Pedagogická fakulta OU v Ostravě Katedra pedagogiky a andragogiky
PRŮZKUM NÁZORŮ ŢÁKŮ, UČITELŮ A RODIČŮ NA HODNOCENÍ VE ŠKOLE NÁMĚTY NA ÚPRAVY VNITŘNÍCH NOREM PRO KLASIFIKACI ŢÁKŮ
seminární práce Pedagogická diagnostika – KPD/3PEDI
Jiří JABLUNKA D07110 studijní obor: sb-hv, 3. ročník ZS AR 2009/2010
__________________________________________________ Ostrava, 21. ledna 2010
ÚVOD
V současném školství jsou metody a způsoby hodnocení velmi diskutované téma, které je popisováno na mnoha stranách odborných pedagogických učebnic a časopisů, probíráno a rozebíráno v seminářích nejen pro studenty, ale i pro učitele v rámci dalšího vzdělávání a především prodiskutováváno ve sborovnách škol na všech stupních. Změny, které nastoupily v českém školství, s sebou přináší i nové pohledy na hodnocení ţáků. Z nabízených témat seminárních prací v předmětu Pedagogická diagnostika jsem dal přednost praktickému průzkumu názorů na téma hodnocení ve škole z pohledu ţáků, učitelů i rodičů. Seminární práce obsahuje nejprve teoretickou část, v níţ obecně rozebírám problematiku školního hodnocení. V praktické části se chci zaměřit na způsoby hodnocení ţáků základní školy dotazníkem směřovaným jak k samotným ţákům, tak k jejich rodičům a učitelům. V závěru pak popisuji nejpouţívanější způsoby hodnocení a chci zjistit výhody a nevýhody jednotlivých způsobů hodnocení, důvody pro jejich pouţívaní či omezení v edukačním procesu.
TEORETICKÁ ČÁST Vymezení pojmu „školní hodnocení“ Učitel má k dispozici celou řadu prostředků k usměrnění a ovlivnění učebních činností ţáků. Hodnocení ţáků, to je jeden ze základních a velmi účinných prostředků učitele. Hodnocení jejich výkonů, činností a chování je způsob, jak řídit a usměrňovat sloţité a náročné učební činnosti. Hodnocení je neoddělitelnou součástí činností učitele a činností ţáků ve škole. Pod školním hodnocením rozumí Slavík (1999, str. 23-24) „všechny hodnotící procesy
a jejich projevy, které bezprostředně ovlivňují výuku nebo o ní vypovídají.“
Podle J. Skálové (1971, str. 95) můţeme „hodnocení chápat jako zaujímání
a vyjadřování kladného nebo záporného stanoviska k různým činnostem a výkonům ţáků při vyučování, které můţe mít v praxi nejrůznější formy. Od souhlasného nebo nesouhlasného pokývnutí hlavou, přísného pohledu, tónu hlasu, kladné či negativní poznámky, zájmu o osobnost ţáka, pochvaly či napomenutí, odměny či trestu aţ po známku, případně analýzu výkonu včetně závěrečného hodnocení soudu aj.“. M. Pasch a kol. (1998, str. 104) hovoří o „hodnocení jako o systematickém procesu,
který vede k určení kvalit a výkonů vykazovaných ţákem nebo skupinou ţáků, je to činnost systematická, tj. činnost připravená, organizovaná a opakovaně prováděná, jejíţ výsledky jsou podrobovány revizím či opravám.“
Podle mě školní hodnocení symbolizuje školu jako takovou. S hodnocením i s jeho různými způsoby se ve škole setkal úplně kaţdý. Funguje totiţ jako zpětná vazba ţákova výkonu. Za nejlepší je moţné povaţovat hodnocení včasné, objektivní a přiměřené. Takové totiţ nejlépe odráţí danou skutečnost a dává dítěti moţnost co nejrychleji korigovat zjištěné nedostatky a nepřesnosti, aby se v návazném učivu mohl opírat o co nejpevnější a nejkvalitnější předcházející poznatky. Hodnocení ţáků ve vyučování je také jediné hodnocení v ţivotě člověka, které je ve své podstatě systematické. Systematičnost spočívá v tom, ţe učitel činnost připravuje, organizuje, provádí ji pravidelně v daných časových intervalech a výsledky jsou porovnávány s určitými normami. Tato pravidelná činnost má silný vliv na charakter a povahu vyučování, na intenzitu učebních činností i na kvalitu sebehodnocení ţáků. Specifičnost hodnocení ve vyučování je dána také tím, co hodnotíme na sledované činnosti a kdy hodnocení provádíme. Jednak ve vyučovacím procesu hodnotíme výsledek „učební činnosti ţáka“ ve smyslu osvojení si znalostí, dovedností, postupů a postojů, ale také posuzujeme kvalitu průběhu učení. Hodnocení je tedy zpětná vazba směřující k tomu, aby se zdokonalila učební činnost ţáků.
