Aleně Dytrichové a ta jim propůjčí knihu, kde se podepíší. Vše proběhne při závěrečné kontrole (předávání apartmánů). Zároveň získají i diplom veverky Zrzečky. Diplom je k nahlédnutí v příloze. Paní Dytrichovou mohou hosté kontaktovat každý den, neboť chodí pravidelně do penzionu vyměňovat ručníky.

29

2.1 Trasa Stromová Tato trasa byla vytvořena na požádání paní Zouharové, která si přála, abych stromy do trasy zakomponovala. Před vytvořením této trasy je potřeba přidat všem stromům v areálu hliníkové štítky s jejich názvy a přidat i čísla shodná s čísly stromů na mapě. Trasa vede po pozemku penzionu a mapuje stromy jehličnaté, listnaté a ovocné.

2.1.1

Základní údaje o trase

KDE? Jak jsem již uvedla, trasa vede pouze po pozemku Veverčího dvora a je značena čísly. Děti chodí od zastávky k zastávce a poznávají stromy. CÍL? Cílem trasy je seznámit děti s názvy stromů. Naučit je, jak vypadá list stromu a jeho plod. CO S SEBOU? Na trase není vyžadováno specifické oblečení. Trasa není fyzicky náročná. DOBA A VĚK? Projití celé trasy trvá cca 45min. Vhodné od 5 let.

2.1.2

Seznam zastávek

1. Borovice 2. Smrk 3. Modřín 4. Buk 5. Dub 6. Kaštan 7. Jabloň 8. Ořešák

2.1.3

Popis trasy

Na začátku trasy si nejprve řekneme, co jsou stromy. Tráva je malá rostlina a strom je velká rostlina. Strom se skládá z kmene a koruny. Korunu tvoří větve, na kterých roste listí. Stromy se dělí na listnaté, jehličnaté a ovocné. Listnaté stromy a ovocné mají lístečky. Listy jehličnatých stromů se nazývají jehlice. Najdi strom, který má na stříbrném štítku označení č. 1. 30

Nacházíš se na zastávce č. 1. Borovice. Borovice je druh stromu, který má tvrdé dřevo. Listy borovice jsou dlouhé tvrdé jehlice a plody malé kulaté šišky. Koruna borovice je hodně vysoko. Strom, na kterém je štítek, se nazývá borovice Douglaska. Jde o borovici, kterou objevil skotský botanik Douglas. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 2. Nacházíš se na zastávce č. 2. Smrk. Smrk má měkké dřevo a je to jehličnatý strom. Listy jsou krátké, měkké jehlice a plody dlouhé šišky. Na rozdíl od borovice, větve smrku rostou už od spodu. Co se stane se stromem, který je starý nebo nemocný? Pan dřevorubec ho skácí. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 3. Nacházíš se na zastávce č. 3. Modřín. Tato zastávka je u posledního jehličnatého stromu, o kterém si něco povíme. Modřín má měkké jehličky a malé šišky. Na zimu opadává, proto se mu říká Modřín opadavý. Když pan dřevorubec skácí strom, zůstane v lese pařez. Na pařezu jsou kruhy. Říkáme jim letokruhy a značí, jak byl strom starý. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 4. Nacházíš se na zastávce č. 4. Buk. Buk je strom listnatý. Listnaté stromy na zimu opadávají. Jeho kmen je vysoký, úzký a bílo-šedivý. Plody jsou bukvice. Buk roste až 40m a jeho dřevo je dobré na zátop a na výrobu nábytku. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 4. Nacházíš se na zastávce č. 5. Dub. Kůra dubu je tmavo-šedá a roste v lesích. Plody dubu jsou žaludy. Listy vypadají, jako několik srdíček pod sebou. Když ponoříme dubové dřevo na hodně dlouho do vody, dřevo zkamení. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 6. Nacházíš se na zastávce č. 6. Kaštan. Správně se kaštan nazývá Jírovec Maďal. Má velké hvězdičkovité listy a jeho plody dobře znáš. Jsou to hnědé kuličky. Sbírají se a dávají se hajnému, aby je v zimě dal lesním zvířátkům. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 7. Nacházíš se na zastávce č. 7. Jabloň. Dalšími stromy, o kterých si povíme, jsou ovocné. Lidé je pěstují pro jejich plody, tedy ovoce. Jabloň má narůžovělé květy. Víš, jak vzniká ovoce? Na stromě vyroste květ. Květ opyluje včelička a vyroste z něj jablíčko. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 8. 31

Nacházíš se na zastávce č. 8. Ořešák. Ořešák je strom, na kterém rostou ořechy. Když jsou uzrálé, spadne skořápka, ve které je oříšek, ze stromu na zem. Víš, co je to sad? Sad je velká stromová zahrádka, kde se pěstují stromy v řadách za sebou. Člověk, který se o stromy stará se jmenuje sadař. Zde tvá stezka končí, vyplň si pracovní list a vyzkoušej, co jsi si zapamatoval/a.

2.1.4

Mapa trasy

Obrázek č. 3. pozemek Veverčího dvoru se všemi stromy. [Zdroj: vlastní].

32

2.2 Trasa Rybníkatá Trasa Rybníkatá mapuje území s rybníky. Jde se po polích, lukách, místy lesem. Děti objevují nové pojmy (rybník, rašeliniště, tůně, obojživelníci, atd.)

2.2.1

Základní údaje o trase

KDE? Roseč, rybník Holná, Šímanův, Štichů a Zachů CÍL? Cílem je návštěva několika rybníků, při níž se děti naučí pojmy spojené s tématem rybníků. CO S SEBOU? Doporučuji dát dětem vhodnou pevnou obuv, svačinu DOBA A VĚK? Trasa vede necelých 9km. Doba procházky je individuální, cca 3,5 - 4 hodiny.

2.2.2

Seznam zastávek

1. Roseč - náves 2. Rybník Holná 3. Šímanův rybník 4. Rybník Štichů 5. Rybník Zachů 6. Ratibořský potok 7. Hodův mlýn 8. Chovný rybník

2.2.3

Popis trasy

Začátek stezky je u brány Veverčího dvora. Než začneme, vysvětlíme si, proč se trasa jmenuje rybníkatá. Cestou uvidíme mnoho rybníků, o kterých si povíme, protože jsou pro tuto oblast – Jižní Čechy – typické. Půjdeme po mapě do centra vesnice, kde se zastavíme na první zastávce. Ta začíná u rybníku na návsi. Vítám tě na první zastávce č. 1. Náves. Víš, co je to rybník? Rybník je uměle vytvořená vodní nádrž, která je určená k chovu ryb. Dříve sloužila jako přívod vody do vesnice, jako tady. Jsou v rybníce ryby? Najdi číslo 2. Pokračuj dál po mapě k druhému rybníku.

