Program obnovy venkova a jeho implementace na konkrétním území

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav financí

Program obnovy venkova a jeho implementace na konkrétním území Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Kateřina Rochlová

Jitka Hrodějová

Brno 2010

PODĚKOVÁNÍ Na tomto místě bych chtěla poděkovat paní Ing. Kateřině Rochlové za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly při zpracování této bakalářské práce.

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vypracovala samostatně a za použití pouze těch zdrojů, které jsou uvedeny v seznamu literatury.

V Jindřichově Hradci dne 13. května 2010

Podpis: ____________

Abstract Hrodějová, J. Rural Renewal Programme and its implementation in a particular area. Bachelor thesis. Brno: MENDELU, 2010. This work deals with the basic definition of the regional grant programme “Rural Renewal Programme”. There is outlined the link of this programme with the regional policy of the Czech Republic in the first part of this thesis. There is also a characteristic of the EU and the Czech Republic regional policy and also the characteristic of various grant programmes dealing with rural development and renewal in this part. The practical part is made of the analysis of applications of two communities in the administrative district of the city of Jindřichův Hradec. This analysis proves the confirmation of the hypothesis that the renewal programme assists rural communities in developing their administrative territory. Keywords Rural Renewal Programme, regional policy, grant programs, countryside.

Abstrakt Hrodějová, J. Program obnovy venkova a jeho implementace na konkrétním území. Bakalářská práce. Brno: MENDELU v Brně, 2010. Tato práce se zabývá základním vymezením krajského dotačního programu Program obnovy venkova. V první části práce je nastíněna spojitost tohoto programu s regionální politikou České republiky, charakterizována regionální politika EU a ČR a v neposlední řadě i jednotlivé dotační programy zabývající se rozvojem a obnovou venkova. V praktické části je provedena analýza žádostí dvou vybraných obcí ze správního obvodu Města Jindřichův Hradec, na které je dokázáno potvrzení stanovené hypotézy, která předpokládá, že Program obnovy venkova napomáhá obcím s rozvojem jejich správního území. Klíčová slova Program obnovy venkova, regionální politika, dotační programy, venkov.

Obsah

6

Obsah 1

Úvod

8

2

Cíl práce a metodika

9

3

Regionální politika

10

3.1

Region...................................................................................................... 10

3.2

Regionální rozvoj......................................................................................11

3.3

Regionální politika .................................................................................. 12

3.3.1 3.4

Nástroje regionální politiky............................................................. 12

Regionální politika EU ............................................................................ 12

3.4.1

Cíle regionální a strukturální politiky EU do roku 1999................. 13

3.4.2

Cíle regionální a strukturální politiky EU v letech 2000 – 2006 ... 14

3.4.3

Cíle regionální a strukturální politiky v letech 2007 – 2013 .......... 14

3.5

Regionální politika ČR ............................................................................ 14

3.5.1

Vývoj regionální politiky ČR............................................................ 15

3.5.2

Působnost v rámci regionální politiky ČR....................................... 15

3.5.3

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013 ........ 17

3.6

Podpora obnovy venkova ........................................................................ 18

3.7

Program rozvoje venkova ....................................................................... 20

4

Program obnovy venkova

22

5

Praktická část

25

5.1

Program obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 .....................25

5.1.1

Oprávnění žadatelé..........................................................................25

5.1.2

Harmonogram přípravy a realizace ................................................26

5.1.3

Všeobecné podmínky Programu obnovy venkova Jihočeského kraje27

5.1.4

Forma podpory a náklady na realizaci akce................................... 28

5.1.5

Organizační zajištění programu ..................................................... 28

5.1.6

Předkládání žádostí o dotaci ...........................................................29

5.1.7

Vyhodnocení žádosti........................................................................29

Obsah

7

5.1.8

Opatření programu......................................................................... 30

5.2 Přehled čerpaných prostředků z Programu obnovy venkova Jihočeského kraje za roky 2005 – 2009................................................................................34 5.3 Vybrané akce realizované v rámci Programu obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 .........................................................................34 5.3.1

Nová Bystřice ...................................................................................34

5.3.2

Horní Pěna....................................................................................... 41

5.4

Dílčí závěr ............................................................................................... 48

6

Závěr

50

7

Literatura

51

8

Seznam tabulek

53

9

Seznam příloh

54

Program obnovy venkova a jeho implementace na konkrétním území

8

1 Úvod Rozvoj a obnova našeho okolí jsou snahou každého člověka. Snažíme se udržovat věci kolem nás v pořádku tak, aby byly zachovány pro další generace. S rozvojem venkova České republiky tomu tak vždy nebylo. Před více než 20 lety v dobách minulého režimu a takřka nulové svobody se dalo říci, že venkovský prostor České republiky byl v porovnání se sousedními kapitalistickými zeměmi zaostalý. Hlavní příčinou bylo především násilné spojování malých sídel a obcí do měst, což vedlo ke ztrátě jejich identity a iniciativy. Hlavně tyto skutečnosti vedly k vylidňování venkova a porušení demografické struktury jejího obyvatelstva, v neposlední řadě také k znehodnocení krajinného prostředí. Tehdejší společnost nevěnovala rozvoji venkova příliš velkou pozornost, venkovská zemědělská půda postupně ztrácela své využití, narůstala migrace obyvatelstva do velkých měst, pracovních příležitostí na venkově ubývalo, památky byly zchátralé, neudržované. Po pádu komunismu pomalu nastalo období změn a svobody. V této době začali představitelé územních samospráv i státní správy vycestovávat za hranice země a postupně si uvědomovali potřebu rozvoje našeho venkova. Tohoto faktu si byla také vědoma jak široká veřejnost, tak i politická reprezentace země. Tehdy se poprvé zrodila myšlenka na obnovu venkova a kontinuálně s ní vznikla i potřeba konstrukce vhodného programu podpory a znovuoživení českého venkova.


9

2 Cíl práce a metodika Cílem bakalářské práce je charakterizovat Program obnovy venkova Jihočeského kraje a zhodnotit jeho přínos pro obce v okrese Jindřichův Hradec. V první části této práce se budu zabývat základními pojmy veřejné správy a regionální politiky a zařazením Programu obnovy venkova do těchto oblastí. Dále chci poukázat i na jiné dotační programy, které prostřednictvím státních i zahraničních zdrojů napomáhají České republice uskutečňovat rozvoj a obnovu venkova. V neposlední řadě se v této části práce budu věnovat vývoji Programu obnovy venkova v České republice a jeho základní charakteristice. Pro naplnění těchto cílů je jako metodika použita především rešerše odborné literatury, online zdrojů, odborných článků a aktuální legislativy. V druhé, praktické části práce se zaměřím na konkrétní akce vybraných obcí (Horní Pěna a Nová Bystřice), na postup, který obce při podávání žádosti dodržovaly, a podmínky, které musely splnit, aby jim byla dotace přidělena. K vypracování této části byla jako metodika použita komparace získaných poznatků odborné literatury s informacemi získanými na základně řízených rozhovorů s pracovníky odboru rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci, kteří se společně s pracovníky Krajského úřadu Jihočeského kraje podílejí na administraci žádostí obcí a svazků obcí o dotace. V závěru práce zhodnotím přínos Programu obnovy venkova Jihočeského kraje pro obce a dobrovolné svazky obcí, k čemuž použiji metodu syntézy získaných informací. V rámci naplnění cíle bakalářské práce jsem stanovila hypotézu, kterou se budu snažit potvrdit nebo vyvrátit. Tato hypotéza zní: „Program obnovy venkova napomáhá obcím k tomu, aby se vlastními silami snažily o rozvoj svého správního území.“


10

3 Regionální politika Spojitost Programu obnovy venkova s regionální politikou ČR je na první pohled zřejmá už ze samotného zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Dle ustanovení § 3 tohoto zákona je podpora regionálního rozvoje zaměřena na rozvoj podnikání, s cílem zlepšit hospodářskou strukturu a vytvořit nová, popřípadě stabilizovat ohrožená pracovní místa. Dále je zaměřena například na rozvoj cestovního ruchu, zlepšení vybavení regionu infrastrukturou, provádění pozemkových úprav a další. Program obnovy venkova se snaží tyto cíle na regionální úrovni naplňovat prostřednictvím obcím poskytnutých finančních prostředků a tím přispívat jak k rozvoji daného území, tak v konečném výsledku i k rozvoji celé republiky. Vzhledem k výše uvedeným faktům je následující text věnován základním pojmům regionální politiky a vymezení programů zabývajících se podporou a rozvojem venkovského prostoru.

3.1 Region Obecně lze podle Volka (2005) definovat region jako vymezenou plochu země, prostoru či místa, které má více či méně vymezené hranice nebo charakteristiky a užívá se k administrativním účelům. Aby mohl být region k těmto účelům použit, je třeba jej jasně vymezit pomocí hranic. Hranice v tomto smyslu můžeme členit na: • Přirozené – patří sem například řeky, moře. V minulosti představovaly důležité a uznávané rozdělení národů. Dnes je považujeme již za hranice historické. • Historické – jedná se především o království, vévodství apod. Užití těchto hranic v současné době závisí do značné míry na tom, zda bylo při formování národních států toto členění převzato, či nikoliv. • Administrativní – jedná se hlavně o obce a okresy, jejichž vymezení je otázkou vzájemné společenské dohody. Z tohoto důvodu bývají často měněny. Region z pohledu správy je podle Volka (2005) pokusem o seskupení populace nebo území s dostatečným množstvím podobných či shodných znaků za účelem vytvoření logické jednoty pro správní potřebu státu. I v tomto případě je zapotřebí toto území vymezit pomocí vhodných a stabilních hranic. Podle ustanovení § 2 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, se pod pojmem region rozumí „územní celek vymezený pomocí administrativních hranic krajů, okresů, obcí nebo sdružení obcí, jehož rozvoj je podporován podle tohoto zákona“.


11

Dočkal (2006) uvádí, že daná legislativní úprava mimo jiné definuje i tzv. pojem „region soudržnosti“. Toto vymezení je spojené především s potřebou koordinace a realizace hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající ve využití finančních prostředků ze strukturálních fondů EU. Územní vymezení regionů je totožné s územními statistickými jednotkami. Toto regionální členění je označováno jako „Klasifikace územních statistických jednotek CZ-NUTS“ a bylo u nás zavedeno Opatřením Českého statistického úřadu č. OP 13/99 ze dne 27. dubna 1999. Klasifikace NUTS (Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques, Nomenklatura územních statistických jednotek) se v rámci evropské legislativy používá od roku 1988 a obsahuje 6 úrovní – NUTS 0 – 5. Jednotlivé úrovně NUTS v České republice ukazuje následující tabulka. Tabulka 1: Členění NUTS v ČR

Statistická jednotka NUTS 1 NUTS 2 NUTS 3 NUTS 4 NUTS 5

Územní správní ekvivalent v ČR Česká republika Bez ekvivalentu VÚSC (kraje) Okresy Obce

Počet (2002) 1 8 14 77 6254

Charakteristika V ČR tvoří NUTS 1 celá republika Regiony soudržnosti V ČR zastoupeno kraji V ČR zastoupeno okresy V ČR zastoupeno obcemi

Zdroj: Volek (2005)

3.2 Regionální rozvoj Regionální rozvoj představuje dle informací uvedených ve Strategii regionálního rozvoje České republiky na roky 2007-13 (2006) růst socioekonomického a environmentálního potenciálu a konkurenceschopnosti regionů, který vede ke zvyšování kvality života obyvatelstva a životní úrovně. Jde tedy o dynamický a vyvážený rozvoj regionální struktury daného územního celku a jeho částí a odstraňování či zmírňování regionálních disparit. Pod pojmem regionální disparita si můžeme představit rozdíly v úrovni sociálního, hospodářského a environmentálního rozvoje regionů v takové míře, která je společensky považovaná za nežádoucí. Mezi hlavní faktory regionálního rozvoje patří především přírodní zdroje a přírodní prostředí, hmotné zdroje (např. produkční potenciál a infrastruktura), nehmotné zdroje (inovace a schopnost jejich utváření, informační a komunikační technologie, atd.) a v neposlední řadě velmi významný faktor, kterým jsou lidské zdroje.


12

3.3 Regionální politika Definic pojmu regionální politika existuje celá řada. Všeobecně můžeme regionální politiku definovat jako soubor nástrojů, opatření a cílů, které vedou ke snižování příliš velkých rozdílů v socioekonomické úrovni jednotlivých regionů. Dle Wokouna (2008) je možno regionální politiku blíže definovat jako: „součást státní politiky, která ovlivňuje rozmístění hlavních ekonomických zdrojů a aktivit na celém území státu nebo v jeho části. Regionální politika zahrnuje opatření napomáhající jednak růstu stupně ekonomické aktivity v území, kde je vysoká nezaměstnanost a malá naděje na přirozený ekonomický růst, a na druhé straně opatření sloužící kontrole ekonomických aktivit v územích s nadměrným růstem.“ Dá se tedy říci, že regionální politika představuje snahu vlády snížit diference na regionální úrovni, přičemž předpokládá, že tyto regiony nejsou schopny vlastními silami zvládnout nezbytné změny. V rámci dalšího vymezení regionální politiky můžeme definovat její tři základní typy: • Růstově orientovaná – jejím hlavním cílem je alokace výrobních faktorů prostřednictvím koordinace veřejných a soukromých investičních aktivit • Stabilizačně orientovaná – se zaměřuje na dosažení „vyvážené“ hospodářské struktury jednotlivých regionů • Infrastrukturálně orientovaná – jejím cílem je dosáhnutí relativně rovnoměrné vybavenosti jednotlivých regionů infrastrukturou.