PRAKTICKÁ ČÁST V průzkumu jsem chtěl zjistit, jaké mají ţáci názory na hodnocení a na to, jak jim to stávající hodnocení vyhovuje a jestli se mění postoje k hodnocení v průběhu školní docházky. I názory rodičů jsou velmi podstatné, zda jsou spokojeni se způsobem hodnocení jejich dítěte a jaké hodnocení upřednostňují. V neposlední řadě jsem do průzkumu zařadil i pedagogický sbor. Jako výzkumnou metodu jsem zvolil dotazník pro jeho snadné vyhodnocení a moţnost přehledného srovnání údajů. Tři typy dotazníků, které jsou obsaţeny v přílohách, jsem zpracoval pro ţáky IV. – IX. třídy, jejich rodiče a pedagogický sbor z jedné základní školy. Jde o Základní školu Zborovice, okres Kroměříţ, příspěvková organizace. Tuto školu jsem absolvoval a v současné době zde externě vyučuji, znám zdejší prostředí a mým záměrem bylo zmapovat současný stav názorů na hodnocení. Ve spolupráci s ředitelkou školy jsem se ujal organizačního zajištění vyplňování a odevzdání anonymních dotazníků, výsledky pak budu interpretovat pedagogické radě a mou snahou bude přidat jeden z náhledů na celkové hodnocení školy také pro veřejnost. Základní škola Zborovice je úplná spádová škola s kapacitou 250 ţáků. V posledních dvou letech ji navštěvuje průměrně 145 ţáků. Základní vzdělávání na ZŠ Zborovice probíhá v 9 ročnících a je členěno na pět tříd prvního stupně označených I. – V. a čtyři třídy druhého stupně označených VI.- IX.
Vyhodnocení dotazníků
DOTAZNÍK PRO ŢÁKY Dotazník vyplňovali ţáci IV. – IX. třídy, dohromady 84 ţáků - z toho 46 dívek a 38 chlapců.
1. Učím se: a/ výborně b/ s vyznamenáním c/ průměrně d/ spíše špatně e/ špatně
9 ţáků 25 45 5 0
2. Do školy chodím: a/ rád/a 16 b/ rád/a se říct nedá, ale škola mi nevadí c/ někdy rád/a 27 d/ nerad/a 14: 1. protoţe se tam zkouší 2. protoţe mě to nebaví a je tam nuda 3. protoţe mi to nejde 4. protoţe mě šikanují spoluţáci 5. protoţe tam nemám kamarády
1. a b c d e
2.
27
a b
8 5 1 0 0
c d
Ve dvou případech dodali ţáci 7. třídy ke svým odpovědím d/následující: 1) do školy chodí neradi, protoţe jsou tam dlouho 2) do školy chodí neradi, protoţe se s nimi spoluţačky bezdůvodně nebaví.
3.
3. Jakým způsobem jsi nejčastěji ve škole hodnocen/a ? a/ známkou do ŢK 66 b/ písemným hodnocením 7 c/ ústním hodnocením 10 d/ jiným způsobem /razítka, obrázky/ 1
a b c d
Odpovědi u třetí otázky byly více méně známy předem. Jelikoţ průzkum probíhal ve zcela standardní škole bez jiného zaměření, nebylo pochybnosti o tom, jaká forma hodnocení na našich školách převládá. Proč právě tato – jednak je historií prověřená, společností zaţitá, rychlá a vypovídající. A právě proto si podle mého názoru udrţí první místo ještě velmi dlouhou dobu, moţná napořád - jen jí budou stále více doplňovat jiné alternativní metody a formy.
4. 4. Chodil/a bys do školy raději, kdyby se nadávaly známky a jen se slovně hodnotilo? a/ ano 26 b/ ne 19 c/ nevím 39
a b c
Téměř polovina dětí odpověděla na tuto otázku nevím. Slovní hodnocení všichni jiţ zaţili, ale jen v kombinaci s klasifikací. Jak by to vypadalo jen při slovním hodnocení si nedokáţou zcela jasně představit.
