Projekt Béďa Kvalita života bechtěreviků očima pacientů. Institut biostatistiky a analýz

Projekt Béďa Kvalita života bechtěreviků očima pacientů

Institut biostatistiky a analýz

Karel Vedral, CARD - Březen 2008

Úvodní slovo V roce 2005 byl uskutečněn projekt BÉĎA I, který mapoval situaci osob postižených Bechtěrevovou chorobou (Ankylozující spondylitidou), a který svým rozsahem a podrobným zpracováním byl ojedinělou prací uskutečněnou pacientskou organizací za pomoci lékařů Revmatologického ústavu v Praze, za podpory farmaceutické společnosti Schering–Plough Central East AG. Jeho zpracování do podoby tiskové a CD prezentace se ujala Masarykova univerzita v Brně, Institut biostatistiky a analýz. Projekt byl publikován na řadě konferencí a stal se základem některých opatření provedených v léčbě této choroby. Protože byl projeven zájem sledovat změny v léčbě této choroby, byly zahájeny práce v roce 2007 na opakování projektu. Současně bylo reagováno na nové poznatky, moderní způsoby léčby, zejména v oblasti tzv. biologické léčby, a na ekonomické stránky dosavadních a nových způsobů léčby. Tyto ekonomické a zejména farmakoekonomické dopady lze z projektu snadno dopočítat. Protože náhled na celou problematiku bylo nutné vzít z pohledu i dalších chorob z oblasti revmatologie, byly ke spolupráci vyzvány ještě pacientské organizace SPAE – Sdružení psoriatiků a atopických ekzematiků a REVMA LIGA v ČR. Malé množství zúčastněných pacientů na průzkumu revmatoidní artridy však nedává zatím uspokojivý a samostatně definovatelný přehled. Pokud se projekt dočká dalšího opakování, jistě se připojí více pacientů i z této oblasti chorob. Projekt byl ukončen v březnu 2008, a to zejména za podpory farmaceutické společnosti Wyeth Whitehall Czech, s.r.o., zpracování tiskovou formou a na CD opět provedl Institut biostatistiky a analýz Masarykovy univerzity, Brno. Závěrem bych rád poděkoval všem pacientům a všem dalším, kteří mi pomohli při sestavování dotazníků, sběru dat a jejich zpracování. Zejména děkuji společnosti Wyeth za velikou podporu a pomoc, bez které by tak velký projekt nebylo možné uskutečnit. Poděkování samozřejmě patří i zpracovatelům z Institutu biostatistiky a analýz MU Brno. Věřím, že tento druhý projekt přinese ještě širší a současně podrobnější poznatky o vývoji revmatických chorob a bude dobrou pomůckou i lékařům. Přeji každému, kdo se s projektem setká aby co nejlépe využil informace, které projekt přináší. Karel Vedral, březen 2008

Cíle studie Béďa

Základním cílem projektu Béďa je zjistit informovanost pacientů s Bechtěrevovou chorobou, psoriázou, artropatií a atopickým ekzémem o jejich chorobě, jejich současný zdravotní stav, způsoby léčby a využití jim dostupných léčebných možností.

Situace pacientů s revmatickými potížemi v České republice je hodnocena na základě v pořadí již druhého celorepublikového dotazníkového průzkumu pod záštitou České asociace pro revmatické choroby, Klubu bechtěreviků a Společnosti psoriatiků a atopických ekzematiků.

Součástí průzkumu jsou dotazníky kvality života vycházející z mezinárodních standardů, které budou využity pro hledání faktorů nemoci s nejvyšším vztahem ke kvalitě života těchto pacientů.

Jedním z výstupů je srovnání výsledků s předešlou studií a zjištění možných změn ať už v oblasti léčby nebo v oblasti kvality života.

Obsah prezentace I.

Popis souboru respondentů

II.

Anamnéza choroby

III.

Současný zdravotní stav

IV.

Rehabilitace v léčbě respondentů

V.

Vyšetření a léčba

VI.

Biologická léčba

VII.

Vliv léčby na nemocné

VIII. Dotazníky kvality života a zdravotního stavu

Kapitola I

Popis respondentů Tato část je věnována popisu základních charakteristik souboru respondentů. Věnuje se sociodemografické charakteristice respondentů (pohlaví, věk, rodinný stav, děti, bydliště), dále sleduje držení průkazů zdravotního postižení a invaliditu respondentů.

Pohlaví a věk Rodinný stav Bydliště respondentů Průkazy ZP a ZTP Částečná invalidita Plná invalidita Invalidita - celkově Zaměstnání před přiznáním invalidního důchodu

I.1a Pohlaví a věk respondentů N = 509

Pohlaví 0.4%

Muži (N = 319) Ženy (N = 188) Neznámo (N = 2)

36.9%

62.7%

50 40 30 20 10 0

30.5

0.0

0.4

3.1

5.3

6.7

8.6

12.4

15.3

17.7

Medián věku: Celkem = 55 let Muži = 57 let Ženy = 53 let

120 21 -2 5 26 -3 0 31 -3 5 36 -4 0 41 -4 5 46 -5 0 51 -5 5 56 61 60 a ví ce

Procento respondentů

Zastoupení věkových kategorií

Věkové kategorie

Téměř dvě třetiny souboru respondentů tvořili muži. Medián věku respondentů byl 55 let.

I.1b Pohlaví a věk - přepočet na populaci ČR N = 207 623

Pohlaví 0.4%

Muži (N = 130 180) Ženy (N = 76 613) Neznámo (N = 830)

36.9%

Počet nemocných dle věkových kategorií 63.2

ví

ce

0 a

5 -5

-6 56

61

Věkové kategorie

51

0

46

-5

5

41

-4

0

36

-4

5 -3 31

-3

5 -2 21

1-

0

0.8

0.0

36.7

31.8

25.7

17.9

13.9

11.0

6.5

26

70 60 50 40 30 20 10 0

20

Počet pacientů v tisících

62.7%

Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných.

I.2a Rodinný stav a děti respondentů Procento respondentů

Rodinný stav respondentů

N = 509

100 72.9

80 60 40 20

13.4

4.7

4.9

4.1

IV.

V.

I. II. III. IV. V.

Svobodný/á (N = 24) Ženatý/vdaná (N = 371) Rozvedený/á (N = 68) Vdovec/vdova (N = 25) Neznámo (N = 21)

0 I.

II.

III.

Rodinný stav

Máte děti? 11.0%

3.5%

Ano (N = 435) Ne (N = 56) Neznámo (N = 18) 85.5%

Mezi respondenty převládali pacienti ženatí/vdané (téměř 73%) a více než 85% respondentů má děti.

I.2b Rodinný stav a děti - přepočet na populaci ČR


Rodinný stav respondentů

N = 207 623

100 72.9

80 60 40 20

13.4

4.7

4.9

4.1

IV.

V.

I. II. III. IV. V.

Svobodný/á (N = 9 790) Ženatý/vdaná (N = 151 332) Rozvedený/á (N = 27 737) Vdovec/vdova (N = 10 198) Neznámo (N = 8 566)

0 I.

II.

III.

Rodinný stav

Máte děti? 11.0%

3.5%

Ano (N = 177 518) Ne (N = 22 839) Neznámo (N = 7 267) 85.5%


I.3 Bydliště respondentů N = 509

Počet respondentů v rámci krajů Respondenti Kraje

Počet respondentů:

≤ 20 21-30 31-40 41-50 > 50

Hl. m. Praha Středočeský kraj Jihočeský kraj Plzeňský kraj Karlovarský kraj Ústecký kraj Liberecký kraj Královéhradecký kraj Pardubický kraj Kraj Vysočina Jihomoravský kraj Olomoucký kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Neuvedeno Celkem

N

%

64 50 33 17 10 18 25 31 32 43 78 33 28 35 12 509

12.6 9.8 6.5 3.3 2.0 3.5 4.9 6.1 6.3 8.4 15.3 6.5 5.5 6.9 2.4 100.0

Počet na 100 000 obyvatel 5.4 4.3 5.3 3.1 3.3 2.2 5.8 5.7 6.3 8.4 6.9 5.2 4.7 2.8 5.0

Barevná mapa ukazuje zastoupení respondentů v krajích České republiky. Nejvíce respondentů v projektu Béďa bylo z Jihomoravského kraje (15.3%), Prahy (12.6%) a Středočeského kraje (9.8%). Při přepočtu na 100 000 obyvatel však byl nejvíce zastoupen kraj Vysočina.

I.4a Průkazy ZP a ZTP N = 509


Držitel průkazu ZP, ZTP, ZTP/P 100 80 60 40 20 0

62.3 31.2 3.5

2.8

I.

II.

0.2

III.

IV.

ZP (N = 18) 349 respondentů ZTP (N = 317) (68.6%) jsou držitelé některého z průkazů. ZTP/P (N = 14) Bez průkazu (N = 159) Neznámo (N = 1)

I. II. III. IV. V.

68.6%

V.

Průkaz

N = 349 Medián délky držení některého z průkazů

27.5 17.5

16.0 2.0

Délka držení průkazu (roky)

= 9 let

ám

o

1.1

zn

d

-3

30

0

0.6

26

5 -2 21

0 -2 16

5 -1 11

10 6-

5 3-

4.6

ne

10.3

na

20.3

2

50 40 30 20 10 0

1-


Délka držení některého průkazu

68.6% respondentů bylo držiteli některého z průkazů ZP, ZTP nebo ZTP/P. Medián délky držení některého z průkazů je 9 let, přičemž v souboru se vyskytli i respondenti s délkou držení průkazu více než 20 let (7.2%).

I.4b Průkazy ZP a ZTP - přepočet na populaci ČR


Držitel průkazu ZP, ZTP, ZTP/P 100 80 60 40 20 0

62.3 31.2 3.5

2.8

I.

II.

0.2

III.

IV.

ZP (N = 7 342) ZTP (N = 129 305) ZTP/P (N = 5 711) Bez průkazu (N = 64 857) Neznámo (N = 408)

I. II. III. IV. V.

68.6%

N = 207 623

V.

Délka držení některého průkazu

N = 142 358

39.2 29.0

24.9

22.8

14.7 2.9

Délka držení průkazu (roky)

zn

ám

o

1.6

ne

na

d

-3

30

0

0.8

26

5 -2 21

0 -2 16

5 -1 11

10 6-

5 3-

6.5

2

50 40 30 20 10 0

1-


Průkaz


I.5a Částečná invalidita N = 509

Přiznán částečný invalidní důchod 9.4%

Ano (N = 257) Ne (N = 204) Neznámo (N = 48)

50.5%

40.1%

19.8

N = 257

Medián délky pobírání částečného invalidního důchodu

35.4 24.1 12.8 1.9

0.4

0.4

1.2

= 5 let

610 11 -1 5 16 -2 0 21 -2 5 26 -3 0 na d ne 30 zn ám o

3.9

35

50 40 30 20 10 0

12


Délka pobírání částečného invalidního důchodu

Délka pobírání důchodu (roky)

Více než polovina respondentů uvedla, že jim byl přiznán částečný invalidní důchod. Medián délky pobírání částečného invalidního důchodu je 5 let, přičemž v souboru se vyskytli i respondenti s délkou pobírání důchodu více než 20 let (2.7%).

I.5b Částečná invalidita - přepočet na populaci ČR Přiznán částečný invalidní důchod

N = 207 623

9.4%

Ano (N = 104 850) Ne (N = 83 257) Neznámo (N = 19 517)

50.5%

40.1%

N = 104 850

37.1 25.3

20.8

13.5

o ám

zn ne

na

d

-3


1.2

0.4

30

0

0.4

26

-2

5

2.0

21

0 -2 16

5 -1 11

10 6-

5 3-

4.1

2

50 40 30 20 10 0

1-


Délka pobírání částečného invalidního důchodu


I.6a Plná invalidita N = 509

Přiznán plný invalidní důchod 9.4%

31.8%


58.7%

24.1 16.0

20.4

17.3

N = 162

Medián délky pobírání plného invalidního důchodu

13.6 0.6

1.2

1.2

= 8 let

610 11 -1 5 16 -2 0 21 -2 5 26 -3 0 na d ne 30 zn ám o

5.6

35

50 40 30 20 10 0

12


Délka pobírání plného invalidního důchodu


Plný invalidní důchod byl přiznán 31.8% respondentů s mediánem délky pobírání 8 let. Procento pacientů v invalidním důchodu po dobu delší než 20 let je 7.4%.

I.6b Plná invalidita - přepočet na populaci ČR Přiznán plný invalidní důchod 9.4%

31.8%

N = 207 623


58.7%

11.4

9.0

zn

ám

30

0 -3 26


0.8

o

0.8

0.4

5 -2 21

0 -2 16

5 -1 11

10 6-

5

3.7

3-

N = 66 024

ne

13.4

d

10.6

na

15.9

2

25 20 15 10 5 0

1-


Délka pobírání plného invalidního důchodu


I.7 Invalidita - celkově N = 509

Přiznán invalidní důchod 3.1% 29.9%


67.0%

23.5

N = 341 Medián délky pobírání invalidního důchodu

27.6 18.2 10.3

6.2

0.9

1.5

0.9

= 9 let

610 11 -1 5 16 -2 0 21 -2 5 26 -3 0 na d ne 3 0 zn ám o

11.1

35

50 40 30 20 10 0

12


Délka pobírání invalidního důchodu


Více než dvě třetiny respondentů uvedly, že pobírají buď částečný nebo plný invalidní důchod s mediánem celkové doby pobírání alespoň jednoho z důchodů 9 let. Nejvíce respondentů pobírá invalidní důchod 6 až 10 let, 8.6% respondentů pak pobírá invalidní důchod více než 20 let.

I.8 Zaměstnání před přiznáním důchodu


Pouze respondenti, kterým byl přiznán invalidní důchod.

N = 341

50 40

33.4

30.5

30 20 10

13.8

10.0

11.1 1.2

0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

Typ zaměstnání

I. II. III. IV. V. VI.

Sedavé (N = 34) Sedavé s přecházením (N = 114) Lehká fyzická práce (N = 47) Středně těžká fyzická práce (N = 104) Těžká fyzická práce (N = 38) Neznámo (N = 4)

Před přiznáním částečného nebo plného invalidního důchodu respondenti vykonávali převážně sedavé zaměstnání s přecházením (33.4%) a středně těžkou fyzickou práci (30.5%).

Popis souboru respondentů - shrnutí

Zastoupení pohlaví u respondentů je v poměru 2:1 pro muže, což koresponduje s mezinárodní literaturou.

Nejčastější věkovou skupinou u dotazovaných byla skupina s věkem nad 60 let. Medián věku byl 55 let.

85.5% respondentů uvedlo, že má děti.

Nejvíce dotazovaných pocházelo z Prahy, Středočeského a Jihomoravského kraje (37.7%). Při přepočtu na 100 000 obyvatel však byl nejvíce zastoupen kraj Vysočina.

68.6% respondentů uvedlo, že jsou držiteli některého z průkazů ZP, ZTP nebo ZTP/P. Medián doby držení některého z průkazů byl 9 let.

Částečný nebo plný invalidní důchod pobírá nebo pobíralo 67% respondentů s Bechtěrevovou chorobou. Medián délky pobírání invalidního důchodu byl opět 9 let.

Nejvíce respondentů mělo před přiznáním důchodu sedavou práci s přecházením (33.4%) nebo středně těžkou fyzickou práci (30.5%).

Kapitola II

Anamnéza choroby Tato část je věnována osobní a rodinné anamnéze Bechtěrevovy choroby. Podrobně řeší výskyt prvních obtíží spojených s Bechtěrevovou chorobou a stanovení choroby lékařem.

