Určeno všem členům
Obsah: COPA, COGECA.................................................................................................. 1 Obecné zprávy ..................................................................................................... 10 MEPs – podpora intervenci ................................................................................. 10 Zemědělský výbor EP ......................................................................................... 10 Rumunsko chce Komisaře zemědělství – co Fischer-Boel? ............................... 11 EU a GMO........................................................................................................... 11 Direktiva půdy odložena ..................................................................................... 11 Mléko po Radě .................................................................................................... 11 FNSEA a další akce............................................................................................. 12 Mléko v EU 15 .................................................................................................... 12
COPA, COGECA Příprava pracovní skupiny a rozdělení úkolů pro SCP jednání (sustainable production and consumption of food). První schůze této skupiny byla počátkem roku a Copa/Cogeca se stala jedním ze zakládajících členů spolu s CIAA, CELCAA, DG Agri a DG Sanco. Dnešní schůzi 7.9. řídil Paulo Gouveia a mělo zde dojít k rozdělení úkolů mezi 4 podskupiny. Projednat cíle a přípravu agendy pro každou z nich a schválit plány činnosti do konce roku 2009 a pro rok 2010 a přípravy též pro 2011. První podskupina se má zabývat vyhodnocením environmentálním dopadu a vypracovat „rádce“ pro principy, podle nichž má skupina pracovat. Pro rok 2009 se mají připravit a zpracovat následující dokumenty: - připravit odpovídající existující a připravované mezinárodní standardy, jako např. uhlíkový dopad produkce a životní cyklus emisí skleníkových plynů. - průvodce pro mezinárodní reference životního cyklu data systémů - zahrnutí informací z pracovní skupiny 4. Pracovní skupina (podskupina) začne plně fungovat od příštího měsíce, jakmile budou dokončeny všechny přípravy a rozděleny úkoly. V listopadu a v prosinci pak po spolupráci s druhou pracovní skupinou (nástroje environmentálních informací), propojit přípravy dokumentů ve všech 4 skupinách a nakonec vytvoření konečného společného dokumentu a průvodce. Mandát pro 2010 a 2011 zde nebudu uvádět, k tomu s vrátím až počátkem příštího roku. 2. pracovní skupina: Environmentální informační nástroje. Vypracovat principy dobrovolného sdělení informací o produkci potravin a nápojů, včetně balení, pro spotřebitele a ostatní účastníky potravinového řetězce. 2009: Pracovní skupina použije pro tento proces: - existující a připravované standardy/kódy o environmentálních informací týkající se produktů. - odpovídající dokumenty, včetně ad hoc studií - všechny odpovídající další informace, včetně závěrů z pracovní skupiny 4. 1
Určeno všem členům 3. pracovní skupina: Pokračující zlepšování environmentálního prostředí. Zde je hlavním cílem podpořit a komunikovat všechny iniciativy na udržení a zlepšení prostředí ve všech stádiích produkce potrava a nápojů. Také zde se musí nejprve identifikovat a dát priority největším úkolům v různých fázích produkce. Udělat přehledy současných a připravovaných iniciativ průmyslu a produkce u standardů jak na národní tak na mezinárodní úrovni. Určit priority na pokračování zlepšování prostředí a určit odpovídající odpovědnost pro každého člena potravinového řetězce. Určit priority pro rozvoj a výzkum a pro eko-inovace. Pracovní skupina 4. Mezinárodní iniciativy a další aspekty udržitelnosti. Tato skupina, kromě sledování mezinárodních iniciativ má za úkol propojit závěry 3 předešlých skupin a fungovat jako prostředník. Skupina podpoří a pomůže identifikovat odpovídající mezinárodní vývoj a hodnotit dopad nových iniciativ i v dalších aspektech, kromě environmentálních. Tato skupina má rovněž hodnotit otázky jako: Iniciativy mimo EU a jejich případné hodnocení, možnosti uplatnění uvnitř EU jako doplněk či základní činnost. Jaké jsou případné dopady a rozdíly mezi různými iniciativami na mezinárodní obchod a konkurenci. Na které oblasti je nutno se přednostně soustředit a které je možno spojit. Další aspekty : - jaký je administrativní dopad a zátěž - jaké z toho vyplývají problémy pro SME a jak je řešit? - jaký dopad má na hodnocení Náklady/zisk - iterakce mezi skupinami 1-3. Po rozdělení těchto základních úkolů a akcí pro zbytek roku byla ještě krátká diskuse k úkolům pro 2010. Další část byla věnována kulatému stolu SCP a referenčním termínům pro další jednání. K těmto bodům se budu vracet postupně, jak bude pokračovat práce jednotlivých skupina jak budou předkládány výsledky. Zde uvedu dnes především základní cíle „kulatého stolu“: - identifikace vědecky ověřitelných odpovídajících environmentálních hodnocení, metody pro potraviny a nápoje, včetně specifické kategorie, a jejich dopad na celkový životní cyklus produktů. - identifikace a odpovídající komunikace nástrojů spotřebitelům a ostatním účastníkům, využití všech možných způsobů komunikace - promoce a zpravodajství o pokračujícím zlepšování prostředí v průběhu celého potravinového řetězce a udržovat otevřený dialog se všemi hráči. Složení celého řídícího výboru pak vypadá následovně: Evropská Komise DG Environment Zemědělští dodavatelé Zástupci sektorů dodávek pro zemědělství Zemědělství Copa-Cogeca a farmářské organizace Zemědělský obchod CELCAA a s konzultací federací obchodu Potraviny a nápoje CIAA + federace Balení potravin a nápojů EUROPEN + dodavatele balících materiálů Doprava + logistika zástupci sektoru Maloobchod EUROCOOP a jiné organizace maloobchodu Konec životního cyklu zástupci recyklace, odpadu a ostatních operátorů Spotřebitelé zástupci, kteří musí být ještě potvrzeni Environment/ Konzervace přírody/NGO
zástupci musí být ještě potvrzeni.
