Programový dokument přeshraniční spolupráce

Programový dokument přeshraniční spolupráce na území Euroregionu Bílé-Biele Karpaty v letech 2014 – 2020

PROGRAM CEZHRANIČNEJ SPOLUPRÁCE

EURÓPSKA ÚNIA EURÓPSKY FOND REGIONÁLNÉHO ROZVOJA

SLOVENSKÁ REPUBLIKA ČESKÁ REPUBLIKA

SPOLOČNĚ BEZ HRANÍC

červen 2014

FOND MIKROPROJEKTŮ

AUTORSKÝ TÝM I. Lidský potenciál a podnikání —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— ——

Ing. Viera Birošíková, TSK, odbor programu cezhraničnej spolupráce RNDr. Lenka Cimbálníková, PhD., MBA, Univerzita Tomáše Bati Zlín Ing. Dana Dugáčková, Štatistický úrad SR v Trenčíne Mgr. Božená Filáková, Nadace Jana Pivečky, Valašské Klobouky RNDr. Oldřich Hájek, Univerzita Tomáše Bati Zlín Jaroslava Krejčiříková, KROK o.p.s., Kroměříž Mgr. Andrea Krumpárová, Infoservis Štatistického úradu SR v Trenčíne Prof. Ing. Marek Liška, DrSc., RBK SR – program VITUM PRO FUTURUM, ER BBK – erskla; TnUAD Dagmar Lišková, RBK SR Trenčín a STUŽ, odbočka Biele Karpaty Mgr. Miriam Majdyšová, Úřad práce Zlín, Ing. David Mareček, ZLK, odbor strategického rozvoje Danuše Martínková, Charita Nový Hrozenkov Ing. Ľudovít Mičuda, Regionálna komora SOPK Trenčín PhDr. Stanislav Minařík, ZLK, odbor školství Bc. Andrea Molnárová, TSK, odbor programu cezhraničnej spolupráce Ing. Iva Polišenská, RBK ČR, Zlín Ing. Leona Tolarová, Český statistický úřad Zlín Ing. Zdenka Tvrdá, Úrad práce, sociálnych vecí a rodiny Trenčín Ing. Ján Václav, RBK SR a Regionálna komora SOPK Trenčín

II. Infrastruktura životního prostředí a doprava —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— ——

Mgr. Milan Filip, ZLK, odbor strategického rozvoje kraje Ing. Martin Hart, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Mgr. Rastislav Hauk, TSK, oddelenie ŽP a územného plánovania Ing. arch. Hrbáčková Renata, Město Vsetín Ing. Soňa Hustáková, RBK ČR Zlín Ing. Bc. Pavel Kavan, ZLK, odbor dopravy RNDr. Emil Kardoš, ObÚŽP Považská Bystrica Viktor Karlík, Baobaby, o. s. Zlín Ing. Miroslava Knotková, Energetická agentura ZLK Mgr. Silvia Kotrhová, TSK, odbor regionálneho rozvoja Mgr. Richard Medal, Centrum environmentálnych aktivít Trenčín Mgr. Jiří Novosák, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Ing. Danka Palkechová, STUŽ odbočka Biele Karpaty Trenčín Ing. Pavel Petrík, ObÚŽP Považská Bystrica Ing. Drahoš Stano, Správa CHKO Biele Karpaty, OZ Pre prírodu Ing. Matej Tinka, TSK, odbor dopravy Ing. Alan Urc, ZLK, odbor životního prostředí Aleš Lahoda, MAS Hornolidečsko

III. Turismus a kulturní tradice —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— —— ——

Prof. PhDr. Ivo Barteček, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Ing. Jana Brázdilová, Agrární komora Zlín PhDr. Dana Daňová, Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, Zlín Ing. Pavel Grebeníček, Univerzita Tomáše Bati Zlín Mgr. Ľudmila Húsková, Regionálne kultúrne centrum Prievidza Mgr. Renata Kaščáková, Mesto Trenčín Bc. Milena Kovaříková, ZLK, zastupitelka PaedDr. Sylvia Maliariková, TSK, oddelenie medzinárodných vzťahov a CR JUDr. Mgr. Tomáš Michalík, PhD., Cultural Heritage Consulting Ing. Eliška Pastuszková, PhD., Univerzita Tomáše Bati Zlín Anna Vraždová, Trenčianske osvetové stredisko, Trenčín Josef Zdražil, Asociace nevládních neziskových organizací Zlínského kraje Aleš Lahoda, MAS Hornolidečsko

OBSAH 1. Úvod

1.1. Proces přípravy programu / Ing. Soňa Hustáková 1.2. Programová struktura / Ing. Soňa Hustáková 1.3. Vazba na nařízení Evropské unie / Dagmar Lišková 1.3.1 Cíle a priority EÚ v Evropské územní spolupráci v letech 2014–2020 1.3.2 Operační program přeshraniční spolupráce SR – ČR 2014–2020 1.4. Hodnocení přeshraniční spolupráce v ER BBK do r. 2013 / Dagmar Lišková 1.4.1 Plnění harmonogramu implementace SPD 1.4.2 Hodnocení SPD ER BBK 1.4.3 Plnění jednotlivých opatření SPD ER BBK v rámci priorit 1.4.4 Plnění strategie SPD 1.4.5 Plnění harmonogramu hodnocení SPD

4 4 5 5 6 7 8 8 11 13 13

2. Charakteristika území a SWOT analýza / D. Lišková, Mgr. A. Krumpárová, Mgr. L. Tolarová, Ing. I. Polišenská a kol. 2.1. Poloha Euroregionu Bílé–Biele Karpaty 2.2. Demografický vývoj a sídelní struktura 2.3. Zdravotnictví a sociální péče 2.4. Ekonomika, zaměstnanost a trh práce 2.5. Veřejná správa 2.6. Školství 2.7. Vzdělání, věda a výzkum 2.8. Životní prostředí 2.9. Doprava 2.10. Cestovní ruch 2.11. Kultura 2.12. SWOT analýza

3. Strategie přeshraniční spolupráce v ER BBK

3.1. Střednědobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce ER BBK (2014–2020) / Ing. S. Hustáková, Ing. V. Birošíková 3.1.1. Priority programu / Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková, Mgr. Josef Zdražil 3.1.2. Specifické cíle a opatření / Dagmar Lišková, Ing. Soňa Hustáková, Bc. Andrea Molnárová, Mgr. Josef Zdražil 3.2. Dlouhodobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce ER BBK (2020–2029) / Ing. S. Hustáková, Ing. V. Birošíková

4. Projekty a finanční plán / Ing. Soňa Hustáková, Dagmar Lišková 4.1. Projekty 4.2. Kriteria výběru proejktů 4.3. Finanční plán

5. Implementace programu / Ing. Soňa Hustáková, Ing. Viera Birošíková, Bc. Andrea Molnárová

14 14 18 19 27 30 30 32 34 37 38 40

46 47 48 50

51 51 51 52

6. Monitorování pokroku dosažených cílů a hodnocení programu / D. Lišková, Ing. S. Hustáková 6.1. Harmonogram implementace Programu 6.2. Hodnocení Programu 6.3. Ukazatelé hodnocení Programu 6.4. Harmonogram hodnocení Programu

7. Přílohy

č. 1 Mapa čerpání Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007–2013 v území ER BBK č. 2 Mapa čerpaní Fondu mikroprojektů v území ER BBK č. 3 Tabulky index stárnutí, nezaměstnanost č. 4 Velkoplošné a maloplošné chráněné území č. 5 Lesný porost a zemědělská půda č. 6 Mapa komunikací a hraničních přechodů č. 7 Mapa sídel s památkami č. 8 Seznam vyznačených cyklotras v území ER BBK č. 9 Seznam použitých zkratek a relevantních internetových stránek

52 52 53 53

56 58 60 68 70 72 74 76 77

1. ÚVOD 1.1. Proces přípravy programu

Přeshraniční spolupráce na moravsko–slovenské hranici vychází z přirozených kulturních a tradičních hodnot a vazeb, vytvářených po léta společného soužití v jednom státě, odvíjet se však intenzivně začala až rozdělením státu na samostatné celky. Iniciativou pro rozvoj a udržení přeshraniční spolupráce na území Zlínského a Trenčianského kraje bylo zpočátku bezpochyby sdružení právnických osob Euroregion Bílé–Biele Karpaty, které bylo založeno regionálními subjekty, městy a obcemi za účelem podpory rozvoje přeshraniční spolupráce a příhraničního území, zpočátku bylo toto postavení do jisté míry monopolní. Nově vzniklé kraje poté převzaly velkou část iniciativy zejména v oblasti podpory investičních aktivit. I když je oblast přeshraniční spolupráce spíše doplňkovým prvkem udržitelného rozvoje území, oba kraje jí věnují patřičnou pozornost a společně s Euroregionem Bílé-Biele Karpaty přispívají k jejímu udržení a dalšímu rozvoji. Prokazatelný zájem území i odpovědných institucí o udržitelnost přeshraniční spolupráce a rozvoj příhraničního území vedl zúčastněné subjekty k diskusi o skutečných potřebách příhraničního území a o možnostech podpory jejich komplexního řešení s ohledem na zachování a zvyšování kvality života. Na základě těchto vstupních podmínek přistoupily oba kraje k iniciativě ER BBK k ustavení Programového dokumentu přeshraniční spolupráce v území Euroregionu Bílé–Biele Karpaty (dále Programu, resp. PDPS, resp. na území obou krajů, které Euroregion svou působností pokrývá. Příprava Programu a jeho struktur byla realizována v rámci projektu podpořeného z Fondu mikroprojektů OPPS SR – ČR 2007–2013, jehož nositelem je Region Bílé Karpaty, česká národní část Euroregionu. Vytvořené struktury programu byly následně zapojeny do přípravy Programového dokumentu na období 2014–2020. Zpracování PD bylo podpořeno rovněž z Fondu mikroprojektů OPPS SR – ČR 2007–2013. —— —— —— —— —— —— —— —— ——

Harmonogram přípravy programu: Ustanovení Základního týmu programu Ustanovení pracovních skupin dle jednotlivých pilířů/priorit programu Zpracování Programového dokumentu Veřejné připomínkování pracovní verze Programu Veřejná prezentace dokumentu Zveřejnění dokumentu Zpracování strategií jednotlivých pilířů/priorit Programu Ustavení pracovních skupin opatření Příprava a realizace dílčích projektů

10 – 12. 2012 12. 2012 – 03. 2013 12. 2012 – 06. 2014 02. 2014 – 03. 2014 03. 2014 – 06. 2014 06. 2014 od 06. 2014 09 – 10. 2014 od 11. 2014

1.2. Programová struktura

Programový dokument přeshraniční spolupráce v území Euroregionu Bílé–Biele Karpaty má ustavenu základní strukturu, na kterou bude dále navazovat při realizaci dílčích aktivit a projektů v rámci Programu. Nositelem idei Programu je Základní tým Programu, který je sestaven ze zástupců Zlínského kraje, Trenčianskeho samosprávneho kraje, ER BBK, Asociace neziskových organizací Zlínského kraje a Spoločnosti pre trvalo udržateľný rozvoj, odbočka Biele Karpaty. K jeho dalším úkolům patří schvalování dílčích výstupů Programu, jejich komunikace na úrovni krajů, komunikace s dalšími partnery projektu. Pro realizaci Programu je zpracován tento Programový dokument, na jehož tvorbě se podílela 48-členná česko–slovenská odborná pracovní skupina složená ze zástupců všech stanovených pilířů/priorit Programu. Programový dokument bude předložen ke schválení Valnému shromáždění ER BBK a dále bude předložen ke schválení odpovídajícím orgánům Zlínského a Trenčianského samosprávneho kraje tak, aby mohl být považován za základní dokument pro rozvoj přeshraniční spolupráce v území. PROGRAM PRO UDRŽITELNÝ ROZVOJ Programový dokument Priorita

Priorita

Priorita

Rozvoj lidského potenciálu a podnikání

Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava

Cestovní ruch a kultura

Strategie pro implementaci jednotlivých priorit programu Dílčí projekty dle stanovených strtegií Schéma č. 1: Programová struktura

4

||| 5

1.3. Vazba na nařízení Evropské unie

Rámcový dokument strednodobého a dlhodobého cezhraničného rozvoja územia Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty (ďalej ER BBK) Programový dokument cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014–2020 (ďalej Program, resp. PDPS) nadväzuje na predchádzajúci sedemročný rámcový dokument Euroregiónu pre roky 2007–2013 Spoločný programový dokument Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty o cezhraničnej spolupráci na roky 2007–2013 a na zodpovedajúce dokumenty Rozvoje územního obvodu Zlínského kraje a Program hospodárskeho rozvoja Trenčianskeho samoprávneho kraja. Súčasne je tento Program v súlade —— s cieľmi stratégie Európa 2020 – s inteligentným, trvalo udržateľným a inkluzívnym rastom a politikou súdržnosti Spoločného strategického rámca na roky 2014–2020 pre Európsky fond regionálneho rozvoja, Európsky sociálny fond, Kohézny fond, Európsky poľnohospodársky fond pre rozvoj vidieka a Európsky fond pre námorné otázky a rybné hospodárstvo; —— s globálnym cieľom územnej súdržnosti Európskej územnej spolupráce 2014–2020 na vykonávanie spoločných aktivít a výmenu politík medzi vnútroštátnymi, regionálnymi a miestnymi aktérmi z členských štátov, podporovaných z Európskeho fondu regionálneho rozvoja; —— so stratégiou a prioritnými osami Operačného programu pre cezhraničnú spoluprácu Slovenská republika – Česká republika na roky 2014–2020 —— s prierezovými princípmi územnej oprávnenosti; znižovania rozdielov medzi úrovňami rozvoja regiónov; efektívnosti, synergie a doplnkovosti zdrojov; tematického zamerania a investičných priorít programov a ich orientácia na výsledky; partnerstva; rovnosti príležitostí a nediskriminácie; ochrany životného prostredia; prevencie a riadenia rizík.

1.3.1 Cíle a priority EU v Evropské územní spolupráci v letech 2014–2020

Cieľom Nariadenia EP a Rady (EU) č.1299/2013 zo 17. 12. 2013 o osobitných ustanoveniach týkajúcich sa podpory Európskeho fondu regionálneho rozvoja pre cieľ Európska územná spolupráca z EFRR je prispievať k znižovaniu rozdielov medzi úrovňami rozvoja rôznych regiónov a zaostávania najviac znevýhodnených regiónov, medzi ktorými by sa osobitná pozornosť mala venovať regiónom závažne a trvalo znevýhodneným prírodnými a demografickými podmienkami, ako sú ostrovné, cezhraničné a horské regióny. Územný rozmer politiky súdržnosti, na rozdiel od sektorových politík, má väčšiu schopnosť prispôsobiť sa špecifickým potrebám rozdielnych geografických daností, osobitých problémov a výziev, a tak efektívnejšie prispieť k rozvoju znevýhodnených regiónov vrátane mestských i vidieckych oblastí. Novým prvkom Nariadenia sú ustanovenia o tematickom zameraní a investičných prioritách, ktoré je potrebné vnímať v súvislosti so zlepšovaním strategického zacielenia programov a ich orientácie na výsledky, a tak zabezpečiť ich zameranie na európske priority a intervencie, kde spolupráca prináša vysokú pridanú hodnotu. Kritériá výberu boli vymedzené prísnejšie, aby sa finančné prostriedky prideľovali na skutočne spoločné postupy. Každý národný program spolupráce tvoria prioritné osi. Prioritná os sa vzťahuje na jeden fond, zodpovedá konkrétnemu tematickému cieľu a zahŕňa jednu alebo niekoľko investičných priorít tohto tematického cieľa v súlade s článkami 5 a 6 tohto nariadenia. Programy musia obsahovať aj výkonnostný rámec stanovujúci osobitné míľniky pre jednotlivé programy, na základe ktorých bude možné hodnotiť pokrok pri ich vykonávaní. V nariadení je celkom 11 tematických cieľov a sú smerované na rozvoj ekonomiky na báze znalostí, výskume a inováciách, podpory ekologickejšieho, zdrojovo efektívnejšieho a konkurencie schopnejšieho hospodárstva, stimulovanie vysokej zamestnanosti prinášajúcej územnú a sociálnu súdržnosť a na budovanie administratívnych kapacít. Pre každý program cezhraničnej spolupráce mohli byť vybrané maximálne 4 tematické ciele – konkrétne pre slovensko-českú hranicu sú uvedené v bode 1.3.2. V rámci cieľa Európska územná spolupráca sú z EFRR podporené tak, ako aj v uplynulom plánovacom období, tri oblasti spolupráce: A. cezhraničná spolupráca medzi susediacimi regiónmi zameraná na podporu integrovaného regionálneho rozvoja medzi susediacimi pozemnými a námornými pohraničnými regiónmi z dvoch alebo viacerých členských štátov alebo medzi susediacimi pohraničnými regiónmi z aspoň jedného členského štátu a jednej tretej krajiny na vonkajších hraniciach Únie, okrem regiónov zahrnutých do programov v rámci vonkajších finančných nástrojov Únie; B. nadnárodná spolupráca v rámci väčších nadnárodných území, do ktorej sú zapojené národné, regionálne a miestne orgány, zahŕňajúca námornú cezhraničnú spoluprácu v prípadoch, ktoré nie sú pokryté cezhraničnou spoluprácou, s cieľom dosiahnuť vyššiu mieru územnej integrácie týchto území, a tým prispieť k územnej súdržnosti v Únii ako celku; C. medziregionálna spolupráca na posilnenie efektívnosti politiky súdržnosti prostredníctvom podpory výmeny skúseností s tematickými cieľmi medzi partnermi v celej Únii zaoberajúcimi sa identifikáciou a šírením najlepšej praxe, s ich prenosom do operačných programov v rámci cieľa Investície pre rast a zamestnanosť; výmeny skúseností s identifikáciou, prenosom a šírením najlepšej praxe v oblasti trvalo udržateľného rozvoja miest a vidieka; výmeny skúseností s identifikáciou, prenosom a šírením dobrej praxe a inovačných prístupov vo vzťahu k aktivitám, ktoré sa týkajú územnej spolupráce a využívania Európskych zoskupení územnej spolupráce (EZÚS) a nakoniec spracovaním analýz vývojových trendov vo vzťahu k cieľom územnej súdržnosti a harmonického rozvoja európskeho územia.

A. Přeshraniční spolupráce Ako je vyššie spomenuté, cezhraničná spolupráca by mala byť v nasledujúcich siedmich rokoch zameraná na riešenie spoločne identifikovaných výziev v pohraničných regiónoch, ako napr. zlá dostupnosť, nevhodné podnikateľské prostredie, nedostatočné prepojenie medzi miestnymi a regionálnymi orgánmi, výskum, inovácie a zavádzanie IKT, znečistenie životného prostredia, predchádzanie rizikám, negatívne postoje voči občanom susednej krajiny, resp. využiť existujúci potenciál v prihraničnej oblasti, ako napr. budovanie cezhraničných výskumných a inovačných zariadení a klastrov, cezhraničná integrácia trhu práce, spolupráca medzi vysokými školami alebo zdravotnými strediskami atď. Investiční priority: Konkrétna podpora investičných priorít v cezhraničnej spolupráci prostredníctvom zdieľania ľudských zdrojov, zariadení a infraštruktúry bude sústredená na: a) integráciu cezhraničných trhov práce, vrátane cezhraničnej mobility, spoločné miestne iniciatívy v oblasti zamestnanosti a spoločné vzdelávanie (v tematickom cieli podpory zamestnanosti a mobility pracovných síl);

PDPS ER BBK 2014–2020

b) cezhraničné presadzovanie rodovej rovnosti a rovnosti príležitostí, ako aj na cezhraničnú podporu sociálneho zaradenia (v tematickom cieli podpory sociálneho začlenenia a boja proti chudobe); c) príprava a realizácia spoločných vzdelávacích a školiacich programov (v tematickom cieli investícií do zručnosti, vzdelávania a celoživotného vzdelávania); d) podpora právnej a administratívnej spolupráce a spolupráce medzi občanmi a inštitúciami (v tematic-kom cieli posilňovanie inštitucionálnych kapacít a efektívnej verejnej správy).

B. Nadnárodní spolupráce V oblasti nadnárodnej spolupráce, v posilňovaní spolupráce na podporu integrovaného územného rozvoja prepojeného na priority politiky súdržnosti Únie ide najmä o prípravu a realizáciu makroregionálnych stratégií. Ďalej je spolupráca zameraná na nadnárodný prístup financovania budovania dopravných koridorov a telekomunikačnej dostupnosti, rozvoj inovácií, vedecký a technický rozvoj, tvorbu sietí a profesionálnych väzieb medzi inštitúciami, zameranými na prenos technológií. Jednou z prvoradých priorít je životné prostredie: vodné hospodárstvo, energetická účinnosť, prevencia rizík a ochrana životného prostredia s jasným nadnárodným rozmerom a činnosti môžu zahŕňať ochranu a správu povodí riek, vodohospodárskych služieb a mokradí; prevenciu požiarov, sucha a povodní; podporu ochrany proti prírodným a technickým rizikám; ako aj ochranu a skvalitňovanie prírodného bohatstva v záujme podpory socio-ekonomického rozvoja a trvalo udržateľného cestovného ruchu. Taktiež pre každý program nadnárodnej spolupráce môžu byť vybrané len 4 tematické ciele. Slovenská republika vyčlenila z celkovej alokácie na Európsku územnú spoluprácu na nadnárodnú spoluprácu pre program DANUBE 13,38 MEUR a na program STREDNÁ EURÓPA 8,98 MEUR, Česká republika na nadnárodnú spoluprácu spolu 43,0 MEUR.

C. Meziregionální spolupráce Cieľom medziregionálnej spolupráce bude, okrem vyššie spomenutého povzbudzovania výmeny skúseností medzi regiónmi, zlepšenie prípravy a realizácie operačných programov v rámci cieľa Investície pre rast a zamestnanosť. Bude posilňovať najmä spoluprácu medzi klastrami inovácií a intenzívneho výskumu, výmeny medzi výskumníkmi a výskumnými inštitúciami založené na „Regiónoch znalostí“ a „Výskumnom potenciáli konvergenčných a najvzdialenejších regiónov“ v rámci Siedmeho rámcového programu pre výskum. Každý operačný program medziregionálnej spolupráce by mal zahrňovať celú Úniu podľa článku 2 ods. 3 písm. a), v rámci ktorých môžu byť vybrané všetky tematické ciele.

Rozdělení finančních prostředků Komisia rozhodnutím stanovila zoznam nadnárodných oblastí určených na podporu v členení programov spolupráce na úrovni NUTS 2, pre regióny pozdĺž vnútorných a vonkajších hraníc na úrovni NUTS 3. Komisia berie do úvahy kontinuitu programových oblastí z programového obdobia 2007–2013. Prostredníctvom úprav sa môžu zmenšiť alebo zväčšiť existujúce programové oblasti, je však možné aj ich zemepisné prekrývanie. Na ročné rozdelenie finančných zdrojov podľa členských štátov celkovej sumy na 7-ročné obdobie - 11,7 mld. EUR je použité kritérium počtu obyvateľov a pre 3 oblasti celkom: 73.24 % na cezhraničnú spoluprácu

– 8,569 mld. EUR – prefinancovanie projektu z ERDF 85 %

20.78 % na nadnárodnú spoluprácu

– 2,431 mld. EUR

5.98 % na medziregionálnu spoluprácu

– 0,7 mld. EUR

Slovenská republika plánuje použiť na cieľ EÚS v rokoch 2014–2020 z Európskeho fondu regionálneho rozvoja – podľa rozhodnutia Komisie C(2013) 223,40 MEUR, z toho na slovensko-českú hranicu plánuje alokáciu vo výške 45,0 MEUR (na hranice HU-SK 60,10 MEUR, PL-SK 55,0 MEUR, SK-AT 35,0 MEUR, SK-UA 6,0 MEUR – program ENI). Česká republika na cieľ Európska územná spolupráca získala 303,15 MEUR, na operačný program pre cezhraničnú spoluprácu ČR-SR plánuje použiť 45,149 MEUR (na hranicu ČR-PL 91,223 MEUR, AT-ČR 59,898 MEUR, Sasko-ČR 57,101 MEUR a Bavorsko-ČR 49,176 MEUR).

Důraz na sjednodušení, přehlednost a odstranění byrokrace V novom programovom období budú zjednodušené podmienky v oblasti realizácie programov, správy finančných prostriedkov a kontroly. Zníži sa počet zapojených orgánov do implementácie programov a je navrhnutý súbor zlepšených ukazovateľov.

1.3.2 Operační program přeshraniční spolupráce SR-ČR 2014–2020

Program nadväzuje na dobré skúsenosti z predchádzajúceho obdobia slovensko-českej / česko-slovenskej cezhraničnej spolupráce v rokoch 2007–2013. Na jeho tvorbe sa spolupodieľali v spolupráci s Ministerstvom pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR, odbor programov cezhraničnej spolupráce a Ministerstvem pro místní rozvoj ČR, odbor Evropské územní spolupráce aj euroregionálne združenia spolu s dotknutými samosprávnymi krajmi, čo posilnilo ich vzájomné porozumenie a vzťahy. Strategickým zámerom programu na obdobie rokov 2014–2020 je prispieť k zvýšeniu atraktívnosti cezhraničného regiónu pre obyvateľov a návštevníkov prostredníctvom inteligentného využívania existujúceho potenciálu územia. Okrem technickej pomoci (prioritná os 5 s alokáciou 5,408 MEUR, čo je 6 % z celkového príspevku z ERDF 90.149.871 EUR) budú programom podporované nasledovné prioritné osi, investičné priority a špecifické ciele:

Prioritní osa 1:

Využívání investičního potenciálu

Investičná priorita 1.1:

Tvorba a realizácia spoločných vzdelávacích programov a programov prípravy

Špecifický cieľ 1.1.1

Zvýšenie relevantnosti obsahu a kvality procesu vzdelávania, prostredníctvom užšej spolupráce vzdelávacích inštitúcií so zamestnávateľmi v záujme zlepšenia uplatniteľnosti na trhu práce


Zvýšenie atraktívnosti a kvality celoživotného vzdelávania pre pracovnú silu v cezhraničnom regióne

6

||| 7


Podpora podnikových investícií do výskumu a vývoja a rozvoja prepojení a synergie medzi podnikmi, centrami výskumu a vývoja a vyššieho vzdelávania


Cielená podpora efektívnejšieho prepojenia a spolupráce výskumno-vývojovej základne s dôrazom na využitie výsledkov aplikovaného výskumu

Alokácia na prioritnú os: 14,422 MEUR – 16 %

Prioritní osa 2:

Kvalitní životní prostředí pro obyvatelstvo


Ochrana, propagácia a rozvoj prírodného a kultúrneho dedičstva


Vytvorenie vhodného rámca pre efektívne zhodnocovanie kultúrneho a prírodného dedičstva v cezhraničnom regióne s dôrazom na vytváranie ucelených produktov atraktívnych pre návštevníkov


Ochrana a obnova biodiverzity, ochrana a obnova pôdy a propagácia služieb ekosystémov vrátane NATURA 2000 a zelenej infraštruktúry


Ochrana biodiverzity cezhraničného územia prostredníctvom spolupráce v oblasti ochrany a koordinovaného riadenia chránených území

Alokácia na prioritnú os: 60,393 MEUR - 67 %

Prioritní osa 3:

Rozvoj místních iniciativ


Zvyšovanie inštitucionálnych kapacít a efektívnej verejnej správy


Zvýšenie intenzity a kvalitatívnej úrovne cezhraničnej spolupráce miestnych samospráv a miestnych aktérov

Alokácia na prioritnú os: 9,915 MEUR – 11 %, z toho Fond mikroprojektov 9,014 MEUR – 10 %

4. Technická pomoc

Alokácia 5,409 MEUR - 6 %

Financování programu: Na plánované obdobie pre jednotlivé roky sa počíta s nasledovnými alokáciami z Európskeho fondu regionálneho rozvoja (t. j. 85 % oprávnených výdavkov v MEUR): 2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

Total

4,507

6,310

9,014

17,128

17,128

18,029

18,029

90,149

5%

7%

10%

19%

19%

20%

20%

100%

Financování projektů: Na slovenskej strane: Na českej strane:

85 % z ERDF + 10 % štátny rozpočet + 5 % vklad prijímateľa 85 % z ERDF + 5 % štátny rozpočet + 10 % vklad prijímateľa

Malé projekty: Veľké projekty:

od 3.000 do 30.000 EUR od 30.001 bez obmedzenia

Oprávněné území programu: Trenčiansky, Trnavský, Žilinský, Jihomoravský, Moravskoslezský a Zlínsky kraj.

1.4. Hodnocení přeshraniční spolupráce v území ER BBK do r. 2013

Hlavnou úlohou Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty bolo počas implementácie Spoločného programového dokumentu ER BBK o cezhraničnej spolupráci na roky 2007–2013 (SPD) napĺňanie týchto plánovaných cieľov: 1. Systematicky budovať euroregionálne povedomie a spolupatričnosť s ER BBK na svojom území - cieľ priebežne plnený v rámci priorít a opatrení SPD ER BBK 1 – 3 konkrétnymi projektmi, publikačnou činnosťou a zviditeľňovaním loga ER BBK aj vďaka Fondu mikroprojektov pozdĺž celej hranice. Tento cieľ pre svoju dôležitosť zostáva aj pre budúce plánovacie obdobie. 2. Poskytovať podporu projektom a inštitúciám v súlade s prioritami a opatreniami SPD. Cieľ bol priebežne napĺňaný poradenstvom, pomocou pri spracovaní a realizovaní projektov, resp. ich aktivít najmä v rámci priority 1 a jej opatrení, podľa požiadaviek z územia aj pre priority 2 a 3. 3. Presadzovať efektívnu finančnú podporu a získavanie zdrojov pre cezhraničnú spoluprácu. Cieľ bol a priebežne je plnený v súčinnosti so Spoločným monitorovacím výborom Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007–2013, Správcovstvom Fondu mikroprojektov Regionem Bílé Karpaty; presadením systematickej každoročnej podpory euroregionálnych združení SR do zákona č. 539/2008 Z.z., účasťou členiek Pracovnej skupiny Správnej rady ER BBK v Pracovnej skupine pre prípravu OPCS SR-ČR 2014–2020. 4. Monitorovať a hodnotiť efektívne využívanie zdrojov podľa priorít a opatrení SPD - cieľ realizovaný každoročným monitoringom vo výročných správach národných združení ER BBK, hodnotiacimi správami Pracovnej skupiny Správnej rady ER BBK pre Valné zhromaždenie Euroregiónu, spracovaním priebežnej (2010, 2012, 2013, 2014) a záverečnej hodnotiacej správy (2015), z ktorej údajov čerpá táto kapitola.


Na kvalitatívne a profesionálne naplnenie uvedených cieľov Euroregión v súčinnosti s ďalšími inštitúciami na regionálnej, oboch národných a európskej úrovni: —— podporoval legislatívne začlenenie euroregiónov do národných štruktúr – spoluprácou na uvedení do platnosti Zákona č. 539 Z.z. zo 4. 11. 2008 o podpore regionálneho rozvoja, 4. časť Ďalšie subjekty územnej spolupráce, § 13 Euroregión a európskych štruktúr – spoluprácou s Asociáciou európskych prihraničných regiónov, s Kanceláriou Trenčianskeho úradu v Bruseli a so Zastúpením Zlínskeho kraja v Bruseli; —— organizoval informačné, pracovné a prezentačné fóra v rámci implementácie SPD a Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007–2013 – realizované priamo národnými združeniami ER BBK v rámci konkrétnych projektov, ale najmä Region Bílé Karpaty ako správca Fondu mikroprojektov OP SR-ČR; —— vypracoval návrh propagačnej stratégie – spracovaná 1. verzia, aktualizovaná verzia zostáva ako úloha pre roky 2014+; —— zodpovedne participoval na vybudovaní trvalo udržateľného profesionálneho poradenského a školiaceho servisu pre cezhraničnú spoluprácu – v rokoch 2007–2009 viac zabezpečovaný na slovenskej strane so spoluúčasťou českej strany ER BBK, od roku 2009 systematicky budovaný a profesionálne realizovaný na českej strane so spoluúčasťou slovenskej strany Euroregiónu; —— úzko spolupracoval v rámci previazanosti cezhraničného a regionálneho rozvoja s kompetentnými orgánmi a inštitúciami na úrovni NUTS III a NUTS II – čoraz v užšej spolupráci s Trenčianskym samosprávnym krajom a Zlínskym krajom, regionálnymi univerzitami a obchodnými komorami na oboch stranách hranice, ako aj ďalšími sociálnymi partnermi z územia.

1.4.1 Plnění harmonogramu implementace SPD

Spoločný programový dokument cezhraničnej spolupráce v Euroregióne Bílé-Biele Karpaty, spraco-vaný na obdobie rokov 2007–2013 v súlade s cieľom 3 Európska územná spolupráca v rokoch 2007–2013, po schválení Valným zhromaždením ER BBK mal nasledovný časový plán implementácie: 1. Vydanie SPD 2007-13 a verejné prezentácie 2. Aktualizácia SPD na základe ročného intervalu monitorovania

09.2006 - realizované do 11.2010 - nebolo potrebné, vzhľadom na znalosť potrieb územia a kvalitné nastavenie programu

3. Propagácia a implementácia SPD na roky 2007–2013

od 10.2006 - realizovaná

4. Príprava SPD na roky 2014–2020

2012–2013 - ukončená 05.2014

5. Monitoring a hodnotenie plnenia SPD na roky 2007–2013

6. Vyhodnotenie plnenia SPD na roky 2007–2013 7. Vydanie SPD 2014-20 a verejná prezentácia

priebežne - realizované 09.2013 - realizované 09.2013 - 06.2014

1.4.2 Hodnocení SPD ER BBK

Priebežná i záverečná hodnotiaca správa sa zamerala vzhľadom na dostupnosť niektorých údajov najmä na kvalitatívne, kvantitatívne a porovnávacie ukazovatele v jednotlivých prioritách a opatreniach ako SPD ER BBK, tak aj OPCS SR-ČR, ktoré sú si strategickými cieľmi a najmä opatreniami veľmi blízke, a teda porovnateľné. Projekty investičného i neinvestičného charakteru riešiace priority a opatrenia Spoločného programového dokumentu ER BBK sa riadili nariadeniami štrukturálnych programov pomoci EÚ a pravidlami, ktoré sú priebežne vyhlasované poverenými: Spoločným technickým sekretariátom pre OPCS SR-ČR, Agentúrou regionálneho rozvoja pri MVRR, následne MPŽPRV a neskôr MDVRR na slovenskej strane a Ministerstvem pro místní rozvoj na českej strane, resp. inými poverenými inštitúciami na národných úrovniach SR a ČR. Konkrétne projekty na implementáciu SPD Euroregiónom Bílé-Biele Karpaty navrhovala každo-ročne Pracovná skupina Správnej rady ER BBK a v rámci ročných plánov činností a rozpočtov schvaľovali národné a spoločné valné zhromaždenia, realizovali spoločne obe národné združenia Región Biele Karpaty a Region Bílé Karpaty. V sledovanom období to boli zväčša neinvestičné projekty strešného charakteru dotýkajúce sa celého územia Euroregiónu, ale aj projekty týkajúce sa piatich dlhodobých programov ER BBK:  Servisná činnosť pre členov a územie ER BBK, horizontálne a vertikálne partnerstvá  Rozvoj cestovného ruchu  Rozvoj vidieckeho územia a ľudského potenciálu ER BBK  VITRUM PRO FUTURUM – ER BBK, euroregión skla  Životné prostredie. Výber projektov Pracovnou skupinou Správnej rady ER BBK sa v prvom rade riadil prioritami a opatreniami SPD ER BBK, v druhom rade stanovenými kritériami výberu projektov, ktoré platili aj pre partnerské projekty so sociálnymi partnermi z územia Euroregiónu: * cezhraničnosť * reálnosť – potrebnosť * schopnosť prefinancovania * záujem o zodpovednosť za projekt * trvalá udržateľnosť * pripravenosť projektu (dokumenty – úroveň) * jedinečnosť * stupeň propagácie – zviditeľnenia Euroregiónu. Euroregión Bílé-Biele Karpaty v priebehu plnenia priorít a opatrení prvého i druhého SPD ER BBK vytvoril, vďaka ochote regionálnych odborníkov spolupracovať, cezhraničné pracovné skupiny SPD: 1.

Programová pracovná skupina

– pracuje od roku 2002 (priorita 1 SPD)

2.

Pracovná skupina pre rozvoj ľudského potenciálu

3.

Základný tím programu VITRUM PRO FUTURUM

– od r. 2003 (priorita 1 SPD)

4.

Pracovná skupina pre cestovný ruch


5.

Pracovná skupina pre životné prostredie



ktoré priebežne zodpovedali vo svojich oblastiach do hodnoteného obdobia za prípravu strešných projektov Euroregiónu a ich realizáciu; za podklady pre monitorovanie a hodnotenie plnenia programu na celom území ER BBK. Za napĺňanie krátkodobých i dlhodobých

8

||| 9

stratégií zodpovedala Pracovná skupina Správnej rady ER BBK, za cezhraničnú servisnú činnosť a informačnú, vzdelávaciu a koordinačnú pomoc zadávateľom i žiadateľom projektov, realizovanú na území Euroregiónu podľa priorít a opatrení SPD ER BBK, zodpovedali oba národné sekretariáty ER BBK. Prehľad zdrojov a realizovaných projektov cezhraničnej spolupráce ER BKK na plnenie priorít a opatrení SPD k 31. 5. 2014 oboma národnými združeniami (aj s povinným vlastným vkladom): Priority SPD

Ľudský potenciál a podnikanie

Rozvoj infraštruktúry ŽP

Rozvoj infraštruktúry CR

Počet projektov / v sume €



Región Biele Karpaty (SK): SPERA (2007–2008)

9

94.178,66

2

22.120,43

ZOPRR (2009–2013)

3

50.732,28

9

234.447,94

TSGR (2007–2011)

4

2.991,62

1

1.000,00

1

29.592,99

Medzin. (2010)

Vyšehrad.

fond

Nadácia Ekopolis (2009) Spolu

17

177.495,55

Fond mikroprojektov (2007– 2013)

1

6.653.262,00

Projekty z FMP (2008–2013)

6

142.926,60

3

25.975,25

1

2.577,54

4

28.552,79

12

257.568,37

1

20.997,00

3

65.337,34

1

1.000,00

3

65.337,34

Region Bílé Karpaty (CZ):

Zlínsky kraj (2007–2010)*

4

4.541,75

Město Zlín (2007–2011)*

dotácie

20.824,85

11

6.821.555,20

Spolu

1

20.997,00

Použitý priemerný ročný kurz NBS za rok 2011 (1 € = 24,55 CZK) ER BBK prostredníctvom národných združení realizoval v sledovanom období spolu podľa priorít 28

6.999.060,75

5

49.549,79

15

322.906,71

a celkom je to 48 projektov v hodnote 7.371.507,25 Eur, čo v porovnaní s predchádzajúcim SPD 2001-2006, v ktorom bolo Euroregiónom realizovaných 32 projektov v hodnote 1.168.483,48 € na tie isté priority, znamená rovnako nárast počtu realizovaných projektov, rovnako ako aj objemu implementovaných finančných zdrojov. Kým za prvý program to bolo (s počtom obyvateľov v ER BBK 1.190.528) 0,98 € na obyvateľa, v druhom programe 2007–2013 (s počtom obyvateľov 1.188.499) je finančný prínos 5,89 € na obyvateľa. —— V slovenskej časti Euroregiónu bolo za hodnotené obdobie najviac podporených projektov zo štátneho rozpočtu SR – celkom 26 v hodnote 427.454,56 €, nasleduje 5 projektov podporených Trenčianskym samosprávnym krajom v hodnote 3.991,62 € a z iných zdrojov 2 projekty v hodnote 32.170,53 €. Región Biele Karpaty realizoval v spolupráci s českými partnermi 33 projektov v hodnote 463.616,71 €. V českej časti Euroregiónu je to jeden „veľký“ projekt z OPCS SR-ČR - Fond mikroprojektov v hodnote 6.653.262 €, manažovaný Regionem Bílé Karpaty pre českú časť hranice, z ktorého realizoval v hodnotenom období ako vedúci partner 10 samostatných projektov pre ER BBK v hodnote 229.260,94 €. Druhým najvyšším zdrojom Regionu Bílé Karpaty boli dotácie z Města Zlín vo výške 20.824,85 € a napokon 4 projekty podporené Zlínským krajem v hodnote 4.541,75 €. Mimo „veľkého“ projektu v partnerstve s Trenčianskym samosprávnym krajom realizoval Region Bílé Karpaty v spolupráci so slovenským RBK a ďalšími partnermi 15 projektov v hodnote 233.802,69 €. —— Najväčším prínosom, tak ako v predchádzajúcom programe, bolo pre ER BBK už spomínané správcovstvo Fondu mikroprojektov Regionem Bílé Karpaty v partnerstve s Trenčianskym samosprávnym krajom. A to nielen finančne, ale najmä zviditeľňovaním Euroregiónu v rámci celého oprávneného územia OPCS SR-ČR i na medzivládnej úrovni, a taktiež skvalitnením vzťahov s TSK. Z celkového počtu (na hranicu) 1 230 podaných projektov do FMP a schválených 581 projektov, bolo z územia ER BBK zamietnutých 94 projektov (slovenská strana 32, česká 62) schválených 185 projektov (slovenská strana 76, česká 109 (7., 8., 10., 11., 13. a 14. výzva bola len pre českú stranu vzhľadom na vyššiu alokáciu prostriedkov), čo je 31,8 %-ný podiel na hranicu schválených projektov. Finančný prínos schválených projektov so spolufinancovaním (k 31. 5. 2014) činí 3.803.074,77 € - čo je 52,9 %-ný podiel hodnoty schválených projektov na celú hranicu (7.286.197,58 €). Z týchto schválených projektov bolo spolu nerealizovaných v území ER BBK 20 projektov (9 na slovenskej a 11 na českej strane hranice) v hodnote 396.683,48 EUR, čím sa znižuje percentuálny podiel Euroregiónu voči celej hranici na 28,4 % projektov a 48,1 % čerpania prostriedkov z FMP.


Plán a plnenie finančného prehľadu na r. 2007–2013 (k 31. 5. 2014) pre program OPCS SR-ČR v MEUR v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty podľa priorít SPD ER BBK bol nastavený na základe programovej a projektovej pripravenosti regiónu absorbovať takéto zdroje, schopnosti garantovať vlastné vklady a predfinancovať projekty v jednotlivých prioritách SPD ER BBK, ako i faktu, že ER BBK územne zaberá najdlhší úsek slovensko-českej / česko-slovenskej hranice, je bilaterálnym euroregiónom, a teda nemá ďalšie možnosti zdrojov ako susediace Euroregióny Beskydy (Č/S/P) a Pomoravie (A/S/Č/M). Finančné prostriedky na prioritu 2007–2012

Plán

Skutočnosť

Počet projektov

Z toho SK – CZ podľa ved. partn.

Investičné a neinvestičné projekty

Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania (s FMP)

5,26

25,97

54

19 - 35

Rozvoj infraštruktúry životného prostredia

6,45

11,09

17

10 - 7

Rozvoj infraštruktúry cestovného ruchu

7,35

4,30

12

5-7

19,06

41,36

83

34 - 49

2,07

3,40

165

67 - 98

21,13

44,76

248

101 - 147

„Veľké“ projekty spolu Fond malých projektov

Cultural and social cross-border cooperation

Celková podpora OPCS SR-ČR 2007–12

Nenaplnilo sa očakávanie slabšej schopnosti územia predfinancovať projekty a plánovaná hodnota schválených a realizovaných projektov v ER BBK bola prekročená o 23,63 MEUR, aj vďaka Fondu mikroprojektov v hodnote 10,91 MEUR v správcovstve Regionu Bílé Karpaty a Trenčianskeho samosprávneho kraja počas celého plánovacieho obdobia. Ak porovnáme schopnosť predfinancovania slovenskej a českej strany ER BBK, tu sa ukázala podľa vedúceho partnera projektu o necelú tretinu vyššia finančná schopnosť českej strany. Najviac bola prekročená priorita 1 Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania, potom priorita 2 Rozvoj infraštruktúry životného prostredia, nenaplnená zostala priorita 3 Rozvoj infraštruktúry cestovného ruchu, nakoľko alokácia na túto oblasť bola prakticky vyčerpaná už po 1. výzve OPCS SR-ČR. Sektorové rozdelenie schválených projektov žiadateľov z OPCS SR-ČR a Fondu mikroprojektov podľa vedúceho partnera, t. j. – kraje, obce, mestá, školy, neziskové organizácie a kultúrne zariadenia z územia ER BBK, (k 31. 5. 2014) nasledovné údaje: OPCBC SK-ČR Sektor žiadateľa Kraje – TSK, ZK Obce, mestá MVO, NNO Kultúrne inštitúcie Materské a ZŠ Stredné školy Vysoké školy Celkom

VP SK

VP CZ

Spolu v ER BBK




1 20 7 5 1 34

1.573.992,44 11.926.628,53 813.438,78 398.199,72 716.458,00 15.428.717,47

19 18 1 6 4 1 49

7.724.052,22 15.929.727,11* 172.084,00 557.541,16 1.324.305,50 223.324,84 25.931.034,83

1 39 25 6 6 4 2 83

1.573.992,44 19.650.680,75 16.743.165,89 570.283,72 557.541,16 1.324.305,50 939.782,84 41.359.752,30

* s projektom na FMP Z uvedenej tabuľky vyplýva, že na slovenskej strane územia ER BBK má oveľa menšiu schopnosť predfinancovať „veľké“ projekty mimovládny neziskový sektor a prakticky vôbec školstvo všetkých stupňov oproti možnostiam českej strany. Prakticky vyrovnaný je počet vedúcich partnerov z verejnej samosprávy a ak sa pozrieme na hodnotu projektov (okrem FMP) bola vyššia na slovenskej strane Euroregiónu. Z celkovo schválených 87 projektov OPCS SR-ČR v území Euroregiónu boli nerealizované 4 projekty (3 VP SK a 1 VP CZ) v hodnote 1.272.938,40 €. Projekty z FMP bez nerealizovaných 20-tich projektov:

Sektor žiadateľa Kraje – TSK, ZK Obce, mestá MVO, NNO Kultúrne inštitúcie Materské a ZŠ Stredné školy Vysoké školy Celkom

VP SK

VP CZ

Spolu v ER BBK




40 12 11 1 2 1 34

791.607,41 190.556,21 201.011,19 23.475,37 40.660,00 21.045,52 1.268.355,70

4 45 33 2 5 4 5 98

69.769,00 922.649,94 828.771,72 43.780,99 118.966,70 70.189,68 83.907,46 2.138.035,49

4 85 45 13 6 6 6 165

69.769,00 1.714.257,35 1.019.327,93 244.792,18 142.442,07 110.849,68 104.952,98 3.406.391,19

Pri FMP je podľa počtu a hodnoty projektov na českej strane ER BBK už na prvý pohľad zrejmá vyššia alokácia prostriedkov v 6-tich samostatných výzvach. Prekvapujúce je, že na rozdiel od Zlínskeho kraja, Trenčiansky samosprávny kraj sám nerealizoval žiaden mikroprojekt, o to viac sa však snažili kultúrne zariadenia v jeho zriaďovateľskej pôsobnosti. Z tabuľky je viditeľný záujem regionálnej samosprávy o mikroprojekty na oboch stranách hranice a vyššia úspešnosť mimovládneho neziskového sektoru najmä na českej strane.

