Právní úprava změn a jejich zápisů do OR

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra práva

Právní úprava změn a jejich zápisů do OR

Bakalářská práce

Autor:

Petra Voglová Právní administrativa v podnikatelské sféře

Vedoucí práce:

Praha

JUDr. Kristýna Spurná

Duben, 2015

Prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Roudnici nad Labem, dne 28. 4. 2015

.…………………. Petra Voglová

Poděkování Na tomto místě bych chtěla poděkovat JUDr. Kristýně Spurné za její odborné vedení mé bakalářské práce. Rovněţ bych chtěla poděkovat Mgr. et Mgr. Lucii Neumannové za odbornou konzultaci.

Anotace Tato bakalářská práce se zabývá právní úpravou změn při zápisech do obchodního rejstříku. Popisuje podstatné změny, které mají vliv na fungování společností a druţstev a jsou i ve vztahu ke třetím osobám a podléhají povinnému zápisu do obchodního rejstříku. Obchodní rejstřík je veden rejstříkovými soudy a informace o obchodních korporacích jsou zde veřejně k dispozici. Největší pozornost je zaměřena na změny v jednotlivých obchodních korporacích a obligatorním náleţitostem při zápisech. Na příkladu konkrétní společnosti, společnosti s ručením omezeným jsou představeny některé změny. V poslední kapitole jsou uvedeny sankce vyplývající z nesplnění povinností zápisů změn do obchodního rejstříku.

Klíčová slova: obchodní rejstřík, změny, zápis, stanovy, společenská smlouva

Annotation This thesis deals with the legislation changes in registration in the Commercial Register. It describes the significant changes that affect the functioning of companies and cooperatives are also in relation to third parties and subject to mandatory registration in the Commercial Register. Business Register is kept by registration courts and information on business corporations are publicly available. Most attention is focused on changes in individual business corporations and hook obligatory enrollment. The example of a company, limited liability company presents some changes. The last chapter lists penalties arising from failure to change entries in the Commercial Register.

Keywords: commercial register, change, writing, statutes, social contract

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1

2

Obchodní rejstřík před rekodifikací .................................................................................... 9 1.1

Historický vývoj obchodního rejstříku ........................................................................ 9

1.2

Pojem a význam OR (před rekodifikací) ................................................................... 10

Současný právní stav obchodního rejstříku....................................................................... 12 2.1

3

Zásadní změny ........................................................................................................... 14

2.1.1

Elektronický opis ................................................................................................ 14

2.1.2

Informace o vedení trestního stíhání právnické osoby ....................................... 14

2.1.3

Podání návrhu na zápis prostřednictvím datové schránky.................................. 14

2.1.4

Zápis obchodní firmy do OR .............................................................................. 14

2.2

Nové pojmy v NOZ ................................................................................................... 16

2.3

Kogentní a dispozitivní pravidla ................................................................................ 17

2.4

Princip publicity ......................................................................................................... 17

Rejstříkový soud a skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku ................................ 18 3.1 3.1.1

Konstitutivní zápisy ............................................................................................ 19

3.1.2

Deklaratorní zápisy ............................................................................................. 19

3.2

4

Povahy zápisů v OR .................................................................................................. 19

Soudní poplatky v řízení o zápisu do OR .................................................................. 19

3.2.1

Soudní poplatek za návrh na zápis do OR .......................................................... 20

3.2.2

Soudní poplatek za změny nebo doplnění zápisu ............................................... 20

3.2.3

Poplatek za výmaz .............................................................................................. 20

Změny v zápisech do obchodního rejstříku a jejich právní úprava ................................... 21 4.1

Změny a jejich zápis do OR obecně .......................................................................... 21

4.2

Právní úprava při zápisu do OR ................................................................................. 22

4.2.1

Návrh na zápis .................................................................................................... 22

4.2.2

Sídlo obchodní společnosti a změna sídla společnosti ....................................... 25

4.2.3

Změna předmětu podnikání ................................................................................ 25

4.2.4

Změna právní formy ........................................................................................... 26

4.2.5

Zrušení a přeměna obchodní korporace.............................................................. 26

4.2.6

Zrušení obchodní korporace bez likvidace ......................................................... 27

4.2.7

Zrušení obchodní korporace s likvidací.............................................................. 27 5

4.2.8

Právní úprava při výmazu obchodní korporace zapsané v OR........................... 28

4.2.9

Sbírka listin ......................................................................................................... 28

4.3

4.3.1

Změna jednatele společnosti............................................................................... 32

4.3.2

Změna výše základního kapitálu ........................................................................ 32

4.3.3

Změna právní formy ........................................................................................... 33

4.3.4

Převod podílu...................................................................................................... 34

4.3.5

Přechod podílu .................................................................................................... 35

4.4

Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií ........................................... 38

4.4.2

Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů ................................................. 40

4.4.3

Podmíněné zvýšení základního kapitálu............................................................. 40

4.4.4

Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva ................................. 40

4.4.5

Sníţení základního kapitálu ................................................................................ 40

Změny a jejich zápis do OR u veřejné obchodní společnosti .................................... 41

4.5.1

Změna společníka ............................................................................................... 42

4.5.2

Zánik účasti společníka veřejné obchodní společnosti ....................................... 42

4.5.3

Zrušení veřejné obchodní společnosti ................................................................ 43

4.6

Změny a jejich zápis do OR u komanditní společnosti ............................................. 44

4.6.1

Změna společníka, skutečnosti zapisované u společníka ................................... 46

4.6.2

Zánik účasti komplementáře komanditní společnosti ........................................ 46

4.6.3

Zánik účasti komanditisty komanditní společnosti ............................................ 47

4.7

6

Změny a jejich zápis do OR u akciové společnosti ................................................... 35

4.4.1

4.5

5

Změny a jejich zápis do OR u společnosti s ručením omezeným ............................. 29

Změny a jejich zápis do OR u druţstva ..................................................................... 49

Rozbor úpravy změn v obchodním rejstříku na konkrétní obchodní společnosti ............. 51 5.1

Popis společnosti........................................................................................................ 51

5.2

Změny v obchodní společnosti a jejich právní úpravy .............................................. 52

5.2.1

Právní úprava při zaloţení společnosti ............................................................... 52

5.2.2

Právní úprava při změnách před NOZ ................................................................ 52

5.2.3

Právní úprava při změnách po novele občanského zákoníku ............................. 53

5.2.4

Právní úprava nové společenské smlouvy .......................................................... 54

5.2.5

Právní úprava udělení prokury ........................................................................... 55

Sankce, trestné činy a přestupky související s obchodním rejstříkem .............................. 56 6.1

Sankce při nepřizpůsobení se novému ZOK .............................................................. 56 6

6.2

Sankce při nezaloţení předepsaných dokumentů do sbírky listin ............................. 57

6.3

Prohlášení právnické osoby za neplatnou .................................................................. 57

6.4

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění ......................................................... 58

Závěr ......................................................................................................................................... 59 Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 61 Seznam pouţitých zkratek ........................................................................................................ 64

7

Úvod Právní úprava změn a jejich zápisů do obchodního rejstříku je velmi zajímavá oblast a vzhledem k mé pracovní pozici jsem si zvolila toto téma pro svou bakalářskou práci. Cílem práce je popsat situaci vzniklou novým občanským zákoníkem v souvislosti s právní úpravou změn a jejich zápisů do obchodního rejstříku a provést rozbor na konkrétní společnosti s ručením omezeným. Dalším cílem mé bakalářské práce je přinést poznatky a analyzovat jednotlivé postupy při zápisech do obchodního rejstříku pro obchodní korporace. V první kapitole bude stručně shrnuta právní úprava obchodního rejstříku před rekodifikací. Následující kapitoly se věnují současnému právnímu stavu obchodního rejstříku a rejstříkovému soudu. Dále jsou uvedeny principy a pravidla při zápisech do obchodního rejstříku, změny, ke kterým došlo v souvislosti s rekodifikací soukromého práva s odkazy na patřičná ustanovení. V kapitole 4 se budu zabývat změnami v obecné rovině, takovými, které jsou ve většině případů moţné u všech typů obchodních korporací a které lze aplikovat na všechny typy obchodních korporací. Dále budou specifikovány odlišnosti jednotlivých obchodních korporací. Zaměřím se na ucelený přehled změn, které mohou nastat v existenci obchodní korporace. V neposlední řadě se ve své práci zaměřím na konkrétní příklad obchodní společnosti, společnosti s ručením omezeným, ve které jsem zaměstnána. Uvedu některé změny, které byly před rekodifikací a po rekodifikaci a jsou součástí zápisu obchodního rejstříku. Posledním bodem mé bakalářské práce je uvést postihy či případné sankce, které plynou z nedodrţení zákonů a ustanovení a mohou mít nemalé následky pro obchodní společnost. V bakalářské práci jsem pouţila popisnou metodu, s cílem obecně ke kaţdé obchodní korporaci shrnout základní údaje, které by měly být zapisovány do obchodního rejstříku.

8

1 Obchodní rejstřík před rekodifikací 1.1 Historický vývoj obchodního rejstříku Vývoj OR V rámci středověkého právního partikularismu roztříštěné cechovní nebo směnečné registry vedené nejčastěji v jednotlivých městských střediscích obchodu se postupně slily v obchodní rejstříky, jak je známe dnes. Základní funkcí registrů bylo původně znamenání podpisů a plných mocí obchodníků a společníků společností (především osobních).1 Historický příklad můţeme najít ve Francouzské kodifikaci z roku 1673 a to v Colbertově nařízení o pozemním obchodě. První evropský obchodní zákoník, kterým byl Napoleonský obchodní zákoník z roku 1807, obsahoval stejné prvky publikační povinnosti, jako nařízení o pozemním obchodě z roku 1673. Na našem území platil obchodní rejstřík, jenţ byl upraven ve všeobecném obchodním zákoníku z roku 1863. Tato úprava obchodního rejstříku platila aţ do roku 1950 a navazovala na rakouskou tradici. Vývoj obchodního práva byl silně ovlivněn rakouským a německým právem. V roce 1950 byl obchodní rejstřík nahrazen podnikovým rejstříkem, který byl veden rejstříkovými soudy po celé období socialistického práva. V roce 1964 upravil podnikový rejstřík v páté části hospodářský zákoník č. 109/1964 Sb., ale vzhledem k malému počtu podniků byl význam rejstříku v této době zanedbatelný. Aţ po roce 1989 se vrátil pouţívaný název obchodní rejstřík a to obchodním zákoníkem č. 513/1991 Sb. Právní úprava byla obsaţena především v hlavě III. prvé části obchodního zákoníku (§27 aţ §38 ObchZ).

1

PELIKÁNOVÁ, Irena a kolektiv. Obchodní právo 1. 2. přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. s. 529. ISBN 978-80-7357-525-0

9

1.2 Pojem a význam OR (před rekodifikací) Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, který byl účinný do konce roku 2013 upravoval obchodní rejstřík a to v Hlavě III, Obchodní rejstřík, § 27 aţ § 38. Způsob zveřejňování zápisu v OR upravil prováděcí předpis. Náleţitosti formulářů byly uvedeny ve vyhlášce číslo 414/2011 Sb., ze dne 9. prosince 2011 o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis do obchodního rejstříku. Řízení ve věcech OR upravoval OSŘ a to v ustanoveních §200a a následujících. OR je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje týkající se podnikatelů nebo jiných osob, o nichţ to stanoví zvláštní zákon. Zákon stanoví, ţe OR je veden v elektronické podobě. Dokumenty, které byl podnikatel povinen uloţit do sbírky listin, byly uvedeny v §38i aţ 38k ObchZ. Definice OR před rekodifikací: Obchodní rejstřík je neopominutelným nástrojem právní bezpečnosti. Rejstřík je ve své podstatě řešením rozporu mezi působením podnikatelů vůči širokému okruhu třetích osob (klientele) a na druhé straně relativitou smluvních vztahů, které vţdy váţou jenom strany a nepůsobí vůči třetím osobám. 2 Význam OR spočívá v přístupnosti, transparentnosti a je zabezpečován především principem publicity. Při srovnání dosavadní terminologie s novou terminologií v NOZ je ustavení právnické osoby v podstatě totéţ, co její zaloţení podle dosavadní úpravy.3 Principy a účinky původního OR zůstávají zachovány, taktéţ i obecné zásady. Úprava procesního reţimu je většinou přebrána z OSŘ.

