Regionální rozložení německých a rakouských přímých zahraničních investic v České republice s důrazem na zpracovatelský průmysl

*01 | 2011

czech regional studies

tématické články

regionální studia

Regionální rozložení německých a rakouských přímých zahraničních investic v České republice s důrazem na zpracovatelský průmysl Regional distribution of the German and Austrian foreign direct investments in the Czech Republic with emphasis on processing industry Milan Damborský | [email protected] Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze Soňa Dobrá | [email protected] Katedra regionálních studií, Národohospodářská fakulta, Vysoká škola ekonomická v Praze

ABSTRAKT Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený přehled zaměřený na regionální rozložení německých a rakouských přímých zahraničních investic v České republice s důrazem na oblast zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických služeb s detailnějším pohledem na vybrané lokalizační faktory. Německo a Rakousko patří k nejvýznamnějším investorům v České republice. Investoři z těchto zemí byli také jedni z prvních, kteří do československé ekonomiky po roce 1989 vstoupili. Dle údajů ČNB (2000 – 2010) se nejčastěji země řadily podle objemu přímých zahraničních investic do České republiky v pořadí Nizozemí, Německo, Rakousko. Investice ale neproudí do všech regionů ČR rovnoměrně. Článek představuje regionální analýzu realizovaných projektů podpořených agenturou CzechInvest v oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a center strategických služeb. V případě německých investic výrazně dominuje oblast výroby dopravních prostředků. Tyto investice jsou uskutečňovány především ve Středočeském kraji, což je silně ovlivněno lokalizací Škody Auto v regionu. Dále se jedná o kraj Moravskoslezský a Vysočinu. V případě rakouských investic byl nejčastěji zastoupen dřevozpracující a papírenský průmysl, který se koncentroval do Moravskoslezského kraje a dále pak na Vysočinu. Německé investice se dále soustřeďují především do příhraničních krajů Ústeckého, Plzeňského, Libereckého a dále do kraje Středočeského a Moravskoslezského. Rakouské investice směřovaly především do jižnějších regionů ČR, na severu se jedná spíše o ojedinělé případy. Výjimkou je Moravskoslezský kraj. Projevila tendence lokalizace investic do regionů v blízkosti příslušných hranic. Rakouské investice poměrně výrazně směřovaly do jižní části ČR, silněji tedy preferují blízkost hranic než německé investice, které jsou rozmístěny rovnoměrněji. Byla prokázána tendence větší koncentrace malých firem v blízkosti hranic, naopak u velkých společností tato tendence slábne. To, že blízkost hranic je důležitým lokalizačním faktorem, prokázala i korelační analýza, přičemž tento faktor hraje důležitější roli pro rozhodování u rakouských investorů v porovnání s německými. Celkově lze identifikovat tendenci lokalizace investic do regionů, kde má příslušný obor tradici, což umožňuje využívání know-how. Jako důležitá se ukázala i odvětvová blízkost okolních podniků, což umožňuje realizovat dodavatelsko-odběratelské vzta-

hy a spolupráci v nejrůznějších ohledech. Byla prokázána i preference regionů s lepší dopravní dostupností a kvalitnější dopravní infrastrukturou.

ABSTRACT The main objective of the authors is to provide a self-contained survey aimed at regional distribution of German and Austrian foreign direct investments in the Czech Republic with emphasis on the processing industry, technology centers and centers of strategic services with a detailed view of some location factors. Germany and Austria are the key investors in the Czech Republic. Investors from these countries were the first ones who invested in the Czech Republic after 1989. The order of the foreign investor countries in the Czech Republic have been usually The Netherlands, Germany, Austria (based on the CNB data 2000 – 2010). The regional distribution of foreign investments has not been balanced in the Czech Republic. The authors present their regional analysis of realized projects supported by the CzechInvest agency in the area of the processing industry, technology centers and centers of strategic services. A transport vehicle production has been the dominated branch of the German investments, mostly in Středočeský kraj, influence of the Škoda Auto for a location decision-making process of the investors is identified. Follow up regions in the order of priority are Moravskoslezský kraj and Vysočina. A wood-processing and paper-making industry has been the dominated branch of the Austrian investments, mostly in Moravskoslezský kraj and Vysočina. German investments are concentrated in cross-border regions, mostly Ústecký kraj, Plzeňský kraj, Liberecký kraj, follow up Středočeský kraj and Moravskoslezský kraj. Austrian investments are concentrated in the south regions of the Czech Republic, in isolated cases on the North, exception is Moravskoslezský kraj. The location factor “nearness of home country” can be identified in the case of German and Austrian investments, strongly in the case of the Austrian investments and the investments of smallish firms. The importance of the nearness of home country has been confirmed by the correlation analysis, strongly in the case of the Austrian investments. Generally, tradition of branches and related know-how (e.g. automotive industry) are identified as key location factors as well as branch affinity of firms in the regions and transport accessibility and infrastructure.

17

regio_study_01_2011.indd 17

12.7.2011 18:04:42


regionální studia


*01 | 2011

KLÍČOVÁ SLOVA

Lokalizace přímých zahraničních investic

přímé zahraniční investice, region, Rakousko, Německo, průmysl

Do podnikatelského rozhodování o volbě lokality přímé zahraniční investic vstupuje přímo či nepřímo celá řada faktorů. Poelhekke, van der Ploeg (2008) např. zdůrazňují význam technologií. Dále poukazují na význam středně velkých měst, která jsou pro přímé zahraniční investice velmi atraktivní. Investoři reagují na dobrou dostupnost těchto měst, zejména odbytového trhu. Naopak u velkých měst existují problémy s překrvením, znečištěním, negativními aglomeračními efekty. Obecně se dá říci, že se města po dosažení určité velikosti stávají neefektivními. Velká města tak neplní funkci vstupní brány přímých zahraničních investic, tuto funkci přebírají menší města. Autoři situaci dokládají na příkladu USA.1 Poelhekke, van der Ploeg (2008) dále zdůrazňují význam kvality institucí, např. legislativy, nízké korupce, efektivní byrokracie, finančního systému, malého omezení zahraničního obchodu a blízkosti domovské země investice. Pro atraktivnost regionu není důležitá jen situace v samotném regionu, ale také v jeho okolí (okolních regionech). Sousední regiony tak jsou spíše v komplementárním než konkurenčním postavení. Dunning (1998) v této souvislosti uvádí, že rozdělení investic mezi metropolitní a ostatní regiony je dáno tím, zda se jedná o investice nákladově nebo odbytově orientované. Nákladově orientované investice směřují mimo metropolitní regiony do regionů méně vyspělých, kde je nižší cenová hladina. Odbytově orientované investice naopak směřují do metropolitních regionů s vyšším tržním potenciálem. Fallon, Cook (2010) uvádějí, že lokalizace přímých zahraničních investic je strategickým rozhodnutím založeným na průzkumu trhu, nákladové efektivnosti a v neposlední řadě na veřejných intervencích. Upozorňují, že ačkoliv politici označují přímé zahraniční investice pro regionální ekonomiku za velmi pozitivní zejména s ohledem na zvýšení zaměstnanosti a zelpšení know-how v regionu, situace není tak jednoznačná (podobně také Pelegrín, Bolancé 2008). Vazby přímých zahraničních investic a hostitelské země jsou velmi omezené, vedení společnosti je vzdálené, rozhodovací autonomie slabá, regionální firmy jsou v podřízené roli, výroba je často málo sofistikovaná, odbytové cesty podléhají korporátní strategii. Pelegrín, Bolancé (2008) zdůrazňují význam aglomeračních úspor v lokalizačním procesu přímých zahraničních investic. Ty jsou důležité zvláště u průmyslových investic. Jedním z hlavních faktorů vstupujících do lokalizačního rozhodování investora je ekonomická stabilita země. V této souvislosti je zvažován např. hrubý domácí produkt, inflace, míra nezaměstnanosti nebo daňové podmínky. V případě hrubého domácího produktu se sleduje jednak jeho výše, ale především jeho vývojové tendence v čase. Dá se říci, že čím větší je růst hrubého domácího produktu v zemi, tím vyšší je potenciál pro uplatnění výrobků a služeb, což vytváří lákavé prostředí pro investory. Jak uvádí Hunya (2000) vztah mezi hrubým domácím produktem a přímými zahraničními investicemi je dvojsměrný. Přímé zahraniční investice reagují na příznivý vývoj ekonomického růstu a zároveň k ekono-

