Reklama jako prostředek pro podporu prodeje piva v minipivovaru Třebonice

Reklama jako prostředek pro podporu prodeje piva v minipivovaru Třebonice

Diplomová práce

Bc. Tereza Sotonová

Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Katedra Hotelnictví

Studijní obor: Management hotelnictví a lázeňství Vedoucí diplomové práce: Ing. Dana Johnová Datum odevzdání diplomové práce: 14.11.2013 Datum obhajoby diplomové práce: 15.1.2014 E-mail: [email protected] Praha 2013

Master's Dissertation

Advertisement as an instrument for the sales promotion of beer in microbrewery Třebonice

Bc. Tereza Sotonová

The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Department of Hotel Management

Major: Hotel and Spa Management Thesis Advisor:: Ing. Dana Johnová Date of Submission: 2013-11-14 Date of Thesis Defense: 2014-01-15 E-mail: [email protected] Prague 2013

Čestné prohlášení

P r o h l a š u j i, že jsem diplomovou práci na téma „Reklama jako prostředek pro podporu prodeje piva“ zpracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v seznamu použitých zdrojů a že svázaná a elektronická podoba práce je shodná. V souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách v platném znění souhlasím se zveřejněním své diplomové práce, a to v nezkrácené formě, v elektronické podobě ve veřejně přístupné databázi Vysoké školy hotelové v Praze 8, spol. s r. o. V Praze dne 14. listopadu 2013 …............................................ Tereza Sotonová, Bc.

V Praze dne 14. listopadu 2013

Ráda bych na tomto místě poděkovala své vedoucí diplomové práce, paní Ing. Daně Johnové, za velkou podporu, motivaci a dobré rady při tvorbě a zpracování práce. Další poděkování patří panu Davidu Staňkovi, Sládkovi z Třebonického minipivovaru za vstřícnou spolupráci při tvorbě diplomové práce a poskytnutí cenných a zajímavých informací z oblasti pivovarnictví. Děkuji.

Abstrakt Autor: Sotonová, Tereza Název: Reklama jako prostředek pro podporu prodeje piva v minipivovaru Třebonice Diplomová práce Vysoká škola hotelová v Praze 8, spol. s r. o. Praha: 2013 Počet stran: 114 Diplomová práce se zabývá reklamou a podporou prodeje piv minipivovaru Třebonice. Naleznete zde základní informace o Třebonickém minipivovaru a jeho sortimentu. Dozvíte se informace o pivní historii, výrobě piva, pivní legislativě, a informace o minipivovarech, reklamě a podpoře prodeje. Hlavním záměrem práce je analýza stávajících marketingových aktivit Třebonického minipivovaru, na jejíž základě jsou navržena zlepšení reklamy a podpory prodeje. Stěžejní metody využívané v práci jsou: rozhovor se Sládkem minipivovaru v Třebonicích, průzkum konzumace piva a dílčí analýzy. Součástí průzkumu konzumace piva je i průzkum povědomí o minipivovarech a jejich sortimentu. Primární zjištění marketingového výzkumu vedou k faktu, že je v Třebonickém minipivovaru prostor pro vylepšení marketingových aktivit. Důležitou částí práce jsou návrhy na zlepšení marketingových aktivit minipivovaru v Třebonicích. Mezi hlavní návrhy na zlepšení marketingu jsou zařazeny inovace internetových stránek, remarketing, vylepšení stránek Facebook, vyžádané „Pivovarské akce sládka pivovaru“ a zvýšení podpory prodeje v místě prodeje. Nechybí zde ani shrnutí zjištěných informací v závěru. Klíčová slova: marketing, minipivovar, pivo, podpora prodeje, reklama

Abstract Author: Sotonová, Tereza Title: Advertisement as an instrument for the sales promotion of beer in microbrewery Třebonice Master's Dissertation The Institute of Hospitality Management in Prague 8, Ltd. Prague: 2013 Number of pages: 114 The Master's Dissertation deal with an advertisement as an instrument for the sales promotion of beer in microbrewery Třebonice. Here you will find the basic information about microbrewery Třebonice and its products. You can discover an information about the beer history, brewing, beer legislation and information about microbreweries, advertisement and sales promotion. Primary target of the dissertation is to analyze existing marketing activities of the microbrewery Třebonice and to propose advertisement and sales promotion improvements based on this analysis. The key methods used in this dissertation are: an interview with brewer in microbrewery Třebonice, a survey of beer consumption and partial analysis. A part of the beer consumption survey is also a survey about microbreweries and their products. Marketing research data indicate a space for improvements of the microbrewery Třebonice marketing activities. An important part of the dissertation are proposals for improvements of the microbrewery Třebonice marketing activities. The main proposals for marketing improvements are: website innovation, remarketing , Facebook site improvements, organize requested special brewery events with the brewer and increase sales promotions at the point of sale. There is also a summary of the information at the end of the dissertation. Keywords: advertisement, beer, marketing, microbrewery, sales promotion

Obsah Úvod..................................................................................................................................... 11 1 Teoretická část .................................................................................................................. 14 1.1 Představení pivovaru „Staňkův rukodělný pivovárek“..............................................14 1.2 Sortiment pivovaru.................................................................................................... 15 1.3 Pivo............................................................................................................................ 16 1.3.1 Historie piva v Čechách..................................................................................... 16 1.3.2 Výroba piva........................................................................................................17 1.3.3 Pivo a alkohol ................................................................................................... 19 1.3.4 Pivo a zdraví...................................................................................................... 20 1.3.5 Pivo a daně......................................................................................................... 22 1.4 Minipivovary............................................................................................................. 23 1.4.1 Trendy a pivní akce............................................................................................ 23 1.5 Reklama..................................................................................................................... 24 1.5.1 Reklama a její podoby....................................................................................... 25 1.5.2 Rada pro reklamu............................................................................................... 26 1.5.3 Kodex reklamy...................................................................................................28 1.6 Média......................................................................................................................... 28 1.6.1 Nejvyužívanější média pro pivní reklamu......................................................... 30 1.6.2 Marketingová komunikace.................................................................................30 1.7 Podpora prodeje......................................................................................................... 31 2 Analytická část.................................................................................................................. 33 2.1 Marketingový výzkum...............................................................................................33 2.2 Rozhovor se sládkem pivovaru v Třebonicích.......................................................... 33 2.3 Analýza aktivit, které vyvíjí „Staňkův rukodělný pivovárek“ ..................................39 2.3.1 Vlastní internetové stránky minipivovaru Třebonice.........................................40 2.3.2 Sociální síť – Facebook......................................................................................41 2.3.3 Reportáž v televizním zpravodajství České televize.........................................41 2.3.4 Reklamní strana v novinách ..............................................................................42 2.3.5 Festivaly piva..................................................................................................... 42 2.3.6 Reklamní předměty ........................................................................................... 42 2.3.7 Úspěšné aktivity v oblasti minipivovarů............................................................42

2.4 Segmentace trhu........................................................................................................ 43 2.5 Analýza trhu...............................................................................................................44 2.5.1 Ceny piva........................................................................................................... 45 2.6 Průzkum konzumace piva a znalosti minipivovaru Třebonice..................................45 2.6.1 Skupiny respondentů..........................................................................................46 2.6.2 Znalost speciálního piva.................................................................................... 51 2.6.3 Povědomí o pivech z Třebonického minipivovaru............................................ 52 2.6.4 Preference návštěvníka restauračního pivovaru.................................................54 2.6.5 Průzkum spokojenosti s Třebonickým minipivovarem.....................................55 2.6.6 Prvotní informační kanál....................................................................................56 2.6.7 Hodnocení piva.................................................................................................. 58 2.6.8 Hodnocení sortimentu a služeb Třebonického minipivovaru............................59 2.6.9 Znalosti z pivního trhu a světa zlatavého moku.................................................63 2.6.10 Souhrn analýzy dotazníkového šetření............................................................ 71 2.7 Analýza poptávky...................................................................................................... 76 2.7.1 Současná poptávka na trhu ................................................................................78 2.8 Analýza prostředí a konkurence................................................................................ 78 3 Návrhová část.................................................................................................................... 82 Návrh změn pro zlepšení situace..................................................................................... 82 3.1 Vylepšení profilu Facebook....................................................................................... 82 3.2 Zlepšení internetových stránek.................................................................................. 85 3.3 Pravidelné degustace piv a pivních novinek..............................................................87 3.4 Pivovarské akce sládka pivovaru...............................................................................88 3.5 Zřízení restaurační zahrádky pro letní sezónu........................................................... 88 3.6 Podpora prodeje v obchodech / Pivotékách...............................................................89 3.7 Podpora prodeje v restauracích..................................................................................89 3.8 Promo – Akce............................................................................................................ 89 3.9 Silnější presentace na pivních festivalech................................................................. 90 3.10 Podpora cestovního ruchu....................................................................................... 90 Závěr.....................................................................................................................................91

Seznam tabulek, grafů a ilustrací Tabulka 1 – Sazby daně piva Tabulka 2 – Plán podpory prodeje Tabulka 3 – Znalost minipivovaru Třebonice a jeho piv sk. 1 Tabulka 4 – Spokojenost se sortimentem a cenou piva v Třebonickém minipivovaru sk. 2 Tabulka 5 – Dostupnost piv Třebonického minipivovaru sk. 2 Tabulka 6 – Znalost minipivovarů Tabulka 7 – Návštěvnost pivních festivalů Tabulka 8 – Pivní suvenýry Tabulka 9 – Znalost Pivoték v České republice Tabulka 10 – Vliv reklamy na nákup piva Graf 1 – Pohlaví respondentů sk. 1 Graf 2 – Pohlaví respondentů sk. 2 Graf 3 – Věk respondentů sk. 1 Graf 4 – Věk respondentů sk. 2 Graf 5 – Bydliště respondentů sk. 1 Graf 6 – Rozmístění respondentů z Prahy sk. 1 Graf 7 – Bydliště respondentů sk. 2 Graf 8 – Rozmístění respondentů z Prahy sk. 2 Graf 9 – Speciální piva v povědomí sk. 1 Graf 10 – Speciální piva v povědomí sk. 2 Graf 11 – Povědomí o vybrané skupině piv z Třebonic sk. 1 Graf 12 – Povědomí o vybrané skupině piv z Třebonic sk. 2 Graf 13 – Preference návštěvníka restauračního pivovaru sk. 1 Graf 14 – Preference návštěvníků restauračního pivovaru sk. 2 Graf 15 – Poměr stálých návštěvníků mezi klienty Třebonického minipivovaru sk. 2 Graf 16 – Prvotní informační kanál sk. 2 Graf 17 – Spokojenost zákazníků se sortimentem a službami Třebonického minipivovaru sk. 2 Graf 18 – Spokojenost s dostupnými informacemi o Třebonickém minipivovaru sk. 2 Graf 19 – Přání a potřeby klientů na služby Třebonického minipivovaru sk. 2 Graf 20 – Spokojenost s dostupností nabídky piv Třebonického minipivovaru na trhu sk. 2 Graf 21 – Hodnocení Českého pivního festivalu sk. 1 Graf 22 – Hodnocení Českého pivního festivalu sk. 2

Graf 23 – Nákup piva sk. 1 Graf 24 – Četnost konzumace piva sk. 1 Graf 25 – Četnost konzumace piva sk. 2 Graf 26 – Oblíbené místo pro konzumaci piva sk. 1 Graf 27 – Oblíbené místo pro konzumaci piva sk. 2 Ilustrace 1 – Facebook profil - Gambrinus Seznam zkratek, symbolů a vysvětlivek EU – Evropská unie ČSÚ – Český statistický úřad ČTK – Česká tisková kancelář POS – point of sale – místo prodeje POP – point of purchase – místo nákupu km – kilometr hl – hektolitr tzv. - takzvaně sk. - skupina

Úvod Volba tématu Téma reklamy spojené s minipivovarem v Třebonicích jsme vybrali především proto, že se v dnešní době velmi rychle rozrůstají minipivovary v celé České republice. Trendová linie speciálních a tradičně vyráběných piv stále roste, a s tím roste i produkce minipivovarů. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Svazem pěstitelů chmele České republiky ve svém ročníku „Český chmel 2013“ uvádějí, že dnešní doba je aktuálně dobou, kdy diametrálně narůstají minipivovary na našem území. Do roku 2011 klesla celková produkce piva až o 14,5 %, tento stav přetrvával i celý rok 2012. Nyní celkový výstav vzrostl o 2,75 %, ale co se týká domácí produkce, ta byla navýšena pouze o polovinu, tedy o 1,4 %. Na domácí produkci se výrazně podílí kromě velkých pivovarských společností a samostatných pivovarů právě produkce ze zhruba 160 minipivovarů a restauračních pivovarů.1 Situace tedy naznačuje, že lidé mají zájem o něco nového, tím méně o klasickou produkci velkých pivovarů. Pro praxi je účel této diplomové práce jednoznačný. Jde o zvýšení efektivnosti reklamy a podpory prodeje Třebonického minipivovaru. Hlavní záměr je zvýšení návštěvnosti minipivovaru a zároveň možné navýšení objemu produkce. Cíl práce Za hlavní cíl práce považujeme zmapování reklamy, která je prostředkem podpory prodeje piva v konkrétním minipivovaru s názvem „Staňkův rukodělný pivovárek“ Třebonice. Zjištění efektivnosti využívané reklamy v Třebonickém pivovaru a povědomí lidí o zde vyráběných pivních speciálech a pivech ze široké nabídky pana Staňka. Dále jde o navržení marketingových opatření pro zvýšení efektivnosti reklamy v Třebonickém minipivovaru. Další cíl diplomové práce je zmapování povědomí lidí o minipivovarech, jejich pivech a informacích z pivního trhu v České republice, především v hlavním městě Praze.

1

Český Chmel 2013, Praha : Ministerstvo zemědělství, 2013. ISBN: 978-80-7434-051-2

11

Struktura Diplomová práce se zabývá reklamou v minipivovaru Třebonice a je rozdělena do tří částí. První teoretická část obsahuje představení minipivovaru Třebonice a jeho sortimentu piv. Dále veškeré podstatné informace o pivu, minipivovarech, reklamě, médiích a podpoře prodeje. Pivu je věnována část s aktuálními informacemi o daních, podpoře zdraví a působení alkoholu. Nechybí ani historie piva v Čechách a výroba piva. Druhá analytická část je věnována marketingovému výzkumu, který obsahuje rozhovor se Sládkem minipivovaru v Třebonicích, analýzu marketingových aktivit Třebonického minipivovaru, vlastní dotazníkové šetření a analýzy trhu, aktuální poptávky, prostředí a konkurence. Ve třetí návrhové části se zabýváme konkrétními marketingovými návrhy pro Třebonický minipivovar s cílem zvýšit prodávaný objem produkce pivovaru a zlepšit jeho pozici mezi aktuálními minipivovary. Metody a hypotézy V práci jsou využity vědecké metody pro marketingový výzkum reklamy a její efektivnosti pro Třebonický minipivovar. Nejpodstatnější výzkumnou metodou je dotazníkové šetření zaměřené na dvě skupiny respondentů. Další využitou metodou je rozhovor se Sládkem minipivovaru v Třebonicích. Součástí práce jsou také stanovené hypotézy, které budou v průběhu práce verifikovány. Jedná se o tyto hypotézy: H1 : Vyráběné pivo v Třebonickém pivovaru zahrnuje velkou škálu druhů a chutí. Můžeme tedy předpokládat, že zákazníci pivovaru budou z velmi rozmanitého segmentu klientů a nepůjde snadno určit konkrétní cílovou skupinu zákazníků pivovaru. H2 : Speciální piva vyráběná v Třebonickém minipivovaru jsou známá mezi lidmi. H3 : Pro restaurační pivovary není důležité jenom pivo, ale i atmosféra podniku. H4: Ceny speciálních piv Třebonického minipivovaru lidem vyhovují. H5: Lidé si vůbec neuvědomují, že jsou ovlivněni pivní reklamou.

12

Nejpodstatnější informační literární zdroje •

Basařová, G. a spol. 2011: „České pivo“

•

Holoubek, R. a kol. 2013: „Pivní ročenka“

•

Vysekalová, J.; Mikeš, J. 2010: „Reklama Jak dělat reklamu“

•

Kozel, R.; Mynářová, L.; Svobodová, H. 2011: „Moderní metody a techniky marketingového výzkumu“

13

1 Teoretická část 1.1 Představení pivovaru „Staňkův rukodělný pivovárek“ Základem pro každý pivovar je sládek. Správný sládek vaří pivo s láskou a dovolujeme si říct, že tak je to i v případě sládka z Třebonic. Pan David Staněk je sládkem jak se patří, na slovo vzatý. Jeho krásný příběh a počátky vaření piva vytváří atmosféru celému jeho pivovaru. Příběh pana Davida Staňka začíná v roce 2005, kdy začal vařit pivo a provozovat takzvaný homebrewing.2 Rady získával od jiných minipivovarů, a protože ještě bylo málo pořádných návodů na domácí vaření piva, rozhodl se pan Staněk doplnit své vzdělání na SPŠPT v Podskalské ulici v Praze. Ukončením řádného vzdělání pivovarníka se stal z Davida Staňka oficiální sládek a pivovarník. Téhož roku, dne 12. března 2010 oficiálně otevřel Třebonický pivovar veřejnosti. Pivovar je otevřen veřejnosti mimo sezónu od října do dubna či května v menší míře, otevřeno bývá v pátek a sobotu a dle aktuálního stavu zásob piva. Pokud není vyjímečná situace, jako je například rekonstrukce, která probíhala přes léto 2013, tak funguje restaurační pivovar v sezóně od května do konce září každý den s otevírací dobou spíše po večerech. Aktuálně je provozní doba velmi pohyblivá, dle uvařených várek piva. Sládek vaří pivo po várkách o velikosti 150 litrů, což vychází na 5 sudů po 30 litrech. Jako hlavní odbytiště využívá své srdcově založené restaurace při pivovaru s názvem Gusta. Podnik Gusta naleznete stejně jako Sládka pivovaru v Třebonicích, poblíž pražského Zličína. Dále ze své produkce 3 sudy prodá do spřátelených restaurací, jedná se o pravidelné odběratele. Jde o dvě Pražské restaurace, točené pivo tedy můžete ochutnat v pivnici „Zlý Časy“ a v restauraci „Nota Bene“. Dále můžete ochutnat točené pivo v Plzeňském restauračním klubu, první svého druhu v Plzni s názvem „Klub malých pivovarů“. Pivo se také lahvuje v menší míře pro odběr pivotékám, například dodávky běží do Brna do pivotéky „U Modrého lva“. Menší míra značí max. 10 % z každé produkce. Dále pan Staněk spolupracuje i s nepravidelnými odběrateli. Jedná se o 3 – 4 odběratele jak z Prahy tak i mimo ni. Nebrání se ani přímému prodeji na objednávku pro domácí akce v podobě sudu pro srdcové pijáky. Pivovárek v Třebonicích se záměrně jmenuje „Staňkův rukodělný pivovárek“, protože 2

Homebrewing – neoficiální čili soukromé vaření piva v domácích podmínkách pro osobní spotřebu

14

opravdu rukodělný je. Pan Sládek nepoužívá vůbec žádné stroje, to znamená, že pivo opravdu vaří rukama a za pomoci klasických nádob. Pivo se vaří v 50 l hrnci a používá se velké dřevěné vařečky k míchání. Vše se odehrává v maličké kuchyni, která se využívá i k vaření jídel do restaurace. Vše se velmi pečlivě samozřejmě časově odděluje. Když se vaří pivo, jídlo nemá v kuchyni co dělat. Ručně vařené pivo prochází všemi fázemi jeho vývoje jako klasickou cestou. Nejdříve rmutuje, dále se po zcukření scedí a objem sladiny se uvádí k varu společně s chmelem a dalšími přísadami. Ručně se oddělují kaly od mladiny a poté se zchlazuje. V otevřených spilkách se doplní kvasinky a produkt několik dní kvasí. Dále se stáčí do uzavřených dokvašovacích sudů a dosytí kysličníkem uhličitým. Spodně kvašená piva se vyrábí dva až tři týdny a ta silnější piva jeden až někdy 3 měsíce. 3

1.2 Sortiment pivovaru Sortiment rukodělného pivovárku pana Staňka je velmi bohatý. Aktuálně i oficiálně se dle sládka vaří v pivovaru 48 druhů piv. Jedná se o piva spodně kvašená i piva svrchně kvašená, jelikož každého oslovuje jiné pivo. A jak říká sám sládek především jde o kvalitu. Pivo musí oslovit a dobře chutnat. Začátky piv byly samozřejmě všelijaké a sem tam se podařil i nějaký ten „bastard“, ale dnes se jedná jen o piva dobře vychucená dle sládkových chuťových buněk. Do dnešního sortimentu například patří tato piva: •

10° pivo: Beruška

•

11° pivo: Striga, Crazy Horse, Fakír

•

12° pivo: Semír, František, Ludmila, Dýměj, Skrblík, Druid, Dudák, Skvrnitý Ohon (Spotted Tail), Rudý Oblak (Red Cloud), Night Reaper, Pauliner, Mnichův Truňk, Starej Procházka, Merlin, Mamba

•

13° pivo: Geronimo, Rejtar, Uzenáč, Divá Bára, Velikonoční speciál, Bastard, Rudovous, Ostrostřelec, Minimax, Samaritán

3

•

14° pivo: Othmar, Legionář, Bohatýr nebes, Black foot

•

15° pivo: Heterák, Sniper

•

16° pivo: Aranka, Samec

•

17° pivo: Macho, Eržika

STANĚK, David. informace z rozhovoru, 2013

15

Z těchto vytříbených piv dostala ocenění prvního místa Třebonická Eržika, šlo o Cenu Českých Sládků 2009, v kategorii: Extra speciál a svůj titul obhájila v loňském roce opět Cenou Českých Sládků 2012 v kategorii: speciální piva silná. Sládek za svá piva sklidil již mnoho ocenění, které potvrzují, že jeho práce je velmi dobrá a kvalitní. V roce 2007 dostal diplomy Homebrew za 2. místo v kategorii „open“ a 3. místo v kategorii „světlý ležák“. Dále pokračoval stále jako Homebrew a dostal další diplom za 2. místo v kategorii „nakuřovaná piva“ a 3. místo v kategorii „open“. V roce 2011 pokračuje Sládek z Třebonic v dalších oceněních. Cena Českých Sládků 2011 za 3. místo v kategorii: Speciální piva silná dostalo pivo Aranka Třebonice a Cena Českých Sládků 2011 za 3. místo v kategorii: Speciální piva polotmavá dostalo pivo Minimax Třebonice. 4

1.3 Pivo Pokud se podíváme mnoho let zpět do minulosti, tak v 16. století definoval pivo a jeho vlastnosti poprvé popsal pan Tadeáš Hájek z Hájku, ze dvora císaře habsburského Rudolfa II. Jako: „Jest tudíž pivo nápoj z vody, zrní obilného a květu chmele vrbovitého vařením uměle sdělaný a řádně vykvašený, aby opět lidské tělo z přirozené vlhkosti ustavičným vypařováním strávené, prospěšným zavlažováním okřálo a znovu oživlo a kterýž přirozeností svou dobře slouží k uhašení žízně.“ 5 Pivo je nápoj nedokvašený. Ve směs se můžeme shodnout na definici výborného, mírně alkoholického nápoje, který vyrábí lidstvo již od pradávných dob. Jeho výroba je založena na dobré a chutné vodě, sladu, chmelu a kvasnicích. Jeho výroba se v průběhu staletí zušlechťovala stejně tak jako pěstování chmele až do dnešní podoby zlatavého moku, piva, které tak rád pije každý Čech.

1.3.1 Historie piva v Čechách Vznik piva byl vlastně souhrou náhod nikoli plánovaným výrobkem. Na počátku to byly ženy, které se zabývaly výrobou piva a později, když začalo být pivo výhodným zbožím se do výroby zapojili muži. Nejpravděpodobněji se pivo začalo vyrábět v Mezopotámii, kde se pěstovalo obilí. Později se výrobou piva zabývali i Babyloňané. Říkali tomuto nápoji 4 STANĚK, David. informace z rozhovoru, 2013 5 BASAŘOVÁ, Gabriela. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011, 65-66 s. ISBN 97880-87109-25-0.

16

Šikarum a vyráběli tři druhy piva: černé, červené a husté. Jako základ pro výrobu používali chléb. Na rozdíl tomu, Egypťané věřili, že pivo vynalezli bohové, v jejich případě nejvyšší vládce bůh slunce. Co se týká našeho území nynější České republiky, tak se výroba piva také váže ke služebníkům Páně. Dochované zprávy se váží k Břevnovskému klášteru a jejich Benediktýnům. Roku 993 n. l. druhý český biskup Vojtěch výrobu piva v tamním klášteře zakázal. Obnova výroby piva se v Břevnovském klášteře váže až s dobou krále Václava I. Pěstování chmele je u nás dochováno písemně nadační listinou knížete Břetislava I. „Prvním historickým dokladem souvisejícím přímo s výrobou piva je nadační listina Vratislava II. pro vyšehradskou kapitulu z roku 1088.“ V této listině je zmíněn i pivovar na Trávníku, který měl být situován přímo pod Vyšehradem. Kníže Břetislav I. stanovil zákony s tresty pro krčmáře, kteří přechovávali opilce. Mezi tresty například patřilo: oholení hlavy, pranýřování na veřejném místě, uvržení opilců do žaláře a pokutování.6 Díky písemnostem tedy víme, že pivo se vyrábí již dlouhá léta a celou tu dobu oslovuje lidi natolik, že se kontinuálně vyrábí. V současné době dokonce pivo povýšilo na vyšší úroveň a stává se z něj degustační specialita. A s příchodem nového desetiletí v nynějším 21. století se prolomil led a pivo se podává i ve vybraných restauracích a to nejen v podobě čistého piva, ale i v jeho různých podobách typu „Cider“ nebo pivních koktejlech. Za povýšením piva na vyšší úroveň nepřímo stojí i malé pivovary, které se svou nabídkou odlišných a speciálních piv šíří i atmosféru fenomenálně dobré chuti. Díky malým pivovarům se i ty velké gigantické pivovary začaly snažit o uspokojení své klientely, a tak vznikají nové a nové druhy speciálních piv a pivních mixů.

1.3.2 Výroba piva Dříve se vyrábělo pivo podle ročního období. Pro neexistenci mrazících boxů a sklepů s regulovanou teplotou pivo kvasilo jen v chladných prostorách, a tak bylo velmi důležité jaká teplota je zrovna za okny. Po celý rok se vařila na našem území pouze čtyři piva. Většina svrchně kvašená, kde kvašení probíhalo ve vyšších teplotách a říkalo se jim tzv. bílá. Popeněžní, silná, červená, čili kráceným názvem Stará, příprava tohoto piva probíhala spodním kvašením a při nižších teplotách. Do skupiny starých piv patřila piva březnová, 6

BASAŘOVÁ, Gabriela. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011, op. cit.,18-22 s. ISBN 978-80-87109-25-0.