2

PELIKÁNOVÁ, Irena a kolektiv. Obchodní právo 1, 2. přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2010. s. 534. ISBN 978-80-7357-525-0 3 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 14. ISBN 978-80-7400-445-2

10

Účinky zápisu do OR jsou povahy konstitutivní nebo deklaratorní. Princip publicity je materiální a formální. Princip formální publicity spočívá v tom, ţe OR (respektive veřejný rejstřík) je přístupný komukoliv. Kaţdý má právo do něho nahlíţet a pořizovat si z něho opisy a výpisy (§ 28 odst. 1 ObchZ). Princip materiální publicity je zaloţen na principu důvěry, ţe údaje zapsané v OR jsou právně účinné. Zákon omezoval rozsah zapisovaných údajů jejich taxativním výčtem. Do OR bylo moţné zapsat jedině údaj, jehoţ publicitu zákon vyţadoval. Coţ dokládá i rozhodnutí Nejvyššího soudu. V rozhodnutí ze dne 12. října 2006, sp. zn. 29 Odo 824/2006, Nejvyšší soud úpravu obhajoval takto: "Nemá-li však obchodní rejstřík ztratit přehlednost, která je nepochybně z hlediska ochrany třetích osob významná, nelze do něj zapisovat jakoukoli skutečnost, o jejíž zápis někdo požádá. Proto zákon omezuje rozsah zapisovaných údajů jejich taxativním výčtem." Od tohoto pojetí se tedy nové právo odklání.4

4

Nejvyšší soud, rozhodnutí ze dne 12. října 2006, sp. zn. 29 Odo 824/2006

11

2 Současný právní stav obchodního rejstříku 1. ledna 2014 vstoupily v účinnost 3 základní normy soukromého práva. Zákon č. 89/2012 Sb.., občanský zákoník, zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a druţstvech a zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. V souvislosti s účinností NOZ vstoupil v účinnost také zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Tento zákon prakticky převzal veškerou úpravu původního OR, který byl zakotven v zákoně č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, Hlava III, § 23 – 37d, a to pouze s několika odlišnostmi. Vztah ZOK k NOZ a vymezení některých pojmů je uveden v § 3 ZOK. Z podstaty zákona o obchodních korporacích plyne, ţe je vůči občanskému zákoníku v pozici speciálního předpisu (lex specialis derogat generali) – regulace obsaţená v občanském zákoníku je tak podpůrně pouţitelná (princip subsidiarity).5 Ačkoliv to zákon výslovně nestanoví, je zřejmé, ţe řada obchodněprávních úprav je obsaţena ve zvláštních předpisech. Tyto předpisy budou mnohdy lex specialis nejen k tomuto zákonu, ale také k občanskému zákoníku – typicky zákon o nabídkách převzetí, zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev, zákon o podnikání na kapitálovém trhu apod.6 Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy. Obecné ustanovení je vymezeno v §120 a §121 NOZ. V ustanovení je upraven rámec, jaké údaje se zapisují do veřejného rejstříku, je proveden odkaz na ZVR a je ukládána povinnost při změně zapsané skutečnosti tuto změnu oznámit tomu, kdo vede veřejný rejstřík.7 V § 120 OZ (Zapisované údaje) jsou základní povinné údaje. Pokud se současně podíváme do ZVR, tak v hlavě 3 ZVR jsou obecně stanoveny skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku, které jsou v podstatě shodné s § 120 odst. 1 a dále jej rozvíjejí. S ohledem na to, ţe ZVR je lex specialis k NObčZ, je i porovnání ustanovení § 25 ZVR a § 120 odst. 1 porovnáním lex specialis a lex generalis. Není-li ale například v § 25 ZVR uvedeno, ţe se do veřejného rejstříku zapíše den zrušení právnické osoby s uvedením právního důvodu, ale v §

5

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Velké komentáře: Zákon o obchodních korporacích. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. s. 7. ISBN 978-80-7400-480-3 6 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Velké komentáře: Zákon o obchodních korporacích. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. s. 8. ISBN 978-80-7400-480-3 7 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 7. ISBN 978-80-7400-445-2

12

120 odst. 1 tento údaj uveden je, nepochybně se tento údaj do veřejného rejstříku u kaţdé tam zapisované právnické osoby zapisuje.8 Z důvodové zprávy k ZVR vyplývá, ţe ZVR přebírá úpravu, kde je dosavadní obchodní rejstřík brán jako modelový rejstřík a jeho regulace se přebírá „pokud je to možné bez významných změn“9. Zákon o rejstřících pak respektuje poţadavky První směrnice10 pro obchodní korporace týkající se publicity, přičemţ z důvodu neţádoucí nepřehlednosti a případného dvojího reţimu tyto pravidla vztahuje i na další zapisované osoby. Zákon o rejstřících neobsahuje pouze úpravu hmotného práva, ale obsahuje také procesní část, kterou se přebírá modifikovaná dosavadní úprava ze zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OSŘ“), tj. úprava obsaţená zejména v ust. § 200a aţ 200e, které byly s účinností od 1. 1. 2014 zrušeny, přičemţ zákon o rejstřících má být chápán jako zákon speciální k obecnému předpisu – zákonu č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, popř. rovněţ k OSŘ.11 Samotná úprava je dána zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. (1)Veřejnými rejstříky právnických a fyzických osob podle tohoto zákona (dále jen „veřejný rejstřík“) se rozumí spolkový rejstřík, nadační rejstřík, rejstřík ústavů, rejstřík společenství vlastníků jednotek, obchodní rejstřík a rejstřík obecně prospěšných společností. (2) Do veřejného rejstříku se zapisují zákonem stanovené údaje o právnických a fyzických osobách (dále jen „zapsaná osoba“). (3) Veřejný rejstřík je informačním systémem veřejné správy. 4) Veřejný rejstřík je veden v elektronické podobě. Veřejný rejstřík vede soud (dále jen „rejstříkový soud“12

8

SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 8. ISBN 978-80-7400-445-2 9 Důvodová zpráva k zákonu č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob. Psp.cz. [online]. 2013 [cit. 2. 4. 2015]. Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=986&ct1=0 10 Směrnice 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyţadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosaţení rovnocennosti těchto opatření. 11 TEJKAL, Jan a Jindřich MAYER. Nový zákon o veřejných rejstřících. epravo.cz [online]. 2014 [cit. 2014-1230]. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/novy-zakon-o-verejnych-rejstricich-93518.html 12 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Předmět úpravy a jejich základní principy, § 1 Veřejné rejstříky

13

2.1 Zásadní změny Zásadní změny, které najdeme v ZVR představují zjednodušení a urychlení při zápisech do veřejných rejstříků.

2.1.1 Elektronický opis „Rejstříkový soud uveřejní údaje o zapsané osobě a listiny uložené ve sbírce listin způsobem umožňujícím dálkový přístup a umožní získat úředně ověřený elektronický opis.“13 Omezení tohoto ustanovení jsou uvedena v odstavci 2 a 3 v §3 ZVR.

2.1.2 Informace o vedení trestního stíhání právnické osoby „Rejstříkový soud tomu, kdo na tom má právní zájem, sdělí informaci, zda je proti zapsané nebo zapisované osobě vedeno trestní stíhání podle zákona upravujícího trestní odpovědnost právnických osob a řízení proti nim.“14

2.1.3 Podání návrhu na zápis prostřednictvím datové schránky „Návrh na zápis lze podat v listinné nebo elektronické podobě; to platí obdobně pro dokládání listin o skutečnostech uvedených v návrhu na zápis a listin zakládaných do sbírky listin. Vláda stanoví, které návrhy na zápis a listiny lze podávat pouze v elektronické podobě.“15

2.1.4 Zápis obchodní firmy do OR „Navrhnou-li to všichni zakladatelé, zapíše rejstříkový soud do obchodního rejstříku obchodní firmu (dále jen "firma") řádně založené obchodní korporace; přílohou návrhu je zakladatelské právní jednání. Není-li podán návrh na zápis obchodní korporace, jejíž zakladatelé o zápis firmy požádali, do 1 měsíce od zápisu firmy, rejstříkový soud firmu vymaže.“16 Obchodní společnosti mohou nově zavedené ustanovení vyuţít jako tzv. předregistraci firmy, s cílem „zablokovat“ si název firmy.

13

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Princip formální publicity, § 3 odst. 1 14 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Předpoklady zápisu, § 16 odst. 2 15 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Podoba návrhu na zápis, § 22 odst. 1 16 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Doplňující skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku, § 48 odst. 2

14

2.1.5 Změna referenčních údajů Veřejný rejstřík je součástí základních registrů tvořících informační systém veřejné správy. Tyto systémy jsou vzájemně prostupné, změna v jednom systému se projeví v ostatních základních registrech. Změna referenčních údajů v základním registru se dle ust. § 95 odst. 1 ZVR do veřejného rejstříku zapíše bez řízení. Odpadají tak definitivně zbytečné návrhy na změnu zápisu např. v případě změny bydliště statutárního orgánu či společníka společnosti.17

2.1.6 Nahrazení původních ujednání společenské smlouvy Pro všechny společenské smlouvy platí povinná úprava, pokud jsou v rozporu s donucujícími ustanoveními ZOK. Platí tedy, ţe ujednání společenských smluv, která jsou v rozporu s kogentními (donucujícími) pravidly, se s účinností tohoto zákona ruší. Obdobně nicméně stanoví § 3041 NObčZ, ţe jsou-li takováto ujednání v rozporu s kogentními pravidly podle občanského zákoníku, ztrácí stejným okamţikem účinnost. 18 Dle § 777 odst. 2 je nutné dodrţet toto ustanovení o přizpůsobení se obchodní korporace do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona a přizpůsobit listiny a doručit je do sbírky listin. Z výše uvedeného vyplývá povinnost zapsat tuto skutečnost do OR jako údaj o tom, ţe se obchodní korporace podřídila ZOK jako celku postupem a to podle § 777, odst. 5 ZOK.

17

TEJKAL, Jan a Jindřich MAYER. Nový zákon o veřejných rejstřících. epravo.cz [online]. 2014 [cit. 2014-1230]. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/novy-zakon-o-verejnych-rejstricich-93518.html 18 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Velké komentáře: Zákon o obchodních korporacích. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. s. 980. ISBN 978-80-7400-480-3

15

2.2 Nové pojmy v NOZ NOZ přinesl změnu v pojmosloví, která se někdy projevila pouze přeformulováním výrazů, jinde však došlo v právní úpravě k významné novelizaci. Vrací se tak k tradiční české právní terminologii. Mezi nové pojmy a termíny můţeme zařadit výprosa, výpůjčka, zápůjčka, pacht, výměnek, závdavek, ústav, rodinný závod a mnohé další. NOZ dává přednost českým výrazům, v příkladech si můţe uvést: původní slovo registrovaný nahrazeno novým výrazem zapsaný informace nahrazeno výrazem údaj disponovat nahrazeno výrazem nakládat V souvislosti s veřejným rejstříkem můţeme zmínit nový pojem, který je jiţ v samotném názvu nového zákona „Zákon o obchodních korporacích“. Pojem obchodní korporace zahrnuje všechny formy obchodních společností. Související předpisy v NOZ najdeme v § 118 aţ 213. Obchodní korporace jsou právnickými osobami a mají právní osobnost § 15 NOZ. V NOZ najdeme pojem status veřejné prospěšnosti § 147. Status veřejné prospěšnosti je definovaný v § 146 OZ. Zahrnuje povinnost vlastní činností přispívat k dosahování obecného blaha, vyuţívat veškerého jmění, tedy i zisku k veřejně prospěnému účelu a nabývat majetek jen z poctivých zdrojů. 19 Dle § 25 odst. 1 písm. j) ZVR se zapisuje do veřejného rejstříku údaj o tom, ţe právnická osoba má zapsaný status veřejné prospěšnosti. Do veřejného rejstříku se zapisuje, kdy jí byl přiznán, případně i to, ţe bylo zahájeno řízení o odnětí statusu, kdy byl vymazán a důvod jeho odnětí.20 Zápis statusu veřejné prospěšnosti znamená, ţe právnická osoba s takovým statusem poţívá po dobu zápisu výhody, které s sebou status přináší. Jedná se o moţnost přístupu k dotacím, jedná se o účast na daňových úlevách. 21

19

HAMPEL, Petr a Ivo WALDER. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. S. 88. ISBN 978-80-7478-506-1 20 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 71. ISBN 978-80-7400-445-2 21 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 72. ISBN 978-80-7400-445-2

16

2.3 Kogentní a dispozitivní pravidla V souvislosti s přijetím NOZ a ZOK, je nutné se orientovat v ustanoveních těchto zákonů i z pohledu zdali jsou kogentní či dispozitivní a jak tuto skutečnost poznat. Předně platí § 1 odst. 2 NObčZ, který předpokládá, ţe kogentní jsou ta pravidla, u kterých zákon výslovně zakáţe odchylku, a zakázány jsou ty odchylky od zákona, které porušují dobré mravy, veřejný pořádek nebo se vztahují na statusové otázky.22 Příkladem kogentního pravidla je § 6 ZOK, kdy jednání, které se vztahují k zaloţení, vzniku, změně, zrušení či zániku obchodní korporace jsou kogentní. Z uvedeného je zřejmé, ţe základním pravidlem je dispozitivní úprava, kogentní úprava je výjimkou. NOZ tedy obecně, v návaznosti na přirozené pojetí práv člověka a jeho svobody zaručené mu jiţ v ústavě a Listině základních práv a svobod, nadřazuje svobodu (princip autonomie vůle) nad zákon. K omezení svobody v soukromém právu můţe dojít pouze zákonem výslovně formulovaným zákazem či příkazem, a jelikoţ jde o omezení základní lidské svobody, tak pouze za podmínky, ţe zásah do svobody jedince je legitimní (obvykle za účelem zabránění jednotlivci v zásazích do práv třetích osob nebo prosazení veřejného zájmu) a proporcionální sledovanému cíli.23

2.4 Princip publicity Nově je uvedeno v ZVR, § 25 odst. 1, písm. k, ţe zapsané osoby, mohou do OR zapsat i další údaje, na jejichţ zápisu mají právní zájem. Svým způsobem je tak prolomena zásada, ţe rejstříkový soud zapíše pouze údaje, které zákon výslovně uvádí. Důleţitá skutečnost musí být nadána atributem jisté výjimečnosti. Rozhodně nemůţe jít o sice ne příliš obvyklou, nicméně ne nevýznamnou skutečnost. Naplnění pojmu důleţité skutečnosti by měl soud posuzovat ve vztahu k charakteru právnické osoby, její činnosti, významu poţadovaného údaje k zápisu ve vztahu k třetím osobám.24

22

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Velké komentáře: Zákon o obchodních korporacích. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. s. 4. ISBN 978-80-7400-480-3 23 MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Nový občanský zákoník. Obcanskyzakonik.justice.cz [online]. 2013. [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/nova-koncepcesoukromeho-prava-1/ 24 HAMPEL, Petr a Ivo WALDER. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s 89-90. ISBN 978-80-7478-506-1

17

3 Rejstříkový soud a skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku OR jsou vedeny soudy, nazývanými rejstříkové soudy. Těmito soudy jsou vţdy příslušné krajské soudy, pro Prahu označen Městský soud v Praze. Dle § 18 lze návrh na zápis podat pouze na příslušném formuláři. Stránky Ministerstva spravedlnosti uvádí přesný popis jak postupovat při podání do veřejného rejstříku. “V souladu s § 18 a násl. zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a § 17 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., musí být návrhy na zápis, změnu nebo výmaz zápisu ve veřejném rejstříku, které provádí soud, podány výlučně prostřednictvím elektronicky vyplněného formuláře zde na internetových stránkách Ministerstva spravedlnosti (dále jen "inteligentní formuláře")“25. Náleţitosti jednotlivých inteligentních formulářů upravuje vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 323/2013. Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku. Úprava uvedeného inteligentního formuláře je ke staţení na stránkách Ministerstva spravedlnosti http://or.justice.cz. Inteligentní formulář umoţňuje částečnou kontrolu zadávaných údajů. Typy podávaných návrhů jsou změna zapsaných údajů, prvozápis, výmaz, fúze, rozdělení, změna právní formy, převod jmění na společníka. Dalším formulářem, který je prostřednictvím portálu nutné podávat elektronicky, je aplikace „Online do Sbírky listin“. Slouţí pro elektronické odeslání připravených listin ve formátu PDF na RS k zaloţení do Sbírky listin jiţ existujícího subjektu. V praxi dochází k situacím, kdy inteligentní formulář má z technického hlediska problémy a místo zrychlení zápisu do veřejných rejstříků zpomaluje provádění zápisů do této evidence. Myšlenka inteligentního formuláře je dokonalá a očekává se její naplnění, aby tato úprava měla jenom pozitivní přínos.