2
Určeno všem členům Detailní dokument k přípravě práce tohoto výboru je na Agriinfo pod ref. SCPRT(09)5096. Ale k dalšímu detailnímu vysvětlení bude až při jednání o jednotlivých bodech a otázkách, které se tématu aktuálně týkají.
Pracovní skupina ad hoc “privátní a národní certifikační systémy“ 8.9. Je to skupina, která se zabývá některými otázkami vyplývající z práce skupiny zajištění kvality, která má schůzi o den později. Důvodem je diskuse, která probíhá na DG Agri o politice kvality a připravovaném průvodci pro privátní a národní certifikační schémata, které chce Komise dokončit do konce roku, a kde v následné diskusi a doplnění, chce udělat pracovní dokument, do kterého, jak se dnes vyjádřila zástupkyně DG Agri, paní G. Wesseler, C/C již významným způsobem přispěla a pomohla tak k velmi dobrému základu připravovaného průvodce. Ostatní hráči již tak pracovití nebyli a příklad C/C by je měl snad určitým způsobem pobídnout, aby byli aktivnější. Udělala přehled dosavadního vývoje od počátku v roce 2005, kdy JCR (Joint research centre) provedlo rozsáhlý projekt na přezkoumání existujících systémů zajištění kvality a doporučení k dalším akcím. Copa-Cogeca zde hrála rovněž velmi významnou roli, ve většině případů nyní slouží jako základ pro základní harmonizaci různých systémů a pro vzájemné uznání. QAS (quality assurance schemes) mají rovněž sloužit jako nástroj pro oficiální kontroly. C/C k tomu přispěla zejména přes uznání: - standardy musí být stanoveny nezávislými výbory, se souhlasem všech odpovídajících hráčů potravinového řetězce; - rozsah a cíle QAS musí jasně stanoveny a specifikace musí být odpovídající, jasné a prakticky použitelné; - specifikace standardů musí držet v rovnováze zisky a náklady vzhledem k požadavkům trhu; - specifikace standardů musí odpovídat všem pravidlům (odpovídajícím), ale mohou také zahrnout další požadavky, přesahující legislativu; - standardy musí být přehledné a srozumitelné pro všechny hráče, včetně spotřebitelů; - hdnocení musí být uděláno nezávislým certifikačním úřadem a certifikační úřad musí být odlišný od instituce, která stanovuje standardy; - certifikace musí být akreditována v souladu s ISO 17021 pro řídící standardy nebo EN 45 011 pro GAP nebo certifikační standardy produktů; - farmáři, kteří se účastní QAS budou mít méně oficiálních kontrol pro crosscompliance. Copa-Cogeca pracovní skupina bude i nadále diskutovat a zpracovávat informace týkající se dalších požadavků a bude stanovovat priority pro další průvodce operací. Komise zde říká, že rozvinutí pozic C/C a pracovních metod slouží jako základ k dalšímu pokračování. Komise dále identifikovala hlavní oblasti pro průvodce, které se musí připravit: - vědecký základ pro všechny požadavky a nároky - jasnost a průhlednost požadavků schémat - nezávislost certifikace a kontroly - podíl hráčů v rozvoji schémat - podíl producentů v schématech - podmínky vnitřního trhu - vzájemné uznání a podpora
3
Určeno všem členům -
rozdíly u legálních požadavků.
