Prvky -
většina prvků se v přírodě vyskytuje ve sloučeninách pouze málo v ryzím stavu
-
1) nekovové – C, S 2) kovového charakteru – metaloidy – As, Sb, Bi 3) kovové – kovy – Cu, Ag, Au, Fe, Pt, Ir, Pd
Původ nerostů prvků - kovy skupiny platiny, železo a diamant – vyloučení z magmatu (v horninách s vyšším obsahem Mg – čedič apod.) - Au – křemenné „zlatonosné“ žíly – vyloučení z roztoku - Cu, Ag – druhotné horniny – vznikaly na rozhraní zvětralých a nezvětralých hornin – docházelo ke styku s nezvětralou horninou (sulfidem) – redukce ryzích kovů - tuha – v puklinách rozkladem organických látek z usazených hornin jejich přeměnou - S – ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu)
Nekovy SÍRA - S tvar: většinou ve formě celistvých agregátů, krystaly kosočtverečné nebo jednoklonné (nad 90° C) barva: kalně žlutá, průsvitná až neprůhledná vryp: slabě žlutý až bílý lesk: diamantový štěpnost: nedokonalá lom: lasturnatý, velmi křehká tvrdost: 2 hustota: 2,0 – 2,1 g/cm3 další vlastnosti: hořlavá, při spalování vzniká SO2 – z něho kyselé deště vznik: ze sopečných plynů, z horkých pramenů, přeměnou (redukcí) síry ze sádrovce (síranu) (– činností anaerobních bakterií) výskyt: v sopečných oblastech, Polsko, Sicílie, USA, Mariánské a Františkovy lázně využití: hodně se těží – výroba H2SO4, černý střelný prach, pyrotechnika, insekticidy, fungicidy, vulkanizace kaučuku, v lékařství zajímavost: biogenní prvek – v bílkovinách GRAFIT (TUHA) - C tvar: zrnité až šupinkovité agregáty, krystaly v šesterečné soustavě (mezimolekulové síly mezi vrstvami) barva: černá, černošedá, neprůhledný vryp: černý lesk: polokovový štěpnost: dokonalá, podle vrstev mřížky lom: tvrdost: 1 hustota: 2,2 g/cm3 další vlastnosti: vede elektrický proud (vyplývá z jeho struktury), žáruvzdorný, kyselinovzdorný vznik: přeměnou uhelných nalezišť za nízkého tlaku, z CaCO3 výskyt: Rusko, Cejlon, Rakousko, Pošumaví (Českokrumlovsko), Staré město na Moravě využití: tužky, tavící kelímky, mazadlo, barva, elektrody, v atomových reaktorech - modulátor zajímavost: jeho přeměnou za vysokého tlaku a teploty se vyrábí diamant, výskyt na meteoritech
1
DIAMANT – C tvar: krychlová soustava, osmistěny, 12- a 24- stěny, zrna barva: bezbarvý, někdy modrý, žlutý, černý, hnědý, zelený – příměsi, průhledný až neprůhledný vryp: bílý lesk: diamantový štěpnost: dokonalá lom: lasturnatý až úlomkovitý tvrdost: 10 – nejtvrdší, křehký hustota: 3,5 g/cm3 další vlastnosti: na rozdíl od grafitu nevodivý vznik: při vysokém tlaku, v hornině (hlubinné vyvřelině) s obsahem křemíku - kimberlitu výskyt: JAR, Rusko (Sibiř – Jakutsk), Brazílie, u nás nalezeny 2 diamanty v Českém středohoří spolu s granáty využití: šperkařství, brusné materiály – lékařství, průmysl zajímavost: briliant – vybroušený diamant, ryzost se hodnotí počtem karátů
Prvky kovového charakteru - metaloidy ARZEN - As tvar: miskovité agregáty, krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové barva: šedá lesk: štěpnost: lom: tvrdost: 3 - 4 hustota: 5,7 g/cm3 další vlastnosti: jedovatý, při tavení a kování česnekový zápach vznik: výskyt: Německo, Francie, Příbram, Jáchymov využití: v lékařství v kovových slitinách, k hubení hlodavců a hmyzu zajímavost: řada alchymistů a středověkých lékařů arsen používala, sami často umírali jeho otravou, Paracelsus – léčil i syfilis, Napoleon ANTIMON - Sb tvar: vzácně krystaly v soustavě šesterečné nebo klencové barva: stříbrobílá lesk: vysoký štěpnost: lom: tvrdost: 3,5 hustota: 6,7 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: Příbram využití: zajímavost: záměna za stříbro BISMUT - Bi tvar: nejrůznější agregáty, vzácně klencová soustava barva: narůžověle stříbrobílá lesk: vysoký, kovový štěpnost: dokonalá lom: tvrdost: 2,5 2
hustota: 9,8 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: Německo – Krušné hory, Španělsko, Jáchymov využití: ve snadno tavitelných kovech (Woodův kov), v lékařství zajímavost:
Kovy -
vyskytují se jako plíšky, dráty, valouny vázány na rudy (sulfidy) příslušných kovů –Cu a chalkopyritem ložiska již většinou vyčerpána
MĚĎ - Cu tvar: většinou ve formě drátků a plíšků, krystaly v krychlové soustavě barva: růžová až žlutočervená vryp: červený lesk: kovový štěpnost: žádná lom: hákovitý – při přejíždění prstem zachytává za kůži tvrdost: 2,5 hustota: 8,9 g/cm3 další vlastnosti: vede elektrický proud vznik: v místech redukce měděných rud – chalkozín – Cu2S a kuprit Cu2O – významné rudy (také v náplavech, čedičových příkrovech, v brekciích) výskyt: Německo, Francie, Ural, Michigan – největší agregát – 400 tun (Hořejší jezero), Borovec u Štěpánova využití: elektrotechnika, střešní krytiny, topenářství, slitiny (bronz, mosaz), příměs šperkového stříbra zajímavost: většinou na povrchu zelená vrstva – oxidy a Cu(HCO3)2, sloučeniny měďnaté – jedovaté – proti plísním – kuprikol, v přírodě zvětrává na malachit a azurit STŘÍBRO - Ag tvar: drátkovité, plíškovité agregáty – stromečky, vláskové stříbro, krystaly v krychlové soustavě barva: stříbrobílá, náběhové barvy – žlutavé, hnědé, šedé, tenké plátky modře prosvítají vryp: stříbrošedý lesk: kovový štěpnost: lom: tvrdost: 2 hustota: 10,58 g/cm3 další vlastnosti: kujné a tažné, výborná tepelná a elektrická vodivost – vůbec nejlepší vznik: podobnými principy jako měď výskyt: Kanada, Mexiko, Bolívie, Rusko, Francie, Kutná Hora, Jihlava, Havl. Brod, Jáchymov, Příbram využití: ve fotografii, elektronika, lékařství, chemické výroby, šperky, mincovnictví (13 – 16. stol), užitkové předměty zajímavost: v ryzím stříbře často příměs zlata, často je výskyt vázán na galenit, možnost zaměnění s ryzím antimonem – stříbro je ale mnohem měkčí, na vzduchu díky přítomnosti H2S černá – vzniká Ag2S – odstraňuje se vyvařením v sodě ZLATO - Au tvar: agregáty podobné jako u stříbra – plíšky, drátky, krystaly v soustavě krychlové barva: kovově žlutá – čím žlutější, tím ryzejší, může být ovlivněna příměsi (až bělavá barva), na tenkém plíšku zeleně prosvítá vryp: žlutý, někdy stříbrný 3
