Právnická fakulta Masarykovy univerzity. Pojem lesní pozemky ve srovnání s pozemky sloužícími plnění funkce lesa. Bakalářská práce

Právnická fakulta Masarykovy univerzity Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva

Bakalářská práce

Pojem lesní pozemky ve srovnání s pozemky sloužícími plnění funkce lesa

Ing. Jan Sedláček

2006/2007

„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Pojem lesní pozemky ve srovnání s pozemky sloužící plnění funkcí lesa pracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.“ Jan Sedláček

1

Děkuji paní JUDr. Iloně Jančářové, Dr. za rady a připomínky při vedení bakalářské práce.

2

Obsah 1 Úvod ................................................................................................................................... 4 1.1 Cíl závěrečné práce....................................................................................................... 4 1.2 Les - jeden z nejpozoruhodnějších a nejsložitějších ekosystémů ................................. 5 1.3 Vývoj výměry lesních pozemků ve srovnání s půdou zemědělskou............................. 6 2 Historický vývoj pohledu na les a lesní půdu ................................................................ 8 2.1 Lesní řády a první lesní zákony .................................................................................... 8 2.2 Novodobá historie lesnické legislativy ....................................................................... 11 2.3 Historický vývoj evidence lesní půdy (lesních pozemků) .......................................... 13 3 Prameny platné právní úpravy pro definici pojmů „lesní pozemky“ a „pozemky určené k plnění funkcí lesa“................................................................................................... 15 4 Vymezení základních pojmů v souvislosti s tématem závěrečné práce ..................... 18 4.1 Účelová kategorizace půdy......................................................................................... 18 4.2 Základní pojmy lesního práva .................................................................................... 18 4.2.1 Les .............................................................................................................................. 18 4.2.2 Funkce lesa ................................................................................................................. 19 4.2.3 Produkční funkce lesa................................................................................................. 19 4.2.4 Mimoprodukční funkce lesa ....................................................................................... 19 4.2.5 Kategorie lesa ............................................................................................................. 20 4.3 Základní pojmy ve vztahu k tématu práce z katastrálního zákona.............................. 20 4.3.1 Katastr nemovitostí ČR .............................................................................................. 20 4.3.2 Pozemek ..................................................................................................................... 20 4.3.3 Parcela ........................................................................................................................ 21 4.3.4 Budova........................................................................................................................ 21 4.4 Základní pojmy ze stavebního zákona........................................................................ 21 4.4.1 Rozhodnutí o změně využití území ............................................................................ 21 4.4.2 Územní souhlas........................................................................................................... 21 5 Pojmy „lesní pozemek“ a „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ na základě lesního a katastrálního zákona, srovnání definicí ............................................................................. 22 5.1 Pojem lesní pozemky a pozemky určené k plnění funkcí lesa dle zákona o lesích .... 22 5.1.1 Ustanovení lesního zákona ......................................................................................... 22 5.1.2 Vyjádření ustanovení lesního zákona na příkladu z praxe.......................................... 24 5.2 Pojem lesní pozemky a pozemky určené k plnění funkcí lesa dle katastr. zákona ..... 25 5.2.1 Pojem lesní pozemky dle katastrálního zákona a katastrální vyhlášky....................... 25 5.2.2 Pojem pozemky určené k plnění funkcí lesa dle katastrální vyhlášky........................ 26 5.2.3 Vyjádření ustanovení katastrálního zákona a kat. vyhlášky na příkladu z praxe....... 27 5.3 Problematika budov na lesním pozemku ve vztahu k ustanovením katastrálního zákona, katastrální vyhlášky a lesního zákona.......................................................................... 28 6 Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejich odnětí a omezení jejich využívání.................................................................................................................................. 30 6.1 Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa, práva a povinnosti vlastníků ........ 30 6.2 Omezení činností na pozemcích určených k plnění funkcí lesa ................................. 31 6.3 Zpracování a projednání návrhů dokumentací z hlediska z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa.................................................................................................... 32 6.4 Omezení a odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa........................................ 33 6.5 Role orgánu státní správy lesů.................................................................................... 34 7 Změna účelové kategorizace půdy u lesních pozemků a příklad z praxe................... 36 8 Závěr ................................................................................................................................ 39 9 Summary.......................................................................................................................... 40 10 Přílohy ....................................................................................................................... 43

3

1

Úvod

1.1 Cíl závěrečné práce Cílem této závěrečné práce je vymezení pojmu lesní pozemky ve srovnání s pojmem pozemky sloužící plnění funkcí lesa, analýza uvedených pojmů, vymezení pramenů právní úpravy, ze kterých definice uvedených pojmů vychází a jejich analýza. Téma závěrečné práce je mi blízké i vzhledem ke skutečnosti, že jsem v oblasti lesního hospodářství a především hospodářské úpravy lesa více jak deset let pracoval. Téma práce je v současné době aktuální, například z důvodů vysoké podpory zalesňování zemědělsky využívaných půd ze strany EU. Závěrečnou práce jsem uspořádál do sedmi tématických kapitol. Po úvodní části je v krátkosti popsán vývoj lesnické legislativy a vývoj systémů evidence půdy se zaměřením na lesní pozemky (resp. lesní půdu). V dalších kapitole jsou vymezeny právní předpisy, ze kterých práce vychází. Po kapitole obsahující definicí základních pojmů jsou v páté části závěrečné práce srovnány klíčové pojmy „lesní pozemky“ a „pozemky určené k plnění funkcí lesa“. Předposlední tématická kapitola této práce je věnována ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejich odnětí a omezení jejich využívání. Závěrečná tématická kapitola se zabývá změnou účelové kategorizace půdy u lesních pozemků. Na příkladu z praxe je demonstrován složitý proces této změny.

4

1.2 Les - jeden z nejpozoruhodnějších a nejsložitějších ekosystémů Lesy náležejí vůbec k nejpozoruhodnějším a nejsložitějším ekosystémům naší planety. Jejich současný ráz, stavba, složení a stav jsou v daných fytogeografických poměrech výslednicí především působení a vzájemného ovlivňování vyvíjejících se přírodních a kulturních podmínek.

Zatímco v nejstarších vývojových fázích lesa byly jeho vegetační změny spojeny do značné míry s globálními změnami klimatu, pro dobu historickou platí, a to zvláště v našem geografickém prostředí, že studium lesních společenstev je již nemyslitelné bez znalosti dějin lidské společnosti a v posledních stoletích navíc i historického vývoje lesního hospodářství1. Vývoj lesního hospodářství je pak do značné míry determinován platnými právními předpisy regulující tuto oblast práva.

1

Vašků, Z.: Vývoj základních systémů exploatace krajiny [citováno 6. května 2007]. Dostupný z: http://www.akademon.cz/source/epl.htm

5

1.3 Vývoj výměry lesních pozemků ve srovnání s půdou zemědělskou V současné době plocha lesních pozemků v České republice stále roste. Meziroční přírůst dosahuje 0,06% 2. Výraznou měrou se na tomto růstu podílí zalesňování zemědělských půd, jak je patrné z tabulky 1. a grafu č. 1.

Tabulka č. 1: Vývoj jednotlivých druhů pozemků zem. půdy a lesních pozemků od roku 19663

2

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005, Praha září 2006 [citováno 7. května 2007]. Dostupný z: http://www.uhul.cz/zelenazprava/2005/zz_2005.pdf 3

Český ústav zeměměřičský a katastrální: Statistická ročenka půdního fondu České republiky; Praha 2007 ISSN 1210-4604, s. 9

6

4500

2640

4450

2630

4400

2620

4350

2610

4300

2600

tis. ha

4250

tis. ha

4550

ZPF Lesní pozemky 2650

Vývoj výměry zemědělské a lesní půdy

2590 1966

1971

1976

1981

1986 1991 časová osa

1996

2001

2006

Graf č. 1 – vývoj výměry lesních pozemků (podle číselné osy v právo) a ZPF

Z přiloženého grafu a tabulky vyplývá, že plocha lesních pozemků na rozdíl od pozemků zemědělských dlouhodobě stoupá a mění pouze dynamika přírustu. Po zmírnění přírustu lesních pozemků v osmdesátých letech minulého století nastal v polovině devadesátých let zvrat a přírůst lesních pozemků nabral opět na rychlosti. Důvodů proč to tak je může být více.

Podle mého názoru mezi nejdůležitější důvody patří:


útlum zemědělské produkce a zemědělství u nás vůbec




relativně menší rozsah péče o zalesněné pozemky než o zemědělskou plochu




výrazná podpora EU na zalesnění zemědělských půd




další faktory (úpadek a vysídlování venkova, změna názorů vlastníků půdy na její optimální využití, a další)

Je otázkou, do jaké míry výše uvedené údaje již v sobě zahrnují výměru zemědělské půdy, která byla v devadesátých letech minulého století zalesněna soukromými vlastníky lesa bez následného převodu na druh lesní pozemek. Podle mých zkušeností se často jedná o dorovnání „výběžků a zákrutů“ původního lesa nebo nelesních enkláv uvnitř lesních komplexů. Často se staly předmětem zalesnění parcely tzv. „bývalého pozemkového katastru“, u kterých se druh pozemku neeviduje. Majitelé pozemků si často neuvědomují, že nové zalesnění je výrazným, dlouhodobým a často nevratným zásahem do krajiny.

