prodej křest anské literatury

ˇ ´I ZA´R

9/2008

Prˇijed’te na diece´znı´ pout’do kla´sˇtera Tepla´! sobota 6. za´rˇ´ı 930 prˇivı´ta´nı´ poutnı´ku˚ u krˇ´ızˇe: biskup Frantisˇek Radkovsky´, P. Augustin Kova´cˇik O.Praem., administra´tor kanonie 945 prˇedna´sˇka „Zˇivot v pravdeˇ aneb procˇ Jezˇ´ısˇ neprˇisˇel spasit spravedlive´, ale hrˇ´ısˇnı´ky . . . “ sestra Dominika Konecˇna´ OSF 1100 msˇe svata´: biskup Frantisˇek Radkovsky´ 1230 prˇesta´vka na obcˇerstvenı´ 1300–1400 volna´ prohlı´dka kla´sˇternı´ knihovny 1330 vystoupenı´ v kostele: chra´movy´ sbor z Klatov, rˇ´ıdı´ ing. P. Hrˇebec zˇehna´nı´ katechetu˚: biskup Frantisˇek Radkovsky´ (kaple) 1400 krˇ´ızˇova´ cesta: P. Augustin Kova´cˇik O.Praem. (park kla´sˇtera) „Vı´m, komu jsem uveˇrˇil“ (Pavlova vı´ra ve sveˇtle jeho listu˚): Josef Kasˇe (Modry´ sa´l) 1530 za´veˇr pouti, eucharisticke´ pozˇehna´nı´ program pro deˇti: 945–1045 hod. po prˇivı´ta´nı´ poutnı´ku˚ (do msˇe sv.) 1330–1530 pokracˇova´nı´ programu (sraz prˇed kostelem) program pro mla´dezˇ: pa´tek od 19 hod. vecˇerˇe, pote´ s. Dominika Konecˇna´: „Procˇ Hospodin riskoval, kdyzˇ na´s stvorˇil ke sve´mu obrazu aneb povola´ni ke vztahu˚m . . . “ sobota 945–1045 P. Jaroslav Brozˇ: Aposˇtol sv. Pavel — ucˇitel modlitby (kaple) 1330–1530 o. s. Ledovec: skupina Cˇtvrt na osm, workshop Bla´zen pro Krista — krˇest’an s dusˇevnı´m onemocneˇnı´m (opatsky´ byt) po cely´ den prˇ´ılezˇitost ke sva´tosti smı´rˇenı´ prodej krˇest’anske´ literatury obcˇerstvenı´ zajisˇteˇno 1

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

ˇ ´ımskokatolickou farnost Plzenˇ — Slovany R P. Jana Rajlicha OP, modera´tora farnosti Plzenˇ — Slovany, jsem zastihla na zahradeˇ dominika´nske´ho kla´sˇtera na Jira´skoveˇ na´meˇstı´, jak pozoruje sve´ho albı´nske´ho boxera Pluta, ktery´ dova´deˇl se cˇtyrˇmeˇsı´cˇnı´m labradorem hostu˚. Kdyzˇ Pluto zacˇal da´vat sve´mu psı´mu kamara´dovi trochu prˇ´ılisˇ du˚razneˇ najevo, kdo je tady doma´cı´m pa´nem, byl otcem Janem uva´za´n na vodı´tko a poka´ra´n: „To jsi cı´rkevnı´ pes a takhle se chova´sˇ?“ Sveˇtly´, lehce vlajı´cı´ rˇa´dovy´ u´bor dominika´na a bı´la´ srst psa se odra´zˇejı´ v paprscı´ch letnı´ho slunı´cˇka tak, zˇe oba vypadajı´ te´meˇrˇ nadpozemsky. Na okamzˇik podle´ha´m dojmu, zˇe se snad vzna´sˇejı´ kousek nad zemı´. Pu˚sobı´me uvnitrˇ i smeˇrem ven Prˇ´ıjemneˇ chladiva´ kancela´rˇ konventu, plna´ vsˇelijaky´ch lejster a dalsˇ´ıch kancela´rˇsky´ch propriet, meˇ vracı´ do reality. P. Jan necˇeka´ na me´ dotazy, ale hned se zˇiveˇ pousˇtı´ do rˇecˇi. Ma´ o cˇem povı´dat, jak se uka´zˇe vza´peˇtı´. „Farnost Plzenˇ — Slovany vznikla jako druha´ plzenˇska´ farnost v roce 1912 a od zacˇa´tku byla spravova´na cˇleny Rˇa´du bratrˇ´ı kazatelu˚ — dominika´ny. Ti odsud byli vyhna´ni 13. dubna 1950 a vra´tili se sem roku 1990. Mezitı´m ve farnosti pu˚sobili diece´znı´ kneˇzˇ´ı, jako poslednı´ velmi oblı´beny´ Mons. Antonı´n Hy´zˇa.“ Acˇkoliv u´zemı´ farnosti zaujı´ma´ pomeˇrneˇ ´ hlavelkou cˇa´st meˇsta, vymezenou rˇekami U ´ slavou a Radbu˚zou, ma´ jen jeden kosvou, U tel, a sice farnı´ kostel Panny Marie Ru˚zˇencove´ hned vedle kla´sˇtera. Prˇed prˇ´ıchodem salesia´nu˚ do Plzneˇ patrˇil k farnosti i kostel sv. Martina a Prokopa v Lobzı´ch a neˇjaky´ cˇas take´ kostel v nedaleky´ch Prusina´ch, o jehozˇ opravu se zaslouzˇil jeden z prvnı´ch plzenˇsky´ch polisto2

padovy´ch dominika´nu˚ P. Jiljı´ Prˇ´ıkasky´ a kde se dodnes konajı´ nejru˚zneˇjsˇ´ı akce porˇa´dane´ slovanskou farnostı´. Naprˇ. kazˇdorocˇneˇ v za´rˇ´ı festival PRKULE neboli Prusinske´ kulturnı´ le´to, jehozˇ letosˇnı´ rocˇnı´k bude uzˇ 15. Na nedeˇlnı´ch bohosluzˇba´ch se ve farnı´m kostele scha´zı´ pravidelneˇ na sˇest set lidı´, rovnomeˇrneˇ jsou zde zastoupeny vsˇechny generace, od nejmladsˇ´ı po nejstarsˇ´ı. Spolecˇnou duchovnı´ spra´vu farnosti vykona´vajı´ v soucˇasne´ dobeˇ trˇi dominika´ni, kromeˇ modera´tora P. Rajlicha jesˇteˇ P. Cyril Molna´r, prˇevor kla´sˇtera, a podprˇevor P. Vojteˇch Soudsky´, biskupsky´ vika´rˇ pro sˇkolstvı´ a vzdeˇla´va´nı´. „Hlavnı´ akcent klademe na vy´chovu mla´dezˇe a dorostu. Zformovalo se u na´s take´ tercia´rˇske´ spolecˇenstvı´, tedy laici sv. Dominika,“ rˇ´ıka´ P. Jan Rajlich. „Celkoveˇ deˇlı´me koncepci pra´ce s farnostı´ na dveˇ oblasti. Jednak je to vlastnı´ zˇivot farnosti uvnitrˇ, zdu˚razneˇnı´ vlastnı´ identity krˇest’ana v tomto sveˇteˇ, identifikace s cı´rkvı´. Druhou du˚lezˇitou soucˇa´stı´ nasˇeho pu˚sobenı´ je pu˚sobenı´ prˇesazˇne´, smeˇrem ven. Vzˇdyt’ soucˇa´stı´ farnosti jsou i lide´, kterˇ´ı nechodı´ do kostela.“

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

Akce jsou pro vsˇechny, kdo chteˇjı´ prˇijı´t

a nynı´ majı´ za´jem a zvou kneˇze i prˇ´ımo do Kdyzˇ P. Rajlich zacˇne vyjmenova´vat nej- vyucˇova´nı´ na besedy. Kazˇdorocˇneˇ v ty´dnu po svatodusˇnı´ch sva´tru˚zneˇjsˇ´ı aktivity farnosti, zacˇ´ına´m se oba´vat, cı ´ ch se konajı´ farnı´ dny. „Ty prˇ´ısˇtı´ bychom zˇe mi nestacˇ´ı papı´r, kolik jich je. chteˇli usporˇa´dat jako Ty´den vza´jemne´ho po„Ma´me farnı´ peˇvecky´ sbor vedeny´ panem zna´nı´ a porozumeˇnı´, podle kra´love´hradecSˇlajsem a scholu, kterou rˇ´ıdı´ Majka Petrova´. ke´ho vzoru. Samozrˇejmeˇ v trochu mensˇ´ım meˇPu˚sobı´ tu skupinka ministrantu˚, pravidelneˇ se rˇ´ıtku,“ smeˇje se P. Rajlich. scha´zı´ Spolecˇenstvı´ modlitby na cˇtenı´ Pı´sma, adoraci a desa´tku ru˚zˇence — to vymyslela jedna zdejsˇ´ı slecˇna. Samozrˇejmeˇ probı´hajı´ pravidelne´ katecheze deˇtı´ ru˚zny´ch rocˇnı´ku˚, prˇ´ıpravy na krˇest, prˇ´ıprava snoubencu˚ a podobneˇ. V lonˇske´m roce jsme prˇipravili osm dospeˇly´ch ke krˇtu, letos sedm. Porˇa´da´me take´ nejru˚zneˇjsˇ´ı prˇedna´sˇky, neda´vno trˇeba probeˇhl cyklus Zˇeny v cı´rkvi. V ra´mci Filmove´ho klubu promı´ta´me filmy s krˇest’anskou te´matikou a vy´kladem. Prvnı´ nedeˇli v meˇsı´ci od 15 hodin se u na´s konajı´ pravidelna´ diskusnı´ setka´nı´, kde debatujeme o ru˚zny´ch kontroverznı´ch ota´zka´ch, naprˇ. proble´m zla a vı´ra. Akce Za na´vsˇteˇvu stojı´ take´ knihovna sv. Toma´sˇe Akvinske´ho v konventu, vybavena´ knihami a jsou prˇ´ıstupne´ vsˇem a je o neˇ velky´ za´jem.“ V te´to chvı´li prˇicha´zı´ farnı´ asistentka Irena cˇasopisy spiritua´lnı´ho a filosoficke´ho zameˇHamzova´ Pulicarova´, jejı´zˇ zˇivot je spojen se rˇenı´, ale i nejru˚zneˇjsˇ´ı beletriı´. Seznam dalsˇ´ıch akcı´ a aktivit farnosti by zdejsˇ´ı farnostı´ od trˇina´cti let, jak sama rˇ´ıka´, od byl jesˇteˇ dlouhy´, tak uzˇ zminˇme jen u´speˇsˇobra´cenı´, kdy nasˇla vı´ru pod vlivem P. Jiljı´ho. nou Trˇ´ıkra´lovou sbı´rku s deseti trojicemi koPrˇipojuje se k vy´cˇtu, a tak se od obou dozvı´da´m, zˇe farnost uzˇ dvakra´t navsˇtı´vil katolicky´ lednı´ku˚, aktivnı´ farnı´ charitu, farnı´ vy´lety, takazatel z USA Tom Edwards, ktery´ zde prˇ´ısˇtı´ necˇnı´ vecˇery a samozrˇejmeˇ jizˇ jmenovane´ PRKULE. „Prkule chce oslovit mlade´ lidi hlavneˇ rok chysta´ Sˇkolu ucˇednı´ku˚. prˇes kvalitnı´ hudbu a divadlo s lehce krˇest’anPla´nuje se take´ vecˇernı´ evangelizacˇnı´ sˇkola sky´m zameˇrˇenı´m, uka´zat, zˇe krˇest’anstvı´ nenı´ a na podzim zacˇne prˇedna´sˇkovy´ cyklus neˇco mimo, neˇco odtrzˇene´ho od ostatnı´ho zˇio smyslu zˇivota urcˇeny´ pro prˇemy´sˇlive´ veˇrˇ´ıcı´ vota,“ charakterizuje cı´l festivalu Irena Hami hledajı´cı´. V adventu a postnı´ dobeˇ probı´hajı´ zova´ Pulicarova´, ktera´ se na jeho organizaci prohlı´dky kostela pro sˇkoly a o Va´nocı´ch pro spolecˇneˇ s dalsˇ´ımi desı´tkami farnı´ku˚ podı´lı´ verˇejnost, ktere´ obsahujı´ vy´klad nejen o ar- a je dusˇ´ı kulturnı´ho deˇnı´ cele´ farnosti. (Prochitekturˇe, ale take´ o liturgicke´m prostoru a gram letosˇnı´ho rocˇnı´ku 19.–21. za´rˇ´ı najdete smyslu krˇest’ansky´ch sva´tku˚. na straneˇ 10.) „Cı´lem je prˇive´st do kostela i ty, kterˇ´ı tam Pra´veˇ ona take´ nastudovala s ochotnı´ky Pabeˇzˇneˇ nechodı´, a zbavit je ostychu,“ shodujı´ sˇijove´ hry, k nimzˇ napsala i texty v duchu mose otec Jan i panı´ Irena a vzpomı´najı´, jak sˇkoly dernı´ho symbolismu. Podı´vat se na neˇ prˇisˇlo zpocˇa´tku prˇijı´maly jejich nabı´dku s rozpaky o Velikonocı´ch kolem trˇ´ı set na´vsˇteˇvnı´ku˚. 3

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Farnost jako svobodny´ prostor A ted’ nasta´va´ cˇas na za´konitou ota´zku — kdo tohle obrovske´ mnozˇstvı´ veˇcı´ doka´zˇe vymyslet, zorganizovat a dota´hnout do zda´rne´ho konce? To prˇeci nemohou by´t jen trˇi kneˇzˇ´ı, farnı´ asistentka a pa´r pomocnı´ku˚? „Na´sˇ model je farnost jako zˇivy´ organismus. Fara´rˇ jen dohlı´zˇ´ı, aby bylo vsˇechno v souladu s cı´rkvı´, spı´sˇ vla´dne, nezˇ aby vsˇechno vytva´rˇel, prˇipravoval a organizoval. Musı´ by´t ponecha´n otevrˇeny´ prostor pro aktivity lidı´, kterˇ´ı se o neˇco zajı´majı´, neˇcˇemu rozumeˇjı´ a chteˇjı´ neˇco prˇedat da´l,“ vysveˇtluje P. Jan. „Da´t lidem prostor pro sdı´lenı´. Samozrˇejmeˇ velkou roli hraje tradice, deˇdictvı´ teˇch, kterˇ´ı tu byli prˇede mnou, na ktere´ se snazˇ´ım nava´zat. A ne vzˇdy se vsˇechno povede. Nejveˇtsˇ´ı prioritou je pro meˇ katecheze. Nemeˇla by se podcenˇovat formace dospeˇly´ch, to se prˇece formujı´ zralı´ krˇest’ane´ a tı´m rostou sı´ly. Krˇty dospeˇly´ch na´m prˇiva´deˇjı´ dalsˇ´ı aktivnı´ lidi. Pokud kneˇz zanedba´va´ katechezi,

