Pěstování luskovin v ekologickém zeměděství
Ing. Radmila Dostálová
PĚSTOVÁNÍ LUSKOVIN VE SVĚTĚ – 81 MIL. HA
Zastoupení luskovin až 1- 40 %
+ sója – 112 mil. ha v r. 1993 - 59,5 mil ha
EVROPSKÁ UNIE
450000
384700
400000
350000
300000
222967
250000
205120 200000
163000
150000
86500
100000
50000
21645 21758
84700 42400
24610
55014
0
Austria
Czech France Germany Greece Republic
Italy
Lithuania Poland Romania Spain
United Kingdom
Vývoj ploch v ČR 1994 - 2015 Osevní plocha luskovin na zrno byla, jak zveřejnil k 30. 5. 2015 ČSÚ 33
1994
139 ha.
2015
LUSKOVINY 2015 26%
43 300 ha luskovin = 1,2 % orné půdy
Hrách – 23 170 ha Bob 800 ha Lupina 2 500 ha 51% Ostatní 7000 ha + Sója – 12 500 ha
15%
6%
2%
Význam • Agronomický: schopnost vázat vzdušný dusík prostřednictvím hlízkových bakterií pokrývají téměř veškerou svoji potřebu N a obohacují o dusík i půdu pro následné plodiny • vliv na půdu (mohutný kořenový systém přispívá ke zlepšování fyzikálního stavu půdy a půdní struktury) • vliv na obsah a kvalitu humusu v půdě (kvalita posklizňových zbytkůC/N okolo 30)
• vliv na potlačování plevelů (zastíněním půdy ve druhé pol. vegetace) • využívání živin i z méně přístupných forem a z většího profilu půdy (rozšiřují koloběh živin) • vysoká předplodinová hodnota, zejména pro obilniny (v osevních sledech představují kvalitní přerušovače s potřebnými fytosanitárními účinky)
Využití produkce: •Krmivářství: zdroj bílkovin pro krmné směsi – obsah bílkovin je proměnlivý v závislosti na druhu, odrůdě, půdních a povětrnostních podmínkách, stupni zralosti a agrotechnice • •
nadzemní hmota (pícninářství) sláma luskovin
• konzumní účely: suchá semena, nezralá semena a lusky jako zelenina • meziplodina na zelené hnojení •Nepotravinářské využití – škrob, amylóza Rizika pěstování !!! Citlivé na prostředí Dodržování agrotechniky Nerovnoměrné dozrávání
TAXONOMIE ČELEDI LEGUMINOSAE Leguminosae (= Fabaceae) Sub-family Papilionoideae
Sub-family Caesalpiniondeae
Sub-family Mimosoideae
Tribe Viciaceae
Tribe Cicereae
Tribe Trifolieae
Tribe Loteae
Tribe Phaseoleae
Tribe Genisteae
Tribe Aeschynomeneae
Tribe Sphoreae, Robinieae, etc
Genera Lathyrus Lens, Pisum Vicia
Genera Cicer
Genera Melelotus Medicago Trifolium
Genera Lotus
Genera Cajanus Glycine Phaseolus Vigna
Genera Genista Laburnum Lupinus
Genera Arachis
Genera Robinia Sphora etc
Sources:
Smartt, Flora Europa Doyle et al Am J Bot (1997) 84: 541-554
Hrách setý - polní Hrách setý – krmný, peluška ROD PISUM L. Hrách setý - dřeňový Hrách setý – polní Pisum sativum subsp. hortense
s redukovanou listovou plochou
s konvenční listovou plochou
Hrách setý - polní Hrách setý – krmný, peluška ROD PISUM L. Hrách setý - dřeňový Hrách setý – krmný, peluška - Pisum sativum subsp. arvense
tmavohnědá
světlehnědá
Hrách setý - polní Hrách setý – krmný, peluška ROD PISUM L. Hrách setý - dřeňový Hrách setý – dřeňový Pisum sativum subsp. hortense var. medullare
žlutá
zelená s redukovanou listovou plochou
s konvenční listovou plochou
HRÁCH SETÝ Pisum sativum var. sativum var. medullare var. saccharatum Pisum sativum arvense
Tvar semen, tvar škrobového zrna
BOB OBECNÝ (VICIA FABA L.)
