Probiotické mikroorganizmy Čištění odpadních vod, sanace skládek komunálního odpadu a sanace ekologických zátěží. Čistírny odpadních vod Několik let výzkumu a vývoje technologie regenerativních mikroorganizmů vyústilo v řadu úspěchů v oblasti zlepšování životního prostředí a řešení ekologických problémů naší planety. Pro sestavení odlišných probiotických přípravků, schopných řešit někdy zcela rozdílné úkoly, bylo vybráno okolo 20-ti základních mikrobiálních kmenů. Patří mezi ně bakterie mléčného kvašení, jako jsou Lactobacillus a Streptococcus, kvasinky Saccharomyces, fototrofní bakterie rodu Rhodopseudomonas, Actinomyces a Streptomyces a jiných prospěšných bakterií, jako např. Bacillus. Takto složená kombinace kultur mikroorganizmů dokáže vyvíjet aktivitu směrem k potlačení růstu a vývoji patogenních bakterií prostřednictvím konkurenčního vyloučení. Kromě soutěžně vylučovacích účinků, mikrobiální metabolity a jejich chemické vlastnosti, dokážou řešit problémy porušení rovnováhy ekosystémů. Rozklad organických produktů na jedné straně a degradace chemických a toxických nečistot na straně druhé. Tytéž mikroorganismy si dokážou poradit také s deionizací kovu a navrácení kovům jejich molekulární struktury. Proces řešení problematiky odpadních vod je procesem směřujícím k odstranění látek znečišťujících vodu a měl by současně směřovat k její revitalizaci. Technologie zahrnuje fyzikální, chemické a biologické procesy k odstranění fyzikálních, chemických a biologických nečistot. Cílem je vrátit do ekosystému vodu čistou, pokud možno zrevitalizovanou a v procesu čištění vytvořené kaly upravit tak, aby byly použitelné například v zemědělství nebo při rekultivacích. Odpadní vody a kaly jsou často nezáměrně kontaminovány mnoha toxickými organickými a anorganickými sloučeninami a mají a obsahují vysoké množství patogenů, suspenzí, bílkovin, minerálních solí a chemických sloučenin. Vysoký obsah organických látek může vést ke vzniku obtížných pro prostředí pachů, který je výsledkem hnilob, degradace síry, fosfátu a dusíku. Jak již bylo řečeno, účelem procesu očisty odpadních vod je kromě jiného i odstranění organických a jiných rozpustných látek, což je měřeno jak úrovní chemické (CHSK) a biologické spotřeby kyslíku (BSK), tak i snížením fekálních koliformních bakterií. Kompozice preparátů EM-EKO, složené z Lactobacillus, kvasinek, Rhodopseudomonas a dalších regenerativních druhů mikroorganizmů, prokázaly velikou úspěšnost ve snížení koliformních bakterií, a to až o 80 %. Laktobakterie obsažené v preparátech EM-EKO tím potvrdily, že mají antimikrobiální účinky a vykázaly to testy v mnoha studiích. V závislosti na prostředí, výživě a typu, dokážou produkovat kyselinu mléčnou, etanol, CO2 jako kyselinu uhličitou, peroxid vodíku, deriváty kyseliny mléčné (hydroxylové kyseliny mléčné) a malé peptidy (např. bacteriocins). Tyto antimikrobiální
látky můžou inhibovat nebo zabíjet mikroorganizmy jako jsou plísně, kvasinky, koliformní bakterie, vegetativní bakterie, bakteriální spory a dokonce viry. Mikroorganizmy v preparátech EM-EKO (jak již bylo výše uvedeno) jsou schopny koexistovat na základě jejich metabolických vlastností. Kvasinky mají schopnost vstřebávat glukózu jako substrát a produkují kyselinu pyrohroznovou. Kyselina pyrohroznová může být použita jako substrát mikro-aerobních bakterií mléčného kvašení. Tímto způsobem bakterie kyseliny mléčné pomáhají kvasinky množit a pomocí jejich metabolitů produkují kyselinu mléčnou, která se stane základem rozvoje fotosyntetických bakterií, jež se mohou dál množit. Kvasinky používají sacharidy, jež jsou produktem fotosyntetických bakterií. Tento příklad potvrzuje silnou spolupráci mikroorganizmů a smysl symbiózy, ve které žijí. To, co jedna bakterie nezmůže, dokážou jejich dobře zvolené kombinace, o kterých mluvíme jako o bakteriálních „koktejlech“. Každá skupina má jiné vlastnosti a jejich schopnost jako celku není jen prostým součtem vlastností, ale jejich nekonečnou řadou násobených schopností. Fototrofní kvasinky a bakterie jsou známé jako heterotrofní bakterie, což znamená, že používají organické substráty k získání uhlíku pro svůj růst a vývoj. Heterotrofní bakterie dokážou zpracovávat dusík obsažený v organické hmotě (kal v odpadních vodách, organický odpad na skládkách) a převádět ho do zmineralizované formy. Zabraňují tím vzniku čpavku. Bakterie jako např. Bacillus jsou velmi odolné v prostředí a jsou jakousi bakteriální policií. Fototrofní bakterie (PNSB) jsou schopny používat anorganické a organické materiály, a to včetně např. sirovodíku a převádět je na netoxické materiály. Všechny výše vyjmenované vlastnosti a schopnosti jsou nesmírně cenné při zpracování a likvidaci odpadu, a to jak v čistírnách odpadních vod, na skládkách komunálního a průmyslového odpadu, tak při likvidaci ekologických zátěží.