33

Za ním se napoj na polní cestu a dojdi až k velkému výhledu na rybník Holná. Tam se nachází č. 2. Nacházíš se na zastávce č. 2. Velká Holná. Velká Holná je 9. největší rybník v České republice. Je hluboký 3 metry a uprostřed rybníka je ostrov Naxos. Rybník byl vybudován ve 14. století stavitelem Jakubem Krčínem. Na jižní straně hráze stojí památky strom – Buk lesní. Je starý 150 let! Najdi č. 3. Pokračuj po polní cestě a zastav se u prvního rybníku. To bude rybník Šímanův. Nacházíš se na zastávce č. 3. Šímanův rybník. Když se dobře rozhlédneš, najdeš tu žábu. Konkrétně skokana ostronosého. Pojďme si povědět, co jsou obojživelníci. Jsou to čtyřnožci, s blánami mezi prsty. Žijí ve sladké vodě a dokáží přezimovat v místech o teplotě pod bodem mrazu. Pokračuj k dalšímu číslu 4. Projdi kolem lesíku, na rozcestí se dej doleva. Zastav u 2. rozcestí. Nacházíš se skoro na zastávce č. 4. Rybník Štichů. Pokračuj z rozcestí zase doleva a zastav se mezi dvěma rybníky. Nyní si řekneme něco o dalších zvířatech této krajiny. Plazi jsou obratlovci (= mají páteř), jejichž tělo je pokryté šupinami, např.: hadi, ještěrky, krokodýli nebo želvy. Mláďata se líhnou z nakladených vajec. Druhý rybník je další zastávkou č. 5. Nacházíš se na zastávce č. 5. Rybník Zachů. Tato zastávka šetří tvoje síly. Jistě sis všiml/a náhlé změny terénu. Vlhká měkká půda porostlá mechem, co to jen je? Jde o rašeliniště. Rašeliniště je bažina, která je zaplněna pramenitou vodou. „Bahno“ je rašelina a používá se jako palivo. Vrať se na rozcestí a najdi potok. Tam se nachází číslo 6. Nacházíš se na zastávce č. 6. Ratibořský potok. Potok je přirozený vodní tok, který začíná pramenem. Pokud uvidíš rybník o menší velikosti, může jít o tůni. Tůně jsou pozůstatky aktivit člověka, např.: těžba písku. Nebývají v nich ryby a jsou napajedly pro ptáky a domovem pro obojživelníky. Jdi podél potoka a na hlavní silnici se zastav u mlýna. Nacházíš se na zastávce č. 7. Hodův Mlýn. Mlýn je budova, která sloužila k mletí obilí. Uvnitř je mlýnské kolo, které je poháněno vodou. Ve mlýně bydlí mlynář. Pokračuj po cestě k lesu, který obejdi a zastav se u rybníku. 34

Nacházíš se na zastávce č. 8. Chovný rybník. V tomto rybníce jsou chovány ryby na jídlo. Byly zde uměle vysazeny a jsou krmeny. Na podzim se ryby vyloví ven. Kolik napočítáš kaprů? Zde tvá stezka končí, vyplň si pracovní list a vyzkoušej, co jsi si zapamatoval/a.

2.2.4

Mapa trasy

Obrázek č. 4. Mapa rybníkaté trasy. [Zdroj: vlastní].

35

2.3 Trasa Zvířátková Tato trasa mapuje všechna zvířátka ve vesnici. Protože jsou volně přístupná a dobře vidět, rozhodla jsem se postavit trasu právě na základě zvířat. Trasa je tvořena pro nejmenší, tedy batolata a předškolní věk.

2.3.1

Základní údaje o trase

KDE? V obci Roseč CÍL? Povědět si o zvířátkách, podívat se na ně a naučit se, jaké dělají zvuky CO S SEBOU? Není potřeba nic speciálního. DOBA A VĚK? Trasa je dlouhá před dva kilometry, se zastávkami trvá 60min. Je zpracovaná zejména pro batolata. Doporučený věk 2-5 let.

2.3.2

Seznam zastávek

1. Koza 2. Kůň 3. Včela 4. Jelen 5. Pes, kočka 6. Kachny, husy, slepice 7. Pony, kozel 8. Ryby

2.3.3

Popis trasy

Trasa začíná u brány do Veverčího dvora. Dej se doprava a sleduj mapu až k oboře, kde volně pobíhají kozy. Nacházíš se na zastávce č. 1. Koza. Koza je přežvýkavec, protože neustále něco přežvykuje a kousá. Samička se nazývá koza a samec kozel. Jejich mláďátko je kůzle. Kozy se chovají pro mléko, maso a kůži. Jak dělá koza? Napodob kozu.[Méé.] Co má koza na hlavě? [Rohy.] Najdi číslo 2. Dojdi na asfaltovou cestu, dej se doleva a pokračuj k oboře s koňmi.

36

Nacházíš se na zastávce č. 2. Kůň. Kůň samec se správně nazývá hřebec a samička kobyla. Jejich mláďátko je hříbě. Kůň se chová pro práci na poli a pro přepravu. Bydlí ve stáji, žere trávu a pije vodu. Jak dělá kůň? [ííhá] Najdi číslo 3. Obejdi oboru s koňmi, pak přejdi pole na další cestu. Na cestě se dej doprava a u rozcestí zahni doleva. Jdi 200m až dojdeš ke staré maringotce. Nacházíš se na zastávce č. 3. Včela. K maringotce nechoď příliš blízko, neboť v ní bydlí včely. Včely jsou pracovité dělnice, které sbírají nožičkami z květů pyl a z něho pak vyrábějí med. Včely mají šest nohou, hlavu, hruď, zadeček a křídla. Všem včelám vládně jedna královna. Včely bydlí v úlu. Najdi číslo 4. Pokračuj po cestě doleva, až dojdeš k oboře se srnkami a jeleny. Nacházíš se na zastávce č. 4. Jelen. Jelen je král lesa. Má velké rohy, kterým se říká paroží. Jeho samička je laň. Někdy se špatně označuje jako srna. Jejich mláďátko je koloušek. Krmí se bylinami a trávou. Najdi číslo 5. Pokračuj kolem obory až k rybníku a napoj se na cestu zpět do vesnice. Číslo 5. se nachází před vstupem do ulice. Nacházíš se na zastávce č. 5. Pes, kočka. Má 4 nohy a drápky. Nejvyvinutější smysl psa je čuch, proto stále něco očichávají. Psi žerou granule, maso a pijí vodu. Samička je fena a mláďátka štěňátka. Kočky mají taky čtyři nohy a výborně slyší a vidí. Samec od kočky je kocour a mláďátka jsou koťátka. Napočítej, kolik uvidíš psů nebo koček než dojdeš na č. 6. Pokračuj po ulici a odboč první zatáčkou doprava. Číslo 6. Začíná právě zde na odbočce. Nacházíš se na zastávce č. 6. Kachny, husy, slepice. Všechny tyto domácí zvířátka jsou ptáci, kterým se říká drůbež. Bydlí v kurníku, mají dvě nohy a zobák. Kachna má kačera a kachňátka. Husa je větší než kachna, je bílá a má oranžový zobáček. K huse patří houser a housátka. Slepice se chová pro vajíčka a maso. Ke slepici patří kohout a mláďátka jsou kuřátka. Jak dělá slepice? [kokodák] Jak chodí slepice? Najdi číslo 7. Projdi uličkou a u hostince U Jitky odboč doleva. Zastav se, až uvidíš poníka jménem Mája. Nacházíš se na zastávce č. 7. Pony. Tento poník je Mája. Je bílý, na hlavě má hřívu a na zadku dlouhý ocas. Pony je malý kůň. Kdo to běhá u poníka, který se jmenuje