25

Veřejný rejstřík a sbírka listin: Podání do veřejného rejstříku. Ministerstvo spravedlnosti ČR [online]. 2014 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/podani

18

3.1

Povahy zápisů v OR

Zápisy do OR mají dvojí charakter, jedná se o konstitutivní nebo deklaratorní. Úpravu těchto zápisů najdeme jak v ZOK, tak i v NOZ, který je lex generalis.

3.1.1 Konstitutivní zápisy Konstitutivní zápisy jsou zápisy, kterými se zakládá, mění nebo zaniká určitá právní skutečnost. Taková skutečnost tedy nastane teprve příslušným zápisem do OR. Konstitutivním zápisem mohou být v případě obchodních korporací skutečnosti, které vedou ke vzniku společnosti, přeměně společnosti, udělení prokury, zvýšení a sníţení základního kapitálu, zániku společnosti a dalších rozhodných skutečností. Konstitutivní povaha musí být výslovně uvedena v právním předpise. Příkladem konstitutivní povahy je sídlo společnosti, které je NOZ stanoveno v § 429, kde je přímo uvedeno, ţe sídlo podnikatele se určí adresou zapsanou ve veřejném rejstříku

3.1.2 Deklaratorní zápisy Deklaratorní zápisy jsou oproti konstitutivním zápisům zápisy, které nestanoví právní předpis a pouze osvědčují skutečnosti, které vznikly. Příkladem deklaratorní povahy je udělení prokury. V dřívější právní úpravě, v ObchZ, bylo v § 14 odst. 6 stanoveno, ţe udělení prokury je účinné od zápisu do OR, tento zápis byl tedy konstitutivní povahy. V NOZ je stanoveno „Udělením prokury zmocňuje podnikatel zapsaný v obchodním rejstříku prokuristu k právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu, popřípadě pobočky, a to i k těm, pro která se jinak vyžaduje zvláštní plná moc.“26 Současný právní výklad udělení prokury je tedy jiţ deklaratorní povahy.

3.2 Soudní poplatky v řízení o zápisu do OR Soudní poplatky v řízení o zápisu do OR se řídí OSŘ. Dne 1. 9. 2011 nabyl účinnosti zákon č. 218/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů. V této souvislosti došlo i k navýšení soudních poplatků spojených s OR.

26

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Hlava III Zastoupení, §450, odst. 1

19

3.2.1 Soudní poplatek za návrh na zápis do OR Společnost s ručením omezeným Akciová společnost

6.000,- Kč 12.000,- Kč

Veřejná obchodní společnost

6.000,- Kč

Komanditní společnosti

6.000,- Kč

Druţstvo

6.000,- Kč

3.2.2 Soudní poplatek za změny nebo doplnění zápisu Společnost s ručením omezeným

2.000,- Kč

Akciová společnost

2.000,- Kč

Veřejná obchodní společnost

2.000,- Kč

Komanditní společnosti

2.000,- Kč

Druţstvo

2.000,- Kč

Poplatek se vybere pouze jednou bez ohledu na počet měněných či doplňovaných skutečností.

3.2.3 Poplatek za výmaz Soudní poplatek za výmaz podnikatele z OR je od 1. 9. 2011 osvobozen od placení soudních poplatků. Tyto poplatky jsou ve formě kolků, v případě zaslání návrhů, změn, výmazů do obchodního rejstříku elektronickou cestou, rejstříkový soud vyzve navrhovatele k úhradě bezhotovostním převodem.

20

4 Změny v zápisech do obchodního rejstříku a jejich právní úprava 4.1 Změny a jejich zápis do OR obecně Jiţ v samotném NOZ jsou v § 120 (Zapisované údaje) uvedeny povinné údaje povinně zapisované do OR. Do veřejného rejstříku se o právnické osobě zapíše alespoň den jejího vzniku, den jejího zrušení s uvedením právního důvodu a den jejího zániku, jakoţ i její název, adresa sídla a předmět činnosti, jméno a adresa bydliště nebo sídla kaţdého člena statutárního orgánu spolu s uvedením způsobu, jakým tento orgán právnickou osobu zastupuje, a údajů o dni vzniku nebo zániku jejich funkce.27 Pokud se současně podíváme do ZVR, tak v hlavě 3 ZVR jsou obecně stanoveny skutečnosti zapisované do veřejného rejstříku, které jsou v podstatě shodné s § 120 odst. 1 a dále jej rozvíjejí. S ohledem na to, ţe ZVR je lex specialis k NObčZ, je i porovnání ustanovení § 25 ZVR a § 120 odst. 1 porovnáním lex specialis a lex generalis. Není-li ale například v § 25 ZVR uvedeno, ţe se do veřejného rejstříku zapíše dne zrušení právnické osoby s uvedením právního důvodu, ale v § 120 odst. 1 tento údaj uveden je, nepochybně se tento údaj do veřejného rejstříku u kaţdé tam zapisované právnické osoby zapisuje. Nicméně porovnání obou uvedených ustanovení při výkladu nemůţe činit potíţe, snad jen potud, ţe je třeba zejména pro zapisující soud srovnávat tyto dva předpisy a u stejné materie úplně stejné obecnosti aplikovat přepisy oba (i pro shora uvedené, ale i pro zásady vztahu mezi lex specialis a lex generalis).28

27

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Hlava II, Díl 3 Právnické osoby, § 120, odst. 1 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 8. ISBN 978-80-7400-445-2 28

21

4.2 Právní úprava při zápisu do OR 4.2.1 Návrh na zápis Při návrhu na zápis do OR se osoba zapisovaná řídí ustanovením zákona č. 304/2013 Sb., ZVR a to §1 aţ 24 v Hlavě II. Návrh na zápis, který je společný pro všechny druhy rejstříků. Veškeré návrhy na zápisy se musí podat pouze na formuláři. Výjimkou je § 20, kdy „Povinnost podat návrh na zápis na formuláři podle § 18 neplatí v případech, kdy se zápis provádí nebo mění z úřední povinnosti nebo nebyl-li pro zapisované osoby předepsán formulář podle § 18.“29 Ministerstvo spravedlnosti ČR vyhláškou stanoví náleţitosti formulářů. Do veřejného rejstříku se dále dokládají listiny, které se zakládají do sbírky listin v souvislosti s tímto zápisem. Předpoklady zápisu: „Navrhovatel zápisu doloží, že osobě, jíž se zápis týká, vznikne nejpozději dnem zápisu živnostenské nebo jiné oprávnění k činnosti, která má být jako předmět činnosti nebo podnikání do veřejného rejstříku zapsána, je-li takové oprávnění zákonem vyžadováno; to neplatí, je-li tato skutečnost zjistitelná z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem nebo stanoví-li jiný zákon jinak.“30 Návrh na zápis, aktivní legitimace k podání návrhu, zaloţené obchodní společnosti či druţstva specifikuje § 46 ZVR. Jde o jednotící procesní ustanovení, které vymezuje okruh navrhovatelů v řízení o zápis jednotlivých společností a druţstva do veřejného rejstříku. Pouze oni jsou aktivně legitimování k podání návrhu na zápis do něj. Zaloţené právnické osoby totiţ ještě nemají svou právní osobnost. Okruh navrhovatelů vychází přísně z logiky jejich účasti jednak na procesu zaloţení a vzniku společnosti či druţstva a jednak z výkonu funkce člena jejich statutárního orgánu, který za tyto subjekty jedná (bude jednat po zápisu do rejstříku) s třetími osobami.31

29

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Návrh zápisu, §20 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Návrh zápisu, §13, odst. 1 31 HAMPEL, Petr a Ivo WALDER. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. S. 144. ISBN 978-80-7478-506-1 30

22

„Neuvede-li se, na jaký čas se právnická osoba ustavuje, platí, že je ustavena na dobu neurčitou“32 Pro kaţdého podnikatele nebo organizační sloţku podniku musí být vedena zvláštní vloţka. Zapisované údaje, které se uvádějí povinně do OR: Obchodní firma Místo podnikání, předmět podnikání Statutární orgán a počet jeho členů – datum vzniku funkce, rodné příjmení, rodné číslo, státní příslušnost, stát, místo a okres narození. Způsob jednání Výše základního kapitálu Prokura, byla-li udělena Členy dozorčí rady Kontrolní komise Odštěpné závody Ostatní skutečnosti Veškeré uvedené údaje jsou ve společenské smlouvě, kdy podle § 3 odst. 3 ZOK, se společenskou smlouvou rozumí i stanovy a zakladatelská listina. Návrh na zápis lze podat v listinné podobě nebo v elektronické podobě. Pokud bude návrh podán v listinné podobě, musí být úředně ověřena pravost podpisů všech navrhovatelů. V případě podání návrhu elektronickou cestou musí být návrh na zápis podepsán uznávaným elektronickým podpisem navrhovatele nebo zaslán prostřednictvím datové schránky navrhovatele. Další moţností je zmocnit advokáta k podání návrhu, prostřednictvím plné moci, na které musí být opět úředně ověřeny podpisy zmocnitelů (navrhovatelů), advokát pak při podání návrhu postupuje shodně s výše uvedeným.

32

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Ustavení a vznik právnické osoby, §124

23

Náleţitosti zakladatelského právního jednání jsou stanoveny v § 123 NOZ. Slova „určí alespoň“ uvedená pro zakladatelské právní jednání znamenají, ţe se jedná o obligatorní poţadavky v minimálním výčtu podstatné pro všechna zakladatelská právní jednání u všech právnických osob ustavených zakladatelským právním jednáním. 33 Návrh na zápis, listiny o skutečnostech uvedených v návrhu a listiny zakládané do sbírky listin je moţno podávat jak v listinné tak i v elektronické podobě. „Vláda stanoví, které návrhy na zápis a listiny lze podávat pouze v elektronické podobě“34 Pokud je podpis na návrhu na zápis podán v listinné podobě je nutné je úředně ověřit. Při podání v elektronické podobě musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem nebo zaslán prostřednictvím datové schránky. Ustanovení § 9 reguluje pravidlo, ţe obligace zaloţená společenskou smlouvou je u společnosti předpokládána nejdéle na 6 měsíců, ledaţe je tato lhůta vymezena jinak (zkrácena, prodlouţena), a to jak dopředu, jiţ při ustavení obchodní společnosti, tak následně změnou společenské smlouvy.35 Jak bylo zmíněno, obchodní korporace vzniká dnem jejího zápisu do obchodního rejstříku s tím, ţe v období mezi ustavením a vznikem existuje obligace zaloţená společenskou smlouvou (a zákonem), a to v reţimu předběţné společnosti. Zákon zde specifickou regulaci neobsahuje, a proto se pouţije § 127 NObčZ, který normuje pravidla jednání za korporaci před jejím vznikem.36 Obchodní korporace a druţstva, která jsou zapsaná v OR, se v průběhu své existence setkávají s mnohými změnami. Tyto rozhodné skutečnosti se povinně zapisují do OR. Mezi rozhodné skutečnosti můţeme zařadit změnu sídla, změnu názvu, změnu společníků, změnu základního kapitálu, přeměnu obchodní korporace, zrušení a zánik.

33

SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 17. ISBN 978-80-7400-445-2 34 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Podoba návrhu na zápis, §, odst. 1 35 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr Šuk. Velké komentáře: Zákon o obchodních korporacích. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. s. 22. ISBN 978-80-7400-480-3 36 ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Velké komentáře: Zákon o obchodních korporacích. 1. vydání. Praha: C.H.Beck, 2013. s. 23. ISBN 978-80-7400-480-3

24

Právní jednání týkající se založení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace vyžadují písemnou formu s úředně ověřenými podpisy, jinak jsou neplatná; soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu.37

4.2.2 Sídlo obchodní společnosti a změna sídla společnosti Při uţívání prostor, v němţ je umístěno sídlo obchodní společnosti se postupuje následovně „Navrhovatel při návrhu na zápis doloží právní důvod užívání prostor, v nichž je umístěno sídlo osoby, jíž se zápis týká; to neplatí, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem.“38 „K doložení právního důvodu užívání prostor postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti nebo jednotky, kde jsou prostory umístěny, popřípadě prohlášení osoby oprávněné s nemovitostí, bytem nebo nebytovým prostorem jinak nakládat, že s umístěním sídla osoby souhlasí. Prohlášení nesmí být starší než 3 měsíce a podpisy na něm musí být úředně ověřeny.“ 39 Pokud dojde ke změně sídla společnosti, uvede se ve společenské smlouvě a přiloţí se dokument osvědčující vlastnické právo k prostorám, kde má obchodní společnost nové sídlo. Tento dokument nesmí být starší 3 měsíců. Pokud není vlastníkem prostor např. při pronájmu budovy, je nutný souhlas vlastníka či spoluvlastníků těchto prostor nebo správce zmocněného k udělení souhlasu s umístěním sídla a zmocnění tohoto správce.

4.2.3 Změna předmětu podnikání V případě, ţe změna zakladatelské listiny či společenské smlouvy spadá do působnosti valné hromady (musí to být uvedeno přímo v zakladatelské listině či společenské smlouvě), přijme valná hromada rozhodnutí, kterým změní předmět podnikání, resp. změní v uvedeném rozsahu zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu (vyţaduje se notářský zápis). V případě, ţe změna zakladatelské listiny či společenské smlouvy nespadá do působnosti valné hromady (není to uvedeno přímo v zakladatelské listině či společenské smlouvě či je to přímo vyloučeno), lze změnit předmět podnikání, resp. změnit v uvedeném rozsahu

37

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, Forma právního jednání, §6, odst. 1 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Předpoklady zápisu, §14, odst. 1 39 Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Předpoklady zápisu, §14, odst. 2 38

25

zakladatelskou listinu či společenskou smlouvu dohodou všech společníků (vyţaduje se notářský zápis). V případě, ţe v zakladatelské listině či společenské smlouvě je zapsán předmět podnikání výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona, můţe společnost provozovat bez nutnosti změny zakladatelské listiny či společenské smlouvy některou z 80 volných ţivností, které jsou pod tento předmět podnikání podřazeny. Zákonodárce tímto krokem zjednodušil podmínky podnikání v České republice a zároveň ušetřil podnikatelům náklady, které by jinak byli nuceni vynaloţit za účelem změny zakladatelské listiny či společenské smlouvy ve formě notářského zápisu.40 Současně je nezbytné vyhotovit nové úplné znění společenské smlouvy, poţádat o vydání příslušných ţivnostenských listů a podat návrh na zápis změny do OR.