5. 5. Kdyby se ve škole jen slovně hodnotilo, myslíš, ţe by ses učil/a: a/ stejně, jako kdyţ se známkuje? 61 b/ méně? 17 c/ více? 6
a b c
Odpovědi na tuto otázku mě překvapily. Bezmála tři čtvrtiny ţáků jsou přesvědčeny, ţe by se učily stejně, i kdyby se neznámkovalo. Podle mě z toho plynou dva závěry. První, ţe děti jsou navyklé se denně připravovat do školy tak zodpovědně, ţe známkování není pro ně ten hlavní důvod vzdělávání se (coţ by bylo chvályhodné) a druhý je ten, ţe si tuto variantu vůbec nedokáţou představit (coţ je asi pravděpodobnější).
6. Kdyţ dostaneš dobrou známku, motivuje tě to do další práce? a/ ano – učím se pak víc 28 b/ ne – učím se pořád stejně 52 c/ kdyţ dostanu dobrou známku, pak se uţ přestanu na čas učit 4
6. a b c
7. 7. Kdyţ dostaneš špatnou známku: a/ je mi to líto 13 b/ zlobím se na sebe a budu se snaţit si ji opravit 66 c/ je mi to jedno 5
a b c
Pohledem na grafy v otázkách 6. a 7. přijdeme k tomu, ţe odpověď za c/ je v obou případech téměř zanedbatelná. V prvním případě více jak polovina ţáků nepotřebuje ke svému školnímu vzdělávání úspěch a motivaci a má jiţ zřejmě navyklý systém přípravy na vyučování natolik, ţe úspěch či případný neúspěch nehrají v jejich dalším snaţení tak výraznou roli. V otázce č. 7 drtivá většina přiznává osobní pocit po získání špatné známky, coţ je z hlediska výkonové motivace a aspirace pozitivní.
8. Máš strach jít domů, kdyţ dostaneš špatnou známku? a/ ano – rodiče se zlobí a něco mi zakáţou b/ ano – někdy mě rodiče fyzicky trestají c/ ne – jen se musím pak víc učit d/ ne – rodičům je to jedno
27 0 55 2
8. a b c d
Obavy z toho, ţe bude vysoké zastoupení odpovědí za b/ a d/ se brzy po sčítání rozplynuly. Je vidět, ţe v současné době jsou rodiče jiţ natolik uvědomělí, ţe své děti za školní výsledky fyzicky netrestají a ţe se o prospěch svých dětí zajímají.
9.
9. Zůstal jsi někdy doma jen proto, ţe jsi měl být ve škole zkoušen nebo psát písemnou práci? a/ ano 9 b/ ne 56 c/ někdy bych rád zůstal doma, ale mám strach, co by z toho bylo ve škole 19
a b c
Aţ na jednu výjimku odpověď ano zatrhli starší ţáci. Ti mladší tedy zřejmě nemají natolik obavy ze zkoušení jako ţáci na 2. stupni.
10.
10. Měl/a jsi někdy pocit, ţe jsi byl/a nespravedlivě oznámkován/a nebo slovně ohodnocen/a ? a/ ano - často/a víš proč?/ 7 b/ ano - 1x nebo 2x se to stalo 49 c/ ne 28
a b c
Dle mého zjištění je zde patrný rozdíl mezi představou mladších a starších ţáků o spravedlivém hodnocení jejich výkonů. Ţáci niţších ročníků vzhledem ke svému věku ještě plně důvěřují hodnocení své třídní učitelky, která je vyučuje téměř ze všech předmětů. Vědí však, ţe někdy se jejich vlastní hodnocení od hodnocení učitelky liší. To pak vyjádří odpovědí 1x nebo 2x
„nespravedlivě ohodnocen“. Nelze ale ani dodatečně říct, jestli jen ţák
neporozuměl správně tomuto hodnocení nebo opravdu paní učitelka měla špatný den a tím i špatný závěr a hodnocení. Jako důvod k odpovědi a/ ţáci udali „asi mě nemají v oblibě“ (1x, dívka) a „moţná neměl pedagog dobrou náladu“ (2x, chlapci), v obou případech šlo o ţáky nejvyšších tříd. Závěr je však podle mě velmi lichotivý, a to proto, ţe téměř všechny děti plně důvěřují hodnocení svých vyučujících, přestoţe někdy (1x-2x) se i učitel můţe mýlit.
11. Kolik známek dostaneš např. z dějepisu (vlastivědy) za pololetí? a/ 1-2 1 b/ 3-7 56 c/ 8 a více 27
11. a b
12.
