Prvky VA a VIA skupiny - maturitní otázka z chemie

Prvky VA a VIA skupiny - maturitní otázka z chemie - 10-09-2015 by [email protected] - Otázky z biologie a chemie - http://biologie-chemie.cz

Prvky VA a VIA skupiny - maturitní otázka z chemie by [email protected] - Pátek, ?íjen 09, 2015 http://biologie-chemie.cz/prvky-va-a-via-skupiny-maturitni-otazka-z-chemie/

Otázka: Prvky VA a VIA skupiny P?edm?t: Chemie P?idal(a): kl

VA SKUPINA (prvky p3) Dusík (N), Fosfor (P), Arsen (As), Antimon (Sb), Bismut (Bi)

Jejich elektronová konfigurace je ns2p3. Mají 5 valen?ních elektron?, z toho jsou 3 elektrony nespárované. Za normálních podmínek to jsou pevné látky, krom? dusíku, ten je ve form? plynu. S rostoucím protonovým ?íslem stoupá kovový charakter. Všechny p3 prvky mohou dosáhnout stabilní konfigurace nejbližšího vzácného plynu (vytvo?ení 3 kovalentních vazeb), mají pak ox. ?íslo -3, mohou ale i odšt?pit až 5 elektron? a mít tak ve slou?eninách oxida?ní ?íslo +5. Krom? dusíku, který je ?ty?vazný, mohou být ostatní prvky až šestivazné.

Dusík

page 1 / 8


Hlavní složka zemské atmosféry Jeden ze základních stavebních kamen? živé hmoty Plyn bez barvy, chuti a zápachu Nepodporuje ho?ení ani dýchání Není toxický ani jinak nebezpe?ný Tvo?í 2 atomové molekuly trojná vazba mezi atomy Nízká reaktivita (interní plyn) Atomární dusík – vysoce reaktivní (3 nepárové elektrony ve valen?ní vrstv?) 3. nejv?tší elektronegativita

Výskyt: volný – v atmosfé?e vázaný – chilský ledek, draselný ledek, nukleové kyseliny,… biogenní prvek

P?íprava: Zah?ívání koncentrovaného roztoku dusitanu amonného Frak?ní destilace ze vzduchu Vedlejší produkt p?i výrob? kyslíku

Použití: Plynný dusík – interní atmosféra – v prost?edí, kde hrozí nebezpe?í výbuchu Výroba integrovaných obvod?, nerezové oceli Pln?ní obal? výrobk? Kapalný N – kryogenní procesy – je nutné udržovat prost?edí na zna?n? nízké teplot? Dusíkatá hnojiva – urychlují r?st, hl. amoniak Výbušniny – dusi?nan sodný nebo draselný – sou?ást st?elného prachu Nitroglycerin, trinitrotoluen Barviva a lé?iva Indikátory v analytické chemii

Slou?eniny: Amoniak (NH3)

page 2 / 8


Plyn leh?í než vzduch, bez barvy, rozpustný ve vod? Štiplavý zápach, leptá sliznice Využití: hnojivo, výroba slou?enin, chladící systémy Salmiak (NH4Cl) – elektrolyt mono?lánk?, léka?ství Oxid dusný (= rajský plyn) – narkotikum, anestetikum Oxid dusi?ný – nestabilní, bez vn?jší p?í?iny m?že explodovat, bezbarvá kryst. látka Okysli?ovadlo raketové pyrotechniky Kyselina dusi?ná (HNO3) V ?istém stavu bezbarvá kapalina Silné oxida?ní ?inidlo Jedna z pr?myslov? nejvyráb?n?jších látek Široké použití v pr?myslu – pasivace kov? (kov už nerezne) Oxiduje všechny kovy krom? zlata a n?kterých platinových kov? -> rozpouští se pouze v lu?avce královské (HCl + HNO3 v pom?ru 3:1) Barviva, lé?iva, výbušniny, hnojiva Nitroslou?eniny – obsahují skupinu NO2 Mírné oxida?ní vlastnosti N?které jsou významné meziprodukty p?i výrob? aromatických amin? a výbušnin Nitroglycerin - léka?ství

Fosfor Nekovový prvek V p?írod? se vyskytuje pouze ve form? slou?enin 3 modifikace: bílý, ?ervený a ?erný

Bílý fosfor Vysoká reaktivita M?kká látka nažloutlé barvy Jedovatý, samovzn?tlivý Velmi toxická látka Smrtelná dávka pro ?lov?ka: 0,15g Nerozpustný ve vod?, dob?e se rozpouští v sirouhlíku Uchovává se v láhvích s vodou – musí se zabránit p?ístupu kyslíku

Využití: Jedovaté nástrahy na hlodavce

page 3 / 8


Farmaceutické preparáty Samozápalné pumy a granáty Do 20.století výroba zápalek

?ervený fosfor Stálý, nesv?télkuje, není samozápalný Není jedovatý tak jako bílý fosfor Zah?átím se m?ní na bílý fosfor

Využití: Výroba zápalek Pyrotechnika – rozn?tky Výchozí látka pro p?ípravu tém?? všech slou?enin dusíku

?erný fosfor Stálý, vlastnostn? p?ipomíná kov Vznik: zah?átí ?erveného nebo bílého P