4.2.4 Změna právní formy Změna právní formy je ustanovena v NOZ § 183. „Při změně právní formy se neruší ani nezaniká právnická osoba, jejíž právní forma se mění, pouze se mění její právní poměry, a jde-li o korporaci, také právní postavení jejích členů.“41 Změna právní formy není přeměnou v nejuţším slova smyslu. Při změně právní formy se nemění právní osobnost přeměňované právnické osoby, právnická osoba nezaniká, nemá právního nástupce. Mění se pouze typ, resp. Forma právnické osoby, její vnitřní poměry, v případě korporace také postavení členů.42

4.2.5 Zrušení a přeměna obchodní korporace Obchodní korporace zapsaná do OR zaniká dnem výmazu z OR. Zrušení obchodní korporace můţe proběhnout způsobem bez likvidace anebo s likvidací. Důvody o zrušení jednotlivých obchodních korporací jsou upraveny v NOZ v § 171 aţ § 173 a § 93 ZOK.

40

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=3 41 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Přeměna právnické osoby, §183 42 SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. s. 143. ISBN 978-80-7400-445-2

26

4.2.6 Zrušení obchodní korporace bez likvidace Pokud dojde ke zrušení obchodní korporace bez likvidace, jedná se o její plynulý přechod na jejího právního nástupce. „Přeměnou právnické osoby je fúze, rozdělení a změna právní formy.“43 Oblast přeměn obchodních korporací je blíţe upravena v zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev. „Při přeměně musí být stanoven rozhodný den, od něhož se jednání zanikající právnické osoby považuje z účetního hlediska za jednání uskutečněné na účet nástupnické osoby.“ 44 Jakým způsobem se stanoví rozhodný den, stanoví § 177 NOZ a to následovně: „Účinnost přeměny právnické osoby zapisované do veřejného rejstříku nastává dnem zápisu do veřejného rejstříku. V takovém případě se rozhodný den stanoví tak, aby nepředcházel den podání návrhu na zápis přeměny do veřejného rejstříku o více než dvanáct měsíců Jsou-li zúčastněné osoby zapsány do veřejného rejstříku v různých obvodech, podá se návrh na zápis přeměny v kterémkoli z nich a orgán veřejné moci zapíše do veřejného rejstříku všechny zapisované skutečnosti k témuž dni.“45 V zákoně č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev jsou uvedeny tyto přeměny – fúze, rozdělení, změna právní formy, převod jmění na společníka, přeshraniční přemístění sídla.

4.2.7 Zrušení obchodní korporace s likvidací V případě zrušení obchodní korporace likvidací, jde o rozhodnutí o ukončení její podnikatelské činnosti. Zákon č. 89/2012 upravuje tuto skutečnosti v § 187 aţ 209. „Právnická osoba vstupuje do likvidace dnem, kdy je zrušena nebo prohlášena za neplatnou. Vstoupí-li právnická osoba zapsaná ve veřejném rejstříku do likvidace, navrhne likvidátor bez zbytečného odkladu zápis vstupu do likvidace do veřejného rejstříku. Po dobu likvidace užívá právnická osoba svůj název s dodatkem „v likvidaci“.46

43

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Přeměna právnické osoby, § 174, odst. 1 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Přeměna právnické osoby, § 176, odst. 1 45 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Přeměna právnické osoby, § 177, odst. 1 a 2 46 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, Likvidace, § 187, odst. 2 44

27

Likvidátora jmenuje statutární orgán obchodní korporace, není-li zákonem, společenskou smlouvou či stanovami určeno jinak. Likvidátor jedná jménem obchodní korporace pouze ve smyslu těch úkonů, které jsou směrovány k likvidaci obchodní korporace. Je oprávněn jednat ve věcech zápisů do OR. Do 30 dnů po skončení likvidace je likvidátor povinen podat návrh na výmaz obchodní korporace z OR.

4.2.8 Právní úprava při výmazu obchodní korporace zapsané v OR K zániku obchodní korporace dochází v důsledku nabytí právní moci rozhodnutí o výmazu. Podmínky pro výmaz právnické osoby bez likvidace: jmění zanikající obchodní korporace přechází na právního nástupce v důsledku přeměny, návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba- jejím jménem tak činí její statutární orgán (jeho zmocněnec), -

podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen.

Podmínky pro výmaz právnické osoby po likvidaci: právnické osobě nezbyl ţádný majetek, návrh na výmaz podává zanikající právnická osoba- jejím jménem likvidátor, jako doklady slouţí listiny z průběhu likvidace, hlavně zpráva o průběhu likvidace s návrhem na rozdělení čistého majetkového zůstatku, schválení dokladů předkládaných společníkům, zveřejněním vstupu společnosti do likvidace v obchodním věstníku, podpis osoby podávající návrh musí být úředně ověřen.47

4.2.9 Sbírka listin Při všech změnách, které se musejí zapisovat či dokládat do OR, obsahuje Sbírka listin dokumenty zakladatelské, rozhodnutí o volbě nebo jmenování, odvolání funkce osob, které jsou členem statutárního orgánu, účetní dokumenty, rozhodnutí o zrušení právnické osoby, přeměny právnické osoby, zprávu o vztazích. Ucelený výčet povinných dokumentů je uveden v ZVR, § 66 bod a aţ z. Veřejný rejstřík tvoří současně vedle evidence zapsaných subjektů v jednotlivých druzích rejstříků také sbírka listin. Do ní zakládané dokumenty se tak stávají veřejně přístupné. Jde

47

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zruseni-ppbi-50445.html#!&chapter=9

28

z:

především o způsob zveřejnění informací jak pro jiné soutěţitele (účastníky hospodářské soutěţe), tak pro spotřebitele, kteří od zapsaných subjektů získávají nějaké zboţí či sluţby. Sbírka listin se vede v elektronické podobě.48 Při návrhu na zápis do OR se při prvozápisu dokládají do Sbírky listin následující dokumenty: Zakladatelské listiny, Společenská smlouva nebo Stanovy Rozhodnutí o jmenování členů statutárního orgánu a členů dozorčí rady Posudek znalce na ocenění nepeněţitého vkladu Tyto listiny se do Sbírky listin vkládají ve formátu PDF. Navrhovatel je přikládá k návrhu také v papírové podobě. Novou úpravou OZ končí povinnost ukládat do sbírky listin podpisové vzory osob oprávněných jednat jménem právnické osoby, tedy osob, které jsou statutárním orgánem, případně vedoucím organizační sloţky či likvidátorem.

4.3 Změny a jejich zápis do OR u společnosti s ručením omezeným Nejběţnější formou obchodní korporace je společnost s ručením omezeným. „Společnost s ručením omezeným je společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně a nerozdílně do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění“49 Oproti zrušenému ObchZ, kde byl minimální vklad ve výši 200.000,- Kč je dle nového ZOK minimální výše vkladu 1 Kč, pokud společenská smlouva neurčí výši vkladu vyšší. Povinné zapisované údaje do OR, které jsou odlišné od ostatních obchodních korporací a druţstev: Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu společníků, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků Výše základního kapitálu

48

HAMPEL, Petr a Ivo WALDER. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 195. ISBN 978-80-7478-506-1 49 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích)

29

Výše podílu kaţdého společníka Druh podílu a popis práv a povinností s ním spojených alespoň odkazem na společenskou smlouvu uloţenou ve sbírce listin a údaj o tom, zda byl na podíl vydán kmenový list Zapisované údaje o statutárním orgánu a počtu jeho členů se týká v s.r.o. jednatelů. Nedílnými přílohami k návrhu na zápis s.r.o. jsou následující: Zakladatelská listina nebo společenská smlouva, která obsahuje tyto údaje: Název firmy společnosti Sídlo Předmět podnikání nebo činnosti Určení společníků (jméno a bydliště) Určení druhu podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojené Výše vkladu nebo vkladů připadající na podíl nebo podíly Výše základního kapitálu dle ZOK nejméně 1,- Kč Počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost nejméně jeden jednatel Určení správce nebo správců vkladu s uvedením jména a bydliště Vkladová povinnost zakladatelé, včetně lhůty pro jejich splnění Údaje o tom, koho zakladatelé určují jednatelem nebo jednateli popřípadě členy jiných orgánů společnosti, kteří mají být podle ZOK volení valnou hromadou U nepeněţitého vkladu jeho popis, jeho ocenění, částku, kterou se započítává na emisní kurz, určení znalce, který provede ocenění nepeněţitého vkladu Rozhodnutí jednatele o umístění sídla s konkrétně vymezenou adresou sídla společnosti Listina osvědčující právní důvod uţívání prostor, v nichţ je sídlo umístěno Oprávnění k podnikání Potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti Čestné prohlášení jednatele nebo jednatelů, včetně souhlasu se zápisem do OR s úředně ověřeným podpisem Čestné prohlášení správce vkladu s úředně ověřeným podpisem 30

Plná moc s úředně ověřeným podpisem navrhovatel pokud navrhovatel zmocní k podání do OR jinou osobu „Návrh na zápis založené společnosti s ručením omezeným do obchodního rejstříku podávají všichni jednatelé“50 Podíváme-li se do judikatury Nejvyššího soudu ČR ve věci „Forma plné moci k zaloţení společnosti s ručením omezeným jediným zakladatelem“ tak ten uvádí „Plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. Postačí, aby plná moc k přijetí zakladatelské listiny o založení společnosti s ručením omezeným byla udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem zmocnitele (zakladatele), a to bez ohledu na to, že zakladatelská listina musí být sepsána ve formě notářského zápisu o právním jednání“.51 V praxi to znamená, ţe i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen. Největším problémem a nedostatkem daného usnesení je však snaha o obecnou přenositelnost závěru usnesení Nejvyššího soudu ČR tak, jak bylo učiněno v tiskové zprávě, na veškerá civilní právní jednání. Takový závěr je závěrem contra legem i za předpokladu, ţe by závěr Nejvyššího soudu ČR o posouzení ustanovení § 6 ZOK jako speciálního ustanovení k § 441 odst. 2 OZ byl správný (coţ, jak bylo uvedeno výše, není pravda). Důvodem je, ţe u právního jednání, které nespadá pod ustanovení § 6 ZOK, tj. nejde o jednání týkající se zaloţení, vzniku, změny, zrušení nebo zániku obchodní korporace, nelze aplikovat pravidlo lex specialis derogat legi generali a tím „obejít“ aplikaci ustanovení § 441 odst. 2 OZ. Za Nejvyšší soud ČR se k dané právní větě vyjádřil soudce zpravodaj a předseda senátu JUDr. Petr Šuk, který uvedl, ţe Nejvyšší soud nijak neprolomil ani neotočil význam § 441 odst. 2 občanského zákoníku, pouze posuzoval, jaké důsledky má nedodržení zákonem požadované formy plné moci v případě, že je udělována pro právní jednání, pro něž zákon vyžaduje formu notářského zápisu. A dospěl k závěru, že takovým důsledkem není bez dalšího neplatnost plné 50

Zákon č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Díl 6 Obchodní rejstřík, §46 odst. 2 51 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 11. 2014 sp. zn. 29 Cdo 3919/2014

31

moci. Uvedená právní věta jde ale daleko za problematiku neplatnosti plné moci v důsledku nedodrţení stejné formy plné moci jako právního jednání, pro které se uděluje.52

4.3.1 Změna jednatele společnosti Funkce jednatele můţe zaniknout smrtí jednatele, odstoupením nebo odvoláním z funkce, převodem podílu, vyloučením společníka, uplynutím doby funkčního období, v důsledku rozhodnutí soudu, vystoupením společníka, dohodou či zánikem společnosti. Veškeré tyto skutečnosti jsou podmíněny svoláním valné hromady, ze které se vyhotoví zápis, který se doloţí OR. V případě úmrtí jednatele se OR zašle i úřední doklad dosvědčující úmrtí jednatele, tj. úmrtní list. Pokud nastane situace, kdy jednatel jiţ není bezúhonný ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání, do OR se dokládá také i pravomocné rozhodnutí soudu či správního úřadu, o tom, ţe jednatel přestal splňovat některou z podmínek způsobilosti pro výkon funkce jednatele.

4.3.2 Změna výše základního kapitálu O změně výše základního kapitálu rozhoduje valná hromada. V souvislosti s touto změnou mohou nastat situace jako zvýšení základního kapitálu, efektivní zvýšení základního kapitálu, nominální zvýšení základního kapitálu nebo sníţení základního kapitálu. Při zvýšení základního kapitálu se do OR dokládají následující listiny: Doklad (y) o splnění vkladové povinnosti, Posudkem/posudky znalce o ocenění nepeněţitých vkladů, Doklady o vnesení nepeněţitých vkladů, Notářským zápisem o rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu, Prohlášením o převzetí závazku ke zvýšení vkladu nebo k novému vkladu.53 Při sníţení základního kapitálu je nutné, aby při svolávání valné hromady a zároveň při rozhodnutí valné hromady byly mimo obecných náleţitostí uvedeny skutečnosti a to: Návrh údajů o tom, o jakou částku se základní kapitál sniţuje Údaje o změně výše vkladů jednotlivých společníků, případně jejich počet 52

HENČEKOVÁ, Slavomíra. K problematice formy plné moci. epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/k-problematice-formy-plne-moci-96855.html 53 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=4

32

Údaje o tom, zda částka, o niţ se má základní kapitál sníţit, bude (zcela nebo zčásti) vyplacena společníkům nebo Údaj o tom, zda bude prominuta povinnost splnit vkladovou povinnost nebo Údaj o tom, jak bude s touto částkou naloţeno54 Jednatelé jsou povinni zveřejnit rozhodnutí valné hromady o sníţení základního kapitálu a jeho výši do 15 dnů po jeho přijetí valnou hromadou dvakrát po sobě s časovým odstupem 30 dnů. V oznámení se vyzvou věřitelé společnosti, aby přihlásili své pohledávky ve lhůtě 90 dnů po posledním oznámení, nejde-li o sníţení základního kapitálu za účelem úhrady ztráty. Pokud věřitelé své pohledávky nepřihlásí, nemá to vliv na jejich promlčení nebo jejich prekluzi ani na běh promlčecích nebo prekluzivních lhůt. Věřitelům, kteří své pohledávky včas a řádně přihlásí, je společnost povinna poskytnout přiměřené zajištění jejich pohledávek, nebo tyto pohledávky uspokojit. Pro přiměřenost zajištění platí obecná občanskoprávní úprava. Poté, co je zajištění nebo uspokojení pohledávek přihlášených věřiteli ukončeno, je povinností jednatelů podat bez zbytečného odkladu návrh na zápis sníţení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Soud návrhu vyhoví a sníţení zapíše pouze tehdy, je-li prokázáno, ţe: je-li prokázáno, ţe věřitelé byli vyzváni k přihlášení svých pohledávek vůči společnosti, a přihlášené pohledávky věřitelů byly zajištěny nebo uspokojeny, ledaţe se takové zajištění nevyţaduje, popř. byla předloţena účinná dohoda společnosti s věřiteli, kteří mají právo na uspokojení nebo zajištění jejich pohledávek.55 Sníţení základního kapitálu je účinné ode dne zápisu do OR a zápis má konstitutivní účinky.