17

tzv. Březňáky. Marcovní piva byla více chmelená a v sudech dokvašovala někdy až 8 týdnů. Tato kvalitní piva pocházela především z Žatce, Čáslavi, Opavy nebo Rakovníka. Ležáky, které dokvašovaly až 14 týdnů pocházely hlavně z Rakovníka, Slaného a Jihlavy. Kolem 16. století vznikla řada městských, šlechtických a klášterních pivovarů. Například již zmíněný pivovar Břevnovského kláštera, pivovar vyšehradské kapituly, pivovar klášteru na Strahově, pivovar při Emauzském klášteru, pivovar Františkánského Anežského kláštera a nejznámější pivovar u svatého Tomáše na Malé Straně. Sladovny se stavěly v blízkosti řek pro jejich spotřebu vody. Ječmen se nejdříve zhruba tři dny máčel, aby nabral vodu a klíčil. Kvalitu piva ovlivňovali kořínky vyrostlé při klíčení, čili sladové klíčky. Již v 18. století se začali sladové klíčky odstraňovat a začala se kontrolovat kvalita sladu. Křehkost sladu byla kontrolována podle počtu zrn, která klesla ke dnu, pokud se položila zrna na hladinu vody. Dobrý slad se vyznačoval maximálně dvěma procenty potopených zrn. První popis celého postupu výroby piva v Čechách publikoval osobní lékař habsburského císaře Rudolfa II. Tadeáš Hájek z Hájku roku 1585.7 Od dob Habsburků již uplynulo mnoho let a dnes je k dispozici více popisů k postupu a výrobě piva.

Pro standardní světlé pivo o stupňovitosti 12° je postup výroby piva

následující: Spojíme vodu a slad ve vystírací kádi. Dále směs zahříváme po částech až k teplotě 70 °C. Při této teplotě se škroby přemění na jednoduché cukry a vodu osladí. Tím nám vznikne sladinka. Přečerpáme do mladinkového kotle, kde přidáme chmel a zhruba hodinu a více povaříme. Poté mladinku ochladíme na 4 – 5 °C a přepustíme ji do spilky, kde bude kvasit. Přidáme tedy kvasnice a necháme kvasit při téže teplotě 4 – 5 °C. Po skončení hlavního kvašení se mladé pivo stočí do nádob ležáckého sklepa (mohou být sudy KEG). Pivo pod uzavřením dokváší ve sklepě, při teplotě 1 - 2 °C, a to zhruba 21 – 90 dní podle druhu piva. Vzniká zde oxid uhličitý, který dává pivu říz. Dále se stáčí přes filtr a pod tlakem do lahví, sudů nebo tanků. Tento postup lze dodržovat ve chvíli, kdy máte k dispozici veškeré kotle, chladící zařízení nebo tanky. Pokud chceme pivo vařit doma, což je také možné a sládek z Třebonického pivovaru tak začínal, postačí i menší výbava k uvaření várky piva. Pokud se pivo daří uvařit je možné samozřejmě standardizovat zařízení přiměřeně dle množství uvařeného 7

BASAŘOVÁ, Gabriela. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011, op. Cit., 62-65 s. ISBN 978-80-87109-25-0.

18

piva. Dnes se v Třebonicích vaří jak spodně tak svrchně kvašená piva, která se vyrábí klasickou technologií v otevřených spilkách a pivo dozrává v sudech KEG. Pivo se prodává v plastových lahvích nebo KEG sudech. Po domluvě sládek umožní stočení i do menších soudků.8 Dle mého názoru je výroba piva, a tím tedy myšleno vaření zlatavého moku kromě těžké práce také práce velmi zajímavá práce, která vyžaduje velkou trpělivost. Pivo kvasí celé dny i týdny a jeho chuť záleží na umění vařit, stejně tak i na umění ochutit a také tak umění trpělivě a pečlivě zpracovat a uskladňovat.

1.3.3 Pivo a alkohol Pivo má ze své podstaty určité procento alkoholu, čili se jedná o alkoholický nápoj. Na nápoji se vždy uvádí jeho stupňovitost a také procento alkoholu. Stupňovitost vyjadřuje množství extraktu a maltosy v nekvašené mladince. Přesto můžeme z matematického pohledu říci, že procento alkoholu představuje asi 1/3 stupňovitosti. Právě proto, že pivo je alkoholický nápoj podléhá přísnému zákonu o jeho prodeji. Jedná se o zákon c. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dále jen zákon č. 379/2005 Sb. Česká obchodní inspekce provádí kontrolu dodržování povinností stanovených §10 až 14, pouze jedná- li se o alkohol. Alkoholické nápoje lze prodávat pouze ve zkolaudovaných prodejnách pro alkoholické nápoje, nebo ve specializovaných odděleních velkoplošných prodejen určených k prodeji alkoholických nápojů, v prodejnách potravin a smíšených prodejnách, nebo v zařízeních společného stravování provozovaných na základě hostinské činnosti, v ubytovacích zařízeních a kulturních zařízeních s výjimkou zařízení určených pro osoby mladší 18 let.9 Pokud budeme citovat výše zmíněný zákon je důležité zmínit: „Provozovatel je povinen na místech prodeje alkoholických nápojů umístit pro kupujícího zjevně viditelný text zákazu prodeje osobám mladším 18 let. Text musí být v českém jazyce černými tiskacími písmeny na bílém podkladě o velikosti písma nejméně 5 cm.“ 10 Dle mého názoru je sice pět centimetrů opravdu příliš velké písmo, ale faktem zůstává, že 8 STANĚK, David. informace z rozhovoru, 2013 9 http://www.unihostostrava.cz/www/cz/aktuality/zakon-c-379-2005-sb-kde/ 10 Zákon č. 379/2005 Sb. In: SBÍRKA ZÁKONŮ. 2005.

19

nápis je takto opravdu dobře viditelný a jistě nepřehlédnutelný. Naši zákonodárci to jistě myslí dobře a unifikovaný způsob upozornění je jedním ze standardů naší země. V případě prodeje alkoholu to není až tak citelné, jelikož chvíle, kdy dnes mládež jde kupovat alkohol, aniž by směla jsou ty tam. Zákon platí již tak dlouho, že si mladí zvykli, a tím pádem alkohol nekupují nebo je to v tak malé míře, že je těžko zahlédneme při denním styku s prodejci. Naproti tomu prodej a užívání tabákových výrobků, které určuje tentýž zákon a také určuje označení provozoven je citelnější v každodenním životě. Například pokud jste nekuřák a někdo z kuřáků si zapálí cigaretu tam, kde je vystaven zákaz kouření velmi rychle to nekuřáka začne obtěžovat a omezovat v jeho životě, respektive dýchání. Dodržování zákona o tabákových výrobcích je tedy stejně důležité jako dodržování zákonu o alkoholických nápojích.

1.3.4 Pivo a zdraví Pivo v sobě ukrývá kromě alkoholu spoustu prospěšných látek, které působí blahodárně na lidský organismus. Jeho pravidelné pití chrání organismus proti nejrůznějším formám rakoviny a kardiovaskulárních onemocnění. Oproti tomu mléko, které známe jako prospěšné, zvyšuje riziko kardiovaskulárních onemocnění. Současná věda popisuje dva tisíce a více látek, které prospívají našemu tělu. Pivo je pro naše tělo výborný koktejl prospěšných látek, pokud ho samozřejmě nepijeme mnoho. Chmelové látky v pivu působí dokonce jako přírodní sedativum. V pivu je celá řada vitamínů rozpustných ve vodě. Těmi nejdůležitějšími jsou vitamíny celé skupiny B, z toho velké množství niacinu, kyseliny listové, riboflavinu (B2) a pyridoxinu (B6). Látky ze sladu a chmele jako fytoestrogeny, polyfenoly a fenolické kyseliny působí jako antioxidanty, chránící tělo před rakovinou. Pivo obsahuje vápník a hořčík, který posiluje kosti a chrání je před jejich lámavostí, tzv. Osteoporóze. 11 Toto shrnutí je samozřejmě podloženo studiemi lékařů, kteří uvádějí veškeré detaily o studiích a s tím i příznivé a nepříznivé účinky. Například studie střídmého pití světlého ležáku českého typu na rizikové faktory aterosklerózy u mužů středního věku, kterou prováděl Prof. MUDr. Jaroslav Racek, DrSc. jako vedoucí ústavu klinické biochemie a hematologie Lékařské fakulty UK v Plzni a Fakultní nemocnice Plzeň. Důvodem studie 11 KREJČÍ, Václav Upír a Jaroslav Novák VEČERNÍČEK. Postrach výčepu aneb Pivní knížka. 1.vyd. Praha: Pivní magazín, 2005, 8 s. ISBN 977-12-14417-00-7

20

bylo spojování konzumace mírných až středních dávek alkoholických nápojů, což je max. 50 g alkoholu / den, s nižším výskytem kardiovaskulárních chorob. Studii po pečlivém výběru absolvovalo 93 zdravých mužů, kteří měsíc před studií nepili nebo pili málo pivo, což znamená maximálně 3 piva za týden. Poté po dobu studie pili jedno velké a jedno malé pivo každý den (tzn. 830 ml) a zaznamenávali odchylky ve své stravě a případné užívání léků. Měsíc po studii opět pivo omezili na nejnižší možnou míru nebo vůbec pivo nepili. Pivo bylo vybráno nestranně a jednalo se o 12 ° světlý ležák, ve kterém se také změřili koncentrace vitaminů B6, B12, kyseliny listové a celková antioxidační kapacita. V každé fázi studie muži podstoupili vyšetření krve, tlaku a byli zváženi. Celkem muži podstoupili tři vyšetření v každé fázi výzkumu. Z krve se měřili nejrůznější hodnoty, například se dělalo vyšetření jaterních testů, hladina krevních tuků, a s tím spojená hladina triacylglycerolu, cholesterolu a jeho frakcí, čili HDL- cholesterol 12 a LDL - cholesterol13. HDL cholesterol má ochranný účinek před aterosklerózou. Při zkoumání výsledků výzkumu přišel doktor Racek na zajímavé výsledky. Při měření cholesterolu jeho celková hodnota po druhé fázi měření celkově stoupla, ale poměr LDL a HDL cholesterolu statisticky významně po pití piva klesl a při měření třetím tak i zůstal. Převládl tedy HDL cholesterol, který působí na cévy ochranně. Příznivě hodnotí i hladinu triacylglycerolů. Dále se ukázalo zlepšení antioxidační ochrany organismu po pití piva. Celkově hodnotí doktor Racek výzkum příznivě. Došlo zde k ovlivnění několika rizikových faktorů aterosklerózy v příznivém směru. Pokud je tedy pivo požíváno v přiměřeném množství může chránit před rozvojem aterosklerózy. 14 Studie překvapivě ukazuje, že pivo ve své podstatě má mimořádný účinek. Hlavním důvodem jsou především suroviny ze kterých se vyrábí. Chmel i slad mají po procesu výroby piva v sobě spoustu vitamínů a důležitých látek pro náš organismus. Každopádně faktem zůstává, že pití s mírou je myšleno vážně i z úst odborníka. Správná míra jsou tedy maximálně dvě piva neboli přesně řečeno 830 ml v případě světlého ležáku českého tipu. Málo kdy se v Čechách najde pivař, Čech nebo člověk, který když jde lidově řečeno na jedno, opravdu skončí u jednoho piva. Mezi muži by se takový člověk hledal stěží, možná 12 HDL cholesterol – tzv. Hodný cholesterol – jedná se o tu část, která má ochranný účinek před aterosklerózou 13 LDL cholesterol – tzv. Zlý cholesterol – jde o tu část, která ve zvýšené koncentraci naopak vznik sklerotických změn na cévách podporuje 14 Pivo a zdraví: "lidstvo zatím lepší nápoj nevymyslelo!". Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2007, 35-39 s. ISBN 97880-7211-253-1.

21

mezi ženami bychom měli větší úspěch.

1.3.5 Pivo a daně Pivo bylo od středověku zdroj příjmů pro výrobce, šenkýře, města i královský dvůr. Pivo a slad bylo výhodné zboží a byly na ně uvaleny různé poplatky. Dříve se platil v Praze poplatek ze sudu tzv. Ungelt, dále to byl poplatek z várky piva a poté tzv. Povárné, které platili města z každého strychu obilí použitého na výrobu piva a následoval poplatek zvaný posudný, což byl poplatek za sud, který obsahoval čtyři vědra. Počátek všeobecné daně na pivo je označováno od dob Ferdinanda I. z roku 1534. Daně se měnily postupem času. Vznikl poplatek ze sladu, pivní daň, daň z nápojů, dědičný pivní groš – hradilo město za vyrobené a dovezené pivo, dědičný tác – platila města z každého vyrobeného sudu piva, nebo daň z požívání nápojů za dob Marie Terezie. Pokračovalo se již vytříbenějšími daněmi například sladovnická daň – hradil sládek, všeobecná potravní daň – ze studené mladiny a mladiny při kvašení až po spotřební daně. V polovině 90. let 20. století byl na vrcholu boj malých nezávislých pivovarů s ročním výstavem piva do 200 tis. hl o daňovou úlevu. 1.1.1996 byl zákon o snížení daně pro malé pivovary prosazen. Další mezník byl určen 1.1.1998, kdy vešlo v platnost, že piva nealkoholická, s mírou alkoholu pod 0,5 % dani nepodléhají.15 Současnou daň upravuje zákon c. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů. Hradí ho každá fyzická či právnická osoba, která pivo vyrábí. Nevztahuje se na domácí výrobu, která není určena k prodeji a její objem je do 200 litrů za kalendářní rok. Dle §85 Sazby a výpočet daně z piva: 1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary za 1 hektolitr a každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny, které bylo stanoveno podle § 81 odst. 2. Následující tabulka shrnuje sazby daní.

15 BASAŘOVÁ, Gabriela. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011, op. cit., 32-39 s. ISBN 978-80-87109-25-0.

22

Tabulka 1 – Sazby daně piva

Kód Sazba daně v Kč/hl za každé celé hmotnostní procento extraktu původní nomenklatury mladiny Základní Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary sazba Velikostní skupina podle výroby v hl ročně nad 10 000 nad 50 000 nad 100 000 nad 150 000 do 10 000 do 50 000 do 100 000 do 150 000 do 200 000 včetně včetně včetně včetně včetně 2203,2206 32,00 Kč 16,00 Kč 19,20 Kč 22,40 Kč 25,60 Kč 28,80 Kč (Zdroj: Sbírka zákonů, zákon č. 353/2003 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů) Pro přehled aktuálních částek je přiložena tabulka v příloze č. 1 označující daň z piva za rok 2013.

1.4 Minipivovary Minipivovar je pivovar s jedním nebo malým počtem zaměstnanců. Pivo se zde vyrábí buď ručně jako v případě Třebonického pivovaru nebo strojově, pokud se jedná o krapet větší množství vyráběného piva. Každý minipivovar v Čechách vyrábí exkluzivní piva, protože si příchuť piva hlídá vždy sám sládek. Poohlédnutí za rokem 2012 učinil pan Holoubek, R., který říká, že u nás narostl počet nových minipivovarů o 30 a na přelomu roku již oficiálně můžeme mluvit o 160 registrovaných minipivovarech.16

1.4.1 Trendy a pivní akce Trend dnešní doby se jednoznačně projevil v číslech. Jak uvádí pan Holoubek, R. v Pivní ročence, tak velký nárůst v prodeji piva zaznamenalo balení do PET lahví, které již má na trhu téměř 9 % podíl. Rok 2011 zaznamenal prodej 840 tis. hl v balení PET a rok 2012 ještě rapidně narostl na 1,5 mil. hl, tzn. nárůst o 44 %. Pak se také projevuje výrazný nástup pivních mixů, kterým se jinak říká Radlery a do popředí se dostávají i ochucená piva a nealkoholická piva. Co se ale týká pivních mixů jsou populární jen v sezóně. „Trendem je rozšiřování sezónních nabídek o speciální piva.“ 17 16 Pivní ročenka, Olomouc : Vydavatelství Baštan, 2013. 2 s. ISBN 978-80-87091-41-8 17 Pivní ročenka, Olomouc : Vydavatelství Baštan, 2013. op. cit., 3 s. ISBN 978-80-87091-41-8

23

Trendy jsou mezi lidmi hodně vnímány, především pivní speciály a mixy, které mají i velkou mediální podporu. Takovou další podporou mohou být právě i pivní akce. Mezi pivní akce se v Čechách řadí pivní festivaly, které se konají po celé naší republice a další akce typu pivobraní apod. Co se týká pivních festivalů mezi ty velké patří bezpochyby Český pivní festival, pivní festival – Beerfest Olomouc, tradiční akce oslavy první várky zlatého ležáku zvaná Pilsner Fest nebo plzeňské Slunce ve skle a další akce jako například Slavnosti piva v Brně v rámci festivalu v centru dění, nově Žižkovské pivobraní, Táborské pivní slavnosti, dříve Středočeské pivní slavnosti. Významný pivní festival v Praze, který stojí za zmínku a stále si udržuje návštěvnost je Český pivní festival. Letos se konal již šestý ročník tohoto festivalu a zúčastnilo se ho 47 pivních značek. Každoročně se koná v měsíci černu. Letos ho hostili v pražských Holešovicích. Právě pro rozmanitost nabídky piv je festival pro pražany zajímavý. Mezi malými pivovary hostil návštěvníky i Třebonický minipivovar se svou velkorysou nabídkou. Český pivní festival má svou podporu i na stránkách Facebooku a palec nahoru již dalo 4.426 lidí. To znamená, že se festival těší velké oblibě.

1.5 Reklama Reklamu známe nejčastěji z televize, rádia, novin či reklamních panelů (billboardů) na ulici. Ale co přesně definuje slovo reklama? Zákon nám přesně uvádí vymezení pojmu reklama. Zákon c. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy uvádí: „Reklamou se rozumí oznámení, předvedení či jiná prezentace šířené zejména komunikačními médii, mající za cíl podporu podnikatelské činnosti, zejména podporu spotřeby nebo prodeje zboží, výstavby, pronájmu nebo prodeje nemovitostí, prodeje nebo využití práv nebo závazků, podporu poskytování služeb, propagaci ochranné známky, pokud není dále stanoveno jinak.“ 18 Říká nám naprosto detailně, že reklama, ať už jakákoli, podporuje spotřebu a prodej, obecně řečeno. Jejím posláním je zvýšit prodej, pronájem apod. Dle Jakubíkové, D. má definice reklamy tuto podobu: „Reklama je placená forma neosobní komunikace, prezentace myšlenek, výrobků a služeb.“ 19 18 Zákon 138/2002 Sb. In: SBÍRKA ZÁKONŮ. 2002. 19 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 250 s. ISBN 978-80-247-2690-8.

24

Je pravdou, že reklama taková je. Veškeré definice nám říkají stále totéž, a to, že se jedná o komunikaci směrem k potencionálnímu zákazníkovi či spotřebiteli za účelem propagace jistých služeb či výrobků s cílem přinutit spotřebitele ke koupi nebo ho alespoň přimět o výrobku či službě uvažovat pozitivně. Dle Vysekalové, J. a Mikeše, J. reklama disponuje funkcí: „informovat spotřebitele o nabídce zboží a služeb, oslovovat stávající i nové zákazníky a samozřejmě se snažit prodat nabízené zboží.“20 Tato funkce jasně naznačuje, že se reklama snaží protlačit zboží směrem k zákazníkovi. Snaží se informovat o důležitosti zboží a o jejich přednostech před zbožím jiné značky. Reklama, ač má spoustu podob, je vlastně taková propagace sama o sobě. Snaží se o představení výrobku či služby s cílem oslovit publikum a zaujmout ho natolik, aby danou věc konkrétní člověk chtěl a potřeboval. Peter Hingston ve své knize Efektivní marketing uvádí, že reklama v různých médiích včetně vlastních letáků a brožur je obvykle hlavním prostředkem informování potenciálních spotřebitelů o službách nebo výrobcích.21 Pokud jde samozřejmě o drobné podnikání, kterým se pan Hingston ve své knize převážně zaobírá. Vcelku s ním nejde nesouhlasit. Začátek každého podnikání potřebuje podporu a komunikaci směrem k potencionálním zákazníkům, tím spíše i zaběhlý podnik. Dnes se vše velmi rychle mění a každé podnikání se potřebuje zapsat do paměti svých spotřebitelů, na co nejdelší dobu. Ona reklama dnes, když ji vidíme skoro všude může občas i obtěžovat. Proto je zapotřebí správě volit média a kanály pro účinnou reklamu. Také platí jak uvádí Jakubíková, D., že náklady na reklamu jsou obvykle vysoké a její účinnost a efektivita vynaložených finančních prostředků jsou jen obtížně měřitelná.

1.5.1 Reklama a její podoby Reklamu lze třídit podle toho k jaké aktivitě firmy se vztahuje. Záleží na tom, co chce firma komunikovat v daném čase zákazníkům. Co přesně chce momentálně zviditelnit. Dle Jakubíkové, D. mohou firmy využít bohatou škálu typů reklamy a některé jsou například: Reklama pro podporu image firmy (corporate advertising); Reklama pomocí adresáře 20 VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, Marketing (Grada). 17 s. ISBN 978-80-247-3492-7. 21 HINGSTON, Peter. Efektivní marketing. 1.vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2002, 77 s. ISBN 80-242-0893-8.

25

(directory advertising); Reklama na prodejním místě (point of purchase advertising – POP); Reklama pomocí reklamní pošty (direct-mail advertising); Reklama před tiskem (pre-print advertisement); Reklama s dobrozdáním (testimonial advertising); Reklama s přímou odpovědí (direct-responce advertising); Reklama typu „navnaď a přesuň“ (bait and switch advertising) jako klamavá reklama; Reklama v dopravních prostředcích (car card); Pohyblivá reklama (moving advertising); Reklama veřejných služeb (public service advertising); Reklama na internetu22 Pro účely minipivovaru z Třebonic můžeme využít většinu z nich, ale zda je to rozumný nápad nejdříve prošetříme v analytické části práce. Vzhledem k velikosti pivovaru, a tím pádem i menším finančním možnostem pivovaru pro investování do reklamy jsou aktuální i reklamy typu menšího rozpočtu. Kromě výše zmíněných například reklama v místním tisku, nebo reklama v metropolitních novinách, reklama pro oborově zaměřené občasníky a dnes velmi rozšířené a oblíbené sociální sítě. Reklama může mít hodně podob, také může být věcná, humorná, děsivá nebo šokující. Vždy záleží na tom, jaký je cíl reklamy a co přesně má sdělit.

1.5.2 Rada pro reklamu Rada pro reklamu existuje od roku 1994 jako první východoevropská organizace samoregulace reklamy. Založena byla agenturami a médii dle vzoru vyspělých evropských států. Jejím hlavním úkolem je dosažení čestné, legální, decentní, a pravdivé reklamy na území Českého státu. Nejvyšším orgánem Rady pro reklamu je Valná hromada. Roku 1995 se stala členem EASA – Evropské asociace samoregulačních orgánů. Samoregulace reklamy znamená, že stát ani státní orgány reklamu neregulují. Reklamu reguluje pouze reklamní průmysl pravidly, které sám přijme. Tato pravidla jsou zapsána v Kodexu reklamy, který má každý stát unikátní. Samoregulace ale nenahrazuje právní legislativu, nýbrž ji pouze doplňuje. Rada pro reklamu se zabývá etikou reklam a především stížnostmi na reklamu v tisku, na plakátech, zásilkových služeb, v kinech, v audiovizuální produkci, v rozhlasovém a televizním vysílání a na internetu. Dále vydává kodex reklamy, prosazuje dodržování Kodexu prostřednictvím arbitrážní komise, vykonává osvětovou a vzdělávací činnost, vydává odborná stanoviska pro Krajské živnostenské úřady, a realizuje další činnosti. Rada pro reklamu neuděluje přímo pokuty, leč vydává rozhodnutí, která mají 22 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, op. cit., 253-255 s. ISBN 978-80-247-2690-8.

26

formu doporučení k jejich vykonání jiným orgánům. 23 Jak již bylo zmíněno výše, tak Rada pro reklamu funguje na principu samoregulace, čímž reklamu jako takovou, reguluje reklamní průmysl Kodexem reklamy. I přesto se jedná o doplňkovou činnost státní legislativy, která nám říká základní pravidla. Jedná se o zákon o regulaci reklamy. V případě alkoholických nápojů zákon c. 40/1995 Sb. § 4 uvádí přímo případy, kdy reklama nesmí: •

„nabádat k nestřídmému užívání alkoholických nápojů anebo záporně či ironicky hodnotit abstinenci nebo zdrženlivost,

•

být zaměřena na osoby mladší 18 let, zejména nesmí tyto osoby ani osoby, které jako mladší 18 let vyhlížejí, zobrazovat při spotřebě alkoholických nápojů nebo nesmí využívat prvky, prostředky nebo akce, které osoby mladší 18 let oslovují,

•

spojovat spotřebu alkoholu se zvýšenými výkony nebo být užita v souvislosti s řízením vozidla,

•

vytvářet dojem, že spotřeba alkoholu přispívá ke společenskému nebo sexuálnímu úspěchu,

•

tvrdit, že alkohol v nápoji má léčebné vlastnosti nebo povzbuzující nebo uklidňující účinek anebo že je prostředkem řešení osobních problémů,

•

zdůrazňovat obsah alkoholu jako kladnou vlastnost nápoje.

•

§ 1 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi.".24

Je naprosto správné, že alkohol podléhá přísné regulaci pro propagaci, jelikož by si leckterý člověk mohl jeho užívání špatně vysvětlit. Co se týká piva, tak pivo není vysoce alkoholický nápoj, ale přece jen nějaké procento alkoholu se v něm skrývá. Proto by jeho užívání a požívání mělo být bráno s mírou pro dospělého člověka. Další kapitolou jsou děti a mládež. Pro mladé do 18ti let není pivo vůbec určeno. Z toho důvodu se zabývá zákazem pro mládež i zákon o regulaci reklamy.

23 RADA PRO REKLAMU. Profil RPR [online]. http://www.rpr.cz/cz/profil.php 24 Zákon 138/2002 Sb. In: SBÍRKA ZÁKONŮ. 2002. op. cit.

27

[cit.

2013-11-10].