7

2

Historický vývoj pohledu na les a lesní půdu

2.1 Lesní řády a první lesní zákony Lesy střední Evropy prošly velmi složitým a dlouhým vývojem. Před tisíci

lety

pokrýval lesní porost v regionu střední Evropy přibližně 90% území. Pro porovnání s dnešním stavem je toto číslo třikrát menší. V roce 2005 dosahovala lesnatost na území České republiky hodnoty 33,6% 4. S postupnou změnou užívání lesů i změnou ve vztahu společnosti k lesu, mění se také způsob chápání pojmu les a v návaznosti na to i pojem lesní pozemky. Již v historických dobách cítili zákonodárci potřebu chránit les nejen jako zdroj obnovitelných surovin plnící hospodářské funkce. Před publikací lesních řádů z roku 1754 pro Čechy a Moravu a z roku 1756 pro Slezsko, neexistoval v zemích Koruny České právní předpis, který by souhrnně upravoval hospodaření v lesích. Jeden z prvních pokusů o úpravu hospodaření v lesích byl obsažen v návrhu zemského zákoníku tzv. Maiestas Carolina, který byl zpracován na příkaz Karla IV. okolo roku 1350 a jedna jeho část byla věnována lesům. Konstatuje se v něm, že v Království Českém jsou lesy, jejichž „rozlehlost, hustota a výška stromů jsou známy v mnoha zemích světa“. Je zde však i stížnost, že lesy jsou už v některých krajích vytěženy, vyorány a vykopány5. Pokud jde o těžbu dřeva, nesměl nikdo v královských lesích těžit zdravé stromy, nýbrž pouze souše a zpracovávat větrné vývraty. Významné bylo ustanovení o zákazu vypalovaní lesů. Maiestas Carolina se však pro odpor zemské šlechty zákoníkem nikdy nestal. I po smrti Karla IV. pocítily jednotlivé vrchnosti potřebu regulovat lesní hospodářství na svých panstvích. Nejstarší z dochovaných lesních řádů je lesní řád pro chebské lesy z 15. 5. 1379. V druhé polovině 16. a na počátku 17. století bylo prosperujícímu zemědělství zcela podřízeno tehdejší lesní hospodářství. Les byl nejenom zdrojem potřebného dřeva, ale v lesích se běžně páslo (hovězí dobytek, ovce, kozy, prasata), včelařilo, sklízelo se tzv. dubové ovoce (žaludy) a bukyně (bukvice), a to pro krmivářské i potravinářské účely, kosila se zde pro dobytek chovaný ve dvorech tráva, hrabalo se stelivo a v obdobích sucha se jako náhradní

4

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005, Praha září 2006 [citováno 7. května 2007]. Dostupný z: http://www.uhul.cz/zelenazprava/2005/zz_2005.pdf 5

Křepela,M. , Lesní právo - historie, současnost a budoucnost, Lesu zdar 2/3 2004 ročník 10 s. 4

8

krmivo dokonce lámaly větve listnatých dřevin. Tomuto přístupu odpovídal také všeobecně špatný stav tehdejších lesů 6. Snahu o regulaci lesního hospodářství můžeme sledovat v období vlády Marie Terezie (tzv. Tereziánské lesní řády ) a následně Josefa II. Důvodem vydání tzv. Tereziánských lesních řádů byl nedostatek dříví. Tento důvod si i v zemích Koruny České vynutil zásah do hospodářské svobody vrchnostenské. Ve 40. letech 18. století se ukázalo, že ani omezením vývozu, ani úspornými opatřeními nebude nedostatek dřeva odstraněn. V této době existovalo ve střední Evropě již několik lesních řádů. Patent byl vydán 5. dubna 1754 pod názvem „Císařsko královský patent lesů a dříví, ustanovení v Království Českém se týkající“. Bezprostředně poté byl vyhlášen lesní řád pro Moravu pod názvem: „Řád lesa a dříví pro dědičné Markrabství Moravské“. K vydání lesního řádu ve Slezsku dochází až v roce 1756, neboť původní návrh byl ve Vídni zamítnut. Tereziánské lesní řády řešily několik nejdůležitějších okruhů problémů. Lesní řády ukládaly vlastníkům pečovat o lesní půdu stejně intenzivně jako o půdu ornou. Vytěžené paseky musely být vyčištěny, případně ohrazeny a připraveny pro růst mladého porostu. Pokud by se někteří majitelé nestarali o řádnou obnovu svých lesů, měl být na jejich náklady ustanoven lesní hospodář, který by v lesích zavedl řádné hospodaření. Bylo také nařízeno zrušit přebytečné cesty v lese a bylo zakázáno hrabání mechu v jehličnatých lesích. Vymáhání práva však bylo velmi komplikované a nedůsledné. Soustavnější dozor nad lesy byl praktikován až v době vlády Josefa II7. Důležitým právním předpisem se stal rakouský lesní zákoník, který na území našeho současného českého státu platil od roku 1852 do roku 1960, tedy více jak 100 let8. Zákon byl zpracován za přispění významných lesníků tehdejší doby a to způsobem, který je prakticky bez výjimky všemi následujícími generacemi označován za pečlivý a moderní. Lze bez jakýchkoliv pochybností konstatovat, že představoval pilíř lesního práva nejen po dobu zbývajícího trvání rakouské a později rakousko-uherské monarchie, nýbrž i po dobu tzv. první a druhé republiky, Protektorátu Čechy a Morava a rovněž i po roce 1948. Základním ustanovením určeným 6

Vašků, Z.: Vývoj základních systémů exploatace krajiny [citováno 6. května 2007]. Dostupný z: http://www.akademon.cz/source/epl.htm 7

Křepela Michal, Lesní právo - historie, současnost a budoucnost, Lesu zdar 2/3 2004 ročník 10 s. 4 Damohorský M., Právní úprava ochrany lesa ; Procesní právo ochrany životního prostředí : sborník z mezinárodní česko-polsko-slovenské konference s. 41

8

9

k ochraně rozlohy lesní půdy byl § 2 zákona, podle něhož žádná lesní půda nesměla být odnímána pěstování lesa a použita k jiným účelům. O odnětí rozhodovalo v případě státního lesa příslušné ministerstvo, v případě lesů obecních a soukromých pak okresní úřad. Odnětí bez povolení bylo trestáno pokutou, jejíž výše se odvozovala od výměry nepovoleně odňaté lesní půdy, navíc bylo nutné ji znovu zalesnit pod hrozbou opakované pokuty.9

Shrnutí: Jestliže pomineme velmi častá ustanovení o regulaci myslivosti, můžeme problémy řešené vrchnostenskými lesními řády a následně i zákony shrnout do tří okruhů: ■ ochrana lesní půdy, ■ zákaz používání toulavé seče, ■ vymezení určitého období pro těžbu dřeva.

Potřebu chránit les nejen jako zdroj surovin plnící funkci produkce dřeva, ale i pro jeho krásu, jako útočiště pro zvěř a ptactvo i prostředek k ochraně vody apod., cítili zákonodárci již v historických dobách. Z dnešního pohledu je možné konstatovat, že se staly předmětem ochrany lesa také mimoprodukčních funkce.

9

Flora M., Lesní právo - historie, současnost a budoucnost, Lesu zdar 2/3 2004 ročník 10 s. 5

10

2.2 Novodobá historie lesnické legislativy Z hlediska vývoje českého lesního práva byl významným a zlomovým rokem rok 1960. V tomto roce byl přijat zákon č. 166/1960 Sb. o lesích a lesním hospodářství, který po 108 letech platnosti nahradil rakouský lesní zákon č. 250 z roku 1852 ř. z. a uherský lesní zákon a odstranil právní dualismus, kdy v českých zemích platil jiný právní předpis než na Slovensku10. Ve vztahu k tématu závěrečné práce je zajímavé, že tento právní předpis mimo jiné určil pozemky, jichž je možno použít pouze pro lesní hospodářství (tzv. lesní fond). V tomto právním předpisu se již také objevuje členění lesů podle jejich funkcí na lesy hospodářské a lesy účelové. Zákon stanovuje pro tyto skupiny (dnes kategorie) odlišný způsob hospodaření. V tomto zákoně je patrná socializace lesního hospodářství. Po 17 letech platnosti byl zákon č. 166/1960 Sb. nahrazen k 1. 1. 1978 novou právní úpravou - zákonem č. 61/1977 Sb., o lesích a zákonem č. 96/1977 Sb., o hospodaření v lesích a státní správě lesního hospodářství. Zákon č. 61/1977 Sb., si jako prvořadý cíl vytkl dokončení socializace lesů. Založil institut práva užívání lesních pozemků k zajištění lesní výroby a ostatních funkcí lesů11. Zákon vymezuje pojem lesní půdní fond, který je dnes často laiky zaměňovaný s pojmem pozemky určené k plnění funkcí lesa. Zákon dále vymezuje zásady ochrany lesního půdního fondu. Je zavedena kategorizace lesů (na lesy hospodářské, lesy ochranné a lesy zvláštního určení). Zákon zavádí povinnost vést pozemkovou evidenci. V zákoně č. 61/1977 Sb. je také stanoveno, že lesní pozemky se nesmí vyjmout z lesního půdního fondu pro individuální výstavbu rekreačních chat a objektů. Ústřední orgán státní správy lesního hospodářství republiky může v souladu se schváleným územním plánem povolit vynětí lesních pozemků pro individuální výstavbu rekreačních chat a objektů výjimečně, jde-li o nezastavěné plochy lesních pozemků v chatových osadách vybudovaných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a zcela výjimečně v návaznosti na vynětí lesních pozemků z lesního půdního fondu pro jiné účely a jen tehdy, nelze-li stavbu umístit na jiné půdě. Zákon č. 61/1977 Sb. (novelizovaný) platil až do konce roku 1995, kdy byl nahrazen současným zákonem č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů.