lesk: kovový štěpnost: lom: tvrdost: 2,5 hustota: 19,3 g/cm3 další vlastnosti: výborná kujnost – velmi tenký plíšek – pozlacení, el. vodivost, velmi málo reaktivní, nereaguje s kyselinami – pouze s lučavkou královskou (HNO3 + HCl) – ušlechtilý kov vznik: výskyt: - primární naleziště – zlatonosné rudy (v oblasti křemenných žil) – výlevné horniny – doprovází ho pyrit, chalkopyrit, sfalerit, galenit - sekundární naleziště – náplavy řek – nuggety (valouny) – Chille – 153 kg, Austrálie – 84, 69, 54 a 50 kg – rýžování - JAR, Sibiř, USA – Kalifornie, Aljaška – Klondike – zlaté horečky - Kremnica, B. Štiavnica, Rumunsko, Jílové u Prahy, Kašperské Hory využití: symbol moci (Tutanchamon -110 kg, Aztékové, Inkové), středověk alchymisté – kámen mudrců, vytěženo 80 000 tun, celosvětové zásoby asi 75 000 tun (1/2 ve státním a soukromém vlastnictví), podklad světových měn, mincovnictví, lékařství – zubní náhrady, šperky, ušlechtilé slitiny, elektronika zajímavost: nejčistší zlato 99,7 % ryzosti, v přírodě často směsi – se stříbrem (při velkém množství stříbra se označuje jako elektrum), Fe, Cu, Bi, .., ryzí zlato v přírodě rozptýleno v pyritu a dalších rudách čistota zlata – karáty, ryzí zlato – 24 karátů, karát pochází z jednotky hmotnosti ze semen rohovníku – 0,2 g, jednotka ryzosti – 1/24 hmotnosti – celkem 24 karátů (pokud má 14 karátů obsahuje 14 dílů zlata a 10 příměsí) ŽELEZO - Fe tvar: tvoří zrna, šupinky, kapky v horninách, krystaly krychlové barva: ocelově šedá - černá lesk: kovový štěpnost: lom: hákovitý tvrdost: 4,5 hustota: 7,9 g/cm3 další vlastnosti: paramagnetický vznik: výskyt: vzácně – snadno oxiduje (reaguje se vzdušným kyslíkem), Německo, meteority s obsahem niklu, Grónsko využití: nejpoužívanější kov – ocel, litina zajímavost: často obsahuje příměs niklu a dalších prvků
PLATINA - Pt tvar: zrnka, šupinky, vzácně krystaly v krychlové soustavě barva: stříbřitě šedá až bílá lesk: kovový štěpnost: lom: tvrdost: 4,5 hustota: 21,4 g/cm3 další vlastnosti: kujná, nereaguje s O2 s kyselinami pouze s lučavkou královskou, T tání = 2000°C vznik: výskyt: v doprovodu dalších kovů, v naplaveninách – Kalifornie, Ural, Kanada využití: lékařství, katalyzátor, šperky, slitiny zajímavost: 4
RTUŤ - Hg tvar: za normální teploty kapalná, při teplotě – 38,9°C šesterečné nebo klencové krystaly barva: stříbřitě bílá lesk: třpytivý kovový štěpnost: lom: tvrdost: hustota: 13,5 g/cm3 další vlastnosti: velmi jedovaté páry, nesmáčivá vznik: výskyt: jako kapičky na rumělce (cinabaritu), ve vulkanických oblastech – Německo, Španělsko, Itálie, u nás – Dědova Hora u Hořovic využití: teploměry, amalgámy (slitiny) v zubařství, nátěry lodí, zajímavost: ve středověku podobné využití jako arzen v alchymii a v lékařství - léčení
Sulfidy -
sloučeniny síry s kovem, odvozené od sulfanu (sirovodíku) často kovového vzhledu často jako zdroj kovů – olovo, zinek, měď, stříbro, rtuť většinou v magmatických horninách, část v meteoritech rozdělujem na: 1) kovové a) stříbrného vzhledu b) zlatého vzhledu 2) nekovové
1) kovové – stříbrného vzhledu GALENIT – PbS – leštěnec olověný tvar: celistvé, zrnité nebo vláknité agregáty, krychlové krystaly barva: olověně šedá – stříbřitě bílá (namodralá) lesk: kovový štěpnost: dokonalá podle krychle lom: lasturnatý tvrdost: 2,5 hustota: 7,58 g/cm3 – nápadně těžký další vlastnosti: vznik: krystalizací z roztoků, sublimací sopečných plynů (spolu s pyritem, sfaleritem, chalkopyritem) výskyt: Rusko, USA, Austrálie, Polsko, Rakousko, Příbram, Stříbro využití: nejdůležitější olověná ruda – 87 % olova (z ní i stříbro – asi polovina světové produkce), do akumulátorů, olověné desky – proti radioaktivitě, kabely, munice, broky, do barev (olovnatá běloba), dříve byl v benzínu (super, speciál), olovnaté sklo – broušené zajímavost: sloučeniny olovnaté jedovaté, v galenitu mnoho příměsí – Ag, Cu, Zn, Fe … ANTIMONIT – Sb2S3 – sulfid antimonitý tvar: často jehlicovité krystaly, sloupcovité či paprsčité agregáty (též zrnité), soustava kosočtverečná barva: kovově šedá s modravým odstínem lesk: kovový štěpnost: dokonalá ve směru podélné osy krystalu lom: tvrdost: 2 hustota: 4,6 g/cm3 5
další vlastnosti: taje v plameni svíčky vznik: v žilách, spolu s dalšími minerály, často se zlatem výskyt: Bolívie, JAR, Čína, Boněnov u Mar. Lázní, Krásná Hora u Sedlčan, Příbram využití: antimonová ruda, ve starém Řecku příprava mastí a líčidel, alchymisté – projímadlo a dávidlo (antimonové sklo), k čištění zlata, výroba slitin (liteřina Pb + Sb), barvivo do kaučuku, barvy, lékařství, pyrotechnika rozpoznání – kápnout NaOH – objeví se oranžová až žlutá skvrna – po rozetření kapky zčervená zajímavost: největší krystal z Japonska – 60 cm 2) kovové – zlatého vzhledu PYRIT – FeS2 – kyz železnatý – disulfid železa tvar: časté krychlové krystalky, častý tvar – dvanáctistěn pětiúhelníkový barva: zlatožlutá, mosazná (bledší než u chalkopyritu a sytější než u markazitu) někdy náběh do zelena, růžova, modra vryp: černý lesk: kovový štěpnost: není lom: nerovný tvrdost: 6 hustota: 5,1 g/cm3 další vlastnosti: rýhování na krychlových plochách vznik: ve vyvřelých horninách, v uhlí, krystalizace z roztoku (spolu s dalšími sulfidy), také v usazeninách – s podílem organických zbytků výskyt: nejrozšířenější sulfid vůbec, Španělsko – Rio Tinto, Itálie (Elba), Zlaté Hory v Jeseníkách, Příbram, Kutná Hora, oblast hnědouhelné pánve – Chvaletice, Hromnice na Plzeňsku – v