Čistírna odpadních vod (Polsko)
Některá zařízení na očistu odpadních vod používají kyslík, který má pomoci při snižovaní H2S (sirovodíku). Nicméně tyto kyslíkové injekce nepracují dostatečně účinně a nedokážou zcela eliminovat hnilobné pachy. Výměna oxidace za preparáty EM-EKO obsahující regenerativní mikroorganizmy dokáže tento problém vyřešit. Dochází nejen k radikálnímu snížení hnilobných procesů, ale také k výraznému snížení objemu kalů. Vysoká chemická spotřeba kyslíku (CHSK), biologická spotřeba kyslíku (BSK), zvýšené množství kalů a jeho další zpracování jsou úkony velmi energeticky náročné. Spotřeba energie na čistírnách odpadních vod je jedním z větších problémů a má samozřejmě vliv na ekonomiku provozu. Zkušenosti z mnoha zemí a studie
zpracované na téma aplikací regenerativních mikroorganizmů v systémech čistíren odpadních vod ukazují, na snížení CHSK, BSK a SS (suspenze) o 44-50 %, 42-55 % a 44-71 % (v uvedeném pořadí). Použitím mikrobů bylo dosaženo současně snížení flokulantu a koagulántu při zahušťování kalu, ale především proces přeměny organického materiálu (což platí rovněž na skládkách komunálního odpadu) vedl k vytváření jednodušších organických sloučenin, jako jsou aminokyseliny, alkoholy, cukry a organické aminokyseliny, které jsou prospěšné pro životní prostředí.
Tab. 1: Příkladovou studií je aplikace preparátů EM-EKO na čistírně odpadních vod v Gronově (Polsko). Měřená hodnota BSK CHSK Suspenze
Před použitím EMEKO, 31.01.2006
m.j 3
mg/dm 3 mg/dm 3 mg/dm
137 000 285 000 110 000
Aplikace EM-EKO 19.05.2006
Redukce %
16.08.2006
Redukce %
27 000 92 800 7 200
80,3 67,4 92,9
21 000 77 400 6 800
84,4 72,8 92,9
Tab. 2 : Redukce energie na 54 % - Mohali, Indie Month June, 2006 July, 2006 August, 2006 Septemberm 2006 October, 2006 November, 2006 December, 2006 January, 2007 February, 2007 March, 2007 April, 2007 May, 2007 June, 2007 July, 2007 August, 2007 September, 2007 October, 2007 November, 2007 December, 2007 January, 2008 February, 2008 March, 2008 April, 2008 May, 2008 June, 2008 July, 2008 August, 2008
Water (KL) 605 322 310 721 957 1077 660 903 388 336 717 1249 953 336 293 731 815 1045 1465 1710 1117 1159 1008 929 568 416 353
Power (KWH) 3508 3169 1567 3576 2904 3315 3693 3404 2781 2792 2791 3326 3076 1918 1741 2221 1710 1636 3476 3547 2539 2167 1915 1948 1470 1415 953
KWH/KL 5,80 9,84 5,05 4,96 3,03 3,08 5,60 3,77 7,17 8,31 3,89 2,66 3,23 5,71 5,94 3,04 2,10 1,57 2,37 2,07 2,27 1,87 1,90 2,10 2,59 3,40 2,70