Jelikož C/C připravila velkou většinu potřebných závěrů, je na dnešní a zítřejší schůzi nutné dodělat poziční dokument, který bude předložen příští týden na měsíční POCC/CCC a následně koncem měsíce na obou presidiích ke schválení. Komise v rámci letošních jednání o kvalitě ještě navrhuje zjednodušení politiky Kvality produktů. Zde je to například propojení Politiky kvality pro 3 systémy (víno, alkohol, zemědělské produkty a potraviny). Vedle toho je zde návrh na spojení PDO a PGI definice a vytvořit systém s různou úrovní ochrany. Komise dále chce ještě rozvinout: - použití zeměpisného označení jako zveřejnění složek v označení zpracovaných produktů. - podpořit skupiny producentů, aby zahrnuly udržitelná kriteria do specifikací produktů. Komise se chce dále zabývat některými specifickými možnostmi platné pro všechny sektory plošně a zajistit propojení všech budoucích EU QAS. Některá další schémata se ještě uvažují, ale ta nemusí být zatím zavedena. Diskuse pokračuje, a některé možnosti byly odmítnuty. Jiné, jako třeba ochrana zvířat na etiketách, se bude ještě dále projednávat. Také Eco- označení není ještě úplně jasné a také uhlíkové označení vyvolá ještě velmi mnoho diskusí. Po projednání prvních dvou dokumentů a doporučení ze strany Komise se začalo jednat o rámcový návrh na vytvoření odpovídajícího a uznaného systému zajištění kvality. Cílem je zde především vytvořit dobrovolný rámec, který umožní lepší komunikaci, harmonizaci a vzájemné uznání existujících QAS, a bude sloužit jako nástroj oficiálních kontrol. Kategorizace QAS, propojení a uznání: - QAS pro GAP (Good agricultural practice) stanovené v souladu s EN 45 011 - Specifické technické aspekty pro charakteristiku kvality produktů - Systém řízení kvality, podle EN 45 012, jako ISO 9001 a ISO 14001 Pouze systémy QA, které pokrývají stejné součásti kategorií budou uvažovány pro vzájemné uznání. Standardy a vyhodnocení bylo již zmíněno dříve, a to dost detailně. Na zítřejší schůzi pracovní skupiny Zajištění kvality se všechny body budou znovu projednávat, počítá se s účastí nejen více zástupců C/C, ale jsou pozváni také zástupci CIAA a Euromontana. Pracovní skupina Kvalita a zajištění v zemědělství 9.9. Hlavním bodem této schůze bylo dokončení pozičního dokumentu C/C ke komunikaci. Komise ohledně Politiky kvality zemědělských produktů. O některých bodech se již jednalo na předcházející schůzi, a tak dnes bylo nutné vše dokončit, aby mohl být dokument připraven pro příští POCC/CCC (měsíční) a dále pro presidia, koncem měsíce. Christophe Derrien shromáždil veškeré připomínky a ty zahrnul do upraveného dokumentu, který byl předložen na dnešní schůzi ke schválení. Nicméně i zde byly ještě další připomínky a úpravy, takže jednání bylo dlouhé a mnohé argumenty se opakovaly. O co se v novém dokumentu jedná? Především o úpravy a reformy následujících otázek: - reforma systému geografického označení
4
Určeno všem členům - tradiční speciality - tržní standardy a nové termíny labelling - nová EU schémata - průvodce pro privátní a národní certifikační schémata. Část 1. Reforma evropských geografických označení: - spojení současných třech schémat pro víno, alkohol a zemědělské produkty a potraviny. Zde byl termín systém nahrazen termínem register a vznesen požadavek, aby Komise co nejdříve připravila dopadovou studii, kde se mají zkoumat výhody a nevýhody připravované reformy. - propojit definice PDO a PGI. Proti jsou i nadále všechny velké země (Fr. It. ŠP), Italové dávají přednost různým stupňům řízení, namísto ochrany - zajistit rozlišnou úroveň EU ochrany – Francie je proti, neochraňuje produkty s malým obchodním potenciálem (diskriminace). Část 2. Rozvoj průvodce pro oblasti pokryté geografickým označením: - užití udržitelných kriterií pro specifikace produktů – odsouhlaseno, ale musí se účastnit všichni hráči potravinového řetězce. - Užívat geografického označení jako reklamu i v etiketách – i pro veškerou další komunikaci o produktech. Část 3: Tradiční speciality – pracovní skupina je proti návrhu Komise, která chce celé schéma ochrany tradičních specialit odstranit. Část 4.: Místo označení farmy (farm labelling) Zde jsou i nadále dost odlišné názory (podobně jako tomu bylo v původním dokumentu z loňského prosince). Komise používá pro produkty definice, která vychází z Římské dohody (staré definice, řada produktů již neexistuje). Pozice pracovní skupiny se nemění. Část 5. Evropské marketingové standardy: - procedury CEN nejsou vhodné pro zemědělství (Francie odmítá tuto definici, chce ji zmírnit) - definice pro „horské produkty“ nebo „ produkty z hor“ – k této otázce jsme zde měli zástupce z Euromontana