ZÁŘÍ 2008

skoncˇ´ı sa´m a opusˇteˇny´, to je uzˇ stara´ pravda. Moji prˇedchu˚dci meˇli na srdci formaci laiku˚. Podtrhl bych, zˇe du˚lezˇita´ je spı´sˇ kvalita, ne kvantita! Takovy´ch dvacet sˇikovny´ch laiku˚ pomu˚zˇe farnosti vı´c nezˇ dveˇ steˇ lemplu˚,“ rˇ´ıka´ kneˇz prˇesveˇdcˇeneˇ. „A jesˇteˇ neˇco. Farnost by meˇla poskytovat svobodny´ prostor. Nenı´ dobre´, kdyzˇ ji ma´ kneˇz moc podchycenou, v moci. Prˇ´ılisˇ organizovana´ struktura znemozˇnı´ pu˚sobenı´ Ducha svate´ho. Meˇli bychom se zbavit struktur, ktere´ se cˇasem staly sveˇracı´ kazajkou.“ Teˇmito slovy se P. Jan Rajlich loucˇ´ı a jesˇteˇ prˇipomı´na´, zˇe tuto mysˇlenku prosazoval uzˇ kardina´l Ratzinger. Poledne se prˇehouplo a prostory dominika´nske´ho kla´sˇtera zacˇ´ınajı´ ozˇ´ıvat. Jsou jesˇteˇ sˇkolnı´ pra´zdniny a mladı´ prˇicha´zejı´. Kdyby se cı´tili jako ve sveˇracı´ kazajce, nejspı´sˇ by neprˇisˇli. Alena Ourˇednı´kova´

(Aktua´lnı´ informace z farnosti Plzenˇ — Slovany najdete na http://plzen.op.cz)

Kostel sv. Va´clava v Zˇihli Prˇi putova´nı´ po kostelech, zasveˇceny´ch patronovi letosˇnı´ho roku sv. Va´clavovi, potka´me ve vikaria´tu Plzenˇ — sever hned trˇi kostely. Baroknı´ kostel z roku 1717 v Cˇ´ıhane´, stojı´cı´ na na´vsi hned vedle rusˇne´ silnice z Plzneˇ do Karlovy´ch Varu˚, a kostel v Cˇiste´ se strˇedoveˇky´m ja´drem, barokneˇ prˇestaveˇny´ na prˇelomu 17. a 18. stoletı´. O teˇchto dvou kostelech by se dalo napsat mnoho zajı´mave´ho, ale drzˇ´ıce se za´sady popisu jednoho kostela obra´tı´m se na kostel sv. Va´clava v Zˇihli. Nic nechci ubrat prvneˇ jmenovany´m kostelu˚m, ale zˇihelsky´ kostel je nejzajı´maveˇjsˇ´ı. Byl postaven jako novostavba, zrˇejmeˇ na mı´steˇ starsˇ´ıho kostela, hrabeˇtem Frantisˇkem Antonı´nem Cˇernı´nem, sı´dlı´cı´m na za´mku Petrohrad. Stavbou poveˇrˇil dvornı´ho architekta cˇer4

nı´nske´ho rodu Frantisˇka Maxmilia´na Kanˇku. V letech 1718 azˇ 1730 se u prota´hle´ na´vsi vedle renesancˇnı´ho za´mku vztycˇil vy´stavny´ kostel nad pu˚dorysem krˇ´ızˇe se strˇednı´ plochou kopulı´. Veˇzˇ byla postavena prˇekvapiveˇ za presbyta´rˇem, snad aby dodala va´hu i sousednı´ nı´zke´ za´mecke´ budoveˇ. Vy´konny´m stavitelem byl Jan Krˇtitel Allia, ktery´ jizˇ drˇ´ıve postavil farnı´ budovu. Kostel je za prˇispeˇnı´ polohy na nı´zke´m tere´nnı´m hrˇebeni dostatecˇneˇ monumenta´lnı´. Prˇekvapenı´ ale sky´ta´ prˇedevsˇ´ım vnitrˇek kostela. Vysoky´ vzdusˇny´ prostor ma´ sve´ ohnisko v meˇlke´m presbyta´rˇi, ktery´ je cely´ vyzdoben malbami plzenˇske´ho malı´rˇe Frantisˇka Julia Luxe. Podle jeho podpisu nad vstupem do sakristie se dozvı´da´me i datum realizace maleb

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

— rok 1730. Na´stropnı´ malba se vsˇak nijak nety´ka´ zasveˇcenı´ kostela, jak bylo v te´ dobeˇ zvykem, ale rozvinul zde ojedineˇle´ te´ma, ktere´mu se veˇnoval z cˇesky´ch malı´rˇu˚ pouze on, a to te´ma Panny Marie ochra´nkyneˇ lidsky´ch dusˇ´ı. Obdobne´ te´ma pak pozdeˇji rozvinul v kapitulnı´ sı´ni kla´sˇtera v Choteˇsˇoveˇ.

od malı´rˇe Felixe Antonı´na Schefflera. Obraz, ktery´ je centrem vy´zdoby kostela, je zaveˇsˇen nad nı´zky´m retabulem se sochami cˇesky´ch patronu˚ sv.Vı´ta a sv. Ludmily od Josefa Herschera, autora soch na tzv. Vysoke´ cesteˇ v Maneˇtı´neˇ. Tvarova´nı´ retabula vrcholı´cı´ho ska´lou je neobvykle´ a zrˇejmeˇ je mozˇne´ je prˇipsat Frantisˇku Bornschlagelovi, ktery´ v zacˇa´tcı´ch stavby dal hrabeˇti Cˇernı´novi cenovou nabı´dku na vnitrˇnı´ vybavenı´ kostela. Ve skalisku jsou zakomponova´ny plasticke´ znaky evangelistu˚, z nichzˇ atribut evangelisty Matousˇe, cˇloveˇk, ukazuje na postavu zˇeny prˇele´vajı´cı´ vodu, symbol Umı´rneˇnosti. (Zˇena prˇele´va´ horkou vodu, aby ochladla). Vy´tvarnou jednotu dodrzˇujı´ i bocˇnı´ olta´rˇe sv. Prokopa, sv. Josefa a sv. Alzˇbeˇty, ktere´ jsou doplneˇny mensˇ´ımi olta´rˇi Panny Marie Pomocne´ tzv. Pasovske´ a Cˇtrna´cti pomocnı´ku˚. Zˇihelsky´ kostel je svy´m prostorem a vy´tvarny´m rˇesˇenı´m pozoruhodny´m a harmonicky´m celkem, ktery´ prˇecˇnı´va´ jinak celkoveˇ velmi kvalitnı´ za´padocˇeskou baroknı´ proLux vytvorˇil i ilusivnı´ architekturu na´steˇn- dukci. Nenı´ pouze vy´tvarny´m doprovodem, ne´ho malovane´ho baldachy´nu za hlavnı´m ol- ilustrujı´cı´m pravdy vı´ry, ale vede k zamysˇlenı´ ta´rˇem, ktery´ vytvorˇil ra´mec k obrazu sv. Va´c- a poma´ha´ k formulova´nı´ vlastnı´ch postoju˚. Jan Soukup lava ve zbroji, doprova´zene´mu andeˇly, snad

t’anstvı´ prˇijı´mat bez krˇ´ızˇe, objevuje se Pavel a jeho cesta za Kristem“. Odtud podle neˇj mu˚zˇe „Vyhla´sil jsem tento jubilejnı´ rok, abychom sv. cı´rkev cˇerpat sı´lu ke sveˇdectvı´ i v teˇzˇkostech. Pavlu naslouchali a nechali se od neˇj vyucˇoPrˇi cˇetbeˇ a rozjı´ma´nı´ novoza´konnı´ch textu˚ vat vı´rˇe a pravdeˇ. Pra´veˇ odsud totizˇ vyru˚sta´ apos ˇtola Pavla mozˇna´ objevı´me prˇekvapujı´cı´ nasˇe jednota (cı´rkve)“, uvedl papezˇ Benedikt souvislosti mezi sveˇtem, v neˇmzˇ aposˇtol zˇil a XVI. ve sve´ promluveˇ prˇi zaha´jenı´ roku sv. tı ´ m, v ne ˇ mz ˇ zˇijeme my. Tehdejsˇ´ı i dnesˇnı´ spoˇ ´ımeˇ. Pavla v R lecˇnost ma´ a vyzna´va´ rˇadu jiny´ch bohu˚, ma´ A biskup Luigi Padovese, aposˇtolsky´ vi- sve´ modly, ktery´m obeˇtuje a necha´ se jimi maka´rˇ v Turecku, zemi, kde se v Tarsu prˇed nipulovat (dnes naprˇ. me´dia, konzum apod.). 2000 roky Pavel narodil, prˇipomı´na´, jak du- My v te´to spolecˇnosti zˇijeme, jsme jejı´ souchovnı´ deˇdictvı´ sv. Pavla mu˚zˇe cı´rkvi pomoci. cˇa´stı´. Take´ dnes je na´s, krˇest’anu˚, ma´lo; zlobı´ „Kdyzˇ nasta´va´ nebezpecˇ´ı, zˇe zacˇneme krˇes- na´s, zˇe spolecˇnost na´s nebere va´zˇneˇ a trpı´me,

• Rok svate´ho Pavla

5

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

zˇe se s na´mi nepocˇ´ıta´. Jak ma´me v tomto sveˇteˇ jako krˇest’ane´ zˇ´ıt a ne zˇivorˇit? Vsˇimneˇme si: Pavel ve svy´ch listech nasˇe obavy nesdı´lı´. Pro neˇj je rozhodujı´cı´ vztah s Kristem, k neˇmuzˇ je prˇipojen a ktery´ je mu vsˇ´ım. Kristu˚v krˇ´ızˇ, ktery´ je pro neˇj potvrzenı´m veˇrnosti Bozˇ´ı la´sky k cˇloveˇku, mu za´rˇ´ı v teˇzˇkostech na vsˇech jeho misijnı´ch cesta´ch prˇi hla´sa´nı´ radostne´ zveˇsti evangelia, jezˇ da´va´ jeho zˇivotu smysl. Stejneˇ tak svoboda darovana´ Kristem v neˇm otvı´ra´ prostor k ru˚stu la´sky, bez nı´zˇ cˇloveˇk nenı´ plneˇ cˇloveˇkem.Pavlu˚v zˇivot na´s mu˚zˇe inspirovat, jeho ucˇenı´ da´t povyru˚st nasˇ´ı vı´rˇe v moc ukrˇizˇovane´ho a vzkrˇ´ısˇene´ho Pa´na a prˇiva´deˇt na´s ke svobodeˇ darovane´ na´m v Kristu. Na stra´nka´ch Zpravodaje chceme poslouzˇit tomuto za´meˇru prostrˇednictvı´m kra´tky´ch u´vodu˚ s komenta´rˇi k jednotlivy´m listu˚m aposˇtola Pavla.

´ vod U Novy´ za´kon obsahuje 27 knih (spisu˚, dopisu˚) ru˚zne´ de´lky, z toho 13 jich nese Pavlovo jme´no. Podle u´sudku noveˇjsˇ´ıho kriticke´ho ba´da´nı´ nepocha´zejı´ vsˇechny prˇ´ımo od Pavla, ny´brzˇ byly teprve pozdeˇji slozˇeny podle jeho prˇ´ıkladu a pod jeho jme´nem, aby uchovaly jeho aposˇtolsky´ odkaz nebo aby samy sobeˇ propu˚jcˇily aposˇtolskou autoritu. V te´ dobeˇ nebyl tento zpu˚sob „autorstvı´ “ nijak vy´jimecˇny´. Za prave´ jsou uzna´va´ny 1. Te, 1. a 2. K, Ga, Fp, Fm, Rˇ — uva´dı´m porˇadı´ podle pravdeˇpodobne´ho cˇasove´ho vzniku. Pavlovy listy jsou prvnı´m smeˇrodatny´m pramenem jeho poselstvı´, jeho teologie i pru˚beˇhu jeho zˇivota a to v relativneˇ kra´tke´m cˇasove´m odstupu od uda´lostı´ Jezˇ´ısˇova pozemske´ho zˇivota. Jeho listy vsˇak nejsou autobiografiı´; psal je v po6

ZÁŘÍ 2008

slednı´ fa´zi sve´ho zˇivota v kra´tke´m cˇasove´m rozpeˇtı´ mezi roky 50–56 po Kr. a jsou podmı´neˇny konkre´tnı´ situacı´ adresa´ta (cı´rkevnı´ obec, osoby) i pisatele (Pavel). Dı´ky nim se dosta´va´me do Pavlovy bezprostrˇednı´ blı´zkosti, poskytujı´ na´m nesmı´rneˇ zˇivy´ obraz jeho pu˚sobenı´ a boju˚, u´speˇchu˚ a neu´speˇchu˚, zkusˇenostı´ a mysˇlenek, a tak na´m za´rovenˇ umozˇnˇujı´ jedinecˇne´ pohledy do rane´ho krˇest’anstvı´. Psa´ny v padesa´ty´ch letech prvnı´ho stoletı´, majı´ i jako historicke´ prameny prvorˇadou hodnotu: jde o nejstarsˇ´ı a historicky nejspolehliveˇjsˇ´ı prvokrˇest’anske´ pama´tky vu˚bec, o neˇkolik desetiletı´ starsˇ´ı nezˇ zapsana´ evangelia. Druhy´m pramenem o Pavlovi jsou Skutky aposˇtolu˚ zpracovane´ autorem trˇetı´ho evangelia podle Luka´sˇe jako jeho pokracˇova´nı´; kniha Skutku˚ aposˇtolu˚ se z velke´ cˇa´sti pra´veˇ zaby´va´ pu˚sobenı´m a osudy Pavlovy´mi. Skutky aposˇtolu˚ je vsˇak deˇjepisne´ dı´lo (z pohledu te´ doby), dokument doby poaposˇtolske´ z konce 1. stol., tedy vı´ce nezˇ cˇtyrˇi desı´tky let po vzniku Pavlovy´ch listu˚. Cˇas Skutku˚ aposˇtolsky´ch je vnitrˇneˇ jizˇ velmi vzda´len pomeˇru˚m a uda´lostem, konfliktu˚m a souperˇ´ıcı´m na´hledu˚m rane´ doby, o ktery´ch Pavlovy dopisy vyda´vajı´ tak bohate´ sveˇdectvı´.

