1
Právnická fakulta Masarykovy univerzity v Brně
katedra práva životního prostředí a pozemkového práva
bakalářská práce
Právní režim prodeje státních zemědělských a lesních pozemků Petr Fiala 2006
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Právní režim prodeje státních zemědělských a lesních pozemků zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny.
2
1.
Obsah
Seznam použitých zdrojů citovaných v práci
3
1.1 Odborné publikace
3
1.2 Přehled právních předpisů
3-4
3.
6
2.
3.1
3.2
4. 4.1
Úvod
5
Historické souvislosti
Návrat ke zdravějšímu a realističtějšímu
6-8
Restituce
8-9
společenskému systému
Obsah zákona č. 95/1999 Sb. Část první –
seznámení se s původním znění zákona o podmínkách
převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby
4.2 Část druháZměna
zákona
č.
569/1991
Sb.,
o
Pozemkovém
České republiky, ve znění pozdějších předpisů
4.3 Část třetí-
10-27 fondu
27
Změna zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů
4.4 Část čtvrtá-
27
Účinnost zákona č.95/1999 Sb. nabyla dne 25. května
5.
1999.
Novely kterými byl zákon č. 95/1999 Sb. měněn
5.1 Zákon č. 253/2001 Sb. 5.2 Zákon č. 253/2003 Sb.
5.3 Úplné znění zákona č.95/1999 Sb., ve znění zák. č. 366/2003 Sb.
5.4 Zákon č. 354/2004 Sb. 5.5
Zákon č. 94/2005 Sb.
5.7
Zákon č. 179/2005 Sb.
5.6 6. 7.
27
28
29-32
33-40 -0-
40-41 41
Zákon č. 342/2005 Sb.
42
Shrnutí
43
Cizojazyčné resumé – Summary
42 44
3
1. Seznam použitých zdrojů citovaných v práci 1.1 Odborné publikace
Pekárek M.,Průchová I.:Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004 1.2 Přehled právních předpisů Zákon č. 229/1991 Sb., zákon o půdě. Zákon č. 105/1990 Sb.,o soukromém podnikání občanů. Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 344/1992 Sb.o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č.89/1996 Sb. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Vyhláška č. 279/1997 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění. Zákon č. 337/1992., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 289/1995 Sb. Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 92/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 215/1995 Sb., kterou se stanoví seznam katastrálních území, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 290/2002 Sb., o přechodu některých dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a závazků z majetku České republiky, ve znění zákona č. 10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu. Vyhláška č. 190/1996 Sb. Zákon č. 95/1999 Sb., původní znění. Zákon č. 253/2001 Sb. Zákon č. 253/2003 Sb.
4 Úplné znění zákona č.95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, jak vyplývá z pozdějších změn č. 366/2003 Sb. Zákon č. 354/2004 Sb. Zákon č. 94/2005 Sb. Zákon č. 342/2005 Sb. Zákon č. 179/2005 Sb.
5 2. Úvod Cílem mé bakalářské práce je provést kritickou analýzu zákona
č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č.
569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani
darovací
pozdějších
a
dani
předpisů,
a
z převodu
to
nemovitostí,
s hlavním
důrazem
na
ve
znění
postavení
oprávněných osob při převodech vlastnického práva na ně.
6 3.
Historické souvislosti
3.1 Návrat ke zdravějšímu a realističtějšímu společenskému systému Na
konci
dvacátého
jednačtyřicetiletém Komunistické
strany
století
vládnutí
se
dělnické
Československa
po
třídy
více
vyhrotily
pod
něž
vedením
poměry
ve
společnosti a 17. listopadu 1989 přišla Sametová revoluce. Ta mimo jiné přinesla změny ve společenských vztazích, změny právních regulací a též změnu přístupu k vlastnictví.
Dříve potlačované soukromé vlastnictví občanů ve prospěch
socialistického společenského vlastnictví, kde byl vlastník představován družstevní organizací
-
socialistickým
organizací,
nebo
–jinou
státem,
-socialistickou
socialistickou
-socialistickou společenskou
organizací
bylo
založeno na a)principech postupného zespolečenštění půdy1)-
vznikala jednotná zemědělská družstva, též pod nátlakem byly
vymáhány pozemky a vlastníci byli například nuceni převést vlastnické b)princip
právo
vztahů
pozemkům
omezování
zbožněpeněžních 1)
k
prvků
a
státu
formou
nabídky
postupného
z pozemkových
a
daru,
odstraňování
pozemkověprávních
– například takzvané „holé vlastnictví“ (dominium
nudum): vlastník občan má pozemky v soukromém vlastnictví,
které užívá socialistická organizace. Obsah jejího užívacího
práva se téměř rovnal obsahu vlastnického práva. Rozdíl byl pouze v tom, že nemohla disponovat se samotným vlastnictvím
těchto pozemků. To také bylo jediné oprávnění, které zůstalo
zachováno vlastníkovi těchto pozemků, a to ještě podléhalo souhlasu národního výboru popřípadě i uživatele této půdy. Od 1. 1. 1976 dokonce nebylo již ani možné, aby pozemky užívané užívání
socialistickými
jejich
organizacemi,
vlastníkovi.