12. Raději bys dostával: a/ více známek 11 b/ méně známek 12 c/ je to tak akorát 61 S daným počtem známek jsou spokojeny ¾ dotázaných ţáků.
c a b c
DOTAZNÍK PRO RODIČE Dotazník vyplnilo celkem 61 rodičů.
Věk dítěte:
9 – 15 let
Kolik má dítě sourozenců:
Pohlaví:
chlapec 28
dívka 33
0 …… 7
1 …… 32
2 …… 15
3……. 3
4……. 3
5……. 1 1.
1. Který způsob hodnocení Vaše dítě upřednostňuje ? a/ klasifikaci (známkování) 40 rodičů b/ slovní hodnocení 13 c/ obrázky, razítka 6 d/ jiné způsoby 2 2%
3%
10%
a b
21%
c
66%
2.
d
3% a 21%
b 74%
c d
2. Který z výše uvedených způsobů hodnocení byste upřednostňovali Vy? a/ 45 rodičů b/ 13 c/ 1 d/ 2
Z grafu č. 2 je názorné, ţe je podobný grafu č.1. Co z toho plyne? Takové hodnocení, které vyţaduje ţák, má v oblibě i rodič a naopak. Názory dětí a rodičů se tedy vesměs ztotoţňují. 3. 15%
3. Je Vaše dítě stresované špatnou známkou? a/ b/ c/
ano - vţdy ano - ale jen někdy ne
9 rodičů 39 13
a
21%
b 64%
4. Byli byste raději, kdyby ze škol zmizelo klasické známkování a nahradilo ho jednou za čtvrt roku slovní (písemné), které by 13% popsalo dosaţené úspěchy a nedostatky v jeho školní práci? a/ ano 5 rodičů b/ ne 34 23% c/ nevím 14 d/ hodnocení by mohlo být častěji 8
c
4. 8% a b 56%
c d
Můţeme konstatovat, ţe polovina dotázaných lpí i nadále na klasickém známkování a nepřeje si jeho zrušení. Druhá část se však jiţ s tímto tolik neztotoţňuje a vyţaduje jiné způsoby hodnocení, které by pro ně byly více vypovídající a pro děti moţná méně stresující. 5. 8%
5. Sledujete výsledky svého dítěte v ŢK a v sešitech? a/ ano- pravidelně denně 31 rodičů b/ ano – pravidelně týdně 25 c/ ano- ale jen zřídka 5 d/ ne 0
a b
51%
41%
c
6. Uvítal byste, kdyby se Vaše dítě zhoršilo v některém z předmětů o stupeň, ţe by Vás učitel ihned informoval (v ŢK, e-mailem, telefonem) a/ ano 38 rodičů 6. b/ ne 7 c/ nevím 16 Bylo by jistě nemilé, kdyby se rodiče o prospěch svých dětí
b
nezajímali průběţně a pravidelně. Zřídka to má ve zvyku jen 5 z
61 dotázaných. Otázka č.6 měla zjistit, zda by rodiče o
a
26% 62%
12%
c
výše uvedenou sluţbu informování o prospěchu vůbec stáli. Většina odpověděla ano. Vzhledem k tomu, ţe prospěch ţáka se netvoří jen aritmetickým průměrem a ţe jej ovlivňuje mnoho faktorů, rodiče často nemají přehled, jak si dítě právě v dané chvíli stojí. A pokud je v rodině školou povinných dětí hned několik, přehled o prospěchu zcela ztrácí.
7. Motivuje dobrá známka dítě k vyšší domácí přípravě? a/ ano – úspěch ho těší 29 rodičů b/ ne – učí se pořád stejně 29 48 c/ naopak- na čas se přestane učit 3 %
rodiče
žáci 3%
5%
34%
a
47 %
b
b c
c
63%
Stejná otázka byla poloţena také ţákům. Ukázalo se, ţe shodný počet rodičů se přiklání na jedné straně k názoru, ţe dobrá známka pozitivně nastartuje dítě k dalším výkonům a na straně druhé, ţe tomu tak není a dítě se učí pořád stejně. U ţáků to uţ tak vyrovnané nebylo a převyšovala odpověď b/. 8.
8. Chodíte na třídní schůzky a konzultační dny („rodičovská sdruţení“)? a/ ano – pravidelně 27 rodičů b/ ano – někdy mi to však nevyjde 31 c/ ne – nemám čas 3 d/ ne – necítím se na nich dobře 0
5% a 44% 51%
a
b c
Pohledem na graf můţeme konstatovat, ţe valná většina rodičů důsledně sleduje prostřednictvím třídních schůzek prospěch a hodnocení svých dětí. Je velmi pozitivní, ţe odpověď za d/ nevolil ţádný z rodičů.