Prvnı´ list Tesalonicky´m Prvnı´ list Tesalonicky´m je nejstarsˇ´ı Pavlu˚v list a za´rovenˇ nejstarsˇ´ı kniha Nove´ho za´kona. Je to prˇ´ılezˇitostny´ list, ktery´ reaguje na situaci v obci nedlouho po jejı´m zalozˇenı´ a vypovı´da´ prˇedevsˇ´ım o vztahu mezi Pavlem a adresa´ty v Tesalonice. Tesalonika (Solunˇ), dnes druhe´ nejveˇtsˇ´ı ˇ ecka, byla v dobeˇ novoza´konnı´ hlavmeˇsto R nı´m meˇstem provincie Makedonie a sı´dlem prokonsula. Bylo to jedno z nejvy´znamneˇjsˇ´ıch meˇst po stra´nce politicke´, vojenske´, hospoda´rˇske´ i kulturnı´. Socia´lnı´ slozˇenı´ obyvatelstva bylo podobne´ jako v ostatnı´ch vy´-

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

znamny´ch meˇstech te´ doby: pomeˇrneˇ u´zka´ vrstva bohaty´ch a velka´ veˇtsˇina chudy´ch, drobny´ch rˇemeslnı´ku˚, obchodnı´ku˚, propusˇteˇncu˚, otroku˚. Meˇstem se potulovali ru˚znı´ filozofove´, le´karˇi, astrologove´ — podobneˇ ˇ ´ımske´ tomu bylo ve vsˇech velky´ch meˇstech R rˇ´ısˇe. Do Tesaloniky prˇisˇel Pavel se svy´mi druhy Silvanem a Timoteem kolem roku 49/50 z Filip, odkud musel pro va´zˇny´ konflikt nedobrovolneˇ odejı´t. Meˇl za sebou zkusˇenost se zalozˇenı´m a rozvojem obce ve Filipech, k nı´zˇ meˇl obzvla´sˇt’prˇa´telske´ vztahy a ktera´ ho take´ podporovala prˇi jeho misii v Tesalonice (Fp 4,16). Tesalonika byla na´bozˇensky´m „Babylo´nem“ s velkou na´bozˇenskou nabı´dkou i konkurencı´. Z 1Te 2,9 vyply´va´, zˇe si Pavel na zˇivobytı´ vydeˇla´val vlastnı´ pracı´; musel mı´t tedy mozˇnost neˇkde sve´ rˇemeslo provozovat a prˇi tom navazovat kontakty s lidmi se za´meˇrem hla´sat jim evangelium a zalozˇit krˇest’anskou obec. To se podarˇilo, obec byla slozˇena ze zˇidu˚, proselytu˚ a hlavneˇ z pohanu˚. Avsˇak pro u´toky mı´stnı´ silne´ zˇidovske´ kolonie musel obec prˇedcˇasneˇ a na´hle opustit. Starost o mladou cı´rkevnı´ obec v Tesalonice v souvislosti s prona´sledova´nı´m ze strany zˇidu˚ i pohanu˚ Pavla prˇimeˇla, aby poslal do Tesaloniky spolupracovnı´ka Timotea; ten mu prˇinesl do Korinta dobre´ zpra´vy o stavu obce. V listu, ktery´ Pavel nato napsal, se zrcadlı´ jeho radost, zˇe veˇrˇ´ıcı´ v Tesalonice dobrˇe obsta´li ve zkousˇka´ch a jsou na dobre´ cesteˇ. V listu je take´ vyja´drˇena Pavlova starost o zˇivot z vı´ry noveˇ obra´ceny´ch v ocˇeka´va´nı´ blı´zke´ho prˇ´ıchodu Pa´neˇ a Bozˇ´ıho soudu (paru´zie).

Struktura listu I. Nadpis (1,1)

ZÁŘÍ 2008

a. Vlastnı´ dı´ku˚vzda´nı´. (1,2–3) b. Evangelium v Tesalonice a jeho u´cˇinky (1,3–10) III.Vlastnı´ obsah listu (2,1–5,22) 1. Pavel ve vztahu k Tesalonicky´m (2,1–3,13) a. Cˇistota Pavlovy´ch u´myslu˚ a nasazenı´ pro Tesalonicke´ kvu˚li evangeliu (2,1–12) b. Druhe´ dı´ku˚vzda´nı´ za prˇijetı´ evangelia jako slova Bozˇ´ıho a jeho du˚sledky (2,13–16) c. Pavlova starost o Tesalonicke´ se po na´vratu Timotea z Tesaloniky obracı´ v radost (2,17– 3,13): Pavel touzˇ´ı po Tesalonicky´ch (2,17–20), posı´la´ Timotea do Tesaloniky (3,1–5), radost z dobry´ch zpra´v o obci (3,6–10); za´veˇrecˇne´ prˇa´nı´ a pozˇehna´nı´ (3,11–13) 2. Zˇivot v posveˇcenı´ ve sveˇtle brzke´ho prˇ´ıchodu Pa´neˇ (paru´zie: 4,1–5,11) a. Zˇivot odpovı´dajı´cı´ Bozˇ´ı vu˚li tj. posveˇcenı´ (4,1–12): posveˇcenı´ (4,1–8), bratrska´ la´ska a zˇivot v rˇa´du a pokoji (4,9–12) b. Prˇ´ıchod Pa´neˇ (4,13–5,11): prˇ´ıchod Pa´neˇ a osud zemrˇely´ch (4,13–18), cˇas prˇ´ıchodu Pa´neˇ a jeho vy´znam pro zˇivot krˇest’anu˚ (5,1–11) 3. Zˇivot v obci: prˇedstavenı´, okrajove´ skupiny, u´silı´ o dobro a dary Ducha (5,12–22) IV. Za´veˇr listu (5,23–28) a. Za´veˇrecˇne´ pozˇehna´nı´ (5,23–24) b. Za´veˇr listu (5,25–28)

II. Rozsˇ´ırˇene´ dı´ku˚vzda´nı´ (1,2–10). Dı´Bozˇ´ı slovo, plne´ zˇivota a sı´ly, je urcˇeno pro ku˚vzda´nı´ a prˇ´ıpomı´nka u´cˇinnosti evangelia v Tesalonice prostrˇednictvı´m Pavlova pu˚so- kazˇde´ho z na´s prˇedevsˇ´ım k cˇetbeˇ a k rozjı´ma´nı´. benı´. Josef Kasˇe 7

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

• Vzpomı´nka na P. Frantisˇka Hradecke´ho P. Frantisˇek Hradecky´ zemrˇel 18. cˇervence 2008 ve Stare´ Boleslavi ve veˇku 92 let v pecˇlive´ pe´cˇi charitnı´ho zarˇ´ızenı´. V gratulaci k 65. narozenina´m p. kardina´l Toma´sˇek napsal (mimo jine´): „Patrˇ´ıte k obeˇtave´ generaci mlady´ch kneˇzˇ´ı, kterˇ´ı prˇed 34 lety poslechli dobove´ pastoracˇnı´ vy´zvy a odebrali se do za´padocˇeske´ho pohranicˇnı´, kde pu˚sobı´te dodnes. Prˇi duchovenske´ cˇinnosti v na´rocˇne´m tere´nu arcidiece´ze jste se soustavneˇ obı´ral ota´zkami posva´tne´ liturgie a staroslovanske´ho jazyka, v neˇmzˇ jste take´ slavil svou primici v karlı´nske´m kostele nasˇich veˇrozveˇstu˚. Svy´m tichy´m, ale hluboky´m za´jmem o cyrilometodeˇjsky´ odkaz jste po cele´ sve´ kneˇzˇstvı´ ve sve´m okolı´ jakoby prˇipravoval jejich novy´ prˇ´ıchod.“ Dalsˇ´ı gratulace pana kardina´la Toma´sˇka: „Dozˇ´ıva´te se sedmdesa´tin uprostrˇed maria´nske´ho kveˇtna jako ctitel nasˇ´ı Panny Lasalletske´, ke ktere´ Va´s prˇiva´deˇl Va´sˇ semina´rnı´ spiritua´l Antonı´n Strˇ´ızˇ, zanı´ceny´ hlasatel jejı´ch vzkazu˚ kneˇzˇ´ım a Bozˇ´ımu lidu. Bylo Va´m v zˇivoteˇ da´no nejednou rozumeˇt zˇalu ‘ Te´, ktera´ pla´cˇe‘ podle hymnu: Fac me tecum pie flere. Od pocˇa´tku sve´ho teologicke´ho studia, veden profesorem Josefem Vasˇicou, ktery´ ve va´s chteˇl mı´ti sve´ho pokracˇovatele, veˇnoval jste se jazyku starosloveˇnske´mu a ota´zka´m ty´kajı´cı´m se nasˇeho doma´cı´ho cyrilometodeˇjske´ho krˇest’anstvı´, jemuzˇ da´va´te svu˚j osobnı´ prˇ´ınos na´sledova´nı´m nasˇich veˇrozveˇstu˚ vytrvalou kneˇzˇskou modlitbou a pracı´. Deˇkuji va´m za Vasˇe kneˇzˇske´ pu˚sobenı´ ve vsˇech situacı´ch, jimizˇ jste v nasˇ´ı arcidiece´zi procha´zel od neveklovske´ho prvopocˇa´tku k nyneˇjsˇ´ımu jizˇ dvaadvacetilete´mu pohranicˇnı´mu pu˚sobenı´ v Lubenci a okolı´“. 8

ZÁŘÍ 2008

Pro jeho skromnost jsme mnozı´ neveˇdeˇli o jeho spiritualiteˇ a vzdeˇlanosti, zameˇrˇene´ na cˇeske´ a slovanske´ krˇest’anstvı´. Stejneˇ tak byl dobry´m latinı´kem v prˇekladatelske´ cˇinnosti, jak mohou mnozı´ dosveˇdcˇit. Dovoluji si prˇipojit i osobnı´ vzpomı´nku z minulosti, kdy s P. Frantisˇkem Kolandou z Bochova, ktery´ byl spolu s vika´rˇem Mons. Josefem Mixou v cˇaste´m a pracovnı´m styku s nasˇ´ım zesnuly´m, jsme navsˇtı´vili pana fara´rˇe v Lubenci. Nebyl na farˇe, ale v kostele, kde sa´m v lavici zpı´val latinsky cele´ nesˇpory. Veˇrneˇ zachova´val jako obla´t sv. Benedikta jeho za´sadu: „Nicˇemu neda´vat prˇednost prˇed Mons. Va´clav Sˇkach, nota´rˇ biskupstvı´ Kristem.“ plzenˇske´ho (podle ACEP 9/2008)

• Pomoc potrˇebny´m — misie Jako Otec poslal mne, tak i ja´ posı´la´m va´s . . . (Jan 20,18) Milı´ prˇa´tele´, zˇijeme v dobeˇ a v krajineˇ, ktera´ na´m poskytuje vı´ce me´neˇ blahobytny´ zpu˚sob zˇivota. Ma´me co jı´st a pı´t, ma´me strˇechu nad hlavou, je dostupne´ vzdeˇla´nı´ a le´karˇska´ pe´cˇe, nesuzˇuje na´s va´lka. A ma´me spoustu dalsˇ´ıch veˇcı´, ktere´ ani k zˇivotu nepotrˇebujeme. Bohuzˇel tento blahobyt je dostupny´ jen mensˇ´ı cˇa´sti lidstva na zemi. V chudy´ch sta´tech vla´dne bı´da, negramotnost, nemoci, hlad, va´lky . . . Nikdo z na´s si nevybral, kde se narodı´. Mu˚zˇe si ale vybrat, jestli teˇm me´neˇ sˇt’astny´m a potrˇebny´m pomu˚zˇe. Ra´dy bychom va´m prˇedstavily budoucı´ rubriku, v ktere´ va´s chceme sezna´mit s tı´m, jak funguje misijnı´ dı´lo po cele´m sveˇteˇ, v Cˇeske´ republice, ale i u na´s v plzenˇske´ diece´zi. Toto oke´nko bude prˇina´sˇet informace pro vsˇechny, ktery´m nenı´ lhostejna´ bı´da, utrpenı´ a

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

negramotnost lidı´ v teˇch nejchudsˇ´ıch zemı´ch • Rodicˇe Panny Marie — sv. sveˇta.

Ja´chym a sv. Anna

Vı´te, zˇe . . . — 200 Kcˇ rocˇneˇ zachra´nı´ chude´ dı´teˇ z nejveˇtsˇ´ı bı´dy; — 500 Kcˇ meˇsı´cˇneˇ umozˇnı´ chudy´m kvalitnı´ studium; — 25 000 Kcˇ rocˇneˇ podporˇ´ı studium bohoslovce. Misiı´m se ve sveˇteˇ veˇnujı´ Papezˇska´ misijnı´ dı´la, ktera´ majı´ take´ zastoupenı´ u na´s v CˇR ve Sˇpindleroveˇ Mly´neˇ. V ra´mci tohoto projektu mohou pomoci (a poma´hajı´) potrˇebny´m lidem jak deˇti, tak dospeˇlı´. V plzenˇske´ diece´zi se o misijnı´ cˇinnost stara´ sestra salesia´nka Olga Landrova´ z Plzneˇ (diece´znı´ rˇeditelka PMD). Vı´ce informacı´ o misiı´ch je mozˇno nale´zt taky na internetovy´ch stra´nka´ch www.misijnidila.cz. Chteˇly bychom va´m nabı´dnout mozˇnost sezna´mit se s tı´m, jak misijnı´ dı´la fungujı´ u na´s i ve sveˇteˇ, poznat lidi, kterˇ´ı misiı´m veˇnujı´ svu˚j cˇas a schopnosti. Chteˇly bychom nabı´dnout take´ va´m mozˇnost se zapojit do pomoci misiı´m. Zveme vsˇechny (i u´plne´ nova´cˇky) na 10. ´ TORU˚ MISˇKU — MISIJNI´ SˇKOLA ANIMA ˇ v termı´nu od 5. do 7. 9. do Spindlerova Mly´na (strˇedisko Eljon). V kra´sne´m prostrˇedı´ Krkonosˇ a noveˇ opravene´ fary va´m da´ lektor P. Jirˇ´ı Sˇle´gr (na´rodnı´ rˇeditel PMD) nahle´dnout do misijnı´ cˇinnosti. Prˇihla´sˇky: Eljon, 543 51 Sˇpindleru˚v Mly´n 33, telefon: 499 523 852, 732 580 154, [email protected], www.eljon.cz Misijnı´ u´mysl na meˇsı´c za´rˇ´ı, ktery´ mu˚zˇete prˇipojit naprˇ. k modlitbeˇ ru˚zˇence je: Aby kazˇda´ krˇest’anska´ rodina, veˇrna sva´tosti manzˇelstvı´, rozvı´jela hodnoty la´sky a spolecˇenstvı´, aby byla malou evangelizacˇnı´ komunitou, citlivou a otevrˇenou materia´lnı´m i duchovnı´m potrˇeba´m svy´ch blizˇnı´ch. Olga Landrova´ FMA a Mirka Svobodova´