Využití: elektrotechnika – polovodi?e (typu N - negativní)

Výskyt Fosfore?nan vápenatý – apatit, fosforit, fluoroapatit

Výroba Redukce fosfore?nanu koksem za p?ítomnosti k?emenného písku

Využití

page 4 / 8


Rostlinná hnojiva – fosfore?nany Zubní pasty Odstra?ování rzi Zm?k?ení vody -> prací prášky Potraviná?ství – výroba sýr? a nakládání šunky P?idává se do cirkula?ních vod pro vytáp?ní

Slou?eniny Kyselina trihydrogen fosfore?ná St?edn? silná trojsytná kyselina Nemá oxida?ní ú?inky a v?tšinu kovu nerozpouští Kovy pasivuje Zpracování ropy a kuv? Výroba nealkoholických nápoj? (E338 - Coca-Cola) Chlorid fosforitý Už p?i koncentraci 0,06% usmrcuje b?hem n?kolika minut Slou?eniny s vodíkem – jedovaté a reaktivní Fosfan – zápach po ?esneku¨

As, Sb, Bi Málo rozší?ené Výroba slitin As – jedovatý – hubení hlodavc?

PRVKY VIA SKUPINY (p4 prvky) Kyslík (O), Síra (S), Selen (Se), Tellur (Te), Polonium (Po)

Prvky této skupiny se nazývají chalkogeny. Mají 6 valen?ních elektron?. Všechny chalkogeny jsou tvo?eny více izotopy, všechny izotopy polonia jsou radioaktivní. Kyslík se výrazn? liší od ostatních chlkagen?, které jsou si svými vlastnostmi velmi podobné. Síra je nekov, selen a tellur jsou polokovy a polonium je kov.

page 5 / 8


Síra Reaktivní nekovový prvek žluté barvy Ho?í na vzduchu modrým plamenem za vzniku SO2 a malého množství SO3 Reaguje s kyselinami, které mají oxida?ní vlastnosti Reakcí s hydroxidy vzniká thiosíran a sulfid V p?írod? – pevná, plastická, sirný kv?t – žlutá látka N?kolik krystalových struktur – alotropie Koso?tvere?ná a jednoklonná soustava

Výskyt: V atmosfé?e ve form? SO2 a SO3 V bílkovinách jako aminokyselina cystein nebo metionin Vázaná ve form? síran? a sulfan?

Výroba: V p?írod? vzniká srážením za horka ze sirných par nebo sedimentární redukcí síran? Pr?myslov? – hlubinová nebo povrchová t?žba, vytahování síry z ložisek, sope?ných vyv?elin bez p?ístupu vzduch Laboratorn? – z fluoridu sirného, z galenitu

Využití: Výbušniny, pyrotechnika, výroba zápalek Sí?ení sklep? a sud? pro uchovávání vína a piva Léka?ství – sirné masti

Slou?eniny: Oxid si?i?itý (SO2) Vzniká spalováním síry nebo sulfanu Do ovzduší se dostává spalováním uhlí a topných olej? Zp?sobuje kyselé dešt? P?sobí reduk?n? – dezinfek?ní a b?lící ú?inky

page 6 / 8


Výroba celulózy, kys. sírové Oxid sírový (SO3) Ochotn? reaguje s vodou za vzniku kyseliny sírové Kyselina sírová (H2SO4) Silná dvojsytná kyselina Reaguje se všemi kovy krom? olova, zlata a platiny Využití: hnojivo, barviva, polymery, plasty, …

Výroba kyseliny sírové: 1. spálení síry 2. Oxid si?i?itý je smíšen s dalším vzduchem. Poté za teploty 450°C veden p?es 4-5 odd?lených ploch katalyzátoru, který tvo?í kuli?ky oxidu vanadi?ného. 3. Vzniklý oxid sírový se pohlcuje v kyselin? sírové za vzniku olea (= hustá dýmová kapalina) 4. Oleum je opatrn? smíšeno s vodou za vzniku koncentrované kyseliny sírové.

Selen Vyskytuje se v n?kolika krystalických formách Pevný šedý ?i tmav? ?ervený prvek Prakticky nerozpustný ve vod?, dob?e rozpustný v sirouhlíku

Výskyt: Minerál – selen V idském t?le

Využití Výroba foto?lánk? D?íve v laserových tiskárnách

Tellur Chemicky p?ipomíná síru a selen

page 7 / 8


St?íb?it? lesklý polokov

Výskyt: P?ím?s ve zlatých ložiscích

Využití: Zlepšování mechanických a chemických vlastností slitin Barvení skla Výroba foto?lánk?

Polonium Radioaktivní kov Nejt?žší z chalkogen? Tvo?í st?íb?it? bílé krystalky Nemá žádný stabilní izotop

Výskyt: v p?ítomnosti uranových rud

Využití: V medicín? – jako alfa zá?i? Textilní pr?mysl – odstran?ní statického náboje Výroba filmu Zdroj neutronového zá?ení _______________________________________________ PDF generated by Kalin's PDF Creation Station

page 8 / 8 Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)

Prvky VA a VIA skupiny - maturitní otázka z chemie

Recommend Documents