Dostupné

z:

1.5.3 Kodex reklamy Kodex reklamy jak jsem již zmínila vydává Rada pro reklamu. V části druhé, kapitole první se věnuje reklamě na alkoholické nápoje. Kodex nám říká, že alkoholickým nápojem rozumíme nápoj s více jak 0,5 objemového procenta alkoholu. Zabývá se nezodpovědnou konzumací, kterou nesmí propagovat. Dále nám říká, že reklama na alkoholické nápoje, pivo nevyjímaje, nesmí být zaměřena na lidi mladší 18 let a v reklamě nesmí vystupovat aktér mladší 25 let a nesmí ani jako mladší vypadat. Dále nesmí reklama na pivo být vysílána v komerčních přestávkách.25 Reklama na alkoholické nápoje není určena dětem a mladistvým a z tohoto důvodu nesmí být umístěna v blízkosti škol ani nesmí být propagována v přestávkách programu určenému z min. 30 % mladistvým. Jde o reklamu, která nesmí vyvolávat zájem dětí. Nesmí být též spojována s řízením vozidel a nesmí v takové reklamě vystupovat osoba, o které je zjevné, že její profesí je jakákoli lékařská profese. Co se týká podpory prodeje tak nesmí taková reklama povzbuzovat k nezodpovědnému chování nebo nadměrné konzumaci apod. 26 Kodex reklamy je velmi rozumně složen s částí a kapitol a zabývá se jen možnou reklamou. Co se týká reklamy na alkoholické nápoje, a tudíž reklamy na pivní produkty a pivo, je zde velmi detailně popsáno, co přesně se v takové reklamě nesmí objevit, viz částečný výčet výše. Je dobré, že samotný reklamní průmysl není bezohledný a snaží se regulovat svou práci. Pokud si představíme, že by taková regulace neexistovala, pak by spousty lidí nevědělo, jak například dětem zakrývat oči při reklamách, které jim nejsou určeny. Osobně jsem ráda, že lidský faktor převládá nad mamonem financí jako výtěžkem z reklamy.

1.6 Média Média s námi nebyla od počátku lidstva, nýbrž se vyvíjela podobně jako rozvoj lidských schopností. Dle McQuail, D. na počátku moderních médií byla tištěná kniha. Objevení knihy by se dalo přirovnat ke společenské revoluci. Původně sice šlo o technický prostředek sloužící k reprodukci stejného textu, které byly do té doby přepisovány ručně. Tisk ovlivnil obsah postupně směrem ke světštějším, praktičtějším a lidovějším dílům. Již 25 Komerční přestávka – doba bezprostředně před nebo po zprávách a dětských pořadech 26 Kodex reklamy 2009. In: RPR dokumenty. Rada pro reklamu, 2009.

28

se jednalo o svobodu publikování.27 Na rozdíl od McQuaila pan McLuhan, H. M. se zabývá ve své knize fyziologickými procesy působení médií na člověka. Říká, že síla zraku posílená tiskem rozšiřuje možnosti organizace prostorového kontinua a síla sluchu elektricky posílená ruší prostor i čas. Elektrická technologie je okamžitá, všudypřítomná a tvoří mnoho středů. Tím také nevytváří národ, ale kmen soudržný a model vzájemně propojených spřízněných skupin.28 Velmi detailní rozbor působení médií na člověka z fyziologického pohledu je důležitý aspekt k rozhodování o výběru média, které má nést naše poselství. Důležité je uvědomit si, jak chceme, aby reklama působila a podívat se s nadhledem na situaci jak bude působit na člověka fyzicky a poté i psychologicky. Když dnes řekneme slovo média, všichni víme, o co se v dnešní době jedná. Každý si představí jeho nejoblíbenější a nejsledovanější média. Mezi hlavní a rychlá média patří televize, rozhlasové vysílání a internet další média můžeme dle četnosti užívání jmenovat v pořadí například noviny a casopisy. Kde oslovovat zákazníky je čím dál složitější úkol vzhledem k tomu, že ne všichni neustále sledujeme všechna média. Kenneth E. Clow a Donald Baack ve své knize tvrdí, že: „průměrný spotřebitel pravidelně čte či prolistuje pouze několik z mnoha spotřebitelských časopisů na trhu. Rozhlasový posluchač obvykle ladí pouze tři rozhlasové stanice ze všech, jež má v dané oblasti k dispozici. Televizní diváci sledují méně než osm stanic z 30 a více stanic, jež mají k dispozici,“29 Dnes je samozřejmě ještě více rozšířena dostupnost médií nežli v roce 2008. Stále se prohlubují a rozšiřují možnosti jak využívat média, čili se více zpřístupňují. Například za posledních pár let se stále více rozrůstá možnost mít v každé domácnosti příležitost k tomu si nahrávat pořady z televize na disk. Za pár let to bude jistě běžné i s rozhlasovým vysíláním. Noviny a časopisy jsou dnes běžně dostupné na internetu, buď za úplatu nebo zadarmo. Tím se také zvyšuje pravděpodobnost, že si spotřebitel vybere pouze to, co chce vidět a slyšet a zmenšuje se tím prostor pro náhodné předvedení a uplatnění reklam v médiích pro větší počet lidí. Podobný názor má i Gary Blake, který říká, že reklama předvedená pouze masovému 27 MCQAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 33 s. ISBN 80-7178714-0. 28 MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Vyd. 1. Brno: Jota, 2000, 102 s. ISBN 80-721-7128-3. 29 CLOW, Kenneth E a Donald BAACK. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, 221 s. ISBN 978-80-251-1769-9.

29

publiku již dnes nebude efektivní, vzhledem k tomu, že se spotřebitelé naučili reklamu efektivně ignorovat.30

1.6.1 Nejvyužívanější média pro pivní reklamu Média jsou využívána především podle strategie podniku, ale nesmíme opomenout finanční stránku čili možnosti zadavatele reklamy. Je samozřejmé, že velké pivovary mají také vetší finanční možnosti a vyčleněný budget31 na reklamu. Z tohoto důvodu také vídáme v televizi nejvíce reklam velkých pivovarů. Pro střední, malé podniky a minipivovary je tato možnost méně dostupná, a proto volí reklamu a propagaci spíše v pivních přílohách regionálních deníků, v časopisech, novinách, reklamu formou propagace na festivalu nebo propagaci na sociálních sítích a bannerech 32 na internetu. Každé reklamní médium má své výhody a nevýhody a vždy je důležité zvolit efektivní mix médií pro každou danou reklamu.

1.6.2 Marketingová komunikace Nejprve je důležité vědět, co je to vlastně komunikace jako taková. Komunikace je dle Ol'gy Škvareninové slovo , které se vyvinulo z latinského communicare. Význam toho slova je dělat něco společného, svěřovat se, dělit se. Všeobecně bereme komunikaci za rozhovor, čili komunikovat jako dorozumívat se. V širším pojetí je komunikace vlastně výměna informací mezi lidmi nebo jedinci za pomocí společných dorozumívacích znaků. 33 Komunikace je ve své podstatě přenos dat. Kde na jedné straně je odesílatel, pak proces kódování, dále přenosové zařízení, proces dekódování a příjemce. Samozřejmě s možným šumem z okolí. V oblasti marketingu jsou odesílateli firmy, které se snaží přenést myšlenku na spotřebitele a další subjekty. Kódovacím zařízením zde rozumíme prostředky jako reklamu, tiskové zprávy nebo například propagaci a prodejní aktivity. A přenosová zařízení jsou jednoduše média a mluvčí, kteří sdělení přenáší. 34 Marketingová komunikace se na nás ve 21. století začala valit velkými doušky. V České 30 BLAKE, Gary. 1994. Tune In to the New Face of Advertising. In: Franchising World 26, 1994, číslo 5. 8 – 10 s. 31 Budget – finančí rozpočet pro danou záležitost, například reklamu.. 32 Banner – reklamní tabule, štítek, například umístěný na internetu 33 ŠKVARENINOVÁ, Oľga. Rečová komunikácia. 2., přeprac. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2004, 6 s. ISBN 80-100-0290-9. 34 CLOW, Kenneth E a Donald BAACK. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, op. cit., 21 s. ISBN 978-80-251-1769-9.

30

republice se rozrostly billboardy35 jako houby po dešti, dále reklama na plakátech, reklama na internetu, sociálních sítích a stále delší reklamy v televizním vysílání. I pokud dnes chceme poslouchat rádio, málo které tvoří svůj program tak, aby mohlo vysílat nějaký určený čas bez reklam. Reklama dnes živí spoustu lidí a finance z reklamy nebývají malé částky. Jednoduše řečeno „reklama dnes hýbe světem“.

1.7 Podpora prodeje Podpora prodeje jinak známý anglický termín – sales promotion - ve své definici dle Kotlera, P. zahrnuje soubor různých nástrojů motivačních, převážně krátkodobého charakteru, vytvářených pro stimulování rychlejších nebo větších nákupů určitých produktů obchodníky nebo zákazníky.36 Dle Jakubíkové, D. se podpora prodeje dotýká produktové, cenové a distribuční politiky a orientuje se na zákazníka nebo zprostředkovatele či na vlastní prodejní personál. A pokud porovnáme podporu prodeje přímo s reklamou, tak podpora prodeje působí na zákazníka okamžitě v tom smyslu, že nutí zákazníka k rychlému rozhodnutí. Podpora prodeje ve své podstatě usiluje o zvýšení obratu různými způsoby. Je možné dočasně snížit ceny, nabídnout odměnu zákazníkům, nabídnou větší balení za stávají cenu nebo je možné zvýšit přitažlivost zboží pro zákazníka. Plán podpory prodeje by měl být stanovený do šesti bloků. Znázornění v následující tabulce. Tabulka 2 – Plán podpory prodeje Ohodnocení účinnosti a Definování Definování Stanovení Tvorba Výběr metod efektivity trhu cílů rozpočtu strategií podpory prodeje

(Zdroj: Jakubíková, D. 2008. Strategický marketing – Strategie a trendy. Praha : Grada Publishing, a.s., 257 s. 2008. ISBN 978-80-247-2690-8.) Při definování trhu definujeme zákazníka nebo mezičlánek prodejce. Pokud definujeme cíle můžeme si vybrat z více variant, například můžeme podpořit prodej nového produktu u obchodníků nebo u zákazníků či zvýšit počet mezičlánků pro distribuci produktu. Dále je 35 Billboard – velkoploštná reklamní tabule 36 KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 590 s. Profesionál. ISBN 80-2470016-6.

31

možné podpořit velkoobchodníky, maloobchodníky nebo obchodní personál, identifikovat nové kupující, budovat zákaznickou loajalitu nebo podpořit určitou značku. Při stanovení rozpočtu je možné učinit metodou zbytku, metodou procenta z obratu, metodou podle cílů či metodou anticyklického stanoveného rozpočtu. Tvorba strategií souvisí s rozhodováním o kolik snížit cenu kuponu, které cukrovinky prodávat dětem, jak distribuovat vzorky, kde provádět ochutnávky a jak dlouho má podpora prodeje trvat. Oproti tomu metody podpory prodeje závisí na jejich cílech, charakteristikách cílových zákazníků, produktu, marketingových distribučních cestách, legislativě, konkurenci, ekonomickém prostředí a technických možnostech. Nejčastěji používané metody podpory prodeje přímo k zákazníkům jsou tzv. zákaznické podpory v překladu – customer promotion – a patří k nim: kupony, dárky, refundace, vzorky zdarma, rabaty, cenově výhodná balení, zákaznické známky, věrností karty, soutěže, přídavky ke zboží, výstavy, ochutnávky apod. Pokud zaměříme podporu prodeje na mezičlánky prodeje tzv. obchodní podpoře – trade promotion – tak využíváme například dárky, slevy, vzorky, speciální nabídky, prodejní soutěže nebo výstavní zařízení v místě prodeje. Pro velké firmy jsou metody podpory prodeje mnohdy ztrátové naopak pro malé firmy se jeví podpora prodeje jako výhodná, jelikož nemají dostatečné finanční prostředky na využití jiné formy marketingové komunikace.37 Podpora prodeje si získala svou pozornost i v knize Vysekalové, J., která uvádí „Podpora prodeje zahrnuje širokou paletu nástrojů, které přitahují pozornost spotřebitele, poskytují mu informace a mohou ho přivést ke koupi výrobku.“ 38 V definici podpory prodeje se nejvíce názorově shodnu s Jakubíkovou, D, která opírá definici jak o produkt, cenu a stejně tak i o distribuční politiku. V problematice podpory prodeje bychom se měli zaměřit na zvýšení objemu prodeje za podpory dostupných prostředků. Jinak řečeno cílit na koncového zákazníka stejně, jako na zprostředkovatele a prodejní personál. Pro svou práci budu z tohoto názoru také vycházet.

37 JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 256258 s. ISBN 978-80-247-2690-8. 38 VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy. 4., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012, 21 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4005-8.

32

2 Analytická část 2.1 Marketingový výzkum Marketingový výzkum je především o naslouchání spotřebiteli a nalezení nejefektivnějších cest jak vstoupit na trh a uspokojit potřeby tohoto trhu. Albaum a Smith definují také marketingový výzkum. Jako systematické, objektivní hledání a analýzu informací, především relevantních k identifikaci a řešení jakéhokoliv problému na poli marketingu.39 Mezi hlavní charakteristiky výzkumu patří jedinečnost pro zadavatele výzkumu, vysoká vypovídací schopnost a zaměření na určitou skupinu respondentů, následně aktuálnost v získaných informacích. Výzkum musí být objektivní a systematický, to jsou hlavní zásady výzkumu. Zároveň je důležité výzkum provádět tvůrčím způsobem a hledat nové přístupy, jak problémy řešit. Dáváme přednost řešení problému pomocí více metod a jejich kombinací a informace shromažďujeme z více nezávislých zdrojů. 40 Marketingový výzkum, který jsme v práci zaměřili na minipivovar v Třebonicích bude jistě jedinečný ze své povahy. Vysokou vypovídací schopnost zajistí cílené skupiny respondentů v dotazníkovém šetření a získané informace budou zajisté aktuální. Velká snaha připadne i na objektivnost zpracovávaných dat, která budou systematicky zpracována. V práci jsme zvolili více metod pro zpracování informací. Jedna metoda se zabývá rozhovorem se Sládkem pivovaru, druhá metoda se zaměřuje na dotazníkové šetření a následné metody jsou kombinací informací z dostupných a relevantních zdrojů.

2.2 Rozhovor se sládkem pivovaru v Třebonicích Sládek pivovaru v Třebonicích je velmi milý člověk, který vaří pivo srdcem a veškerým svým pivovarským umem. Není tedy divu, že lidé kteří jednou okusí jeho pivo a navštíví jeho pivovar se na místo rádi vracejí. Pro účely diplomové práce souhlasil sládek pivovaru v Třebonicích s rozhovorem a zodpověděl několik otázek týkajících se marketingu a jeho pivovaru. Vzhledem k tomu, že 39 SMITH, Scott M a Gerald S ALBAUM. Fundamentals of marketing research. Thousand Oaks, Calif.: Sage, c2005, xii, 3 p. ISBN 07-619-8852-1. 40 KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 13 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.

33

pivovar funguje oficiálně od roku 2010 a pivo se zatím vaří v menším množství cca po 150 l, tak zatím sládek pivovaru ještě žádná velká opatření, co do marketingu, nedělal. Jeho představy, dle vydaných článků v časopisech a místních denících ukazují na počáteční představu o rozrůstání pivovaru. Během času se i sládkovi představy malinko změnili, ale do budoucna tuto možnost rozhodně nevylučuje. Za stávající situace veškerou práci zvládá sám sládek a práce ho velmi baví. V rozhovoru sládek pivovaru Třebonice, pan David Staněk prozradil odpovědi na následující otázky z oblasti marketingu. 1.) Kdo jsou vaši zákazníci? Na jakou věkovou skupinu cílíte? Sládek: „Cílová skupina zákazníků není žádná, jelikož to pivo, jak jsem sám zjistil oslovuje různé lidi. Jedná se o spodně kvašená a svrchně kvašená piva a celkem je v portfoliu 48 druhů piv. Někdo řekne, že mu chutná právě to jedno pivo nejvíc a jiný zase, že mu právě tohle nechutná, ale chutná mu jiné. Takže každé to pivo má široký rozptyl a cílit to, to se nedá. Snažím se poskládat ty chutě tak, aby to pivo chutnalo mě a tím pádem, aby chutnalo lidem. Ty chutě mám docela vytříbené, si myslím. “ Z geografického hlediska: Pivo se prodává ve většině případů pro Českou republiku. Sládek: „nějaký malý vývoz tam je, oficiálně si jezdí pro lahvové pivo jeden člověk z Polska. Nicméně teď už tady dlouho nebyl, takže nic pravidelného to není.“ Co se týká oblastí v České republice a hostů, kteří pivovar navštěvují odhaduje sládek, že rozdělení je následující: Praha

75 % ….................(z toho Praha 5 : 20 – 30 %; cizinci žijící v Praze : 3 %)

Třebonice

3%

Praha – západ 10 % Ostatní

12 %

Z demografického hlediska sládek odhaduje: celkově :

muži

60 %

ženy

40 %

Většinou chodí v páru nebo ve skupině, kde poměr může být i obráceně, a to ve prospěch 34

žen. Vzdělání : od základní školy až po vysokoškolské vzdělání, průřez skrz všechny sociální vrstvy. Věk nerozhoduje. Záleží pouze na tom, že lidem chutná pivo. 2.) Jaké skupiny lidí navštěvují pivovar, můžete je například identifikovat jako skupinu cyklistů nebo výletníků? Sládek: „Cyklisti jezdí, pak chodí i Holanďani na ochutnávku regionálního piva a lidi co jezdí autobusem ze Stodůlek.“ 3.) Jaké procento tvoří sudové a jaké lahvové pivo, které prodáváte svým odběratelům? 1. Obchody – pouze pivotéky :

10 % (lahve)

2. Vývoz :

max. 1 % (lahve), ale spíše 0 %

3. Do kolika restaurací dodáváte – sudy: Pravidelně:

2 restaurace v Praze 1 restaurace v Plzni

Nepravidelně: 3 - 4 odběratele jak z Prahy tak mimo ni Na zavolání připravím i sudy na víkendové akce, dle možností a zásob 4. rozdělení na

lahve - 25 - 30 % sudy - 70 %

4.) Jaký čas pro Vás představuje sezónu? Sládek: „celý rok, před vánoci lidi více odebírají lahve, ale jinak celý rok. V létě, od května do října máme otevřeno každý den, ale pivo přes léto nevařím, jelikož kuchyně slouží pouze pro výrobu jídel. Od října do května se pivo vaří a otevřeno máme spíše přes víkend“ 5.) Jaké marketingové aktivity vyvíjíte v Čechách a jaké v zahraničí? Sládek: „Co se týká akcí v restauraci, tak žádné nejsou potřeba. Lidé tu vidí diplomy a to jako reklama stačí. Lidé si to poví mezi sebou. Facebook vede bratr, takže ten provozujeme. Pivní Festivaly si vybírám, většinou točím pivo na jaře na Českém pivním 35

festivalu v pražských Holešovicích a již po čtvrté jsem se zúčastnil plzeňského festivalu Slunce ve skle. Jednou jsem zkoušel dát reklamu do přílohy Pražského deníku s názvem Průvodce českými pivovary, ale mělo to jen jednorázový ohlas. V zahraničí ze své iniciativy reklamu neprosazuji.“ 5.) Máte někoho, kdo řídí marketing společnosti nebo ho děláte sám? Sládek: „Nikdo jiný se marketingem nezabývá, čili ho provozuji sám dle potřeby.“

6.) Měříte nějakým způsobem své marketingové aktivity a přínosy? Sládek: „Zatím jsem neměl potřebu, neměřím.“ 7.) Víte jaký úspěch či neúspěch měly jednotlivé reklamní kampaně nebo akce? Sládek: „Jak jsem zkoušel dát reklamu do přílohy Pražského deníku, zjistil jsem, že to mělo jen jednorázový ohlas. Dva týdny bylo plno a pak zase nic. Domnívám se tedy, že reklama působí pouze nárazově, a to je pro mne v tuto chvíli kontraproduktivní, vzhledem k velikosti podniku. Reklama se ani nezaplatila za ty dva víkendy, kdy přišlo více lidí.“ Reklama byla zacílená na milovníky piva – jednalo se o „Průvodce českými pivovary“ Typ reklamy: jednorázová reklama v novinách, celo-strana Další propagace pivovaru proběhla formou, krátkého rozhovoru pro českou televizi. V rámci hlavního zpravodajství dne 23.8.2013 byla vysílána reportáž o Třebonickém pivovaru a jeho způsobu vaření piva. Sládek: „Reklama formou reportáže v České televizi, byla natočena neplánovaně. Ze zpravodajství zavolali tentýž den, který reportáž natočili a ihned večer vysílali. Jakákoli příprava na hosty tudíž nebyla možná. Pivovar byl zrovna ve fázi, kdy docházeli zásoby piva, ale i tak, při náhlém překročení kapacity restauračního pivovaru, pivo nedošlo. Každopádně se hůře obsluhovalo a prostor byl naprosto zaplněn. Přijeli se podívat lidi, kteří viděli reportáž ve zprávách, ale pro delší dobu to efekt nemělo žádný.“ Reklama byla zacílená na široké televizní publikum. Typ reklamy: jednorázová reportáž v televizi, masová reklama

36

8.) Na jakou reklamu/ propagaci se zaměřujete? Sládek: „Plánovaně se na propagaci přímo nezaměřuji. Při daném množství (150l na várku) se domnívám, že reklama působí protichůdné tlaky. Reklamě, která není z mojí iniciativy se ale nebráním.“ Reklama v rádiu – sládek zavrhl Reklama v regionálním deníku – plánovaná, nejspíš v ní nebude pokračováno Neplánované reklamní sdělení proběhlo v Gastro časopisech a MF dnes v rámci Homebrewingu, a v televizi v rámci fungování minipivovaru Třebonice a minipivovarů v Čechách. 9.) Jaká média využíváte pro svou reklamu? Pro propagaci pivovaru je využíváno minimum z mediální propagace. Přesto pivovar Třebonice má své internetové stránky: www.pivovartrebonice.com. Provozuje informační základnu aktualit také na sociální síti: Facebook. Televizní reklama je vítána z iniciativy média jako takového. Noviny a časopisy využívá pivovar k propagaci neplánovaně. Reklama přímo pro restauraci je využívána, jedná se o ceduli před statkem. Další ukazatele ani podobná reklama není zatím využívána, vzhledem ke kapacitě restaurace cca 40 lidí, říká sládek. 10.) Dělal jste někdy průzkum – dotazník – potencionálních zákazníků? Sládek: „Průzkum jsem na začátku nedělal. Vzhledem k tomu, že jsem působil od roku 2004 již v oboru pod kolonkou Homebrewingu, a restaurace fungovala od roku 1997, tak nebylo třeba dělat průzkum. Lidi z oboru jezdili na degustace a různé ochutnávky piva a povědomí o případné spotřebě jsem měl, tak ne.“ 11.) Máte nějaký rozpočet na marketingové aktivity a reklamu? Sládek: „Ne. Pokud se rozhodnu pro reklamu, tak i na základě určité nabídky.“ 12.) Jaké je vaše poselství – sdělení, které chcete propagovat – sdělit lidem výrobou svého piva? Sládek: motto „Zajímavé, kvalitní pivo, které osloví a chutná!“ „Pivo pro zážitek“ 37

Pivo sládek vaří tak, jako by ho vařil sám pro sebe a jak říká „Základem je hygiena a správný postup. Samozřejmě suroviny na výrobu ovlivnit nejdou, ale ostatní ano. Pivo bude vždy charakterově stejné, ale vždy trochu odlišné.“ Názvy piv se neodvíjí od chutě či příchutě piva, ale odvíjí se od příběhu, který se s pivem pojí. Některé příběhy jsou vztaženy do minulosti jiné do přítomnosti či budoucnosti. Základem je buď sociální nebo politický impuls. Jedná se o příběhy dle aktuální situace nebo podle historie piva či jeho surovin, které jsou na výrobu použity. Například „Ležící pero“ bylo pivo na objednávku z pivního pléna vařené k události ukončení funkčního období presidenta. Sládek: „Velká marketingová výhoda je vlastní restaurace, kde můžete své pivo prodávat. Jednak víte přesně, co lidem nabízíte, můžete povyprávět, co vaříte, jak to vaříte, a co zrovna zkoušíte uvařit a lidi vám taky řeknou, co by jim chutnalo. Je to zajímavá vazba jak pro hosty, tak pro toho, kdo pivo vaří. Lidi se potom cíleně vrací ochutnat čerstvě uvařené pivo a není jich málo. Zvažuji, že bych stále vařil jen 150 l na várku piva. Další možností je rozšíření, ale pouze pokud se do budoucna ukáže větší perspektiva.“ 13.) Jaké používáte reklamní předměty? Sládek: „Používám vlastní pulitry s logem „Staňkův rukodělný pivovárek“ Třebonice. Děláme trička, prodávám etikety většinou pro sběratele a ručně dělané diáře, ale ty nemají až takový úspěch a jsou relativně drahé na výrobu. Pivní tácky zatím zvažuji jestli se zaměřit na atmosféru v podniku a nechat vyrobit keramické, které jsou náročné na údržbu nebo mít papírové. 14.) Jsou nějaké exkurse po pivovaru? Sládek: „Ano, exkurze dělám na přání, pokud někdo zavolá a projeví zájem, tak ano. Nicméně pivovar je malý a ruční, takže to není na dlouho a nejsou zde žádné stroje k vidění. Pokud je pivo na spilce, tak tam stejně nikoho pustit nemohu z hygienických důvodů.“ Na internetových stránkách není možnost exkurze nijak zmíněna, ale možnost prohlídek tu je. V roce 2013 proběhly již dvě exkurze, jedna pro důchodce z Prahy 13, kteří měli exkurzi spojenou s obědem a jedna pro dánskou školu.