Právo
byly
užívání
vráceny
těchto
do
pozemků
náležející socialistickým organizacím mohlo totiž zaniknout jen
v souvislosti
socialistického
s jejich
(především
převodem
státního)
nebo
přechodem
vlastnictví.1)
do
Z výše
7 uvedeného
vyplývá,
popřípadě
se
obhospodařovat socialistické užívat,
svou
že
vlastník,
rodinou
své
požívat
nebo
pozemky
organizaci jeho
který
se
byl
nucen
k užívání,
plody
a
nebyl
mít
svými
čímž
vlastnictví, tento užitek získal uživatel.
schopen
sám
příbuznými
je
poskytnout
pozbyl
užitek
práva
ze
svého
Dnešní právní úprava v občanském zákoníku § 123 takovou
situaci
vylučuje“
Vlastník
je
v mezích
zákona
oprávněn
předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a
užitky
a
nakládat s ním.“
Nyní
nikdo
vlastníka
nenutí
zemědělský pozemek obhospodařovat může jej pronajmout a mít
užitek z nájemného a může pozemek pronajmout komu chce. Též po ukončení nájemního vztahu se může vlastník rozhodnout svůj pozemek dále užívat sám, je to jeho právo.
Dále se chci zmínit, že dříve existovalo takzvané „osobní
užívání k pozemku“ občan mohl získat do osobního užívání pozemky od státu a to ve čtyřech případech: 1. pro stavbu
rodinného domu, 2. pro zřízení zahrady, 3. pro stavbu garáže a 4. pro stavbu k rekreačnímu účelu. Aby občan mohl tyto pozemky do osobního užívání získat, musel mu udělit souhlas MNV, v jehož obvodu se nemovitost nacházela.
Disponovat s nezastavěnými stavebními pozemky mohl občan
jen na stát nebo socialistické organizace k nabývání těchto pozemků převody
zvláštním
předpisem
nezastavěných
jejich zastavění. Omezení
usedlostmi.
zemědělských které
se
Za
týkaly
i
zemědělskou
pozemků,
dohromady
pozemků
určené.
na osoby
dispozic
usedlost
provozních
tvořily
jeden
Výjimkou
blízké
s tzv.
byl
budov
funkční
a
byly
pouze
a jen
pro
zemědělskými
považován obytné
hospodářský
soubor
stavby, celek.
Pokud předmětem převodu byla celá usedlost, byly k převodu nezbytné souhlasy MNV i socialistické organizace, která
____________________________________________________________ 1)Pekárek M.,Průchová I.Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, s.81 a s.82.
8 nemovitosti
užívala.
převodních
smluv
k převáděné
usedlosti
státní
notářství
V souvislosti
instruována nebo
s těmito
k tomu,
v dědickém
aby
řízení
převody
při
byla
uzavírání
působila
na
účastníky těchto řízení v tom směru, aby pozemky náležející vyplývá,
že
darovali
pozemkové
vlastnictví
1989 na růžích ustláno. a
státu.2)
nemělo
Z výše před
uvedeného
listopadem
Po revoluci začal proces změn společenského zřízení u nás v
jejich
rámci
i
změn
právního
řádu.
Pro
oblast
pozemkových vztahů měla zásadní význam již novela Ústavy – ústavní
zákon
č.
100/1990
byl
vydán
zákon
Sb.,
která
ve
svém
čl.
7
prohlásila rovnost všech druhů a forem vlastnictví. V témže roce
pak
č.
160/1990
Sb.
o
zemědělském
družstevnictví, který nahradil dosavadní zákon 90/1988 Sb. V témže roce byl zákonem č. 114/1990 Sb. novelizován zákon
č. 123/1975 Sb. o užívání zemědělského majetku k zajištění zemědělské výroby. Těmito novelizacemi bylo opět umožněno
vlastníkům, aby požádali o vrácení svých pozemků užívaných socialistickými organizacemi. Proces restitucí pozemkového vlastnictví
zahájil
proces
masivní
přestavby
vztahů
pozemkového vlastnictví. Přestavby natolik rozsáhlé, že ji lze bez nadsázky označit jako „třetí pozemkovou reformu“.2)
1.1
Restituce
O restitučním procesu se chci zmínit, protože předcházel
zákonu o prodeji státních zemědělských a lesních pozemků.Po změně
společenského
socialistické naše
systému,
společnosti
zákonodárná
moc
ve
uzákonila
který
spočíval
společnost takové
v přeměně
kapitalistickou,
zákony
na
základě
těchto principů: 1. úcta k soukromému vlastnictví –právní tituly, na jejichž základě k majetkovým křivdám v minulosti došlo,
nebyly
2)Pekárek
M.,Průchová
prohlášeny
za
neplatné,
ale
staly
se
skutkovými podstatami jednotlivých restitučních titulů3), to I.Pozemkové
právo,
Masarykova
univerzita
v Brně,
2004,
3)Pekárek M.,Průchová I.Pozemkové právo, Masarykova univerzita v Brně, 2004, s.85
s.83
9 znamená, že ten kdo se domáhá nápravy tuto možnost má. 2.
vypořádat
majetkových zákonů,
se
s nespravedlností
křivd.
který
Jedním
se
dotýká
a
umožnit
z nejdůležitějších zákona
o
zmírnění
restitučních
prodeji
státních
zemědělských a lesních pozemků je zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě
vlastnických
vztahů
k půdě
a
majetku, ve znění pozdějších předpisů. „Zákon
o
půdě“
vznikl,
aby
zmírnil
jinému
zemědělskému
následky
některých
majetkových křivd, k nimž došlo vůči vlastníkům zemědělského
a lesního majetku v období let 1948 – 1989 měl dosáhnout zlepšení péče o zemědělskou a lesní půdu obnovením původních vlastnických
vztahů
k půdě
a
upravit
vlastnické
vztahy
k půdě v souladu se zájmy hospodářského rozvoje venkova a i v souladu
s požadavky
na
tvorbu
krajiny
a
životního
prostředí.4) Dle § 11 výše uvedený zákon stanoví za jakých podmínek nelze oprávněné osobě pozemky vydat. Za pozemek, který nebylo možné oprávněné osobě vydat náleží náhrada na
vydání náhradního pozemku z vlastnictví státu dle odst. 1, § 14.