10 11

Staněk J., České lesní právo od roku 1960 do současnosti, Lesu zdar 2/3 2004 ročník 10 s. 7 Staněk J., České lesní právo od roku 1960 do současnosti, Lesu zdar 2/3 2004 ročník 10 s. 7

11

Shrnutí:


S účinností zákona č. 166/1960 Sb. skončila na našem území platnost rakouského lesního zákona č. 250 z roku 1852 ř. z. a uherského lesního zákona a byl tak odstraněn právní dualismus.




V zákonech č. 166/1960 Sb. a č. 61/1977 Sb. je definován pojem lesní půdní fond (resp. lesní fond) a zásady jeho ochrany




V obou právních předpisech je zavedena první kategorizace lesů s ohledem na převažující funkce lesa.




V zákoně č. 61/1977 Sb. je stanoveno, že lesní pozemky se nesmí vyjmout z lesního půdního fondu pro individuální výstavbu rekreačních chat a objektů.

12

2.3 Historický vývoj evidence lesní půdy (lesních pozemků) Kromě pohledu na historický vývoj lesnické legislativy, není bez zajímavosti jakým způsobem byly lesní půda či lesní pozemky evidovány v prvních pozemkových katastrech. Účelová kategorizace půdy má v našich zemích dlouholetou tradici, i když se její význam a funkce postupem času měnily. Vždy byla pevně spjata s evidencí nemovitostí (s linií, kterou představovaly pozemkové katastry) a spolu s její právní úpravou se vyvíjela.12 Pozemky a statky byly již v nejstarší době podrobeny dani. Počátky daně pozemkové nacházíme v Českém království již v roce 1250. Podkladem pro vyměřování daní byly po dlouhou dobu nedokonalé soupisy půdy sestavované pouze na základě písemných přiznání pozemkových vrchností o počtu osedlých (tj. selských usedlostí) na jejich panstvích. Zvyšující se požadavky na výši daní vedly k postupné potřebě zpřesňování daňových podkladů tak, aby daně odpovídaly skutečně možným výnosům půdy. Vznikala tak potřeba spolehlivější znalosti nejen o výměře, ale i o kvalitě a výnosech půdy. První jednotně zakládané a vedené katastry v českých zemích vznikaly po roce 1650. Je to zprvu tzv. katastr rustikální (Militare Ordinarium). Dani byly podrobeny jen pozemky poddaných a ostatních obyčejných poplatníků, rozlišovala se jen půda zemědělská a neobdělávaná, jakost půdy měla jen tři třídy (dobrá, prostřední a špatná). Jako dodatek k tomuto katastru bylo roku 1706 rozhodnuto zdanit i půdu šlechty a založit tzv. katastr dominikální, který byl dokončen 1747. Rozvržení daní se v tomto katastru řídilo počtem rustikálních usedlostí jednoho panství. Takto hrubě stanovená a nestejnoměrně rozdělená daň vedla v roce 1749 k tzv. vyrovnání (exaequace) daně již podle výměry půdy a založení tzv. Exeaquatorium dominicale, který byl dokončen v roce 1756. Takto upřesněný dominikální katastr již rozlišoval veškeré zahrady, role, úhory, vinice, chmelnice, pastviny a lesy.13

12 13

Pekárek M., Pozemkové právo,Masarykova univerzita, Brno 2003, s. 24 Pešl I., Katastr nemovitostí po kapkách, [citováno dne 9.5.2007]. Dostupný z: http://www.zememeric.cz

13

Mapa č. 1: Výřez mapy císařských povinných otisků stabilního katastru Čech (1824-1843)14.

Shrnutí:


evidence půdy sloužila v minulosti především pro účely výběru daní, snaha o přesnější výběr daní vedla k tlaku na přesnější evidenci i rozlišení druhu půdy




za první katastr, který na našem území již rozlišoval a evidoval „druh pozemku“ lze považovat upřesněný dominikální katastr tzv. Exeaquatorium dominicale z roku 1756

14

http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/main/cio_main_04_index.html

14

3

Prameny platné právní úpravy pro definici pojmů „lesní pozemky“ a „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ Základním právním předpisem upravujícím v České republice hospodaření v lesích,

jejich ochranu i státní správu lesů je zákon číslo 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen lesní zákon). Uceleně řeší problematiku týkající se hospodaření v lese a jeho ochranu počínaje vymezením základních povinností uživatelů lesa, vlastníků lesa a orgánů státní správy lesů až po sankce za nedodržování těchto povinností.

Zákon o lesích je dále rozváděn a podrobněji upraven

prováděcími vyhláškami k tomuto zákonu. Lesní zákon zmocnil k podrobnější úpravě celkem 15 okruhů právní problematiky lesů15.

Lesní zákon byl poměrně dlouho připravován a při jeho přípravě se stal předmětem sporů především v oblasti omezení a regulace práv majitelů lesa a oblasti obecného užívání lesů. Podle důvodové zprávy k tomuto zákonu vychází lesní zákon z následujících skutečností:


zvýraznění vlastnických práv, ale i ze zvýšené odpovědnosti vlastníků za les,




zvýšení mimoprodukčních funkcí lesa,




požadavku intenzivnější a efektivnější ochrany lesa,




vážného poškození našich lesů působením negativních civilizačních vlivů,




zabezpečení diferencovaného hospodaření v lesích, zejména z hlediska zajištění mimoprodukčních funkcí lesa,




nezbytnosti racionalizace a zkvalitnění výkonu státní správy s cílem zvýšit její účinnost.

Jedním z hlavních cílů lesního zákona je dosažení vyváženého stavu mezi oprávněnými hospodářskými zájmy vlastníků lesa a zájmem veřejným, který klade důraz na společenskou, mimoprodukční funkci lesa 16.

15 16

Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.183 Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.182

15

Názory na lesní zákon se různí. Již několik let se v odborných kruzích mluví o připravovaném novém lesním zákoně. Přesto si osobně myslím, že stávající lesní zákon je zákon dobrý, minimálně proto, že zavedl do lesnické legislativy pojmy, jako je princip trvale udržitelného rozvoje, zvýšenou péči o mimoprodukční funkce lesa, ale také například zachoval povinnost zpracování lesních hospodářských plánů (resp. osnov), jako základního nástroje vlastníka pro hospodaření v lesích. Je také otázkou, zda si naše lesy se svým dvoudobým životním cyklem zaslouží každých deset až patnáct let změnu lesního zákona.

Dalšími prameny práva, ze kterých jsem při zpracování tématu závěrečné práce vycházel je zákon číslo 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen katastrální zákon) a prováděcí vyhláška 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (dále jen katastrální vyhláška). Katastrální vyhláška nabyla účinnosti teprve 1.3. 2007 . Počet dotazů na stránkách Českého zeměměřičského a kartografického ústavu (www.cuzk.cz) svědčí o tom, že její přesná interpretace a použití dělá mnohým zainteresovaným velké problémy.

K tématu bakalářské práce se váží také další zákony, které jsem okrajově v textu použil. Jedná se o následující zákony:


Zákon číslo 17/1992 Sb., o životním prostředí (dále jen zákon o životním prostředí)




Zákon číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o ochraně přírody a krajiny)




Zákon číslo 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu




Zákon 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu

16

Do oblasti lesního práva pronikají svojí působností

také další zákony, například

v oblasti ochrany lesa, ochrany zemědělského půdního fondu a ochrany vod:


Zákon číslo 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech




Zákon číslo 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů




Zákon číslo 282/1991 Sb. o České inspekci životního prostředí




Zákon číslo 44/1988 SB. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon)




a další právní předpisy – především tzv. složkové zákony ochrany životního prostředí

Vzhledem k tématu této práce nejsou uvedené zákony v dalším textu použity.