KEY WORDS foreign direct investment, region, Austria, Germany, industry

Úvod Německo a Rakousko patří k nejvýznamnějším investorům v České republice. Investoři z těchto zemí byli také jedni z prvních, kteří do československé ekonomiky po roce 1989 vstoupili. Oproti ostatním zemím z počátku disponovali určitými výhodami. Velkou předností byla především teritoriální blízkost, která snižuje logistické náklady a usnadňuje celkovou realizaci a kontrolu investice. Díky historickému vývoji investoři z těchto zemí lépe znají místní prostředí, kulturu i mentalitu lidí. Území dnešní České republiky bylo v minulosti součástí Rakouska-Uherska, později bylo pod německou nadvládou a dále bylo do roku 1989 v izolaci od okolního světa. To způsobilo, že místní obyvatelstvo hovořilo kromě ruštiny převážně německy a ostatní jazyky včetně angličtiny byly upozaděny. Jedni z prvních investorů v československé ekonomice byly německé a rakouské banky. V 90. letech 20. Století bylo v ČR cca 40 až 50 zahraničních bank a většina pocházela právě z Německa a Rakouska. I když se tyto banky na trhu neudržely do současnosti, sehrály významnou podpůrnou roli pro další investory z Německa a Rakouska. Na počátku transformačního období nebyla koruna volně směnitelná a existovala omezení pro nabývání nemovitého majetku v ČR, a tak banky poskytovaly zahraničním investorům základní informace, jak vůbec investice mohou do země proudit, jak se mohou nabývat, jak se dá nakládat se ziskem a jak jsou investice chráněny. Dále poskytovaly širokou podporu zahrnující vyhledávání investičních možností v ČR nebo vypracovávaly informace o zákonném systému – především výklad devizového zákona a obchodního zákoníku. V neposlední řadě banky shromažďovaly informace o privatizaci, a to jak o podmínkách privatizace, tak o jednotlivých privatizačních akcích. To vše nahrávalo německým a rakouským investorům a určitým způsobem jim poskytovalo „náskok“ před investory z ostatních zemí. I když dnes již většina těchto skutečností není aktuální, Německo i Rakousko se i přesto stále řadí na přední příčky v podílu přímých zahraničních investic v ČR a mají významný vliv na českou ekonomiku. Cílem tohoto článku je poskytnout ucelený přehled zaměřený na regionální rozložení německých a rakouských přímých zahraničních investic v České republice s důrazem na oblast zpracovatelského průmyslu, technologických center a strategických služeb s detailnějším pohledem na vybrané lokalizační faktory.

1 – Geografickou podmíněnost tohoto tvrzení lze doložit na analýze situace v Číně, kde naopak firmy při lokalizaci přímých zahraničních investic volí městské regiony (Zhao, Zhang, 2007).

18


12.7.2011 18:04:42


mickému růstu stimulují. Pokud je míra inflace vysoká nebo je její vývoj nepředvídatelný, je znesnadněn odhad budoucí reálné hodnoty peněžních toků. Tato nejistota může vést k odrazení investora. Pro investory je významné také stabilní politické prostředí a legislativní podmínky. Politické faktory hrají roli především v méně rozvinutých a transformujících se ekonomikách, které stojí mimo uznávaná mezinárodní seskupení. Z okruhu legislativních podmínek je možno zmínit především obecné podmínky pro podnikání, ochranu investic, specifické normy a zákony upravující dílčí oblasti podnikání, činnost soudů, průhlednost trhu nebo justiční průhlednost. Dalším faktorem ovlivňujícím rozhodnutí o umístění investice je míra nezaměstnanosti. Dalo by se předpokládat, že pokud je v zemi nebo v regionu vyšší míra nezaměstnanosti, je větší pravděpodobnost výběru vhodné pracovní síly. Toto tvrzení je však omezeno faktem, že část nezaměstnaných bývá často nezaměstnatelná, tzn. nerekvalifikovatelná, a tak míra nezaměstnanosti nevyjadřuje přesné množství potenciálních zaměstnanců. K nástrojům ovlivňujícím toky PZI patří také daňové podmínky. Investor uvažuje jednak o sazbě zdanění, ale pozornost je věnována i vymezení základu daně. Postupující liberalizace zahraničních investic přispívá k posilování mobility kapitálu oproti pracovní síle. To vede vlády k rostoucímu zdanění práce a spotřeby oproti kapitálu, aby bylo dosaženo vyšších fiskálních příjmů. Vlády dále ovlivňují lokalizační rozhodnutí nadnárodních firem poskytováním daňových úlev či přímých dotací. Nezanedbatelnou roli zde hraje také transfer pricing. Pro umístění podniku ve vybrané lokalitě je důležitá kvalitní dopravní infrastruktura. Vyhodnocuje se hustota dopravní sítě i její stav a výše poplatků za používání. Kromě infrastruktury v zemi je důležité i napojení na mezinárodní dopravní trasy. Lidské zdroje jsou považovány za strategický faktor, který zakládá konkurenční výhodu. V souvislosti s přímou zahraniční investicí je sledována jejich cena, struktura, kvalifikace či jazyková vybavenost. Dalším faktorem, který do jisté míry ovlivňuje toky přímých zahraničních investic, je oblast výzkumu a vývoje. Pokud je úroveň výzkumu a vývoje vysoká, dochází k podněcování podnikatelské aktivity v domácích i v zahraničních subjektech. Blomström, Kokko (1998) vymezují jako motivace pro realizaci přímých zahraničních investic (a) vlastnictví (určující, že motivem pro investici v zahraničí je výhodná koupě kapacity, např. produkční), (b) lokalizace (udávající, že podnětem pro investování v zahraničí je výhodná geografická poloha, snížení dopravních nákladů a možnost průniku na nové trhy), (c) překonávání obchodních bariér (investice řeší problémy exportu), (d) využití lokálních výhod (motivem pro přímé zahraniční investice jsou také zdroje surovin či kvalifikovaná pracovní síla za nižší mzdy, čili příznivé jednotkové náklady, popř. nižší daně), (e) OLI motivace (eklekticky spojující první až třetí motivaci). V souvislosti s Českou republikou jsou vymezené lokalizační faktory přímých zahraničních investic značně různorodé. Například Dvořáček (2006) je dělí na mikroekonomické,