38

15.) Otevírací doba Vašeho restauračního pivovaru? Sládek: „Otevírací doba pivovaru je přizpůsobena sezóně. V létě je otevřeno každý večer, jinak od září, října do května otevíráme v pátek a sobotu.“

2.3 Analýza aktivit, které vyvíjí „Staňkův rukodělný pivovárek“ Marketingové aktivity, které vyvíjí „Staňkův rukodělný pivovárek“ jsou následující a jejich analýzu jsme vytvořili na základě dostupných informací o pivovaru a zároveň na základě informací, které poskytl sám sládek pivovaru v krátkém rozhovoru. Pivo, které sládek vaří není určeno pro jakoukoli jednotlivou skupinu zákazníků. Jde především o to, aby lidem pivo chutnalo. Nejčastějšími zákazníky jsou milovníci dobrého a kvalitního regionálního piva. V rámci zpětné vazby sládek na webových stránkách pivovaru vede tzv. „Minianketu“, která Sládkovi říká, jaké pivo mají návštěvníci nejraději, jaké je u nich na druhém místě a jaké je nejhorší. Marketingové aktivity pivovaru v Třebonicích můžeme rozdělit do dvou skupin: •

Propagace

- vlastní internetové/webové stránky - sociální síť – Facebook - reportáž v televizním zpravodajství České televize - reklamní strana v novinách, časopisech (příloha Pražského deníku, MF dnes, Gastro časopisy) - Festivaly piva •

Reklamní předměty

- cedule (před statkem, kde se nachází restaurační pivovar) - pulitry s logem - trička - etikety pro sběratele a zájemce - diáře Dle mého názoru marketingové aktivity, které pivovar vyvíjí jsou zatím úměrné vzhledem k velikosti spotřeby vyráběného množství piva, ale kvalita aktivit by se ještě dala na některých místech vylepšit. Samozřejmě nelze předpokládat, že takto malé a občasné marketingové aktivity povedou ke zvýšení spotřeby piva a větší návštěvnosti. Pro zvýšení stálé návštěvnosti a větší spotřeby by bylo zapotřebí marketingové aktivity plánovat, cílit 39

na určitý segment spotřebitelů a rozvíjet. K jednotlivým druhům propagace:

2.3.1 Vlastní internetové stránky minipivovaru Třebonice Stránky jsou vybarvené v duchu piva, barvách žluté a oranžové, což působí nevýrazně. Nejupravenější list je záložka s názvem „Úvod“ na které je uvedeno vše jak má být. Zároveň bych ale vytkla způsob jakým je uveden odkaz, který uživatele přesměruje na stránky Facebooku pivovaru. Odkaz je zahlazen do stylu, kterým je veden tento list a tudíž je velmi snadno přehlédnutelný. Dnes, kdy doba vyžaduje barvy a prim hrají ikony a veškeré elektronické zařízení a vývoj spotřební elektroniky přechází na dotykové displeje, které jsou na ikonách založeny, si každý uživatel vštěpuje do podvědomí barvu, styl a vzhled ikon, které patří určitým programům a stránkám. Je zapotřebí i tento vývoj respektovat a počítat s ním při tvorbě webových stránek. Nevýrazné stránky ve westernovém stylu, který podtrhuje barvu piv vyráběných v pivovaru, jsou uhlazené, ale pro dnešního spotřebitele a internetového uživatele málo čitelné. Ikonu Facebooku bych jistě nechala ve vlastních modrých barvách, přizpůsobení by se mohlo projevit pouze v rámečku ikony apod. Záložka s názvem „Piva“ je přehledná, leč z rozhovoru se Sládkem pivovaru jsme se dozvěděli, že není aktualizována a nejsou zde uvedena všechna piva, která se v pivovaru vaří. Rozhodně by stálo za to výpis aktualizovat. Záložka s názvem „Restaurace“ má uvedeno, kde se nachází restaurace Gusta, jak se tedy do restauračního pivovaru dostanete. To je velmi správně. Nepřehledně se ale na tomto listu jeví otevírací doba pivovaru. Pokud je uvedeno ve kterém ročním období je otevřeno a jaké dny, měly by zde být i uvedeny časy otevírací doby. Samozřejmě při odkazu na stránky Facebooku bych opět použila jeho ikonu, na kterou jsou lidé zvyklí. Záložka s názvem „Obrázky“ tomu odpovídá a obsahu není co vytknout. Názor je ale takový, že název obrázky zní velmi dětsky a raději bychom měli použít název častěji využívaný – fotogalerie. Fotogalerie by se dala ještě roztřídit do složek například: diplomy, foto, etikety apod. Záložka s názvem „Síň tradic“ evokuje tradice, které jsou s pivovarem spojeny. Pod touto složkou se ale nachází články o dějinách pivovaru a novinové články o pivovaru. Zde by bylo možné zvolit příhodnější název, ve kterém by nefigurovala tradice jako taková. Jako například „publicita“ nebo „historická síň“ apod.

40

Záložka s názvem „Kontakt“ obsahuje kontakt na sládka pivovaru, což je naprosto v pořádku. Kontakt na restauraci odkazuje na záložku o restauraci, kde je mapka a popis cesty, ale není tam znovu vypsána adresa, člověk tedy musí zakoulet očima, aby si uvědomil, že oproti logu pivovaru je stále ve vrchní části stránky adresa uvedena, což působí nepřehledně. Další odkaz je v kontaktech na otevírací dobu, která odkazuje na úvodní stránku a tam je v pravém rohu uvedeno aktuální datum v dobrém případě, jinak třeba jen text, že je aktuálně zavřeno. Pro rychlé hledání se mi zdá tento způsob velmi nešťastný a složitý. Raději bych si přečetla, že obvykle máme otevřeno každý pátek a sobotu a čas otevírací doby s výhradou na aktuální stav pivovaru, který najdete zde.. Tam bych si již dokázala představit odkaz na úvodní stránku, kde je vidět aktuální stav. Záložka s názvem „Vzkazy“ je naprosto v pořádku a nelze ji nic vytknout. Je dobře koncipovaná a plní svůj účel. Ještě je na internetových stránkách opomenuto zveřejnění informace o možnosti prohlídek pivovaru. Tato informace by na stránkách pivovaru dle mého názoru neměla chybět.

2.3.2 Sociální síť – Facebook Stránky jdou velice dobře vyhledat. Logo pivovaru je nepřehlédnutelné, takže si můžete být jisti, že jste na správné adrese. Úvodní fotografie je příznačná a zajímavá, ale nevypovídá nic o pivovaru. Jedná se o ztuhlou pivní pěnu v chladícím boxu. Stránky jsou přehledné, vzhledem k univerzálnímu profilu v němž se vyzná každý, kdo je registrovaným uživatelem je formální část stránek v pořádku. Aktuální informace z Třebonického pivovaru a informace ze světa piva či reportáží nechybí jen se těžko hledají. Aktuálně má Třebonický Facebook 523 palců nahoře, tzv. like, což není málo, ale je zde tedy velký prostor pro rozvoj.

2.3.3 Reportáž v televizním zpravodajství České televize K reportáži nemám výtek, pouze chválu, dobrá, věcná reportáž, která přilákala nějaké ty zvědavce i do pivovaru. Pivovar je zde dobře hodnocen, jedná se o pozitivní propagaci rukodělné práce. Upozornění na reportáž je vedena na stránkách Facebooku a lze ji dohledat. Zde je škoda, že aktuální informaci o vysílané reportáži nejsou zaznamenány i na internetových stránkách Třebonického pivovaru v kolonce napsali a řekli o nás.

41

2.3.4 Reklamní strana v novinách Příloha Pražského deníku s názvem „Průvodce pražskými pivovary“ je velmi nabytá informacemi o pivovarnictví, pivu a pivovarech. Nechybí ani pivní recepty, etikety a informace z historie pivovarů. Reklamní strana Staňkova rukodělného pivovárku Třebonice je dobře poskládána, má zelené podbarvení, takže na první pohled zaujme, dle mého názoru je naprosto v pořádku. Na úvodní straně můžeme vidět logo Třebonického pivovaru hned v prvním řádku, což je velké plus.

2.3.5 Festivaly piva Místa, kde propagují minipivovary a pivovary své pivo bývá vždy naplněné stánky, informacemi a dobrou náladou. Ročník 2013 a Český pivní festival v pražských Holešovicích byl festivalem pro zahájení letní sezóny i v Třebonickém pivovaru. U festivalu jde také o organizaci pořadatelů festivalu a celkové atmosféře. Myslím, že lidem pivo z Třebonického pivovaru chutnalo a to je nejdůležitější. Již šestý ročník festivalu Slunce ve skle byl velmi úspěšný, zúčastnilo se ho 63 minipivovarů a přišlo 11.000 návštěvníků. Také se podařilo překonat 11.000 litrů vytočeného piva. Tento úspěšný festival se koná každý rok v Pivovarském dvoře Plzeň.

2.3.6 Reklamní předměty Již existující reklamní předměty jsou zajímavé a dobře působí. Dominuje jim pivní sklo Třebonického pivovaru, na kterém se dobře vyjímá logo pivovaru. Nová žlutá trička jsou líbivá, ale i tak bych si představovala, že na nich bude logo pivovaru nebo logo pivovaru společně se sklenicí piva či logo pivovaru vznášející se třeba na pivní pěně. Co se týká etiket, tak ty jsou skvělé, původ piva má vždy krásný příběh a etikety odráží vedoucí postavu příběhu, a jsou naprosto vyšperkované, jak barevně tak stylově. Diáře jsou pěkné, ale na ruční práci příliš nevypadají. Vazba diáře by mohla být místo plastové kroužkové pružiny opatřena zeleným provazem, aby byl podpořen duch ručních prací a zároveň by odrážel vzhled chmelového sadu.

2.3.7 Úspěšné aktivity v oblasti minipivovarů Měsíčník o reklamě, médiích a marketingové komunikaci „Strategie“ uvádí v článku ze 7. května 2013 s názvem „Turisté objevují kouzla kulinárního cestování“ informaci o 42

důležitosti českého piva a vína pro turistický ruch. Jedním z nových segmentů je cestování právě za kulinárními zážitky, což představuje cestování za jídlem a pitím. Pitím je samozřejmě myšlen alkohol a místní speciality. O své místo na slunci, tedy o místo na trhu se perou již i minipivovary. „Ty jsou v oblasti turistiky velmi úspěšné, a to přesto, že zde zatím mezi nimi není prakticky žádná koordinace. Celá řada z nich má svá ubytovací zařízení a jiné volno časové aktivity, jako jsou pivní lázně, sklárny, ekologické farmy a další doplňkovou činnost, která je pro turisty zatraktivňuje,“ tvrdí prezident Českomoravského svazu minipivovarů Jan Šuráň. Mezi nejnavštěvovanější minipivovary patří v Praze – U Fleků, Strahovský pivovar a Pivovarský dům. Z mimopražských jsou to potom Purkmistr v Plzni-Černicích, Kozlovice u Štramberka, varnsdorfský Kocour, Dětenice nebo Dalešice.41 Díky tomuto pohledu na situaci a názoru prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů se domnívám, že minipivovar Třebonice v sobě skrývá velký potenciál. Přímo v areálu statku, kde se nachází restaurační pivovar je veden okruhem blízké rodiny i penzion. Nachází se zde i jízdárna s ustájenými koňmi. V blízkosti pivovaru se také nachází kemp pro turisty a okolí láká ke krásným procházkám a objevováním přírody.

2.4 Segmentace trhu Tento termín „segmentace trhu“ označuje disciplínu, která posuzuje celkový trh z pohledu segmentů a rozděluje trh na mnohem menší segmenty nebo části trhu. Segment trhu je skupina kupujících, kteří mají většinou podobné potřeby. Je zapotřebí se tedy přesněji zamyslet nad tím, kdo jsou naši zákazníci. Vždy je lepší zaměřit se pouze na část trhu, kde máme nejlepší prodejní možnosti a příležitosti. 42 Pro zjištění segmentu trhu Třebonického pivovaru máme dva základní výstupy k dispozici. Jedním je přehled o zákaznících, který poskytl majitel a provozovatel minipivovaru v Třebonicích, v osobním rozhovoru a druhý výstup nám poskytne dotazníkové šetření. Další potencionální zákazníky můžeme oslovit v okolí pivovaru. Sládek pivovaru Třebonice se domnívá, že zákazníci, kteří navštěvují jeho restaurační pivovar jsou lidé, které nelze zasadit do jednoho segmentu zákazníků. Do pivovaru chodí 41 KYŠA, Leoš. Turisté objevují kouzla kulinárního cestování. Strategie.cz 42 HINGSTON, Peter. Efektivní marketing. 1.vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2002, 10-11 s. ISBN 80-242-0893-8.

43

lidi nejrůznějších profesí a celé škály vzdělávacího systému. Často chodí lidé v páru nebo skupiny přátel a převážně se jedná o milovníky piva. Vzhledem k tomu, že škála vyráběných piv, které dělá pan Staněk je velmi rozmanitá, můžeme předpokládat, že se správně domnívá, že pivo přitahuje i rozmanité zákazníky a jejich společný rys je pouze kladný vztah k dobrému pivu. Z dotazníkového šetření, viz. následující „Průzkum konzumace piva a znalosti minipivovaru z Třebonic“, vychází, že klienti Třebonického minipivovaru jsou převážně respondenti z druhé, zkoumané skupiny, které můžeme označit za lidi převážně mladého a středního věku, z většiny mužského pohlaví z Prahy a okolí. Podrobná analýza následuje ve zmíněném průzkumu.

2.5 Analýza trhu Na trh vstoupil pivovar v Třebonicích začátkem roku 2010. V té době se trh s minipivovary v Praze a okolí již těšil oblibě milovníků dobrého piva a pomalu se rozrůstal. Dnes se píše rok 2013 a počet oficiálně provozovaných minipivovarů již dosáhl počtu 160 dle informací ministerstva zemědělství. Celkový výstav roce 2013 vzrostl o 2,75 %, ale co se týká domácí produkce, ta byla navýšena pouze o polovinu, tedy 1,4 %. Na domácí produkci se výrazně podílí právě i produkce z malých pivovarů. Můžeme tedy říci, že trh s minipivovary právě expanduje nebo minimálně silně narůstá. To je skvělý čas pro vytvoření silné značky, kterou lidé budou chtít i v budoucnu. Trendem pro rok 2012 byla speciální piva a pivní mixy, jejich spotřeba činila 434 tis. hl.V trendech i dále převládají speciální piva a rozmanitost sezónních nabídek se těší velké oblibě, což také nahrává do karet právě minipivovarům.43 Lidé rádi ochutnají místní speciality, tradičně vyrobená piva a do restaurací chodí spíše za zážitkem. Situace tedy naznačuje, že lidé mají zájem o něco nového a netradičního. Český národ nyní mnohem více zajímá zážitek z dobrého piva. Napovídá o tom i fakt, že v posledních letech se rozrůstají speciální obchody, které se skrývají pod názvem Pivotéky. Průkopník jedné z prvních speciálních obchodů, pan Petr Vaněk, majitel Pivní Galerie v pražských Holešovicích, zdělil pro ČTK „Zájem zákazníků o rozmanitá piva roste, stále více lidí se zajímá o pivní kulturu." 44 Dnes je na území České republiky několik desítek speciálních obchodů s pivem a oslovují stále více spotřebitelů. Pro ČTK vypovídal také pan Jiří Wiesner, majitel největší pivotéky v Brně „U Modrého 43 Český Chmel 2013, Praha : Ministerstvo zemědělství, 2013. 8 s. ISBN: 978-80-7434-051-2 44 http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=776897

44

lva“, kam dodává pivo i Třebonický minipivovar. Podle pana Wiesnera dobré pivo láká ženy i muže. Pivotéka „U Modrého lva“ má v nabídce kolem 400 druhů piv. 45 To dokazuje, že český národ si přeje změnu a touží pít kvalitní pivo především. Pokud definujeme trh, jedná se bezesporu o pivovarnický trh. Z pohledu Třebonického pivovaru již je stanoveno komu je pivo prodáváno. Jedná se přímo o spotřebitele a zároveň i o zprostředkovatele. Zprostředkovatele tvoří prodejci v několika restauračních provozovnách a další odbyt tvoří tzv. Pivotéky.

2.5.1 Ceny piva Dle statistického úřadu se průměrné ceny piva, pokud se jedná o světlý ležák a výčepní pivo, výrazně liší, pokud jde o značkové pivo v porovnání s neznačkovým. Rozdíl je zhruba polovina ceny za pulitr. V srpnu roku 2013 statistický úřad uvádí, že cena za pulitr piva výčepního, světlého, lahvového je 10,40 ,- Kč a pivo ležák – značkový, světlý, lahvový 20,14 ,- Kč.46 Jelikož se jedná o průměrné ceny, taky tyto ceny většinou neodráží regionální realitu. V centru Prahy je možné koupit pivo – pulitr za 50 ,- kč a jinde za 30 ,- kč. V tomto světle prodává Třebonický pivovar svá piva za lehce nadprůměrnou cenu, jinak řečeno nízkou cenu v porovnání z prodejem v centru Prahy. Pivo v Třebonickém pivovaru je prodáváno za 32 ,- kč až 35 ,- kč za pulitr.

2.6 Průzkum konzumace piva a znalosti minipivovaru Třebonice Vlastní průzkum preferencí lidí při konzumaci piva a jejich znalostí minipivovarů a konkrétního minipivovaru Třebonice jsme provedli na základě dotazníkového šetření. Celá kapitola je tedy věnována průzkumu, který se zaměřuje konkrétně na minipivovar Třebonice u kterého jsem zkoumala spokojenost, přání a potřeby jeho zákazníků a částečně na minipivovary obecně. Pro průzkum jsme zvolili internetový dotazník od společnosti Google. Prezentace dotazníku a možnost jejího vyplnění byla přístupná v měsíci říjnu 2013. Pro prezentaci jsem zvolila záměrně sociální síť Facebook, vzhledem k možnosti rychlého šíření dotazníku. Díky této volbě jsem měla možnost získat dvě skupiny respondentů. První skupina lidí nebyla předem ovlivněna reklamou a druhá skupina 45 http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=776897 46 ČZU: průměrné spotřebitelské ceny vybranných druhů zboží v Kč, viz. tabulka v příloze č. 2

45

respondentů byla ovlivněna částečně reklamou, protože se jedná o příznivce Facebookových stránek minipivovaru Třebonice. V rámci kapitoly jsou samozřejmě řešeny výsledky průzkumu a analýzy z nich vyplývající. Popis průzkumu •

výzkumná metoda:

dotazníkové šetření

•

počet respondentů:

191

•

počet skupin respondentů:

2

•

období výzkumu:

říjen 2013

•

forma výzkumu:

on-line dotazník pomocí služby Google Drive

Výzkumná metoda Dotazníkové šetření celkem obsahovalo 27 otázek s výpovědí jak kvantitativního typu, tak kategorického typu a byly roztříděny na tři listy. První list obsahoval obecné otázky na složení respondentů a několik obecných otázek. List byl zakončený otázkou, zda lidé znají konkrétní minipivovar Třebonice. Pokud odpověděli ano, tak pokračovali následujícími otázkami z druhého listu, který se týkal pouze dotazů na spokojenost s Třebonickým minipivovarem. Pokud odpověděli ne, pokračovali rovnou třetím listem, který obsahoval dotazy na minipivovary obecně a pivní festivaly či dotazy z oblasti pivního trhu a jejich spokojenosti. Dotazy byly koncipovány s ohledem na jejich reliabilitu a možnost formulování závěrů průzkumu.

2.6.1 Skupiny respondentů Pro zvýšení vypovídací schopnosti celého průzkumu byly zvoleny dvě skupiny respondentů. První skupina lidí není ovlivněna reklamou. Jde o skupinu, která měla zveřejněný dotazník na stránkách Facebooku a zároveň byl dotazník šířen formou sdílení na této sociální síti. Částečně tak v první skupině byly zajištěni respondenti převážně z Prahy a částečně z České republiky. Druhá skupina je ovlivněna částečně reklamou, jelikož se jedná o skupinu lidí, kteří sledují Facebookové stránky pivovaru Třebonice, a jsou tím pádem s pivovarem spřízněni.

46

Graf 1 – Pohlaví respondentů sk. 1

Graf 2 – Pohlaví respondentů sk. 2

Žena 15%

Žena 44% Muž 56%

Muž 85%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafů 1 a 2 je patrný velký rozdíl obou skupin. Skupina 1 je skupinou relativně náhodnou, která není nikterak ovlivněna reklamou. To, že nazývám skupinu relativně náhodnou znamená, že není pečlivě vybírána jako náhodná skupina s veškerým zastoupením, ale v rámci cíle své diplomové práce jsem zvolila sdílenou a zveřejněnou náhodu na sociální síti, kterou považuji pro svou diplomovou práci za dostačující. V první skupině se tato relativní náhoda projevila a zastoupení obou pohlaví respondentů je téměř vyvážené. Vzhledem k tomu, že se jedná o pivo, je zde vidět, že stále převažují muži, nejspíše vzhledem k jejich vášni pro tento nápoj. Zastoupení mužů v první skupině bylo ve výši 56 %, tedy lehce převažovalo nad ženami. V druhé skupině respondentů je vidět velmi citelná převaha mužského pohlaví. Skupina byla ovlivněna částečně reklamou a ačkoli se můžeme domnívat, že příznivci Třebonického pivovaru jsou jak muži, tak ženy, přesto je očividné, že muži více sledují dění okolo piva, které mají rádi. Tím pádem i více mužů vyplnilo dotazník. Jejich převaha je rozsáhlá, muži zaujali 85 % oproti ženám s pouhými 15 %. Ženy se dnes netají tím, že mají rády pivo, ale přesto je ve výsledku průzkumu vidět, že dění okolo piva stále více sledují jejich protějšky. Pokud se jedná o informace, kdy bude pivo uvařeno, a kdy se bude dít něco nového v pivovaru. Následují grafy s věkovým členěním v zastoupení respondentů.

47

Graf 3 – Věk respondentů sk. 1

Graf 4 – Věk respondentů sk. 2

51 - 60 41 - 50 1% 7%

18 - 25 18%

31 - 40 20%

18 - 25 39%

61 a více 51 - 60 3% 3% 41 - 50 10%

26 - 30 28% 26 - 30 33%

31 - 40 38%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu První relativně náhodná skupina je složením mladá. V jejím zastoupení se pohybují převážně lidé mladí ve věku 18 – 25 let, kteří zastupují 39 % společně s věkovým rozhraním 26 – 30 let, kteří mají zastoupení 33 %, čili mladí od 18 let do 30 let zabírají celých 72 % z celku a lidé ve středním věku od 31 let do 40 let, zastupují jen 20 procent. Dále je zde menšina lidí, kteří zastupují 7 %, a to lidé ve věku 41 – 50 let a mizivé jedno procento, které má v zastoupení lidi od 51 – 60 let. Druhá skupina je složena z následujících respondentů. Mladí ve věku 18 – 25 let zde zastupují jen 18 %, následuje věkové rozhraní 26 – 30 let v zastoupení 28 %. Dohromady mladí ve věku 18 – 30 let zaujímají 46 % z celku, což je necelá polovina respondentů. Další věkové rozhraní 31 – 40 let zaujímá 38 % a 41 – 50 let je zastoupeno 10 %. Střední věk v rozmezí 31 – 50 let je tedy zastoupen celkem 48 %, což je také téměř polovina respondentů a velmi vyrovnává skupinu mladých. Zbylá složení tvoří věkové skupiny 51 -60 let a 61 a více let a obě dvě tyto skupiny jsou zastoupeny stejným podílem 3 %. Můžeme tedy celkem říci, že první skupina jsou převážně mladí lidé do 30 let a druhou skupinu tvoří vyváženě mladí lidé a lidé středního věku. K informaci o složení respondentů nesporně patří také jejich umístění. Celé dotazníkové šetření bylo zaměřeno pouze na osoby z oblasti České republiky. Pro účely vypovídací schopnosti na otázky z dotazníku bylo žádoucí, aby se jednalo o osoby z oblasti Prahy a okolí. Tuto skutečnost se podařilo z větší části zajistit formou, kterou byl dotazník distribuován. Sociální síť zvaná Facebook v tomto případě sehrála bezesporu dobrou roli, a 48

respondenty z této oblasti se podařilo dotazníkem zaujmout. Graf 5 – Bydliště respondentů sk. 1 Pardubický kraj 2,0% Moravskoslezský kraj 1,3% Liberecký kraj 2,6% Královéhradecký kraj 1,3% Karlovarský kraj 0,7% Jihomoravský kraj 3,9% Jihočeský kraj 2,0% Zlínský kraj 0,7%

Praha 66,7%

Středočeský kraj 15,7% Plzeňský kraj 3,3%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Graf 5 zobrazuje místo trvalého pobytu respondentů z první skupiny. Tato relativně náhodná skupina z většiny pochází s Prahy a Středočeského kraje. Z hlavního města Prahy je celých 66,7 % respondentů a ze Středočeského kraje je 15,7 % lidí. Pokud sečteme Prahu a její okolí, které zde zastupuje Středočeský kraj, tak dostaneme 82,4 % respondentů, což je opravdu většina. Zbylé kraje České republiky jsou zastoupeny zhruba v rozmezí 1 až 3 %. Nejméně lidí odpovídalo na dotazník ze Zlínského a Karlovarského kraje. Jihomoravský kraj se přiblížil téměř 4 %. Praha je pro účel celé práce velmi podstatná oblast, protože minipivovar Třebonice se nachází na jejím území, rozčleníme ještě Prahu. Graf 6 – Rozmístění respondentů z Prahy sk. 1 0,0% Praha 1

2,0% 0,7%

Praha 4 Praha 7 Praha 10 Praha 13

0,0% 1,3% 0,7%

4,0%

6,0%

8,0% 10,0% 12,0% 14,0% 16,0% 18,0%

3,3% 3,3% 3,9% 3,3% 4,6% 2,6%

10,5% 16,3% 6,5%

9,8%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu 49

U první relativně náhodné skupiny je největší počet pražských respondentů z Prahy 6 v procentuálním vyjádření 16,3 %, následuje Praha 4 s 10,5 %, Praha 9 s 9,8 % a Praha 10 s 6,5 %. Ostatní Prahy jsou v zastoupení pod 5 %. Graf 7 - Bydliště respondentů sk. 2

Pardubický kraj 2,6% Královéhradecký kraj 2,6% Jihomoravský kraj 5,3% Jihočeský kraj 5,3% Zlínský kraj 2,6%

Praha 65,8%

Středočeský kraj 13,2%

Plzeňský kraj 2,6%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Skupina dvě jsou respondenti reklamou ovlivnění a jejich složení, co se týká bydliště je velmi podobné jako u skupiny první. Převažuje zde zastoupení z Prahy s 65,8 % a Středočeského kraje s 13,2 %. Dohromady zastoupení z Prahy a jejího okolí čítá 79 %, což je většina. Nejméně jsou zde ve stejném počtu zastoupeny kraje Pardubický, Královéhradecký, Zlínský a Plzeňský s 2,6 %. Praha je i zde nejvíce zastoupena a pro rentabilitu výsledků výzkumu je velmi podstatná, rozčleníme i zde její zastoupení. Graf 8 – Rozmístění respondentů z Prahy sk. 2 0,0% Praha 1 Praha 4 Praha 7 Praha 10 Praha 13

0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

25,0%

2,6% 5,3% 5,3% 2,6%

7,9% 7,9%

10,5% 23,7%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu 50

Z grafu číslo osm je patrná převaha respondentů z Prahy 13 o velikosti 23,7 %, což je místo, kde se nachází minipivovar Třebonice. Další velké zastoupení má Praha 10, a to 10,5 %. Na třetím místě je Praha 5 a Praha 9, obě dvě Prahy se 7,9 %. Praha 4 a Praha 6 jsou obě zastoupeny 5,3 % a poslední dvě Prahy, ze kterých pocházejí respondenti druhé skupiny jsou Praha 2 a Praha 8, obě s 2,6 %. Ostatní Prahy se nezúčastnily výzkumu druhé skupiny.

