r,zcr< iof,tLt$oLfiKAfr,
Rizika vyplyvaiici z pouzivfunipesticidfi na ochranu rostlin posuzovanilpodle reakci vdely medonosn6 Ing. Antonfn Piidal, Ph.D. - oddEleni vdelaistvi Mendelor,y univerzity v BrnE V n6vaznostina novelizaci zitkona o rostlinol6kaisk6 pddi (32612004Sb.) s platnosti od 1. dervence 2012 (zikon a. 19912012 Sb.) vstoupila dne 1. listopadu 2Ol2 do platnosti novd vyhl65ka o ochrand vdel, zvdie, vodnich organismfi a dalSich necilovlfch organismri pii pouZiti piipravktt na ochranu rostlin (4.32'712012 Sb.).Nahradilatakprhvodnizndni vyhl6Sky a.32712004 Sb. V porovn6ni se zm6nami, kter6 piinesla ptvodni vyhl65ka, jsou zmdny v nov6 vyhl6Sce sice menSihorozsahu, ale usiluji o da15iefektivnost pii prevenci rizika vzniku akutnich otrav neien u vdel. Zazilsadnilze oznaditohla5ovacipovinnost podnikajicich osob, kter6 ve venkovnim prostiedi aplikuji piipravky nebezpedn6 nebo zvl65tE nebezpedn6 pro vdely. Tyto osoby ohla5uji vSem dotdenly'mchovatehim a mistnE piisluinlm obecnim fiadrim piedepsanym zprisobem pouZiti piipravku minim6ln6 48 hodin pied provedenim aplikace. Strudn6 lze iici, Ze oh165eniobsahuje sddleni, kdo aplikuje, co se aplikuje, kde se bude aplikovat, o jakou plodinu jde, jakfm zptrsobemse bude
vdelstev v drisledku akutni otravy. Ty hromadn6 byly v posledni dobd hlavnd v souvislosti s pouZitim l6tky fipronil (Mayer a Lunden, 1999) nebo neonikotinoidri (Suchait a kol., 2001). Latentni otravy se projevuji spiSejen zesl6bnutim vdelstva asi tak bEhem prvni dek6dy kveteni iepky. Takovd piiznaky sleduji chovatel6vdel po ce16eesk6 republice asi poslednich deset let. Dosud nebyla potvrzena piidinn6 souvislost mezi zesl6bnutim vdelstev a sublet6lni toxicitou iepkov6ho porostu. Jde tedy jen o piedpoklad, kterli vyplliv6 hlavnd ze zkuienosti chovateltj, kteii v idsti chovu mimo dolet iepky takov6 zeslabeni nepozoruji (napi. horsk6 oblasti; os. sddleni 2003-2013). Velmipodobn6projevyzesl6bnutivdelstevlze sledovat tak6 u vdelstev chovu Mendelovy univerzity. V souvislosti s tim se dnes diskutuje, Ze n6h16fbytky vdelstev souviseji s pouZiviinim pesticidtr (Genersch a kol., 2010). V USA
buji zdravi vdel, i kdyZ dasto v testech neprokantji nebezpednostdi zvld5tni nebezpednost (napi. fungicidy; Pettis a kol., 2013). D61e fipronil a thiacloprid v subletdlnich d6vkdch zvy5uji mortalitu vdel piedtim nakaZenyich hmyzomorkovrtosti (Nosema spp.), coZ je jinak bEZn6 onemocndni vdel, kter6 vdely samy snadno zvlidaji, nejsou-li latentnd otr6veny (Vidau a kol., 201 1). A totliplati opadn6, piiotr6ven6 vdely jsou vice citliv6 vtrdi hmyzomorkovitosti (Pettis a kol., 2012;2013). Atak1 subletdlni ddvky imidaclopridu sniZuji rozvoj hltanovych Z16zprodukujicich krmnou 5f6vu pro larvy vdel a sniZuji dyichaci rytmus vdel (Hatjina a kol., 2013). Vdelstvo,jehoZ vdely Spatnddyichaji a nebo jeho larvy nedost6vaji dostatedndmnoZstvi kvalitni potravy, nemfiZe prospivat. Pr6vd tyto vlisledky vlfzkumu dokazuji, Le vdely mohou n6sledn6 v del5im dasov6m horizontu uhynout vlivem pesticidu, i kdyZje aplikov6n v sublet6lni d6vce, protoZe je podlomena jejich kondice. O synergickyy'ch efektech vli5e zmindnlich koktejhi toho vime je5td m6nd (Pilling a Jepson,1993). Probl6my s prokdz6nim negativnich vlivtr pesticidri na vdely mohou vypllfvat z iady skutednosti. Napfiklad i z toho, Ze jejich ridinn6 l6tky jsou metabolizov6ny rostlinami - hlavnd