břidlicích, využití: dříve k výrobě kys. sírové, důležitá ruda – Cu, Co, Ni, Au, Ag, dokonalé krystaly ve šperkařství zajímavost: rozpadá se na hnědý limonit a sírany železa rozpustné ve vodě - ve stavebnictví se nesmí používat kameny s pyritem, Inkové z nich vyráběli zrcadla – „kámen Inků“, při rozbíjení jiskří, někdy vznikající krystaly „opisují terén“ mají úplně jiný, netypický tvar – vápenec, křemen MARKAZIT – FeS2 – kyz kopinatý tvar: sloupcovité krystaly, paprsčité až vláknité agregáty, soustava kosočtverečná (tvar ploché sekery, hroty kopí – proto kyz kopinatý) barva: světložlutá s odstínem žluté, bledší než pyrit lesk: štěpnost: nedokonalá lom: nerovný tvrdost: 6 hustota: 4,9 g/cm3 další vlastnosti: při úderu jiskří, je cítit zápach síry, stejné složení jako pyrit, ale jiné fyz. vlastnosti – za normálních teplot nestabilní – rozpadá se na kys. sírovou a limonit – i ve sbírkách – ničí krabičky a skřínky, při 400°C se mění na pyrit vznik: z roztoků o nízkých teplotách – při povrchu, je mnohem méně častý než pyrit výskyt: Německo – Krušné hory, Mostecko – hnědé uhlí, Krkonoše – Velká a Malá Úpa využití: výroba H2SO4, zajímavost: nepříjemný ve stavebnictví – horší než pyrit, z něho v uhelných elektrárnách do vzduchu SO2 CHALKOPYRIT – CuFeS2 tvar: klínovitý nebo kulovitý vzhled, soustava čtverečná barva: mosazně žlutý, někdy do zelena, sytější barva než u pyritu, náběhové barvy – do fialova vryp: zelenošedý až černý lesk: kovový 6
štěpnost: není lom: tvrdost: 4,5 hustota: 4,2 g/cm3 další vlastnosti: vznik: jeden z nejčastějších rudných nerostů, krystalizace z horkých roztoků, v hlubinných vyvřelinách i v přeměněných horninách, spolu s dalšími sulfidy výskyt: Německo, Příbram, Krušné Hory využití: ruda mědi zajímavost: z něho vzniká malachit 3) nekovové SFALERIT – ZnS – BLEJNO ZINKOVÉ tvar: zrnité, někdy stébelnaté agregáty, celiství – krychlová soustava, často dvojčatné srůsty barva: sfaleros = klamavý – velké množství barev – dáno příměsí železa – vzácně čiré, žluté, zelené, červené, červenohnědé, až černý, světlé odrůdy jsou průsvitné s diamantovým leskem vryp: bílý, šedý, žlutý, hnědý lesk: diamantový, polokovový štěpnost: dokonalá – podle dvanáctistěnu kosočtverečného – velké množství štěpných ploch lom: tvrdost: 3,5 hustota: +- 4,1 g/cm3 další vlastnosti: při tření na porcelánové misce cítit po sirovodíku – shnilá vejce vznik: velmi často s galenitem, stejně jako ostatní sulfidy výskyt: Mexiko, Peru, Turecko, Španělsko, Srbsko, Příbram, Kutná Hora využití: zinková ruda – pozinkování železných plechů, galvanické články, proti škůdcům, lékařství zajímavost: často obsahuje řadu i vzácných příměsí – Cd, Mn, In, Ga, Tl, Hg, Cu, Sn, Ag, Pb, Au – velmi významné pro těžbu, až do 18. stol. Považován za olověnou rudu RUMĚLKA – CINABARIT - HgS tvar: kusový, agregáty jemnozrnné až celistvé, krystaly vzácné (Čína) – klencová soustava barva: červená, s fialovým nádechem, do hněda – příměsi, krystaly jsou průsvitné vryp: červený – šarlatový lesk: diamantový štěpnost: dokonalá lom: tvrdost: 2,5 hustota: 8,2 g/cm3 – vysoká ! - spolu s tvrdostí významné pro poznání další vlastnosti: vznik: v oblastech sečné činnosti – ještě vzniká v teplotách klem 80 °C výskyt: Rusko, Falc- Německo, Almadan ve Španělsku – již 700 let př. n.l., Dědova Hora u Hořovic využití: nejvýznamnější (a téměř jediná) ruda rtuti zajímavost:
Halogenidy HALIT – NaCl – sůl kamenná tvar: nejčastěji v krychlích – krychlová soustava, agregáty zrnité, vláknité, krápníkovité, kusová barva: čirá, příměsi – červené, šedé, hnědé, tmavě modré (z radioaktivního záření) vryp: bílý, bezbarvý lesk: skelný až perleťový štěpnost: dokonalá podle krychle lom: lasturnatý tvrdost: 2 7
hustota: 2,17 g/cm3 další vlastnosti: křehká, rozpustná ve vodě vznik: vysoušením moří (evapority), stepní sůl – ze slaných jezer, sopečný sublimační produkt výskyt: Solná komora – Rakousko (Hallstatt), Německo, USA, Čína, Rusko, Karpaty využití: jedlá sůl, průmysl – NaOH, HCl, soda zajímavost: první nerost, který byl těžen, 2,5 g soli každý člověk každý den, v moři – 27g na 1 litr, solné dómy, nasycený roztok 35,9 % soli SYLVÍN - KCl tvar: krychlová soustava, velké krystaly, agregáty zrnité, stébelnaté, kusové barva: bezbarvý – šedý, žlutý, červený, průsvitné až průhledné vryp: bílý lesk: skelný štěpnost: dokonalá lom: tvrdost: 2 hustota: 2 g/cm3 další vlastnosti: rozp. ve vodě, hořkoslaná chuť, barví plamen fialově (draslík) – rozlišovací znak od NaCl (žlutě) vznik: stejně jako halit, výskyt: stejně jako halit, Německo, Rusko, Texas, Kanada, Etna, Vesuv, Mrtvé moře (vzniká i dnes) využití: KOH, hnojiva zajímavost: FLUORIT – KAZIVEC – CaF2 tvar: zrnité, celistvé, paprsčité agregáty, krystaly v soustavě krychlové barva: čirá, žlutá, zelená, fialová, růžová, modrá, průhledný, průsvitný vryp: bílý lesk: skelný štěpnost: dokonalá podle osmistěnu lom: tvrdost: 4 hustota: 3,15 g/cm3 další vlastnosti: intenzivně světélkuje v UV světle – luminiscence, také při zahřátí vznik: na rudných žilách – v puklinách (spolu s cínovými rudami), v horských pramenech (z roztoků) výskyt: Velká Británie, Německo, USA, Cínovec, Jáchymov, Harrachov, využití: v hutnictví – snižuje teplotu tání kovů (kryolit – Na3AlF3), sklářství, výroba HF, krystaly využívány v optice – čočky teleskopů, mikroskopů, laser zajímavost: podobné jsou baryt, apatit, ametyst
Oxidy -
-
-
sloučeniny prvků a vodíku dělí se na: led – M2O oxidy trojmocných prvků – M2O3 a) bezvodé – krevel, korund, hematit b) vodnaté – hnědel, bauxit oxidy čtyřmocných prvků – MO2 a) bezvodé – křemen, rutil, kasiterit (cínovec), uraninit (smolinec) b) vodnaté – opál, podvojné oxidy – magnetit (FeFe2O4), chromit (FeCr2O4), ilmenit (FeTiO3), spinel MgAl2O4) původ oxidů – různý: magmatický; zvětrávání (pyrit – limonit); organický – SiO2 – rozsivky, mřížovci 8