17

4

Vymezení základních pojmů v souvislosti s tématem závěrečné práce Základním cílem této bakalářské práce je vysvětlení a srovnání pojmů lesní pozemky a

pozemky sloužící plnění funkcí lesa. Před samotnou analýzou a srovnání těchto pojmů bude vhodné definovat také další pojmy v textu použité.

4.1 Účelová kategorizace půdy Účelovou kategorizací půdy se rozumí třídění pozemků podle způsobu jejich hospodářského a jiného společenského využití. V tomto třídění jsou pozemky označeny jako druhy. Účelová kategorizace půdy je nejdůležitějším hlediskem třídění pozemků. 17 Lesní pozemek je z tohoto hlediska jedním z druhů v systému účelové kategorizace půdy upravené v platné právní úpravě.

4.2 Základní pojmy lesního práva 4.2.1

Les Východiskem pro definici výše uvedených pojmů je pojem „les“ a hlavně způsob jak je

tento pojem definován v zákoně o lesích. Je jistě mnoho způsobů jak definovat obsah pojmu „les“, například jako specifický ekosystém ve smyslu zákona o životním prostředí, kde ekosystém je funkční soustava živých a neživých složek životního prostředí, jež jsou navzájem spojeny výměnou látek, tokem energie a předáváním informací a které se vzájemně ovlivňují a vyvíjejí v určitém prostoru a čase. Les můžeme definovat také obecně jako společenství rostlin a živočichů . Podle ustanovení zákona číslo 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších

předpisů,

jsou

lesy

významným

krajinným

prvkem,

tedy

ekologicky,

geomorfologicky nebo esteticky hodnotnou částí krajiny, utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Pro účely lesního zákona se zákonodárcům jevila jako nejvýstižnější definice, která vymezuje les prostě jako spojení lesních porostů spolu s jejich prostředím a pozemků určených k plnění funkcí lesa 18

17 18

Drobník, J.: Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, 2005 s. 20 Staněk, J.: Lesní zákon v teorii a praxi. Písek: Matice lesnická, 1996 s.13

18

Tato definice se už sama o sobě může jevit mírně problematická. Zákon sice vysvětluje pojmy lesní porost a pozemky určené k plnění funkcí lesa, avšak nejasný zůstává pojem „prostředí“, které společně s lesními porosty a pozemky tvoří jednotu označovanou zákonem jako les.19 V odborné literatuře při pokusu o označení pojmu prostředí vycházejí někteří autoři v podstatě z definice uvedené v zákoně o životním prostředí, kde je les definován jako složitý ekosystém. Nedílnou součástí tohoto ekosystému jsou nejenom výše uvedené složky (pozemky a porost), ale tvoří jej i další složky – voda, vzduch, rostliny v tzv. bylinném patru lesa a jiné. Pozemky určené k plnění funkcí lesa a lesní porosty společně jejich prostředím utvářejí specifický biotop, tj. prostředí pro řadu živočichů.

4.2.2

Funkce lesa Lesní zákon definuje pojem funkce lesa v § 2 pod písmenem b). Pro účely tohoto

zákona se rozumí funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční.

4.2.3

Produkční funkce lesa Soubor produkčních funkcí lesa je potenciálně velmi rozsáhlý a členitý. Je daleko

různorodější skupinou, než v současné době jen výlučně uvažovaná funkce produkce dřeva. V produkční funkci můžeme vidět produkci fytomasy a zoomasy (zvěř a jiní živočichové). Fytomasu lze členit na dendromasu - dřevo a produkty těsně se dřevem na pni spjaté (vegetativní orgány, kůra, pryskyřice, silice a ostatní látky) a ostatní fytomasu (plody ke konzumaci, léčivé rostliny, houby, ostatní k různým účelům).20

4.2.4

Mimoprodukční funkce lesa Za mimoprodukční funkce lesa bývají označované takové funkce, které les nesporně

plní, ale nejsou navenek viditelné. Není snadné vyjmenovat všechny mimoprodukční funkce lesa, kterých je celá řada. Nejdůležitější jsou funkce půdoochranná, vodohospodářská, rekreační, klimatická a další.21

19

Pekárek, M.: Právo životního prostředí. Brno 2006 s. 312 Šišák, L., Pulkrab, K.: Oceňování mimoprodukčních funkcí lesa, Sborník příspěvků z Konference Institucionalizace (ne)odpovědnosti: globální svět[citováno 7. května 2007]. Dostupný z:http://veda.fsv.cuni.cz/konf_sem/globalni_svet/GS_prispevky/gs_env_pulkrab.htm

20

21

Staněk, J.: Lesní zákon v teorii a praxi. Písek : Matice lesnická, 1996 s.14

19

Zatímco funkce produkční je možné poměrně přesně ocenit, u mimoprodukčních funkcí to je o poznání obtížnější.

4.2.5

Kategorie lesa Lesy se člení podle převažujících funkcí do tří kategorií, a to na lesy ochranné, lesy

zvláštního určení a lesy hospodářské. U kategorií lesa zvláštního určení a lesa ochranného převažuje zájem na plnění mimoprodukčních funkcí nad funkcí produkční. Je zde proto diferencované hospodaření (např. bývá prodlouženo obmýtí, používají se jemnější způsoby obnovy porostu, ...). Lesní pozemky, na kterých se nacházejí lesy zvláštního určení a lesy ochranné, nejsou předmětem daně z nemovitostí. 22

4.3 Základní pojmy ve vztahu k tématu práce z katastrálního zákona 4.3.1

Katastr nemovitostí ČR Katastr nemovitostí je podle katastrálního zákona soubor údajů o nemovitostech v

České republice zahrnující jejich soupis a popis a jejich geometrické a polohové určení. Součástí katastru je evidence vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem podle zvláštního předpisu a dalších práv k nemovitostem podle tohoto zákona. Katastr nemovitostí je zdrojem informací, které slouží k ochraně práv k nemovitostem, pro daňové a poplatkové účely, k ochraně životního prostředí, zemědělského a lesního půdního fondu, nerostného bohatství, kulturních památek, pro rozvoj území, k oceňování nemovitostí, pro účely vědecké, hospodářské a statistické a pro tvorbu dalších informačních systémů. Katastr nemovitostí je veden jako informační systém o území České republiky převážně počítačovými prostředky. 23

4.3.2

Pozemek Podle katastrálního zákona se pozemkem rozumí část zemského povrchu oddělená od

sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobu využití pozemků.

22 23

§ 2 odst. 2 písm. b) zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí ČR (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů

20

4.3.3

Parcela Podle katastrálního zákona se parcelou rozumí pozemek, který je geometricky a

polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem. Za stavební parcelu se považuje podle uvedeného zákona pozemek evidovaný v druhu pozemku zastavěné plochy a nádvoří. Za pozemkovou parcelou pozemek, který není stavební parcelou.

4.3.4

Budova Budovou se podle katastrálního zákona rozumí nadzemní stavba, která je prostorově

soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.

4.4 Základní pojmy ze stavebního zákona 4.4.1

Rozhodnutí o změně využití území Rozhodnutí o změně využití území stanoví podle § 80 stavebního zákona nový způsob

užívání pozemku a podmínky jeho využití. Rozhodnutí o změně využití území vyžadují mimo jiné podle odstavce e) změny druhu pozemku přesahující výměru 300 m2, zejména zřizování, rušení a úpravy vinic, chmelnic, lesů, parků, zahrad a sadů, pokud podmínky nejsou stanoveny schválenými pozemkovými úpravami nebo jiným územním rozhodnutím,

4.4.2

Územní souhlas Místo územního rozhodnutí umožňuje stavební zákon stavebnímu úřadu vydat podle §

96 územní souhlas, a to na základě oznámení o záměru. Musí být splněny následující podmínky:


záměr je v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše,




poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu.

Územní souhlas nelze vydat, obsahuje-li závazné stanovisko dotčeného orgánu podmínky, nebo je-li takovým závazným stanoviskem vyjádřen nesouhlas, nebo pokud záměr podléhá posouzení z hlediska vlivů na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu.

Vydání územního souhlasu postačí mimo jiné v případech změn druhu pozemku o výměře do 300 m2.

21

5

Pojmy „lesní pozemek“ a „pozemek určený k plnění funkcí lesa“ na základě lesního a katastrálního zákona, srovnání definicí Základem pro definici obou pojmů je především zákon č 289/1995 Sb. o lesích

v platném znění. Dalším důležitým právním předpisem je

zákon 344/1992, o katastru

nemovitostí v platném znění.

5.1 Pojem lesní pozemky a pozemky určené k plnění funkcí lesa dle zákona o lesích 5.1.1

Ustanovení lesního zákona Lesní zákon opustil dřívější pojem lesní půdní fond a nahradil jej označením pozemky

určené k plnění funkcí lesa. V souvislosti s tím provedl některé změny ve vymezení těchto pozemků.24 Lesní zákon obsahuje jak pozitivní tak negativní vymezení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Pozitivní vymezení je v lesním zákoně definování v § 3 v odst. 1. Pozemky určené k plnění funkcí lesa se podle tohoto vymezení dělí na lesní pozemky a pozemky jiných druhů. Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou: a) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),

b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán

24

Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.184

22

státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.