8. za´rˇ´ı slavı´me sva´tek Narozenı´ Panny Marie, a tak je namı´steˇ si neˇco rˇ´ıci o jejı´ch rodicˇ´ıch — sv. Ja´chymovi a sv. Anneˇ, kterˇ´ı jsou prarodicˇe Jezˇ´ısˇe Krista z jeho lidske´ho rodokmenu. Azˇ od roku 1969 se pama´tka rodicˇu˚ Panny Marie — sv. Anny a sv. Ja´chyma slavı´ spolecˇneˇ, a to 26. cˇervence, do te´ doby meˇl kazˇdy´ „svu˚j“ den v kalenda´rˇi. A co vlastneˇ vı´me o rodicˇ´ıch Bohorodicˇky? V apokryfech (spisy nezarˇazene´ do biblicke´ho ka´nonu pro jejich nedu˚veˇryhodnost cˇi legendicˇnost) se mu˚zˇeme o nich doveˇdeˇt, zˇe dlouho nemohli mı´t deˇti, protozˇe sv. Anna byla neplodna´. Take´ se dovı´da´me, zˇe kdyzˇ sv. Ja´chym chteˇl da´t kneˇzi obeˇtnı´ dar, jeho dar kneˇz neprˇijal. Du˚vod? Byl bezdeˇtny´. Oba si ale velice prˇa´li deˇti, modlili se k Bohu, aby jim pozˇehnal. Jejich modlitba byla vytrvala´, a tak je Bu˚h vyslysˇel. Poslal andeˇla, aby sv. Ja´chymovi zveˇstoval, zˇe se mu narodı´ dcera, a stalo se. Narodila se jim kra´sna´ holcˇicˇka jme´nem Maria, cozˇ znamena´ „od Boha milovana´“. Marii zasveˇtili v jeruzale´mske´m chra´meˇ a zˇili v Nazaretu. O tom, zˇe Bu˚h meˇl s nimi neobycˇejny´ „pla´n“, vypovı´dajı´ jizˇ jejich jme´na. Anna — „milostna´ nebo omilostneˇna´“ a Ja´chym — „prˇ´ıprava na Spasitele.“ Oba se stali vzorem pro vsˇechny prarodicˇe. Sv. Anna je patronkou hospodynˇ, matek a vdov, teˇhotny´ch zˇen a prˇ´ımluvkynı´ sˇt’astne´ho manzˇelstvı´. Take´ sv. Ja´chym je patronem manzˇelsky´ch pa´ru˚, ale i truhla´rˇu˚ a obchodnı´ku˚ s pla´tnem. By´va´ zobrazova´n jako starsˇ´ı muzˇ s holı´, kosˇ´ıkem se dveˇma holuby, neˇkdy s bera´nkem nebo s dcerou Mariı´, kdyzˇ byla jesˇteˇ dı´teˇtem. Take´ sv. Anna by´va´ zobrazova´na s Mariı´ jako dı´teˇtem, neˇkdy take´ s Jezˇ´ısˇkem. Jejı´ odeˇv tvorˇ´ı cˇerveny´ sˇat a zeleny´ pla´sˇt’: cˇerveny´ sˇat jako znak la´sky a zeleny´ pla´sˇt’znamenajı´cı´ znovuzrozenı´, nesmrtelnost. Veronika Pechova´ 9

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

Kneˇzˇske´ sveˇcenı´ prˇijal 28. cˇervna v katedra´le svate´ho Bartolomeˇje v Plzni Pavel Fry´valdsky´ z Nejdku.

• Sestry sv. Josefa v Karlovy´ch Varech Uzˇ neˇkolik meˇsı´cu˚ zˇije v K. Varech male´ spolecˇenstvı´ sester sv. Josefa. Dne 13. za´rˇ´ı v kostele Povy´sˇenı´ sv. Krˇ´ızˇe od 1630 budou slavit s biskupem Fr. Radkovsky´m msˇi sv. a budou prˇi nı´ oficia´lneˇ prˇedstaveny karlovarsky´m farnı´ku˚m. Po msˇi sv. bude mozˇno navsˇtı´vit du˚m sester, kde bude posveˇcena kaple.

• Prusinske´ kulturnı´ le´to — PRKULE Rˇ´ımskokatolicka´ farnost Plzenˇ–Slovany a jejı´ spolupracovnı´ci Va´s zvou na 15. rocˇnı´k hudebneˇ — divadelnı´ho setka´nı´ v kostele sv. Jakuba a ve stare´ sˇkole na Prusina´ch: pa´tek 19. za´rˇ´ı 1800 zaha´jenı´ s P. Vojteˇchem Soudsky´m OP 1815 Jana z Arku — inscenace „Divadla v chra´mu“ s Luciı´ Trmı´kovou a Karlem Dobry´m 1930 Gumova´ dusˇe, folk — rock pote´ Zahrada uzavrˇena´ — kra´tky´ film Magdaleny Barta´kove´ a vernisa´zˇ obrazu˚ inspirovany´ch biblickou knihou Pı´senˇ pı´snı´ 2100 Con Brio, latin — blues — jazz; pote´ vecˇernı´ dı´ku˚vzda´nı´ 10

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

sobota 20. za´rˇ´ı 930 duchovnı´ obnova s Josefem Kasˇem 1330 zaha´jenı´ s P. Romualdem Robem OP, lidovy´ soubor z Chra´stu pod vedenı´m V. Kouby 1415 V poli mnoho bylin stojı´ — Erbenovy balady ve sce´nicke´m poda´nı´ Divadla Dagmar, hraje Jana Frankova´ 30 15 odpolednı´ ka´va s prˇ´ıjemnou hudbou 1630 Rozpomı´na´nı´ — oslavte s na´mi 15. vy´rocˇ´ı PRKULI´! 1700 Tvorˇiveˇ a nekonvencˇneˇ o zˇivoteˇ, umeˇnı´ a vı´rˇe s psychologem, spisovatelem a legendou alternativnı´ho divadla dr. Ivanem Vyskocˇilem — Vasˇe ota´zky jsou vı´ta´ny! 20 18 Vobezdud — houpavy´ dı´vcˇ´ı smyslbeat 1900 vecˇerˇe 2000 Jezˇ´ısˇu˚v prˇ´ıbeˇh — rockove´ pasˇije pote´ modlitba a adorace, doprova´zı´ P. Romuald Sˇteˇpa´n Rob OP + beˇhem sobotnı´ho odpolednı´ho programu mozˇnost rozhovoru s kneˇzem 1000

nedeˇle 21. za´rˇ´ı msˇe svata´ s otcem biskupem Frantisˇkem Radkovsky´m

Prusiny jsou vrchem u obce Nebı´lovy (okr. Plzenˇ–jih). Mu˚zˇete se tam — kromeˇ prˇepravy autem — dostat peˇsˇky i na kole po cˇervene´ znacˇce z Plzneˇ–Cˇernic a nebo vyuzˇ´ıt autobusu vypravene´ho na sobotnı´ odpolednı´ program, ktery´ odjı´zˇdı´ od dominika´nu˚ z Jira´skova na´m. v Plzni ve 1245 (s na´vratem kolem 20. hodiny). Prˇijd’te pookrˇa´t spolu s na´mi!

• Setka´nı´ chra´movy´ch sboru˚ plzenˇske´ diece´ze Va´zˇenı´ sbormistrˇi a zpeˇva´ci, chteˇl bych Va´s pozvat na jubilejnı´ 10. rocˇnı´k Setka´nı´ chra´movy´ch sboru˚ plzenˇske´ diece´ze. Letosˇnı´ setka´nı´ se kona´ v sobotu 11. rˇ´ıjna v katedra´le sv. Bartolomeˇje v Plzni. Program bude podobny´ jako prˇi minuly´ch rocˇnı´cı´ch: 800 prezentace, ka´va, snı´daneˇ 900 msˇe sv. se zpeˇvy z repertoa´ru gregoria´nske´ho chora´lu 00 10 spolecˇna´ zkousˇka 1200 obeˇd 1300 azˇ cca 1600 — prˇehlı´dka — so´lova´ vystoupenı´ jednotlivy´ch sboru˚ 00 16 schu˚zka sbormistru˚ 1700 spolecˇny´ koncert

Setka´nı´ sboru˚ je urcˇeno jak sboru˚m vyspeˇly´m, tak i zacˇ´ınajı´cı´m a ma´ prˇedevsˇ´ım poma´hat zpeˇva´ky a sbormistry motivovat a inspirovat do dalsˇ´ı cˇinnosti. Jsou tedy vı´ta´ny i sbory zacˇ´ınajı´cı´, ktere´ se mohou aktivneˇ zu´cˇastnit pouze neˇktere´ cˇa´sti setka´nı´. Zˇa´dny´ sbor se tedy nemusı´ ba´t, zˇe by byl odmı´tnut, protozˇe by nesplnˇoval kvalitativnı´ pozˇadavky. Vı´ta´ni jsou opravdu vsˇechny chra´move´ sbory z cele´ plzenˇske´ diece´ze. Letosˇnı´ Setka´nı´ je jubilejnı´ a prˇinese s sebou do dalsˇ´ıch rocˇnı´ku˚ i neˇktere´ zmeˇny. Asi nejza´vazˇneˇjsˇ´ı je zmeˇna intervalu kona´nı´. Pro prˇ´ısˇtı´ rocˇnı´ky bylo rozhodnuto prˇi minuly´ch schu˚zka´ch sbormistru˚, zˇe se bude akce konat vzˇdy jednou za 2 roky. Dalsˇ´ı zmeˇny a inovace programu prˇ´ısˇtı´ch Setka´nı´ budou dohodnuty prˇi schu˚zce sbormistru˚ v pru˚beˇhu le11

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

tosˇnı´ akce. Vyuzˇijte proto te´to prˇ´ılezˇitosti a vedena skladba komponovana´ prˇ´ımo pro tuto zu´cˇastneˇte se jizˇ letos, nebot’ se bude jednat prˇ´ılezˇitost. o prˇ´ılezˇitost vy´jimecˇnou svy´m rozsahem, kdy Prˇihla´sˇky (co nejdrˇ´ıve): Miroslav Psˇeocˇeka´va´me vysokou u´cˇast, tak i na´plnı´, naprˇ. nicˇka, Frantisˇka´nska´ 11, Plzenˇ 301 00, bude prˇi spolecˇne´m koncerteˇ, mimo jine´, pro377 226 098, e-mail: [email protected]

´ cˇinkujı´: PeˇDvorˇa´k — STABAT MATER. U ˇ 30. srpna na Chlumu sv. Marˇ´ı, od 11 hod. vecky´ˇ sbor Cerchovan Domazˇlice a Peˇvecky´ ´ filharmonie, celebruje msˇi sv. plzenˇsky´ biskup Frantisˇek sbor Sumavan Klatovy, Plzenˇska ˇ mugrova´ alt, Eva Mu ¨ llerova ´ sopra ´ n, Sylva C Radkovsky´. Petr Strnad tenor, Jurij Kruglov bas, Marek • Koncerty skupiny Zebedeus Vorlı´cˇek dirigent. ? 5. za´rˇ´ı od 1830 v kla´sˇternı´m kostele v Do- ? Provedenı´ dı´la STABAT MATER v jezuitmazˇlicı´ch ske´m kostele v Klatovech v nedeˇli 14. za´rˇ´ı ? 6. za´rˇ´ı od 1930 v kapli Andeˇlu˚ stra´zˇny´ch v 1900. Koncert Stabat Mater porˇa´da´ Smı´sˇeny´ (Andeˇlı´cˇek) v Susˇici peˇvecky´ sbor Sˇumavan s podporou meˇsta ? 20. za´rˇ´ı od 1700 v kostele sv. Martina na Klatov k 200. vy´rocˇ´ı u´mrtı´ Va´clava Ma´ cˇinkuje Plzenˇska´ filharmoHu˚rce v Klatovech. Koncert se kona´ v ra´mci teˇje Krameria. U ˇ nie, SPS Sumavan z Klatov, SPS Cˇerchovan Dnu˚ evropske´ho deˇdictvı´. ? blizˇsˇ´ı informace: www.zebedeus.com z Domazˇlic, Ku¨hnu˚v sbor Praha, diriguje Marek Vorlı´cˇek (dirigent domazˇlicke´ho Cˇercho• „Krˇesadlo 2008“ vanu a prazˇske´ho Ku¨hnova sboru). Vystoupı´ 8. rocˇnı´k festivalu krˇest’anske´ hudby probeˇhne prazˇsˇtı´ so´liste´ ND. v sobotu 13. za´rˇ´ı v arcideˇkanske´m kostele • Vecˇer chval v Holostrˇevech v Klatovech. Od 1600 bude gospelova´ bohosluzˇba, ktese kona´ 26. za´rˇ´ı od 1930 v domeˇ komunity rou bude celebrovat P. Petr Hrusˇka, hudebnı´ Noe (by´vala´ fara). doprovod zajistı´ skupina Touch of Gospel z Plzneˇ, kterˇ´ı nava´zˇou koncertnı´m vystoupe- • Diakonie bez IC ˇO nı´m na´sledneˇ po bohosluzˇbeˇ. Pak majı´ koncert legenda´rnı´ Sestry Stei- Toto setka´nı´, ktere´ se uskutecˇnı´ 27. za´rˇ´ı v Konovy a dalsˇ´ı interpreti. Slovem bude randoveˇ sboru CˇCE v Plzni, si klade za u´kol prova´zet oblı´bena´ dvojice modera´toru˚ — vytvorˇit prostor pro setka´nı´ lidı´, kterˇ´ı se poLenka Beranova´ a Sla´vek Sla´ma. Vı´ce na dı´lejı´ na cˇinnosti sborove´ diakonie nebo se o ni zajı´majı´ a chteˇjı´ si s druhy´mi vymeˇnit http://farnost.klatovynet.cz/ zkusˇenosti a vza´jemneˇ se inspirovat. • Stabat Mater Program tvorˇ´ı prˇedna´sˇky (Michal Opa? Peˇvecky´ sbor Cˇerchovan, o.p.s., porˇa´da´ trny´, TF JCˇU: Cı´rkevnı´ diakonie nebo diav sobotu 13. za´rˇ´ı v 1930 hod v Arcideˇkan- konicka´ cı´rkev? Ludeˇk Korpa: Kdo jsou dnes ske´m kostele v Domazˇlicı´ch koncert k po- nasˇi „nejmensˇ´ı“? Beate Lenk, Diakonie Selb: cteˇ Panny Marie Bolestne´. Program Antonı´n Sˇance diakonicke´ho jedna´nı´ — vcˇera, dnes,

• Setka´nı´ Cˇechu˚ z Rumunska

12

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

zı´tra!) i prakticky zameˇrˇene´ workshopy (Jsme si nablı´zku — nasloucha´nı´ a rozhovor; Vra´na k vra´neˇ seda´ — „zdeptane´“ matky s deˇtmi; Kdyzˇ se stane nesˇteˇstı´ . . . — pomoci (si) mu˚zˇeme vsˇichni. Podrobnosti o akci se dozvı´te na adrese [email protected].