10

||| 11

Zo 76 schválených projektov bolo na slovenskej strane euroregiónu nerealizovaných 9 mikroprojektov (3 obce a mestá a 6 MVO) v hodnote 153.981,20 € a na českej strane zo 109 schválených projektov bolo nerealizovaných 11 mikroprojektov (5 obcí a 6 NNO) v hodnote 242.702,28 €. Schválené „veľké“ projekty bez 4 nerealizovaných podľa priorít a oblastí OPCS SR-ČR a priorít SPD k 31. 5. 2014, vedúceho partnera na slovenskej a českej strane ER BBK v Euro: priorita v SPD

Oblasť podpory z OPCS SR - ČR

projekty spolu

Vedúci partner SK Prorita I: Podpora socio-kultúrneho a hosp. rozvoja cezhraničného regiónu a spolupráce I.1.Kultúrny rozvoj a zachovanie tradícií 1 18 11 I.2.Spolupráca a sieťovanie 1 12 2 I.3.Vzdelávanie, trh práce a zamestnanosť 1 10 1 I.4. Rozvoj podn. a inovačného prostredia 1 6 1 I.5. Rozvoj cezhraničného turizmu 3 12 5 I.6. Fond mikroprojektov 1 1 -

Prioritné osi I. a II. spolu v ER BBK

Hodnota projektov

7 10 9 5 7 1

5.311.694,30 3.166.687,94 2.637.660,43 2.928.972,47 4.295.052,57 10.910.604,82

20

39

29.250.672,53

4 6 4

3 4 3

6.144.449,55 4.944.922,37 1.019.707,85

24

14

10

12.109.079,77

83

34

49

41.359.752,30

Prioritná os I. celkom 59 Priorita II: Rozvoj dostupnosti cezhraničného územia a životného prostredia II.1. Rozvoj dopravnej infra. a dostupnosti pohr. 7 II.2. Zachovanie ŽP a rozvoj krajiny 2 10 II.3. Zlepšenie inform. a komunik. dostupnosti 1 7 Prioritná os I. celkom

Vedúci partner CZ

Vďaka veľkému záujmu nielen z územia ER BBK, ale primerane z celého oprávneného územia OPCS SR-ČR boli prakticky už po 1. výzve vyčerpané alokácie na oblasti 1.1. Kultúrny rozvoj a zachovanie tradícií a 1.5. Rozvoj cezhraničného turizmu. Celkom za 5 výziev bolo v rámci programu prijatých 724 projektov (z toho 387, t. j. 53,5 % zo slovenskej a 337, t. j. 46,5 % z českej strany hranice), vyradených 449 projektov (62,0 %), schválených 275 projektov (38,0 %). V území ER BBK bolo v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007–2013 schválených spolu síce len 87 projektov, t. j. 31,6 % z celkového počtu schválených projektov za slovensko-českú hranicu, ale v hodnote 42.632.690,70 €, čo je 41,5 % z celkovej sumy schválených projektov za hranicu. Celkom schválených projektov zo zdrojov EÚ a finančný prínos v € pre územie ER BBK podľa priorít SPD ER BBK k 31. 5. 2014: Priorita

OPCBC SK-CZ

FMP v ER BBK

(s veľkým FMP)

(bez veľkého FMP)

Celkom Počet projektov / v sume €

1. Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania

56

26.235.434,31

109

2.365.386,87

165

28.600.821,18

2. Rozvoj infraštruktúry ŽP

19*

12.102.203,82

11

217.232,57

30

12.319.436,39

3. Rozvoj infraštruktúry CR

12

4.295.052,57

65

1.220.455,33

77

5.515.507,90

Za programy spolu

87

42.632.690,70

185

3.803.074,77

272

46.435.765,47

- nerealizované projekty

-4

- 1.272.938,40

-20

- 396.683,48

- 24

- 1.669.621,88

Projekty a ich prínos spolu

83

41.359.752,30

165

3.406.391,29

248

44.766.143,59

* aj s 8 projektmi na rozvoj dopravy v hodnote 7.079.718,10 €. Porovnanie počtu a hodnoty projektov podľa vedúcich partnerov, zdrojov RBK ČR a RBK SR v ER BBK v rámci oboch SPD a jednotlivých priorít: SPD 2001–2006 Priorita

Počet projektov / v sume € SK+CZ = spolu

1. Rozvoj ľudského potenciálu a podnikania

SPD 2007–2013 (k 31. 5. 2014) Počet projektov / v sume € SK+CZ = spolu

52+82 = 134

1.646.628,60

73+98 = 171

28.264.907,98

2. Rozvoj infraštruktúry ŽP

7+32 = 39

6.003.323,29

22+10 = 32

11.335.157,28

3. Rozvoj infraštruktúry CR

14+30 = 44

5.316.534,94

39+43 = 82

5.634.236,79

73+144 = 217

12.966.476,83

134+151 = 285

45.234.292,05

Spolu

Oproti prvému programu sa zvýšil nielen celkový počet schválených projektov na slovenskej strane, ale aj počet projektov za územie ER BBK spolu, nehovoriac o ich skoro štvornásobne vyššej finančnej hodnote. Kým v minulom programovacom období pripadala priemerne na 1 projekt suma 59.753,35 €, v tomto plánovacom období je to zatiaľ priemerne 158.716,81 €.


1.4.3 Plnění jednotlivých opatření SPD ER BBK v rámci priorit

prostredníctvom projektov realizovaných v území v rámci výziev Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR do r. 2012, Fondu mikroprojektov, ako aj Regiónom Biele Karpaty a Regionem Bílé Karpaty z ďalších zdrojov bolo nasledovné:

PRIORITA 1: ROZVOJ ĽUDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKANIA —— Opatrenie č. 1.1: Zdravotná starostlivosť V tomto opatrení bolo plnených najmenej plánovaných aktivít – zo šiestich len dve, a to vzájomná spolupráca pri poskytovaní zdravotného ošetrenia, rozvoj a využívanie špičkových kapacít a zariadení; využívanie alternatívnych metód liečenia a program diagnostiky zdravia, predchádzanie chorobám. Časť aktivít stratila na aktuálnosti, časť bude riešená v novom plánovacom období. —— Opatrenie č. 1.2: Sociálna starostlivosť Projekty v tomto plánovacom období boli zamerané najmä na aktivity spolupráca pri riešení sociálnych problémov a realizácii sociálnych programov, programy riešiace problematiku spôsobenú postupným starnutím obyvateľstva v pohraničí ER BBK a výchovné aktivity so zameraním na prevenciu protispoločenskej činnosti a drogovej závislosti budú prioritami budúceho programu. —— Opatrenie č. 1.3: Vzájomná informovanosť a pomoc pri mimoriadnych udalostiach Aj keď toto opatrenie bolo realizované niekoľkými projektmi, obe napĺňané aktivity: poskytovanie pomoci pri povodniach, požiaroch a iných mimoriadnych udalostiach v prihraničných oblastiach; výmena informácií a skúsenosti pri zavádzaní nových technických prostriedkov pre záchranárske systémy a zabezpečovanie preventívnych opatrení budú prioritné a doplnené aj v nastávajúcom 7-ročnom období. —— Opatrenie č. 1.4: Školstvo a vzdelávanie Jedno z najnaplnenejších opatrení realizované najväčším počtom projektov – z deviatich plánovaných aktivít boli čiastočne nenaplnené len dve: podpora jazykového vzdelávania pre materské a základné školy; odborné profesijné vzdelávanie a systémy certifikácie a zostávajú výzvou pre budúce plánovacie obdobie. —— Opatrenie č. 1.5: Veda a výskum Plne realizované opatrenie, problematickým do budúcnosti zostáva stabilizácia vedeckých pracovníkov. —— Opatrenie č. 1.6: Politika zamestnanosti Opatrenie plnené na viac ako 50 %, viacero konkrétnych aktivít bude nevyhnuté riešiť aj v budúcom programe s dôrazom na potreby trhu práce. —— Opatrenie č.1.7: Kultúra Plne realizované opatrenie, s najväčším počtom schválených projektov najmä vo Fonde mikroprojektov, vzhľadom na vysoký záujem s vyššou pridanou hodnotou pripravované aj v budúcom 7-ročnom období.

PRIORITA 2: ROZVOJ INFRAŠTRUKTÚRY ŽIVOTNÉHO PROSTREDIA

—— Opatrenie č. 2.1: Odpady Čiastočne realizované opatrenie vzhľadom na dlho dokončovanú legislatívu v oboch krajinách, problematika bude v centre pozornosti vzhľadom na záväzky SR i ČR voči Európskemu spoločenstvu aj v budúcnosti. —— Opatrenie č. 2.2: Ochrana ovzdušia Najmenej realizovaných projektov v monitorovaní i vo využívaní alternatívnych energií vzhľadom na problematickosť preukázania cezhraničnej spolupráce. Toto opatrenie zostáva veľkou výzvou budúceho plánovacieho obdobia. —— Opatrenie č. 2.3: Voda Rovnako aj toto opatrenie zostáva veľkou výzvou do budúceho obdobia najmä v ochrane zdrojov pitnej vody a v riešení rizík a protipovodňovej ochrany. —— Opatrenie č. 2.4: Lesy a pôda Z piatich typov projektových aktivít boli realizované tri, zamerané na krajinotvorbu, ekologické poľnohos-podárstvo a ekologickú stabilitu lesa, v budúcom období bude potrebné venovať sa riešeniu problémov spôsobených eróziou pôdy a novým formám využívania pôdneho fondu. —— Opatrenie č. 2.5: Environmentálna výchova Dostatok podaných projektov, avšak málo schválených na financovanie práve v tomto opatrení nás aj vzhľadom na zodpovednosť voči budúcim generáciám mrzí najviac. Na druhej strane sa ER BBK však podarilo vytvoriť a čiastočne aj zaviesť vzorový environmentálny školský vzdelávací program pre základné školy. —— Opatrenie č. 2.6: Ochrana prírody, krajiny a životného prostredia Uspokojivo naplnených päť zo šiestich plánovaných tém opatrenia: tvorba a aplikácia dokumentácie ochrany prírody a krajiny, prírodovedný výskum, podpora foriem hospodárenia akceptujúcich prírodné hodnoty a tradičné krajinné štruktúry, propagačné a publikačné aktivity - prednostne v rámci sústavy NATURA 2000 a projektovanie a budovanie infraštruktúry ochrany prírody a krajiny (vzdelávacie a informačné centrá, lokality a body, náučné chodníky, manažmentové strediská a pod.). Pre budúce obdobie zostáva tvorba územnoplánovacej dokumentácie zameranej na ochranu prírody a krajiny (MÚSES, Dokument starostlivosti o dreviny, ÚP zón - rekreačné oblasti, záhradkárske oblasti, extravilán obcí) s nadväznosťou prvkov a prepojenia v oblasti hraníc.

PRIORITA 3: ROZVOJ INFRAŠTRUKTÚRY CESTOVNÉHO RUCHU

—— Opatrenie č. 3.1: Tvorba programov cestovného ruchu Uspokojivo a najmä originálne naplnené prakticky všetky plánované aktivity tohto opatrenia množstvom kvalitných projektov prinieslo zvýšenie počtu cezhraničných partnerstiev a skvalitnenie spolupráce, vďaka uvedomeniu si veľkej konkurencie ďalších regiónov Európskeho spoločenstva. Vzhľadom na veľký geografický, historický a kultúrny potenciál zostáva tvorba spoločných programov v rámci územia ER BBK veľkou výzvou konkurencieschopnosti aj do budúceho obdobia.

12

||| 13

—— Opatrenie č. 3.2: Informačný systém ER BBK Naplnenie štyroch zo šiestich plánovaných úloh prinieslo väčšie zviditeľnenie Euroregiónu, nie však dostatočne, viacero aktivít zostáva aj pre budúce obdobie. —— Opatrenie č. 3.3: Dobudovanie drobnej infraštruktúry cyklotrás Opatrenie realizované viacerými kvalitnými a inovatívnymi projektmi od štúdií po realizácie, avšak stále v nepostačujúcej miere pre obe strany hranice. Aj vďaka záujmu a podpore oboch národných vlád bude riešená táto problematika prioritne aj v nastávajúcich rokoch. —— Opatrenie č. 3.4: Vytváranie lokálnych sietí rozvoja miestneho cestovného ruchu Vďaka podpore OPCS SR-ČR i investičných výziev Fondu mikroprojektov sa podarilo v území ER BBK podporiť viacero partnerských projektov obsahujúcich aj obnovu a údržbu verejných priestranstiev, obnovu kultúrnych objektov, celkového vzhľadu obcí a architektonických úprav nevhodne riešených objektov využívaných pre CR. Skvalitnilo sa informovanie miestnych samospráv o možnostiach cezhraničného rozvoja vidieckej turistiky (podnikanie, služby, ubytovanie, remeslá ap.). —— Opatrenie č. 3.5: Zriadenie turistických a sezónnych priechodov v rámci ER BBK Vytvorenie turistického priechodu Nový Hrozenkov – Kohútka – Lysá pod Makytou a vytvorenie sezónneho turistického prechodu v oblasti Javorníkov – v krese Považská Bystrica bolo realizované. Pri hodnotení napĺňania jednotlivých priorít i programu po obsahovej stránke možno skonštatovať, že opatrenia boli nielen vhodne nastavené na potreby územia, ale aj prakticky kvalitne realizované vysokým počtom projektov s vyšším finančným prínosom pre územie. Ako z vyššie uvedeného hodnotenia vyplýva, z 18 opatrení všetkých troch priorít a 79 tém bolo realizovaných 54, avšak aj mnohé z nich budú pokračovať aj po roku 2013. V rámci implementácie OPCS SR-ČR boli na území ER BBK z identifikovaných problémov z obdobia 2001–2006 riešené v plánovacom období cezhraničnej spolupráce 2007–2013 tieto problémy: —— rozdelené prostriedky percentuálne na priority a opatrenia tak, aby odzrkadľovali najžiadanejšie potreby cezhraničnej spolupráce podľa rokov 2004-2006 – vzhľadom na požiadavky ukázal sa priveľký záujem a málo zdrojov na kultúrno-spoločenské aktivity a rozvoj turizmu; —— nové plánovacie obdobie má byť skutočne o cezhraničnosti, t. j. o spoločných a zrkadlových projektoch a možnosti financovať niektoré položky aj na druhej strane hranice – naplnené; —— aby na zdroje Fondu mikroprojektov dosiahli aj chudobní z chudobných prihraničných regiónov a mohli spolupracovať, t. j. možnosť zálohových platieb pre vybraných žiadateľov, napr. obce do 1.000 obyvateľov, školy, neziskové organizácie ap. – nesplnené, ale čerpanie FMP ukázalo, že územie zvládlo aj systém predfinancovania; —— v rámci oprávnených prijímateľov nájsť spôsob akceptovania organizácií pôsobiacich v území, no s nadriadeným právnym subjektom mimo oprávneného územia (ako napr. Správy CHKO, regionálne SOPK...) – realizované; —— akceptovať pozitívne procesné príklady z českej strany - zjednodušenie a zjednotenie procesu implementácie programu cezhraničnej spolupráce, resp. posilniť centrálny servis pre hranicu a komunikáciu s prijímateľmi, alebo kvalitnejšie pripraviť informačný servis v regiónoch, ako to bolo v rokoch 2004 – 2006 na českej strane – čiastočne realizované, zostáva doriešiť v budúcom OPCS; —— skvalitniť proces výberu projektov i čerpanie prostriedkov na slovenskej strane hranice podľa skutočnej kvality projektov a nie podľa rovnomerne pridelených prostriedkov krajom bez ohľadu na dĺžku hranice – naplnené.

1.4.4 Plnění strategie SPD

Plnenie stratégie vychádzalo z historicky dlhodobej spolupráce obyvateľov územia Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty, pretrvávajúcej a rozvíjajúcej sa vo všetkých kultúrno-spoločenských a sociálno-ekonomických oblastiach. Zároveň rešpektovalo relevantné strategické dokumenty regionálne, národné, operačný program cezhraničnej spolupráce pre slovensko-českú hranicu a cieľa 3 Európska územná spolupráca. Dlhodobá cezhraničná spolupráca plnila svoje zámery realizácie spoločných rozvojových programov a projektov smerujúcich k rovnovážnemu kultúrno-spoločenskému, sociálno-ekonomickému rozvoju a zachovaniu prírodných hodnôt v kvalite hodnej 21. storočia, ktoré kvalitatívne i kvantitatívne ȃȃ posilnili regionálnu identitu a spolupatričnosť územia ER BBK ȃȃ zvýšili vzdelanostnú úroveň ȃȃ podporili rovnosť príležitostí ȃȃ podporili ochranu prírody a životného prostredia ȃȃ zohľadnili environmentálne princípy a princípy trvalo udržateľného života vo všetkých oblastiach ȃȃ zatraktívnili a zviditeľnili región pre cestovný ruch ȃȃ skvalitnili cezhraničnú komunikáciu využitím informačných technológií a vytváraním sociálno-ekonomických sietí ȃȃ čiastočne sa podarilo urobiť oblasť kultúrne, sociálne a ekonomicky zaujímavou, o čom svedčia vyššie uvedené tabuľky realizovaných projektov a zoznam projektov v prílohe. Dlhodobo sa nedarí zmierniť vyľudňovanie prihraničných oblastí a zvýšiť udržateľnosť zamestnanosti v prihraničných oblastiach, a to zostáva výzvou aj pre budúce obdobie.

1.4.5 Plnění harmonogramu hodnocení SPD

Do roku 2013 bolo napĺňanie priorít a opatrení SPD monitorované a vyhodnocované ročne v rámci vyhodnocovania plnenia plánov činnosti Regiónu Biele Karpaty a Regionu Bílé Karpaty, ako aj priebežnej implementácie podľa výziev OPCS SR-ČR a FMP Pracovnou skupinou Správnej rady ER BBK, ktorá pracovala podľa nasledovného časového plánu: do r. 2007

– forma priebežného a konečného hodnotenia projektov za obdobie 2001–2006

v r. 2006

– hodnotenie ex ante pre SPD na roky 2007–2013

r. 2012, 2013 – porovnávacia forma SPD a príprava nového Programu


r. 2007–2014 – priebežné ročné hodnotenie a konečné pre krátkodobé projekty r. 2013–2015 – ex post hodnotenie SPD na roky 2007–2013 a príprava novej formy Programu od r. 2014

– priebežné hodnotenie pred aktualizáciou Programu na roky 2014–2020

Na záver možno skonštatovať, že vďaka Pracovnou skupinou SPD ER BBK dobre nastavených parametrov Spoločného programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v ER BBK na roky 2007–2013 a jeho súladu s Operačným programom cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007–2013, je možné pozitívne hodnotiť jeho napĺňanie nielen po kvantitatívnej stránke – počtu projektov a finančného prínosu pre územie, ale aj obsahovej, kvalitatívnej. Ukázalo sa, že aj po roku 2014 pre trvalo udržateľný rozvoj cezhraničnej spolupráce v území ER BBK je potrebný samostatný programový dokument. Program, ktorý bude jednak rešpektovať potreby územia, jednak nadväzovať na Operačný program cezhraničnej spolupráce SR-ČR na roky 2014–2020 a zároveň vyhľadávať ďalšie zdroje pre rozvoj územnej spolupráce.

2. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ A SWOT ANALÝZA 2.1. Poloha Euroregionu Bílé–Biele Karpaty

Euroregión Bílé-Biele Karpaty (ďalej len Euroregión, resp. ER BBK) je cezhraničný regionálny zväzok situovaný v severozápadnej časti Slovenskej republiky (SR) a vo východnej časti Českej republiky (ČR). Rozloha Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty zodpovedá rozlohe krajských územných celkov na oboch stranách hranice. Slovenská časť pokrýva administratívne územie Trenčianskeho kraja a česká časť územie Zlínskeho kraja. Aj z týchto dôvodov sú v charakteristike Euroregiónu uvádzané štatistické údaje za Trenčiansky a Zlínsky kraj. Celková rozloha ER BBK je 8.465,5 km², z toho 3.963,5 km² v ČR a 4.502 km² v SR. Celková dĺžka spoločnej hranice je 120 km, čo je prakticky polovica celej slovensko-českej hranice a Euroregión nemá spoločnú hranicu s tretím štátom. Nadmorská výška Euroregiónu sa pohybuje od 165 m n. m. (niva Dudváhu v katastri Hornej Stredy) do 1346 m n. m. (vrchol Vtáčnika). Obe miesta sa nachádzajú v slovenskej časti Euroregiónu. Na českej strane je najvyšším položeným miestom Čertův mlýn (1206 m n. m.) a najnižšie položeným miestom je hladina Moravy pri Uherskom Ostrohu (173 m n. m). Územie Euroregiónu z hľadiska orografie (geomorfológie) je pomerne členité. Patrí do oblasti západných Karpát. Na slovenskej strane sem zasahujú Biele Karpaty, Javorníky, Myjavská pahorkatina a Považské podolie, okrajovo Malé Karpaty, Považský Inovec, Strážovské vrchy, Súľovské skaly, Hornonitrianska kotlina, Žiar, Tríbeč, kotliny Považského podolia. Z Podunajskej nížiny sem zasahuje Podunajská pahorkatina. Na českej strane územie tvoria Moravskosliezske Beskydy, Javorníky, Bílé Karpaty, Hostínsko–Vsetínska hornatina, Vizovická vrchovina, Chřiby, Horno-moravský úval a Dolnomoravský úval. Hydrologicky patrí územie do povodí riek Morava v západnej časti, Váh v centrálnej časti a itra vo východnej časti. Administratívne územie Euroregiónu tvorí 9 okresov na slovenskej strane (Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín) a 4 okresy na českej strane (Kroměříž, Uherské Hradište, Vsetín a Zlín). Z elkového počtu 580 obcí má 48 štatút mesta. Počet obyvateľov je 1.180.852 a priemerná hustota osídlenia predstavuje 140 obyvateľov na km2, čo prevyšuje republikové priemery na oboch stranách hranice. Euroregion má výhodný polohový potenciál z hlediska vnitrostátního i se zřetelem na geopolitické uspořádání středoevropského a evropského prostoru v třetím tisíciletí. Region protínají důležité evropské trasy ve směrech severozápad-jihovýchod, leží na trase nejvýznamnějších přirozených spojnic Středozemí se střední a severní Evropou.

2.2. Demografický vývoj a sídelní struktura 2.2.1 Počet obyvatel a hustota obyvatelstva Slovenská časť Euroregiónu: Populačný vývoj má špecifické postavenie v rámci celkového spoločenského a hospodárskeho vývoja. Demografické správanie sa obyvateľstva je nielen odrazom prebiehajúcich spoločenských, ekonomických a politických zmien, ale tiež základnou podstatou ďalšieho rozvoja všetkých týchto sfér. Na území slovenskej časti ER BBK žilo k 31. 12. 2012 spolu 593 159 obyvateľov, čo predstavuje 11 % podiel na celkovom počte obyvateľov Slovenska. Najviac obyvateľov žilo v okresoch Prievidza (23,2 %) a Trenčín (19,1 %), najmenej v okresoch Púchov (7,5 %) a Myjava (4,6 %). V roku 1996, kedy Trenčiansky kraj vznikol na základe zákona č. 221/1996 Z. z. o územnom a správnom usporiadaní SR, mal 610 135 obyvateľov. V roku 1997 bol nárast o 214 osôb, v rokoch 1998 – 2007 počet jeho obyvateľov každoročne klesal. Mierny nárast (o 28 osôb) bol až v roku 2008. Od roku 2009 bol opäť zaznamenaný pokles počtu obyvateľov, ktorý pretrváva až do súčasnosti. V roku 2012 počet obyvateľov medziročne klesol o 1 027 osôb, od roku 1996 sa ich počet znížil o 16 976 osôb. Česká část Euroregionu: Na území Zlínského kraje žilo k 31. 12. 2012 celkem 587 693 obyvatel, což představuje 5,6% podíl na celkovém počtu obyvatel ČR. Nejvíce obyvatel žilo v okrese Zlín (32,7 %) a nejméně pak v okrese Kroměříž (18,2 %).

14

||| 15

V roce 2000, kdy Zlínský kraj vznikl na základě zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávních celků, měl 597 890 obyvatel. Od té doby počet obyvatel v kraji klesá a tento trend trvá do současnosti. Proti stavu na konci roku 2011 ubylo v kraji celkem 1 337 občanů. V žádném z okresů se počet obyvatel nezvýšil. Od roku 2000 se počet obyvatel snížil o 10 197 (o 1,7 %).

2.2.2 Přirozený a migrační pohyb obyvatelstva Slovenská časť Euroregiónu: Demografický vývoj je vždy ovplyvňovaný zmenami ekonomických a sociálnych podmienok spoločnosti a je charakterizovaný spomaľovaním procesu reprodukcie obyvateľstva. Medzi demografické procesy, na ktoré sa sústreďuje najväčšia pozornosť, patrí pôrodnosť.

Graf 1: Charakteristiky vývoja počtu obyvateľov v Trenčianskom kraji, 1996–2012

V roku 2012 sa v kraji narodilo 5 145 živých detí, na 1 000 obyvateľov stredného stavu pripadlo 8,67 živonarodených detí. Najviac detí sa narodilo v prvom poradí (2 537), na celkovom počte živonarodených sa podieľali 49,3 %. V druhom poradí sa narodilo 1 851 detí, čo predstavuje 40 %. Iba necelých 15 % detí prišlo na svet v treťom a ďalších poradiach. Priemerný vek živorodičky bol 29,8 rokov. Aj keď sa v slovenskej populácii stále zachováva zákonitosť vyššej manželskej plodnosti, tretina detí sa narodila mimo manželstva. V roku 2012 zomrelo 5 771 obyvateľov Trenčianskeho kraja, viac ako polovicu zomrelých (51,9 %) tvorili muži. Priemerný vek zomrelých mužov bol 69,17 rokov, priemerný vek zomrelých žien bol najvyšší spomedzi všetkých krajov SR (77,91 rokov). Medziročne sa počet zomrelých zvýšil o 20 osôb. Najviac obyvateľov zomrelo Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=58569 na choroby obehovej sústavy (3 111), druhou najčastejšou príčinou úmrtia boli nádory (1 344 osôb). Na choroby dýchacej sústavy zomrelo 345 obyvateľov, na vonkajšie príčiny chorobnosti a úmrtnosti (ako sú napr. dopravné nehody, náhodné utopenie a topenie, pády atď.) zomrelo 314 obyvateľov. Po dvoch „kladných“ rokoch bol prirodzený prírastok opäť záporný, dosiahol 626 osôb. Migračným pohybom sa v území v uplynulom roku znížil počet obyvateľov o 401 osôb, pretože z kraja sa vysťahovalo 2 563 obyvateľov (z nich 162 osôb odišlo do zahraničia), ale prisťahovalo sa iba 2 162 obyvateľov. Z celkového počtu prisťahovalých tvorili 23,5 % prisťahovalí zo zahraničia. Celkový prírastok tak dosiahol zápornú hodnotu (-1 027 osôb). Do manželstva v roku 2012 vstúpilo 2 722 párov, čo predstavuje 4,6 sobášov na 1 000 obyvateľov. Priemerný vek ženícha bol 33 rokov, nevesty do manželstva vstupovali 29,8 ročné. Súdy rozviedli 1 171 manželstiev, z nich bolo 730 manželstiev s maloletými deťmi. Na 100 sobášov tak pripadlo 43 rozvodov. Rozvedené manželstvo trvalo v priemere 15,8 rokov a bolo o takmer rok dlhšie ako priemerné manželstvo v SR. Muži sa rozvádzali v priemere ako 42,3 roční, ženy 39,5 ročné. Najčastejšou príčinou rozvodu bola rozdielnosť pováh, názorov a záujmov, kvôli ktorej sa rozviedlo až 676 párov. Česká část Euroregionu: Přirozený úbytek v průběhu roku 2012 zůstal stejný jako v roce předchozím. Znamená to tedy, že se v kraji narodilo během roku méně dětí, než kolik obyvatel za stejné období zemřelo. Přirozený úbytek v kraji dosáhl 600 osob. Ve srovnání s koncem roku 2011, kdy byl zaznamenán přirozený úbytek 601 osob, zůstala situace ve vývoji přirozeného přírůstku obyvatel kraje stejná.

Graf 2: Charakteristiky vývoje počtu obyvatelů v Zlínském kraji, 1996–2012

V roce 2012 se v kraji živě narodilo 5 493 dětí, což je o 77 méně než před rokem. Zatímco počet živě narozených dětí klesá, stoupá podíl živě narozených dětí mimo manželství. V roce 2001 se 12,1 % dětí narodilo mimo manželství, v roce 2012 již 35,6 % (1 958 dětí). Průměrný věk matky při narození prvního dítěte byl 30,5. V roce 2012 se v kraji narodilo 95 dvojčat, což je stejně jako v roce 2011. V roce 2012 zemřelo 6 093 obyvatel (z toho 2 962 žen), což je o 78 méně než za předchozí rok. Nejvíce obyvatel (3 237) zemřelo na nemoci oběhové soustavy. Druhou nejčastější příčinou úmrtí byly novotvary (1 378 osob). Na nemoci dýchací soustavy zemřelo 287 osob, na vnější příčiny nemocnosti a úmrtnosti zemřelo 339 obyvatel.

Zdroj: KS ČSÚ ve Zlíně, demografická databáze

Od počátku roku 2012 se do kraje přistěhovalo 2 788 osob a mimo kraj vystěhovalo 3 525 osob, což představuje záporné migrační saldo 737 obyvatel. Na konci prosince sledovaného roku byl u všech okresů kraje vypočítán úbytek obyvatel stěhováním. Nejvíce osob ubylo stěhováním v okrese Zlín, a to 268 osob. Ve srovnání s koncem předchozího roku se úbytek stěhování snížil v okrese Uherské Hradiště zhruba o pětinu. Úbytek stěhováním meziročně vzrostl nejvýrazněji v okrese Zlín (zhruba na trojnásobek), dále pak v okrese Vsetím (téměř na dvojnásobek) a v kroměřížském okrese se zvýšil asi o třetinu.


Při pohledu na celkový přírůstek obyvatel dosáhly za 12 měsíců roku 2012 i vzhledem ke stěhování všechny okresy záporných hodnot. Jinak řečeno, ve všech okresech za rok 2012 obyvatel ubylo. Největší úbytek byl zaznamenán v okrese Vsetín (o 372 osob), dále pak v okrese Kroměříž (o 325 osob), Zlín a Uherské Hradiště (shodně po 320 osobách). V roce 2012 bylo v kraji uzavřeno celkem 2 420 sňatků, což proti předchozímu roku znamená zvýšení o 16 sňatků (o 0,7 %). Proti počátečnímu roku sledovaného období 2000 se počet uzavřených sňatků snížil o 560 (o 18,8 %) a v celém sledovaném období je zřejmý klesající trend. Průměrný věk ženicha při prvním sňatku byl 31,1 a nevěsty 28,2. Soudy rozvedly 1 327 manželství, z toho 41,3 % bezdětných. S jedním nezletilým dítětem bylo rozvedeno 396 manželství, což je 29,8 %. Necelá polovina (662) manželství byla rozvedena po 15 a více letech trvání. Muži se rozváděli v průměru jako 43,0 letí, ženy 40,2 leté. Nejčastější příčinou rozvratu manželství na straně muže i ženy byl rozdíl povah, názorů a zájmů. V obou částech euroregionu je zřetelný celkový úbytek obyvatelstva, ke kterému na obou stranách hranice přispěl pokles živě narozených dětí, jako i záporné migrační saldo.Od vzniku Euroregionu Bílé-Biele Karpaty ubylo ve společném území 38.495 obyvatel, tj. z 1.219.347 na současných 1.180.852 obyvatel.

2.2.3 Vybrané struktury obyvatelstva Slovenská časť Euroregiónu: Podobne ako v celej populácii Slovenska, aj v Trenčianskom kraji prevažuje podiel žien na celkovom počte obyvateľov a dosiahol úroveň 51 %. Na 1 000 mužov pripadlo v roku 2012 v kraji 1 039 žien (o 14 žien menej ako v SR). Index femininity dosiahol najvyššiu úroveň v okrese Trenčín (1 052 žien na 1 000 mužov), čo bolo o 13 žien viac ako úroveň kraja. Najnižší index femininity bol v okrese Prievidza - 1 022 žien na 1 000 mužov (o 11 žien menej ako v kraji). Rovnako ako populáciu celého Slovenska, aj populáciu Trenčianskeho kraja charakterizuje znižovanie podielu detskej zložky (do 14 rokov). Kým ešte v roku 2001 bol podiel tejto zložky na úrovni 17,7 %, do konca roka 2012 došlo k poklesu o 4,4 percentuálneho bodu na 13,3 %. V produktívnom veku (15–64 rokov) žilo v roku Graf 3: 2012 v kraji 428 966 osôb. Na celkovom počte obyvateľov Vzdelanostná štruktúra obyvateľstva v Trenčianskom kraji, SODB 2001, 2011 kraja sa tieto osoby podieľali 72,3 %. V rámci ekonomických vekových skupín pokračuje zvyšovanie početnosti i podielu poproduktívnej zložky (65 a viac rokov). Kým v roku 2001 bol podiel tejto vekovej skupiny na úrovni 12 %, v roku 2012 to už bolo 14,4 %. Priemerný vek obyvateľov sa od roku 2001 zvýšil o 3,8 roka a v roku 2012 dosiahol 40,7 rokov. Priemerný vek mužov v roku 2012 dosiahol 39,2 rokov, ženy boli o 2,9 roka staršie, teda 42,1 ročné. V roku 2012 podľa indexu starnutia pripadlo na 100 obyvateľov vo veku do 14 rokov 108 obyvateľov vo veku 65 a viac rokov. V tomto indexe sú výrazné rozdiely medzi mužmi a ženami. V ženskej časti populácie na 100 dievčat pripadlo 134 žien vo veku 65 a viac. Na 100 chlapcov však v roku 2012 pripadlo 83 mužov v poproduktívnom veku. Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=583682001, 2011 Z národnostného hľadiska je zloženie homogénne. Slovenská národnosť v roku 2012 tvorila v Trenčian-skom kraji 91,7 %, iná (židovská, grécka, bulharská, rumunská, rakúska a vietnamská) a neudaná spolu 7,1 %, česká, moravská a sliezska spolu tvorili 0,8 %. Na území slovenskej časti Euroregiónu žijú aj obyvatelia maďarskej, rómskej, nemeckej a iných národností, v percentuálnom vyjadrení však ich podiel nebol veľmi významný a dosiahol hodnoty pod 1 %. Podľa výsledkov Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2011 žilo na území kraja 594 328 obyvateľov, z nich bolo 292 588 ekonomicky aktívnych (49,2 %). Pracujúci (okrem dôchodcov) sa na celkovom počte obyvateľov kraja podieľali 4,1 %, dôchodcovia 21,4 %, deti do 16 rokov 14,4 %, nezamestnaní 5,8 %, študenti stredných škôl 4,4 %, študenti vysokých škôl 2,8 % a osoby na rodičovskej dovolenke 2,2 %. Pracujúci dôchodcovia dosiahli 1,8 % podiel, osoby v domácnosti 0,3 % a takmer 5 % obyvateľov svoju ekonomickú aktivitu neuviedlo. Slovenská časť regiónu sa vyznačuje veľkou základňou veriacich. Pri poslednom cenze deklarovalo takmer 74 % obyvateľov svoju účasť na náboženskom živote niektorej z cirkvi (náboženskej spoločnosti) alebo vzťah k nej. Z nich 64,1 % obyvateľov sa prihlásilo k rímskokatolíckej cirkvi a 8,1 % k evanjelickej cirkvi augsburského vyznania. Bez vyznania bolo 15,3 % obyvateľov. Z výsledkov SODB 2011 vyplýva, že klesol počet obyvateľov so základným vzdelaním. Kým v roku 2001 sa na celkovom počte obyvateľov kraja podieľali 19 %, v roku 2011 to bolo 13 %. V absolútnom vyjadrení klesol počet osôb so základným vzdelaním o 37 512. Počet osôb so stredoškolským vzdelaním vzrástol o 21 719 osôb a dosiahol 58 % podiel. Potešiteľný je nárast počtu obyvateľov s vysokoškolským vzdelaním, z celkového počtu obyvateľov v roku 2011 malo vysokoškolské vzdelanie 74 330 osôb, čo predstavuje 12 % (o 5 percentuálnych bodov viac ako v roku 2001). Česká část Euroregionu: Podobně jako v populaci na Slovensku byl i ve Zlínském kraji podíl žen na celkovém počtu obyvatel vyšší jako podíl mužů a dosáhl úroveň 51,1 %. Na 1 000 mužů připadlo 1 045 žen. Snižování dětské složky (0 až 14 let) od roku 2000 (98 808 dětí) trval až do roku 2010 (82 751 dětí). Jejich počet se snížil o 16,7 %. V roce 2011 a 2012 se zvedl o 1,7 % na 84 163. Během celého dvanáctiletého období došlo k poklesu celkem o 14,8 %. V produktivním věku 15 až 64 let žilo v kraji 401 633 obyvatel a bylo to nejméně od roku 2000. Na celkovém počtu obyvatel v roce 2012 se tyto osoby podílely 68,3 %, v roce 2000 70,2 %. V poproduktivním věku (65 a více let) žilo v kraji v roce 2013 101 897 obyvatel, což bylo nejvíce od vzniku Zlínského kraje. Jejich podíl na celkovém počtu obyvatel byl 17,3 % (v roce 2000 13,8 %). V souvislosti s tímto vývojem se tak zvýšil průměrný věk produktivního obyvatelstva z 38,4 let na 41,7 let. Průměrný věk mužů v roce 2012 dosáhl 40,0, ženy byly o 3,4 roky starší, tedy 43,4 leté. Ukazatelem, který zřetelně ukazuje na stárnutí obyvatel, je index stáří (podíl mezi nejstarší a nejmladší věkovou kategorií v %), který vzrostl z 82,9 % v roce 2000 na 121,1 % v roce 2012. Výrazné rozdíly v indexu stáří jsou mezi muži a ženami. V ženské části populace dosáhl v roce

16

||| 17

2012 index stáří 150,8 (v roce 2000 105,5). V mužské části dosáhl v loni 93,1 (v roce 2000 61,5). Z toho vyplývá, že tím, jak se nejstarší věková skupina obyvatel zvětšuje, tak stárne obyvatelstvo Zlínského kraje. Jak rychle bude stárnout v následujících letech závisí výraznou měrou i na počtu narozených dětí. Národnost se sleduje jen při Sčítání lidu, domů a bytů (SLDB). Poslední údaje jsou z roku 2011. Tato otázka byla dobrovolná, to znamená, že obyvatelé mohli nechat otázku bez odpovědi. V roce 2011 se k české národnosti přihlásilo 318 139 obyvatel Zlínského kraje, k moravské 95 292. K třetí nejpočetnější národnosti, a to slovenské, se přihlásilo 5 806 lidí. Dále pak se lidé hlásili k národnostem jako jsou vietnamská, ukrajinská, polská, mongolská a jiné. Jejich podíl nebyl nijak významný a dosáhl hodnoty 0,1 %. K romské národnosti se přihlásilo celkem 133 obyvatel kraje. Dvojí národnost mělo přes 23 tis. obyvatel, což činí 4,1 % obyvatel, z nichž převážná většina byla ve věku 15 až 64 let. Odpověď na otázku náboženského vyznání byla ponechána na vůli občana, zda se o svém náboženském vyznání vyjádří či nevyjádří. Téměř 60 % obyvatel kraje zodpovědělo tuto otázku. V porovnání mezi kraji se Zlínský kraj zařadil na první místo. To znamená, že v kraji odpovědělo na otázku vyznání nejvíce obyvatel ČR. V roce 2011 bylo sečteno celkem 214 825 všech věřících lidí, což bylo 37 % z celkového počtu obyvatelstva, z nichž téměř 8 % se nehlásí k žádné církvi nebo náboženské společnosti. Naopak bez náboženské víry bylo 22,5 % obyvatelstva, což řadí kraj na poslední místo mezi kraji České republiky. Věřící obyvatelstvo hlásící se k církvi nebo náboženské společnosti bylo v kraji sečteno 29,3 %. Tím se kraj zařadil na první místo ze všech čtrnácti krajů ČR. Z celkového počtu 169 662 občanů hlásících se k církvi nebo náboženské společnosti bylo 142 926 osob hlásících se k římskokatolické církvi, to je 84,2 %. Počet těchto věřících opět zařadil kraj na první příčku v republice. Podíl u druhé nejvýznamnější církve – Českobratrské církvi evangelické tvořil 4,6 % osob. K církvi československé husitské se přihlásilo 1 219 obyvatel, tj. 0,7 % všech věřících. Ze světových náboženství je poměrně nejvíce zastoupen buddhismus se 120 věřícími. K islámu se v kraji přihlásilo 38 věřících. Z údajů o nejvyšším dokončeném vzdělání obyvatelstva podle SLDB 2011 je jasně čitelné zvyšování jeho úrovně při rozdělení obyvatel do věkových skupin. Největší podíl osob se základním vzděláním včetně neukončeno byl u osob starších 70 a více let (29,7 %). Nejvyšší podíl vysokoškolského vzdělání (24,2 %) byl zaznamenán ve věku 20 až 29 let. Největší skupinu obyvatel kraje tvořili lidé vyučení a se vzděláním středním bez maturity (35,8 %). Tento údaj je republikově nadprůměrný. Druhou skupinu tvořili maturanti a osoby s vyšším odborným vzděláním (30,4 %). Podílem vysokoškolsky vzdělaných osob (11,2 %) je zlínský region na pátém místě mezi kraji. Neukončené a základní vzdělání tvořili 19,0 % obyvatelstva starších 15 let, což je opět údaj mírně republikově nadprůměrný. Z celkového počtu obyvatel Zlínského kraje bylo v rozhodný okamžik sčítání lidu, domů a bytů celkem 281 576 ekonomicky aktivních (EA) (tj. 48,6 %). Z nich bylo 54,8 % mužů a 45,2 % žen. Z celkového počtu mužů v kraji bylo ekonomicky aktivních 54,6 %, z celkového počtu žen bylo ekonomicky aktivních 42,8 %. Z pohledu podrobnějšího členění skupiny ekonomicky aktivních obyvatel, byla největší část 89,8 % zaměstnaných. Z ekonomicky aktivních mužů bylo zaměstnáno 90,2 % a z žen 89,3 %. Z celGraf 4: Obyvatelstvo ve věku 15 a více let podle pohlaví, věku a nejvyššího kového počtu zaměstnaných osob v kraji bylo 234,4 tisíc osob v postavení zaměstnanců, zaměstnavatelů a osob saukončeného vzdělání, podle SLDB mostatně činných nebo pomáhajících, 9,8 tisíc pracujících důchodců a 5,1 tisíc žen na mateřské dovolené. Desetina ekonomicky aktivních osob si teprve hledala práci (celkem 28,8 tisíc obyvatel bylo nezaměstnaných). Z celkového počtu obyvatel kraje bylo 48,2 % ekonomicky neaktivních. Do této skupiny obyvatel patří nepracující důchodci (138,4 tisíc osob), osoby s vlastním zdrojem obživy (9,6 tisíc), osoby v domácnosti, děti předškolního věku a ostatní závislé osoby (44,8 tisíc) a žáci, studenti a učni (86,6 tisíc). U 3,3 % obyvatel kraje nebyla ekonomická aktivita zjištěná. U ekonomicky neaktivních osob kraje ve skupině nepracujících důchodců celkem bylo 34,4 % osob ve věku od 15 do 64 let. V tom ve skupině nepracujících důchodců – mužů bylo v uvedeném věku 34,7 % a nepracujících důchodců – žen 34,2 %. Věková struktura obyvatelstva v obou částech regionu poukazuje na trend stárnutí obyvatelstva.Ve slovenské Zdroj: KS ČSÚ ve Zlíně, databáze SLDB části je 14,4 % obyvatel v poproduktivním věku (v r. 2001 12 %), české části Euroregiónu 17,3 % obyvatel (v r. 2000 13,8 %). Co se týká národnostního hlediska v obou částech je situace homogenní. Pozoruhodné je, že na opačných stranách hranice žijí nízké počty obyvatel z druhé strany hranice (1 %). Co se týká hlediska vzdálenosti, je situace v obou částech podobná, významně klesá počet obyvatel jen se základním vzděláním a narůstá počet obyvatel s vysokoškolským vzděláním.

2.2.4 Sídelní struktura Slovenská časť Euroregiónu: Rozloha v roku 2012 predstavovala 4 502 km2, čo predstavuje iba 9,2 % z celkovej rozlohy SR. Priemerná hustota dosiahla 132 obyvateľov na km2, čo bolo o 22 obyvateľov na km2 viac ako celoslovenský priemer. Osídlenie v jednotlivých okresoch nebolo rovnomerné, husto zaľudnené sú rovinatejšie územia na severozápade a juhovýchode (Považské podolie, Hornonitrianska kotlina), redšie osídlenie majú hornaté oblasti (Biele Karpaty, Javorníky, Strážovské vrchy, Vtáčnik, Považský Inovec). Zaľudnenosť sa pohybovala od 80 obyvateľov na km2 v okrese Bánovce nad Bebravou po 169 obyvateľov na km2 v okrese Ilava. Priemeru kraja sa najviac priblížil okres Považská Bystrica, v ktorom žilo 137 obyvateľov na 1 km2.


K 31. 12. 2012 žilo v 276 obciach (18 miest a 258 vidieckych obcí) Trenčianskeho kraja spolu 593 159 obyvateľov. Podiel mestského obyvateľstva dosiahol 56,1 % (v roku 2000 58,3 %). Stupeň urbanizácie kraja bol v roku 2012 o 1,9 percentuálneho bodu vyšší ako na Slovensku. Najvyšší stupeň urbanizácie, 69,4 %, mal okres Ilava, najnižší, 40,7 % podiel mestského obyvateľstva dosiahol okres Púchov.

Graf 5: Veľkostná štruktúra obcí v Trenčianskom kraji, 2012

Sídelnú štruktúru kraja charakterizuje prevaha obcí s počtom obyvateľov do 1 999. Z celkového počtu obcí kraja v roku 2012 tvorili až 83 %, žilo v nich však iba 29,4 % z celkového počtu obyvateľov kraja. V rámci jednotlivých veľkostných skupín sú dlhodobo najpočetnejšou skupinou obce s počtom obyvateľov 500 – 999. Týchto obcí sa na území kraja v roku 2012 nachádzalo 83, na celkovom počte obcí sa podieľali 30,1 %, žilo v nich 58 826 obyvateľov (9,9 %). Nasleduje 64 obcí s počtom obyvateľov 1 000 – 1 999, ktoré dosiahli 23,2 % podiel, žilo v nich 90 566 obyvateľov (15,3 %). Treťou najpočetnejšou skupinou je kategória 200 – 499 obyvateľov. Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=9490 V tejto kategórii sa nachádzalo 60 obcí s 22 120 obyvateľmi. Vo veľkostnej skupine 2 000 – 4 999 bolo 31 obcí, v ktorých žilo spolu 93 602 obyvateľov (15,8 %). V najmenšej veľkostnej skupine 0 – 199 obyvateľov bolo v roku 2012 v Trenčianskom kraji spolu 22 obcí, žilo v nich 0,5 % obyvateľov. V skupine nad 10 000 obyvateľov bolo 11 miest, v ktorých žilo 293 296 obyvateľov. Najväčším mestom bolo krajské mesto Trenčín s 55 883 obyvateľmi, nasledovala Prievidza so 48 519 obyvateľmi. Priemerne veľká obec v kraji mala 2 149 obyvateľov, o 277 viac ako priemer Slovenskej republiky. Najmenšiu priemernú veľkosť mala obec v okrese Bánovce nad Bebravou (862 obyvateľov), najväčšiu obec v okrese Trenčín (3 066 obyvateľov). Česká část Euroregionu: Zlínský kraj svou rozlohou 3 963 km2 je čtvrtým nejmenším krajem v republice, avšak hustotou obyvatel 148,3 osob/km2 je pátým nejlidnatějším. Na jeho území se v roce 2012 nacházelo 305 obcí, z nichž 30 má statut města. Ve městech žilo koncem roku 2012 59,7 % lidí z celkového počtu 587 693 obyvatel (v roce 2000 60,85 % lidí). Hustota obyvatelstva v jednotlivých okresech kraje nebyla rovnoměrná. Pohybovala se od 126,6 obyvatel na km2 v okrese Vsetín až po 186,3 obyvatel na km2 v okrese Zlín.