4.3.3 Změna právní formy S.r.o. můţe právní formu měnit na všechny typy společností nebo druţstva. Právní účinky nastávají ke dni zápisu do OR. Rozhodnutí valné hromady o této skutečnosti musí být učiněno ve formě notářského zápisu. Jednatel vyhotoví písemnou zprávu o změně právní formy. V ní odůvodní návrh z právního a ekonomického hlediska, charakterizuje postavení společníků po změně formy. Ve zprávě ale 54

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=4 55 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=4

33

nemusí být uvedeny ty skutečnosti, které tvoří předmět obchodního tajemství. Zpráva se nevyţaduje, kdyţ jsou všichni společníci současně i jednateli, nebo i v případě, ţe všichni společníci souhlasí s nevypracováním zprávy či zanikající s.r.o. fúzuje se svým jediným společníkem. Jednatel vypracuje projekt změny právní formy a zprávu o změně právní formy. Je-li osoba zúčastněná na přeměně zapsána do obchodního rejstříku, uloţí do sbírky listin obchodního rejstříku alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena, projekt přeměny a zveřejní oznámení o uloţení projektu přeměny do sbírky listin a upozornění pro věřitele alespoň 1 měsíc přede dnem, kdy má být přeměna schválena.56 Zápis změny do OR musí být ze strany společnosti doloţen také: Projektem změny právní formy, Zprávou o přeměně, Případným povolení státních orgánů a dokladem o poskytnutí jistoty při ochraně věřitelů, Mezitímní účetní závěrkou a zprávou auditora.57

4.3.4 Převod podílu Převod podílu je moţnost jak můţe společník vystoupit z účasti na společnosti. Společník můţe svůj podíl převést na jiného společníka, nebo pokud společenská smlouva neurčí jinak, můţe společník svůj podíl převést na osobu, která není společníkem, ale pouze jen se souhlasem valné hromady. Podíl se převádí smlouvou o převodu podílu, kde musí být uveden předmět převodu a pokud se jedná o úplatný převod i sjednaná cena převodu. Do OR se musí doloţit notářský zápis o rozhodnutí valné hromady o změně obsahu společenské smlouvy nebo zakladatelské listiny a jejich současné znění, notářský zápis o rozhodnutí valné hromady, kterým byl udělen souhlas s převodem podílu, smlouva o převodu s úředně ověřenými podpisy, dohoda společníků o ukončení účasti některého z nich ve společnosti. Nově přistupující společník musí doloţit všechny dokumenty spojené s jeho vstupem do společnosti, které se vyţadují pro zápis této osoby za společníka do OR.

56

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=5 57 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=5

34

4.3.5 Přechod podílu Podíl přechází v důsledku smrti nebo zániku společníka ve společnosti, ledaţe, ţe přechod podílu zakáţe nebo omezí společenská smlouva. Zanikne-li právnická osoba, podíl přechází na právního nástupce zanikající právnické osoby, který se tak stává novým společníkem společnosti. „Zanikne-li“ fyzická osoba (smrtí), stává se podíl předmětem dědictví a přechází na dědice, a to jiţ od smrti zůstavitele. Pokud má společnost jediného společníka, přechází podíl na dědice vţdy, i kdyby to jinak společenská smlouva neumoţňovala. Vylučuje-li nebo omezuje-li společenská smlouva přechod podílu, podíl se uvolňuje a dědic nebo právní nástupce má právo na vypořádací podíl od společnosti. Tzv. uvolněný podíl společnost s ručením omezeným prodá nejméně za přiměřenou cenu bez zbytečného odkladu stávajícím společníkům, nebo na třetí osobě.58 Do OR se doloţí listiny jako v případě převodu podílu včetně listiny osvědčující přechod podílu, pravomocné usnesení dědického soudu. Dalšími způsoby změny podílů jsou rozdělení podílu, zastavení podílu, které vyţadují obdobné doloţení listin do OR, a to především smlouva o zastavení podílu a listina osvědčující zánik zástavního práva k podílu.

4.4 Změny a jejich zápis do OR u akciové společnosti „Akciovou společností je společnost, jejíž základní kapitál je rozvržen na určitý počet akcií“59 Základní kapitál je alespoň 2.000.000 Kč nebo 80.000 EUR. Zakladatelé mají moţnost si vybrat, zda má mít jejich společnost dualistickou nebo monistickou strukturu řídících orgánů. Tuto strukturu poté povinně uvádí ve svých stanovách. Stanovy jsou základním dokumentem upravujícím vnitřní poměry a.s. Povinné obsahové náleţitosti stanov vymezuje §250 ZOK. O změně stanov rozhodují všichni akcionáři dohodou ve formě notářského zápisu, coţ by v praxi mohlo přinést nemalé potíţe, je proto vhodné, aby

58

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=3 59 Zákon č.901/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Hlava V, Akciová společnost, § 243, odst. 1

35

oprávnění ke změně stanov bylo svěřeno do působnosti valné hromady (§421 odst. 2 písm. a) ZOK). Při dualistické struktuře se zřizuje představenstvo a dozorčí rada, zatímco při monistické struktuře se zřizuje správní rada a statutární ředitel. Bez ohledu na zvolený systém vnitřní struktury společnosti zůstává valná hromada nejvyšším orgánem společnosti (§44 odst. 1 ZOK). Svou účastí a hlasováním na valné hromadě se akcionáři podílejí na řízení společnosti. ZOK umoţňuje, aby akcionář rozhodoval i mimo valnou hromadu – rozhodování per rolamm. Předpokladem je, ţe to připouští stanovy (§418 odst. 1 ZOK) Společnost můţe vybraný systém své vnitřní struktury měnit a to změnou stanov. Při změně stanov je nutné tuto změnu nechat zapsat do OR.60 Povinné zapisované údaje do OR, které jsou odlišné od ostatních obchodních korporací a druţstev: Výše základního kapitálu a rozsah jeho splacení Počet, druh, forma a jmenovitá hodnota akcií nebo údaj o tom, ţe společnost vydá akcie, které nemají jmenovitou hodnotu (kusové akcie), a v jakém počtu, údaj o tom, zda budou vydány akcie jako zaknihovaný cenný papír nebo budou imobilizovány, Případné omezení převoditelnosti akcií na jméno, Má-li společnost jediného akcionáře, zapisuje se i jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, tohoto akcionáře Statutárním orgánem je v akciové společnosti představenstvo nebo statutární ředitel. Představenstvo je výkonným orgánem společnosti. Neurčí-li stanovy niţší nebo vyšší počet členů, má představenstvo 3 členy (§439 odst. 1 ZOK) a tak je nutno uvést vznik členství (volba do představenstva) a vznik funkce (volba předsedy a místopředsedy představenstva). Další skutečností poţadovanou při zápisu u a.s. je u výše základního kapitálu, kde se zapisuje a uvádí počet akcií a jejich nominální hodnota. Na rozdíl od ostatních obchodních korporací a druţstev, a.s. povinně uvádí a zapisuje i členy dozorčí rady. 60

BĚLOHLÁVEK, Alexandr J. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2013. ISBN 978-80-7380-451-0

36

Nedílnými přílohami k návrhu na zápis a.s. jsou následující: Stanovy ve formě notářského zápisu, které obsahují Název firmy společnosti Sídlo Předmět podnikání nebo činnosti, Počet akcií, jejich jmenovitou hodnotu, určení, zda a kolik akcií bude znít na jméno nebo na majitele, anebo zda budou vydány jako zaknihované cenné papíry, popřípadě údaj o omezení převoditelnosti akcií, popřípadě údaj, zda jsou akcie imobilizovány Mají-li být vydány akcie různých druhů, jejich název a popis práv s nimi spojených, Počet hlasů spojených s jednou akcií a způsob hlasování na valné hromadě; mají-li být vydány akcie o různé jmenovité hodnotě, obsahují stanovy také počet hlasů vztahujících se k té které výši jmenovité hodnoty akcií a celkový počet hlasů ve společnosti, Údaj o tom, který ze systémů vnitřní struktury společnosti byl zvolen (monistický či dualistický), a pravidla určení počtu členů představenstva nebo dozorčí rady, Údaje o tom, kolik akcií který zakladatel upisuje, za jaký emisní kurs, způsob a lhůtu pro splácení emisního kursu a jakým vkladem bude emisní kurs splacen, V jaké výši musí být splacen základní kapitál k okamţiku vzniku společnosti, Bude-li emisní kurs akcií plněn nepeněţitými vklady, jméno vkladatele, popis nepeněţitých vkladů, jakoţ i počet, jmenovitou hodnotu a druh akcií, které se za tento nepeněţitý vklad vydají, jejich formu nebo údaj, ţe budou vydány jako zaknihované cenné papíry, a určení znalce, který provede ocenění nepeněţitého vkladu, Určení ceny nepeněţitých vkladů při zaloţení společnosti, Alespoň přibliţnou výši nákladů, které v souvislosti se zaloţením společnosti vzniknou, Údaj o tom, koho zakladatelé určují členy orgánů společnosti, kteří mají být podle stanov voleni valnou hromadou, Určení správce vkladů,

37

Mají-li být vydány akcie jako zaknihované cenné papíry, čísla majetkových účtů, na které mají být zaknihované akcie vydány. Rozhodnutí představenstva nebo statutárního ředitele o umístění sídla s konkrétně vymezenou adresou sídla společnosti Rozhodnutí představenstva o volbě předsedy a místopředsedy Rozhodnutí dozorčí rady o volbě předsedy a místopředsedy Listina osvědčující právní důvod uţívání prostor, v nichţ je umístěno sídlo Oprávnění k podnikání Potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti (sloţení základního kapitálu) Čestné prohlášení členů představenstva a dozorčí rady nebo statutárního ředitele, včetně souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem Prohlášení o svéprávnosti, dále prohlášení, ţe jednatel splňuje podmínky provozování ţivnosti, ţe u něho nenastala skutečnost, jeţ je překáţkou provozování ţivnosti, Prohlášení zapisované osoby, ţe souhlasí s ustanovením do funkce Čestné prohlášení správce vkladu s úředně ověřeným podpisem Plná moc s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud navrhovatel zmocní k podání návrhu do obchodního rejstříku jinou osobu.61 „Návrh na zápis založené akciové společnosti do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo statutární ředitel“62 Základní kapitál v a.s. lze zvýšit upsáním nových akcií, zvýšením základního kapitálu z vlastních zdrojů, podmíněným zvýšením základního kapitálu, zvýšením základního kapitálu rozhodnutím představenstva.

4.4.1 Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií V § 475 a 476 ZOK je přesně stanoveno jaké skutečnosti musí obsahovat usnesení valné hromady při zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií. Poté podá představenstvo bez

61

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zapis-do-obchodniho-rejstriku-ppbi-59886.html#!&chapter=3 62 Zákon č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Díl 6 Obchodní rejstřík, §46 odst. 3

38

zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení do OR. Lze s tímto návrhem spojit i návrh na zápis nové výše základního kapitálu do OR. Upsání akcií na základě veřejné nabídky je moţné pouze v případě, ţe usnesení valné hromady obsahovalo pravidlo pro úpis akcí nad rámec navrţené výše zvýšení základního kapitálu. Pokud takové ustanovení není, platí, ţe takovýto úpis není moţný. Omezení přednostního práva „Přednostní právo nelze ve stanovách omezit ani vyloučit“ „Valná hromada může svým usnesením přednostní právo omezit nebo vyloučit, jen je-li to v důležitém zájmu společnosti“ „Usnesení valné hromady se uloží do sbírky listin“63 Představenstvo podává návrh na zápis nové výše základního kapitálu do OR. Přednostní právo akcionářů a omezení přednostního práva je uvedeno v § 484 aţ 489 a důvodová zpráva uvádí k těmto paragrafům: Přednostní právo, i přes leckteré ţádosti praxe, zůstává zachováno. Důvod je nejen v jeho imanentní potřebě pro výkon akcionářských práv, ale také v příkazech Druhé směrnice a obdobě ve většině evropských států. Informaci o přednostním právu je nutné zveřejnit na internetových stránkách společnosti, stejně jako pozvánku na valnou hromadu. Obdobně je i převoditelnost samostatně převoditelného přednostního práva odkázána na okamţik rozhodnutí valné hromady a nikoliv na zveřejnění. V souladu s potřebami vývoje a tlaku nových transakčních metod (např. IPO) se opouští nutnost konstitutivnosti zápisu o zvýšení základního kapitálu do obchodního rejstříku. Je to dáno nejen praktickou potřebou, ale také tím, ţe Druhá směrnice po nás tuto povinnost nevyţaduje a dosavadní úprava byla např. oproti nizozemské velmi přísná a nutila české společnosti činit řadu transakcí v reţimu jiného právního řádu – srov. důvodovou zprávu u obdobného pravidla u s.r.o. Ve zbytku se stávající úprava nezměnila a nový zákon ji kopíruje s drobnými lexikálními změnami.64

63

Zákon č.901/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Zvýšení základního kapitálu, §487 a 488, odst. 1 a 3 64 Důvodová zpráva k ZOK k §461 aţ §487. Obczan.cz [online]. 2014 [cit. 2015-03-12]. Dostupné z: https://obczan.cz/zakon/zok/cast-prvni/hlava-v/dil-6/oddil-2/pododdil-1?do=detail-item-10313-comments-item2347-switchExpanded

39

4.4.2 Zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů O zvýšení základního kapitálu z vlastních zdrojů vykázaných ve schválené řádné, mimořádné nebo mezitímní účetní závěrce můţe rozhodnout valná hromada. „Nová výše základního kapitálu se zapisuje do obchodního rejstříku současně s usnesením o zvýšení základního kapitálu podle § 495 odst. 1.“65 Usnesení valné hromady musí obsahovat náleţitosti uvedené v § 498 ZOK.