Pokud
oprávněná
osoba
neuplatní
svůj
nárok
na
vydání
náhradního pozemku dle „zákona o půdě“ má právo se zúčastnit jako
žadatel
o
koupi
zemědělského
pozemku
veřejné nabídce dle § 7 zákona č. 95/1999 Sb.
nabízeného
ve
______________________________________________________________ 4) Zákon č. 229/1991 Sb., zákon o půdě.
10 4. Obsah zákona č. 95/1999 Sb.
4.1 Část první – seznámení se s původním znění zákona o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby Předmětem převodu mohou být První kategorie pozemků – pozemky zemědělské
1. tvořící nebo náležející do zemědělského půdního fondu5)
(zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění zákona 10/1993 Sb.)
2. pozemky zastavěné obytnými, hospodářskými budovami nebo jinými stavbami patřícími k původní zemědělské usedlosti (stavební parcely!)
3. pozemky zastavěné obytnými, hospodářskými budovami nebo stavbami
sloužícími
zemědělské
výrobě
nebo
s ní
souvisejícímu vodnímu hospodářství (stavební parcely!)
Výše uvedené tři body mají společnou zásadní podmínku, že
pozemky v nich uvedené musejí být ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu České republiky
Druhá kategorie pozemků jsou pozemky určené k plnění
funkcí lesa – lesní pozemky (zákon č. 289/1995 Sb., o lesích - lesní zákon), které musejí být též ve vlastnictví státu
11
Zákon upravuje
a) postup
pozemků
Pozemkového
229/1991
na
fondu
oprávněné
Sb.),
osoby
které
mají
při
převodu
(dle
právo
zákona
na
zemědělských
jiný
o
půdě
pozemek
č.
za
pozemek nevydaný. Zákon hovoří stroze, ale patří sem
původní vlastníci takzvaní restituenti či jejich právní nástupci – dědicové dále osoby které jejich nárok na
pozemek za nevydaný pozemek odkoupily formou smlouvy o postoupení
pohledávky,
později
se
ukázalo,
skutečnost velmi využili spekulanti.
že
tuto
b) podmínky převodu zemědělských pozemků na jiné osoby.
Pod touto kategorií osob se skrývají anebo by se měli vyskytovat především soukromní zemědělci dále se zde
nacházejí společnosti s ručením omezeným, zaměřené na zemědělskou
výrobu
zemědělskou
půdu
fyzické
osoby
a
českého za
též
se
zde
občanství,
pravděpodobně ze zahraničí.
kapitál
vyskytly které
neznámého
záhadné
získávají
původu
Které pozemky podle tohoto zákona převádět nelze
a) Pozemky zemědělské a lesní
na které bylo uplatněno
právo na navrácení (restituce) o jejichž vrácení nebylo dosud rozhodnuto.
b) Zemědělské
pozemky,
které
jsou
určeny
k vytváření
systémů ekologické stability( dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů).
c) Zemědělské a lesní pozemky nebo jejich části určené (schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby)
k zastavění
stavbami
ve
veřejném
zájmu
nebo
těmito stavbami již zastavěné. Výjimka je pro obce, ty mohou
na
písemnou
žádost
pokud
tomu
nebrání
zájmy
třetích osob požádat o bezúplatný převod do vlastnictví 11
12 obce,
podmínkou
je,
že
zemědělské
pozemky
jsou-
v katastrálním území obce- v současně zastavěném území obce- v zastavitelném území obce (vymezeném schválenou územně
plánovací
dokumentací)-
určené
rozhodnutím
o
umístění stavby k zastavění-již zastavěny budovami nebo stavbami které jsou ve vlastnictví obce. Zákon pamatuje i
na
případy,
dokumentace
kdy
či
dojde
změně
bydlení
stavbou tak
je
změně
rozhodnutí
pokud by zamýšlená stavba.
d) nebyla
ke
veřejně obec
o
prospěšnou
povinna
ve
územně
místění nebo
lhůtě
plánovací stavby
stavbou 90
dnů
a
pro
od
účinnosti obecně závazné vyhlášky obce o změně závazné
části územně plánovací dokumentace nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby za stejných podmínek zemědělský pozemek
e) Zemědělské
a
převést zpět na Pozemkový fond.
lesní
pozemky,
jejichž
převodu
brání
zvláštní předpis( například výskyt chráněných živočichů či
chráněných
rostlin
dle
ochraně přírody a krajiny).
zákona
č.
114/1992Sb.,
o
f) Zemědělské pozemky určené pro výstavbu polních cest a na
provedení
ekologických
technických,
opatření,
podle
vodohospodářských schváleného
a
návrhu
komplexní pozemkové úpravy ( dle zákona č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů).
g) Zemědělské
rozpočtových
pozemky
nebo
v nájmu
příspěvkových
státních
organizací,
orgánů,
státních
podniků nebo jiných státních organizací ( dle zákona č.
576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice a dle zákona č. 77/1997Sb., o státním podniku).
h) Zemědělské pozemky, o jejichž převodu na jiné osoby bylo
rozhodnuto
podle
zvláštního
předpisu,(zákon
č.
92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné 12
13 osoby,
ve
znění
pozdějších
pravděpodobně velké privatizace).
předpisů
–
týká
se
i) Lesní pozemky v lesích ochranných a lesích zvláštního určení s výjimkou spoluvlastnických podílů.
j) Lesní pozemky v lesích hospodářských o souvislé výměře větší než 10 ha.
k) Zemědělské a lesní pozemky ve vojenských újezdech (
zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.).
l) Zemědělské
a
lesní
pozemky
v národních
přírodních
památkách, národních přírodních rezervacích
v prvních
a druhých zónách národních parků.