První potíže a stanovení diagnózy Trvání obtíží Rodinná anamnéza

II.1 První obtíže a stanovení diagnózy 60

N = 509

47.7

40 20.8

20.0 2.4

0.8

1.2

e ví c

-6 0

ne

61

a

51

41

31

-4 0

-3 0 21

-5 0

0

o

7.1

zn ám

20

120


První obtíže spjaté s Bechtěrevovou chorobou

Věkové kategorie

Doba od prvních příznaků do stanovení Bechtěrevovy choroby Procento respondentů

60 40 20

17.1

24.2

21.0

13.9

7.9

6.3

3.9

3.5

2.2 o

zn ám

30

ne

-3 0

d na

Délka (roky)

26

-2 5 21

-2 0 16

-1 5 11

610

35

12

0

Téměř u poloviny respondentů se první obtíže spjaté s Bechtěrevovou chorobou objevily mezi 20. a 30. rokem života. Doba od prvních příznaků do stanovení Bechtěrevovy choroby je velmi různorodá, u 13.7% pacientů byla dokonce delší než 20 let.

II.2 Délka trvání obtíží


Délka trvání obtíží respondentů

N = 509

30 20.2

17.5

20 8.1

10

12.8

9.2

6.7

12.6

11.8

Medián = 28 let

1.2 o

ne

zn ám

35 d na

-3 5 31

-3 0 26

-2 5 21

-2 0 16

-1 5 11

6-

do

5

10

0

Délka (roky)

Délka trvání obtíží respondentů podle věku Procento respondentů

100%

Věkové kategorie:

80%

< 41

60%

41-50

40%

51-60

20%

> 60

0% do 5

6-10

11-15

16-20

21-25

26-30

31-35 nad 35

Délka (roky) Nejčastější kategorie délky trvání obtíží je nad 35 let (20.2%), což koresponduje s tím, že nejvíce respondentů je ve věku nad 60 let. Mezi respondenty staršího věku jsou i tací, kteří trpí obtížemi poměrně krátkou dobou (do 5 let).

II.3a Rodinná anamnéza Bechtěrevova choroba u rodičů

N = 509

Otec (N = 41)

86.8%

Matka (N = 26) Otec i matka (N = 0)

0.0%

8.1% 5.1%

Ne/Neznámo (N = 442)

Bechtěrevova choroba u dětí 28.1%

17.1%

16.1% N = 82

55.8% Ano (N = 82) Ne (N = 284) Neznámo/Nemá děti (N = 143)

48.8% 34.1% Syn (N = 40) Dcera (N = 28) Více dětí (N = 14)

Diagnózu Bechtěrevovy choroby u rodičů uvedlo pouze 13.2% respondentů s menší převahou na straně otce. 16.1% respondentů uvedlo Bechtěrevovu nemoc také u svých dětí, opět s převahou mužského pohlaví.

II.3b Rodinná anamnéza Bechtěrevova choroba u rodičů a dětí respondentů

N = 509

Rodiče Výskyt Bechtěrevovy choroby

Děti

Ano

Ne/Neznámo

Ano

17 (3.3%)

65 (12.8%)

Ne

31 (6.1%)

253 (49.7%)

Neznámo/Nemá děti

19 (3.7%)

124 (24.4%)

Celkem u 132 respondentů (25.9%) se vyskytuje Bechtěrevova choroba také u rodičů a/nebo dětí.

U 3.3% respondentů s Bechtěrevovou chorobou se nemoc vyskytuje současně také u rodičů i dětí. Celkem 25.9% respondentů pak uvedlo, že chorobou trpí současně také rodiče a/nebo děti.

Anamnéza choroby - shrnutí

První příznaky Bechtěrevovy choroby se objevují nejčastěji mezi 20. a 30. rokem života (47.7% respondentů).

Doba od prvních příznaků do stanovení Bechtěrevovy choroby je však velmi různorodá, u 13.7% pacientů byla dokonce delší než 20 let.

Délka trvání obtíží koreluje s věkem respondentů, tedy starší respondenti mají obtíže delší dobu, nicméně i mezi pacienty nad 60 let věku jsou pacienti, u nichž obtíže trvají méně než 5 let.

13.2% respondentů uvedlo, že Bechtěrevovou chorobou trpí také jeden z rodičů.

16.1% respondentů uvedlo Bechtěrevovu nemoc také u svých dětí.

Celkem 25.9% respondentů uvedlo, že Bechtěrevovou chorobou trpí současně také rodiče a/nebo děti.

Kapitola III

Současný zdravotní stav V této části je hodnocen současný zdravotní stav respondentů na základě jejich schopností fungovat v každodenním životě. Hodnotí se obvyklé činnosti jako je například oblékání, jídlo, chůze nebo hygiena. Je také hodnocena nutnost využití různých pomůcek k těmto činnostem.

Každodenní činnosti Využití různých pomůcek Potřeba pomoci od jiné osoby Současný zdravotní stav Ranní ztuhlost

III.1a Schopnost vykonávat každodenní činnosti Průměrná schopnost vykonávat činnost je na stupnici 0-100 (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží).

Všichni respondenti

Respondenti ve věku 30 - 40 let


N = 509

N = 61

N = 168

0

25

50

75 100

0

25

50

75 100

0

25

50

75 100 94.8

96.7

Nakrájet si maso při jídle

95.6

Otevřít dveře od auta

95.4

94.4

94.9

Otevřít a zavřít kohoutek vodovodu

95.2

95.6

94.7

Zvednout plný šálek k ústům

93.9

95.6

92.8

Otevřít novou krabici mléka

93.0

94.5

91.5

Otevřít zavařovací sklenici s víčkem se závitem (již jednou otevřenou)

89.3

89.4 83.3

87.9 83.3

Vyřídit pochůzku a nakoupit

84.4

Chodit venku po rovném terénu

84.3

Usednout na toaletu a vstát z ní

84.3

85.0

81.0

Celý/á se umýt a osušit

83.6

85.6

82.4

88.5

83.3

Průměrná hodnota ze všech každodenních činností Z grafů stratifikovaných podle věku je vidět, že mezi schopností vykonávat každodenní činnosti u respondentů různého věku nejsou velké rozdíly. Starší lidé jsou nepatrně hůře schopni vykonávat některé činnosti, což ovšem nemusí být zapříčiněno nemocí, ale jednoduše starším věkem a celkovým poklesem výkonnosti organismu.

III.1b Schopnost vykonávat každodenní činnosti Průměrná schopnost vykonávat činnost je na stupnici 0-100 (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží).




N = 509

N = 61

N = 168

0

25

50

75 100

0

25

50

75 100

0

25

50

75 100

Umýt si vlasy

82.7

86.7

79.8

Vyjít pět schodů

81.2

85.0

78.9

Natáhnout se a sundat těžký předmět z výšky nad hlavou

76.7

79.7

74.3

Vstát ze židle bez opěradel

76.2

77.8

73.8

Vykoupat se ve vaně

75.7

77.8

73.7

Nastoupit a vystoupit z auta

73.8

75.0

72.0

Obléci se

70.4

72.1

71.1

Vykonávat běžné domácí práce

69.7

70.6

69.3

Ulehnout a vstát z postele

69.7

67.2

68.1

Ohnout se nebo si kleknout a zvednout oblečení z podlahy

66.9

68.3

65.9

Průměrná hodnota ze všech každodenních činností Největší problémy dělají nemocným s Bechtěrevovou chorobou činnosti spojené s ohýbáním těla (kleknout si, ulehnout a vstát z postele).

III.1c Každodenní činnosti Schopnost vykonávat běžné činnosti - souhrnný přehled %

I

Průměrná schopnost vykonávat činnost na stupnici 0-100 (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží)

100

VIII

90

II

80 70 60

VII

III

50

VI

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII.

Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze Hygiena Dosáhnout na něco Stisk Činnosti

IV V

Všichni respondenti (N = 509) Respondenti ve věku 30 - 40 let (N = 61) Respondenti ve věku 50 - 60 let (N = 168)

Z každodenních činností se pacienti s Bechtěrevovou chorobou nejlépe vypořádávají s jídlem a stiskem, naopak potíže jim dělá vstávání a schopnost na něco dosáhnout. Největší rozdíl (ovšem nijak zásadní) lze mezi skupinou mladších a starších pacientů pozorovat u chůze a oblékání a péči o sebe.

III.1d Každodenní činnosti Schopnost vykonávat běžné činnosti - souhrnný přehled Průměrná schopnost vykonávat činnost (0 - nejsem schopen, 100 - bez obtíží)

Kategorie činnosti

Všichni

30 - 40 let

50 - 60 let

(N = 509)

(N = 61)

(N = 168)

Oblékání a péče o sebe

76.3

79.5

75.4

Vstávání

72.9

72.4

70.9

Jídlo

94.1

95.6

92.8

Chůze

82.7

86.3

80.9

Hygiena

81.0

82.8

79.0

Dosáhnout na něco

71.6

73.6

69.9

Stisk

93.1

93.0

92.1

Činnosti

75.9

76.3

74.7

Jídlo a stisk zvládají respondenti s nejmenšími obtížemi (94.1 resp. 93.1%). Skupina nemocných ve věku 50-60 let zvládá obecně hůře všechny aktivity než respondenti mladšího věku. Největší potíže mají nemocní s Bechtěrevovou chorobou se vstáváním a schopností na něco dosáhnout.

III.2a Využití různých pomůcek - I. část Nutnost užití pomůcek při běžných činnostech Všichni respondenti



N = 509

N = 61

N = 168

33.3%

57.4%

39.3% 60.7%

42.6%

Ne (N = 200)

Ne (N = 35)

Ne (N = 56)

Ano (N = 309)

Ano (N = 26)

Ano (N = 112)

%

34.6

1

3 více

25.6 15.9 23.9

0 10 20 30 40 50 %

38.5

1

30.8

2 3

15.4

více

15.4

Počet pomůcek

0 10 20 30 40 50 Počet pomůcek

Počet pomůcek

0 10 20 30 40 50

2

66.7%

%

39.3

1 2 3 více

23.2 15.2 22.3

Více než 60% respondentů používá při běžných činnostech různých pomůcek, dokonce 23.9% z nich používá více než 3. V užívání pomůcek lze pozorovat výrazný rozdíl mezi skupinou mladších a starších pacientů: 42.6% u mladších vs. 66.7% u starších pacientů.

III.2b Využití různých pomůcek - II. část Všichni respondenti



N = 509

N = 61

N = 168

Procento respondentů, kteří užívají pomůcky při běžných činnostech 0 10 20 30 40 50

0 10 20 30 40 50

38.5

Pomůcky pro oblékání

27.9

32.8

Madlo vany Hůl

15.5

Hygienické pomůcky s dlouhým držadlem

14.7 8.4

Berle

39.9

16.4

36.3

6.6

16.7

9.8

11.4

Otvírač na již otevřené zavařovací sklenice

0 10 20 30 40 50

15.5

14.8

14.9

4.9

5.4

4.9

6.0

Podavač věcí s dlouhou rukojetí

6.5

Nástavec sedátka WC

5.9

3.3

3.6

Sedátko do vany

5.5

1.6

4.2

Speciálně upravená židle

4.3

1.6

4.2

Jídelní náčiní speciálně upravené

1.4

Vozík pro invalidy

0.4

0.0

0.6

Chodítko

0.2

0.0

0.0

Jiné

7.3

1.6

3.3

1.2

6.5

Nejčastějšími pomůckami při běžných činnostech pacientů s Bechtěrevovou nemocí jsou pomůcky pro oblékání a madlo do vany. Stejně jako v případě celkového užívání pomůcek jsou i jednotlivé pomůcky, kromě otvírače na sklenice, používány ve větší míře staršími pacienty.

III.3a Potřeba pomoci od jiné osoby Všichni respondenti


N = 509


N = 61

41.0%

44.2% 55.8%

48.2% 51.8%

59.0%

Ano (N = 225) Ne (N = 284)

N = 168

Ano (N = 25) Ne (N = 36)

Ano (N = 81) Ne (N = 87)

44.2% respondentů uvedlo, že při běžných činnostech potřebují pomoc jiné osoby. Stejně jako v případě využití pomůcek lze i zde pozorovat rozdíl mezi mladšími a staršími pacienty, avšak tento rozdíl je menší.

III.3b Potřeba pomoci od jiné osoby - činnosti Všichni respondenti



N = 61

N = 509

N = 168

Procento respondentů, kteří potřebují pomoc jiné osoby 0 10 20 30 40 50 27.5

Dosáhnout na něco Něco stisknout a otevřít

17.5

Pochůzky a domácí práce

17.3 14.5

Oblékání a péče o sebe Vstávání

8.4

Hygiena

8.3

Chůze

0 10 20 30 40 50

5.7

Jídlo 0.6

0 10 20 30 40 50 33.3

24.6

22.6

14.8

16.7

21.3

16.1

8.2

8.9

18.0

12.5

6.6 1.6 1.6

5.4 0.6

Nejčastěji potřebují pacienti s Bechtěrevovou chorobou pomoc při dosažení na určitou věc (27.5%), nejméně pak pomoc s jídlem (0.6%). Zatímco starší pacienti potřebují větší pomoc při oblékání, péči o sebe a hygieně, mladší pacienti na druhou stranu uvedli využití pomoci při vstávání a domácích pracích.

III.4 Současný zdravotní stav Míra potíží v posledním týdnu %

Současný zdravotní stav je hodnocen jako průměrná míra potíží v posledním týdnu na škále 0% (žádné) až 100% (velmi velké).

I 60 50 40 30 20

V

II

10 0

I. II. III. IV. V.

Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti

Všichni respondenti (N = 509)

IV

III

Respondenti ve věku 30 - 40 let (N = 61) Respondenti ve věku 50 - 60 let (N = 168)

Největší problémy mají respondenti s bolestí krku, zad a kyčlí. Nejméně pak mají potíže s bolestí ostatních kloubů a bolestí způsobenou pohmatem/útlakem. Respondenti ve věku 30-40 let mají menší potíže s bolestí ostatních kloubů než respondenti staršího věku.

III.5 Ranní ztuhlost

50 40

36.9 31.6 27.9

31.1 30.1 26.8

30 20 10

8.4 9.8

4.8

10.4 9.8 10.7

4.5 4.8 1.6

3.3 3.3 3.0

2.6 3.3 3.6

11.5 7.1 7.1

2.0 1.6 2.4

Délka ranní ztuhlosti (min)

o zn ám ne

612 10

Délka ranní ztuhlosti (min)

0

5 91

-1 0

-9 0 76

-7 5 61

-6 0 46

-4 5 31

16

-3 0

0 015


Délka trvání ranní ztuhlosti od doby vstávání

Všichni

30-40 let

50-60 let

Všichni respondenti (N = 509)

Průměr

51.9

55.0

55.5

Respondenti ve věku 30 - 40 let (N = 61)

Medián

54.0

60.0

60.0

Respondenti ve věku 50 - 60 let (N = 168)

Minimum

0.0

0.0

0.0

Maximum

120.0

120.0

120.0

Ranní ztuhlost u respondentů trvá převážně kolem 30 (30.1%) nebo 60 minut (31.6%), ostatní kategorie jsou méně četné. Medián délky ranní ztuhlosti je 54 minut. Rozdíl mezi věkovými kategoriemi je spíše marginální.

Současný zdravotní stav - shrnutí

Nejmenší potíže dělají pacientům s Bechtěrevovou chorobou činnosti spojené s jídlem a stiskem, největší naopak vstávání a schopnost na něco dosáhnout.

60.7% respondentů používá při běžných činnostech různých pomůcek, starší pacienti spíše než mladší.

Nejčastějšími pomůckami jsou pomůcky pro oblékání (38.5%) a madlo vany (32.8%).