Z vymezení jiných pozemků vyplývá, že pozemky určené k plnění funkcí lesa mohou být i pozemky jiných druhů (kultur). Proto je zde možnost jejich výše uvedeného označení a zejména vyznačení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa v katastru nemovitostí.25 Zákon o lesích obsahuje i negativní vymezení pozemků určených k plnění funkcí lesa, které je stanoveno v zákoně o lesích v § 3 v odst. 2: Pozemky určenými k plnění funkcí lesa nejsou školky a plantáže lesních dřevin založené na pozemcích, které nejsou určeny k plnění funkcí lesa, pokud orgán státní správy lesů na návrh vlastníka pozemku nerozhodne jinak.

25

Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.185

23

5.1.2

Vyjádření ustanovení lesního zákona na příkladu z praxe. Na příkladu z praxe (tj. na porostní mapě používané v lesním hospodářství) by se výše

uvedená ustanovení dala zjednodušeně popsat následujícím způsobem:


barevná plocha na mapě označuje lesní porosty (každá barva odlišuje tzv. věkovou třídu) na lesních pozemcích




vodní plocha s číslem 501 a místním názvem „Malý černý“ je jiný pozemek; jedná se o drobnou vodní plochu s lesem související a sloužící lesnímu hospodářství a proto orgán státní správy lesů označil její příslušnost k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.

Mapa č. 2: Porostní mapa26

26

Zezula, J., Hospodářská úprava lesů. Hradec Králové: Lesy České republiky s.p., 2001

24

5.2 Pojem lesní pozemky a pozemky určené k plnění funkcí lesa dle katastrálního zákona 5.2.1

Pojem lesní pozemky dle katastrálního zákona a katastrální vyhlášky Zákon o katastru nemovitostí člení pozemky podle druhů na ornou půdu, chmelnice,

vinice, zahrady, ovocné sady, trvalé travní porosty (dále jen "zemědělské pozemky"), lesní pozemky, vodní plochy, zastavěné plochy a nádvoří a ostatní plochy. Lesní pozemky jsou specifikovány v katastrální vyhlášce. Druh lesní pozemek je dle této vyhlášky charakterizován jako pozemek s lesním porostem a pozemek u něhož byly lesní porosty odstraněny za účelem jejich obnovy, lesní průsek a nezpevněná lesní cesta, není-li širší než 4 m, a pozemek, na němž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů [§ 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb.] Oproti zrušené prováděcí vyhlášce číslo 190/1996 Sb. již není jako lesní pozemek charakterizován také lesní pozemek, na němž je postavena budova. Z tohoto hlediska již definice pojmu lesní pozemek v katastrální vyhlášce odpovídá definici uvedené v lesním zákoně. V charakteristice druhu pozemku „Zastavěná plocha a nádvoří“ je uvedeno, se jedná mimo jiné o pozemek, na němž je budova nebo rozestavěná budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku a budovy postavené na lesním pozemku a budovy evidované na pozemku vodní plocha. (příloha bod 1. katastrální vyhlášky). Pro lesní pozemky existují v katastrální vyhlášce následující způsoby využití:


les jiný než hospodářský: tento způsob slouží pro evidenci kategorie lesa ochranného a lesa zvláštního určení dle § 7 a 8 lesního zákona




lesní pozemek na kterém je budova: tento způsob využití slouží pro evidenci lesních pozemků, na kterých se nachází budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa.

Pro lesní pozemky ale i další druhy existují v katastrální vyhlášce následující způsoby využití:


skleník, pařeniště: tento způsob využití je určen pro pozemky na kterých je zřízen skleník nebo pařeniště




školka: pro pozemek, kde je zřízena školka lesních stromů (dle lesního zákona pokud tak rozhodl orgán statní správy lesů)

25




plantáž dřevin: pro pozemek, kde se nachází semenná plantáž, plantáž energetických dřevin, vánočních stromků, lignikultur apod.

stromů (dle

lesního zákona pokud tak rozhodl orgán statní správy lesů)


ostatní komunikace: pro pozemek, na které je místní nebo účelová komunikace (včetně zpevněné lesní komunikace) a její součásti.




sportoviště a rekreační plocha: pro pozemky s hřištěm, stadionem, koupalištěm, sportovní dráhou, jízdárnou, střelnicí, autokempem, tábořištěm apod.




dobývací prostor: pro pozemky, kde se nachází prostor jednoho nebo více výhradních ložisek nebo prostor jen části výhradního ložiska ()katastrální vyhláška) .

5.2.2

Pojem pozemky určené k plnění funkcí lesa dle katastrální vyhlášky V příloze katastrální vyhlášky se objevuje pojem „Pozemek určený k plnění funkcí lesa“

a to jako typ a způsob ochrany nemovitosti pod kódem 26 a odkazem na § 3 odst. 1 lesního zákona. V katastru nemovitostí by tedy měl být evidován tento typ a způsob ochrany ke všem pozemkům, o kterých orgán státní správy lesů rozhodl, že se jedná o pozemek určený k plnění funkcí lesa. Z osobní zkušenosti mohu potvrdit, že ne vždy tomu tak je. Jedná se o problém evidence tohoto typu a způsobu ochrany u jiných pozemků. Majitelé lesa nad 50 hektarů celkové výměry mají zákonnou povinnost hospodařit podle schváleného lesního hospodářského plánu, který se zpracovává minimálně každých deset let. Bývá pravidlem, že při zpracovávání lesního hospodářského plánu, je zkontrolována evidence parcel, které jsou ve vlastnictví majitele a jsou využívané pro účely lesního hospodářství. Ještě před schválením lesního hospodářského plánu orgánem státní správy lesů, musí být všechny parcely v tomto díle zahrnuté, jako pozemky určené k plnění funkcí lesa také orgánem státní správy lesů za tyto pozemky prohlášeny. Situace s evidencí pozemků určených k plnění funkcí lesa je ještě horší u menších lesních majetků, pro které se zpracovávají namísto lesního hospodářského plánu lesní hospodářské osnovy.

26

5.2.3

Vyjádření ustanovení katastrálního zákona a katastrální vyhlášky na příkladu z praxe. Na příkladu z praxe (tj. na mapě evidence nemovitostí a výpisu z listu vlastnictví) by se

výše uvedená ustanovení dala zjednodušeně popsat následujícím způsobem:


Parcely okolo vodní plochy s čísly 862, 917, 918 a 921jsou lesními pozemky, jak je patrné z přiložené tabulky obsahující výpis z listu vlastnictví (část B). U všech těchto pozemků je jako způsob ochrany uveden „pozemek určený k plnění funkcí lesa“.




Pozemek s parcelním číslem 920 a názvem „Velký černý“ je vodní plochou. Jedná se o drobnou vodní plochu s lesem související a sloužící lesnímu hospodářství a proto orgán státní správy lesů označil její příslušnost k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa. Na žádost vlastníka provedl katastrální úřad zápis této skutečnosti do katastru nemovitostí

Mapa č. 3: Výřez z kopie katastrální mapy

B Pozemky Parcela 862

Výměra[m2] 2340

Druh pozemku lesní pozemek

917

264

lesní pozemek

918

1640

lesní pozemek

920

4716

vodní plocha

921

1543

lesní pozemek

Způsob využití

nádrž umělá

Tabulka č. 2: Charakteristika pozemků ve výpisu z listu vlastnictví (část B)

27

Způsob ochrany pozemek určený k funkcí lesa pozemek určený k funkcí lesa pozemek určený k funkcí lesa, pozemek určený k funkcí lesa, pozemek určený k funkcí lesa,

plnění plnění plnění plnění plnění

5.3 Problematika budov na lesním pozemku ve vztahu k ustanovením katastrálního zákona, katastrální vyhlášky a lesního zákona Na problematice budov na lesním pozemku je možné demonstrovat jistou neprovázanost či nepřesnost ustanovení lesního zákona ve vztahu k ustanovením katastrálních předpisů. Jak vyplývá z charakteristiky zastavěné plochy a nádvoří, uvedené v Příloze č. 1 katastrální vyhlášky, do kategorie zastavěné plochy a nádvoří patří mimo jiné pozemek, na němž je budova nebo rozestavěná budova podle § 2 odst. 1 písm. b), d) a e) katastrálního zákona, včetně nádvoří, vyjma skleníku, který je v katastru evidován jako budova, postaveného na zemědělském nebo lesním pozemku, a budovy postavené na lesním pozemku. Katastrální vyhláška navíc ve své příloze předpokládá jako způsob využití pozemku „lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa“. Lesní zákon naopak výslovně stanoví, že bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit pouze: a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2, b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2. Z toho lze jazykovým výkladem dovodit, že budovu na pozemcích určených k plnění funkcí lesa bez jejich omezení umístit nelze 27. S odnětím pozemků určených k plnění funkcí lesa počítá také postup řešení životní situace „Umístění stavby na lesním pozemku“ uveřejněné na Portálu veřejné zprávy České republiky. Postup je uvedený v příloze této závěrečné práce. Odnětí a ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa se věnuje následující kapitola.