aplikovat a kdy. Tento postup je pomErnd n6rodni na administrativu jak na strand pdstitelir, tak na strand chovatehi, jeL maji i nad6le
dokonce hovoii o syndromu CCD (colony collapse disorder; Engelsdorp a kol., 2006). V souvislosti s tim vznikla iada teorii vfkladu (Vesel1f,2008; Farooqur,2}l3) a pruzkumri. Bylo analyzovdno celkem 887 vzorkri (vdeli vosk, pyl, vdely a dal5i vzorky ze vdelstva), ve
ohlaSovaci povinnost u mistnd piislu5nlfch fiadt, kde ohlaSuji trvalS a piechodn6 stanoviStdsvlfch vdelstev.V piipad6 vzniku otravy se pochopitelnd piednostnE zkoumaji ohl65en6
kterich bylo objeveno celkem 121 syntetichich l6tek, kter6 z podstatn6 d6sti maji svrij privod z piipravkri na o5etiov6ni rostlin (Frazier a kol., 2008). Celkem 40 l6tek m6lo
aplikace, ale neznamen6to, Ze museji bft piidinou poSkozeni vdelstev. Druhou zdsadni a vyznamnl, zpiisiujici zmdnou v novd platn6 legislativEje zftkaz leteck6 aplikace pesticidri, jeZ je povolov6na Ustiednim kontrolnim a zkuiebnim fstavem zemdddlsklim jen
syst6mov6ridinky. Najeden vzorek vych6zelo v prumdru Sest pesticidri. Negativnich na znrlm6 pesticidy bylo jen 12 vzorki vdel, tii vzorky pylu ajeden vzorek vosku z celkovlich 887 vzorkri. Jin6 studie prok6zala (Pettis
daclopridu, 1eL mi polovidni hodnotu LD5e. Vliv piitomnosti olefinu v nektaru a pylu slunednic,jejichZ osivo bylo moieno imidaclopridem, na vdely je st6le piedmdtem diskusi. Stejnd diskutabilni je gutace rostlin (Olivier,
a kol., 2013), Ze pyl sbiranli na vybranych plodin6ch (ablonich, brusnicich, tykvovitlich, mandlonich) obsahoval celkem 35 rilznj,ch pesticidnich l6tek z ndkolika skupin: tungicidy, formamidiny, pyretroidy, karbam6ty, cyklodieny, herbicidy, neonikotinoidy, oxadiaziny a organofosf6ty.Piitomnost pesticidri v potravd vdel - hlavn6 v pylu - je tedy dnes zcela
2009; Wallner, 2009). Bylo potvrzeno, Ze o5etieni moienim nebo postiikem mriZe v6st k vyloudeni fdinn6 l6tky v gutovan6 vod6. Ale nizk6 obsahyjsou zjiStov6ny i v nektaru iepky
v mimoiSdnyfchpiipadech. Pies vyy'Se uvedend zmEny zrist6v6 skepse k tomu, Ze by proveden6 legislativni zmdny vedly k ieieni otdzek zdravi vdelstev v souvislosti s pouZitim pesticidri. Tato skepse nevyplyfv6 jen ze skutednosti, Ze nepodnikajici osoby nemaji ohla5ovaci povinnost a piitom mohou zachitzet se stejnd toxicklfmi l6tkami na svych pozemcich (malopdstitel6). Jde tak6 o to, Ze piipravky jsou svoji ridinnosti stdle dimyslndjbi. Proto se v soudasnosti setk6v6me dastdji s latentnim po5kozenim vdelstev (Garwood, 20 10; Gill a kol., 2012; Kiileneckil, 2013; Sustr, 2013) neL s hromadnlimi rlhyny