9. Vyuţíváte moţnost osobní návštěvy v rámci konzultačních hodin jednotlivých pedagogů? a/ ano – pravidelně 12 rodičů b/ ano – občas 34 c/ ne – zatím jsem nevyuţil/a 14 d/ …………………… (není třeba) 1
9. 1% 23%
a
20%
b c 56%
d
Dle odpovědí o této moţnosti rodiče vědí, polovina z nich se přiklání k občasnému vyuţití. 10.
10. Odměňujete nějakým způsobem Vaše dítě za dobrou známku? 3% a/ ano – slovně 46 rodičů 18% b/ ano – dostává peníze nebo drobné dárky 2 3% c/ ano – ale jen zřídka 11 d/ ne 2 76%
a b c d
Ke zlepšení výsledků ve škole pouţívá jen slabé procento rodičů větších stimulační podnětů v podobě peněz a dárků a chválí spíše jen slovně. Ani dětští psychologové v tomto nejsou zajedno. Jedni kategoricky odměňování za dobré výsledky zavrhují, jiní povolují odměňování ovšem velmi opatrně a někteří dokonce tomuto nekladou ţádné meze. Přesto si přiznejme, ţe i dospělý, dostane-li odměnu, pracuje pak s větším nasazením. Ovšem přímo odměnu ve formě peněz bych pro dítě asi zavrhl. 11.
11. Dostává dítě pochvaly do ŢK nebo do sešitů za pěknou práci ve vyučování? a/ ano - dost často 2 b/ ano - někdy 31 c/ ne - přestoţe se dítě výborně učí 12 d/ ne 16
3% a 26% 20%
b 51%
c d
__________________________________________________
DOTAZNÍK PRO PEDAGOGY Dotazník vyplnilo dohromady 14 pedagogických pracovníků školy. 1. Vyuţíváte slovního hodnocení? a/ často 10 b/ výjimečně 4 c/ vůbec 0 2. Při průběţné klasifikaci ţáků nejčastěji pouţíváte: a/ známky 13 b/ body 1 c/ procenta 0 3. Motivujete ţáky formou odměn či vyznamenání před třídou? a/ uţ se to stalo zvykem 2 b/ příleţitostně 11 c/ ještě jsem to nezkusil/a 1 4. Zhodnotíte na konci hodiny práci ţáků i Vaši? a/ ne, není to třeba 0 b/ pouze kdyţ jsem s hodinou spokojený/á nebo mám-li na to dostatek času 3 c/ je to samozřejmost 11 5. Zařazujete do své výuky metodu skupinové práce? a/ ano, pravidelně 9 b/ jen občas 5 c/ ne, ještě jsem to nezkusil/a 0 6. Jak hodnotíte práci ve skupinách? a/ ohodnotím nejlepší skupinu 4 b/ ohodnotím nejlepším skupinu + kaţdá skupina vybere 1 ţáka s největším podílem na úspěchu, který dostane extra body/známku 0 c/ hodnotím pouze slovně 10 7. Tvoří část Vaší zpětné vazby i ţákovo sebehodnocení? a/ ne 1 b/ pouze při ústním zkoušení 2 c/ vţdy, pokud to jde 11 8. Měli byste zájem o školení na téma pedagogické hodnocení? a/ ano 12 b/ ne 2 9. Jak se promítla změna hodnocení se ŠVP ve Vaší práci? a/ k ţádným změnám nedošlo 8 b/ došlo podle mě k výrazným změnám 2 c/ nevím 4
Z dotazníků vyplněných pedagogickými pracovníky školy je moţné konstatovat, ţe většina povaţuje slovní hodnocení za běţný způsob hodnocení práce ţáků a často a pravidelně toto hodnocení vyuţívá. Tato otázka však hovoří o obecném slovním hodnocení, nerozlišuje mezi hodnocením průběţným a závěrečným. Vzhledem k tomu, ţe jedna z tendencí v RVP ZV chce prosadit změny v hodnocení ţáků směrem k širšímu vyuţívání slovního hodnocení, je potřeba dát pedagogům dostatek informací a příleţitostí, aby vedle klasifikace častěji pouţívali slovní hodnocení, a to nejen ve vztahu s pouţíváním nových moderních metod ve výuce. Téměř všichni učitelé pouţívají známky jako hlavní formu hodnocení ţákova výkonu. Pro tyto učitele bude velmi obtíţné přejít od klasifikace známkou ke slovnímu hodnocení. Známka je mnohem výhodnější z hlediska časové úspory, a také proto, ţe číselnou klasifikaci zkrátka ovládají. Cílem otázky 4 bylo zjistit, jestli učitelé shrnují na konci vyučovací hodiny, provedou její jednoduchý rozbor, vyzdvihnou její klady, upozorní na