Graf 6: Velikostní struktura obcí ve Zlínském kraji v roce 2012

Ze sídelní struktury podle velikostních skupin obcí je patrno, že největší podíl (téměř 30 %) osob žilo ve středně velkých obcích s 1 000 až 4 999 obyvateli, Tato kategorie obcí je také největší rozlohou, zaujímá přes 40 % území regionu, ač v ní není kumulován nejvyšší počet obcí. Ten je vyšší ve skupinách obcí s nižším počtem obyvatel, s 500 až 999 a 200 až 499 obyvateli. V rámci jednotlivých velikostních skupin jsou nejpočetnější skupinou obce s počtem obyvatel od 500 do 999. Z celkového počtu obcí kraje tvořili 32,1 %, Zdroj: KS ČSÚ, demografická databáze žilo v nich jen 12,4 % obyvatel. Těchto obcí bylo v kraji 98. Následovali se stejným počtem obcí (a to 85) velikostní skupiny 200 až 499 obyvatel a 1 000 až 4 999 obyvatel. Ve městech žije 60,3 % obyvatel kraje. Na jednu obec připadá v průměru 1 926 obyvatel. Největším městem bylo krajské město Zlín se 75 555 obyvateli, s rozlohou 102,8 km2 a hustotou 735 obyvatel na km2. Nejmenší velikost měla obec Hostějov s 38 obyvateli, rozlohou 0,9 km2 a hustotou 40 obyvatel na km2. Na obou stranách hranice Euroregionu se začíná projevovat trend zdravějšího bydlení na vesnici a pokles obyvatelstva ve městech. Stále přetrvává v obou částech ER BBK největší počet obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 (181) a od 200 do 499 (145) z celkových 764 obcí a měst.

18

||| 19

2.3. Zdravotnictví a sociální oblast 2.3.1 Zdravotní péče Slovenská časť Euroregiónu: Zdravotná starostlivosť v kraji je zabezpečovaná sieťou ambulantnej, ústavnej zdravotnej starostlivosti, záchrannej zdravotnej služby a lekárenskej starostlivosti. K roku 2011 to bolo 10 nemocníc, 3 prírodné liečebné kúpele (Bojnice, Nimnica, Trenčianske Teplice) a 1 kúpeľná liečebňa (Trenčianske Teplice). Najväčší podiel na počte zdravotníckych zariadení (1355 – pokles o cca 70 oproti r. 2008) mali zariadenia ambulantnej starostlivosti (1073), kapacita posteľového fondu sa postupne zvyšovala a predstavovala v roku 2010 celkom 5 407 lôžok, čo bol nárast oproti r. 2008 o približne 200 postelí. Medzi najväčšie problémy v zdravotníctve patrí nedostatočná úroveň vybavenia nemocníc a dlhé čakanie na vyšetrenia. O zdravie obyvateľov sa staralo 1 485 lekárov, medziročne sa ich počet znížil o 7 lekárov. Na 1 000 obyvateľov tak pripadlo 2,5 lekára, rovnako ako v roku 2010. Na jedného lekára však v roku 2011 pripadlo 399 obyvateľov, medziročne o jedného obyvateľa viac. Počet lekární a výdajní zdravotníckych pomôcok v Trenčianskom kraji bol 207 v r. 2012 a sú rovnomerne rozmiestnené po všetkých okresoch. V rezorte zdravotníctva prebieha proces transformácie od roku 1994, keď začalo odštátňovanie ambulancií primárnej a sekundárnej starostlivosti. V súčasnosti je odštátnených 99 % ambulancií primárnej a 80 % ambulancií sekundárnej zdravotnej starostlivosti. Česká část Euroregionu: V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji 10 nemocnic, 7 odborných léčebných ústavů, z toho 4 léčebny pro dlouhodobě nemocné a 290 ostatních samostatných zdravotnických zařízení. V nemocnicích bylo hospitalizováno 112 535 pacientů, což bylo 1,9 % méně než v roce 2010. V nemocnicích měli k dispozici 3 051 lůžek, jejichž počet zůstal na úrovni roku 2010. O zdraví obyvatelstva se staralo 2 277 lékařů celkem, z toho 2 226 v nestátních zařízeních. Na 1 000 obyvatel připadlo 3,9 lékařů. V roce 2010 to bylo 3,7. Na jednoho lékaře připadlo 259 obyvatel, což bylo o 10 méně, než v roce 2010. Pro léky si mohli obyvatelé zajít do 152 lékáren. Stejně jako v české části Euroregionu je i ve slovenské problém technologického vybavení nemocnic, na slovenské straně začíná být problémem nedostatek a vyšší průměrný věk všeobecných lékařů pro dospělé (55,78 let) a dětských všeobecných lékařů (57,31 let). (zdroj: Analýza sociálno-eknomickej situácie Trenčianskeho samosprávneho kraja a návrh na zlepšenie v sociálnej a hospodárskej oblasti, september 2013).

2.3.2 Sociální péče Slovenská časť Euroregiónu: V zmysle zákona č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách poskytovalo tieto služby na území Trenčianskeho kraja v roku 2012 spolu 132 zariadení, medziročne sa ich počet zvýšil o 7 zariadení. Seniorom a dospelým boli poskytované služby v 82 zariadeniach, z toho v 47 (nárast oproti roku 2004 o 20) zariadeniach pre seniorov, v 20 domovoch sociálnych služieb pre dospelých s kombináciou postihnutí a v 7 domovoch sociálnych služieb pre dospelých s duševnými poruchami a poruchami správania (nárast o 1 zariadenie oproti r. 2004). Deťom poskytovalo služby spolu 19 zariadení, z toho 11 detských domovov (o 2 menej ako v r. 2004) a 6 domovov sociálnych služieb pre deti s telesným postihnutím a duševnými poruchami a poruchami správania (o 3 menej ako v r. 2004). V kraji tiež pôsobilo 7 zariadení núdzového bývania, 6 útulkov, 11 zariadení opatrovateľskej služby a 4 nocľahárne. Tieto zariadenia boli k dispozícii tak dospelým, ako aj deťom.

Graf 7: Vybrané zariadenia sociálnych služieb v Trenčianskom kraji, 2012

Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=15545 Zo všetkých zariadení bolo 43 zriadených samosprávnym krajom (32,6 %), rovnako 43 zriadili obce, 22 zariadení ostatné právnické osoby (16,7 %), 9 zariadení bolo zriadených Úradom práce, sociálnych vecí a rodiny (6,8 %). Cirkevné právnické osoby zriadili 8 a fyzické osoby 7 zariadení. Ku koncu roka 2012 bolo vo všetkých druhoch zariadení spolu 5 375 miest, z toho na 4 938 miestach (91,9 %) bola starostlivosť poskytovaná celoročne. K 31. 12. 2012 služby zariadení využívalo 4 978 obyvateľov. V priebehu roka bolo 1 902 obyvateľov prijatých a 896 prepustených. Až 68,7 % obyvateľov bolo dlhodobo zdravotne postihnutých, každý piaty z nich bol trvale ležiaci. V štruktúre podľa pohlavia prevažovali ženy nad mužmi, 3 376 osôb bolo v dôchodkovom veku. Kým v SR pripadalo na jedno zariadenie v priemere 37 obyvateľov, v Trenčianskom kraji to v roku 2012 bolo 38 obyvateľov. Najväčšia koncentrácia sociálnych zariadení je v okrese Trenčín, Prievidza a Nové Mesto nad Váhom, najmenšia v okresoch Bánovce nad Bebravou, Myjava a Púchov. Hoci možno konštatovať kvantitatívne rozsiahlu, ale nerovnomerne rozloženú sieť sociálnych zariadení. Väčšina sociálnych služieb je umiestnená v starších budovách, ktoré si vyžadujú značné finančné zdroje na ich rekonštrukciu, modernizáciu, resp. prispôsobenie pre telesne postihnutých občanov. Je to dôsledok dlhodobého deficitu zdrojov na ich obnovu a rozvoj materiálno-technickej základne.


Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji v roce 2011 poskytovalo své služby 36 domovů pro seniory s 2 768 místy, 19 denních stacionářů se 120 místy, 8 týdenních stacionářů se 61 místy, 18 domovů pro osoby se zdravotním postižením s 1 181 místy a 114 ostatních zařízení se sociálními službami s 1 484 místy.

Graf 8: Vybrané zařízení sociálních služeb ve Zlínském kraji v roce 2011

V roce 2011 byla poskytnuta 5 784 osobám pečovatelská služba, 189 lidem osobní asistence, 456 občanům odlehčovací služba a 310 potřebných osob docházelo do denního stacionáře. Výdaje na pečovatelskou službu v roce 2011 byly ve výši 105 359 tis. Kč, což bylo o 0,8 % více než v roce 2010. Držitelů průkazu zdravotně postižených bylo v roce 2011 celkem 33 106, což bylo o 129 více než v roce 2010, z nich bylo 62,2 % zvláště těžce postižených. Zdroj: www.zlin.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-12-r_2012-22 Pro Euroregion byla zpracována teoretická rešerše současného stavu principů poskytování sociálních služeb, kategorizace služeb, poskytovatelů a uživatelů, financování, plánovaní sitě služeb, kvalita služeb a související legislativa; byla zpracována analytická studie Sociální služby bez hranic jako základ příští strategie rozvoje a propojení sociálnich služeb v Euroregionu. V příhraničních oblastech ČR a SR chybí také jasné propojení daného tématu s širším konceptem kvality života.

2.4. Ekonomika, zaměstnanost a trh práce Slovenská časť Euroregiónu: Regionálny hrubý domáci produkt je základným ukazovateľom na meranie úrovne rozvoja regiónov, vyjadruje hodnotu finálnych tovarov a služieb vyprodukovaných v regióne za jeden rok. Na slovenskej strane Euroregiónu sa v roku 2010 vytvoril v objeme 6 435 mil. EUR, čo v porovnaní s rokom 2009 predstavuje nárast o 4,4 %. Prírastky regionálneho HDP sa pohybovali v intervale od 3,9 % v roku 2005 do 17,9 % v roku 2006. V roku 2009 bol medziročný pokles o 8,3 %, teda o 555 mil. EUR. Podiel Trenčianskeho kraja na hrubom domácom produkte v SR roku 2010 dosiahol v 9,8 % (rovnako ako v roku 2005), čo bolo najmenej od roku 1995. Regionálny HDP na obyvateľa od roku 1995 každoročne rástol až do roku 2008, kedy dosiahol 11 205 EUR. V roku 2009 jeho hodnota klesla o 8,2 %, čo predstavuje 920 EUR. V roku 2010 dosiahol regionálny HDP v kraji 10 744 EUR, medziročne vzrástol o 4,5 %. V porovnaní s HDP na obyvateľa v SR bol nižší o 1.386 EUR a z celoslovenského priemeru dosiahol 88,6 %. Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji od roku 1995 až do roku 2008 hodnoty HDP každoročně narůstaly. Jeho přírůstky nebyly vyrovnané a pohybovaly se od 1,4 % (v roce 1999) do 13,1 % (1996). V roce 2008 byl zaznamenán meziroční přírůstek 8,8 % a HDP činilo 185,3 mld. Kč. V roce 2009 došlo k prvnímu poklesu HDP o 1,7 % (o 3,1 mld. Kč b.c.) a v následujícím roce 2010 bylo zjištěno také meziroční snížení, a to o 2,1 % (o 3,8 mld. Kč). V roce 2011 vzrostl HDP o 2,3 % (o 4,1 mld. Kč) na 182,4 mld. Kč. Republikový podíl HDP Zlínského kraje se v delším časovém období pohyboval od 4,6 % (2004, 2005, 2007) po 5,2 % (1997). V roce 2011 zůstal republikový podíl na úrovni předchozího roku, a to 4,7 %. Hodnota HDP na obyvatele v kraji rostla až do roku 2008 a HDP na obyvatele dosáhl hodnoty 313,4 tis. Kč. V následujícím roce jeho hodnota klesla o 1,7 %. Pokles byl zaznamenán i v roce 2010 (o 1,9 %) kdy ukazatel dosáhl 302,0 tis. Kč. Ke zlepšení došlo v roce 2011, kdy HDP na obyvatele Zlínského kraje dosáhl 309,4 tis. Kč (meziroční zvýšení o 2,4 %). Ve srovnání s celorepublikovým průměrem byla hodnota zlínského HDP na obyvatele po celé sledované období nižší. V počátečním roce 2007 sledovaného období zhruba o pětinu a tvořila tak 81,3 % celorepublikového průměru. V roce 2011 byla menší o 56,6 tis. Kč a činila tak 84,5 % republikového průměru.

2.4.1 Průmysl Slovenská časť Euroregiónu: Trenčiansky kraj patrí medzi ekonomicky vyspelé oblasti Slovenska s mnohoodvetvovou priemyselnou základňou, s tradíciou v oblasti strojárskeho, gumárenského, sklárskeho, obuvníckeho a textilného priemyslu (ktorý v poslednom období výrazne upadol). V regióne sa rozvíjajú progresívne odvetvia, ako napríklad elektrotechnická výroba, kde smerujú aj významné zahraničné investície a dodávky pre automobilový priemysel. V kraji je 9 priemyselných parkov nadregionálneho významu, 23 regionálneho a 117 lokálneho významu. Z hospodárskeho hľadiska má kraj dve výrazne odlišné oblasti oddelené Považským Inovcom, a to Považie a Ponitrie. Na Hornej Nitre je najvýznamnejšia banícka oblasť Slovenska (ktorá momentálne musí prejsť reštrukturalizáciou v dôsledku úpadku baníctva), na Považí dominuje strojárstvo a elektrotechnický priemysel, čiastočne aj gumárenský priemysel. V priemyselných podnikoch Trenčianskeho kraja s počtom zamestnaných osôb 20 a viac dosiahli tržby za vlastné výkony a tovar v roku 2012 hodnotu 7 339,1 mil. EUR. V porovnaní s rokom 2011 vzrástli v stálych cenách o 5,9 %. Najväčší podiel na tržbách tvorila výroba výrobkov z gumy a plastu (25,1 %), nasledovala výroba elektrických zariadení (15,1 %), výroba motorových vozidiel, návesov a prívesov (10,9 %) a výroba strojov a zariadení inde neklasifikovaných 9,3 %. Podľa druhu vlastníctva rozhodujúcu časť tržieb, 53,8 % vyprodukovali podniky v zahraničnom vlastníctve, podniky v medzinárodnom súkromnom vlastníctve realizovali 24,2 % tržieb a podniky v súkromnom tuzemskom vlastníctve 19,4 % tržieb. Z územného hľadiska najviac tržieb za vlastné výkony a tovar v kraji vyprodukovali podniky v okrese Púchov (24,9 %). Ďalej nasledovali podniky v okresoch Nové Mesto nad Váhom (17,5 %) a Ilava (15,3 %).

20

||| 21

Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca dosiahla 845 EUR. Podľa Štatistickej klasifikácie ekonomických činností SK NACE Rev. 2 najvyššia bola vo výrobe ostatných nekovových minerálnych výrobkov (1 011 EUR), vo výrobe výrobkov z gumy a plastu (1 001 EUR) a vo výrobe strojov a zariadení inde neklasifikovaných (973 EUR).

Graf 9: Podiel odvetví na priemernom evidenčnom počte zamestnancov v priemysle v Trenčianskom kraji v %, 2012

Priemyselné podniky kraja zamestnávali priemerne mesačne 67 256 zamestnaných osôb, medziročne sa ich počet znížil o 0,2 %. Od roku 2001 počet zamestnancov v priemysle klesol o 11,7 %. Najvýraznejší pokles počtu zamestnancov však bol v roku 2009, kedy ich počet medziročne klesol o 12,4 %. Podľa ekonomických činností v roku 2012 najviac zamestnancov, 9 401 osôb, mali podniky v odvetví výroba výrobkov z gumy a plastu (18 %), vo výrobe elektrických zariadení zamestnávali 9 079 osôb (13,5 %), vo výrobe motorových vozidiel, návesov a prívesov 7 403 osôb (12 %) a vo výrobe strojov a zariadení inde neklasifikovaných 7 213 osôb (10,7 %). Trenčiansky kraj sa na celoslovenskom objeme tržieb v priemysle podieľal 9,7 %. Priemerný počet zamestnaných osôb v kraji dosiahol 17,7 % podiel na SR, čo bolo najviac zo všetkých krajov. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca však zaostala o 91 EUR za priemerom SR.

Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/

Česká část Euroregionu:. V kraji v roce 2012 sídlilo 170 průmyslových podniků se 100 a více zaměstnanci, a to je o 1,6 % méně než v roce 2011., ale o 40 podniků více než v roce 2000. Průmyslová odvětví zaměstnávala 46 307 zaměstnanců (průměrný evidenční přepočtený počet), to je proti roku 2000 o 4,2 % méně. Od roku 2000 po rok 2002 počet zaměstnanců rostl. V roce 2003 klesl a následně rostl až do roku 2008, další zlom nastal v roce 2009, kdy začal opět klesat a v roce 2010 klesl na nejnižší úroveň. V dalších letech počet zaměstnanců nepatrně vzrostl. Průměrná hrubá měsíční nominální mzda v těchto podnicích se naopak zvyšovala po celou dobu sledovaného období a v roce 2012 činila 24 996 Kč, což je nárůst během roku o 5,0 %. Ve srovnání s ostatními kraji byl sice meziroční nárůst průměrné mzdy v absolutních hodnotách druhým nejvyšším, avšak mzda samotná byla na osmém místě mezi kraji ČR. V porovnání s republikovým průměrem mezd byla nižší o 2 253 Kč. Ve srovnání s nejvyšší průměrnou hrubou měsíční mzdou, kterou měli zaměstnanci sledovaných průmyslových podniků v kraji Hlavní město Praha, byla zlínská o 9 525 Kč nižší. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (v běžných cenách) ve velkých podnicích v letech 2007 až 2008 rostly, v roce 2009 poklesly až o 10 %. V dalším roce začaly opět růst a v roce 2012 po opětovném zvýšení přesáhly částku 151 miliard, tím byly nejvyšší za celé sledované období. Oproti předchozímu roku 2011 vzrostly o 5,5 %, což byl nejvyšší nárůst v celé ČR. Obdobně jako tržby za prodej vlastních výrobků a služeb jsou na tom tržby za přímý vývoz vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy. V roce 2012 zaznamenaly nárůst o 3,7 % (v ČR nárůst o 3,8 %). Přímý vývoz se na tržbách průmyslu kraje podílel 51 %, v ČR 55 %. V roce 2012 podnikalo a bylo šetřeno statistickým úřadem ve zpracovatelském průmyslu 165 podnikajících subjektů, což je o 2 podniky méně, než v roce 2011. Jejich tržby činily více jak 148 mil. Kč a proti loňskému roku zaznamenaly nárůst o 6,0 %. K největšímu zvýšení došlo ve výrobě chemických látek a chemických přípravků, a to Graf 10 Podíl odvětví na průměrném evidenčním počtu zaměstnanců o 33,6 % a dále pak u výroby motorových vozidel (kromě v průmyslu v %, 2012 motocyklů), přívěsů a návěsů o 21,0 %. V odvětvích jako jsou výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství došlo k poklesu tržeb zhruba o 47 % a u výroby počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení o 45 %. Podniky ve zpracovatelském průmyslu zaměstnávaly 45 572 zaměstnanců, což bylo o 0,5 % více než v předešlém roce. Nejvíce vzrostl počet zaměstnanců ve výrobě strojů a zařízení j.n. a to o 12,6 %. Naopak největší pokles počtu zaměstnanců zaznamenala výroba nábytku (o 22,0 %). Zaměstnanci ve zpracovatelském průmyslu měli průměrnou měsíční mzdu 24 917 Kč, která byla ve srovnání s rokem 2011 vyšší o 5,1 %. Bezmála o 15 % vzrostla mzda zaměstnancům v oboru, jako je výroba elektrických zařízení, dále pak o 11,5 % ve výrobě nábytku. Naopak o 4,0 % se snížila mzda zaměstnancům pracujícím v oboru výroba základních kovů, hutní zpracování kovů, slévárenství a ve výrobě počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení. Stejně jako rostou tržby ve zpracovatelském průmyslu, rostou i tržby za přímý vývoz zpracovatelského průmyslu. Jejich meziroční nárůst byl zaznamenán o 3,7 %. Nejvíce vzrostl ve výrobě chemických látek a chemických přípravků, a to o 44,9 %. Naopak největší pokles zaznamenala výroba počítačů, elektronických a optických přístrojů a zařízení (o 46,9 %), dále pak výroba ostatních dopravních Zdroj: www.zlin.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/krajkapitola/721011-12-r_2012-22 prostředků a zařízení (o 36,6 %).


2.4.2 Stavebnictví Slovenská časť Euroregiónu: Realizovaný objem stavebnej produkcie za r. 2012 v porovnaní s rokom 2011 bol nižší v stálych cenách o 16,4 % dosiahol 386,6 mil. EUR. V stavebníctve podniky realizovali tržby za vlastné výkony a tovar v objeme 606,1 mil. EUR s medziročným poklesom v stálych cenách o 15,5 %. Tržby za vlastné výkony a tovar za rok 2012 spolu 206,4 mil. EUR a medziročne boli nižšie o 22,3 %. Stavebná produkcia vykonaná vlastnými zamestnancami (ZSV) podnikov so sídlom v TSK dosiahla 113,4 mil. EUR a v porovnaní s minulým rokom klesla o 19 %. Produkcia realizovaná v tuzemsku dosiahla 104,2 mil. EUR s medziročným indexom 78,8 %. Jej podiel na celkovej stavebnej produkcii dosiahol 91,8 %. V štruktúre tuzemskej produkcie sa medziročne znížili nová výstavba, rekonštrukcie a modernizácie o 26 %, pričom ich objem dosiahol 84,8 mil. EUR a tvoril 81,4 %. Podiel prác na opravách a údržbe tvoril 18,6 % a medziročne vzrástol o 10,1 %. Objem prác na opravách a údržbe dosiahol 19,3 mil. EUR. Z územného hľadiska najvyšší objem stavebných prác vykonaných vlastnými zamestnancami 36,1 % realizovali podniky so sídlom v okrese Prievidza. Zamestnanosť v stavebných podnikoch sa znížila o 18,8 %, priemerne mesačne tu pracovalo 2 675 zamestnaných osôb. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca dosiahla 841 EUR a medziročne sa zvýšila o 6,2 %. Produktivita práce meraná produkciou vykonanou vlastnými zamestnancami dosiahla 42 403 EUR, medziročne klesla o 0,2 %. Na celoslovenskej stavebnej produkcii vykonanej vlastnými zamestnancami sa stavebné podniky so sídlom v TSK sa podieľali 5 %. Mzda v stavebníctve za kraj v porovnaní na SR bola za sledované obdobie nižšia o 11,4 % (o 109 EUR). Česká část Euroregionu: Ve 47 šetřených stavebních firmách s 50 a více zaměstnanci se sídlem v kraji bylo v roce 2012 zaměstnáno 5 287 osob, což je o 2,4 % více než v předešlém roce. Průměrná měsíční mzda ve stavebnictví vzrostla během 5 let o 25,7 % na 24 449 Kč. Oproti roku 2011 se naopak snížila o 0,3 % a byla třetí nejnižší v ČR. Nižší mzdu měli už jen zaměstnanci v kraji Karlovarském a Pardubickém. Od nejnižší mzdy, kterou měli zaměstnanci stavebních firem v kraji Karlovarském, dostávali zaměstnanci ve Zlínském kraji mzdu vyšší o 1 271 Kč. V porovnání s průměrnou republikovou mzdou byli na tom zaměstnanci zlínských podniků hůře o 5 548 Kč. Objem základní stavební výroby (ZSV) měl do roku 2008 nejdříve vzestupnou tendenci, avšak v roce 2009 klesl a tento nepříznivý trend přetrval i do roku 2012, pokles činil 4,3 %. Objem ZSV u pozemního stavitelství v kraji měl v roce 2012 stejný trend, pokles činil oproti předešlému roku 11,4 %, od roku 2008 činil 26,4 %. Naprosto opačnou tendenci měl objem ZSV u inženýrského stavitelství, který meziročně vzrostl o 7,1 %, celkově pak o 17,8 %. Na ZSV se v roce 2012 podílel 47 %. Dominantní postavení v ekonomice na obou stranách hranice má průmysl, který je charakteristický mnohoodvětvovou základnou. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele je v celém Euroregionu nižší, než celorepublikové hodnoty, na slovenské straně dosahuje 88,6 % z úrovně HDP na obyvatele v SR, na české straně je to 84% z úrovně HDP na obyvatele ČR. Průměrná mzda zaměstnance v hospodářství Trenčínského kraje v roce 2012 dosáhla 724 EUR. I přes meziroční nárust o 5,4 % byla o 81 EUR nižší, než průměrná mzda v hospodářství Slovenska. Průměrná mzda ve Zlínském kraji meziročně vzrostla o 0,1% a dosáhla v roce 2012 výše 21.494 CZK, přičemž tato částka je zhruba o 3 tis. CZK nižš, než je republikový průměr ČR.

2.4.3 Zemědělství a lesní hospodářství Slovenská časť Euroregiónu: Poľnohospodárstvo a lesníctvo predstavuje v regióne významný rozvojový potenciál aj napriek stále sa znižujúcemu podielu ekonomicky aktívnych obyvateľov pôsobiacich v tomto sektore. Z celkovej výmery územia v roku 2012 bolo 40,8 % poľnohospodárskej a 59,2 % nepoľnohospodárskej pôdy. Najväčšie zastúpenie z poľnohospodárskej pôdy mala orná pôda (53 %), nasledovali trvalé trávne porasty (41 %), záhrady (4,4 %) a ovocné sady (1,4 %), najvyšší podiel ovocných sadov má okres Prievidza - 24,5 % z celkovej výmery sadov kraja. Najmenšie zastúpenie mali chmeľnice - 546,10 ha (0,2 %), z toho 50,0 % v okrese Trenčín a 34,0 % v okrese Nové Mesto nad Váhom. Vinohrady sa nachádzajú iba na hranici vinárskej oblasti. Najvyšší stupeň zornenia majú okresy Partizánske a Bánovce nad Bebravou. Najväčší podiel poľnohospodárskej pôdy z celkovej výmery územia mali okresy Myjava (57,7 %), Nové Mesto nad Váhom (50,5 %), Partizánske (46,2 %) a Trenčín (42,1 %). Najmenší podiel poľnohospodárskej pôdy bol v okrese Považská Bystrica (27,9 %). Najviac nepoľnohospodárskej pôdy mali okresy Považská Bystrica (72,1 %) a Prievidza (63,9 %). V rámci kraja mali najväčšie zastúpenie v tomto type pôdy lesné Graf 11: Rozdelenie poľnohospodárske pôdy v TSK podľa výmery pozemky s 83,2 % podielom. Výmera lesného fondu v Trenčianskom kraji bola k 31. 12. 2011 spolu 220 966 ha, čo predstavuje 48,9 % celkovej výmery územia kraja. Lesné komplexy pokrývajú najmä predhoria a hory Bielych Karpát, Považského Inovca, Strážovských vrchov, Malých Karpát a Myjavskej pahorkatiny s dominantným zastúpením dubovo-bukových lesov. Najvyššia výmera lesov je v okresoch Prievidza (53 064 ha) a Trenčín (30 480 ha). Z celkovej výmery okresov však najviac zaberá lesný fond v okrese Považská Bystrica (62,3 %), Prievidza (55,3 %), Púchov (52,2%). Najnižšiu výmeru má okres Myjava (10 841 ha – 33,1 % výmery okresu). Stavy hospodárskych zvierat k 31. 12. 2012 dosiahli 44 315 kusov hovädzieho dobytka spolu (z toho 42,8 % kráv), stavy ošípaných spolu 58 805 kusov (z toho 6,1 % prasníc). Chov hydiny spolu predstavoval 1 818 217 kusov (z toho 27,5 % tvoril chov sliepok) a chov oviec 35 075 kusov (z toho 65,4 % tvoril chov bahníc). Z okresov kraja najviac kusov hovädzieho dobytka chovali v okrese Trenčín, ošípaných v okrese Bánovce nad Bebravou, hydiny v okrese Púchov a najviac oviec chovali v okrese Považská Bystrica.

22

||| 23

Produkcia kravského mlieka v roku 2012 dosiahla 104,5 mil. kg, produkcia slepačích vajec 116,4 mil. kusov, nastrihalo sa 31,2 ton ovčej vlny a nadojilo sa 1 352,2 tis. kg ovčieho mlieka. V ukazovateľoch úžitkovosti priemerná výroba mlieka na kravu predstavovala 6 774,5 kg pri priemernej dennej dojnosti 18,5 kg. Priemerná znáška vajec na sliepku dosiahla 198,6 kusov. Tržby za predaj živočíšnych výrobkov dosiahli v roku 2012 v Trenčianskom kraji 78,9 mil. EUR pri medziročnom raste o 7,2 %. Na celkovom objeme tržieb v SR sa Trenčiansky kraj podieľal 11,6 %. Jeho podiel na počtoch hospodárskych zvierat v SR predstavoval u hovädzieho dobytka 9,4 %, ošípaných 9,3 %, hydiny 13,9 % a oviec 8,8 %. Česká část Euroregionu: Region geograficky tvoří dvě části. Jednou částí jsou nížinné oblasti převážně okolo toku řeky Moravy poskytující výborné podmínky pro pěstování náročných zemědělských plodin, ovoce a zeleniy. Druhou částí jsou horská území. Horské louky a pastviny poskytují možnosti pro pastevectví. Z celkového půdního fondu je 48,9 % zemědělské půdy, největší zastoupení má orná půda (63,5 %), následují travní porosty (29,3 %), zahrady (5,1 %), ovocné sady (1,6 %) a nejmenší zastoupení připadá na chmelnice a vinice (0,5 %). Největší podíl zemědělské půdy z celkové rozlohy území mají obce v okrese Kroměříž (61,9 %) a Uherské Hradiště (58,5 %). Naopak nejmenší podíl vykazují okresy Vsetín (35,7 %) a Zlín (46,2 %). Ze semidefinitivních výsledků zemědělské produkce v roce 2011 vyplývá, že produkce Zlínského kraje vzrostla proti roku 2010 o 16,8 % a proti roku 2009, kdy byla v posledních pěti letech nejmenší, o 19,9 %. Z celkové produkce zemědělství ČR tvořila zlínská 4,2 % a po krajích Karlovarském a Libereckém byla opět třetí nejnižší. Na celkové produkci se podílela rostlinná výroba 56 %, živočišná 41 % a zemědělské služby 2 %. Pro zemědělství v kraji byl charakteristický trend snižování zemědělské půdy. V roce 2012 její velikost činila 193 632 ha a v pětiletém období došlo ke snížení o 0,8 %. Orná půda v roce 2012 tvořila 63,3 % a oproti roku 2011 se nepatrně zmenšila. V dlouhodobém horizontu se osevní plochy v kraji snižovaly. V pětiletém období toto snížení činilo 3,6 %, v roce 2012 se toto snižování zastavilo. Snížení pokračovalo u osevních ploch obilovin a za celé sledované období činilo 5,5 %, dále pak luskovin (snížení o 44,9 %) a brambor (o 16,6 %). Naopak nárůst byl zaznamenán u osevních ploch řepky o 14,0 % a olejnin o 7,3 %. V šetření osevů v roce 2012 bylo ve Zlínském kraji zjištěno, že z jednotlivých skupin plodin patřil největší podíl obilovinám (71 %), dále řepce a pícninám na orné půdě. Z obilovin největší podíl připadl na pšenici (48 %) a z olejnin na řepku (83 %). V roce 2012 byla zaznamenána nejnižší sklizeň obilovin (275 983 t) od roku 2007. Sklizeno bylo bezmála o 72 tis. t obilí (o 20,6 %) méně než v roce 2011. Od roku 2007 se sklizeň snížila o 5,3 %. Z obilovin měla nejvyšší podíl pšenice a to 50,3 %. Sklizeno jí bylo o 34,4 % méně, než v roce 2011. V loňském roce byla nejnižší sklizeň brambor v celém pětiletém období. Pokles činil 36,5 %. Nedařilo se také řepce. Oseta byla větší plocha, ale sklizeno bylo o 5,3 % méně. Tab. 1 Stavy hospodářských zvířat ve Zlínském kraji (k 1. 4. následujícího roku) 2007

2008

2009

2010

2011

2012

Index

Index

58 397

57 351

59153

59 135

59 135

58 303

98,6

99,8

26 119

26 015

25 785

26 191

26 154

25 600

97,9

98,0

106 220

54 527

75 345

67 431

59 483

115 699

194,5

108,9

7 512

4 122

5 190

4 286

4 022

7 643

190,0

101,7

Ovce a berani

20 261

18 646

19 295

20 103

22 073

22 092

100,1

109,0

Koně a hříbata

1 659

1 771

1 833

1 803

2 072

1 967

94,9

118,6

1 445 143

822 320

627 638

351 172

514 078

763 190

148,5

52,8

218 966

181 137

185 319

126 326

116 680

144 135

123,5

65,8

Skot z toho krávy Prasata z toho prasnice

Drůbež z toho slepice

Ze soupisů hospodářských zvířat vyplývá snižování stavů v posledních letech. V roce 2010 se tento trend u stavu skotu zastavil, v roce 2012 však opět došlo k mírnému poklesu. Celkově za pětileté období došlo k poklesu o 0,2 %. V roce 2012 tvořil zlínský podíl skotu 4,3 % z republikového celku (z krajů čtvrtý nejnižší podíl). Stavy krav za toto období poklesly o 2,0 %. Nejvýrazněji se během posledních pěti let snížily počty drůbeže, v sledovaném období došlo k propadu počtu drůbeže o 47 %. V roce 2012 se tento propad zastavil a došlo ke zvýšení počtu drůbeže o 249 tis. (o 48,5 %). Na republikovém počtu drůbeže se kraj podílel na konci hodnoceného období 3,3 %, zatímco v roce 2007 5,3 %. Stav slepic měl stejný trend a mezi roky 2007 a 2012 tento pokles činil 34,2 %. Jejich počet vzrostl v roce 2012 o 27,5 tis. kusů (o 23,5 %). Stavy prasat v hodnoceném období zpočátku klesaly. V roce 2009 se stav prasat v kraji sice zvýšil na 75 tisíc, ale v roce 2010 a 2011 byl opět zaznamenán pokles na konečných 59,5 tis. kusů. V roce 2012 však přírůstek byl natolik výrazný, že stavy prasat se meziročně takřka zdvojnásobily. Zvýšení mezi koncovými roky sledovaného období činilo 9 %. V roce 2012 dosáhl zlínský podíl v rámci ČR 7,3 % a od počátku období v roce 2007 se zvýšil o 2,9 procentního bodu. Naopak počty koní a hříbat se během sledovaných pěti let s výjimkou roku 2012 zvyšovaly. V roce 2012 se stavy koní snížily o 5,1 % (o 105 kusů). Celkově se jejich stavy za hodnocené období zvýšily o 18,6 %. Republikový podíl na počtu koní byl mezi kraji pátým nejnižším a dosáhl 5,7 %. Za sledované období byl vypočten přírůstek ovcí a beranů. S výjimkou roku 2008 vykazovaly jejich stavy trvalý nárůst. V roce 2012 se však jejich stavy snížily o 19 kusů. Od roku 2007 tak jejich počty celkem vzrostly o 9,0 %. Republikový podíl ovcí a beranů tak v roce 2012 dosáhl v kraji 10,0 %. Vyšší podíl ovcí a beranů byl v tomto roce zjištěn jen v Jihočeském kraji (podíl 12,6 %) a ve společně hodnocené Praze a Středočeském kraji (10,7 %). Výroba mléka, která má podle situace na trhu dlouhodobě výkyvy, byla v roce 2012 nejvyšší. Celkově ve sledovaném období vzrostla o 1,1 %. Průměrná roční dojivost krávy v litrech v jednotlivých letech stoupa-la. V roce 2012 činila 7 988,5 l a byla nejvyšší v ČR. Snáška konzumních vajec byla oproti minulému roku menší o 17,4 % a byla tak 5. nejnižší. Na celorepublikové úrovni se Zlínský kraj podílel 3,4 %.


Od roku 2007 produkce masa v kraji trvale klesala a během pěti let došlo k celkovému snížení o 38,5 %. Nejvýraznější, 45,5 % propad, byl zaznamenán u vepřového masa. V produkci masa zaznamenal kraj v roce 2012 meziroční pokles (o 12,4 %). Podíl Zlínského kraje na celorepublikové produkci během pěti let klesl o 0,6 procentního bodu, a to z 4,0 % v roce 2007 na 3,4 % v roce 2012. Během loňského roku bylo v kraji celkem poraženo 16,8 tis. kusů skotu. Proti roku 2011 to bylo o 1 910 kusů, tj. o 10,2 %, méně. Zvýšení porážek bylo zaznamenáno u krav (o 1,6 %) a ovcí (o 28,3 %) a jehňat (o 17,5 %). Počet poražených býků se meziročně snížil o 43,6 %, telat o 19,7 % a prasat o 16,8 %. V roce 2012 bylo v kraji poraženo 73,2 tis. kusů prasat (bez prasnic a kanců), což znamená proti předchozímu roku pokles o 14,8 tis. kusů (o 16,8 %). Celkem bylo vyrobeno 6,3 tis. tun vepřového masa v jatečné hmotnosti, tj. meziroční snížení o 1 282 t (o 16,9 %). Průměrná živá hmotnost prasete (bez prasnic a kanců) dosáhla 107,5 kg. Podíl vyrobeného vepřového masa na celkovém množství masa za celý rok 2012 ve Zlínském kraji klesl z 62,3 % v roce 2011 na 61,1 %. Zlínský kraj měl v roce 2012 zalesněno celkem 157 628 ha půdy, což je na stejné úrovni jako v roce 2011 a zařadil se tak na deváté místo mezi kraji. Zastoupení jehličnatých dřevin dosahuje 57 % a listnaté dřeviny pokrývají 42 %. Jedno procento průměrně představují obnovní holiny. Druhová skladba, věková a prostorová struktura lesů odpovídá převažujícímu hospodářskému využití lesů (kategorie lesů hospodřských tvoří 88,2 %). Z hlediska požadavků ochrany přírody a krajiny je však hodnocena jako méně vhodná. Problémem je nedostatečná kompenzace mimoprodukčních přínosů lesa, která nevyrovnává produkční ztráty, čímž dochází ke zhoršování situace vlastníků lesa a úbytku pracovních příležitostí zejména v odlehlejších oblastech. Obnova lesů, tzv. zalesňování, byla v roce 2012 proti roku 2011 nižší o 12,1 %. Provedena byla na ploše 1 165 ha a od roku 2007 se zvýšila o 9,9 %. Zalesňovalo se z 56 % jehličnany (z toho 90 % smrky a 6 % jedlemi) a ze 44 % listnatými stromy (z 56 % buky a 31 % duby). V roce 2012 bylo vytěženo 1,2 mil. m3 b.k. dřeva, což je o stejně jako v předchozím roce. Ze 69 % se jednalo o jehličnany (z 87 % se jednalo o smrky). Jen 31 % těžby dělaly listnaté stromy, z toho 64 % tvořily buky a 17 % duby. Proti roku 2011 stoupla zpracovatelná nahodilá těžba bezmála o 33 % Z vytěžených 205,8 m3 b.k. připadlo na živelné příčiny 64 % a na hmyzové 18 %. V obou částech Euroregiónu se neustále snižuje podíl ekonomicky aktivních obyvatel působících v tomto sektoru. Na území jsou podmínky pro pěstování náročnějších zemědělských plodin, ovoce a zeleniny, ale i horské oblasti využívané zejména pro pasekářství. V celém Euroregionu jsou zřetelné stejné problémy – nízká konkurenceschopnost zemědělských podniků, které jsou zatíženy dluhy a roztříštěností zemědělských aktivit.

2.4.4 Trh práce Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2012 zamestnávali podniky s 20 a viac zamestnancami v Trenčianskom kraji spolu 123 696 fyzických osôb. Súkromný sektor zamestnával 87 968 zamestnaných osôb kraja (71,1 %). Vo verejnom sektore pracovalo 35 728 zamestnaných osôb. Na zamestnanosti kraja sa verejný sektor podieľal 28,9 %. Podľa Štatistickej klasifikácie ekonomických činností SK NACE Rev. 2 z priemerného počtu zamestnaných osôb v kraji najviac pracovalo v priemysle, 66 649 zamestnaných osôb, t. j. 53,9 %. Vo vzdelávaní pracovalo 14 466 zamestnaných osôb (11,7 %); v zdravotníctve a sociálnej pomoci 8 787 zamestnaných osôb (7,1 %); vo verejnej správe a obrane, povinnom sociálnom zabezpečení 8 007 zamestnaných osôb (6,5 %); vo veľkoobchode a maloobchode, oprave motorových vozidiel a motocyklov 7 740 zamestnaných osôb (6,3 %); v administratívnych a podporných službách 4 728 zamestnaných osôb (3,8 %); v poľnohospodárstve, lesníctve a rybolove 3 225 zamestnaných osôb (2,6 %); v doprave a skladovaní 2 719 zamestnaných osôb (2,2 %); v stavebníctve 2 517 zamestnaných osôb (2 %); v dodávke vody, čistení a odvode odpadových vôd, odpadoch a službách odstraňovania odpadov 1 664 zamestnaných osôb (1,3 %); v odborných, vedeckých a technických činnostiach 1 497 zamestnaných osôb (1,2 %); v činnostiach v oblasti nehnuteľností 1 480 zamestnaných osôb (1,2 %); v umení, zábave a rekreácii 809 zamestnaných osôb (0,7 %); v ubytovacích a stravovacích službách 739 zamestnaných osôb (0,6 %); v dodávke elektriny, plynu, pary a studeného vzduchu 623 zamestnaných osôb (0,5 %); v ostatných činnostiach 188 zamestnaných osôb (0,2 %) a vo finančných a poisťovacích činnostiach 49 zamestnaných osôb (0,04 %). Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v kraji za rok 2012 dosiahla 786 EUR. Z hľadiska odvetví najvyššia priemerná nominálna mesačná mzda v kraji bola v odborných, vedeckých a technických činnostiach (1 058 EUR). Naopak najnižšiu priemernú nominálnu mesačnú mzdu mali v administratívnych a podporných službách (589 EUR), v ubytovacích a stravovacích službách (554 EUR) a v ostatných činnostiach (550 EUR). Na celoslovenskej zamestnanosti sa Trenčiansky kraj podieľal 9,9 %. Priemerná nominálna mesačná mzda zamestnanca v kraji bola nižšia o 115 EUR ako priemer v SR. Podľa výberového zisťovania o štruktúre miezd dosiahla priemerná hrubá nominálna mesačná mzda v roku 2012 v Trenčianskom kraji 798 EUR. Oproti priemernej mzde v SR bola nižšia o 90 EUR, čo predstavuje 10,1 %. Priemerná mzda mužov v kraji dosiahla 916 EUR, priemerná mzda žien bola o 248 EUR nižšia a dosiahla 668 EUR. Medziročne sa však priemerná mzda žien zvýšila o 4,7 %, zatiaľ čo priemerná mzda mužov vzrástla o 4,1 %. Oproti celoslovenskému priemeru muži v Trenčianskom kraji zarábali o 8,7 % menej, ženy až o 12,2 % menej. Počet uchádzačov o zamestnanie v Trenčianskom kraji ku koncu decembra 2012 dosiahol 36 065 osôb, na celkovom počte uchádzačov v SR sa kraj podieľal 8,5 %. Disponibilný počet uchádzačov o zamestnanie dosiahol 32 905 osôb. V decembri 2012 miera evidovanej nezamestnanosti v kraji dosiahla 10,89 % (nárast o cca 5 % oproti roku 2005) a bola o 3,55 percentuálneho bodu nižšia ako v SR. Najvyššia bola v okresoch Partizánske 14,09 %, Prievidza 12,97 % a Považská Bystrica 12,63 %. V ostatných okresoch kraja bola miera evidovanej nezamestnanosti v intervale od 8,31 % v okrese Púchov do 12,27 % v okrese Bánovce nad Bebravou. Z hľadiska pohlavia dosiahla miera evidovanej nezamestnaosti u mužov 10,03 % a bola o 3,71 p. b. nižšia ako miera evidovanej nezamestnanosti mužov v SR. Miera nezamestnanosti žien v Trenčianskom kraji dosiahla 11,98 %, o 3,32 p. b. menej ako miera nezamestnanosti žien na Slovensku. Miera evidovanej nezamestnanosti u mužov bola o 0,86 p. b. nižšia ako priemer kraja, u žien však bola o 1,09 p. b. vyššia. Ako vyplýva z grafu, počet uchádzačov o zamestnanie od roku 2001 každoročne klesal až do konca roku 2007, od roku 2008 začal stúpať. K najvýraznejšej medziročnej zmene došlo v roku 2009, kedy sa počet uchádzačov o zamestnanie viac ako zdvojnásobil. Tento stav bol spôsobený predovšetkým globálnou ekonomickou krízou, ktorá sa začala prejavovať už v roku 2008 a výrazne ovplyvnila situáciu na trhu práce.

24

||| 25

V štruktúre evidovaných nezamestnaných bolo v roku 2012 v kraji 17 701 žien (49,1 %). Podľa doby trvania nezamestnanosti prevládala dlhodobá nezamestnanosť, zahŕňajúca 14 635 uchádzačov, ktorí boli bez práce dlhšie ako 1 rok (40,6 % podiel na celkovom počte uchádzačov o zamestnanie). Z hľadiska dosiahnutého stupňa vzdelania tvorili najväčšiu skupinu evidovaní uchádzači o zamestnanie s učňovským vzdelaním bez maturity (38,1 %). Nasledovali uchádzači s úplným stredným odborným vzdelaním (17,4 %) a základným vzdelaním (14,9 %). Vysokoškolsky vzdelaní uchádzači dosiahli 7,8 % podiel. Takmer tretinu uchádzačov tvorili uchádzači o zamestnanie vo vekovej skupine 35–49 rokov. Do skupiny uchádzačov o zamestnanie, ktorí majú problém pri uplatnení sa na trhu práce a ktorým treba venovať zvýšenú pozornosť pri zaraďovaní na trh práce, sú predovšetkým uchádzači o zamestnanie nad 50 rokov veku, zdravotne postihnutí, absolventi škôl a ženy po materskej dovolenke.