% Reduction (compared with previous year)
Start EM / 1.08. 2007 17,55 -38,74 -30,86 -49,14 -57,60 -44,97 -68,29 -77,50 -51,19 -21,26 -19,82 -40,41 -54,57
Aplikace preparátů v čistírnách odpadních vod se řídí typem čistírny a složením odpadních vod. Obecně lze doporučit používání preparátů EM-EKO v několika místech celého procesu: 1. Postřik shrabek s cílem potlačit pach v hnijící hromadě (postřik 10 % koncentrátem, 10-20 l/tunu 2. Do komor usazování nebo procesu nitrifikace (1 litr/5 m3 ) 3. Na zahušťovačích kalu (4 litry/tunu kalu) Ideálním způsobem komplexního řešení je aplikace preparátů EM-EKO v kanalizačních sítích kde získáváme několik výhod, důležitých jak z hlediska ekonomického, tak technického. Za prvé, dosáhneme očisty kanalizačních traktů, odstranění nánosu, ošetření stěn potrubí před degradací (litina, betony), pozvolný rozklad tuků a ropných produktů už před vstupem do čistírny, likvidace pachů v kanalizačních sítích a snížení populace hlodavců vzhledem k odstranění potravy (nánosů, organických zbytků apod.) Odpadové vody přichází do čistírny již s předběžnou úpravou.
Tab. 3 : Základní charakteristika odpadních vod před použitím preparátu EM-EKO a po jeho aplikaci v technologickém procesu Date of Lab Result
pH
TSS
COD
BOD
O&G
mg/l
mg/l
mg/l
mg/l
Chloride (Cl) mg/l
6-8
200-300
400
200
3.2
50
7.1 7.6 7.7 6.9
30 23 16 16
104 46 50 43
36 15 17 15
1.9 1.7 1.0 1.0
102 31 46 34
7.1 6.7 7.4 7.2 7.7 7.9 7.6 7.8 7.5 7.7 7.3 7.7 7.0 6.8 6.8
18 18 16 36 23 28 28 32 36 40 42 48 42 32 28
16 43 71 158 30 31 54 58 60 49 48 48 25 44 16
6 16 25 56 10 12 19 21 22 18 17 15 11 15 5
1.8 1.2 0.8 2.2 1.2 2.0 1.8 1.6 1.8 2.2 1.8 2.2 1.8 1.2 2.4
38 38 44 31 42 35 79 42 34 40 30 34 38 134 42
INFLOW OUTFLOW 18 April 2007 17 May 2007 13 June 2007 17 July 2007 Start EM-EKO 06 August 2007 24 August 2007 24 September 2007 10 October 2007 2 November 2007 27 November 2007 1 January 2008 28 January 2008 11 February 2008 8 March 2008 14 April 2008 9 May 2008 23 June 2008 23 July 2008 25 August 2008
Dalším nezanedbatelným aspektem je skutečnost, že v některých případech společnosti platí pokuty za šířící se pachy v okolí čistíren a skládek, případně penalizace za překročené limity některých složek ve vodě, kterou pouštějí do ekosystémů zpět. V případě skládek tuhého odpadu se může jednat o prosakování
toxických látek do spodních vod. Ochrana životního prostředí okolo čistíren a skládek komunálního a průmyslového odpadu je obzvlášť silně sledována.