2.6.2 Znalost speciálního piva Otázka číslo čtyři dotazníku se týkala povědomí o speciálních pivech dostupných na trhu. Otázka byla koncipována tak, že pokud respondent znal alespoň jedno až tři speciální piva, tak je mohl vypsat, v opačném případě do kolonky nic nevyplnil. Z první skupiny má 45 % respondentů povědomí o speciálním pivu a dokázaly alespoň jedno napsat a 55 % lidí nevyplnilo otázku, čili si na žádné speciální pivo nerozpomenulo. Z druhé skupiny, která je mírně ovlivněna reklamou a je zde jistý předpoklad, že minimálně znají jeden minipivovar, a to ten Třebonický vyplnilo otázku 82 % respondentů a i za tohoto předpokladu si 18 % lidí na žádné speciální pivo nevzpomnělo. Nutno podotknout, že většina produkce z Třebonického pivovaru jsou speciální piva. Co se týká skupiny číslo 1, tak nejčastěji si lidé vybavili speciální pivo z minipivovaru „Matuška“ a několik dalších z jiných pivovarů. Výsledek nejčetnějších pivních speciálů, které si lidé vybavili z první skupiny vypadal následovně: Graf 9 – Speciální piva v povědomí sk. 1

0

2

4

6

8

10

12

14

16

Matuška Raptor, Apa, Raketa Master Kocour Fénix Primátor

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Obdivuhodně v druhé skupině, což byli lidé z části ovlivněni reklamou a je nutné podotknout, že dotazník vyplňovali přes Facebookové stránky minipivovaru Třebonice, se 51

objevila na druhém místě piva z minipivovaru „Matuška“. Tato část průzkumu dokazuje, že minipivovar Matuška, je velkým konkurentem mezi minipivovary pro oblíbenost jeho piv a silném povědomí o jeho značce. Minipivovar Matuška sídlí v obci Broumy nedaleko města Beroun. Pro Třebonický minipivovar se jedná i o relativně blízkého konkurenta, který je vzdálený jen několik desítek kilometrů, pokud uvažujeme o trase dálnice D 5. Zobrazení nejčetněji vybavených speciálních piv v druhé skupině je následující: Graf 10 – Speciální piva v povědomí sk. 2 0

2

4

6

8

10

12

14

16

Třebonické speciály (Dýměj, Skrblík) Matuška Raptor, Apa, Raketa Nomád Pelikán

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu U druhé skupiny bylo zajímavé, že piva, která se zde objevovala jednou či dvakrát byla dost odlišná od piv ze skupiny první. Především se více objevovala v popiscích piva z minipivovarů oproti první skupině respondentů, kteří zahrnovali speciální piva z velkých pivovarů. Zde lidé uváděli i piva z nabídky Třebonického minipivovaru, který v četnosti vedl, dále jsou opět oblíbená speciální piva z minipivovaru Matuška a více hlasů získal i Nomád Pelikán.

2.6.3 Povědomí o pivech z Třebonického minipivovaru V následující páté otázce jsem cílila na povědomí o značce a pivech z Třebonického pivovaru. Lidé se měli zamyslet nad některými vybranými názvy piv, které Třebonický pivovar vyrábí. Bylo dáno osm názvů piv z nabídky, z něž některá piva minipivovar vyrábí delší dobu a některá vyhrála v soutěžích. Respondenti měli možnost zaškrtnout více možností, podle toho, který z názvů opravdu znali. V první skupině respondentů nečekaně lidé znali názvy piv, ale v následující otázce zodpověděli, že neznají minipivovar, který tato piva vyrábí. Je celkem možné, že si pivo dají v restauraci v centru Prahy, do které je pivo distribuováno, ale vůbec netuší nic o výrobci. Tabulka 3 se týká tedy pouze první skupiny respondentů. Je zde vyjádřen vztah mezi znalostí minipivovaru Třebonice a 52

znalostí vyráběných piv v tomto pivovaru. Tabulka 3 – Znalost minipivovaru Třebonice a jeho piv sk. 1 Vybrané názvy piv Znalost pivovaru Ano Ne

Sniper Eržika Aranka Minimax Geronimo Rejtar Skrblík Rudovous 2 5

1 4

3 1

0 1

1 7

2 5

2 2

4 24

Znalci názvů /značky piva 5 35

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Otázka číslo pět byla nepovinná a odpovědělo na ni jen 26 % respondentů, tj. 40 osob z první skupiny. Z tabulky 3 vidíme, že pouze 5 lidí, kteří znají některé názvy piv, znají také minipivovar, který je vyrábí. Zbylých 35 lidí sice zná pivo z Třebonického minipivovaru, ale pivovar vůbec neznají. V druhé skupině respondentů se našel pouze jeden člověk, který ačkoli s pivovarem sympatizuje, tak ho vůbec nezná, čili ho nemohl ohodnotit. Zajímavé je ještě srovnání obou skupin respondentů. Ačkoli v první skupině spíše pivovar lidé neznají, tak celých 26 % respondentů zná piva z Třebonického minipivovaru. Nejvíce povědomé pivo se ukázalo pivo s názvem Rudovous. Graf 11 – Povědomí o vybrané skupině piv z Třebonic sk. 1 11% 8% 44%

6% 2% 13% 6%

Sniper Eržika Aranka Minimax Geronimo Rejtar Skrblík Rudovous

11%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 11 je patrné pořadí piv, jak známé je pivo pro skupinu respondentů. V případě první skupiny je pořadí: Rudovous, Geronimo, Sniper, Rejtar, Eržika, Aranka, Skrblík, Minimax. Ve skupině druhé jsou veškerá piva více známá všem, čili jejich poměr byl velmi vyvážený nejvíce lidé znají výherkyni soutěží Eržiku. Poměr zobrazuje graf 12.

53

Graf 12 – Povědomí o vybrané skupině piv z Třebonic sk. 2 13%

15%

13%

Sniper Eržika Aranka Minimax Geronimo Rejtar Skrblík Rudovous

18%

9% 13%

15% 4%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního šetření Graf 12 ukazuje naprosto rozdílné pořadí piv, od nejvíce známého po nejméně známé pivo: Eržika, Aranka, Rudovous, Sniper, Skrblík, Geronimo, Rejtar, a opět Minimax na posledním místě.

2.6.4 Preference návštěvníka restauracního pivovaru Šestá otázka byla zaměřena na preference daných hodnot při návštěvě restauračního pivovaru. Respondenti měli vyjádřit preference, zda je pro ně při návštěvě restauračního pivovaru důležitější dobré pivo nebo jídlo, obsluha, atmosféra podniku ceny či otevírací doba. Respondenti tak hodnotili preference mezi vybranými hodnotami navzájem. Graf 13 – Preference návštěvníka restauračního pivovaru sk. 1

0,0%

5,0%

10,0%

15,0%

20,0%

24%

Dobré pivo 21%

Dobré jídlo 18%

Příjemná obsluha 16%

Atmosféra podniku

15%

Ceny piva a jídla Provozní doba

25,0%

7%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Graf číslo 13 ukazuje, žebříček hodnot první relativně náhodné skupiny respondentů. Vidíme, že Češi stále chodí do restaurací především kvůli dobrému pivu. I když je téměř vyrovnaná hranice mezi dobrým pivem a dobrým jídlem, pivo stále vede. Za dobrým 54

pivem a jídlem následuje příjemná obsluha, která si zaslouží svou pozornost a atmosféra v podniku. Ceny v podniku jsou důležité, ale není to podle průzkumu ukazatel, kvůli kterému by si lidé vybírali daný podnik. Provozní doba je nejméně podstatná pro většinu lidí. Graf 14 – Preference návštěvníků restauračního pivovaru sk. 2

0,0%

5,0%

10,0% 15,0% 20,0% 25,0% 30,0% 35,0% 29,7%

Dobré pivo 17,7%

Dobré jídlo

21,5%

Příjemná obsluha 15,0%

Atmosféra podniku 10,6%

Ceny piva a jídla Provozní doba

5,5%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 14 je zřejmé, že obliba dobrého piva je ve druhé skupině podstatně vyšší. Potvrdila se tak domněnka, že pokud jsou lidé příznivci nějakého pivovaru, je v jejich předních příčkách především dobré pivo. Dobré pivo je zde hodnoceno jako nejčastější důvod návštěvy restauračního pivovaru. Na druhém místě přikládali velkou důležitost příjemné obsluze a až jako třetí je podstatné dobré jídlo. Celková atmosféra podniku je pro druhou skupinu respondentů důležitější nežli ceny za pivo a jídlo. Nejméně podstatná je opět provozní doba podniku. Pro obě dvě skupiny respondentů je nejdůležitější při návštěvě restauračního pivovaru, aby v podniku měli dobré pivo. To jen potvrzuje, že jako národ, opravdu na dobré pivo nedáme dopustit. Není tedy divu, že minipivovary s vlastní výrobou slaví takový úspěch, a že se rozrůstají. Pokud se podíváme na první tři nejdůležitější faktory, které ovlivňují návštěvnost podniků, tak je to dobré pivo a dobré jídlo společně s příjemnou obsluhou, které lákají lidi do restauračních pivovarů.

2.6.5 Průzkum spokojenosti s Třebonickým minipivovarem Otázka s číslem sedm byla povinná a rozřazovala respondenty na dvě skupiny. Na ty, kteří znají minipivovar v Třebonicích a na ty, kteří ho neznají. Její zpracování je zakotveno v tabulce 3. Dále se tedy budeme zabývat pouze skupinou respondentů, kteří znají 55

minipivovar v Třebonicích, a tím pádem ho mohou hodnotit. Pro účely zpracování dat se bude jednat o druhou skupinu respondentů, která je částečně ovlivněna reklamou, ale zároveň minipivovar Třebonice dobře zná, a proto je relevantní skupinou pro následující výzkum spokojenosti s minipivovarem. Výzkum spokojenosti klientely Třebonického pivovaru jsem započala dvěma navazujícími otázkami, z nichž první byla „Navštívili jste někdy pivovar v Třebonicích?“ a druhá zněla „Navštěvujete pivovar v Třebonicích pravidelně?“. Těmito otázkami jsem zjistila poměr častých návštěvníků, tzv. „Štamgastů“. Výpověď jsem spojila do následujícího grafu. Graf 15 – Poměr stálých návštěvníků mezi klienty Třebonického minipivovaru sk. 2

18,4%

42,1%

Návštívil Pravidelně navštěvuje Nenavštívil

39,5%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 15 je patrný podobný poměr lidí, kteří jednou navštívili minipivovar v Třebonicích a stálých návštěvníků, tzv. štamgastů. Každopádně pivovar živí lidé, kteří ho navštěvují pravidelně, což je v případě Třebonického minipivovaru 39,5 %. Celkem velké procento minipivovar zná, ale nikdy ho nenavštívili, jde o 18,4 % lidí. A 42,1 %, což je skoro polovina lidí minipivovar navštívilo pouze jednou. Zde je velký prostor pro reklamní přesvědčení milovníků piva, kteří minipivovar navštívili jednou nebo ho ještě nenavštívili, aby tak učinili, třeba vícekrát. Celkem se jedná o 60,5 % lidí, které ještě můžeme přesvědčit dobrou reklamou, akcí nebo sloganem.

2.6.6 Prvotní informacní kanál Následovala otázka s číslem deset, ve které jsem se respondentů tázala, jak se dozvěděli o Třebonickém minipivovaru. Na výběr bylo devět možností, z toho osm možností bylo

56

možno pouze zaškrtnout, jako například Internet, Sociální sítě, televize nebo tisk a poslední devátá možnost byla volba, kde respondenti mohli napsat jiný informační kanál dle vlastního uvážení. Respondenti směli vybrat pouze jednu z možností nebo napsat pouze jinou. Zde se ukázalo jakým způsobem je nejefektivnější šířit informace a reklamní sdělení, kde lze oslovit potencionální zákazníky. Graf 16 – Prvotní informační kanál sk. 2

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

Televize Místní deník Noviny, časopisy

40%

28,9%

Internet Sociální sítě

35%

2,6% 0,0% 2,6% 0,0%

Festival

7,9%

Mobilní aplikace 0,0% 34,2%

Od přátel, známých 23,7%

Ostatní

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 16 jsou viditelně dobré výsledky u dvou informačních kanálů. Internet šíří informace téměř ze třetiny z 28,9 %. Od známých a přátel se informaci o novém minipivovaru dozvěděla více jak třetina lidí, přesně 34,2 %. Vetší procento lidí také napsalo jiný zdroj informací a z něj nejčastěji lidé uváděli jinou restauraci, kde čepovali pivo z tohoto minipivovaru. Ještě stojí za zmínku festivaly a oslavy piva, kde se dozvědělo o minipivovaru 7,9 % lidí. Pokud shrneme situaci, tak internetové stránky jsou dobrým informačním kanálem, který je zapotřebí dobře udržovat a popřípadě vylepšovat. Šíření informací mezi lidmi navzájem je jak se ukazuje nejlepší způsob, jelikož si lidé sdělí osobně dobré pocity, ale na druhou stranu nelze na tuto možnost zcela spoléhat. Jako dobrý způsob komunikace s budoucími klienty se také ukázala i prezentace na pivních festivalech a slavnostech piva. Ještě se vyplatí komunikovat přes sociální sítě a místní novinové deníky. Nejmenší a tedy nulový efekt byl zaznamenán u informačních kanálů: televize, noviny a časopisy a mobilní aplikace. Z těchto tří informačních kanálů jsou televize a noviny známou informační cestou, a pokud je lidé opomíjejí, tak záměrně. Otázkou zůstává zda mobilní aplikace, které mohou šířit informaci o dobrém podniku jsou v dnešní 57

době rozšířená. Dle mého názoru ještě zdaleka lidé nevyužívají často nové technologie, které jim svět nabízí. Až se tato možnost začne více používat v praxi jistě budou i mobilní aplikace tvořit důležitý informační kanál. Například mobilní aplikace pro chytré telefony se systémem Android mají možnost lidem ukázat, jaké dobré podniky se nachází v jejich blízkém okolí, a tak při cestách nebo výletech je možné sledovat podniky a hodnocení jejich návštěvníků. Což je podobný způsob předávání informací jako klasické předávání informací mezi přáteli a známými.

2.6.7 Hodnocení piva Následující otázka s číslem jedenáct se týkala spokojenosti se sortimentem piv vyráběném v Třebonickém minipivovaru. Na výběr byly pouze dvě možnosti, kde mohli respondenti vyjádřit svou spokojenost nebo nespokojenost. Následovala dobrovolná podotázka, která měla upřesnit odpovědi respondentů, kteří spokojeni se sortimentem nejsou, aby vyjádřili důvod své nespokojenosti. Další otázka se opět týkala přímo piva vyráběného v minipivovaru Třebonice a to, zda jsou respondenti spokojeni s cenou piva. Výsledky tohoto šetření shrneme do následující kontingenční tabulky. Tabulka 4 – Spokojenost se sortimentem a cenou piva v Třebonickém minipivovaru sk. 2

cena \ sortiment Ano Ne

Ano

Ne 32 3

1 2

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Tabulka 4 říká, že 35 respondentů bylo spokojeno se sortimentem piv Třebonického minipivovaru a 3 respondenti vyjádřili nespokojenost. Do důvodu nespokojenosti, ale uvedli, že jejich nespokojenost není tak striktní. První odpověď byla formulována v duchu, že se nejedná až tak o nespokojenost, ale spíše je klient příliš zahrnutý množstvím druhů piv, že je složité se v tomto vyznat. Dodal, cituji: „Nemohu ani říci, zda jde o zápor“. Další respondent se jasně vyjádřil, že mu chybí lehčí a méně alkoholická piva. A třetí respondent uvedl do kolonky slovní spojení, cituji: „pivní guláš“. Z toho usuzuji, že se přiklání k prvnímu nespokojenému respondentovi a vadí mu příliš široká nabídky piv. Co se tedy týká sortimentu piv, jsou klienti pivovaru spíše spokojeni s nabídkou, kterou Třebonický minipivovar disponuje.

58

S cenou piva, která se pohybuje od 32,- kč do 35,- kč za pulitr piva je spokojeno 33 respondentů a pět jich uvedlo nespokojenost. Celkem je tedy spokojeno s cenou piva 86,8 % respondentů, čili většina.

2.6.8 Hodnocení sortimentu a služeb Třebonického minipivovaru V následující otázce s číslem čtrnáct, měli respondenti hodnotit Třebonický pivovar jako ve škole a ke každé z daných hodnot přiřadit jednu známku. Zde se ukázalo, že je velmi nebezpečné dát respondentům větší možnost volby. Dané hodnoty mohli hodnotit opravdu libovolně, a tak vůbec nevyužili horší hodnocení než je známka tři. Z části tak byla ohrožena validita odpovědí, ale zase musíme dát respondentovi i možnost vyjádřit se kladně, pokud takový pocit má, čili následující hodnocení je validní, leč všichni respondenti jsou se sortimentem a službami Třebonického minipivovaru spíše spokojeni. Znázornění ukazuje graf číslo 17. Graf 17 – Spokojenost zákazníků se sortimentem a službami Třebonického minipivovaru sk. 2

0%

20%

40%

60%

80%

100%

Pivo Jídlo Obsluha Ceny Atmosféra restaurace Provozní doba 1

2

3

4

5

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 17 je patrné, že všichni respondenti hodnotili Třebonický minipivovar velmi kladně. Celkem shodně využili možností dva a tři, tudíž průměrná známka, kterou respondenti použili je 1,1 zaokrouhleno na jedno desetinné místo, a to u všech daných hodnot.

59

V následující otázce vyjadřovali respondenti spokojenost s dostupnými informacemi o pivovaru v Třebonicích a jeho jednotlivých pivech. Graf 18 – Spokojenost s dostupnými informacemi o Třebonickém minipivovaru sk. 2 11%

Ano Ne

89%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 18 se zdá, že převládá spokojenost s dostupnými informacemi jak o pivovaru v Třebonicích, tak o sortimentu piv, které vyrábí. Přesto 11 % respondentů není s informacemi spokojená a jistě by jim více vyhovovalo doplnění těchto informací na dostupných místech. Další otázka byla pro respondenty dobrovolná. Zde měli klienti pivovaru prostor vyjádřit svá přání a potřeby. Respondenti měli zodpovědět jaké služby nebo činnosti by rádi k minipivovaru v Třebonicích doplnili. Na výběr měli z pěti možností z toho čtyři možnosti byly dané a do jedné možnosti mohli vepsat svá přání a využít svou kreativitu. Popřípadě bylo možné zaškrtnout i více možností. Graf 19 – Přání a potřeby klientů na služby Třebonického minipivovaru sk. 2 0,0% 10,0% 20,0% 30,0% 40,0% 50,0% Pořádání akcí na přání Soutěžní akce o sladkou pivní výhru

2,6% 5,1% 38,5%

Pravidelné degustace piv a pivních novinek Pivovarské akce sládka pivovaru

35,9%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Vzhledem k tomu, že ne všichni využili možnost vlastního vyjádření a otázku vyplnili, tak procentuální vyjádření grafu 19 zobrazuje přání a potřeby klientů. Největší procento lidí si 60

přeje pravidelné degustace piv a pivních novinek minipivovaru Třebonice, celkem jde o 38,5 % lidí. Dále jsou žádané „Pivovarské akce sládka pivovaru“, které by chtělo zažít 35.9 % lidí. O soutěžní akce, které by mohli vést k pivním výhrám má zájem pouze 5,1 % lidí a pořádání akcí na přání by rádo pouze zanedbatelné procento respondentů, 2,6 % klientů. Z výsledků je zřejmé, že sládek je ve svém minipivovaru oblíbený a lidé by se s důvěrou zúčastnili jeho vlastních pivovarských akcí a také mají velmi rádi degustace piv a pivních novinek. To ukazuje na možnost promo-akcí pořádaných přímo v minipivovaru, které by mohli být součástí pivovarských akcí Sládka pivovaru nebo součástí degustací piv a pivních novinek. Následovala otázka, zda klientům vyhovuje dostupnost piv z nabídky Třebonického pivovaru na trhu. Záměrně jsem zařadila do dotazníku otázku na dostupnost piv, jelikož minipivovary svou podstatou nemívají svá piva v nabídce běžných obchodních sítí a pro lidi je jistě obtížnější si pivo obstarat. Na druhé straně, pokud má někdo rád pivo určitého pivovaru, jistě si zjistí, kde si lze pivo opatřit. Ne všichni jsou ale obeznámeni se všemi možnosti nákupu, k tomu směřují opět další otázky a šetření. Graf 20 – Spokojenost s dostupností nabídky piv Třebonického minipivovaru na trhu sk. 2

45% 55%

Ano Ne

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Graf 20 ukazuje, že lidé nejsou příliš spokojeni s dostupností piv svého oblíbeného minipivovaru. Jejich nespokojenost je vyjádřena 45 %, což představuje téměř polovinu lidí, kteří by rádi kupovali pivo častěji, pokud by k tomu měli příležitost. Ještě samozřejmě musíme uvážit možnost, že lidé třeba nevědí, kde mají pivo zakoupit. Tuto možnost řeší otázka číslo 24, která se zabývá možností nákupu piva. Nyní se podíváme na korelaci otázek sedmnáct a dvacet čtyři pro druhou skupinu. Porovnáme zde, zda vyhovuje či 61

nevyhovuje dostupnost piv z nabídky Třebonického minipivovaru s faktem, kde ve skutečnosti lidé pivo nakupují. Mezi možnostmi nákupu mohli respondenti vybírat ze tří možností: obchody, pivotéky a pivovary. Korelaci znázorňuje pro druhou skupinu kontingenční tabulka číslo pět. Tabulka 5 – Dostupnost piv Třebonického minipivovaru sk. 2

Možnosti nákupu piva Spokojenost s dostupností piv na trhu Ano ne Celkem

Obchody

Pivotéky

Pivovar

Počet osob

12 12 29,4%

16 13 35,3%

15 14 35,3%

21 17 100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Kontingenční tabulka 5 znázorňuje korelaci dvou dotazů. Dotaz na místa, kde lidé nakupují pivo. Zde respondenti mohli zaškrtnout i více možností dle skutečného nákupu. A dotaz na spokojenost s dostupností piv z Třebonického minipivovaru na trhu. Zde vidíme, že 45 % lidí je nespokojeno s dostupností piv Třebonického minipivovaru na trhu a přitom napřít tomu nakupují pivo celkem vyváženě jak v pivovaru, tak v pivotékách a zároveň v obchodech. Nemůžeme tedy říci, že by za nespokojenost s dostupností nabídky na trhu mohla neznalost lidí, kde se dají piva koupit. Ačkoli si lidé jezdí pivo kupovat přímo do pivovaru nebo navštěvují dnes stále méně známé pivotéky, jistě by uvítali širší nabídku nákupních míst pro piva z malých pivovarů v našem případě pro pivo z Třebonického minipivovaru. Poslední otázka ze sekce o Třebonickém minipivovaru se vztahovala ke spokojenosti s tímto minipivovarem. Otázkou bylo zda by respondenti, čili klienti Třebonického minipivovaru tento minipivovar doporučili k návštěvě svým přátelům. Odpovědi:

Ano – 95 % Ne – 5 %

Svůj souhlas k doporučení přátelům uvedlo 95 % respondentů a pouze 5 % by minipivovar přátelům nedoporučilo. Zde se projevuje i zjištění, že je minipivovar kladně hodnocen návštěvníky jako v případě, který nám ukazuje graf 17, kde respondenti uvedli, že jsou s atributy minipivovaru spokojeni a neohodnotili nic ze služeb horší známkou nežli trojkou. Také se zde projevuje fakt, který je zkoumán v grafu 16 a tím je, že třetina lidí se 62

dozvěděla o minipivovaru v Třebonicích právě od přátel a známých. Je velmi příjemné vědět, že i v dnešní uspěchané době si lidé doporučují a komunikují o podnicích jako jsou minipivovary.

2.6.9 Znalosti z pivního trhu a světa zlatavého moku Dotazník se od devatenácté otázky opět vrací k obecné rovině dotazů, na které odpovídali obě skupiny respondentů. Pokud některý z dotazovaných neznal minipivovar v Třebonicích pokračoval otázkou zda zná nějaké minipivovary nebo navštěvuje některé ve svém okolí. Znalost minipivovarů projevilo 42 % respondentů z první skupiny a 95 % z druhé skupiny respondentů a výsledek v procentuálním vyjádření je pro obě skupiny následující: Tabulka 6 – Znalost minipivovarů

Znalost minipivovarů Ano Ne Celkem

Sk. 1 42% 58% 100%

Sk. 2 95% 5% 100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Tabulka 6 potvrzuje fakt, že pokud se člověk zajímá alespoň o jeden minipivovar, jako respondenti z druhé skupiny, tak jejich znalost i ostatních minipivovarů je četnější nežli u lidí, kteří nejsou přímo příznivci minipivovarů. I přes to v první skupině respondentů 42 % lidí zná minipivovary ve svém okolí nebo má nějaké oblíbené minipivovary, které navštěvuje. Nejčastěji uváděli v první skupině tyto názvy minipivovarů (pořadí dle četnosti): Únětický pivovar, Pivovarský dvůr Chýně, Pivovar Kácov, pivovar Hostivař Znalci pivovarů z druhé respondenční skupiny nejčastěji uváděli tyto minipivovary (pořadí dle četnosti): Pivovarský dvůr Chýně, Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice, pivovar Hostivař a Únětický pivovar V další otázce respondenti zodpovídali, zda se někdy účastnili jakéhokoli pivního festivalu. Na tuto otázku úzce navazoval následující dotaz, kde respondenti hodnotili Český pivní festival. Tato otázka byla již dobrovolná a závisela na tom, zda respondent opravdu festival

63

navštívil. V tabulce 7 je uvedeno kolik procent lidí ze zkoumaných skupin se účastní pivních festivalů. Tabulka 7 – Návštěvnost pivních festivalů

Účast na pivních festivalech Ano ne Celkem

Sk. 1

Sk. 2

43% 57% 100%

85% 15% 100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z tabulky 7 je zřejmá převaha druhé skupiny, která spíše navštěvuje pivní festivaly. Je zde vidět zájem o pivo, jelikož 85 % respondentů z druhé skupiny navštěvuje pivní festivaly. Opět se zde potvrzuje, že pokud je člověk spřízněn s jedním pivovarem má větší zájem o pivo a o více informací o pivních novinkách, které se na pivních festivalech předvádí. V první skupině se k pivním festivalům hlásí téměř polovina respondentů, tj. 43 %. Vzhledem k tomu, že se jedná o relativně náhodnou skupinu českého obyvatelstva můžeme říci, že zájem o nové pivo a pivní zábavu je v Čechách stále dosti velký. Český pivní festival je jinak řečeno a několikanásobně zmenšeno obdobou německého pivního festivalu - Octoberfest. Jedná se o Pražský festival, který již má svou historii, jelikož se v roce 2013 konal šestý ročník této akce. Český pivní festival je založen na krojované obsluze a skleněných pulitrech. Pro zábavu hráli letos české kapely, které soutěžili o přízeň fanoušků v soutěži Rock'n'Beer fest. Budoucí návštěvníci Českého pivního festivalu mohli také hlasovat na internetových stránkách festivalu a vybrat tak svou oblíbenou kapelu na pódium festivalu. Pro rodiny s dětmi je zajištěna zábava pro děti v dětském centru, aby i rodiče mohli svou sklenku či pulitřík vypít v klidu. V následující otázce lidé hodnotili tedy tento festival dle šesti zadaných atributů. Vyjadřovali zde názor na organizaci festivalu, pivo, jídlo, presentaci Třebonického minipivovaru, celkovou atmosféru a doplňkový prodej. První skupina respondentů sdílí tyto názory zobrazené v grafu číslo 21.