Výše uvedené omezení o možnosti převodu se potvrzuje
sdělením
příslušnými
orgány
státní
správy
na
základě
písemné žádosti převodce a to ve lhůtě 30 dnů. Sdělení se nevydává ve správním řízení alespoň
se nevydávalo do
účinnosti zákona č. 500/2005 Sb., správní řád. Příslušný katastrální úřad
na žádost Pozemkového fondu ověří do
třiceti dnů ve své evidenci, zda pozemky po 25. únoru 1948 přešly či nepřešly zda byly či nebyly převedeny do vlastnictví
státu
z vlastnictví
společnosti, řádu nebo kongregace.
církve,
náboženské
Pokud pominou důvody převodu bránící pak lze dle tohoto
zákona zemědělské a lesní pozemky převádět. Převodcem může být
Pokud je předmětem převodu zemědělský pozemek tak je
převodcem Pozemkový fond. Pokud
je
předmětem
převodu
lesní
pozemek
tak
jej
převádí na nabyvatele právnická osoba, které bylo svěřeno nakládání s lesy ve vlastnictví státu, (v zákoně dále jen „pověřená právnická osoba“).
Nabyvatelem může být 13
14 Nabyvatelem zemědělského pozemku může být pouze
a) fyzická
osoba,
republiky,
(
která
zákon
je
č.
státním
40/1993
Sb.,
občanem o
České
nabývání
a
pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů). Pokud zákon chtěl ochránit prodej
státní půdy před zahraničními investory, tak bych rád věděl, jak bude postupovat Pozemkový fond ve chvíli, až státní
občan
České
republiky
bude
chtít
zcizit
zemědělské pozemky na základě tohoto zákona investorovi
ze zahraničí, zda pro ochranu využije předkupní právo. Též se nabízí úvaha jak je ošetřeno zda peníze za které byly
zemědělské
zahraničních
pozemky
investorů.
prokázání nabytí peněz.
nakoupeny
Tak
se
nebyly
nabízí
získány
řešení
od
formou
b) obec,
c) právnická osoba, která je vlastníkem (spoluvlastníkem) budov
nebo
usedlosti
nebo
staveb
staveb
patřící
k původní
sloužícími
zemědělské
k zemědělské
nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství,
výrobě
d) oprávněná osoba, jejíž nárok vyjádřený v korunách činí
nejméně 50 % z ceny pozemku stanovené podle cenového předpisu,
e) veřejná vysoká škola. Nabyvatelem
lesních
veřejná vysoká škola.
pozemků
může
být
pouze
obec
nebo
Převody zemědělských pozemků
Převod na obce, vlastníky staveb a zemědělské školy
V § 5 zákona č. 95/1999 Sb., se uvádějí zásady tohoto převodu
–
písemné
žádosti
Pozemkový
nesmí
fond
bránit
České
obce
do
převodu
republiky jejího
pozemky v jejím katastrálním území
práva
třetích
převede
vlastnictví
na
osob-
základě
zemědělské
a) v současně zastavěném území obce 14
15 b)
v zastavitelném
území
–
takto
územně plánovací dokumentací,
vymezeném
schválenou
c) určené rozhodnutím o umístění stavby k zastavění, d)
zastavěné budovami nebo stavbami
patřící k původní
zemědělské usedlosti nebo staveb sloužícími k zemědělské výrobě nebo s ní souvisejícímu vodnímu hospodářství, pokud jsou tyto budovy a stavby ve vlastnictví obce. Pozemky veřejně
podle
písmen
prospěšnou
a),
b)
stavbou
a
nebo
c)
určené
stavbou
pro
k zastavění bydlení
a
podle písmene d) převede Pozemkový fond do vlastnictví obce bezúplatně.
V odstavci (2) § 5 se řeší případy když dojde ke
změně územně plánovací dokumentace či změně rozhodnutí o umístění
stavby,
kterými
by
zamýšlená
stavba
nebyla
stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení, je
obec povinna zemědělský pozemek převést zpět na Pozemkový fond za stejných podmínek, za jakých byl na obec převeden,
a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí účinnosti obecně závazné vyhlášky
obce
o
změně
závazné
části
územně
plánovací
dokumentace nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění
stavby. Tak mě napadá že bych rád tuto proceduru viděl méně zdlouhavou, proč zákonodárce do zákona nezakomponuje
možnost aby obec která změnu umožnila a tím se dostala do pozice
kde
jí
nepřísluší
získat
zemědělský
pozemek
bezúplatně tuto chybu napravila tím že by sama na vlastní náklady
nechala
zhotovit
znalecký
posudek
na
ocenění
tohoto pozemku a uhradila kupní cenu s odvoláním se na nastalé změny.
V odstavci (3) §5 se píše, že na základě písemné žádosti právnické nebo fyzické osoby může Pozemkový fond převést bezúplatně jejichž
zemědělské
hlavní
a
činností
lesní je
pozemky
na
vzdělávání
tyto
mládeže
osoby, nebo
dospělých v zemědělských oborech. Seznam těchto škol vydá vyhláškou příslušný ministr.
15
16 V odstavci
(4)
§5
je
zákonem
definována
možnost
kdy
Pozemkový fond může prodat zemědělský pozemek vlastníkovi (spoluvlastníkovi) stavby která leží na tomto zemědělském
pozemku nebo pozemek bezprostředně na něj navazující, jeli nezbytně nutný k provozu budovy nebo stavby a nebráníli tomuto převodu práva třetích osob.