4.4.3 Podmíněné zvýšení základního kapitálu Podmíněné zvýšení základního kapitálu je moţné pouze v případě, ţe to předem umoţní stanovy. §506 ZOK stanovuje podmínky, za kterých je moţno toto zvýšení základního kapitálu. V návaznosti na to § 507 ZOK jsou povinné náleţitosti, které musí obsahovat usnesení valné hromady. Obdobně platí i ustanovení, ţe představenstvo podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady do OR, který můţe být spojen s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu do OR, pokud tomu tak není, následně představenstvo podá návrh na zápis nové výše základního kapitálu.

4.4.4 Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva Zvýšení základního kapitálu rozhodnutím představenstva je upraveno v § 511 ZOK. Valná hromada můţe pověřit představenstvo nebo správní radu. I zde platí ustanovení, ţe představenstvo podá bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady o pověření do OR. „Rozhodnutí představenstva o zvýšení základního kapitálu se osvědčuje veřejnou listinou a toto rozhodnutí se zapisuje do obchodního rejstříku.“66

4.4.5 Snížení základního kapitálu ZOK § 516 přesně specifikuje povinné náleţitosti usnesení valné hromady při sníţení základního kapitálu. Po usnesení valné hromady podá představenstvo bez zbytečného odkladu návrh na zápis usnesení valné hromady do OR, který můţe být spojen s návrhem na zápis nové výše základního kapitálu do OR.

65

Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Zvýšení základního kapitálu, § 496, odst. 2 66 Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Zvýšení základního kapitálu, § 515, odst.1

40

4.5 Změny a jejich zápis do OR u veřejné obchodní společnosti Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. 67 Vzájemné právní poměry společníků se řídí společenskou smlouvou. V § 98 ZOK je uvedeno, ţe společenská smlouva obsahuje také a) firmu společnosti, b) předmět podnikání společnosti nebo údaj, že byla založena za účelem správy vlastního majetku, a c) určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu (dále jen „jméno“) a bydliště nebo sídla.68 Povinné zapisované údaje do OR, které jsou odlišné od ostatních obchodních korporací a druţstev. Jméno a sídlo nebo adresa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejich společníků Statutárním orgánem jsou ve veřejné obchodní společnosti společníci. Je stanovena kontrolní komise. Veřejná obchodní společnost nemá základní kapitál. Zakladatelským dokumentem – společenskou smlouvou je upravována vnitřní organizace společnosti. Ke změně společenské smlouvy můţe dojít pouze dohodou všech společníků, nestanoví-li společenská smlouva jinak. Změna můţe mít formu dohody o měněných skutečnostech, nebo se sepíše nové znění společenské smlouvy nahrazující původní společenskou smlouvu. Při jakékoliv změně je nutná písemná forma a podpisy společníků musí být úředně ověřeny. Návrh na zápis změn podává společník pověřený obchodním vedením, případně kterýkoli jiný společník spolu s aktuálním zněním společenské smlouvy zachycující provedené změny společenské smlouvy a další přílohy v závislosti na měněných skutečnostech. Nedílnými přílohami k návrhu na zápis v.o.s. jsou následující: 67

Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Hlava II, Veřejná obchodní společnosti, § 95, odst. 1 68 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=6

41

Společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy, která by měla obsahovat Název firmy společnosti Sídlo Předmět podnikání nebo činnosti nebo údaj, ţe byla zaloţena za účelem správy vlastního majetku, Určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla. Ostatní náleţitosti, které určují ve vzájemné dohodě společníci. Rozhodnutí společníků o umístění sídla s konkrétně vymezenou adresou sídla společnosti Listina osvědčující právní listina osvědčující právní důvod uţívání prostor, v nichţ je umístěno sídlo Čestné prohlášení společníků, včetně souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem Plná moc s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud navrhovatel zmocní k podání návrhu do obchodního rejstříku jinou osobu. Návrh na zápis zaloţené veřejné obchodní společnosti do OR podávají všichni společníci.

4.5.1 Změna společníka Čestné prohlášení společníka, ţe je bezúhonný ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání, a ţe u něj nenastala skutečnost, která je překáţkou provozování ţivnosti, podpis musí být úředně ověřen, Listina osvědčující změnu jiného údaje, např. potvrzení o změně bydliště společníka.

4.5.2 Zánik účasti společníka veřejné obchodní společnosti při zániku celé společnosti (má nárok na vypořádací podíl), výpovědí společníka podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaţe společenská smlouva určí lhůtu jinou. V tomto případě jde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího společníka, pokud se ostatní společníci rozhodli na další existenci společnosti, společnost jako taková nezaniká a vystupující společník má nárok na vypořádací podíl, smrtí společníka, ledaţe společenská smlouva připouští dědění podílu,

42

zánikem právnické osoby – společníka, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce, vyloučením společníka, který porušuje zvlášť závaţným způsobem své povinnosti, a to rozhodnutím soudu (vyloučený společník má nárok na vypořádací podíl), prohlášením konkurzu na majetek některého ze společníků, resp. zamítnutím návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, ţe společníkův majetek je zcela nepostačující, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiţením podílu některého společníka ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postiţení podílu některého společníka ve společnosti, společník přestal splňovat všeobecné podmínky provozování ţivnosti. 69

4.5.3 Zrušení veřejné obchodní společnosti Zrušení bez likvidace Při zrušení v.o.s. se zde uplatňují obecné formy zrušení obchodní společnosti. Právní úprava je obsaţena v zákoně o přeměnách obchodních společností a druţstev. Zrušení v.o.s. s likvidací Všechny případy zrušení v.o.s. vyplývají ze zvláštního postavení společníků osobních obchodních korporací, spočívajícího na osobní účasti v této obchodní korporaci. Pokud účast některého společníka v této obchodní korporaci zanikne (společník zemře), nebo pokud se některý ze společníků nemůţe nadále podílet na činnosti nebo přestane být důvěryhodným, jeho osobní ručení ztratí smysl, porušuje podstatným způsobem společenskou smlouvu, je to důvod pro zánik v.o.s. V některých případech se mohou zbývající společníci změnou společenské smlouvy dohodnout, ţe společnost trvá i nadále bez společníka, jehoţ se důvod zániku týká. Není-li tato dohoda o změně společenské smlouvy uzavřena do tří měsíců od zrušení veřejné obchodní společnosti, společnost vstoupí do likvidace.70

69

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=6 70 Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zruseni-ppbi-50445.html#!&chapter=4

43

4.6 Změny a jejich zápis do OR u komanditní společnosti V k. s., kde jsou dva druhy společníků a to komplementáři a komanditisté, vyplývá také rozdílný způsob rozhodování o komanditní společnosti. Pro k. s. se pouţijí ustanovení ZOK, Hlava III a dále i ustanovení o veřejné obchodní společnosti. „Pokud ze společných ustanovení části druhé a této hlavy zákona neplyne něco jiného, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení o veřejné obchodní společnosti.“71 Společenská smlouva obsahuje také určení, který ze společníků je komplementář, a který komanditista a výši vkladu kaţdého komanditisty. Statutárním orgánem společnosti jsou všichni komplementáři, kteří splňují poţadavky stanovené v ZOK §46 zákona č. 90/2012 Sb. Společenská smlouva můţe určit, ţe statutárním orgánem společnosti jsou pouze někteří z komplementářů, kteří splňují poţadavky stanovené v § 46 ZOK, nebo jeden z nich. Neurčí-li společenská smlouva jinak, rozhodují ve věcech, které nepřísluší statutárnímu orgánu, všichni společníci, přičemţ zvlášť hlasují komplementáři a zvlášť komanditisté. Povinné zapisované údaje, které jsou odlišné od ostatních obchodních korporací a druţstev: Jméno a sídlo nebo adresa místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu, jejích společníků s uvedením, který ze společníků je komplementář a který komanditista Výše komanditní sumy kaţdého komanditisty a její změny Kontrolní komise Přijatá rozhodnutí o změně sídla, firmy, společníků, předmětu podnikání, způsobu podepisování, zrušení společnosti, zásadní dispozice s majetkem společnosti, ustanovení prokuristy, pověření jen některých komplementářů obchodním vedením, rozdělování zisku či vyrovnání ztráty, souhlasu s převodem podílu komanditisty na jinou osobu jako i o dalších podstatných náleţitostech obsaţených ve společenské smlouvě, musí mít formu dohody o měněných skutečnostech (tj. dodatku ke společenské smlouvě) nebo musí být sepsáno nové znění společenské smlouvy nahrazující původní společenskou smlouvu. Společenská smlouva můţe stanovit způsob schvalování změn ve společnosti (společenské smlouvě), a to prostou většinou dosaţenou ve skupině komplementářů i ve skupině 71

Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Hlava III: Komanditní společnosti, § 119

44

komanditistů, nebo prostou většinou společnou pro komplementáře a komanditisty. Můţe být téţ stanoveno, ţe např. komplementáři musí rozhodnout jednomyslně a komanditisté prostou většinou. V tomto smyslu můţe společenská smlouva stanovit způsob, který je pro všechny společníky přijatelný. 3 Nedílnými přílohami k návrhu na zápis u k.s. jsou následující: Společenská smlouva s úředně ověřenými podpisy, která by měla obsahovat Název firmy společnosti Sídlo Předmět podnikání nebo činnosti nebo údaj, ţe byla zaloţena za účelem správy vlastního majetku, Určení společníků uvedením jména nebo jmen a příjmení, v případě právnické osoby názvu a bydliště nebo sídla, Určení, který ze společníků je komplementář a který komanditista, Výše vkladu kaţdého komanditisty. Ostatní náleţitosti Rozhodnutí společníků o umístění sídla s konkrétně vymezenou adresou sídla společnosti Listina osvědčující právní důvod uţívání prostor, v nichţ je umístěno sídlo Oprávnění k podnikání, pokud společnost nebyla zaloţena za účelem správy vlastního majetku Výpis z ţivnostenského rejstříku, či jiné oprávnění k podnikání v případě, ţe předmět podnikání není ţivností Čestné prohlášení společníků, včetně souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem Plná moc s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud navrhovatel zmocní k podání návrhu do obchodního rejstříku jinou osobu. Návrh na zápis zaloţené k. s. do OR podávají všichni společníci.

45

4.6.1 Změna společníka, skutečnosti zapisované u společníka listina osvědčující změnu v osobě společníka, např. změna společenské smlouvy, smlouvy o převodech podílů, usnesení dědického soudu, převzetí závazku k novému vkladu nebo ke zvýšení vkladu do základního kapitálu společnosti, prohlášení komplementáře o odstoupení z funkce statutárního orgánu, doklady o splacení nebo doplacení vkladů, čestné prohlášení komplementáře, ţe je bezúhonný ve smyslu zákona o ţivnostenském podnikání, a ţe u něj nenastala skutečnost, která je překáţkou provozování ţivnosti, podpis musí být úředně ověřen, listina osvědčující změnu jiného údaje, např. potvrzení o změně bydliště společníka, pravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu dokládající, ţe fyzická osoba vykonávající práva a povinnosti komplementáře – právnické osoby, který je statutárním orgánem nebo jeho členem, přestala splňovat některou z podmínek pro výkon těchto práv a povinností. 72

4.6.2

Zánik účasti komplementáře komanditní společnosti při zániku celé společnosti (má nárok na vypořádací podíl), výpovědí komplementáře podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaţe společenská smlouva určí lhůtu jinou. V tomto případě jde o jednostranné rozhodnutí vystupujícího komplementáře, pokud se ostatní společníci rozhodli na další existenci společnosti, společnost jako taková nezaniká a vystupující komplementář má nárok na vypořádací podíl, smrtí komplementáře, ledaţe společenská smlouva připouští dědění podílu, zánikem právnické osoby – komplementáře, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce,

72

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zruseni-ppbi-50445.html#!&chapter=5

46

vyloučení komplementáře, který porušuje závaţným způsobem povinnosti, a to rozhodnutím soudu (má nárok na vypořádací podíl), prohlášením konkurzu na majetek komplementáře, resp. zamítnutím návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, ţe komplementářův majetek je zcela nepostačující, pravomocným nařízením výkonu rozhodnutí postiţením podílu některého komplementáře ve společnosti, nebo právní mocí exekučního příkazu k postiţení podílu některého komplementáře ve společnosti, omezením svéprávnosti komplementáře k právním jednáním, komplementář přestal splňovat všeobecné podmínky provozování ţivnosti. 73

4.6.3

Zánik účasti komanditisty komanditní společnosti při zániku celé společnosti (má nárok na vypořádací podíl), výpovědí komanditisty podanou nejpozději 6 měsíců před uplynutím účetního období, a to posledním dnem účetního období, ledaţe společenská smlouva určí lhůtu jinou, smrtí komanditisty, ledaţe společenská smlouva připouští dědění podílu, zánikem právnické osoby – komanditisty, ledaţe společenská smlouva připouští přechod podílu na právního nástupce, vyloučení komanditisty, který porušuje závaţným způsobem povinnosti a to rozhodnutím soudu (má nárok na vypořádací podíl), prohlášením konkurzu na majetek komanditisty nebo zamítnutí návrhu na zahájení insolvenčního řízení pro nedostatek majetku nebo zrušením konkursu proto, ţe je jeho majetek zcela nepostačující, schválením oddluţení komanditisty, doručením vyrozumění o neúspěšné opakované draţbě v řízení o výkonu rozhodnutí nebo v exekuci nebo, není-li podíl komanditisty převoditelný, pravomocné nařízení výkonu rozhodnutí postiţením podílu komanditisty, nebo právní moc exekučního příkazu k postiţení podílu komanditisty po uplynutí lhůty uvedené ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti podle zvláštního právního