1) LED tvar: šesterečná soustava barva: čirá lesk: štěpnost: lom: tvrdost: hustota: 0,92 g/cm3 další vlastnosti: při 0°C plastický vznik: výskyt: polární oblasti, velehory využití: zajímavost: 2) Bezvodé oxidy trojmocných kovů KREVEL – HEMATIT – Fe2O3 tvar: závisí na teplotě – vysoká - šesterečné a klencové krystaly, nízké - tabulovité - tvoří růžice – „železné růže“, ledvinovité masy – lebníky, celistvé, zrnité agregáty barva: hnědavá, červená až do fialova, šedá i černá – strup vryp: červenohnědý – strup – znak, jak rozlišit od rumělky lesk: polokovový až nekovový štěpnost: žádná lom: tvrdost: 5-6 hustota: 5,2 g/cm3 další vlastnosti: po zahřátí magnetický, v kyselinách pomalu reaguje vznik: hlavně v usazeninách, velmi rozšířen, také z lávy, přeměnou magnetitu výskyt: Alpy – pěkné krystaly, Elba – zelená odrůda, Krušná Hora u Hudlic, Železný Brod, Mníšek pod Brdy využití: železná ruda – 70 % železa – 2. nejdůležitější (po ilmenitu), jako barvivo, využíváno již velmi dlouho zajímavost: velké množství odrůd – svá jména, i různě zbarvené – díky Ti2O3, způsobuje zbarvení půd do červena KORUND – Al2O3 tvar: sloupcovité klencové krystaly, kusově, zrnité agregáty (zrnité s různ. příměsi – smirek) barva: bezbarvý – leukosafír, modrý – safír (s titanem – TiO2 - rutil), červený – rubín (s chrómem), fialový, oranžový atd. vryp: většinou bílý, někdy barevný lesk: skelný až diamantový, průhledný, průsvitný štěpnost: žádná lom: lasturnatý - nerovný tvrdost: 9 ale křehký hustota: 4 g/cm3 další vlastnosti: vznik: v metamorfovaných horninách, na náplavech výskyt: Cejlon, Zadní Indie – krásné krystaly, Pokojovice u Třebíče, Jizerská louka u Kouřimova – náplavy safírového potoka využití: šperkařství – svatováclavská koruna (největší – 250 karátů), brusné materiály – brousek na kosu, nože zajímavost: drahokamy
9
3) vodnaté oxidy trojmocných kovů HNĚDEL – LIMONIT – FeO3 * x H2O (často směs minerálů) tvar: amorfní, může mít tvar jiného krystalu, který vznikal spolu s ním, celistvý, kusový, ledvinitý barva: rezavě hnědá vryp: hnědožlutý lesk: štěpnost: není lom: tvrdost: 4 – záleží na množství vody hustota: 2,7 – 4,3 g/cm3dle obsahu vody další vlastnosti: vznik: zvětráváním krevelu, pyritu, markazitu, přírodních ložisek železa – „přírodní rez“ výskyt: Rusko, Kuba, Příbramsko využití: obsahuje jen málo železa – těží se na rudu pouze, je-li ho hodně zajímavost: barví do rezava půdy a horniny BAUXIT – směs hydratovaných oxidů hliníku s příměsí oxidu železitého – Al2O3 * xH2O - nepřesné tvar: celiství až zrnitý barva: bílá až žlutohnědá až do ruda lesk: štěpnost: lom: tvrdost: neuvádí se hustota: 2,3 – 3,5 g/cm3 další vlastnosti: podobný limonitu, – nižší hustota, rozlišení chemicky vznik: zvětráváním minerálů s hliníkem, v tropech – laterální půdy, v krasech výskyt: Maďarsko, bývalá Jugoslávie, málo Rychnov nad Kněžnou využití: ruda hliníku v podstatě jediná zajímavost: jméno po nalezišti ve Francii – Baux u Arles 4) bezvodé oxidy čtyřmocných prvků KŘEMEN – SiO2 tvar: klencové a šesterečné krystaly – šestiboký hranol s klencem nahoře a dole, kusový, často srůsty dvou krystalů – dvojčata – nepravidelný srůst barva: čirý a mnoho barev - odrůdy lesk: skelný, štěpnost: neštěpný lom: nerovný, lasturnatý tvrdost: 7 hustota: 2,65 g/cm3 další vlastnosti: geologický teploměr – 573 – β – křemen – 870 – tridymit – 1470 – crystobalit, kyselý, chemická odolnost - HF vznik: ve všech typech hornin, hojný, časté křemenné žíly výskyt: všude – obecný křemen, písek, hojný v horninách využití: sklářství, v elektrotechnice, polodrahokamy – šperkařství, měsíční kameny, zajímavost: křišťál – (z řeckého krystallos = led – zkamenělý led), 40 tun – Brazílie, velké i Švýcarsko, drúzy záhněda – kouřová barva), při radioaktivním ozáření, ještě tmavší až černý je morion ametyst – příměs železa – fialový, symbol štěstí a zdrženlivosti, chrání před opilostí, - významný pro církev biskupové a kardinálové v prstenech citrín – žlutý, vypálením ametystu, záhnědy, Španělsko, vydávány nesprávně za topazy prasolit – světle zelený, 10
růženín – růžový, znám krátce železitý křemen – červenohnědý – oxidy železa mléčný křemen – mléčně zakalen modrý křemen – zbarven rutilem nebo amfibolem avanturín – červený, hnědý, zelený – kovový lesk (fuchsit, hematit) sokolí oko, tygří oko – prokřemeněnné krokydolity (křemičitany - azbestové) – vláknitá struktura azbestu – láme světlo, žíhaná struktura – efekt očí – JAR, Barma, Austrálie Chalcedon – jeví se jako amorfní, celiství, ale je z mikroskopických krystalků, vzniká za nízkých teplot (do 120 °c) blízko povrchu – řadu odrůd: Pruhovaný chalcedon – achát – šedý a bílý, ale také barevný – černý, hnědý, červený, žlutý, barveny i uměle (už ve starém Římě) – onyx = černobíle pruhovaný achát, karneol – červený, sardit – hnědý, chryzopras – zelený, jaspis – různobarevný, pazourek – šedé shluky v přírodní křídě, mandlovec – hornina s acháty URANINIT – SMOLINEC – UO2 tvar: vzácně krystaly – krychlové, agregáty – „ztuhlá smůla“ barva: černá lesk: štěpnost: lom: tvrdost: 4 – 6 hustota: 10,6 g/cm3 – klesá se stářím další vlastnosti: radioaktivita – postupný rozpad vznik: výskyt: Největší ložisko – Kanada – jezero Ontario, Příbramsko, Jáchymov využití: surovina pro výrobu Uranu a Radia, transuranů, palivo, jaderné zbraně zajímavost: vždy obsahuje olovo – produkt radioaktivního rozpadu KASITERIT – CÍNOVEC – SnO2 tvar: sloupcovité krystaly, často srůst – dvojčata, stébelnaté, zrnité, kusové agregáty, valouny v náplavech, čtverečná soustava barva: hnědá (žlutá, šedá, červená, výjimečně bezbarvé) vryp: světle až tmavě hnědý, zřídka bílý lesk: štěpnost: není lom: tvrdost: 6,5 hustota: 6,9 další vlastnosti: často s příměsí Fe a Mn vznik: spolu se žulou, krystalizuje z plynů z magmatu výskyt: nejvíce (80 % světové těžby) Yuman – Čína, Bolívie, Británie, Bretaň, Cínovec (Krušné Hory) využití: ruda cínu, pájení, pocínování plechů zajímavost: nízká teplota tání, cínoví vojáčci 5) vodnaté oxidy čtyřmocných prvků OPÁL – SiO2 x nH2O tvar: amorfní, ledvinité, hroznovité útvary barva: bezbarvý, mléčný, žlutavý, oranžový, zelený lesk: opalizuje ve všech duhových barvách štěpnost: lom: tvrdost: 5,5 – 6,5 - dáno množstvím vody hustota: 2,1 – 2,2 g/cm3 11
