Studijní opora k předmětu
JAZYKOVÉ PRAKTIKUM (KCD/JPRKT) Další využití: Pravopisný proseminář (KCD/PRAVP) Zpracovala: Mgr. Anna Šrubařová, katedra českého jazyka a literatury s didaktikou PdF OU Vymezení předmětu: výběrový Hodinový rozsah: 0+1 Seznam doporučené literatury: DEMLOVÁ, E., HUBÁČEK, J., JANDOVÁ, E., KREMZEROVÁ, D., SRPOVÁ, H. Praktická cvičení z českého jazyka. Učební texty FF OU. Ostrava, 1995, 2001. Příruční mluvnice češtiny. Praha: LN, 1995. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha, 2001. Pravidla českého pravopisu (vydání po r. 1993). Okruhy k seminářům: 1. LEXIKÁLNÍ PRAVOPIS Cvičení na doplňování • i (í) – y (ý): viz Učební texty FF OU (cv./str.): 2.1 – 2.7/6 Zaměření na obtížnější podoby slov a na méně se vyskytující slova, např.: slynout – slinutý – slínový – slinový syrový – sýrový – sírový vysunutý – visutý vlys – vlis vymýtit – vymítat syrý – sirý sumýš; pýchavka; vyžle; vyza; vikýř Sýkora – Sikora • s-, z-: (cv. 3 – 8/11) příklady: zpodobnit – spodobnit; zmazat – smazat; zjednat – sjednat; ztěžka – stěží; zhlédnout – shlédnout; zvrhnout – svrhnout; zlevnit – sleva; strávit, spropitné, sporadický, shovívavý, zplodiny, shořet, zhodnotit, zpropadený • ě – je; mě – mně: (cv. 9/11) oběh, objem, oběti, objeti uzemnění, zjemnělý, ztemnělý, setmělý, osamělý, tamější, skromně, soukromě, rozpomněl, zapomněl, pamětlivý • u – ú – ů: (cv. 10/12) bezútěšný, kůra – kúra, přezůvky – přezuvky, lůza – luza, túje, ocún, penzum, bravurní • -ský, -ký: (cv. 23/19) brandýský, lužický, lašský, chicagský, kluzký, brzký, slizký 2. PSANÍ VELKÝCH PÍSMEN (cv. 16.1 – 16.14/15) U jmen vlastních a u názvů majících úlohu jmen vlastních.
Příklady: B. Smetana – Smetanova skladba – smetanovský sloh Rozlišuj: Kašpar – kašpar, Popelka – popelka, Pražané – pražané, Žid – žid lumírovec, masarykovec Američan, Neevropan Severní Amerika – severní Evropa, Balkánský poloostrov – poloostrov Balkánský, Černá Hora – Černá hora, Zelená Hora, Lysá hora, Mariánské Hory, Staré Město, na Můstku – Na Můstku, Ve Smečkách, Staroměstská radnice, Svatovítský chrám, Bílý dům, Organizace spojených národů – Spojené národy – OSN, Rada bezpečnosti OSN, Dětský fond OSN, Poslanecká sněmovna, Česká národní rada, Kancelář prezidenta republiky, Úřad vlády ČR, Nejvyšší soud ČR, Občanská demokratická strana, Strana zelených, Česká lékařská komora Pěvecké sdružení moravských učitelů, katedra tělesné výchovy Pedagogické fakulty Ostravské univerzity, Univerzita Karlova – Karlova univerzita Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo na Vinohradech, Divadlo J. Myrona, Český rozhlas, Fakultní nemocnice s poliklinikou v Ostravě-Porubě Mezinárodní hudební festival Janáčkovy Hukvaldy automobil Škoda Octavia – jet škodovkou/oktávií, tuk Rama – chléb namazaný ramou Den lidských práv, Vánoce, advent, Zelený čtvrtek, Den matek 3. SLOVOTVORNÝ ROZBOR U odvozených slov uveďte slovo základové, slovotvorný základ, formanty a kořen (cv. 2/34). Příklady: nádraží: dráha (na dráze); -draž-; ná---í; -dráh-/-draz-/-dražlékárna: lék; lék-; -árna; lékProveďte rozbor stavby slov: vyléčím, vytisknout, navršíme, neuposlechl, nakrájej; rozsudkem, koťatům, učitelkou Příklad: vypracovala (vy-prac-ova-l-a) – předpona, kmen minulý = kořen + kmenotvorná přípona, koncovka (příčestí minulé + jmenného rodu) 4. FONETICKÁ CVIČENÍ • •
na asimilaci artikulační (např. banka, kongres) cv. 6/30 na asimilaci znělosti: progresivní, regresivní; fonetická transkripce (cv. 3, 4/30)