73

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=7

47

předpisu a, byl-li v této lhůtě podán návrh na zastavení exekuce, právní moc rozhodnutí o tomto návrhu, nebo komanditista přestal splňovat všeobecné podmínky provozování ţivnosti. Zanikne-li účast všech komanditistů v komanditní společnosti, mohou se komplementáři dohodnout, ţe se komanditní společnost změní bez likvidace ve veřejnou obchodní společnost. 74 Návrh na zápis změn podává komplementář spolu s aktuálním zněním společenské smlouvy, která obsahuje provedené změny a další přílohy v závislosti na měněných skutečnostech. Zrušení bez likvidace Při zrušení k. s. se zde uplatňují obecné formy zrušení obchodní společnosti. Právní úprava je obsaţena v zákoně o přeměnách obchodních společností a druţstev. Fúze Projekt přeměny (fúze) musí být schválen všemi společníky k. s. (tj. všemi komanditisty i všemi komplementáři), a to ve formě notářského zápisu. Projekt přeměny musí obsahovat určení, kteří společníci zanikající obchodní korporace budou mít postavení komanditistů a kteří postavení komplementářů. U kaţdého komanditisty musí být uvedena výše jeho vkladu v nástupnické obchodní korporaci. Kaţdému společníkovi musí být nejméně 2 týdny přede dnem, v němţ má schválit fúzi, doručen projekt fúze a příslušné účetní závěrky. S komanditní společností se můţe sloučit veřejná obchodní společnost nebo můţe komanditní společnost splynout s veřejnou obchodní společností do nástupnické komanditní společnosti tak, ţe se všichni společníci veřejné obchodní společnosti stanou komplementáři komanditní společnosti. Rovněţ je moţná fúze veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti do nástupnické veřejné obchodní společnosti tak, ţe se všichni společníci komanditní společnosti stanou neomezeně ručícími společníky. Převod obchodního jmění na komplementáře Zanikne-li v obchodní korporaci účast všech společníků s výjimkou jednoho komplementáře, můţe komplementář rozhodnout, ţe převezme bez likvidace společnosti její jmění. Rozhodnutí musí společník učinit do tří měsíců ode dne, kdy nastal důvod pro zrušení obchodní korporace- toto rozhodnutí musí mít formu notářského zápisu. K návrhu na zápis převodu jmění do OR se přikládají: stejnopis notářského zápisu, jehoţ přílohou je projekt 74

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmeny-ppbi-51065.html#!&chapter=7

48

převzetí jmění, souhlas příslušných státních orgánů (je-li vyţadován), konečná účetní závěrka zanikající obchodní korporace. Rozdělení Zákon o přeměnách obchodních společností a druţstev umoţňuje, aby rozdělením komanditní společnosti vznikla veřejná obchodní společnost a komanditní společnost. K rozdělení komanditní společnosti se vznikem nových právnických osob se vyţaduje projekt rozdělení schválený všemi společníky ve formě notářského zápisu.75

4.7

Změny a jejich zápis do OR u družstva

Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob, které je založeno za účelem vzájemné podpory svých členů nebo třetích osob, případně za účelem podnikání.76 Orgány druţstva jsou představenstvo, členská schůze, kontrolní komise a jiné orgány zřízené stanovami. Vrcholným orgánem druţstva je členská schůze. Povinné zapisované údaje, které jsou odlišné od ostatních obchodních korporací a druţstev: Údaj o tom, zda se jedná o druţstvo, bytové druţstvo nebo sociální druţstvo Výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu. Zápis kontrolní komise a stanovené údaje s ní související Nedílnými přílohami k návrhu na zápis u druţstva jsou následující: Průběh ustavující schůze a rozhodnutí o přijetí stanov, včetně schváleného textu stanov, ve formě notářského zápisu přílohou je také seznam zakladatelů a písemné prohlášení zakladatelů o převzetí vkladové povinnosti Nezbytnými údaji jsou: o Název firmy druţstva o Sídlo o Předmět podnikání nebo činnosti, o Výše základního členského vkladu, popřípadě vstupního vkladu, o Způsob a lhůta jejich splacení přistupujícím členem, o Způsob svolání členské schůze a pravidla jejího rozhodování, 75

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zruseni-ppbi-50445.html#!&chapter=5 76 Zákon č.90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích), Hlava VI, Druţstvo, § 552, odst. 1

49

o Počet členů představenstva a kontrolní komise a délka jejich funkčního období, o Podmínky vzniku členství v druţstvu, o Práva a povinnosti člena druţstva a druţstva. Rozhodnutí představenstva o umístění sídla s konkrétně vymezenou adresou sídla společnosti Listina osvědčující právní důvod uţívání prostor, v nichţ je umístěno sídlo Oprávnění k podnikání, pokud druţstvo bylo zaloţeno za účelem podnikání Potvrzení banky o splnění vkladové povinnosti (sloţení základního kapitálu) Čestné prohlášení členů představenstva a kontrolní komise, včetně souhlasu se zápisem do obchodního rejstříku s úředně ověřeným podpisem Prohlášení o souhlasu s ustanovením do funkce společnosti Čestné prohlášení zakladatelů s úředně ověřeným podpisem Plná moc s úředně ověřeným podpisem navrhovatele, pokud navrhovatel zmocní k podání návrhu do obchodního rejstříku jinou osobu.77 „Návrh na zápis založeného družstva do obchodního rejstříku podávají všichni členové představenstva nebo předseda družstva“78

77

Oficiální portál pro podnikání a export [online]. 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-korporace-zalozeni-a-vznik-ppbi-50403.html#!&chapter=7 78 Zákon č.304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, Díl 6 Obchodní rejstřík, §46 odst. 4

50

5 Rozbor úpravy změn v obchodním rejstříku na konkrétní obchodní společnosti 5.1

Popis společnosti

Moje téma bakalářské práce je „Právní úprava změn a jejich zápisů do OR“. Vybrala jsem si společnost s ručním omezeným – spol. s r.o., ve které pracuji. Jedná se o společnost „Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o.“, se sídlem Alej 17. listopadu 1101, 413 01 Roudnice nad Labem, IČO 25443801, DIČ 25443801. Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o. provozuje zdravotnické sluţby - preventivní, diagnostickou, lékařskou, ústavní péči a lékárenskou pro všechny věkové skupiny klientů, včetně 24 hodinové lékařské pohotovosti pro děti, dorost a dospělé. Součástí nemocnice je také poskytování sociálních sluţeb a provoz léčebny dlouhodobě nemocných. Komplex činností, kde jsou propojeny nejrůznější obory zdravotnické péče, provozuje od roku 2002. Dlouhodobým cílem společnosti je zajistit spokojenost pacientů zkvalitněním poskytovaných sluţeb a kontinuálním zvyšováním kvalifikace svých zaměstnanců. Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o. vznikla 1. 3. 2002, spisová značka C 18651 vedená u Krajského soudu v Ústí nad Labem. Předmět podnikání dle výpisu z OR je poskytování zdravotní specializované preventivní a diagnostické péče v části lůţkové i ambulantní, následné ústavní péče v LDN, ústavní péče na ošetřovatelském lůţku, zdravotní péče homecare a péče lékárenská. Dalšími předměty podnikání dle výpisu z OR jsou následující: podnikání v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady hostinská činnost nákup, skladování a prodej zdravotnických prostředků stanovených Ministerstvem zdravotnictví, které mohou být prodávány prodejci stanovených zdravotnických zařízení výroba, obchod a sluţby neuvedené v přílohách 1 aţ 3 ţivnostenského zákona holičství, kadeřnictví

51

Statutárními orgány jsou jednatelé, kteří jsou zároveň i společníci. Způsob jednání za společnost je, ţe společnost zastupují vţdy jednatelé společně. Dalším institutem ve společnosti uţívaným je generální zmocnění - „prokura“.

5.2

Změny v obchodní společnosti a jejich právní úpravy

V historii společnosti Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o. (dále jen zkratka PNsP, s.r.o.) je řada změn jak před NOZ, tak i po NOZ, tj. v roce 2014 a následujícím.

5.2.1 Právní úprava při založení společnosti Při zaloţení společnosti v roce 2002, bylo nutné vyhotovit společenskou smlouvu o zaloţení obchodní společnosti s ručením omezeným a sepsat o tomto uzavření notářský zápis. Další nezbytnou součástí při vzniku společnosti byly nutné souhlasy druhých manţelů a podpisové vzory jednatelů. Tento zápis včetně příloh byl doručen na Krajský úřad v Ústí nad Labem, pod který spadá RS. Zápisem do OR, tj. dne 1. 3. 2002 vznikla tato společnost.

5.2.2 Právní úprava při změnách před NOZ Při kaţdé změně, která byla provedena, bylo nutné svolat valnou hromadu a o tomto jednání vyhotovit zápis z jednání valné hromady společnosti. Zápis z jednání valné hromady je dokument, který se zasílá na OR a má následující úpravu: Datum, kdy se valná hromada konala, kdo ji svolal, kde se konala v kolik hodin, kdy byly - doručeny pozvánky všem společníkům. Body valné hromady Usnesení Závěr valné hromady Podpisy jednatelů Nedílnou součástí zápisu z valné hromady byly pozvánky na valnou hromadu a listina přítomných Právní úprava pozvánek má následující úpravu: 52

Adresát – jednatel společnosti Věc – pozvánka na valnou hromadu Kdy, kde a v kolik hodin se valná hromada koná Druh valné hromady Body, které se budou projednávat na valné hromadě Podpisy jednatelů Právní úprava listiny přítomných má následující úpravu: Datum konání valné hromady Místo konání valné hromady Účastník valné hromady Čas příchodu Podpisy jednatelé

5.2.3 Právní úprava při změnách po novele občanského zákoníku V souvislosti s nabytím účinnosti zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstev, (zákon o obchodních korporacích), dle ustanovení § 777 odst. 1 ZOK platí, ţe ujednání stanov, která jsou v rozporu s kogentními ustanoveními ZOK, se zrušují dnem nabytí účinnosti ZOK. Ustanovení § 777 odst. 2 ZOK dále ukládá obchodním korporacím povinnost přizpůsobit do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti ZOK své stanovy platné právní úpravě ZOK a doručit je do sbírky listin příslušného RS. V případě, ţe tak obchodní korporace neučiní, RS ji k tomu vyzve a stanoví ji dodatečnou přiměřenou lhůtu ke splnění této povinnosti. Uplyne-li tato dodatečné lhůta marně, soud na návrh RS nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. Ustanovení § 777 odst. 5 ZOK poté zakotvuje moţnost pro obchodní korporace, se nejpozději do 2 let ode dne účinnosti ZOK změnou svých stanov podřídit ZOK jako celku. Změna stanov nabývá účinnosti zveřejněním zápisu o podřízení se ZOK v OR.

53

Můţeme tedy shrnout, ţe obchodní korporace, které vznikly (tj. byly zapsány do OR) po 1. 1. 2014, se budou řídit novými předpisy (ZOK, NOZ). Obchodní korporace, které vznikly do 31. 12. 2013, mají dvě moţnosti. Buď se cíleně podřídí nové právní úpravě a nadále se budou řídit pouze ZOK a NOZ, anebo neučiní nic a bude pro ně platit zčásti obchodní zákoník a zčásti nová právní úprava. Ať jiţ se obchodní korporace podřídí, či nikoliv, jsou povinny revidovat své společenské smlouvy (stanovy) a zajistit jejich soulad s kogentními ustanoveními ZOK (lhůta pro splnění této povinnosti uplynula 1. 7. 2014, § 777 odst. 2 ZOK). Obchodní korporace se podřídí nové úpravě tím, ţe změní svou společenskou smlouvu (stanovy), kde uvede, ţe se nadále bude řídit ZOK (§777 odst. 5 ZOK). Tuto skutečnost je třeba zapsat do OR. Změna společenské smlouvy (stanov) - a tím i změna právní úpravy, kterou se obchodní korporace řídí - nabývá účinnosti zveřejním zápisu o podřízení se v OR. Pokud se obchodní korporace nové úpravě nepodřídí, bude se nadále řídit novou a zčásti bývalou právní úpravou. Z nové úpravy se na obchodní korporaci uplatní kogentní ustanovení, tj. ustanovení, od kterých se nelze odchýlit (např. úpravou obsaţenou ve společenské smlouvě či stanovách, § 777 odst. 1 ZOK). Změna zakladatelských právních jednání musí být v případě a.s., s.r.o. a druţstev formou notářského zápisu a činí ji jediný společník nebo akcionář obchodní společnosti (u jednočlenných obchodních společností), anebo valná hromada obchodní společnosti či členská schůze druţstva. Valná hromada s.r.o. musí podřízení schválit hlasy všech společníků. Po přizpůsobení a podřízení musí dojít k zápisu provedených údajů do obchodního rejstříku. S ohledem na výše uvedené se společnosti PNsP, s.r.o. podřídila ZOK, jako celku ve smyslu výše uvedených ustanovení a přijala nové úplné znění společenské smlouvy společnosti dle ZOK a tyto nové skutečnosti byly zapsány do OR.

5.2.4 Právní úprava nové společenské smlouvy Společenská smlouva s.r.o. musí obsahovat: Firmu společnosti Předmět podnikání nebo činnosti společnosti Určení společníků uvedením jména a bydliště nebo sídla

54

Určení druhů podílů kaţdého společníka a práv a povinností s nimi spojených, dovoluje-li společenská smlouva vznik různých druhů podílů Výši vkladu nebo vkladů připadajících na podíl nebo podíly Výši základního kapitálu, počet jednatelů a způsob jejich jednání za společnost

5.2.5 Právní úprava udělení prokury Poslední důleţitou změnou v PNsP, s.r.o. bylo udělení prokury. Právní úprava této změny si vyţádala několik povinných dokumentů. Nejdříve došlo k podpisu dokumentu o udělení prokury ze strany jednatelů. Udělením prokury zmocnila společnost prokuristu ke všem právním jednáním, ke kterým dochází při provozu obchodního závodu společnosti, a to i k těm, pro která se jinak vyţaduje zvláštní plná moc. Osoba, které byla prokura udělena, poté prokuru přijímá a souhlasí se zápisem své osoby do OR jako prokurista společnosti. V tomto dokumentu bylo také nutné zajistit úředně ověřené podpisy jednatelů. Poté byla svolána valná hromada, kde za přítomnosti obou jednatelů byl bodem programu návrh na schválení udělení prokury ve společnosti. O návrhu se hlasovalo a výsledkem bylo, ţe návrh na schválení udělení prokury ve společnosti byl přijat. Zápis z jednání valné hromady obchodní společnosti podepsaný jednateli byl zaslán k zapsání do OR spolu s dalšími dokumenty a to čestným prohlášením, souhlas se zápisem do OR, kde byl podpis úředně ověřen. V souvislosti s udělením prokury bylo tedy moţné začít plnit práva a povinnosti vyplývající z této nové skutečnosti. To, co platí pro statutární orgán a jeho osoby, platí téţ pro kontrolní orgán a jeho členy. Stejný závěr pak platí také pro prokuristu či prokuristy, kteří se také povinně zapisují do části veřejného rejstříku – rejstříku obchodního. Je zde ovšem zásadní rozdíl v tom, ţe oprávnění prokuristy či prokuristů jednat jménem právnické osoby vzniká nově povoláním do funkce (jmenováním), nikoli aţ zápisem do této evidence, jak tomu bylo podle předchozí právní úpravy. Ustanovení § 450 NOZ jasně normuje, ţe „udělením prokury“ zmocňuje podnikatel prokuristu, nikoli tedy aţ zápisem. Jde tudíţ nově o zápis deklaratorní.79 79