Graf 12: Uchádzači o zamestnanie ku koncu mesiaca december v Trenčianskom kraji, 2001–2012

Zdroj: www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254 Česká část Euroregionu: Pokles pracovní síly a nárůst počtu ekonomicky neaktivních obyvatel, který se projevoval v kraji od roku 2007, skončil v roce 2010. Počet ekonomicky neaktivních obyvatel po tomto roce klesal, pracovní síla po mírném nárůstu v následujícím roce opět klesla. Podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil představovala pracovní síla v roce 2012 v kraji 290,1 tis. osob, tedy o 8,9 tis. osob méně než před pěti lety. Stárnutí obyvatel kraje se projevilo i v pracovní síle. Snížilo se zastoupení osob ve věku 15 až 29 let při současném nárůst počtu osob ve věku 60 a více let. Ve srovnání s rokem 2007 se ve struktuře pracovní síly snížilo zastoupení nejmladší generace, tedy ve věku 15 až 29 let, z 20,9 % na 17,3 %. Rozhodující složku pracovní síly představují osoby zaměstnané v národním hospodářství, menší část tvoří nezaměstnaní, jejichž podíl se zvýšil z 5,5 % v roce 2007 na 7,4 % v roce 2012. Nejpříznivější struktura pracovní síly byla v roce 2008, kdy na nezaměstnané připadlo 3,8 %. V roce 2012 počet zaměstnaných v národním hospodářství 268,8 tis. odpovídá úrovni předchozího roku, proti roku 2007 klesl o 13,7 tis. osob. Struktura zaměstnaných podle sektorů zůstala během sledovaného období bez výrazných změn. V primárním sektoru bylo zaměstnáno téměř 3 %, v sekundárním 46 % a v terciárním 51 % z celkového počtu zaměstnaných v NH. Nejvíce osob pracuje ve zpracovatelském průmyslu, a to 36 %. Následuje velkoobchod a maloobchod s podílem 12 % a stavebnictví s 9 %. Míra zaměstnanosti v kraji v roce 2012 činila 53,3 % a byla 1,2 procentního bodu pod republikovou úrovní. Meziročně vzrostla o 0,3 procentní body. U mužů byl nárůst rychlejší, představoval 0,5 proc. bodu a hodnota ukazatele v roce 2012 činila 62,9 %, zatímco u žen to bylo 44,3 %. Také míra ekonomické aktivity je s výjimkou roku 2007 pod republikovým průměrem. V roce 2012 činila 57,5 %, tedy 1,1 p. b. pod republikovou úrovní. U mužů byla hodnota ekonomické aktivity 66,9 %, u žen 48,8 % a u obou pohlaví byl zaznamenán mírný meziroční nárůst. Zatímco u mužů je nejvyšší míra ekonomické aktivity u osob ve věku 45 až 49 let (97,3 %), u žen je to ve věku 40 až 44 let (96,1 %). Počet osob s druhým zaměstnáním v období 2009 až 2011 klesal, v následujícím roce došlo k mírnému nárůstu. V roce 2012 mělo druhé zaměstnání v průměru 5,5 tis. osob, z toho 70 % představovali muži. Během posledních pěti let byl podle výsledků VŠPS počet nezaměstnaných nejnižší v roce 2008, kdy představoval 11,3 tis. osob. Během dvou následujících let se více než zdvojnásobil, od roku 2011 opět klesal až na 21,3 tis. osob. Ve srovnání s rokem 2008 nejrychleji rostl počet nezaměstnaných ve věku 45 až 59 let. V letech 2009 až 2012, kdy už se ekonomická recese ve společnosti projevila zcela zřetelně, registrovaná míra nezaměstnanosti v kraji meziročně v roce 2009 vzrostla o více jak dvě třetiny a počet uchazečů se zvýšil o více jak třetinu. V dalším roce 2010 se meziročně velmi mírně snížila jak registrovaná míra nezaměstnanosti (o 0,1 procentního bodu na 10,74 %), tak i počet hlášených uchazečů o zaměstnání (o 1,3 %, tj. o 450 osob) na 33,4 tis. nezaměstnaných. Na konci roku 2011 registrovaných žadatelů o práci ubylo takřka o 4 tisíce (o 11,9 %) a míra nezaměstnanosti klesla o 1,39 p.b. na 9,35 %. Míra nezaměstnanosti, která v kraji na konci sledovaného roku dosáhla 10,42 % byla vyšší než celorepubliková (9,36 %) a proti předchozímu roku vzrostla o 1,07 bodu. Míra nezaměstnanosti se meziročně zvýšila ve všech krajích. Krajská míra nezaměstnanosti žen (11,58 %) byla vyšší než mužů (9,53 %). Průměrný věk uchazečů o zaměstnání v kraji se meziročně snížil z 39,5 let na 38,9 let v hodnoceném roce (průměrný věk v ČR 38,7 let).

Graf 13: Neumístění uchazeči o zaměstnání celkem k 31. 12. 2012

Průměrné mzdy v kraji jsou dlouhodobě nejnižší, případně druhé nejnižší mezi kraji. V roce 2012 dosáhla průměrná mzda 22 881 Kč a byla jen o 759 Kč vyšší než minimum mezi kraji (Karlovarský kraj) a proti maximu (Hl. m. Praha) zaostávala o 11 539 Kč. Ve srovnání s předchozím rokem došlo k jejímu nominálnímu zvýšení o 1,0 %; díky meziročnímu nárůstu spotřebitelských cen (míra inflace v roce 2012 v ČR činila 3,3%) došlo k poklesu reálných mezd. Zatímco u mužů vzrostly nominální mzdy meziročně o 1,6 %, u žen zůstaly na úrovni předchozího roku. Tím

Zdroj http://www.zlin.czso.cz/x/krajedata.nsf/oblast2/zamestnanost-xz


došlo k prohloubení rozdílu v průměrných výdělcích podle pohlaví. Průměrná mzda mužů převyšovala o 6 135 Kč průměrnou mzdu žen. Také hodnocení mzdové úrovně krajů na základě mediánu hrubých měsíčních mezd řadí region na předposlední pozici mezi kraji. V roce 2012 činil medián mezd v kraji 20 503 Kč, u mužů dosahoval 22 494 Kč a u žen 17 816 Kč. Od průměrných mezd se medián odchyloval o 10,4 %. Jestliže v Trenčianském kraji dosahovala k 31. 12. 2012 míra nezaměstnanosti 10,89 % (což je pod republikovým průměrem míry nezaměstnanosti v SR), ve Zlínském kraji dosahovala míra nezaměstnanosti hodnoty 10,42 % (víc jako průměrná míra nezaměstnanosti 9,36% v ČR). I přes skutečnost, že průměrná měsíční mzda (22.881 CZK = 857,28 EUR při kurzu NBS z měsíce října 2013 26,69 CZK za 1 EUR) na české straně dosahuje jen 66,5 % průměru ČR, je o 8,4 % vyšší než průměrná mzda na slovenské straně (786 EUR), která dosahuje 87,2 % průměru SR.

2.4.5 Energetika Slovenská časť Euroregiónu: Celkove bolo z 276 obcí slovenskej strany Euroregiónu v roku 2011 plynofikovaných 216 obcí, čo predstavuje 77,2 % obcí. Najvyšší podiel týchto obcí bol v okrese Trenčín, kde dosiahol 91,9 %, najnižší podiel mal okres Púchov. V tomto okrese je plynofikovaná necelá polovica obcí (47,6 %). Oproti roku 2001 sa počet plynofikovaných obcí zvýšil o 5, čiže o 1,8 percentuálneho bodu. Počet obcí, v ktorých sa rozvodná sieť plynu vybudovala, sa za posledných desať rokov nezmenil v okresoch Bánovce nad Bebravou, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza a Trenčín. Na druhej strane, tri z piatich obcí, v ktorých sa rozvodná sieť plynu vybudovala, boli v okrese Myjava. Zemný plyn je v regióne dodávaný z 5 plynovodov. Centrálne zásobovanie teplom je vykonávané iba vo väčších aglomeráciách. V odľahlých horských oblastiach a v oblastiach s nízkou hustotou obyvateľstva sa perspektívne otvára priestor pre intenzívnejšie využívanie obnoviteľných a alternatívnych energetických zdrojov. Región je plne zásobený elektrickou energiou privádzanou v sústave rozvodných sietí, napojením na energetické siete republiky sústavou 66 ks 110 kV vedení, odvinutých z nadradených uzlov Križovany, Bystričany, Považská Bystrica, Senica, prepájaných dvomi 220 kV vedeniami. Okrem toho územím prechádzajú tri 400 kV vedenia. Zdroje elektrickej energie na území využívajú vodnú energiu a hnedé uhlie. Hlavným zdrojom elektrickej energie na území sú Elektrárne Nováky a Zemianske Kostoľany s celkovým inštalovaným elektrickým výkonom 522,4 MW s orientáciou na spaľovanie hnedého uhlia zo slovenských uhoľných baní. Okrem toho výrobu elektrickej energie zabezpečujú vodné elektrárne. Na rieke Váh je na území regiónu vybudovaných 9 vodných elektrární s celkovým inštalovaným výkonom 260,6 MWe. V regióne je vybudovaných aj 19 malých vodných elektrární s celkovým výkonom 1,214 MWe. Alternatívne zdroje sa využívajú minimálne. Celková energetická infraštruktúra vykazuje investičnú nákladnosť a nízku efektívnosť. Za príčinu možno označiť nižšiu účinnosť vlastných zdrojov, absenciu vhodných riadiacich režimov vo výrobe a rozvode, vysoké straty v distribúcii a nedostatočné znižovanie spotreby zo strany koncových spotrebiteľov. Česká část Euroregionu: Celkově ze 305 obcí regionu bylo v roce 2012 plynofikováno 285 obcí, což představuje hodnotu 93,4%. Zejména nížinná území jsou plynofikována téměř plošně a zemní plyn je spalovaný v kotelnách s nižší účinností a bez kogenerace. Na území Zlínského kraje se nenachází žádná ze systémových elektráren. Vlastní výroba elektřiny na území regionu pochází zejména z teplárenských zdrojů pro dodávku centralizovaného tepla na území velkých měst Zlínského kraje. Kromě výroby elektřiny ve zdrojích CZT byly instalovány plynové kogenerační jednotky vyrábějící elektřinu buď ze zemního plynu nebo z bioplynu. Ve Zlínském kraji je k 30.6.2013 celkově z obnovitelných zdrojů energie (OZE) instalovaný elektrický výkon v hodnotě 171,78 MWe a tepelný výkon 55,42 MWt. Z toho připadá na větrnou energii 0,28 MWe, na fotovoltaiku 157,35 MWe a solární termické systémy jsou instalovány na ploše 9914,9 m2. Vodní energie se podílí celkovým instalovaným výkonem 6,1 MWe, kogenerace z biomasy 8,07 MWe a 8,27 MWt, vlastní tepelná produkce z biomasy pak 46,44 MWt, tepelná čerpadla pak 0,7 MWt. Celkem 72,4 % obydlených domů v kraji bylo připojeno na plyn z veřejné sítě nebo na domovní zásobník. Rodinných domů bylo připojeno 71,1 % a 90,2 % bytových domů. Celkem 27,6 % domů bylo bez připojení k plynu. Bez plynu bylo 28,9 % rodinných a 9,8 % bytových domů. Z obydlených domů bylo v kraji 22,1 % vybaveno ústředním topením s kotelnou na tuhá paliva v domě, z toho rodinných 23,5 % a bytových domů 2,9 % (počítáno u jednotlivých druhů paliv ze zjištěných hodnot). Celkem bylo vybaveno ústředním topením s kotelnou na plyn 55,6 % budov; 57,5 % rodinných a 27,1 % bytových domů. Ústředním topením s kotelnou na ostatní paliva v domě bylo v kraji vybaveno celkem 5,1 % budov; rodinných domů 5,3 % a bytových domů 1,3 %. Bez ústředního topení bylo 13,9 % okres Uherské Hradiště (81,1 %) a nejméně 56,5 % na vsetínský okres. Bez plynu bylo nejvíce budov ve vsetínském okrese (43,5 %), nejméně v uherskohradišťském okrese (18,9 %). Největší podíl obydlených budov vybavených ústředním topením s kotelnou na tuhá a ostatní paliva nebo na plyn v domě nebo mimo dům byl zjištěn v okrese Vsetín (87,9 %), nejmenší v okrese Kroměříž (84,1 %). Vysoká energetická závislost na elektrické energii, neefektivní spotřebiče a zastaralé zdroje tepla, náklady na energii v domácnostech často přesahují 10 % příjmů domácností, což vede k tomu, že dochází ke spoluspalování odpadu v kotlích na tuhá paliva. Nízké povědomí o pasivních a nulových domech a směrnici o energetické účinnosti.

2.4.6 Vodní hospodářství Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2011 bolo na slovenskej strane Euroregiónu 237 obcí, v ktorých bol vybudovaný verejný vodovod, čo predstavuje 85,9 % a vyšší podiel ako celoslovenský (75,4 %). Vodou z verejných vodovodov tak bolo zásobovaných 89,5 % obyvateľov kraja čo je o 4,6 percentuálneho bodu viac v porovnaní s celoslovenským podielom 84,9 %. Oproti roku 2001 sa počet obcí zvýšil o 5,1 a počet obyvateľov zásobovaných vodou z vodovodov o 15,3 percentuálneho bodu. Najvyšší podiel obcí, ktoré majú vybudovaný verejný vodovod, mal okres Prievidza (96,2 %), najnižší bol v okrese Považská Bystrica (60,7 %). Najväčší počet obyvateľov napojených na verejné vodovody je v okrese Prievidza (98,3 %)

26

||| 27

a Trenčín s Novým Mestom nad Váhom (96,0 %), najnižší v okrese Púchov (71,5 %). Na verejnú kanalizáciu bolo v Trenčianskom kraji v roku 2011 napojených 22,1 % obcí, teda 61 z celkového počtu 276 obcí. Čo sa týka počtu obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu to bolo v r. 2011 59 % obyvateľov z celkového počtu, čo je o 2,55 % viac ako celoslovenský priemer (56,45 %). Aj keď sa počet obcí, ktoré kanalizáciu vybudovali, oproti roku 2001 zvýšil o takmer 61 %, tento stav nemožno hodnotiť pozitívne. Najvyšší podiel obcí s verejnou kanalizáciou bol v okrese Trenčín, kde dosiahol 42,9 %. V okrese Bánovce nad Bebravou mali kanalizáciu iba štyri zo 43 obcí, čo predstavuje 9,3 %. Dĺžka kanalizačnej siete (bez prípojok) dosiahla v Trenčianskom kraji 728 km a dĺžka kanalizačnej siete na 1 napojeného obyvateľa v kraji predstavuje 2,15 m. Pozitívne však možno hodnotiť skutočnosť, že všetky obce, ktoré mali vybudovanú kanalizáciu, ju zároveň mali napojenú na čističku odpadových vôd. V Trenčianskom kraji je vybudovaných celkom 46 čističiek odpadových vôd (ČOV), v správe obcí je 19 ČOV, v správe vodárenských spoločností pôsobiacich na území kraja je 27 ČOV. Počet obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu s ČOV je 53,45 % z celkového počtu. Tento údaj je porovnateľný s celoslovenským priemerom (54,10 %) obyvateľov napojených na verejnú kanalizáciu s ČOV. Česká část Euroregionu: Z celkového počtu 305 obcí regiónu je v roce 2013 zásobováno pitnou vodou 282 obcí, což je 92,4 %. Pre vodárenské účely má zásadní význam využití skupinového vodovodu Zlín, vodárenské soustavy Ostrožská Nová Ves a skupinového vodovodu Vlára (vodárenská nádrž Karolinka na toku Stanovnice). Do regionu zasahují 3 Chráněné oblasti přirozené akumulace vod – Kvartér řeky Moravy, Vsetínské vrchy a Beskydy. Při sčítání 2011 byla také šetřena vybavenost domů. Celých 80,6 % ze zjištěného celku obydlených domů bylo připojeno na veřejný vodovod, z toho 79,1 % rodinných domů a 98,4 % bytových domů. Na domácí vodovod bylo v kraji připojeno celkem 18,6 % obydlených domů; 20,0 % rodinných domů mělo vlastní domácí vodovod a 1,6 % bytových domů. Ukázalo se, že necelé procento obydlených budov bylo bez vodovodu, z toho rodinných domů 0,9 % a bez vodovodu nebyl žádný bytový dům. Dále bylo také zjištěno, že největší podíl budov připojených na veřejný nebo domácí vodovod byl v okrese Kroměříž a Zlín (oba po 99,4 % ze zjištěných údajů) a nejnižší ve vsetínském okrese (98,7 %). Domů bez vodovodu bylo nejvíce v okrese Vsetín (1,3 %) a nejméně v okresech Kroměříž a Zlín (shodně po 0,6 %). Ze zjištěných údajů je patrné, že 65,9 % obydlených domů v kraji celkem bylo připojeno na veřejnou kanalizační síť, z toho 63,9 % rodinných domů a 93,3 % bytových domů. Vlastní čističkou odpadních vod bylo vybaveno 2,6 % obydlených domů ze zjištěného celku. Na žumpu nebo jímku bylo v kraji připojeno 30,6 % obydlených domů (32,5 % rodinných domů a 5,8 % bytových domů). V detailnějším členění vybavenosti podle okresů bylo zjištěno, že největší podíl budov připojených na veřejnou kanalizační síť, a to 76,5 % ze zjištěných údajů, bylo v okrese Uherské Hradiště, naopak nejmenší podíl 47,2 % ve vsetínském okrese. Nejvíce budov připojených na vlastní čističku odpadních vod měli v okrese Vsetín (4,9 %), nejméně v okresech Kroměříž a Uherské Hradiště (shodně po 1,2 %). Nejvýraznější část domů připojených na vlastní žumpu či jímku měli ve vsetínském okrese (46,3 %), nejméně, a to 21,5 %, v uherskohradišťském okrese. Největší podíl budov bez kanalizace byl zjištěn v okrese Vsetín (1,6 %), nejnižší v kroměřížském okrese (0,5 %). Z hlediska napojení obyvateľstva na veřejnou kanalizaci, která je zakončena čistírnou odpadních vod nebo jsou odpadní vody kanalizací odváděny k čištění na jinou ČOV, česká časť Euroregiónu dosahuje hodnotu 48 % obcí. Napojených na verejnou kanalizaci se zajištěným čištěním odpadních vod je 146 obcí z celkového počtu 305. Na území Zlínského kraje je 170 městských a obecních čistíren odpadních vod. Významnou skutečností je, že Zlínský kraj se bezezbytku vypořádal se závazkem České republiky na úseku likvidace městských odpadních vod a k dnečnímu dni má vyřešenu likvidaci odpadních vod ze všech svých aglomerací nad 2000 ekvivaklentních obyvatel. Co se týká zásobování pitnou vodou v regionu, je situace podobná, v napojení na kanalizaci je slovenská část na tom podstatně hůře, jen 22,1 % obcí je napojených na veřejnou kanalizaci, v české části je to až 48 % obcí.

2.4.7 Odpadové hospodářství Slovenská časť Euroregiónu: V hospodárstve Trenčianskeho kraja v roku 2011 vzniklo 1 639,4 tis. ton odpadu. Nebezpečného odpadu vzniklo v kraji 28,2 tis. ton, ostatného odpadu 1 611,2 tis. ton. V skupine nebezpečných odpadov dosiahli najvyšší, 32,3 % podiel odpady z tvarovania, fyzikálnej a mechanickej úpravy povrchov kovov a plastov, v skupine ostatných odpadov so 44,9 % podielom prevládali odpady z tepelných procesov. V obciach kraja vzniklo 198,7 tis. ton komunálneho a drobného stavebného odpadu. Najviac, 135,9 tis. ton bolo zmesového komunálneho odpadu, 20,3 tis. ton veľkorozmerného odpadu a 10,9 tis. ton drobného stavebného odpadu. Na území kraja vzniklo 6,6 tis. ton odpadu zo skla, 6,2 tis. ton z papiera a lepenky, 3,3 tis. ton z plastov, 2 tis. ton z kovov a 1,3 tis. ton bolo odpadu z čistenia ulíc. Najviac komunálneho odpadu vzniklo v dvoch najväčších okresoch kraja, v Prievidzi 25,6 % a v Trenčíne 18,6 %. Okres Považská Bystrica sa na celkovom množstve tohto odpadu podieľal 12,4 %, Nové Mesto nad Váhom 10,6 %, Ilava 9,5 %, Partizánske 7,4 %, Púchov 6,6 %, Bánovce nad Bebravou 5,3 % a okres Myjava 4 %. Vo všetkých okresoch kraja dosahoval najvyšší podiel zmesový komunálny odpad. Až 87 % tohto odpadu sa zneškodňovalo (napr. skládkovaním, spaľovaním bez energetického využitia), zvyšných 13 % odpadu sa zhodnocovalo (materiálovo, energeticky, kompostovaním alebo iným spôsobom zhodnocovania). Na jedného obyvateľa kraja v roku 2011 pripadlo 334 kg komunálneho odpadu, o 7 kg viac ako na jedného obyvateľa Slovenska. Najviac odpadu na jedného obyvateľa pripadlo v okrese Považská Bystrica (389 kg). Najmenej odpadu na obyvateľa pripadlo v okrese Bánovce nad Bebravou (284 kg). Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji v roce 2011 podniky vyprodukovaly 928 434 t odpadu, což bylo o 6,1 % méně než v roce 2010. Nejvíce jich vyprodukovaly firmy podnikající ve stavebnictví (57,7 % z celkové produkce). Dále pak ve zpracovatelském průmyslu (15,5 %). Z nich nejvíce produkce odpadu vzniklo ve výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, kromě strojů a zařízení (26,6 %), ve výrobě pryžových a plastových výrobků (16,5 %) a ve výrobě chemických látek a chemických přípravků (12,8 %).


V obcích kraje vzniklo v roce 2011 171 683 t komunálního odpadu, což bylo o 2,4 % méně než v roce 2010. Nejvíce, 115 086 t bylo z běžného svozu, 22 375 ze svozu objemného odpadu, 33 447 z odděleně sbíraných složek a 2 775 t z odpadů z komunálních služeb (z čištění ulic, tržišť, parků apod.). Na 1 obyvatele Zlínského kraje připadlo 291 kg komunálního odpadu, což bylo o 2,4 % méně než v roce 2010 (298 kg). Celých 20 % odpadu se využilo, z toho skoro 60 % na recyklaci a regeneraci. Dalších 17,0 % bylo odstraněno, nejvíce ukládáním v úrovni nebo pod úrovní terénu. Zbylých 63 % bylo využito ostatními způsoby, z toho skoro dvě třetiny na terénní úpravy. Ve Zlínském kraji se nachází 8 skládek komunálního odpadu, na které je ročně ukládáno téměř 200 tis. tun směsného komunálního odpadu. V roce 2011 byla produkce směsného komunálního odpadu 323 kilogramů na obyvatele/rok (v roce 2006 to bylo 329 kilogramu na obyvatele/rok). V celorepublikovém srovnání je Zlínský kraj podprůměrný v produkci odpadu a naopak nadprůměrný v blasti třídění směsného komunálního odpadu. Kapacita skládek je omezená, nepředpokládá se její rošiřování (legislativní omezení) a při zachování současného trendu snižování množství odpadů ukládaných na skládky se předpokládá vyčerpání volné kapacity skládek ve Zlínském kraji do roku 2022. V oblasti třídění a materiálového využití biologicky rozložitelné části komunálního odpadu dochází v posledních letech k výstavbě většinou městských a obecních kompostáren. V současné době je ve Zlínském kraji provozováno 17 kompostáren s technologií kompostování od prostých hald biologického odpadu po moderní kompostéry ve formě stadnardních kontejnerů. Potenciálním problémem je smysluplné využití kompostu vzhledem k rostoucímu množství zpracovávané biologické složky komunálního odpadu. Pilotně některé obce nakoupily pro své občany hromadně kompostéry do domácností, bylo tím omezeno pálení listí a ostatního bioodpadu ze zahrad a pozemků občanů a rovněž si tím občané hnojí své pozemky, neboť právě organické hnojivo začíná chybět v našich půdách. Dále se v kraji nachází 4 spalovny nebezpečného odpadu, energeticky se využívá odpad pouze u spalovny nemocničního odpadu v nemocnici Uherské Hradiště. Byla vypracována Studie energetického využití odpadů ve Zlínském kraji, z jejíchž závěrů vyplývá, že je nutno zvýšit prevenci vzniku odadu a zahájit spolupráci mezi městy a obcemi, ale taky sousedními regiony na přípravě společných projektů likvidace odpadů ( třídičky, případně spalovny) a zajistit logistiku přepravy. Současný stav ve využívání a likvidaci komunálního odpadu je nepříznivý zejména na slovenské straně společné hranice. Většina odpadu je skládkována a implementací směrnic EU bude skládkování komunálního odpadu omezeno a následně zakázáno. Chybí zpracovat logistiku přepravy, třídění a případného energetického využití.

2.5. Veřejná správa

Trenčiansky samosprávny kraj a Zlínsky kraj majú od roku 2003 uzatvorenú zmluvu o vzájomnej spolupráci v oblasti regionálneho rozvoja, podnikateľských aktivít, hospodárskeho rozvoja, cestovného ruchu, dopravy, environmentálnych aktivít, kultúry, školstva, sociálnych služieb a zdravotníctva a výmeny informácií, ktorá bola realizovaná viacerými spoločnými projektmi v rámci Operačného programu cezhraničnej spolupráce SR-ČR 2007–2013 priamo oboma krajmi i organizáciami v ich zriaďovateľskej pôsobnosti. Vzhľadom na spoločnú vnútornú hranicu v rámci Európskeho spoločenstva by v programovom období 2014–2020 pomohlo vzájomnej cezhraničnej spolupráci zosúladenie správy veci verejných v oboch krajinách. Slovenská časť Euroregiónu: Medzi kompetencie samosprávy (regionálnej a miestnej) patria: miestne komunikácie, regionálne cesty II. a III. triedy, hromadná doprava, ochrana prírody a životného prostredia, komunálny odpad, územné plánovanie, regionálny a miestny rozvoj, bývanie, predškolské, školské, zdravotnícke, sociálne a kultúrne zariadenia, obecná a mestská polícia, regionálny rozvoj, cestovný ruch, územné plánovanie, výber regionálnych a miestnych daní a poplatkov. Vo vybraných oblastiach, kde je to pre štát výhodnejšie, bol obciam a samosprávnym krajom zverený aj výkon prenesenej pôsobnosti štátnej správy. Ide o oblasť matrík, stavebného poriadku a časti kompetencií v školstve. Regionálnu samosprávu tvorí Trenčiansky samosprávny kraj (ďalej len „TSK“), zriadený zákonom NR SR č. 302/2001 Z.z. o samosprávnych krajoch. Samosprávne orgány TSK sú predseda a 45 poslancov, ktorých volia občania v priamych voľbách na obdobie štyri roky. Trenčiansky samosprávny kraj na západnej hranici susedí so Zlínskym krajom (ČR), na severovýchode so Žilinským samosprávnym krajom, na východe s Banskobystrickým samosprávnym krajom a na juhu s Trnavským samosprávnym krajom a Nitrianskym samosprávnym krajom. V Trenčianskom samosprávnom kraji je zriadených 9 okresných úradov a ich sídlami sú mestá: Bánovce nad Bebravou, Ilava, Myjava, Nové Mesto nad Váhom, Partizánske, Považská Bystrica, Prievidza, Púchov a Trenčín.

28

||| 29

Najdôležitejšie dopravné trasy:

—— Cestné: frekventovaná diaľnica D1 z juhu na sever a tranzitné cesty do Českej republiky a na stredné Slovensko, kvalitné regionálne i miestne úseky —— Železničné: najfrekventovanejšia trať z juhu na sever s pokračovaním (mimo teritória kraja) na východné Slovensko, do Poľskej a Českej republiky, niekoľko ďalších regionálnych a lokálnych tratí —— Letiská: Prievidza (medzinárodné pre nepravidelné lety aerotaxíkov, športových a malých dopravných lietadiel, záchranná služba), Trenčín, Dubnica nad Váhom - Slávnica a Partizánske - Malé Bielice (aeroklub a záchranná služba, výcvik športového lietania, parašutizmus, lety balónom)

Hraničné priechody:

—— Cestné: Vrbovce - Velká nad Veličkou, Myjava - Velká nad Veličkou, Moravské Lieskové - Strání, Drietoma - Starý Hrozenkov, Horné Smie - Bylnice, Lysá pod Makytou - Strelná, Nová Bošáca - Brezová, Červený Kameň - Nedašova Lhota —— Železničné: Lúky - Horní Lideč, Nemšová - Vlársky priesmyk, Myjava - Velká nad Veličkou Tabulka č. 2 Rozpočet TSK PRÍJMY V TIS. € Daňové príjmy

2009

2010

2011

2012

64 562 172,21

69 148 476,40

75 591 648,41

76 973 560,00

Nedaňové príjmy

7 287 227,00

6 509 161,52

6 680 110,20

6 965 350,00

Granty a transfery

47 765 285,80

46 582 188,15

46 556 628,82

67 727 220,00

Príjmy spolu

119 614 685,01

122 239 826,07

128 828 387,43

151 666 130,00

Príjmy z finančných operácií

33 316 709,14

25 203 500,00

3 500 000,00

3 500 000,00

Príjmy a fin. operácie spolu

152 931 394,15

147 443 326,07

132 328 387,43

155 166 130,00

11 413 596,27

9 526 289,58

9 603 863,76

10 902 940,00

2 537 675,09

2 516 464,19

2 332 171,55

2 578 364,00

VÝDAVKY V TIS. € Všeobecné verejné služby Správa záväzkov a pohľadávok Zdravotníctvo

*

*

*

*

Doprava

26 223 195,91

25 891 256,73

26 223 195,92

29 547 660,00

Kultúra

3 418 973,66

3 518 555,40

3 551 749,32

3 500 000,00

Vzdelávanie

51 178 682,86

51 118 635,07

51 118 635,06

62 325 760,00

Sociálne zabezpečenie

19 278 696,14

18 920 533,76

19 252 472,94

19 900 000,00

1 228 307,77

1 228 310,00

3 472 490,00

3 472 490,00

144 214 366,38

118 382 559,92

124 971 121,28

125 820 700,00

8 717 028,20

29 060 766,10

7 357 266,20

29 345 430,00

Výdavkové finančné operácie Výdavky spolu ROZDIEL VÝDAVKOV A PRÍJMOV

V zmysle Programového vyhlásenia vlády SR na roky 2012-2016 sa realizujú zámery a ciele Programu ESO (Efektívna, Spoľahlivá a Otvorená verejná správa). Ide o dosiaľ najväčšiu plánovanú reformu štátnej správy od roku 1989 a jej ambíciou je zefektívniť fungovanie, zabezpečiť kvalitu, transparentnosť a dostupnosť verejnej správy pre občana. Implementovaním opatrení programu ESO sa dosiahne zníženie a optimalizácia nákladov na fungovanie verejnej správy, zjednodušenie vybavovania vecí fyzických a právnických osôb na úradoch miestnej štátnej správy. Štátna správa sa priblíži k občanom tak, že občan kompletne vybaví agendu štátnej správy na jednom úrade v mieste jeho bydliska a v neposlednej miere dôjde k zvýšeniu transparentnosti fungovania štátnej správy. Okresné úrady vznikli k 1. októbru 2013 (v SR spolu 72 okresných úradov v sídlach kopírujúcich územnosprávne členenie SR na 8 samosprávnych krajov). Agendu okresných úradov tvorí agenda pôvodných obvodných úradov: miestna štátna správa, živnosti, matriky, občianstva, priestupky, ako aj integrovaných špecializovaných úradov štátnej správy životného prostredia, obvodných úradov cestnej dopravy a pozemných komunikácii, obvodných lesných úradov, obvodných pozemkových úradov a správ katastra. Jednotlivé opatrenia reformy ESO budú postupne implementované až do roku 2020 nasledovne: integrácia špecializovanej miestnej štátnej správy - do polovice roka 2014, sprevádzkovanie klientskych centier pre občanov – 2014/2015, optimalizácia výkonu štátnej správy, optimalizácia procesov a štruktúr ústredných orgánov štátnej správy, optimalizácia procesov a výkonu samosprávy – 2014–2020. Česká část Euroregionu: Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347/1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž, Uherské Hradiště a Vsetín. S účinností od 1. 1. 2003 bylo v rámci kraje vytvořeno 13 správních obvodů obcí s rozšířenou působností (obce III. stupně), v jejichž rámci působí 25 územních obvodů pověřených obcí (obce II. stupně).

Správní členění Zlínského kraje Zlínský kraj je územním společenstvím občanů, které má právo na samosprávu. Kraj je veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu. Kraj vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Kraj pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Mezi hlavní tematické oblasti s důležitými kompetencemi kraje patří např. zdravotnictví, školství, sociální služby, kultura či doprava. Kraj je samostatně spravován zastupitelstvem kraje, dalšími orgány kraje jsou rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad (Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů).


Obec dle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů je pak základním územním samosprávným společenstvím občanů; tvoří územní celek, který je vymezen hranicí území obce. Obec je veřejnoprávní korporací, má vlastní majetek. Obec vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Obec pečuje o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Obec je samostatně spravována zastupitelstvem obce, dalšími orgány obce jsou rada obce, starosta, obecní úřad a zvláštní orgány obce. Město je samostatně spravováno zastupitelstvem města, dalšími orgány města jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Městys je samostatně spravován zastupitelstvem městyse, dalšími orgány městyse jsou rada městyse, starosta, úřad městyse a zvláštní orgány městyse. Statutární město je samostatně spravováno zastupitelstvem města; dalšími orgány statutárního města jsou rada města, primátor, magistrát a zvláštní orgány města.

Zdroj: ČSÚ (http://www.czso.cz/csu)

Stručnou charakteristiku odvětví veřejné správy ve Zlínském kraji lze provést pomocí několika následujících ukazatelů. V roce 2011 bylo ve Zlínském kraji v odvětví národního hospodářství s označením O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení (dle číselníku CZ - NACE) zaměstnáno celkem 11,6 tis. osob (což činí přibližně 4,3 % všech osob zaměstnaných ve všech odvětvích národního hospodářství). K 31. 12. 2011 působilo na území Zlínského kraje dohromady 770 ekonomických subjektů s převažující činností CZ-NACE O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení.

Graf 14: Příjmy místních rozpočtů Zlínského kraje (2009–2011)

Průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců v odvětví O - Veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení ve Zlínském kraji dosáhly za rok 2010 výše 23 594 Kč (průměrné hrubé měsíční mzdy zaměstnanců všech odvětví národního hospodářství ke stejnému období činily 19 937 Kč). Zlínský kraj, obce a dobrovolné svazky obcí na území kraje hospodaří dle schválených rozpočtů (souhrnně je dále nazývejme jako „místní rozpočty“ subjektů územní samosprávy Zlínského kraje). Tabulka č. 2 charakterizuje příjmovou stránku místních rozpočtů relevantních pro území Zlínského kraje. Příjmy celkem po konsolidaci dosáhly v roce 2009 výše 20,9 mld. Kč, v roce 2010 pak 21,9 mld. Kč a v roce 2011 20,8 mld. Kč. Největšího podílu (cca polovičního) na celkových příjmech dosahují přijaté dotace, následuje pak skupina daňových příjmů (s téměř 40% podílem). Ostatní druhy příjmů pak můžeme považovat za marginální.

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ Graf 15 Výdaje místních rozpočtů Zlínského kraje (2009–2011)

Následující graf prezentuje výdajovou stránku místních rozpočtů relevantních pro území Zlínského kraje. Výdaje celkem po konsolidaci dosáhly v roce 2009 výše 21,9 mld. Kč, v roce 2010 pak 22,2 mld. Kč a v roce 2011 20,7 mld. Kč. Doplňme, že běžné výdaje tvoří přibližně tři čtvrtiny celkových výdajů. Z výše uvedených údajů grafů č. 14 a 15 můžeme také stanovit celkový rozdíl příjmů a výdajů místních rozpočtů Zlínského kraje. V roce 2009 převyšovaly celkové výdaje o 983 mil. Kč celkové příjmy místních rozpočtů. V roce 2010 činil deficit místních rozpočtů Zlínského kraje již jen 279 mil. Kč. Za rok 2011 byl pak vykázán dokonce přebytek ve výši 120 mil. Kč.

30

||| 31

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ

Tabulka č. 3 navíc zobrazuje podrobné (funkční) členění výdajů místních rozpočtů samosprávných subjektů Zlínského kraje pro rok 2011: Druh výdajů Všeobecná veřejná správa

Celkem 2 879

v tom běžné výdaje

kapitálové výdaje

2 717

161

Průmysl, obchod, služby

147

57

89

Zemědělství

173

133

40

2 613

1 577

1 036

Doprava Vodní hospodářství

753

124

629

Kultura, tělovýchova a zájmová činnost

1 896

1 110

786

Bydlení a komunální služby

1 261

810

451

Vzdělávání

6 518

5 847

671

Zdraví Sociální věci Obrana a bezpečnost Životní prostředí

484

349

135

2 194

2 022

171

309

251

57

1 106

731

375

Zdroj: vlastní zpracování na základě údajů ČSÚ Z údajů tabulky vyplývá, že nejvíce finančních prostředků je vynakládáno na oblast vzdělávání (cca 32 %), následují pak oblasti všeobecná veřejná správa (cca 14 %), doprava (cca 13 %) a sociální věci (cca 11 %). Nejvyšší absolutní částka běžných výdajů byla v roce 2011 vynaložena do vzdělávání, všeobecné veřejné správy a sociální oblasti, naopak v případě kapitálových výdajů jsou to oblasti dopravy, kultury, tělovýchovy a zájmové činnosti, vzdělávání a vodního hospodářství. Problém v naplňování společné smlouvy o spolupráci nastane při změně struktury krajů ve slovenské části Euroregionu. Plánovací období 2014–2020 bude obdobím hledání a definování nových forem přeshraniční spolupráce a parity vyšších územních celků jak obecných, tak i způsobu naplňování Programu udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce v ER BBK samosprávou.

2.6. Školství Slovenská časť Euroregiónu: Školstvo v TSK je charakterizované rozvinutou sieťou všetkých typov škôl. Regionálne rozmiestnenie súvisí s vekovou štruktúrou obyvateľstva. K 15. 9. 2012 bolo na území Trenčianskeho kraja zriadených spolu 278 materských škôl (268 štátnych, 6 súkromných a 4 cirkevné), do ktorých bolo zapísaných 16 107 detí. Základných škôl bolo 195 (184 štátnych, 3 súkromné a 8 cirkevných), navštevovalo ich spolu 42 866 žiakov, čo predstavuje 8,9 % podiel v rámci SR a zaznamenal pokles žiakov o viac ako 4 800 oproti roku 2008. Štruktúra stredných škôl prešla optimalizáciou a je tvorená 19 gymnáziami (12 štátnych, 3 súkromné a 4 cirkevné), čo je 7,7 % podiel v SR, so 6 981 študentmi a 43 stredných odborných škôl (36 štátnych, 5 súkromných a 2 cirkevné), na ktorých študovalo 17 999 študentov. V kraji sa tiež v roku 2012 nachádzali 3 vysoké školy: Trenčianska univerzita A. Dubčeka v Trenčíne, Vysoká škola manažmentu v Trenčíne a Dubnický technologický inštitút v Dubnici nad Váhom a 6 fakúlt iných VŠ (od roku 2008 pribudli 4 fakulty). K 31. 10. 2012 na týchto školách študovalo spolu 8 401 študentov v dennej a externej forme (I. a II. stupeň štúdia), čo je 4,3 % všetkých študentov vysokých škôl v SR. Česká část Euroregionu: Ve Zlínském kraji působí vzdělávací instituce s kompletní nabídkou primárního, sekundárního i terciárního vzdělávání. K 30. 9. 2012 bylo v kraji celkem 305 mateřských škol (300 zřizovaných obcemi, 4 soukromým subjektem a 1 církví), které navštěvovalo 19 952 dětí (5,6 % z ČR). Základních škol v kraji bylo ke stejnému datu celkem 233 (226 zřizovaných obcemi, 3 soukromým subjektem a 4 církví) a bylo v nich zapsáno celkem 46 046 žáků (5,7 % z ČR). Síť středních škol je tvořena celkem 68 středními školami (48 zřizoval kraj, 15 soukromý subjekt, 3 církve a 2 zřizoval stát), dále v kraji působí 1 krajem zřízená konzervatoř. Celkově v kraji střední vzdělávání navštěvovalo 27 069 žáků (5,8 % z ČR). Vyšší odborné školství bylo ve vzdělávací nabídce zastoupeno celkem 12 vyššími odbornými školami (7 zřizovaných krajem, 4 soukromým zřizovatelem a 1 státem) s 1 280 studenty (4,4 % z ČR). Ve Zlínském kraji také působily 2 vysoké školy: Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně se 12 009 studenty v šesti fakultách a Evropský polytechnický institut, s. r. o. se 758 studenty (počty studentů VŠ jsou k 31. 12. 2012). V současné době je některými zainteresovanými aktéry (zejména ze sféry veřejné správy) pociťována potřeba koncepčního uchopení problematiky přípravy a realizace společných vzdělávacích a školících programů zaměřených na zvýšení kvality spravování veřejných záležitostí a poskytování veřejných služeb.

2.7. Vzdělání, věda a výzkum Slovenská časť Euroregiónu: Trenčiansky kraj patrí medzi kraje s dlhoročnou tradíciou v oblasti rozvoja vedy a výskumu. V minulosti tu boli alokované výskumné ústavy orientované najmä na textilný priemysel, ako i na rozvoj strojárskej a gumárenskej výroby, nevynímajúc výrobu špeciálnej techniky (zbrojársky priemysel). Veľká časť výskumných ústavov sa pretransformovala na súčasné potreby trhového hospodárstva. Medzi významné výskumné ústavy, ako i vedecko-technologické pracoviská, ktoré pôsobili a pôsobia v tomto kraji, najmä po roku 2002 zaraďujeme:


1. EVPU, a. s. Nová Dubnica nad Váhom - Výskum, vývoj a výroba výkonovej elektroniky a pohonových systémov. Služby v oblasti skúšobníctva, certifikácie a kodifikácie. 2. VIPO, a. s. Partizánske - Výskum, vývoj a výroba strojov a zariadení pre technologické linky zamerané na prípravu polotovarov automobilových plášťov, uhlikársky priemysel, materiálov pre gumárenskú chémiu a plastikárske lepidlá. 3. VÚP, a. s. Prievidza - Výskum chemických syntéz a procesov do úrovne technologických podkladov pre nové výrobne, výroba chemických špecialít, malotonážnych produktov a výrobkov pre zdravotníctvo a kozmetiku; servisné a expertízne služby v oblasti chemických analýz, ekologických meraní a testovania chemických látok pre potreby európskej legislatívy REACH. 4. Konštrukta Defence, a. s. Trenčín - Výskum a vývoj zbraňových systémov, munície, veliteľských a riadiacich systémov, špeciálnych nadstavieb a platforiem pre kolesové a pásové vozidlá. 5. VITRUM Laugaricio VILA - Centrum kompetencie skla - Ide o spoločné pracovisko Ústavu anorganickej chémie Slovenskej akadémie vied, Trenčianskej univerzity Alexandra Dubčeka a RONA a.s. Lednické Rovne. Oblasť pôsobenia: rozvoj základného výskumu v oblastiach súvisiacich so sklom, s jeho výrobou a zušľachťovaním. Rozvoj aplikovaného výskumu a vývoja s existujúcou priemyselnou základňou v SR. Univerzitné vzdelávanie v inžinierskom a v doktorandskom stupni v uvedenej oblasti. 6. ZTS - Výskum a Vývoj, a. s. Dubnica nad Váhom – Výskum a vývoj v oblasti technických vied, projektovanie a konštrukcia strojov, skúšobníctvo s orientáciou najmä na výrobu elektriny z obnoviteľných zdrojov vodnej energie. Trenčiansky samosprávny kraj v súlade s Lisabonskou stratégiou venoval prioritnú a zvýšenú pozornosť problematike vzdelávania, zamestnanosti, informatizácie spoločnosti, vede, výskumu a zavádzaniu inovácií, ako aj vytváraniu priestoru pre optimálne podnikateľské prostredie. V oblasti vedy, výskumu a inovácií v spolupráci s Trenčianskou univerzitou A. Dubčeka v Trenčíne a ďalšími inštitúciami sa úspešne realizoval v rokoch 2006-2008 projekt 6. rámcového programu EÚ s názvom „Rozvoj a implementácia regionálnej inovačnej stratégie v renčianskom regióne“. Hlavným cieľom projektu je budovanie komplexnej inovačnej kapacity regiónu, ktorá sa prejaví vo zvýšení výkonnosti regionálnej ekonomiky. Uvedený cieľ projekt dosahuje vytvorením prostredia, ktoré podporuje regionálny inovačný potenciál, spoluprácu medzi existujúcimi inštitúciami a organizáciami. Vytvára strategický rozvojový rámec, ktorý bude aktivovať podniky k zavádzaniu ďalších inovácií a uplatňovanie výskumu a vývoja do podnikateľského prostredia. Najčastejšia využívaná forma financovania je prostredníctvom eurofondov, cez operačné programy, ako je napr. OP Výskum a vývoj, OP Konkurencieschopnosť a hospodársky rast a 7. rámcový program, atď. V budúcom období sa naďalej sa počíta s využívaným finančných prostriedkov z eurofondov. Veľký priestor pre rozvoj vedy a techniky je v zabezpečovaní „aktivít“ v rámci cezhraničnej spolupráce, a to vytváraním kooperácií medzi výskumnými ústavmi, firmami, najmä v programovacom období 2014.-2020. Jednou z klasických foriem je združovania vzájomne spolupracujúcich subjektov do „klastrov“. Predpokladá sa maximálne využívanie súčasného potenciálu výskumných ústavov etablovaných v TSK, ako i vysokých škôl v TSK (TnUAD, City univerzity, Trenčín, atď.).

Graf 16: Výdavky na výskum a vývoj v Trenčianskom kraji podľa zdrojov financovania, 2007–2011

Vytvárajú a podporujú sa tzv. excelentné centrá výskumu a vývoja (napr. VITRUM Laugaricio VILA - Centrum kompetencie skla).TnUAD trvale spolupracuje s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně v oblasti výskumu a zavádzania nových inovačných technológií a tento trend sa zachováva. Je žiadúce nájsť vhodný systém IT Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/ pre výmenu aktuálnych informácií v oblasti zavádzania poznatkov vedy a výskumu, využívania kapacít technológií, a to najmä u výrobných, distribučných a novovznikajúcich firiem v Euroregióne. Vytvára sa tak prostredie pre vyššiu konkurencieschopnosť regiónov. Výdavky na výskum a vývoj v roku 2011 dosiahli 26,7 mil. EUR, oproti roku 2010 boli nižšie o takmer 21 mil. EUR. Z hľadiska financovanie dlhodobo prevládalo financovanie podnikateľským sektorom. Financovanie zo strany štátnych a verejných inštitúcií bolo na úrovni 8,2 %. Vysoké školy financovali výskum a vývoj s 1,5 % podielom. Financovanie výskumu a vývoja, či už zo strany štátu, alebo zo strany podnikateľského sektora však nie je postačujúce. Svedčí o tom aj podiel výdavkov na výskum a vývoj v kraji na regionálnom HDP, ktorý je dlhodobo pod úrovňou 1 %. Vo výdavkoch na zamestnanca s podielom 14,8 % sa dostal do skupiny inovačne rozvíjajúcich sa regiónov. Inovačný potenciál regiónu by sa mal v budúcnosti zamerať na inovácie v strojárskom, elektrotech-nickom, gumárenskom a sklárskom priemysle, na oblasť lesného hospodárstva a poľnohospodárstva. Česká část Euroregionu: Základní charakteristiku Zlínského kraje v tematické oblasti vědy, výzkumu a inovací lze odvodit z Analýzy inovačního potenciálu Zlínského kraje (Technologické inovační centrum s.r.o., 2009) a ze Strategie rozvoje statutárního města Zlína do roku 2020 - ZLÍN 2020 (Statutární město Zlín, 2012). Za přirozené centrum výzkumu a vývoje Zlínského kraje lze považovat statutární město Zlín a jeho okolí. Tradičně je pak výzkum a vývoj Zlínského kraje orientován zejména na gumárenský, plastikářský, chemický a obuvnický průmysl, kde lze zdůraznit důležitou roli Fakulty technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Budoucí potenciál výzkumu a vývoje lze pak spatřovat například v odvětvích výpočetní techniky (v souladu se zaměřením výzkumných a vývojových aktivit Fakulty aplikované informatiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně), ve vybraných odvětvích kreativního průmyslu (např. design a film) v návaznosti na aktivity zlínských škol včetně Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, příp. ve zdravotnictví. Aktivity vědy a výzkumu ve Zlínském kraji jsou financovány zejména z vlastních zdrojů, případně z externích dotací, např. inovační vouchery, které dává Zlínský kraj firmám na nákup expertní práce vysokých škol. V současné době existují na území Zlínského kraje pouze omezené možnosti využití rizikového kapitálu.