*01 | 2011 např. lidské zdroje, výzkum a vývoj, a makroekonomické, např. ekonomická stabilita, dopravní infrastruktura, legislativa, míra korupce, investiční pobídky. Machková (2003) rozděluje lokalizační faktory pro přímé zahraniční investice na marketingové, obchodně politické, nákladové, ovlivňující investiční klima. Žák (2002) zdůrazňuje otázku korupce. Ta je vnímána jako negativní faktor ekonomické výkonnosti, protože poškozuje volný obchod, vede k plýtvání se zdroji, podlamuje rozvoj, porušuje lidská práva, vede k propojování moci politické a ekonomické a k podkopávání základů demokracie. V podobném duchu Srholec (2004) uvažuje o míře vynutitelnosti vlastnických práv či legislativním prostředí. Matoušková (2000) zdůrazňuje význam zabezpečení přístupu na trh, kdy ovládnutí určitého regionálního trhu je důležitým stimulem pro lokalizaci. V souvislosti s Českou republikou lze význam tohoto faktoru však identifikovat pouze ve specifických oborech, např. činnost developerských firem (Damborský, Wokoun, 2010). Většina výrobních aktivit a navazujícího odbytu je značně internacionalizována. Zásadní pozitivní vliv na přilákání přímých zahraničních investic do České republiky mají investiční pobídky. Využívání investičních pobídek pro lákání přímých zahraničních pobídek má však i odpůrce. Srholec (2004) k tomu uvádí, že základními argumenty pro podporu přílivu přímých zahraničních investic jsou pozitivní externality, které tyto investice se sebou přinášejí a vyrovnání informační asymetrie zahraničních investorů vůči domácím podnikům. Aby byly pobídky efektivní, je třeba podporu poskytovat investicím přinášejícím nejsilnější zdroj externalit. To však naráží na obtížnost kvantifikace vzniklých externalit a tudíž i obtížnou průkaznost pozitivního efektu pobídek. Pobídky také deformují investiční rozhodování, jelikož vytlačují nepodporované investice, umožňují realizaci investic, které by jinak nebyly rentabilní, a podporují investice, které by byly realizovány i bez zásahu vlády. Specifickým tématem analýz přímých zahraničních investic jsou lokalizační faktory motivující k investicím v tranzitivních ekonomikách. Tímto tématem se zabývala řada studií, podle nichž nevstupovali investoři do zemí střední Evropy s obecně platnými motivy. Jako významné faktory se ukázaly relativní mzdy, produktivita práce, ale také metody privatizace a vzdálenost od EU. Na počátku transformace nejvýznamnější lokalizační faktory představovaly úspěšná politická a makroekonomická stabilizace a strategie privatizace. Důležitou roli sehrály také institucionální faktory jako veřejný dohled, míra korupce nebo postup přechodu k funkční tržní ekonomice. Přibližně do poloviny devadesátých let převládaly trh vyhledávající, „market-seeking“ investice (Srholec 2004). Později začaly převládat produkčně orientované investice „cost-seeking“ vyhledávající vyšší efektivitu (minimalizaci nákladů), které jsou motivovány především cenami vstupů (cena pracovních sil, energie, pozemků, pojištění apod.) v hostitelské ekonomice, geografickou blízkostí (kdy malá vzdálenost podporuje exportně zaměřené investice), intenzitou regionální integrace nebo úrovní liberalizace zahraničního obchodu. Trh vyhledávající investice berou v úvahu rozsah vnitřního trhu hostitelské ekonomiky a opět


regionální studia

19


12.7.2011 18:04:42


regionální studia

*01 | 2011


geografickou polohu - tentokrát větší vzdálenost podněcuje investory k penetraci do hostitelské ekonomiky.

Tabulka č. 1: Kumulovaný stav německých přímých zahraničních investic k 31. 12. (v mil. Kč) Rok

Německé a rakouské investice v ČR Dle údajů ČNB (2000 – 2010) se nejčastěji země řadily podle objemu přímých zahraničních investic do České republiky v pořadí Nizozemí, Německo, Rakousko. Ve sledovaném období 1998 až 2008 výjimku tvořil pouze rok 1998, kdy se na první pozici dostalo Německo. V roce 2008 přímé zahraniční investice z Nizozemí představovaly 31,6 % všech investic v ČR (kumulovaně). Jak uvádí ČNB (2001), Nizozemí je z daňových důvodů atraktivní zemí a dochází tam tudíž k přesunu sídel řady nadnárodních firem z důvodů daňové optimalizace. Prostřednictvím Nizozemí pak investuje řada třetích zemí i tuzemských subjektů a dochází tak ke značnému zkreslení tohoto údaje. Proto lze považovat za nejvýznamnější investory v ČR investory německé.

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

1998

91 194

10 983

24 758

126 935

1999

122 208

13 722

31 983

167 913

2000

143 499

32 320

33 003

208 821

2001

161 844

45 218

30 247

237 308

2002

162 350

59 703

35 851

257 904

2003

150 859

71 544

16 538

238 941

2004

158 705

100 214

4 617

263 537

2005

167 155

130 278

6 092

303 525

2006

162 207

176 926

7 650

346 783

2007

152 113

148 216

18 332

318 661

2008

161 088

139 366

15 464

315 918

Zdroj: vlastní zpracování, data ČNB (2000 – 2010)

Vývoj německých přímých zahraničních investic v ČR

Vývoj rakouských přímých zahraničních investic v ČR

V období 19982 – 2002 docházelo k nárůstu celkových přímých zahraničních investic, přičemž ke konci tohoto období tempo růstu mírně zpomalovalo. V roce 2003 meziročně klesl objem investic o 19 mld. Kč. To bylo způsobeno poměrně značným poklesem ostatního kapitálu o 19,3 mld. Kč. Pokles základního kapitálu o 11,5 mld. Kč byl kompenzován růstem reinvestovaného zisku o 11,8 mld. Kč. 1. května 2004 vstoupila Česká republika do EU a v roce 2004 byl také obnoven růst investic, a to dokonce s rychlejším tempem než v předcházejícím období. Objem investic dosáhl svého maxima v roce 2006, kdy představoval 346,8 mld. Kč, což znamenalo meziroční nárůst o 43,3 mld. Kč. V tomto roce došlo k poklesu základního kapitálu a pouze mírnému nárůstu ostatního kapitálu. Růst zapříčinilo především meziroční zvýšení reinvestovaného zisku o 46,6 mld. Kč. V následujících dvou letech došlo opět k poklesu investic. V roce 2007 byl pokles razantnější o 28,1 mld. Kč, a to v důsledku snížení reinvestovaného zisku o 28,7 mld. Kč a základního kapitálu o 10,1 mld. Kč. V r. 2008 se pokles investic téměř zastavil, když činil 2,7 mld. Kč. Základní kapitál v období 1998 až 2002 rostl. V roce 2003 dochází poprvé k poklesu základního kapitálu a v následujícím období dochází ke střídání drobných nárůstů a poklesů. Základní kapitál od roku 2002 fakticky stagnuje. Tento vývoj naznačuje, že od roku 2002 nepřibývá příliš nových investic a některé se dokonce z ČR stahují. Naproti tomu reinvestovaný zisk poměrně významně rostl až do počátku ekonomické krize v roce 2007. Od roku 2002 je zvyšování objemu investic v podstatě taženo zejména rostoucím reinvestovaným ziskem. To znamená, že německé investice generují zisk, který je proinvestován v české ekonomice.

Rakouské investice po celé sledované období 1998 až 2008 rostly. Pouze se střídalo vyšší a nižší tempo růstu, ale nedocházelo k výraznějším výkyvům. Maxima bylo tedy dosaženo v r. 2008, kdy investice činily 265,5 mld. Kč. Objem základního kapitálu v období 1998 – 2002 rostl, v roce 2003 došlo k mírnému poklesu a až do roku 2006 v podstatě stagnoval. Roky 2007 a 2008 přinášejí opětovný růst, přičemž v roce 2008 byl základní kapitál na svém maximu 116 mld. Kč. I přesto vyšší objem byl zaznamenán u reinvestovaného zisku 14 mld. Kč. Tabulka č. 2: Stav rakouských přímých zahraničních investic k 31. 12. (v tis. Kč)

Rok

Základní kapitál

Reinvestovaný zisk

Ostatní kapitál

Celkem

1998

37 896

1 284

10 088

49 268

1999

54 801

-6 588

15 748

63 961

2000

69 571

6 468

15 058

91 098

2001

74 792

8 731

14 655

98 178

2002

91 914

31 799

9 190

132 903

2003

89 718

35 589

11 960

137 267

2004

89 191

43 837

10 817

143 845

2005

92 046

59 888

13 538

165 471

2006

91 543

80 261

16 190

187 994

2007

106 708

94 7333

16 252

217 693

2008

116 036

124 110

25 372

265 518

Zdroj: vlastní zpracování, údaje ČNB (2000 – 2010)