• Ekumenicka´ gospelova´ bohosluzˇba

ZÁŘÍ 2008

se specia´lnı´ pu˚sobnostı´. Ma´ na starosti pastoraci studentu˚ a pedagogu˚ a Cˇeske´ krˇest’anske´ akademie v Plzenˇske´ diece´zi.

? slavnostnı´ msˇe svata´ k zaha´jenı´ akademicke´ho sˇkolnı´ho roku bude ve strˇedu 1. rˇ´ıjna od 1900 v kostele Nanebevzetı´ Panny Marie „u frantisˇka´nu˚“.

• Knihovna

Pastoracˇnı´ oddeˇlenı´ nabı´zı´ pu˚jcˇova´nı´ knih z vlastnı´ knihovny. Knihovna zahrnuje literaturu teologickou, biblickou, da´le z oblasti duchovnı´ho zˇivota, cı´rkevnı´ch deˇjin a hagiografie. Knihy je mozˇno pu˚jcˇit na pastoracˇnı´m oddeˇlenı´ (3. patro biskupstvı´) od pondeˇlı´ do • Kazatelsky´ semina´rˇ pa´tku 9–1530 hod., jindy po domluveˇ, 377 Mezina´rodnı´ evangelizacˇnı´ sˇkola Koinonie 223 112, mail: [email protected] Jan Krˇtitel porˇa´da´ ve dnech 25.–28. listopadu Na tomto cˇ´ısle je prˇ´ıpadneˇ mozˇne´ oveˇrˇit, v tepelske´m kla´sˇterˇe kazatelsky´ semina´rˇ, ur- zda pozˇadovanou knihu ma´me k dispozici. cˇeny´ pro duchovnı´ i laiky, kterˇ´ı se veˇnujı´ cˇi chteˇjı´ veˇnovat ka´za´nı´. Semina´rˇ pomu˚zˇe u´cˇastMeditacˇnı´ zahrada — nı´ku˚m osvojit si progresivnı´ techniku vyhlePama´tnı´k obeˇtem zla da´va´nı´, zpracova´nı´ a vy´kladu biblicke´ho pov Plzni selstvı´, a to zejme´na skrze prakticke´ zkousˇky pod vedenı´m lektoru˚. Informace a prˇihla´sˇky: Pavla Anderlova´, ? otevrˇeno: strˇeda–nedeˇle 10–17 hod. sekretaria´t biskupa, tel. 377 225 576, 731 ? msˇe sv. v kapli sv. Maxmilia´na Kolbeho 619 660. Cena (vcˇetneˇ stravy a ubytova´nı´) pravidelneˇ 2. a 4. cˇtvrtek v meˇsı´ci od 16 hod. je 1.500 Kcˇ. ? Kontakt: spra´vce mob. 603 809 798, e-mail: • Spiritual Fest 2008 [email protected] 17 skupin, souboru˚, kapel, zpeˇvacˇek a zpeˇ´ tostı´ va´ku˚ prˇijde letos zpı´vat afroamericke´ spiritu- • Nabı´dka sluzˇby sva pro pacienty v plzenˇsky´ch a´ly na sˇesty´ rocˇnı´k Spiritual Festu, ktery´ se kona´ 20. za´rˇ´ı v Komunitnı´m centru sv. Pronemocnicı´ch kopa na Slunecˇnı´m na´meˇstı´ v Praze–Novy´ch Butovicı´ch. Vstupne´ dobrovolne´. Vı´ce na Kneˇzˇ´ım z mimoplzenˇsky´ch farnostı´, jejichzˇ http://festival.spiritualy.cz/ farnı´ci jsou hospitalizova´ni v plzenˇsky´ch nemocnicı´ch a oni sami za nimi nemohou prˇi• Studentska´ duch. spra´va Plzenˇ jı´t, nabı´zı´m sluzˇbu sva´tostı´ (smı´rˇenı´, eucharis(P. Ing. Vojteˇch Soudsky´ OP) tie, pomaza´nı´ nemocny´ch) u teˇchto pacientu˚. ? P. Pavel Petrasˇovsky´ byl od 1. srpna ot- Kontaktovat meˇ mu˚zˇete na cˇ´ıslech 373 P. Jirˇ´ı Barhonˇ cem biskupem jmenova´n do funkce kaplana 721 936 a 739 089 448. se bude konat v ra´mci akce „Krˇest’anska´ sluzˇba — diakonie bez ICˇO“ dne 27. za´rˇ´ı od 16 hodin v Korandoveˇ sboru. Slouzˇ´ı duchovnı´ plzenˇsky´ch cı´rkvı´, ka´zˇe ja´hen Robert Elva Frouz z komunity Noe, hudebneˇ doprova´zı´ soubor Touch of Gospel.

13

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

• Na´rodnı´ svatova´clavska´ pout’Stara´ Boleslav pa´tek 26. za´rˇ´ı bazilika sv. Va´clava: 1800 msˇe sv 2000 gregoria´nsky´ chora´l a svatova´clavska´ cˇtenı´ sobota 28. za´rˇ´ı bazilika sv. Va´clava: 700, 800 a 900 msˇe sv. v krypteˇ; 1430 prohlı´dka baziliky s vy´kladem Maria´nske´ na´meˇstı´ 1000 slavnostnı´ koncelebrovana´ poutnı´ bohosluzˇba, prˇedseda´ Miloslav kardina´l Vlk odpoledne hudebnı´ a divadelnı´ programy na koncertnı´ch podiı´ch 2000 ohnˇovy´ pru˚vod sv. Va´clava a ohnˇostroj bazilika Panny Marie 1200 duchovnı´ program s uctı´va´nı´m Palladia; 1700 chra´movy´ koncert Hudby Hradnı´ stra´zˇe letnı´ sce´na Housˇtka: 1400 G. Verdi: Requiem — Prazˇsˇtı´ madrigaliste´ a so´liste´ ND

• Pouteˇ ve farnostech 7. 9. 1000 Klatovy — poutnı´ kostel Narozenı´ Panny Marie (arcideˇkansky´) 1015 Sˇvihov, filia´lnı´ kostel sv. Jiljı´ 1400 Dobrˇ´ıv, kaple sv. Andeˇlu˚ Stra´zˇny´ch 12.–14. 9. Bor u Tachova, Loreta´nske´ slavnosti, 340 let vy´rocˇ´ı ´ jezd sv. Krˇ´ızˇe, kostel Povy´sˇenı´ sv. Krˇ´ızˇe 13. 9. 1600 U 21. 9. 1400 Maria´nske´ La´zneˇ, kaplicˇka u Lesnı´ho pramene, pout’ k Panneˇ Marii Bolestne´ 28. 9. 1000 Loket n. Ohrˇ´ı, kostel sv. Va´clava 1000 Bezdeˇkov, kostel sv. Va´clava 1000 Sˇteˇpa´novice u Klatov, kostel sv. Michaela 1045 Radnice, kostel sv. Va´clava 1100 Stra´zˇ u Tachova, kostel sv. Va´clava 1130 Kozı´, kaple sv. Va´clava 1400 Lı´sˇna´, kostel sv. Va´clava 1430 Sobeˇtice, kaple sv. Va´clava 1600 Skorˇice, kostel sv. Va´clava 1600 Ejpovice, kaple sv. Va´clava 1800 Cheb, kostel sv. Va´clava 29. 9. 1700 Otrocˇ´ın, kostel sv. archandeˇla Michaela, Gabriela a Rafaela 14

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

• Poutnı´ slavnost ke cti sv. Va´clava, kostel sv. Va´clava, Sˇvihov, 28. za´rˇ´ı 1400 msˇe sv. ke cti sv. Va´clava za pozˇehna´nı´ pro cˇeskou vlast; 1500 posezenı´ a obcˇerstvenı´ ve farnı´ch prostora´ch; 1700 koncert skupiny Spiritua´l kvintet ´ Sˇvihov, Informacˇnı´ centrum; od 8. za´rˇ´ı vra´tnice Prodej vstupenek na koncert: od 1. za´rˇ´ı MU ˇ k farnosti Klatovy (u Bı´le´ plzenˇske´ho biskupstvı´, Plzenˇ, na´m. Republiky 35; kancela´rˇ R 00 00 00 00 veˇzˇe): po–cˇt: 9 –12 ; po a st: 13 –17 ; Stary´ Czerninsky´ za´mek v Chudenicı´ch — pouze o vı´kendech; prˇed koncertem v kostele od 16 hod.




• Nicovska´ dusˇicˇkova´ pout’v sobotu 25. rˇ´ıjna

1500 msˇe sv. za zemrˇele´ nicovske´ poutnı´ky — biskup Frantisˇek Radkovsky´ 1600 katecheze — P. Josef Zˇa´k po celou dobu prˇ´ılezˇitost ke sv. smı´rˇenı´ Srdecˇneˇ zvou pla´nicˇtı´ farnı´ci s P. Jozefem Frelichem

• Neprˇehle´dneˇte — Pozva´nka na biblicka´ setka´va´nı´

U prˇ´ılezˇitosti vyhla´sˇenı´ Roku svate´ho Pavla, Aposˇtola na´rodu˚, ktery´ se plneˇ nasadil pro sˇ´ırˇenı´ Dobre´ zveˇsti vsˇem na´rodu˚m, prˇipravilo Pastoracˇnı´ centrum biblicka´ setka´va´nı´, ktera´ povede Josef Kasˇe. Inspiracı´ a touhou po otevrˇenı´ takovy´chto setka´va´nı´ sˇirsˇ´ı verˇejnosti je pra´veˇ prˇ´ıklad aposˇtola Pavla, ktery´ byl uchva´cen Kristem, a tento okamzˇik zmeˇnil cely´ jeho zˇivot. Biblicka´ setka´va´nı´ jsou urcˇena vsˇem a mohou se sta´t mı´stem, kde se ´ vodnı´ setka´nı´ se noveˇ setka´me s Kristem. U bude konat v ucˇebna´ch Biskupstvı´ plzenˇske´ho v pondeˇlı´ 15. za´rˇ´ı v 1900. Na te´ma: „Vı´m, komu jsem uveˇrˇil“ bude mluvit Josef Kasˇe. Biblicka´ setka´va´nı´ pak budou pokracˇovat kazˇde´ prvnı´ a trˇetı´ pondeˇlı´ v meˇsı´ci. V rˇ´ıjnu se kona´ v pondeˇlı´ 6. a 20. 10. v 1900 v ucˇebna´ch. Za pastoracˇnı´ centrum Va´s srdecˇneˇ zve Majka Lachmanova´.

TORACˇNI´ MINIMUM, ktery´ se uskutecˇnı´ v rˇ´ıjnu 2008. Setka´nı´ jsou urcˇena vsˇem, kdo ve sve´m zˇivoteˇ chteˇjı´ slouzˇit druhy´m a tak naplnˇovat posla´nı´ krˇest’ana i kazˇde´ho cˇloveˇka v Jezˇ´ısˇoveˇ vy´zveˇ: „ . . . Miluj blizˇnı´ho sve´ho . . . “. Mnoho z na´s prˇicha´zı´ do kontaktu s zˇivoty druhy´ch lidı´, s jejich tra´penı´mi a bolestmi. Cˇasto se s nejlepsˇ´ım u´myslem pousˇtı´me do pomoci a milova´nı´ blizˇnı´ho zpu˚sobem naplno a bez minima´lnı´ho vzdeˇla´nı´ o tom, co tato sluzˇba prˇedstavuje a jak ji odlisˇit naprˇ. od seberealizace. Pra´ce s lidmi, sluzˇba druhy´m je nesmı´rneˇ obtı´zˇna´. Teˇm, kterˇ´ı slouzˇ´ı a doprova´zejı´ druhe´, mnohdy hrozı´ vlastnı´ vyhorˇenı´. Setka´nı´ na te´ma pastorace jako sluzˇby je urcˇeno sˇirsˇ´ı verˇejnosti. Informujte, prosı´m, sve´ zna´me´, ktere´ by te´ma mohlo zajı´mat lidsky i profesneˇ. Prˇedna´sˇ´ı P. Alesˇ Opatrny´, zkusˇeny´ kneˇz s bohatou pastoracˇnı´ praxı´.

Cyklus prˇedna´sˇek se bude konat v ucˇebna´ch biskupstvı´ plzenˇske´ho ve dvou termı´nech:

• V ra´mci vecˇernı´ch prˇedna´sˇek na biskup-

strˇeda 8. rˇ´ıjna ve 2000 na te´ma „Pastorace stvı´ Va´s zveme na dvoudı´lny´ cyklus PAS- — sluzˇba, ke ktere´ je cˇloveˇk povola´n“, 15

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

strˇeda 22. rˇ´ıjna ve 2000 na te´ma „Za´sady pastoracˇnı´ sluzˇby laiku˚“ Vstupne´ na prˇedna´sˇku: jednotlive´ 30 Kcˇ, pa´r 40. Za pastoracˇnı´ centrum srdecˇneˇ zve Majka Lachmanova´, informace na t.cˇ. 728 930 030, nebo na adrese: [email protected]

• Prˇedna´sˇky pro zˇeny strˇednı´ho veˇku V ra´mci projektu, nazvane´ho „Cˇtyrˇicı´tka — no a co?“ zveme vsˇechny zˇeny, ktere´: ? jizˇ nepatrˇ´ı do kategorie maminek s maly´mi deˇtmi, ale do veˇkove´ skupiny, ktera´ s sebou prˇina´sˇ´ı nove´ na´roky, nova´ rozhodnutı´ v osobnı´ch i pracovnı´ch ota´zka´ch ? se chteˇjı´ nechat inspirovat a povzbudit v rˇesˇenı´ novy´ch situacı´ ? se chteˇjı´ vzdeˇla´vat na podzimnı´ cyklus prˇedna´sˇek s te´matem „Pe´cˇe o teˇlesne´ i dusˇevnı´ zdravı´“: strˇeda 1. rˇ´ıjna prˇedna´sˇ´ı MUDr. Dana Mu¨llerova´ Ph.D. na te´ma „Zdrava´ vy´zˇiva “ strˇeda 5. listopadu prˇedna´sˇ´ı MUDr. Marie Zemenova´ na te´ma „Prevence a jejı´ vy´znam pro snizˇova´nı´ vy´skytu zhoubny´ch onemocneˇnı´ “ Prˇedna´sˇky se konajı´ vzˇdy v 1900 v ucˇebna´ch Biskupstvı´ plzenˇske´ho, Na´m. Republiky 35, Plzenˇ. Vstupne´ na prˇedna´sˇku 80 Kcˇ.