32

||| 33

Mezi hlavní podpůrné instituce v oblasti vědy, výzkumu, inovací a podnikání lze zařadit zmiňovanou Univerzitu Tomáše Bati ve Zlíně, Technologické inovační centrum s.r.o., Regionální podpůrný zdroj, s.r.o., Agenturu pro podporu podnikání a investic CzechInvest či Hospodářskou komoru ČR. Přeshraniční spolupráce školství, ve vědě a výzkumu se vícero společnými projekty v období do roku 2013 úspěšně nastartovala a v nastoupeném trendu je třeba v zájmu rozvoje území Euroregionu společně pokračovat i v následujících letech.

2.8. Životní prostředí 2.8.1 Ochrana přírody Slovenská časť Euroregiónu: Na území Euroregiónu je päť CHKO, pričom dve z nich – CHKO Malé Karpaty (5 717 ha v Trenčianskom kraji) a CHKO Kysuce (15 497 ha v kraji) ho zasahujú svojím najsevernejším, resp. najjužnejším okrajom. Najväčšiu rozlohu zaberá CHKO Biele Karpaty (vyhlásená v roku 1979), skladajúca sa z dvoch častí – západnej a východnej. Má celkovú rozlohu 40 545 ha, z ktorých prevažná väčšina sa nachádza v Trenčianskom kraji. CHKO Biele Karpaty na hranici nadväzuje na CHKO Bílé Karpaty. Sú pre ňu typické rozsiahle listnaté lesy, pestrá mozaika biotopov v oblastiach s kopaničiarskym osídlením, bradlové pásmo a veľmi vysoká biodiverzita flóry (typické bielokarpatské kvetnaté lúky s orchideami) a fauny (veľké množstvo druhov hlavne bezstavovcov). CHKO Strážovské vrchy (23 357 ha v kraji) bola vyhlásená v roku 1989. Zaberá centrálnu časť rovnomenného pohoria a pokračuje na severovýchod do Súľovských vrchov v Žilinskom kraji. Strážovské vrchy sú špecifickým pohorím, nemajú vyvinutý hlavný chrbát, čo zvyšuje prirodzenú krajinnú pestrosť územia. CHKO Ponitrie (17 496 ha v kraji) sa rozprestiera v juhovýchodnej časti kraja. Zaberá severovýchodné ukončenie jadrového pohoria Tríbeč a najvyššiu časť vulkanického pohoria Vtáčnik, ktoré je najvyšším pohorím kraja. Z hľadiska ochrany prírody je zaujímavé aj severné ukončenie CHKO Malé Karpaty. Popri veľkoplošných chránených územiach je v regióne vyhlásených 141 chránených území o celkovej výmere 4 188,36 ha, čo je 0,93 % z celkovej plochy kraja. Z toho je 12 národných prírodných rezervácií, 3 národné prírodné pamiatky, 52 prírodných rezervácií, 71 prírodných pamiatok a 3 chránené areály. Veľkoplošné chránené územia sa rozprestierajú na ploche 102 612 ha, čo je 22,8 % z celkovej plochy kraja a maloplošné chránené územia na ploche 4 188,36 ha. Najviac chránených území je vyhlásených v okresoch Nové Mesto nad Váhom a Trenčín. Najmenej v okresoch Púchov, Partizánske a Myjava. Na území Trenčianskeho kraja je vymedzených 18 biocentier nadregionálneho významu, kde sú jadrá vytvorené plochami chránených území. Biocentier regionálneho významu je 186, z toho 22 má jadro tvorené prvkami ochrany prírody. Zároveň je vytypovaných cca 350 genofondových plôch flóry, fauny a geologických javov. Česká část Euroregionu: Území má velkou rozlohu chráněného krajinného území. Nachází se zde dvě chráněné krajinné oblasti: Beskydy(s celkovou rozlohou 116 000 ha z toho v ZK 60 162 ha) a Bílé Karpaty (s celkovou rozlohou 74 782 ha, z toho v ZK 57 005 ha), které společně ve Zlínském kraji zaujímají rozlohu 117 167 ha, t.j. cca 30 % území. CHKO Bílé Karpaty patří mezi 6 biosférických rezervací UNESCO v České republice. V České části Euroregionu se nachází 6 národních přírodních rezervací (s celkovou rozlohou 414 ha), 40 přírodních rezervací (1108 ha), 128 přírodních památek (573 ha) a 2 národní přírodní památky o výměře 29 ha. Kromě PP, PR, NPP, NPR se v české části Euroregionu nachází i 6 přírodních parků – Hostýnské vrchy, Chřiby, Záhlinické rybníky, Prakšická vrchovina, Vizovické vrchy a Želechovické paseky o celkové rozloze 62 265 ha. Velkoplošné chráněné oblasti se rozprostírají na ploše 179 432 ha a maloplošné chráněné území na ploše 2 124 ha.

2.8.2 Evropská soustava chráněných území NATURA 2000

NATURA 2000 je názov sústavy chránených území členských krajín Európskej únie, ktorá má zabezpečiť ochranu najvzácnejších a najviac ohrozených druhov voľne rastúcich rastlín, voľne žijúcich živočíchov a prírodných biotopov vyskytujúcich sa na území štátov Európskej únie a prostredníctvom ochrany týchto druhov a biotopov zabezpečiť zachovanie biologickej rôznorodosti v celej Európskej únii. Slovenská časť Euroregiónu: V slovenskej časti Euroregiónu Bílé–Biele Karpaty sa úplne alebo čiastočne nachádza 26 území navrhovaných území európskeho významu o výmere 62 533,49 ha, čo je 13,9 % z celkovej rozlohy Trenčianskeho kraja a zasahuje 5 chránených vtáčích území o výmere 56 109,14 ha. To predstavuje 12,5 % rozlohy Trenčianskeho kraja. Česká část Euroregionu: V české časti Euroregionu Soustava Natura 2000 má v území Zlínskeho kraje vyhlášeno 68 evropsky významných lokalit (EVL) o celkové výměře 113 705 ha, t. j. 28,7 % území a 3 ptačí oblasti (PO) s celkovou výměrou 34 723 ha, t. j. 8,76 % z území Zlínského kraje. Společně bude potřeba řešit globální informační systém životního prostředí, programy revitalizace krajiny a vodní sítě, jako i environmentální výchovu obyvatelstva – zejména ve slovenských školách a na obou stranách hranice trvalou udržitelnost projektů EVVO.


2.8.3 Ovzduší Slovenská časť Euroregiónu: Najvýznamnejšiu časť environmentálnej záťaže predstavuje znečistené ovzdušie. Kvalita ovzdušia je v súčasnosti ovplyvňovaná najmä výrobou energie, priemyslom a dopravou. Rovnako aj na celkovom znečisťovaní ovzdušia Trenčianskeho kraja sa okrem energetických zariadení (tepelná elektráreň, teplárne) a dopravy významne podieľajú priemyselné odvetvia ako metalurgia železných a neželezných kovov, výroba stavebných materiálov, chemický, sklársky priemysel a ďalšie. Najviac zdrojov znečisťovania ovzdušia sa nachádza v okrese Prievidza (31 veľkých a 243 stredných zdrojov znečisťovania ovzdušia), najmenej v okresoch Púchov, Myjava, Bánovce nad Bebravou a Ilava. Najväčšími producentmi emisií v regióne sú: Slovenské elektrárne, a.s. Elektrárne Nováky, o. z. Zemianske Kostoľany; NCHZ, a.s. Nováky; Tepláreň, a.s. Považská Bystrica; KVARTET, a.s. Partizánske; CEMMAC, a.s. Horné Srnie; Continental Matador Rubber, s.r.o., Púchov; Continental Matador Truck Tires, s.r.o. Púchov; TANAX, a.s. Bánovce nad Bebravou; Považská cementáreň, a.s. Ladce; VETROPACK Nemšová, s.r.o. Nemšová; RONA a.s. Lednické Rovne. Vzostupný trend bol zaznamenaný v množstve emisií oxidov síry (SO2), tuhých znečisťujúcich látok (TZL a oxidov dusíka (NOx)). Výraznejší nárast emisií NOx bol zaznamenaný v okresoch Ilava a Prievidza, na ktorom sa podieľal predovšetkým energetický a cementárenský priemysel. V prípade oxidu uhoľnatého (CO) bol zaznamenaný pokles. V posledných rokoch, jednak znižovaním výroby, ale aj environmentálnymi opatreniami (odsírnenie blokov tepelných elektrární, rekonštrukcia zariadení, náhrada kotlov za fluidné, elektromagnetické a elektrostatické odlučovače) sa situácia v znečistení ovzdušia územia začína pomaly zlepšovať. Samozrejme k tomuto stavu určitou mierou prispeli aj opatrenia súvisiace s plynofikáciou niektorých centrálnych tepelných zdrojov miest a niektorých obcí. Česká část Euroregionu: Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je ovlivněná jednak zdroji znečišťování ovzduší, které se nacházejí přímo na území Zlínského kraje a dále pak i tzv. dálkovým přenosem, který územím moravské brány dopravuje v období inverzní charakteristiky ovzduší znečišťující látky a to převážně TZL ve formě PM10 a 2,5. Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je nejvíce ovlivněna zdroji, které provozují fyzické osoby společně s emisemi mobilních zdrojů. Mezi najvýznamnejší zdroje v kraji patří velké teplárny ve Zlíně a v Otrokovicích, dále Technoplast Chropyně, TON v Bystřici pod Hostýnem a v Holešově; v okrese Uherské Hradiště CTZ s.r.o., Uherské Hradiště; ZEVETA a.s., Bojkovice; HAMÉ a.s., Babice a LET a.s., Kunovice a v okrese Vsetín DEZA, Valašské Meziříčí; Energoaqua a.s. Rožnov pod Radhoštěm; STV Glass a.s., Valašské Meziříčí; CS Cabot spol. s r.o., Valašské Meziříčí. Z hlediska emisí a technologických procesů jsou významné výrobní závody základních chemických látek situované ve Valašském Meziříčí a Otrokovicích a taktéž výroba pneumatik v Otrokovicích a ve Zlíně. V neposlední řadě i výroba barev ve Starém městě u uherského Hradiště. K překračování imisních limitů dochází na cca 49% území Zlínského kraje a to převážně u polétavého prachu a benzo-a-pyrenu. Kvalita ovzduší ve Zlínském kraji je na základě dlouhodobých pozorování emisní bilance a imisního zatížení území stabilizovaná a aktuální koncentrace je převážně ovlivněna konkrétními meteorologickými podmínkami. Zastaralé kotle na tuhá paliva způsobují znečištění venkova, problémem je i spoluspalování komunálního odpadu v těchto kotlích. Chybí zeleň pro záchyt prašnosti kolem cest a cyklostezek. Plynové kotle a topné soustavy v zateplených budovách jsou často zastaralé a je potřeba vybudovat nové.

2.8.4 Vodstvo Slovenská časť Euroregiónu: V Trenčianskom kraji sa nachádzajú 2 chránené vodohospodárske oblasti CHVO Strážovské vrchy a CHVO Beskydy a Javorníky, tvoria 24 % rozlohy územia. V kraji sa nachádza 142 zraniteľných oblastí, ktoré tvoria poľnohospodársky využívané územia, z ktorých odtekajú vody zo zrážok s vysokým obsahom dusičnanov do povrchových alebo podzemných vôd. Najviac zraniteľných oblastí je v okrese Partizánske – 100 %, Nové Mesto nad Váhom – 78 % a Trenčín – 66 %, najmenej v okresoch Považská Bystrica – 3 % a Myjava – 2 %. Kvalita povrchových vôd v regióne nie je dobrá. Rieka Váh priteká do územia značne znečistená. Regiónom preteká od II. cez III. a IV. triedu čistoty. Na území Trenčianskeho kraja dochádza ešte k zhoršeniu kvality vody. Ďalší veľký tok – rieka Nitra, je v hornej časti pomerne čistá, no postupne ako preteká krajom sa jej čistota zhoršuje, až po extrémne znečistenie v oblasti pod Novákmi. Tu sa nachádza v IV. až V. triede čistoty. Až sútokom s Nitricou sa hodnoty jej znečistenia znižujú. Rieky Myjava a Bebrava sú v horných a stredných častiach zaradené do II. – IV. triedy čistoty. Najväčšími znečisťovateľmi vodných tokov sú okrem vodární a kanalizácií: NCHZ Nováky, a.s. Nováky; Slovenské elektrárne, a.s. Elektrárne Nováky, o.z. Zemianske Kostoľany; Hornonitrianske bane, a.s. Prievidza - baňa Nováky; MATADOR, a.s. Púchov; DNV-ENERGO, a.s. Dubnica nad Váhom; ZŤS ŠPECIÁL Dubnica nad Váhom; CHROMEX s.r.o. Dubnica nad Váhom; TEMAGAL s.r.o Dubnica nad Váhom; Sauer-Danfoss, a.s. Považská Bystrica; PSL, a.s. Považská Bystrica; VOJUS, a. s. Považská Bystrica; TANAX, a.s. Bánovce nad Bebravou; VEGUM, a. s. Dolné Vestenice, CHIRANA PREMA a.s. Stará Turá, PALMA Nové Mesto nad Váhom, MILEX , a.s. Nové Mesto nad Váhom, KODRETA Slovakia s.r.o. Myjava. Zlepšovanie kvality povrchových, ale aj podzemných vôd je možné dosiahnuť najmä budovaním ďalších čističiek odpadových vôd v oblastiach kde sa ešte nenachádzajú, resp. je ich nedostatok a zavádzaním nových ekologickejších prístupov vo všetkých druhoch priemyslu a poľnohospodárstva. Po realizácii rekonštrukcie a vyhodnotení skúšobnej prevádzky bola uvedené do trvalej prevádzky ČOV v Považskej Bystrici. Česká část Euroregionu: Jakost povrchových vod ovlivňují především bodové zdroje znečištění (města a obce, průmyslové závody a objekty soustředěné zemědělské živočišné výroby). Produkce znečištění se v posledních letech významně nemění. Každoročně se snižuje znečištění v odpadních vodách vypouštěných do vod povrchových v ukazatelích BSK5, CHSK, NL a RAS. Snižuje se také ukazatel vypouštěného Nanorg.. Meziročně dochází také k poklesu u makronutrientů (dusík. fosfor) v důsledku toho, že se v technologii čištění odpadních vod u nových a intenzifikovaných ČOV cíleně uplatňuje biologické odstraňování dusíku a biologické nebo chemické odstraňování fosforu.

34

||| 35

Ve Zlínském kraji na zvýšení čistoty povrchových vod výrazně přispěla především realizace projektu „Čistá řeka Bečva I“ a výstavba řady menších komunálních čistíren odpadních vod. Oproti období před deseti lety, kdy ve Zlínském kraji byly významnější povrchové toky klasifikovány pouze třídami IV. a V., v současné době je jakost těchto toků zařazena ve třídách I. – IV. Společným problémem je přetrvávající znečišťování významné části hydrologické sítě s navázanými negativními dopady na náklady na úpravu pitné vody a chybějící ČOV i kanalizace zejména v menších sídlech území Euroregiónu.

2.8.5 Půda Slovenská časť Euroregiónu: Kvalita pôdy patrí medzi najvýznamnejšie faktory využívania a rozvoja územia. Je odrazom kvality ovzdušia, kvality vôd, nevyhovujúceho nakladania s odpadmi a v neposlednom rade v dôsledku negatívnych zásahov človeka. Medzi hlavné negatívne faktory, ktoré ovplyvňujú pôdnu produkciu a jej environmentálne funkcie patria najmä zhutňovanie a acidifikácia pôd, neuvážené rekultivácie pôd, neúmerné meliorácie, nadmerná chemizácia, stále sa zvyšujúca erózia, zosuvy, divoké skládky a emisno–imisná kontaminácia pôd. Značná časť poľnohospodárskej pôdy kraja je ohrozená najmä eróziou (10-20 %) a tento proces naďalej pokračuje. Erózia sa prejavuje odnosom pôdy vodou alebo vetrom a jej ukladaním na iných miestach vo forme nánosov, náplavov a naviatím. Vodná erózia sa výraznejšie prejavuje v severných okresoch , najmä podhorských a horských oblastiach, kde je vyššia svahovitosť. Veterná erózia sa v kraji Trenčín vyskytuje, iba v jeho južnej časti a je mierne až stredne silná. Jedným z najrozšírenejších deštrukčných javov pôdy v kraji sú zosuvy, ktoré majú nepriaznivé dôsledky na využitie územia, najmä na poľnohospodárstvo. Vyskytujú sa hlavne v podhorskej oblasti Bielych Karpát a na Myjavskej pahorkatine. Osobitným problémom z hľadiska svahových deformácií je okres Prievidza. Zosuvy v Hornej Nitre sú rozšírené najmä v území Handlovskej kotliny, v časti Prievidzkej kotliny. Poddolované územia sú v oblastiach po banskej činnosti. Na území kraja území sa nachádzajú v okrese Prievidza. Chemické znehodnotenie (kontaminácia) pôd spôsobujú najmä zlúčeniny arzénu v okolí ENO Zemianske Kostoľany. Poľnohospodárska využiteľnosť pôdy ako hospodárskeho odvetvia sa vďaka svojmu značnému potenciálu a územnej rozlohe kraja významne podieľa na ekonomických aktivitách kraja. Predstavuje teda dôležitý zdroj výživy i zdroj surovín pre priemysel, a preto jej hospodárska dôležitosť je nenahraditeľná. Veľmi významná je funkcia pôdy pri vytváraní krajinného prostredia, pri ochrane prírodných daností, pri zvyšovaní obytnej pohody sídiel. Česká část Euroregionu: Necitlivé a nevhodné využívání krajiny pro zemědělské účely vedlo k tomu, že podhorské a horské oblasti Zlínského kraje ztratili svoji původní bonitu a tím utrpěla i půda. Zemědělská půda je ve Zlínském kraji zastoupena 193 632 ha, což je 48,86 % z celkové výměry půdy a stupeň zornění představuje 63,3 %. Půda je neustále přetěžována využíváním pro zemědělské účely nebo degradací (erozí). Nejvíce ohrožená je půda v okresech Kroměříž, Uherské Hradiště a částečně i Zlín. V těchto okresech se výrazně projevuje větrná a vodní eroze, která v některých případech zasahuje až 80 – 100% území. Také se projevuje snižování plochy orné půdy na úkor trvalých travních porostů, zástavby a zalesnění, ke kterému se v posledních letech opět vrací. Protierozní ochrana je postupně navrhována v rámci komplexních pozemkových úprav, při tvorbě územních plánů a krajinotvorných programů. Nedostatečná potravinová soběstačnost území by měla přinést společné řešení v oblasti ochrany půdy a ekologického hospodářství s využitím regionálních a tradičních produktů.

2.8.6 Odpady Slovenská časť Euroregiónu: Mimoriadne nepriaznivý je súčasný stav vo využívaní a likvidácii tuhého komunálneho odpadu. Celkový počet skládok zisťovaný po r. 1990 bol 402, v r. 1995 bolo 263 skládok, z toho 5 regionálnych (Sverepec, Podstránie, Luštek, Kostolné, Handlová), v roku 2006 už len 26 skládok. V roku 2010 sa v Trenčianskom kraji nachádzalo 14 veľkokapacitných skládok odpadov, z toho 1 určená na nebezpečný odpad, 11 na odpad ktorý nie je nebezpečný a 2 skládky na inertný odpad. V území sa nachádza 39 dotrieďovacích zariadení a zberných dvorov; 15 zariadení na zhodnocovanie odpadov a zneškodňovanie odpadov, z toho 2 spaľovne a zariadenia na spoluspaľovanie odpadov, 3 spaľovne nemocničného odpadu, spaľovne komunálneho a priemyselného odpadu sa v Trenčianskom kraji nenachádzajú. Na zhodnocovanie biologicky rozložiteľných odpadov, najmä z verejnej zelene, sa v území v r. 2013 nachádzalo 14 kompostární. Od 1. 1. 2010 majú všetky obce povinnosť separovať 4 zložky komunálneho odpadu – papier, plasty, sklo a kov. V roku 2011 v obciach TSK vzniklo 198,7 tis. ton komunálneho a drobného stavebného odpadu. Na celkovom množstve tohto odpadu v SR sa kraj podieľal 11,2 %. Česká část Euroregionu: Problémy, které přetrvávají z minulosti, jsou zejména uzavřené skládky, na jejichž rekultivaci chybějí finance. Byly eliminovány problémy s firmami, které ukončují svou činnost a v jejich areálech zůstavali odpady, často nebezpečné. Tato problematika byla vyřešena v rámci systémových opatření. V současné době se nejeví problém s nedostatkem zařízení na využívání nebo odstraňování odpadů, spíše mezi těmito zařízeními existuje zdravá konkurence. Najvýznamnejšími producenty odpadů ve Zlínském kraji jsou průmyslové podniky a obce. Na území kraje jsou v provozu 2 spalovny nebezpečného odpadu (Zlín - Malenovice, Valašské Meziříčí) a 8 skládek komunálního odpadu. Čím dál více vyvstává potřeba společných řešení při nakládání s odpady, prevence vzniku odpadů a prosazování nového systému priorit s jejich nakládáním, zlepšení systému sběru a využívání biologicky rozložitelného komunálního odpadu.


2.9. Doprava 2.9.1 Silniční doprava Slovenská časť Euroregiónu: Územím regiónu prechádzajú najdôležitejšie dopravné ťahy Slovenska. Dopravná kostra prihraničného regiónu má výrazný severo-južný charakter. V severojužnom prepojení sú na oboch stranách hranice nosnými medzinárodné transeurópske koridory, zaradené do siete TEN. Jedná sa o koridor Va v smere Bratislava – Žilina, ktorý sa napojuje na koridor VI Žilina – Katovice. V rámci týchto koridorov sú budované diaľničné ťahy a výkonné železničné trasy. Významné ostavenie v dopravnej infraštruktúre má diaľnica D1 Bratislava - Horná Streda-Trenčín-Sverepec-Považská Bystrica-Žilina. Na území kraja je plánovaná výstavba nasledovných rýchlostných ciest: —— Rýchlostná cesta R2 je trasovaná v línii Chocholná križovatka s D1 – Bánovce nad Bebravou – Brezolupy križovatka s rýchlostnou cestou R8 – Nováky – Prievidza – Handlová – hranica Banskobystrického kraja - Žiar nad Hronom – Zvolen – Košice, v súčasnosti je doprava na tomto úseku zabezpečovaná cestou I/50. —— Rýchlostná cesta R6 je trasovaná v línii Beluša križovatka s diaľnicou D1 – Púchov – Lysá pod Makytou – št. hranica SR/ČR, v súčasnosti je doprava na tomto úseku zabezpečovaná cestou I/49. —— Rýchlostná cesta R8 je trasovaná v línii Nitra križovatka s rýchlostnou cestou R1 – Topoľčany - hranica Nitrianskeho kraja – Pravotice križovatka s rýchlostnou cestou R2. Cesty I. triedy sú dôležité pre medzinárodnú a celoštátnu cestnú dopravu, vzájomné prepojenia regiónov, sídiel samosprávnych krajov, okresov, prepojenia s cestnou sieťou susedných krajín a zabezpečujú dopravnú obslužnosť celého územia. Región je výhodne pripojený na medzinárodné cestné ťahy. Priamo cez región prechádza medzinárodný cestný ťah I/61 = E 75 s pripojením na Rakúsko, Poľsko a Maďarsko. Medzinárodný cestný ťah E 75 zabezpečuje prepojenie v smere sever-juh Bratislava-Žilina a vedľajší medzinárodný ťah E 50 v smere východzápad Prievidza–Trenčín–Drietoma – ČR. V smere sever-juh je časť regiónu napojená na medzinárodné ťahy E 50 a E-571 štátnou cestou I/64 Žilina–Prievidza–Nitra. Cesty II. a III. triedy tvoria 78,91 % z celkovej dĺžky komunikácií a zabezpečujú dopravnú obslužnosť miest a obcí v rámci kraja. —— Z hľadiska rozvoja nadradeného dopravného vybavenia je potrebné rešpektovať dopravné siete a zariadenia alokované ako výhľadová súčasť doplnkovej siete cestných komunikácií TINA: ȃȃ I/49: Púchov – Lysá pod Makytou – ČR, ȃȃ I/50: Trenčín – Drietoma – ČR, —— Na území kraja sú situované viaceré cestné hraničné priechody s ČR: ȃȃ cesta I/57: Horné Sŕnie – Brumov-Bylnice ȃȃ cesta I/54: Moravské Lieskové-Strání ȃȃ cesta II/499 Vrbovce – Veľká nad Veličkou, ȃȃ cesta III/50265 Horné Srnie – Brumov-Bylnice, ȃȃ cesta III/50736 Červený Kameň – Nedašova Lhota, ȃȃ cesta III/4912 Lazy pod Makytou - Kohútka. ȃȃ cesta III/61024 Nová Bošáca - Březová Celková dĺžka diaľnic v roku 2012 v regióne bola 86,51 km, čo je 12,3 % z dĺžky diaľnic v SR, dĺžka ciest prechádzajúcich slovenskou časťou Euroregiónu bola v rovnakom období 1 889,08 km. V slovenskej časti Euroregiónu sú cesty I. triedy v dĺžke 304,9 km, cesty II. triedy 349,4 km a cesty III. triedy 1 141,2 km. Po prepočítaní dĺžky ciest na km2 plochy, má tento región hodnotu 0,33 km ciest na km2 plochy, čo je nad republikový priemer. Česká část Euroregionu: Patří do oblasti nejvíce postižených regionů v oblasti cestovní infrastruktury v rámci České republiky. Jde o periferní oblast, ale z hlediska severo-jižního propojení prochází územím koridor VI. Gdaňsk – Katovice – Ostrava – Přerov – Otrokovice/Zlín – Staré Město/Uherské Hradiště – Břeclav – Vídeň/Bratislava. Území regionu není napojeno na dálniční síť. Délka ostatních cest je 2.116 km, což představuje jen 3,8% délky cest v celé ČR. V české části Euroregionu jsou cesty I.třídy v délce 337 km, cesty II.třídy v délce 574 km a cesty III.třídy v délce 1.205 km. Po přepočítání délky cest na km2 plochy, má tento region hodnotu 0,5 km cest na na km2 plochy. Tato hodnota se pohybuje až 25% pod republikovým průměrem. Nejzatíženějšími úseky komunikací jsou cesty I/49 (Otrokovice-Zlín) a I/50, souběh cest I/55 a I/50 staré Město-Uherské Hradiště-Kunovice, úsek cesty I/35 mezi Rožnovem pod Radhoštěm a Valašským Meziříčím a úsek cesty I/57 mezi Vsetínem a Valašským Meziříčím Připravované je významné propojení SR-ČR na trase Púchov – Střelná – Hulín (slovenská R6 a česká R49), které přispěje k vyšší dopravní propustnosti území. Potřebné je zkvalitnění povrchů a zvyšování bezpečnosti strategických komunikací II. a III. třídy v příhraničním území. Katastrofální je napojení veřejných dopravních systémů mezi Trenčianskym a Zlínským krajem, přičemž neexistuje přímé propojení krajských měst.

2.9.2 Železniční doprava Slovenská časť Euroregiónu: Trenčianskym krajom prechádza elektrifikovaná železničná trať E 63 Bratislava – Žilina - Košice, ktorou je región pripojený na medzinárodné železničné trate. V súčasnosti prebieha modernizácia tejto trate na území kraja. Ďalšia železničná trať, ktorá plní funkciu medzinárodnej magistrály je hranica ČR/SR Horní Lideč – Púchov – Žilina – Košice - hranica SR/Ukrajina. Okrem toho napojenie na ČR je i železničnými traťami Nové Mesto nad Váhom - Veselí nad Moravou a pre študentov Trenčianska Teplá - Brno. Celková dĺžka železničnej siete v slovenskej časti Euroregiónu je 293 km.

36

||| 37

Tabuľka č.4: Železničné trate, ktoré sa nachádzajú na území Trenčianskeho kraja

Medzinárodné trate

Regionálne trate

Medziregionálne trate

Č. trate Smer

Vlaky premávajúce na týchto tratiach

120

Bratislava – Trenčín – Žilina

diaľkové, medziregionálne, regionálne

121

Nové Mesto nad Váhom - Vrbovce - Velká nad Veličkou ČD

regionálne

123

Trenčianska Teplá - Horné Srnie – Vlársky Průsmyk ČD

regionálne

125

Púchov - Strelenka - Horní Lideč ČD

diaľkové, regionálne

122

Trenčianska Teplá - Trenčianske Teplice

(osobná doprava zastavená)

124

Trenčianska Teplá - Lednicke Rovne


143

Trenčín - Chynorany

medziregionálne, regionálne

144

Prievidza - Nitrianske Pravno


140

Nové Zámky - Prievidza

medziregionálne, regionálne

145

Horná Štubňa – Prievidza

medziregionálne

Správcom uvedených železničných tratí, resp. infraštruktúry sú Železnice Slovenskej republiky, a.s. Dopravu na daných tratiach vykonáva Železničná spoločnosť Slovensko, a.s. Česká část Euroregionu: Celková délka železniční sítě v české části Euroregionu je 343 km, což je 3,6% celkové délky železnic v ČR. Nejvýznamnější železniční trať na území je trať Břeclav-Přerov-Bohumín, která je součástí II. tranzitního železničního koridoru. Hustota železničních tratí na území je 0,089 km na km2 plochy, což představuje jen 74% průměru ČR. V přeshraniční železniční osobní dopravě je prostor na zvýšení dopravních výkonů, tj. počtu vlakových spojů. Na trati Púchov – Lúky pod Makytou – Horní Lideč a zpět je bez vlaků kategorie expres 7 párů osobních vlaků, které zajíždí na českou stranu. Mnohem hůře je na tom trať Vlárský průsmyk – Trenčianska Teplá a zpět, kde se poskytuje doprava jen dvěma páry vlaků a ještě v omezeném kalendářním režimu. Tato situace je způsobená dlouhodobě slabou poptávkou cestujících na daném úseku. Na trati Nové Mesto nad Váhom – Vrbovce – Velká nad Veličkou je zabezpečená přeshraniční doprava 7 páry vlaků s různým kalendářním omezením. Na zatraktivnění tohoto úseku plánuje KORDIS, a.s., který provozuje integrovaný systém Jihomoravského kraje, spustit pilotní provoz ve formě tarifní integrace na úseku Myjava – Velká nad Veličkou.

2.9.3 Cykloturistika a cyklistická doprava Slovenská časť Euroregiónu: Územím Trenčianskeho samosprávneho kraja prechádzajú cykloturistické trasy nadregionálneho významu: Vážska cyklomagistrála: Piešťany - Žilina (úsek od Hornej Stredy po Trenčín a úsek od Trenčína po Plevník-Drieňové), naprieč Považským Inovcom (Nová Bošáca Topoľčany), Rajecká cyklomagistrála (Považská Bystrica - Rajecké Teplice). Ostatné cyklomagistrály sa nachádzajú vo vnútri regiónu: Malokarpatská cyklomagistrála a Ponitrianska cyklomagistrála. Z hľadiska členenia podľa územia môžeme rozdeliť trasovanie cykloturistických trás na Myjavsko, Považie, Prievidzko a Ponitrie. Zoznam značených cykloturistických tras v území je v prílohe dokumentu. V rozvoji cyklistickej dopravy a cykloturistiky Trenčiansky samosprávny kraj má čo doháňať oproti Zlínskemu kraju. Zlínsky kraj v posledných rokoch napredoval v systematickej podpore realizácie cyklotrás a cykloturistických trás. Trenčiansky samosprávny kraj má vďaka aktivitám Slovenského cykloklubu zlegalizovaných 1 400 km cykloturistických trás. Na mnohých trasách je potrebná generálna obnova cykloturistického značenia a zatraktívnenie jednotlivých trás. V regióne absentujú cyklistické cestičky ako najlepšia forma oddelenia cestnej dopravy od nemotorovej dopravy. V minimálnej, resp. skoro žiadnej miere nie sú vytvorené cyklistické komunikácie v jednotlivých mestách a obciach. Trenčiansky samosprávny kraj nemá vypracovanú základnú koncepciu rozvoja cyklodopravy a cykloturistiky, čo by malo byť základným kameňom v napredovaní tohto druhu dopravy. Na úrovni štátu bola schválená cyklostratégia, ktorá začína so systematickou podporou a prípravou viaczdrojového financovania cyklistickej dopravy a cykloturistiky. Jednou z priorít Trenčianskeho samosprávneho kraja je podpora projektu. Česká část Euroregionu: Na území Zlínského kraje je vybudována hustá síť cyklostezek a cyklotras. Kostru celého základního systému cyklistických tras na území Zlínského kraje tvoří síť dálkového charakteru (dálkové a významné regionální trasy), kterou doplňují významné místní trasy zajišťující lepší dostupnost navazujícího území. Tato síť pokrývá celý Zlínský kraj, přičemž je zohledňována rovnoměrnost pokrytí s ohledem na charakter území. Moravská stezka, je vedena západním okrajem Zlínského kraje ve směru sever – jih je součástí sítě EuroVelo, je vedena z Polska a zajišťuje vazby z Olomouckého kraje, odkud dále vede do kraje Jihomoravského s napojením na Slovensko. Beskydsko – Karpatská magistrála je rovněž vedena ve směru sever – jih, ale ve východní části Zlínského kraje. Trasa směřuje z Moravskoslezského kraje přes Beskydy a Vizovické vrchy do CHKO Bílé Karpaty, odkud vstupuje do kraje Jihomoravského. Dálkové cyklotrasy mají převážně nenáročný turistický charakter a dopravní funkci v území. Umožňují napojení Zlínského kraje na republikovou a evropskou síť cyklotras a současně propojují významné správní centra, turistické oblasti a lokality (Kroměříž, Otrokovice, Staré Město, Rožnov pod Radhoštěm, Vsetín, Vizovice, Slavičín, Baťův kanál, CHKO Beskydy a CHKO Bílé Karpaty). Významově nadřazené celostátní a mezinárodní dálkové cyklistické trasy jsou na území kraje doplněny sítí významných regionálních cyklotras.


Dálkový charakter významných regionálních tras většinou zásadním způsobem nepřesahuje hranice Zlínského kraje. Trasy doplňující chybějící dálková propojení v území mají především dopravně obslužnou funkci, jejich turistický charakter je částečně spojen s účelovostí zejména v okolí správních center, průmyslových oblastí a větších měst. Zde se předpokládá výraznější zkvalitnění cyklistických tras zejména s ohledem na povrch komunikací a bezpečnost cyklistické dopravy spojenou s oddělením od automobilového provozu. Dálkové a významné regionální trasy tvoří základní systém cyklistických tras, který doplňují významné místní trasy mající charakter napojení a propojení základní sítě. Trasy mají převážně obslužnou funkci, doplňují v síti chybějící propojení významných center turistiky a služeb a současně zlepšují dostupnost území mimo hlavní dálkové a významné regionální trasy. Významné místní trasy jsou opět označeny pořadovými čísly od 1 výše, přičemž každému číslu je předřazeno písmeno M označující, že se jedná o místní trasu. Celkem bylo na území kraje definováno 21 významných místních tras. Systémovým krokem bude zpracování společné koncepce rozvoje cyklodopravy a cykloturistiky v příhraničním území, které bude prioritně řešit propojení cyklotras přes státní hranici a napojení příhraničních úseků na společné páteřní cyklotrasy.

2.9.4 Letecká doprava Slovenská časť Euroregiónu: V Trenčíne je vybudované letisko, ktoré bolo pôvodne určené len pre vojenské účely, pričom v súčasnosti je už sčasti civilné. Letisko v Trenčíne má 2 vzletové a pristávacie dráhy. Vykonáva sa tu nepravidelná vnútroštátna a medzinárodná doprava. Okrem toho sa v Partizán-skom, Prievidzi a v Slávnici nachádzajú športové letiská, ktoré by sa v budúcnosti mohli upraviť na malé dopravné. Letisko v Prievidzi má povolenú medzinárodnú prevádzku. Česká část Euroregionu: V současnosti je bez pravidelné letecké přepravy mezinárodní veřejné letiště Kunovice. V rozvoji letecké dopravy na území Euroregionu je velký společný potenciál, který se zatím osvědčil v přeshraniční spolupráci ve sportovním a turistickém využívání letů balónem.

2.9.5 Lodní doprava Slovenská časť Euroregiónu: V regióne nie je príliš rozvinutá lodná doprava v zmysle prepravy nákladov a tovaru. Bolo navrhnuté vybudovanie vnútrozemskej medzinárodnej vodnej cesty na Váhu s alternatívnym prepojením na Odru do Poľska a na Morave s prepojením na Labe. Vážska vodná cesta, ktorá je postupne realizovaná tvorí súčasť multimodálneho koridoru č. V. (Komárno–Žilina) a koridoru č. VI. (Žilina–Čadca a ďalej po riekach Kysuca–Oľša–Odra cez Českú republiku a Slovenskú republiku k Baltickému moru). Vodná cesta E-81 umožní stredoeurópskemu regiónu využívať tento koridor. Napojenie na túto vodnú cestu bude umožnené sieťou verejných prístavov pozdĺž toku v lokalitách: Nové Mesto nad Váhom, Trenčín, Dubnica nad Váhom, Púchov a Považská Bystrica. Česká část Euroregionu: Počítá se s propojením vodní cesty Baťova Kanálu (65 km plavby s 13 plavebními komorami) na město Kroměříž. O rozvoj Baťova kanálu na území Zlínského kraje se od června roku 2005 stará Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě společně s Krajským úřadem Zlínského kraje. Region má velký potenciál pro rozvoj turistické vodní dopravy.

2.9.6 Hraniční přechody

V Euroregióne Bílé–Biele Karpaty sa medzi slovenskou a českou časťou nachádza 6 cestných hraničných prechodov s nepretržitou prevádzkou. Ide o tieto hraničné prechody: Stráni–Moravské Lieskové, Březová–Nová Bošáca, Starý Hrozenkov–Drietoma, Brumov–Bylnice – Horné Srnie, Nedašova Lhota–Červený Kameň, Střelná–Lysá pod Makytou. Najfrekventovanejším hraničným prechodom je Starý Hrozenkov–Drietoma. Čo sa týka železničných prechodov, v Euroregióne sa nachádzajú dva: Horní Lideč –Lúky pod Makytou a Nemšová–Vlársky průsmyk. Frekventovanejší je Horní Lideč–Lúky pod Makytou (66,5% všetkých výjazdov). Společný problém – uplatnění stávající infrastruktury na hraničních přechodech.

2.10. Cestovní ruch Slovenská časť Euroregiónu: V roku 2012 využilo služby ubytovacích zariadení v Trenčianskom kraji spolu 244 033 návštevníkov, viac ako štvrtinu tvorili zahraniční návštevníci. Všetkým návštevníkom bolo k dispozícii 259 ubytovacích zariadení s 5 152 izbami a 12 484 lôžkami. V zariadeniach prevládali hotely (motely, botely) a penzióny, ktoré mali k dispozícii 2 584 izieb a 6 084 lôžok. Nasledovali ostatné zariadenia, ako napr. ozdravovne, rekreačné podnikové zariadenia alebo doškolovacie strediská, ktoré vyčleňujú časť lôžkovej kapacity pre cestovný ruch. Tieto zariadenia mali k dispozícii 1 861 izieb a 4 166 lôžok. Návštevníci využívali aj služby ubytovania v súkromí (v izbách rodinných domov, v chatách a chalupách), kde mali k dispozícii 63 izieb a 190 lôžok. Najviac ubytovacích zariadení bolo v okresoch Prievidza (91) a Trenčín (61), najmenej v okresoch Myjava (9) a Bánovce nad Bebravou (7 zariadení).

38

||| 39

Počas roka 2012 zariadenia cestovného ruchu ubytovali 244 033 návštevníkov, z toho 25,7 % bolo zo zahraničia. V štruktúre zahraničných návštevníkov prevládali návštevníci z Českej republiky, ktorí tvorili 45,2 % z celkového počtu zahraničných návštevníkov. Ďalšou početnou skupinou boli návštevníci z Nemecka (14,8 %), z Rakúska (6,3 %), z Poľska (5,7 %) a z Ruska (3,1 %). Kým domáci návštevníci v zariadeniach prenocovali v priemere 4,1-krát, zahraniční návštevníci sa zdržali kratšie, prenocovali v priemere 3,4-krát.

Graf 17: Štruktúra ubytovacích zariadení cestovného ruchu v Trenčianskom kraji v %, 2012

Počet návštevníkov mal od roku 2001 kolísavý vývoj. Kým v roku 2002 ich počet medziročne stúpol o 15,2 %, v roku 2004 oproti roku 2003 klesol o 5 %. Najvýraznejší pokles počtu návštevníkov bol v roku 2009, kedy medziročne počet osôb, ktoré sa v zariadeniach ubytovali, klesol o 16,6 %. Rok 2012 priniesol pozitívny obrat, kraj navštívilo o 1,4 % viac návštevníkov ako v roku 2011. Pre rozvoj cestovného ruchu majú veľký význam kúpele v Trenčianskych Tepliciach (zamerané na liečbu reumatických ochorení), v Nimnici (zamerané na choroby tráviaceho, obehového a respiračného systému) a v Bojniciach (zamerané na liečbu pohybového ústrojenstva).

Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/a

Z kultúrno historických pamiatok medzi najvýznamnejšie v regióne zahŕňame Trenčiansky hrad, Beckov, Čachtice, Tematín, park Lednické Rovne a zámok Bojnice. Obľúbenými cieľmi návštevníkov sú i rodný dom Ľudovíta Štúra v Uhrovci, mohyla M. R. Štefánika na vrchu Bradlo a zoologická záhrada v Bojniciach. Z prírodných krás lákajú najmä Súľovské vrchy, Vršatské bralá a Manínska tiesňava. K pozitívnym faktorom rozvoja cestovného ruchu treba zaradiť i tradíciu výstavníctva (Výstavisko TMM Trenčín). V roku 2013 Pamiatkový úrad SR na území slovenskej časti Euroregiónu eviduje vyše 1000 národných kultúrnych pamiatok, resp. pamiatkových objektov (1072; stav k 22.3.2013 – www.pamiatky.sk). Na území sa tiež nachádza jedna pamiatková rezervácia (Trenčín – historické centrum) a tri pamiatkové zóny (Beckov, Nitrianske Pravno a Nové Mesto nad Váhom), čím sa slovenská časť Euroregiónu zaraďuje k oblastiam s relatívne podštandardným – v porovnaní s ostatnými regiónmi Slovenska – počtom pamiatkovo chránených objektov. Jedným z lokálnych pozitív je vysoký počet hradných ruín, zasadených v krajinársky atraktívnych lokalitách (okrem vyššie uvedených hradov i Vršatec, Lednica či Uhrovec). Hradné ruiny sú priebežne obnovované, o. i. zo štátnych zdrojov, najmä v posledných rokoch. Významne je zastúpené archeologické kultúrne dedičstvo – početné, prezentované aj menej známe hradiská najmä z doby bronzovej, keltské či slovanské hradiská. Jednotlivé lokality kultúrneho dedičstva možno vhodne pospájať v rámci tzv. kultúrnych ciest (cultural routes). Pre slovenskú časť Euroregiónu charakteristický prvok kultúrneho dedičstva predstavuje kopaničiarska krajina (riedke osídlenie, nízka koncentrácia sídiel, polia, lány, chov domácich zvierat v relatívne vyšších nadmorských výškach). Veľký potenciál predstavuje lokálna gastronómia, vrátane typických alkoholických nápojov, za predpokladu jej riadneho podchytenia a manažmentu. Česká část Euroregionu: V roce 2012 využilo služeb ubytovacích zařízení ve Zlínském kraji celkem 483 929 návštěvníků, z toho 69 587 zahraničních. K dispozici jim k tomu bylo 349 ubytovacích zařízení s 8 676 pokoji a 22 559 lůžky.

Graf 18: Struktura ubytovacích zařízení cestovního ruchu ve Zlínském kraji v %, 2012

Nejvíce zahraničních návštěvníků bylo ze Slovenska, a to téměř 20,9 tis. hostů (meziroční zvýšení počtu o 19,2 %). Dále do kraje přicestovalo 11,1 tis. hostů z Německa (oproti roku 2011 nárůst o 10,6 %) a i přes meziroční pokles o 20,6 % byli třetími nejčastějšími návštěvníky kraje hosté z Polska (6,7 tis. osob). Za nimi se pak řadili turisté z Rakouska (4 223 osob) a z Ruska (2 930 osob). Celkový počet přenocování zůstal skoro na stejné úrovni jako v roce 2011 (1 532 347). V roce 2012 v kraji bylo zjištěno 188 019 přenocování cizinců, což bylo o 21 291 více než v předchozím roce.

Zdroj: KS ČSÚ, databáze ubytovacích zařízení Počet návštěvníků měl od roku 2001 kolísavý charakter. V roce 2007 dosáhl maxima (532 482 návštěvníků), naopak v roce 2001 jich bylo zaznamenáno nejméně (443 704). Za celé dvanáctileté období počet návštěvníků stoupl o 9,1 %. Naopak tomu bylo u zahraničních návštěvníků. V roce 2001 Zlínský kraj navštívilo 86 972 cizinců, v roce 2012 již jen 69 587, pokles o 20 %. Průměrný počet přenocování návštěvníků klesl z 4,1 v roce 2001 na 3,2 v roce 2012, což je nejméně za celé sledované období. Počet ubytovacích zařízení klesl o 2,8 %, naopak počet pokojů za 12 let stoupl o 9,5 % a počet lůžek o 8,5 %. Obe části Euroregiónu mají poměrně atraktivní podmínky pro rozvoj cestovního ruchu a nabízí výhodné podmínky pro prakticky všechny formy cestovního ruchu, zejména pro pěší turistiku, cykloturistiku, hipoturistiku, agroturistiku, kulturní, společenský, naučný, kongresový a nákupní cestovní ruch. Důležitým prvkem v rozvoji cestovního ruchu jsou též zimní sporty. Společnou oblastí pro rozvoj cestovního ruchu jsou hraniční pohoří Bílé-Biele Karpaty a Javorníky, ve kterých by se mohli rozvíjet společné turistické a rekreační cíle. V české části se ale nachází dvakrát vyšší kapacita ubytovacích zařízení a region navštíví dvakrát víc hostů jako slovenskou část Euroregionu.