37

Mája? [kozel] Najdi číslo 8. Pokračuj kolem plotu, zahni doprava, vejdi spodní brankou na pozemek Veverčího dvora. Zastav se u rybníčku. Nacházíš se na zastávce č. 8. Ryby, žáby. Ryby mají ploutve a žábry, kterými dýchají pod vodou. U rybníku žijí i žáby, které také dýchají žábrami. Zde tvá stezka končí, vyplň si pracovní list a vyzkoušej, co jsi si zapamatoval/a.

2.3.4

Mapa trasy

Obrázek č. 5. Mapa zvířátkové trasy. [Zdroj: vlastní].

38

2.4 Trasa Cyklotrasa Cyklotrasa byla vytvořena pro děti, jejichž rodiče přijeli do Jižních Čech za výlety na kole. Od Petry jsem se dozvěděla, že spousta hostů si vozí kola vlastní nebo využívají možnosti si kola vypůjčit.

2.4.1

Základní údaje o trase

KDE? Obcemi Roseč, Stajka, Matná a Ratiboř CÍL? Cílem trasy pro dítě je ujet 10km, navštívit sousední obce a něco se dozvědět o místě, kde tráví dovolenou. Poučit dítě o bezpečnosti jízdy na kole, vybavení kola atd. CO S SEBOU? Svačinu, kolo, helmu, chrániče DOBA A VĚK? Individuální dle věku dítěte a jízdy na kole. Od 5 let. Cca 2 hodiny i s přestávkami.

2.4.2

Seznam zastávek

1. Roseč - Bezpečnost provozu 2. Stajka - Výbava na kolo 3. Matná – Dopravní značky 4. Ratiboř - Cyklostezka

2.4.3

Popis trasy

Cyklotrasa začíná před bránou Veverčího dvora. Jeď opatrně s rodiči a dávej pozor na cestu. Nyní pojedete doprava na rozcestí, zahnete doprava a projedete kolem hostince u Jitky až dolů na náves. Tam najdeš zastávku č. 1. Nacházíš se na zastávce č. 1. Roseč. Na této zastávce si povíme něco o bezpečnosti provozu. Na silnicích platí pravidla, kterými se cyklisté musí řídit. Děti do 18 let musí mít helmu, a děti do 10 let nesmí jet sami. Jezdí se vpravo na silnici, a v řadě za sebou. Na jednom kole může jet jen jeden člověk. Cyklista se musí držet řídítek a mít nohy na šlapkách. Cyklista se musí vždy pořádně rozhodnout, zda může přejet silnici a musí vést kolo před přechod. Najdi číslo 2. Pokračujte po hlavní silnici, až dojedete do vesnice Stajka. Na začátku vesnice zahněte doleva. Projeďte vesnicí a až uvidíte velkou trojúhelníkovou náves, jste na zastávce č. 2. 39

Nacházíte se na zastávce č. 2. Stajka. V této zastávce se dozvíte něco o správné výbavě na kolo. Každé kolo musí mít dvě brzdy, zadní červenou odrazku, přední bílou odrazku, oranžové odrazky na šlapkách a odrazky na kolech. Dále je potřeba mít při snížené viditelnosti přední bílé světlo a zadní červené světlo. Řídítka nesmí být na koncích otevřené, protože by při pádu mohly způsobit cyklistovi úraz. Pokračujte na další zastávku. Jeďte stále rovně, projeďte kolem rybníka. Na prvním rozcestí se dejte doprava (doleva se jede do bývalého JZD) a na druhém rozcestí doleva. Pokračujte stále rovně, až dojedete k ukazateli Matná. Zde odbočte doprava. Další zastávka se nachází uprostřed návsi ve vesnici Matná. Nacházíte se na zastávce č. 3. Matná. Určitě jste zvědaví na výuku značek!

Obrázek č. 6. Dopravní značky. [ Zdroj značek: http://im9.cz/iR/importprodukt-orig/996/9966428f3 aa51f465b115a90 b53d9e4d.jpg]

Vidíte 4 značky. První značí Stezku pro cyklisty. Jde o takovou silnici či cestu, kde jezdí jen kola. Druhá značka se jmenuje Dej přednost v jízdě a upozorňuje tě na auta, kterým musíš dát přednost. Pojedeš, až poslední. Třetí žlutá značka, značí Hlavní silnici. Pokud po ni pojedeš, máš vždy přednost. Poslední značka říká Zákaz kolům. Nesmíš na takto označenou silnici vjet. Pokračujte na zastávku č. 4. Z návsi se dejte doleva, za baráky odbočte doprava. Nikam neodbočujte, až se napojíte na hlavní silnici a pojedete doleva směrem na Ratiboř. Jeďte stále rovně a zastavte až u hostince Ratiboř. Tam se nachází další zastávka. Nacházíte se na poslední zastávce č. 4. Ratiboř. Kousek cesty jste jeli po cyklostezce, pojďme si říci, co to cyklostezka vlastně je. Cyklostezka nebo stezka pro cyklisty je silnice vyhrazená pouze pro kola. Bývá na ni navazující nájezd a je označena značkou. Bílé kolo na modrém poli. (viz zastávka č. 3.) Cyklisté na stezce nesmí ohrozit chodce. Cíl trasy je opět ve Veverčím dvoře. Vydejte se tedy po hlavní silnici stále rovně, až dojedete do Roseče. Před Rosečí odbočte doleva a pokračujte kolem Houbového parku až do penzionu. Kdo šťastně a bez nehod dojede, splnil náročnou trasu Veverky Zrzečky! Zakřičte si 3x HURÁ! 40

2.4.4

Mapa cyklotrasy

Obrázek č. 7. Mapa cyklotrasy. [Zdroj: vlastní].