2 – zlomový rok v přílivu přímých zahraničních investic

20


12.7.2011 18:04:42

*01 | 2011


Odvětvová struktura německých a rakouských investic


regionální studia

Graf č. 2: Odvětvová struktura rakouských PZI k 31. 12. 2008

Německo je silnou průmyslovou zemí s dlouhou tradicí. Tomu odpovídá i struktura německých investic, které směřují především do zpracovatelského průmyslu. K 31. 12. 2008 to bylo 47 % všech investic. Druhou nevýznamnější byla oblast obchodu, oprav motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu, kterou však zastupovalo pouze 18 % investic. Třetí nejvyšší objem směřoval do nemovitostí a pronájmu a podnikatelských činností s 15 %. Do ostatních sektorů byly investice méně významné, nepřesahující 10 %. Zdroj: vlastní zpracování, data ČNB (2010) Graf č. 1: Odvětvová struktura německých přímých zahraničních investic k 31. 12. 2008

Regionální rozložení německých investic

Zdroj: vlastní zpracování, data ČNB (2010)

Rakousko v porovnání s Německem vykazuje menší průmyslovou tradici.3 Vyšší význam služeb v rakouské ekonomice se odráží také ve struktuře přímých zahraničních investic do ČR. Více než polovina investic směřovala do finančního zprostředkování (bankovní sektor). Zpracovatelský průmysl se zařadil až na druhé místo s 20 %. Srovnatelného podílu investic 10 % a 11 % dosáhla odvětví spojená s nemovitostmi a obchodem. Ostatní odvětví nenabývala významnějších hodnot. Investice neproudí do všech regionů ČR rovnoměrně. Následující část článku představuje regionální analýzu realizovaných projektů podpořených agenturou CzechInvest v oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a strategických služeb.4 3 – V Rakousku - Uhersku byl průmysl koncentrován do českých zemí. 4 – Regionální analýza přílivu přímých zahraničních investic se orientuje na zpracovatelský průmysl s ohledem na dostupnost dat a ohledem na skutečnost, že ty investice nemají na rozdíl např. od bankovních investic celorepublikovou působnost. Pro analýzu investic v regionech ČR jsou využita data o rozhodnutých investičních projektech agentury CzechInvest za období 1993 – 2009 z oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a strategických služeb, s jejichž zveřejněním investor souhlasil. Součástí dat nejsou investice nevýrobního charakteru či privatizační projekty. Z tohoto důvodu daný přehled nelze považovat za informaci o celkovém přílivu přímých zahraničních investic do ČR (CzechInvest, 2010d). Po vyřazení investic z přehledu CzechInvestu, ve kterých nebyly specifikovány potřebné údaje, je k dispozici k analýze 169 německých a 31 rakouských investic. I vzhledem k nižšímu počtu rakouských projektů lze však pro účely této práce data považovat za relevantní s dostatečnou vypovídací schopností. Pro přepočet na relativní ukazatele byla použita předběžná data o počtu obyvatel k 31. 12. 2009 zveřejněná ČSÚ (2010).

Nejvyšší počet realizovaných investic v jednotlivých krajích v absolutním vyjádření je vykazován v Ústeckém kraji, dále v kraji Středočeském a Plzeňském. Dle počtu projektů na 100 000 obyvatel zůstává Ústecký kraj na prvním místě. Následuje Plzeňský kraj, Liberecký kraj a Středočeský kraj. Relativně málo projektů bylo realizováno v Hl. m. Praze5, v Jihomoravském a Olomouckém kraji (viz Tabulka č. 3). Dle objemu investic absolutně je nejvýznamnějším regionem Středočeský kraj, následuje Vysočina a Ústecký kraj. Po přepočtu na 100 tis. obyvatel dosahuje nejvyšší hodnoty kraj Vysočina, následovaný Středočeským krajem a Karlovarským krajem. Z výše uvedeného vyplývá, že investiční projekty v Ústeckém kraji jsou spíše menšího charakteru, naopak na Vysočině, ve Středočeském a Karlovarském kraji se jedná o větší investice. Na základě indexu lokalizace lze vymezit regiony s nadproporcionálním objemem německých přímých zahraničních investic vzhledem k počtu obyvatel. Těmito regiony jsou Vysočina, Středočeský, Karlovarský, Ústecký a Zlínský kraj. V ostatních regionech jde o podproporcionální zastoupení. Rovnoměrnost rozložení na úrovni krajů vyjadřuje koeficient lokalizace, který nabývá hodnoty 0,3. To značí poměrně rovnoměrné rozmístění investic (viz Tabulka č. 4). V počtu vytvořených míst na 100 tis. obyvatel si nejlépe vedly kraje Středočeský, Vysočina a Ústecký. Nejvyšší počet vytvořených nových pracovních míst ve Středočeském kraji může vést k pochybnostem o efektivní alokaci investičních pobídek, jelikož je to region s druhou nejnižší nezaměstnaností po Hl. m. Praze. Naopak u dalších dvou krajů, především v případě Ústeckého, jde o naplnění jednoho z hlavních cílů pobídek.

5 – Je třeba zdůraznit, že v úvahu jsou brány pouze investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest.

21


12.7.2011 18:04:42


regionální studia

*01 | 2011

czech regional studies Tabulka č. 3: Německé investiční projekty rozhodnuté agenturou CzechInvest, 1993 - 2009

Kraj

Počet projektů

Počet projektů na 100 000 obyv.

Objem investic (mil. Kč)

Objem investic na 100 000 obyv.

Vytvořená pracovní místa

Vytvořená pracovní místa na 100 tis. obyv.

Hl. m. Praha

6

0,5

6 772,85

542,3

1 627

130,3

Středočeský

25

2,0

38 295,20

3 069,7

7 315

586,4

Jihočeský

12

1,9

5 582,28

875,5

1 949

305,7

Plzeňský

17

3,0

5 950,11

1 040,5

1 842

322,1

5

1,6

5 351,50

1 739,6

791

257,1

Ústecký

27

3,2

14 023,68

1 677,1

4 323

517,0

Liberecký

9

2,1

3 269,86

744,8

1 304

297,0

Královéhradecký

7

1,3

4 197,94

757,2

1 723

310,8

Pardubický

8

1,5

3 597,81

696,8

1 542

298,6

Karlovarský

Vysočina

8

1,6

17 398,82

3 378,5

2 876

558,5

12

1,0

5 426,78

471,2

1 275

110,7

Olomoucký

8

1,2

4 303,71

670,3

795

123,8

Zlínský

8

1,4

8 216,74

1 390,2

1 396

236,2

16

1,3

8 872,49

711,3

3 191

255,8

169

X

131 259,77

X

31 949

X

Jihomoravský

Moravskoslezský CELKEM

Zdroj: vlastní zpracování, data CzechInvest (2010d)

Tabulka č. 4: Koncentrační koeficienty Koeficient specializace (v %)6

Index lokalizace7

Koeficient lokalizace8

Kraj Německo

Rakousko

Německo

Rakousko

Německo

Hl. m. Praha

5,16

0,75

0,43

0,06

Středočeský

29,18

7,49

2,46

0,06

Jihočeský

4,25

13,08

0,70

2,16

Plzeňský

4,53

4,51

0,83

0,08

Karlovarský

4,08

0

1,39

0

Ústecký

10,68

4,34

1,34

0,55

Liberecký

2,49

0

0,60

0

Královéhradecký

3,20

4,92

0,61

0,93

Pardubický

2,74

0

0,56

0

13,26

12,55

2,70

2,56

Jihomoravský

4,13

22,30

0,38

2,03

Olomoucký

3,28

5,63

0,54

0,92

Zlínský

6,26

0

1,11

0

Moravskoslezský

6,76

24,43

0,57

2,06

0,30

Vysočina

678

Rakousko

0,39

Zdroj: autoři

6 – Udává, jakým procentem se podílí region na celkovém množství investic v ČR. 7 – Ukazuje, zda jsou investice zastoupeny nadproporcionálně (pro > 1), podproporcionálně (pro < 1) nebo proporcionálně (pro = 1) vzhledem k počtu obyvatel. 8 – Dokládá (ne)rovnoměrnost v rozmístění investic v závislosti na počtu obyvatel. KLi=0 znamená, že investice rovnoměrně rozmístěné dle počtu obyvatel. KLi=1 je nereálná hodnota, která znamená, že v regionu bez jediného obyvatele se nachází všechny investice.