Bíle kvetoucí
Barevně kvetoucí
(nízký obsah taninu)
(vyšší obsah taninu)
BOB OBECNÝ (VICIA FABA L.)
Bob zahradní (svinský) (Vicia faba var. major)
Bob polní (koňský) (Vicia faba var. equina)
Bob drobnosemenný (holubí) (Vicia faba var. minor)
ROD LUPINUS L.
Lupina, syn. = vlčí bob
Lupinus albus L.
Lupinus angustifolius L.
Lupinus luteus L.
Lupina bílá
Lupina úzkolistá
Lupina žlutá
ROD PHASEOLUS L. Fazol obecný – Phaseolus vulgaris L.
ROD LENS Čočka jedlá – Lens culinaris Medic.
ROD CICER CIZRNA BERANÍ
– CICER ARIETINUM
Dva typy Kabuli - velká světlá semena Desi – malá tmavá semena
Soybean (Glycine max L.), 12 310 ha 2,5 - 3,5 t/ha
+ 12 311 ha sója (nárůst o 68 %)
+17 686 tis. ha luskovinoobilních směsek nárůst o 31%
Reforma EU od 2015 - PP Konvenční pěstování
nový vícesložkový systém • dosavadní plošné platby (SAPS) - 50% • další složky - ozelenění (greening) – 30 %, • platby pro mladé zemědělce - 2 % • vázané na produkci • platby budou poskytovány pouze „aktivním zemědělcům“
Počet ES 4 710 Počet EZ – 4 147 Plocha 486 tis. ha Opatření Ekologické zemědělství (EZ) Pro období 2015 –2020 V rámci nové SZP vyčleněno jako samostatné opatření Ekologické zemědělství. Od roku 2015 je možné uzavírat nové pětileté závazky.
Nároky na prostředí Hrách - vyžaduje středně těžké nezamokřené půdy Bob - středně těžké – těžké půdy v nevýsušných oblastech- náročnější na vláhu Sója - velmi náročná na vláhu a teplo Lupina , čočka, cizrna, fazol – náročné na půdu, propustné, písčitohlinité a hlinité půdy zásobené vápníkem, nezamokřené
pH > 6 – pro optimální tvorbu hlízkových bakteriíí
Zásady pěstování luskovin Zařazení v osevním sledu ( běžně mezi 2 obiloviny)
podíl leguminóz min. 25 % ??
V OS jsou důležité jako hl. plodiny, komponenty LO směsí, meziplodiny – po zhoršujících předplodinách Hrách je výbornou předplodinou pro ozimé obiloviny, kukuřici, brambory,cukrovku, mák Po sobě se jednotlivé luskoviny řadí po 4-5 letech
Zásady pěstování luskovin Výběr vhodného pozemku Výběr vhodných druhů a odrůd Databáze ekologických osiv - certifikované www.ukzuz.cz
Hrách polní – Eso, Protecta - Selgen a.s. Hrách zahradní – Oskar, Progress - Semo a.s. Lupina úzkolistá – Dallbor- ZIA INOKULACE !!! Výsev – dodržovat hloubku setí 4-6 cm, u bobu až 8 cm
Výsevek 0,8 - 1,1 mil. klíč. semen – Hrách Bob 0,4 - 0,6 Lupina 0,5 - 0,6 Sója 0,5 - 0,6
Výživa a hnojení Hnojení 2-3 roky-organická hnojiva Luskoviny jsou velmi citlivé na půdní reakci Potřeba vápnění – mletý vápenec , dolomitický vápenec http://www.bioinstitut.cz/documents/Povolene_vstupy_do_pudy.pdf Povolené vstupy do půdy v ekologickém zemědělství Všechny externí vstupy produkce a zpracování jsou v EZ limitovány tzv. pozitivními seznamy účinných látek, materiálů a složek, uvedených v Přílohách I.-IX. Nařízení Komise (ES) č. 889/2008 a ekologický zemědělec se jimi musí řídit.