bd1nd a pestrd (Chauzat a kol., 2006) a pro takov6 piipady se zav6di popularizujici pojem ,,chemic\i koktejl". Testovdni Skodlivosti di toxicity takovlich smEsije metodicky nedoie5en6 zejm6na v tEch piipadech, kdy toxickf fdinek neni bezprostiedni, jako je tomu pr6v6 u sublet6lnich ddvek (Pohoreckaa kol., 2013). Pfesto se podaiilo prokdzat, Ze pesticidy osla-
ze skupiny neonikotinoidfi (Suchail a kol., 2001, 2003; G:uez a kol., 2003). Napiiklad olefin je jednou z degradadnich forem imi-
(Wallner, 2010). Z v1y'Seuvedenyy'chdrivodri proto Komise EU naiidila v t6to situaci jist6 opatieni (prov6ddci naiizeni komise 2013). Zdrojem nejistot pii rozborech testovanjch vzorkfi je i skutednost,2e pouiitl pesticidy se mohou v rinn'jch typech vzorki chemicky maskovat. To bylo prok|zdno u fungicidt (vinclozolin, iprodion a methyl-thiofandt) aptikovanjch proti moniliniovd spdle na viinich (Morella pozdni) v rouskovan6m pylu (Kubik a kol., 1999).Bylo zji5tdno,Ze rouskovanl/pyl (tzn. odebran! pii piiletu l6tavek na desnEje5tE
31
Leqislativa piedjejich vstupem do rilu) ze vdelstev umistdnyichve vi5iov6m sadu takto chemicky o5etiovan6m obsahoval fungicidnich letek do 0,25 mg/kg. Pl6stovy pyl (tzn. pyl podrobenli dlouhodob6 fermentaci ve vdelim dile) obsahoval t6chto 16tek ston6sobn6 mnoZstvi (23,6 mg/kg). Bylo prok6zano,Ze sledovan6fungicidy se pomoci slabyich konjugadnich vazeb v rouskovan6m pylu chemicky maskovaly (ziejmd na pylovdm tmelu obsaZen6mv exinE). Ndsledn6 fermentacepylu vlak tyto slab6kon-
jugadni vazby rozbt6pila,a tedy umoZnilajejich stanoveni zvolenou chemickou analyzou. Syntetich.ich pesticidri pii ochrand rostlin se v soudasn6dob6 nechcemevzddt i proto, Ze bez nich neumime p6stovat iadu monokultur. Ale je jejich pouLitibezpedn6? Rozvijejici se poznini spi5edokazuje, Le zachdzimes nddim, (.eholrizika neumime odhadnout ani kontrolovat.Yldyt doba, ve kter6 se DDT doporudovalo k pouZiti s nad5enim, neni tak devn6. N6sledky zndrnea nesemeje dodnes. Hledani
altemativ vbude tam, kde je to s ohledem na dosavadni pozndni jen trochu moZn6,je nevyhnuteln6. Syntetick6 pesticidy jsou nepochybnE vdZnou hrozbou budoucnosti nejen pro lidstvo, ale i vdely, kter6 jsou mnohem citlivEjii k tdmto lStkrima varuji nds(f ermrikovri.I 99 I : 1996; Boh6d, 1999; Celli a kol., 1996; 2003) pied tim, neZ dojde k je5td vdZndjlim dirsledkirm. Literatura je k dispozici u autora a v redakci. T
lntegrovaneochranarostlin ie od roku 2Ol4 v Evropsk6unii povinne Ing. Michal Hnizdil - Ministerstvo
SmErnice Rady a EP 200911281ES,kterou se stanovi r6mec pro dinnost spoledenstvi 2a fdelem dosaZeni udrzitelneho poulivdni pesticidri (d61e,,sm6rnice"), stanovi mimo jind ve sv6m dlr4nku 14 povinn6 dodrLov{ni tzv. obecnlfch z6sad integrovand ochrany rostlin (IOR). Obecn6 z6sady IOR maji zemdddlci viech dlens\y'ch st6tri EU zadit dodrlovat od roku 2014. Tento piispdvek se pokusi vysvdtlit z|mdry nastindn6 smErnici a pfistup k plndni t6to povinnosti v zemEd6lsk6 praxi v eesk6 republice.