jejich příspěvek byl rozsáhlejší, takže se mu budu věnovat v odděleném bodě. - zjednodušení schémat marketingových standardů – podpora udržení. Část 6. Příprava nových certifikačních schémat EU. Zde byl referát Tania Rubte o pondělním jednání přípravných skupin kulatého stolu SCP. - rozdělení do 4 pracovních podskupin – požadavek, aby do každé z nich jmenovala pracovní skupina Zajištění kvality, minimálně jednoho experta - možnost rozšířit Ecolabel i na balené produkty. C/C je proti. - rozvinutí EU schémat na uhlíkové stopy a jejich označení. Jen velmi omezené znalosti a možnosti – bude se dále zkoumat a provádět společně s JRC (joint research center) Část 7. Rozvinutí průvodce dobré praxe pro privátní a národní certifikační schémata: Krátký komentář ze závěrů včerejší odpolední schůze, kde toto bylo hlavním tématem (pro ty, kteří přišli až na hlavní pracovní skupinu). Část 8. Různé – diskuse ohledně bio farem, ale bez závěrů. Euromontana: Nyní shromažďuje 67 asociací ze 14 zemí (12 EU + Norsko a Švýcarsko). Soustředěna na zemědělství, obchod, turistiku, průmysl a řemesla v horských oblastech. Témata: kvalitní produkty, horské zemědělství, udržitelnost oblastí, klimatické změny. Výměna informací, expertýzy, lobbying, promoce. Produkty: zhodnotit vytváření hodnot (vyšší náklady) zaujmout spotřebitele
5
Určeno všem členům ve většině zemí chybí definice „horské produkce“ 1999 – 2000 začátek úvah a prací na rozvoji. 2002 - 2004 EU projekt charakteristiky horských produktů 2005 zahájení charty v EP 2007-10 EU projekt: spotřeba, distribuce. Definice horských oblastí: Většina zemí nemá, nebo jen velmi omezený. Francie – má podle zákona z 1985 (ale je to definováno přes zemědělské oblasti). Švýcarsko má zákon z 1998 (také přes zemědělské oblasti). Ve většině zemí EU existují národní definice. Také u produktů chybí EU definice. Francie má dekret 2000/1231, netýká se vína, ale týká se vody včetně minerální. Má také technické parametry pro 4 druhy produktů – vepřové, mléko, med, hovězí maso. Dřívější logo se již moc nepoužívá, nyní asociace pro horské oblasti vydává certifikát, že produkce se uskutečnila v horské výšce, tudíž má právo být nazvána horským produktem. Komise se zatím k tomuto označení nevyjádřila. Evropská charta á sloužit jako první krok k EU uznání. V definici se velmi často zaměňuje „horský“ s LFA. Pozice Euromontana k CEN. Také oni nevidí velký zájem ze strany CEN o zemědělství a tedy ani o hory. Národní definice pro horské oblasti se liší (výška, klima vliv zeměpisné šířky). Francie zahrnuje mezi 600 – 800 m, ale přidává se svahovitost oblasti. Dohoda, že se nadále budou obě organizace konzultovat v přístupu ke schématům kvality. Presidency Copa 10.9. Spolu s presidentem Velebou. Schůze, kde bylo znát absenci dvou vice-presidentů, Sonnleitner a Kendall, vedl Padraig Walshe dost zvláštním způsobem. Krize stíhá krizi, problémy jsou prakticky ve všech sektorech bez jediné známky zlepšení či řešení, ale Copa se jak se zdá nemůže vymanit z téměř patové situace, kdy k nejdůležitějším otázkám chybí společná pozice a toho využívá jak Komisařka Fischer-Boel, tak ministři, a nic nedělají. Dělají se komuniké a tiskové zprávy, ale ty nezmění nic na katastrofální situaci, především v sektoru mléka. A president Walshe svým vedením dnešní schůze také vypadal, že neví kudy kam. Aktivity jak jeho, tak generálního sekretáře, byly uvedeny jen velmi stručně, v průběhu srpnové přestávky se stejně nic oficiálně nedělo. Ani zde nebylo nic uvedeno o demonstraci belgických farmářů z pondělí tohoto týdne. Také schůzka se švédským předsednictvím nepřinesla nic nového. Pekka k tomu jen podotknul, že doufá, že na zítřejším presidiu Cogecy ve Stockholmu bude ministr zaujímat vstřícnější stanovisko k současným tržním problémům. 4. Stav plateb členských příspěvků. Situace se o něco zlepšila, ale stále nejsou zaplaceny příspěvky za Maltu (od začátku roku) a podle vyjádření Pekky, dvě ze 3 maltských organizací nemají žádné prostředky a třetí odmítá převzít na sebe jejich podíly. Takže to vypadá, že koncem roku přestanou být členy C/C. Také Poláci mají zpoždění i když prý přišlo ujištění, že se vše srovná v průběhu září. Pekka se také zmínil o nepřítomnosti rumunských a bulharských zástupců i přes pomoc Komise, když nabídla placená místa na poradních výborech, aby měli zástupci hrazeny cesta a pobyt. To nezměnilo vůbec nic, a tak Pekka chce obě země opakovaně navštívit a o celé věci s organizacemi jednat (pokud se najde někdo, kdo reprezentuje jejich zemědělství). Znovu se potvrzuje to co jsem několikrát řekl po „likvidaci“ Herbert Kellner v roce 2004, který jediný měl velmi rozsáhlé zkušenosti s NČZ a výsledky