další vlastnosti: vznik: při rozkladu křemičitanů výskyt: v trhlinách, tvoří krusty, využití: zajímavost: odrůdy – drahý opál (Mexiko, Austrálie), Ohnivý opál – ohnivě červený (Mexiko), Obecný opál – většinou neprůhledný, bez barev, Opál dřevitý – dřevo zkamenělé prosycením opálovou hmotou PSILOMELAN – SMĚS VODNATÝCH OXIDŮ MANGANU tvar: lebníkovitý barva: černá až tmavohnědá, modročerná, lesk: polokovový až matný štěpnost: lom: tvrdost: 5 hustota: 4,6 g/cm3 další vlastnosti: vznik: vyplňuje mikroskopické dutiny v horninách – podobný mechu výskyt: v okolí manganových rud - Chvaletice využití: zajímavost: 6) podvojné oxidy MAGNETIT – Fe3O4 – FeFe2O4 tvar: krychlová, zrnité až celistvé agregáty barva: černá, neprůhledný vryp: černý lesk: kovový štěpnost: podle osmistěnu lom: lasturnatý (nerovný) tvrdost: 6 hustota: 5,2 g/cm3 další vlastnosti: silně magnetický vznik: z magmatu – nejčastěji v čedičích, krystalizuje za vyšších teplot – jako první, vzácněji také přeměnou a usazením výskyt: USA, Kanada, Rusko (Magnitogorsk), Švédsko (Kiruna), Krušné hory (Měděnec), Vlastějovice u Ledče nad Sázavou – v přeměněných horninách - skarnech využití: nejvydatnější železná ruda – 72,4 % Fe, zajímavost: Říp tvořen čedičem v něm magnetit – působí na magnetickou střelku, velké množství v čedičích na dně oceánů, ještě před tuhnutím se krystalky magnetitu orientují podle magnetických pólů Země – podle toho se dá zjistit, kde hornina tuhla – důkaz posunu zemských desek CHROMIT – FeCr2O4 tvar: krychlová, krystaly vzácně, zrnitý, často vtroušený v horninách, větší shluky a prorostlice se světlejšími minerály dodávají vzhled „leopardí kůže“ barva: černá vryp: žlutohnědý lesk: štěpnost: není lom: rovný tvrdost: 5,5 hustota: 4,6 g/cm3 další vlastnosti: podobný magnetitu, není magnetický (pouze slabě) 12
vznik: z magmatu, v hlubinných vyvřelinách - perioditech výskyt: Zimbabwe, Norsko, Nový Zéland, Turecko, Srbsko využití: ruda chrómu (jediná významná), chrom – pochromování, legování oceli, odolná proti rzi zajímavost:
Uhličitany -
soli H2CO3 v přírodě vznikají reakcí nerostů s CO2 rozpuštěným ve vodě na vzduchu – z činnosti povrchové vody v hlubinách – uhličité minerální vody
KALCIT – CaCO3 tvar: šesterečná a klencová + jejich kombinace – mnoho tvarů, lupenité, zrnité agregáty barva: bezbarvá, bílá, různá zabarvení - příměsi lesk: perleťový, matný až skelný štěpnost: dokonalá, podle klence, křehký lom: tvrdost: 3 hustota: 2,7 g/cm3 další vlastnosti: dvojlom světla, skrz vidíme např. písmo dvojitě, kyseliny ho rozkládají za unikání CO2 – „šumí“ vznik: velmi hojný, srážením z roztoku – mořské vody + činnost organizmů (korály, dírkonožci, houby, korýši), často jedinou složkou hornin – vápenec, mramor (překrystalovaný za vyšších teplot + příměsi), často tvoří drúzy a geody výskyt: pohoří – Alpy, Jura, křídové útesy (křída – dírkonožci)) – Anglie – Dover, Rujána, Příbramsko, Český a Moravský kras, krasové oblasti využití: stavebnictví (vápno, malta, obklady fasád), sochařství, chemický průmysl, polarizační hranoly (islandský čistý vápenec – vzácný), hutnictví – do vysokých pecí – struska, zajímavost: krasové jevy – částečně rozpustný ve vodě: CaCO3 + H2O + CO2 -------- Ca(HCO3)2 - na jiném místě zase se usadí – vznik krasových jeskyní a krápníků – stalaktity, stalagmity, stalagnáty - způsobuje tvrdost vody – vodní kámen - travertin – vápenec vzniklý činností rostlin a živočichů – pokrytí krustou – stromatolity – doklad evoluce, různobarevné, obklady ARAGONIT – CaCO3 tvar: kosočtverečná soustava, polymorfie, srostlice, paprsčité agregáty barva: bezbarvý, bílý, různé barvy podle příměs lesk: skelný štěpnost: neznatelná lom: tvrdost: 3,5 hustota: 2,92 g/cm3 další vlastnosti: méně stabilní, proto se vyskytuje méně, mění se na kalcit vznik: vysrážení z roztoků (vřídel) výskyt: využití: dekorace, broušení, desky stolů, přívěsky, brože zajímavost: odrůdy – hrachovec – ve formě zrníček, vřídelní kámen – vrstevnaté krystaly (Goethe ho označoval za drahokam), železný květ – keříčkovité agregáty, onyx – na trhu, drahý MAGNEZIT – MgCO3 tvar: krystaly vzácně – klencové, zrnité, stébelnaté, celistvé agregáty barva: bezbarvý, bílý až nahnědlý, hnědý až černý – příměs FeCO3 lesk: skelný, matný 13