41

2.5 Trasa Kočárková Trasa kočárková vede po asfaltových cestách, aby se maminkám dobře vezl jejich kočárek. Jde o jedinou trasu, která není vytvořená s ohledem na děti. S celkovou délkou cca 2,5 km nejde o fyzicky náročnou trasu.

2.5.1

Základní údaje o trase

KDE? Trasa vede přes vrchol vesnice s krásným výhledem až na náves, dále do nově postavené části Roseče a vrací se jinou cestou zpět do Veverčího dvora. CÍL? Cílem je samotná trasa. Jde o nastínění cesty pro maminky, kudy se mohou vydat, když budou chtít uspat své ratolesti. Druhým cílem, pro zvídavé maminky, jsou památky obce Roseč. CO S SEBOU? Maminky nepotřebují nic speciálního. Vezměte si jen kočárek a pláštěnku v případě deště. DOBA A VĚK? Trasa se dá pomalým tempem jít i 45min. Délka trasy je 2km. Je určena pro všechny maminky.

2.5.2

Seznam zastávek

1. Houbový park (Pečeť obce Roseč) 2. Kostel svatého Šimona a Judy (Škola) 3. Žulová socha Jana Nepomuckého (Památník obětem světových válek) 4. Hostinec U Jitky (Roubenka č. 47)

42

2.5.3

Popis trasy

Trasa kočárková začíná před hlavním vjezdem do Veverčího dvora. Vydáte se doleva a půjdete stále rovně. Po 20 metrech uvidíte budovu bývalého JZD. Projdete kolem a po levé straně se nachází Houbový park. Zde je zastávka č. 1. Houbový park je místo pro děti, kde si mohou hrát, chodit po cestičkách s figurkami nebo navštívit Ráj skřítků a Muzeum fosilií. Dole vyjdete z Houbového parku a po pravé straně uvidíte kostel s rybníkem. Tam se nachází zastávka č. 2. Kostel je zasvěcen sv. Šimonovi a Judě. Byl postaven roku 1551 a dnes je chráněnou památkou. Obejděte rybník. Kolem budovy úřadu pokračujete k dalšímu rybníku. Budova úřadu je bývalá škola. Škola fungovala od roku 1724 a byla školou centrální pro mnoho vesnic. Povinná školní docházka byla v období, kdy se nemuselo pracovat na poli, tedy předjaří, pozdní podzim a zima. Před školou v parku se nachází zastávka č. 3. Naproti parku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Do jeho podstavce je vyryté jméno Simonis Maresch. Záhadou je, že nikde neexistuje zmínka o tomto člověku, že by v obci kdy žil. Přesto byl tak významný, že mu zde místní farář vystavil pomník. V parku je nově zrekonstruovaný pomník obětem světových válek. Nyní jděte po hlavní silnici. Není se čeho bát. Jde o silnici 3. třídy. Po 200m odbočte do nově postavené čtvrti. Půjdete stále rovně, až dojdete na rozcestí a dáte se doleva. První možnou ulicí doprava zahnete po dalších 200m. U hostince U Jitky je zastávka č. 4. Paní Jitka z hostince je známá, že hostům uvaří vše, oč si jejich žaludek žádá. Stačí jen poprosit a objednat den předem. Dejte se ulicí doleva a po 300m objevíte starou roubenku. Jde o nejstarší budovu v Roseči. Byla postavena v 18. století. Dává představu lidem, jak vypadaly dobové domy. Projděte ulicí kolem roubenky a vraťte se zpět do Veverčího dvora.

43

2.5.4

Mapa trasy

Obrázek č. 8. Mapa kočárkové trasy. [Zdroj: vlastní].

44

3 Závěr Cílem mojí bakalářské práce bylo vytvoření vycházkových tras pro penzion Veverčí dvůr. Cíl práce byl splněn, trasy byly vypracovány pro různé věkové kategorie dětí. Dalším bodem bylo vytvoření brožury pro hosty penzionu Veverčího dvora, která by všechny trasy popisovala. Vzniklá brožura je k nahlédnutí v příloze č. 1. Vymyslela jsem celkem pět tras, z toho tři naučné stezky, jednu cyklotrasu a jednu trasu pro matky s kočárky. Návrhem informačních panelů jsem se nezabývala. V případě, že by se rozhodovalo o realizaci stezky, mohlo by se použít vše tak, jak je zapsáno v brožuře. Panely by byly ze dřeva, jako šetrného materiálu, se stříškou z odolného materiálu proti vodě. To by se dalo zařídit vhodným nátěrem. Přes papírové listy bych umístila plexisklo. Celá trasa by byla značena bílým čtvercem 10 x 10cm přeškrtnutým zeleným pruhem o tloušťce 3cm z levého horního rohu do pravého spodního rohu. Na rozcestí bych umístila jasné ukazatele, aby se návštěvník trasy neztratil. K realizaci stezek na Jindřichohradecku v obci Roseč bych vyzvala Petru Zouharovou a Petra Köhlera. Zároveň bych pořádala o spolupráci obec Roseč a Jindřichohradecký kraj. Dále bych žádala o dotaci nebo účast na spolufinancování regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad. Zajímavá by mohla být i přeshraniční spolupráce s Rakouskem a využití tras místními školami a školami z Rakouska. K tvorbě panelů bych požádala místního truhláře, zda by panely a odměny pro děti v podobě malých oříšků, zhotovil. Před samotnou realizací by se vyhotovil projekt na základě mých tras. Musely by se spočítat náklady a vyčíslit odhad celkové sumy. Na moji práci by mohlo být navázáno v souvislosti s přesným vyčíslením realizace a uvedením konkrétních finančních zdrojů. Všechny trasy jsem zpracovala tak, jak jsem na začátku smýšlela. Rozdíly byly až v konečném zpracování. Abych zjistila úspěšnost tras, zvolila jsem metodu zpětné vazby. Trasy jsem vyzkoušela s místními dětmi. Děti byly během tras velmi soustředěné a zaujaté. Na druhou stranu si myslím, že hodně záleží na podání výkladu dospělé osoby, která s dětmi jde. Děti v mladším školním věku se přiučily něčemu novému a bylo vidět, že motivace zapsání do knihy je dostatečná. Dalším hnacím faktorem byla soutěživost mezi dětmi. Po návratu ze stezky se děti těšily na vyplnění pracovních listů a ozkoušení svých znalostí. Některé informace byly příliš jednoduché. Záleží také ale na věku účastníků tras. Děti mě dokonce žádaly o další trasy, z čehož usuzuji, že jsem svůj „projekt“ splnila na 100%. 45

Seznam použitých zdrojů Internetové zdroje Jindřichohradecko popis regionu. Trasovník [online]. 2008 [cit. 2013-04-28].