Skládky komunálního a průmyslového odpadu Procesy probíhající ve skládkách odpadu, jak komunálního, tak průmyslového se velice podobají problémům čistíren odpadních vod. Rozdíl je samozřejmě v množství suché masy a skladbě odpadu. Pokud se ale jedná o organickou hmotu a chemické sloučeniny, potom jsou si oba tyto systémy velice podobné a tudíž problematika fungování preparátů EM-EKO je rovněž stejná. Problémy skládek tuhého odpadu jsou podobné těm v ČOV – obtížné pachy, ekologické problémy a ekonomika provozu. První problém souvisí s množstvím organického odpadu na skládce a je snadno řešitelný. Buď aplikací preparátu přímo na skládce, kde je dovezený odpad postřikován koncentrátem v množství cca 2 litry na tunu organického odpadu (v ředění s vodou 1:10) nebo systémově aplikací preparátu přímo ve sběrných vozech (KUKa vozy). Metoda ta se osvědčila např. v Japonsku. Ekologickým problémem je kromě pachů samozřejmě možnost kontaminace spodních vod (při špatném založení skládek) nebo toxinů dostávajících se do vzduchu. Obě tyto příčiny lze pomocí preparátů EM-EKO odstranit. Již padla zmínka o tom, že regenerativní mikroorganizmy dokážou spolehlivě rozložit a zmineralizovat organickou hmotu, ale také rozkládají a likvidují celou řadu chemických sloučenin, brání vzniku toxických plynů a potlačují a likvidují patogeny a chorobotvorné mikroorganizmy. V případech, že uvažujeme o likvidaci možných ekologických zátěží na skládkách odpadu, musíme postupovat obezřetně a problém skládky dobře zmapovat. V případě těžkých ekologických zátěží musíme počítat se zvýšenou spotřebou preparátu. Výhody ekologie a zdraví by ovšem vždy měli převažovat nad ekonomickým aspektem. Metoda likvidace odpadu na skládce pomocí preparátů EM-EKO vždy ale zůstane metodou nejlevnější a nejekologičtější. Na ekonomice skládky se významně podílí její kapacita, jež je závislá na typu materiálů (odpadů), který je na ní uskladňován. V případě, že je odpad tvořen z určitého procenta organickými materiály, lze výrazně (až o jednu třetinu) urychlit čas rozkladu těchto organických materiálů, a tak zvětšovat objem dováženého odpadu. Skladka rychleji “sedá“. Chceme li aplikovat preparáty na starších skládkách, je dobré navrtávat hromady do požadované hloubky a aplikovat regenerativní mikroorganizmy do nitra skládky. Je v tomto případě požit vyšší stupeň ředění, a to 1:50.
Sanace ekologických zátěží Pojem ekologické zátěže je velmi široký a vždy je třeba bližší specifikace, zda se jedná o starší ekologické „pohromy“ nebo likvidace škod vzniklých jednorázově. Rozsah typu znečištění je velmi široký, ale lze ho rozdělit do následujících kategorií: 1. Znečištění z používání chemických preparátů v zemědělství
2. Průmyslová znečištění způsobená činností chemických závodů 3. Znečištění zapříčiněná náhodným poškozením zařízení nebo nehodou při přepravě, povodních apod. Nejčastěji jsou postiženy půda a vodní zdroje. Při tradičních metodách likvidace je způsob řešení zcela odlišný, ve všech případech velmi komplikovaný a samozřejmě likvidace vzniklých škod je finančně velmi náročná. Mnohdy o existenci toxických látek v půdě nebo vodě víme, ale ekonomický aspekt rozhoduje o tom, jestli k odstraňování zátěže přistoupíme či nikoliv.
Zbytky chemických látek, pesticidů a ropných produktů stále zatěžuji životni prostředí
Znečištění z používání chemických preparátů v zemědělství Už od začátku padesátých let docházelo k intenzifikaci zemědělství s použitím stále většího množství chemických prostředků. Syntetická hnojiva, růstové stimulátory a především pesticidy jsou dodnes největším zlem v zemědělské výrobě. Člověk vytvořil začarovaný kruh, z kterého obtížně hledá cestu ven. Používáme chemii, abychom dosáhli lepších výnosů. Chemie degraduje půdu, kontaminuje vodu a znečisťuje prostředí. Degradovaná půda rodí méně, musíme ji proto posílit chemií. Chemie degraduje půdu…. Nejzávažnějším problémem pro zemědělskou půdu jsou pesticidy. Obecně znané a kdysi opěvované DDT je noční můrou všech zemědělců. Poloviční rozpad této látky včetně jejích isomerů DDT, DDD a DDE je v půdě 8-15 let. Z této trojice je nejproblematičtější DDE, jež se ukládá v rostlinách a tucích. DDT je těžko rozpustné a proto zůstává ve vrchních částech půdy. Likvidace této látky lze provádět buď chemicky metodou ex situ na speciálních úložištích, nebo tamtéž s použitím UV záření, které látku rozkládá. Obě tyto metody jsou velmi nákladné a v praxi obtížně proveditelné. Zeminu je třeba vybagrovat, převézt na úložiště, dekontaminovat a odkrytou plochu (zemědělský pozemek) rekultivovat navezením zeminy nekontaminované. Metoda s použitím preparátu EM-EKO je mnohonásobně účinnější, jednodušší a podstatně levnější. Poloviční degradace – to čeho příroda dosáhne za minimálně 8-15 let, dokážou regenerativní mikroorganizmy v řadech několika týdnů (viz tab. 4). Testy na degradační schopnosti preparátu EM-EKO ve vztahu k insekticidu DDT byly provedeny v laboratořích Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, v Ústavu chemie a analýzy potravin pod dohledem vedoucí laboratoře pani Prof. Ing Jany Hajšlové CSc.