3.3.1

Nástroje regionální politiky

Nástroje regionální politiky jsou zpravidla odvozovány od jednotlivých cílů, kterých má být dosaženo. Wokoun (2008) ve své publikaci konstatuje fakt, že tyto nástroje bývají obvykle zaměřeny na vytvoření adekvátních podmínek pro vstup podnikatelských aktivit a kapitálu do regionu, stimulaci využití vnitřních rozvojových zdrojů a konečně stabilizaci obyvatelstva regionu. Nástroje lze členit do tří hlavních skupin: • Makroekonomické – například fiskální a monetární politika • Mikroekonomické – například realokace pracovních sil a kapitálu • Ostatní – například administrativní a institucionální nástroje

3.4 Regionální politika EU Snahu o implementaci regionální politiky v zemích EHS můžeme podle Wokouna (2008) nalézt již v zakládajících smlouvách EHS z roku 1957, kde bylo


13

jednou z hlavních priorit formulování snižování rozdílů v hospodářské úrovni regionů a členských států. I když byl tento cíl jedním z prvořadých, nebyla mu při vzniku EHS věnovaná přílišná pozornost. Jak postupně docházelo k rozšiřování EU, stávaly se regionální diference v hospodářské a sociální úrovni výraznými. V souladu se zachováním zásady solidarity je nebylo možné dále opomíjet. Významný úkol tedy připadl regionální a strukturální politice, pomocí níž se jednotlivé členské státy i samotná EU snažily a stále snaží snížit vysoké rozdíly v životní úrovni mezi regiony, stejně jako snížit nezaměstnanost v zaostalých regionech. Hlavními nástroji této politiky se staly především strukturální fondy EU a Fond soudržnosti. Významným rysem podpory z těchto fondů je především fakt, že příjemci této pomoci musí vypracovat a předložit EU kvalitní programové a projektové dokumenty.

3.4.1

Cíle regionální a strukturální politiky EU do roku 1999

Toto období se dále člení na období mezi roky 1989 – 1993 a na období od roku 1993 do roku 1999. Podle Wokouna (2008) bylo pro období mezi roky 1989 – 1993 stanoveno celkem 5 cílů strukturální politiky, přičemž z těchto cílů se předmětem regionální politiky staly cíle č. 1, 2 a 5b Cíl 1: podpora rozvoje a strukturálních změn zaostávajících regionů Cíl 2: přeměna regionů nebo jejich částí, které jsou ohroženy hospodářským úpadkem Cíl 3: boj s dlouhodobou nezaměstnaností a podpora integrace mladých lidí a osob vyřazených z trhu práce do pracovního procesu Cíl 4: podpora adaptace pracovníků na hospodářské změny a změny ve výrobě Cíl 5: podpora rozvoje venkovských regionů: a) urychlením strukturálních změn v zemědělství v rámci reformy společné zemědělské politiky a podporou modernizace a restrukturalizace rybolovu b) umožněním rozvoje a strukturálních změn venkovských regionů. Tyto uvedené cíle se natolik osvědčily, že zůstaly platné i pro období mezi roky 1993 – 1999. Po vstupu Finska a Švédka do EU v roce 1995 byl vytvořen navíc ještě šestý cíl – rozvoj a strukturální změny regionů s extrémně nízkou hustotou zalidnění.


3.4.2

14

Cíle regionální a strukturální politiky EU v letech 2000 – 2006

Pro toto období byly schváleny 3 cíle, které byly financovány ze čtyř strukturálních fondů EU. Konkrétně se jedná o Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), dále pak Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – podpůrná sekce (EAGGF-G) a v neposlední řadě Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG) Cíl 1: podpora zaostávajících regionů Cíl 2: podpora regionů se strukturálními problémy Cíl 3: podpora vzdělávání a zaměstnanosti V zemích, které v tomto období celé nebo z velké části spadaly do Cíle 1, existoval třífázový plánovací postup. Nejprve byl vypracován Národní rozvojový plán, na ten dále navazoval Rámec podpory společenství a po jeho schválení, v rámci poslední fáze, předložily členské státy jednotlivé operační programy. Ty mohly být buď odvětvové (celoplošné), nebo regionální.

3.4.3

Cíle regionální a strukturální politiky v letech 2007 – 2013

V rámci tohoto období jsou stanoveny následující cíle. Cíl 1: Konvergence – zaměřen na podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských zemích a oblastech Cíl 2: Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost – jde o podporu regionálních programů pro regiony a orgány regionální správy, zaměřených na podporu ekonomické změny v městských, venkovských a průmyslových oblastech. Cíl 3: Evropská územní spolupráce – jde o podporu harmonického a vyváženého rozvoje na území EU.

3.5 Regionální politika ČR Regionální politiku České republiky můžeme dle Wokouna (2008) chápat jako „koncepční činnost státu, regionálních a místních orgánů, jejímž cílem je přispívat k vyváženému a harmonickému rozvoji jednotlivých regionů ČR, ke snižování neodůvodněných rozdílů mezi úrovněmi rozvoje regionů a ke zlepšení regionální hospodářské struktury“. Cílem této politiky je tedy především nekrizový a proporcionální vývoj jak na celém území státu, tak i na úrovni samotných regionů, rovnost šancí regionů a dále také plnohodnotné využívání jejich demografického, hospodářského, přírodního či jiného potencionálu.


3.5.1

15

Vývoj regionální politiky ČR

V první polovině 90. let nehrála regionální politika v České republice tak významnou roli. Tato situace byla způsobena především faktem, že tehdejší vláda věnovala hlavní pozornost spíše řešení problémů makroekonomické podstaty, konkrétně transformačním problémům na úrovni státu. Dalším důvodem bylo dle Wokouna (2008) také to, že meziregionální ekonomické a sociální rozdíly v České republice nebyly z počátku tak veliké jako ve většině zemí EU. V druhé polovině 90. let ale došlo k postupnému nárůstu těchto problémů. Pokračující procesy decentralizace a demokratizace rozhodování vyvolaly potřebu vytvořit systém regionální politiky ve vazbě na přípravu na strukturální fondy EU. Tyto okolnosti vedly k významnému obratu v regionální politice České republiky. V roce 1998 přijala vláda ČR svým usnesením č. 235 ze dne 8. dubna 1998 Zásady regionální politiky (1998). Ve snaze naplnit cíle stanovené tímto usnesením byla vypracována na národohospodářské a regionální úrovni řada strategických a programových dokumentů. Jednalo se například o předložení návrhu záměru zákona o podpoře regionálního rozvoje, návrhu strategie regionálního rozvoje, atd. V roce 2000 bylo vládou ČR přijato první znění Strategie regionálního rozvoje České republiky, na níž navázaly programy rozvoje jednotlivých krajů ČR. Z nich byly poté odvozeny operační programy na úrovni regionů NUTS2 a také Společný regionální operační program. V květnu roku 2006 byla schválena nová Strategie regionálního rozvoje ČR pro roky 2007 – 2013, jejímž cílem je implikace nových nařízení EU v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti do priorit, strategie a opatření české regionální politiky. V témže roce byl také schválen zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, který vymezuje oblasti podpory regionálního rozvoje, působnost jednotlivých orgánů a dále také například způsob finanční podpory.

3.5.2

Působnost v rámci regionální politiky ČR

Regionální politikou se v rámci své působnosti zabývají jednotlivé orgány státní správy a územních samospráv. Dle zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, se jedná především o Ministerstvo pro místní rozvoj ČR (dále jen MMR ČR), kraje a obce.


16

Dle ustanovení § 11 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, spadá do působnosti MMR ČR především: • koordinace činností všech dotčených správních úřadů při přípravě a uskutečňování strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje, dále vypracování analýzy hodnotící rozvoj jednotlivých krajů a okresů a návrhy na vymezení regionů. Za tímto účelem je MMR ČR oprávněno požadovat od dotčených správních úřadů a krajů potřebné údaje zpracovávané v rámci jejich působnosti, • vypracování návrhu strategie regionálního rozvoje a návrhy státních programů regionálního rozvoje ve spolupráci s dotčenými ústředními správními úřady a kraji a jejich předložení vládě ČR ke schválení, • zabezpečení a kontrola plnění státních programů regionálního rozvoje, • zabezpečení mezinárodní spolupráce na úseku podpory regionálního rozvoje a spolupráce s Evropskými společenstvími v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti, včetně koordinace věcné náplně nástrojů pomoci a souvisejícího vypracování programových dokumentů, realizace programů a vyhodnocování průběhu jejich plnění, • napomáhá zapojování krajů do evropských regionálních struktur. Wokoun (2008) dále uvádí, že do kompetencí toho ministerstva dále patří například spravování finančních prostředků určených k zabezpečení politiky bydlení a regionální politiky, koordinace činností ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy v rámci těchto politik. MMR ČR dále poskytuje informační metodickou pomoc samosprávným regionům, obcím a sdružením obcí a zajišťuje další činnosti spojené s procesem zapojení územních samosprávných celků do evropské regionální struktury. Podle ustanovení § 13 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, mohou kraje ve své samostatné působnosti: • analyzovat a hodnotit úroveň rozvoje svého územního obvodu a jeho částí, • schvalovat program rozvoje územního obvodu kraje, • podporovat rozvoj soukromého podnikání prospěšného pro kraj • vyčleňovat ze svého rozpočtu finanční prostředky, které jsou určené k odstraňování závad a nedostatků v oblastech spadajících do jejich působnosti, včetně odstraňování nežádoucích rozdílů uvnitř územního obvodu kraje, • podílet se na plnění úkolů souvisejících se zaměřením podpory regionálního rozvoje a spolupracovat při tom s věcně příslušnými ústředními správními úřady, zejména při vypracování a realizaci strategie regionálního rozvoje a státních programů regionálního rozvoje, pokud se týkají jejich územního obvodu,


•

17

spolupracovat s ostatními kraji při plnění společných cílů a úkolů podpory regionálního rozvoje.

V rámci samostatné působnosti mohou obce podle ustanovení § 14 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, podporovat rozvoj podnikatelských aktivit potřebných pro rozvoj regionu například formou technické a investiční přípravy pro investory - podnikatele a sdružovat své prostředky se sousedními obcemi a dalšími právnickými osobami při zajišťování rozvojových programů společných více obcím. Obce a kraj, na jehož území se obce nacházejí, spolupracují při přípravě a realizaci programu rozvoje území kraje. Dočkal (2006) ve své publikaci navíc zmiňuje, že kraje mají v rámci této spolupráce sice postavení vyšší, nikoliv však „nadřízené“. Princip těchto vztahů mezi obcemi a krajem v oblasti samosprávy naplňuje jednak příslušné ústavně právní předpoklady a pak také obsah a záměr Evropské charty územní samosprávy. Evropská charta územní samosprávy je dokument Rady Evropy, přijatý v říjnu 1985 ve Štrasburku. Česká republika tento dokument podepsala v květnu 1998 a po jeho ratifikaci se stal pro Českou republiku platným dnem 1. 9. 1999. Charta (1985) upravuje základní otázky postavení a poslání místní samosprávy a ve čl. 4 odst. 3 konkrétně uvádí že „ za správu veřejných záležitostí budou odpovídat zejména ty orgány, které mají nejblíže k občanům. Stanovení odpovědnosti jinému orgánu musí odpovídat rozsahu a povaze úkolů, požadavkům efektivnosti a hospodárnosti“.

3.5.3

Strategie regionálního rozvoje České republiky 2007 – 2013

Podle Wokouna (2008) si Česká republika vytyčila cíl stát se do roku 2013 zemí aktivní, ekonomicky výkonnou a konkurenceschopnou, která jako celek dosahuje standardů EU ve všech základních kritériích. Dále pak zemí, jejíž způsob a kvalita života odpovídá naší historické tradici a postavení na území Evropy. Česká republika se bude i v tomto období dále snažit o výrazné zmírnění regionálních disparit a navýšení počtu krajů dosahujících dynamikou růstu a ekonomickou silou průměru EU. Ve Strategii regionálního rozvoje ČR 2007 – 2013 je současně zformulován i požadavek na zajištění minimálního rozvojového potenciálu v oblasti životního prostředí a infrastruktury ve všech mikroregionech a zvýšení podílu aktivní a inovativní populace v regionech. Nejedná se o strategii, jejímž cílem by bylo nahrazení nebo úprava jednotlivých odvětvových politik, jde o strategii, která chce formulovat témata


18

pro podporu regionálního rozvoje a zahrnout je do těchto politik a programů včetně operačních programů strukturálních fondů. K tomu, aby Česká republika dosáhla těchto cílů, využívá řadu dotačních programů. V rámci podpory a obnovy venkova se jedná konkrétně o tyto tři: Podpora obnovy venkova, Program rozvoje venkova a Program obnovy venkova. Rozdíl mezi těmito programy spočívá především ve způsobu jejich financování. Podpora obnovy venkova je program, který administruje MMR ČR a je financován ze státního rozpočtu. Program rozvoje venkova je naopak řízen Ministerstvem zemědělství ČR, jeho zprostředkujícím subjektem je Státní zemědělský a intervenční fond (dále jen SZIF). Tento program je financován ze strukturálních fondů EU, konkrétně z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Posledním programem, který je zaměřen na podporu rozvoje a obnovu venkova, je Program obnovy venkova. Jedná se o program, kde řídícím orgánem jsou jednotlivé kraje, je tudíž financován z jejich rozpočtů.