obtíţné momenty, pochválí vynikající ţáky a povzbudí ţáky, kteří v hodině nepodali odpovídající výkon. Jistě není moţné takto rozsáhlý rozbor provádět kaţdou hodinu, ale drtivá většina z dotazovaných tuto činnost na konci svých hodin bezvýhradně realizuje. Metodu skupinové práce zařazují vyučující do svých hodin pravidelně, následné hodnocení ţáků při ní nejčastěji vyjadřují jen spíše slovně. Aţ na výjimky většina kantorů pouţívá ţákovo sebehodnocení vţdy, kdyţ je to moţné a nutí tak ţáky k sebereflexi – k reálnému posouzení svých schopností, znalostí a dovedností. Učitelé tak u svých ţáků budují jejich sebevědomí a sebeúctu. Pro učitele tato informace od ţáka je důleţitým podkladem pro zpětnou vazbu. Aby se ţáci mohli konstruktivně sebehodnotit, je potřeba je naučit, aby vnímali hodnocení jako součást procesu učení. Je třeba je také naučit stanovit si účel a kritéria sebehodnocení. V otázce dalšího vzdělávání pedagogů by naprostá většina respondentů měla zájem o školení s tématem hodnocení.
Polovina dotazovaných uvedla, ţe ke změnám hodnocení se ŠVP ZV nedošlo. Někteří neví, jaké moţnosti výše popsané můţe tendence plynoucí z RVP ZV přinést.
ZÁVĚR
Z výzkumného šetření na této škole vyplynulo několik poznatků. Tak jako na drtivé většině základních škol i na zdejší škole je nejčastěji pouţívaným hodnocením klasifikace. Je oblíbená jak u starších dětí, tak i u mladších a rodiče si ve velké většině nedovedou představit hodnocení bez známek. Pro ţáky školy a také jejich rodiče je stejně známka na prvním místě. Pouze se stanovováním přesných kritérií (např. tabulka slouţící k hodnocení ţáků známkami s konkrétními kritérii je součástí školního řádu a rovněţ ţákovských kníţek – viz příloha) a jejich následnou evaluací se učitelé v této škole snaţí o to, aby ţáci známky přijali, rozuměli jejich hodnotě, věděli, za co je mají a nedohadovali se o to, zda je hodnocení spravedlivé nebo nikoli. Učitelé by volili jako optimální kombinaci několika druhů hodnocení, např. známku s ústním komentářem či doplňujícím sdělením. Známkování spojené s verbálním komentářem jako jedna z forem alternativního hodnocení se dobře uplatňuje u ţáků středního školního věku, kteří zvláště u niţší známky očekávají vysvětlení. Hodnotící komentáře spojené se známkou mohou zvýšit motivaci ţáků a také motivační hodnotu známky. Učitel tak můţe spojit formální proces známkování s vlastní úrovní tvořivosti. Z výsledků se také ukázalo, ţe mnoha rodičům by toto spojení vyhovovalo. I kdyţ se pouţívá, tak mnohem častěji právě jen v ústní podobě, coţ bohuţel asi děti doma nedokáţou přesně reprodukovat svým rodičům. Hodnocení, zkoušení a známkování představuje velmi citlivou oblast školní činnosti. Je zátěţovou situací nejen pro ţáky, ale i pro učitele, protoţe rozhodovat o ţákovi nemusí být vţdy snadné a jednoduché. Známky budou i přes různé kritické námitky patrně existovat dále, protoţe zatím ţádná náhrada nezískala trvale hromadnou podporu. Známky představují jednotlivé pojmy, jsou snadno pouţitelné, veřejnost je s nimi obeznámena. Hodnocení, zkoušení a známkování by mělo být prostředkem k rozvoji adekvátního sebehodnocení ţáků. Dobře organizované zkoušení a známkování by mělo učit ţáky překonávat překáţky, zvykat si na zátěţ a tuto zátěţ dostupnými prostředky zvládat.
Nejedná se podle mého o rozsáhlý výzkum. Kdybych někdy v budoucnosti měl uskutečnit obdobný průzkum, zapojil bych do dotazovaných skupin samozřejmě více škol různých typů, velikosti, místa působení a navzájem je komparoval.