2.11. Kultura Slovenská časť Euroregiónu: Kultúrna infraštruktúra v slovenskej časti Euroregiónu pozostáva z kultúrno-osvetových zariadení, múzeí, galérií, knižníc, kín, hvezdární a domov Matice Slovenskej. Rozvoj kultúry je zabezpečovaný samosprávnymi kultúrno-osvetovými zariadeniami, ako aj zariadeniami iných právnických a fyzických osôb (štát, nadácie, občianske združenia, cirkvi, náboženské spoločnosti a iné). Na území kraja sa nenachádza žiadne profesionálne divadlo. V roku 2012 bolo na území kraja evidovaných 314 kultúrno-osvetových zariadení, v tom 243 samosprávnych (4 v pôsobnosti VÚC, 239 v pôsobnosti obecných samospráv) a 71 kultúrno-osvetových zariadení iných právnických a fyzických osôb. Uvedené subjekty uskutočnili 11 841 aktivít. V oblasti záujmovej umeleckej činnosti pracovalo 544 kolektívov s počtom členov 8384 a 556 jednotlivcov. Umelecké kolektívy a jednotlivci realizovali spolu 2941 aktivít. V roku 2011 sa na území kraja sa nachádzalo 10 múzeí, 2 galérie a 221 verejných knižníc. Tieto evidovali 55 893 aktívnych používateľov, ktorým bolo k dispozícii 1 962 392 knižničných jednotiek. Náklady na nákup knižničného fondu dosiahli 141 780 EUR. Múzeá realizovali 69 výstav a 29 tematických expozícií, návštevníkom bolo k dispozícii viac ako pol milióna zbierkových predmetov. Múzeá usporiadali 879 kultúrno-výchovných a vzdelávacích aktivít. Realizované výstavy a expozície si v roku 2011 prezrelo viac ako 440 tis. návštevníkov. Ich počet medziročne stúpol o takmer 52 %, čo možno hodnotiť pozitívne, aj keď sú tieto hodnoty výrazne pod úrovňou rokov 2001 a 2002. Česká část Euroregionu: Kulturní infrastrukturu v roce 2004 tvořilo 35 kin, 405 veřejných knihoven, 52 muzeí, 51 galérií, 9 divadel a 44 přírodních amfiteátrů. V roce 2012 bylo na území Zlínského kraje evidováno 23 muzeí (památníků), 3 galerie a 25 poboček muzeí a galerií. Tato kulturní zařízení vykazovala v daném období celkově 157 expozic a 199 uspořádaných výstav. Zároveň bylo vykázáno 683 657 návštěvníků daných expozic a výstav, tato zařízení uspořádala v roce 2012 mj. také 476 přednášek či jiných kulturně-výchovných akcí, které navštívilo 181 277 návštěvníků. Za rok 2012 bylo dále na území Zlínského kraje evidováno 8 hradů, zámků a ostatních památek zřizovaných Ministerstvem kultury, jinými resorty, kraji či obcemi (s návštěvností ve výši 324 656 osob). Vybrané vstupné za rok 2012 činilo v těchto objektech na území Zlínského kraje celkem 18,9 mil. Kč. Dané památkové objekty v roce 2012 uskutečnily celkem 152 kulturních akcí (z toho 26 samostatných výstav, 68 samostatných koncertů, 17 dramatických vystoupení, 13 kulturních akcí při prohlídkách a nočních prohlídek a 4 kulturní akce tradiční lidové kultury). Tyto kulturní akce navštívilo v roce 2012 celkově 150 685 návštěvníků.

Graf 19: Vývoj počtu návštevníkov na výstavách a expozíciách v Trenčianskom kraji, 2001–2011

Za rok 2012 bylo na území Zlínského kraje evidováno 20 ivadelních souborů (z toho 2 profesionální ve Zlíně Městské divadlo Zlín a v Uherském Hradišti - Slovácké divadlo), 8 tanečních souborů, skupin a klubů, 35 folklorních souborů, 9 souborů sborového zpěvu, 9 hudebních souborů, 2 výtvarné skupiny a 2 filmové kluby či skupiny fotografie a audiotvorby. V roce 2012 fungovalo na území Zlínského kraje 299 knihoven se 101 pobočkami (s celkovým počtem 2 953 142 knihovních jednotek a 6 845 exempláři docházejících peri- Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/ odik), tyto knihovny registrovaly 88 041 uživatelů (z toho 24 760 do 15 let) a celkem 5 118 347 výpůjček (roční průměr na 1 čtenáře tak činil 58,1 výpůjček). Dané knihovny uspořádaly 5 037 kulturních akcí pro veřejnost (se 147 305 návštěvníky), 704 vzdělávacích akcí pro veřejnost (se 14 187 návštěvníky). Zároveň knihovny evidovaly 871 130 návštěvníků on-line služeb. V roce 2012 bylo na území Zlínského kraje také evidováno 36 kulturních domů a středisek, které uspořádaly 108 kurzů vzdělávací zájmové činnosti (s 12 005 návštěvníky). V rámci těchto kulturních domů a středisek působilo 85 souborů v rámci umělecké zájmové činnosti (s 1 788 členy) a 28 klubů a kroužků v rámci mimoumělecké zájmové činnosti se 771 členy (Základní statistické údaje o kultuře v České republice 2012 - I. až IV. díl. Národní informační a poradenské středisko pro kulturu. 2013). V roce 2011 působilo na území Zlínského kraje celkem 22 kin, z nichž 6 bylo digitalizovaných. Zároveň jedno kino ve Zlíně spadá do kategorie multikin (Mapy kin v ČR podle krajů verze 2.0 (http://www.digitalnikino.cz/node/536).

40

||| 41

V minulosti byly obě části Euroregionu velmi úzce propojeny nejen po stránce geografické a hospodářské, ale především kulturní a lidské. Zachovávaly se tu velmi podobné zvyky a tradice, používaly se podobné způsoby obdělávání a zpracovávání přírodních materiálů a podobně. Jde o regiony s příbuznou minulostí a přítomností i se společnou a společně budovanou budoucností. Historické, kulturní a společenské skutečnosti obou částí Euroregionu s fungujícím propojením a tradicemi přispěly k tomu,že v letech 2007–2013 byly finanční prostředky alokované na kulturu v rámci OP SR-ČR 2007–2013 vyčerpány v celém objemu jako první v pořadí. Realizované projekty přispěly k rozvoji vzájemné spolupráce a dosažení její kvalitativně vyšší úrovně, přinesly nové zkušenosti a poznatky, ze kterých vzešly pro další období priority formulované v rámci opatření pro zintenzivnění přeshraniční kulturní spolupráce. Uvedená opatření umožňují vytvářet nová partnerství a spolupráci v oblasti kultury, obohatí život obyvatel příhraničních regionů a vytvoří další prostor pro pestřejší kulturní a společenské vyžití, vzdělávání, výměnu názorů, zkušeností, přispějí k vybudování silných multikulturních partnerských vztahů, zlepšení informačnho a komunikačního propojení a technického vybavení. Kulturní dědictví představuje významnou duchovní hodnotu. Péče o jeho podoby, jejich zpřístupňování a popularizace je předpokladem kontinuity vývoje místních, regionálních a národních společenstev. I proto stojí v popředí otázka zachování kulturních tradic, ale i moderních projevů zájmové umělecké činnosti, spojené s jejich rozvojem.V době budování společné Evropy je to otázka mimořádně aktuální z hlediska vlastní identity a zachování kulturní rozmanitosti, ale i z hlediska přínosu slovenské a české části Euroregionu do společné Evropské kulturní klenotnice. Dynamické společenské změny, integrační procesy v Evropě a všeobecná globalizace mění způsob života člověka a působí negativně i na oblast kultury tím, že globálně unifikuje kulturní jevy. Omezit negativa tohoto trendu na tradiční lidovou kulturu a projevy zájmové umělecké činnosti je možné vytvářením podmínek pro jejich uchovávání v živé podobě, čili pro existenci živé regionální a místní kultury pomocí způsobů a prostředků, které jsou vhodné pro současnost. Je potřebné stimulovat vytvoření podmínek pro kvalitní a dostupnou edukaci v oblasti zájmového vzdělávání a zájmové umělecké činnosti včetně tradiční lidové kultury, jejich regionálních a lokálních atributů – zvyků, tradic, písní, tanců, řemesel a na rozvoj tzv. živé kultury v jednotlivých žánrech zájmové umělecké činnosti občanů; vytvořit systém vzdělávacích programů podle individuálních potřeb cílových skupin a ty rozvinout do moderních forem vzdělávání; zvýšit úroveň odbornosti, vědomostí, zručnosti a kreativity vedoucích kolektivů a jednotlivců zájmové umělecké činnosti jako i organizátorů a realizátorů kulturně-osvětové činnosti prostřednictvím odborných školení, seminářů, kurzů, tvůrčích dílen a dalších aktivit; vytvořit platformu pro poznávání, v živé podobě pro uchovávání, rozvoj a vysokou úroveň veřejné prezentace nejen tradiční, ale i současné kultury. V popředí stojí i otázka výzkumné a publikační činnosti s cílem systematicky mapovat a zkoumat věci, jevy a události a tak budovat znalostní bázi sídel a regionů. Kultura se musí vyrovnat s rychlým rozvojem a rozmístěním informačních a komunikačních technologií, potřebné jsou investice do digitálních technologií a také investice do modernizace kulturní infrastruktury, technického vybavení a mobiliáře, což sleduje opatření pro zlepšení propojenosti organizací a jednotlivců činných v kulturní oblasti. Poskytovatelé kulturního obsahu budou moci oslovit potenciálně širší publikum, tvůrci kulturního obsahu budou využívat rozsáhlejší trhy, občané dostanou širší a rozmanitější kulturní nabídku.


2.12. SWOT analýza PRIORITA 1

PODNIKÁNÍ

LIDSKÝ POTENCIÁL

Oblast

42

Silné stránky

ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ Slabé stránky

—— adaptabilní a kvalifikovaná pracovní síla —— silná vazba obyvatelstva na území a zájem o jeho rozvoj —— vzdělanost obyvatelstva —— dostatečná síť ZŠ, tradiční struktury středního školství, existence vysokých škol s novými studijními obory s nadregionálním významem některých studijních oborů —— tradiční spolupráce, smlouva mezi Trenčianskym samosprávnym krajom a Zlínským krajem —— výhodná geografická poloha pro migraci obyvatelstva —— aktivní politika trhu práce s důrazem na vytváření nových pracovních míst

—— nevyhovující kvalifikační struktura obyvatelstva s ohledem na potřeby trhu práce —— pokles obyvatelstva v předproduktivním věku, zvýšení podílu obyvatelstva v poproduktivním věku —— systém sociálních služeb —— přetrvávání problematiky nárůstu dlouhodobě nezaměstnaných —— nedostatečná dynamika tvorby nových pracovních příležitostí —— úroveň mezd v porovnání s průměrem republik —— vysoká nezaměstnanost specifických skupin (zdravotně postižení, starší pracovníci, nekvalifikovaní, ženy, absolventi škol) —— odliv obyvatelstva v produktivním věku —— přetrvávání tradičních sektorových a odvětvových stereotypů kvalifikační struktury lidských zdrojů —— vysoký podíl občanů pobírající dávku v nezaměstnanosti a dávku v hmotné nouzi —— chybějící srovnatelné indikátory měření kvality sociálních služeb

—— tradice průmyslu v návaznosti na jeho restrukturalizaci —— vědecko-výzkumná základna —— dlouhodobá tradice a diverzifikace v řadě průmyslových odvětví —— existence zdrojů surovin, zejména stavebních hmot a dřeva —— tranzitní poloha regionu —— existence sklářských a gumárenských center na mezinárodní úrovni —— existence volných a nevyužitých ploch a prostorů —— existence podpůrné infrastruktury pro inovační podnikání (průmyslové a technologické parky)

—— útlum inovačních aktivit a modernizace v průmyslu —— kvalita IKT infrastruktury —— přeshraniční spolupráce podnikatelských subjektů mezi sebou a s institucemi vzdělávání, výzkumu a vývoje —— procesnost podpory přeshraniční spolupráce —— malý podíl finalizace —— nedostatek podnikatelské infrastruktury a nedostatečné využití potenciálu služeb na podporu rozvoje malých a středních podniků (inkubátory, hospodářské parky, podnikatelské a inovační centra) —— útlum některých tradičních odvětví —— nedostatečná finanční podpora zejména malých podnikatelů —— problematické využití starých výrobních areálů —— nedostatečné propojení vývoje, výroby a školství —— slabá spolupráce a koordinace společných aktivit mezi státy —— neuspokojivý technický stav velké části sítě hlavních cest a železnic a nedostatečná dopravní obslužnost území —— špatná ekonomická situace větší části zemědělských podniků s negativními dopady na rozvoj venkova —— neprovázanost zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu

||| 43

PRIORITA 1

Ohrožení

LIDSKÝ POTENCIÁL

Příležitosti —— aktivní příprava na důsledky změn v populačním vývoji – adaptace školství, celoživotní vzdělávání, rekvalifikace, sociální služby —— vytváření programů prevence sociálně-patologických jevů —— rozvoj systému celoživotního vzdělávaní s důrazem na rozvoj informační společnosti —— adaptace školského systému na klesající počty dětí a nové využití volné kapacity školských zařízení —— regionální koordinace středního školství a dosáhnutí vyšší provázanosti středoškolské přípravy mládeže a potřeb trhu práce —— lepší vytváření možností pro rekvalifikaci podle potřeb trhu práce, podpora rozvoje učňovských odborů s důrazem na duální systém vzdělávání —— zkvalitňování univerzitního vzdělávání na obou stranách hranice —— podpora začleňování těžko umístitelných skupin obyvatelstva na trhu práce —— zvyšování podílu nestátních neziskových organizací v systému zabezpečování sociálních, zdravotních, environmentálních, kulturních, vzdělávacích, informačních a osvětových služeb —— využití podpůrných programů pro odvětví tradičního průmyslu v regionu

—— rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost zvláště u mladé generace a některých kategorií obyvatelstva (zdravotně postižení, starší pracovníci, nekvalifikovaní, ženy) —— struktura školství neodpovídá požadavkům trhu práce —— nedostatečné kapacity sociálních zařízení a systém služeb pro narůstající počet obyvatelstva v poproduktivním věku —— rostoucí zranitelnost některých kategorií obyvatelstva (zdravotně postižení, starší pracovníci, nekvalifikovaní, ženy, absolventi škol) —— rostoucí odliv kvalifikované pracovní síly mimo region —— zvyšování podílu věkově starších v pracovním procesu —— nezájem mladé generace o studium technických disciplín —— ohrožení úrovně vzdělávání financováním škol odvozeným počtem studentů —— odchod vzdělaných a kvalifikovaných pracovníků do zahraničí

—— zvyšování konkurenceschopnosti v oblasti základního a aplikovaného výzkumu —— podpora všech forem spolupráce mezi podnikatelskými subjekty v regionu (klastry, společné projekty, tematické sítě) —— využití vědecko-výzkumného potenciálu, zejména pro průmyslové inovace a rozvoj produktivních služeb —— zvýšení aktivity podpůrných institucí (hospodářských komor, zaměstnavatelských svazů ap.) —— zvýšení přístupu na mezinárodní trhy napojením regionu na evropsku dopravní síť —— rozšíření IKT dostupnosti příhraničí —— prosazení integrovaného přístupu k rozvoji zemědělské a lesnické výroby (integrace ekonomických, energetických a ekologických komponentů) —— podpora rozvoje sítě odbytových center (sdružení) zemědělských produktů a funkční a územní provázanosti se zpracovatelským průmyslem —— zvyšování farmářské osvěty pro vznik a podporu soukromě hospodařících rolníků

—— —— —— ——

PODNIKÁNÍ

Oblast

ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ

—— —— —— ——

stárnutí pracovní síly nedostatečná tvorba nových pracovních příležitostí nedostatečná podpora rozvoje podnikání další prohlubování negativních trendů ve vývoji průmyslu s dopady na zaměstnanost a rozvoj průmyslových služeb včetně ztráty tuzemských i zahraničních trhů (anebo nezískání trhů nových) trvalý pokles konkurenční pozice hlavních regionálních center i celého regionu vzhledem k úspěšnějším regionům pokračování politiky nízké ochrany domácího trhu před dotovaným dovozem zemědělských produktů snížení schopnosti spolufinancování a předfinancování projektů z programů pomoci EU opožďování výstavby a rekonstrukce cestních a železničních komunikací


PRIORITA 2

DOPRAVA

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Oblast

44

ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVY

Silné stránky

Slabé stránky

—— nadprůměrná kvalita životního prostředí v pohraničním horském a podhorském pásmu —— vysoký podíl území s velkoplošnou ochranou krajiny a vodních zdrojů a ostatních chráněných území —— dostatečná kapacita vodních zdrojů, výskyt minerálních vod a léčivých pramenů a zachovalých lesních porostů —— instalace koncových technologií u nejvýznamnějších znečišťovatelů (na úseku ochrany ovzduší a čištění odpadních vod) —— útlum některých hospodářských odvětví —— vysoký stupeň plynofikace zejména na českém území —— dlouhodobá tradice ve specializovaných oborech zemědělské výroby, vysoké zastoupení stanovištně vhodných lesních porostů, odolnějších vůči působení negativních vlivů —— dobře udržované zachovalé lesní porosty - hospodářské lesy jako i lesy chráněné a zvláštního určení —— kvalitní síť značených turistických stezek

—— nedostatečná retenční schopnost krajiny – riziko záplav a sesuvů půdy —— prosazování obnovení těžby nerostných surovin v chráněných územích a výstavba zařízení na znehodnocení odpadů v nevhodných lokalitách —— nepostačující globální informační systém životního prostředí a nedostatečná environmentální výchova obyvatelstva —— neexistující síť sledování a vyhodnocení emisního a hlukového zatížení území —— přetrvávající znečišťování významné části hydrologické sítě s návaznými negativními dopady na náklady na úpravu pitné vody a chybějící ČOV a kanalizace v menších sídlech —— rostoucí emise tuhých znečišťujících látek z malých spalovacích zdrojů z domácností —— výrazný stupeň ohrožení zemědělské půdy působením degradačních činitelů —— rychlý pokles stavů hospodářských zvířat s negativními dopady na rozvoj zemědělství v horších přírodních podmínkách, krize pastýřství a včelařství —— nedostatečná péče o mimo lesní porosty – přemnožení invazivních rostlin —— nedostatečná úroveň investic do úspor tepla a elektrické energie, stimulující vysokou energetickou náročnost průmyslové i obytné sféry, nedostatečné využívání alternativních zdrojů —— nedostatečný rozsah třídění odpadů zejména na slovenské straně a zpracování odpadů a druhotných surovin, převažující skládkování odpadů —— nevyřešený způsob nakládání s biologicky rozložitelnými odpady a nedostatečná kapacita zařízení na jejich zhodnocování —— nedostatečně vyřešené zneškodňování směsového (zbývajícího) komunálního odpadu, vysoký počet černých skládek v území a nízká míra osvěty v oblasti nakládání s odpady —— nízká míra využívání ekologicky šetrných materiálů ve stavebnictví —— formální environmentální výchova na slovenských školách a nedostatečná finanční soběstačnost projektů EVVO na české straně —— poddimenzovaný personál a technické zajištění ochrany přírody zejména na slovenské straně

—— modernizace dopravní infrastruktury s cílem zvýšení bezpečnosti dopravy a provozu —— významné tranzitní funkce v mezinárodní dopravě a strategická poloha území —— existence civilních dopravních a sportovních letišť —— regionem procházející železniční tahy nadregionálního a mezinárodního významu, dlouhodobě stabilizované železniční tratě na území kraje —— rozsah sítě silnic I. třídy v zásadě odpovídá potřebám dopravního napojení a dopravní obsluze kraje (vyjma dílčích úseků s lokálními problémy) —— dlouhodobě stabilizovaný územní plán celého regionu, který již rámcově dopravní infrastrukturu řeší —— sjednocení koncepcí dopravních systémů SR a ČR na propojení území

—— možnost a ochota místního obyvatelstva z příhraničí dojíždět za prací do vzdálenějších destinací je determinována kvalitou dopravní infrastruktury —— propustnost státní hranice v kolizi se současnými i rozvojovými potřebami území - nedostatečná propustnost významných silničních tahů a nedostatečně kvalitní propojení přeshraničních úseků —— nedořešený proces přípravy a realizace v oblasti nadřazené dopravní sítě - dálniční a rychlostní komunikace a nedostatečná průchodnost státní hranice ČR/SR —— absence přeshraničních úseků propojení dálnic D1 na slovenské a D1 na české straně v západovýchodním směru —— absence páteřní rychlostní komunikace regionů pomoraví a pováží, nedokončené stávající propojení na dálniční a trans evropské dopravní sítě, —— vysoké zatížení měst a obcí tranzitní dopravou (chybějící obchvaty, průjezdy městy a obcemi jsou nevyhovující) —— nedostatečná dopravní dostupnost obývaného venkovského prostoru a chybějící integrovaný dopravní systém (IDS) na území regionu —— celkově zanedbaný stav dopravní infrastruktury a související technické a obslužné vybavenosti, zejména regionálního a lokálního charakteru —— neexistující přímé spoje veřejné dopravy mezi krajskými městy

||| 45

PRIORITA 2

Ohrožení

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Příležitosti —— spolupráce při nakládání s odpady, prevence vzniku odpadů a prosazování nového systému priorit s jejich nakládáním v souvislosti s přibližováním se k EU, zlepšení systému sběru biologického odpadu —— podpora a propagace ekologického hospodaření při využití obnovitelných a alternativních zdrojů energie —— podpora potravinové soběstačnosti s využitím regionálních a tradičních produktů —— vytvoření a realizace regionálních a lokálních generelů zásobování obyvatel a hospodářské sféry energiemi, zejména z obnovitelných zdrojů —— převzetí standardů EU, týkajících se vybavenosti sídel kanalizací a ČOV, technologické úrovně ČOV (3. stupeň čištění) - zejména na slovenské straně, budování alternatívních čističek —— prohloubení programů revitalizace krajiny a vodní sítě, např. s vazbou na budování ÚSES a NATURA 2000 —— budování systémů sledování a vyhodnocování jednotlivých složek životního prostředí —— zvýšení důrazu na mimoprodukční funkce zemědělské a lesní výroby, reflektující zájmy ochrany zemědělské půdy, krajiny a vodních zdrojů —— podpora hospodaření za účelem údržby a zachování krajinných struktur —— mezisektorová spolupráce v oblasti environmentální výchovy a výchovy k trvale udržitelnému rozvoji a vzdělanosti —— využití potenciálu přeshraniční spolupráce a výměny zkušeností v rámci trvale udržitelného rozvoje zemědělství, lesnictví, vodního hospodářství, stavebnictví a energetiky —— podpora vhodného zalesňování půdy včetně rychle rostoucích dřevin s následným energetickým využitím

—— přetrvávající znečišťování vod s negativním dopadem do nákladů na úpravu pitné vody —— pokles zemědělské výroby ohrožující možnosti systémového řešení rozvoje venkova a potravinovou soběstačnost území —— podcenění negativních dopadů narušeného životního prostředí na zdravotní stav obyvatelstva a ekologickou stabilitu krajiny —— ohrožení kvality života a krajiny v území prosazováním obnovení těžby nerostných surovin v důsledku parciálních ekonomických zájmů, zejména v chráněných územích —— prosazování výstavby zařízení na zneškodňování / zhodnocování odpadů v nevhodných lokalitách —— rozvoj individuální automobilové dopravy a omezování veřejné dopravy —— nelegální těžba dřeva a krádeže —— podceňování negativních vizuálních dopadů na scenérii krajiny při plánovaní a realizaci nových záměrů —— nedostatek finančních prostředků na spolufinancování projektů

DOPRAVA

Oblast

ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVY

—— území obsahuje výhledovou dopravní infrastrukturu zahrnutou do transevropské dopravní sítě TEN-T s potenciálem udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách, zlepšení hospodářského rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti příhraničních regionů —— zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území —— realizace výstavby sítě dálnic, rychlostních komunikací, posilnění průchodnosti území a státní hranice a zlepšení dopravní obslužnosti —— výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy, které v rámci dopravního systému regionů zajišťují návaznost na okolní regiony a státy —— realizace výstavby, rekonstrukce a modernizace cyklistické infrastruktury —— modernizace dopravní infrastruktury s cílem zvýšení bezpečnosti dopravy a provozu —— stimulace účinné mezinárodní koordinace výstavby dálničních a rychlostních silničních komunikací a spolupráce s okolními regiony a sousedními státy za účelem zkvalitnění dopravní obslužnosti v rámci přeshraniční spolupráce

—— nízká úroveň dopravní infrastruktury vyššího řádu a perifernost území z hlediska obou států, technická zanedbanost pozemních komunikací —— nedostatečně funkční a rozvinutá dopravní infrastruktura má negativní vliv na množství a kvalitu umístění investic v regionu a na omezení rozvoje území —— prohloubení problémů v dopravní obsluze území v souvislosti s rušením regionálních a lokálních železničních tratí —— odkládání napojení příhraničních oblastí na hlavní dopravní tahy, —— nerovnováha z hlediska potřebných finančních zdrojů a možných výdajů na infrastrukturu a obsluhu, opravy komunikací


PRIORITA 3

KULTURA

CESTOVNÍ RUCH

Oblast

46

Silné stránky

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A KULTURY Slabé stránky

—— silný přírodní a kulturně-historický potenciál pro rozvoj CR —— tvorba nových kvalitních regionálních produktů CR —— zvýšení podílu pobytové návštěvnosti s pozitivními dopady na rozvoj zaměstnanosti —— dobré podmínky pro organizování výstav na slovenské straně a rozvíjející se výstavnictví na české straně —— atraktivní přírodní prostředí, předpoklady pro letní a zimní rekreační využití (koupele, městský a venkovský CR) —— nabídka zajímavých sportovních a turistických aktivit mezinárodního významu —— existence tradičních center a středisek CR, historických objektů památek sakrální, měšťanské a lidové architektury včetně drobných forem kulturního dědictví (kaple, kříže u cest atd.) v území —— výhodná geografická poloha příhraničního regionu —— cenová dostupnost, zejména pro zahraniční klientelu —— dopravní propojení obou stran a relativně malá vzdálenost od velkých měst (Bratislava, Brno) —— potenciál nepoznané krajiny, autenticita a původnost lokálního kulturního dědictví, většinou nepoznamenaného negativními tendencemi

—— rozdílná vybavenost území rozvinutou turistickou infra strukturou (ubytovací, sportovně – rekreační služby, nabídka venkovské turistiky, koupaliště, lyžařská centra, atd.) —— rozdílná kvalita prezentace, kvalita poskytovaných a absence doplňkových turistických služeb v porovnání s vyspělými zeměmi —— malý podíl zaměstnanosti v cestovním ruchu v celostátním a evropském porovnání —— malý zájem o budování infrastruktury pro cestovní ruch u podnikatelských subjektů kvůli nejisté návratnosti nákladů —— území, na kterých se zakazuje anebo omezuje činnost z důvodu ochrany veřejného zájmu - velký rozsah chráněných území a ochranných pásem —— rozdílné množství kvalitních regionálních produktů CR (turistických programů a tras s kvalitním zabezpečením služeb) —— velký rozdíl v hustotě a kvalitě značených turistických tras a cyklotras —— nedostatečná podpora rozvoje cestovního ruchu zejména ve venkovských oblastech a situování některých součástí kulturního dědictví v méně přístupných lokalitách —— nerovnoměrné zastoupení a kvalita regionální gastronomie —— nižší koupěschopnost místního obyvatelstva

—— historická, kulturní, jazyková a lidská provázanost regionů s podobnými zvyky a tradicemi —— existence kulturních zařízení, sítě osvětových středisek, muzeí, galerií a knihoven s tradičními kulturními aktivitami —— nadregionální kulturně-společenský význam některých částí pohraničí —— rostoucí zájem o partnerství v přeshraniční spolupráci – navazování nových a zintenzivnění tradičních partnerství —— relativně dostatečný počet subjektů, tvůrců a dobrovolníků působících v kultuře, folklorních tradicích, množství kolektivů zájmové umělecké činnosti a výrobců v oblasti tradičních řemesel —— rozvinutý a stabilní systém postupových soutěží, přehlídek, festivalů tradiční kultury i zájmové umělecké tvorby a jejich nositelů —— síť kulturních zařízení a osvětových středisek poskytujících odborné a metodické poradenství —— pěstování starých a krajových odrůd a ovocných dřevin, chov tradičních plemen

—— špatný stav a vybavenost památkových, historických a kulturních objektů, majících vliv na prezentaci oblasti —— nedostatečný systém podpory na zabezpečení péče o projevy nehmotné tradiční lidové kultury a zájmové umělecké činnosti —— špatná dostupnost zdrojů na financování rekonstrukce kulturní infrastruktury zejména pro menší sídla —— nedostatečné personální zabezpečení kulturní činnosti v obcích – nedostatečná podpora organizátorů, tvůrců a interpretů živé kultury jako nositelů nehmotného kulturního dědictví k identifikaci lokality-regionu —— existence značných regionálních disparit v dostupnosti kulturní nabídky a zabezpečování kultury —— nedostatečné investování do materiálně-technického zázemí pro místní kulturu – interiéry kulturních domů – jejich technické vybavení, osvětlení, ozvučení, exteriérová podia – stálé i mobilní, mobilní jednotné stánky pro lidové umělce, párty-stany atd. —— nízký počet digitalizovaných kin ve městech, absentující kina v obcích a nevhodná programová nabídka komerčních multikin —— přetrvávající bariéry při výměně řemeslníků z obou stran hranice vyplývající z platné legislativy (byrokracie, daně…) —— zhoršování ekonomických podmínek pro lidové výrobce i v závislosti na zhoršující se koupěschopnosti obyvatelstva

||| 47

PRIORITA 3 Ohrožení

—— vysoký potenciál pro rozvoj – atraktivní přírodní prostředí, předpoklady pro letní a zimní rekreační využití (koupele, městský a venkovský CR) —— dovybavení území rozvinutou turistickou infrastrukturou (ubytovací, stravovací, sportovně-rekreační služby, doplnění materiálního zázemí pro živou kulturu, nabídka venkovské turistiky a agroturistiky, cykloturistiky, rozvoj kongresového CR atd.) s ohledem na environmentální limity území —— kulturní turizmus, možnost formování a etablování historických cest —— zlepšení turistické image regionu prostřednictvím cílené propagace, zavedením systému certifikace služeb, informačního systému s pozitivním dopadem na jeho návštěvnost —— podpora a rozvoj regionální gastronomie z lokálních surovin —— vytváření pracovních míst v turistickém ruchu s důrazem na podporu malého a středního podnikání, rozvoj spolupráce neziskových a podnikatelských subjektů s veřejnou a státní správou —— tvorba nových kvalitních regionálních produktů, zintenzivnění rozvoje přeshraničních programů a projektů v cestovním ruchu se zaměřením na rozdílné cílové skupiny —— rekonstrukce stávající turistické infrastruktury —— využití potenciálu šetřících forem turistiky (agroturistika a venkovská turistika, ozdravné pobyty, cykloturistika) —— rozvoj služeb na podporu cestovního ruchu, vznik nových oblastních organizací CR na slovenské straně —— síťování a společná nabídka specifických produktů CR zahraničním nebo specializovaným cestovním kancelářím —— společné výstavy a expozice s jednotícím elementem

—— sezónnost ve využívání kapacit cestovního ruchu —— tranzitní charakter území – velký počet návštěvníků bez ubytování —— nárůst nabídky cestovního ruchu jiných, českých a slovenských konkurenčních regionů i zahraničí —— neustálá destrukce hmot neobnovovaných kulturních památek zejména na slovenské straně a vandalismus —— trvalá udržitelnost připravovaných nebo realizovaných projektů a programů cestovního ruchu —— nízká a pomalá návratnost investic

CESTOVNÍ RUCH

Příležitosti

KULTURA

Oblast

ROZVOJ CESTOVNÍHO RUCHU A KULTURY

—— obnova historických a kulturních památek a turistické infrastruktury, oživení kulturního života, místních tradic a zvyklostí —— systematické kulturní, historické a společenské mapování a výzkum věcí, jevů a událostí v příhraničním území s cílem spoluvytvářet a budovat znalostní bázi sídel a regionů včetně publikačních výstupů —— využití zájmu lidí o tradiční lidovou kulturu, tradiční technologie a její aplikaci v současném moderním životě —— osobní pozornost věnovat tradičním lidovým řemeslům vzhledem k specifickým podmínkám jejich existence a rozvoji, zabezpečení ochrany a kontinuity řemeslných postupů a technik, zlepšování podmínek činnosti lidově uměleckých výrobců —— zlepšení možností prezentace výsledků činnosti lidových tvůrců, digitalizace dokumentů tradiční lidové kultury a jejich zpřístupňování veřejnosti —— podpora partnerství nositelů místní kultury zaměřených na odevzdávání odborných vědomostí, zručností a kompetencí v oblasti kultury —— doplnění materiálně-technického zázemí pro kulturní aktivity v exteriérech; zlepšení kulturní nabídky a zastavení úpadku kulturního života v některých sídlech —— využití kulturního dědictví a jeho jedinečnosti jako prostoru pro spojení kultury a cestovního ruchu —— vyšší využití prostředků strukturálních fondů

—— zhoršování ekonomických podmínek pro lidové výrobce i v závislosti na zhoršující se koupěschopnosti obyvatelstva —— klesající zájem návštěvníků o kulturní, turistické, vzdělávací, sportovní a gastronomické aktivity —— nedostatečné investice do materiálně-technického zázemí pro kulturní výměnu – mobiliář – osvětlovací, ozvučovací technika, exteriérové zastřešení koncertních pódií (mobilní), jednotné stánky pro lidové umělce (mobilní) —— nedostatečná podpora organizátorů, tvůrců a interpretů živé kultury jako nositelů nehmotného kulturního dědictví identifikujícího lokalitu – region —— zhoršování stavu kulturních domů, historických památek a stupně narušení urbanistické celistvosti městských památkových rezervací a zón —— vazba kulturních tradic na starší generaci nebo jednotlivce je hrozbou jejich postupného zániku, nízké míry autenticity nebo povrchnosti aktivit


3. STRATEGIE PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE V ER BBK 3.1. Střednědobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce (2014–2020) Střednědobý horizont Zásadním a ověřeným faktem, jak v běžné praxi, tak ve výsledcích realizovaných konferencí, či výstupech mezivládní přeshraniční komise je, že základní hodnoty a cíle, na nichž byla přeshraniční spolupráce v Euroregionu Bílé–Biele Karpaty založena, jsou stále platné. Čas a události ve společnosti, stejně jako posun jejích hodnotových žebříčků, však přináší jejich vývoj, na který je potřeba flexibilně reagovat tak, aby Euroregion byl silnou a efektivní platformou přeshraniční spolupráce v území i nadále. Je třeba prezentovat a podporovat konkrétní příklady přeshraniční spolupráce i organické integrace místních, regionálních, národních a mezinárodních přístupů a aktivit. Strategie je koncipována v oblasti institucionálního rozvoje a zejména dalšího rozvoje území.

Institucionální rozvoj Již při vzniku hranice a tím nutnosti přeshraniční spolupráce byly vedeny diskuze o partnerství mezi samosprávami, neziskovými organizacemi a podnikateli. Akcent na spolupráci všech tří sektorů by měl být příležitostí k dalšímu rozvoji. Samosprávné kraje se za uplynulých 14 let etablovaly a vybudovaly si své pozice, jak v rámci obou států, tak v oblasti přeshraniční spolupráce, kde jsou z hlediska uvolňovaných investičních prostředků do infrastruktury a služeb do území nepopiratelnými tahouny a logicky tak převzaly některé z úloh a cílů Euroregionu. Z hlediska spolupráce na úrovni lidé lidem a drobných infrastruktur nalezly své místo a aktivně se na přeshraniční spolupráci a realizaci konkrétních záměrů podílejí také samotné obce, nebo jejich svazky a sdružení. Aktivněji se zapojují zejména díky Fondu mikroprojektů také neziskové organizace a spolky. Ačkoliv realizované spolupráce a projekty jsou v souladu se strategiemi rozvoje obou krajů a Společným programovým dokumentem Euroregionu, chybí mezi partnery vzájemná provázanost zejména ve sdílení informací a nastavení společného přístupu k účinnějšímu plánování a rozvoji. Je tedy nasnadě, že pilotní snahou všech partnerů ve střednědobém horizontu bude komplexní spolupráce a zapojení subjektů samospráv do přeshraniční spolupráce, s důrazem zejména na konkrétní obce sdružované v mikroregionech, či svazcích a sdruženích. Další nutnou výzvou je účinější zapojení podnikatelských subjektů v rozvoji přeshraniční spolupráce. Vizí v oblasti institucionálního rozvoje je: Utvoření funkční sítě spolupracujících orgánů s cílem podporovat udržitelný, integrovaný ekonomický, environmentální, sociální a kulturní integrovaný rozvoj přeshraničního regionu. Nutností je tedy rozvoj stávající platformy přeshraniční spolupráce ER BBK aktivním zapojením jejích konkrétních aktérů ze strany samospráv, podnikatelských subjektů a neziskového sektoru. Toho bude dosaženo formou poskytování efektivního servisu v oblasti přeshraniční spolupráce pro území Zlínského a Trenčínského kraje a aktivní propagace přeshraniční spolupráce zacílené jak na uvedené cílové skupiny, tak směrem z území a vzájemnou inspirací pozitivními příklady aktivit.

Rozvoj území Nezbytnou úlohou území je nadefinovat aktuální vlastní potřeby a strategické cíle a k jejich naplňování směřovat své kapacity. Předpokladem pro rozvoj území je tak upevňování vztahů na úrovni kraje - města – venkov. Dlouhodobé specifické programy přeshraniční spolupráce jsou základem systematického rozvoje příhraničních regionů a jejich podpora přispívá k rozvoji a konkurenceschopnosti území. Partneři budou i nadále pracovat na jejich přípravě a realizaci a požadovat jejich systematickou podporu ze strany jednotlivých vlád, resp. kompetentních ministerstev. Například ve vyjednávání podpory přeshraniční spolupráce po roce 2013 ve smyslu Z. z. č. 539/2008 Zákona o podpore regionálneho rozvoja na Slovensku a doporučením podpory obdobného charakteru také pro aktéry přeshraniční spolupráce v okolních státech. Kohezní politika Evropské unie v období 2014 – 2020 směřuje k rozvíjení, nikoliv změně stávajících programů evropské územní a přeshraniční spolupráce. V rozvoji území bude kladen důraz na růst koheze a konvergence přeshraničního regionu. Snahou Euroregionu bude ve spolupráci s odpovědnými ministerstvy a územními samosprávami zachování stávajících principů evropské územní spolupráce s možným rozšířením o makroregionální strategie, s podmínkou, že při nich nebudou zaváděny nové legislativy, ustavovány nové orgány a že finanční prostředky na jejich realizaci nebudou alokovány na úkor Evropské územní spolupráce (EÚS). Snahou bude také zachovat možnost financování infrastruktur v příhraničním území a dále zachování osvědčeného Fondu mikroprojektů, resp. jiné formy podpory menších přeshraničních projektů spravovaných regionálními strukturami, Euroregiony, přímo v území. V souladu s dlouhodobým programem rozvoje Euroregionu, a s programy rozvoje Zlínského a Trenčianského kraje bude i v dalším období akcentována podpora rozvoje území v definovaných oblastech, které se stále ukazují jako platné a pro území nezbytné: 1. 2. 3.

Rozvoj lidského potenciálu a podnikání Rozvoj infrastruktury životního prostředí a dopravy Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu a kultury

a realizovat je tak, aby území Euroregionu bylo konkurenceschopné a vytvářelo příznivé podmínky pro život obyvatel. Důležitým prvkem je důsledná ochrana hodnot přírodního a kulturního dědictví a jejich rozumné využívání, které patří k hlavním předpokladům prosperity bělokarpatského regionu i sousedních hraničních území v ČR i SR, při dodržování principů trvale udržitelného rozvoje

48

||| 49

a ochrany, managementu a plánování krajiny při rozvoji území, při přípravě plánů hospodářského a sociálního rozvoje, územně-plánovacích podkladů a dokumentací krajů a obcí, stejně i v celém plánovacím a realizačním procesu. Cestovní ruch je v oblasti Euroregionu postaven na přírodních krásách a kulturně společenských tradicích. Vzhledem k přírodním podmínkám má velký význam aktivní turizmus – především cykloturismus a pěší turistika. ER BBK má snahu podporovat metody a formy praktické i morální podpory nositelů aktivit a dlouhodobých programů přeshraničního cestovního ruchu. Důležitou úlohou pro nositele přeshraničních projektů bude omezit formálnost a proklamativnost spolupráce a orientovat se více na konkrétní výstupy s preferencí realizovatelných a trvale udržitelných výstupů a zavádění výsledků studií a analýz do praxe. Nutné je také vytvářet synergické efekty propojením jednotlivých sektorů národního hospodářství. Například posílit zapojení subjektů zpracovatelského průmyslu do projektů a produktů cestovního ruchu, konkrétně na území ER BBK se jedná o sklářský průmysl. Dojde tím k vytvoření prostoru jednak pro zachování řemeslných tradic, ale i pro firemní, kongresovou a incentivní turistiku. Vizí pro rozvoj příhraničního území je: Realizace společných rozvojových strategií, programů a projektů směřujících k rovnovážnému kulturně-společenskému a sociálně ekonomickému rozvoji a zachováním přírodních hodnot přispět k posílení regionální identity a sounáležitosti území. Zásadním cílem je do území peníze přinášet, nikoliv je z něj odčerpávat.

3.1.1 Priority programu

V procese prípravy sa Pracovná skupina PDPS zhodla opäť na vytýčení troch prioritných cieľov, ktoré by mal v nasledujúcich rokoch Program realizovať s ohľadom na udržateľný rozvoj cezhraničnej spolupráce smerujúcej k rozvoju prihraničných území a Euroregiónu ako celku. Priority sú prakticky totožné ako v minulom programe, avšak reflektujú aktuálne a predpokladané budúce problémy, ktoré treba spoločne cezhranične riešiť. Priorita 1: ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ Tak, ako v minulom, tak aj v novom plánovacom období treba najväčší dôraz klásť na rozvoj ľudského potenciálu. V tejto oblasti nastal posun nárokov od zvyšovania kvalifikačnej štruktúry obyvateľstva k cielenému vzdelávaniu, vrátane celoživotného, pre potreby trhu práce a elimináciu problematiky nárastu dlhodobo nezamestnaných. Narastajúci pokles obyvateľstva v predproduktívnom veku, odliv obyvateľov v produktívnom veku a zvýšenie podielu obyvateľstva v poproduktívnom veku prináša nové výzvy nielen v oblasti zamestnanosti, ale najmä v oblasti existujúcich, nedostatočných systémov sociálnych služieb. Nevyhnutný bude aktívny prístup verejnej správy a samosprávy k vytváraniu programov prevencie sociálno-patologických javov v spolupráci s neziskovým sektorom. V súčasnom období je jedným z najzávažnejších problémov kvalifikovaná pracovná sila a jej stabilizácia. Podnikatelia vidia aspoň čiastočné riešenie v doškoľovacích zariadeniach, ktoré môžu byť súčasťou technologického a inovačného centra. Ideálnym riešením je prehodnotiť systém vzdelávania a prepojiť ho výraznou mierou s praxou. Ďalším vážnym problémom je, že po vyučení a zaškolení nových zamestnancov vo firme, títo odchádzajú do zahraničia aj pri nadštandardnej mzdovej úrovni. Podnikatelia považujú skvalitnenie života v regióne za veľmi dôležité (budovanie sociálnej infraštruktúry). Pri rozhodovaní vyučených a zaškolených zamestnancov o zotrvaní vo firme, či v regióne, môže kvalita života zohrať dôležitú úlohu. Na strategické a projektové riešenie pomenovaných problémov sa môže územie ER BBK spoľahnúť na pevné základy väzby obyvateľstva na územie a záujem o jeho rozvoj, na adaptabilnú a kvalifikovanú pracovnú silu, dostatočnú sieť ZŠ, tradičnú štruktúru stredného školstva, regionálne vysoké školy s novými študijnými obormi s ich nadregionálnym významom. V neposlednej rade sa môže spoliehať na tradičnú spoluprácu od historických administratívnych štruktúr až po súčasné - od obcí až po Trenčiansky samosprávny kraj a Zlínsky kraj. Do budúcnosti je potrebné v Euroregióne zvýšiť úroveň vzdelávania a poradenstvo pre oblasť inovačného manažmentu, ľudských zdrojov a marketingu aj vo vzťahu k pôsobeniu firiem na medzinárodnej úrovni, finančného riadenia a tiež duševného vlastníctva. V tejto oblasti vzdelávania a poradenstva by mohli nájsť uplatnenie regionálne univerzity. V podnikateľskej sfére v rámci cezhraničnej spolupráce bude hlavnou výzvou podpora a zachovanie niektorých tradičných odvetví (napr. sklárstvo, gumárenstvo ap.), zvýšenie podielu finalizácie výrobkov, inovačných aktivít a modernizácie v priemysle a skvalitnenie IKT infraštruktúry v území Euroregiónu. Ďalším dôležitým cieľom je cezhraničná spolupráca podnikateľských subjektov medzi sebou, spolu s inštitúciami vzdelávania, výskumu a vývoja, zvýšenie spolupráce a koordinácie spoločných aktivít medzi oboma štátmi v neposlednej rade aj v dopravnej obslužnosti územia. V oblasti podnikania bude potrebné riešiť nedostatok podnikateľskej infraštruktúry a nedostatočné využitie potenciálu služieb na podporu rozvoja malých a stredných podnikov. Prihraničné územie ER BBK je postihnuté zlou ekonomickou situáciou poľnohospodárskych podnikov i farmárov, nepreviazanosť poľnohospodárskej výroby a spracovateľského priemyslu s negatívnym dopadom na rozvoj vidieka a stabilizáciu obyvateľov. Euroregión sa v tejto oblasti môže oprieť o dlhodobé tradície priemyslu - sklárske a gumárenské centrá na medzinárodnej úrovni, vedecko-výskumnú základňu, existenciu zdrojov surovín - najmä stavebných hmôt a dreva, voľné a nevyužité plochy a priestory, podpornú infraštruktúru pre inovačné podnikanie a v neposlednej rade o tranzitnú polohu regiónu. Najdôležitejším faktorom rozvoja malých a stredných podnikov (MSP) je vytváranie vhodného podnikateľ-ského prostredia, čo nevyhnutne predpokladá zjednodušenie a sprehľadnenie legislatívy, zníženie administratívneho, odvodového a daňového zaťaženia a kvalitu pracovnej sily. Celej priorite, ako aj ostatným, by predovšetkým pomohla menej administratívne náročná procesnosť podpory cezhraničnej spolupráce s rýchlejšou finančnou návratnosťou. Priorita 2: ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVA Priorita Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava zahrnuje obsáhlou oblast podpory, která si ve své podstatě vyžaduje nejvyšší nároky na finanční prostředky. Většina problematických okruhů, byť je pro obě strany společná je řešitelná v rámci národních zdrojů financování. V rámci přeshraniční spolupráce jsou investiční zdroje do této oblasti omezeny jednak opatřeními Programu a jednak možností uvolňování regionálních zdrojů. Přesto se i v této oblasti daří rozsahem menší kativity realizovat. Přesto by mělo být mnohem aktivněji využíváno potenciálu přeshraniční spolupráce v této oblasti zejména ve vzájemné výměně zkušeností v rámci trvale udržitelného rozvoje. Území Zlínského a Trenčianského kraje se vyznačuje nadprůměrnou kvalitou životního prostředí v pohraničním horském a podhorském


pásmu se zachovalými lesními porosty a s dostatečnou kapacitou vodních zdrojů, výskytem minerálních vod a léčivých pramenů. Z tohoto důvodu je zde vysoký podíl území s velkoplošnou ochranou krajiny a vodních zdrojů a ostatních chráněných území. Tento stav do určité míry determinuje možnosti dalšího rozvoje území a vyžaduje důraznější přístup k ochraně životního prostředí, zlepšení monitoringu, zavedení globálního informačního systému a intenzifikaci enviromnmentální výchovy obyvatelstva. V kontextu uchování kvalitního životního prostředí se jeví jako akutní spolupráce při nakládání s odpady, prevence jejich vzniku a zlepšení systému sběru biologických odpadů. Dalším ovlivňujícím faktorem je všeobecný nárůst spotřeby elektrické energie, přičemž naše území je schopno poskytnout dostatečné zdroje na využití obnovitelných zdrojů, což by mohlo umožnit realizaci regionálních generelů zásobování obyvatelstva a hospodářské sféry. Další z výzev je zajištění potravinové soběstač-nosti území s využitím regionálních a tradičních produktů. Z dopravního hlediska území obou krajů vykazuje nízkou úroveň dopravní infrastruktury vyššího řádu a perifernost, dále technickou zanedbanost pozemních komunikací. Území je pokryto územně plánovací dokumentací, která stabilizuje návrh dopravní infrastruktury zajišťující podmínky pro dopravní dostupnost a propustnost území zahrnutou i do transevsropské dopravní sítě TEN-T, s potenciálem zvýšení konkurenceschopnosti obou příhraničních regionů. Významným dopravním prvkem je také bezmotorová doprava, která má vhodnější strukturu ve Zlínském kraji, nicméně je jednou z priorit vzájemné spolupráce. Priorita 3: CESTOVNÍ RUCH A KULTURA Cestovní ruch a kultura jsou oblasti, které jsou v případě našeho regionu úzce propojeny. Rozvoj kulturní oblasti působí pozitivně na návštěvnost regionu a naopak turistický průmysl generuje příjmy, ze kterých je možno podporovat snahy o zachování kulturního dědictví. Region má stále rezervy v oblasti doplňkových či návazných služeb pro turisty. V porovnání s jinými regiony České a Slovenské republiky má podprůměrný podíl zaměstnanců v oblasti cestovního ruchu. Mezi další negativa regionu patří nedostatečné vybavení pro realizaci kulturních aktivit, chátrající nebo nedostatečná infrastruktura. Regionální disparity byly definovány nejen u infrastruktury, počtu značených tras a cyklotras, ale také v oblasti propagace regionu, jako turistické destinace. S rozvojem cestovního ruchu a s rozvojem kultury musí jít ruku v ruce také ochrana životního prostředí. Krásná příroda, množství památek a klid jsou konkurenčními výhodami našeho regionu jakožto turistické destinace. V oblasti kultury je pozitivním jevem existence velkého bohatství současné a zachovalé tradiční kultury. Tradice, tradiční řemesla, lidové umění, technologické postupy zděděné po předcích, to vše je kulturním bohatstvím regionu. Výzkum, snaha o zachování a prezentace tohoto dědictví, předávání dalším generacím je podstatou podpory v oblasti kultury. Mezi očekávané dopady podpory v oblastech cestovní ruch a kultura patří zvýšení počtu přenocování v regionu a zvýšení nabídky a návštevnosti kulturních aktivit.