Závěr § 5 v odstavci (5) se píše že na pozemky na které nebyl uplatněn nárok na převod podle odstavců 1, 3 Pozemkový fond prodá v obchodní veřejné soutěži.
a 4,
Převod na vlastníka sousedícího pozemku řeší §6
Opět zde platí že se tak děje na základě písemné
žádosti a Pozemkový fond může zemědělský pozemek prodat vlastníkovi pozemku. výměra
(spoluvlastníkovi)
Prodat
přesahuje
však 10
%
nelze
sousedícího
zemědělského
sousedícího
zemědělského
zemědělský
výměry
pozemek,
jehož
pozemku vlastníka (spoluvlastníků). Tento limit se mi zdá nevhodný, protože pak se stává , že sedláci aby se domohli
pozemku který je pro ně s ohledem na jejich hospodaření důležitý, pokud to lze, žádají o sloučení svých parcel a tím získají větší výměru svého pozemku a tím splní zákonný
předpoklad procentuelního omezení. Myslím, že pro dobrého
hospodáře a tím mám na mysli stát a jeho organizační
složku v tomto případě Pozemkový fond České republiky je zákonné omezení v tomto bodě velmi svazující.
V případě více zájemců ( vlastníků, spoluvlastníků
zemědělských pozemků sousedících), kteří splňují podmínky výše uvedené na prodej zemědělského pozemku Pozemkový fond prodá pozemek tomu z nich, který nabídne nejvyšší cenu. Požádat
o
prodej
zemědělského
pozemku
může
podle
tohoto zákona nejen výlučný vlastník sousedícího pozemku, ale i spoluvlastník sousedícího pozemku.
Převody na samostatně hospodařící rolníky, vlastníky
zemědělské
půdy,
společníky
obchodních
společností,
členy
družstev a oprávněné osoby – takto zákon vymezil okruh osob
16
17 kterým může pozemkový fond prodat zemědělské pozemky podle §
7. Zákon též vymezil pro tyto osoby určité podmínky, které musejí
oprávněné
splnit:
v případě,
že
hodnota
osoby
jejich
se
mohou
nároku
ucházet
v penězích
o
za
pozemky
nevydaný
pozemek je minimálně 50% ceny nabízeného zemědělského pozemku k prodeji. Je příjemné pro oprávněné osoby, že nemusejí mít nárok ve 100% výši tak jak je to nutné v případě bezúplatného převodu
náhradního
členové
družstev musejí
hospodařící
pozemku
rolníci,5)
dle
společníci
zákona
o
obchodních
prokazatelně
samostatně
půdě,
společností
provozovat
a
zemědělskou
výrobu minimálně po dobu 24 měsíců na pozemcích o rozloze
nejméně 10 ha v katastrálním území obce nebo i v přilehlém katastrálním k prodeji,
území,
vlastníkům
do
něhož
náležejí
zemědělské
půdy
pozemky
stačí,
určené
že
vlastní
náležejí
pozemky
nejméně 10 ha zemědělské půdy v katastrálním území obce nebo i v přilehlém
katastrálním
určené k prodeji. Pozemkový
prodávaný
fond
území,
předá
obci,
do
něhož
v jejímž
územním
obvodu
se
zemědělský pozemek nachází, k vyvěšení na úřední
desce obecního úřadu6) oznámení o zahájení prodeje s uvedením
údajů
o
vyvěšení prodeje
pozemcích je
dnem
zveřejní
podle
katastru
vyhlášení
Pozemkový
nemovitostí.7)
prodeje. fond
Informaci
o
s minimálně
předstihem v denním tisku s celostátní působností.
První
den
vyhlášení týdenním
Lhůta ve které mohou výše uvedené osoby žádat o koupi
zemědělského
pozemku
je
3
měsíční
od
vyhlášení
prodeje
na
úřední desce a žádost musí mít písemnou formu. Je- li zájemců
o koupi zemědělského pozemku více, vyzve je Pozemkový fond, aby
do
30
dnů
nabídli
kupní
cenu
a
poté
prodá
pozemek té z nich, která nabídne nejvyšší cenu. Zde
zemědělský
________________________________________________________
§ 12a zákona č. 105/1990 Sb.,o soukromém podnikání občanů Zákon č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů 7) § 5 zákona č. 344/1992 Sb.o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. 5) 6)
17
18 Zde se stát jehož zemědělský majetek spravuje Pozemkový
fond ČR chová jako dobrý hospodář, který chce prodat za co nejlepší
cenu
a
zároveň
umožňuje
spravedlivou
hospodářskou
soutěž.Zákon též chrání práva osob, které mají přednost před vymezeným
okruhem
osob
uvedených
v
§
7.
Jsou
to
žadatelé
uvedení v § 5 a 6, pokud včas podají ve výše uvedené lhůtě písemnou žádost a to v tomto pořadí: a)vlastník stavby b)obec
c)vlastník sousedícího zemědělského pozemku
Nejvíce
této
přednosti
v době
platnosti
tohoto
pořadí
využívaly obce s vidinou zisku z následného převodu na třetí osoby. Někdy i docházelo k tomu, že obce uzavíraly smlouvy o smlouvě budoucí o následných převodech, ale protože otálely s žádostí o převod se stávalo, že pozemky získali spekulanti na
základě
nakoupených
pohledávek
od
oprávněných
osob
na
vydání náhradního pozemku. A obce pak musely vracet zálohy na kupní
cenu.
menších neměli
Škoda,
že
zemědělských
v rámci
zákon
pozemků
prodeje
dle
nepamatoval §
na
v intravilánech 7
možnost
drobné
obcí,
být
nájemce
kteří
nabyvateli
prodávaných pozemků natož, že by měli přednost před ostatními žadateli.
Prodej ostatním osobám
Postup podle §7 tohoto zákona nelze opakovat. Zemědělské
pozemky, které nebyly převedeny postupem uvedeným v §5-7, může Pozemkový fond prodat: fyzickým občany
České
republiky,
obcím
a
osobám,které jsou státními
oprávněným
osobám,
jejichž
nároky vyjádřené v korunách činí nejméně 50% z ceny stanovené podle cenového předpisu v obchodní veřejné soutěži. Zemědělský
pozemek se prodá zájemci, který nabídne nejvyšší cenu.