[1]

Dostupné z: http://www.trasovnik.cz/k_jihoc/jindhrad/jindhrad.asp

Okres Jindřichův Hradec. Regionální agrární komora Jihočeského kraje

[2]

[online]. 2013 [cit. 2013-04-30]. Dostupné z: http://www.rakjk.cz/jindrichuvhradec/ charakteristika.html Charakteristika okresu Jindřichův Hradec. Český statistický úřad [online]. ©

[3] 2013

[cit.

Dostupné

2013-04-28].

z:

http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/

charakteristika_okresu_jh

[4]

Jindřichohradecko památky regionu a měst. Trasovník [online]. © 2008 [cit.

2013-04-28].

Dostupné

z:

http://www.trasovnik.cz/k_jihoc/jindhrad/pamatky

/mesta/jh_pamm.asp

[5]

Historie obce. Roseč [online]. 2009 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z:

http://rosec.cz/?page_id=2 [6]

Podoba a texty informačních panelů naučné stezky. Naučnou stezkou [online].

Copyright © 2008–2012 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.naucnoustezkou.cz/ podoba-a-texty-informacnich-panelu-naucne-stezky

[7] ©

Obojživelníci a plazi na Jindřichohradecku. Hamerský potok [online]. Copyright 2013

[cit.

2013-05-08].

Dostupné

z:

http://www.hamerskypotok.cz/pages/

obojzivelnici-plazi-a-lide/obojzivelnici-a-plazi-na-jindrichohradecku.php

46

[8]

Apartmány. Veverčí dvůr [online]. © design 2008 - 2010 [cit. 2013-04-29].

Dostupné z: http://www.veverci-dvur.cz/apartmany-cenik.html

[9]

Základní informace. Roseč [online]. © 2009 [cit. 2013-04-28]. Dostupné z:

http://rosec.cz/?page_id=37

[10]

Paměť. Obec Roseč 2008 [online]. 2008, č. 1 [cit. 2013-04-29]. Dostupné z:

http://rosec.cz/pamet/pamet.pdf

[11]

Služby. Veverčí dvůr [online]. © design 2008 - 2010 [cit. 2013-04-29]. Dostupné

z: http://www.veverci-dvur.cz/stravovani-a-sluzby.html

[12] 2013

Věkové složení obyvatel Jihočeského kraje. Český statistický úřad [online]. © [cit.

2013-04-29].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xc/redakce.nsf/i/

vekove_slozeni_obyvatel_jihoceskeho_kraje

[13]

Pracovní list - NPR Červené blato: Květena rašelinišť. Egeografie [online]. 2005

[cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://www.egeografie.cz/soubory/o0000000268.pdf

47

Knižní zdroje ČAČKA, Doc. PhDr. Otto. Psychologie dítěte. 3. doplněné vydání. Tišnov: Sursum, 1997. ISBN 80-85799-03-0. PEŠTA, Jan. Encyklopedie českých vesnic I. Praha: Libri, 2003. ISBN 80-7277-148-5 MĚSTSKÝ

ÚŘAD

JINDŘICHŮV

HRADEC.

Program

rozvoje

mikroregionu

Jindřichohradecko. 2010, 75 stran.

48

Příloha 1: Brožura Milé děti, jmenuji se veverka Zrzečka, a spolu

1. Stezka stromová - na této trase se seznámíte se stromy. Řekneme

s mým manželem panem Zrzkem

si něco o listech a plodech stromů. Vyplníte si zábavný kvíz

žijeme na starém ořechu na zahradě.

a „poznávačku“.

Jsem ráda, že jste nás přijely navštívit

do

Veverčího

Protože

jste

dětičky

2. Stezka rybníkatá – na této trase Vás čeká velké dobrodružství.

dvora.

Stezka vede přes rybníky, louky a potoky, až Vás dovede k místnímu

zvídavé,

největšímu rybníku Holná.

připravila jsem si pro Vás několik naučných stezek.

Obr. č. 9. Veverka Zrzečka

3. Stezka zvířátková- je trasou pro nejmenší dětičky. Okruhem 3km

Věřím, že je všechny zvládnete projít a hravě splnit moje úkoly. Kdo

objevíte nesčetné množství zvířat. Na trase jsou zvířátka domácí

vyplní poctivě a správně pracovní listy, čeká na něj odměna. Bude se

i lesní.

moc podepsat do mojí Knihy vítězů. Vždycky si ji v zimě

Cyklotrasa - dále jsem si pro Vás připravila i cyklotrasu, kterou

předčítáme a vzpomínáme na léto, jaké tu byly šikovné dětičky.

můžete jet s maminkou a tatínkem na kole. Že nemáte kolo? Nevadí! Můžete si ho vypůjčit z penzionu. Trasa Vás povede po silnicích třetí třídy a vysvětlí pravidla bezpečného silničního provozu. Kočárková trasa – na konci brožury se nachází trasa pro maminky

Obr. č. 9. Veverka Zrzečka [ Zdroj: Karel Svolinský]

s kočárky, která radí, kam se jít projít.

49

1.

Stezka stromová

Na začátku trasy si nejprve řekneme, co jsou stromy. Tráva je malá rostlina a strom je velká rostlina. Strom se skládá z kmene a koruny. Korunu tvoří větve, na kterých roste listí. Stromy se dělí na listnaté, jehličnaté a ovocné.

Nacházíš se na zastávce č. 4. Buk. Buk je strom listnatý. Listnaté stromy na zimu opadávají. Jeho kmen je vysoký, úzký a bílo-šedivý. Plody jsou bukvice. Buk roste až 40m a jeho dřevo je dobré na zátop a na výrobu nábytku. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 4.

Listnaté stromy a ovocné mají lístečky. Listy jehličnatých stromů se nazývají

Nacházíš se na zastávce č. 5. Dub. Kůra dubu je tmavo-šedá a roste v lesích.

jehlice. Najdi strom, který má na stříbrném štítku označení č. 1.