3.1.2 Specifické cíle a opatření priorit Priorita 1: ROZVOJ LIDSKÉHO POTENCIÁLU A PODNIKÁNÍ —— Špecifický cieľ 1.1 Vytváranie podmienok pre rast zamestnanosti s ohľadom na potreby trhu práce sleduje vytváranie podmienok, skvalitnenie a prehĺbenie cezhraničnej spolupráce všetkými relevantnými inštitúciami v oblasti rozvoja trhu práce s užším zameraním na jeho potreby a rozvoj pracovnej sily s dopadom na zvýšenie zamestnanosti v území, prostredníctvom realizácie nasledovných opatrení: ȃȃ Vzájomná spolupráca úradov práce, hospodárskych, sociálnych partnerov a regionálnych vzdeláva-cích inštitúcií všetkých stupňov v oblasti rozvoja potrieb trhu práce; ȃȃ Monitoring cezhraničných potrieb trhu práce, strednodobé a dlhodobé stratégie rozvoja trhu práce; ȃȃ Systémy spoločného vzdelávania a certifikácie pre potreby trhu práce v území ER BBK; ȃȃ Programy na zlepšenie uplatniteľnosti znevýhodnených uchádzačov o zamestnanie; ȃȃ Spoločné programy poradenstva v oblasti vzdelávania a kariéry; ȃȃ Propagácia odborného vzdelávania v území ER BBK. —— Špecifický cieľ 1.2 Podpora modernizácie školstva, rozvoj vedy a výskumu rieši aktívnu prípravu na dôsledky zmien v populačnom vývoji, na adaptáciu školstva, celoživotného vzdelávania, rekvalifikáciu i nové využitie voľných kapacít školských zariadení, zároveň je zameraný na rozvoj informačnej spoločnosti a skvalitnenie univerzitného vzdelávania v regióne, prostredníctvom opatrení: ȃȃ Investície do modernizácie vzdelávacej infraštruktúry v rámci spoločných vzdelávacích projektov, programov a odborov s dôrazom na kvalitu vzdelávania, zavádzania nových technológií a prvkov vyúčby, orientovanej na reálne potreby cezhraničného trhu práce; ȃȃ Spolupráca škôl na všetkých úrovniach a vzájomné zbližovanie a využívanie vzdelávacích sústav pre potreby regiónu; ȃȃ Rozvoj kapacít pre vyhodnocovanie vzdelávacích potrieb, kvalifikačných požiadaviek trhu práce a skvalitňovanie systému vzdelávania v regióne; ȃȃ Podpora vzdelávacích programov orientovaných na potreby tradičných priemyselných odvetví v regióne; ȃȃ Tvorba spoločných vedecko-výskumných programov pre aplikovaný výskum; ȃȃ Podpora spoločných projektov malých a stredných podnikov s výskumno-vývojovými organizáciami; ȃȃ Spoločné vedecké konferencie; ȃȃ Získavanie, vzdelávanie a stabilizácia vedeckých a pedagogických pracovníkov; ȃȃ Podpora programov celoživotného vzdelávania; ȃȃ Podpora prístupu k novým poznatkom a informáciám. —— Špecifický cieľ 1.3 Podpora rozvoja spolupráce a konkurencieschopnosti podnikateľského sektora by mal využitím synergického efektu spolupráce podnikateľského a verejného sektoru, podporných programov v oblasti tradičného priemyslu v regióne, podpory rozvoja učňovských a technických odborov, pomôcť rozvoju malého a stredného podnikania ako aj konkurencieschopnosti regiónu, konkrétne opatreniami: ȃȃ Zavádzanie spoločných programov rozvoja podnikania a inovačných aktivít; ȃȃ Vytváranie spolupracujúcich sietí súkromnej a verejnej sféry v rôznych oblastiach;

50

||| 51

ȃȃ Podpora zlepšenia kvality a štruktúry IKT v prihraničí ER BBK; ȃȃ Podpora programov spolupráce výskumných a vývojových inštitúcií s podnikateľským sektorom; ȃȃ Informačná činnosť a pomoc pri získavaní podpory na zvýšenie konkurencieschopnosti podnikateľského sektoru s cezhraničným dopadom zo štátnych zdrojov a zo zdrojov EÚ. —— Špecifický cieľ 1.4 Programy riešenia spoločných sociálnych problémov by mal priniesť riešenia narastajúcich súčasných i predpokladaných sociálnospoločenských problémov v systémoch zabezpečovania sociálnych a zdravotníckych služieb, prevencie sociálno-patologických javov, environmentálnych, kultúrnych, vzdelávacích, informačných a osvetových služieb zvyšovaním podielu neštátnych neziskových organizácií. Opatrenia: ȃȃ Programy riešiace problematiku spôsobenú postupným starnutím obyvateľstva v pohraničí ER BBK; ȃȃ Výchovné aktivity so zameraním na prevenciu sociálne patologických javov; ȃȃ Inovácie v oblasti poskytovania zdravotníckych a sociálnych služieb; ȃȃ Ochrana tradičných spoločenských hodnôt a úlohy tradičnej rodiny v spoločnosti; ȃȃ Koncepčné riešenie kvality života občanov. Priorita 2: ROZVOJ INFRASTRUKTURY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A DOPRAVA —— Specifický cíl 2.1 Ochrana a obnova biodiverzity Území Euroregionu lze charakterizovat nadprůměrnou kvalitou životního prostředí. Navrhovaná opatření si kladou za cíl podpořit stávající monitorovací a ochranné systémy a zároveň přispět k podpoře uchování kvality krajiny a jejího efektivního využití směrem k výrobě tradičních a regionálních produktů zejména přispěním k systémovému rozvoji venkova. Opatření: ȃȃ Vytváření informačních systému a monitoringu biotopů a druhů; ȃȃ Podpora hospodaření za účelem údržby a zachování krajiny; ȃȃ Společné programy systémového řešení rozvoje venkovských oblastí ȃȃ Podpora využívání regionálních a tradičních produktů směrem k potravinové soběstačnosti území; ȃȃ Propagace drobných zemědělců a regionálních producentů —— Specifický cíl 2.2 Ochrana ostatních složek životního prostředí Vzhledem ke stále přetrvávajícím rozdílům a nedostatkům v národních legislativách při nakládání a zpracování odpadů je zejména v pohraničních pásmech s vyšším stupněm ochrany území nutno řešit společné koncepce, směřující k eliminaci škodlivého působení odpadů zejména vzhledem ke kvalitě půdy, vod a vodních zdrojů. Důraz je třeba klást na využívání biologicky odbouratelných materiálů a na kvalitnější třídění a zpracování odpadů, případně jejich využití jako zdroje energie. Z hlediska předcházení krizových povodňových a souvisejících situací a také vzhledem ke snaze zvyšování kvality půdy je nezbytné soustředit se na obnovu retenčních schopností krajiny. Území euroregionu má dobré podmínky pro využívání obnovitelných zdrojů energie zejména využíváním biomasy. S ohledem na výše uvedené je také potřebným prvkem zkvalitnění a rozšíření stávajících monitorovacích systémů životního prostředí a stanovených environmentálních limitů. Aby mohla být ochrana přírody a krajiny aplikována opravdu efektivně je zapotřebí zapojit aktivně do systému ochrany také obyvatelstvo území, přičemž motivaci by mělo získávat zejména v rámci propagace a zkvalitnění environmentální výchovy. ȃȃ Vytvoření společné koncepce a programů nakládání s odpady; ȃȃ Vytváření společných koncepcí a projektů retenčních schopností krajiny; ȃȃ Podpora projektů s pozitivním dopadem na klimatické podmínky území; ȃȃ Podpora vytváření monitorovacích sítí emisního a hlukového zatížení; ȃȃ Společné vzdělávací aktivity v oblasti environmentální výchovy; —— Specifický cíl 2.3 Zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území Ke zvýšení kvality života v území obou krajů a také vzhledem ke zvýšení jejich konkurenceschopnosti je nezbytným řešením zlepšení dopravní obslužnosti a propustnosti území a to jak z hlediska napojení na nadnárodní síť TEN – T, tak z hlediska silnic nižší třídy, kde je třeba zvýšit jejich kvalitu a bezpečnost provozu. Zároveň je snahou obou krajů zvýšit propustnost státní hranice. ȃȃ napojení regionu na evropskou dopravní síť TEN –T s potenciálem zlepšení hospodářského rozvoje a zvýšení konkurenceschopnosti příhraničních regionů; ȃȃ podpora udržitelné dopravy a odstraňování překážek v klíčových síťových infrastrukturách; ȃȃ aktivity ke zvýšení propustnosti státní hranice; ȃȃ zvýšení kvality silnic II. a III. třídy zajišťujících návaznost na okolní regiony a státy; ȃȃ zvýšení bezpečnosti silničního provozu zejména na cestách II. a III. třídy. —— Specifický cíl 2.4 Podpora využívání ekologických forem dopravy Jednou z nejfrekventovanějších forem ekologické dopravy je cyklistická, ačkoliv na české straně hranice existuje poměrně hustá síť kvalitních cyklostezek a s cyklotras, problémem je jeich propojení na slovenskou síť také s ohledem na to, že tato je na slovenském území teprve budována. Naopak kdysi fungující systém přeshraniční dopravy a obslužnosti území po silničních tazích je v dnešní době optimalizován ze strany dopravců tak, že zhoršuje dostupnost území z jedné či druhé straně hranice pro nemotorizované obyvatelstvo a v neposlední řadě turisty.Rozvoj funkčních integrovanýchs ystémů dopravy by tak měl být jednou z priorit obou krajů. ȃȃ výstavba, rekonstrukce a modernizace cyklistické infrastruktury; ȃȃ projekty spolupráce za účelem zkvalitnění dopravní obslužnosti území; ȃȃ podpora koncepce integrovaných systémů v příměstské dopravě.


Priorita 3: CESTOVNÍ RUCH A KULTURA —— Specifický cíl 3.1 Zkvalitnění místní infrastruktury CR V oblasti cestovního ruchu panuje standardní konkurenční prostředí, proto je třeba mít při podpoře infrastruktury cestovního ruchu na paměti také ochranu hospodářské soutěže. Zejména mimo centra intenzivní podpory cestovního ruchu je příležitost zpřístupnit a zkvalitnit ubytovací kapacity. Doplňkové služby, které by generovaly další příjmy a zároveň by zkvalitnily nabídku služeb pro turisty, nejsou budovány zejména proto, že návratnost investic v cestovním ruchu je značně nejistá. Nevýhodou je také nepropojenost a nedostatečná pestrost sportovních a turistických atraktivit. Jednou z příležitostí a zároveň faktorem, který může posilovat atraktivitu regionu, je podpora regionální gastronomie a cestovní ruch spojený s tradičními regionálními potravinami. Další oblastí, kterou je třeba rozvíjet, jsou kulturní a historické památky a jejich zázemí pro turisty. ȃȃ Zpřístupnění a zvýšení kvality ubytovacích kapacit ȃȃ Podpora zkvalitnění drobných služeb wellness a lázeňství ȃȃ Rozvoj a zkvalitnění sportovních a turistických atraktivit v regionu ȃȃ Podpora gastronomických zařízení zaměřená na regionální kuchyni a výrobu regionálních produktů ȃȃ Podpora zpřístupnění kulturních památek —— Specifický cíl 3.2 Podpora aktivit podporujících CR Podpora cestovního ruchu je jednou z oblastí, ve které se v minulých letech dosáhlo značného pokroku. Zároveň se jedná o oblast, ve které byly odhaleny regionální disparity. Propagaci regionu je třeba dále rozvíjet. Je třeba i nadále vytvářet nabídku pro turisty, nacházet nové cílové skupiny, představovat nové atraktivity a poskytovat podporu cestovnímu ruchu. Oblastí, která byla doposud málo rozvíjena, je využívání informačních a komunikačních technologií. Jako důležitá příležitost se jeví možnost propojovat nabídku a spolupracovat při propagaci napříč regionem. ȃȃ Propagace regionu, jako turistické destinace ȃȃ Tvorba nových produktů CR a navazujících marketingových aktivit ȃȃ Spolupráce organizací činných v CR a v propagaci regionů —— Specifický cíl 3.3 Podpora aktivit zaměřených na zachování a rozvoj místní kultury, tradic a lidových řemesel Oblast kultury je jedním z důležitých aspektů kvality života v regionu a také důležitým prvkem národního hospodářství. Kulturní oblast pomáhá spoluvytvářet image regionu, ze které čerpají ostatní průmyslová odvětví. Zachování kulturního dědictví je důležitým úkolem společnosti. Podpora oblasti kultury bude směřována na několik dílčích oblastí. Podporovány budou projevy tradiční lidové kultury (např. trhy tradičních lidových řemesel), aby byli podpořeni nositelé tradic. Podporovat je třeba také oblast živé kultury, a to formou pořádání festivalů, přehlídek, představení a pod. Předávání tradic a dovedností spojených s tradičními řemesly a technologiemi, ale také zvyšování povědomí o kulturních tradicích bude realizováno prostřednictvím vzdělávacích aktivit. Důležitým prvkem snahy o zachování kulturních tradic je jejich výzkum a s ním spojená publikační činnost. ȃȃ Podpora projevů tradiční lidové kultury ȃȃ Živá kultura (festivaly, přehlídky, představení apod.) ȃȃ Vzdělávací aktivity (workshopy, semináře, přednášky apod.) ȃȃ Výzkumná a publikační činnost ȃȃ Investice do budování a zkvalitňování infrastruktury institucí poskytujících kulturní služby. —— Specifický cíl 3.4 Zlepšení propojenosti organizací a jednotlivců činných v kulturní oblasti Podpora spolupráce organizací i jednotlivců působících v kultuře je oblastí, kterou je třeba více rozvíjet. Vzájemná výměna informací, spolupráce při realizaci programů a projektů a také při realizaci marketingových aktivit přispěje k zachování kulturního dědictví v regionu. Důležitým směrem podpory je také eliminace slabé stránky, kterou je nedostatečná vybavenost organizací v regionu pro realizaci kulturních a vzdělávacích akcí. Spolupráce v rámci regionu by měla přispět ke zvýšení efektivity využívání techniky a mobiliáře. Realizace společných akcí by měla přispět k ještě většímu posílení vazeb mezi lidmi z obou stran hranice. ȃȃ Rozvíjeníinformační a komunikační propojenosti ȃȃ Společná propagace a síťování aktivit ȃȃ Technické vybavení a mobiliář s cílem společného využívání ȃȃ Marketingové aktivity včetně propojení s marketingem CR.

3.2. Dlouhodobá strategie udržitelného rozvoje přeshraniční spolupráce ER BBK (2020–2029)

Nastavením společného implementačního, monitorovacího a hodnotícího systému přeshraniční spolupráce dojde k posílení její dlouhodobé udržitelnosti na území obou krajů. Zároveň bude problematika přeshraniční spolupráce moci být řešena jako komplexní celek se zapojením partnerů ze všech tří sektorů. Bude nezbytné přijmout opatření na zajištění financování spolupráce s ohledem na plánované změny v systému Evropských fondů a změny v systému podpory evropské územní spolupráce po roce 2020, tak aby přeshraniční spolupráce mohla být zachována s rostoucí, nebo minimálně stabilní účinností a byla financovatelná nezávisle na Evropských fondech. Uvedený systém je třeba začít budovat již v plánovacím období 2014–2020. Bude třeba diskutovat o možnostech, účelnosti a potřebnosti vytvoření ESÚS. Dalším prvkem, který přeshraniční spolupráci může ovlivnit je plánované nové územní uspořádání krajů ve Slovenské republice. Dlouhodobá strategie bude rozšířena při aktualizaci dokumentu v roce 2017 na základě aktuálních informací a výsledků proběhnuvších jednání.

52

||| 53

4. PROJEKTY A FINANČNÍ PLÁN 4.1. Projekty

—— typy projektů ȃȃ Projekty s investičními záměry ve vybraných prioritních osách OPPS. ȃȃ Projekty měkkého charakteru – IVF, OPPS, FMP. —— partnerství ȃȃ Většina projektů bude realizována z OPPS, kde bude zachován stávající systém Lead partnera projektu. Tento systém je uplatňován také v rámci IVF, Central Europe, nebo Danube. ȃȃ Všechny projekty podporované z Evropských fondů mají jasná pravidla pro zapojení partnerů do projektu – zejména účelnost a přínos projektu, prokázání intenzifikace přeshraniční spolupráce a přeshraničních dopadů. —— typy žadatelů ȃȃ samosprávy regionální i místní ȃȃ orgány státní správy ȃȃ neziskové organizace ȃȃ vzdělávací instituce ȃȃ podnikatelské subjekty.

4.2. Kritéria výběru projektů*

—— Relevantnosť – riešenie aktuálnych cezhraničných potrieb a výziev identifikovaných programom. —— Cezhraničný charakter (vplyv) - preukázateľný a jednoznačný prínos projektu a výstupov pre cieľové skupiny na oboch stranách hranice. —— Vhodnosť riešenia – vnútorná logika projektu (t. j. problémy – stratégia – ciele – aktivity – výstupy – výsledky) a celková vhodnosť navrhovaného riešenia. —— Cezhraničná spolupráca – preukázanie spoločného a koordinovaného postupu pri tvorbe, implementácii a financovaní projektu s aktívnou participáciou partnerov. —— Partnerstvo – zapojenie inštitúcií s potrebnými kompetenciami a odbornými kapacitami v riešenej oblasti, inštitucionálna vyváženosť partnerstva. —— Ekonomická efektívnosť – adekvátnosť finančných zdrojov vo vzťahu v náročnosti realizácie navrhovaných aktivít a vyprodukovania služieb/produktov v zodpovedajúcej kvalite a rozsahu. —— Pridaná hodnota – bez realizácie projektu by nebolo možné dosiahnuť pokrok v danej oblasti. —— Udržateľnosť – schopnosť zabezpečiť dostupnosť a využiteľnosť výstupov po ukončení realizácie projektu. *Převzato z draftu OPPS SR – ČR 2014–2020

4.3. Finanční plán Priorita

OPPS SR – ČR**

Fond malých projektů **

Ostatní zdroje*

Rozvoj lidského potenciálu a podnikání

6,30 MEUR

1,08 MEUR

3,40 MEUR

Rozvoj infrastruktury životního prostředí a doprava

8,51 MEUR

0,00 MEUR

2,03 MEUR

Rozvoj cestovního ruchu a kultury Celkem

14,38 MEUR

3,42 MEUR

8,07 MEUR

29.19 MEUR

4.50 MEUR

13.50 MEUR

47.19 MEUR

* Zlínský kraj,Trenčianský samosprávny kraj, International Visegrad Fund, Danube, Central Europe, ZoPRR SR, státní rozpočet ČR a SR, nadace, atp. ** Výše jednotlivých položek byla stanovena na základě zkušeností s čerpáním na území ZLK a TSK v programovém období 2007 -2013. Položky jsou uvedeny z ERDF.


5. IMPLEMENTACE PROGRAMU

Vytvoření struktury spolupráce obou krajů a Euroregionu, a dalších regionálních partnerů na implementaci Programového dokumentu, na monitorování a vyhodnocování podkladů. Bude dopracováno po schůzce mezi ER BBK, ZLK a TSK v červnu 2014.

6. MONITOROVÁNÍ POKROKU DOSAŽENÝCH CÍLŮ A HODNOCENÍ PROGRAMU Aj v období nasledujúcich siedmich rokov zostáva hlavnou úlohou Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty počas implementácie Programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v území ER BBK na roky 2014–2020 napĺňanie týchto cieľov: 1. Dlhodobo budovať povedomie a spolupatričnosť k územiu ER BBK – územie Zlínskeho a Trenčianskeho kraja. 2. Poskytovať podporu projektom a inštitúciám v súlade s prioritami a opatreniami Programu. 3. Presadzovať efektívnu finančnú podporu a získavanie zdrojov pre cezhraničnú spoluprácu. 4. Monitorovať a hodnotiť efektívne využívanie zdrojov podľa priorít a opatrení Programu. Na efektívne naplnenie týchto cieľov je nevyhnutné, aby všetci partneri Programu v súčinnosti s ďalšími inštitúciami na národných a európskej úrovni: —— organizovali informačné, pracovné a prezentačné fóra v rámci implementácie PDPS a OPCS SR-ČR pre svoje územie, —— vybudovali dlhodobo udržateľný profesionálny poradenský a školiaci servis pre cezhraničnú spoluprácu, —— úzko spolupracovali v rámci previazanosti cezhraničného a regionálneho rozvoja s kompeten-tnými orgánmi a inštitúciami na úrovni NUTS III a NUTS II.

6.1. Harmonogram implementace PDPS

Po schválení Programu udržateľného rozvoja cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014–2020 relevantnými orgánmi oboch krajov (zastupiteľstvami, Radami, výbormi) a Valným zhromaždením ER BBK, je časový plán jeho implementácie nasledovný: 1. Verejná prezentácia a vydanie PDPS 2014–2020 do 03.2014 2. Aktualizácia PDPS na základe ročného intervalu monitorovania do 12.2017 3. Propagácia a implementácia PDPS na roky 2014–2020 od 03.2014 4. Príprava Programu na roky 2021–2027 2019–2020 5. Monitoring a hodnotenie plnenia Programu na roky 2014–2020 priebežne 6. Vyhodnotenie plnenia Programu na roky 2014–2020 do 05.2021 7. Verejná prezentácia a vydanie Programu 2021–2027 do 03.2021

6.2. Hodnocení Programového dokumentu

Priebežné a konečné hodnotenie Programového dokumentu cezhraničnej spolupráce v území Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty na roky 2014–2020 bude vychádzať z realizovaných projektov v území Euroregiónu rôznymi subjektmi a z rôznych zdrojov podľa priorít a opatrení, podľa relevantnej metódy: —— výber hodnotiacich kritérií kvalitatívnych a kvantitatívnych, —— metodika hodnotenia pre jednotlivé kritériá, —— opravné opatrenia – odstránenie nezhôd medzi programom a realitou, —— prezentácia a presadzovanie výsledkov hodnotenia.

6.3. Ukazatelé hodnocení PDPS podle priorit

Uvedené ukazovatele hodnotenia sú ilustratívne, rešpektujú stanovené ukazovatele Európskej územnej spolupráce, no nevyčerpávajú všetky možnosti, ktoré zo špecifík cezhraničnej spolupráce vyplynú (modré ukazovatele sú prevzaté z ukazovateľov Nariadenia EKaP(EÚ) 2014+):

54

||| 55

Priorita 1: —— Počet programov sociálnej súdržnosti v opatreniach 1.1.-1.4 —— Počet programov zameraných na celoživotné vzdelávanie 1.2 —— Počet škôl (ZŠ, SŠ a VŠ) zapojených do spoločných projektov v opatrení 1.2 —— Počet vedecko-výskumných projektov a programov v opatreniach 1.2 – 1.4 —— Počet podnikov spolupracujúcich s podporovanými výskumnými inštitúciami v opatrenich 1.2 -1.3 —— Počet projektov zvyšujúcich konkurencieschopnosť územia ER BBK v opatreniach 1.2 a 1.3 —— Počet programov riešiacich problematiku starnutia obyvateľstva v pohraničí ER BBK v opatrení 1.4 —— Počet výchovných aktivít zameraných na prevenciu sociálne patologických javov v opatrení 1.4 —— Počet projektov zameraných na ochranu tradičných spoločenských hodnôt a úlohy tradičnej rodiny v spoločnosti v opatrení 1.4 —— Počet projektov zameraných na uplatniteľnosť absolventov na trhu práce Priorita 2: —— Počet projektov riešiacich jednotlivé opatrenia 2.1 a 2.2 —— Počet spoločných programov zaoberajúcich sa rozvojom vidieckych oblastí a propagáciou drobných poľnohospodárov a regionálnych producentov v opatrení 2.1 —— Vybudovaná infraštruktúra alternatívnych zdrojov energie a siete monitorovania emisného a hlukového zaťaženia v opatrení 2.2. —— Počet spoločných projektov a programov v oblasti environmentálnej výchovy v opatrení 2.2 —— Počet projektov na zvýšenie priepustnosti spoločnej hranice v opatrení 2.3 —— Počet km zrekonštruovaných a novovybudovaných cyklotrás a počet osadených prvkov infraštruktúry cyklotrás v opatrení 2.3 Priorita 3: —— Počet spoločných programov cestovného ruchu —— Vybudovaná nová alebo rekonštruovaná infraštruktúra cestovného ruchu (počet, plocha, km ap.) —— Zvýšenie návštevnosti turistov realizáciou opatrení 3.1 až 3.3 —— Počet projektov spájajúcich kultúrne aktivity s programami cestovného ruchu v opatreniach 3.1 – 3.4 —— Počet projektov na obnovu a zachovanie prejavov tradičnej ľudovej kultúry, vrátane vzdelávacích, výskumných a publikačných aktivít v opatreniach 3.3 - 3.4 —— Počet spoločných kultúrnych aktivít, ich možné opakovania a rozširovania v opatreniach 3.3 – 3.4 Priority 1–3: —— Počet spracovaných stratégií, programov a štúdií uskutočniteľnosti —— Počet podaných a schválených projektov v jednotlivých prioritách a spolu —— Hodnota realizovaných projektov a podiel jednotlivých sektorov (samospráva, školy, špecializo-vané inštitúcie; podnikateľský sektor a neziskové organizácie) —— Počet schválených projektov a ich hodnota v Programe v porovnaní s SPD 2007–2013

6.4. Harmonogram hodnocení Programového dokumentu

Do roku 2020 bude napĺňanie priorít a opatrení monitorované a vyhodnocované ročne Základným týmom PDPS a v spolupráci s členmi PDPS ER BBK podľa nasledovného časového plánu: do r. 2021 - forma priebežného a konečného hodnotenia plnenia programu 2014–2020 r. 2019, 2020 - hodnotenie ex ante pre PDPS na roky 2021–2027 r. 2014–2017 - priebežné hodnotenie, aktualizácia programu r. 2020 - konečné hodnotenie pre krátkodobé projekty r. 2018, 2019 - porovnávacia forma PDPS a príprava nového r. 2021, 2022 - ex post hodnotenie PDPS na roky 2014–2020 a príprava novej formy

7. PŘÍLOHY PŘÍLOHA 1 PŘÍLOHA 2 PŘÍLOHA 3 PŘÍLOHA 4 PŘÍLOHA 5 PŘÍLOHA 6 PŘÍLOHA 7 PŘÍLOHA 8 PŘÍLOHA 9

Mapa čerpání Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007–2013 v území ER BBK Mapa čerpaní Fondu mikroprojektů v území ER BBK Tabulky index stárnutí, nezaměstnanost v území ER BBK Velkoplošné a maloplošné chráněné území Lesný porost a zemědělská půda Mapa komunikací a hraničních přechodů Mapa sídel s památkami Seznam vyznačených cyklotras v území ER BBK Seznam použitých zkratek a relevantních internetových stránek


PŘÍLOHA 1

56

||| 57

Mapa čerpání Operačního programu přeshraniční spolupráce SR-ČR 2007–2013 v území ER BBK


PŘÍLOHA 2

58

||| 59

Mapa čerpaní Fondu mikroprojektů v území ER BBK


PŘÍLOHA 3

Tabulky index stárnutí, nezaměstnanost v území ER BBK

Tab. 1 SK Demografické ukazovatele o Trenčianskom kraji, 1996–2012 Ukazovateľ

1996

1997

1998

1999

2000

*2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

**2011

2012

muži

3 107

3 052

2 912

2 860

2 736

2 471

2 424

2 478

2 600

2 613

2 568

2 705

2 774

2 978

3 022

3 001

2 613

ženy

2 959

2 848

2 721

2 719

2 730

2 440

2 368

2 268

2 453

2 480

2 507

2 509

2 646

2 810

2 918

2 906

2 532

spolu

6 066

5 900

5 633

5 579

5 466

4 911

4 792

4 746

5 053

5 093

5 075

5 214

5 420

5 788

5 940

5 907

5 145

muži

3 070

3 143

3 200

3 123

3 094

2 975

3 042

3 192

3 051

3 195

3 085

3 211

3 125

3 219

3 053

2 971

2 995

ženy

2 637

2 685

2 763

2 574

2 663

2 591

2 647

2 667

2 665

2 849

2 790

2 863

2 755

2 784

2 780

2 780

2 776

spolu

5 707

5 828

5 963

5 697

5 757

5 566

5 689

5 859

5 716

6 044

5 875

6 074

5 880

6 003

5 833

5 751

5 771

Živonarodení

Zomrelí

Prirodzený prírastok (-úbytok) muži

37

-91

-288

-263

-358

-504

-618

-714

-451

-582

-517

-506

-351

-241

-31

30

-382

ženy

322

163

-42

145

67

-151

-279

-399

-212

-369

-283

-354

-109

26

138

126

-244

spolu

359

72

-330

-118

-291

-655

-897

-1 113

-663

-951

-800

-860

-460

-215

107

156

-626

muži

990

1 128

996

817

854

907

923

938

1 139

1 234

1 495

2 091

1 864

1 172

1 081

968

1 069

ženy

1 200

1 204

1 106

995

993

973

1 018

1 147

1 156

1 146

1 208

1 314

1 149

1 092

1 120

1 087

1 093

spolu

2 190

2 332

2 102

1 812

1 847

1 880

1 941

2 085

2 295

2 380

2 703

3 405

3 013

2 264

2 201

2 055

2 162

muži

1 074

1 028

1 097

997

933

1 069

1 115

1 019

1 083

1 104

1 106

1 207

1 166

1 274

1 298

1 109

1 165

ženy

1 168

1 162

1 285

1 148

1 125

1 203

1 352

1 281

1 323

1 331

1 336

1 354

1 359

1 420

1 405

1 370

1 398

spolu

2 242

2 190

2 382

2 145

2 058

2 272

2 467

2 300

2 406

2 435

2 442

2 561

2 525

2 694

2 703

2 479

2 563

Prisťahovalí

Vysťahovalí

Prírastok (-úbytok) sťahovaním muži

-84

100

-101

-180

-79

-162

-192

-81

56

130

389

884

698

-102

-217

-141

-96

ženy

32

42

-179

-153

-132

-230

-334

-134

-167

-185

-128

-40

-210

-328

-285

-283

-305

spolu

-52

142

-280

-333

-211

-392

-526

-215

-111

-55

261

844

488

-430

-502

-424

-401 -478

Celkový prírastok (-úbytok) muži

-47

9

-389

-443

-437

-666

-810

-795

-395

-452

-128

378

347

-343

-248

-111

ženy

354

205

-221

-8

-65

-381

-613

-533

-379

-554

-411

-394

-319

-302

-147

-157

-549

spolu

307

214

-610

-451

-502

-1 047

-1 423

-1 328

-774

-1 006

-539

-16

28

-645

-395

-268

-1 027

Stav k 31. 12. muži

299 244 299 253 298 864 298 421 297 984 295 757 294 947 294 152 293 757 293 305 293 177 293 555 293 902 293 559 293 311 291 384 290 906

ženy

310 891 311 096 310 875 310 867 310 802 309 160 308 547 308 014 307 635 307 081 306 670 306 276 305 957 305 655 305 508 302 802 302 253

spolu

610 135 610 349 609 739 609 288 608 786 604 917 603 494 602 166 601 392 600 386 599 847 599 831 599 859 599 214 598 819 594 186 593 159

*Stav obyvateľstva k 31. 12. 2001 zohľadňuje výsledky Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2001 **Stav obyvateľstva k 31. 12. 2011 zohľadňuje výsledky Sčítania obyvateľov, domov a bytov v roku 2011 V roku 2012 sa zmenilo spracovanie štatistiky narodených: kým do roku 2011 boli do počtu narodených započítavané i deti narodené v zahraničí matkám s trvalým pobytom v SR, od roku 2012 sú do štatistiky narodených započítavané len deti narodené na Slovensku a do počtu obyvateľov SR sa započítajú len tie deti narodené v zahraničí, ktoré boli prihlásené na trvalý pobyt v SR. Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=67151

Tab. 2 SK Sídelná štruktúra Trenčianskeho kraja, 2001–2012 Ukazovateľ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obyvateľov spolu (v tis. osôb)

604,9

603,5

602,2

601,4

600,4

599,8

599,8

599,9

599,2

598,8

594,2

593,2

z toho obyvateľstvo žijúce v mestách

353,9

348,3

346,3

344,9

343,8

342,6

341,8

340,7

339,2

337,8

334,2

332,8

v tom muži

172,0

169,1

167,9

167,2

166,7

166,2

166,0

165,6

164,7

163,9

162,3

161,6

ženy

181,9

179,3

178,4

177,7

177,1

176,4

175,8

175,1

174,4

173,9

171,9

171,2

58,5

57,7

57,5

57,4

57,3

57,1

57,0

56,8

56,6

56,4

56,2

56,1

276

276

276

276

276

276

276

276

276

276

276

276

0 - 199

21

21

22

22

22

22

22

22

22

22

22

22

200 - 499

62

62

60

60

65

62

64

64

64

64

60

60

500 - 999

85

84

85

85

80

82

79

78

78

78

84

83

1 000 - 1 999

63

64

64

64

64

63

64

65

65

66

63

64

2 000 - 4 999

28

28

29

29

29

30

31

31

31

30

31

31

5 000 - 9 999

5

5

4

4

4

6

5

5

5

5

5

5

10 000 - 19 999

5

5

5

5

5

4

4

4

4

4

5

5

20 000 - 49 999

5

5

5

5

5

5

5

5

5

6

5

5

50 000 - 99 999

2

2

2

2

2

2

2

2

2

1

1

1

100 000 a viac

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

v% Počet obcí vo veľkostných skupinách spolu v tom


60

||| 61

Tab. 1 CZ Demografické ukazatele o Zlínském kraji, 1996 až 2012 Ukazatel

1996

1997

1998

1999

2000

*2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

**2011

2012

muži

2 652

2 666

2 632

2 690

2 797

2 619

2 677

2 669

2 701

2 891

2 861

3 163

3 231

3 134

3 144

2 856

2 867

ženy

2 587

2 476

2 542

2 522

2 493

2 552

2 518

2 478

2 516

2 779

2 751

2 896

3 030

2 942

2 962

2 714

2 626

celkem

5 239

5 142

5 174

5 212

5 290

5 171

5 195

5 147

5 217

5 670

5 612

6 059

6 261

6 076

6 106

5 570

5 493

muži

3 319

3 235

3 203

3 184

3 237

3 077

3 011

3 259

3 137

3 295

3 050

2 976

3 155

3 133

3 161

3 219

3 131

ženy

2 990

3 155

3 026

2 969

2 935

2 939

2 844

3 086

2 841

2 970

2 876

2 893

2 847

2 976

2 900

2 952

2 962

celkem

6 309

6 390

6 229

6 153

6 172

6 016

5 855

6 345

5 978

6 265

5 926

5 869

6 002

6 109

6 061

6 171

6 093

Živě narození

Zemřelí

Přirozený přírůstek (úbytek) muži

-667

-569

-571

-494

-440

-458

-334

-590

-436

-404

-189

187

76

1

-17

-363

-264

ženy

-403

-679

-484

-447

-442

-387

-326

-608

-325

-191

-125

3

183

-34

62

-238

-336

-1 070

-1 248

-1 055

-941

-882

-845

-660

-1 198

-761

-595

-314

190

259

-33

45

-601

-600

muži

.

.

.

.

1 412

1 812

2 382

2 612

2 298

1 866

1 757

2 370

2 059

1 561

1 530

1 339

1 341

ženy

.

.

.

.

1 555

1 651

1 834

1 736

1 674

1 644

1 771

2 071

1 783

1 661

1 572

1 530

1 447

3 110

2 999

2 980

2 969

2 967

3 463

4 216

4 348

3 972

3 510

3 528

4 441

3 842

3 222

3 102

2 869

2 788

muži

.

.

.

.

1 179

2 027

2 566

2 487

2 536

1 704

1 662

1 760

1 662

1 799

1 901

1 504

1 688

ženy

.

.

.

.

1 355

1 554

1 920

1 927

1 835

1 775

1 855

1 930

1 807

1 760

1 927

1 821

1 837

2 454

2 523

2 567

2 478

2 534

3 581

4 486

4 414

4 371

3 479

3 517

3 690

3 469

3 559

3 828

3 325

3 525

celkem Přistěhovalí 1)

celkem Vystěhovalí1)

celkem

Přírůstek (úbytek) stěhováním muži

.

.

.

.

233

-215

-184

125

-238

162

95

610

397

-238

-371

-165

-347

ženy

.

.

.

.

200

97

-86

-191

-161

-131

-84

141

-24

-99

-355

-291

-390

656

476

413

491

433

-118

-270

-66

-399

31

11

751

373

-337

-726

-456

-737 -611

celkem

Celkový přírůstek (úbytek) muži

.

.

.

.

-207

-673

-518

-465

-674

-242

-94

797

473

-237

-388

-528

ženy

.

.

.

.

-242

-290

-412

-799

-486

-322

-209

144

159

-133

-293

-529

-726

-414

-772

-642

-450

-449

-963

-930

-1 264

-1 160

-564

-303

941

632

-370

-681

-1 057

-1 337

celkem Stav k 31. 12. muži

292 344 292 040 291 738 291 510 291 303 289 332 288 814 288 349 287 675 287 433 287 339 288 136 288 609 288 372 287 984 287 961 287 350

ženy

307 859 307 391 307 051 306 829 306 587 304 728 304 316 303 517 303 031 302 709 302 500 302 644 302 803 302 670 302 377 301 069 300 343

celkem

600 203 599 431 598 789 598 339 597 890 594 060 593 130 591 866 590 706 590 142 589 839 590 780 591 412 591 042 590 361 589 030 587 693

*Ve stavech obyvatel jsou promítnuty definitivní výsledka Sčítání lidu, domů a bytů k 1. 3. 2001 **Ve stavu obyvatel jsou promítnuty výsledky SLDB 2011 1)

Do roku 2001 jsou do stěhování zahrnuti také dlouhodobě přítomní cizinci

Tab. 2 CZ Sídelní struktura Zlínského kraje, 2001 až 2012 Ukazatel

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Počet obyvatel celkem (v tis. osob)

594,1

593,1

591,9

590,7

590,1

589,8

590,8

591,4

591,0

590,4

589,0

587,7

z toho obyvateľstvo ve městech

360,8

364,5

363,0

361,5

360,4

359,5

359,1

358,5

355,5

354,2

352,5

351,1

z toho muži

173,9

175,7

175,1

174,3

173,8

173,3

173,3

173,0

171,5

170,8

170,5

169,7

ženy

186,9

188,8

188,0

187,2

186,7

186,2

185,9

185,5

184,1

183,4

182,1

181,4

60,7

61,4

61,3

61,2

61,1

60,9

60,8

60,6

60,2

60,0

59,8

59,7

304

304

304

304

304

304

304

304

305

305

305

305

0 - 199

18

17

17

17

18

19

18

19

19

19

18

17

200 - 499

90

89

90

88

88

85

86

84

83

83

84

85

500 - 999

98

98

97

99

98

99

99

99

101

101

101

98

1 000 - 1 999

47

49

48

48

48

49

48

48

49

49

49

51

2 000 - 4 999

31

31

32

32

32

32

33

34

33

33

33

34

5 000 - 9 999

11

11

11

11

11

11

11

11

11

11

11

11

10 000 - 19 999

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

20 000 - 49 999

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

4

50 000 - 99 999

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

1

100 000 a více

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

0

v% Počet obcí podle velikostních skupin celkem z toho


Tab. 3 SK Počet obyvateľov, rozloha, hustota, 2012 Kraj, okres, obec Trenčiansky kraj okres Bánovce nad Bebravou Bánovce nad Bebravou Borčany Brezolupy Cimenná Čierna Lehota Dežerice Dolné Naštice Dubnička Dvorec Haláčovce Horné Naštice Chudá Lehota Krásna Ves Kšinná Libichava Ľutov Malá Hradná Malé Hoste Miezgovce Nedašovce Omastiná Otrhánky Pečeňany Podlužany Pochabany Pravotice Prusy Ruskovce Rybany Slatina nad Bebravou Slatinka nad Bebravou Šípkov Šišov Timoradza Trebichava Uhrovec Uhrovské Podhradie Veľké Držkovce Veľké Hoste Veľké Chlievany Vysočany Zlatníky Žitná-Radiša okres Ilava Bohunice Bolešov Borčice Červený Kameň Dubnica nad Váhom Dulov Horná Poruba Ilava Kameničany Košeca Košecké Podhradie Krivoklát Ladce Mikušovce Nová Dubnica Pruské Sedmerovec Slavnica Tuchyňa Vršatské Podhradie Zliechov okres Myjava Brestovec Brezová pod Bradlom Bukovec Hrašné Chvojnica Jablonka Kostolné Košariská Krajné Myjava Podkylava Polianka Poriadie Priepasné Rudník Stará Myjava Vrbovce okres Nové Mesto nad Váhom Beckov Bošáca Brunovce Bzince pod Javorinou Čachtice Častkovce Dolné Srnie Haluzice Horná Streda

Počet obyv.