Procvičování členění a modulace řeči na souvislém textu – určování rytmu, přízvuku, rozsahu kól, zaměření na intonaci, zabarvení a dynamiku hlasu a na tempo (cv. 1 – 6/31) 5. - 6. SUBSTANTIVA Maskulina (výběr z cv. 14b – 20/60) Cvičení zaměřená zvláště na substantiva s kolísavými, variantními a polymorfními tvary. Příklady (rozdíly z hlediska slohového a vývojového): D a L sg.: -u/-ovi (pán); -i/-ovi (muž, soudce) N a V pl.: -i/-ové/-é (páni/-ové, muži/-ové, soudci/-ové, demokrati/-é)
neživotná maskulina: G sg.: -u/-a (bochník) L sg.: -u/-e, -ě (hrad; o rybníku – na rybníce; v jazyku/v jazyce; o Mnichovu – v Mnichově) L pl.: -ech/-ích (hotel) -ách (nespisovné: vyskytuje se po velárách, např. u slova zážitek – tendence po neměnnosti kmene produktivní koncovka: původně pro ženský rod, vyskytuje se jen u slov plech a šach a v ustálených spojeních – na drátkách, ve snách) -ích/-ách (u zdrobnělin, např. balíček, domek) G sg.: -a/-u/-e (popel) -e/-u (kužel) -e/-u (kámen, městys) L sg.: -u/-i/-ě (kámen, loket) Gramatická životnost nemusí být shodná s reálnou životností. Příklady: ty/ti lidičky se seběhli, mladí koně klusali, naši rodiče, dni/dny/dnové, slanečci/slanečky Kolísání v rodu Příklady: oblaky/oblaka, kyčel, rez, esej, Olomouc (mask./fem.), brambor/brambora, prostor/prostora ! V sg.: soudce ! zvláštnosti ve skloňování slov: kůň, kněz, peníz, host, bratr ! nesklonná subst., např. atašé Feminina (cv. 22 – 27/62) Kolísání mezi vzory píseň a kost Příklady: o pastech/pastích, pastem/pastím o nemocech/nemocích, nemocem/nemocím na zdech/zdích, zdem/zdím lodi/lodě, loďmi/loděmi Produktivní je vzor píseň Kolísání mezi vzory žena a růže (subst. typu sója a gejša): G sg.: sóji/sóje D, L sg.: gejše/gejši N pl.: sóje (jako růže), gejši (ženy) studna/studně jako žena, růže G pl. u slov zakončených na-ice,-yně: edic/edicí, žákyň/žákyní, jeskyň/jeskyní, svic/svící/svěc ! pozor na nesprávné tvary subst. práce Kvantitativní alternace brána – bran aj. Neutra (cv. 28/64) L sg. u typu město: -u/-ě, -e (nejčastěji u konkrétních substantiv: o stříbru – na stříbře, o dřevu – na dřevě, o Brnu – v Brně, o jaru – na jaře; v příslov. určení místa nebo času převládá konc. –e/-ě)
G pl.: -ách/-ích (koncovka -ách je produktivní jako u maskulin zvláště po velárách, koncovka -ích má knižní charakter; střediscích/střediskách, lýtkách, tangách, suchách, kuřátkách) I pl.: -ami (koncovka produktivní v hovorovém jazyce, jako u feminin; lýtkami) -ama (v obecné češtině) Substantiva s kmenotvornou příponou -en se skloňují jako vzor kuře, novější tvary jako město, např. břímě/břemeno, L sg.: o břemenu/-ě/-i. Duál Odlišné tvary v plurálu u substantiv vyjadřujících párové části těla (oko, ucho, ruka, koleno, noha). I pl.: - ama (nepatří sem substantiva rameno, loket, bok) G, L pl.: u některých převažují tvary pravidelného skloňování, duál je na ústupu, např. nohou/nohách, na kolenou/na kolenech. U subst. oko, ucho je duál ve všech tvarech. Skloňování některých vlastních jmen domácích (cv. 14a/60; 17b,18/61) Osobní: Vašíca, Průša, Dagmar, Kazi Místní: jedn. č. (např. Sušice), pomnožné (Vršovice) Dvojtvary: v Hrdlořezech/-ích, z Hamer/Hamrů, v Jeseníkách/-cích, u Chrudimě/-i 7. SKLOŇOVÁNÍ PŘEJATÝCH SUBSTANTIV (cv 29 – 32/65) Apelativa •
Maskulina: vyskloňujte mask. zakončená na -o (maestro) -e (signore) -us (génius) střídání -s-/-t- (pankreas – pankreatu, prézens) nesklonná: abbé, atašé foyer, interview – možnost skloňování
•
Feminina: -is/-id- (bronchitis – bronchitida – bronchitidy) idea – některé tvary jsou dubletní (jako žena, růže)
•
Neutra: -um, -on (datum, kólon) -o (kakao, duo aj.) -a (drama: v ostatních pádech kmenotvorná přípona -at- v sg. i pl.)