Závěrem bych chtěl dodat, ţe dobrý učitel by měl z nabízené škály všech způsobů hodnocení umět vybrat právě ten nejlepší pro daného jedince tak, aby co nejpřesněji a nejobjektivněji ohodnotil dítě, aby hodnocení bylo ku prospěchu věci, pomohlo, povzbudilo, poradilo a popostrčilo ţáka kupředu, a to jak ke spokojenosti dítěte, tak jeho rodiny.
SEZNAM PŘÍLOH
1. Tabulka klasifikace 2. Dotazník pro ţáky 3. Dotazník pro rodiče 4. Dotazník pro učitele
PŘÍLOHY 1.
2. Dotazník pro ţáky Nejdříve doplň, prosím: dívka
chlapec
třída:……….
věk:…………
……………………………………………………………………………………………………………………….………………………… 1.
Učím se:
a/výborně (skoro samé jedničky)
b/ s vyznamenáním
c/ průměrně 2.
Do školy chodím a/ rád/a
d/ spíše špatně b/ rád/a se říct nedá, ale škola mi nevadí
d/ nerad/a (zatrhni důvod-můţeš i více)
3.
e/ špatně c/ někdy rád/a
protoţe se tam zkouší
protoţe mě to nebaví a je tam nuda
protoţe mi to nejde
protoţe si s některými spoluţáky nerozumím
protoţe tam nemám kamarády
Jakým způsobem jsi nejčastěji ve škole hodnocen/a: b/ slovním hodnocením (písemně)
a/ známkou do ŢK
c/ ústním hodnocením
d/ razítka, obrázky…
Který z uvedených způsobů máš nejraději ty? Uveď: …………………………………………………… 4.
Chodil/a bys do školy raději, kdyby se nedávaly známky a jen se slovně hodnotilo? a/ ano
5.
b/ ne
Kdyby se ve škole jen slovně hodnotilo, myslíš, ţe by ses učil/a: a/ stejně, jako kdyţ se známkuje?
6.
b/ méně?
a/ ano – učím se pak víc
c/ kdyţ dostanu dobrou známku, pak se uţ přestanu na čas učit
Kdyţ dostaneš špatnou známku:
a/ je mi to líto
b/ zlobím se na sebe a budu se snaţit se ji opravit 8.
c/ více?
Kdyţ dostaneš dobrou známku, motivuje tě to do další práce? b/ ne – učím se pořád stejně
7.
c/ nevím
c/ je mi to jedno
Máš strach jít domů, kdyţ dostaneš špatnou známku? b/ ano – někdy mě rodiče fyzicky trestají
a/ ano – rodiče se zlobí a něco mi zakáţou c/ ne – jen se musím pak víc učit
d/ ne - rodičům je to jedno 9.
Zůstal/a jsi někdy doma jen proto, ţe jsi měl/a být ve škole zkoušen/a nebo psát písemku? a/ ano
10.
b/ ne
c/ někdy bych rád/a zůstal/a doma, ale mám strach, co by z toho bylo ve škole
Měl/a jsi někdy pocit, ţe jsi byl/a nespravedlivě oznámkován/a nebo slovně ohodnocen/a? a/ ano – často (a víš proč?)........................................................................................ b/ ano – 1x nebo 2x se to stalo
11.
Kolik známek dostaneš např. v dějepise (pro IV. a V. tř. = ve vlastivědě) za pololetí? a/ 1-2
12.
c/ ne
b/ 3-7
c/ 8 a více
Raději bys dostával(a): a/ více známek
b/ méně známek
c/ je to tak akorát
3. Dotazník pro rodiče Prosím, vyplňte nejdříve údaje o dítěti: Věk dítěte ..… chlapec
dívka
počet sourozenců:
...................................................................................................................................... 1.
Který způsob hodnocení Vaše dítě upřednostňuje? a/ klasifikaci (známkování)
b/ slovní hodnocení
c/ obrázky, razítka
d/ jiné ……………..…
2.
Který z výše uvedených způsobů hodnocení byste upřednostňovali Vy:
3.
Je Vaše dítě stresované špatnou známkou?
4.