64

Graf 21 – Hodnocení Českého pivního festivalu sk. 1 0%

20% 40% 60% 80% 100%

Organizace Široký výběr piv

špatné nezajímavé dobré perfektní

Prezentace Třebonického pivovaru Jídlo Celková atmosféra Doplňkový prodej

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Graf 21 ukazuje, že Český pivní festival je správně vyvážen dle návštěvníků z pohledu piva. Jako perfektní vidí lidé z 50 % široký výběr piv, který z 90 % je dobrý. Z pouhých 10 % je pivo shledáno jako nezajímavé nebo špatné. Pokud se podíváme na presentaci Třebonického pivovaru, tak z necelých 10 % je označena za perfektní a ze 70 % za dobrou. Organizace je hodnocena jako dobrá ze 70 %, jídlo je hodnoceno jako dobré z necelých 60 %. Celková atmosféra festivalu je z 80 % hodnocena jako dobrá a doplňkový prodej nejhůře hodnocen, ze 70 % jako nezajímavý. Graf 22 – Hodnocení Českého pivního festivalu sk. 2

0%

20% 40% 60% 80% 100%

Organizace Široký výběr piv

špatné nezajímavé dobré perfektní

Prezentace Třebonického pivovaru Jídlo Celková atmosféra Doplňkový prodej

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Druhá skupina respondentů je na první pohled k Českému pivnímu festivalu více kritická. I 65

přes to, je festival dobře hodnocen. Z pohledu širokého výběru piv je festival z 80 % hodnocen kladně. Jako perfektní výběr piv je hodnocen pouze z 20 %. Presentace Třebonického minipivovaru je hodnocena z 10 % jako perfektní, z více jak 60 % dobře. Organizace je hodnocena z 50 % kladně, čili má své velké rezervy. Jídlo je druhou skupinou hodnoceno spíše hůře. Celková atmosféra je hodnocena pouze z 50 % dobře a z necelých 50 % je dobře hodnocen i doplňkový prodej. Představa pivních nadšenců z druhé skupiny respondentů je očividně taková, že by festival měl ještě vylepšovat služby, popřípadě doladit perfektní piva od dodavatelů. Následující otázka byla věnována pivním suvenýrům. Pro lidi, kteří se pivu věnují jsou pivní suvenýry důležitou součástí pivního světa. Sběratelé pivních etiket nebo tácků nebo čehokoli jiného, vždy ocení nákup nového artefaktu. Dnes patří mezi pivní suvenýry i pivní sklo, trička, čepice, otvíráky apod. Dotaz zda lidé sbírají pivní suvenýry vypadala v obou skupinách následovně. Tabulka 8 – Pivní suvenýry

Sběr pivních suvenýrů Ano ne Celkem

Sk. 1 12% 88% 100%

Sk. 2 36% 64% 100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z tabulky číslo osm je vidět, že i v relativně náhodné první skupině respondentů se sběratelé pivních suvenýrů najdou. Pokud považujeme druhou skupinu spíše za pivní přívržence, můžeme říci, že jsou opravdu pivní suvenýry důležitou součástí jejich pivního světa. Ze 36 % lidé ve druhé skupině sbírají pivní suvenýry. Nebudeme pochybovat, že pivní suvenýry do pivního světa patří a k pivu rozhodně ano. Pivní suvenýry dotváří svět piva a zároveň jsou jakousi reklamou a propagací dané značky piva. Bez pivních suvenýrů by pivní trh nebyl úplný. Z osmé tabulky je přesto souhrnně vidět, že se ke sbírání pivních suvenýrů kloní vždy menšina. Pivotéky jsou dnes již sítí obchodů pro nákup piva z malých pivovarů. Přesto se můžeme domnívat, že nejsou až tolik rozšířené v povědomí obyvatelstva. Podívejme se tedy kolik procent lidí o pivotékách ví, aniž by se více zajímali o nějaký pivovar či oblíbenou značku piva. 66

Tabulka 9 – Znalost Pivoték v České republice

Znalost pivoték v ČR Ano ne Celkem

Sk. 1 48% 52% 100%

Sk. 2 95% 5% 100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z této deváté tabulky je patrná převaha znalců pivoték v druhé zkoumané skupině. Z 95 % lidé, kteří se více zajímají o nějaký pivovar nebo o piva z menší produkce vědí, že mohou piva zakoupit v tzv. Pivotékách. V první skupině respondentů je poměr celkem vyvážený, přesto můžeme říci, že pivotéky se stávají známými obchody piva. Následovala dobrovolná otázka na místo, kde lidé nakupují pivo. Na výběr byli tři možnosti a to, v obchodech, pivotékách a v pivovaru. Tato otázka je již řešena v rámci tabulky číslo 5 pro druhou skupinu respondentů. Z druhé skupiny jsou výsledky tedy velmi vyvážené. Podívejme se tedy na první skupinu respondentů. Graf 23 – Nákup piva sk. 1

20,4% Obchody Pivotéky Pivovar

8,5%

71,1%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Pro první skupinu respondentů čili relativně náhodnou skupinu lidí, je nejpodstatnější sortiment piv, který mohou koupit v obchodech. Většinou kupují lidé pivo právě v obchodech. Oblíbené pivo si zajdou lidé koupit do pivovaru a nejméně nakupují lidé v pivotékách. Z tabulky 9 vidíme, že z první skupiny respondentů ví o existenci pivoték 48 % lidí, ale pivo zde nakupují méně nežli v obchodech. Je celkem možné, že dostupnost pivoték je zatím malá, vzhledem k tomu, že jich funguje jen několik desítek v celé republice. A stále zůstává zhruba z 20 % oblíbená česká tradice chodit se džbánkem pro 67

pivo, v přeneseném významu, jelikož dnes lidé chodí pro soudky a pet lahve spíše nežli pro džbánky přímo do pivovaru. Pro souhrnnou analýzu je také podstatné jak často respondenti konzumují pivo. Otázka číslo 25 se věnovala tedy četnosti konzumace piva, která je následující: Graf 24 – Četnost konzumace piva sk. 1 3% 4% 8%

15%

46%

Více x týdně 1 x týdně 2 x měsíčně 1 x měsíčně 1 x za 2 měsíce méně

24%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu V první skupině respondentů téměř polovina lidí často konzumuje pivo čili vícekrát týdně. Dále 24 % lidí konzumuje pivo jedenkrát týdně. Můžeme tedy říci, že týdně konzumuje pivo 70 % respondentů, kteří tvoří většinu. Z 15 % lidé konzumují pivo dvakrát měsíčně, 8 % jedenkrát měsíčně a zanedbatelná 3 % a 4 % tvoří lidé, kteří konzumují pivo jedenkrát za dva měsíce a méně. Pro relativně náhodnou skupinu respondentů jsou lidé v Čechách v konzumování piva velmi aktivní. Můžeme se tedy právem pyšnit různými přezdívkami jako je například pivní národ apod. Potvrzuje to fakt, že jsme první ve spotřebě piva na osobu s průměrnou hodnotou 158 litrů na osobu dle ČSÚ. Graf znázorňuje relativně náhodnou skupinu obyvatelstva. Druhá skupina konzumuje pivo ještě daleko častěji. Pokud se zaměříme na druhou skupinu respondentů, která je relativně ovlivněna reklamou a minipivovarem v Třebonicích dostaneme následující graf.

68

Graf 25 – Četnost konzumace piva sk. 2

10%

3% Více x týdně 1 x týdně 2 x měsíčně 1 x měsíčně 1 x za 2 měsíce méně

87%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z grafu 25 je zřejmá odlišnost druhé skupiny respondentů. Převážně se jedná o milovníky piva, kteří konzumují pivo vícekrát týdně. Celých 87 % lidí patřící do druhé skupiny konzumuje pivo častěji týdně. Dále 10 % respondentů jedenkrát týdně a pouhá 3 % dvakrát měsíčně. Graf potvrzuje, že v druhé skupině respondentů se převážně nachází milovníci piva. Můžeme také předpokládat, že milovníci piva mírně zvyšují národní průměr spotřeby piva. Následující otázka směřovala k posouzení, zda jsou lidé ovlivněni reklamou při nákupu piva. Každý respondent měl za úkol zvážit, zda ho reklama ovlivňuje či nikoli. Zde je možné, že validita odpovědí bude ovlivněna pocity respondentů. Pokud budeme vycházet z předpokladu, že každého člověka reklama nějakým způsobem ovlivňuje, tak je možné, že někteří respondenti si tuto skutečnost nepřiznají. Na druhou stranu má otázka validní výpověď, která ukazuje, kolik lidí si uvědomuje ten fakt, že ho reklama ovlivňuje. Tabulka 10 – Vliv reklamy na nákup piva

Nákup piva ovlivněn reklamou Ano Ne Celkem

Sk. 1

Sk. 2

21% 79% 100%

3% 97% 100%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Z tabulky 10 je vidět, že respondenti z druhé skupiny, čili milovníci piva se domnívají, že

69

mají natolik vytříbený vkus na piva, která pijí, že téměř nejsou reklamou nijak ovlivněni. Celých 97 % tvrdí, že není při nákupu piva reklamou dotčena. V první, relativně náhodné skupině respondentů již celých 21 % přiznalo vliv reklamy na nákup piva. Musíme také počítat s tím, že první skupina respondentů nakupuje pivo spíše v obchodech, kde mohou zakoupit především piva velkých pivovarů a silných značek. K tomu také přispívá fakt, že tyto pivovary mívají svou reklamu v televizním vysílání a její vliv je masový a pro lidi, kteří sledují televizi téměř jistý. Druhá skupina respondentů si spíše vybírá, kde pivo nakoupí, a tak můžeme předpokládat, že jejich názor a domněnka odpovídají skutečnosti. Závěrečná otázka z dotazníku se týkala místa, kde si lidé pivo nejvíce vychutnají. Jednalo se o povinnou otázku, kde lidé sestavovali svůj žebříček hodnot dle oblíbenosti daného místa. Na výběr bylo z pěti míst například v restauračním pivovaru nebo doma, u rodinného krbu. Validita otázky byla mírně narušena, jelikož někteří respondenti neuvedli všechny možnosti, ale ohodnotili pouze jednu možnost místa jako nejlepší a zároveň jako nejhorší místo k vychutnání piva. Těchto případů bylo naštěstí zaznamenáno velmi málo. Pokud se ale zamyslíme nad pohnutkou respondentů je možné, že na jiných místech pivo vůbec nepijí a v takovém případě je odpověď správná. Oblíbenost míst pro vychutnání si zlatavého moku je následující: Graf 26 – Oblíbené místo pro konzumaci piva sk. 1 11%

22%

16%

22%

V restauračním pivovaru V restauraci V letní sezóně na zahrádce restaurace U rodinného krbu / doma jinde

29%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu Graf 26 je celkem vyvážený, přesto je nejoblíbenějším místem pro pití piva zahrádka restaurace v letní sezóně. Následuje velmi oblíbená restaurace společně s restauračním pivovarem a pivo si lze v Čechách vychutnat dobře i doma, u rodinného krbu. A 11 % z celku zaujímá možnost vychutnat si pivo jinde, například s kamarády na vandru apod. 70

Na tomto grafu je vidět, že letní sezóna je opravdu v Čechách lidmi podporována jako období, kdy rádi zajdou na pivo do restaurace a dají si pivo na čerstvém vzduchu. Také vidíme, že restaurační zařízení jsou oblíbená ze 73 % oproti pití piva doma nebo v jiných prostorách. To svědčí o pivní kultuře, která je spojená s restauračními podniky. Graf 27 – Oblíbené místo pro konzumaci piva sk. 2

10,1% 14,5%

32,6%

V restauračním pivovaru V restauraci V letní sezóně na zahrádce restaurace U rodinného krbu / doma jinde

23,1% 19,7%

Zdroj: vlastní zpracování na základě vlastního výzkumu V druhé skupině vládne oblíbenost pití piva v restauračním pivovaru z 32,6 % oproti restaurační zahrádce v letní sezóně a klasické restauraci. U rodinného krbu je oblíbenost pití piva dána v poměru 14,5 % k celku a 10,1 % zaujímá pití piva na jiných místech. Pokud zde sečteme restaurační zařízení dostaneme oblíbenost ze 75,4 % podobně jako v první skupině respondentů. Po prezentaci obou skupin můžeme opravdu říci, že pivní kultura patří bezesporu k restauračnímu zařízení. Tradice se v případě pití piva v Čechách dodržují a domněnka, že by se pití piva zcela přesunulo na domácí půdu je velmi vzdálená.

2.6.10 Souhrn analýzy dotazníkového šetření V dotazníkovém šetření jsou řešeny dvě skupiny respondentů. Jejich komparace je na některých místech velmi zajímavá, jinak jsou řešeny zvlášť kvůli výpovědní hodnotě dat. Názory první skupiny respondentů První skupinu respondentů tvoří relativně náhodná skupina lidí s mírnou převahou mužů vůči ženám. Skupinu tvoří převážně mladí lidé ve věku 18 – 30 let. Většina také pochází z Prahy a okolí Středních Čech. Z Prahy je nejvíce zastoupená Praha šest a Praha čtyři. 71

Necelá polovina těchto respondentů zná speciální piva a mezi jejich oblíbená patří piva z pivovaru Matuška, dále pivo Master, Kocour, Fénix a Primátor. Ze skupiny zná 26 % respondentů piva vyráběná v Třebonickém minipivovaru, ale pivovar nikoli. Mezi nejznámější pivo z tohoto pivovaru je pro skupinu relativně náhodných respondentů Rudovous. Mezi preference návštěvy jakéhokoli restauračního pivovaru patří v této skupině především dobré pivo, dále jídlo, obsluha, atmosféra podniku, ceny a nakonec provozní doba. Necelá polovina těchto respondentů tedy 42 % zná některé minipivovary ve svém okolí a mezi nejznámější patří Únětický pivovar, Pivovarský dvůr Chýně, Pivovar Kácov a pivovar Hostivař. Také 43 % navštěvuje pivní festivaly a oslavy piva. Český pivní festival hodnotili z pohledu široké nabídky piv z 50 % jako perfektní a z 90 % jako dobrý. Třebonický minipivovar a jeho prezentaci na festivalu hodnotili z 10 % jako perfektní a ze 70 % jako dobrý. Organizace byla z většiny dobrá a atmosféra také. Jídlo bylo hodnoceno z 60 % jako dobré, a doplňkový festivalový prodej z většiny jako nezajímavý. Z první skupiny respondentů jen 12 % lidí sbírá pivní suvenýry. Pivotéky zná jako obchody s pivem menších výrobců 48 % lidí, čili téměř polovina. Naopak pivo nejčastěji nakupují ve velkých obchodech, pro oblíbená piva si zajdou přímo do pivovaru a nejméně nakupují v pivotékách. Vzhledem k tomu, že pivoték je zatím jen několik desítek v celé republice, je možné, že je to důvod pro jejich menší využití. Z této skupiny celých 46 % lidí konzumuje pivo vícekrát týdně, 24 % jedenkrát týdně a 15 % dvakrát měsíčně. Můžeme tedy říci, že 70 % lidí konzumuje pivo týdně, což je většina. V tomto směru je relativně náhodná skupina respondentů aktivní v konzumaci piva. Jen 21 % lidí si uvědomuje, že jsou ovlivněni reklamou při nákupu piva. Nutno podotknout, že většina nakupuje pivo v obchodech, kde se přímo reklama nachází a nakupují zde piva z pivovarů, které mívají masové reklamní kampaně v televizi. Mezi nejoblíbenější místo, kde si lidé z první skupiny vychutnají pivo je bezesporu zahrádka restaurace v letních měsících a restaurace či restaurační pivovar. Restaurace je spojena s pitím piva ze 73 %. Tento fakt potvrzuje úctu a dodržování pivní kultury v Čechách. Názory druhé skupiny respondentů Druhá skupina respondentů, která je mírně ovlivněna reklamou je složením převážně mužského pohlaví, z 85 %. Mladí lidé ve věku 18 – 30 let tvoří 46 % a lidé ve středním věku 31 - 40 let tvoří 38 %, zbylá procenta obsadila starší populace. Můžeme tedy říci, že skupina čítá spíše lidi středního věku. Opět pochází většina z Prahy a okolí, čili Středních 72

Čech. Z Prahy je 65,8 % lidí a 13,2 % tvoří Středočeši. Z Prahy je zde nejvíce zastoupena Praha 13, kde se nachází i Třebonický minipivovar a Praha 10. Speciální pivo zná 82 % respondentů a mezi jejich oblíbená patří piva z minipivovaru Třebonice, Matuška a pivo Nomád. Respondenti zmínili více piv z Třebonického minipivovaru, ale nikoli jedno konkrétní vícekrát. Většina respondentů zná minipivovar v Třebonicích a mezi jejich nejoblíbenější tamní pivo patří bezesporu Eržika, výherkyně soutěží a velké eso pivovaru. V sestavení preferencí při návštěvě jakéhokoli restauračního pivovaru převažuje největší důležitost kladená na dobré pivo, dále na obsluhu, jídlo, atmosféru podniku, ceny a nejméně priorit má otevírací doba. Hodnocení Třebonického minipivovaru druhou skupinou respondentů Respondenti z druhé skupiny hodnotili i přímo Třebonický minipivovar a zhodnotili ho velmi kladně. Jednou navštívilo minipivovar 42,1 % lidí, dále pravidelně navštěvuje minipivovar v Třebonicích 39,5 % lidí a 18,4 % lidí sice pivovar zná, ale ještě ho nenavštívili. Zde je prostor pro lidi, kteří minipivovar v Třebonicích ještě nenavštívili nebo ho navštívili jen jednou k přesvědčení dobrou reklamní kampaní pro opakovanou návštěvu. A kde lze oslovit zákazníky reklamou? Například na místech, kde se o pivovaru dozvěděli a navštěvují je. Nejvíce lidí se o Třebonickém minipivovaru dozvědělo od známých a přátel, následně velký počet lidí se o pivovaru dozvědělo z internetu a podstatná část lidí uvedla jiný zdroj, ve kterém uváděli jinou restauraci s Třebonickým pivem na čepu. Za zmínku stojí i festivaly piva, kde se dozvěděla necelá desetina lidí o existenci tohoto pivovaru. Většina lidí z této skupiny je spokojena jak se sortimentem piv, tak s cenou piva v Třebonickém minipivovaru. Pokud zde byla vyjádřena nespokojenost se sortimentem bylo to pro nedostatek lehčích a méně alkoholických piv, který uvedl jeden respondent. Když hodnotili respondenti přímo Třebonický minipivovar z pohledu restauračního pivovaru, tak ohodnotili dobré pivo, jídlo, obsluhu, ceny, atmosféru podniku a otevírací dobu velmi kladně a naprosto totožně nejvíce známkou tři, která se téměř nevyskytovala. Průměrná známka za služby Třebonického minipivovaru byla 1,1. Z této skupiny je 11 % respondentů nespokojeno s dostupnými informacemi o pivovaru a jeho pivech. Zde se tedy nabízí prostor pro vylepšení internetových stránek, popřípadě vylepšení informovanosti lidí v restauracích, kde pivo čepují. Dle zjištění přání a potřeb klientů Třebonického minipivovaru si lidé žádají pravidelné degustace piv a pivních novinek z 38,5 % a z 35,9 % Pivovarské akce sládka pivovaru. Ještě občas by 5,1 % lidí uvítalo soutěžní akce. Zde se 73

také nabízí možnost například k promo - akcím a reklamě přímo v pivovaru a zároveň bychom vyhověli přáním zákazníků. Dostupnost piv z Třebonického pivovaru na trhu vyhovuje 55 % lidí, čili necelá polovina lidí by uvítala větší dostupnost piv. Tato skupina respondentů nakupuje pivo vyváženě jak v obchodech, tak v pivotékách a pivovaru. Je tedy možné, že by jim vyhovovalo pokud by nějaká pivotéka vznikla v nákupním centru poblíž pivovaru, například na Zličíně nebo by některý z tamních obchodníků pivo prodával. Třebonický minipivovar byl opravdu kladně hodnocen vzhledem k průměrné známce za služby ve výši 1,1 a zároveň by 95 % lidí minipivovar doporučilo také přátelům. Názory druhé skupiny respondentů Druhá skupina respondentů samozřejmě také odpovídala na zbylé dotazy z obecné roviny pivního trhu. Z této skupiny zná 95 % lidí minipivovary ve svém okolí a má své oblíbené. Mezi ty oblíbené patří Pivovarský dvůr Chýně, Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice, pivovar Hostivař a Únětický pivovar. Na pivní festivaly chodí 85 % z nich, což svědčí o velkém zájmu o pivní novinky. Český pivní festival hodnotila druhá skupina ze stejných pohledů jako ta první, ale dle výsledků je vidět, že druhá skupina respondentů k festivalu přistupovala více kriticky. I přesto byl široký výběr piv na festivalu hodnocen z 20 % jako perfektní a z 80 % byl hodnocen kladně. Třebonický minipivovar a jeho prezentace na festivalu byla z 10 % hodnocena perfektně a z 60 % dobře. Organizace se z poloviny nelíbila a jídlo na festivalu bylo hodnoceno spíše hůře. Atmosféra festivalu byla z poloviny hodnocena kladně, což ale bohužel svědčí i zde o velkých rezervách. Doplňkový prodej byl z necelých 50 % hodnocen dobře a byl tedy podstatnou součástí festivalu pro tuto skupinu lidí. Z druhé skupiny lidí je více lidí zaměřeno na sbírání pivních suvenýrů, zde je to 36 %. S pivotékami se setkala již většina, a to 95 % lidí. Nákup piva tedy rozkládají vyváženě mezi obchody, pivovary a pivotéky téměř přesně na třetiny. Druhá skupina také velmi často konzumuje pivo, celých 87 % lidí konzumuje pivo vícekrát týdně, 10 % jedenkrát týdně a zanedbatelná 3 % dvakrát měsíčně. Z takovéto spotřeby můžeme usoudit, že se jedná o milovníky piva, kteří nejspíše budou podporovat náš národní průměr ve spotřebě piva na osobu. Průměr ve spotřebě piva na osobu je nyní 158 litrů. Tato skupina respondentů při dotazu zda jsou či nejsou ovlivněni reklamou při nákupu piva míní, že 97 % těchto lidí není reklamou při nákupu ovlivněno. Jejich domněnka se může zakládat na realitě vzhledem k tomu, že téměř nepřevažuje žádné místo pro nákup piva. Hodnocení oblíbeného místa, jako místa, kde si nejvíce vychutnají pivo uvedli, že se jedná především 74

o restaurační pivovar, dále letní zahrádka restaurace a klasická restaurace. Poslední dvě místa obsadilo domácí prostředí a libovolně zvolené místo. Podobně tak vychází jako u první skupiny respondentů, že ze 75,4 % se jedná o restaurační zařízení, což vyzdvihuje pivní kulturu v Čechách. Z celého dotazníkového šetření obecně vyplývají skutečnosti o konkrétní znalosti piv a minipivovaru v Třebonicích. Dále různé přednosti minipivovaru v Třebonicích, se kterými jsou lidé spokojeni a je zde také prostor pro vylepšení na základě doložené nespokojenosti klientů. Následně tedy shrneme nedostatky a příležitosti pro Třebonický minipivovar, obohacený i o informace z obecné roviny názorů na minipivovary. Shrnutí hlavních nedostatků minipivovaru Třebonice •

minimální znalost minipivovaru Třebonice mezi respondenty relativně náhodné, první skupiny, i přes malou znalost piv zde vyráběných

•

Mezi obecně známé minipivovary v první skupině nepatří minipivovar Třebonice

•

presentace na Českém pivním festivalu je převážně hodnocena jako dobrá, leč jako perfektní pouze z 10 % v obou skupinách

•

nízká pravidelná návštěvnost z klientely, která minipivovar Třebonice zná, celých 60,5 % lidí navštívilo minipivovar jen jednou nebo vůbec

•

11 % lidí z druhé skupiny respondentů není spokojeno s dostupnými informacemi o minipivovaru Třebonice

•

45 % lidí z druhé skupiny respondentů není spokojeno s dostupností piv na trhu

•

vysoké preference restaurační zahrádky z první skupiny respondentů v letních měsících, která zatím není součástí Třebonického minipivovaru

Shrnutí hlavních příležitostí pro minipivovar Třebonice •

přání druhé skupiny respondentů na akce v pivovaru ( Pravidelné degustace piv a pivních novinek, Pivovarské akce sládka pivovaru)

•

Respondenti druhé skupiny se o minipivovaru dozvěděli především od přátel a z internetu, zde je velký prostor pro reklamu na internetu spojenou s doporučením přátel

75

•

Vylepšení profilu Facebook

•

Zlepšení internetových stránek

•

Podpora prodeje formou POS/POP47 v místě prodeje, čili v pivotékách a restauracích

•

Téměř polovina z první skupiny respondentů a většina z druhé skupiny respondentů navštěvuje pivní festivaly

•

Remarketing48

2.7 Analýza poptávky Poptávka je v dnešním pojetí marketingu klíčovou veličinou. Často je marketing definován jako firemní funkce, která odpovídá za poptávku. Je proto logické, že analýza poptávky je základním kamenem marketingového výzkumu. Poptávku rozlišujeme elastickou, neelastickou a jednotkově elastickou. Vždy podle jejímu vztahu ke změnám cen. Pokud poptávka po zboží či službách rychle reaguje na změnu ceny jedná se o elastickou, pokud reaguje pomalu jde o neelastickou a pokud reaguje přesně ve stejném jednotkovém množství jde o jednotkově elastickou poptávku. Nejdříve poptávku kvantifikujeme, čili definujeme to, jaká je poptávka na relevantním trhu.. 49 Zaměřím se tedy pouze na poptávku poptávku po Třebonického pivovaru. Relevantním trhem pro Třebonický pivovar je trh pivovarnický neboli také nazývaný pivní trh či trh s pivem. Pivní statistiky samozřejmě jako Český národ také sledujeme a většina Čechů si myslí, že pivo vyrábíme především my a jistě jsme i velcí pijáci, ale není tomu přesně tak. Dle statistiky Hrdinové, R. z Hospodářských novin jsme v okruhu zemí EU největšími spotřebiteli piva na osobu. Za námi je Německo a Rakousko a dále se umísťují země jako Irsko, Slovensko, Finsko, Lucembursko, Estonsko, Litva a Belgie. Pokud jde o výrobu piva, tak Česká republika je ze zemí EU až na šestém místě. Nejvíce piva v EU se uvaří v Německu, druhou příčku zaujímá Velká Británie a třetí příčku Polsko, dále Španělsko,

47 POS – Point f sale (místo prodeje), POP – Point of purchase – místo nákupu 48 Remarketing – metoda, jak zacílit internetovou reklamu, nabízí ji systém na PPC kampaně Google AdWords. 49 KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, op. cit. 255-256 s. Expert (Grada). ISBN 978-80247-3527-6.