22


12.7.2011 18:04:42

*01 | 2011



regionální studia

Tabulka č. 5: Rakouské investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest 1993 – 2009

Kraj

Počet projektů na 100 000 obyv.

Počet projektů

Objem investic (mil. Kč)

Objem investic na 100 000 obyv.

Vytvořená pracovní místa

Vytvořená pracovní místa na 100 tis. obyv.

Hl. m. Praha

1

0,08

98,02

7,8

120

9,6

Středočeský

3

0,24

977,97

78,4

88

7,1

Jihočeský

3

0,47

1 707,86

267,8

467

73,2

Plzeňský

2

0,35

588,93

103,0

43

7,5

Ústecký

2

0,24

566,10

67,7

102

12,2

Královéhradecký

1

0,18

642,54

115,9

15

2,7

Vysočina

3

0,58

1 639,14

318,3

275

53,4

Jihomoravský

6

0,52

2 911,40

252,8

383

33,3

Olomoucký

2

0,31

735,20

114,5

156

24,3

Moravskoslezský

8

0,64

3 190,20

255,8

458

36,7

31

X

13 057,36

X

2 107

X

Olomoucký

8

1,2

4 303,71

670,3

795

123,8

Zlínský

8

1,4

8 216,74

1 390,2

1 396

236,2

16

1,3

8 872,49

711,3

3 191

255,8

169

X

131 259,77

X

31 949

X

CELKEM

Moravskoslezský CELKEM

Zdroj: vlastní zpracování, data CzechInvest (2010d)

Regionální rozložení rakouských investic

Lokalizace německých a rakouských investic

V případě rakouských investic zcela absentují podpořené investice v Karlovarském, Libereckém, Pardubickém a Zlínském kraji. Mezi kraji dominují dva (Moravskoslezský kraj s 8 projekty a Jihomoravský kraj s 6 projekty). Po přepočtu na 100 tis. obyvatel lze označit za nejvýznamnější kraj Moravskoslezský, následuje Vysočina a Jihomoravský kraj (viz Tabulka č. 5). Absolutní hodnoty objemu investic v jednotlivých krajích korespondují s počtem investičních projektů. V přepočtu na 100 tis. obyvatel největší objem investic plynul na Vysočinu, a dále do krajů Jihočeského a Moravskoslezského. To vypovídá o investicích vyššího objemu v Jihočeském kraji, který se zařadil se třemi realizovanými projekty na druhou příčku v objemu investic. Dle indexu lokalizace jsou regiony s nadproporcionálním objemem PZI vzhledem k počtu obyvatel Vysočina, Jihočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. V ostatních regionech jde o podproporcionální zastoupení. V případě rakouských investic se koeficient specializace rovná 0,39. Opět jde tedy o poměrně rovnoměrné rozložení, i když méně rovnoměrné než v případě německých investic, což lze také vysledovat z Lorenzovy křivky. Nejvíce pracovních míst bylo vytvořeno v Jihočeském kraji, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Vznik 458 nových pracovních míst v Moravskoslezském kraji je vzhledem k vysoké nezaměstnanosti zvláště významný.

Následující část poskytuje detailnější pohled na jednotlivé regiony a strukturu jednotlivých investic dle jejich výše, počtu vytvořených pracovních míst a dle sektoru, do kterého byla investice směřována. Pomocí kartografického vyjádření jsou určeny tendence pro lokalizaci jednotlivých typů investic a určeny odlišnosti či shody v chování rakouských a německých investorů.9 Při pohledu na Obrázky č. 1 a č. 2 lze vymezit kraje s výraznější koncentrací investic. Německé se soustřeďují především do příhraničních krajů Ústeckého, Plzeňského, Libereckého a dále do krajů Středočeského a Moravskoslezského. Rakouské investice směřovaly především do jižnějších regionů ČR, na severu se jedná spíše o ojedinělé případy. Výjimkou je Moravskoslezský kraj. Nejatraktivnější kraje pro rakouské investice byly Moravskoslezský, Jihomoravský, Vysočina a Jihočeský, naopak nejméně zajímavé byly kraje Karlovarský, Liberecký, Pardubický a Zlínský, kam nesměřovala ani jedna podpořená investice. Obrázky č. 3 a č. 4 znázorňují sektorové rozložení investic. V případě německých investic výrazně dominuje oblast výroby dopravních prostředků. Tyto investice jsou uskutečňovány především ve Středočeském kraji, což je silně ovlivněno lokalizací Škody Auto v regionu, a její blízkostí. Dále se jedná 9 – Pro potřeby analýzy byly investice rozděleny do tří skupin na malé do 100 mil. Kč, střední od 100 mil. Kč do 1 mld. Kč a velké nad 1 mld. Kč. Stejně pak byly rozděleny dle počtu vytvořených pracovních míst na malé do 49 pracovních míst, střední 50 – 249 pracovních míst a velké, prostřednictvím kterých bylo vytvořeno 250 a více pracovních míst.

23


12.7.2011 18:04:42


*01 | 2011


regionální studia

Obrázek č. 1: Investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest 1993 – 2009 dle jejich velikosti Zdroj: vlastní zpracování, data CzechInvest (2010d)

Obrázek č. 2: Investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest 1993 – 2009 dle počtu vytvořených pracovních míst Zdroj: vlastní zpracování, data CzechInvest (2010d)

24


12.7.2011 18:04:42


*01 | 2011


regionální studia

Obrázek č. 3: Německé investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest 1993 – 2009 dle sektoru Zdroj: vlastní zpracování, data CzechInvest (2010d)

Obrázek č. 4: Rakouské investiční projekty podpořené agenturou CzechInvest 1993 – 2009 dle sektoru Zdroj: vlastní zpracování, data CzechInvest (2010d)

25


12.7.2011 18:04:43


regionální studia


o kraj Moravskoslezský a Vysočinu. V případě rakouských investic byl nejčastěji zastoupen dřevozpracující a papírenský průmysl, který se koncentroval do Moravskoslezského kraje a dále pak na Vysočinu. V Ústeckém kraji je lokalizováno největší množství německých investic. Velká výhoda pro německé investory je prostorová blízkost k německým hranicím. V kraji bylo uskutečněno celkem 9 malých investic do 100 mil. Kč a 8 do 50 zaměstnanců, což je nejvyšší výskyt mezi jednotlivými regiony. Malé investice tvoří pás podél hranic, což značí jejich silnější závislost na vzdálenosti od země původu. Poměrně četný byl však i výskyt velkých investic, pět nad 1 mld. Kč, resp. šest nad 250 zaměstnanců. Nejčastěji však byly uskutečňovány investice středně velké, tak jako u většiny ostatních krajů. Co se týče sektorové příslušnosti investic, převažoval sektor výroby dopravních prostředků. Region sousedí se Středočeským krajem a není příliš vzdálen od mladoboleslavské Škoda Auto. Významné zastoupení je i v oblasti gumárenského a plastikářského průmyslu. V regionu má tradici chemický průmysl a nachází se tam jedna z nejvýznamnějších chemických společností Chemopetrol, což je pro investory v oblasti plastikářského a gumárenského průmyslu pozitivní lokalizační faktor. I vzhledem k větší vzdálenosti přilákal kraj 2 středně velké rakouské investice. Plzeňský kraj je pro investory zajímavý svou polohou, kvalifikovanou pracovní silou a rozvinutou vědecko-výzkumnou základnou v technických oborech (Toušek, 2005). Škoda Plzeň představuje tradici v oblasti výroby dopravních prostředků a vytváří tak atraktivní prostředí pro tyto obory. Výhodná poloha vůči Německu však zvyšuje atraktivnost regionu pro investory z této země. Převažovaly střední investiční akce s absencí velkých investic. Největší zájem opět představoval obor výroby dopravních prostředků a dále strojírenství. Investoři z Rakouska uskutečnili v Plzeňském kraji 2 středně velké investice v oblasti strojírenství a v oblasti výroby skleněných produktů. V Libereckém kraji, stejně tak jako v předešlém případě, se realizují investice malé a střední na úkor velkých. V regionu převažují investice do výroby dopravních prostředků. Ostatní odvětví jsou méně významná. Pro toto odvětví je zvyšována atraktivnost regionu blízkostí nejvýznamnějšího výrobce automobilů v ČR, Škoda Auto Mladá Boleslav, což zakládá možnost dodavatelsko-odběratelských vztahů. Poloha regionu v severní části republiky a větší vzdálenost od rakouských hranic způsobuje nezájem investorů z této země o investice v kraji (spolu s dalšími faktory). Středočeský kraj je charakteristický svými nadprůměrnými hodnotami ve většině makroekonomických ukazatelů, má dobré dopravní napojení a je atraktivní vzhledem k poloze Hl. m. Prahy v jeho středu. Nejvýznamnější německou investicí je bezesporu Škoda Auto, Mladá Boleslav, která svým významem dalece přesahuje hranice regionu. Na tuto investici je navázáno velké množství subdodavatelů a výrazné zaměření německých investic do automobilového průmyslu tak Středočeský kraj předurčuje ke zvýšenému zájmu investorů. Německé i rakouské investice jsou umístěny spíše v severní části kraje, což je pravděpodobně způsobeno zejména dopravní dostupností do Mladé Boleslavi. Opět dominují středně velké německé investice (15), ale vysoký je i počet velkých