Pomoc jiné osoby potřebuje při běžných činnostech 44.2% respondentů, nejčastěji dosáhnout na něco.

Největší problémy mají respondenti s bolestí krku, zad a kyčlí. Menší potíže pak mají s bolestí ostatních kloubů a bolestí způsobenou pohmatem/útlakem.

Respondenti ve věku 30-40 let mají menší potíže s bolestí ostatních kloubů a s ranní ztuhlostí než respondenti staršího věku.

Ranní ztuhlost respondentů nejčastěji trvá do 60 minut (74.6%).

Kapitola IV

Rehabilitace v léčbě respondentů Tato část je věnována aktivitám respondentů jako je sportování, cvičení a jeho pravidelnost či plavání. Dále se věnuje rehabilitačním a rekondičním pobytům respondentů a lázeňské léčbě. Některé výstupy jsou srovnávány s průzkumem z roku 2005 a hodnotí se zvýšení či snížení aktivit u respondentů během posledních dvou let.

Tělesná aktivita Rehabilitační a rekondiční pobyty Lázeňská léčba

IV.1 Pravidelné plavání nebo cvičení v bazénu Plavání

Délka plavání (rok 2007) Procento respondentů

0% Rok 2005

25%

20.6

50%

75% 100%

73.3

0

20

15 minut

6.1

40 22.6

30 minut Rok 2007

26.1

69.5

Ano Ne Neznámo

4.3

2007

45 minut

N = 133

60 minut více minut neznámo

60

41.4 21.8 8.3 2.3 3.8

26.1% respondentů uvedlo, že pravidelně plave, což je o 5.5% více než při první studii Béďa v roce 2005. Nejčastěji plavou pacienti 30 minut (41.4%), pouze ojediněle přesahuje délka plavání 60 minut (2.3%).

IV.2 Sport a cvičení Sportujete? 0% Rok 2005

Rok 2007

25% 31.6

35.2

50%

75% 61.3

60.3

Cvičíte? 0%

100%

25%

50%

75%

100%

7.0

Rok 2005

94.6

3.7 1.7

4.5

Rok 2007

96.9

2.6 0.6

Ano

Ne

Neznámo

Pouze cvičící respondenti

Ano Ne Neznámo

0

20

60

80

38.8 39.1

Pravidelně

57.9 58.6

Nepravidelně Neznámo

40

3.4 2.2

100 %

Rok 2005 N = 954 Rok 2007 N = 493

Více než třetina respondentů uvedla, že sportuje, což znamená oproti minulé studii mírný nárůst. Téměř všichni respondenti cvičí, z toho 39.1% pravidelně. Ve cvičení respondentů ani v jeho pravidelnosti není oproti minulé studii rozdíl.

IV.3 Údaje o cvičení Cvičení - s kým?

Cvičení - kde? 0

20

40

0

80

54.8 10.4

27.9

20

3.4

Neznámo

3.9

Rok 2005 N = 954

60

%

80

71.4 7.5 11.0 15.7

Sám + fyzioterapeut

28.8

40

73.2

Sám

S fyzioterapeutem

12.6

Doma + Rehabilitace

Neznámo

%

58.4

Doma

Rehabilitace

60

14.8 3.6 2.8

Rok 2007 N = 493

Oproti minulé studii lze pozorovat mírný nárůst procenta pacientů, kteří chodí na rehabilitační cvičení. S tím je potom svázán také mírný nárůst procenta pacientů cvičících s fyzioterapeutem. Více jak polovina respondentů však stále cvičí sama doma.

IV.4 Délka trvání cvičení

43.0 37.9

40

37.1 33.0

30

Rok 2005 (N = 954)

20 4.0

6.1 1.0 1.4

t in u m

ví ce

60

m

in ut 45

m

in ut 30

m

in ut m

in ut

0

15

Rok 2007 (N = 493)

o

7.0 6.9

10

12.0 10.5

ne zn ám


50

Doba cvičení

Délka cvičení respondentů v 75.0% nepřesahuje 30 minut, což odpovídá i situaci v minulé studii.

IV.5a Rehabilitační a rekondiční pobyty I


Účast na rehabilitačních pobytech 100 80 60 40 20 0

62.1 37.9 45.2

Ano

54.8

Rok 2007 N = 509 Ne/Neznámo

Frekvence účasti během roku Procento respondentů

100 80

Pouze respondenti účastnící se rehabilitačních pobytů.

79.075.7

Rok 2005 N = 382

60 40

12.015.2

20

2.0 3.0

7.0 3.5

2.6

Rok 2007 N = 230

N

ez n

ám o

kr át Ví ce

át Tř ik r

rá t va k D

dn ou

0

Je

Rok 2005 N = 1008

Oproti minulé studii lze sledovat výrazný nárůst procenta respondentů účastnících se rehabilitačních a rekondičních pobytů, které je také doprovázeno mírným zvýšením frekvence účasti na těchto pobytech během roku.

IV.5b Rehabilitační a rekondiční pobyty - přepočet na populaci ČR Účast na rehabilitačních pobytech - Rok 2007 113.8


120

93.8

90 60 30 0

Ano

Ne/Neznámo

100 71.0

Pouze pacienti účastnící se rehabilitačních pobytů. N = 93 818

60 40 14.3

20

2.9

3.3

2.4

o

át N

ez n

ám

kr Ví ce

át Tř

ik r

t rá va k D

dn ou

0

Je


Frekvence účasti během roku 80

N = 207 623


IV.6 Rehabilitační a rekondiční pobyty II


Délka trvání pobytu


100 80 31.0

40 20

Rok 2005 N = 382

51.053.0

60

5.0

12.6

25.7 8.0 3.9

5.0 4.8

0 < týden

týden

2 týdny

Rok 2007 N = 230

více dní neznámo


Typy procedur nabízené při pobytech 100

93.0

87.8

83.0

80

76.5

60

37.8

40

Rok 2007 N = 230

20 0 Cvičení

Masáže

Plavání

Koupele

Jiné

Nejčastěji jezdili respondenti na týdenní rehabilitační nebo rekondiční pobyt (53.0%) s tím, že oproti minulé studii se délka trvání pobytu mírně snížila, což může souviset s předchozím obrázkem a faktem, že respondenti jezdili v roce 2007 na rehabilitační a rekondiční pobyty častěji.

IV.7 Procedury nabízené při pobytech Pouze respondenti účastnící se rehabilitačních pobytů.

Nejčastější kombinace procedur nabízené při pobytech 0

Cvičení +

Plavání + Koupele +

Masáže

Cvičení +

Plavání + Koupele +

Masáže +

Cvičení +

Plavání +

Masáže

Cvičení + Koupele +

Masáže

Cvičení + Koupele +

Masáže +

Cvičení +

Plavání

Cvičení

10

30

40 33.0

Jiné

29.6 10.4

Jiné

50

%

N = 76 N = 68 N = 24

4.3

N = 10

3.5

N=8

2.2

N=5

2.2

N=5 12.2

Ostatní kombinace Neznámo

20

2.6

V 80.8% rehabilitačních pobytů se respondentům nabízely tři a více procedury. Nejčastěji nabízenou procedurou bylo cvičení.

N = 28 N=6

Věk respondentů, kteří se zúčastnili rehabilitačních pobytů

50 40


31.3

30

vi ce

Rok 2005 N = 382 Rok 2007 N = 230

61

Věkové kategorie

23.0

a

-6 0 56

51

-5 0 46

-4 5 41

-4 0

-3 5

8.3 6.04.8 8.04.8 7.0

36

21

26

0

-3 0

1.00.4

3.0 2.6

31

10

17.0 13.5

20.4 13.915.0

20.0

-5 5

20

-2 5


IV.8 Rehabilitační a rekondiční pobyty

40 30

Rok 2005 N = 1008

20 10 0 120 21 -2 5 26 -3 0 31 -3 5 36 -4 0 41 -4 5 46 -5 0 51 -5 5 56 61 -60 a v ne íce zn ám o


Věk všech respondentů podle roku průzkumu

Rok 2007 N = 509

Věkové kategorie

Rozdíly ve věku respondentů, kteří se zúčastnili rehabilitačních pobytů podle roku průzkumu, není dán tím, že by se v roce 2007 těchto pobytů účastnili starší pacienti, ale je dán odlišným věkovým rozložením v obou studiích, jak ukazuje spodní graf.

IV.9a Lázeňská léčba během posledního roku Rok 2005 19.0%

Rok 2007

2.5%

2.4% 24.6%

Ano Ne Neznámo 73.1%

78.5%

Délka trvání lázeňské léčby Procento respondentů

Pouze respondenti účastnící se lázeňské léčby.

88.0 91.4

100 80

Rok 2005 N = 791

60 40 20

7.0

6.5

5.0

2.2

0 3 týdny

4 týdny

Rok 2007 N = 372

Neznámo

V roce 2007 absolvovalo lázeňskou léčbu 73.1% respondentů, což je o 5.4% méně než ve studii z roku 2005. Co se týče délky trvání pobytu v lázních, výrazně převažuje 4 týdenní pobyt.

IV.9b Lázeňská léčba během posledního roku přepočet na populaci ČR N = 207 623 Rok 2007 2,4% 24,6%

Ano (N = 151 773) Ne (N = 51 075) Neznámo (N = 4 775) 73,1%


Délka trvání lázeňské léčby Pouze respondenti účastnící se lázeňské léčby.

138.7

150 120

N = 151 773

90 60 30

9.8

3.3

0 3 týdny

4 týdny

Neznámo


IV.10 Lázeňská léčba – věkové kategorie Respondenti účastnící se lázeňské léčby.

50

Věkové kategorie

e vi c a

61

56

-6 0

-5 5

-5 0 46

-4 5 41

-4 0

-3 5

7.0 5.9 9.0 9.7 7.0 4.3 1.6

36

26

21

-3 0

1.0 0.5

0

3.0

31

20 10

Rok 2005 N = 791

29.3 23.0 20.0 19.1 16.115.0 15.0 13.4

51

40 30

-2 5


Věk respondentů, kteří se zúčastnili lázeňské léčby

Rok 2007 N = 372 Rozdíly u věku respondentů, kteří se zúčastnili lázeňské léčby podle roku průzkumu, je dán odlišným věkovým rozložením, jak ukazuje graf níže.

40 30

Rok 2005 N = 1008

20 10 0 120 21 -2 5 26 -3 0 31 -3 5 36 -4 0 41 -4 5 46 -5 0 51 -5 5 56 61 -60 a v ne íce zn ám o


Věk všech respondentů podle roku průzkumu

Rok 2007 N = 509

Věkové kategorie

Mírné rozdíly ve věku respondentů, kteří se zúčastnili lázeňské léčby (podle roku průzkumu), jsou stejně jako v případě rehabilitačních a rekondičních pobytů dány odlišným věkovým rozložením obou studií, jak ukazuje spodní graf.

IV.11 Lázeňská léčba – navštěvované lázně Nejčastěji navštěvované lázně

Hlavní léčebná procedura v lázních

Lázně

N

Přepočet na populaci ČR

%

Jáchymov

99

40 391

26.6

Bohdaneč

57

23 256

15.3

Třeboň

48

19 584

12.9

Hodonín

27

11 016

7.3

Bechyně

25

10 200

6.7

Darkov

21

8 568

5.6

Velichovky

19

7 752

5.1

Teplice

18

7 344

4.8

Radonová voda

Bělohrad

16

6 528

4.3

Rašelina

Slatinice

12

4 896

3.2

Jiná

Ostatní lázně

23

9 383

6.2

Neznámo

Neznámo

7

2 855

1.9

CELKEM

372

151 773

100.0

20.4%

1.1% 32.8%

45.7%

Respondenti účastnící se lázeňské léčby.

Pacienti s Bechtěrevovou chorobou v roce 2007 nejčastěji navštěvovali lázně Jáchymov, Bohdaneč a Třeboň. Co se týče léčebných procedur, pak respondenti navštívili ve 32.8% lázně s radonovou vodou, ve 45.7% lázně s rašelinou a ve 20.4% lázně s jinou hlavní léčebnou procedurou.

IV.12 Lázeňská léčba - procedury a zlepšení Zlepšení stavu po lázeňské léčbě podle roku průzkumu 0%

25%

50%

Rok 2005

95.4

Rok 2007

94.4

75%

100% 3.4

4.6

1.1

1.1


Ano Ne Neznámo

Zlepšení zdravotního stavu dle lázeňské procedury - průzkum 2007 0% Radonová voda Rašelina Jiné

25%

50%

75%

100% 2.5

95.9

4.1

95.9 89.5

1.6

9.2

1.3

Ano Ne Neznámo

Ve většině případů došlo po lázeňské léčbě ke zlepšení stavu pacienta a to nezávisle na roku průzkumu. Stejně tak není rozdíl ve zlepšení zdravotního stavu v souvislosti s absolvovanou lázeňskou procedurou, mírný pokles lze sledovat pouze u pacientů s jinou procedurou než radonovou vodou a rašelinou.

IV.13a Lázeňská léčba - zlepšení stavu Procento respondentů

Kdy došlo k zlepšení zdravotního stavu? 100 80

40

Rok 2005 N = 755

52.1 53.6

60 39.6 35.0

20

7.3

0

ihned

do měsíce

Respondenti účastnící se lázeňské léčby a zlepšeným stavem po lázeňské léčbě.

9.1

do půl roku

1.0

Rok 2007 N = 351

2.3

neznámo

Kdy došlo k zlepšení zdravotního stavu dle procedur? 0% Radonová voda

20% 29.1

40%

60% 59.0

Rašelina

37.4

49.7

Jiné

36.8

50.0

80%

100% 9.4 9.8 5.9 7.4

2.6 3.1

Ihned Do měsíce Do půl roku Neznámo

Studie z roku 2005 a 2007 se v celkovém srovnání rychlosti zlepšení zdravotního stavu neliší, v roce 2007 pak zlepšení zdravotního stavu nastoupilo dříve u pacientů, kteří navštívili lázně s rašelinou.

IV.13b Lázeňská léčba - zlepšení stavu Procento respondentů

Jak dlouho zlepšení vydrželo? 100 80

Respondenti účastnící se lázeňské léčby a zlepšeným stavem po lázeňské léčbě.

64.6 64.7

Rok 2005 N = 755

60 40

21.9 20.5

20

9.4 10.5

3.1 3.4

0

měsíc

2 měsíce

půl roku

déle

1.0 0.9

Rok 2007 N = 351

neznámo

Jak dlouho zlepšení vydrželo dle procedur? 0% Radonová voda

20%

40%

12.8

Rašelina 8.0

60%

80%

70.9 65.0

100% 8.5 4.3 3.4

22.1

3.1 1.8

Déle než půl roku Půl roku 2 měsíce Měsíc

Jiné 10.3

50.0

35.3

1.5 2.9

Neznámo

Ze spodního grafu je patrné, že lepší výsledky vzhledem k délce zlepšení zdravotního stavu má radonová voda. Rozložení celkové délky zlepšení bylo v případě studií z roku 2005 a 2007 téměř totožné, což koresponduje s předchozím obrázkem, který vzhledem k lázeňské léčbě také ukazuje na shodu obou studií.

IV.14 Lázeňská léčba - služby Vyhovovala by Vám léčba 2x2 týdny v jednom roce?


1.9% 43.0% 55.1%

Ano Ne Neznámo

Připláceli jste si za nadstandard? Rok 2005

Rok 2007 1.6%

3.8% 36.0% 43.4%

52.8%

62.4%

Ano Ne Neznámo

Pouze 43% respondentů odpovědělo, že by jim vyhovovala lázeňská léčba 2x2 týdny v roce. Co se týče připlácení za nadstandardní služby, v roce 2007 si za ně připlatilo o 10% pacientů více než v roce 2005.