HAMPEL, Petr a Ivo WALDER. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s., 2014. s. 87. ISBN 978-80-7478-506-1

55

6 Sankce, trestné činy a přestupky související s obchodním rejstříkem 6.1

Sankce při nepřizpůsobení se novému ZOK

Dle § 777 odstavce 2) ZOK pokud obchodní korporace nepřizpůsobí do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona listiny podle odstavce 1 § 777 a nedoručí je do sbírky listin, bude RS vyzvána a bude jí ve výzvě dodatečně stanovena přiměřená lhůta ke splnění této povinnosti. Aţ po uplynutí této dodatečné lhůty soud na návrh RS nebo osoby, která na tom osvědčí právní zájem, zruší obchodní korporaci a nařídí její likvidaci. V praxi k této velmi tvrdé sankci zatím nedošlo. Mnohé společnosti tuto povinnosti zatím nezvládly provést. RS byly zatím benevolentní. Nejnovější průzkum HK ČR potvrdil, co se mezi odbornou veřejností předpokládalo uţ před pár měsíci. Tedy ţe řada firem nestihne přizpůsobit své zakladatelské listiny novému zákonu o obchodních korporacích. Průzkum ukázal, ţe 39 % společností své listiny zatím nezměnilo. Dvě třetiny z těchto firem uvedly, ţe hlavním důvodem je nedostatek informací. V souvislosti s velmi rozsáhlými změnami zasahujícími do ţivota firem a postihujícím elementární základy podnikání v oblasti smluvních vztahů a dalších, se společnosti o povinné změně dozvěděly buď příliš pozdě, nebo nevěděly, jak postupovat, či kam se obrátit pro pomoc, vysvětlila Lenka Vodná, mluvčí HK ČR.
 Průzkum dále ukázal, ţe naprostá většina firem musela kvůli změně listin vyuţít sluţeb advokátů nebo notářů. Výsledkem byly nemalé náklady, které firmy byly nucené za změny uhradit. Dvě třetiny podniků uvedlo, ţe zaplatily extra náklady od 5 do 20 tisíc korun. Celkem 29 % respondentů pak dokonce potvrdilo, ţe je změny vyšly na více neţ 20 tisíc korun.80

80

MORÁVEK, Daniel. Řada firem zakladatelské listiny nezměnila, zrušení se ale zatím obávat nemusí. Podnikatel.cz [online]. 2014 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z http://www.podnikatel.cz/clanky/rada-firemzakladatelske-listiny-nezmenila-zruseni-se-ale-zatim-obavat-nemusi/

56

6.2

Sankce při nezaložení předepsaných dokumentů do sbírky listin

Před rekodifikací nového OZ a ZOK, bylo do konce roku 2013 v zákoně č. 99/1963 OSŘ, v § 200de uvedeno ustanovení, kde předseda senátu mohl uloţit pořádkovou pokutu podnikateli, který neuposlechl výzvy soudu a nepředloţil listiny k zaloţení do sbírky listin aţ do výše 20.000,- Kč. V novém ZVR v § 104 předseda senátů můţe uloţit pořádkovou pokutu zapsané osobě za neuposlechnutí výzvy RS a za nesdělení skutečností nebo nepředloţení listin pořádkovou pokutu aţ do výše 100.000,- Kč. Další moţností jak postihnout osoby zapsané, je podle § 105 moţnost zahájit řízení o zrušení zapsané osoby s likvidací, pokud ani po předchozím upozornění a poskytnutí přiměřené lhůty k odstranění nedostatků neplní povinnosti opakovaně nebo můţe-li takové neplnění mít závaţné důsledky pro třetí osoby a je na tom právní zájem. Co obsahuje sbírka listin je uvedeno v § 66 ZVR. 6.3

Prohlášení právnické osoby za neplatnou

NOZ uvádí v § 129 odst. 1 „Soud prohlásí právnickou osobu po jejím vzniku za neplatnou i bez návrhu, pokud a) zakladatelské právní jednání chybí b) zakladatelské právní jednání nemá náležitost nezbytnou pro právní existenci právnické osoby c) právní jednání zakladatelů odporuje § 145 nebo d) právnickou osobu založilo méně osob, než je k tomu podle zákona třeba.81 Toto rozhodnutí je v následujícím § 130 doplněno o ustanovení, ve kterém je dána moţnost právnické osobě ke zjednání nápravy, jedná-li se o závadu, kterou lze odstranit a to v přiměřené lhůtě.

81

Zákon č. 89/2012Sb., občanský zákoník, § 129 odst. 1

57

6.4

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění

V souvislosti s OR můţe také dojít k trestnému činu kdy bude „potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, nebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku, nadačního rejstříku, rejstříku obecně prospěšných společností nebo rejstříku společenství vlastníků jednotek nebo neuloží listinu do sbírky

listin,

ač

je

k

tomu

podle

zákona

nebo

smlouvy

povinen.

(3) Odnětím svobody na jeden rok až pět let nebo peněžitým trestem bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku značnou škodu. (4) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 na cizím majetku škodu velkého rozsahu“.82

82

Zákon č. 40/2009, trestní zákoník, § 254

58

Závěr Bakalářská práce se zabývala právní úpravou změn a jejich zápisů do obchodního rejstříku z pohledu pojetí nového občanského zákoníku. Nový občanský zákoník je zákonem lex generalis. V souvislosti s přijetím jak nového občanského zákoníku, tak i především nového zákona o obchodních korporacích je nutné se orientovat v obou nových předpisech. Téma mé bakalářské práce bylo velmi obsáhlé a nebylo moţné obsahově pojmout celou problematiku uvedeného tématu. Proto jsem zvolila co nejširší popis skutečností, které se zapisují do obchodního rejstříku. U některých změn by bylo vhodné podat rozsáhlejší vysvětlení, tím by ale práce popisovala i samotnou obchodní korporaci a její fungování a mohlo by tak dojít k odbočení od tématu. Nejdůleţitější skutečností pro obchodní korporace se stala povinnost podřídit se novému zákonu, a pokud jejich společenské smlouvy byly v rozporu s novou právní úpravou, tak zajistit změnu těchto listin. Jak zatím ukázala praxe mnohé firmy, dle nové právní úpravy nazvané obchodní korporace, nezvládly tuto skutečnost realizovat. Proto by bylo vhodné toto ustanovení ZOK co nejdříve naplnit, aby se obchodní korporace nevystavovaly případným sankcím či zrušení. Povaha zápisů konstitutivní a deklaratorní je oproti původní právní úpravě u některých právních skutečností upravena odlišně. Skutečnosti zapisované do obchodního rejstříku mají účinnost jiţ před zapsáním do obchodního rejstříku anebo aţ zápisem do obchodního rejstříku. Tato skutečnost má vliv na právní postavení obchodní korporace, jejich společníků a orgánů a i na postavení třetích osob. Rozborem konkrétní společnosti a to společnosti s.r.o. ve které pracuji, jsem si ověřila povahu zápisu při jmenování prokuristy. Novému zákonu o veřejných rejstřících se podařilo velmi dobře převzít dosavadní právní úpravu, a proto si myslím, ţe aţ na malé technické problémy, které veřejné rejstříkové soudy mají v souvislosti s funkčností počítačového systému, došlo ke sjednocení rejstříků a v budoucnosti i ke zrychlení provádění zápisů. Výklady některých ustanovení, která nejsou jednoznačná, budou jednoznačně potvrzena či vyvrácena aţ příslušnou judikaturou, soudními rozhodnutími či právními rozbory. Pokud se obchodní korporace rozhodne pro změnu, kterou je nutné zapsat do obchodního rejstříku, jedná se o poměrně sloţitý právní proces, při kterém je nutné vycházet z důkladně připravených podkladů a dbát na přesné a úplné vymezení termínů a dodrţovat zákonem stanovený taxativní nebo demonstrativní výčet. Vzhledem k rozsáhlé právní úpravě by bylo

59

vhodné zváţit, zda by nově vzniklá obchodní korporace či jiţ fungující obchodní korporace neměla oslovit a spolupracovat s odborníkem v oblasti práva.

60

Seznam použité literatury Tištěné publikace: [1.]

BĚLOHLÁVEK, Alexandr J. Komentář k zákonu o obchodních korporacích. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.. 2013. s. 2733. ISBN 978-80-7380451-0

[2.]

HAMPEL, Petr a Ivo WALDER. Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob: Komentář. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer, a.s. 2014. 368 s. ISBN 97880-7478-506-1

[3.]

PELIKÁNOVÁ, Irena a kolektiv. Obchodní právo 1. 2. přepracované vydání. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s. 2010. s. 576. ISBN 978-80-7357-525-0

[4.]

SVEJKOVSKÝ, Jaroslav, Lenka DEVEROVÁ a kolektiv. Právnické osoby v novém občanském zákoníku: Komentář §118-418. 1. vyd. Praha: Nakladatelství C.H.Beck, 2013. 522 s. ISBN 978-80-7400-445-2

[5.]

ŠTENGLOVÁ, Ivana, Bohumil HAVEL, Filip CILEČEK, Petr KUHN a Petr ŠUK. Velké komentáře, Zákon o obchodních korporacích. 1. Vydání. Praha: C. H. Beck. 2013. s. 994. ISBN 978-80-7400-480-3

[6.]

ŠTENGLOVÁ, Ivana. Obchodní rejstřík po novele. 1.vyd. Praha: ASPI, a.s. 2005. s. 268. ISBN 80-7357-115-3

Elektronické odborné články [1.]

ELIÁŠEK, Martin. Plná moc k zaloţení obchodní společnosti jediným zakladatelem. Pravniprostor.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-27]. Dostupné z http://www.pravniprostor.cz/judikatura/obchodni-pravo/plna-moc-k-zalozeniobchodni-spolecnosti-jedinym-zakladatelem

[2.]

HENČEKOVÁ, Slavomíra. K problematice formy plné moci. epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-03-10]. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/k-problematice-formyplne-moci-96855.html

61

[3.]

HURYCHOVÁ, Klára. Prokura v novém občanském zákoníku. Bulletin-advokacie.cz, Česká advokátní komora, oficiální stránky odborného právnického časopisu české advokacie [online]. 2014 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z: http://www.bulletinadvokacie.cz/prokura-v-novem-obcanskem-zakoniku?browser=mobi

[4.]

MORÁVEK, Daniel. Řada firem zakladatelské listiny nezměnila, zrušení se ale zatím obávat nemusí. Podnikatel.cz [online]. 2014 [cit. 2015-01-15]. Dostupné z http://www.podnikatel.cz/clanky/rada-firem-zakladatelske-listiny-nezmenila-zrusenise-ale-zatim-obavat-nemusi/

[5.]

RŮŢIČKA, Michal. Nezapomínáte zakládat předepsané dokumenty do sbírky listin? epravo.cz [online]. 2015 [cit. 2015-04-02]. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/nezapominate-zakladat-predepsane-dokumenty-dosbirky-listin-97075.html

[6.]

TEJKAL, Jan a Jindřich MAYER. Nový zákon o veřejných rejstřících. epravo.cz [online]. 2014 [cit. 2014-12-30]. Dostupné z http://www.epravo.cz/top/clanky/novyzakon-o-verejnych-rejstricich-93518.html

Internetové zdroje [1.]

Důvodová zpráva k ZOK k § 461 aţ § 487. Obczan.cz [online]. 2014 [cit. 2015-0312]. Dostupné z: https://obczan.cz/zakon/zok/cast-prvni/hlava-v/dil-6/oddil2/pododdil-1?do=detail-item-10313-comments-item-2347-switchExpanded

[2.]

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Oficiální server českého soudnictví [online]. 2014 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/Justice2/Uvod/uvod.aspx

[3.]

MINISTERSTVO SPRAVEDLNOSTI ČR. Nový občanský zákoník. Obcanskyzakonik.justice.cz [online]. 2013 [cit. 2014-12-27]. Dostupné z: http://obcanskyzakonik.justice.cz/infocentrum/media/nova-koncepce-soukromehoprava-1/

[4.]

Oficiální portál pro podnikání a export. Businessinfo.cz [online]. 2014 [cit. 2015-0225]. Dostupné z: http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/obchodni-spolecnosti-zmenyppbi-51065.html#!

62

[5.]

POSLANECKÁ SNĚMOVNA PARLAMENTU ČESKÉ REPUBLIKY. Psp.cz. [online]. 2013 [cit. 2015-04-02]. Důvodová zpráva k zákonu č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=6&ct=986&ct1=0

[6.]

Veřejný rejstřík a sbírka listin: Podání do veřejného rejstříku. Ministerstvo spravedlnosti

ČR

[online].

2014

[cit.

2014-12-27].

Dostupné

z:

https://or.justice.cz/ias/ui/podani

Právní předpisy [1.]

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník

[2.]

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a druţstvech (zákon o obchodních korporacích)

[3.]

Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob

[4.]

Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád

[5.]

Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

[6.]

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník

[7.]

Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích

[8.]

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a druţstev

[9.]

Vyhláška č. 323/2013 Sb., o náleţitostech formulářů na podávání návrhů na zápis, změnu nebo výmaz údajů do veřejného rejstříku

Judikatura [1.]

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 12. října 2006, sp. zn. 29 Odo 824/2006

[2.]

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. listopadu 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014

[3.]

Směrnice 2009/101/ES ze dne 16. září 2009 o koordinaci ochranných opatření, která jsou na ochranu zájmů společníků a třetích osob vyţadována v členských státech od společností ve smyslu čl. 48 druhého pododstavce Smlouvy, za účelem dosaţení rovnocennosti těchto opatření.

63

Seznam použitých zkratek a.s.

Akciová společnost

KatZ

Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon)

KS

Krajský soud

k. s.

Komanditní společnost

NOZ

Nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb.

ObchZ

Obchodní zákoník č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších změn

OR

Obchodní rejstřík

OSŘ

Občanský soudní řád č. 99/1963 Sb., ve znění pozdějších změn

PNsP, s.r.o.

Podřipská nemocnice s poliklinikou Roudnice n. L., s.r.o.

RS

Rejstříkový soud

s.r.o.

Společnost s ručením omezeným

v.o.s.

Veřejná obchodní společnost

ZOK

Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb.

ZVR

Zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob č. 304/2013 Sb.

64