Byli byste raději, kdyby ze škol zmizelo klasické známkování a nahradilo ho jednou za čtvrt roku slovní
a/ ano - vţdy
a/
b/
c/
d/
b/ ano - ale jen někdy
c/ ne
(písemné) hodnocení, které by popsalo dosaţené úspěchy a nedostatky v jeho školní práci? a/ ano 5.
b/ ne
c/ nevím
Sledujete výsledky svého dítěte v ŢK a v sešitech? a/ ano - pravidelně denně
6.
b/ ano - pravidelně týdně
d/
ne
b/ ne
c/ nevím
c/ naopak - na čas se přestane učit
c/
ne - nemám čas
d/
a/
ano – pravidelně
ne - necítím se na nich dobře
Vyuţíváte moţnost osobní návštěvy v rámci konzultačních hodin jednotlivých pedagogů? b/ ano - občas
c/ ne - zatím jsem nevyuţil/a
Odměňujete nějakým způsobem Vaše dítě za výborný prospěch? a/ ano - slovně
11.
b/ ne - učí se pořád stejně
ano - někdy mi to však nevyjde
a/ ano - pravidelně 10.
a/ ano
Chodíte na třídní schůzky a konzultační dny („rodičovská sdruţení“)? b/
9.
jen zřídka
Motivuje dobrá známka Vaše dítě k vyšší domácí přípravě? a/ ano - těší ho úspěch
8.
c/
Uvítali byste, kdyby se Vaše dítě zhoršilo v některém z předmětů o stupeň, ţe by Vás učitel ihned informoval (v ŢK, e-mailem, telefonem)?
7.
d/ hodnocení by mohlo být častěji
b/ ano - dostává peníze nebo drobné dárky
c/ ano - ale jen zřídka
d/ ne
Dostává dítě pochvaly do ŢK nebo do sešitů za pěknou práci ve vyučování ? a/ ano - dost často
b/ ano – někdy
c/
ne - přestoţe by si to podle mě zaslouţilo
d/ ne
4. Dotazník pro učitele 1. Vyuţíváte slovního hodnocení? a/ často b/ výjimečně c/ vůbec 2. Při průběţné klasifikaci ţáků nejčastěji pouţíváte: a/ známky b/ body c/ procenta 3. Motivujete ţáky formou odměn či vyznamenání před třídou? a/ uţ se to stalo zvykem b/ příleţitostně c/ ještě jsem to nezkusil/a 4. Zhodnotíte na konci hodiny práci ţáků i Vaši? a/ ne, není to třeba b/ pouze kdyţ jsem s hodinou spokojený/á nebo mám-li na to dostatek času c/ je to samozřejmost 5. Zařazujete do své výuky metodu skupinové práce? a/ ano, pravidelně b/ jen občas c/ ne, ještě jsem to nezkusil/a V případě záporné odpovědi pokračujte otázkou 7) 6. Jak hodnotíte práci ve skupinách? a/ ohodnotím nejlepší skupinu b/ ohodnotím nejlepším skupinu + kaţdá skupina vybere 1 ţáka s největším podílem na úspěchu, který dostane extra body/známku c/ hodnotím pouze slovně 7. Tvoří část Vaší zpětné vazby i ţákovo sebehodnocení? a/ ne b/ pouze při ústním zkoušení c/ vţdy, pokud to jde 8.Měli byste zájem o školení na téma pedagogické hodnocení? a/ ano b/ ne 9. Jak se promítla změna hodnocení se ŠVP ve Vaší práci? a/ k ţádným změnám nedošlo b/ došlo podle mě k výrazným změnám, např.:_________________________________ c/ nevím 10. Další postřehy a návrhy k tématu hodnocení, které bych si nechtěl/a nechat pro sebe a napomohly by případné změně resp. diskusi: _____________________________________________________________________ _____________________________________________________________________
POUŢITÁ LITERATURA KOLÁŘ, Z., ŠIKULOVÁ R.: Hodnocení ţáků. 1. vydání. Havlíčkův Brod: Grada, 2005 KOLEKTIV PEDAGOGICKÝCH PRACOVNÍKŮ: Školní vzdělávací program Základní školy Zborovice, okres Kroměříţ, příspěvkové organizace „Škola dobrých základů“. Zborovice: ZŠ Zborovice, 2007 MAŇÁK, J., JANÍK, T., ŠVEC, V. Kurikulum v současné škole. Brno: Paido, 2008. MACBEATH, J., SCHRATZ, M. a kol. Serena aneb Autoevaluace škol v Evropě. Ţďár nad Sázavou: Nakladatelství Fakta v.o.s., 2006. PETTY, G.: Moderní vyučování. Praha: Portál, 1996 PRŮCHA, J. Kurikulum: obsah školní edukace. In PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. 3. vydání. Praha: Portál, 2005. Kapitola 6, s. 235-268.
Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. 3. vydání. Praha: VÚP, 2004. SLAVÍK, J.: Hodnocení v současné škole. Praha: Portál, 1999