štěpnost: dokonalá podle klence lom: lasturnatý tvrdost: 3,5 hustota: 3,1 g/cm3 další vlastnosti: šumí v kyselině, světélkuje modrobíle v UV záření vznik: 1) reakcí vápenců s roztoky bohatými na hořčík 2) zvětráváním hadců – horniny bohaté na Mg a další způsoby výskyt: Norsko, Řecko, Polsko, východní Alpy, Křemže, Mor. Budějovice, Č-M vrchovina využití: výroba žáruvzdorných materiálů, keramický průmysl, zdroj hořčíku, stavebnictví – heraklit, v papírenství a sklářství zajímavost: plete se s vápencem, není ho třeba poznat DOLOMIT – CaMg(CO3)2 – CaCO3.MgCO3 – podvojný uhličitan tvar: soustava klencová, jemnozrné až hrubozrnné agregáty barva: bezbarvý, bílý až do růžova a žluta podobně jako předchozí vryp: bílý lesk: perleťový, štěpnost: dokonalá lom: lasturnatý tvrdost: 3,5 hustota: 2,85 g/cm3 další vlastnosti: v kyselinách šumí jen velmi málo – tím rozpoznat, světélkuje v UV záření vznik: nahrazením vápence výskyt: tvoří stejnojmennou horninu – Dolomity, Západní Karpaty, Slovenské rudohoří, Příbram, Jáchymov využití: vyzdívání tavících pecí, hnojivo, zdroj hořčíku, dlažební kostky – barevné – růž, modré zajímavost: odolnější, tvrdší, tvoří tzv. bradla – kopec – denudace – ne dolomit – „čumí z kopce“ OCELEK – SIDERIT – FeCO3 tvar: soustava klencová, zrnité, celistvé agregáty, hroznovité agregáty barva: hnědá, žlutavá, šedá, hnědozelená, hnědočerná vryp: bílý, nažloutlý lesk: skelný, průsvitný štěpnost: dokonalá lom: nerovný, lasturnatý tvrdost: 4 hustota: 3,8 g/cm3 další vlastnosti: šumí po kápnutí horké kyseliny, zvětráváním se mění na limonit, obsahuje dost manganu vznik: vždy za nepřítomnosti kyslíku, krystalizací z roztoku, rudné žíly, z mořské vody výskyt: Kanada, Portugalsko, Německo, Rakousko, Příbram, Beskydy, uhelné pánve - Kladno využití: železná ruda zajímavost: AZURIT – 2CuCO3 . Cu(OH)2 tvar: jednoklonná soustava, kusové agregáty, barva: azurově modrá, časem zezelená – přeměna na malachit vryp: modrý lesk: skelný, krystaly průsvitné až průhledné štěpnost: dokonalá lom: tvrdost: 3,5 hustota: 3,8 g/cm3 další vlastnosti: nestálý – přeměna na malachit, svým výskytem doprovází měděné rudy 14
vznik: druhotný minerál – vzniká působením povrchové vody nebo prosakující vody s obsahem kyslíku výskyt: Namibie – krásné krystaly, Maroko, Německo, využití: šperkařství, modré barvivé - zezelená zajímavost: MALACHIT – CuCO3.Cu(OH)2 tvar: jednoklonná soustava, nejrůznější agregáty – trsovité, paprsčité barva: zelená, modrozelená vryp: zelený lesk: skelný, hedvábný štěpnost: dobrá lom: tvrdost: 3,5 hustota: 4 g/cm3 další vlastnosti: vznik: druhotný minerál – přeměna minerálů s mědí, tvoří zelený povlak výskyt: Austrálie, Německo, USA, Příbram, Jáchymov, Český Brod, Podkrkonoší využití: šperky, ozdobné předměty, dříve proti nemocem – dávidlo, líčidlo, při kolikách zajímavost: výskyt spolu s azuritem, ukazatelé ložisek rud mědi
Sírany -
soli kyseliny sírové většinou měkké, světlé s nízkou hustotou
SÁDROVEC – CaSO4. 2H2O tvar: jednoklonná, kryst. tabulkovité, sloupcovité až jehličkovité, časté srůsty – dvojčata – vlaštovčí ocas, celistvé agregáty, hrubě deskovité – mariánské sklo, pestrý vzhled barva: bezbarvý až šedý, náběhové barvy (oranžové, žluté) vryp: bílý až šedavý lesk: perleťový, skelný, hedvábný; průsvitný až průhledný (mariánské sklo) štěpnost: dokonalá lom: tříšťnatý tvrdost: 1,5 – 2 – lze rýpat nehtem hustota: 2,3 g/cm3 další vlastnosti: vznik: vypařování slané vody, srážením z roztoku, při zvětrávání pyritu se uvolňuje kyselina sírová – ta působí na vápenec, výskyt: Německo, Francie. Itálie využití: stavebnictví – sádra, papírenství, farmacie, lékařství, hnojiva zajímavost: v oblastech bohatých sádrovcem – krasové jevy, alabastr – průsvitný, celistvý zrnitý, selenit – vláknitý s hedvábným leskem, mariánské sklo – deskovitý – průhledný, pouštní růže – růžicovité agregáty, sádrovcové sedmikrásky - paprsčité ANHYDRIT – CaSO4 tvar: kosočtverečná, zrnité agregáty barva: čirá, různá zbarvení – do modra, červena lesk: skelný štěpnost: lom: tvrdost: 3,5 hustota: 3 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: na ložiskách soli a sádrovce, Německo, Polsko, Krušné Hory 15
využití: výroba síranu amonného, ozdobný kámen, výroba kyseliny sírové zajímavost: pohlcuje vodu – sádrovec – hadí alabastr CHALKANTIT – MODRÁ SKALICE – CuSO4 . 5H2O tvar: vzácně krystaly trojklonná- uměle, ledvinité agregáty, výkvěty barva: modrá vryp: bezbarvý lesk: skelný, průhledný až průsvitný štěpnost: nedokonalá lom: lasturnatý tvrdost: 2,5 hustota: 2,3 g/cm3 další vlastnosti: dobře rozpustný ve vodě, při napití – nevolnost, odporná chuť, jedovatý vznik: sekundární minerál – přeměnou na ložiskách mědi výskyt: Německo, Španělsko, Slovensko, Chile využití: zajímavost: v důlních chodbách vytváří krápníky BARYT – TĚŽIVEC – BaSO4 tvar: kosočtverečná – tabulkovité, sloupcovité krystaly; lupenité, stébelnaté agregáty, pestrý vzhled barva: bezbarvý, bílý, šedý, modrý, hnědý, žlutý vryp: bílý lesk: skelný, perleťový, matný štěpnost: dobrá lom: lasturnatý, tříštivý tvrdost: 3 3,5 hustota: 4,7 g/cm3 další vlastnosti: nápadně těžký - těživec vznik: krystalizací z roztoku, usazováním výskyt: Polsko, Německo, USA, Karlovarsko, Teplicko – radiobaryt – slabě radioaktivní, Dědova Hora, Krušná Hora u Berouna využití: plnivo křídového papíru, při těžbě ropy – zatížením vrtných kalů se zamezuje ztrátám ropy a zem. plynu, složka těžkého betonu, plnivo v gramofonových deskách, desky proti rentgenovému záření, kontrastní látka – barytová kaše, stavba reaktorů, barevné sklo, bílé barvivo zajímavost: nejrozšířenější minerál baria
Fosforečnany -
fosfáty, soli kyseliny H3PO4 a kovů vznikají oxidací sulfidů, často měkké, křehké, barvité, dobře krystalizují
APATIT – Ca5(PO4)3(F,Cl,OH) tvar: šesterečné sloupcovité krystaly, drúzy – jehličkovité až sloupcovité – až několik kg barva: čirá, bílá, zelená, modrá, fialová, hnědá … vryp: bílý lesk: skelný, mastný – na různých plochách, průsvitný až průhledný štěpnost: špatná lom: lasturnatý až nerovný tvrdost: 5 hustota: 3 g/cm3 další vlastnosti: náhrady Ca, různý poměr F a Cl – různé odrůdy vznik: z magmatu, v pegmatitech velké krystaly, při přeměnách, na rudných žilách výskyt: Cínovec, Krupka, Horní Slavkov, Norsko, Kanada, Rusko - Kola využití: zdroj fosforu, přírodní hnojivo, v chemickém průmyslu zajímavost: přikládal se při kousnutí hadem, apatao – podvádím 16