Propria •
Maskulina: Verne, Tille, Tolstoj, Hugo, Zeus
•
Feminina: Atlantis, Ceres, Carmen, Dolores, Niké
8. ADJEKTIVA (cv. 34, 37/66) Složená a jmenná deklinace, stupňování. Pronomina Druh a typ skloňování (cv. 38/67) Dubletní tvary osobních zájmen (cv. 39/68) Dubletní tvary přivlastňovací zájmen (cv. 41/69) Zájmeno svůj (40/69) týž/tentýž (42/69) jenž/jež (43, 44/69) její, jejich (45/70) sám, samý (46/70) 9. NUMERALIA Substantivní skloňování číslovek i jejich složenin (dvě stě – jako fem.) Adjektivní skloňování (řadové a druhové číslovky) Zájmenné skloňování (jeden – ten) Skloňování číslovek dva, oba/dvě, obě, tři, čtyři 10.
– 11. VERBA Tvary určité, neurčité, jednoduché, složené (cv. 51a/72) Slovesné kmeny – minulý, přítomný, infinitivní (cv. 52, 54/73) Vid (56 – 58/74), změna vidu u záporu (62/75) Slovesné třídy, vzory (výběr cv. 53, 55, 59, 63/75) Produktivní typy sloves •
tvary sloves 2. tř. v minulém čase se tvoří od kmene přítomného podle vzoru minout: bodl/bodnul, žal/žnul; příčestí: bodnut, zamčen/zamknut
•
slovesa 1. tř. přecházejí k 5. tř., např. kope/kopá, kopou/kopají
•
v yrovnávání kmenové souhlásky u sloves, u nichž docházelo ke střídání: beru/beřu, párám/pářu, česám/češu/-i
•
u imperativu jsou produktivní tvary 5. tř.: rozpárej/rozpař, sypej/syp, nelámej/nelam (cv. 60, 61/75) Výběr koncovek podle stylu: táži se/tážu se Tvoření slovesných substantiv z příčestí trpného (cv. 64/76) Změna aktiva na pasivum (cv. 65-67/77) Nepravidelná slovesa – zaměření na 3. os. pl. Přechodníky (cv. 68/78) 12.
DIKTÁT Shrnutí pravopisných jevů
13.
NEOHEBNÉ SLOVNÍ DRUHY Určování (cv. 69/78) Adverbia – typy (cv. 70, 71/79) Prepozice – primární (vlastní) a sekundární (nevlastní) v knižních výrazech se 4. pádem: být s to, kdo s koho s 2. pádem: první hodina s půlnoci vyjma, mimo – se 4. pádem, kvůli – se 3. pádem rozdělte předložky na primární a sekundární, určete, se kterými pády se pojí (cv.72/79) Konjunkce – parataktické, hypotaktické spojkové výrazy vztažná zájmena a vztažná příslovce ve funkci relativ kombinace relativ a některých spojek (korelativa) – ten, jenž; tak, aby (cv. 73/79) Partikule – rozdělení podle funkce (cv. 74/79)
Požadavky k zápočtu: Aktivní účast v seminářích; diktát.