3.6 Podpora obnovy venkova Cílem tohoto programu je podpořit obnovu a rozvoj venkova, přičemž se předpokládá participace obyvatel venkova, občanských spolků a sdružení při obnově jejich obce v souladu s tradicemi. Aby žadatel o dotaci z tohoto programu finanční prostředky získal, je zapotřebí, aby splnit řadu podmínek, uvedených v Zásadách programu pro poskytování dotace (2008), které jsou volně dostupné na internetových stránkách MMR ČR. V těchto zásadách jsou rozepsané jednotlivé dotační tituly, na které je dotace poskytována, a pro každý tento titul jsou dále stanoveni příjemci podpory a její forma. Konkrétně se jedná o tyto tituly: • Podpora vítězů soutěže Vesnice roku – o dotaci z tohoto titulu mohou žádat pouze obce, které získaly ocenění modrou, bílou, oranžovou nebo zlatou stuhou v krajském kole soutěže Vesnice roku, nebo se v celostátní soutěži umístily na 1. – 3. místě. V rámci tohoto titulu je dotace poskytována až do výše 80% skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce. • Podpora zapojení dětí a mládeže do komunitního života v obci – o tuto dotaci mohou žádat obce do 3.000 obyvatel. Žadatelem může být i svazek obcí, a to v případě, že akce zasahuje do katastrálního území více obcí. Dotace je u tohoto titulu poskytovaná až do výše 70% skutečně vynaložených uznatelných nákladů, přičemž dolní limit činí 50.000 Kč a horní 300.000 Kč.


•

•

•

19

Podpora spolupráce obcí na obnově a rozvoji venkova – žadatelem o tuto dotaci mohou být obce do 3.000 obyvatel nebo svazky obcí, přičemž rozsah poskytnuté dotace činí až 70% skutečně vynaložených uznatelných nákladů. Horní limit této dotace je 200.000 Kč. Podpora obnovy drobných sakrálních staveb v obci – žadateli u tohoto titulu mohou být obce do 3.000 obyvatel nebo svazky obcí v případě, že akce zasahuje do katastrálního území více obcí. Dotaci je možno poskytnout až do výše 70% skutečně vynaložených uznatelných nákladů, přičemž dolní limit činí 50.000 Kč, horní 400.000 Kč. Podpora zapojení romské komunity do života obce a společnosti – žadatelem o dotaci z tohoto titulu může být obec do 3.000 obyvatel, která má ve svém katastru nejméně 4% obyvatel romského etnika. Dotaci je možné poskytnout až do výše 70% skutečně vynaložených uznatelných nákladů, dolní limit činí 50.000 Kč, horní 500.000 Kč.

Výhodou tohoto programu je možnost spolufinancování akce z rozpočtu kraje. Musí být přitom ale dodržena podmínka, že celková výše této dotace, včetně podílu krajských prostředků, nesmí přesáhnout 90% celkové výše skutečně vynaložených uznatelných nákladů akce. Možnost spolufinancování se ale nevztahuje na jiné národní programy, podprogramy nebo dotační tituly státního rozpočtu, ani na programy spolufinancované z prostředků EU. Žadatel při podávání žádosti o poskytnutí dotace nejprve vyplní elektronický formulář uvedený na internetové adrese MMR ČR. Vložená data následně uloží a vytiskne. Listinnou podobu žádosti podepíše starosta obce a spolu s povinnými přílohami, stanovenými pro jednotlivé dotační tituly a uvedenými v bodě 7.1 Zásad programu, ji doručí ve stanovené lhůtě do podatelny MMR ČR. Následné hodnocení žádostí provede hodnotitelská komise, jmenovaná ministrem pro místní rozvoj. Toto hodnocení probíhá podle kritérií odvozených z cílů programu Podpora obnovy venkova a platné Strategie regionálního rozvoje ČR. Za nedodržení podmínek programu uvedených v bodě 5 Zásad programu se žadatel, kterému byla dotace poskytnuta, vystavuje sankcím. Sankce v případě nesplnění méně závažných podmínek jsou podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, následující: „5 % z celkové částky dotace, avšak odvod za porušení rozpočtové kázně nemůže být vyšší než částka dotace vyplacená ke dni porušení rozpočtové kázně. Totéž platí v případě neoprávněného použití prostředků takové dotace, jímž bylo výhradně nesplnění stanovených podmínek, které bylo uvedeno v rozhodnutí o dotaci


20

jako méně závažné“. V ostatních případech představuje sankce dle tohoto zákona částku, v jaké byla porušena rozpočtová kázeň.

3.7 Program rozvoje venkova Druhým z programů zaměřujících se na rozvoj a obnovu venkova České republiky je Program rozvoje venkova ČR. Tento program je určen pro venkovský prostor ČR, s výjimkou hlavního města Prahy. Pělucha (2006) dále ve své publikaci uvádí členění tohoto programu do 4 tematických os. • Osa I – Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví – prioritní oblastí této osy je modernizace zemědělských podniků, pozemkové úpravy a přidávání hodnoty zemědělským produktům. Na tuto osu je alokováno celkem 22,39% celkových prostředků Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen EAFRD) • Osa II – Zlepšování životního prostředí – se zabývá především podporou obnovy lesního potenciálu po kalamitách a společenských funkcí lesa. • Osa III – Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova – tato osa řeší dlouhodobé negativní trendy snižování populace ve venkovských oblastech. • Osa IV – LEADER – hlavním cílem této osy je realizace místní rozvojové strategie a spolupráce místních partnerství. Dle platných pravidel Programu rozvoje venkova (2007), dostupných na internetových stránkách Ministerstva zemědělství ČR, musí žadatel, který chce podat žádost o dotaci, splňovat podmínky uvedené v bodě 4 těchto pravidel. Žádost o poskytnutí dotace je možné předem zaslat v elektronické podobě, přičemž ale platí, že je potřeba ji rovněž doručit na podatelnu příslušného regionálního odboru SZIF v tištěné podobě. Žádost se podává samostatně za každý záměr. Její součástí jsou povinné či nepovinné přílohy, vyhotovené buď v originále, úředně ověřené kopii originálu nebo prosté kopii. Tuto žádost podepisuje před pracovníkem regionálního odboru SZIF buď žadatel sám, nebo prostřednictvím zmocněného zástupce. V tom případě je nutné k žádosti předložit také čestné prohlášení s úředně ověřeným podpisem žadatele. Po podání žádosti následuje úplná administrativní kontrola žádosti V případě zjištění nedostatků vyzve regionální odbor SZIF žadatele, aby do 21 kalendářních dnů následujících po dni doručení výzvy tyto závady odstranil. Nestane-li se tak, je žádost automaticky považována za chybnou a je z administrace vyřazena.


21

Žádosti, které byly hodnoceny v rámci kontroly kladně, jsou ohodnoceny body podle předem stanovených kritérií a seřazeny sestupně. Podle disponibilních finančních zdrojů pro dané záměry jsou tyto žádosti následně doporučeny či nedoporučeny k financování. U žádostí doporučených k financování lze dotaci získat pouze na způsobilé výdaje, které mohou být vypočteny na základě dodavatelské faktury, sazby dle kalkulace či katalogu, vnitřních účetních dokladů žadatele, aj. Dále platí, že je-li stanoveno v pravidlech nějaké omezení částky těchto výdajů, výdaje tuto částku přesahující není možné do způsobilých výdajů zařadit. Pravidla pro poskytnutí dotace z Programu rozvoje venkova dále v bodě 7h) stanovují i výdaje, které za způsobilé není možno považovat. Dotace je následně proplacena na základě Žádosti o proplacení a příslušné dokumentace. Tuto žádost před pracovníkem regionálního odboru SZIF podepisuje buď žadatel, nebo jeho zmocněný zástupce. V případě zjištění nedostatků bude žadatel vyzván, aby je do 14 kalendářních dnů odstranil. Nestane-li se tak, bude Žádost o proplacení považována za chybnou a bude automaticky vyřazena. Pokud v rámci kontroly nebudou zjištěny žádné nedostatky, bude do 12 kalendářních dní dotace schválena a do 21 kalendářních dní po schválení žadateli proplacena. Stejně jako u Podpory obnovy venkova, tak i u tohoto programu je v pravidlech upraven sankční systém. Platí, že v případě zjištění rozdílu většího než 3% mezi částkou uvedenou v Žádosti o proplacení a částkou, která má být vyplacena dochází ke snížení dotace následujícím způsobem: • o 10% částky dotace po přezkoumání způsobilosti Žádosti o proplacení • o 50% částky dotace po přezkoumání způsobilosti Žádosti o proplacení • o 100% - v případě uložení této sankce před proplacením dotace se jedná o ukončení administrace, pokud již k vyplacení došlo, jde o vymáhání dlužné částky. • splnění nápravného opatření uloženého SZIF Žadatel o dotaci je dále mimo jiné povinen v průběhu trvání celé akce vést účetnictví v souladu s předpisy ČR, případně nevede-li účetnictví, je povinen vést daňovou evidenci. Dále je žadatel dle pravidel povinen umožnit kontrolu pověřeným osobám, a to již ode dne zaregistrování Žádosti o dotaci až do konce trvání závazku. O kontrole musí být poté sepsán protokol ve třech vyhotoveních, přičemž jedno obdrží žadatel a zbylé dvě si ponechá kontrolní orgán.


22

4 Program obnovy venkova Posledním z výše zmiňovaných programů je Program obnovy venkova (dále jen Program). Jak již bylo zmíněno v úvodu této práce, vývoj tohoto programu sahá až do dob minulého režimu, respektive do doby po jeho pádu. Vývoj Programu je zaznamenán v předkládací zprávě (1998) k jednání Vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1998. Program obnovy vesnice, ze kterého se v průběhu času vyvinul Program obnovy venkova, projednala vláda ČR dne 21. května 1991. Tento Program byl vládě předložen ministrem životního prostředí, ministrem zemědělství a ministrem pro hospodářskou politiku a rozvoj. Zpracovatelem bylo Ministerstvo životního prostředí ČR. Cílem tohoto Programu byla celková rehabilitace venkova a vzhledem k tomu, že jde o proces dlouhodobý, platí tento cíl i dnes. Krátce na to byl předložen nový Program obnovy venkova, který byl jakousi novelizací Programu obnovy vesnice. Potřeba této novely vycházela především z faktu, že původní text programu byl již překonán, přičemž nedošlo k přepracování původního Programu obnovy vesnice, ale k jeho přizpůsobení aktuálním podmínkám. V prvním období po roce 1991 bylo garantem tohoto Programu ministerstvo životního prostředí. Toto období nebylo pro Program příliš příznivé, neboť v republice stále ještě panovala nedůvěra společnosti k novým návrhům, které byly chápány spíše jako projev diktatury než jako snaha o rozvoj. I přístup tehdejších okresních úřadů byl rozdílný. Účast obcí byla v prvních letech nerovnoměrná, některé obce se do Programu odmítaly zapojit i po několika letech, některé projevily důvěru hned na začátku. V roce 1992 začal Program získávat více příznivců z řad starostů venkovských obcí. V této době bylo garantem Programu ministerstvo hospodářství. Rok 1994 přinesl důležitou změnu. Na návrh poslanců Poslanecké sněmovny ČR se podařilo prosadit a na tento Program vyčlenit prvních 100. mil Kč. V témže roce také došlo k převedení Programu na ministerstvo zemědělství. Protože počet zájemců o čerpání dotací z tohoto Programu neustále rostl, zvyšovala se také potřeba vytvořit zásady jednotné pro všechny uchazeče, podle kterých se starostové budou při předkládání žádostí o dotaci řídit. V roce 1997 bylo na základně kompetenčního zákona ustanoveno MMR ČR novým garantem Programu. Tento krok představoval důležitý zlom, neboť fakt, že příliš často docházelo k převádění kompetencí mezi jednotlivými ministerstvy, měl neblahý vliv na uskutečňování Programu. V tomto roce také došlo k rozšíření dosavadních dotačních titulů, a to konkrétně o dotační titul podpora vzdělávání a poradenství. V rámci této podpory byly zřízeny dvě Školy obnovy venkova, které vychovávají odborníky pro poradenskou činnost a


23

organizují semináře pro starosty obcí. Další rozšíření dotačních titulů nastalo následně v roce 1998, kdy v zásadách přibyla položka podpora technické infrastruktury – jedná se o formu dotací úroků z úvěru – a také podpora přípravy a realizace integrovaných projektů venkovských mikroregionů. Další významnou změnu zaznamenal Program v roce 2004, kdy o něm bylo poprvé v historii rozhodováno na úrovni krajů. Od roku 2005, na základě novely o rozpočtovém určení daní, se pro tento Program vyčleňují finanční prostředky z vlastních rozpočtů jednotlivých krajů. Aktuální způsob financování Programu a čerpání finanční podpory v roce 2009 ukazuje následující tabulka. Tabulka 2:Administrace POV v roce 2009 v jednotlivých krajích ČR

Zdroj: Šulák (2008)

Program obnovy venkova je založen na vědomí hodnot venkova a na nezbytnosti jeho vývoje v rámci trvale udržitelného rozvoje společnosti v celkovém kontextu regionální politiky ČR a Evropské unie. Předmětem Programu obnovy venkova je především příprava a realizace programů obnovy venkova, integrovaných projektů a v neposlední řadě také poradenská, osvětová a vzdělávací činnost. Cílem tohoto Programu je především snaha o vytvoření organizačních a ekonomických podmínek k podpoře obyvatel venkova k tomu, aby se vlastními silami snažili o harmonický rozvoj životního prostředí, dále o udržování přírodních a kulturních hodnot venkovské krajiny a rozvoj ekologicky nezávadného hospodářství. Dále Program usiluje například o: • Rozvoj hospodářství, například zemědělského i nezemědělského podnikání, cestovního ruchu, atd • Rozvíjení partnerských vztahů mezi venkovem a městy na obou stranách hranice


• • •

Udržení, obnovu a rozvíjení místních kulturních a společenských tradic Zachování a obnovu vlastního obrazu obcí Úpravu veřejných prostorů a staveb

24


25

5 Praktická část 5.1

Program obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009

Program obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 (dále jen POV JČ 2009) věcně navazuje na Program obnovy vesnice, projednaný vládou České republiky dne 29. května 1991, usnesení vlády České republiky ze dne 11. listopadu 1998 č. 730 a také na usnesení vlády České republiky ze dne 24. července 2002 č. 742. Dále se snaží naplnit cíle prioritní osy 5 „Venkovský prostor“ a opatření 5.1 „Kvalita života na venkově“ Programu rozvoje venkova Jihočeského kraje 2007 – 2013. Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo na svém zasedání dne 16. září 2008 Pravidla Programu obnovy venkova Jihočeského kraje pro rok 2009 (2008) s působností na území celého kraje. O rozdělení dotací v rámci POV JČ 2009 v celkové výši 71 317 000 Kč rozhodli krajští zastupitelé na svém zasedání dne 19. května 2009. V Pravidlech Programu obnovy venkova Jihočeského kraje pro rok 2009 (dále jen Pravidla) je stanoveno, že dotace přidělené z POV JČ 2009 nemají ve většině případů charakter veřejné podpory, tzn., že se nejedná o takovou podporu poskytnutou v jakékoliv formě státem nebo ze státních prostředků, která by narušovala nebo mohla narušit hospodářskou soutěž tím, že by zvýhodňovala určité podniky nebo odvětví výroby a ovlivňovala obchod mezi členskými státy EU. Výjimkou může být pouze podpora de minimis1, která tuto definici nenaplňuje, a proto není považovaná za formu veřejné podpory. Pravidla také stanovují harmonogram realizace POV JČ 2009, okruh oprávněných žadatelů, konkrétní podmínky pro poskytování dotace a druhy nákladů, které lze či nelze z prostředků programu hradit.