76

Nizozemí a Česká republika.50 Segment s minipivovary a jejich trhem je dle odhadu prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů Jana Šuráně stále expandující. Pokud se podíváme na jejich produkci, která celkem v roce 2012 představovala jedno procento uvařeného piva v Česku, tak nepředstavují minipivovary pro velké pivovary konkurenci, říká Šuráň. 51 Dle statistiky ČSÚ z roku 2010 se spotřebuje 144,4 litrů na jednoho obyvatele. Tato spotřeba v České republice kolísá již desetiletí, ale za poslední tři sledované roky výrazně klesla. V roce 2007 spotřeba piva na jednoho obyvatele činila 159,1 litrů. Pokud jde o srovnání všech alkoholických nápojů, tak pivo v posledních dvaceti letech se svou spotřebou je nejužívanějším alkoholickým nápojem. Oproti vínu ve spotřebě na osobu převyšuje o celý řád. Například v roce 2010 byla spotřeba vína 19,4 litrů na osobu a pivo již zmíněných 144,4 litrů na osobu. Dlouhodobý průměr spotřeby piva na osobu činí 158 litrů na osobu.52 Viz. příloha č. 3.Obliba piva je v České republice stále větší než u jiných alkoholických nápojů, i když její spotřeba na osobu v posledních letech klesá. Vzhledem ke klesající tendenci spotřeby piva můžeme za odhad tržní potenciálu v tomto případě považovat maximální historicky zjištěnou spotřebu piva na osobu za rok, která činí dle ČSÚ za rok 2005 163,5 litrů na osobu. Poslední známý údaj o spotřebě piva je dle ČSÚ z roku 2010 144,4 litrů na osobu. 53 Tuto hodnotu můžeme považovat za tržní kapacitu. Za velmi střízlivý odhad stupně nasycenosti trhu s pivem v České republice tedy můžeme považovat hodnotu 88,3 %. Při této úvaze, kdy vynecháme všechny ostatní faktory vlivu na spotřebu piva vychází, že trh není zcela nasycen. Tudíž je zde stále prostor pro mírný růst produkce piva. Vzhledem k tomu, že ostatní alkoholické nápoje konkurují produkci piva v restauracích je důležité se nad touto nabídkou více zamyslet. V posledních letech se v restauracích zvyšuje a stále rozšiřuje nabídka tvrdého alkoholu a vína. Pokud přijdeme do vyhlášené pražské restaurace jistě budeme mít na výběr z několika zahraničních a dobrých rumů a široký výběr ve vinném lístku, včetně archivního vína. Ale co se týká piva, stále převažuje starší nabídka několika druhů piv od velkých výrobců, nehledě na to, že kvalita tohoto piva již v 50 HRDINOVÁ, Radka. Pivní statistiky: Podívejte se, kde se v Evropě vyrobí nejvíc piva a kde nejrychleji roste trh. IHNED.cz 51 Každý týden začíná vařit pivo nový pivovar. Od začátku roku jich přibyla dvacítka. Ihned.cz 52 ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010. Český statistický úřad, příloha č. 3 53 ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010. Český statistický úřad, op. cit. 3 s.

77

některých případech není co bývala. Pro tuto skutečnost se na trhu objevili malé pivovary a minipivovary se svou českou, tradiční a speciální nabídkou dobrých a kvalitních piv a slaví úspěch. Právě zde je nyní prostor, pro zdokonalování nabídky restaurací a vytváření pivních lístků s kvalitní českou výrobou.

2.7.1 Soucasná poptávka na trhu Podle údajů ČSÚ, viz. str. 68 této práce, je průměrná spotřeba piva na osobu 158 litrů. S tímto číslem jsme v Evropské unii na prvním místě ve spotřebě. Náš trh se bude týkat pouze České republiky a výhledově daleko do budoucna možná Evropské unie. Celková výroba v Čechách za rok 2012 byla 17,2 miliónů hektolitrů piva.54 Pokud by minipivovary zaujímali jedno a půl procenta z výroby, jak tvrdí Jan Šuráň z Českomoravského svazu minipivovarů,55 pak by na minipivovary připadla výroba 258 tisíc hektolitrů piva. Takovýto objem reprezentuje významný výstav, pokud víme, že jeden minipivovar vyrobí maximálně za rok do 10.000 hektolitrů piva, ale spíše jsou to řádově sta až tisíce hektolitrů na jeden minipivovar. Lidé si žádají neobvyklá, dobrá a kvalitní česká piva. Hašení žízně v posledních letech raději spojí s příjemným zážitkem. Jan Šuráň v rozhovoru o Minipivovarech také říká, cituji: „Minipivovary budou ještě určitě přibývat. Trh v České republice ještě není nasycený. V tuhle chvíli jich je tu zhruba sto pětasedmdesát. Já si myslím, že se to zastaví někde u počtu dvě stě padesát. To je zhruba strop. Pro lidi to časem už nebude taková atrakce. Dobře vedeným minipivovarům se ale bude dařit i potom. Přístup Čechů k pivu se totiž jen tak nezmění.“ 56

2.8 Analýza prostředí a konkurence „Staňkův rukodělný pivovárek“ se nachází v obci Třebonice nedaleko pražského Zličína. Dle informací z oficiálních stránek městské části Prahy 13, Třebonice spadají do území Prahy 13, která se skládá z pěti celků: Třebonic, Nových Butovic, Velké Ohrady, Stodůlek a Lužin. Třebonice jsou samostatnou lokalitou venkovského charakteru. Hlavní doménou Třebonic je kostelík Na Krtni s hřbitůvkem, dále se v obci nachází náměstí, hospoda a bývalá škola. V těsné blízkosti je plánována výstavba satelitního Západního Města s veškerou infrastrukturou. Městská část Praha 13 se nachází v jihozápadní části hlavního 54 Pivní ročenka, Olomouc : Vydavatelství Baštan, 2013. 2 s. ISBN 978-80-87091-41-8 55 TŮMA, Ondřej. Jan Šuráň: Minipivovary jsou dobrý byznys.2013. Peníze.cz 56 TŮMA, Ondřej. Jan Šuráň: Minipivovary jsou dobrý byznys.2013. op. cit. Peníze.cz

78

města, zhruba 9 km od centra Prahy. Nadmořská výška Prahy 13 je 270 – 390 metrů. Rozloha městské části Prahy 13 činí 1323 hektarů. Počet obyvatel je více než 63.800 k 1.1.2012. Oblast Prahy 13 je městskou částí s nejnižším věkovým průměrem 38,3 roku. Mezi nejbližší sousedy patří Řeporyje, Zličín a Řepy. Na území Prahy 13 začíná i končí důležité dálniční spojení, dálnice D5, která pak pokračuje dále na Plzeň a do Německa. Od konce roku 1994 spojuje Prahu 13 s celou Prahou metro, jejíž trasa B vede od Zličína směrem do centra přes Stodůlky, Lužiny, Nové Butovice a centrum Prahy dále. Na konečné stanici metra B Zličíně vzniklo nákupní centrum Avion Shopping Park a Metropole Zličín, které jsou velmi navštěvované. Mapa Prahy 13 je zobrazena v příloze č 4.57 Praha 13 je i mým působištěm. Jedná se o krásnou část Prahy jejíž nejlepší dopravní spojení je metro a následně autobusy. U Nových Butovic se nachází Prokopské údolí a na druhé straně za Zličínem je také krásná příroda, která vás dovede třeba do Třebonic. Ze stanice Zličín jezdí autobusy na další důležitá místa jakým je Letiště Václava Havla Praha. Do Třebonic lze dojít ze Zličína pěšky nebo je možné využít autobusové spojení číslo 249, ze stanice metra Luka. Praha 13 velmi dobře funguje i jako městská část jejíž centrum pro úřad je na Slunečním náměstí, Nové Butovice. Vzhledem k velkému počtu obyvatel a dobré dostupnosti i okrajů jako jsou Třebonice se domnívám, že dobrý podnik zde má velkou šanci na úspěch. Přímou konkurencí mohou být minipivovary nebo malé restaurační pivovary v okolí a na působišti Prahy 13. Další možná konkurence mohou být restaurace, kde se točí pivo, ať už jakékoli. Co se týká Prahy 13, tak restauračních podniků jsou zde celé desítky, ale většina z nich nabízí pivo pouze od velkých pivovarů jako je například Plzeň, Krušovice, Staropramen či Bernard. Co se týká přímé konkurence, pro účely diplomové práce stanovím blízký okruh 10 km. Do tohoto okruhu spadají tři malé pivovary mimo pivovar Třebonice. Jedná se o „Pivovarský dvůr Chýně“, „Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha“ a „Klášterní pivovar Strahov“. Tyto tři pivovary se s ročním výstavem piva pohybují od řádově stovek hektolitrů ročně po tisíce hektolitrů. Nejvíce však vyrobí Břevnovský klášterní pivovar, který se dotýká třech tisíc hektolitrů ročně.

57 NOVOTNÝ, Dan. Poloha a členění. Městská část Praha 13: OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTSKÉ ČÁSTI , 2012

79

Třebonický minipivovar je přesto se svým malým výstavem 75 hektolitrů ročně 58, jedinečně

konkurenčně odlišný. Jedná se totiž o stále rukodělný pivovárek doslova.

Pivovar zatím nepřistoupil k větší mechanizaci i přes rozsáhlou nabídku piv. V blízkém okolí, zhruba šest kilometrů od Třebonic se nachází minipivovar v Chýni, který se objemové výrobě piva nejvíce přibližuje Třebonickému pivovaru. Pivovarský dvůr Chýně již k mechanizaci při výrobě piva přistoupil, ale stále se dá považovat za největšího konkurenta v blízkém okolí do 10 km. Tento fakt potvrzuje i část dotazníkového šetření, kde lidé jako nejznámější minipivovar ve svém okolí, kromě dalších třech označili i Pivovarský dvůr Chýně. Z jeho reklamy a marketingových akcí můžeme porovnat ty, které jsou přímo dostupné jako například webové tedy internetové stránky a sociální síť – Facebook. Internetové stránky Pivovarského dvora v Chýni se nachází na příznačné adrese web.pivovarskydvur.cz, kde nás přivítá úvodní stránka s fotografií a přehledným členěním. Barvy stránek jsou dobře zvoleny a zpřehledňují hledání informací, oproti tomu jejich styl je velmi komerční. Podrobný náhled s názorem na vytvořené stránky a stránky Facebooku nebudu zde zveřejňovat právě s ohledem na záměr diplomové práce. Záměrem je zaměření na reklamu a podporu prodeje v minipivovaru Třebonice a podrobné informace o propagaci konkurence by mohli Třebonickému pivovaru uškodit. Při náhledu na webovou propagaci Pivovarského dvora v Chýni je zde také několik nedostatků nebo spíše možností na vylepšení. V porovnání obou pivovarů je zjevné, že Pivovarský dvůr v Chýni funguje o něco déle a cílí na malinko jiné návštěvníky, především je jisté, že se jedná i o rodiny s malými dětmi. Pokud se z takto širokého pohledu podíváme i na další dva pivovary, tak dle propagace je Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha zaměřen na věřící obyvatelstvo a obyvatelstvo, které si chce vychutnat dobrý oběd či večeři. V případě klášterního pivovaru Strahov se jedná o široké zaměření od svateb až po restauraci pro labužníky a milovníky českého piva. Umístění láká k romantickým procházkám a skupinovým akcím. Vzhledem k dotazníkovému šetření přihlédneme ještě o několik desítek kilometrů dále po směru dálnice D 5. Z dotazníkového šetření totiž vychází, že si lidé hodně pamatují speciální piva z minipivovaru Matuška, viz. graf číslo 9 a 10. Tento minipivovar je velkým konkurentem mezi minipivovary pro oblíbenost jeho piv a silném povědomí o jeho značce. 58 Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva. Vyd. 1. Editor Radek Diestler. Praha: Knižní klub, 2012, 22 s. ISBN 978-80-242-3673-5.

80

Minipivovar Matuška sídlí v obci Broumy nedaleko města Beroun. Pivovar již přistoupil k mechanizaci výroby, a co do objemu jeho výstav činí 800 hl ročně. 59

59 Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva. Vyd. 1. Editor Radek Diestler. Praha: Knižní klub, 2012,op. cit. 64 s. ISBN 978-80-242-3673-5.

81

3 Návrhová část Zvýšení efektivnosti reklamy a podpory prodeje Třebonického minipivovaru můžeme navrhnout na základě zjištěných informací z analytické části práce. Pro zvýšení poptávky po Třebonickém minipivovaru a zvýšení prodávaného objemu je třeba zvýšit povědomí o minipivovaru Třebonice a jeho pivech. Cílovou skupinu zákazníků není zcela možné přesně definovat. Okrajově z dotazníkového šetření vychází, že z druhé skupiny respondentů, což jsou příznivci Třebonického minipivovaru jich 81,6 % navštívilo pivovar z toho 39,5 % ho navštěvuje pravidelně. Převážně, a to z 85 % se jedná o muže, mladého až středního věku v rozmezí 18 – 41 let z Prahy a okolí. Ze zjištěných dat můžeme usoudit, že cílová skupina by mohla mít profil druhé skupiny respondentů, ale nejedná se o přesné určení jelikož nemáme detailní informace o větší skupině respondentů. Přesto budeme cílit reklamu tam, kde se ukázal potenciál a sledovanost médií.

Návrh změn pro zlepšení situace 3.1 Vylepšení profilu Facebook Facebook skýtá největší potenciál pro marketingovou podporu prodeje minipivovaru Třebonice. Vyplývá to zároveň z dotazníkového šetření, konkrétně z grafu číslo 16. Graf 16 vypovídá o tom, kde se klienti prvně dozvěděli o Třebonickém minipivovaru. Hlavním informačním kanálem označili doporučení přátel a známých z 34,2 % a jako druhý informační kanál označili internet z 28,9 % z druhé skupiny respondentů. Facebook je spojením těchto dvou informačních kanálů. Facebook je přístupný všem, kdo mají internet, což je dneska většina lidí a zároveň funguje na bázi doporučení a komunikaci s přáteli. Dnes se lidé vrací zpět v základních principech jednání a stále více reagují právě na doporučení přátel. Facebook je tedy ideálním prostředím pro komunikaci Třebonického minipivovaru s budoucími a stávajícími zákazníky. Facebook sám o sobě funguje na bázi přátel, v případě firmy na bázi tzv. like, což znamená, že cílová skupina se na Facebooku vytváří samovolně. Všichni, kdo dají like se stávají přáteli a dostávají informace z Facebookových stránek minipivovaru. Profil Facebooku minipivovaru z Třebonic je možné vylepšit v mnoha ohledech. Například vizuálně lze hodně zlepšit první dojem, dále je 82

možné propojit Facebookové stránky s internetovými stránkami minipivovaru a přidat různé soutěže nebo hry. Vizuální zlepšení profilu Facebook První dojem, který na lidi udělá úvodní fotografie je důležitý. Úvodní fotografie by měla být buď hodně zajímavá nebo krásná a měla by působit příjemně. Stávající úvodní stránka minipivovaru v Třebonicích je zajímavá, jelikož se jedná o kopec pivní pěny, ale nepůsobí příliš reprezentativně. Konkrétně a příjemně působí fotografie na úvodních stránkách Facebooku minipivovarů, kteří mají jako profilovou fotografii například vyfocený vchod do pivovaru. Z takových fotek sálá přivítání a člověku utkví v hlavě obrázek pivovaru, pak je také možné se ihned rozhodnout, zda se nám na takovém místě bude líbit. Další možností, kterou využívají převážně velké pivovary je profilová fotografie formou plakátu s logem nebo sklenicí piva apod. Pro Třebonický minipivovar navrhujeme výměnu fotografie za hezky nafocený minipivovar v letním rozkvětu, jelikož se nachází na statku a je tak zasazen do krásného prostředí. Další možností pro Třebonický minipivovar by mohla být úvodní fotografie ve formě plakátu složeného z etiket, které minipivovar používá, jelikož jsou velmi krásné na pohled a dobře barevně zpracované. Profilová fotografie by měla zaujmout a v případě barevných etiket by tomu tak určitě bylo. Logo minipivovaru v přidané malé fotografii profilu je naprosto na místě. Dále pod profilovou fotografií se nachází Facebookové odkazy ve formě malých kostiček menu. Do těchto odkazů je možné vložit vlastní fotografii nebo plakát či obrázek. Těchto odkazů může být na Facebooku i více nežli úvodní čtyři. Jde o odkazy, které směřují buď na fotogalerii nebo na leták či stránku s informacemi. Dále se užívá odkaz pro zobrazení mapy, adresy pivovaru a různé stránky dle výběru správce stránek. V případě minipivovaru v Třebonicích jsou uvedeny čtyři odkazy z nichž nejlépe funguje odkaz z obrázkem mapy, na který když klikneme, zobrazí se mapa a umístění minipivovaru. Odkaz z počtem „like“ je plně v režimu základního nastavení Facebooku a není potřeba ho měnit. Následuje celkem dobře upravený odkaz na události, který má jako profilový obrázek logo minipivovaru, ale je velmi zastaralý. Poslední události, které se zobrazují jsou nejspíše zkušební z roku 2012 a dále nic. Odkaz je tedy prozatím naprosto zbytečný. Poslední odkaz s názvem fotky, má všeobecný charakter a jako úvodní ikona 83

odkazu se zobrazuje vždy poslední fotografie. Vzhledem k tomu, že jde o veškeré vložené fotografie není vždy úvodní fotografie ta, která by lidi oslovila. Jsou zde pohromadě fotografie etiket, diplomů, vtipů a lidí, což je dost nekompaktní a nepůsobí to nejlépe. Dále je možnost třídit ještě alba a fotografie na kterých je minipivovar Třebonice. Alba jsou sice vyhotovená, ale velmi nepřehledná, například etikety. Pod albem „etikety“, jsou pouze tři etikety. Dále se zde ještě nachází album „nová série etiket“ , ve kterém je přehledně seřazeno zhruba 30 etiket a další album s názvem „10 novejch převážně černejch piv“, kde jsou seřazeny etikety černých piv. Navrhujeme zviditelnění odkazů a jejich větší zvýraznění pro přehlednost na Facebookovém profilu. Více komunikace formou fotografií a obrazů, které vyvolávají v lidech emoce. U fotogalerie navrhujeme ustálenou úvodní fotografii s více barvami a názvem „Fotogalerie“. Po rozkliknutí se zobrazí přidávané fotografie na Facebookový profil, zde bychom vynechali fotografie etiket a diplomů, které zde působí nedůstojně. Pod kolonku alba bychom zařadili přehledná alba. V případě etiket, by mělo být pouze jedno album „Etikety“, kde by se zobrazovaly veškeré etikety, které se v průběhu času vyráběly a vyrábějí. Dále bychom zařadili album pojednávající o minipivovaru Třebonice, jeho interiéru a exteriéru. Další album by se mohlo týkat akcí minipivovaru. Dále bychom ponechali album s názvem „Diplomy“ a změnili název alba „Trika“ na „Předměty z Třebonic“. V případě, že by se minipivovar rozhodl vyrábět i jiné předměty s logem, bylo by možné je zařadit do již stávajícího alba. Navrhované změny zpřehlední orientaci ve fotogalerii a minipivovar tak bude působit kompaktněji a přívětivěji. Ponechali bychom odkaz události, ale je zapotřebí odkaz aktualizovat. Odkaz na mapu s umístěním minipivovaru je také v pořádku. Dále bychom přidali odkaz s názvem „Svět piva“, který by mohl odkrýt list s popisem jak dlouho trvá ruční výroba piva. Na tomto listu by dále mohly být obrázky sklenic s pivem nebo fotografie z výroby piva, jako například fotografie hrnců apod. Tyto obrázky by byly klikatelné a propojené s internetovými stránkami minipivovaru. Dalším zajímavým odkazem by mohl být odkaz „Pro příznivce“, kde by se mohly skrývat pivní hry, vtipy apod. Dále by zde mohl být samostatný odkaz „Soutěže“, kde by mohla být soutěž o nejzáhadnější pivní fotografii nebo soutěž o nejpřesnější odhad počtu rozbitých pulitrů za jeden rok a další a další. Možností je zde opravdu hodně a záleží pouze na fantazii majitele minipivovaru. Efektivní je i placená podpora, kterou nabízí přímo Facebook. Jedná se o možnost proklamovat příspěvky u přátel Facebooku a přátel 84

jejich přátel, což je další možnost, jak rozšiřovat základnu příznivců. Pokud se ještě zamyslíme nad stěžejními odkazy u Facebookových stránek, tak většina minipivovarů nemá tyto odkazy příliš výrazné, barevné a viditelné, jednalo by se tedy i o konkurenční výhodu. Inspiraci můžeme nalézt u Facebookových stránek například velkých pivovarů. Ilustrace 1 – Facebook profil – Gambrinus

Zdroj: Facebook – úvodní profil Gambrinus Na zobrazeném výřezu ze stránek Facebooku je patrné, jak přehledně a lákavě stránky vypadají. Je zapotřebí si uvědomit, že i sociální síť Facebook reprezentuje pivovar a její působení a funkčnost je velmi důležitá. Především v případě minipivovaru, pro který je to jedinečný informační kanál směrem k cílové skupině zákazníků.

3.2 Zlepšení internetových stránek U internetových stránek je nejdůležitější, aby zde byly informace aktuální, plnohodnotné a ty, které chceme upřednostnit by měly být výrazné a poutavé. Další důležitou součástí stránek je moderní a výrazný design. Internetové stránky Třebonického minipivovaru jsou tvořeny ve starém westernovém stylu v barvách nejspíše piva. I když je to celkem oduševnělé, tak stránky na první ani druhý 85

dojem neupoutají pozornost. V barvách se ztrácí veškeré informace, jelikož je vše buď psáno oranžově nebo černě na bílém podkladě. Informace o pivech jsou dobré, ale nejsou uvedena všechna vyráběná piva, čili jsou informace neúplné. Stejně tak, při prohlížení informací o restauraci nenajdeme kontakt a otevírací doba v tomto okně. Kontakt je v záhlaví hlavní strany a otevírací doba pouze aktuální ve sloupci na úvodní straně. Tam, kde alespoň jsou informace správné těžko se hledají, protože jsou nevýrazné. Například odkaz na stránky Facebooku. Stránky minipivovaru jsme několikrát prohlíželi a pročítali články o pivu a pivovaru, ale domnívali jsme se, že odkaz tam není. Omyl, odkaz na stránkách opravdu je, jen je skrytý v oranžových barvách a stylu stránek, tím pádem je natolik nevýrazný, že ho snadno přehlédnete. Dnes je doba, kdy se lidé učí reagovat na ikony. Nasvědčuje tomu fakt, že se rozšiřují chytré telefony a tablety a již malé děti klikají na obrázky a ikony, aby otevřeli hru nebo nějaký program. Do budoucna se předpokládá, že se ještě více rozšíří dotykové displeje. Již dnes si můžeme domů zakoupit počítač s pouze dotykovým displejem. To znamená, že jsme na ikony odkázáni a v našich pamětích se ukládají známé ikony a obrázky s jejich barvami a stylem. Díky tomu si také vybavíme, která ikona k jaké aplikaci patří a rychleji rozpoznáme, na co máme kliknout. Důležitým faktorem, který je zapotřebí na internetových stránkách dodržovat jsou ikony jiných aplikací a odkazy jako je například Facebook. Facebook má svou vlastní ikonu v modré barvě s malým písmenem f. Pokud kdokoli hledá přístup z internetových stránek na Facebook, bude automaticky hledat tuto ikonu. Dnes už by nikoho ani nenapadlo, že tomu tak nebude. Vzhledem ke zmíněným faktům, bychom jako nejdůležitější krok k propojení internetových stránek se stránkami Facebook, zvýraznili odkaz z internetových stránek směrem na Facebook. K tomu bychom navrhovali využít již stávající ikony Facebooku v modré barvě. Dále se domníváme, že by tyto odkazy měly být spíše v horní části stránek pro snadnější orientaci. Dále navrhujeme zvýraznit barvy internetových stránek. Rozrůznit nadpisy jak velikostí písma, tak barevností. A zpřehlednit stránky tak, aby na úvodní straně nebylo příliš mnoho informací. Ponechali bychom například rozcestník, který by se mohl zvýraznit například bublinami, ve kterých by bylo vždy napsáno: úvod, restaurace, kontakt apod. Bubliny 86

bychom ještě přidali, a to ve stylu pivní sklenice plné ve spodní části velkých bublin a ve vrchní části malých bublinek. Tím pádem by bylo více bublin a mohlo by tak být i více odkazů na další strany s textovou částí. Případně by se mohla jedna bublina lišit barvou ohraničení, a pokud by byla například uprostřed, mohly by zde být aktuální informace o právě čepovaném pivu a informace o tom, co právě kvasí ve sklepě nebo zraje v sudech. Na úvodní straně je možné v tom případě umístit i fotografii minipivovaru nebo Sládka s pivní chloubou. Samozřejmě by na úvodní straně mohlo zůstat logo pivovaru. V horní části stránek by se výrazným fontem nebo barvou písma mohlo ponechat motto pivovaru, které je: „pivo které léčí, nebo aspoň neublíží“. Každopádně toto moto není nikterak povzbuzující a nenaláká návštěvníky na pivo, které v minipivovaru Třebonice chutná jako křen. Je zde prostor zamyslet se nad úpravou motta. Zajímavé by jistě bylo i legrační a chytlavé motto, které by si jistě každý zapamatoval. Nebo zapamatovatelné motto v souladu s výrobou piva v Třebonicích například: „Kvalita z Třebonic“. Dále bychom rádi na internetových stránkách našli informace o možnosti exkurze po pivovaru, blízká možnost přespání, fotogalerie s přehlednými alby, kde je možné prohlédnout si interiér a exteriér pivovaru. Veškeré informace na internetových stránkách je důležité vždy aktualizovat a každý měsíc se podívat zda není možnost aktuálními trendy stránky upravit. Remarketing Velmi dobrou investicí by také mohl být remarketing, který bychom navrhovali do internetových stránek zabudovat po jejich modernizaci a úpravě. Jedná se o proklamování internetových stránek u lidí, kteří se již na internetové stránky minipivovaru jednou podívali.

3.3 Pravidelné degustace piv a pivních novinek Pravidelné degustace jsou velmi žádané ze strany klientů. Z druhé skupiny respondentů si celých 38,5 % lidí přeje takové degustace zažít. Navrhujeme jednou za měsíc či dva pořádat pravidelné degustace piv a pivních novinek. Tuto akci by bylo možné spojit s degustací jídel vhodných k pivu. Při samotném degustování piv by lidé soutěžili, protože by se jednalo o slepou degustaci. Kdo z přítomných by uhodl tři a více piv, dle situace, dostal by jako výhru specialitu šéfa 87

kuchyně vhodnou k pivu. Celá akce by probíhala dle regulí slepé degustace na kterou by dohlížel sládek pivovaru.

3.4 Pivovarské akce sládka pivovaru Pivovarské akce sládka pivovaru jsou také hodně žádané od návštěvníků minipivovaru. Z druhé skupiny respondentů si je žádá 35,9 % lidí. Proto navrhujeme pravidelně jednou za tři měsíce uspořádat Pivovarské akce sládka pivovaru. Tato akce by byla plně v režii sládka pivovaru. Sládek by akcí provázel jako hlavní osoba. Akce by mohly začínat výkladem o pivovaru a jeho prohlídkou. Na konci prohlídky s poutavými příběhy o pivu sládka pivovaru by lidé mohli degustovat právě hotové pivo. Následovalo by pozvání do restaurace na další druhy piva vyráběné pivovarem. Dále by se mohly podávat studená jídla vhodná k pivu s případnou jednou teplou specialitou. Jak Pivovarské akce sládka pivovaru, tak Degustace piv a pivních novinek by byly akce proklamované s dostatečným předstihem na internetových a Facebookových stránkách minipivovaru Třebonice.