Na druhou stranu lesní zákon v § 13 odst. 1 stanoví coby základní povinnost, že veškeré pozemky určené k plnění funkcí lesa musí být účelně obhospodařovány podle tohoto zákona. Jejich využití k jiným účelům je zakázáno. O výjimce z tohoto zákazu může rozhodnout orgán státní správy lesů na základě žádosti vlastníka lesního pozemku nebo ve veřejném zájmu (více

27

Damohorský, M., In Jančářová, I., Damohorský, M a kol. Právní úprava ochrany lesa; Procesní právo ochrany životního prostředí; Kašperské Hory 2005 s. 52

28

se ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa věnuje kapitola 6.). Vzhledem k tomu, že hospodařením v lese se rozumí kromě obnovy, ochrany, výchovy a těžby lesních porostů i ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa, pak pozemek určený pro výstavbu budovy sloužící k zabezpečení těchto funkcí by nemusel být odnímán plnění funkcí lesa. Naopak pozemek pro výstavbu budovy, která s lesním hospodářstvím nemá nic společného, by bylo třeba odejmout plnění funkcí lesa a na základě rozhodnutí o umístění stavby by mělo dojít i ke změně účelového určení pozemku

28

. Pro výše uvedené účely by mělo být teoreticky možné

použít již zmíněné využití pozemku uvedené v katastrální vyhlášce jako „lesní pozemek, na kterém je budova, ale pozemek není odňat plnění funkcí lesa“. Jako další možnost uplatnění tohoto způsobu využití se nabízí situace, kdy je jako budova na lesním pozemku evidována pouze taková budova, která byla před 1.1.1978 (tj. před účinností zákona č. 61/1977 Sb.), povolena jako stavba dočasná. Z osobní zkušenosti však mohu potvrdit, že lesní pozemky pod budovou často nemají uveden žádný způsob využití. Shrnutí:


Definice pojmu lesní pozemek v lesním zákoně odpovídá definici v katastrální vyhlášce.




Pro účely evidence pozemků určených k plnění funkcí lesa je v katastru nemovitostí vymezen typ a způsob ochrany pod kódem 26.




Evidence typu a způsobu ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa v katastru nemovitostí u jiných než lesních pozemků může být problematická a především u drobných vlastníků lesa často chybná.




Mezi lesním zákonem a katastrálními předpisy není jednota alespoň co se týče přesnosti vyjadřování29. Tato nejednotnost či nepřesnost se projevuje například u problematiky budov na lesních pozemcích, kdy platná právní úprava v katastrální vyhlášce připouští umístění budovy na lesním pozemku, který není odňat plnění funkcí lesa. Lesní zákon s touto variantou v definici lesního pozemku vůbec nepočítá. Oporu pro ustanovení katastrálních předpisů ohledně budovy na lesním pozemku lze nalézt až ve výkladu § 13 odst. 1. lesního zákona.

28

Damohorský, M., In Jančářová, I., Damohorský, M a kol. Právní úprava ochrany lesa; Procesní právo ochrany životního prostředí; Kašperské Hory 2005 s. 53 29

Damohorský, M., In Jančářová, I., Damohorský, M a kol. Právní úprava ochrany lesa; Procesní právo ochrany životního prostředí; Kašperské Hory 2005 s. 53

29

6

Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejich odnětí a omezení jejich využívání 6.1 Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa, práva a povinnosti vlastníků Zařazení a evidence určitého pozemku jako pozemku určeného k plnění funkcí lesa

znamená, že podléhá právnímu režimu určenému lesním zákonem. Vlastníkům a jiným uživatelům těchto pozemků z toho vznikají nejen povinnosti, ale i významná práva. Lesní zákon vychází z toho, že pozemky určené k plnění funkcí lesa by měly být řádně využívány, co nejvíce šetřeny v případě využívání k jiným účelům a jen v krajním případě by mělo docházet k jejich odnětí k jiným účelům. Všeobecně platí, že veškeré pozemky, určené k plnění funkcí lesa, musí jejich vlastníci účelně obhospodařovat v souladu s ustanovením lesního zákona. Jejich využití k jiným účelům je zásadně zakázáno30. V tomto ustanovení lesního zákona je podle mého názoru obsažen jeden z prvků a zásad lesního zákona vůbec. V tomto případě se jedná o odkaz na článek 11. odst. (3) ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod, kde je stanoveno, že vlastnictví zavazuje, nesmí být zneužito na újmu práv druhých nebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem. Veřejným zájmem je v tomto případě ochrana lesa jako součásti národního bohatství a tento veřejný zájem je postaven nad právem vlastníka. Tato zásada se samozřejmě objevuje i v dalších ustanoveních lesního zákona – například v omezeních týkajících se těžby lesních porostů. Výše uvedené „omezení“ ve využití pozemků určených k plnění funkcí lesa však není nepřekročitelné. Výjimku k využití k jiným účelům může stanovit orgán státní správy lesů, buď na základě žádosti vlastníka nebo ve veřejném zájmu. Lesní zákon k tomuto kroku stanovil podmínky. Podle § 13 odst. 2 při využití pozemků určených k plnění funkcí lesa k jiným účelům musí být zejména: a) přednostně použity pozemky méně významné z hlediska plnění funkcí lesa a zajištěno, aby použití pozemků co nejméně narušovalo hospodaření v lese a plnění jeho funkcí,

30

Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.186

30

b) dbáno, aby nedocházelo k nevhodnému dělení lesa z hlediska jeho ochrany a k ohrožení sousedních lesních porostů, c) nenarušována síť lesních cest, meliorací a hrazení bystřin v lesích a jiná zařízení sloužící lesnímu hospodářství; v případě nezbytného omezení jejich funkcí musí být uvedena do původního stavu, a není-li to možné, zajištěno odpovídající náhradní řešení, d) zřizovány pozemní komunikace a průseky v lese tak, aby jejich zřízením nedošlo ke zvýšenému ohrožení lesa, zejména větrem a vodní erozí. Pokud by tato zákonná omezení nebyla při povolení výjimky respektována, nebylo by možno považovat vydané povolení za souhlasné s lesním zákonem. Proto by bylo možné je úspěšně napadnout31.

6.2 Omezení činností na pozemcích určených k plnění funkcí lesa Další forma ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa se vztahuje k provádění stavební, těžební a průmyslové činnosti. Podle § 13 odst. 3 lesního zákona jsou právnické a fyzické osoby provádějící stavební, těžební a průmyslovou činnost kromě již uvedeného povinny: a) provádět práce tak, aby na pozemcích a lesních porostech docházelo k co nejmenším škodám; k odstranění případných škod činit bezprostředně potřebná opatření, b) ukládat odklizované hmoty ve vytěžených prostorech, a není-li to možné nebo hospodářsky odůvodněné, ukládat je především na neplodných plochách nebo na nelesních pozemcích k tomu určených, c) průběžně vytvářet předpoklady pro následnou rekultivaci uvolněných ploch; po ukončení záboru pozemku pro jiné účely neprodleně provést rekultivaci dotčených pozemků tak, aby mohly být vráceny plnění funkcí lesa, d) používat vhodných technických prostředků, technologií a biologicky odbouratelných hydraulických kapalin a činit účinná opatření k zabránění úniku látek poškozujících les a přírodní prostředí. Stejné povinnosti mají také investoři při provádění geologického a hydrogeologického průzkumu. Pokud tato činnost nevyžaduje vydání rozhodnutí podle lesního zákona, mají

31

Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.186

31

povinnost oznámit tuto činnost předem orgánu státní správy lesů prvního stupně a předložit písemný souhlas vlastníka lesa.32

6.3 Zpracování a projednání návrhů dokumentací z hlediska z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa Zpracování a projednání návrhů dokumentací je také vymezeno z hlediska ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa. Podle § 14 lesního zákona jsou projektanti nebo pořizovatelé územně plánovací dokumentace, návrhů na stanovení dobývacích prostorů a zpracovatelé dokumentací staveb jsou povinni dbát zachování lesa a řídit se přitom ustanoveními tohoto zákona. Jsou povinni navrhnout a zdůvodnit taková řešení, která jsou z hlediska zachování lesa, ochrany životního prostředí a ostatních celospolečenských zájmů nejvhodnější; přitom jsou povinni provést vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení, navrhnout alternativní řešení, způsob následné rekultivace a uspořádání území po dokončení stavby 33. V případě, že se dotýká řízení podle zvláštních předpisů zájmů chráněných tímto zákonem, rozhodne stavební úřad nebo jiný orgán státní správy jen se souhlasem příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. Tohoto souhlasu je třeba i k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa. Souhlas vydávaný jako podklad pro rozhodnutí o umístění stavby nebo územní souhlas a dále pro rozhodnutí o povolení stavby, zařízení nebo terénních úprav anebo jejich ohlášení je závazným stanoviskem podle správního řádu a není samostatným rozhodnutím ve správním řízení 34. Další povinnost se vztahuje na osoby, které zamýšlí provést liniovou stavbu, při níž se předpokládá trvalé nebo dočasné odnětí nebo omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Tyto osoby jsou povinny před zpracováním podkladů k vydání územního rozhodnutí si vyžádat u orgánu státní správy lesů informace o podmínkách vedení trasy přes lesní pozemky dotčené zamýšlenou stavbou.