FOSFORIT - souhrnné označení pro směsi fosforečnanů (vápenatých) převážně organogenního původu, z ptačího trusu – guano, využití jako hnojivo – superfosfát – Vánoční ostrovy TYRKYS – (CuAl6(PO4)(OH)8.4H2O - zásaditý fosforečnan hlinitý, další minerály tvar: trojklonné, celistvý, zrnité agregáty barva: zářivě modrá, zelená, šedá, vryp: bílý lesk: skelný, průhledný štěpnost: dobrá lom: lasturnatý tvrdost: 6 hustota: 2,5 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: využití: zajímavost: do Evropy z Turecka = tyrkys
Křemičitany -
silikáty, sloučeniny křemíku a kyslíku a různých kov i nekov prvků základní stavební jednotkou jsou čtyřstěny – tetraedry (SiO4)4největší a nejrozšířenější skupina, hlavní součást hornin bývají tvrdé, průhledné až průsvitné s průměrnou hustotou jejich struktura závisí na způsobu vazby čtyřstěnů
1) silikáty s nezávislými tetraedry (nesosilikáty) - nezávislé - tetraedry jsou rozhozeny jako ostrůvky v krystalické mřížce, vyšší tvrdost, pseudošesterečná a pseudokrychlová souměrnost OLIVÍN – (Mg,Fe) SiO4 , více Mg tvar: kosočtverečná, zrnité agregáty, tvoří vyrostlice – větší krystaly barva: žlutozelený, zelený, oxidací Fe až do červena lesk: skelný štěpnost: nedokonalá lom: lasturnatý tvrdost: 7 hustota: 3,3 g/cm3 další vlastnosti: vznik: krystalizace z magmatu (jako první) – ve vyvřelých horninách – bazické horniny - čedič, gabro, peridotit, náplavy výskyt: Kozákov (Smrčí) – „olivinové koule“, Podkrkonoší, Semily, Německo, Švýcarsko, ostrov Zebirget v Rudém moři – drahokamové odrůdy, meteority (1749 – vých. Sibiř), u nás dost v čediči využití: výzdoba kostelů – především v baroku, tradiční české drahokamy, brousí se, s vysokým obsahem Mg – žáruvzdorné materiály zajímavost: k nám při křižáckých výpravách, drahokamová odrůda - chryzolit GRANÁT – Mg, Fe, Mn, Ca – ox. číslo II a Al, Fe, Cr – ox. číslo III SiO4 tvar: krychlová soustava, 12 a 24 stěny, okrouhlá zrna, barva: podle odrůdy, není modrý, záleží na poměru složek převážně červené až hnědé lesk: skelný štěpnost: neštěpný lom: lasturnatý 17
tvrdost: 7 hustota: 3,5 – 4,5 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: obecně ve všech typech hornin, nejvíce na kontaktních horninách využití: jako brusný materiál, laser, drahé kameny – prsteny, náušnice, náhrdelníky zajímavost: odrůdy: pyrop (český granát) – ohnivě červený (barva českých dána příměsí chromu) – Mg, Al, krystaly ve velkých hloubkách – odpad při těžbě diamantů, JAR, české středohoří, využíván už od středověku – korunovační klenoty almandin – červený do fialova, Fe Al, nejrozšířenější granát, v přeměněných horninách – rula, svor, granulit, amfibolit, těžen v Indii, Austrálii, Madagaskar, Jeseníky, okolí Čáslavi spessartin – oranžový až žlutý, Mn Al, spolu s almandinem, většinou popraskaný, nedokonale vybarvený, Puklice u Jihlavy, grosular – angreštově zelený až červený, Ca Al, když červenohnědý – příměs železa – hesonit, vzniká na horninách v kontaktu s vápencem, Srí Lanka, Pákistán, Jeseníky, Šumperk andradit – rezavě hnědý, ale i rudý a zelený, Ca Fe, ve skarnech, Vlastějovice u Ledče nad Sázavou uvarovit – sytě zelený – smaragdová barva, Ca Cr, velmi vzácný, USA, Kanada topazolit – žlutý, čirý, Itálie, Švýcarsko melanit – černý démantoid – nejvzácnější granát, žlutý, zelený, diamantový lesk, velmi září, Švýcarské Alpy, Kongo Čukotka TOPAZ – Al2SiO4F2 tvar: kosočtverečná soustava, lesklé sloupcovité krystaly - hranoly, stébelnaté agregáty, často drůzy barva: medově a vínově žlutá, modrá, čirá vryp: bílý lesk: skelný, průsvitný štěpnost: dokonalá v 1 směru lom: tvrdost: 8 hustota: 3,4 – 3,6 g/cm3 další vlastnosti: velmi křehký vznik: výskyt: v pegmatitech, vyrostlice v drúzách, ve vyvřelinách, v náplavech, Brazílie, Ural, Japonsko, Srí Lanka, Cínovec, Písek, Slavkovský les využití: drahokam – nejoblíbenější medově žluté, růžové, modré, bezbarvé – brilianty (pozor také diamanty), čočky, brusivo zajímavost: působením tepla mění barvu, mužům přináší krásu a inteligenci, tlumí chuť na sex 2) silikáty a kruhovou vazbou tetraedrů (cyklosilikáty) - uzavřené - tetraedry spojeny do kruhu - klencová nebo šesterečná soustava BERYL – Be3Al2(Si6O18) tvar: šesterečná soustava, sloupcovité krystaly, značně veliké – až 5,5 m barva: bezbarvý, žlutavý, nazelenalý, modrý atd. lesk: skelný štěpnost: nedokonalá – na rozdíl od topazu, se kterým se může splést lom: tvrdost: 7,5 hustota: 2,6 – 2,9 g/cm3 další vlastnosti: vznik: krystalizace z roztoku vyvřelin, vyrostlice v pegmatitech 18
výskyt: u nás – obecný beryl – Slavkov, Cínovec, Písek využití: výroba berylia – obecný beryl, šperkařství, brýle = beryllos (výroba zvětšovacích skel), raketová technika, elektronika, kyselinovzdorné kovy, reaktory zajímavost: vytváří drahokamové odrůdy smaragd – (=zelený kámen), Kolumbie, Ural, Rakousko, čiré broušené smaragdy z Kolumbie jsou vůbec nejdražší kameny na světě akvamarín – modrý v různé sytosti a v různých odstínech, Brazílie, Zabajkalí zlatý beryl – žlutý – Srí-Lanka TURMALÍN – borosilikáty – B nahrazuje některé Si, dále obsahuje Al, B, Fe, Na, Li, Mg, Ca, F tvar: klencová soustava, sloupcovité krystaly – trojhranné, na plochách výrazné rýhování barva: černá, růžová (Li), zelená (Mg a Li), hnědá, modrá – zonální zbarvení lesk: skelný štěpnost: není lom: tvrdost: 7, - 7,5 hustota: 3,1 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: v pegmatitech, Německo, Norsko, Madagaskar, Kalifornie využití: drahokamy – barevné, polarizátory světla zajímavost: odrůdy skoryl – černý – Písecko rubelit – růžový – Bystřice nad Pernštejnem verdelit - zelený 3) silikáty s řetězcovou vazbou tetraedrů (inosilikáty) - řetězovité - tetraedry v dlouhých jednoduchých nebo dvojitých řadách - mají několik štěpných rovin - krystaly stébelnatého nebo vláknitého vzhledu PYROXENY – jednoduchý řetězec – jednoklonné klinopyrexeny, kosočtverečné ortopyroxeny, důležité horninotvorné minerály, různé doplňkové prvky – Ca, Li, Mg, Fe, Al mají pravoúhlou štěpnost – rozdíl od amfibolů (ty tupý úhel), na průřezu osmiúhelník (amfibol šesti) všechny mají podobné vlastnosti AUGIT (klinopyroxen) tvar: směsný krystal – čtyři členy, krátké sloupcovité krystaly, dvojčatné srůsty barva: hnědočerná až černá, do zelena lesk: skelný štěpnost: nedokonalá lom: tvrdost: 5 - 6 hustota: 3,5 g/cm3 další vlastnosti: vznik: výskyt: ve tmavých vyvřelých horninách – čedič, gabro využití: horninotvorný minerál zajímavost: JADEIT – celistvý agregát, světle zelený, ozdobný, NEFRIT (patří mezi amfiboly)