ZÁŘÍ 2008

spirova´no obra´cenı´m sv. Pavla a jeho sveˇdectvı´m o Kristu, ktery´ pra´veˇ Pavla uchva´til a zmeˇnil jeho zˇivot. V programu nebude chybeˇt sveˇdectvı´, promluvy, prostor ticha pro osobnı´ rozjı´ma´nı´, adorace, sva´tost smı´rˇenı´, silentium. Setka´nı´ povedou P. Krzysztof, Josef Kasˇe, Majka Lachmanova´ a Vlad’ka Sˇasˇkova´. Cena rekolekce 450,–Kcˇ. Prˇihla´sˇky zası´lejte na adresu: [email protected] nebo posˇtou Majka Lachmanova´, pastoracˇnı´ centrum, Na´m. Republiky 35, 301 00 Plzenˇ, informace na t.cˇ. 728 930 030. Teˇsˇ´ıme se na Va´s. Prˇihla´sˇky zası´lejte nejpozdeˇji do 20. rˇ´ıjna. Pote´ obdrzˇ´ıte podrobne´ informace o rekolekci i o mozˇnosti vyuzˇitı´ sta´tnı´ho sva´tku 17. 11. (volny´ den po rekolekci).




Kra´sne´ podzimnı´ dny prˇeje Majka Lachmanova´.

• Metodicky´ semina´rˇ

pro kneˇze, katechety, rodicˇe a dalsˇ´ı za´jemce se uskutecˇnı´ 18. rˇ´ıjna v Plzni od 930 hod v prostora´ch biskupstvı´. Bude veˇnovany´ prˇ´ıpraveˇ deˇtı´ mladsˇ´ıho veˇku k prvnı´mu prˇijetı´ sva´tosti smı´rˇenı´ a eucharistie s na´zvem: „Dnes budu tvy´m hostem“. Povede ho katecheticke´ centrum z Ostravy. Na katecheticke´m oddeˇlenı´ je k dispozici k nahle´dnutı´ Metodika a pracovnı´ • Rekolekce pro zˇeny ´ cˇast na semina´rˇi listy k tomuto programu. U Rekolekce se kona´ ve dnech 14.–16. listo- je bezplatna´. Prˇihla´sˇky posı´lejte na adresu: padu v Perninku v Krusˇny´ch hora´ch. Set- [email protected] nebo bezprostrˇedneˇ na paska´nı´ na te´ma „Uchva´cena Kristem“ je in- toracˇnı´ centrum.

Centrum pro rodinu

speˇle´ („By´t muzˇem, By´t zˇenou“), program pro deˇti beˇhem programu rodicˇu˚, zˇidovske´ • Loucˇenı´ s pra´zdninami tance, vyra´beˇcı´ dı´lnu pro deˇti i dospeˇle´, spo12.–14. za´rˇ´ı v Holostrˇevech. V programu lecˇne´ modlitby, nedeˇlnı´ bohosluzˇbu, vecˇernı´prvnı´ho rocˇnı´ku najdete: prˇedna´sˇky pro do- cˇek, folkovy´ koncert. 16

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Ubytova´nı´: ve stanu na zahradeˇ v Holostrˇevech nebo spolecˇne´ v budoveˇ fary, k dispozici prosta´ kuchynˇka. Strava: snı´daneˇ a vecˇerˇe z vlastnı´ch za´sob, obeˇdy spolecˇneˇ, 50 Kcˇ (25 Kcˇ deˇtska´ porce), nutno objednat do zacˇa´tku akce. Cena: cely´ program 200 Kcˇ za rodinu, jednodennı´ 100 Kcˇ za rodinu.

• Vı´kend pro chlapy 7.–9. listopadu v Desˇenicı´ch na Sˇumaveˇ s te´matem Muzˇ a zˇena(y).

• Kurz lektoru˚ efektivnı´ho rodicˇovstvı´ (programu Krok za krokem) probeˇhne v Praze, celkem 5 sobot, prvnı´ dva termı´ny jsou 6. a 13 prosince.

• Poradna PPR Vysˇkolene´ instruktorky Va´m nabı´zejı´ bezplatne´ konzultace ohledneˇ syptoterma´lnı´ metody prˇirozene´ho pla´nova´nı´ rodicˇovstvı´, pla´nova´nı´ pocˇetı´, . . . Domluva mozˇna´ na 608 200 601 nebo 776 200 028.




• Prˇihla´sˇky, informace: J. Fencl,

731 619 704; [email protected]

Sady 5. kveˇtna cˇ. 8, Plzenˇ www.plzenskepanenky.cz

• Program za´rˇ´ı 2008 v materˇske´m centru Plzenˇske´ panenky aneb zacˇ´ına´me po pra´zdnina´ch AKCI´ V HRADISˇTI.

ZÁŘÍ 2008

Sejdeme se v pa´tek 5. za´rˇ´ı v 1500 v Hradisˇti u Plzneˇ (smeˇr Cˇernice). Hradisˇteˇ je mı´sto, ´ hlava, u jezu je hospu˚dka, kudy prote´ka´ rˇeka U prole´zacˇka pro deˇti, louka na hranı´ i opalova´nı´. Tady cˇeka´ Va´s a Vasˇe deˇti spolecˇne´ hranı´, ope´ka´nı´ burˇtu˚ i masa a taky trˇeba vodnı´k. Jak se tam dostanete? Nejle´pe peˇsˇky nebo autem od konecˇne´ stanice tramvaje cˇ. 1 na Slovanech ulicı´ Plzenˇska´ cesta smeˇr Hradisˇteˇ; mozˇne´ jı´t s kocˇa´rky. Autobusem cˇ. 31 z na´m. M. Hora´kove´ ve 1400, 1515 hod., 1605 hod. Na kole: u Tyrsˇova mostu v Doudlevcı´ch smeˇr Meditacˇnı´ zahrada, pak po cyklostezce do Hradisˇteˇ a k hospodeˇ. Vstupne´: dospeˇly´ 30,–Kcˇ, dı´teˇ 20,–Kcˇ. V ceneˇ vstupne´ho: deˇti — stanovisˇteˇ sportovnı´ a vy´tvarne´ + odmeˇna, dospeˇlı´ — ope´ka´nı´ burˇtu. Da´le bude mozˇne´ zakoupit maso na grilova´nı´ a jine´ dalsˇ´ı pochutinky. Pivo a vesˇkere´ dalsˇ´ı na´poje lze zakoupit v hospodeˇ (vy´borne´ pivo nejen pro tatı´nky). V pondeˇlı´ 8. 9. zveme na pout’do Meditacˇnı´ zahrady: tradicˇnı´ cesta na mı´sto, ktere´ nabı´zı´ prostor k vlastnı´mu zamysˇlenı´ a setka´nı´ se s druhy´mi. Nebude chybeˇt male´ obcˇerstvenı´ a prohlı´dka zahrady s pru˚vodkynı´. Sraz: mezi 930 a 945 hod. u stanice „Tyrsˇu˚v most“ Doudlevce, autobus cˇ. 30 v obou smeˇrech. Pak spolecˇneˇ pu˚jdeme k Pama´tnı´ku obeˇtem zla do meditacˇnı´ zahrady. Teˇsˇ´ıme se na va´s. Pravidelne´ programy MC na adrese: ˇ TNA 8, PLZEN ˇ SADY 5. KVE 30 Dopoledne: otevrˇeno od 8 , program od 900 — 1130 Odpoledne: pondeˇlı´, u´tery´, strˇeda: 1400 — ˇ TI 1700 HERNA PRO DE Informace o pravidelny´ch programech i novinka´ch v MC najdete na web: www.plzenskepanenky.cz, nebo na t.cˇ. 728 930 030 17

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

rodicˇu˚. Krom toho kazˇdy´ musı´ mı´t le´karˇske´ potvrzenı´ o zpu˚sobilosti k absolvova´nı´ kurzu parasˇutismu. Je trˇeba se prˇihla´sit do 6. za´rˇ´ı.

• Fotosouteˇzˇ — „Dominanty“

´ ... CO SE CHYSTA • Diece´znı´ pout’do Teple´ 5.– 6. 9. Jizˇ tradicˇneˇ zveme vsˇechny mlade´, aby na diece´znı´ pout’ prˇijeli uzˇ v pa´tek vecˇer. Zacˇneme v 1900 spolecˇnou vecˇerˇ´ı, zavzpomı´na´me na pra´zdninove´ akce a nebude chybeˇt duchovnı´ slovo sestry Dominiky Konecˇne´ („Procˇ Hospodin riskoval, kdyzˇ na´s stvorˇil ke sve´mu obrazu aneb povola´ni ke vztahu˚m . . . “), spolecˇna´ adorace a modlitba v kapli. Po noci stra´vene´ v kla´sˇterˇe (s sebou spaca´k a karimatku) bude v sobotu program pokracˇovat — u´cˇast prˇislı´bil zna´my´ biblista P. Jaroslav Brozˇ, Th.D., Mgr. Martin Fojtı´cˇek a skupina Cˇtvrt na osm. Prosı´me vsˇechny, kdo majı´ o nocleh za´jem, aby se na´m pro ulehcˇenı´ organizace nahla´sili prˇedem.

• Pravidelne´ modlitebnı´ setka´nı´ Kazˇde´ u´tery´ v 19 hodin va´s zveme na spolecˇnou modlitbu v kapli na DCM. Modlitba probı´ha´ ru˚zny´m zpu˚sobem, nechybı´ i rozjı´ma´nı´ Bozˇ´ıho slova a chvı´le ticha. To vsˇechno doplnˇuje spolecˇny´ zpeˇv. Po modlitbeˇ je take´ cˇas na popovı´da´nı´ u cˇaje. Zva´n je kazˇdy´.

• Seskok pada´kem 12.–13. za´rˇ´ı Pro prˇ´ıznivce adrenalinovy´ch sportu˚ tu ma´me opeˇt nabı´dku kurzu seskoku pada´kem. Teoreticke´ sˇkolenı´ se uskutecˇnı´ v pa´tek 12. za´rˇ´ı odpoledne na DCM v Plzni a vlastnı´ seskok v sobotu dopoledne (nabı´zı´me mozˇnost prˇespa´nı´). Orientacˇnı´ cena kurzu 1500 Kcˇ vcˇetneˇ seskoku. Veˇkova´ hranice cˇinı´ 15 let, vsˇechny osoby mladsˇ´ı 18 let potrˇebujı´ pı´semny´ souhlas 18

Nasˇi prˇedkove´ na u´zemı´ plzenˇske´ diece´ze zbudovali k Bozˇ´ı chva´le mnoho kostelu˚, kaplı´ a krˇ´ızˇu˚. Protozˇe si va´zˇ´ıme jejich odkazu a byli bychom ra´di, kdyby se ho podarˇilo zachovat i pro dalsˇ´ı generace, rozhodli jsme se vyhla´sit fotografickou souteˇzˇ o nejkra´sneˇjsˇ´ı snı´mek s touto te´matikou. Sve´ obra´zky (forma´t 13x18) na´m posı´lejte do 30. za´rˇ´ı. Autorˇi 5 nejlepsˇ´ıch snı´mku˚ budou odmeˇneˇni hodnotny´mi cenami — prvnı´ cena digita´lnı´ fotoapara´t. Z dosˇly´ch fotografiı´ usporˇa´da´me vy´stavu.

• Kurz pro anima´tory 2008/9 Jak ve´st spolecˇenstvı´? * Jak se zapojit do sluzˇby ve farnosti? * Jak zajı´maveˇ a na´paditeˇ prˇipravit hru? * Jak prˇipravit spolecˇnou modlitbu nebo zajı´mavy´ vecˇer? * Jak prˇeda´vat deˇtem vı´ru? * Jak se s nimi zapojit prˇi msˇi svate´? * Jak mluvit o du˚lezˇity´ch te´matech? * Jak rˇesˇit konflikty? * Jak spolupracovat a vychovat si spolupracovnı´ky? * Co vsˇechno je trˇeba zajistit, aby se uskutecˇnil ta´bor? * Jaka´ jsou pravidla stravova´nı´ a zdravoveˇdy a jak prˇipravit rozpocˇet akce? Na takove´to a mnoho dalsˇ´ıch prakticky´ch ota´zek dostanete odpoveˇd’ na kurzu pro anima´tory. Budete moci zazˇ´ıt spolecˇenstvı´ se svy´mi veˇrˇ´ıcı´mi vrstevnı´ky, setka´te se ale take´ i se zajı´mavy´mi osobnostmi, mezi ktery´mi nebude chybeˇt otec biskup Frantisˇek, genera´lnı´ vika´rˇ Dr. Robert Falkenauer, kancle´rˇ P. Ludolf Kazda, P. Petr Hrusˇka, P. Jan Balı´k, P. Vı´t Zatloukal, P. Jan Rajlich, P. Jan Vyhna´lek, JUDr. Jan Klail, MUDr. Jan Schwarz, ing. Marie Sveˇtnicˇkova´, Mgr. Jaromı´r Tippl, Mgr. Marie Kadlecova´, Mgr. Irena Hamzova´ – Pulicarova´ a jesˇteˇ mnoho dalsˇ´ıch.

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

Mu˚zˇete se take´ teˇsˇit na sportovnı´ za´zˇitky, zajı´mave´ exkurze a na´vsˇteˇvy — trˇeba do trapisticke´ho kla´sˇtera v Nove´m Dvorˇe, na za´mek v Becˇoveˇ . . . Podı´va´me se, jak se pracuje s mla´dezˇ´ı u salesia´nu˚, frantisˇka´nu˚ . . . , zkusı´me keramiku, vlastnorucˇnı´ vy´robu svı´cˇek a mozˇna´ se i sezna´mı´me s modlitbou tancem. Urcˇiteˇ to bude skveˇly´ za´zˇitek, tak neva´hejte a prˇihlaste se! Absolventi sˇkoly anima´toru˚ mohou take´ zı´skat osveˇdcˇenı´, ktere´ je nutne´ pro vedoucı´ ta´boru˚ s dotacemi Ministerstva sˇkolstvı´, mla´dezˇe a teˇlovy´chovy — tento kurz ma´ akreditaci MSˇMT. Kurz bude probı´hat beˇhem peˇti vı´kendu˚ — prvnı´ setka´nı´ se uskutecˇnı´ o vı´kendu 24.–26. rˇ´ıjna.