Výkon fixace dusíku ovlivňuje pH, vzdušný režim, obsah NPK atd. Pro následné rostliny uloží až 60- 80 kg dusíku na 1 ha
Plevele Jednoděložné: ježatka kuří noha, oves hluchý, • Dvouděložné: •
heřmánkovec přímořský, hluchavky, laskavec ohnutý, lebeda rozkladitá, lilek černý, merlíky, penízek rolní, pohanka svlačcovitá, svízel přítula, výdrol řepky Vytrvalé: pcháč oset, pýr plazivý •
Plevele V 1. polovině vegetace malá konkurence vůči plevelům
Nejúčinější opatření v systému EZ •
Nepříme- preventivní metody
Výběr vhodného pozemku, typu odrůdy dodržování osevního postupu správná agrotechnika
Přímé- preventivní metody vláčení, plečkování •
Choroby • • •
•
Rozdělení dle původu: Mykózy nadzemní část rostlin ( Erysiphe, Peronospora, Uromyces, Ascochyta) komplex kořenových a krčkových chorob ( Aphanomyces,Fusarium, Rhizoctonia, Pythium, Thielaviopsis…)
•
Virózy ( PEMV, PSbMV, BYMV, PMV)
•
Bakteriózy ( spála)
Kořenové a krčkové choroby hrachu Symptomy – kořeny, krčky a stonkové báze s zbarvují hnědočerně → mokrá nebo suchá hniloba – bakteriální hlízky na kořenech se netvoří – vzešlé rostliny jsou chlorotické, po odkvětu odumírají – růstové a výnosové deprese Mokrá hniloba Pythium ultimum – odumírání a padání vzcházejících rostlin Ochrana: moření osiv, ošetření osiv bioagens Aphanomyces euteiches – nejdestruktivnější kořenová choroba hrachu, rostliny se zbarvují žluto-bíle, zastavují růst a postupně zasychají Ochrana: není Suchá hniloba Fusariózy (F. oxysporum f. sp. pisi, F. solani f. sp. pisi) Rhizoctonia solani Thielaviopsis basicola Phoma pinodella Ochrana: fungicidní moření osiv nevysévat luskoviny v osevním sledu často po sobě odrůdy s vyšší odolností bioagens
Virózy
PEMV a PSbMV mohou snížit výnos až o 20-30%
Bob obecný
Ascochyta fabae
Botrytis fabae
Erysiphe pisi Uromyces fabae
Méně významné choroby hrachu
Plíseň hrachu – Peronospora pisi
Padlí hrachu – Erysiphe pisi Ochrana: pěstování rezistentních odrůd
Rzivost hrachu – Uromyces pisi – silné výskyty v extrémně suchých a teplých letech ve fázi dozrávání
Bílá hniloba – Sclerotinia sclerotiorum – infekce z půdy (sklerocia), askospórová infekce, přenos osivem Ochrana, biopreparáty, osevní sled
Antraknóza bobu – Ascochyta fabae
Přenos osivem, v půdě nepřežívá
Hnědé skvrny s tmavým ohraničením na listech, stoncích, luscích a semenech
Škodlivost Redukce výnosu (15–20% u barevně kvetoucích, 20–60 % u bíle kvetoucích) Zhoršená kvalita sklizených semen Nízká HTS Ochrana Výsev zdravého osiva Šlechtění na rezistenci
CERCOSPOROVÁ SKVRNITOST BOBU – CERCOSPORA ZONATA (C. FABAE) • •
•
•
Symptomy Před kvetením se na spodních listech tvoří hnědé skvrny, často s koncentrickou zonací a žlutým zbarvením listových pletiv v okolí skvrn Při dozrávání houba způsobuje velké černé listové nekrózy a odumírání vegetačních vrcholů U bělokvětých genotypů přechází na stonky a nekrotizuje je
•
Přenos půdou, kterou dlouhodobě zamořuje chlamydosporami vytvořenými v odpadlých listech a zbytcích napadených stonků. Osivem se nepřenáší.