6
Určeno všem členům jeho práce skončily v archivu bez následování. Dnes sklízíme výsledky tohoto „řešení“ a nikdo ze sekretariátu C/C se systematicky novými členy nezabývá. WTO. Shelby sdělila to, o čem jsem psal již v minulé zprávě a to, že se prakticky nic nezměnilo i když se opakovaně projevují snahy pokračovat v jednáních, ale různé schůzky, jako poslední ministrů obchodu v Indii nic nepřinesly. Také od prosincové schůze ministrů v Ženevě se očekává jen pokračování diskuse a dohoda o časovém rozvrhu pro příští rok. Rozdíly v názorech trvají, ale ty jsou nyní především mezi Čínou a Indií na jedné straně a USA na straně druhé. EU je v současné době mimo hlaví debatu. Shelby při té příležitosti upozornila na kanadskou iniciativu, kde mají snahu vytvořit společně s organizacemi EU a dalšími společný postup a lepší komunikační kanály k médiím. Chtějí do této koncepce také přizvat většinu NGO, což C/C nevidí jako šťastné řešení, vzhledem k negativnímu postoji většiny NGO ke CAP a zemědělství vůbec. EU by si měla vytvořit vlastní koncept spolupráce, nejlépe v propojení s IFAP a také obnovit celou řadu iniciativ a spojenectví, které měla C/C s Indií, Koreou, a řadou afrických zemí. Příprava lobbying na 30.9. v Concert Noble s účastí okolo 300-400 členů hlavních výborů EP, několika ministrů a vedoucích z DG Agri, Sanco, Competition. Italský president Politi informoval, že nový předseda zemědělského výboru De Castro (bývalý italský Mze) chce mít pravidelné schůzky s vedením C/C, minimálně jednou měsíčně a také při řešení naléhavých problémů a hlasování o nich. Zpráva o závěrech a doporučení ad hoc pracovní skupiny o pravidlech procedur při volbách vedoucích pracovních skupin C/C. Zprávu z této skupin, jíž jsem byl také členem jsem podal velmi podrobně v dřívějších zprávách a nebudu ji zde opakovat. Výsledek a doporučení bylo přijato všemi členy presidency. Presidenti dostali návrh na rozdělení schůzí v roce 2010 a očekává se, že by měli přijít s potvrzením nebo s žádostí o změny do konce měsíce. Na závěr udělal president Veleba krátkou zprávu z návštěvy USA, ale jakmile se zmínil o GMO, ihned začal reagovat italský zástupce. Namísto věcných diskusí, je to vždy reakce, která ani další diskusi nepřipouští a pak není divu, že EU se jen velmi těžko někam prodírá a všechny závěry nemají politickou váhu. Cogeca – Business forum –Stockholm 11.9. Po dvou podobných setkáních v průběhu letošního roku, první se týkal sektoru masa, druhý ovoce a zeleniny, byl dnešní věnován družstvům, které mají především úlohu v dodavatelských úkolech (vstupy) i když jak se v průběhu dne ukázalo, družstva hledají stále intenzivněji možnosti jak zhodnotit lépe své produkty a postavení na trhu. Další část i když pravděpodobně nebyla původně myšlena, že se bude diskutovat o mezinárodní spolupráci a dalšímu řízení jak národních tak nadnárodních družstev. Ale teď k samotnému programu. Forum zahájil president Cogeca Van Dijk, po něm krátce vystoupil vedoucí dopolední části, vice-president Cogeca, Manfréd Nussel a úvod zakončila Elizabeth Gauffin, další z vicepresidentů Cogeca a dlouholetá vedoucí ve správní radě Arla. Elizabeth, která byla ve vedení Arla celou řadu let, upozornila na možnosti družstev. Dále vyzvala (protože je rovněž ve vedení IFAP), k užší spolupráci a ve zpracování společné agendy pro družstva a farmáře nejen na evropské úrovni. Rolf Ericsson, státní sekretář na Mze udělal přehled, co švédské předsednictví má na programu v průběhu 6 měsíců. Finanční krize a omezené možnosti řešení, příprava nové Komise a spekulace okolo Komisařů, nejistota okolo Lisabonské dohody, to byly politické
7
Určeno všem členům náměty. V zemědělství udělal podobný přehled jako švédský ministr na červnovém presidiu, ale s podrobnějším vysvětlením jednotlivých bodů. - společná politika rybolovu - globální výzvy - klimatické změny - bezpečnost potravin - ochrana zvířat - kvalita potravin. Zmínil se o celé řadě připravovaných setkání a konferencí: v listopadu o možnostech snížení spotřeby energie při produkci potravin, ve stejném měsíci v Uppsala: nové technologie a znalosti v zemědělství. Bezpečnost potravy, boj proti hladu – důraz na jiný přístup ke spolupráci s rozvojovými zeměmi. Jiné formy investic do RZ. Ochrana zvířat: nová direktiva o užití zvířat na pokusy a dále jak zlepšit globální ochranu. Ve stejný den byla v Bruselu švédská pracovní skupina Mze o zjednodušení zemědělské politiky. Mléko: po pondělním jednání na Radě, opět na programu Rady v říjnu. Budoucnost CAP: začala Francie, pokračovala ČR a Švédsko pokračuje. Soustřeďuje se hlavně na 2. pilíř, to má být i na neformální