Co je integrovanf ochrana rostlin Je tieba piipomenout, Le IOR neni ,,vyniiezem" Evropsk6 unie ani zcela novou filozofii ochrany rostlin. Prvky IOR se v syst6mech p6stovdni rostlin prosazovaly jiZ od sedmdesdtlch let minul6ho stoleti, nejdiive u specidlnich plodin, jako jsou ovocn6 dieviny, sklenikov6 kultury a r6va vinn6. Zikladnim rysem IOR je komplexnost piistupu pii vly'bdruzprisobu ochrany konkrdtniho porostu a zvl1itd zvalovdni moZnosti zapojeni dostupnlich piirozenly'ch prostiedki pii potladov6ni populaci Skodlivlch organismri rostlin. Z6sady integrovand ochrany rostlin t^ke jrL dnes zem6ddlci v mnoha plodin6ch rutinn6 dodrZuji, a to piedevSim tam, kde jim to pom6hii uspoiit n6klady v drisledku sniZeni pouZivini pfipravkri na ochranu rostlin (d6le ,,piipravky"). Smdrnice zvolila spi5ekrkolomnou definici IOR, podle nil jde o ,,ped1iv6 zvaLovirti veikerlich dostupnyy'chmetod ochrany rostlin a ndslednd integrace vhodnlfch opatieni, kter6 potladuji rozvoj populaci Skodlivlich organismir a udriuji poulivflni piipravkri na ochranu rostlin a jinych forem z6sahu
32
zemdd6lstvi
na frovnich, kter6 lze z hospod6isk6ho a ekologick6ho hlediska odivodnit a kter6 sniZuji di minimalizuji rizika pro lidskd zdravi nebo Zivotni prosdedi". SmdrnicejeStEdod6v6, Ze IOR ,,klade driraz na rust zdravjch plodin pii co nejmenSim naru5eni zemdddls\ich ekosyst6mfia podporuje piirozen6 mechanismy ochrany pied Skodlivyimiorganismy". Jak ale tuto sloZitou definici ,,uchopit" prakticky a zajistit jeji dodrZov6ni napiid spektrem rozmanitych forem ochrany rostlin jak v oblasti zemdddlstvi, tak tak6 lesniho hospod6istvi, fdrZby veiejn€ zelen6, ochrany skladovanly'chzemdddlskyichproduktfi aj.?
rostlin m61i k dispozici informace a n6stroje pro sledov6ni vjskytu Skodlivyich organismri a pro rozhodov6ni v oblasti ochrany rostlin, jakoZ i poradensk6sluZby v oblasti IOR. Z vli5e uveden6ho je patrn6, Ze smyslem smdrnice je prim6m6 zajistit, aby odpovddn6 riiady v dlenskyich stAtechEU piipravily zemEddlcrim podminky k vylLivdni IOR. Teprve na tomto z{HadE mohou zem6ddlci za6t z6sady IOR seri6znd dodrZovat.
eesk6 n6rodni legislativa a integrovan6 ochrana
Obsah dl6nku 14 smdmice je pieveden do desk6ho narodniho pr6va novelizaci zilkona Smysl sm6rnice o udriiteld.326/20045b.,o rostlinol6kaisk6p6di a zmdnE n6m pouZiv6nipesticid0 ndkterych souvisejicich z6konri, ve zndni Smdrnice EU jak jiZ toto slovo naznaduje, pozdEj5ich piedpisri, a prov6ddci vyhl6Skou stanovi sm6r, jakl;m je potiebn6 v dlenslo.ich d. 205/2012 Sb., o obecnlfch zdsadilch st6tech EU prov6ddt obsah tohoto unijniho integrovan6 ochrany rostlin. Cesk6 republika pr6vniho aktu do praxe. Neni tedy nezbytnd podle tEchto piedpisri rozumi pod povinnosti obsah smdmice ,,slovo od slova" piev6st dodrZovat obecn6 z6sady IOR ve smyslu do n6rodniho pr6vniho i6du, ale naopak jeji definice v dl. 3 odst. 6 smdrnice pedliv6
ndrodni legislativa m6 najit sprdvny zprisob, jak zajistit, aby na n6rodni rirovni fungoval smysl sm6rnice. JiZ preambule smdrnice sice stanovi, Ze je ,,uplatiovini zdsad integrovane ochrany rostlin povinn6", zirovei se v5ak ,,na zprisob uplatiov6ni ziisad integrovan6 ochrany rostlin pouZije zilsada subsidiarity (tedy zpirsob zav{dlni IOR zdIeLi na dlenskyichst6tech EU)". Je tedy na dlensk6m stdtd EU, aby stanovil zprisob, jakjm budou obecn6 zdsady IOR v praxi uplatilov6ny od 1. ledna 2014.Tento zptsob pak musi dlensk6 st6ty uv6st ve svly'chnarodnich akdnich planech na udrZiteln6 pouliv lrni pesticidri. ehnek 14 smdrnice uk16d6, aby dlensk6 stdty EU piijaly v5echna nezbytn| opatieni na podporu IOR zejm6na tim, 2e zajisti, aby profesion6lni uZivatel6 piipravkri na ochranu