5.1.1

Oprávnění žadatelé

Žadatelem o dotaci dle Pravidel může být: • Obec • Mikroregion v právní formě svazku obcí či ve formě zájmového sdružení právnických osob

Podpora de minimis – podpora malého rozsahu, nesmí spolu s ostatními podporami „de minimis“ poskytnutými jednomu příjemci za dobu předchozích tří let přesáhnout výši odpovídající částce 200 000 €. 1


•

26

Obec, je-li nositelem regionálního projektu pro více obcí – v tomto případě je vyžadována finanční spoluúčast jednotlivých obcí na projektu a souhlas jejich zastupitelstva.

Žadatelé o dotaci musí splňovat následující podmínky: • Obec je přihlášena do POV přihláškou, která již dříve byla potvrzena územně příslušným okrasním úřadem, případně od 1. 1. 2003 úřadem obce s rozšířenou působností. • Obec má zpracovaný Program obnovy venkova (vesnice) na určité období, který bude uložen u obce s rozšířenou působností – musí být ale aktualizovaný a schválený zastupitelstvem obce. • V případě že je žadatelem o dotaci mikroregion, musí doložit obci s rozšířenou působností platný Program rozvoje mikroregionu. Výjimka nastává v případě, že je žádost o dotaci z POV podaná na zpracování těchto programů. • V případě, že je žadatelem obec, která je nositelem regionálního projektu pro více obcí, je vyžadována finanční spoluúčast jednotlivých obcí a souhlas jejich zastupitelstva – formou usnesení ze zasedání. • Žadatelé se musí písemně zavázat, že jsou schopni a způsobilí danou akci realizovat a dále jí i do budoucna udržovat. Dotaci dle Pravidel nelze poskytnou žadatelům, kteří: • Mají v době podání žádosti závazky k Jihočeskému kraji po lhůtě splatnosti, a to i v případě, že tyto závazky mají i v době, kdy má být dotace poskytnuta • V předchozím období dotaci řádně nevypořádali a nevyúčtovali • Jejichž statutární zástupce není bezúhonný • Již na stejný účel obdrželi jiné prostředky kraje, s výjimkou poskytnutých finančních darů • Na jejichž majetek byl prohlášen konkurz • Mají splatný nedoplatek na pojistném a na penále na veřejné zdravotní pojištění či sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.

5.1.2

Harmonogram přípravy a realizace

Žadatelé o dotaci z POV JČ 2009 mají dle Pravidel povinnost dodržovat, respektive zajistit svoji součinnost při dodržování Pravidly stanoveného harmonogramu (viz tabulka č. 3):


27

Tabulka 3:Harmonogram přípravy a realizace POV JČ 2009

Předkládání žádostí Kontrola žádostí, hodnocení a rozhodnutí o udělení žádosti Uzavření smluv o poskytnutí dotace Realizace vybraných žádostí Monitoring a kontrola realizace projektu Vyúčtování a vyhodnocení projektu

1.10.2008 – 31.12.2008 1.1.2009 – 31.4.2009 1.5.2009 – 10.12.2009 1.1.2009 – 31.12.2009 1.1.2010 – 31.12.2010 1.1.2009 – 31.1.2010

Zdroj:Pravidla POV JČ 2009, upraveno autorem

5.1.3

Všeobecné podmínky Programu obnovy venkova Jihočeského kraje

Tyto podmínky jsou platné pro všechny žadatele bez ohledu na to, v jakém opatření či dotačním titulu žádají. Kromě nich stanovují Pravidla také specifické podmínky a kritéria pro jednotlivá opatření a tituly, kterými se žadatel také musí řídit. Mezi základní všeobecné podmínky patří: • Písemná forma žádosti včetně čestného prohlášení – jinak není možné dotaci poskytnout. • Žádost nelze předložit na již započaté akce – výjimkou jsou pouze akce stavebního charakteru rozdělené do více etap, kdy lze podat žádost o dotaci na další etapu této akce. • Pravidla neumožňují souběh dotací na jednu akci z několika dotačních titulů. • Dotace je přísně účelová, její čerpání je vázáno pouze na financování akce, na kterou byla poskytnuta • Dotace se poskytuje zálohově a podléhá zúčtování s krajským rozpočtem. • Příjemce je dále povinen postupovat při čerpání dotace v souladu s příslušnými právními předpisy (zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů aj.). • Dotace se poskytuje do výše maximálního podílu na nákladech běžného roku, který je v Pravidlech stanoven v procentech. V případě, že budou náklady nižší oproti předpokládaným nákladům, ze kterých byla dotace vypočítána, je příjemce dotace povinen vrátit alikvotní část poskytnuté dotace. • V případě poskytnutí prostředků pro dotovaný účel z fondů EU, ze státního rozpočtu, státních fondů či jiných státních dotačních programů může být podíl dotace na nákladech stanoven tak, že výše všech poskytnutých dotací může maximálně činit 90% celkových nákladů akce realizované v běžném roce.


•

5.1.4

28

Při nesplnění jakékoliv podmínky uvedené v Pravidlech je Jihočeský kraj oprávněn požádat o vrácení části nebo celé dotace, a to včetně příslušného penále.

Forma podpory a náklady na realizaci akce

Finanční podpora je poskytována formou investiční nebo neinvestiční dotace na realizaci schválených akcí. Investiční dotace představuje dotaci na investiční akci, jejíž náklady jsou spojené s pořízením majetku nebo s jeho obnovou, při níž je majetek zhodnocován. Může se také jednat o náklady na údržbu a opravu majetku, pokud jsou součástí investiční akce. Neinvestiční dotace je dotací na neinvestiční akci, jejíž náklady jsou spojené s údržbou a opravou majetku, nedochází-li k jeho zhodnocování. V rámci realizace akce vznikají žadateli o dotace náklady s ní spojené. Tyto náklady můžeme členit na náklady uznatelné a neuznatelné. Pravidla stanovují, že z POV JČ 2009 lze hradit pouze náklady uznatelné, tedy náklady vzniklé v době termínu realizace akce. Za tyto náklady můžeme považovat především náklady, které příjemce dotace uvede při sepisování smlouvy o dílo, které jsou pro provedení akce nezbytné, jsou vynaloženy během realizace akce a jsou skutečně vynaloženy, doloženy a zaevidovány v účetnictví. Dále musí být věrohodné, úplné, věcně a formálně správné. DPH je považováno za uznatelný náklad v případě, že konečný příjemce dotace není plátce DPH, nebo je plátcem DPH, ale nemá možnost nárokovat odpočet daně na vstupu. Za neuznatelné náklady jsou podle Pravidel považovány náklady, které přímo nesouvisejí s realizací akce, přesahují částky v rozpočtu uvedené nebo vznikly mimo stanovené období realizace akce. Dále se jedná například o pohoštění, pokuty, daně, poštovné, výdaje na správní poplatky a další.

5.1.5

Organizační zajištění programu

Administraci POV JČ 2009 zajišťuje Krajský úřad Jihočeského kraje, konkrétně odbor regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic, oddělení regionálního rozvoje jako správce programu, ve spolupráci se sedmnácti obcemi s rozšířenou působností na území Jihočeského kraje. Mezi úkoly obcí s rozšířenou působností patří především metodická pomoc obcím a svazkům obcí v jejich správním obvodu při vypracování žádostí o dotace, dále zajištění sběru písemných žádostí, u nichž provádějí formální a prvotní věcnou kontrolu, zaměřenou na úplnost a shodu s podmínkami POV JČ 2009. U akcí, u kterých Zastupitelstvo Jihočeského kraje schválilo přidělení dotace, vykonávají


29

obce s rozšířenou působností předběžnou kontrolu připravenosti akcí k realizaci v roce 2009, zaměřenou na úplnost požadovaných dokladů, které po vyžádání kontrolují a archivují. U dotovaných akcí shromažďují dokumentaci závěrečného vyhodnocení akce a vyúčtování dotace zpracovanou příjemcem dotace, kterého případně usměrňují k odstranění formálních nedostatků. Každým rokem vyčleňuje Jihočeský kraj ze svého rozpočtu finanční prostředky, které formou příspěvku poskytuje obcím s rozšířenou působností za účelem krytí nákladů, jež jim vznikají v souvislosti se zajišťováním administrace POV JČ. Rozdělení celkového objemu prostředků určených na administraci POV JČ 2009 obcím s rozšířenou působností ve výši 1 900 000 Kč schválilo Zastupitelstvo Jihočeského kraje na svém zasedání dne 19. května 2009. Městu Jindřichův Hradec byl poskytnut finanční příspěvek ve výši 166 116 Kč.

5.1.6

Předkládání žádostí o dotaci

Pravidla také stanovují postup a formu podávání žádostí o dotace. Žádost o dotaci na rok 2009 musí být podána nejpozději do 31. 12. 2008 (viz harmonogram přípravy a realizace) a vyplňuje se prostřednictvím elektronického formuláře, dostupného na internetových stránkách Jihočeského kraje. Tištěná verze žádosti vložené do elektronického formuláře musí být poté doručena včetně povinných příloh (čestné prohlášení, další povinné přílohy specifické pro jednotlivé dotační tituly) na územně příslušný úřad obce s rozšířenou působností, a to buď poštou, nebo osobně na podatelnu. V případě, že je takto doručená písemná žádost neúplná, vyzve příslušný úřad obce s rozšířenou působností žadatele k odstranění všech nedostatků. Pokud žadatel neodstranění tyto nedostatky do 10 kalendářních dní ode dne doručení písemné výzvy, bude jeho žádost vyřazena. 5.1.7

Vyhodnocení žádosti

Veškeré řádně došlé a zaevidované žádosti jsou hodnoceny ve 3 fázích.

První fáze – formální a prvotní věcná kontrola První fázi vyhodnocování žádostí provádí příslušná obec s rozšířenou působností – odbor rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci. Mezi jeho hlavní úkoly patří ověření úplnosti žádosti v souladu s požadovanými náležitostmi, posouzení, zda žádost a žadatel vyhovují podmínkám POV JČ, provedení kontroly obsahu žádosti včetně všech požadovaných příloh. Úplná


30

žádost je pracovníkem odboru rozvoje potvrzena v elektronické aplikaci POV JČ. Ukončení první fáze kontroly je písemně potvrzeno krajskému úřadu. Druhá fáze – hodnocení žádosti krajskou výběrovou komisí Krajská výběrová komise Programu obnovy venkova Jihočeského kraje (dále jen „komise POV JČ“) jmenovaná Radou Jihočeského kraje je zodpovědná za provedení druhé fáze hodnocení žádostí. Je složena z členů Zastupitelstva Jihočeského kraje, představitelů obcí, nevládních organizací (například Spolku pro obnovu venkova, Svazu měst a obcí ČR, aj) a pracovníka správce programu. Složení komise POV JČ je připraveno tak, aby v ní byl zastoupen každý okres kraje alespoň jedním členem. Veškeré subjekty zapojené do této fáze hodnocení dbají na to, aby bylo hodnocení nestranné a jeho průběh zůstával v tajnosti. Komise POV JČ schvaluje doporučení nadpoloviční většinou přítomných členů a o hodnocení žádostí vyhotoví protokol formou návrhu na přidělení dotace. Tento protokol předloží její předseda ke schválení radě a zastupitelstvu kraje.

Třetí fáze – vlastní schválení O poskytnutí dotace z rozpočtu kraje rozhoduje Zastupitelstvo Jihočeského kraje na základě návrhu Rady Jihočeského kraje. Podklady pro jednání zastupitelstva kraje připravuje komise POV JČ. Žadatelé jsou po rozhodnutí zastupitelstva kraje písemně informováni ve věci přidělení či nepřidělení dotace formou informačních listů krajského úřadu zasílaných všem obcím Jihočeského kraje. Seznam akcí, na které byla dotace poskytnuta, spolu se seznamem akcí, na které dotace přidělena nebyla, je zveřejněn na internetových stránkách Jihočeského kraje.