schůzi ministrů příští týden. Následovala krátká diskuse o úloze družstev v současné krizi. Pro většinu je to otázka přežití, ceny klesají již řadu měsíců a farmáři ani družstva nemají prostředky na další investice. Nerovnováhu v potravinovém řetězci by měla řešit aktivněji i Cogeca. Švédské předsednictví dává na Radu bod konkurence a mléko. DG Compet. má pro říjen udělat zprávu o cenách a rozdělení marží. Dále přístup k investicím do výzkumu v agri-food. Rolf vysvětlil u ochrany zvířat zvláštní přístup skandinávských zemí, které měly přísnější podmínky ještě před vstupem do EU, proto jejich dnešní snaha o zpřísnění podmínek. Pekka řekl, že nejde ani tak o ceny, jako o rozdělení marží a s tím se musí něco udělat. Rolf dále řekl, že v jednání o budoucnosti CAP se stále více jedná o plošných PP, ale Švédsko k tomu chce též více peněz pro 2. pilíř. Další část dopoledne byla věnována současné situaci a dalšímu výhledu pro CAP. Původně měl tuto část prezentovat Pierre Basou (vedoucí jednotky PP na Dg Agri), ale nakonec to udělala Cristina Lobillo. Přehled dosavadního vývoje CAP, s podílem na GNP EU, dnešní stav a budoucnost po 2013. Také zde byla otázka, zda současná Komisařka zůstane (má být oznámeno na příští Radě). Jaký bude další vývoj finančních perspektiv a budou PP propláceny podle stejných pravidel. To jsou otázky, které bude muset řešit nejen nová Komise, ale též EP, kde se všechny procedury v případě schválení Lisabonské dohody, prodlouží o schvalovací proces v EP na dvojnásobek. Jaká bude další redistribuce uvnitř a mezi členskými zeměmi? Tržní mechanizmy: safety net další nástroje.. Rozvoj venkova. Veřejné služba odměňování. Modulace: způsobila problémy – bude pokračovat? Je pravděpodobné, že dojde k fixnímu rozdělení (1. a 2. pilíř) – nutnost politického řešení. Bruni: Komise by měla udělat celou řadu řešení, které neudělala – ovoce a zelenina, mléko, olivový olej a další. Řecká zástupkyně rovněž ostře kritizovala přístup Komise, farmáři nemají rezervy, přestanou úplně s produkcí. Otázka k nulové toleranci v případech GMO zůstala bez odpovědi (ministři se nedokážou dohodnout). Odpolední část řídil profesor Jerker Nilsson z university Uppsala, který se celá léta zabývá úlohou družstev. V panelu, který byl za tímto účelem vytvořen a který měl odpovědět na otázky strategie družstev v současném EU a světovém trhu a při řešení dopadu krize.
8
Určeno všem členům 1. AGRAVIS – Clemens Grose Frie, je předsedou správní rady tohoto družstva, které má obrat 5,8 mld€. Jeho aktivity jsou v obilí a olejninách, krmivech, hnojivech PP a semenech. V posledních letech se k tomu přidává aktivita v obchodu, technologiích a energii. Je zde rovněž propojení na družstevní banky. Ve svém úvodním příspěvku řekl Clemens, že drtivé většině družstev chybí strategie (mluví se o ni, ale chybí). Je třeba kombinovat tradiční aktivity s doplňkovými službami a stále rozšiřovat podíl jednotlivých složek tak, aby se maximálně zvýšila ziskovost. Také je pro rychlejší integraci a další dohody s družstvy na nadnárodní úrovni. Lantmannen – Thomas Boden (Švédsko). Jedno z největších švédských družstev v sektoru potravin, energie a zemědělství (40 000 farmářů, 12000 zaměstnanců, operuje v 19 zemích s obratem 42,9 mld SEK (4,3 mld €). Neustále rozšiřují činnost a aktivity, kromě zemědělství stále více investic do energie (+ 40%) a také do strojového parku, především do stavebnictví. V rámci rozvoje čelí celé řadě otázek. Většina obratu není nyní již mezi družstvy, vzniká otázka, jak dělit výsledky. Problémy složení členství (staří x mladí), různá ziskovost činnosti a kapitáloví návratnost. Návratnost: na investovaném kapitálu – dividendy nebo refundace? Pojišťování podílů. Investice do nových příležitostí (+ 12 ročně). Investice do výzkumu a rozvoje nových příležitostí. Kontrola umístění investic. Následovalo spojení 10 družstev, ale vznikl problém řízení, kdo rozhoduje, je zde mateřská společnost a přidružení, nebo jiné složení. Pak vzniká další řada otázek: zůstat coops, nebo jen dlouhodobý partner. Tato otázka byla ostatně řešena i v následujících diskusích po příspěvcích dalších dvou účastníků panelu. Švédové říkají, že výsledkem bylo hubenější, ale ostřejší vedení a že se následné družstvo více podobá investiční společnosti. Tato strategie vede k velmi častým diskusím o dalším vývoji. Je nutné získat a přesvědčit členy o nutnosti vývoje. Musí vždy schválit strategii a za ni se postavit. Jinak to v rámci družstva nefunguje. Agriteam – Giovanni Rizzo. Družstvo dodávající svým členům především PP, semena, hnojiva, v posledních letech také začali s dodávkami strojů, obrat 80 m€. Typicky