IV.15 Lázeňská léčba - cesta a společenský život Respondenti účastnící se lázeňské léčby.

K cestě do lázní jste použili… Procento respondentů

0

10

20

40

50

30.3

Auto s sebou během pobytu

37.1 32.6 33.1

Odvoz autem

35.8

Hromadná doprava Neznámo

30

29.6

Rok 2005 N = 791 Rok 2007 N = 372

1.3 0.3

Společenský život během lázeňské léčby Rok 2005 18.6%

Rok 2007

2.9%

18.5%

1.9%

Ano Ne Neznámo 78.5%

79.6%

V roce 2007 použilo ve srovnání s rokem 2005 více respondentů k cestě do lázní dopravu autem a naopak méně jich použilo dopravu hromadnými prostředky. Společenského života se v obou studiích zúčastnilo téměř 80% pacientů.

IV.16 Lázeňská léčba - péče Spokojenost se stravováním



100 80

72.7 72.8

60 40

Rok 2005 N = 791

24.5 24.7

20

1.1

0

dobré

vyhovující

1.1

špatné

1.6

1.3

neznámo

Rok 2007 N = 372

Spokojenost s péčí lékaře Procento respondentů

100 80

75.1

81.2

Rok 2005 N = 791

60 40 20 0

20.4 15.3 1.1 1.3

dobré vyhovující špatné

2.3 1.1

1.1 1.1

Rok 2007 N = 372

nevím neznámo

Pacientů nespokojených se stravováním a péčí lékaře bylo v roce 2007 pouze 1.1%, respektive 1.3%. Spokojenost se stravováním byla v obou studiích stejná, v roce 2007 pak mírně přibylo pacientů spokojených s lékařskou péčí.

IV.17a Rehabilitace a lázeňská léčba N = 509 Účast respondentů na rehabilitačních pobytech a lázeňské léčbě

Účast respondentů

Lázně

Rehabilitace Ano

Ne / Neznámo

Ano

189 (37.1%)

183 (36.0%)

Ne

41 (8.1%)

84 (16.5%)

Neznámo

0 (0.0%)

12 (2.4%)

Celkem se rehabilitačních pobytů či lázeňské léčby zúčastnilo 413 respondentů (81.1%). V minulém průzkumu byla účast respondentů na alespoň jednom z pobytů podobná (81.0%). Rehabilitačních pobytů i lázeňské léčby zároveň se zúčastnilo v roce 2007 pouze 37.1% respondentů.

IV.17b Rehabilitace a lázeňská léčba - přepočet na populaci ČR N = 207 623 Účast respondentů na rehabilitačních pobytech a lázeňské léčbě

Účast respondentů

Lázně

Rehabilitace Ano

Ne / Neznámo

Ano

77 028

74 744

Ne

16 817

34 258

0

4 776

Neznámo


Rehabilitace v léčbě respondentů - shrnutí

26.1% respondentů uvedlo, že pravidelně plave, což je o 5.5% více než při první studii Béďa v roce 2005.

Oproti minulé studii lze sledovat výrazný nárůst procenta respondentů účastnících se rehabilitačních a rekondičních pobytů, z 37.9% v roce 2005 na 45.2% v roce 2007.

V roce 2007 absolvovalo lázeňskou léčbu 73.1% respondentů, což je o 5.4% méně než ve studii z roku 2005, přičemž pacienti v roce 2007 nejčastěji navštěvovali lázně Jáchymov, Bohdaneč a Třeboň.

Vzhledem ke zlepšení stavu po lázeňské léčbě není mezi studiemi v roku 2005 a 2007 rozdíl, stejně tak jako v nástupu zlepšení zdravotního stavu a jeho trvání.

43% respondentů odpovědělo, že by jim vyhovovala lázeňská léčba 2x2 týdny v roce. Co se týče připlácení za nadstandardní služby, v roce 2007 si za ně připlatilo o 10% pacientů více než v roce 2005.

Celkem se rehabilitačních pobytů či lázeňské léčby zúčastnilo 413 respondentů (81.1%).

Kapitola V

Vyšetření a léčba Tato část je věnována různým způsobům léčby Bechtěrevovy choroby a jejímu dopadu na pacienty. Věnuje se lékům na tuto chorobu i alternativnímu způsobu léčby.

Předepisování léků Užívání léků Alternativní léčba Výdaje za léčbu

V.1 Předepisování léků Užíváte léky od různých lékařů? 3.7% Ano (N = 305)

36.3% 59.9%

Ne (N = 185) Neznámo (N = 19)

Informujete vzájemně své lékaře o lécích? 7.7% 5.7% Ano (N = 441) Ne (N = 39)

86.6%

Neznámo (N = 29)

N = 509

V.2 Předepsání a užívání léků Počet návštěv lékaře za poslední rok z důvodu předepsání léků Procento respondentů

50 34.3 33.4

40

Rok 2005 N = 1008

30 20 10

15.317.3 10.2 12.010.2 11.1 10.2 10.1 6.5 8.1

10.6 10.6

0 1

2

3

4

5

>5

Rok 2007 N = 509

neznámo

Počet návštěv

Jak dlouho užíváte léky? 0% Rok 2005 7.2 Rok 2007 5.3

20% 31.8 29.1

40%

60% 50.3 51.1

80%

100% 10.6 14.5

0-12 měsíců 1-5 let 5 a více let Neznámo

Frekvence návštěv lékaře z důvodu předepsání léků se z roku 2005 do roku 2007 výrazným způsobem nezměnila, mírné rozdíly v délce užívání léků mohou opět souviset s vyšším věkem respondentů ve studii Béďa za rok 2007.

V.3 Lékaři Kdo předepsal léky na Bechtěrevovu chorobu 0

20

40

60

Revmatolog

80

100

N = 509

%

76.4

Ošetřující lékař

14.9

Jiný lékař 0.8 Neznámo

7.9

Který lékař má největší důvěru 0

20

40

Revmatolog

80

100

%

66.0

Ošetřující lékař Jiný lékař

60

23.8 3.5

Ortoped 1.2 Neznámo

5.5

U více než tří čtvrtin pacientů předepsal léky na Bechtěrevovu chorobu revmatolog (76.4%), který se také u dvou třetin pacientů těší největší důvěře. V menší míře předepisoval léky na Bechtěrevovu chorobu také ošetřující lékař pacienta (14.9%).

V.4a Léky užívané na Bechtěrevovu chorobu



Současně užívané léky na Bechtěrevovu chorobu (pouze) 50 40

33.0 32.1

30

28.425.9

20 13.114.5 10

14.314.9 6.0 7.3 3.3 2.2 1.2 0.8 0.8 1.0 0.9 0.4

0 0

Rok 2005 N = 1008

1

2 3 4 5 6 Počet současně užívaných léků

7

Rok 2007 N = 509

>7

Současně užívané léky 50 40

33.0 14.5 14.7

10 0 0

Léky pouze na Bechtěrevovu chorobu

25.9

30 25.0 20

Léky jiné než na Bechtěrevovu chorobu

1

12.6

14.9 13.6

8.6 7.3 7.1

2.2

5.5

0.8

2 3 4 5 6 Počet současně užívaných léků

4.7

8.3 1.0

7

0.4

>7

Respondenti nejčastěji užívají 1 lék na Bechtěrevovu chorobu (33.0%). Co se týče ostatních léků, ty jsou v četnosti užívání zastoupeni více rovnoměrně.

V.4b Užívané léky - celkem


Všechny současně užívané léky

N = 509

20 15

11.6

13.0

12.8 10.6

Medián = 4 Průměr = 5

11.8 8.6

10

8.8

4.5

5.3

5

2.9

3.3

9

10

4.3 2.4

0 0

1

2

3

4

5

6

7

8

11 >11

Počet současně užívaných léků

Detailní pohled na respondenty užívající více jak 10 léků současně Počet léků N %

11

12

13

14

15

16

19

23

12

4

6

4

2

4

1

1

2.4%

0.8%

1.2%

0.8%

0.4%

0.8%

0.2%

0.2%

Více jak polovina respondentů užívá 4 a méně léků současně nehledě na to, zda se jedná o lék na Bechtěrevovu chorobu či nikoliv. Přes 4% respondentů užívá více jak 11 léků.

V.5 Nejčastěji užívané léky N = 509

V tabulce jsou uvedeny léky, které bere více než 5% respondentů. Název léku Ibuprofen, Brufen, Ibalgin Coxtral Salazopyrin EN Aulin Movalis Recoxa Flamexin Tramal Diclofenac Helicid Anopyrin Lokren

*Bechtěrevova ATC choroba skupina Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ano Ne

M01A M01A A07E M01A M01A M01A M01A N02A M01A A02B B01A C07A

N 143 73 71 66 63 35 34 34 31 31 28 27

% 28.1% 14.3% 13.9% 13.0% 12.4% 6.9% 6.7% 6.7% 6.1% 6.1% 5.5% 5.3%

0

10

20

30 28.1

14.3 13.9 13.0 12.4 6.9 6.7 6.7 6.1 6.1 5.5 5.3

* Lék užívaný v souvislosti s Bechtěrevovou chorobou M01A – Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva A07E – Střevní protizánětlivá léčiva N02A – Opioidní analgetika (anodyna) A02B – K terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu B01A – Antikoagulancia, antitrombika C07A – Beta-blokátory Mezi dvanácti léky, které mají více než 5% penetraci mezi respondenty 7 léků ze skupiny nesteroidních protizánětlivých a protirevmatických léčiv a dále 1 lék z každé z dalších uvedených ATC skupin. Největší procentuální zastoupení (téměř 30%) mají léky proti bolesti na bázi ibuprofenu.

40

%

V.6 Nitrokloubní injekce Léčba nitrokloubními injekcemi Rok 2005

8.7%

Rok 2007

9.2%

13.0%

9.2%

Ano Ne Neznámo

81.5%

78.3%

Intenzita léčby injekcemi Pouze respondenti podstupující léčbu nitrokloubními injekcemi. 0%

20%

Rok 2005 6.9 10.7 Rok 2007 6.4

25.5

40%

60% 77.9 63.8

80%

100% 4.6

N = 131

4.3

N = 47

1x za měsíc 1x za 2 měsíce 1x za 3 a více měsíců Neznámo

Procento respondentů léčených nitrokloubními injekcemi se snížilo ze 13% v roce 2005 na 9.2% v roce 2007. Oproti roku 2005 se v roce 2007 změnilo i zastoupení jednotlivých kategorií intenzit léčby – přibylo pacientů léčených 1x za 2 měsíce na úkor pacientů léčených 1x za 3 a více měsíců.

V.7 Vyšetření krve Pravidelná kontrola vyšetření krve 0%

20%

Rok 2005

40%

60%

80%

77.5

100% 20.0

2.5

Ano Ne

Rok 2007

81.3

16.7

Znalost důvodu vyšetření CRP 68.6%

26.5%

Ano

4.9%

Ne

2.0

Neznámo

Hodnoty CRP 11.2%

70.7%

7.3% 8.6% 2.2%

Do 10 mg/l 10-30 mg/l >30 mg/l Nevím Nevyplněno

Neznámo

V roce 2007 chodilo na pravidelné vyšetření krve 81.3% respondentů, což je zhruba o 4% více než v roce 2005. Znalost důvodu vyšetřování C-reaktivního proteinu má bohužel pouze 26.5% respondentů, s čímž dále souvisí i fakt, že znalost o konkrétních hodnotách CRP má pouze 18.1% respondentů.

V.8 Alternativní léčba I Podstoupení alternativní léčby Rok 2005 3.1%

Rok 2007 2.9%

21.8%

20.8%

Ano Ne Neznámo

75.1%

76.2%

Pouze respondenti, kteří podstoupili alternativní léčbu.

Dobrý výsledek léčby? 0%

20%

Rok 2005

53.2

Rok 2007

50.9

40%

60%

80% 40.0 40.6

Ano

Průzkum 2007 (N = 106) Průzkum 2005 (N = 220)

Úleva po léčbě 0%

100%

20%

40%

60%

80%

100%

6.8

Rok 2005

57.7

38.2

4.1

8.5

Rok 2007

56.6

40.6

2.8

Ne

Neznámo

Vzhledem k alternativním způsobům léčby u pacientů s Bechtěrevovou chorobou lze stav v roce 2005 a v roce 2007 považovat za srovnatelné. Alternativní léčbu podstoupila jedna pětina respondentů, přičemž zhruba u poloviny z nich se po léčbě dostavila úleva.

V.9 Alternativní léčba II Výsledek alternativní léčby a úleva po léčbě Pouze respondenti, kteří podstoupili alternativní léčbu.


0

10

20

30

40

Špatný výsledek, ale úleva po léčbě

50.0 1.4 0.0

Rok 2005 N = 220

3.6

Rok 2007 N = 106

0.9 35.9 39.6

Špatný výsledek, po léčbě se neulevilo Neznámo

60

50.9

Dobrý výsledek, úleva po léčbě Dobrý výsledek, ale po léčbě se neulevilo

50

8.2 9.4

Vztah výsledku alternativní léčby a úlevy po této léčbě v roce 2007 je velmi podobný obrázku z roku 2005, tedy dobrý výsledek léčby koreluje s úlevou od bolesti, zatímco špatný výsledek léčby koreluje s faktem, že se respondentovi neulevilo.

V.10 COXIBY v léčbě Běchtěrevovy choroby Informovanost o lécích ze skupiny COXIBY 3.9%

N = 509

18.5% Ano (N = 94) Ne (N = 395) Neznámo (N = 20)

77.6%


Do které skupiny léčiv byste zařadili váš lék 100 80

63.9

60 40

25.0

20

7.5

3.7

0 NSA

COXIBY

nevím

neznámo

Skupina léčiv 18.5% respondentů je informováno o skupině léčiv zvané COXIBY, ovšem pouze 3.7% pacientů do této skupiny přiřadilo svůj přepsaný preparát. Téměř dvě třetiny pacientů nebyly schopny svůj lék zařadit.

V.11 Výdaje za léčbu Měsíční cena léku včetně doplatků 3000

Ochota připlatit za léčbu 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Cena léků (Kč)

2500

Maximum

2000

Rok 2005

55.9

10.5

33.6

Medián 75% percentil

1500

25% percentil 1000

Rok 2007

48.3

14.9

36.7

Minimum

500

Ano

Ne

Neznámo

0

Cena (Kč) Průměr

342.9

Medián Minimum Maximum

250.0 0.0 2500.0

Z celkového počtu 509 respondentů uvedlo cenu za léky 377 respondentů. V přepočtu na celou Českou republiku je ochotno připlatit za léčbu 100 282 pacientů. Oproti tomu 76 405 nemocných ochotno není.

Průměrné měsíční výdaje respondentů za léky včetně doplatků jsou 343 Kč, v mediánu pak 250 Kč, s maximem 2 500 Kč. Z krabicového grafu je vidět, že tři čtvrtiny respondentů utratí měsíčně do 500 Kč (viz 75% percentil). V roce 2007 se oproti roku 2005 snížila ochota pacientů připlatit si za léčbu, a to o 7.6%.

V.12 Schopnost pacientů doplácet na léčbu Procento respondentů

0

10

20

30

60

21.0 30.9

101 - 1000 Kč

46.6 6.5

1001- 5000 Kč

neznámo

50

27.0

do 100 Kč

nad 5000 Kč

40

Rok 2005 N = 1008 Rok 2007 N = 509

5.7 2.5 1.2 33.1 25.5

I přes nižší ochotu respondentů připlatit si v roce 2007 za léky lze pozorovat schopnost pacientů připlatit si více peněz než v roce 2005 – výrazný je zejména nárůst v kategorii od 100 do 1 000 Kč.