19
AMFIBOLY – dvojitý řetězec, obsahují vodu, jednoklonné (klinoamfiboly), kosočtverečné (ortoamfiboly), skupina horninotvorných minerálů Obecný amfibol, čedičový amfibol (tmavší – černý) - jednoklonné tvar: sloupcovité až vláknité agregáty barva: tmavozelená, tmavohnědá lesk: skelný, neprůhledný štěpnost: dokonalá, úhel 120° lom: tvrdost: 5 - 6 hustota: 3,3 g/cm3 další vlastnosti: křehký vznik: výskyt: v magmatických horninách – gabra, čediče, přeměnou pyroxenů, české středohoří využití: zajímavost: nefrit – podobný jako jadeit 4) silikáty s vrstevnou vazbou tetraedrů (fylosilikáty) – vrstevnaté - každý tetraedr vázán na tři sousední – tak vznikají plochy z jednotlivých vrstev - tabulkovitý až šupinatý vzhled - výborná štěpnost po vrstvách - pseudošesterečná symetrie MASTEK – TALEK – Mg3Si4O10(OH)2 tvar: jednoklonná, agregáty šupinkaté, celistvé (označují se jako tuček) barva: bílá až zelená vryp: bezbarvý lesk: perleťový štěpnost: dokonalá, štěpné lupínky jsou ohebné lom: tvrdost: 1 hustota: 2,7 g/cm3 další vlastnosti: na omak mastný vznik: druhotný minerál, hydrotermálně z bazických hornin, přeměnou dolomitů výskyt: Německo, Polsko, Švédsko, Sobotín na Moravě využití: k řezbářství, přídavek do pudrů, plnivo do papíru, zdroj hořčíku, do barev, mazadlo do strojů, do plastů, palubní desky automobilů, do žvýkaček, proti spékání zajímavost: SLÍDY MUSKOVIT – KAl2(AlSi3O10)(OH,F)2 – světlá slída tvar: jednoklonná, lupenité barva: bezbarvá, žlutavá, do hněda, do zelena, vryp: světlý lesk: perleťový, v tenkých lupíncích průhledná štěpnost: lom: tvrdost: 2 – 2,5 hustota: 2,75 g/cm3 další vlastnosti: pružná, tepelná a chemická stálost, nevodivost, nehořlavost vznik: z magmatu v kyselých horninách, přeměnou v přeměněných horninách výskyt: Anglie, Rusko – Ural, Dakota, Brazílie, Písecko, Horní Slavkov, Přibyslavice využití: elektronika – izolace, žáruvzdorné omítky a nátěry, okénka do pecí, plnivo papíru, optika zajímavost: největší krystal – 25 tun 2,5 x 3,5 m 20
BIOTIT – TMAVÁ SLÍDA – K(Mg,Fe)3(AlSi3O10)(OH,F)2 tvar: jednoklonná, jinak jako předchozí – tabulky, lupínky barva: černá, tmavě hnědá, vryp: bílý lesk: třpytivý až kovový, průhledný až neprůsvitný štěpnost: dokonalá lom: tvrdost: 2,4 – 3,1 hustota: 2,6 – 3,0 g/cm3 další vlastnosti: ohebný až pružný vznik: výskyt: nejběžnější slída, složka žul i metamorfovaných hornin – svory, ruly využití: izolační materiál zajímavost: podobný ale světlejší je flogopit JÍLOVÉ MINERÁLY – Kaolinit – Al4(Si4O10)(OH)8 – křemičitan s obsahem vody tvar: šesterečná, velmi malé krystaly - mikrokrystalický barva: bílá lesk: štěpnost: lom: tvrdost: 1 – 2 – otírá se o prsty hustota: 2,6 g/cm3 další vlastnosti: vznik: zvětráváním živců výskyt: Karlovarsko, Plzeňsko, Znojemsko využití: výroba porcelánu, plnivo papíru, barvy zubní pasty zajímavost: jiné jílovité minerály – výroba cihel, šamotu, bahenní souboje SERPENIN – Mg4(Si4O10)(OH)8 tvar: pouze agregáty, často vláknité, (jednoklonná), skupina minerálů barva: zelená, zelenošedá lesk: štěpnost: lom: tvrdost: hustota: další vlastnosti: ohebná vlákna, spřádají se, vznik: hlavní minerál hadců – z magmatu, výskyt: využití: výroba azbestu – nehořlavý materiál zajímavost: u nás hadcový azbest – chryzotil – M. Lázně, Kutnohorsko, zvláštní typ ekosystému – hadcová flóra – Mohelenská step 5) silikáty s prostorovou vazbou tetraedrů (tektosilikáty) – prostorově vázané - tetraedry se spojují do nekonečného prostorového útvaru ŽIVCE – velmi časté horninotvorné minerály ORTOKLAS – DRASELNÝ ŽIVEC tvar: jednoklonná, podobný vápenci a křemenu, krystaly tabulkovité nebo sloupcovité, časté strostlice – karlovarská dvojčata barva: narůžovělý, bílý, nažloutlý – růžový vždy ortoklas, bílý – nejde poznat lesk: skelný, perleťový 21
štěpnost: dokonale ve dvou směrech lom: v 1 směru tvrdost: 6 hustota: 2,5 g/cm3 další vlastnosti: vznik: krystalizací z magmatu bohatého na Si, výskyt: využití: keramické zpracování – porcelán, glazury, izolátory, šperkařství, horninotvorný minerál – žuly, ruly, pegmatity zajímavost: PLAGIOKLASY – SODNOVÁPENATÉ ŽIVCE tvar: trojklonná, sloupcovité, lupenité krystaly, zrnité, kusové agregáty barva: bílá, modravě šedá – těžko se poznává – poznat ortoklas lesk: štěpnost: lom: tvrdost: 6 hustota: 2,6 g/cm3 další vlastnosti: odrůda labradorit - pestrá barvoměna – zdobný kámen (obložení budov) vznik: z magmatu chudšího na Si výskyt: běžný minerál gaber, čedičů, andezitů (tmavých vyvřelin) využití: keramika zajímavost: jedná se o izomorfní směs albitu a anortitu, vyjadřuje se procentuálním zastoupením anortitu (albit, oligoklas, andezín, labradorit, bytownit, anortit) první tři kyselé, ostatní bazické Organolity JANTAR - sukcinit– zkamenělá pryskyřice tvar: zaoblená zrna, barva: medově žlutá, hnědavá, červenavá tvrdost: 2 – 2,5 hustota: 1,05 g/cm3 další vlastnosti: lze zapálit vznik: asi před 50 mil lety výskyt: největší naleziště – Rusko - Kaliningrad zajímavost: exempláře velikosti lidské hlavy – 10 kg, může obsahovat hmyz – jurský park Whewellit – ledvinové a močové kameni
22