regionální družstvo v oblasti Ferrari, které má problémy s rozšířením činnosti, zatím se soustředilo především na vlastní oblast a čelí problémům především ze strany levných dovozů ze severní Afriky. Zde se ukazuje, že pokud se družstvo neodhodlá k expanzi na trh mimo oblast či zemi, pak musí hledat odpovídající řešení, nebo stagnuje. Se Veal - Paul Yves L´Anthonen – původně obilnářské družstvo, které vytvořilo v 2006 družstevní společnost zabývající se nejen prodejme obilí, ale především dodávkám vstupů (PP, semena, hnojiva) podíly rovněž v obchodu v USA, kam poslední 2 roky investují. Diskuse, která se následně po vystoupení všech 4 účastníků vedla, ukázala jednak na problémy velké koncentrace nejen v obchodu (řetězce – je známá), ale také hlavních dodavatelů chemikálií a PP (Bayer, Syngenta, Monsanto), kontrolujících pár společností ovládají světový trh, rychlý růst nových hráčů (Brazílie, Čína). I největší družstva mají problémy nyní sehnat peníze na provoz. Clemens říká, že jen na zaplacení sklizně potřebují 500 m€ krátkodobých úvěrů. Coops by měly mít stále možnost financovat svoji hlavní činnost z vlastních zdrojů, ale to je v současné krizové situace téměř nemožné. Je nutné rozšiřovat výrobu i o další přidruženou činnost. Problémem zůstává získávání nových členů a motivovat staré. U mléčných družstev je nyní situace kritická, nastává situace, kdy si přetahují členy z jiných coops. Namísto dohody se zostřuje konkurence.
9
Určeno všem členům Van Es z holandského Greenery, které je nadnárodní družstvo ovoce a zeleniny a květin, říká, že řešením je partenariát, mají farmy v Holandsku, Francii, UK, Německu a přidružené v jiných částech světa. Jaký bude další vývoj? Dány příklady úspěšných a neúspěšných spojení. Za Arla se zde vyskytla stížnost, že po spojení (kdy původně většinové švédské družstvo se spojilo s dánským), je dnes prakticky celé vedení dánské. Van Es k tomu podotknul, že i u nich trvalo dlouhou dobu, než našli to, co si myslí, že je rozumné řešení. Po 5 let se diskutovalo a zkoušelo. Nyní, když fungují plně již přes 3 roky jsou prakticky všichni, kteří zůstali, přesvědčení, že se udělalo správné rozhodnutí. Velký podíl na úspěšném spojení, mají vždy představitelé, pokud funguje “chemie“ reakci mezi nimi, je dohoda možná, v opačném případě většinou dojde k rozpadu. Z reakcí v diskusi lze udělat závěr, že ani současné formy družstev nemohou zůstat stejné. Hledání nových příležitostí ať na domácím trhu, či na mezinárodním, vytváření spojenectví či převzetí, jsou tendencí, která se bude stále více prosazovat. Nejen přehled dodávkových družstev, ale také možnosti a problémy, které mají současná družstva s řízením, formami rozšiřování a činností, ukazují, co družstva potřebují a jak se k řešení problému staví. Jednoznačně jedno z nejlepších diskusních fórum, které bylo uspořádáno. Škoda jen, že se ho zúčastnili především zástupci zemí s velkým družstevním hnutím (Německo, Švédsko, Itálie, Holandsko (žádný zástupce z Francie, kromě řečníka,) velká skupina ze Slovinska, ale jinak nikdo z NČZ.
Obecné zprávy Úvodem sdělím, že jsem se účastnil v pondělí dopoledne demonstrace belgických organizací (Boerenbond a FWA – tedy z obou části Belgie) proti kritické situaci v příjmech ve všech zemědělských sektorech. Celkem zde bylo asi 1000 farmářů. Presidenti byli přijati ministry jak Vlámské části, tak Valonské, ale Komisařka se neobjevila. Bylo škoda, že se na demonstraci nepodílel nikdo z národních zastoupení členských zemí. Delegace se setkala nejen s ministry, ale také později se zástupci EP, kde mají protesty daleko větší odezvu.
MEPs – podpora intervenci Poslanci EP podpořili návrh na prodloužení intervenčních nákupů mléčných produktů do 28. února 2010. Politický přístup byl sice vytvořen již na červencové Radě, ale návrhy budou s největší pravděpodobností schváleny v říjnu. Zemědělský výbor dává podporu na celoroční intervenci nejen pro letošní rok, ale pokračovat i v 2010/11. EP chce dále rozšířit privátní skladování pro sýry, podobně jako máslo dále, než to původně Rada navrhovala.
Zemědělský výbor EP Členové ostře kritizovali přístup Komise k současnému řešení krizové situace na trhu mléka. Komise hájí svůj postoj tvrzením, že se situace na trhu již začala obracet a lepšit. Část MEP´s kritizovala přístup Komisařky, že pokračující krize neumožňuje farmářům dostatečné příjmy z prodeje a velkou nerovnováhu na trhu. Řada MEP´s říká, že to je především otázka kvót, ne požadavků. Řada MEP´s říká, že marže mezi farmářskou cenou a maloobchodní je
10
Určeno všem členům někdy až 1000% a požadují, aby Komise konečně udělala nějakou akci na řešení této nerovnováhy.