5.1.8

Opatření programu

Podle typu akce, kterou bude žadatel v Pravidlech stanoveném termínu realizovat, je finanční podpora, poskytovaná v rámci POV JČ 2009, členěna do 4 opatření, která se následně dělí na 7 dotačních titulů. Pro každé opatření vymezují Pravidla specifické podmínky a kritéria pro poskytnutí dotací.

Opatření 1: Dotace na akce programů obnovy venkova Toto opatření zahrnuje čtyři dotační tituly, a to konkrétně:


31

Tabulka 4: Členění Opatření 1

Dotační titul 1: Dotační titul 2: Dotační titul 3: Dotační titul 4:

Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti Komplexní úprava veřejných prostranství Obnova a zřizování veřejné zeleně Rekonstrukce místních komunikací, výstavba cyklistických a pěších stezek, rekonstrukce a výstavba veřejného osvětlení

Zdroj: Pravidla POV JČ 2009, upraveno autorem

Pro výše uvedené dotační tituly Opatření 1 jsou v Pravidlech stanoveny společné podmínky a kritéria. Jednou ze základních podmínek pro poskytnutí dotace je počet obyvatel obce. Jeho výše nesmí překročit hranici 2000 obyvatel. Dotaci je ale také možné poskytnout obci s počtem obyvatel do 3000, a to v případě, že bude akce realizovaná v její místní části s maximálním počtem obyvatel 2000. Pravidla dále stanovují, že dotace musí být použita výhradně na pořízení majetku obce, který nesmí účastník programu po dobu 5 let od ukončení akce převést na jinou právnickou či fyzickou osobu, nebo nějak jinak omezit volné nakládání s tímto majetkem. Aby mohla být obci žádající o dotaci z dotačního titulu 1 – 4 tato dotace přidělena, musí mít obec nebo její místní část, ve které bude akce realizována, zpracovaný a zastupitelstvem obce schválený program obnovy vesnice na určité období obsahující minimálně seznam akcí a předpokládanou výši nákladů, včetně postupu realizace jednotlivých akcí v příslušných letech a způsobu finančního zajištění. Obec nebo její místní část, ve které má být akce realizována, má dále zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán. Přednostně jsou poskytovány dotace na akce týkající se objektů zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek a na akce realizované na území vesnických památkových zón a rezervací. Minimální výše dotace na jednu akci činí 25 000 Kč a maximální výše dotace na všechny akce v dotačních titulech 1 – 4 představuje pro jednoho žadatele nejvýše 200 000 Kč, přičemž platí, že v rámci těchto dotačních titulů může žadatel podat maximálně 2 žádosti v daném roce. Obec musí garantovat takovou výši svého finančního podílu na realizaci akce, aby spolu s dotací bylo zajištěno 100% krytí vynaložených nákladů v daném roce. Pravidla v rámci Opatření 1 stanovují také specifické podmínky pro jednotlivé dotační tituly. Jedná se například o stanovení maximálního procentuálního podílu dotace na uznatelných nákladech akce v daném roce. (viz tabulka č. 5)


32

Tabulka 5:Výše dotace u dotačních titulů 1 – 4 v %

Max. 50% nákladů akce v běžném roce Dotační titul 1

Max. 60% nákladů akce v běžném roce u objektů zapsaných v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek nebo u obcí s méně než 500 obyvateli Max. 30% nákladů akce v běžném roce

Dotační titul 2

Max. 50% nákladů akce v běžném roce v případě vesnických památkových rezervací a zón Max. 60% nákladů akce v běžném roce u obcí s méně než 500 obyvateli Max. 50% nákladů akce v běžném roce

Dotační titul 3 Dotační titul 4

Max. 60% nákladů akce v běžném roce u obcí s méně než 500 obyvateli Max. 50% nákladů akce v běžném roce

Zdroj:Pravidla POV JČ 2009, upraveno autorem

Opatření 2: Dotace na podporu vzdělávání a poradenství Do tohoto opatření je zařazen dotační titul 6: Projekty na vzdělávání a poradenství v oblasti rozvoje venkova a obnovy vesnice. Podle specifických podmínek Pravidel lze v rámci tohoto opatření financovat pouze takové projekty, které přesahují možnosti i potřeby obce a které mají regionální nebo celostátní význam – například školy obnovy venkova, informační centrum obce, poradci pro více obcí zapojených do POV JČ atd. Žádost o dotaci může předkládat jak obec, tak i dobrovolný svazek obcí. Obdobně jako u Opatření 1 i zde platí povinnost zajištění podílového financování z rozpočtů obcí nebo mikroregionu v takové výši, aby bylo dosaženo v daném roce spolu s přidělenou dotací 100% krytí nákladů akce. Účinnost akce je poté posuzována z hlediska počtu zapojených obcí a současně z hlediska přínosu akce ke změně situace v jednotlivých regionech. Maximální výši dotace v běžném roce u jednotlivých typů projektů tohoto dotačního titulu ukazuje následující tabulka. Platí ovšem, že dotace nesmí překročit 70% nákladů akce v běžném roce: Tabulka 6:Maximální výše dotace v Kč

Dotační titul 6

Max. 120 tis. Kč na projekty zaměřené na poradenství Max. 200 tis Kč na školu obnovy venkova Max. 120 tis. Kč na ostatní žádosti

Zdroj: Pravidla POV JČ 2009, upraveno autorem


33

Stejně jako u Opatření 1 i zde může žadatel předložit maximálně 2 žádosti o dotaci.

Opatření 3: Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů Toto opatření zahrnuje dotační titul 7: Integrované projekty venkovských mikroregionů. Dle specifických podmínek Pravidel se v tomto opatření jedná především o projekty propojující obnovu technické infrastruktury a občanské vybavenosti s aktivní politikou zaměstnanosti, podporou malého a středního nezemědělského podnikání a zemědělského podnikání a péčí o krajinu. Žadatelem o dotaci je mikroregion nebo obec, žádající jménem více obcí a dalších osob zúčastněných na projektu. Žadatelé mohou v tomto dotačním titulu podat pouze 1 žádost. Dotaci lze poskytnout ve výši maximálně 70% nákladů projektu v běžném roce, její maximální výše může činit až 1 mil. Kč. Aby mohl být projekt zrealizován, je třeba zajistit podílové financování z rozpočtů obcí či mikroregionu a dále i ze zdrojů dalších osob zúčastněných na projektu v takové výši, aby bylo spolu s dotací pokryto 100% nákladů projektu v běžném roce.

Opatření 4: Dotace úroků z úvěrů Do tohoto opatření je podle Pravidel zařazen dotační titul 8: Dotace úroků z úvěrů na projekty k rozvoji infrastruktury. Obci do 2000 obyvatel nebo mikroregionu může být v běžném roce poskytnuta dotace nejvýše ve výši 70% roční splátky úroků z úvěru, kterou je tento žadatel povinen v daném roce splatit bankovnímu ústavu, případně jiné spořitelní nebo úvěrové instituci. Dotovány mohou být jen úvěry uzavřené po 1. 1. 1997 a určené na realizaci projektů: • Přispívajících k obnově občanské vybavenosti • Zabezpečujících komplexní úpravu veřejných prostranství • Přispívajících k obnově a zřizování zeleně, rybníků a vodotečí • Přispívajících k obnově a rozšiřování technické infrastruktury obcí Dále může být dotován úvěr na nákup pozemků a objektů pro realizaci projektů dle dotačního titulu 8 a úvěr na předfinancování realizace projektu v rámci jiných programů. Maximální výše dotace u dotačního titulu 8 je 300 tis. Kč v běžném roce, v případě opakovaného čerpání dotace na úhradu úroků z úvěru na tentýž projekt ve více letech může celková výše dotací dosáhnout maximální výše 1,5 mil. Kč. Obec nebo její místní část, ve které má být projekt realizován, má zpracovanou urbanistickou studii nebo územní plán.


34

5.2 Přehled čerpaných prostředků z Programu obnovy venkova Jihočeského kraje za roky 2005 – 2009 Následující tabulka zachycuje celkovou výši finančních prostředků čerpaných oprávněnými žadateli o dotaci z krajského rozpočtu v rámci POV JČ za roky 2005 – 2009 ve všech dotačních titulech. Tabulka 7:Čerpané dotace z POV JČ 2005 - 2009

Rok 2005 2006 2007 2008 2009

Celková výše dotací v Kč (všechny DT) 5.096.000,4.565.000,5.135.920,5.210.000,4.633.986,-

Počet dotovaných akcí/projektů 39 39 46 50 40

Zdroj:Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem

5.3 Vybrané akce realizované v rámci Programu obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 Za účelem popisu postupu předkládání žádostí o dotaci v rámci POV JČ 2009, čerpání dotací z rozpočtu poskytovatele a jejich účelového využití jsem si mezi žadatelskými obcemi vytipovala žádost Města Nová Bystřice o poskytnutí dotace na realizaci projektu „Městský mobiliář“ v rámci dotačního titulu 7 a žádost obce Horní Pěna o poskytnutí dotace na akci „Rekonstrukce dětského hřiště při mateřské škole v Horní Pěně“ v rámci dotačního titulu 1. 5.3.1

Nová Bystřice

Město Nová Bystřice se nachází na území Jihočeského kraje ve správním území Města Jindřichův Hradec, od něhož je vzdálena pouhých 15 km. Toto město je dle Územně identifikačního registru ČR (2004) dále členěno na 13 místních částí: Albeř, Artolec, Blato, Hradiště, Hůrky, Klášter, Klenová, Nová Bystřice, Nový Vojířov, Ovčárna, Senotín, Skalka, Smrčná. Počet obyvatel Města Nová Bystřice včetně výše uvedených místních částí je v současné době 3.372. Přihlášku do POV předložilo Město Nová Bystřice odboru regionálního rozvoje Okresního úřadu v Jindřichově Hradci již v roce 1998 a od roku 1999 předkládá každoročně žádost o finanční podporu na realizaci svých akcí. V rámci POV JČ 2009 předložilo Město Nová Bystřice žádost o dotaci na realizaci projektu „Městský mobiliář“, na němž se organizačně i finančně podílela partnerská obec Staré Město pod Landštejnem. Jelikož tento integrovaný projekt přesahuje potřeby Města Nová Bystřice a naplnění jeho cílů přispěje ke zvýšení hospodářského potenciálu celé příhraniční oblasti


35

s Rakouskem, zařadilo Město Nová Bystřice jako nositel projektu svou žádost do dotačního titulu 7: Integrované projekty venkovských mikroregionů, spadajícího pod Opatření 3: Dotace na zpracování integrovaných projektů venkovských mikroregionů. V rámci tohoto dotačního titulu stanovují Pravidla maximální možnou výši poskytnuté dotace 70% z celkových uznatelných nákladů projektu. Zbylých minimálně 30% musí žadatel – Město Nová Bystřice – spolu s obcí Staré Město pod Landštejnem uhradit z vlastních zdrojů. Žádost o dotaci z POV JČ 2009 Město Nová Bystřice doručilo odboru rozvoje MěÚ Jindřichův Hradec (dále jen odbor rozvoje) žádost o poskytnutí dotace v souladu s harmonogramem POV JČ 2009, a to dne 29. 12. 2008. Aby mohla být žádost pracovníkem odboru rozvoje potvrzena jako kompletní a bezchybná, bylo potřeba, aby doručená písemná verze žádosti o dotaci obsahovala všechny Pravidly požadované přílohy, tj. čestné prohlášení Města Nová Bystřice dle přílohy č. 2 Pravidel, projektovou fiši (popis projektu), logický rámec projektu a souhlas jak Zastupitelstva Města Nová Bystřice, tak Zastupitelstva Obce Staré Město pod Landštejnem s předložením žádosti o dotaci a s finanční spoluúčastí na realizaci projektu ve formě usnesení. Vyplněný formulář žádosti o dotaci (příloha č. 1) obsahuje základní informace o žadateli, údaje o hospodaření obce, stručnou charakteristiku projektu včetně jeho věcných, časových a finančních parametrů (viz tabulky č. 8, 9), územního vymezení projektu a údaje o osobě zodpovědné za realizaci projektu. Tabulka 8: Časové a finanční parametry projektu „Městský mobiliář“ Zahájení projektu (mmrr):

0409

Ukončení projektu (mmrr):

1109

Rozdělení žádosti o dotaci podle charakteru akcí Celkové náklady projektu

500 000 Kč

projektu

Náklady projektu v roce 2009

500 000 Kč

Investiční dotace

0 Kč

Žádost o dotaci v roce 2009

350 000 Kč

Neinvestiční dotace

350 000 Kč

Zdroj: Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem


36

Tabulka 9: Návrh rozpočtu projektu „Městský mobiliář“ Návrh rozpočtu projektu z celku podíl obcí v Kč celkem projekt

500 000 Kč

z toho celkem

150 000 Kč

výdaje obce, která

podíl ostatních obcí,

přijaté

je nositelem

účastnících se na

účelové

projektu

projektu

finanční dary

75 000 Kč

75 000 Kč

0 Kč

dotace z POV ostatní

0 Kč

350 000 Kč


Projektová fiše Projektová fiše má stanovenou závaznou strukturu členění na 12 hlavních bodů, podle kterých žadatelé zpracovávají popis projektu. Body 1 - 7 projektové fiše tvoří název projektu, jeho lokalizace, údaje o předkladateli projektu a partnerech zúčastněných na projektu, cíle projektu, jeho popis a výsledky projektu, časový harmonogram a rozpočet projektu členěný podle jednotlivých položek (viz tabulka č. 10). Další doplňující informace o projektu poskytuje žadatel v bodech 8 – 12 projektové fiše (rovné příležitosti, posouzení vlivu na životní prostředí, ekonomické a finanční vyhodnocení projektu, předpoklady a možná rizika realizace projektu, připravenost projektu k realizaci) V projektové fiši, přiložené k žádosti o dotaci (viz příloha č. 2), je jako celkový cíl projektu uvedena snaha zvyšovat hospodářský potenciál příhraniční oblasti na základě využití možností pro rozvoj cestovního ruchu, který se stává významným zdrojem příjmů v celé příhraniční oblasti, neboť výhodná geografická poloha na hranici s Rakouskem a ekologicky hodnotná krajina je velice atraktivní pro domácí i zahraniční turisty. Celkový cíl projektu dále sleduje podporu udržitelného rozvoje území a životního prostředí. Specifickým cílem projektu je záměr podpořit rozvoj občanské vybavenosti a cestovního ruchu prostřednictvím doplnění městského mobiliáře. Jedná se konkrétně o úřední a plakátovací desky, informační systém, lavičky, odpadkové koše a květníky na území obou výše zmíněných obcí. Cílem je především zvýšení kvality života obyvatel a návštěvníků obou obcí, zlepšení jejich vzhledu a zatraktivnění celé oblasti v rámci cestovního ruchu.