*01 | 2011 investic (8), které jednoznačně převažují nad malými (2), což je nejvíce ze všech krajů. Velké investice byly směřovány většinou do výroby dopravních prostředků a lokalizovaly se buď přímo v Mladé Boleslavi nebo v její blízkosti. Většinou převažovaly investice do výroby dopravních prostředků (15 z 25). Ostatní sektory jsou méně významné. V oboru výroba dopravních prostředků byly realizovány dvě největší investice regionu, Škoda Auto (19 mld. Kč) a VDO Česká republika (6,3 mld. Kč a 1 900 pracovních míst). Rakouští investoři lokalizovali do Středočeského kraje 3 investice. Největší z nich je společnost CARBORUNDUM ELECTRITE v Benátkách nad Jizerou, což zakládá možnost spolupráce se Škoda Auto. Zde je také na místě poznamenat, že v Benátkách nad Jizerou tradičně existovala společnost Karborundum vyrábějící právě brusné výrobky, jde tedy o vstup do již existující společnosti. V tomto případě byla motivem pro vstup investora mimo jiné tradice v oboru, znalost příslušných technologií a logistických cest a v neposlední řadě vyškolená kvalifikovaná pracovní síla. Přestože Moravskoslezský kraj nesousedí ani s Německem ani s Rakouskem, pro investory z těchto zemí je tento region poměrně zajímavý. Většina investic je soustředěna především na Ostravsku, v oblasti Nového Jičína a Frýdku-Místku. Dominují střední investice; vyskytují se však srovnatelně také malé a velké, což platí o Německu i o Rakousku. Německý kapitál nejčastěji směřoval tradičně do výroby dopravních prostředků (9 z 16) dále do sektoru elektronického a elektrotechnického (3 z 16). Naproti tomu rakouské společnosti nejvíce investovaly do dřevozpracujícího a papírenského průmyslu (3 z 8) a do gumárenského a plastikářského průmyslu (2 z 8) v Odrách nedaleko Nového Jičína, kde je lokalizován i chemický průmysl, což opět značí důležitost subdodavatelských vztahů pro umístění investice. Největší investiční akcí ve dřevozpracujícím průmyslu, a zároveň největší rakouskou investicí vůbec, byla investice společnosti Mayr-Melnhof Säge Paskov s.r.o. v hodnotě 1,5 mld. Kč, která vytvořila 140 nových pracovních míst. Podle tiskové zprávy Mayr-Melnhof Holz Holding AG byly pro výběr lokality významné následující faktory: velké surovinové zdroje v Beskydech, vhodná infrastruktura představující napojení na železniční síť a čtyřproudovou rychlostní komunikaci, vysoký růstový potenciál nových zemí EU a spolupráce se sousedící firmou na výrobu celulózy za účelem posílení konkurenceschopnosti obou závodů. Důležitým záměrem kromě tvorby vlastních hodnot v Paskově je také vznik dřevozpracujícího clusteru (Lesnická práce, 2004). Další dvě investice jsou lokalizovány ve Staříči nedaleko Paskova. Společnost Moravia Timber s.r.o., výrobce palet označuje na svých webových stánkách sousedství s Mayr-Melnhof Holz Holding AG jako výhodu, představující dostatečnou surovinovou základnu (Alignum, 2009). Třetí společností v daném oboru je Leitinger Bio Pellets Paskov s.r.o., která se zabývá zpracováním pilin a hoblin z pilařské výroby a výroby dřevěných palet, což opět svědčí o návaznosti na Mayr-Melnhof. Většina investic v rámci Jihomoravského kraje směřovala do Brna a jeho okolí, dále pak je menší koncentrace investic u rakousko-slovenských hranic na Břeclavsku a Hodonínsku. Největší investici v kraji uskutečnila společnost Saint-Gobain

26


12.7.2011 18:04:43


Vertex vyrábějící technické textilie (3,7 mld. Kč a 182 vytvořených pracovních míst). I v tomto případě Vertex disponuje tradicí v oboru, proto lze považovat zkušenost v oboru za investiční faktor. V jihozápadní části kraje na Znojemsku je absence jakýchkoliv investic. Uskutečněné investice jsou středního až menšího charakteru. Němečtí investoři nejčastěji preferovali elektronický a elektrotechnický průmysl (3 z 12) a dále centra strategických služeb (2 z 12), u rakouských nelze spatřovat preferenci jakéhokoliv sektoru, investice směrovaly např. do biotechnologického průmyslu a medicínské techniky nebo do elektronického a elektrotechnického průmyslu. Obory investic jsou spíše na vyšší příčce technologické úrovně s většími požadavky na pracovní sílu, což koresponduje s výborným postavením Brna ve znalostní ekonomice. Pro Vysočinu jsou typické velké investice. V případě německých i rakouských investic se jedná o region, kam plyne největší objem investic na 100 tis. obyvatel. U německých jde dokonce o druhý nejvýznamnější region z hlediska absolutního vyjádření výše investic. Německý kapitál opět nejvíce přilákala výroba dopravních prostředků (7 z 8) a jedna investice směřovala do dřevozpracujícího a papírenského průmyslu, který byl nejčastější u rakouských investic (2 ze 3). V tomto oboru byla také uskutečněna 3. největší rakouská investice společnosti Stora Enso Timber Ždírec (245 pracovních míst). Německo v regionu realizovalo svoji 2. největší investici společnosti BOSCH DIESEL v Jihlavě (8,5 mld. Kč, 1 485 pracovních míst). BOSCH DIESEL je další investicí, u které se dá předpokládat, že byla motivována tradicí. V minulosti existovala v Jihlavě společnost Motorpal vyrábějící elektrotechniku pro automobilový a letecký průmysl, což opět zakládá již výhody plynoucí z tradice. Přestože Jihočeský kraj sousedí s Německem i Rakouskem, byl pro investory méně atraktivní, než by se dalo předpokládat vzhledem ke geografické blízkosti k oběma zemím. Převažovaly investice střední velikosti. Kromě německých investic do výroby dopravních prostředků (5 z 12) byl významnější obor strojírenství, do kterého investovaly obě země. V Karlovarském kraji bylo uskutečněno 5 německých investic. Rakouské společnosti do tohoto regionu neinvestovaly. Jedná o ekonomicky slabý region s nízkým tempem růstu HDP, poměrně vysokou nezaměstnaností, nízkou vzdělanostní úrovní obyvatelstva a nedostatečnou dopravní infrastrukturou. Tyto faktory a poměrně velká vzdálenost od země původu pravděpodobně způsobily nezájem ze strany rakouských investorů. Výhodnou polohu vůči Německu komplikuje nedostatečné dopravní napojení na Německo, což způsobuje nedokončená rychlostní silnice R6. Provedené investice byly spíše většího charakteru, bez preference sektoru. Hl. m. Praha má mezi ostatními kraji specifické postavení. Nadprůměrné hodnoty téměř ve všech ukazatelích a městský charakter celého regionu téměř znemožňuje komparaci s ostatními kraji. Vzhledem k omezenému prostoru a celkové tendenci lokalizace průmyslových činností mimo město směřuje většina investic do odvětví služeb.10 Uskutečněné investice v Královéhradeckém kraji jsou převážně malé a střední. Jediná rakouská investice v regionu se 10 – Je třeba znovu upozornit, že se jedná o analýzu projektů podpořených za strany CzechInvestu.