32

§ 13 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů § 14 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů 34 § 14 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů

33

32

6.4 Omezení a odnětí pozemků určených k plnění funkcí lesa Dalším významným institutem současného lesního zákona je odnětí a omezení pozemků určených k plnění funkcí lesa. Vzhledem ke společenskému významu lesů nemůže ani jejich vlastník svým rozhodnutím odejmout lesní nebo jiný pozemek jeho účelu. Je k tomu třeba rozhodnutí (povolení) orgánu státní správy lesů. Podle § 15 lesního zákona je myšleno odnětím pozemků plnění funkcí lesa (dále jen "odnětí") jejich uvolnění těchto pozemků pro jiné využití. Omezení využívání pozemků pro plnění funkcí lesa (dále jen "omezení") je stav, kdy na dotčených pozemcích nemohou být plněny některé funkce lesa v obvyklém rozsahu. Odnětí nebo omezení může být trvalé nebo dočasné. Trvalým se rozumí trvalá změna využití pozemků, dočasným se pozemek uvolňuje pro jiné účely na dobu uvedenou v rozhodnutí 35. Odnětí nebo omezení pro nové stavby pro rekreaci na pozemcích určených pro plnění funkcí lesa musí být v souladu se schválenou územně plánovací dokumentací. V lesích ochranných a v lesích zvláštního určení nesmí nové stavby narušit plnění funkcí, pro které byly tyto lesy vyhlášeny za lesy ochranné nebo za lesy zvláštního určení 36. Bez odnětí lze na pozemcích určených k plnění funkcí lesa umístit: a) signály, stabilizační kameny a jiné značky pro geodetické účely, stožáry nadzemních vedení, vstupní šachty podzemního vedení, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 30 m2, b) přečerpávací stanice, vrty a studny, stanice nadzemního nebo podzemního vedení, zařízení a stanice sloužící monitorování životního prostředí a větrní jámy, pokud v jednotlivých případech nejde o plochu větší než 55 m2 37.

Žádost o odnětí nebo o omezení podává orgánu státní správy lesů ten, v jehož zájmu má k odnětí nebo k omezení dojít (dále jen "žadatel"). O odnětí nebo o omezení rozhodne ten orgán státní správy lesů, v jehož území se dotčené pozemky nebo jejich převážná část nacházejí12.

35

§ 15 odst. 1 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů § 15 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů 37 § 15 odst. 3 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů

36

33

Orgán státní správy lesů může rozhodnutí o odnětí nebo omezení změnit nebo zrušit. Stabilita povolením nově vzniklých vztahů k pozemku však vyžaduje, aby ke zrušení nemohlo dojít bez řádného důvodu, svévolí orgánu státní správy lesů. Proto lesní zákon stanoví, že k němu může dojít jen tehdy, když to vyžaduje veřejný zájem nebo přestane-li pozemek sloužit účelu, pro který bylo rozhodnutí vydáno. Nedojde-li ke zrušení povolení, pak zaniká jeho platnost buď uplynutím doby, na kterou bylo vydáno anebo tehdy, když do dvou let od právní moci rozhodnutí o odnětí či omezení nebylo započato s jiným využíváním pozemku, pro nějž bylo rozhodnutí vydáno. Výše uvedená interpretace ustanovení lesního zákona se označuje jako administrativní ochrana pozemků určených k plnění funkce lesa. Tato je po vzoru ochrany zemědělské půdy doplněna také o tzv. ekonomickou ochranu. Žadatel, jemuž je povoleno trvalé nebo dočasné odnětí, je povinen zaplatit poplatek za odnětí 38. Poplatek se nepředepisuje, jde-li o odnětí pro: a) stavby sloužící hospodaření v lese, b) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro čištění odpadních vod, c) výstavbu objektů a zařízení potřebných pro jímání a výrobu pitné vody 39 Z poplatku připadá 40 % obci, v jejímž katastrálním území došlo k odnětí, a 60 % Státnímu fondu životního prostředí. Poplatek, který je příjmem obce, může být použit jen pro zlepšení životního prostředí v obci nebo pro zachování lesa. 40

6.5 Role orgánu státní správy lesů V souvislosti s pojmem „pozemky určené k plnění funkcí lesa“ resp. „lesní pozemky“ rozhoduje orgán státní správy lesů mimo jiné v následujících případech:


v pochybnostech, zda jde o pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky)




o prohlášení pozemků za pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky)




o udělení souhlasu k vydání územního rozhodnutí, jímž mají být dotčeny pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky)




o udělení souhlasu k vydání rozhodnutí o umístění stavby nebo využití území do 50 m od okraje lesa

38

Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996, s.188 § 17 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů 40 § 17 odst. 4 zákona č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů

39

34




o udělení souhlasu o dělení lesních pozemků, při kterém výměra jednoho dílu klesne pod jeden hektar




o udělení souhlasu s odnětím lesních pozemků plnění funkcí lesa do výměry 1 ha (výjimka z využití lesních pozemků k jiným účelům než je plnění funkcí lesa)




o udělení souhlasu o omezení využívání lesních pozemků pro plnění funkcí lesa

35

7

Změna účelové kategorizace půdy u lesních pozemků a příklad z praxe V předchozích kapitolách byly vymezeny pojmy „lesní pozemek“ a „pozemek určený

k plnění funkcí lesa“, tak jak je definuje lesní zákon a katastrální vyhláška. V dnešní době je poměrně aktuálním tématem změna účelové kategorizace půdy, kdy předmětem této změny je lesní pozemek. Platnou právní úpravu účelové kategorizace půdy představuje katastrální zákon. V ustanovení § 2 odst. 3 tohoto zákona se hovoří o členění pozemků podle druhů. Podle katastrálního zákona se změna druhu pozemku v katastru nemovitostí provádí dle §6, odst. (1), písm. a) na základě ohlášení vlastníka doloženého rozhodnutím nebo souhlasem příslušného orgánu státní správy podle zvláštních předpisů, je-li k takové změně vyžadován. Změna údajů o druhu a způsobu využití pozemku se v katastru provede (na základě uvedených listin) až po její realizaci v terénu. Toto ustanovení se tedy vztahuje na zápis již nastalé změny druhu pozemku do katastru nemovitostí. Zápis do katastru nemovitostí má tak výhradně deklaratorní charakter. V případě, že cílem žádosti je zápis změny druhu pozemku z „nelesního pozemku“ na lesní pozemek, je nutné společně s touto žádostí doložit následující přílohy: Ohlášení změny druhu pozemku z  na lesní pozemek vlastník nebo jiný oprávněný dokládá 

2 orná půda

3,4,5,6 7 13 14 chmelnice, trvalý zastavěná ostatní vinice, travní plocha a plocha zahrada, porost nádvoří ovocný sad rozhodnutím orgánu státní správy lesů o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4 zák. č. 289/1995 Sb.) vydaným na základě rozhodnutí o využití území resp. na základě územního souhlasu

36

11 vodní plocha

rozhodnutím orgánu státní správy lesů o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4 zák. č. 289/1995 Sb.) vydaným na základě rozhodnutí o využití území (resp. na základě územního souhlasu) a povolením vodoprávního úřadu (§ 15 zák. č. 254/2001 Sb.)

V případě, že cílem žádosti je zápis změny druhu pozemku z lesního pozemku na „nelesní“ na, je nutné společně s touto žádostí doložit následující přílohy: Ohlášení změny druhu pozemku z lesního pozemku na  vlastník nebo jiný oprávněný dokládá 

2 orná půda

3,4,5,6 7 13 14 chmelnice, trvalý zastavěná ostatní vinice, travní plocha a plocha zahrada, porost nádvoří ovocný sad rozhodnutím orgánu státní správy lesů o odnětí lesních pozemků plnění funkcí lesa (§ 15 a násl. zák. č. 289/1995 Sb.) vydaným na základě rozhodnutí o využití území resp. na základě územního souhlasu

11 vodní plocha

rozhodnutím orgánu státní správy lesů o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa (§ 3 odst. 4 zák. č. 289/1995 Sb.) vydaným na základě rozhodnutí o využití území (resp. na základě územního souhlasu) a povolením vodoprávního úřadu (§ 15 zák. č. 254/2001 Sb.)