37

Tabulka 10: Rozpočet jednotlivých položek projektu "Městský mobiliář". Počet Položka Informační systém

Jednotka

jednotek

Cena za jednotku

Celkem

systém

1

55 000 Kč

55 000 Kč

Úřední a plakátovací desky

ks

10

21 000 Kč

210 000 Kč

Informační tabule

ks

2

18 000 Kč

36 000 Kč

Odpadkové koše

ks

15

6 000 Kč

90 000 Kč

Květníky

ks

18

5 500 Kč

99 000 Kč

Lavičky

ks

2

5 000 Kč

10 000 Kč

Celkem

500 000 Kč


Kontrola a hodnocení žádosti Po provedení formální a prvotní věcné kontroly pracovníkem odboru rozvoje v první fázi hodnocení řádně doručené a zaevidované žádosti o dotaci včetně příloh byly zjištěny nedostatky. Proto bylo Město Nová Bystřice dne 7. 1. 2009 písemně vyzváno, aby zjištěné nedostatky do 10 kalendářních dnů ode dne doručení písemné výzvy odstranilo. Po předložení městem opravené kompletní žádosti o dotaci v závazném termínu provedl pracovník odboru rozvoje její kontrolu. Jelikož nebyly zjištěny žádné další nedostatky, byla žádost v příslušné elektronické aplikaci POV JČ 2009 potvrzena jako úplná a bezchybná. Druhou fází bylo následné hodnocení žádosti komisí POV JČ. Třetí, poslední fází hodnocení bylo schválení poskytnutí dotace Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 19. 5. 2009 na základě návrhu Rady Jihočeského kraje. Poskytnutí dotace a kontrola připravenosti projektu k jeho realizaci Město Nová Bystřice bylo o poskytnutí dotace informováno prostřednictvím odkazu na internetových stránkách Jihočeského kraje a prostřednictvím informačního listu Krajského úřadu Jihočeského kraje č. 11/2009/7/OREG ze dne 27. 5. 2009, zaslaného všem obcím v Jihočeském kraji. O výši přidělené dotace bylo Město Nová Bystřice současně informováno dopisem odboru rozvoje (viz tabulka č. 11). Tabulka 11: Výše přidělené dotace na akci "Městský mobiliář" Evidenční číslo žádosti Název projektu 50

Městský mobiliář

Neinvestiční dotace 250 000 Kč


Dopis odboru rozvoje dále obsahoval výzvu k předložení dokladů ke kontrole připravenosti projektu k realizaci v roce 2009 odboru rozvoje,


38

potřebných pro vystavení Smlouvy o poskytnutí účelové dotace v rámci Programu obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 (dále jen Smlouvy o poskytnutí dotace) poskytovatelem dotace. Tyto doklady tvoří: • Smlouva se zhotovitelem (poskytovatelem služby) • Předpokládaný rozpočet projektu podrobně členěný dle věcných položek • U akcí stavebního charakteru části projektové dokumentace, pokud je vyžadována příslušným stavebním úřadem (průvodní zpráva, souhrnná technická zpráva a situace stavby) • Pravomocné stavební povolení, případně stanovisko stavebního úřadu k ohlášení stavebních prací či terénních úprav, pokud je takovýto doklad stavebním úřadem vyžadován • Doložení výběrového řízení na dodavatele u veřejné zakázky, pokud je to podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách vyžadováno. • Upřesnění plánovaného termínu zahájení a dokončení projektu • Potvrzení věcných parametrů projektu uvedených v žádosti • Písemné sdělení čísla běžného účtu města, na který budou poskytovatelem dotace finanční prostředky převedeny. Na základě výše uvedené výzvy zaslalo město odboru rozvoje všechny požadované doklady: smlouvu o dílo a dodavateli potvrzené objednávky na dodávky výrobků a služeb včetně položkového rozpočtu (výroba informačních tabulí, vitrín, košů včetně příslušenství, laviček a váz), čestné prohlášení příjemce dotace, že tato akce nevyžaduje stavební povolení nebo ohlášení, jelikož se jedná o udržovací práce, upřesnění plánovaného termínu zahájení a dokončení projektu a potvrzení jeho věcných parametrů. Vzhledem k přidělení nižší dotace, než jaká byla uvedená v žádosti, požádalo Město Nová Bystřice písemnou formou správce programu o změnu věcných parametrů projektu (viz tabulka č. 12). Kopii této žádosti společně s upravenou projektovou fiší předložilo město odboru rozvoje k provedení kontroly připravenosti projektu k realizaci. Tabulka 12: Změna věcných parametrů projektu "Městský mobiliář". Původní parametry projektu Položka informační systém úřední a plakátovací desky

Nové parametry projektu

Počet 1 10

Položka

Počet

informační systém

0

úřední desky a plakátovací plochy

6

informační tabule

2

informační tabule

3

odpadkové koše

15

odpadkové koše

26

květníky

18

květníky

11

lavičky

2

lavičky

17



39

V rámci kontroly připravenosti projektu předložilo město dodatečně formou čestného prohlášení seznam pozemků na území Města Nová Bystřice a Obce Staré Město pod Landštejnem, na kterých byla plánována instalace nově pořízených prvků městského mobiliáře. K tomuto seznamu byly přiloženy jednotlivé výpisy z katastru nemovitostí ne starší než 3 měsíce dokládající, že se jedná o veřejná prostranství, která jsou majetkem příslušných obcí. U pozemků, které byly ve vlastnictví jiné právnické osoby, bylo k příslušnému výpisu přiloženo i souhlasné stanovisko majitele s umístěním městského mobiliáře na příslušném pozemku po dobu minimálně 5 let. K provedení kontroly předložilo město dále písemné sdělení čísla svého běžného účtu a čestné prohlášení, že je plátcem DPH a že si nemůže uplatnit u tohoto projektu odpočet DPH na vstupu. Proto se DPH považuje dle bodu 2.7 Pravidel za uznatelný náklad. Součástí tohoto čestného prohlášení bylo i osvědčení Finančního úřadu v Jindřichově Hradci o registraci Města Nová Bystřice k plátcovství DPH. Po předložení všech výše uvedených dokumentů provedl pracovník odboru rozvoje jejich kontrolu a ukončení kontroly potvrdil v příslušné elektronické aplikaci POV JČ 2009. Potvrzením o ukončení kontroly bylo podmíněno vypracování Smlouvy o poskytnutí dotace poskytovatelem dotace, kterou město potvrdilo dne 29. 10. 2009. Smlouva o poskytnutí dotace stanovuje výši poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje a podmínky jejího čerpání a využití. Dle této smlouvy je Město Nová Bystřice jakožto příjemce dotace povinno využít poskytnuté finanční prostředky ve výši 250 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2009 pouze na realizaci projektu „Městský mobiliář“. Nejpozději do 30 dnů po ukončení realizace projektu je město povinno předložil odboru rozvoje kompletní dokumentaci vyúčtování dotace. Další podmínky smlouvy o poskytnutí dotace jsou zřejmé z přílohy č. 3. Vyúčtování poskytnuté dotace Za účelem finančního vypořádání čerpané dotace s rozpočtem Jihočeského kraje za rok 2009 předložilo Město Nová Bystřice v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace (bod VI. Vyúčtování poskytnuté dotace) a s Pravidly (bod 2.7 Vyúčtování a finanční vypořádání příspěvku) odboru rozvoje na základě jeho písemné výzvy ze dne 21. 10. 2009 tyto doklady: • Vyplněný formulář „Vyúčtování poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje v roce 2009“ (viz tabulka č. 13) • Závěrečná zpráva • Vyplněný formulář „Soupis dokladů“ o všech uskutečněných výdajích, které se vztahují k realizaci projektu. (viz tabulka č. 14) • Výpis z účtu Města Nová Bystřice, který dokládá poskytnutí finanční spoluúčasti partnera projektu Obce Staré Město pod Landštejnem na


40

základě „Smlouvy o finančním příspěvku na akci Městský mobiliář podpořenou v rámci Programu obnovy venkova 2009“, uzavřené mezi Městem Nová Bystřice a Obcí Staré Město pod Landštejnem dne 30. 10. 2009 Výpisy z běžného účtu města jako doklad o provedených úhradách nákladů na zrealizovaný projekt – uhrazení dodavatelských faktur Doklady prokazující ukončení realizace projektu – předávací protokol, dodací list Fotodokumentace dokládající stav před zahájením realizace projektu a stav po ukončení Účetní doklady prokazující zaúčtování vynaložených prostředků, které se vztahují k poskytnuté dotaci, do účetnictví města

• • • •

Tabulka 13:Vyúčtování poskytnuté dotace na projekt „Městský mobiliář“ Ostatní Celkové náklady

Částka v

Výše poskytnuté

Částka v

akce

Kč

dotace (náklady)

Kč

finanční zdroje

Částka v Kč

zajištěné žadatelem

250 000, tj. Ostatní neinvestiční celkem z toho osobní z toho materiální

416 401 0 416 401

neinvestiční celkem

60,04%

z toho osobní z toho materiální

celkem

166 401, tj 39,96%

0 250 000

z toho nemateriální

0


0

investiční celkem

0

investiční celkem

0

z toho osobní

0

z toho osobní

0

z toho materiální

0

z toho materiální

0


0


0

Zdroj:Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem Tabulka 14: Soupis dokladů k vyúčtování poskytnuté dotace na akci "Městský mobiliář". Pořadové

Účel platby

číslo 1 2 3 4

DURST, s. r. o. - odpadkové koše GIFTER, s. r. o. - informační vitríny, plakátovací plochy MS PARTNERS, s. r. o. informační tabule Jaroslav Fáček - lavičky, odpadkové koše, květníky Celkem

Ze dne

Celková částka v Kč

Hrazeno z dotace Jčk v Kč

Hrazeno z jiných zdrojů v Kč

16. 9. 2009

65 367

0

65 367

30. 9. 2009

111 506

111 506

0

2. 10. 2009

59 290

59 290

0

21. 10. 2009

180 238

79 204

101 034

416 401

250 000

166 401



41

V rámci dokumentace vyhodnocení projektu a vyúčtování dotace předložilo město odboru rozvoje pro informaci také „Dohodu o předání a převzetí majetku v rámci projektu POV 2009 Městský mobiliář“, uzavřenou mezi Městem Nová Bystřice a Obcí Staré Město pod Landštejnem dne 16. 11. 2009, která řeší převod prvků městského mobiliáře určených pro Obec Staré Město pod Landštejnem z evidence majetku Města Nová Bystřice jakožto příjemce dotace do evidence majetku Obce Staré Město pod Landštejnem jakožto partnerské obce projektu. V dopisu odboru rozvoje k předložení dokladů vyúčtování dotace a vyhodnocení projektu bylo dále uvedeno, že nevyčerpá-li město všechny prostředky dotace, je povinno vrátit poskytovateli nevyčerpanou částku nejpozději do 15 dnů po předložení vyúčtování. Dále nebude-li dodržen termín pro odevzdání tohoto vyúčtování, je Jihočeský kraj oprávněn vyloučit žádosti města v následujících 5 letech. Tyto podmínky jsou také uvedeny ve Smlouvě o poskytnutí dotace v příloze č. 3. Město Nová Bystřice předalo odboru rozvoje vyúčtování dotace a vyhodnocení projektu dne 18. 11. 2009, tj. v rámci závazné 30 denní lhůty od data ukončení realizace projektu, které je prokazatelně doloženo dodacím listem ze dne 19. 10. 2009. V souladu s Pravidly je Město Nová Bystřice povinno archivovat veškerou dokumentaci projektu včetně účetnictví po dobu 5 let ode dne účinnosti Smlouvy o poskytnutí dotace. Dále je povinno umožnit kontrolu dodržení podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta. Tuto kontrolu vykonává Jihočeský kraj prostřednictvím pověřených zaměstnanců správce programu, členů příslušných kontrolních orgánů kraje a pracovníka odboru rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci.