Informaci o vyhlášení obchodní veřejné soutěže na prodej
zemědělských pozemků v katastrálním území obce předá Pozemkový
fond obci , v jejímž územním obvodu se prodávaný zemědělský pozemek
nachází,
k vyhlášení
vyvěšením
na
úřední
desce 18
19 obecního
úřadu
s celostátní
a
zároveň
působností.
Za
ji
zveřejní
vyhlášení
v denním
prodeje
se
tisku
považuje
první den vyvěšení na úřední desce obecního úřadu. Účastníci obchodní
veřejné
podnikateli.
soutěže
V ostatním
mohou
se
být
obchodní
i
osoby,
veřejná
ustanoveními zvláštního předpisu.8) více
které
soutěž
nejsou
řídí
V této části zákona, která je označena §8 mě jaksi chybí možných
nabyvatelů,
pravděpodobné,
že
samostatně
např.
právnické
osoby.
hospodařící
rolníci,
obce
takže
nerozšířit
Je
a
ostatní možní nabyvatelé by si zemědělský pozemek již koupili dříve
podle
postupů
žadatelů?
§
5-7
Kupní cena a její úhrada
Původně
základě
smlouvy,
zákon
cenového toto
stanovil,
že
kupní
předpisu )platného
bylo
9
změněno
proč
pozdější
cena
ke
dni
se
okruh
stanoví
na
o
se
uzavření
novelizací
kupní
čemž
zmíním v další části mé práce. V případě prodeje v obchodní veřejné soutěži a v případě, kdy o koupi požádá více zájemců (§6
odst.2,§7
rovněž
odst.4),
bylo
změněno
je
budu
tato
týkajících se novelizací.
se
cena tím
cenou
minimální,
zaobírat
ve
toto
statích
Kupní cena musí být, pokud dále není uvedeno jinak,
uhrazena do 90 dnů ode dne vkladu vlastnického práva do katastru
nemovitostí,
rovněž
bylo
v následných
novelizacích
změněno. Ve stejné lhůtě musí být zaplacena částka převyšující cenu minimální.
______________________________________________________________ 8
)Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění pozdějších
předpisů 9
)
Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně
některých zákonů (zákon o oceňování majetku). Vyhláška
č.
279/1997
Sb.,
kterou
se
provádějí
některá
ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
19
20 Pokud je předmětem prodeje pozemek, který tvoří zemědělský
půdní fond nebo do něj náleží, mohou nabyvatelé podle §6 až 8
zaplatit minimální kupní cenu ve splátkách, nejpozději však do 30 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to bezúročně. Tato část zákona je jistě na místě, protože umožňuje například soukromě
hospodařícím
k platbě
financí
hospodaří
postupné
zadlužovat. účet
rolníkům
zaplacení
získaných
a
vůbec
kupní
z
dotací
všem
ceny. a
kteří
Mohou
nemusí
na
půdě
využívat
se
tolik
Kupující je povinen před uzavření kupní smlouvy složit na prodávajícího
zálohu
ve
výši
průměrné
roční
splátky,
nejvýše však 10% z ceny stanovené na základě cenového předpisu platného ke dni uzavření smlouvy.
Na kupní cenu započte Pozemkový fond pohledávky, které
vůči němu má kupující podle zákona o půdě; pohledávky, jejichž
výše je mezi nimi sporná, lze takto započítat jen ve výši, kterou má Pozemkový fond za prokázanou. Zástavní a předkupní právo K zajištění
pozemku
anebo
zástavní právo.
dosud
její
K pozemku
nezaplacené
části
výše
kupní
vzniká
státu
uvedenému,
který
ceny
zemědělského
převodem tvoří
pozemku
zemědělský
půdní fond nebo do něj náleží, má stát předkupní právo jako právo
věcné10)to
platí
i
pro
případ
jiného
zcizení
než
prodejem. V případě uvažovaného zcizení je nabyvatel povinen
státu nabídnout takový pozemek ke koupi za cenu stanovenou podle
cenového
předpisu
platného
ke
dni
odeslání
nabídky.
Cena, za který bude dle tohoto zákona nabízený pozemek státu
nabídnut, byla novelizací též upravena. Předkupní právo státu nevzniká u převodu zemědělských pozemků podle § 5 a u převodu na oprávněné osoby podle § 7 odst. 1 písm. a).
_______________________________________________________________________________________ 10
)
§ 603 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb.
Pozemek, na nějž je státem uplatněno předkupní nebo 20
21 zástavní právo podle výše uvedených odstavců, nesmí nabyvatel učinit předmětem dalšího zástavního práva nebo věcného břemene (co se týká věcného břemene bylo novelou vymazáno, jinak by byly zbytečně zkostnatělé právní vztahy a nebylo by možné jejich logické tvoření) ani jinak majetkově zatížit.
Pozemkový fond ohlásí vznik nebo zánik zástavního a vznik
předkupního práva jako práva věcného příslušnému katastrálnímu úřadu.