*01 | 2011 specializuje na výrobu a prodej vláknitých izolačních materiálů. V Pardubickém kraji je tradiční zpracovatelský průmysl v oblasti strojírenské výroby, elektrotechniky a chemie (Toušek, 2005). Rakouští investoři v tomto kraji neuskutečnili žádnou investiční akci. Německé investice v souladu s tradicí směřovaly nejčastěji do strojírenství (4 z 8) a většinou byly střední velikosti. Olomoucký kraj patří mezi ekonomicky zaostávající regiony zejména díky severní části (Jesenicko a Šumpersko). Tomu odpovídá i rozložení sledovaných investic. Ty byly uskutečněny pouze v jižní části regionu, v severní části nebyla realizována jediná investice. Tato skutečnost je ovlivněna velmi špatnou dopravní dostupností této oblasti severní části. V německém zájmu převažovaly investice do výroby dopravních prostředků (3 z 8) a do strojírenství (3 z 8). Největší investici uskutečnila společnost Siemens Elektromotory v Mohelnici (1,5 mld. Kč). V Mohelnici byla dříve společnost MEZ Mohelnice, která se také zabývala výrobou elektromotorů. I přes poměrně výhodnou polohu vůči rakouským hranicím se ve Zlínském kraji nevyskytla ani jedna rakouská investice. Německé investice byly převážně velké a společně s Hl. m. Prahou se jedná o jediný region, kde nebylo investováno do výroby dopravních prostředků, mírně převažovaly investice do gumárenského průmyslu, který má v tomto kraji velkou tradici.


regionální studia

Vymezení možných specifických lokalizačních faktorů rakouských a německých investic v oblasti zpracovatelského průmyslu, technologických center a strategických služeb V případě rakouských investic se projevila preference lokalit v jižní polovině ČR a tím pádem blíže k rakouským hranicím. U německých investic je tato tendence patrná především v Ústeckém kraji, kdy byl tento region nejvíce preferován. Zvláště malé investice jsou silněji ovlivňovány geografickou blízkostí německých hranic. Není to však pravidlem, jelikož malé investice byly uskutečňovány i ve vzdálenějších regionech. Velké investice jsou rozmístěny poměrně rovnoměrně, vždy s určitou koncentrací v některých lokalitách. U tohoto typu investic, lze tedy předpokládat spíše jiné hlavní faktory lokalizace než geografickou blízkost. Pro ověření významnosti blízkosti hranic byla využita korelační analýza. Pro zjednodušení byla vzdálenost kraje od Rakouska měřena jako vzdálenost krajského města od hl. m. Rakouska Vídně a u Německa vzdálenost od Berlína a Mnichova vyjádřeno v minutách. V případě německých investic všechny sledované korelační koeficienty nabývají záporných hodnot (vzdálenost od Mnichova -0,179, Berlína -0,289). Tato negativní korelace vyjadřuje skutečnost, že s rostoucí vzdáleností regionu od jednotlivých měst klesá objem uskutečněných investic. Hodnoty dále napovídají o silnější orientaci německých investic na regiony blíže k německým městům, a tím pádem k německým hranicím. Tato vazba však není příliš silná. Silnější vazbu na vzdálenost od hranic, resp. od Vídně, lze pozorovat v případě rakouských investic

27


12.7.2011 18:04:43


regionální studia


(-0,564). Pomocí korelační analýzy jsou tedy podpořeny závěry vyvozené z grafického znázornění PZI, a to, že blízkost hranic je významným lokalizačním faktorem, přičemž je tento jev výraznější u investic z Rakouska. Z analýzy vyplynul další lokalizační faktor důležitý pro rozhodování o výběru vhodného regionu pro investici. Jde o preferenci oborů majících v dané oblasti tradici nebo o vstup přímo do tradiční firmy. V tomto případě investor využívá vhodné kvalifikační struktury pracovní síly mající znalosti a zkušenosti v oboru, využívá znalosti technologických postupů a již vybudovaných logistických cest a většinou vhodného napojení na surovinové zdroje. Nejtypičtějším příkladem je vstup německého Volkswagenu do mladoboleslavské Škodovky. Pro investory je důležitá i odvětvová blízkost firem podnikajících v okolí. Často dochází k preferenci lokalit, kde již existují společnosti podnikající v podobném oboru. To se týká potencionálních dodavatelů, odběratelů nebo i „konkurentů“, se kterými mohou firmy spolupracovat např. při realizaci společných objednávek, budování společné infrastruktury nebo při dalších příležitostech, jež mohou přinést snížení nákladů a tím zvýšení konkurenceschopnosti všech zúčastněných firem. Dobrým příkladem je zde lokalizace rakouských investic do dřevozpracujícího a papírenského průmyslu v Moravskoslezském kraji. Významným faktorem investiční atraktivnosti je úroveň dopravní infrastruktury. Sledované investice přednostně směřují do dobře dopravně dostupných regionů. Naopak kraje, kde není vybudovaná kvalitní dopravní infrastruktura, ztrácejí svoji pozici v konkurenci o investice. Vzhledem k výraznému exportnímu zaměření zahraniční investic je klíčové napojení na mezinárodní dopravní sítě. Pro ověření významnosti dalších možných lokalizačních faktorů jako je velikost krajského města, vzdálenost krajského města od Prahy, HDP na obyvatele v regionu a průměrná hrubá měsíční mzda v regionu byla využita korelační analýza. Korelační koeficient vyjadřující vztah velikosti krajského města a objem PZI v regionu je v případě Německa 0,569 a v případě Rakouska – 0,014. U Německa se tedy projevuje poměrně významná pozitivní korelace, která je však fakticky určena zejména dvěma regiony, tj. Prahou a Středočeským krajem, této korelaci tedy nejde přikládat velkou váhu. V případě Rakouska je hodnota nevýznamná. Vzdálenost krajského města od Prahy vyjadřují následující korelační koeficienty: Německo -0,42; Rakousko 0,446. V případě Německa se projevuje poměrně významná negativní korelace, tedy že s rostoucí vzdálenosti regionu od Prahy klesá objem investic. U Rakouska je tomu naopak, s rostoucí vzdáleností regionu od Prahy roste objem investic. Korelace však nejsou příliš silné. Vztah regionálního HDP na obyvatele a objemu PZI vyjadřují následující hodnoty korelačního koeficientu: Německo -0,035, Rakousko -0,18. V obou případech je pozorována slabá negativní korelace, tedy že investoři upřednostňují regiony, kde je nižší HDP na obyvatele.11 Opět korelace však nejsou příliš silné. 11 – Význam této korelace značně snižuje situace Hl. m. Praha. Nedisponuje podpořenými investicemi a zároveň je nejvýznamnějším ekonomickým pólem ČR.

*01 | 2011 Jako poslední byl sledován vztah mezi průměrnou hrubou měsíční mzdou a objemem PZI. Korelační koeficienty přestavují tyto hodnoty: Německo 0,07, Rakousko - 0,11. Rakouské investice s nízkou významností směřují do regionů s nižší průměrnou mzdou, německé investice směřují s minimální závislostí do regionů s vyšší průměrnou mzdou. Zde však lze uvažovat o opačné vazbě, a to, že PZI způsobují vyšší mzdy, což lze dovodit z většího významu německých PZI.