Plody dubu jsou žaludy. Listy vypadají, jako několik srdíček pod sebou. Když

Nacházíš se na zastávce č. 1. Borovice. Borovice je druh stromu, který má tvrdé dřevo. Listy borovice jsou dlouhé tvrdé jehlice a plody malé kulaté

ponoříme dubové dřevo na hodně dlouho do vody, dřevo zkamení. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 6.

šišky. Koruna borovice je hodně vysoko. Strom, na kterém je štítek, se nazývá

Nacházíš se na zastávce č. 6. Kaštan. Správně se kaštan nazývá Jírovec

borovice Douglaska. Jde o borovici, kterou objevil skotský botanik Douglas.

Maďal. Má velké hvězdičkovité listy a jeho plody dobře znáš. Jsou to hnědé

Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 2.

kuličky. Sbírají se a dávají se hajnému, aby je v zimě dal lesním zvířátkům.

Nacházíš se na zastávce č. 2. Smrk. Smrk má měkké dřevo a je to jehličnatý

Strom si pečlivě prohlédni. Najdi číslo 7.

strom. Listy jsou krátké, měkké jehlice a plody dlouhé šišky. Na rozdíl

Nacházíš se na zastávce č. 7. Jabloň. Dalšími stromy, o kterých si povíme,

od borovice, větve smrku rostou už od spodu. Co se stane se stromem, který je

jsou ovocné. Lidé je pěstují pro jejich plody, tedy ovoce. Jabloň má

starý nebo nemocný? Pan dřevorubec ho skácí. Strom si pečlivě prohlédni.

narůžovělé květy. Víš, jak vzniká ovoce? Na stromě vyroste květ. Květ

Najdi číslo 3.

opyluje včelička a vyroste z něj jablíčko. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi

Nacházíš se na zastávce č. 3. Modřín. Tato zastávka je u posledního

číslo 8.

jehličnatého stromu, o kterém si něco povíme. Modřín má měkké jehličky

Nacházíš se na zastávce č. 8. Ořešák. Ořešák je strom, na kterém rostou

a malé šišky. Na zimu opadává, proto se mu říká Modřín opadavý. Když pan

ořechy. Když jsou uzrálé, spadne skořápka, ve které je oříšek, ze stromu na

dřevorubec skácí strom, zůstane v lese pařez. Na pařezu jsou kruhy. Říkáme

zem. Víš, co je to sad? Sad je velká stromová zahrádka, kde se pěstují stromy

jim letokruhy a značí, jak byl strom starý. Strom si pečlivě prohlédni. Najdi

v řadách za sebou. Člověk, který se o stromy stará se jmenuje sadař. Zde tvá

číslo 4.

stezka končí, vyplň si pracovní list a vyzkoušej, co jsi si zapamatoval/a.

50

Mapa stezky stromové:

Pracovní list:  Poznáš stromy na obrázcích? Napiš jejich názvy. 1. ____________

2 ._____________

3. ______________

4. ______________

5. ________________

6 ______________

Obr. č. 10. Stromy. [Zdroj: vlastní]

 Kvíz: Vyber správnou odpověď. Modřín je jehličnatý strom, který opadává.

ANO

NE

Jírovec maďal je významný maďarský sportovec.

ANO

NE

Jehlice jsou listy jehličnatých stromů.

ANO

NE

Plody buku se nazývají žaludy.

ANO

NE

Podle letokruhů poznáme, jak byl strom starý.

ANO

NE

51

2.

Stezka rybníkatá

Začátek stezky je u brány Veverčího dvora. Než začneme, vysvětlíme si, proč se trasa jmenuje rybníkatá. Cestou uvidíme mnoho rybníků, o kterých si povíme, protože jsou pro tuto oblast – Jižní Čechy – typické. Půjdeme po mapě do centra vesnice, kde se zastavíme na první zastávce. Ta začíná u rybníku na návsi. Vítám tě na první zastávce č. 1. Náves. Víš, co je to rybník? Rybník je uměle vytvořená vodní nádrž, která je určená k chovu ryb. Dříve sloužila jako přívod vody do vesnice, jako tady. Jsou v rybníce ryby? Najdi číslo 2. Pokračuj dál po mapě k druhému rybníku. Za ním se napoj na polní cestu a dojdi až k velkému výhledu na rybník Holná. Tam se nachází č. 2. Nacházíš se na zastávce č. 2. Velká Holná. Velká Holná je 9. největší rybník v České republice. Je hluboký 3 metry a uprostřed rybníka je ostrov Naxos. Rybník byl vybudován ve 14. století stavitelem Jakubem Krčínem. Na jižní straně hráze stojí památky strom – Buk lesní. Je starý 150 let! Najdi č. 3.

Nacházíš se skoro na zastávce č. 4. Rybník Štichů. Pokračuj z rozcestí zase doleva a zastav se mezi dvěma rybníky. Nyní si řekneme něco o dalších zvířatech této krajiny. Plazi jsou obratlovci (= mají páteř), jejichž tělo je pokryté šupinami, např.: hadi, ještěrky, krokodýli nebo želvy. Mláďata se líhnou z nakladených vajec. Druhý rybník je další zastávkou č. 5. Nacházíš se na zastávce č. 5. Rybník Zachů. Tato zastávka šetří tvoje síly. Jistě sis všiml/a náhlé změny terénu. Vlhká měkká půda porostlá mechem, co to jen je? Jde o rašeliniště. Rašeliniště je bažina, která je zaplněna pramenitou vodou. „Bahno“ je rašelina a používá se jako palivo. Vrať se na rozcestí a najdi potok. Tam se nachází číslo 6. Nacházíš se na zastávce č. 6. Ratibořský potok. Potok je přirozený vodní tok, který začíná pramenem. Pokud uvidíš rybník o menší velikosti, může jít o tůni. Tůně jsou pozůstatky aktivit člověka, např.: těžba písku. Nebývají v nich ryby a jsou napajedly pro ptáky a domovem pro obojživelníky. Jdi podél potoka a na hlavní silnici se zastav u mlýna.

Pokračuj po polní cestě a zastav se u prvního rybníku. To bude rybník

Nacházíš se na zastávce č. 7. Hodův Mlýn. Mlýn je budova, která sloužila

Šímanův.

k mletí obilí. Uvnitř je mlýnské kolo, které je poháněno vodou. Ve mlýně

Nacházíš se na zastávce č. 3. Šímanův rybník. Když se dobře rozhlédneš,

bydlí mlynář. Pokračuj po cestě k lesu, který obejdi a zastav se u rybníku.

najdeš tu žábu. Konkrétně skokana ostronosého. Pojďme si povědět, co jsou

Nacházíš se na zastávce č. 8. Chovný rybník. V tomto rybníce jsou chovány

obojživelníci. Jsou to čtyřnožci, s blánami mezi prsty. Žijí ve sladké vodě,

ryby na jídlo. Byly zde uměle vysazeny a jsou krmeny. Na podzim se ryby

dokáží přezimovat v místech o teplotě pod bodem mrazu. Pokračuj k dalšímu

vyloví ven. Kolik napočítáš kaprů? Zde tvá stezka končí, vyplň si pracovní

číslu 4. Projdi kolem lesíku a na rozcestí se dej doleva. Zastav u 2. rozcestí.

list a vyzkoušej, co jsi si zapamatoval/a.