V rámci experimentu byl testován vliv dodaného preparátu EM-EKO na obsah DDT a jeho degradačních produktů (o,p´-DDT, p,p´-DDT, o,p´-DDD, p,p´-DDD, o,p´-DDE, p,p´-DDE) v dodaném vzorku zeminy v závislosti na čase po dobu 4 týdnů. Vzorek zeminy byl po dodání do laboratoře důkladně zhomogenizován promícháním a po odebrání části vzorku pro stanovení počáteční koncentrace sledovaných analytů byl přidán preparát EM-EKO v poměru 1:150 (preparát:půda). Po aplikaci dodaného preparátu na vzorek LN 7903 byl v průběhu 4 týdnů vždy po 7 dnech proveden odběr pro zjištění potenciálního úbytku DDT a jeho metabolitů. Pro izolaci sledovaných analytů ze vzorků zeminy bylo využito extrakce podporované ultrazvukem – sonikace, pomocí organického rozpouštědla (dichlormethanu). Přečištění získaného extraktu bylo realizováno pomocí gelové permeační chromatografie (GPC). Identifikace/kvantifikace výše zmíněných látek byla provedena metodou plynové chromatografie s detektorem záchytu elektronů (ECD).
Výsledky zkoušky: Zjištěné nálezy DDT, DDD a DDE jsou uvedeny v Tab I. U isomerů (suma o,p-´ a p,p´-) DDE lze po 4 týdnech pozorovat pokles nálezu na 53 %, pro sumu isomerů DDD pokles nálezu na 59 %. V případě isomerů DDT zaznamenáno pokles na 81 %. Je nutno počítat s rozšířenou nejistotou analytické metody (μg/kg). Doba trváni experimentu 4 týdny. Zkušenosti z jiných zemí dokazují, že k vysokým degradačním stupňům dochází rovněž u jiných typů pesticidů nebo průmyslových chemických látek jako jsou polychlorované dibenzo furany (PCDD), polychlorované dibenzo-p-dioxiny (PCDD), polichlorované bifenyly (PCB) a jiné. Toxicita těchto látek je velmi vysoká, zatížení pro životní prostředí obrovské a možnost degradace standartními postupy velmi obtížná. Preparáty EM-EKO to dokážou mnohonásobně rychleji, a co je na této informaci nejdůležitější je fakt, že při současné degradaci zátěže dokážou revitalizovat půdu, vracet ji mikrobiální život a neuvěřitelně rychle v půdě spustit životodárné, ozdravné procesy.
Tab. 4: Koncentrace jednotlivých analytů ve vzorku LN 7903 v průběhu 4 týdnů degradace po přídavku přípravku EM-EKO (μg/kg sušiny)
Analyt o,p´DDE p,p´DDE o,p´DDD p,p´DDD o,p´DDT p,p´DDT
Konc. 4.2
Odběr 0 U Konc. 0.6 4.4
Odběr 1 Odběr2 U Konc. U 0.6 3.8 0.6
Odběr 3 Konc. U 3.3 0.5
Odběr 4 Konc. U 2.8 0.4
296.1
43.2
319.2
46.6
230.0
33.6
182.5
26.6
157.8
23
5.2
0.5
5.7
0.6
2.2
0.2
2.5
0.3
3.1
0.30
17.5
1.8
15.2
1.6
7.7
0.8
8.1
0.8
10.3
1.1
19.1
3.2
23.2
3.9
19.1
3.2
17.7
3.0
16.3
2.8
105.4
17.9
137.0
23.4
120.0
20.4
121.0
20.6
112
19.0
Metoda degradace chemických zátěží, a to jak v oblasti zemědělství, tak v průmyslových zónách s pomocí regenerativních mikroorganizmů otevírá zcela nové možnosti a vyžaduje přehodnocení dosavadních metod, které jsou nedokonalé ve svých účincích, případně zatěžují prostředí jinou formou, jsou energeticky a finančně náročné a nedokážou degradovat zátěž a současně revitalizovat půdu nebo vodu. Existují samozřejmě selektivní bakterie, enzymy a jiné biologické cesty k řešení ekologických problémů, ale jedno mají společné. Jsou selektivní a každá selektivita, každý mikroorganizmus zanesený do ekosystému a netvořící komplex žijící v symbióze s ostatními mikroorganizmy, porušuje rovnováhu ekosystému! Základem dobrého zdravého a fungujícího systému je právě rovnováha. Všechny