V.13 Ochota a schopnost připlatit za léčbu N = 509

Schopnost

Ochota

Do 1000 Kč

Nad 1000 Kč

Neznámo

Ano

219 (43.0%)

26 (5.1%)

1 (0.2%)

Ne

20 (3.9%)

2 (0.4%)

54 (10.6%)

105 (20.6%)

7 (1.4%)

75 (14.7%)

Neznámo

Většina respondentů, která je ochotna si na léčbu připlatit (48.3%), je schopna zaplatit doplatek za léky do 1000 Kč. 4.3% respondentů jsou schopni za léčbu připlatit, ale nejsou ochotni.

Vyšetření a léčba - shrnutí

Přes 33% nemocných s Bechtěrevovou chorobou navštěvuje lékaře z důvodu předepsání léků více než 5krát do roka.

73.5% respondentů užívá maximálně 2 léky na Bechtěrevovu chorobu. Pokud vezmeme v úvahu všechny léky, pak jsou mezi respondenty pacienti, kteří berou více jak 11 léku současně (4.3%).

Nejčastěji užívaným lékem na Bechtěrevovu chorobu je Ibuprofen, Brufen, Ibalgin (28.1%). Oproti roku 2005 nepatrně stouplo zastoupení nemocných léčených nitrokloubními injekcemi (78.3% → 81.5%)

Zastoupení respondentů, kteří podstoupili alternativní léčbu je přibližně stejné jako v roce 2005 (20.8%).

Mezi respondenty není příliš velké povědomí o nových typech lécích (coxibech), jenž zná pouze 18.5% nemocných. Většina respondentů také nedokáže zařadit svůj lék do příslušné skupiny léčiv (63.9%).

Průměrné výdaje za léky činní 343 korun, polovina respondentů však doplácí na léky méně (medián 250 korun).

Oproti roku 2005 klesla ochota na léky připlácet (55.9% → 48.3%).

Co se týče schopnosti připlácet na léčbu, pak 67.6% respondentů je schopno přispět na léčbu částkou do 1000 korun. Přibližně polovina nemocných, kteří jsou schopni na léčbu přispívat je i ochotna (48.1%).

Kapitola VI

Biologická léčba Tato kapitola se detailně zaměřuje na zhodnocení odpovědí respondentů týkajících se biologické léčby.

Informovanost Podstoupení biologické léčby Výdaje za léky HAQ, BASDAI skóre Invalidita, lázeňská léčba Užívané léky

VI.1 Biologická léčba I Informovanost o nové tzv. biologické léčbě Rok 2005 10.5%

Rok 2007 1.8%

12.4%

31.6%

Ano Ne Neznámo

66.6%

77.1%

Znalost přípravků

Přípravek

Průzkum 2005

Průzkum 2007

% (N = 1008)

% (N = 509)

Remicade

5.7%

10.8%

Enbrel

2.0%

4.3%

Humira

0.7%

4.1%

V roce 2007 se jednoznačně zvýšila informovanost pacientů o tzv. biologické léčbě, z 12.4% v roce 2005 na 31.6% v roce 2007. Zvýšila se také znalost jednotlivých přípravků, které mezi biologickou léčbu patří, a to zhruba na dvojnásobek roku 2005.

VI.2 Biologická léčba II Podstoupení biologické léčby Rok 2005

10.3%

Rok 2007

2.9%

2.0% 6.3% Ano Ne Neznámo

86.8%

91.7%

Forma biologické terapie Pouze respondenti, kteří podstoupili biologickou léčbu (n=32).

0

Procento respondentů 20 40 60

Infúzní terapie

61.8

Injekce 2x týdně Injekce 1x za 2 týdny

80

23.5 14.7

Celkem podstoupilo biologickou léčbu 32 respondentů, z nichž 3 měli terapii pomocí infúze i injekce.

V roce 2007 podstoupilo biologickou terapii 32 respondentů (6.3%), což je více než dvojnásobek stavu v roce 2005. Nejčastější formou podání je infúzní terapie (61.8%), v menším procentu případů je pak léčba aplikována injekčně 2x týdně (23.5%) nebo injekčně 1x za 2 týdny (14.7%).

VI.3 Biologická léčba III V které době probíhá/probíhalo léčení biologickými preparáty Pouze respondenti, kteří podstoupili biologickou léčbu (N=32).

Současnost

+

Posledních 12 měsíců

Současnost

+


+

0

20

40.6


21.9

15.6




Současnost

Současnost

+

+



40

60

%

N = 13 N=7 N=5

6.3

N=2

6.3

N=2

6.3

N=2

3.1

N=1

Schéma ukazuje rozvrstvení pacientů dle délky jejich užívání biologické terapie. Je z něj vidět, že 23 pacientů (71.8%) pokračuje s biologickou terapií i v současnosti, zatímco 9 pacientů (28.2%) ji užívalo pouze v minulosti.

VI.4 Biologická léčba – výdaje za léky Respondenti, kteří uvedli výdaje za léky

3000

Cena (Kč)

2500 2000

Biologická léčba Výdaje (Kč)

1500

Ne

Ano

359

18

Průměr

343.2

336.4

Medián

250.0

200.0

Minimum

0.0

10.0

Maximum

2500.0

1500.0

1000

N

500 0 Ne

Ano

Biologická léčba

Maximum Medián 75% percentil 25% percentil Minimum

Nemocní s Bechtěrevovou chorobou, kteří jsou léčeni biologickou léčbou mají nepatrně menší výdaje za léky než ostatní respondenti. Jelikož však u nemocných s biologickou léčbou vyplnilo výdaje za léky pouze 18 respondentů, nelze brát zjištěné hodnoty za směrodatné.

VI.5 Biologická léčba – skóre HAQ a BASDAI HAQ skóre – kvalita života

BASDAI skóre – zdravotní stav

(0 - dobrý stav, 3 - špatný stav)

(0 - dobrý stav, 100 - špatný stav) 100

Maximum

2

Medián 75% percentil 25% percentil

1

Minimum

0

BASDAI skóre

HAQ skóre

3

75

50 25

0 Ne

Ano

Ne

Biologická léčba HAQ skóre Průměr Medián Minimum Maximum

Biologická léčba Ne Ano 0.8 0.8 0.8 0.8 0.0 0.0 2.6 1.8

Ano

Biologická léčba BASDAI skóre Průměr Medián Minimum Maximum

Biologická léčba Ne Ano 45.2 40.6 44.0 38.6 0.3 0.0 100.0 96.5

U respondentů s biologickou léčbou je kvalita života podle skóre HAQ srovnatelná s respondenty biologickou léčbu nepostupující. Basdai skóre ukazuje na mírně lepší zdravotní stav u pacientů s biologickou léčbou.

VI.6 Biologická léčba – invalidita a lázně Invalidita podle biologické léčby Biologická léčba

0%

20%

40%

60%

80%

N = 509

100%

Ne

67.1

29.8

3.1

N = 477

Ano

65.6

31.3

3.1

N = 32

Ano

Ne

Neznámo

Absolvování lázeňské léčby v posledním roce Biologická léčba

0%

20%

40%

60%

73.8

Ne

Ano

100%

23.7 2.5

62.5

Ano

80%

37.5

Ne

N = 477 N = 32

Neznámo

Biologická léčba je podávána respondentům nezávisle na stupni závažnosti jejich nemoci, což ukazuje graf biologické léčby podle invalidity. Je vidět, že biologická léčba je podávána jak respondentům s invaliditou (špatným zdravotním stavem) tak bez invalidity (lepším zdravotním stavem).

VI.7 Biologická léčba – užívané léky N = 509

Všechny současně užívané léky %

50 40 27.028.1

30 20 10

15.6 13.2 12.5 11.3 9.4

10.7 9.4

13.0

9.4

12.2

4.0

6.3

8.6 9.4

0 0

1

2

3

4

5

6

>6

Počet současně užívaných léků

Biologická léčba - Ne Biologická léčba - Ano

28.1% nemocných s biologickou léčbou užívá současně maximálně 1 lék, což je o 12.8% více oproti 15.3% respondentů s jinou než biologickou léčbou.

Biologická léčba – shrnutí

Informovanost o biologické léčbě se mezi respondenty zvýšila oproti roku 2005 na 31.6%. Nejznámějším lékem je Remicade.

Celkem u 6.3% pacientů probíhá/probíhala biologická léčba. U těchto pacientů byl nejčastější způsob aplikace pomocí infúzní terapie (68.3%).

Výdaje za léky jsou u pacientů s biologickou léčbou jen nepatrně nižší než u pacientů bez biologické léčby.

Co se týče zdravotního stavu, mají respondenti s biologickou léčbou lepší zdravotní stav (méně bolestí, menší ztuhlost) podle skóre BASDAI, než respondenti bez biologické léčby (medián 38.6 resp. 44.0).

28.1% nemocných s biologickou léčbou užívá maximálně 1 lék oproti 15.3% respondentů bez biologické léčby.

Kapitola VII

Vliv léčby na nemocné Velmi důležitý a nezanedbatelný je vliv léčby na pacienty, proto se tato kapitola věnuje psychickému stavu pacientů a případným nežádoucím účinkům léčby.

Nežádoucí účinky Potíže s očima Potíže se žaludkem Střevní onemocnění Zlomeniny Podráždění a stres

VII.1 Poučení o nežádoucích účincích léků N = 509

Rok 2005

Rok 2007

11.9%

17.1%

16.8%

4.5%

71.3%

Ano

78.4%

Ne

Neznámo

Co se týče poučení pacientů o nežádoucích účincích léků, lze opět v roce 2007 pozorovat mírný nárůst, a to z 71.3% v roce 2005 na 78.4% poučených v roce 2007.

VII.2 Výskyt některého z nežádoucích účinků

Rok 2007 41.3%

Ano (N = 299) 58.7%

Ne / Neznámo (N = 210)

Celkový počet respondentů s nežádoucími vedlejšími účinky je stanoven na základě odpovědí z části o typu vedlejších účinků (kožní, játra, ledviny, krvetvorba, jiné) a z části o závažnosti vedlejšího účinku, který zapříčinil lékařský zásah (gastroskopie, hospitalizace, operace).

V roce 2007 se téměř u 60% pacientů vyskytl nežádoucí účinek léčby.

VII.3 Výskyt a typ nežádoucích účinků Typ nežádoucích účinků 0

20

Játra

12.7

Krvetvorba

12.0

Jiné

%

0

60

20

40

%

Vedoucí k vyšetření žaludku

21.4

Kožní

Ledviny

40

Závažnost vedlejších účinků

54.8

Vedoucí k hospitalizaci

Vedoucí k operaci

47.5

14.4

7.0

31.4

60

Pouze respondenti, u kterých se objevily nežádoucí účinky (N = 299).

Mezi zaznamenanými nežádoucími účinky převažovaly kožní problémy (21.4%), problémy s játry (12.7%), krvetvorbou (12.0) a problémy s ledvinami (7.0%). Téměř 55% respondentů mělo vedlejší problémy vedoucí k vyšetření žaludku.

VII.4 Řešení nežádoucích účinků Pouze respondenti, u kterých se objevily nežádoucí účinky (N = 299).

0

10 20 30 40 50

Změna dávkování

+

Změna léku

Změna dávkování Hospitalizace Změna léku

+

Hospitalizace

Změna dávkování

+

Změna léku

Změna dávkování

+

Hospitalizace

Neznámo

Celkem

N = 90

30.1

Změna léku

+

Hospitalizace

%

12.0

N = 36

11.4

N = 34

3.3

N = 10

2.3

N=7

1.7

N=5 N=1

0.3 38.8

N = 116 N = 299

Výše uvedené schéma sumarizuje četnost jednotlivých kombinací, které vedly u pacientů k řešení nežádoucích účinků. Změna léku byla alespoň jednou nutná k řešení NÚ u 46.1% respondentů u nichž se NÚ vyskytl, změna dávkování byla alespoň jednou nutná u 25.4% pacientů a hospitalizace u 7.6% pacientů.

VII.5a Potíže s očima Výskyt zánětu očí, oční duhovky a jiných problémů s očima

N = 509

4.7% 29.5%


65.8%


Četnost výskytu problémů s očima 50 40 30 20 10 0

Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy s očima (N = 335).

37.9 23.3

23.3 10.1

1x

5x

10x

5.4

více

neznámo

Četnost výskytu Téměř dvě třetiny respondentů uvedly, že měly někdy problémy s očima. Tyto problémy se neopakovaly u 23.3% respondentů, zatímco u 71.3% se vyskytly opakovaně. U 23.3% respondentů se opakovaly dokonce více než 10krát.

VII.5b Potíže s očima - přepočet na populaci ČR Výskyt zánětu očí, oční duhovky a jiných problémů s očima N = 207 623 4.7% 29.5%


65.8%


Četnost výskytu problémů s očima 60 45 30

51.8 31.8

31.8 13.9

15

Pouze pacienti, u kterých se objevily problémy s očima (N = 136 616). 7.3

0 1x

5x

10x

více

neznámo

Četnost výskytu Dle studie ČRS trpí přibližně 2% obyvatel v České republice Bechtěrevovou chorobou, což znamená v roce 2007 dle dat ČSÚ 207 623 nemocných.

VII.6 Potíže s očima – pracovní neschopnost Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy s očima (N = 335)

Způsobily problémy s očima pracovní neschopnost?

28.7%

41.5% Ano (N = 139) Ne (N = 100) Neznámo (N = 96)

29.9%

VII.7 Nošení brýlí podle věku N = 509 0% Celý soubor

31-40 let 4.9

20%

60%

14.7

37.3

53.6

Na dálku

80%

25.3

31.1

51-60 let

Na čtení

40%

1.6

100% 21.0

63.9

7.1

Čtení i dálku

31.0

Neznámo

2.46.0

Ne

V souboru respondentů jako celku nosí brýle na čtení, na dálku nebo na čtení i na dálku 77.4% respondentů. Toto procento však velmi souvisí s věkem, v kategorii pacientů mezi 30 a 40 lety je to pouze 36.1%, zatímco u pacientů mezi 50 a 60 lety věku je to 91.7%.

VII.8a Potíže se žaludkem Výskyt potíží se žaludkem

N = 509

3.3% Ano (N = 264) Ne (N = 228)

44.8%

51.9%

Neznámo (N = 17)


Četnost výskytu problémů se žaludkem Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy se žaludkem (N = 264).

50 40

33.0

30 20

31.4 17.8

17.8

10 0 1x

5x 10x Četnost výskytu

neznámo

Léčba u respondentů s Bechtěrevovou chorobou měla za následek problémy se žaludkem u více než 50% z nich. U 17.8% respondentů se tyto problémy vyskytly pouze jednou, u 64.4% se pak vyskytly opakovaně.

VII.8b Potíže se žaludkem - přepočet na populaci ČR N = 207 623

Výskyt potíží se žaludkem 3.3%

Ano (N = 107 756) Ne (N = 93 015)

44.8%

51.9%

Neznámo (N = 6 852)


Četnost výskytu problémů se žaludkem 50 35.5

40 30 20

33.9

19.2

Pouze pacienti, u kterých se objevily problémy se žaludkem (N = 107 756).

19.2

10 0 1x

5x 10x Četnost výskytu

neznámo


VII.9 Potíže se žaludkem Pouze respondenti, u kterých se objevily problémy se žaludkem (N = 264).