Předkupní
pozemku
pozemek,
právo,
zahrnutém který
které
později
přejde
podle
do
podle
tohoto
zákona
vznikne
schváleného
návrhu
pozemkových
pozemkových
úprav do vlastnictví nabyvatele (§4). Nároky
státu
vyplývající
ze
úprav,
přejde
zástavního
práva
z předkupního práva uplatňuje Pozemkový fond.
na
na
a
Podmínky pro uzavření kupní smlouvy pro nabyvatele
Kupní smlouvu nebo smlouvu o převodu zemědělských pozemků
uzavře Pozemkový fond pouze s osobou, která
a) není v prodlení s plněním svého dluhu vůči Pozemkovému fondu,
b) prokáže, že není v prodlení s plněním svého dluhu vůči Fondu
národního
majetku
po
zrušení
Fondu
národního
majetku dle zák. č. 179/2005 Sb.kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o zrušení Fondu
národního majetku s účinností od 1. 1. 2006, se prokáže potvrzením ne starším než 3 měsíce ( lhůta byla určena
až novelou tohoto zákona č. zák. č. 253/2003 Sb.), že není
v prodlení
s plněním
svého
republice za privatizovaný majetek,
c) prokáže
platnosti
potvrzením11) potvrzení
ne
byla
starším
dluhu
1
pozměněna,
vůči
měsíce
byla
České
(
doba
prodloužena
novelou tohoto zákona ve znění zákona č. 253/2003 Sb. na 3
měsíce),
že
nemá
daňový
nedoplatek
u
příslušného pro správu její daně z příjmu,
správce
daně
21
22 d) prokáže potvrzením ne starším 1 měsíce ( doba platnosti potvrzení tohoto
byla
zákona
ve
pozměněna, znění
byla
zákona
č.
prodloužena 253/2003
novelou
Sb.
na
3
měsíce), že nedluží pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.11) Příslušná správa
sociálního
zabezpečení12)
potvrzení na žádost vydat.
je
povinna
toto
Podmínky výše uvedené neplatí pro oprávněné osoby. Zde si
dovolím kritizovat tuto výhodu oprávněných osob, poněvadž si myslím,
že
i
oprávněné
osoby
se
ke
svým
povinnostem
mají
postavit čelem a státu splatit své závazky, ale chápu, že se stát při napravování křivd chová velkoryse, i když víme jak se obchodování s restitučními nároky dalo zneužít. nebo
Pozemkový fond předloží nabyvateli návrh kupní smlouvy smlouvy
o
převodu
zemědělských
pozemků
bez
zbytečného
odkladu. Pokud nabyvatel smlouvu neuzavře do 90 dnů (později
novelou č. zák. 253/2003 Sb. byla doba na uzavření smlouvy zkrácena na 45 dnů – Pozemkový fond tak měl možnost pružněji
reagovat a urychlit proces nabídek)od převzetí návrhu smlouvy nebo od jeho doručení do vlastních rukou na adresu uvedenou nabyvatelem, účely
tohoto
není
Pozemkový
zákona
se
fond
tímto
použijí
návrhem
ustanovení
vázán.
Pro
zvláštního
předpisu13) o doručování do vlastních rukou přiměřeně.
____________________________________________________________ 11
) § 23 zákona č. 337/1992., o správě daní a poplatků, ve
znění pozdějších předpisů. 12
a
) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení příspěvku
na
státní
pozdějších předpisů. 13
politiku
zaměstnanosti,
ve
znění
) § 47 odst.2 a násl.Zákona č. 99/1963 Sb.,občanský soudní
řád.
22
23 V
§
12
se
zemědělského
upravuje
pozemku
jak
se
nabyvatelovi
Pozemkový
vypořádá
fond
po
prodeji
s nájemcem.
Při
převodu zemědělského pozemku na nabyvatele poskytne Pozemkový fond dosavadnímu nájemci náhradu za trvalý porost, kterou by jinak byl povinen poskytnout nájemci při ukončení nájmu podle zvláštního předpisu.14) V takovém případě nájemci již náhrada za
trvalý
porost
při
ukončení
předpisu14) nepřísluší.
nájmu
podle
zvláštního
V § 13 se definuje jak se odrazí v kupní ceně zemědělského
pozemku
příslušenství
a
že
meliorační
zařízení
se
převádí
bezúplatně. Pro účely tohoto zákona se za součást zemědělského pozemku považuje oplocení a meliorační zařízení, které je ve
vlastnictví státu, s výjimkou hlavních melioračních zařízení,
15
) a přechází na nabyvatele spolu s pozemkem. Cena oplocení se
zjistí podle cenového předpisu9) platného ke dni uzavření kupní smlouvy. Meliorační zařízení se převádí bezúplatně.
V § 14 se stanoví, jak se postupuje v případě odstoupení
od kupní smlouvy, jakým způsobem se strany vypořádají jakou náhradu je povinen uhradit nabyvatel v případě odstoupení od kupní smlouvy. Při nezaplacení kupní ceny ve lhůtě podle §9 odst. 2, popřípadě při nezaplacení splátky ve sjednané lhůtě odstoupí prodávající od kupní smlouvy.
Při odstoupení od kupní smlouvy se strany vypořádají podle
zvláštních předpisů.16) Nabyvatel
je
zaplatit
náhradu
pozemku
zjištěné
k zemědělskému
povinen
za
celou
pozemku.
podle
při
Výše
odstoupení
dobu
trvání
náhrady
cenového
od
kupní
smlouvy
vlastnického
činí
ročně
1%
předpisu9)platného
práva
z ceny
ke
odstoupení od smlouvy, tj. 1/12 z roční náhrady za každý
dni
započatý měsíc trvání vlastnického práva. Dle novely tohoto
_____________________________________________________________ 14 15 16
) § 24 odst.5 + 6 zákona č. 229/1991 Sb. ) § 14 odst. 6 zákona č. 229/1991 Sb. ) § 48 a násl. zákona č. 40/1964 Sb.
23
24 zákona zák. č. 253/2003 Sb.“ Výše náhrady činí ročně 1% z ceny pozemku, za kterou jej nabyvatel získal od Pozemkového fondu, tj.