5.3.2

Horní Pěna

Obec Horní Pěna se nachází na území Jihočeského kraje ve správním území Města Jindřichův Hradec, od něhož je vzdálena pouhých 6 km. Dle informací dostupných na internetových stránkách Územního identifikačního registru (2004) má Horní Pěna 2 místní části: Horní Pěna a Malíkov nad Nežárkou. V současné době žije v obci celkem 599 obyvatel. Obec Horní Pěna předložila přihlášku do POV odboru regionálního rozvoje Okresního úřadu v Jindřichově Hradci v roce 1997 a od roku 1998 každoročně předkládá žádosti o finanční podporu z tohoto programu na realizaci svých akcí. Žádost o dotaci z POV JČ 2009 V rámci POV JČ 2009 předložila obec žádost o dotaci na realizaci akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“. Jelikož cílem realizace akce je obnova občanské vybavenosti využívané obyvateli obce, zařadila Obec


42

Horní Pěna svou žádost o dotaci do dotačního titulu 1: Obnova a údržba venkovské zástavby a občanské vybavenosti. V rámci tohoto dotačního titulu stanovují Pravidla maximálně možnou výši poskytnuté dotace 50 % z celkových uznatelných nákladů akce u obcí s počtem obyvatel nad 500. Zbylých minimálně 50 % musí žadatel – Obec Horní Pěna – uhradit z vlastních zdrojů. Obec Horní Pěna doručila odboru rozvoje žádost o poskytnutí dotace v souladu s harmonogramem POV JČ 2009, a to dne 22. 11. 2008. Aby mohla být žádost pracovníkem odboru rozvoje potvrzena jako kompletní a bezchybná, bylo potřeba, aby doručená písemná verze žádosti o dotaci obsahovala požadovanou přílohu, tj. čestné prohlášení Obce Horní Pěna dle přílohy č. 2 Pravidel. Vyplněný formulář žádosti o dotaci (viz příloha č. 4) obsahuje základní informace o žadateli, údaje o hospodaření obce, stručnou charakteristiku akce, která je v souladu s platným místním programem obnovy venkova Obce Horní Pěna, dále věcné parametry akce (viz tabulka č. 15), časové a finanční parametry akce (viz tabulka č. 16), jméno starosty obce a adresu obecního úřadu včetně kontaktních údajů. Tabulka 15:Věcné parametry akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“ Parametr jednotka hodnota Oprava kolotoče ks 1 3 Vybudování dopadové plochy kolotoče m 11 Oprava pískoviště ks 1 vybudování nových herních prvků ks 3 Zdroj: Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem Tabulka16: Harmonogram a náklady akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“ Zahájení projektu (mmrr): 0609 Ukončení projektu (mmrr): 0809 Celkové náklady projektu Předpokládané náklady v roce 2009 Požadovaná dotace v roce 2009

458 000 Kč

Rozdělení žádosti o dotaci podle charakteru akce

80 000 Kč

Investiční dotace

40 000 Kč


Rekonstrukce dětského hřiště při mateřské škole je nezbytná z důvodu velmi špatného technického stavu veškerých herních prvků umístěných na hřišti. Z hlediska bezpečnosti mají proto děti přístup na hřiště zakázán. Realizace akce je rozdělena do etap, přičemž v roce 2009 byla dokončena její první etapa.


43

Kontrola a hodnocení žádosti Po provedení formální a prvotní věcné kontroly pracovníkem odboru rozvoje v první fázi hodnocení řádně doručené a zaevidované žádosti o dotaci včetně přílohy nebyly zjištěny žádné nedostatky, a proto byla žádost o dotaci potvrzena v příslušné elektronické aplikaci POV JČ 2009 jako úplná a bezchybná. Druhou fází bylo následné hodnocení žádosti komisí POV JČ. Třetí, poslední fází hodnocení žádosti o dotaci bylo schválení poskytnutí dotace Zastupitelstvem Jihočeského kraje dne 19. 5. 2009 na základě návrhu Rady Jihočeského kraje. Poskytnutí dotace a kontrola připravenosti akce k její realizaci Obec Horní Pěna byla o poskytnutí dotace informována prostřednictvím odkazu na internetových stránkách Jihočeského kraje a prostřednictvím informačního listu Krajského úřadu Jihočeského kraje č. 11/2009/7/OREG ze dne 27. 5. 2009, zaslaného všem obcím v Jihočeském kraji. O výši přidělené dotace byla Obec Horní Pěna současně informována dopisem odboru rozvoje (viz tabulka č. 17). Tabulka 17:Výše poskytnuté dotace na akci „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“ investiční neinvestiční evidenční název akce dotace dotace číslo Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní 39 000 Kč 1 000 Kč 414 Pěně Zdroj: Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem

Dopis odboru rozvoje dále obsahoval výzvu k předložení dokladů ke kontrole připravenosti akce k realizaci v roce 2009 odboru rozvoje, potřebných pro vystavení Smlouvy o poskytnutí dotace poskytovatelem dotace. Tyto doklady tvoří: • Smlouva se zhotovitelem (poskytovatelem služby) • Předpokládaný rozpočet akce podrobně členěný dle věcných položek • U akcí stavebního charakteru části projektové dokumentace, pokud je vyžadována příslušným stavebním úřadem (průvodní zpráva, souhrnná technická zpráva a situace stavby) • Pravomocné stavební povolení, případně stanovisko stavebního úřadu k ohlášení stavebních prací či terénních úprav, pokud je takovýto doklad stavebním úřadem vyžadován


•

•

• • •

44

Doložení výběrového řízení na dodavatele u veřejné zakázky, pokud je to podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, vyžadováno Doklad prokazující, že majetek, na jehož pořízení, opravu, rekonstrukci či modernizaci obec získala dotaci v rámci POV JČ 2009, je ve vlastnictví obce (výpis z katastru nemovitostí ne starší než 3 měsíce nebo jiný doklad o majetku) Upřesnění plánovaného termínu zahájení a dokončení akce Potvrzení věcných parametrů akce uvedených v žádosti Písemné sdělení čísla běžného účtu obce, na který bude převedena poskytovatelem dotace schválená finanční podpora.

Obec Horní Pěna zaslala odboru rozvoje dne 17. 7. 2009 všechny požadované doklady: smlouvu o dílo včetně cenové nabídky a dodatku č. 1 ke smlouvě, který řeší prodloužení původního smluvního termínu dokončení díla, čestné prohlášení obce, že realizace akce nepodléhá ani stavebnímu povolení, ani ohlášení stavby, protokol o jednání výběrové komise pro veřejnou zakázku malého rozsahu, výpis z katastru nemovitostí, upřesnění plánovaného termínu zahájení a dokončení akce, číslo běžného účtu obce a prohlášení obce, že si jako plátce DPH nemůže u této akce odečíst DPH na vstupu, jelikož se nejedná o plnění použitá k provozování ekonomické činnosti. Proto se dle bodu 2.4 Pravidel považuje DPH za uznatelný náklad. V průběhu realizace akce došlo ke změně některých věcných parametrů akce, o kterých byl správce programu i odbor rozvoje informován prostřednictvím dopisu Obce Horní Pěna ze dne 11. 9. 2009 (viz tabulka č. 18). Tabulka 18: Změna parametrů akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“ Původní Název parametru žádost Změna Konečný výsledek Oprava kolotoče 1 -1 0 Oprava pískoviště 1 -1 0 Nové herní prvky 4 1 5 Dopadová plocha kolotoče 1 0 1 Zdroj: Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem

Na zajištění finančního krytí akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“ využila obec možnosti vícezdrojového financování a předložila současně žádost o dotaci na MMR ČR v rámci státního dotačního programu Podpora obnovy venkova. V srpnu 2009 vydalo ministerstvo „Rozhodnutí o poskytnutí dotace“ z programu Podpora obnovy venkova na realizaci akce ve výši 98 000 Kč, o kterém obec následně informovala odbor rozvoje a poskytovatele dotace.


45

Aby obec dodržela dle Pravidel maximálně možný procentní podíl obou dotací na celkových nákladech akce, tj. 90 %, zaslala dodatečně správci programu a na vědomí odboru rozvoje písemnou žádost o ponížení přiznané dotace z rozpočtu kraje (viz tabulka č. 19). Tabulka 19: Požadovaná změna ve výši dotace z rozpočtu Jihočeského kraje v roce 2009 druh dotace investiční neinvestiční

původně přiděleno

požadováno po spolufinancování akce z MMR

39 000 Kč

31 000 Kč

1 000 Kč

0 Kč


Po předložení všech výše uvedených dokladů provedl pracovník odboru rozvoje jejich kontrolu a ukončení kontroly potvrdil v příslušné elektronické aplikaci POV JČ 2009. Potvrzením o ukončení kontroly je podmíněno vypracování Smlouvy o poskytnutí dotace poskytovatelem dotace, kterou obec potvrdila dne 6. 10. 2009. Smlouva o poskytnutí dotace (viz příloha č. 5) stanovuje výši poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje a podmínky jejího čerpání a využití. Dle této smlouvy je Obec Horní Pěna jakožto příjemce dotace povinna využít poskytnuté finanční prostředky ve výši 31 000 Kč nejpozději do 31. 12. 2009 pouze na realizaci akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“. Nejpozději do 30 dnů po ukončení realizace akce je obec povinna předložit odboru rozvoje kompletní dokumentaci vyúčtování dotace. Další podmínky smlouvy o poskytnutí dotace jsou zřejmé z přílohy č. 5

Vyúčtování poskytnuté dotace Za účelem finančního vypořádání čerpané dotace s rozpočtem Jihočeského kraje za rok 2009 předložila obec Horní Pěna dne 20. 10. 2009 v souladu se Smlouvou o poskytnutí dotace (bod VI. Vyúčtování poskytnuté dotace) a s Pravidly (bod 2.7 Vyúčtování a finanční vypořádání příspěvku) odboru rozvoje na základě jeho písemné výzvy ze dne 29. 9. 2009 tyto doklady: • Vyplněný formulář „Vyúčtování poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje v roce 2009“ • Závěrečná zpráva • Vyplněný formulář „Soupis dokladů“ o všech uskutečněných výdajích vztahujících se k realizaci akce, včetně kopií jednotlivých dokladů (viz tabulka č. 22) • Výpis z běžného účtu obce zřízeného u České spořitelny a.s. a výpis z účtu zřízeného u banky UniCredit Bank Czech Republic a.s. pro převod dotace ze státního rozpočtu. Oba výpisy z účtů dokládají provedení úhrady nákladů na zrealizovanou akci.


• • •

46

Předávací protokol mezi firmou TR Antoš s.r.o. Turnov a Obcí Horní Pěna ze dne 20. 9. 2009, prokazující termín ukončení akce Účetní doklady prokazující zaúčtování vynaložených prostředků vztahujících se k poskytnuté dotaci do účetnictví obce Fotodokumentace, která dokládá stav před zahájením realizace akce a stav po jejím ukončení.

Při zpracování dokumentace vyúčtování dotace k předložení odboru rozvoje v rámci závazné 30 denní lhůty od data ukončení realizace akce se vyskytl problém, kdy na běžný účet obce nebyla do vypršení této lhůty převedena poskytovatelem dotace schválená finanční podpora. Proto obec zaslala dne 20. 10. 2009 správci programu písemnou žádost o prodloužení termínu předložení vyúčtování dotace. Správce programu žádosti obce vyhověl a požádal obec o předložení tzv. dílčího vyúčtování akce v rámci 30 denní lhůty po ukončení realizace akce a o předložení vyúčtování dotace po převedení finanční podpory z krajského rozpočtu na běžný účet obce. Obcí vyplněný formulář „Vyúčtování poskytnuté dotace z POV JČ v roce 2009“ předložený v rámci dokumentace dílčího vyúčtování akce (viz tabulka č. 20) dokládá provedení úhrady celkových nákladů na akci z běžného účtu obce a z účtu zřízeného pro převod dotace ze státního rozpočtu. Následně obcí vyplněný formulář „Vyúčtování poskytnuté dotace z POV JČ v roce 2009“ předložený dne 12. 11. 2009 v rámci dokumentace dodatečného vyúčtování akce (viz tabulka č. 21) dokládá čerpání převedené dotace z krajského rozpočtu na úhradu nákladů akce. Tabulka 20: Dílčí vyúčtování poskytnuté dotace v rámci POV JČ 2009 Ostatní Celkové náklady

Částka

Výše poskytnuté

Částka

akce

v Kč

dotace (náklady)

v Kč

finanční zdroje zajištěné

Částka v Kč

žadatelem neinvestiční celkem

0


0

0

z toho osobní

0

z toho osobní

0

0

z toho materiální

0

z toho materiální

0

0

0


0

investiční celkem

0

Ostatní celkem

144 917,20

Z toho vlastní

46 917,20

z toho osobní

0

podíl

tj. 32,0 %

Z toho dotace

98 000,00,

z toho materiální

0

MMR

tj. 68,0 %


0

z toho nemateriální investiční celkem z toho osobní z toho materiální z toho nemateriální

144 917,20 0 144 917,20 0


0

0


47

Tabulka 21: Dodatečné vyúčtování poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje v roce 2009 Ostatní Celkové náklady

Částka v

Výše poskytnuté

Částka v

akce

Kč

dotace (náklady)

Kč


0


0

z toho osobní

0

z toho osobní

0

z toho materiální

0

z toho materiální

0


0


0

finanční

Částka v

zdroje

Kč

zajištěné žadatelem

31 000, tj. investiční celkem

144 917,20

investiční celkem

21,4%

Ostatní celkem z toho vlastní

z toho osobní

0

z toho osobní

0

113 917,20 15 917,20, tj.

podíl

10,6%

Z toho dotace z toho materiální

144 917,20


0 Kč

z toho materiální z toho nemateriální

31 000

98 000, tj.