Rumunsko chce Komisaře zemědělství – co Fischer-Boel? Rumunská vláda několikrát opakovaně žádala post zemědělského Komisaře v nové Komisi na podzim. Barroso sice vyzval současnou Komisařku, aby vytrvala a pokračovala dalších 5 let, ale z Dánska ještě nepřišlo žádné potvrzení. Mlčení Komisařky dává možnosti spekulacím, kdo bude odpovědný za vývoj největšího rozpočtového podílu EU, za budoucí CAP. Za Rumunsko prakticky všichni členové vlády dávají podporu bývalému Mze Dacian Ciolos. Ten vystudoval ve Francii a má úzké vztahy k bývalému francouzskému Mze, Michel Barnier. Francie, ale také Polsko podporují rumunský návrh. Pro Polsko je to příležitost pokračovat v tažení z vyrovnání plate b mezi EU 15 a NČZ. Odpověď má být na příští Radě, příští týden.
EU a GMO Komisařka má opět požádat ministry, aby se vyjádřili k problému zbytkových hodnot nepovolených GMO v dovozech sóji. Přes 80% světové produkce sóji je GMO a nastávající přerušení dodávek (z dovozů) povede k velmi vážné situaci v evropské živočišné produkci, řekla Komisařka. Pokud chceme předejít další krizi, je třeba zaujmout jasné stanovisko k nulové toleranci. Všichni víme, že je prakticky nemožné zajistit nulovou přítomnost, takže je nutné najít praktické řešení celé situace.
Direktiva půdy odložena Jak to vypadá, jednání o této direktivě nebude dokončeno v průběhu švédského předsednictví. Švédský ministr prostředí, Andrea Carlgren na zasedání EP řekl, že tato otázka, zatím nemá řešení. České předsednictví se pokusilo o jednání, ale stále jsou zde politické námitky a tak to vypadá, že otázka bude plně řešena až pod španělským předsednictvím. Carlgren chválil české úsilí při řešení, ale ani to nestačilo na překonání bloku menšiny zemí (UK, Německo a Holandsko) u pravidlech pro půdu. Otázkou, která dělí země je nyní přeshraniční řešení skladování uhlíku. Otázka půdy má nyní mezinárodní kontext, řekl k tomu český ministr Miko.
Mléko po Radě Evropský výbor mléka hrozil celoevropskou stávkou, pokud se ministři na poslední Radě nedohodnou. Romuald Schaber, president EMB prohlásil, že EU mléčná politika propadla na celé čáře. Chtěl odstranit co nejvíce z dodávek mléka na trh, aby se podpořily ceny. Tyto úmysly byly ale s největší pravděpodobností zhatěny rozhodnutím německého soudu, který EMB zakazuje jak demonstraci, tak stávku pod vysokou pokutou. José Bové, velký rebel francouzského zemědělství a nyní vice-president EP zemědělského výboru řekl, že pokud se rozhodnout farmáři k akci, že je podpoří hladovkou. Ve Francii jsou zemědělské organizace 11
Určeno všem členům rozděleny v otázce stávky. APLI (nezávislí producenti mléka) a OPL (Mléčná sekce Coordination rurale) ji podporují, FNSEA je proti.
FNSEA a další akce Ale to neznamená, že hlavní francouzská odborářská organizace nic nedělá. Jean-Michel Lemétayer řekl, že situace nebyla nikdy tak špatná jako nyní a chce v říjnu udělat velkou protestní akci kvůli příjmům v sektoru. A ve stejné době vyzval vládu, aby svolala na toto téma konferenci. Krize není jen u mléka, je i u ovoce a zeleniny, propad je u vepřového, hovězího, vína nebo prakticky všech velkých kultur. Letos se ceny dále propadly o 15 – 20%. O akci se rozhodne do konce září, kdy se všechny regiony rozhodnou kdy a jak uspořádat národní akci, říká Lemétayer. Jeden z požadavků FNSEA je, aby byli farmáři alespoň na rok osvobozeni od plateb sociálního pojištění a daní.
Mléko v EU 15 Za posledních 24 let zmizelo přes 80% producentů mléka. V roce 1984 bylo v původní desítce zemí 1 621 000 producentů. Nyní jich zbývá jen 319 500 a odchody ze sektoru pokračují. Dva největší producenti Francie a Německo, následované Irskem a Belgii ztratily každým rokem 6% svých producentů. Ale třeba Řecko zaznamenalo ještě větší propad (11%), Itálie 9% a Dánsko 8%. Menší propady jsou u UK a Holandska 4% v Lucemburku. 2007/08 představoval pro EU 27 1,4 m producentů mléka. Bez Rumunska a Bulharska (554 000 a 96 000 producentů) je v EU 25 celkem 757 500 producentů, z nichž 227 000 v Polsku, 98 900 v Německu, 94500 ve Francii. A odchody ze sektoru i nadále pokračují. Zdroj: Ing. Karel Matoušek, Brusel 13. 9. 2009
12