•
Ochrana Nevysévat bob na pozemky, kde se v minulosti vyskytlo napadení rostlin cercosporovou skvrnitostí Pěstování odolnějších genotypů
•
•
LUPINA BÍLÁ, ŽLUTÁ, ÚZKOLISTÁ V ČR zjištěn výskyt: 13 původců kořenových a krčkových chorob 8 původců chorob nadzemních částí Nejzávažnější choroby: Antraknóza lupiny – Colletotrichum lupini
Fusariové vadnutí a zasychání lupiny úzkolisté a žluté – Fusarium oxysporum f. sp. lupiny
Kořenová spála lupin – komplex Rhizoctonia solani, Fusarium solani a Thielaviopsis basicola
ANTRAKNÓZA LUPINY – COLLETOTRICHUM LUPINY Nejdestruktivnější choroba lupiny bílé Symptomy napadá horní 1/3 rostlin na počátku kvetení napadené stonky se zkrucují a pokrývají oranžově zbarvenými nekrózami napadené rostliny odumírají přenosná osivem (napadení osiv z 0,1–0,5 % → silný výskyt v porostu)
Původ do Evropy byla zavlečena osivem z USA a Kanady první výskyt v Evropě v roce 1983 (Francie) v ČR poprvé v letech 1999–2000 odrůda Wat z Polska) Ochrana výsev zdravého osiva moření osiv fungicidní foliární ošetření v ČR není registrováno
Významné choroby sóje v současné době v ČR Na sóji zjištěn výskyt 22 druhů hub na území ČR Bílá hniloba – Sclerotinia sclerotiorum Nejčastější choroba Způsobuje až 30% redukci vzcházivosti v případě zamořenosti půdy sklerociemi Ochrana: pěstování odolnějších genotypů (Naya, Cordoba, Londres) nezakládat porosty na zamořené pozemky slerociemi k ošetření osiv je možné použít biologický přípravek Gliorex
MOŽNOSTI BIOLOGICKÉ OCHRANY LUSKOVIN PROTI PŮDNÍ PATOGENŮM Minim Maxim Prostředí Přípravek Antagonistické Vlastnosti hub ální teplota růstu hub 7 °C 15 °C
ální teplota růstu hub 30 °C 35 °C
optimálního použití přípravku
Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub (více u obilovin)
7 °C 7 °C
30 °C 30 °C
Zahrada + pole, méně skleníky + fóliovníky
Kompetitivní účinnost (rychlý růst i při nízkých teplotách) Parazit škůdců i některých fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub
2 °C 7 °C 7 °C 15 °C
30 °C 30 °C 30 °C 35 °C
Skleníky + zahrada + pole + komposty
houby
Gliorex
Clonoplus
Polymix
Clonostachys rosea Trichoderma asperellum Clonostachys rosea f. rosea Clonostachys rosea f. catenulata Botryotrichum piluliferum Isaria fumosorosea Clonostachys rosea f. rosea Talaromyces flavus
Parazit fytopatogenních hub Parazit fytopatogenních hub
Skleníky + fóliovníky, méně zahrada + pole
Škůdci x predátoři x parazitoidi Listopas čárkovaný
Kyjatka hrachová
Zrnokaz bobový
K přemnožení obvykle dochází po časném náletu mšic, za suchého a teplého počasí. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidi řádu blanokřídlých, entomopatogenní houby aj.
Obaleč hrachový
Sklizeň Nejdůležitější operace pěstitelské technologie • vzhledem k postupnému dozrávání, • poléhavosti, • pukavosti lusků a výdrolu • výskytu saprofytníh hub Termín sklizně a použití vhodné techniky je náročným rohodnutím. přímá sklizeň, sníženy otáčky mlátícího bubnu a před lištou instalovány zvedáky. Po sklizni dosoušení (14 %) a vyčištění, vhodné uskladnění.
DĚKUJI ZA POZORNOST