tyto problémy dokážou řešit preparáty EM-EKO. Mluvíme-li o znečištění půdy, nesmíme zapomínat na vodu. Nádrže, jezera, rybníky a vodní toky podléhají rovněž zásahům lidské činnosti a jsou poškozovány přísunem toxických látek. Chemická znečištění tvoří jednou část problémů, druhou částí je následek tohoto vlivu. Porušená rovnováha mikroflóry, vznik nežádoucích cyanobakterií a s tím spojených sinic. Připomeňme si schopnost regenerativních mikroorganizmů rozkládat organickou hmotu. Pokud rozložíme organickou hmotu ležící na dně vodních nádrží, jezer a rybníků dokážeme zabránit hnilobným procesům a tím vzniku cyanobakterií. Zbavíme se sinic a nadměrného zarůstaní vodních nádrží řasami. Příkladové studie z různých regionů Země ukazují na vysokou účinnost metody používající regenerativní mikroorganizmy a jejich nízkou finanční náročnost ve srovnání s jinými metodami. Náklady na srovnatelný projekt se pohybují v 1/3 sumy vynaložené na tradiční způsoby likvidací zátěží a v mnohých případech je tento rozdíl ještě větší.
Likvidace ropných produktů v ekosystémech Komplex regenerativních mikroorganizmů, který dokáže řešit problémy spojené s likvidací chemických zátěží, si dokáže rovněž poradit s přírodními produkty, jakými jsou ropné látky a produkty jejich zpracování. Schopnost rozkládat krátké a dlouhé řetězce včetně vysoko molekulárních uhlovodíků mají také některé jiné kmeny bakterií, které nejsou součástí kompozice preparátu EM-EKO. Rozdíl mezi těmito preparáty je ale velmi zásadní. Účinnost komplexních „koktejlů“ je nejen vyšší, ale pro odstraňování zátěže z ekosystému nenahraditelný, a to právě kvůli schopnosti současně regenerovat půdu nebo vodní prostředí. Všechny operace související s řešením problémů se dělají na místě postiženém zásahem znečištění. Tyto problémy je samozřejmě možno řešit stejným způsobem i na starších skládkách toxického odpadu, a to se stejně dobrým výsledkem. Příkladem prokázaní schopnosti rozkládat ropné látky v půdě a vodě byla pověřena specializována akreditovaná laboratoř Monitoring s.r.o. (akreditace ČIA č. 1416) Analyt extrahovatelné látky (EL) nepolární extrah. látky (NEL) uhlovodíky C 10-C 40
m.j mg/l mg/l
Odběr 0 20 6.5
Odběr 1 15 5.2
Odběr 2 13 4.1
Odběr 3 11 3.2
Odběr 4 9.5 2.4
mg/l
3.8
1.6
<0.2
<0.2
<0.2
Odběry byly prováděny po 7 dnech. Test na degradaci měl prokázat schopnost preparátů EM-EKO degradovat v časové ose ropné produkty, obsažené v kontaminované vodě, odebrané z lokality zasažené
znečištěním. Jiné studie prokazují schopnost degradace ropných produktů o 95 % za dobu 60 dnů. To vše samozřejmě při současné revitalizaci prostředí a osídlení probiotickými mikroorganizmy. Z testu je zřejmé, že krátké hydrokarbonové řetězce C10 - C40 od dekanu až po těžké parafíny, jsou degradované na stopové minimum během 14 dnů. U delších řetězců po 28 dnech došlo k cca 65 % degradaci. Naše laboratoř neustále pracuje na nových řešeních a vyhledávaní a optimalizování produktů pro všechny ekologické problémy. Po zkušenostech s regenerativními mikroorganizmy můžeme konstatovat zcela zodpovědně, že největší díl práce je teprve před námi. Různé kombinace mikroorganizmů dokážou neuvěřitelně mnoho a jsme stále překvapováni novými možnostmi.
INV REAL s.r.o. Prÿmyslová 844 Kladno 272 01 tel: +420 602 643 112
[email protected] www.inv-real.com