Shrnutí poznatků o lokalizačním rozhodování německých a rakouských investorů Německými investory jsou preferovány PZI do zpracovatelského průmyslu. Naproti tomu rakouské PZI jsou výrazně zaměřeny na finanční zprostředkování se silnou koncentrací investic do oboru peněžnictví. Nejvíce investičních projektů němečtí investoři uskutečnili v kraji Ústeckém a Středočeském a největší objem investic plynul do kraje Středočeského, na Vysočinu a do Ústeckého kraje. Při využití indexu lokalizace byly určeny regiony s nadproporcionálním objemem investic vzhledem k počtu obyvatel. Těmito regiony jsou pro německé investice kraje Vysočina, Středočeský, Karlovarský, Ústecký a Zlínský. Německé PZI jsou do jednotlivých krajů vzhledem k počtu obyvatel poměrně rovnoměrně rozmístěny, což bylo prokázáno pomocí koeficientu specializace. Nejvíce pracovních míst bylo vytvořeno v kraji Středočeském, Ústeckém a Moravskoslezském. Vytvoření významného počtu pracovních míst v Ústeckém a Moravskoslezském kraji představuje naplnění jednoho z hlavních cílů investičních pobídek. V případě rakouských investorů směřovalo nejvíce investičních projektů do kraje Moravskoslezského a Jihomoravského, do těchto krajů plynul i největší objem investic. Stejně tak jako v případě Německa byl využit index lokalizace pro určení regionů s nadproporcionálním objemem investic vzhledem k počtu obyvatel. Těmito regiony jsou Vysočina, Jihočeský, Moravskoslezský a Jihomoravský kraj. Koeficient specializace opět potvrdil poměrně rovnoměrné rozmístění investic vzhledem k počtu obyvatel, avšak méně rovnoměrné než v případě Německa. Největší počet pracovních míst byl vytvořen v Jihočeském, Moravskoslezském a Jihomoravském kraji. Dle kartografického vyjádření se projevila tendence lokalizace investic do regionů v blízkosti příslušných hranic. V případě Německa to jsou kraje Ústecký, Plzeňský, Liberecký, dále byla vyšší koncentrace zaznamenána v kraji Středočeském a Moravskoslezském. Rakouské investice poměrně výrazně směřovaly do jižní části ČR, silněji tedy preferují blízkost hranic než německé investice, které jsou rozmístěny rovnoměrněji. Byla prokázána tendence větší koncentrace malých firem v blízkosti hranic, naopak u velkých společností tato tendence slábne. To, že blízkost hranic je důležitým lokalizačním faktorem, prokázala i korelační analýza, přičemž tento faktor hraje důležitější roli pro rozhodování rakouských investorů než německých. Německé investice výrazně preferují sektor výroby dopravních prostředků, který je koncentrován ve Středočeském

28


12.7.2011 18:04:43

*01 | 2011


kraji a jeho blízkosti, dále v kraji Moravskoslezském a na Vysočině. U rakouských investic byla spatřena preference dřevozpracujícího a papírenského průmyslu s koncentrací v Moravskoslezském kraji a na Vysočině. Na základě statistického testování bylo ověřováno, zda při lokalizačním rozhodováním hraje roli velikost krajského města. V případě rakouských investic se jedná o nevýznamný faktor, v případě německých se toto hledisko jeví jako významné, ale vzhledem ke zkreslení, které je způsobeného Hl. m. Prahou a Středočeským krajem, není možno tomuto faktoru přikládat velkou váhu ani v případě Německa. Celkově lze spatřit tendenci lokalizovat investice do regionů, kde má příslušný obor tradici, což umožňuje využívání know-how. Jako důležitá se ukázala i odvětvová blízkost okolních podniků, což umožňuje realizovat dodavatelskoodběratelské vztahy a spolupráci v nejrůznějších ohledech. Byla prokázána i preference regionů s lepší dopravní dostupností a kvalitnější dopravní infrastrukturou.

Literatura •

BLOMSTRÖM, M., KOKKO, A. (1998): Multinational Corporations and Spillovers In: Journal of Economic Surveys. No. 12. pp. 247–277

•

CZECHINVEST (2010d): Projekty agentury CzechInvest. [online]. [cit. 2010-05-01]. Dostupné z WWW:

•

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2000): 1998 - Přímé zahraniční investice. [online]. [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW:

•


•


•


•

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2004): 2002 - Přímé zahraniční investice. [online]. [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW: .

•


•


•


•


•

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009a): 2007 - Přímé zahraniční investice. [online]. [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW:

Poděkování Tento článek vznikl s podporou Interní grantové agentury Vysoké školy ekonomické v Praze v rámci projektu č. IG 507030 s názvem Lokalizační rozhodování rakouských a německých investorů investujících v regionech ČR a podporou Grantové agentury ČR v rámci projektu GA402/09/0179 s názvem Konkurenceschopnost regionů v rámci České republiky a Evropské unie.


regionální studia

29


12.7.2011 18:04:43


regionální studia

*01 | 2011


•

ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA (2009b): Přímé zahraniční investice za rok 2009. [online]. [cit. 2010-04-25]. Dostupné z WWW:

•

FALLON, G., COOK, M. (2010): Exploring the Regional Distribution of Inbound Foreign Direct Investment in the UK in Theory and Practice: Evidence from a Five-Region Study In: Regional Studies. Vol. 44, No. 3. pp. 337-353

•


•

HUNYA, G. (2000): Recent FDI Trends, Policies and Challenges in South-East European Countries. Vinna: Vienna Institute for Comparative Economic Studies. No. 273/2000. 33 pp.

•

MACHKOVÁ, H. (2003): Mezinárodní marketing. Praha: Oeconomica. 200 pp.

•

PELEGRÍN, A., BOLANCÉ, C. (2008): Regional Foreign Direct Investment in Manufacturing, Do Agglomeration Economies Matter? In: Regional Studies. Vol. 42.4. pp. 505-522

•

MATOUŠKOVÁ, Z. et al. (2000): Regionální a municipální ekonomika. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze. 156 pp.

•

SRNHOLEC, M. (2004): Přímé zahraniční investice v České republice. Praha: Linde. 294 pp.

•

TOUŠEK, V. A KOL.:(2005): Česká republika. Portréty krajů. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. 136 str.

•

VAN DER PLOEG, F., POELHEKKE, S.J. (2008): Globalization and the Rise of Mega-cities in the Developing World In: Cambridge Journal of Regions, Economy and Society. No 1. pp. 1-25

•

ŽÁK, M. (2002): Velká ekonomická encyklopedie. Praha: Linde. 198 pp.

•

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2010a): Počet obyvatel podle oblastí, krajů a okresů. [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupné z WWW:

•

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2010b): Hlavní ukazatele regionálních účtů. [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupné z WWW:

•

ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD (2010c): Stav a pohyb obyvatelstva v ČR v roce 2009 (předběžné výsledky). [online]. [cit. 2010-05-06]. Dostupné z WWW: http://www.zlin.czso.cz/ csu/2009edicniplan.nsf/p/4001-09

•

DAMBORSKÝ, M., WOKOUN, R. (2010): Lokalizační faktory malého a středního podnikání v podmínkách ekonomiky ČR In: Ekonomie a management. No. 1/2010. Liberec. pp. 32 – 43

•

DVOŘÁČEK, J. (2006): Společné nadnárodní podniky. Praha: Oeconomica. 200 s.

•

DUNNING, J. H. (1998): Location and the Multinational Enterprise: A Neglected Factor? Journal of International Business Studies. No. 29/1. pp. 45 - 66

30


12.7.2011 18:04:43

Regionální rozložení německých a rakouských přímých zahraničních investic v České republice s důrazem na zpracovatelský průmysl

Recommend Documents