ZÁŘÍ 2008

• Pout’du˚veˇry na zemi — Brusel 28. 12.– 1. 1. Silvestr s komunitou z Taize´

STALO SE . . . • Nova´ tva´rˇ na DCM

Vsˇichni, kdo se zu´cˇastnili letosˇnı´ho Setka´nı´ mla´dezˇe s biskupem, uzˇ veˇdı´, zˇe se uvolnilo mı´sto nasˇ´ı u´cˇetnı´ — nasˇe dobra´ kolegyneˇ Lı´da Kadlecova´ projevila prˇa´nı´ se vı´ce veˇnovat rodineˇ a sˇkole. A tak dnes s radostı´ oznamujeme, zˇe od zacˇa´tku pra´zdnin ma´me nove´ho u´cˇetnı´ho — je jı´m Dan Mach, manzˇel dobrˇe • Pout’mla´dezˇe s biskupem do zna´me´ Blanky (za svobodna Melisˇove´ ). Pasova a Regensburgu Danovi prˇejeme, aby se mu pra´ce s na´mi 7.–9. listopadu (a va´mi) lı´bila, Lı´deˇ jesˇteˇ jednou deˇkujeme Druhy´ listopadovy´ vı´kend se jizˇ tradicˇneˇ s na- za vsˇechno, co vykonala, a teˇsˇ´ıme se, zˇe nasˇe sˇ´ım biskupem Frantisˇkem chysta´me do ba- spolupra´ce s nı´ bude pokracˇovat i v nove´m ˇ ezna. Tentokra´t nasˇi pout’spojı´me vorske´ho R sˇkolnı´m roce . i s na´vsˇteˇvou Pasova, starobyle´ho meˇsta na soutoku trˇ´ı rˇek. Prohle´dneme si pama´tky, ur- • Stane se z Bukovce tradice? Doufa´m, zˇe ano cˇiteˇ se setka´me se zajı´mavy´mi lidmi, nebude chybeˇt koupa´nı´ v baze´nu a mozˇna´ i neˇjake´ Jednou z mnoha pra´zdninovy´ch akcı´ Diece´zto prˇekvapenı´. To vsˇe bude neseno spolecˇnou nı´ho centra mla´dezˇe v Plzni bylo setka´nı´ modlitbou, zpı´va´nı´m, bohosluzˇbou s otcem mla´dezˇe plzenˇske´ diece´ze na farˇe v Bukovci biskupem. Prˇedpokla´dana´ cena cˇinı´ 400,– Kcˇ u Horsˇovske´ho Ty´na. Pro prˇ´ıpravny´ ty´m zaa prˇihla´sit se je mozˇne´ jizˇ dnes. cˇalo setka´nı´ jizˇ v nedeˇli v podvecˇer, prvnı´ u´cˇastnı´cı´ se zacˇali sjı´zˇdeˇt na farskou louku ´ S ZVEME . . . malebne´ za´padocˇeske´ vesnicˇky v pondeˇlı´ odJIZˇ DNES VA poledne. • Traband Domazˇlice 26. za´rˇ´ı ve 2100 — koncert zna´me´ skupiny ke „Sva´tku otcu˚“ • „Bu˚h Otec“ — podzimnı´ duchovnı´ obnova pro mla´dezˇ Stod 3.–5. rˇ´ıjna, vede P. Robert Bergman, je trˇeba se prˇedem prˇihla´sit na DCM • Valna´ hromada Obcˇanske´ho sdruzˇenı´ ´ NA 18. listopadu v 1830 na DCM BRA • Volejbalovy´ BiskupCup 22. listopadu 19

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

Program byl velmi pestry´ a kazˇdy´ si mohl v bla´teˇ, jak daleko je to k umyvadlu˚m a vsˇude ´ TO . . . prˇijı´t na sve´, kazˇdy´ mohl prˇispeˇt svou kreati- lidi a lidi a stany a stany a BLA vitou, objevit sve´ talenty, nava´zat nova´ prˇa´telstvı´, naslouchat moudry´m slovu˚m, prota´hnout si svaly, zazˇ´ıt spolecˇenstvı´ s Kristem a druhy´mi. Acˇkoli samotne´ setka´nı´ netrvalo dlouho a vyvrcholilo cˇtvrtecˇnı´m prˇejezdem veˇtsˇiny u´cˇastnı´ku˚ na cˇesko–slovenske´ setka´nı´ na Velehradeˇ, odnesla si veˇtsˇina z na´s mnoho dojmu˚ a vzpomı´nek na toto jedinecˇne´ setka´nı´, a proto doufa´me, zˇe se „bukovecke´“ setka´nı´ stane diece´znı´ tradicı´. Sˇteˇpa´nka Z. A vsˇechno to ode meˇ schytala Kristy´na! Za bla´to v me´ tasˇce samozrˇejmeˇ nemohl ni• ActIv8 aneb nezapomenutelne´ kdo jiny´ nezˇ ona a za snı´dani ve spolecˇnosti cˇesko–slovenske´ setka´nı´ s pavouky taky ne a za´chody „nejmı´nˇ kiloKdyzˇ se minuly´ rok vracela ma´ sestra cela´ metr od stanu!“ — to byla vy´hradneˇ jejı´ zlonadsˇena´ a plna´ duchovnı´ energie z CSM myslna´ pra´ce . . . Je to zvla´sˇtnı´ (a je mi to v Klokotech, byla jsem prˇesveˇdcˇena, zˇe prˇ´ısˇteˇ lı´to), jak jsme (tedy asponˇ ja´) v krizovy´ch sina takove´ akci, bude-li, nesmı´m chybeˇt. Byla tuacı´ch nejosˇkliveˇjsˇ´ı pra´veˇ na ty, kterˇ´ı za to jsem proto ra´da, kdyzˇ jsem ze dozveˇdeˇla vu˚bec nemohou — v cˇaste´m prˇ´ıpadeˇ jsou to o ActIv8. S blı´zˇ´ıcı´m se termı´nem se mi vsˇak nasˇi nejblizˇsˇ´ı. K me´mu prˇekvapenı´ meˇ Krisdosta´valy zpra´vy o chybeˇjı´cı´ch sprcha´ch, ty´na cha´pala a v nicˇem mi neodporovala a o tom, zˇe od na´s, dominika´nu˚, pojedeme je- dokonce plnila me´ nesmyslne´ prˇ´ıkazy o ukla´nom my dveˇ, zˇe se budeme muset dopravit da´nı´ batohu˚ a bot u stanu a pochva´lila meˇ za sami a jı´dlo si ne´st s sebou . . . pomalu a jisteˇ me´ organizacˇnı´ schopnosti, ktere´ ma´m mimose mi kalily prˇedstavy o u´zˇasnosti akce. Asi chodem skoro minima´lnı´. Dopolednı´ program jsem ve sve´ rozmrzemeˇsı´c prˇed odjezdem jsem dı´ky jedne´ dobre´ dusˇi z rodiny Sˇve´du˚ (dı´k!) dostala telefon na losti a na´sledne´ mrzutosti nad tı´m, co jsem pa´r lidı´ z DCM, kterˇ´ı na´s, a za to jsme jim kvu˚li te´ trosˇce bla´ta ztropila, vu˚bec nevnı´mala. Kolem obeˇda ze meˇ vyprchaly pomoc vdeˇcˇne´, vzali s sebou do autobusu. slednı´ zbytky sˇpatne´ na´lady, a to hlavneˇ dı´ky Kdyzˇ jsme ve cˇtvrtek nastupovaly do auto- optimisticke´ na´ladeˇ spolusedı´cı´ch u obeˇda busu, prˇekvapilo meˇ, jak na´s ostatnı´ prˇivı´tali. (z DCM) a mily´m organiza´toru˚m. Po obeˇdeˇ S takovou bratrskostı´ uzˇ meˇ dlouho nikdo ne- jsem se na prˇedna´sˇce o salesia´nech a salesiprˇijal! Krˇest’ani se nezaprˇou (deˇkujem). Cesta a´nka´ch v Cˇecha´ch a na Slovensku sezna´mila byla dlouha´, ale s takovy´mi lidmi (zvla´sˇt’s mi- s pa´r novy´mi lidmi. lou prˇa´telskostı´ otce Krysˇtofa) peˇkna´. Nevzpomı´na´m, co jsme podnikaly do veZato dorazivsˇe na mı´sto setka´nı´ za desˇteˇ, cˇerˇe, zato vecˇerˇi si pamatuji. Varˇila ji totizˇ kolem pu˚l jedena´cte´ v noci, registrova´nı´ se Kristy´na. Zrˇejmeˇ poznala, zˇe uzˇ na tom za tmy, v bla´teˇ, staveˇnı´ stanu (cozˇ jsme mi- nejsem tak bledeˇ jako vcˇera, a tak mi za mochodem deˇlaly obeˇ poprve´) potmeˇ (zapo- moje pozna´mky, adresovane´ na jejı´ kucharˇmneˇly jsme baterku) a do bla´ta + rannı´ pro- ske´ umeˇnı´, nechala umy´t kastrol a vypu˚jcˇebuzenı´ a zjisˇteˇnı´, zˇe se na´m vsˇechno „topı´“ nou lzˇ´ıci (deˇkujem, holky!). Vecˇernı´ koncert 20

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

skupiny Trˇetı´ den byl ta´a´a´a´a´a´a´a´kovy´hle („Ty jsi Jediny´, U´zˇasny´, Majesta´tny´, moˆj Boh . . . “ ta se mi lı´bila nejvı´c). Koncert Sonicflood jsem v prˇijatelne´ hlasitosti vyslechla z nasˇeho stanu ;).

V australske´m Sydney tou dobou probı´halo celosveˇtove´ setka´nı´ s papezˇem Benediktem XVI. a kvu˚li nedostupnosti Austra´lie pro veˇtsˇinu mlady´ch v Cˇesku bylo usporˇa´da´no cˇesko–slovenske´ setka´nı´ mlady´ch veˇrˇ´ıcı´ch na Velehradeˇ. Akce v Bukovci, ktera´ Velehradu Sobotnı´ msˇe s doprovodem sboru a poprˇedcha´zela, byla takovou rozehrˇ´ıvacˇkou pro vzbudivy´m ka´za´nı´m brneˇnske´ho biskupa byla mlade´ z plzenˇske´ diece´ze. na jednicˇku. Po obeˇdeˇ jsem byla na prˇedna´sˇce s Jakubem a Terkou „o chozenı´ s neveˇrˇ´ıcı´m“, na ktere´ otec T. Holub mluvil o kladech a za´porech manzˇelstvı´ s neveˇrˇ´ıcı´m (jeden z kladu˚: veˇrˇ´ıcı´ si uveˇdomı´ neˇktere´ veˇci prˇi zodpovı´da´nı´ ota´zek neveˇrˇ´ıcı´mu: „procˇ na sebe ca´ka´te tu vodu prˇed kostelem?“; jeden ze za´poru˚: jak vysveˇtlit deˇtem, „zˇe ta´ta nemusı´ do kostela a ja´ jo“. Mu˚zˇe se to hodit ;). Sobotnı´ vigilie ´ , jine´ slovo meˇ se sveˇdectvı´mi byla SILNA nenapada´. Ani uzˇ nevı´m, jak se to semlelo, ale kolem pu˚lnoci uzˇ jsem byla zase ve stanu a za chvı´li spala s pla´nem za dveˇ hodiny vsta´t na prˇenos msˇe sv. ze Sydney. Probudila meˇ azˇ hymna ve 415, kdy se slavila jitrˇnı´ msˇe sv. — prˇisˇla jsem azˇ na konec ka´za´nı´. To jsem ale nasˇteˇstı´ slysˇela ve stanu a po cesteˇ. Bylo mi te´ na pu˚l prospane´ msˇe docela lı´to, ale kdyzˇ Va´s vzbudı´ skoro 7 000 mlady´ch krˇest’anu˚ zpı´vajı´cı´ch Aleluja!, nenı´ to take´ ra´no k zahozenı´! Nakonec jsem byla moc ra´da, zˇe jsem jela, mı´sto abych doma sedeˇla prˇed televiznı´ obrazovkou, nebo nicnedeˇla´nı´m promarnila cely´ vı´kend doma! Deˇkujeme Va´m moc zato, zˇe jsme mohly jet s Va´mi. Teˇsˇ´ıme se na dalsˇ´ı setka´nı´! Karolı´na a Kristy´na Jancˇ´ıkovy

• Slima´ci, bla´to a Duch svaty´ Kdyzˇ nasˇe salesia´nska´ skupinka vystupovala 14. cˇervence z autobusu v Bukovci u Horsˇovske´ho Ty´na s vidinou ty´dennı´ obnovy duchovnı´, psychicke´ i socia´lnı´, tusˇila jsem, zˇe na´sledujı´cı´ch sˇest dnı´ bude tak trochu specia´lnı´ch. A taky zˇe jo.

Hned prvnı´m dobrodruzˇstvı´m, ktere´ na´s na Bukovci cˇekalo, byla stavba stanu˚, prˇetahovanı´ se o mı´sto k zˇivotu se slima´ky a vymetenı´ vsˇech hmyza´ku˚, kterˇ´ı s na´mi chteˇli sdı´let uzˇ tak prostoroveˇ minima´lnı´ pla´teˇne´ prˇ´ıbytky. Vsˇechny trˇi u´koly jsme s prˇevahou sˇampio´nu˚ hraveˇ zvla´dli. Cˇas na Bukovci ubı´hal prˇ´ıjemneˇ a rychle. Od pondeˇlı´ do cˇtvrtka byl pro na´s prˇipraveny´ bohaty´ program, msˇe svate´, koncerty, workshopy, prˇedna´sˇky, povı´da´nı´ ve skupinka´ch a jeden akcˇnı´ vy´let. Pro meˇ osobneˇ byla nejveˇtsˇ´ım prˇ´ınosem prˇedna´sˇka otce Toma´sˇe Holuba, ktery´ meˇ (a nejen meˇ) vyrazil dech, za prve´ svy´m uprˇ´ımny´m ohle´dnutı´m se za vlastnı´ minulostı´ a za druhe´ radami, jak neztratit za´kladnı´ spojenı´ s Bohem ani v dobeˇ, kdy cˇloveˇk prozˇ´ıva´ duchovnı´ krizi. P. Robert Bergman meˇl zase vy´bornou prˇedna´sˇku o okultismu (s nı´m se vu˚bec obecneˇ hodneˇ dobrˇe povı´da´). Nemu˚zˇu taky nevzpomenout ba´jecˇny´ vy´let do polorozborˇene´ho kostela sv. Barbory, doplneˇny´ sce´nkami a zˇi21

ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

vy´mi obrazy s nejvı´c ru˚znorodou te´matikou a zakoncˇeny´ kra´snou msˇ´ı svatou ve vedlejsˇ´ı vesnici, jejı´zˇ jme´no mi aktua´lneˇ vypadlo, to vsˇe ve trˇicetistupnˇove´m parˇa´ku bez dostatku pitne´ vody. Klasika. Svu˚j vy´cˇet „Best of Bukovec“ bych zakoncˇila zmı´nkou o vecˇernı´ch prˇa´telsky´ch posezenı´ch, kdy mohl kazˇdy´ podle sve´ vrozene´ socia´lnı´ nespoutanosti poznat nove´ kamara´dy a vlastneˇ poznat v novy´ch situacı´ch i sve´ stare´ kamara´dy. Vsˇem, kdo se podı´leli na organizaci teˇch dnı´, bych chteˇla moc podeˇkovat. Ve cˇtvrtek nadesˇel den velke´ho prˇesunu z Cˇech na Moravu, konkre´tneˇ na Velehrad. Cesta byla dlouha´ a my zjistili, zˇe lidovy´ch pı´snı´ zna´me jesˇteˇ porˇa´d prˇece jenom dost a zˇe hlasivky tre´ninkem naby´vajı´ na sı´le, takzˇe jsme si trojhlasneˇ zavzpomı´nali na Andulku z Koterova, Plzenˇskou veˇzˇ a Putimskou bra´nu. Smı´ch na´s teda prˇesˇel hned, jak jsme v pu˚l jedena´cte´ vecˇer dorazili na mı´sto. Samozrˇejmeˇ byla tma a navı´c louka, na ktere´ se stanovalo, prˇedstavovala po ty´dennı´m desˇti spı´sˇ obrˇ´ı ring pro za´pasy v bahneˇ. Za trˇicet vterˇin od prvnı´ho nejiste´ho kroku jsme byli obalenı´ bla´tem od hlavy azˇ k pateˇ (jak se mi teda bla´to dostalo azˇ do batohu, fakt nepochopı´m), a kdyzˇ jsme potom ve trˇech s Marusˇkou a s Lı´dou zacˇaly za pomoci jedne´ mizerne´ baterky staveˇt na´sˇ stan velikosti mensˇ´ıho hanga´ru, chteˇlo se mi trosˇku plakat a prˇemy´sˇlela jsem o tom, jake´ by to asi bylo pra´veˇ v tuhle chvı´li sedeˇt u presı´cˇka v Cafe´ la Rose a poslouchat lichotky od neˇjake´ho slicˇne´ho jinocha . . . (Nemluveˇ o tom, zˇe jsme svy´mi obcˇasny´mi slovnı´mi vy´jevy vylekaly asi sedmna´ctiletou slovenskou slecˇnu ubytovatelku, ktera´ na´m poslusˇneˇ svı´tila a ani nedutala.) Druhy´ den ra´no na´s cˇekalo prˇekvapenı´ v podobeˇ nejkra´sneˇjsˇ´ıho pocˇası´, jake´ na´s mohlo potkat, louka se vysusˇila a ja´ zacˇala znova veˇrˇit na za´zraky. Plus jsem samozrˇejmeˇ 22

ZÁŘÍ 2008

za´videˇla lidem, kterˇ´ı na Velehrad dorazili azˇ v pa´tek a tı´m pa´dem nemeˇli od bla´ta i karta´cˇek na zuby. Na Velehradeˇ to byla jı´zda. Milı´ lidi, kam se podı´va´sˇ, spousta barev, pru˚van Ducha svate´ho, prˇedna´sˇky, skveˇla´ cˇeskoslovenska´ schola ProActiv Band, kra´sne´ msˇe svate´, mozˇnost prˇistoupit ke sva´tosti smı´rˇenı´, kra´sna´ sobotnı´ vigilie, ale i trˇeba prˇ´ılezˇitost zahra´t si mezi stany rugby se soudkem od piva, popovı´dat vecˇer v hospodeˇ s americkou hudebnı´ skupinou Sonic Flood (ktera´ na setka´nı´ odehra´la beneficˇnı´ koncert pro Ukrajinu), skocˇit sˇipku do nazelenale´ho rybnı´ka nebo obdivovat sochy postavene´ na hra´zi. Nejveˇtsˇ´ı duchovnı´ hardcore pro meˇ osobneˇ byla nedeˇlnı´ rannı´ msˇe svata´, po nı´zˇ jsme byli propusˇteˇni do svy´ch domovu˚. A kdyzˇ ted’ pı´sˇu rannı´, nesmı´te si prˇedstavovat neˇjakou osmou nebo tak neˇco, ma´m na mysli opravdu ra´no ranı´cˇko kolem cˇtvrte´ hodiny. Prˇi za´veˇrecˇne´m pozˇehna´nı´ byl do kazˇde´ho sektoru posla´n jeden kneˇz, ktery´ meˇl kazˇde´ho cˇloveˇka osobneˇ poslat v sı´le Ducha svate´ho domu˚. Co cˇert nechteˇl, zrovı´nka k na´m byl poslany´ Marek Sklena´rˇ, ktere´ho si jisteˇ pamatujete jako do neda´vne´ doby rˇeditele Salesia´nske´ho strˇediska v Plzni, a ja´ meˇla takovou radost, zˇe ho vidı´m, zˇe jsem mu na jeho „Jdi ve jme´nu Pa´neˇ“ z fleku odpoveˇdeˇla „I s Tebou“. To vı´te, prˇ´ıpravu na birˇmova´nı´ ma´m da´vno za sebou. A pak jesˇteˇ vytleska´va´nı´ kapely, rozply´va´nı´ se prˇi pı´snicˇce Jako vysoko je nad zemı´ nebe, cˇeka´nı´ na zakecanou Kikinu, sentimenta´lnı´ poslednı´ obejitı´ cele´ho area´lu, objetı´ od Luka´sˇe Matyse (sˇe´fa ProActiv Bandu, aby bylo jasno, hecˇ), zboura´nı´ stanu, (cˇtyrˇicetiminutove´ zpozˇdeˇnı´ na sraz v autobuse nema´ cenu moc rozmaza´vat), prospana´ cesta do ´ nava, Plzneˇ a loucˇenı´ kazˇde´ho s kazˇdy´m. U radost, sentiment, trochu stesku. Dalsˇ´ı setka´nı´ je v roce 2011 v Madridu, tak doufa´m, zˇe se uvidı´me! Jana Rˇ´ıhova´




ZPRAVODAJ PLZEŇSKÉ DIECÉZE

ZÁŘÍ 2008

NABI´DKA — FARA STOD

cˇenstvı´ — veˇk nenı´ podmı´nkou. Kapacita je cca 15 lidı´ (vejde se ale i vı´ce prˇi mensˇ´ım Obnovene´ prostory stodske´ fary mohou popohodlı´). Blizˇsˇ´ı informace va´m poda´me na slouzˇit k ru˚zny´m vı´kendovy´m, pra´zdninovy´m DCM. z DCM zdravı´ P. Krysˇtof, Pavlı´nka & Petr a dalsˇ´ım setka´nı´m pro vasˇe (farnı´) spole-

• P. Pavel Fry´valdsky´, novokneˇz, Ostrov, by ustanoven cˇlenem spolecˇne´ duchovnı´ spra´vy farnostı´ Ostrov a Ja´chymov pod vedenı´m modera´tora P. Marka Hrice. • P. Pavel Petrasˇovsky´, Plzenˇ, byl ustanoven od 1. srpna kaplanem se specia´lnı´m urcˇenı´m — pastoracˇnı´ pe´cˇe studentu˚ a pedagogu˚ strˇednı´ch a vysoky´ch sˇkol a Cˇeske´ krˇest’anske´ akademie v Plzenˇske´ diece´zi pod vedenı´m biskupske´ho vika´rˇe pro sˇkolstvı´ a vzdeˇla´va´nı´ P. Ing. Vojteˇcha Soudske´ho OP. • P. Miroslav Dı´teˇ, kneˇz diece´ze kra´love´hradecke´, byl ustanoven od 1. srpna cˇlenem spolecˇne´ duchovnı´ spra´vy farnosti Plzenˇ– Litice v Koinonii Jan Krˇtitel pod vedenı´m modera´tora P. ThLic. Alvara Grammatica.

´ mrtı´ • U

Dne 18. cˇervence zemrˇel v charitnı´m domoveˇ pro kneˇze ve Stare´ Boleslavi ve veˇku 92 roku˚ senior nasˇ´ı diece´ze P. Frantisˇek Hradecky´, ˇ a´du sv. Benedikta. obla´t R Rozloucˇenı´ prˇi msˇi svate´ se konalo 25. cˇervence v poutnı´ basilice ve Stare´ Boleslavi za u´cˇasti Otce biskupa Frantisˇka Radkovske´ho, kneˇzˇsky´ch spolubratrˇ´ı a veˇrˇ´ıcı´ch. Pohrˇben byl odpoledne v Praze na Olsˇansky´ch hrˇbitovech v rodinne´m hrobeˇ. Osmasˇedesa´tiletou kneˇzˇskou sluzˇbu vykona´val naposledy v Lubenci po dobu 37 let. Vzpomı´nka na neˇj najdete v rubrice „Slovo majı´ cˇtena´rˇi“.




´ chvatna´ U John a Stasi Eldredge

Odhalte tajemstvı´ zˇenske´ dusˇe. Procˇ je obtı´zˇne´ vybudovat smysluplna´ prˇa´telstvı´ a udrzˇet je? Co to znamena´ by´t zˇenou a sta´t po boku muzˇe? Jake´ zˇeny vlastneˇ jsou? Jake´ jsou jejich skryte´ touhy, jak „znı´ hlas jejich dusˇe“? To jsou ota´zky, na ktere´ se snazˇ´ı odpoveˇdeˇt autorˇi, kterˇ´ı prˇedstavujı´ zˇivot zˇeny v jeho emociona´lnı´ch vy´sˇina´ch i hluboky´ch propadech, v jeho zoufaly´ch za´pasech i radostny´ch nadeˇjı´ch. Hledajı´ i odpoveˇd’ na ota´zky: jak mohou muzˇi odhalovat

tajemstvı´ svy´ch zˇen a jak mohou zˇeny vstupovat do dobrodruzˇstvı´ svy´ch muzˇu˚. „Nevideˇna´, nehledana´ a nejista´“ — vı´m, zˇe s tı´mto szˇ´ıravy´m pocitem selha´nı´ nejsem sama. Je to pocit, zˇe jako zˇeny nejsme dost dobre´. Tyto emoce zna´ kazˇda´ zˇena, s kterou jsem se setkala — je to neˇco hlubsˇ´ıho nezˇ pocit selha´nı´ v tom, co deˇla´. Je to mnohem hlubsˇ´ı pocit selha´nı´ v tom, cˇ´ım je. „Nejsem dost“ a „jsem prˇ´ılisˇ“ — obojı´ soucˇasneˇ. Nejsem dost hezka´, nejsem dost hubena´, nejsem dost laskava´, nejsem dost neˇzˇna´, nejsem dost uka´zneˇna´. Jsem ale prˇ´ılisˇ citova´, prˇ´ılisˇ na´rocˇna´, jsem prˇecitliveˇla´, prˇ´ılisˇ silna´, prˇ´ılisˇ sve´hlava´, prˇ´ılisˇ neporˇa´dna´. Vy´sledkem je Zahanbenı´ — univerza´lnı´ spolecˇnı´k vsˇech zˇen. Vydal Na´vrat Domu˚, Praha 2006, cena 220 Kcˇ 23

1. 9. 1000 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, msˇe sv. na zaha´jenı´ sˇkolnı´ho roku 3. 9. 1000 Sˇlovice, zˇehna´nı´ da´lnicˇnı´ kaple 4.–5. 9. Freising, u´cˇast na kongresu Renovabis 5. 9. 1700 Praha, arcibiskupsky´ pala´c, prˇedna´sˇka Jerome Vignon 6. 9. 900 Diece´znı´ pout’Tepla´ 7. 9. 1500 Dubova´ Lhota, poutnı´ msˇe sv. s posveˇcenı´m sochy sv. Jana 13. 9. 1000 Bor, 340 let borske´ lorety 1630 Karlovy Vary — Ryba´rˇe, poutnı´ msˇe sv. s uvedenı´m sester sv. Josefa 15. 9. 930 Biskupstvı´ plzenˇske´, zaseda´nı´ kneˇzˇske´ rady a okrskovy´ch vika´rˇu˚ 16. 9. 900 Kneˇzˇsky´ den, biblicke´ setka´nı´ pro kneˇze, ja´hny a pastoracˇnı´ pomocnı´ky 21. 9. 1000 Prusiny, msˇe sv. prˇi Prusinske´m kulturnı´m le´teˇ 25. 9. 1400 Praha, KTF UK, veˇdecka´ rada 27. 9. 1000 Stara´ Boleslav, na´rodnı´ pout’ ´ drcˇ, kostel, koncert 1500 U 00 17 Bochov, sv. Michal, poutnı´ msˇe sv. 28. 9. 1045 Radnice, poutnı´ msˇe sv. s pozˇehna´nı´m olta´rˇe 1600 Plzenˇ, katedra´la sv. Bartolomeˇje, ekumenicka´ bohosluzˇba slova 30. 9. 1000 Plzenˇ, DCM, setka´nı´ kneˇzˇ´ı pro mla´dezˇ 1430 Praha, Sekce hnutı´ a komunit CˇBK U´daje jsou podle stavu v dobeˇ uza´veˇrky, prˇ´ıpadne´ zmeˇny nejsou vyloucˇeny.

Sta´le se radujte, v modlitba´ch neusta´vejte. Za vsˇech okolnostı´ deˇkujte, nebot’to je vu˚le Bozˇ´ı v Kristu Jezˇ´ısˇi pro va´s. Plamen Ducha nezha´sˇejte, prorocky´mi dary nepohrdejte. Vsˇecko zkoumejte, dobre´ho se drzˇte; zle´ho se chranˇte v kazˇde´ podobeˇ. Sa´m Bu˚h pokoje necht’va´s cele posveˇtı´ a zachova´ vasˇeho ducha, dusˇi i teˇlo bez u´razu a poskvrny do prˇ´ıchodu nasˇeho Pa´na Jezˇ´ısˇe Krista. Veˇrny´ je ten, ktery´ va´s povolal; on to take´ ucˇinı´. 1 Te 5,16-24

ˇ SKE´ DIECE´ZE, pastoracˇnı´ a informacˇnı´ meˇsı´cˇnı´k pro vnitrˇnı´ potrˇebu diece´ze. Vyda´va´ 1x meˇsı´cˇneˇ BISKUPSTVI´ PLZEN ˇ SKE´, Na´m. Republiky 35, ZPRAVODAJ PLZEN 301 14 Plzenˇ. Odpoveˇdny´ redaktor Jindrˇich Fencl, 377 223 112; mailova´ adresa redakce: [email protected]. Redakce si vyhrazuje pra´vo kra´tit a redakcˇneˇ upravovat zaslane´ prˇ´ıspeˇvky. Sazba a tisk Jirˇ´ı Broucˇek, 377 221 887. Sazba v syste´mu LATEX. Prˇ´ıp. vadne´ vy´tisky vyreklamujte v mı´steˇ distribuce za zdrave´. Zpravodaj na Internetu: http://www.bip.cz. Toto cˇı´slo vycha´zı´ 28. srpna, prˇ´ısˇtı´ cˇı´slo vyjde 25. za´rˇ´ı, uza´veˇrka je 17. za´rˇ´ı. Prˇ´ıspeˇvek na 1 vy´tisk 5 Kcˇ (kromeˇ posˇtovne´ho).