3.5 Zřízení restaurační zahrádky pro letní sezónu Letní zahrádky restaurací jsou velmi oblíbeným místem pro konzumaci českého piva. Z průzkumu vyplynulo, že si lidé při konzumaci piva nejvíce vychutnají nápoj právě na zahrádce restaurace v letních měsících. Z první skupiny respondentů je zahrádka v létě nejoblíbenějším místem, které určuje 29 % z celku. A v druhé skupině se jedná o druhé nejoblíbenější místo. Minipivovar je umístěn v krásné přírodě rodinného statku v obci Třebonice. Na straně verandy lze přidat menší zahrádku pro občerstvení v letních měsících. Navrhujeme tedy přidat v letních měsících tři až čtyři stolky na zahradu. První sezóna může sloužit jako zkušební a v případě složitosti obsluhy ze strany minipivovaru, může být zahrádka bez obsluhy. Samozřejmé je také umístění hezkých fotografií letní zahrádky na internetové a Facebookové stránky do fotogalerií.

88

3.6 Podpora prodeje v obchodech / Pivotékách Podpora prodeje je nedílnou součástí propagace minipivovaru. Proto navrhujeme více propagovat minipivovar Třebonice a šířit informace o něm. Při nákupu piva v Pivotékách by každý kupující ke svému nákupu měl dostat letáček s vyobrazeným minipivovarem Třebonice a krátkou informací o něm. Dále by na letáčku neměla chybět internetová adresa, kde je možné se dočíst o zakoupených pivech více. Samozřejmostí jsou kontaktní informace směřující přímo do minipivovaru Třebonice a případně kontakt na Facebook. Přímo v obchodě s pivem, v tzv. Pivotékách bychom mohli umístit informace přímo do regálů tzv. POS (point of sale). Jedná se o upozorňující mini-bannery, které nám říkají, tady ty lahve jsou z Třebonic a je to pivo inspirované indiány apod.

3.7 Podpora prodeje v restauracích Podporu prodeje v restauracích by bylo možné také řešit právě tzv. POS (point of sale) produkty. Navrhuji jednou za dva měsíce umístit do restaurací na průběh dvou až tří týdnů upozorňující POS informace. Nejlepší umístění je na stolech vedle pivních tácků. Na této informaci by bylo zdůrazněno jedno či dvě aktuálně prodávaná piva a krátká informace o nich a o minipivovaru Třebonice s odkazem na internetové stránky minipivovaru.

3.8 Promo – Akce Promo – akce navrhujeme ze zištného důvodu shromáždění informací o potencionálních klientele. V blízkosti minipivovaru Třebonice se nachází nákupní centrum Zličín. Nákupní centrum je dnes ideálním prostorem pro oslovení potencionálních zákazníků. Takovéto akce by stačili v případě minipivovaru dvakrát do roka. Navrhujeme malý stan se dvěma hosteskami. Stan by byl patřičně ozdoben v barvách minipivovaru Třebonice. Součástí promo – akce by byla ochutnávka jednoho druhu piva v malém množství. Jedna z hostesek by vždy chodila a oslovovala lidi z nákupního centra a v případě zájmu lidí o pivo a minipivovar by shromažďovala jejich kontaktní údaje, myšleno emailovou adresu a telefon. Hostesky by mohly také zvát lidi na pořádané Pivovarské akce Sládka pivovaru. Z kontaktních údajů bychom vytvořili tzv. mailing list, myšleno databázi potencionálních klientů, kterým bychom mohli zasílat informace o pořádaných akcích v minipivovaru Třebonice. 89

3.9 Silnější presentace na pivních festivalech Pro údernější presentaci na pivních festivalech navrhujeme barevné zvýrazněný stánku minipivovaru a jednu hostesku, která by roznášela informační letáčky o minipivovaru, případně se soutěží, kde by výhrou bylo jedno pivo zdarma v rámci festivalu.

3.10 Podpora cestovního ruchu Pro podporu cestovního ruchu jak v Čechách tak ze zahraničí navrhujeme úpravy v okolí a přímo na statku. Ze zjištěných informací od sládka pivovaru víme, že jediné upozornění na minipivovar v Třebonicích je cedule před statkem. Pro lidi na dovolené a sportovce bychom navrhovali umístit do blízkosti Třebonic cedule tzv. ukazatele, které by směřovali k Třebonickému minipivovaru. Například na cyklostezkách by mohla být menší cedulka s upozorněním na možné zastavení v minipivovaru nebo velká cedule u nákupního centra Zličín. Pro zatraktivnění minipivovaru pro cestovatele z větší dálky bychom navrhovali spojit nabízené aktivity minipivovaru s rodinným pensionem, který se na statku nachází. Například je možné proklamovat akce sládka pivovaru s možným přespáním v rodinném pensionu apod.

90

Závěr V dnešním období na českém pivním trhu stále přibývají minipivovary velkou rychlostí. Minipivovary jsou i velmi mediálně sledovány, což dokazuje i rozhovor Jana Šuráně, prezidenta Českomoravského svazu minipivovarů, který odhaduje, že minipivovary budou ještě přibývat a cituji: „Trh v České republice ještě není nasycený. V tuhle chvíli jich je tu zhruba sto pětasedmdesát. Já si myslím, že se to zastaví někde u počtu dvě stě padesát.“

60

Aktuálně se v médiích tedy vyskytuje spousta informací o existenci minipivovarů a zmapování a řešení jejich reklamních aktivit je tedy velmi aktuální téma právě v tomto roce. Stále rychle se rozrůstající minipivovary na území České republiky daly podnět pro vznik této diplomové práce. Díky spolupráci se sládkem Třebonického minipivovaru jsme mohli zpracovat tak zajímavé a aktuální téma dnešní doby z pivovarnického prostředí. Cíle Hlavním cílem práce bylo zmapování reklamy, která jest prostředkem podpory prodeje piva v konkrétním minipivovaru s názvem „Staňkův rukodělný pivovárek“ Třebonice . Zjištění efektivnosti využívané reklamy v Třebonickém pivovaru a povědomí lidí o zde vyráběných pivních speciálech a pivech celé široké nabídky pana Staňka. Na tomto základě navrhujeme marketingové aktivity, které podpoří prodej piva v minipivovaru Třebonice. Hlavní cíl byl naplněn díky rozhovoru se sládkem minipivovaru v Třebonicích a dotazníkovému šetření. Rozhovorem se sládkem minipivovaru jsme zmapovali reklamu a již existující podporu prodeje Třebonického minipivovaru a vlastním výzkumem jsme zjistili efektivnost této využívané reklamy. Na základě těchto podkladů a dalších zjištěných informací jsme navrhli marketingové aktivity pro podporu prodeje Třebonického minipivovaru. Z tohoto pohledu byl tedy hlavní cíl zcela naplněn. Dalším cílem bylo zmapování povědomí lidí o minipivovarech, jejich pivech a informacích z pivního trhu v České republice, především v hlavním městě Praze. Tento cíl se podařilo splnit díky vlastnímu dotazníkovému šetření, kde jsme zjistili tyto informace u dvou různých skupin respondentů a porovnali tak jejich povědomí o daném sortimentu. Díky propracovanému dotazníkovému šetření byl i další cíl splněn. 60 TŮMA, Ondřej. Jan Šuráň: Minipivovary jsou dobrý byznys. Peníze.cz [online]. roč. 2013, 1.6.2013

91

Hypotézy V úvodu diplomové práce uvádíme hypotézy vyplývající z podstaty práce, které se během zpracování práce podařilo verifikovat. První hypotézou bylo tvrzení, že vzhledem k široké škále vyráběných piv v Třebonickém minipivovaru nepůjde lehce určit cílová skupina zákazníků. Tato hypotéza se z dotazníkového šetření potvrdila. Dotazníkové šetření odkrylo, že z relativně náhodné skupiny zná 26 % lidí piva Třebonického minipivovaru, ale většina nezná pivovar. Z druhé skupiny respondentů, což jsou příznivci Třebonického minipivovaru jich 81,6 % navštívilo pivovar z toho 39,5 % ho navštěvuje pravidelně. Převážně, z 85 % se jedná o muže, mladého až středního věku v rozmezí 18 – 41 let z Prahy a okolí. Ze zjištěných dat můžeme usoudit, že cílová skupina by mohla mít profil druhé skupiny respondentů, leč nemáme k dispozici bližší informace pro celkové a řádné určení cílové skupiny. Druhá hypotéza byl předpoklad, že jsou speciální piva známá mezi lidmi. Tato hypotéza se potvrdila v páté otázce dotazníkového šetření. Z relativně náhodné skupiny respondentů 26 % znalo piva vyráběná v Třebonicích a z druhé skupiny respondentů většina zodpověděla otázku kladně. Třetí hypotéza obsahovala tvrzení, že pro restaurační pivovary není důležité jenom pivo, ale i atmosféra podniku. V dotazníkovém šetření lidé sestavovali žebříček hodnot, co je pro ně důležité při návštěvě restauračního pivovaru. Výsledkem preferencí obou skupin respondentů byly na prvních třech místech dobré pivo, jídlo a příjemná obsluha. Atmosféra podniku není tedy pro lidi nezbytně důležitá a hypotéza se tímto nepotvrdila. Čtvrtá hypotéza bylo tvrzení, že ceny speciálních piv Třebonického minipivovaru lidem vyhovují. Tato hypotéza byla celkem jednoznačně potvrzena. Většině lidí z druhé skupiny respondentů vyhovuje cena piva i sortiment Třebonického minipivovaru. Pátá hypotéza obsahovala tvrzení, že si lidé vůbec neuvědomují ovlivnění pivní reklamou. Na přímý dotaz odpovědělo kladně, tedy, že si uvědomují jak na ně působí pivní reklama 21 % z první, relativně náhodné skupiny respondentů a jen 3 % z druhé skupiny respondentů. Jisté uvědomění v obou skupinách je, a tak se pátá hypotéza nepotvrdila jako pravdivá. Při zpracování diplomové práce jsme nenarazili na žádné těžkosti ani obtíže s dostupnými

92

informacemi. Naopak vstřícný přístup Sládka minipivovaru v Třebonicích napomohl porozumět nejen chodu minipivovaru, ale i složitosti ručně vyráběného piva. Dále při zpracování vlastního průzkumu jsme zjistili jak ochotně lidé dotazník vyplňovali a dopisovali své komentáře do volných kolonek. Pouze jeden člověk měl výrazný problém s otázkami typu sestavte žebříček hodnot, jelikož se domníval, že musí vyplňovat sloupce a řádky naprosto přehlédl. Ale jeden člověk z celé zkoumané skupiny není překážkou zpracování. Zjištění Pro přehlednou rekapitulaci shrnujeme hlavní myšlenky a zjištění diplomové práce. 1. Lidé v restauračních pivovarech nejvíce ocení dobré pivo. 2. Dnešními důležitými informačními kanály jsou informace od přátel a informace z internetu 3. Lidé uvítají v restauračním pivovaru degustace piv a pivních novinek a pivovarské akce sládka pivovaru. 4. Obecná znalost minipivovarů se prokázala jen u necelé poloviny respondentů první skupiny. 5. Třetina lidí, kteří fandí minipivovaru Třebonice sbírá pivní suvenýry. 6. Znalost obchodů se speciálním pivem minipivovarů, tzv. Pivoték projevila téměř polovina respondentů z první skupiny a většina respondentů skupiny druhé. 7. Četnost konzumace piva – týdně se vyslovila převážná většina z obou skupin respondentů. Z první skupiny 70 % z toho 46 % vícekrát týdně a z druhé skupiny 87 % konzumuje pivo vícekrát týdně. 8. Nejoblíbenějším místem pro konzumaci piva je pro druhou skupinu respondentů restaurační pivovar a pro první, relativně náhodnou skupinu zahrádka restaurace v období letní sezóny. Lidé tedy ocení letní zahrádku v minipivovaru. Tato zjištění jsou pro účel diplomové práce klíčová. Díky těmto faktům, je možné směřovat reklamu a podporu prodeje v minipivovaru Třebonice správným směrem. Rozhodné se staly informace o možném využití internetu a doporučení přátel pro možnou a finančně nenáročnou reklamu minipivovaru. Podpora prodeje bude nejlépe využita na pivovarských 93

akcích a v místě prodeje piva. Lidé vyslovili i svá přání ohledně letní zahrádky, která může být součástí minipivovaru v Třebonicích. Navrhovaná opatření Základní navrhovaná opatření pro zlepšení stávající reklamy minipivovaru Třebonice jsou podrobně vysvětlena v návrhové části práce. Předpoklad účelu diplomové práce je zlepšení prodeje a možné navýšení objemu produkce minipivovaru. Mezi navrhovaná opatření jsou zakotvena především tato zlepšení: Vylepšení Facebookového profilu minipivovaru Třebonice, jelikož Facebook skýtá největší potenciál pro marketingovou podporu prodeje. Vyplývá to zároveň z dotazníkového šetření, které je zobrazeno v grafu číslo 16. Dále jde o zlepšení internetových stránek minipivovaru Třebonice, kde je zapotřebí doplnit některé informace a zpřehlednit orientaci na stránkách, poté je možné využít i tzv. remarketing od společnosti Google AdWords. Hosté minipivovaru v Třebonicích si žádají pravidelné degustace piv a pivních novinek, které lze spojit s degustací jídel vhodných k pivu a s podporou prodeje. Také se z průzkumu projevil zájem o „Pivovarské akce sládka pivovaru“, které společně s výkladem o pivovaru a případnou prohlídkou pivovaru nebo degustací piva jistě zpestří hostům všední dny. Mezi přání hostů také patří k letní sezóně restaurační zahrádka, kterou je možno u restauračního pivovaru v Třebonicích zřídit. Dále je možné zlepšit podporu prodeje Třebonického minipivovaru v obchodech, tzv. pivotékách a restauracích, kde se pivo prodává. Tato podpora prodeje může být zlepšena formou tzv. POP/ POS, což jsou upozornění na právě vyrobená a prodávaná piva v místě prodeje. Popřípadě je možné v pivotékách k prodávanému pivu rozdávat letáčky s informacemi o pivovaru. Také pivní festivaly se ukázaly jako hodně oblíbené a je zde prostor pro vylepšení prezentace Třebonického minipivovaru. Další varianta na zviditelnění Třebonického minipivovaru je promo – akce nejlépe umístěná do nákupního centra na Zličíně, kde je možné prostřednictvím hostesek a soutěže

94

získat kontaktní mailing list pro případné rozesílání pivních novinek a informací o probíhajících akcích v minipivovaru. Pivovar v Třebonicích funguje již oficiálně tři roky při stejném objemu výroby. Otevření pivovaru v místě a čase bylo dobrým podnikatelským záměrem, který je úspěšný a má i do budoucna dobré vyhlídky na rozvoj. Domníváme se, že prostřednictvím diplomové práce jsme splnili stanovené cíle a poukázali na možná vylepšení reklamy a podpory prodeje v Třebonickém minipivovaru. Jeden výtisk diplomové práce je tištěn pro inspiraci sládkovi minipivovaru v Třebonicích.

95

Literatura Knižní publikace: [1] Anglicko-český,

česko-anglický slovník. páté - doplněné. Olomouc : FIN

PUBLISHING, 1997. ISBN 80-86002-35-7. [2] BAČUVČÍK, Radim. Tradiční a nové v marketingové komunikaci. 1. vydání. Zlín: Kodiak print, s.r.o., 2011. Protipóly marketingové komunikace. ISBN 987-8087500-04-0. [3] BASAŘOVÁ, Gabriela. České pivo. 3., dopl. vyd. Praha: Havlíček Brain Team, 2011, 309 s. ISBN 978-80-87109-25-0. [4] CLOW, Kenneth E a Donald BAACK. Reklama, propagace a marketingová komunikace. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2008, xx, 484 s. ISBN 978-80-2511769-9. [5] Český Chmel 2013, Praha : Ministerstvo zemědělství, 2013. ISBN: 978-80-7434051-2 [6] HINGSTON, Peter. Efektivní marketing. 1.vyd. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2002, 192 s. ISBN 80-242-0893-8. [7] CHROMÝ, Jan. Komunikace a média pro využití v hotelnictví a cestovním ruchu. Vyd.1. Praha: Verbum, 2010, 128 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-21. [8] CHROMÝ, Jan. Marketing a média v hotelnictví a cestovním ruchu. Vyd. 1. Praha: Verbum, 2010, 128 s. Komunikace a média. ISBN 978-80-904415-3-8. [9] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar. Strategický marketing: [strategie a trendy]. 1. vyd. Praha: Grada, 2008, 269 s. ISBN 978-80-247-2690-8. [10] KOTLER, Philip. Marketing management. 1. vyd. Praha: Grada, 2001, 719 s. Profesionál. ISBN 80-247-0016-6. [11] KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ. Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 304 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-3527-6.

96

[12] KREJČÍ, Václav Upír a Jaroslav Novák VEČERNÍČEK. Postrach výčepu aneb Pivní knížka. 1.vyd. Praha: Pivní magazín, 2005, 144 s. ISBN 977-12-14417-00-7 [13] MCLUHAN, Herbert Marshall. Člověk, média a elektronická kultura: výbor z díla. Vyd. 1. Brno: Jota, 2000, 415 s. ISBN 80-721-7128-3. [14] MCQAIL, Denis. Úvod do teorie masové komunikace. Vyd. 2. Praha: Portál, 2002, 447 s. ISBN 80-717-8714-0. [15] Oxford Advanced Learner ś Dictionary : International Student ś Edition. sedmé. Oxford : Oxford University Press, 2005. ISBN 0-19-431659-9. [16] Pivní ročenka, Olomouc : Vydavatelství Baštan, 2013. ISBN 978-80-87091-41-8 [17] Pivo a zdraví: "lidstvo zatím lepší nápoj nevymyslelo!". Vyd. 1. Plzeň: Nava, 2007, 106 s. ISBN 978-80-7211-253-1. [18] Pivopedie: encyklopedie českého a slovenského piva. Vyd. 1. Editor Radek Diestler. Praha: Knižní klub, 2012, 257 s. ISBN 978-80-242-3673-5. [19] SALEM, Lionel. Reklamní slogany: a příběhy stojící za jejich vznikem. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2013. ISBN 987-80-265-0064-3. [20] SINCLAIR, John. Advertising, the media and globalisation: a world in motion. New York: Routledge, 2012, 160 p. ISBN 9780203143643-. [21] Slovník spisovné češtiny : pro školu a veřejnost. čtvrté. Praha : Academia, 2005. ISBN 987-80-200-1446-7. [22] SMITH, Scott M a Gerald S ALBAUM. Fundamentals of marketing research. Thousand Oaks, Calif.: Sage, c2005, xii, 881 p. ISBN 07-619-8852-1. [23] ŠKVARENINOVÁ, Oľga. Rečová komunikácia. 2., přeprac. vyd. Bratislava: Slovenské pedagogické nakladateľstvo, 2004, 278 s. ISBN 80-100-0290-9. [24] TIERNEY-JONES, General editor Adrian a Preface by Neil MORRISSEY. 1001 beers you must try before you die. London: Cassell Illustrated, 2010. ISBN 978184-4036-820. [25] VEBER, Jaromír. Management: základy, prosperita, globalizace. Vyd. 1. Praha: Management Press, 2000, 700 s. ISBN 80-726-1029-5.

97

[26] VYSEKALOVÁ, Jitka a Jiří MIKEŠ. Reklama: jak dělat reklamu. 3., aktualiz. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2010, Marketing (Grada). ISBN 978-80-247-3492-7. [27] VYSEKALOVÁ, Jitka. Psychologie reklamy. 4., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2012, 324 s. Expert (Grada). ISBN 978-80-247-4005-8. Články: [28] FRIEDMAN, Steve. Using Social Media and Other Technologies to Promote and Enhance Your Franchise Convention. Franchising World [online]. 2012, roč. 2012, August

[cit.

2013-11-11].

Dostupné

z:

http://digital.olivesoftware.com/Olive/ODE/Franchise/?href=FWM/2012/08/01 [29] BLAKE, Gary. Tune In to the New Face of Advertising. In: Franchising World 26, 1994. Číslo 5 Internetové zdroje: [30] ANALÝZA SPOTŘEBY POTRAVIN V ROCE 2010. Český statistický úřad [online].

2012,

10.4.2012

[cit.

2013-11-11].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/1e01747a199f30f4c1256bd50038ab23/4100f5e146 962c05c12579d8003ba05f/$FILE/cpotr041012analyza.pdf [31] Břevnovský klášterní pivovar sv. Vojtěcha. Břevnovský klášter [online]. [cit. 201311-12]. Dostupné z: http://brevnov.cz/CS/klasterni-pivovar [32] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží. In: Indexy cen zemědělských výrobců, průmyslových výrobců a indexy spotřebitelských cen potravinářského zboží [online]. 2013, 13.10. 2013 [cit. 201311-11].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/csu/2013edicniplan.nsf/publ/7006-13-

m08_2013 [33] Daň z piva - „vnitrostátní“ vyměřená daň a celkové inkaso z piva rok 2013. In: CELNÍ SPRÁVA ČESKÉ REPUBLIKY. Statistická data z oblasti výroby, dopravy a

dovozu

piva

[online].

[cit.

2013-11-11].

Dostupné

z:

http://www.celnisprava.cz/cz/dane/statistiky/Stranky/pivo.aspx [34] HRDINOVÁ, Radka. Pivní statistiky: Podívejte se, kde se v Evropě vyrobí nejvíc piva a kde nejrychleji roste trh. IHNED.cz [online]. 2012 [cit. 13.5.2012]. Dostupné z:

http://life.ihned.cz/c1-55746360-pivni-statistiky-podivejte-se-kde-se-v-evrope-

vyrobi-nejvic-piva-a-kde-nejrychleji-roste-trh 98

[35] Každý týden začíná vařit pivo nový pivovar. Od začátku roku jich přibyla dvacítka.

Ihned.cz

[online].

21.5.2012

[cit.

2013-11-11].

Dostupné

z:

http://life.ihned.cz/jidlo/c1-55817850-kazdy-tyden-zacina-varit-pivo-novy-pivovarod-zacatku-roku-jich-pribyla-dvacitka [36] KLÁŠTERNÍ PIVOVAR STRAHOV. Klášterní pivovar [online]. [cit. 2013-1112]. Dostupné z: http://www.klasterni-pivovar.cz/o_nas [37] Kodex reklamy 2009. In: RPR dokumenty. Rada pro reklamu, 2009. Dostupné z: http://www.rpr.cz/download/rpr/kodex.doc [38] KYŠA, Leoš. Turisté objevují kouzla kulinárního cestování. Strategie.cz [online]. 2013-05-07 [cit. 2013-11-11]. Dostupné z: http://strategie.e15.cz/special/turisteobjevuji-kouzla-kulinarniho-cestovani-986230 [39] NOVOTNÝ, Dan. Poloha a členění. Městská část Praha 13: OFICIÁLNÍ STRÁNKY MĚSTSKÉ ČÁSTI [online]. 2012, 1.11.2012 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.praha13.cz/Mestska-cast/O-Praze-13 [40] Pivovarský dvůr Chýně u Prahy. [online]. [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://www.pivovarskydvur.cz [41] RADA PRO REKLAMU. Profil RPR [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: http://www.rpr.cz/cz/profil.php [42] Staňkův rukodělný pivovárek. [online]. [cit. 2013-11-10]. Dostupné z: https://sites.google.com/site/minipivovartrebonice/ [43] TŮMA, Ondřej. Jan Šuráň: Minipivovary jsou dobrý byznys. Peníze.cz [online]. roč.

2013,

1.6.2013

[cit.

2013-11-12].

Dostupné

z:

http://www.penize.cz/podnikani/255541-jan-suran-minipivovary-jsou-dobrybyznys?submited=yes [44] V zemi je kolem 50 pivoték, nabízejí až stovky speciálů. Aktuálně.cz [online]. 2014,

2013-04-14

[cit.

2013-11-10].

Dostupné

http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/nakupy/clanek.phtml?id=776897

99

z:

[45] Zákon 138/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších

předpisů.

In:

SBÍRKA

ZÁKONŮ.

2002.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakon.jsp? page=0&fulltext=&nr=138~2F2002~20Sb.&part=&name=&rpp=15#seznam [46] Zákon č. 379 / 2005 Sb. - kde lze prodávat alkoholické nápoje?, umístění upozornění na zákaz prodeje osobám mladším 18 let, aj. UNIHOST: Sdružení podnikatelů v pohostinství, stravovacích a ubytovacích službách ČR [online]. 2006, 2006-03-22

[cit.

2013-11-10].

Dostupné

z:

http://www.unihostostrava.cz/www/cz/aktuality/zakon-c-379-2005-sb-kde/ [47] Zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících

zákonů.

In:

SBÍRKA

ZÁKONŮ.

2005.

Dostupné

z:

http://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsppage=0&idBiblio=60445&nr=379~2F 2005&rpp=15#local-content

100

Seznam příloh Příloha č. 1 – Daň z piva (dle jednotlivých skupin) Příloha č. 2 – Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží v kč Příloha č. 3 – Analýza spotřeby alkoholických nápojů Příloha č. 4 – Katastrální území – oblast Městské části Prahy 13 Příloha č. 5 – Dotazník – Průzkum konzumace piva a znalosti minipivovaru Třebonice Příloha č. 6 – Internetové stránky minipivovaru Třebonice Příloha č. 7 – Facebook – Rukodělný pivovárek Třebonice Příloha č. 8 – Reklamní předměty – pivní sklo, etikety Příloha č. 9 – Reklamní předměty – Diář

101

Příloha č. 1 – Daň z piva (dle jednotlivých skupin)

Zdroj: Celní správa České republiky 102

Příloha č. 2 – Průměrné spotřebitelské ceny vybraných druhů zboží v kč

Zdroj: Český statistický úřad 103

Příloha č. 3 – Analýza spotřeby alkoholických nápojů

Zdroj: Český statistický úřad 104

Příloha č. 4 – Katastrální území – oblast Městské části Prahy 13

Zdroj: Internetové stránky Městské části Praha 13

105

Příloha č. 5 – Dotazník – Průzkum konzumace piva a znalosti minipivovaru Třebonice

106

107

108

109

Zdroj: vlastní zpracování - dotazník 110

Příloha č. 6 – Internetové stránky minipivovaru Třebonice

Zdroj: Internetové stránky minipivovaru Třebonice – www.pivovartrebonice.com

111

Příloha č. 7 – Facebook – Rukodělný pivovárek Třebonice

Zroj: Facebook – úvodní profil – Staňkův rukodělný pivovárek Třebonice

112

Příloha č. 8 – Reklamní předměty – pivní sklo, etikety

Zdroj: vlastní fotografie

Zdroj: vlastní fotografie

113

Příloha č. 9 – Reklamní předměty - Diář

Zdroj: vlastní fotografie

114

115