Rozloha Hustota v km2 (o./km2)

593 159

4 502,0

132

37 067

461,9

80

19 323 247 500 93 127 683 512 112 417 349 423 201 546 520 149 143 371 433 271 430 41 406 447 854 246 307 559 514 1 450 446 201 145 482 526 42 1 540 38 656 576 484 123 669 465

26,5 3,1 6,3 3,6 15,2 13,0 4,6 8,1 2,7 4,7 8,6 3,7 10,2 41,2 2,6 8,6 7,9 6,8 8,8 6,9 12,4 4,7 6,6 14,0 4,3 6,0 7,5 3,4 11,0 11,5 9,5 11,6 9,6 10,5 11,8 22,9 12,5 12,8 8,3 5,1 4,3 50,4 17,8

728 79 79 26 8 52 110 14 157 75 49 55 53 13 57 17 47 64 31 62 3 87 67 61 57 51 74 153 131 39 21 13 50 50 4 67 3 51 70 94 28 13 26

60 493

358,5

169

753 1 541 472 709 25 116 928 1 062 5 470 534 2 512 1 051 253 2 610 1 027 11 387 2 199 423 838 771 238 599 27 353

7,0 15,0 4,1 32,6 49,1 5,5 13,7 24,3 5,1 18,9 36,9 10,7 15,7 8,5 11,3 12,9 6,0 7,8 5,5 13,4 54,4 327,4

107 103 115 22 511 168 78 225 105 133 28 24 166 121 1012 170 70 107 139 18 11 84

942 5 092 416 449 369 471 628 439 1 587 12 185 227 376 712 366 799 744 1 551 62 577

17,3 41,1 15,5 7,9 16,3 12,6 10,1 11,5 28,5 48,5 8,5 9,4 7,9 13,7 9,4 17,7 51,5 580,0

54 124 27 57 23 37 62 38 56 251 27 40 90 27 85 42 30 108

1 349 1 384 562 2 076 4 008 1 183 969 61 1 320

28,6 19,6 5,8 33,5 32,6 7,6 8,8 3,8 9,8

47 71 97 62 123 156 110 16 134

Kraj, okres, obec

Počet Rozloha Hustota obyv. v km2 (o./km2) 708 18,3 39 681 24,1 28 728 9,2 79 1 040 26,4 39 1 463 15,3 96 1 392 29,4 47 635 17,4 36 521 11,7 45 209 3,2 66 2 534 36,4 70 1 111 33,4 33 206 18,2 11 556 12,1 46 20 250 32,6 621 465 4,9 94 1 181 8,6 137 1 972 17,3 114 586 4,0 145 1 285 8,7 147 229 16,2 14 9 296 50,9 182 903 6,4 141 772 11,1 69 172 5,5 31 770 8,2 94 46 893 301,0 156

Hôrka nad Váhom Hrádok Hrachovište Kálnica Kočovce Lubina Lúka Modrová Modrovka Moravské Lieskové Nová Bošáca Nová Lehota Nová Ves nad Váhom Nové Mesto nad Váhom Očkov Pobedim Podolie Potvorice Považany Stará Lehota Stará Turá Trenčianske Bohuslavice Vaďovce Višňové Zemianske Podhradie okres Partizánske Bošany 4 151 Brodzany 801 Hradište 1 017 Chynorany 2 711 Ješkova Ves 498 Klátova Nová Ves 1 616 Kolačno 870 Krásno 514 Livina 110 Livinské Opatovce 244 Malé Kršteňany 539 Malé Uherce 699 Nadlice 629 Nedanovce 640 Ostratice 858 Partizánske 23 860 Pažiť 407 Skačany 1 347 Turčianky 156 Veľké Kršteňany 623 Veľké Uherce 2 036 Veľký Klíž 906 Žabokreky nad Nitrou 1 661 okres 63 363 Považská Bystrica Bodiná 494 Brvnište 1 191 Čelkova Lehota 133 Dolná Mariková 1 422 Dolný Lieskov 825 Domaniža 1 499 Ďurďové 157 Hatné 594 Horná Mariková 636 Horný Lieskov 369 Jasenica 1 049 Klieština 339 Kostolec 231 Malé Lednice 508 Papradno 2 522 Plevník-Drienové 1 590 Počarová 137 Podskalie 125 Považská Bystrica 40 982 Prečín 1 427 Pružina 1 985 Sádočné 160 Slopná 483 Stupné 716 Sverepec 1 189 Udiča 2 163 Vrchteplá 258 Záskalie 179 okres 137 380 Prievidza Bojnice 4 925 Bystričany 1 840 Cigeľ 1 221 Čavoj 521 Čereňany 1 687 Diviacka Nová Ves 1 762 Diviaky nad Nitricou 1 765 Dlžín 187 Dolné Vestenice 2 575 Handlová 17 664 Horná Ves 1 480 Horné Vestenice 623 Chrenovec-Brusno 1 379 Chvojnica 254 Jalovec 585 Kamenec pod Vtáčnikom 1 820 Kanianka 4 125 Kľačno 1 102 Kocurany 501 Kostolná Ves 466

14,4 18,3 8,2 10,4 10,4 35,0 21,3 3,6 3,2 5,0 6,3 6,0 5,5 7,0 11,3 22,3 3,1 15,4 3,7 13,5 27,8 42,4 7,0 463,2

288 44 125 262 48 46 41 142 34 49 86 117 114 91 76 1070 133 88 42 46 73 21 238 137

7,5 6,9 3,7 22,1 16,5 26,1 4,8 5,4 47,6 4,9 7,3 5,3 4,0 15,1 56,0 13,0 2,3 7,7 90,6 17,6 40,4 7,5 7,6 7,5 6,2 22,1 4,9 2,4 959,8

66 172 36 64 50 58 33 109 13 75 144 64 58 34 45 122 59 16 453 81 49 21 63 95 191 98 53 75 143

19,9 37,6 17,3 15,2 19,0 13,4 19,9 6,7 13,8 85,6 18,6 10,0 12,3 9,3 6,0 25,3 7,9 48,7 4,2 3,7

247 49 70 34 89 132 89 28 186 206 80 63 112 27 97 72 520 23 120 125

Kraj, okres, obec Koš Lazany Lehota pod Vtáčnikom Liešťany Lipník Malá Čausa Malinová Nedožery-Brezany Nevidzany Nitrianske Pravno Nitrianske Rudno Nitrianske Sučany Nitrica Nováky Opatovce nad Nitrou Oslany Podhradie Poluvsie Poruba Pravenec Prievidza Radobica Ráztočno Rudnianska Lehota Sebedražie Seč Šútovce Temeš Tužina Valaská Belá Veľká Čausa Zemianske Kostoľany okres Púchov Beluša Dohňany Dolná Breznica Dolné Kočkovce Horná Breznica Horovce Kvašov Lazy pod Makytou Lednica Lednické Rovne Lúky Lysá pod Makytou Mestečko Mojtín Nimnica Púchov Streženice Visolaje Vydrná Záriečie Zubák okres Trenčín Adamovské Kochanovce Bobot Dolná Poruba Dolná Súča Drietoma Dubodiel Horná Súča Horňany Horné Srnie Hrabovka Chocholná-Velčice Ivanovce Kostolná-Záriečie Krivosúd-Bodovka Melčice-Lieskové Mníchova Lehota Motešice Nemšová Neporadza Omšenie Opatovce Petrova Lehota Selec Skalka nad Váhom Soblahov Svinná Štvrtok Trenčianska Teplá Trenčianska Turná Trenčianske Jastrabie Trenčianske Mitice Trenčianske Stankovce Trenčianske Teplice Trenčín Veľká Hradná Veľké Bierovce Zamarovce

Počet Rozloha Hustota obyv. v km2 (o./km2) 1 179 13,6 87 1 600 9,9 162 3 927 28,0 140 1 236 16,4 75 483 5,5 88 666 15,3 43 895 13,1 68 2 114 24,2 87 302 11,8 26 3 159 31,2 101 1 924 14,5 133 1 221 18,1 68 1 237 24,0 51 4 262 19,3 221 1 507 9,2 164 2 401 25,2 95 317 12,8 25 583 2,2 269 1 261 15,1 83 1 277 10,8 118 48 519 43,1 1127 514 11,5 45 1 242 17,6 71 732 12,2 60 1 757 8,4 208 386 7,7 50 408 7,1 58 237 4,3 55 1 206 48,2 25 2 210 64,8 34 469 7,8 60 1 667 12,8 131 44 592 375,3 119 5 828 1 742 869 1 229 477 842 664 1 282 976 4 067 920 2 116 518 496 714 18 127 924 892 347 687 875 113 441

51,3 28,8 8,4 6,1 12,3 5,4 7,5 49,9 22,7 10,7 7,7 33,4 5,4 10,8 7,4 41,5 8,0 9,6 13,4 9,4 25,7 674,8

114 61 104 201 39 157 89 26 43 378 119 63 96 46 97 437 116 92 26 73 34 168

838 751 802 2 996 2 246 923 3 420 430 2 804 419 1 705 938 659 318 1 591 1 231 794 6 298 789 1 979 409 175 1 005 1 174 2 200 1 579 345 4 140 3 133 1 197 769 3 109 4 151 55 883 688 659 894

9,7 16,1 22,7 26,3 35,8 20,2 53,8 6,7 27,3 4,3 27,9 15,1 3,7 8,1 21,6 16,6 17,4 33,4 14,2 24,4 2,9 8,1 24,8 8,7 17,4 8,6 4,1 15,1 17,2 12,3 12,8 24,5 10,4 82,0 11,9 4,9 3,9

87 47 35 114 63 46 64 64 103 98 61 62 180 39 74 74 46 188 56 81 141 22 41 135 127 184 84 274 182 98 60 127 397 682 58 134 228


62

||| 63

Tab. 3 CZ Počet obyvatel, rozloha, hustota, 2012 Kraj, okres, obec Zlínský kraj Okres Kroměříž Bařice-Velké Těšany Bezměrov Blazice Bořenovice Brusné Břest Bystřice pod Hostýnem Cetechovice Dřínov Holešov Honětice Horní Lapač Hoštice Hulín Chomýž Chropyně Chvalčov Chvalnov-Lísky Jankovice Jarohněvice Karolín Komárno Koryčany Kostelany Kostelec u Holešova Kroměříž Kunkovice Kurovice Kvasice Kyselovice Lechotice Litenčice Loukov Lubná Ludslavice Lutopecny Martinice Míškovice Morkovice-Slížany Mrlínek Němčice Nítkovice Nová Dědina Osíčko Pacetluky Pačlavice Počenice-Tetětice Podhradní Lhota Prasklice Pravčice Prusinovice Přílepy Rajnochovice Rataje Roštění Roštín Rusava Rymice Skaštice Slavkov pod Hostýnem Soběsuky Střílky Střížovice Sulimov Šelešovice Troubky-Zdislavice Třebětice Uhřice Věžky Vítonice Vrbka Zahnašovice Záříčí Zástřizly Zborovice Zdounky Zlobice Žalkovice Žeranovice Okres Uherské Hradiště Babice Bánov Bílovice Bojkovice Boršice Boršice u Blatnice Břestek Březolupy Březová Buchlovice Bystřice pod Lopeníkem Částkov Dolní Němčí Drslavice Hluk Horní Němčí Hostějov Hostětín Hradčovice

Počet obyv.

Rozloha Hustota v km2 (o./km2)

587 693

3 963,1

148

106 995

795,6

134

445 558 210 182 369 900 8 398 185 450 11 772 94 265 153 7 121 359 5 085 1 626 259 388 324 244 305 2 895 568 979 28 926 48 259 2 232 497 438 523 972 465 487 592 726 565 2 876 277 362 239 413 466 227 859 735 501 260 737 1 241 921 556 1 130 708 708 611 609 373 620 361 652 265 164 316 488 288 209 402 446 196 332 753 146 1 574 2 138 628 594 750

6,7 7,3 3,8 1,6 8,2 10,8 26,8 7,5 5,4 34,0 3,7 0,8 7,6 32,1 3,6 19,0 23,0 8,8 4,2 5,0 1,4 2,0 41,1 13,2 15,0 51,0 7,1 5,5 11,1 6,8 4,9 10,5 14,7 6,9 5,9 4,9 4,8 7,2 21,1 3,9 2,9 9,1 7,6 7,9 2,6 15,5 8,3 3,8 3,9 7,0 10,7 3,2 41,4 12,1 6,9 18,0 12,0 5,5 7,7 5,2 4,0 9,9 5,7 2,0 4,6 10,6 6,0 3,4 8,3 7,7 5,3 5,7 8,1 6,7 12,2 26,6 6,6 6,8 5,4

67 77 56 112 45 83 313 25 83 347 26 333 20 222 101 268 71 29 93 65 179 154 70 43 65 567 7 47 202 74 89 50 66 68 83 122 152 79 136 71 124 26 55 59 89 56 89 132 66 105 116 290 13 93 103 39 51 110 48 119 90 66 46 83 68 46 48 61 49 58 37 58 93 22 129 80 95 87 139

143 494

991,3

145

1 809 2 133 1 821 4 502 2 223 825 803 1 692 1 023 2 464 797 380 3 018 531 4 413 844 38 246 1 016

6,6 16,2 6,6 41,9 9,8 11,6 14,1 15,8 13,8 32,0 13,4 6,6 9,9 7,9 28,4 18,0 0,9 3,6 9,3

274 132 277 107 226 71 57 107 74 77 59 58 305 67 155 47 40 68 110

Kraj, okres, obec Huštěnovice Jalubí Jankovice Kněžpole Komňa Korytná Kostelany nad Moravou Košíky Kudlovice Kunovice Lopeník Medlovice Mistřice Modrá Nedachlebice Nedakonice Nezdenice Nivnice Ořechov Ostrožská Lhota Ostrožská Nová Ves Osvětimany Pašovice Pitín Podolí Polešovice Popovice Prakšice Rudice Salaš Slavkov Staré Hutě Staré Město Starý Hrozenkov Strání Stříbrnice Stupava Suchá Loz Sušice Svárov Šumice Topolná Traplice Tučapy Tupesy Uherské Hradiště Uherský Brod Uherský Ostroh Újezdec Vápenice Vážany Velehrad Veletiny Vlčnov Vyškovec Záhorovice Zlámanec Zlechov Žítková Okres Vsetín Branky Bystřička Dolní Bečva Francova Lhota Halenkov Horní Bečva Horní Lideč Hošťálková Hovězí Huslenky Hutisko-Solanec Choryně Jablůnka Janová Jarcová Karolinka Kateřinice Kelč Kladeruby Kunovice Lačnov Leskovec Lešná Lhota u Vsetína Lidečko Liptál Loučka Lužná Malá Bystřice Mikulůvka Nový Hrozenkov Oznice Podolí Police Pozděchov Prlov Prostřední Bečva Pržno Ratiboř Rožnov pod Radhoštěm Růžďka Seninka Střelná Střítež nad Bečvou Študlov

Počet Rozloha Hustota obyv. v km2 (o./km2) 994 6,6 151 1 807 8,1 224 469 11,2 42 1 112 9,3 120 576 16,4 35 961 12,8 75 934 4,7 199 424 10,1 42 963 7,8 124 5 501 28,5 193 187 12,5 15 478 2,9 164 1 194 10,0 119 699 1,8 384 806 11,6 69 1 576 8,4 188 756 8,3 91 3 349 25,5 131 733 5,9 123 1 537 6,3 242 3 391 26,1 130 830 19,4 43 701 4,8 146 933 23,1 40 870 6,0 145 2 027 13,1 155 1 060 8,6 123 1 017 9,6 106 450 7,7 59 386 17,9 22 682 13,8 50 131 7,4 18 6 827 20,8 328 929 10,8 86 3 631 39,8 91 408 6,1 67 146 7,1 21 1 122 17,0 66 592 1,9 314 244 1,9 128 1 689 15,7 108 1623 10,4 156 1 136 5,3 214 247 2,5 101 1 138 5,8 195 25 343 21,3 1192 16 777 52,1 322 4 384 26,5 165 236 3,4 69 200 9,9 20 436 3,7 117 1 285 22,3 58 555 6,3 89 3 047 21,3 143 148 11,2 13 1 084 14,9 73 298 8,1 37 1 678 6,5 258 179 6,1 29 144 675

1 142,7

127

941 1 004 1 874 1 587 2 404 2 465 1 398 2 179 2 379 2 196 1 982 742 2 011 762 802 2 639 961 2 651 415 642 872 670 2 001 767 1 819 1 451 756 623 313 717 2 720 410 256 575 567 542 1 710 644 1 816 16 750 935 326 603 848 511

10,8 9,5 20,0 22,8 42,2 42,4 7,2 26,9 22,1 35,1 29,9 9,1 8,2 9,2 5,2 42,1 13,4 27,8 6,9 8,2 15,3 9,9 22,6 11,3 17,4 24,2 6,9 15,7 18,3 13,1 43,4 6,1 5,8 13,2 13,4 7,1 23,5 8,4 18,7 39,5 18,6 7,3 9,3 7,5 9,4

87 106 93 69 57 58 194 81 108 63 66 81 245 83 154 63 72 95 60 79 57 68 88 68 105 60 110 40 17 55 63 67 44 43 42 76 73 77 97 424 50 45 65 114 54

Kraj, okres, obec

Počet Rozloha Hustota obyv. v km2 (o./km2) 636 5,4 117 2 266 36,0 63 1 394 12,4 113 475 16,0 30 26 623 54,6 488 290 2,3 124 503 9,3 54 2 567 80,8 32 1719 11,8 146 1 019 7,6 133 26 817 57,6 466 2 961 22,5 131 588 13,0 45 5 581 28,4 197

Ústí Valašská Bystřice Valašská Polanka Valašská Senice Valašské Meziříčí Valašské Příkazy Velká Lhota Velké Karlovice Vidče Vigantice Vsetín Zašová Zděchov Zubří Okres 192 529 Zlín Bělov 295 Biskupice 702 Bohuslavice nad Vláří 374 Bohuslavice u Zlína 793 Bratřejov 773 Brumov-Bylnice 5 733 Březnice 1 252 Březová 494 677 Březůvky Dešná 212 Dobrkovice 266 Dolní Lhota 611 Doubravy 516 Drnovice 428 Držková 358 Fryšták 3 727 Halenkovice 1 827 Haluzice 88 Horní Lhota 571 Hostišová 485 Hrobice 494 Hřivínův Újezd 551 Hvozdná 1 207 Jasenná 936 Jestřabí 309 Kaňovice 268 Karlovice 237 Kašava 912 Kelníky 168 Komárov 331 Křekov 178 827 Lhota Lhotsko 260 Lípa 779 Lipová 357 Loučka 473 Ludkovice 713 Luhačovice 5143 Lukov 1721 Lukoveček 397 Lutonina 406 Machová 589 Mysločovice 607 Napajedla 7343 Návojná 720 Nedašov 1384 Nedašova Lhota 721 Neubuz 454 Oldřichovice 400 Ostrata 386 Otrokovice 18327 Petrůvka 326 Podhradí 204 Podkopná Lhota 321 Pohořelice 847 Poteč 791 Pozlovice 1225 Provodov 778 Racková 805 Rokytnice 587 Rudimov 252 Sazovice 734 Sehradice 713 Slavičín 6728 Slopné 589 Slušovice 2956 Spytihněv 1700 Šanov 488 Šarovy 235 Štítná nad Vláří-Popov 2257 Tečovice 1313 Tichov 335 Tlumačov 2521 Trnava 1155 Ublo 273 Újezd 1200 Valašské Klobouky 5041 Velký Ořechov 757 Veselá 817 Vizovice 4691 Vlachova Lhota 242 Vlachovice 1482 Vlčková 390 Všemina 1123 Vysoké Pole 830 Zádveřice-Raková 1437 Zlín 75555 Želechovice nad Dřevnicí 1921 Žlutava 1130

1 033,6

186

3,4 6,0 6,9 8,0 11,9 56,3 9,2 2,7 8,0 2,2 4,3 5,0 10,2 7,6 20,9 24,2 20,0 4,1 12,6 2,6 4,4 7,7 7,3 12,3 3,9 4,6 2,1 8,4 3,8 7,6 3,8 5,0 3,0 8,3 11,5 7,6 11,9 33,0 10,8 22,7 6,1 3,2 3,6 19,8 8,0 12,5 9,3 5,4 2,7 3,6 19,6 7,0 3,5 4,8 5,9 10,6 9,6 11,9 11,2 10,0 10,0 3,9 9,1 33,7 9,7 7,1 9,7 9,1 2,2 28,4 6,7 7,3 15,5 18,8 4,6 12,4 26,9 6,2 4,4 28,5 3,8 22,4 10,9 11,7 12,1 18,0 102,8 16,0 7,4

86 118 55 99 65 102 137 186 85 98 61 122 51 56 17 154 91 22 45 183 111 72 166 76 79 58 114 109 44 43 46 165 88 93 31 62 60 156 159 17 66 187 169 371 90 111 77 84 146 108 934 46 59 66 144 75 128 65 72 59 25 187 78 200 61 416 176 54 105 79 197 46 162 61 59 97 187 122 184 164 63 66 36 96 69 80 735 120 153


Tab. 4 SK Vybrané ukazovatele priemyslu v Trenčianskom kraji, 2001–2012 Ukazovateľ Tržby za vlastné výkony a tovar v tis. EUR* Priemerný evidenčný počet zamestnancov (vo FO) Priemerná mesačná nominálna mzda v EUR* Produktivita práce v EUR* Odpracované hodiny zamestnancov (v tis. hod.)

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

2 907 546 3 102 467 3 493 964 3 883 074 4 456 742 5 066 992 5 296 355 5 824 722 4 597 968 5 610 730 6 909 516 7 339 055 76 167

75 992

75 942

75 955

75 761

74 812

74 973

78 666

68 950

65 131

67 413

419

446

474

525

562

612

667

721

717

772

824

845

34 202

40 826

46 008

51 123

58 826

67 730

70 643

74 044

66 686

86 145

102 496

109 121

130 579

125 652

124 167

129 653

129 601

126 808

128 503

133 684

110 138

110 018

113 742

112 389

*Hodnoty za roky 2001–2008 sú prepočítané konverzným kurzom 1 EURO = 30,1260 Sk

67 256


Tab. 5 SK Tržby za predaj poľnohospodárskych výrobkov (v tis. EUR) v Trenčianskom kraji, 2001–2012 Ukazovateľ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

Tržby spolu

125 639

134 568

134 734

133 772

133 971

128 295

135 232

134 181

104 957

100 493

122 451

134 556

v tom rastlinná výroba

28 314

32 397

33 692

36 613

36 845

35 086

42 920

44 751

44 129

37 982

48 830

55 615

v tom živočíšna výroba

97 325

102 171

101 042

97 159

97 125

93 209

92 312

89 431

60 828

62 511

73 621

78 942

*Hodnoty za roky 2001–2008 sú prepočítané konverzným kurzom 1 EURO = 30,1260 Sk


Tab. 6 SK Počet uchádzačov o zamestnanie podľa vekových skupín v Trenčianskom kraji, 2001–2012 Ukazovateľ Trenčiansky kraj spolu v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Bánovce nad Bebravou v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Ilava v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Myjava v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Nové Mesto nad Váhom v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Partizánske v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Považská Bystrica v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Prievidza v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Púchov v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac okres Trenčín v tom veková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

40 931 11 822 8 272 14 073 6 764 3 681 1 142 827 1 171 541 2 508 595 435 961 517 2 381 487 494 944 456 4 515 1 197 952 1 554 812 4 982 1 511 1 110 1 510 851 5 454 1 476 1 160 1 982 836 10 596 3 189 2 015 3 765 1 627 2 872 885 534 973 480 3 942 1 340 745 1 213 644

36 743 9 556 7 791 12 603 6 793 3 493 979 822 1 091 601 2 193 460 403 817 513 1 682 292 361 667 362 4 412 1 025 986 1 534 867 4 403 1 215 1 018 1 382 788 5 066 1 286 1 055 1 843 882 9 721 2 634 1 981 3 407 1 699 2 417 617 478 846 476 3 356 1 048 687 1 016 605

32 524 7 031 6 861 11 874 6 758 3 139 751 746 1 041 601 2 117 373 353 852 539 1 392 236 295 565 296 3 861 734 831 1 389 907 3 691 900 842 1 207 742 4 547 950 975 1 749 873 8 180 1 794 1 640 3 112 1 634 2 199 490 460 825 424 3 398 803 719 1 134 742

27 596 5 036 5 745 10 138 6 677 2 196 480 501 730 485 1 846 311 300 699 536 1 183 208 235 445 295 3 355 550 689 1 256 860 3 508 715 791 1 208 794 3 304 527 679 1 317 781 7 254 1 396 1 511 2 713 1 634 1 784 312 371 683 418 3 166 537 668 1 087 874

23 410 4 382 4 765 8 375 5 888 1 974 446 467 621 440 1 544 293 266 565 420 971 198 176 369 228 2 211 359 425 791 636 3 014 579 675 1 043 717 3 121 512 636 1 213 760 6 877 1 391 1 399 2 475 1 612 1 365 227 252 511 375 2 333 377 469 787 700

17 843 3 189 3 573 6 305 4 776 1 334 274 320 424 316 1 223 244 219 422 338 718 115 144 259 200 1 728 299 320 646 463 2 292 452 458 783 599 2 247 336 434 871 606 5 579 1 032 1 143 1 942 1 462 1 021 136 199 382 304 1 701 301 336 576 488

15 750 2 647 3 201 5 385 4 517 1 125 215 253 362 295 1 031 219 168 352 292 628 111 140 206 171 1 451 247 301 484 419 1 956 351 420 651 534 1 911 267 356 733 555 5 088 845 1 059 1 790 1 394 1 000 154 190 308 348 1 560 238 314 499 509

16 363 2 915 3 593 5 300 4 555 1 144 225 275 364 280 1 158 240 271 331 316 621 118 156 182 165 1 627 298 339 541 449 2 012 385 462 667 498 2 194 345 415 779 655 4 849 850 1 030 1 601 1 368 988 140 234 298 316 1 770 314 411 537 508

33 627 6 121 7 973 10 501 9 032 2 016 426 475 612 503 3 067 580 697 885 905 1 869 277 456 608 528 3 491 652 847 1 050 942 3 347 610 827 1 080 830 4 623 751 1 030 1 499 1 343 8 602 1 665 2 094 2 752 2 091 2 135 319 535 665 616 4 477 841 1 012 1 350 1 274

31 970 5 889 7 755 9 789 8 537 2 011 416 502 564 529 2 432 466 573 719 674 1 351 223 339 402 387 2 800 490 677 857 776 3 290 643 763 1 026 858 4 297 736 1 014 1 300 1 247 9 303 1 720 2 296 2 992 2 295 1 909 364 427 576 542 4 577 831 1 164 1 353 1 229

33 203 5 973 8 186 9 929 9 115 2 078 467 513 575 523 2 594 430 667 751 746 1 262 223 309 367 363 2 895 490 730 845 830 3 352 640 803 1 018 891 4 466 723 1 072 1 370 1 301 9 809 1 782 2 420 3 069 2 538 1 884 314 460 571 539 4 863 904 1 212 1 363 1 384

36 065 7 417 8 435 11 013 9 200 2 440 553 535 697 655 3 263 678 798 948 839 1 314 270 310 416 318 3 172 630 765 936 841 3 654 775 869 1 129 881 4 449 772 974 1 407 1 296 9 937 2 107 2 277 3 160 2 393 2 121 462 493 634 532 5 715 1 170 1 414 1 686 1 445

Zdroj: http://www.upsvar.sk/statistiky/nezamestnanost-mesacne-statistiky.html?page_id=1254

64

||| 65

Tab. 4 CZ Vybrané ukazatele průmyslu ve Zlínském kraji, 2001 až 2012 Ukazatel

2001

2002

2003

66 575,8

70 408,6

84 872,3

Průměrný evidenční počet zaměstnanců (ve FO)

49 912

49 294

47 365

47 691

47 560

49 510

51 629

53 916

46 988

44 396

46 253

Průměrná měsíční hrubá mzda v Kč (FO)

13 621

14 690

15 374

16 369

16 995

18 261

19 782

21 369

21 529

22 640

23 795

1 334

1 428

1 792

2 065

2 280

2 502

2 710

2 607

2 690

2 992

3 095

Tržby (bez DPH) z prodeje vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy (běžné ceny) v mil. Kč

Produktivita práce v tis. Kč (tržby bez DPH na zaměstnance)

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

98 471,8 108 441,9 123 893,4 139 899,3 140 554,6 126 401,9 132 820,5 143 141,2

*) subjekty se 100 a více zaměstnanci a sídlem v kraji

Tab. 5 CZ Zemědělská produkce (v mil. Kč) ve Zlínském kraji 2003 až 2012 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

*2011

2012

Zemědělská produkce (mil. Kč, běžné ceny)

Ukazatel

-

-

4 270

5 240

4 592

4 177

5 014

5 043

4 127

4 239

4 950

-

v tom rostlinná výroba živočišná výroba produkce zemědělských služeb

.

.

1 746

2 539

2 105

1 927

2 544

2 372

1 913

2 262

2 767

.

.

.

2 365

2 533

2 233

2 002

2 302

2 497

2 005

1 827

2 013

.

.

.

.

66

123

144

92

97

130

78

78

.

*) semidefinitivní výsledky

Tab. 6 CZ Počet uchazečů o zaměstnání podle věkových skupin ve Zlínském kraji, k 31. 12. (Zdroj MPSV ČR) Ukazatel Zlínský kraj celkem v tom věková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac Okres Kroměříž v tom věková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac Okres Uherské Hradiště v tom věková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac Okres Vsetín v tom věková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac Okres Zlín v tom věková skupina 15 - 24 25 - 34 35 - 49 50 a viac

2001

* 2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

2012

24 841 6 475 6 179 7 970 4 217 4 957 1 407 1 261 1 548 741 5 318 1 496 1 280 1 607 935 7 410 1 773 1 795 2 534 1 308 7 156 1 799 1 843 2 281 1 233

29 759 7 496 7 081 9 260 5 922 5 487 1503 1368 1 641 957 6 301 1768 1407 1812 1878 8 645 2004 2079 2837 1725 9 326 2 221 2 227 2 970 1 908

31 621 7 573 7 627 9 817 6 604 6 077 1647 1496 1 856 1078 6 491 1587 1480 1897 1527 9 130 2104 2161 2928 1937 9 923 2235 2490 3 136 2062

31 606 6 710 7 591 10 077 7 228 6 493 1576 1644 1970 1303 6 262 1328 1368 1966 1600 9 229 1824 2192 3039 2174 9 622 1982 2387 3 102 2151

29 505 5 432 7 014 9 378 7 681 6 358 1354 1569 1955 1480 6 001 1079 1333 1870 1719 8650 1545 2011 2768 2326 8 496 1454 2101 2785 2156

25 601 4 228 5 955 8 113 7 305 5 420 1064 1311 1653 1392 5 386 853 1176 1654 1703 7773 1221 1741 2539 2272 7 022 1090 1727 2267 1938

20 171 2 890 4 497 6 362 6 422 4 417 725 1062 1348 1282 4 329 593 942 1289 1505 5805 790 1162 1956 1897 5 620 782 1331 1769 1738

20 048 3 351 4 527 6 224 5 946 4 123 751 951 1245 1176 4 628 732 1044 1376 1476 5832 944 1284 1884 1720 5 465 924 1248 1719 1574

33 836 5 877 8 060 10 604 9 295 6 879 1309 1635 2105 1830 7 583 1322 1886 2323 2052 9 610 1650 2214 3083 2663 9 764 1596 2325 3 093 2750

33 386 5 429 7 657 10 810 9 490 6 720 1135 1598 2162 1825 7 675 1301 1794 2425 2155 9 297 1489 2030 3091 2687 9 694 1504 2235 3132 2823

29 418 5 177 6 542 9 739 7 960 6 181 1138 1413 2043 1587 6 741 1175 1508 2200 1858 8 135 1447 1738 2725 2225 8 361 1417 1883 2771 2290

32 100 5 750 6 958 10 573 8 819 6 518 1211 1397 2172 1738 7 421 1329 1669 2375 2048 9 122 1659 1918 3056 2489 9 039 1551 1974 2970 2544

*) Nesrovnalosti v údajích roku 2002 nelze opravit.


Tab. 7 SK Vybrané ukazovatele za ubytovacie zariadenia cestovného ruchu v Trenčianskom kraji, 2001–2012 Ukazovateľ

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

187

209

219

217

209

211

274

275

271

253

249

259

Počet izieb

3 631

4 284

4 495

4 544

4 530

4 390

5 383

5 438

5 429

5 115

5 174

5 152

Počet lôžok

9 612

10 557

10 918

11 171

10 892

10 741

13 011

13 624

13 283

12 398

13 027

12 484

8 766

9 724

10 029

10 305

10 095

9 957

11 925

12 420

12 148

11 424

12 046

11 568

846

833

889

866

797

784

1 086

1 204

1 135

974

981

916

219 590

253 046

264 439

251 179

253 937

260 827

289 854

320 326

267 199

247 488

240 652

244 033

164 755

184 115

192 994

179 912

181 328

187 380

206 229

227 125

201 098

183 746

182 035

181 287

54 835

68 931

71 445

71 267

72 609

73 447

83 625

93 201

66 101

63 742

58 617

62 746

796 987 1 132 489 1 177 272

986 509

943 614

980 607 1 096 544 1 217 739 1 034 864

972 937

928 461

964 664

598 113

782 890

806 754

650 183

624 403

676 767

761 285

868 115

805 301

750 947

712 375

748 747

198 874

349 599

370 518

336 326

319 211

303 840

335 259

349 624

229 563

221 990

216 086

215 917

3,6

4,5

4,5

3,9

3,7

3,8

3,8

3,8

3,9

3,9

3,9

4,0

3,6

4,3

4,2

3,6

3,4

3,6

3,7

3,8

4,0

4,1

3,9

4,1

3,6

5,1

5,2

4,7

4,4

4,1

4,0

3,8

3,5

3,5

3,7

3,4

Počet ubytovacích zariadení

v tom stále

príležitostné

Počet návštevníkov v tom domáci

zahraniční

Počet prenocovaní návštevníkov spolu v tom domáci

zahraniční

Priemerný počet prenocovaní návštevníkov v tom domáci

zahraniční

2012


Tab. 8 SK Vybrané ukazovatele za kultúru v Trenčianskom kraji, 2001–2011 Ukazovateľ

2001

Počet kultúrno-osvetových zariadení

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

300

319

337

354

440

418

433

399

324

303

327

16 207

14 554

14 859

15 749

14 887

16 631

16 300

14 318

10 107

10 344

11 076

Počet záujmových umeleckých kolektívov

634

936

755

934

772

786

718

678

640

517

579

Počet súťaží, prehliadok a festivalov

695

610

742

926

920

954

832

839

950

651

413

10 815

11 800

12 306

14 470

12 906

12 480

11 383

10 697

9 009

7 680

8 923

Počet výchovno-vzdelávacích podujatí

2 959

3 864

3 732

5 339

4 450

4 789

3 928

3 728

1 988

1 820

2 228

Počet kultúrno-spoločenských podujatí

6 009

5 855

6 161

5 825

5 303

6 419

6 960

6 422

3 509

3 783

4 628

Počet múzeí

8

8

7

7

10

10

11

11

10

11

10

Počet pobočiek

9

10

8

9

10

10

10

10

10

10

9

28

21

19

28

35

36

38

37

31

32

29

511 861

521 075

487 194

488 585

500 573

502 864

502 959

508 063

506 434

511 135

512 215

73

63

68

63

81

78

60

75

84

80

69

637

632

225

658

483

666

692

770

612

870

879

608 712

551 761

538 880

435 253

492 538

413 771

387 640

397 714

314 070

289 876

440 487

Počet podujatí spolu

Počet členov v záujmových umeleckých kolektívoch

Počet tematických expozícií Počet zbierkových predmetov Počet realizovaných výstav Počet kultúrno-výchovných a vzdelávacích aktivít * Počet návštevníkov na výstavách a expozíciach * usporiadaných múzeami

Zdroj: http://px-web.statistics.sk/PXWebSlovak/ 100+

90

80

70

60

50

 

vek

40

ženy 2001 muži 2001 ženy 2011 muži 2011

30

Graf 9 SK Veková štruktúra obyvateľstva Trenčianskeho kraja v porovnaní rokov 2001 a 2012 Zdroj: http://portal.statistics.sk/showdoc.do?docid=58569

20

10

8 000

6 000

4 000

0

2 000

0

2 000

4 000

6 000

počet obyvateľov ženy 2011

66

||| 67

muži 2011

ženy 2001

muži 2001

8 000

Tab. 9a CZ Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2002 podle pohlaví a pětiletých věkových skupin ve Zlínském kraji

Tab. 9b CZ Věkové složení obyvatelstva k 31. 12. 2012 podle pohlaví a pětiletých věkových skupin ve Zlínském kraji

Věk

Věk

Celkem 0

Muži

Ženy

288 814

304 316

M+Ž 593 130

Celkem

Ženy

288 814

304 316

M+Ž 593 130

2 661

2 511

5 172

2 857

2 620

5 477

1-4

10 664

10 078

20 742

1-4

12 511

11 824

24 335

5-9

15 108

14 312

29 420

5-9

14 578

13 670

28 248

10-14

19 540

18 734

38 274

10-14

13 405

12 698

26 103

15-19

20 727

19 642

40 369

15-19

15 165

14 356

29 521

20-24

23 522

22 581

46 103

20-24

19 508

18 673

38 181

25-29

26 674

25 542

52 216

25-29

20 491

19 027

39 518

30-34

21 534

20 368

41 902

30-34

22 442

20 789

43 231

35-39

21 043

20 045

41 088

35-39

25 725

24 235

49 960

40-44

19 703

18 946

38 649

40-44

21 148

20 036

41 184

45-49

22 214

21 891

44 105

45-49

20 527

19 807

40 334

50-54

21 453

22 104

43 557

50-54

18 956

18 642

37 598

55-59

18 639

20 098

38 737

55-59

20 640

21 230

41 870

60-64

13 832

16 207

30 039

60-64

19 049

21 187

40 236

65-69

10 707

14 290

24 997

65-69

15 361

18 769

34 130

70-74

9 466

14 316

23 782

70-74

10 512

14 458

24 970

75-79

6 418

11 749

18 167

75-79

7 079

11 696

18 775

80-84

3 297

6 812

10 109

80-84

4 725

9 521

14 246

85-89

1 139

2 645

3 784

85-89

2 084

5 300

7 384

90-94

437

1 227

1 664

90-94

522

1 577

2 099

36

218

254

65

228

293

95+

0

Muži

95+

0-14

47 973

45 635

93 608

0 - 14

43 351

40 812

84 163

15-64

209 341

207 424

416 765

15 - 64

203 651

197 982

401 633

31 500

51 257

82 757

40 348

61 549

101 897

65+

65+


PŘÍLOHA 4

68

||| 69

Velkoplošné a maloplošné chráněné území


PŘÍLOHA 5

70

||| 71

Lesný porost a zemědělská půda


PŘÍLOHA 6

72

||| 73

Mapa komunikací a hraničních přechodů


PŘÍLOHA 7

74

||| 75

Mapa sídel s památkami


PŘÍLOHA 8

Seznam vyznačených cyklotras v území ER BBK

Zoznam cykloturistických trás v Trenčianskom kraji Červené: 002 – Vážska cyklomagistrála – I.časť 002 – Vážska cyklomagistrála – II.časť 003 – Malokarpatská cyklomagistrála 019 – Ponitrianska cyklomagistrála 020 – Naprieč Považským Inovcom – I.časť 020 – Naprieč Považským Inovcom – II.časť 024 – Rajecká cyklomagistrála Modré: 2202 – Brezová pod Bradlom – Chvojnica 2301 – Hlohovec – Nemšová 2302 – Hrachovište – Jablonica 2303 – Trenčianska Teplá – Bolešov 2304 – Považská Bystrica – Domaniža 2305 – Považská Bystrica – Zakvašov 2306 – Prečín – Mikšová 2307 – Udiča – Podvažie 2308 – Bojnický cyklookruh – I.časť 2311 – Tuchyňa – Zápechová 2312 – Okruh Brestovec – Stara Myjava 2313 – Kálnica – Chata pod Inovcom Zelené: 5301 – Váh – Trenčianska Teplá – Homôlka – Valaská Belá 5302 – Brezová pod Bradlom – Myjava – Vrbovce – Senica 5303 – Bošáca – Stará Turá – Papraď 5310 – Záskalie – Považská Bystrica 5312 – Udiča – Jasenica 5313 – Čelkova Lehota – Riedka 5314 – Sedlo pod Javorníkom – Čertov 5316 – Remata – horský hotel Remata 5318 – Žiarska radiála 5320 – Belanskovci – Podbranč 5321 – Na Ostrý vrch 5323 – Bátoričkin cyklookruh 5325 – Podlipovec – Podkylava 5330 – Beckov – Kulháň Žlté trasy 8211 – Kátlovce – Brezová pod Bradlom 8302 – Trenčianska Teplá – Nová Dubnica 8303 – Košariská – Priepasné 8304 – Hrnčiarové – Veľká Javorina 8309 – Brezová pod Bradlom – Prietrž – hrad Branč 8310 – Podolie – Ošmek – Krajné 8311 – Bošáca – Haluzice 8312 – Podskalie – Podstráž 8313 – Orlové – Hradište 8314 – Dolná Mariková – Besné 8315 – Dolná Mariková – Katliná 8316 – Horná Mariková – Máčkovci 8317 – Horná Maríková – Bahno 8318 – Horná Maríková – Ráztoky 8319 – Príles – Dubnica 8324 – Chalmovská spojka 8325 – odbočka Chvojnica 8326 – Kamenec 8327 – Stará Myjava – Sovinec 8329 – Záskalie – Kostolec 8330 – Priepasné – Jandova dolina 8331 – odbočka Gazdovský dvor 8408 – Bodiná – Sedlo Marek

76

||| 77

Cyklotrasy ve Zlínském kraji 46 Sudoměřice n.Mor.(CZ/SK) – Strážnice – Velká n.Vel. – Žitková – Vizovice – Vsetín – Ostravice – Český Těšín (CZ/PL) 47 Hodonín – Veselí n. Mor. – Uherské Hradiště – Kroměříž – Olomouc 49 Pitín – Brumov – Nedašova Lhota (CZ/SK) 50 V. Karlovice – Vsetín – Bystřička 471 Otrokovice-Zlín-Vizovice 472 Vsetín – Velké Karlovice – Martiňák 472 Ústí u Vsetína – Martiňák, Ústí 473 Rajhradice – Újezd u Brna – Lovčičky – Koryčany – Bunč – Otrokovice 501 Vsetín – Krásno – Valašské Meziříčí – Palačov 5012 Kroměříž – Koryčany, Kroměříž 5013 Dřínov- Zdounky – Bunč – Uherské Hradiště 5014 Staré Město – Trávník 5015 Spytihněv – Kvasice 5016 Spytihněvský dvůr – Tabarky 5017 Halenkovice 5018 Roštín – Modrá 5019 Nad Chvalnovem – Modrá 5020 Kroměříž – Kostelany 5033 Kroměříž – Hustopeče nad Bečvou 5034 Fryšták – Lukov – Držková – Kelč( 5036 Holešov – Dešná 5037 Bystřice pod Hostýnem – Podhradní Lhota 5038 Brusné – Rusava – Držková 5048 Uherský Ostroh – Dolní Němčí 5049 Uherské Hradiště – Pitín 5050 Staré Město – Nedakonice 5051 Květná – Kamenná Bouda 5052 Hradčovice – Velká Javořina 5053 Nezdenice-Březová (CZ/SK) 5054 Zlín – Slavičín 5055 Topolná – Zlín 5056 Vizovice – Na Trojáku 5057 Doubrava – Horní Lideč 5058 Hrádek na Vlárské dráze – Horní Lideč 5059 Nedašova Lhota – Horní Lideč 5060 Napajedla – Zlín 5068 Želechovice nad Dřevnicí – Pindula 5069 Klenčov Komonec 5120 Rajnochovice – Tesák 5121 Rusava 6012 Val. Meziříčí – Rožnov pod Radhoštěm 6013 Rožnov pod Radhoštěm – Třeštík 6014 Rožnov pod Radhoštěm – Čarták 6015 Benešky-Benešky 6018 Jarcová – Jablůnka – Jarcová 6080 Jablunkov – Křižovatka s trasou č. 561 6117 Vsetín – Halenkov – Vsetín 6118 Vsetín – Hošťálková – Vsetín 6119 Vsetín – Bystřička – Vsetín 6120 Vsetín – Cáb – Vsetín 6121 Vsetín – Chléviska – Vsetín 6124 Držková-kemp – Baťková

PŘÍLOHA 9

Seznam použitých zkratek a relevantních internetových stránek

Použitých zkratky:

CR – cestovní ruch CTT – cykloturistická trasa CHVO – chráněná vodní oblast CZK – označení jednotky měny česká koruna (kód ISO) CZT – centrální zásobování teplem ČOV – čistička odpadních vod EFRR – Evropský fond pro regionální rozvoj EK – Evropská komise ENI – Evropský program sousedství (s krajinami na vonkajších hraniciach EÚ) EPaR – Evropský parlament a Rada Evropské unie ER BBK – Euroregion Bílé-Biele Karpaty ERDF – European Regional Development Fund (Evropský fond pro regionální rozvoj) ESO – Efektívna, Spoĺahlivá a Otvorená verejná správa EU – Evropská unie EÚS – Evropská územní spolupráce EUR – označení jednotky meny euro (kód ISO) EVL – evropsky významná lokalita EZÚS – Europské zoskupení územnej spolupráce FMP – Fond mikroprojektů HDP – hrubý domácí produkt CHKO – chráněná krajinná oblast

CHVO – chráněná vodní oblast IKT – informační a komunikační technologie ISO – mezinárodní organizace pro standardizaci IVF – International Visegrad Fund (Mezinárodní Vyšegradský fond) KS ČSÚ – Krajská správa Českého statistického úřadu MEUR – milión euro MDVRR – Ministerstvo dopravy, výstavby a regionálneho rozvoja SR MPŽPRV – Ministerstvo poľnohospodárstva, životného prostredia a rozvoja vidieka SR (do 31.10.2010) MSP – malé a střední podnikání MVO – mimovládní oragnizace MVRR – Ministerstvo výstavby a regionálneho rozvoja SR (do 30.6.2010) NATURA 2000 – název soustavy chráněných území členských zemí Evropské unie NNO – nestátní neziskové organizace NUTS – (NOMENCLATURE DES UNITÉS TERRITORIALES STATISTIQUES) nomenklatura územních statistických jednotek. Územní statistické jednotky vymezené pro potřeby regionální politiky OP – operační program OPCS/OPPS SR-ČR – Operační program ce-

Relevantní internetové stránky:

zhraničnej/přeshraniční spolupráce SR – ČR 2014–2020 PD – Programový dokument PO – prioritní osa (PO1, PO2, PO3) PDPS – Programový dokument přeshraniční spolupráce Euroregiónu Bílé-Biele Karpaty 2014–2020 RBK – Region Bílé Karpaty (Česká republika), Region Biele Karpaty (Slovenská republika) SLDB – sčítání lidu, domů a bytů SODB – sčítanie obyvateľov, domov a bytov SOPK – Slovenská obchodná a priemyselná komora SPD – Společný programový dokument přeshraniční spolupráce v ER BBK na roky 2007–2013 SWOT analýza - analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení TnUAD – Trenčianska univerzita Alexandra Dubčeka TSK – Trenčianský samosprávný kraj UTB – Univerzita Tomáše Bati VP – vedoucí partner projektu (VP SK, VP ČR) VŠPS – Výběrové šetření pracovních sil ZLK – Zlínský kraj ZSV – základní stavební výroba ZŠ – základní škola ŽP – životní prostředí

Informace o EU Fondy Európskej únie www.strukturalnefondy.sk Fondy Evropské unie www.strukturalni-fondy.cz Portál o Evropské unii a členství ČR www.euroskop.cz Informačný portál o dianí v Európskej únii www.euractiv.sk, www.euractiv.cz Evropská síť EUROPE DIRECT v ČR (sieť EIC) www.europedirect.cz Informácie o Európskej únii, sieť EIC v SR www.euroinfo.gov.sk Portál Európskej únie www.europa.eu Európska komisia http://ec.europa.eu Rada Európskej únie www.consilium.europa.eu Európsky parlament www.europarl.europa.eu Zastúpenie Európskej komisie v SR www.europa.sk Zastoupení Evropské komise v ČR www.evropska-unie.cz Operačný program SR – ČR www.sk-cz.eu Fond mikroprojektůRegion Bílé Karpaty www.regionbilekarpaty.cz Žilinský samosprávny kraj www.zask.sk

Ministerstva a úrady ve Slovenské republice Ministerstvo dopravy, výstavby a reg. rozvoja SR www.mindop.sk Ministerstvo financií SR www.finance.gov.sk Ministerstvo zahraničných vecí a európskych záležitostí www.foreign.gov.sk Ministersvo vnútra SR www.minv.sk Ministerstvo zdravotníctva SR www.health.gov.sk Ministerstvo školství, vedy, výskumu a športu SR www.minedu.sk Ministerstvo obrany SR www.mosr.sk Ministerstvo životného rozvoja SR www.enviro.gov.sk Ministerstvo pôdohospodárstva a rozvoja vidieka SR www.mpsr.sk Ministerstvo hospodárstva SR www.economy.gov.sk Ministerstvo spravodlivosti SR www.justice.gov.sk Ministerstvo kultúry SR www.mksr.gov.sk Ministerstvo práce, sociálnych vecí a rodiny www.employment.gov.sk Úrad vlády Slovenskej republiky www.vlada.gov.sk Ústredný portál verejnej správy SR www.portal.gov.sk

Zprostředkovatelské subjekty Trnavský samosprávny kraj Žilinský samosprávny kraj Trenčianský samosprávny kraj Jihomoravský kraj Zlínský kraj Moravskoslezský kraj Centrum pro regionální rozvoj ČR

Ministerstva a úřady v České republice Ministerstvo pro místní rozvoj ČR www.mmr.cz Ministerstvo financí ČR www.mfcr.cz Ministerstvo zahraničních věcí ČR www.mzv.cz Ministerstvo vnitra ČR www.mvcr.cz Ministerstvo obrany ČR www.army.cz Ministerstvo zdravotnictví ČR www.mzcr.cz Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR www.msmt.cz Ministerstvo zemědělství ČR www.mze.cz Ministerstvo životního prostředí ČR www.env.cz Ministerstvo dopravy www.mdcr.cz Ministerstvo spravedlnosti ČR www.justice.cz Ministerstvo kultury ČR www.mkcr.cz Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR www.mpsv.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR www.mpo.cz Úřad vlády České republiky www.vlada.cz Portál veřejné správy ČR http://portal.gov.cz

www.trnava-vuc.sk www.zask.sk www.tsk.sk www.kr-jihomoravsky.cz www.kr-zlinsky.cz www.kr-moravskoslezsky.cz www.crr.cz

Statistické úřady Český statistický úřad www.czso.cz Štatistický úrad Slovenskej republiky www.statistics.sk


Programový dokument přeshraniční spolupráce v území ER BBK v letech 2014–2020 Vydal:

Region Bílé Karpaty, Vavrečkova 5262, 760 01 Zlín, červen 2014

Zpracovala:

Pracovní skupina Programu udržitelného rozvoje ER BBK

Vydání:

1

ISBN 978-80-260-6933-1

78

||| 79


Valašské Meziříčí Vsetín Kroměříž Zlín Púchov

REGION BÍLÉ KARPATY CZ

Uherské Hradiště

Považská Bystrica Ilava

Uherský Brod Trenčín

Myjava

Nové Mesto n/V.

Prievidza Bánovce n/B. Partizánske

REGIÓN BIELE KARPATY SK www.erbbk.sk ||| www.regionbilekarpaty.cz ||| www.tsk.sk ||| www.kr-zlinsky.cz

© 2014

Programový dokument přeshraniční spolupráce

Recommend Documents