10.6%

Pracovní neschopnost způsobená potížemi se žaludkem 31.4%

Ano (N = 83, N* = 33 835) Ne (N = 153, N* = 62 499) Neznámo (N = 28, N* = 11 422)

58.0%

*přepočet na populaci ČR

Trvalé následky způsobené potížemi se žaludkem 12.9%

28.4%

Ano (N = 75, N* = 30 603) Ne (N = 155, N* = 63 253) Neznámo (N = 34, N* = 13 900)

58.7%


V necelé třetině případů vedly problémy se žaludkem k pracovní neschopnosti pacienta, 28.4% pacientů, u kterých se objevily problémy se žaludkem, pak dokonce uvedlo, že potíže se žaludkem zanechaly trvalé následky.

VII.10 Střevní onemocnění Střevní onemocnění vedoucí ke kolonoskopii 4.3%

N = 509

22.8% Ano (N = 116, N* = 47 338) Ne (N = 371, N* = 151 357) Neznámo (N = 22, N* = 8 928)

72.9%


Diagnostikováno zánětlivé onemocnění střeva 5.5%

9.6% Ano (N = 49, N* = 19 932) Ne (N = 432, N* = 176 272) Neznámo (N = 28, N* = 11 419)

84.9%


22.8% pacientů s Bechtěrevovou chorobou muselo kvůli střevnímu onemocnění podstoupit kolonoskopické vyšetření, které navíc u necelé poloviny z nich vedlo k diagnóze zánětlivého onemocnění střeva (9.6% celého souboru).

VII.11a Zlomenina kosti Zlomenina kosti

N = 509

2.4% Ano (N = 217)

42.6%

Ne (N = 280) Neznámo (N = 12)

55.0%

Lokalizace zlomeniny

Četnost zlomeniny kosti

Pouze respondenti, kteří utrpěli zlomeninu kosti (N = 217).

60 44.2

40

33.6 22.1

20



60

53.5 40.6

40

31.3

20 0

0 jednou

vícekrát

neznámo

ruka

noha

jiná

U 42.6% respondentů došlo někdy v průběhu života ke zlomenině. Jako nejčastější zlomenina byla mezi nemocnými s Bechtěrevovou chorobou zlomenina ruky (53.5% všech zlomenin).

VII.11b Zlomenina kosti - přepočet na populaci ČR Zlomenina kosti

N = 207 623

2.4% Ano (N = 88 447)

42.6%

Ne (N = 114 193) Neznámo (N = 4 983)

55.0%

Lokalizace zlomeniny

Četnost zlomeniny kosti

Pouze pacienti, kteří utrpěli zlomeninu kosti (N = 88 447).

60

40

39.1 29.8 19.6

20



60

47.3 35.9

40

27.7

20 0

0 jednou

vícekrát

neznámo

ruka

noha

jiná


VII.12 Podráždění a stres Podráždění a nervozita při užívání léků 0%

20%

40%

Rok 2005 6.8

60%

75.8

Rok 2007 7.5

80%

100%

0%

17.4

82.1

Užívání léků proti stresu 20%

40%

Rok 2005 8.3

10.4

80%

80.5

Rok 2007 10.6

Ano

60%

100% 11.2

84.3

5.1

Neznámo

Ne

Užívání léků proti stresu 0%

20%

40%

60%

80%

100%

Ano Podráždění ANO Podráždění NE 6.3

54.3

45.7 93.7

N = 35

Ne

N = 414 60 respondentů nemá vyplněny údaje.

Procento pacientů, kteří uvedli podráždění v souvislosti s užitím léku na Bechtěrevovu nemoc, i procento pacientů užívajících léky proti stresu je srovnatelné v obou studiích. Spodní graf ukazuje, že pacienti s podrážděním v 54.3% také současně užívají léky proti stresu, zatímco ve skupině bez podráždění je to pouze 6.3%.

VII.13 Podráždění a stres Častější stres po užití léku na Bechtěrevovu chorobu 0%

20%

Rok 2005 7.4

40%

60%

80%

74.1

100% 18.5

N = 1008

Ano Ne

Rok 2007 7.9

80.0

12.2

N = 509

Neznámo

Návštěva psychologa/psychiatra 0% Rok 2005 9.1

20%

40%

60% 80.6

80%

100% 10.3

N = 1008

Ano Ne

Rok 2007 11.0

84.7

4.3

N = 509

Neznámo

Procento pacientů uvádějících častější stres po užití léku na Bechtěrevovu nemoc (7.9%) je opět v roce 2007 srovnatelné se situací v roce 2005, stejně jako podíl pacientů navštěvujících psychologa/psychiatra (11.0%).

Vliv léčby na nemocné – shrnutí

Nemocní s Bechtěrevovou chorobou jsou více informováni o nežádoucích účincích leků než v roce 2005 (71.3% → 78.4%)

U 58.7% respondentů se vyskytly nežádoucí účinky. 54.8% z nich mělo potíže, které vedly k vyšetření žaludku.

Nejčastějším řešením nežádoucích účinků byla změna léků (46.1%)

65.8% respondentů mělo problémy s očima, navíc přes 40% z těchto pacientů mělo takové potíže, že jim způsobily pracovní neschopnost.

Také potíže se žaludkem doprovázely více než polovinu všech respondentů (51.9%). V rámci těchto respondentů způsobily potíže se žaludkem trvalé následky 28.4% z nich.

Přibližně čtvrtina nemocných s Bechtěrevovou chorobou podstoupila kolonoskopii (22.8%).

7.5% respondentů pociťuje při užívání léků stres a podráždění. Více než polovina z nich pak užívá léky proti stresu.

11% respondentů také navštěvuje psychologa či psychiatra.

Kapitola VIII

Dotazníky kvality života a zdravotního stavu V této části je hodnocen současný zdravotní stav respondentů na základě mezinárodně uznávaných dotazníků kvality života. Některé dotazníky se věnují pouze zdravotnímu stavu respondentů (BASDAI) jiné berou v úvahu i emoční či sociální stránku nemocných s Bechtěrevovou chorobou (SF-36).

Dotazník HAQ Dotazník BASDAI Dotazník SF-36 Dotazník EuroQol Dotazník ASQol

VIII.1 Skóre odrážející kvalitu života HAQ skóre Dotazník na hodnocení kvality života HAQ obsahuje 20 otázek, ve kterých respondenti odpovídají na schopnost vykonávat činnost v 8 oblastech (oblékání, vstávání, jídlo, chůze, hygiena, schopnost dosáhnout na něco, stisk a činnosti). Respondent má možnost u každé z 20 otázek vybrat jednu ze 4 možných odpovědí: 0=bez obtíží, 1=s určitými obtížemi, 2=se značnými obtížemi, 3=nejsem schopen. Skóre z každé z 8 oblastí je stanoveno jako nejvyšší hodnota z jednotlivých otázek v dané oblasti. Při výpočtu je ještě brán zřetel na případ, kdy respondent potřebuje pomoc od jiné osoby v dané oblasti kvality života. V takovém případě pokud skóre dosahuje hodnot 0 nebo 1 se zvětší na hodnotu 2, pokud má již hodnotu 2 nebo 3, pak tato hodnota zůstává. Výsledná hodnota HAQ je pak průměrná hodnota z hodnot z 8 jednotlivých oblastí. Skóre tak nabývá hodnot od 0 - 3, kde hodnota 3 značí špatnou kvalitu života.

BASDAI skóre BASDAI je dotazník, který byl vyvinut za účelem subjektivního hodnocení aktivity onemocnění u pacientů s ankylozující spondylitidou. BASDAI se skládá z 6 vizuálních analogových škál (VAS), vztahujících se k hlavním symptomům relevantním k ankylozující spondylitidě: únavě, bolesti zad, bolesti kloubů, palpační bolestivosti a ranní ztuhlosti. Jednotlivé položky jsou pak hodnoceny na škále od žádných (0) k těžkým (100) symptomům. Průměr z hodnot 5. a 6. VAS (obě se týkají únavy) se pak průměruje s hodnotami na 1.-4. VAS. Takto získané skóre je výslednou hodnotou BASDAI a má rozsah 0 - 100, kde hodnota 100 značí velkou míru potíží.

VIII.2 HAQ skóre – kvalita života Celkové HAQ skóre respondentů projektu Béďa

Kategorizované HAQ skóre

Medián = 0.75 Průměr = 0.83

1.8

0 0

-0

.5

0

10

N = 502

0.6

1.4

1. .5 5 -2 2. .0 0 -2 .5 2. 5 -3 ne zn ám o

Minimum

11.2

-1

25% percentil

20

.0

75% percentil

1

24.2

23.4

1. 0

Medián

30

-1

Maximum

37.5

40

0. 5

HAQ skóre

2


50

3

HAQ skóre dle kategorií Průzkum projektu Béďa pokryl téměř celou škálu kvality života vyjádřené ve formě HAQ skóre, které u těchto respondentů dosahuje v mediánu hodnoty 0.75. Pozitivní zprávou je, že více než 60% pacientů bylo v kategorii HAQ < 1, nicméně vyskytli se i pacienti s nízkou kvalitou života – HAQ > 2.5 (0.6% respondentů).

VIII.3 BASDAI skóre – zdravotní stav Celkové BASDAI skóre respondentů projektu Béďa

Kategorizované BASDAI skóre

Medián = 43.5 Průměr = 44.9

50

75 Maximum Medián

50

75% percentil 25% percentil

25

Minimum


40

32.0

30.5

30

19.8

20 11.2

10

5.7 0.8

80 ne zn ám o

>

0 -8 60

0 -6 40

-4

20 <

N = 505

0

0

0

20

BASDAI skóre

100

BASDAI skóre dle kategorií BASDAI skóre odrážející zdravotní stav pacientů nabývá v souboru respondentů s Bechtěrevovou chorobou všech hodnot od 0 do 100 s mediánem 43.5. Respondentů s velmi špatným zdravotním stavem – BASDAI nad 80 – je v souboru celkem 5.7%.

VIII.4 HAQ a BASDAI skóre Stratifikace respondentů dle kvartilů HAQ a BASDAI skóre 100

25% kvartil

75% kvartil

HAQ skóre

0.5

1.25

BASDAI skóre

28.9

60.5

Procentuální zastoupení respondentů ve skupinách podle kvartilů:

60 BASDAI skóre

BASDAI skóre

80

40

20

> 60.5

1.4%

9.4%

14.2%

28.9-60.5

8.8%

31.7%

9.8%

≤ 28.9

13.6%

10.0%

1.2%

0.5-1.25

≥ 1.25

< 0.5

0 0

0.5

1

1.5

2

2.5

3

HAQ skóre

HAQ skóre Nejvíce respondentů je s průměrnou kvalitou života a průměrným zdravotním stavem (31.7%). Nemocných s dobrou kvalitou života i zdravotním stavem je přes 13%. Přibližně stejný počet je však i nemocných se špatným stavem (14.2%).

VIII.5a Kvalita života podle věku respondentů Věkové kategorie: < 41

41-50

51-60

HAQ skóre

> 60 Kruskal-Wallis ANOVA

Kvalita života (%)

p = 0.090

I 100

VIII

90

Průměr Interval spolehlivosti

1.6

II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ skóre

70

0.8

0.4

V. Hygiena VI. Dosáhnout na něco VII. Stisk VIII.Činnosti

60 >

51

41

<

V I. Oblékání a péče o sebe II. Vstávání III. Jídlo IV. Chůze

-6 0

0.0

-5 0

IV

41

VI

Věkové kategorie

Věk respondentů nemá zásadní vliv na jejich kvalitu života. Lze však vidět, že nemocní s Bechtěrevovou chorobou ve věku pod 41 let vykazují nepatrně lepší kvalitu života než ostatní věkové skupiny.

VIII.5b Zdravotní stav podle věku respondentů Věkové kategorie: < 41

41-50

51-60

BASDAI skóre

> 60

Kruskal-Wallis ANOVA p = 0.420

Míra potíží (%)

I Průměr Interval spolehlivosti

100

60 50

80

30

V

II

20 10

BASDAI

40

60 40 20

Slabost a únava Bolest – krk, záda, kyčle Bolest – ostatní klouby

IV. V.

Bolest vyvolaná pohmatem/útlakem Stupeň ranní ztuhlosti

60

-6 0

>

41

I. II. III.

51

41

III

<

IV

-5 0

0

Věkové kategorie

Výrazně odlišný zdravotní stav při porovnání respondentů podle věku je pouze u skupiny nemocných s věkem pod 41 let u bolesti ostatních kloubů než jsou krk, záda a kyčle.

VIII.6a Kvalita života ve vztahu k pohlaví Pohlaví respondenta: Muži Kvalita života (%)

VIII

HAQ skóre

Ženy

Mann-Whitney test

I

p < 0.001

100

1.6

90


II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4

VI

IV

0.0

Muži

V I. II. III. IV.

Oblékání a péče o sebe Vstávání Jídlo Chůze

Ženy pohlaví


Pohlaví má vliv na kvalitu života nemocných s Bechtěrevovou chorobou. Muži mají statisticky významně lepší kvalitu života než ženy (p<0.001).

VIII.6b Zdravotní stav ve vztahu k pohlaví Pohlaví respondenta: Muži

BASDAI skóre

Ženy

Mann-Whitney test p < 0.001 Míra potíží (%)

I

100

70


60

80

50

V

II

30 20 10

BASDAI

40

60 40 20 0

IV

Muži

III

Ženy pohlaví

I. II. III.


IV. V.


Stejně jako u kvality života, tak i u zdravotního stavu respondentů vychází statisticky významný rozdíl podle pohlaví. Muži mají ve všech ukazatelích zdravotního stavu menší potíže než ženy.

VIII.7a Kvalita života podle délky trvání obtíží Délka trvání obtíží: < 11 Kvalita života (%)

VIII

11-20

21-30

HAQ skóre

> 30


I 100


1.6

90

II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4

I. II. III. IV.



30 >

21

11

<

V

-3 0

0.0

-2 0

IV

11

VI

Délka trvání obtíží

Délka trvání obtíží nemá statisticky významný vliv na kvalitu života respondentů. Jen oblasti „oblékání a péče o sebe, dosáhnout na něco a běžné činnosti“ lépe zvládají nemocní s délkou trvání potíží pod 11 let. Tento výsledek odpovídá kvalitě života dle věkových kategorií, které jsou s délkou trvání obtíží korelované.

VIII.7b Zdravotní stav podle délky trvání obtíží Délka trvání obtíží: < 11

11-20

21-30

BASDAI skóre

> 30


Míra potíží (%)

I


100

60 50

80

30

V

II

20 10

BASDAI

40

60 40 20

I. II. III.


IV. V.


30 >

-3 0 21

11

-2 0

III

<

IV

11

0

Délka trvání obtíží

Délka trvání obtíží nemá významný vliv na zdravotní stav respondentů. Menší potíže s bolestí ostatních kloubů však mají respondenti s délkou trvání obtíží pod 11 let. Tento výsledek odpovídá zdravotnímu stavu dle věkových kategorií, které jsou s délkou trvání obtíží korelované.

VIII.8a Kvalita života ve vztahu k invaliditě Částečný nebo plný invalidní důchod: Ano Kvalita života (%)

VIII

HAQ skóre

Ne

Mann-Whitney test p < 0.001

I 100

1.6

90


II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4

VI

IV

0.0

Ano

V I. II. III. IV.


Ne

Invalidita


Nemocní s Bechtěrevovou chorobou, kteří mají přiznán částečný nebo plný invalidní důchod mají horší kvalitu života než nemocní bez invalidního důchodu, což souhlasí s přiznáváním invalidního důchodu pouze nemocným s opravdu špatným fyzickým stavem.