zvaLovdni velkerli ch dostupnyich metod ochrany rostlin s n6slednouintegraci vhodnlich opatieni, kter6 potladuji rozvoj Skodlivjch organismrh. V souladu s definici IOR ve smdrnici je v desk6m prdvu zdtraznEno, ie pouiivini piipravkri musi byit udrZov6no na rirovnich. kter6 lze odtvodnit tak6 z hospod6isk6hohlediska. V praxi to zejm6na znamen6zvaiovat, zda existuje nechemick6 metoda ochrany rostlin, kter6 je v konkr6tnich podminkrich dan6ho podniku a rodniku schopnd zajistit odek6vanli vynos i kvalitu sklizenych plodin. Yyuliv{ni nechemic\ich metod ochrany rostlin musi zirovei, podle smdrnice uspokojivE zajistit ochranu pied privodci chorob, Skridci a pleveli. Piitom,,uspokojiv6 zaji5t6ni ochrany rostlin" nelze zjednodu5endchdpat tak, iekaLd,! napi.
Literatura Boháč J. 1999: Organismy jako bioindikátory měnícího se prostředí. Životné prostredie 33: 126– 129 Celli G., Maccagnani B. 2003: Honey bees as bioindicators of environmental pollution. Bulletin of Insectology 56 (1): 137–139. Celli G., Porrini C., Radeghieri P., Sabatini A.G., Marcazzan G.L., Colombo R., Greatti M., D´Agro M. 1996: Honeybees (Apis mellifera L.) as bioindicators for the presence of pesticides in the agroecosystem. Field tests. In: Le Moli F, Mori A, Grasso DA (eds.): Proceedings of the Italian Section of the International Union for the study of Social Insects, Pavia, June 8–10, 1995, 207–212. Chauzat M.-P., Faucon J.-P., Martel A.-C., Lachaize J., Cougoule N., Aubert M. 2006: A survey pesticides residues in pollen loads collected by honey bees in France. Journal of Economic Entomology 99: 253–262. Čermáková T. 1991: Vplyv životného prostredia na včely a včelie produkty . pp. 194–200. In: Kolektiv autorů: Ekos ’91, ÚVTIZ ve spolupráci s DT v Praze, 1. vydání., pp. 410. [ISBN 80-0200819-7]. Čermáková T. 1996: Obsah olova v plástovom peli z vybraných oblastí Slovenska. J. Farm. Anim. Sci. 29: 223–227. Engelsdorp D. van, Foster D. C., Frazier M., Ostiguy N., Hayes J. 2006: "Fall-Dwindle Disease": Investigations into the causes of sudden and alarming colony losses experienced by beekeepers in the fall of 2006. eBook of U.S. Department of Agriculture/Agricultural Research Service information Preliminary Report, first revision, January 2007: 1-14. [online] URL: <www.beekeeping.com/articles/us/ccd.pdf> [cit. 2013-01-19]. Farooqui T. 2013: A potential link among biogenic amines-based pesticides, learning and memory, and colony collapse disorder: A unique hypothesis. Neurochemistry International 62: 122–136. Frazier, M., Mullin C., Frazier J., Ashcraft S. 2008: What have pesticides got to do with it? American Bee Journal 148: 521–523. Garwood J. 2010: Honey Bee Mortality Crisis: One Big Sticky Mess? Lab Times (6): 30–35. Genersch E., Ohe W. von der, Kaatz H., Schroeder A., Otten C., Büchler R., Berg S., Ritter W., Mühlen W., Gisder S., Meixner M., Liebig G., Rosenkranz P. 2010: The German bee monitoring project: a long term study to understand periodically high winter losses of honey bee colonies. Apidologie 41 (3): 332–352. Gill R. J., Ramos-Rodriguez O., Raine N. E. 2012: Combined pesticide exposure severely affects individual- and colony-level traits in bees. Nature 491: 105–119. Guez D., Belzunces L. P., Maleszka R. 2003: Effects of imidacloprid metabolites on habituation in honeybees suggest the existence of two subtypes of nicotinic receptors differentially expressed during adult development. Pharmacology, Biochemistry and Behavior 75 (1): 217–222.