52

Mapa rybníkaté stezky:

Pracovní list: 

Doplň chybějící slova:

Ostrov uprostřed rybníka Holná se jmenuje___________. Památný strom, který stojí na hrázi je starý ____let. Nejrozšířenější žába se nazývá ___________ ostronosý. Obojživelníci žijí ve _________vodě. Mláďata plazů se rodí z ________. Rašelina se používá jako _________. V tůni nežijí___________, ale žijí zde___________. Mlýn slouží k mletí _________ a vyrábí mouku. Mlýnské kolo je poháněno__________. Ryby se z chovného rybníka loví na _________. 

Kapra obecného jsme viděli v chovném rybníku. Zkus najít další ryby v textu dole: štika, cejn, sumec, plotice, okoun, jeseter

Moje nejoblíbenější svačina je paštika a chleba. Vše vracej na místo, odkud sis to půjčil. Zítra odnesu mechanikovi nové autorádio. Kočka leze přes plot i celou střechu. Přes hlubokou nechuť se pustil do práce a do večera měl hotovo. Moje nová spolužačka jmenuje se Tereza.

53

3.

Stezka zvířátková

Trasa začíná u brány do Veverčího dvora. Dej se doprava a sleduj mapu až k oboře, kde volně pobíhají kozy. Nacházíš se na zastávce č. 1. Koza. Koza je přežvýkavec, protože neustále něco přežvykuje a kousá. Samička se nazývá koza a samec kozel. Jejich mláďátko je kůzle. Kozy se chovají pro mléko, maso a kůži. Jak dělá koza? Napodob kozu.[Méé.] Co má koza na hlavě? [Rohy.] Najdi číslo 2. Dojdi na asfaltovou cestu, dej se doleva a pokračuj k oboře s koňmi. Nacházíš se na zastávce č. 2. Kůň domácí. Kůň samec se správně nazývá hřebec a samička kobyla. Jejich mláďátko je hříbě. Kůň se chová pro práci na poli a pro přepravu. Bydlí ve stáji, žere trávu a pije vodu. Jak dělá kůň? [ííhá] Najdi číslo 3. Obejdi oboru s koňmi, pak přejdi pole na další cestu. Na cestě se dej doprava a u rozcestí zahni doleva. Jdi 200m až dojdeš ke staré maringotce. Nacházíš se na zastávce č. 3. Včela medonosná. K maringotce nechoď příliš blízko, neboť v ní bydlí včely. Včely jsou pracovité dělnice, které sbírají nožičkami z květů pyl a z něho pak vyrábějí med. Včely mají šest nohou, hlavu, hruď, zadeček a křídla. Všem včelám vládně jedna královna. Včely bydlí v úlu. Najdi číslo 4. Pokračuj po cestě doleva, až dojdeš k oboře se srnkami a jeleny. Nacházíš se na zastávce č. 4. Jelen. Jelen je král lesa. Má velké rohy, kterým se říká paroží. Jeho samička je laň. Někdy se špatně označuje jako srna. Jejich

kolem obory až k rybníku a napoj se na cestu zpět do vesnice. Číslo 5. se nachází před vstupem do ulice. Nacházíš se na zastávce č. 5. Pes, kočka. Má 4 nohy a drápky. Nejvyvinutější smysl psa je čuch, proto stále něco očichávají. Psi žerou granule, maso a pijí vodu. Samička je fena a mláďátka štěňátka. Kočky mají taky čtyři nohy a výborně slyší a vidí. Samec od kočky je kocour a mláďátka jsou koťátka. Napočítej, kolik uvidíš psů nebo koček než dojdeš na č. 6. Pokračuj po ulici a odboč první zatáčkou doprava. Číslo 6. Začíná právě zde na odbočce. Nacházíš se na zastávce č. 6. Kachny, husy, slepice. Všechny tyto domácí zvířátka jsou ptáci, kterým se říká drůbež. Bydlí v kurníku, mají dvě nohy a zobák. Kachna má kačera a kachňátka. Husa je větší než kachna, je bílá a má oranžový zobáček. K huse patří houser a housátka. Slepice se chová pro vajíčka a maso. Ke slepici patří kohout a mláďátka jsou kuřátka. Jak dělá slepice? [kokodák] Jak chodí slepice? Najdi číslo 7. Projdi uličkou a u hostince U Jitky odboč doleva. Zastav se, až uvidíš poníka jménem Mája. Nacházíš se na zastávce č. 7. Pony. Tento poník je Mája. Je bílý, na hlavě má hřívu a na zadku dlouhý ocas. Pony je malý kůň. Kdo to běhá u poníka? [kozel ] Najdi číslo 8. Pokračuj kolem plotu, zahni doprava, vejdi spodní brankou na pozemek Veverčího dvora. Zastav se u rybníčku. Nacházíš se na zastávce č. 8. Ryby, žáby. Ryby mají ploutve a žábry, kterými dýchají pod vodou. U rybníku žijí i žáby, které také dýchají žábrami. Zde tvá stezka končí, vyplň si pracovní list a vyzkoušej, co jsi si zapamatoval/a.

mláďátko je koloušek. Krmí se bylinami a trávou. Najdi číslo 5. Pokračuj

54

Mapa zvířátkové stezky:

Pracovní list: 

Spoj zvířátka s jejich obydlím.

Obr. č. 11. Pracovní list rybníkaté trasy. [Zdroj: upravený obrázek z http://www.predskolaci.cz/wpcontent/uploads/2008/10/str-10.gif]



Vybarvi zvířátka.



Dokresli do obrázku včelu. Nezapomeň na 6 nohou a křídla.

55

4.

Cyklotrasa

Nacházíte se na zastávce č. 3. Matná. Určitě jste zvědaví na výuku značek!