MMR

68%

0

Zdroj: Městský úřad v Jindřichově Hradci, upraveno autorem Tabulka 22: Soupis dokladů k akci "Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně Pořadové

Účel platby

číslo

Ze dne

Celková částka

Hrazeno z dotace Jčk

Hrazeno z jiných zdrojů

Kačírek na dopadovou 1

plochu hřiště

7. 8. 2009

746,20 Kč

0 Kč

746,20 Kč

20. 9. 2009

98 000 Kč

0 Kč

98 000 Kč

20. 9. 2009

46 171 Kč

0 Kč

46 171 Kč

144 917,20 Kč

0 Kč

144 917,20 Kč

Dodávka herních prvků – 2

hrazeno MMR Dodávka herních prvků –

3

vlastní zdroje Celkem


V souladu s Pravidly je Obec Horní Pěna povinna archivovat veškerou dokumentaci akce včetně účetnictví po dobu 5 let ode dne účinnosti smlouvy o poskytnutí dotace. Dále je povinna umožnit kontrolu dodržení podmínek, za kterých byla dotace poskytnuta. Tuto kontrolu vykonává Jihočeský kraj prostřednictvím pověřených zaměstnanců správce programu, členů příslušných kontrolních orgánů kraje a pracovníka odboru rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci.


48

5.4 Dílčí závěr Program obnovy venkova Jihočeského kraje je krajským programem, který napomáhá obcím nacházejícím se na území Jihočeského kraje k rozvoji jejich správního území. Je založen na vědomí hodnot venkova a na nezbytnosti jeho vývoje v rámci trvale udržitelného rozvoje společnosti v celkovém kontextu regionální politiky ČR a Evropské unie. V průběhu zpracování této bakalářské práce jsem měla možnost seznámit se s konkrétními akcemi a projekty, na které obce vypracovaly žádost o dotaci z POV JČ 2009. Na základě informací, které jsou obsaženy v podkladových materiálech k těmto akcím a projektům, jsem formulovala základní charakteristiky přínosu tohoto dotačního programu pro obce. Jednou z výhod POV JČ je skutečnost, že i když obcím a dobrovolným svazkům obcí nevzniká právní nárok na získání podpory z tohoto programu, jsou žádosti všech žadatelů o dotace splňující obecné i specifické podmínky pro přidělení finančního příspěvků z rozpočtu Jihočeského kraje každoročně podpořeny. Program je pro obce a dobrovolné svazky obcí výhodný také tím, že přípravu a vypracování žádosti o dotaci jsou žadatelé schopni zvládnout s využitím vlastních sil. Není tudíž nutné, aby na zpracování žádosti a případné požadované dokumentace k ní najímali externí firmu, které by hradili služby, a tím zvyšovali náklady na realizaci akce či projektu. Pravidla POV JČ jsou formulována pro žadatele srozumitelnou formou, případné nejasnosti řeší obce a dobrovolné svazky obcí buď se správcem Programu (odborem regionálního rozvoje, územního plánování, stavebního řádu a investic Krajského úřadu Jihočeského kraje v Českých Budějovicích), nebo s příslušnou obcí s rozšířenou působností (s odborem rozvoje Městského úřadu v Jindřichově Hradci). Přínosem Programu je také skutečnost, že pro malé obce představuje snadný způsob jak získat finanční prostředky na realizaci drobnějších akcí spojených s obnovnou a údržbou svého správního území. Tyto obce by vzhledem ke svým omezeným rozpočtům a charakterům akcí nebyly schopny financovat velké projekty regionálních operačních programů. V případě finančně náročnějších akcí mají obce možnost rozdělit akci na více etap a v každém roce žádat o dotaci z POV JČ na příslušnou etapu. Vzhledem k potřebě budování technické infrastruktury využívají obce v současné době stále více programy strukturálních fondů EU. Aby byly schopny daný projekt předfinancovat, musí si finanční prostředky, které jim v obecních rozpočtech chybí, zajistit ve formě úvěru. Obce a dobrovolné svazky obcí mají možnost získat v rámci POV JČ dotaci na částečnou úhradu úroku z úvěru


49

v příslušném roce. Program tak přestavuje finanční podporu při splácení úroků, kterou každým rokem využívá stále více obcí i dobrovolných svazků obcí. Při zpracování bakalářské práce jsem se setkala pouze s jedinou nevýhodou, kterou pro obce a dobrovolné svazky obcí Program představuje. Ta spočívá v tom, že obce ne vždy získají maximální procentní podíl dotace, o který žádají. Tento fakt je způsoben tím, že objem prostředků vyčleněných na POV JČ z krajského rozpočtu pro příslušný rok nemůže pokrýt celkový objem předložených žádostí. Z toho důvodu dochází ke krácení výše požadovaných dotací podle komisí POV JČ stanovených kritérií, kterými jsou: daňová výtěžnost na obyvatele, počet obyvatel obce a počet místních částí obce. Osobně si myslím, že je tento Program pro obce přínosný právě díky výše uvedeným výhodám. Obce si jsou tohoto faktu vědomy, což dokazuje i skutečnost, že z celkového počtu 58 obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností – Města Jindřichův Hradec – podalo za rok 2009 žádost o dotaci z POV JČ 2009 40 obcí, tj. přibližně 70%, a 2 dobrovolné svazky obcí.


50

6 Závěr Bakalářská práce se zabývá charakteristikou krajského dotačního programu Program obnovy venkova Jihočeského kraje. Jedná se o program založený na vědomí svébytných hodnot venkova a na nezbytnosti jeho vývoje v rámci trvale udržitelného rozvoje společnosti v celkovém kontextu regionální politiky ČR a EU. Cílem této bakalářské práce bylo dokázat přínos tohoto programu pro vybrané obce na území Jihočeského kraje v roce 2009, konkrétně ve správním obvodu Města Jindřichův Hradec – obce s rozšířenou působností. V první části bakalářské práce se autor zabýval teoretickým vymezením pojmů regionální politiky, jako je region, regionální rozvoj, regionální politika. Dále se zaměřil na vývoj regionální politiky EU a její cíle pro jednotlivá období od roku 1999 až do současnosti. Následně se autor zabýval vymezením regionální politiky ČR, jejím vývojem, cíli a působností jednotlivých orgánů státní správy a územní samosprávy. V závěru první části bakalářské práce autor představil tři dotační programy naplňující cíle Strategie regionálního rozvoje ČR 2007 – 13 a zabývající se podporou a obnovou venkova ČR – Podpora obnovy venkova, Program rozvoje venkova a Program obnovy venkova. V druhé, praktické části bakalářské práce autor vymezil základní podmínky pro předkládání žádostí o dotaci z POV JČ 2009, charakterizoval jednotlivá opatření programu a dotační tituly, administraci programu, formu finanční podpory a jednotlivé fáze vyhodnocování žádostí. Autor dále aplikoval teoretické poznatky na konkrétní praktické příklady. V prvním případě autor analyzoval projekt Města Nová Bystřice, které žádalo o dotaci na realizaci integrovaného projektu „Městský mobiliář“, na němž se organizačně i finančně podílela partnerská obec Staré Město pod Landštejnem. V druhém případě autor analyzoval akci Obce Horní Pěna, která podala žádost o dotaci na realizaci akce „Rekonstrukce dětského hřiště při mateřské škole v Horní Pěně“. V obou případech autor popsal proces podání žádostí o dotace, předložení dokladů ke kontrole připravenosti akcí či projektů k realizaci v roce 2009, potřebných k uvolnění schválených dotací, přidělení dotací, jejich následné vyúčtování a archivaci kompletní dokumentace finančně podpořených i nepodpořených žádostí o dotace. V 2. kapitole Cíl práce a metodika autor stanovil hypotézu: „Program obnovy venkova napomáhá obcím k tomu, aby se vlastními silami snažily o rozvoj svého správního území.“ Bakalářská práce tuto hypotézu potvrzuje na základě přínosů uvedených a blíže charakterizovaných v kapitole 5.4 Dílčí závěr.


51

7 Literatura Monografie: DOČKAL, V. Šest let regionální politiky v ČR -- Šance a limity. Brno: Mezinárodní politologický ústav, 2006. 115 s. ISBN 80-210-3983-3. DOČKAL, V. Strukturální fondy EU - projektový cyklus a projektové řízení. Brno: Masarykova universita, 2007. 137 s. ISBN 978-80-210-4390-9 PĚLUCHA, M. Rozvoj venkova v programovacím období 2007--2013 v kontextu reforem SZP EU. Praha: IREAS, o.p.s., 2006. 162 s. ISBN 80-8668442-3 VOLEK, P., PŘENOSIL, J. Veřejná správa. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. s. 161. ISBN 978-80-7157-847-5. WOKOUN, R., MALINOVSKÝ, J. A KOL. Regionální rozvoj (východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování). Praha: Linde, a. s., 2008. 475 s. ISBN 978-80-7201-699-0 Zákony a jiné materiály: Předkládací zpráva z jednání schůze Vlády České republiky dne 11. listopadu 1998, 48. schůze. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj, 1998. 4 s. Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů Internetové zdroje: European Charter of Local Self-Government 1985 [online]. [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: Podpora obnovy venkova – Zásady programu [online]. 2008 [cit. 2010-02-14]. Dostupný z WWW: < http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/ProgramyDotace/Podpora-regionalniho-rozvoje-v-roce-2009/Podpora-obnovy-venkova> Pravidla Programu rozvoje venkova ČR na období 2007 – 2013 [online]. 2007 [cit. 2010-02-19]. Dostupný z WWW:


52

Program obnovy venkova Jihočeského kraje – Podrobnosti a tiskopisy [online]. 2008 [cit. 2010-03-20] Dostupný z WWW: < http://www.krajjihocesky.cz/index.php?par%5Brok%5D=2009&par%5Bodeslano%5D=Vyhlede j&par%5Bid_v%5D=1450&par%5Blang%5D=CS> Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007 – 2013 [online]. 2006 [cit. 2010-01-24]. Dostupný z WWW: ŠULÁK, T. Venkovu se ukrajuje program obnovy – kraje tak ztrácejí regionální rozvoj. Zpravodaj venkova [online]. 2008, č.10 [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: Usnesení vlády České republiky ze dne 8. dubna 1998 č. 253 o Zásadách regionální politiky vlády [online]. 1998 [cit. 2010-02-05]. Dostupný z WWW: < http://racek.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/442FCC559D2DF840 C12571B6006F3105> Územní identifikační registr ČR [online]. 2004 [cit. 2010-03-25]. Dostupný z WWW: Územní identifikační registr ČR [online]. 2004 [cit. 2010-03-27]. Dostupný z WWW:


53

8 Seznam tabulek Tabulka č. 1: Členění NUTS v ČR………………………………………………………………. 11 Tabulka č. 2: Administrace POV v roce 2009 v jednotlivých krajích ČR……….. 23 Tabulka č. 3: Harmonogram přípravy a realizace POV JČ 2009…………………… 27 Tabulka č. 4: Členění Opatření 1……………………………………………………………….. 31 Tabulka č. 5: Výše dotace u dotačních titulů 1 – 4 v %. …………………………………32 Tabulka č. 6: Maximální výše dotace v Kč. ………………………………………………… 32 Tabulka č. 7: Čerpané dotace z POV JČ 2005 – 2009. ………………………………… 34 Tabulka č. 8: Časové a finanční parametry projektu „Městský mobiliář“.…….. 35 Tabulka č. 9: Návrh rozpočtu projektu „Městský mobiliář“. ……………………….. 36 Tabulka č. 10: Rozpočet jednotlivých položek projektu "Městský mobiliář".…. 37 Tabulka č. 11: Výše přidělené dotace na akci "Městský mobiliář"…………………. 37 Tabulka č. 12: Změna věcných parametrů projektu "Městský mobiliář"……….. 38 Tabulka č. 13: Vyúčtování poskytnuté dotace na projekt „Městský mobiliář“… 40 Tabulka č. 14: Soupis dokladů k vyúčtování poskytnuté dotace na akci "Městský mobiliář"……………………………………………………………………………………………….. 40 Tabulka č. 15: Věcné parametry akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“……………………………………………………………………………………………. 42 Tabulka č. 16: Harmonogram a náklady akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“……………………………………………………………………………………. 42 Tabulka č. 17: Výše poskytnuté dotace na akci „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“……………………………………………………………………………………. 43 Tabulka č. 18: Změna parametrů akce „Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně“…………………………………………………………………………………………. 44 Tabulka č. 19: Požadovaná změna ve výši dotace z rozpočtu Jihočeského kraje v roce 2009…………………………………………………………………………………………….. 45 Tabulka č. 20: Dílčí vyúčtování poskytnuté dotace v rámci POV JČ 2009…….. 46 Tabulka č. 21: Dodatečné vyúčtování poskytnuté dotace z rozpočtu Jihočeského kraje v roce 2009…………………………………………………………………………………….. 47 Tabulka č. 22: Soupis dokladů k akci "Rekonstrukce dětského hřiště při MŠ v Horní Pěně…………………………………………………………………………………………….. 47


9 Seznam příloh Příloha č. 1: Žádost o dotaci z POV JČ 2009 na projekt „Městský mobiliář“ Města Nová Bystřice a Obce Staré Město pod Landštejnem. Příloha č. 2: Projektová fiše k projektu „Městský mobiliář“. Příloha č. 3: Smlouva o poskytnutí účelové dotace v rámci Programu obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 – Město Nová Bystřice. Příloha č. 4: Žádost o dotaci z POV JČ 2009 na akci „Rekonstrukce dětského hřiště při mateřské školce v Horní Pěně“ Obce Horní Pěna. Příloha č. 5: Smlouva o poskytnutí účelové dotace v rámci Programu obnovy venkova Jihočeského kraje v roce 2009 – obec Horní Pěna.

54


55

Chyba! V dokumentu není žádný text v zadaném stylu.

56

Program obnovy venkova a jeho implementace na konkrétním území

Recommend Documents