Hatjina F., Papaefthimiou C., Charistos L., Dogaroglu T., Bouga M., Emmanouil C., & Arnold G. 2013: Sublethal doses of imidacloprid decreased size of hypopharyngeal glands and respiratory rhythm of honeybees in vivo. Apidologie 44 (4): 467–480. Kříženecká H. 2013: Úhyn včel na řepce. Včelařství 66 (3): 85. Kubik M., Nowacki J., Pidek A., Warakomska, Michalczluk L., Goszczyński W. 1999: Pesticide residues in bee products collected from cherry trees protected during blooming period with contact and systemic fungicides. Apidologie 30 (6): 521–532. Mayer D. F., Lunden J. D. 1999: Field and laboratory tests of the effects of fipronil on adult female bees of Apis mellifera, Megachile rotundata and Nomia melanderi. Journal of Apicultural Research 38 (3–4): 191–197. Olivier R. 2009: The futures: Pesticides and fungicides. American Bee Journal (12): 1161–1164. Osobní ústní a písemné sdělení českých a slovenských včelařů v letech 2003–2013. Pettis J. S.; van Engelsdorp D.; Johnson J & Dively G. 2012: Pesticide exposure in honey bees results in increased levels of the gut pathogen Nosema. Naturwissenschaften 99 (2): 153–158. Pettis J. S., Lichtenberg E. M., Andree M., Stitzinger J., Rose R., Engelsdorp D. van 2013: Crop Pollination Exposes Honey Bees to Pesticides Which Alters Their Susceptibility to the Gut Pathogen Nosema ceranae. PLoS ONE 8 (7): e70182. doi: 10.1371/ journal.pone.0070182 Pilling E. D., & Jepson P. C. 1993: Synergism between EBI fungicides and a pyrethroid insecticide in the honeybee (Apis mellifera). Pesticide science 39 (4): 293–297. Pohorecka, K., Skubida, P., Miszczak, A., Semkiw, P., Sikorski, P., Zagibajło, K., Teper D., Kołtowski Z., Skubida M., Zdańska D. & Bober, A. 2012: Residues of neonicotinoid insecticides in bee collected plant materials from oilseed rape crops and their effect on bee colonies. Journal of Apicultural Science 56 (2): 115–134. PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. 485/2013. ze dne 24. května 2013, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) č. 540/2011, pokud jde o podmínky schválení účinných látek klothianidin, thiamethoxam a imidakloprid, a kterým se zakazuje použití a prodej osiva ošetřeného přípravky na ochranu rostlin obsahujícími uvedené účinné látky. Úřední věstník Evropské unie L 139: 12–26. Suchail S., Belzunces L. P., Vaissičre B. E. 2003: [Acute toxicity of imidacloprid and its metabolites to the honey bee Apis mellifera.] Abeilles & Fleurs (No.643): 27–30. Suchail S., Guez D., Belzunces L. P. 2001: Discrepancy between acute and chronic toxicity induced by imidacloprid and its metabolites in Apis mellifera. Enviromental Toxicology and Chemistry 20 (11): 2482–2486. Šustr F. 2013: Úhyn včel na řepce. Včelařství 66 (1): 8. Veselý E. 2008: Mohou za CCD pesticidy? Moderní včelař 5(4):19-20. Vidau C., Diogon M. & Aufauvre J. 2011: Exposure to sub-lethal doses of fipronil and thiacloprid highly increases mortality of honeybees previously infected by Nosema ceranae. PloS One 6 (6): e21550.
Vyhláška 327/2012 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. Sbírka zákonů ČR, částka 119: 4106–4120. Vyhláška 327/2004 Sb. o ochraně včel, zvěře, vodních organismů a dalších necílových organismů při použití přípravků na ochranu rostlin. Sbírka zákonů ČR, částka 106: 6665–6668. Wallner K. 2009: Guttation: Tropfen die es in sich haben. Deutsches Bienen Journal 17 (4):18–19. Wallner K. 2010: Gebeizter Raps. Deutsches Bienen Journal 18 (7): 290–291. Zákon 199/2012 Sb. kterým se mění zákon č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 321/2004 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o vinohradnictví a vinařství), ve znění pozdějších předpisů. Sbírka zákonů ČR, částka 68: 2761–2777.