Cyklotrasa začíná před bránou Veverčího dvora. Jeď opatrně s rodiči a dávej pozor na cestu. Nyní pojedete doprava na rozcestí, zahnete doprava a projedete kolem hostince u Jitky až dolů na náves. Tam najdeš zastávku č. 1. Nacházíš se na zastávce č. 1. Roseč. Na této zastávce si povíme něco o bezpečnosti provozu. Na silnicích platí pravidla, kterými se cyklisté musí řídit. Děti do 18 let musí mít helmu, a děti do 10 let nesmí jet sami. Jezdí se vpravo na silnici, a v řadě za sebou. Na jednom kole může jet jen jeden člověk. Cyklista se musí držet řídítek a mít nohy na šlapkách. Cyklista se musí vždy pořádně rozhodnout, zda může přejet silnici a musí vést kolo před přechod. Najdi číslo 2. Pokračujte po hlavní silnici, až dojedete do vesnice Stajka. Na začátku vesnice zahněte doleva. Projeďte vesnicí a až uvidíte velkou trojúhelníkovou náves, jste na zastávce č. 2. Nacházíte se na zastávce č. 2. Stajka. V této zastávce se dozvíte něco o správné výbavě na kolo. Každé kolo musí mít dvě brzdy, zadní červenou odrazku, přední bílou odrazku, oranžové odrazky na šlapkách a odrazky na kolech. Dále je potřeba mít při snížené viditelnosti přední bílé světlo a zadní červené světlo. Řídítka nesmí být na koncích otevřené, protože by při pádu mohly způsobit cyklistovi úraz. Pokračujte na další zastávku. Jeďte stále rovně, projeďte kolem rybníka. Na prvním rozcestí se dejte doprava (doleva se jede do bývalého JZD) a na druhém rozcestí doleva. Pokračujte stále rovně, až dojedete k ukazateli Matná. Zde odbočte doprava. Další zastávka se nachází uprostřed návsi ve vesnici Matná.

Obr. č. 6.

Vidíte 4 značky. První značí Stezku pro cyklisty. Jde o takovou silnici či cestu, kde jezdí jen kola. Druhá značka se jmenuje Dej přednost v jízdě a upozorňuje tě na auta, kterým musíš dát přednost. Pojedeš, až poslední. Třetí žlutá značka, značí Hlavní silnici. Pokud po ni pojedeš, máš vždy přednost. Poslední značka říká Zákaz kolům. Nesmíš na takto označenou silnici vjet. Pokračujte na zastávku č. 4. Z návsi se dejte doleva, za baráky odbočte doprava. Nikam neodbočujte, až se napojíte na hlavní silnici a pojedete doleva směrem na Ratiboř. Jeďte stále rovně a zastavte až u hostince Ratiboř. Tam se nachází další zastávka. Nacházíte se na poslední zastávce č. 4. Ratiboř. Kousek cesty jste jeli po cyklostezce, pojďme si říci, co to cyklostezka vlastně je. Cyklostezka nebo stezka pro cyklisty je silnice vyhrazená pouze pro kola. Bývá na ni navazující nájezd a je označena značkou. Bílé kolo na modrém poli. (viz zastávka č. 3.) Cyklisté na stezce nesmí ohrozit chodce. Cíl trasy je opět ve Veverčím dvoře. Vydejte se tedy po hlavní silnici stále rovně, až dojedete do Roseče. Před Rosečí odbočte doleva a pokračujte kolem Houbového parku až do penzionu. Kdo šťastně a bez nehod dojede, splnil náročnou trasu Veverky Zrzečky! Zakřičte si 3x HURÁ!

56

Mapa Cyklotrasy:

Pracovní list: 

Vyber vždy správné slovo ze závorky a doplň do textu.

Každé dítě, které je mladší ____ (10 – 18) let musí mít povinně na hlavě cyklistickou _______. (helmu – čepici) Po silnicích se vždy jezdí ________ (vpravo – vlevo) ve směru jízdy. Každé kolo musí být povinně vybaveno dvěma funkčními ________. (zvonky – brzdami) Při jízdě ve tmě musíme mít ________ (černé – bílé) světlo vepředu kola a ___________ (červené – žluté) světlo vzadu na kole. Řídítka kola musí mít ___________ (otevřené – uzavřené) konce, aby nikoho při pádu neporanily do ruky. 

Doplň, jak vypadá značka stezky pro cyklisty.

Obr. č. 12. Prázdná značka.[Zdroj: vlastní]

57

5.

Kočárková trasa

Trasa kočárková začíná před hlavním vjezdem do Veverčího dvora. Vydáte se doleva a půjdete stále rovně. Po 20 metrech uvidíte budovu bývalého JZD.

století. Dává představu lidem, jak vypadaly dobové domy. Projděte ulicí kolem roubenky a vraťte se zpět do Veverčího dvora. Mapa trasy:

Projdete kolem a po levé straně se nachází Houbový park. Zde je zastávka č. 1. Houbový park je místo pro děti, kde si mohou hrát, chodit po cestičkách s figurkami nebo navštívit Ráj skřítků a Muzeum fosilií. Dole vyjdete z Houbového parku a po pravé straně uvidíte kostel s rybníkem. Tam se nachází zastávka č. 2. Kostel je zasvěcen sv. Šimonovi a Judě. Byl postaven roku 1551 a dnes je chráněnou památkou. Obejděte rybník. Kolem budovy úřadu pokračujete k dalšímu rybníku. Budova úřadu je bývalá škola. Škola fungovala od roku 1724 a byla školou centrální pro mnoho vesnic. Povinná školní docházka byla v období, kdy se nemuselo pracovat na poli, tedy předjaří, pozdní podzim a zima. Před školou v parku se nachází zastávka č. 3. Naproti parku stojí socha sv. Jana Nepomuckého. Do jeho podstavce je vyryté jméno Simonis Maresch. Záhadou je, že nikde neexistuje zmínka o tomto člověku, že by v obci kdy žil. Přesto byl tak významný, že mu zde místní farář vystavil pomník. V parku je nově zrekonstruovaný pomník obětem světových válek. Nyní jděte po hlavní silnici. Není se čeho bát. Jde o silnici 3. třídy. Po 200m odbočte do nově postavené čtvrti. Půjdete stále rovně, až dojdete na rozcestí a dáte se doleva. První možnou ulicí doprava zahnete po dalších 200m. U hostince U Jitky je zastávka č. 4. Paní Jitka z hostince je známá, že hostům uvaří vše, oč si jejich žaludek žádá. Stačí jen poprosit a objednat den předem. Dejte se ulicí doleva a po 300m objevíte starou roubenku. Jde o nejstarší budovu v Roseči. Byla postavena v 18.

58

Vypracovala: Simona Kalfařová

(Úvodní strana brožury) Obr. č 13. Diplom [Zdroj: vlastní]

59