VIII.8b Zdravotní stav ve vztahu k invaliditě Částečný nebo plný invalidní důchod: Ano

BASDAI skóre

Ne

Mann-Whitney test p < 0.001 Míra potíží (%)

I

100

70


60

80

50

V

II

30 20 10

BASDAI

40

60 40 20 0

IV

Ano

III

Ne

Invalidita

I. II. III.


IV. V.


Lidé, kteří nejsou v invalidním důchodu, trpí menšími potížemi se zdravotním stavem, než lidé s přiznaným invalidním důchodem (statistická významnost p<001).

VIII.9a Kvalita života dle nežádoucích účinků Výskyt nežádoucích účinků: Ano Kvalita života (%)

VIII

HAQ skóre

Ne/Neznámo

Mann-Whitney test

I

p < 0.001

100

1.6

90


II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4

VI

IV

0.0

Ano

V I. II. III. IV.



Ne/ Neznámo

Nežádoucí účinky

Výskyt nežádoucích účinků léčby Bechtěrevovy choroby má statisticky významný vliv (p<0.001) na kvalitu života respondentů.

VIII.9b Zdravotní stav dle nežádoucích účinků Výskyt nežádoucích účinků: Ano

BASDAI skóre

Ne/Neznámo

Mann-Whitney test p < 0.001

Míra potíží (%)

I

100

70


60

80

50

V

II

30 20 10

BASDAI

40

60 40 20 0

IV

Ano

III

Ne/ Neznámo

Nežádoucí účinky

I. II. III.


IV. V.


Stejně jako u kvality života, tak i u zdravotního stavu mají vedlejší účinky léčby negativní vliv na stav nemocných Bechtěrevovou chorobou.

VIII.10a Kvalita života dle frekvence cvičení Frekvence cvičení: Pravidelně Kvalita života (%)

VIII

HAQ skóre

Nepravidelně

Mann-Whitney test

I

p = 0.040

100

1.6

90


II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4

I. II. III. IV.



av id el n

Pr av id el n

V

ě

0.0

Ne pr

IV

ě

VI

Frekvence cvičení

Respondenti s lepší kvalitou života méně cvičí, než respondenti s horší kvalitou života. Tento rozdíl je zřejmě způsoben větším úsilím u nemocných s horší kvalitou života pravidelně cvičit a svůj zdravotní stav tak zlepšit.

VIII.10b Zdravotní stav dle frekvence cvičení Frekvence cvičení: Pravidelně

BASDAI skóre

Nepravidelně

Mann-Whitney test p = 0.040 Míra potíží (%)

I

100

70


60

80

50

V

II

30 20 10

BASDAI

40

60 40 20

I. II. III.


IV. V.


ě av id el n

III

Ne pr

IV

Pr av id el n

ě

0

Frekvence cvičení

Respondenti, kteří mají větší potíže se svým zdravotním stavem cvičí častěji, než respondenti s potížemi menšími, kteří se cvičení pravidelně nevěnují.

VIII.11a Kvalita života podle délky užívání léků Délka užívání léků: 0-12 měsíců

1 - 5 let

Kvalita života (%)

VIII

5 - 10 let

HAQ skóre Více let

Kruskal-Wallis ANOVA

I

p = 0.440

100 Průměr Interval spolehlivosti

1.6

90

II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4



le t Ví ce

5

-1 0

le t

le t -5 1

V I. II. III. IV.

0.0

m ěs íc ů

IV

012

VI

Délka užívání léků

Délka užívání léků není významně asociována s kvalitou života. Ve většině oblastí kvality života vykazují respondenti s různou délkou užívání léků stejné hodnoty.

VIII.11b Zdravotní stav podle délky užívání léků Délka užívání léků: 0-12 měsíců

1 - 5 let

5 - 10 let

BASDAI skóre Více let

Kruskal-Wallis ANOVA p = 0.400 Míra potíží (%)

I


80

70 60

60

40

V

II

30 20

BASDAI

50

40

20

I. II. III.


IV. V.


le t Ví ce

5

-1 0

le t

le t -5 1

III

012

IV

m ěs íc ů

0

Délka užívání léků

Nemocní s Bechtěrevovou chorobou užívající léky po dobu menší než jeden rok mají menší potíže s bolestmi ostatních kloubů než respondenti s delší dobou užívání léků, což však zřejmě nesouvisí s délkou užívání léků, ale spíše s jejich nižším věkem.

VIII.12a Kvalita života podle biologické léčby Podstoupení biologické léčby Ano Kvalita života (%)

VIII

HAQ skóre

Ne

Mann-Whitney test

I

p = 0.850

100

1.6

90


II

80

1.2

60

VII

III

50

HAQ

70

0.8

0.4

VI

IV V

I. II. III. IV.


0.0

Ano

Ne

Biologická léčba


Podstoupení biologické léčby není statisticky významně spjato s lepší kvalitou života. Tento fakt je však zřejmě výrazně ovlivněn malým počtem respondentů s biologickou léčbou ve studii. Nicméně, respondenti užívající biologickou léčbu mají nepatrně lepší kvalitu života v oblastech „vstávání, jídlo a chůze“.

VIII.12b Zdravotní stav podle biologické léčby Podstoupení biologické léčby Ano

BASDAI skóre

Ne

Mann-Whitney test

I Míra potíží (%)

p = 0.240

60

80

50


40

V

II

20 10

BASDAI

60

30

40

20

IV

0

III

Ano

Ne

Biologická léčba

I. II. III.


IV. V.


Míra potíží u nemocných podstupujících biologickou léčbu je menší než u nemocných bez biologické léčby ve všech oblastech kromě „slabosti a únavy“. Tyto rozdíly však nejsou statisticky významné.

VIII.13 Dotazník kvality života SF-36 I SF-36 Tento dotazník je sestaven z 36 otázek, poskládaných do 8 bloků (každý obsahující dvě až deset otázek) a jedné individuální otázky. Všech 8 bloků dohromady dobře vypovídá o celkovém stavu respondenta: I.

Fyzické funkce - běžné fyzické aktivity jako zvedání předmětu, chůze či oblékání. II. Fyzické omezení rolí - omezení při práci a jiných činnostech. III. Bolest - intenzita bolestí a jimi způsobené omezení. IV. Všeobecné vnímání vlastního zdraví - osobní hodnocení vlastního zdraví. V. Vitalita - zda se respondent cítí pln elánu a energie či naopak cítí vyčerpání. VI. Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí - zdravotní a emocionální potíže bránící normálnímu společenskému životu. VII. Emoční omezení rolí - omezení v práci a běžných činnostech kvůli emocionálním potížím. VIII. Duševní zdraví - pocit nervozity, deprese či pesimismu. V rámci každého bloku jsou jednotlivé otázky ohodnoceny, hodnoty sečteny a výsledná hodnota transformována na škálu 0 - 100, přičemž 100 značí dobrý zdravotní stav a 0 špatný zdravotní stav. Takto dostaneme jednu hodnotu pro každý blok. Těmito 8 hodnotami je popisován zdravotní stav respondenta.

VIII.14 Dotazník kvality života SF-36 II SF-36 ve srovnání s dotazníkem HAQ Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav)

HAQ ≤ 0.5 HAQ = 0.5 - 1.25 HAQ > 1.25

0

20

40

60

80

Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Nízká hodnota skóre HAQ by měla odpovídat vysoké hodnotě skóre SF-36 a naopak. Dotazníky HAQ a SF-36 vykazují dobrou korelaci odpovědí respondentů na jejich kvalitu života. Z toho vyplývá, že respondenti odpovídají na významově podobné otázky v rámci různých dotazníků stejně.

100

VIII.15 Dotazník kvality života SF-36 III SF-36 ve srovnání s dotazníkem BASDAI Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav)

BASDAI ≤ 28.9 BASDAI = 28.9 - 60.5 BASDAI > 60.5

0

20

40

60

80

100

Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí Nízká hodnota skóre BASDAI by měla odpovídat vysoké hodnotě skóre SF-36 a naopak. Dotazníky BASDAI a SF-36 vykazují dobrou korelaci odpovědí respondentů na jejich zdravotní stav. Z toho vyplývá, že respondenti odpovídají na významově podobné otázky v rámci různých dotazníků stejně.

VIII.16 Dotazník SF-36 podle biologické léčby Všichni respondenti Biologická léčba - NE

Skóre podle SF-36 (0 - špatný stav, 100 - dobrý stav)

Biologická léčba - ANO 0

20

40

60

80

100

Všeobecné vnímání vlastního zdraví Fyzické funkce Fyzické omezení rolí Vitalita Bolest Duševní zdraví Emoční omezení rolí Fyzické a emoční omezení sociálních funkcí

Největší rozdíl v podstoupení biologické léčby lze vzhledem ke kvalitě života pozorovat v intenzitě bolestí a v emocionálních potížích, kde pacienti s biologickou léčbou vykazují lepší stav než pacienti bez biologické léčby.

VIII.17 Dotazník SF-36 podle nežádoucích účinků Všichni respondenti Nežádoucí účinky - NE


Nežádoucí účinky - ANO 0

20

40

60

80


U respondentů s nežádoucími účinky převládá ve všech aspektech kvality života horší stav než u respondentů bez nežádoucích účinků. Největší rozdíl je u omezení při práci a běžných činnostech.

100

VIII.18 Dotazník SF-36 podle délky trvání obtíží Všichni respondenti < 11 let


11 - 20 let 21 - 30 let > 30

0

20

40

60

80


Délka trvání obtíží má menší vliv na kvalitu života, než je tomu u jiných parametrů. Fyzické funkce a všeobecné vnímání zdraví je mírně lepší u pacientů s kratší dobou trvání potíží.

100

VIII.19 Dotazník SF-36 podle věku respondentů Všichni respondenti < 41 roků


41 - 50 roků 51 - 60 roků > 60 roků

0

20

40

60

80

100


Respondenti ve věku do 41 let a pacienti ve věku nad 60 let mají celkově kvalitu života nepatrně lepší než je tomu u respondentů ve středním věku.

VIII.20 Dotazník SF-36 podle pohlaví Všichni respondenti Muži


Ženy 0

20

40

60

80


Pohlaví respondentů má vliv na kvalitu života. Obecně se dá říci, že muži snáší život s Bechtěrevovou chorobou lépe než ženy. Největší rozdíl je mezi muži a ženami ve fyzickém a emočním omezení.

100

VIII.21 Dotazníky kvality života EuroQol a ASQol Dotazník EuroQol Dotazník hodnocení kvality života EuroQol se skládá z pěti částí, ve kterých respondenti odpovídají na míru potíží v dané oblasti (pohyblivost, soběstačnost, běžné činnosti, bolest, strach/deprese). Respondent má možnost v každé z 5ti oblastí vybrat jednu ze 3 možných odpovědí: 1=nemá obtíže, 2=s určitými obtížemi, 3=velké obtíže/nejsem schopen. Takto získané hodnoty uspořádáme za sebe a získáme tak pětimístné číslo, které reprezentuje stav respondenta (nejlepší stav - 11111, nejhorší stav - 33333). Výsledná hodnota dotazníku EuroQol je pak tabulková hodnota, která odpovídá danému pětimístnému číslu (11111 = 1.000, 33333 = -0.109). Tedy čím menší číslo od jedné, tím se stav respondenta zhoršuje.

Dotazník ASQol Dotazník hodnocení kvality života u pacientů s ankylosující spondylitidou se skládá z 18 otázek, ve kterých respondenti odpovídají „ano“ či „ne“. Respondentům jsou otázky kladené ve smyslu negativním, tedy pokud odpovídají na otázky „ano“, pak je jejich zdravotní stav špatný (např.: „Mám potíže s oblékáním“, Stále se cítím unavený“). Odpovědím „ano“ je následně přiřazena hodnota 1, odpovědím „ne“ hodnota 0. Výsledná hodnota dotazníku ASQol je pak součet hodnot z 18 jednotlivých otázek. Skóre tak nabývá hodnot na stupnici od 0 do 18, přičemž 0 značí dobrou kvalitu života a 18 špatnou kvalitu života.

VIII.22 Dotazník EuroQol Celkové skóre EuroQol respondentů projektu Béďa

Jednotlivé oblasti dotazníku EuroQol

(1 - dobrý stav, <1 postupně se zhoršující) Medián = 0.78 Průměr = 0.66

Průměrná hodnota (1 - dobrý stav, 3 - špatný stav)

1.0

1.0

Pohyblivost

0.8 EuroQol skóre

1.5

0.6

Maximum

0.4 0.2 0.0

Soběstačnost


Běžné činnosti

25% percentil

Bolest

Minimum

Deprese

-0.2

2.0

2.5

1.8 1.2 1.6 2.3 1.3

N = 492

Z celkového skóre EuroQol je patrné, že většina respondentů považuje svůj zdravotní stav za spíše lepší. Největší problémy mají respondenti s bolestí, nejmenší naopak se soběstačností.

3.0

VIII.23 EuroQol podle kategorií respondentů Průměrné skóre EuroQol (0 - špatný stav, 1 - dobrý stav) 0

Pohlaví Muž Žena

0.2

0.4

0.6

0.8

1

0.68 0.63

Věk < 41 roků 41 - 50 roků 51 - 60 roků > 60 roků

0.69 0.66 0.66 0.66

Délka trvání obtíží < 11 let 11 - 20 let 21 - 30 let > 30 let

0.68 0.64

Kategorie s hodnotou skóre nad celkovým průměrem

0.67 0.67

Biologická léčba Ano Ne


0.69 0.66

Kategorie s hodnotou skóre pod celkovým průměrem

Nežádoucí účinky Ano Ne


0.62 0.72 0.66

Pacienti léčení biologickou léčbou a pacienti bez nežádoucích účinků léčby považují svůj fyzický a duševní stav za lepší ve srovnání s ostatními.

VIII.24 Dotazník ASQol I Celkové skóre ASQol respondentů projektu Béďa

Kategorizované skóre ASQol

(0 - výborný stav, 18 - špatný stav) Medián = 8.0 Průměr = 8.0

0

N = 495

8

5

-1

0

-3

0

0.8

16

Minimum

5.7

-1

3

10

2

25% percentil

11.2

13

6

-1


19.8

20

10

9

30.5

-9

Maximum

30

7

12

32.0

-6

ASQol skóre

15

40

4

18


50

Skóre ASQol dle kategorií (0 - dobrý stav, 18 - špatný stav)

Pouze 0.8% respondentů považuje svůj stav ze extrémně špatný. Naproti tomu přes 11% respondentů hodnotí svůj stav jako výborný.

VIII.25 Dotazník ASQol II Procento respondentů

Jednotlivé otázky dotazníku ASQol 0

20

40

60

80

Kvůli mému stavu jsou pro mne některá místa nedostupná

70.8

Často musím přerušovat co dělám, abych si odpočinul

70.0

Lehce se unavím

69.8 68.4 66.7

Domácí práce vykonávám se zvýšeným úsilím Bolest cítím stále

59.8

Stále se cítím unavený

56.5

Nemohu spát

50.2

Někdy je mi do pláče

43.8 39.8

Mám pocit, že o hodně přicházím

39.7

Mám potíže s oblékáním

35.8

Obávám se, že jsou ostatní kvůli mně zklamáni

28.1

Často se cítím frustrován

27.6

Můj stav mě psychicky ničí

23.7

Mám nesnesitelné bolesti Mám obtíže umýt si vlasy Nejsem schopen vykonávat domácí práce

21.8 15.2 11.8

Většina respondentů má problémy s únavou, často potřebují odpočinek a jsou pro ně nedostupná některá místa. Naopak nejméně problémů mají respondenti s běžnými činnostmi jako mytí vlasů a domácí práce.