Samotný proces vedoucí k získání rozhodnutí, které jsou přílohou podání žádosti, je poměrně složitý a vyžaduje vydání řady jiných stanovisek a rozhodnutí. Proces změny zemědělského pozemku na lesní pozemek z důvodu nového zalesnění je znázorněn na konkrétním příkladu z praxe, který jsem jako držitel licence odborného lesního hospodáře pomáhal realizovat. Podklady jsou (za souhlasu žadatele) součástí přílohy této práce. Přesto, že se tento příklad uskutečnil ještě v době platnosti tzv. starého stavebního zákona (50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), je tento příklad jistě zajímavou ukázkou a dokladem náročnosti změny zemědělského pozemku na pozemek lesní. Postup žadatele je znázorněn na diagramu č.1.

37

Příklad z praxe - proces změny druhu pozemku z TTP na lesní pozemek

2.krok

3.krok

Podání žádosti o vydání územního rozhodnutí o změně ve využití území pro účel zalesnění

Podání žádosti o prohlášení pozemku za pozemek určený k plnění funkcí lesa

4.krok

Podání žádosti o změnu druhu pozemku

1.krok

Výpis z KN Vyjádření správců inženýrských sítí

Přílohy žádosti

Snímek mapy KN se zákresem pozemku

Přílohy žádosti

Přílohy žádosti

Rozhodnutí o využití území pro účel zalesnění

Zalesňovací projekt včetně grafického zákresu umístění dřevin Výpis z KN

Vyjádření obce Snímek mapy KN

Přílohy žádosti

Podání žádosti o vydání souhlasného stanoviska orgánu ochrany ZPF k trvalému odnětí ze ZPF

Výpis z KN Vyjádření odbor. lesního hospodáře

Snímek mapy KN

Souhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF k trvalému odnětí ze ZPF

Souhlasné stanovisko orgánu ochrany ZPF k trvalému odnětí ze ZPF

Výpis z KN Snímek mapy KN se zákresem pozemku

38

Rozhodnutí prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa

Přílohy žádosti

Stanovisko orgánu ochrany přírody k zálesnění zemědělského pozemku

Podání žádosti o stanovisko orgánu ochrany přírody

8

Závěr Cílem této závěrečné práce je vymezení pojmu lesní pozemky ve srovnání s pozemky

sloužící plnění funkcí lesa, analýza uvedených pojmů, vymezení pramenů právní úpravy, ze kterých definice uvedených pojmů vychází. Les patří k nejpozoruhodnějším a nejsložitějším ekosystémům naší planety. Je dominantou krajiny, resp. tuto krajinu svoji přítomností často nezaměnitelně utváří. Les není pouhým producentem dřevní hmoty, ale zastává i další důležité funkce jako jsou například funkce půdoochranná, vodohospodářská, rekreační, klimatická a další. Pro tyto mimoprodukční funkce je třeba zvýšená ochrana lesa ve veřejném zájmu. Nutnost ochrany lesa si uvědomovali i autoři prvních lesních řádů a zákonů. Proto do těchto předpisů často zapracovávali ochranu lesních porostů i lesní půdy. Pojmům lesní pozemek a pozemek určený k plnění funkcí lesa se podrobným způsobem věnuje zákon číslo 289/1995 Sb., o lesích, ve znění pozdějších předpisů. Tento právní předpis přesně určuje v rámci pozitivní i negativní definice, co je a co není pozemek určený k plnění funkcí lesa, co je pozemek lesní a co znamená termín jiný pozemek. Lesní zákon také stanoví jakým způsobem jsou chráněny pozemky určené k plnění funkcí lesa, za jakých podmínek a jakým způsobem je možné u pozemku odejmout či omezit plnění funkcí lesa. Druhým důležitým právním předpisem je zákon číslo 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), znění pozdějších předpisů resp. jeho prováděcí vyhláška 26/2007 Sb.. V této vyhlášce je definován lesní pozemek stejným způsobem jako v zákoně o lesích. Pojem pozemky určené k plnění funkcí lesa se pak v katastrální vyhlášce objevuje jako typ a způsob ochrany nemovitosti. Problémem může být neprovázanost mezi tímto typem a druhem ochrany nemovitosti a nelesními druhy pozemků, které dle definice v lesním zákoně spadají pod pozemky určené k plnění funkcí lesa. Mezi lesním zákonem a katastrálními předpisy není jednota alespoň co se týče přesnosti vyjadřování. Tato nejednotnost či nepřesnost se projevuje například u problematiky budov na lesních pozemcích. Závěr práce se věnuje příkladu z praxe, převodu druhu pozemku ze zemědělské půdy na les z důvodu zalesnění.

39

9

Summary The main purpose of this work is the comparison of the forest parcels with the parcels

determined for fulfilling the functions of the forest. The further analysis decribes all of the mentioned terms and determines the legal form resources, from which the conception comesout. We might consider the forest as one of the most remarkable and most difficult ecosystem of our planet. It is a dominant of a landscape or let us say it often shapes the landscape because of its unmistakable and incommutable presence. The forest is not only a producer of libriform masses but serves other important functions as well, for example soilpreventing, aquiculturing, recreational, climatic and other related functions. Because of these off-produce functions, the incerased protection of forests is necessity in the public interest. The necessity of protection the functions in forests was also considered by the authors of the first forest rules and laws. Therefore the authors were often ripening the preservation of wood growths and forest soil at the same time. The law issue 289/1995 sb. distinguishes in details the exact diference between the forest parcels, the parcels determined for fulfilling the functions of the forest and other parcels. This forest law determines exactly in a negative and even in a positive way the definition, what is and what is not the parcel determined for fulfilling the functions of the forest, the forest parcel and what we mean by the title "another parcel". The forest law also sets in what way are the parcel determined for fulfilling the functions of the forest protected,under which conditions it is possible to take take away or limit the fulfilling the functions of the forest. The second very important law is the law issue 344/1992 Sb. concerning the land register real property of Czech Republic or his execute promulgation 26/2007 Sb.. There is a same definition of a forest parcels as in the forest law. The term "parcels determined for fulfilling the functions of the forest" appears then as a type of protective way of estate. The problem might be in a no cohesion between this type of preservation of estate and nonforest kinds of parcels, which are according to the definition in the forest law determined as the parcels determined for fulfilling the functions of the forest. The conclusion of the work paies attention to the example from an experience, the transmission of the parcel from the agricalture soil to the forest on the ground of afforestation.

40

Literatura Knihy Suchánek, J. Nové zemědělské a lesní právo. Praha: PROSPEKTRUM, 1996 Staněk, J. Lesní zákon v teorii a praxi. Písek : Matice lesnická, 1996 Pekárek, M., Právo životního prostředí. Brno: Masarykova univerzita, 2006 Pekárek, M., Pozemkové právo. Brno: Masarykova univerzita, 2006 Zezula, J., Hospodářská úprava lesů. Hradec Králové: Lesy České republiky s.p., 2001 Damohorský, M. a kol., Právní úprava ochrany lesa ; Procesní právo ochrany životního prostředí : sborník z mezinárodní česko-polsko-slovenské konference, Kašperské Hory 2005; Český ústav zeměměřičský a katastrální: Statistická ročenka půdního fondu České republiky; Praha 2007 ISSN 1210-4604 Drobník, J.: Základy pozemkového práva. Praha : IFEC, 2005

Časopisy Křepela, M. a kol., Lesní právo - historie, současnost a budoucnost, Lesu zdar 2/3 2004 roč. 10

Zákony Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) Vyhláška č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky, (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů Zákon č. 338/1992 Sb. o dani z nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů Usnesení 2/1993 Sb. předsednictva České národní rady ze dne 16.prosince 1992 o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD jako součásti ústavního pořádku České republiky Zákon č. 166/1960 Sb. o lesích a lesním hospodářství (lesní zákon) Zákon č. 61/1977 Sb., o lesích

41

Internetové stránky Program trvale udržitelného hospodaření v lesích [citováno 12. února 2007]. Dostupný z: http://www.lesycr.cz/cs/download/Program_udrzitelného_hospodareni.pdf.

Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství České republiky v roce 2005, Praha září 2006 [citováno 10. února 2007]. Dostupný z: http://www.uhul.cz/zelenazprava/2005/zz_2005.pdf.

Vašků, Z.: Vývoj základních systémů exploatace krajiny [citováno 6. května 2007]. Dostupný z: http://www.akademon.cz/source/epl.htm

42

10 Přílohy 1.

Příklad z praxe: zalesnění zemědělské půdy a)

Projekt zalesnění zemědělských půd (celkem 8 stran)

b) Vyjádření odborného lesního hospodáře (1 strana) c)

Souhlas k trvalému odnětí zem. půdy ze ZPF za účelem zalesnění (celkem 4 str.)

d) Rozhodnutí o využití území (celkem 4 strany) e) 2.

Rozhodnutí – prohlášení za pozemky určené k plnění funkcí lesa (celkem 5 stran)

Popis životní situace: umístění stavby na lesním pozemku

43