Občasné omezení

Nemohu se zapojit do činností se svou rodinou/přáteli

Časté omezení

Ráno trvá dlouho než se rozhýbu

100

VIII.26 ASQol podle kategorií respondentů Průměrné skóre ASQol (0 - dobrý stav, 18 - špatný stav) 0

Pohlaví

3

6

9

Muž Žena

7.4

< 41 roků 41 - 50 roků 51 - 60 roků > 60 roků

7.5

12

15

18

8.9

Věk 8.4 8.6 7.2

Délka trvání obtíží < 11 let 11 - 20 let 21 - 30 let > 30 let

7.3 8.3 7.9

Ano Ne

8.1 7.9

Nežádoucích účinků


Kategorie s hodnotou skóre pod celkovým průměrem

7.9

Biologická léčba

Ano Ne


Kategorie s hodnotou skóre nad celkovým průměrem

9.1 6.3 8.0

Nejlepší zdravotní stav mají lidé bez nežádoucích účinků léčby. Respondenti ve věku 40 až 60 let považují svůj stav za horší ve srovnání s respondenty pod 40 let a nad 60 let.

Kvalita života – shrnutí

V celém souboru respondentů se vyskytují jak nemocní s dobrou kvalitou života a zdravotním stavem, tak i nemocní se stavem špatným. Kvalita života ve většině případů dobře koresponduje se zdravotním stavem → dobrý zdravotní stav = dobrá kvalita života.

Většina respondentů má kvalitu života spíše lepší (medián skóre HAQ=0.8). Co se týče zdravotního stavu, největší potíže mají respondenti s bolestí krku, zad a kyčlí.

Největší vliv na kvalitu života podle HAQ skóre má pohlaví a výskyt nežádoucích účinků. Kvalita života také úzce souvisí s invaliditou a cvičením, zde se však jedná spíše o důsledek nežli o příčinu.

V otázce zdravotního stavu podle BASDAI skóre platí vztahy jako u kvality života. Kromě nich zde má ještě vliv biologická léčba, která zlepšuje zdravotní stav více než léčba nebiologická.

Z výsledků dotazníku SF-36 je vidět, že nejmenší problémy mají respondenti s duševním a emočním stavem, největší naopak s omezením při práci a jiných činnostech.

Vliv pohlaví a výskytu nežádoucích účinků na kvalitu života se potvrdil také u dotazníků EuroQol a ASQol.

Příloha

Přehled užívaných léků pacienty s Bechtěrevovou chorobou ATC klasifikace Užívané léky

Seznam typů léčiv podle ATC klasifikace A02B – K terapii peptického vředu a refluxní choroby jícnu A03A – Léčiva k terapii funkčních střevních poruch A03B – Alkaloidy rulíku a deriváty, samotné A03D – Spazmoanalgetické kombinace A05A – Léčiva k terapii onemocnění žlučníku A05B – Léčiva k terapii onemocnění jater A07A – Střevní antiinfektiva A07E – Střevní protizánětlivá léčiva A09A – Digestiva včetně enzymových přípravků A10B – Antidiabetika, kromě inzulinů A11 – Vitamíny A12 – Minerály B01A – Antikoagulancia, antitrombika B03A – Antianemika - s obsahem železa B03B – Vitamin B12 a kyselina listová C01D – Vazodilatancia používaná u onemocnění srdce C02A – Antiadrenergní látky, centrálně působící C02C – Antiadrenergní látky, periferně působící C03A – Diuretika s nižším účinkem, thiazidy C03B – Jiná diuretika s nižším účinkem, kromě thiazidů C03C – Diuretika s vysokým účinkem C03D – Kalium šetřící diuretika C03E – Diuretika a kalium šetřící diuretika v kombinaci C04A – Periferní vazodilatancia C05B – Antivarikózní terapie C05C – Látky stabilizující kapiláry C07A – Beta-blokátory C07B – Beta-blokátory a thiazidy C08C – Selektivní blokátory kalciových kanálů C08D – Selektivní blokátory kalciových kanálů s přímým kardálním účinkem

C09A – ACE inhibitory, samotné C09C – Antagonisté angiotensinu II, samotní C10A – Léčiva ovlivňující hladinu lipidů, samotná G04B – Jiná urologika včetně spazmolytik G04C – Léčiva k terapii benigní hyperplazie prostaty H02A – Kortikosteroidy pro systém. aplikaci H03A – Tyreoidální léčiva L01B – Antimetabolity L04A – Imunosupresivní léčiva M01A – Nesteroidní protizánětlivá a protirevmatická léčiva M01AH – Coxiby M02A – Lokální léčiva k ter. bolestí svalů a kloubů M03B – Centrálně působící myorelaxancia M04A – Léčiva k terapii dny M05B – Léčiva ovlivňující stavbu a mineralizaci kosti N02A – Opioidní analgetika (anodyna) N02B – Analgetika-antipyretika N03A – Antiepileptika N05B – Anxiolytika N05C – Hypnotika a sedativa N06A – Antidepresiva N06D – Léčiva proti demenci N07C – Antivertiginóza P01B – Antimalarika R03A – Sympatomimetika inhalační R03B – Inhalační léčiva (obstrukce dých. cest) R03D – Systémova léčiva (obstrukce dých. cest) R06A – Antihistaminika pro systémovou aplikaci S01B – Oftalmologika - Protizánětlivá S01C – Oftalmologika – Protizánětlivá a antiinfektiva v kombinaci S01E – Oftalmologika - Antiglaukomatika a miotika

Příloha - Užívané léky I Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Ibuprofen, Brufen, Ibalgin

Ano

M01A

143

28.1%

Methotrexat

Ano

L01B

19

3.7%

Coxtral

Ano

M01A

73

14.3%

Apo-Diclo

Ano

M01A

18

3.5%

Salazopyrin EN

Ano

A07E

71

13.9%

Lozap

Ne

C09C

18

3.5%

Aulin

Ano

M01A

66

13.0%

Voltaren

Ano

M01A

18

3.5%

Movalis

Ano

M01A

63

12.4%

Mydocalm

Ano

M03B

16

3.1%

Recoxa

Ano

M01A

35

6.9%

Betaloc

Ne

C07A

15

2.9%

Flamexin

Ano

M01A

34

6.7%

Caltrate

Ano

A12

14

2.8%

Tramal

Ano

N02A

34

6.7%

Detralex

Ano

C05C

14

2.8%

Diclofenac

Ano

M01A

31

6.1%

Magnesium

Ano

A12

14

2.8%

Helicid

Ano

A02B

31

6.1%

Milurit

Ne

M04A

14

2.8%

Anopyrin

Ano

B01A

28

5.5%

Apo-Ome

Ano

A02B

13

2.6%

Lokren

Ne

C07A

27

5.3%

Celebrex

Ano

M01AH

13

2.6%

Indometacin

Ano

M01A

25

4.9%

Fastum Gel

Ano

M02A

13

2.6%

Acidum Folicum

Ano

B03B

24

4.7%

Myolastan

Ano

M03B

13

2.6%

Sulfasalazin

Ano

A07A

23

4.5%

Torvacard

Ne

C10A

13

2.6%

Medrol

Ano

H02A

22

4.3%

Tralgit

Ano

N02A

13

2.6%

Nimesil

Ano

M01A

22

4.3%

Dimexol

Ano

N05B

12

2.4%

Ano

M01A

12

2.4%

Prestarium

Ano

C09A

22

4.3%

Surgam

Condrosulf

Ano

M01A

20

3.9%

Agapurin

Ne

C04A

11

2.2%

Dorsiflex

Ano

N05B

20

3.9%

Letrox

Ne

H03A

11

2.2%

Euthyrox

Ne

H03A

20

3.9%

Lorista

Ano

C09C

11

2.2%

Prednison

Ano

H02A

20

3.9%

Olfen

Ano

M01A

11

2.2%

*Lék užívaný pouze na Bechtěrevovu chorobu

Příloha - Užívané léky II Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Paralen

Ano

N02B

11

2.2%

Diaprel

Ne

A10B

7

1.4%

Sirdalud

Ano

M03B

11

2.2%

Dolgit

Ano

M01A

7

1.4%

Apo-Allopurinol

Ano

M04A

10

2.0%

Fosamax

Ano

M05B

7

1.4%

Glyvenol

Ne

C05C

10

2.0%

Lusopress

Ne

C08C

7

1.4%

Godasal

Ne

B01A

10

2.0%

Neurol

Ne

N05B

7

1.4%

Monoflam

Ano

M01A

10

2.0%

Omeprazol

Ano

A02B

7

1.4%

Vasocardin

Ne

C07A

10

2.0%

Rhefluin

Ne

C03E

7

1.4%

Warfarin

Ne

B01A

10

2.0%

Siofor

Ne

A10B

7

1.4%

Sortis

Ne

C10A

9

1.8%

Vigantol

Ano

A11

7

1.4%

Ano

R06A

7

1.4%

Uno

Ano

M01A

9

1.8%

Zodac

Calcium

Ano

A12

9

1.8%

Alnagon

Ano

N02B

6

1.2%

Betaserc

Ano

N07C

8

1.6%

Amicloton

Ne

C03E

6

1.2%

Furon

Ne

C03C

8

1.6%

Atrovent

Ano

R03B

6

1.2%

Indap

Ne

C03B

8

1.6%

DHC Continus

Ano

N02A

6

1.2%

Lanzul

Ano

A02B

8

1.6%

Diroton

Ne

C09A

6

1.2%

Micardis

Ne

C09C

8

1.6%

Dolmina

Ano

M01A

6

1.2%

Omnic

Ne

G04C

8

1.6%

Egilok

Ne

C07A

6

1.2%

Ano

A05B

6

1.2%

Tenaxum

Ne

C02A

8

1.6%

Flavobion

Tenormin

Ano

C07A

8

1.6%

Gingio

Ne

N06D

6

1.2%

Veral

Ano

M01A

8

1.6%

Glucophage

Ne

A10B

6

1.2%

Algifen

Ano

A03D

7

1.4%

Lexaurin

Ano

N05B

6

1.2%

Ascorutin

Ne

C05C

7

1.4%

Monopril

Ne

C09A

6

1.2%


Příloha - Užívané léky III Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Novalgin

Ano

N02B

6

1.2%

Afonilum

Ne

R03D

4

0.8%

Pentasa

Ne

A07E

6

1.2%

Agen

Ne

C08C

4

0.8%

Profenid

Ano

M01A

6

1.2%

Alpha D3

Ano

A11

4

0.8%

Simgal

Ne

C10A

6

1.2%

Anavenol

Ne

C05C

4

0.8%

Sorbifer Durules

Ano

B03A

6

1.2%

Apo-Famotidine

Ano

A02B

4

0.8%

Trental

Ne

C04A

6

1.2%

Atenolol

Ne

C07A

4

0.8%

Zorem

Ne

C08C

6

1.2%

Atoris

Ne

C10A

4

0.8%

Zoxon

Ne

G04B

6

1.2%

Atropin

Ano

A03B

4

0.8%

Cardura

Ne

C02C

5

1.0%

Bonviva

Ano

M05B

4

0.8%

Cilkanol

Ano

C05C

5

1.0%

Calcichew

Ano

A12

4

0.8%

Citalec

Ano

N06A

5

1.0%

Cinarizin

Ne

N07C

4

0.8%

Concor

Ne

C07A

5

1.0%

Dayrun

Ano

M01A

4

0.8%

Dexamethazon

Ano

H02A

5

1.0%

Delagil

Ano

P01B

4

0.8%

Indobene

Ano

M02A

5

1.0%

Enap

Ne

C09A

4

0.8%

Kalium Chloratum

Ne

A12

5

1.0%

Enelbin

Ne

C04A

4

0.8%

Lomir

Ne

C08C

5

1.0%

Fokusin

Ne

G04C

4

0.8%

Mono Mack

Ne

C01D

5

1.0%

Hydrochlorothiazid

Ne

C03A

4

0.8%

Ano

M01A

4

0.8%

Pangrol

Ne

A09A

5

1.0%

Ketonal

Remicade

Ano

L04A

5

1.0%

Loradur Mite

Ne

C03E

4

0.8%

Salofalk

Ne

A07E

5

1.0%

Magnosolv

Ano

A12

4

0.8%

Tulip

Ne

C10A

5

1.0%

Meloxicam

Ano

M01A

4

0.8%

Xyzal

Ne

R06A

5

1.0%

Panadol

Ano

N02B

4

0.8%


Příloha - Užívané léky IV Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Penester

Ne

G04C

4

0.8%

Cipralex

Ne

N06A

3

0.6%

Quamatel

Ne

A02B

4

0.8%

Cynt

Ne

C02A

3

0.6%

Renpress

Ne

C09A

4

0.8%

Deprex

Ne

N06A

3

0.6%

Rivotril

Ano

N03A

4

0.8%

Dexamethasone

Ano

S01B

3

0.6%

Seretide

Ne

R03A

4

0.8%

Diazepam

Ano

N05B

3

0.6%

Tanakan

Ne

N06D

4

0.8%

Dona

Ano

M01A

3

0.6%

Tanyz

Ne

G04C

4

0.8%

Enbrel

Ano

L04A

3

0.6%

Tenoretic

Ne

C07B

4

0.8%

Espumisan

Ne

A03A

3

0.6%

Wobenzym

Ne

A09A

4

0.8%

Famosan

Ne

A02B

3

0.6%

Zyrtec

Ne

R06A

4

0.8%

Fenofix

Ne

C10A

3

0.6%

Accupro

Ne

C09A

3

0.6%

Flector Ep Gel

Ano

M02A

3

0.6%

Acylpyrin

Ano

N02B

3

0.6%

Gasec

Ne

A02B

3

0.6%

Aescin-Polfa

Ne

C05C

3

0.6%

Gopten

Ne

C09A

3

0.6%

Aktiferrin

Ne

B03A

3

0.6%

Hypnogen

Ne

N05C

3

0.6%

Amlodipin

Ne

C08C

3

0.6%

Imuran

Ano

L04A

3

0.6%

Apo-Atenol

Ne

C07A

3

0.6%

Isochol

Ne

A05A

3

0.6%

Artrodar

Ano

M01A

3

0.6%

Isoptin

Ne

C08D

3

0.6%

Ne

B03B

3

0.6%

Betaxa

Ne

C07A

3

0.6%

Kyselina Listová

Betoptic

Ne

S01E

3

0.6%

Lacipil

Ne

C08C

3

0.6%

Biomin

Ne

A12

3

0.6%

Lioton 100 000

Ano

C05B

3

0.6%

B-Komplex

Ano

A11

3

0.6%

Loseprazol

Ne

A02B

3

0.6%

Cardilan

Ne

A12

3

0.6%

Maxitrol

Ne

S01C

3

0.6%


Příloha - Užívané léky V Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Název léku

*Becht. ATC choroba

N

%

Monotab

Ano

C01D

3

0.6%

Ranisan

Ano

A02B

3

0.6%

Muscoril

Ano

M03B

3

0.6%

Sectral

Ne

C07A

3

0.6%

Orcal

Ne

C08C

3

0.6%

Tamsulosin

Ne

G04C

3

0.6%

Ortanol

Ne

A02B

3

0.6%

Tramabene

Ano

N02A

3

0.6%

Pentomer

Ne

C04A

3

0.6%

Venoruton Forte

Ne

C05C

3

0.6%

Prenessa

Ne

C09A

3

0.6%

Verospiron

Ne

C03D

3

0.6%

Pupalka

Ne

3

0.6%

Vitamin E

Ne

A11

3

0.6%

Ramil

Ne

C09A

3

0.6%

Xalatan

Ne

S01E

3

0.6%

Ramipril

Ne

C09A

3

0.6%

Zocor

Ne

C10A

3

0.6%


Tabulky neobsahují léky, které užívali méně než tři respondenti.

Projekt Béďa Kvalita života bechtěreviků očima pacientů. Institut biostatistiky a analýz

Recommend Documents