1/12
z roční
náhrady
za
vlastnického práva.“.
každý
započatý
měsíc
trvání
Dle mého názoru jsou v § 15 dostatečně chráněna práva
případných vlastníků prodávaných zemědělských pozemků, kteří mají
vlastnické
právo
k těmto
pozemkům,
ale
z jakýchkoli důvodů zapsáni v katastru nemovitostí. Pozemkový
katastrálního bylo
zapsáno
fond
úřadu,
je
na
v katastru
k zemědělskému pozemku.
povinen
základě
si
ověřit
kterých
nemovitostí
u
nejsou
příslušného
listinných
vlastnické
dokladů
právo
státu
V případě, že v katastru nemovitostí je vedeno vlastnické
právo
státu
k zemědělskému
pozemku,
které
nelze
doložit
listinnými doklady, má se pro účely tohoto zákona za to, že stát je jeho vlastníkem.
Při převodu zemědělského pozemku, u něhož vlastnické právo
zapsané
doklady,
v katastru zveřejní
nemovitostí
Pozemkový
fond
nelze
doložit
jeho
zamýšlený
listinnými převod
a
současně vyzve k podání případných námitek vlastnického práva jiných osob k tomuto pozemku ve lhůtě 3 měsíců od vyhlášení
této výzvy. Zamýšlený převod a výzva se vyhlásí vyvěšením na úřední
desce
zemědělský
obecního
pozemek
úřadu17)
nachází.
vyhlášení výzvy. Informaci
v obci,
První
na
den
jejímž
vyvěšení
území je
se
den
vyhlášení výzvy oznámí Pozemkový
fond v denním tisku s celostátní působností.
Podá-li jedna osoba písemnou námitku vlastnického práva
k zemědělskému pozemku u Pozemkového fondu do skončení lhůty
pro podání námitek podle odst. 3, nelze zemědělský pozemek podle tohoto zákona převést.
Pokud osoba uvedená výše nedoloží, že podala návrh
______________________________________________________________________________________ 17
)Zákon č. 367/1990 Sb.,o obcích (obecní zřízení), ve znění
pozdějších předpisů
24
25 katastrálnímu
úřadu
na
zápis
svého
vlastnického
práva
do
katastru nemovitostí nebo že u soudu uplatnila své vlastnické právo k zemědělskému pozemku ve lhůtě 1 roku od podání námitek u Pozemkového fondu, lze převod podle tohoto zákona provést. Nenamítne-li
jiná
osoba
své
vlastnické
právo
k zemědělskému pozemku ve lhůtě 3 měsíců a prokáže-li později,
že byla ke dni uskutečnění, této lhůty vlastníkem přísluší jí od Pozemkového fondu finanční náhrada ve výši ceny, za kterou byl
zemědělský
zákona,
nejméně
pozemek však
převeden
ve
předpisu ke dni převodu.
výši
ne
nabyvatele
ceny
zjištěné
podle
podle
tohoto
cenového
V § 16 se určuje kam směřují příjmy z prodeje zemědělských
pozemků. Příjmy z prodeje zemědělských pozemků jsou
příjmem
Pozemkového fondu,18) který je ukládá na zvláštním účtu. Převody lesních pozemků
Dalším
předmětem
převodu
dle
tohoto
zákona
jsou
lesní
pozemky. Lesní pozemky určené k převodu jsou vymezeny v § 17.
Odloučenými lesními pozemky jsou pozemky, které jsou vklíněné mezi lesní pozemky jiných vlastníků než státu, nebo jsou to samostatné
lesní
pozemky
obklopené
pozemky,
které
nejsou
určeny k plnění funkcí lesa, za předpokladu, že takový pozemek při výměře do 0,5 ha je vzdálen od komplexu státního lesa více než 100 m, při výměře do 1 ha více než 500 m, při výměře do 10 ha více než 3 000 m. Vzdáleností se rozumí nejkratší z mapy zjištěná
k převodu
vzdálenost
navrženého
mezi
hranicí
odloučeného
komplexu
lesního
státních
pozemku.
lesů
a
Komplexem
státních lesů se rozumí souvislé lesy o výměře větší než 10 ha.
Souvislost
tokem,
správní
není
přerušena
hranicí
pozemní
okresu,
komunikací,
hranicí
obce,
vodním
hranicí
katastrálního území nebo oplocením a podobnými stavbami.
Spoluvlastnickým podílem státu se pro účely tohoto zákona
rozumí podíl státu menší než jedna polovina, pokud velikost 18
) § 15 zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České
republiky, ve znění pozdějších předpisů.
25
26 tohoto
spoluvlastnického
menší než 10 ha.
podílu
státu
vyjádřená
výměrou
je
Pro účely tohoto zákona se za součást lesního pozemku
považují zastavěné lesní pozemky, oplocení a stavby účelových komunikací.
V § 18 se definuje za jakých podmínek může obec požádat o
bezúplatný převod lesního pozemku do svého vlastnictví. Převody lesních pozemků na obce
Na základě písemné žádosti obce převede pověřená právnická
osoba bezúplatně do vlastnictví obce
a) odloučené lesní pozemky určené schváleným územním plánem nebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění stavbou ve veřejném zájmu nebo stavbou pro bydlení,
b) spoluvlastnické podíly státu (§ 17 odst. 2) v případě, je-li obec spoluvlastníkem pozemku.
Žádosti
podle
písmen
a)
+
b)
výše
uvedených
pověřená
právnická osoba vyhoví, jsou-li splněny podmínky stanovené
tímto zákonem a nebrání-li převodu práva třetích osob.19) Ustanovení zvláštních předpisů20) zůstávají nedotčena. Společná ustanovení
Tímto zákonem nejsou dotčeny zvláštní právní předpisy na
úseku
ochrany
přírody
a
krajiny21)
ani
zvláštní
předpisy
o
převodu nemovitostí Pozemkovým fondem na základě rozhodnutí o privatizaci22) nebo podle zákona o půdě.
V § 20 v odst. 1 je ustanoveno, že náklady na ocenění
pozemku, na vyhotovení podkladů pro realizaci prodeje (včetně smluv) a náklady na potřebné zeměměřické činnosti hradí stát. _____________________________________________________________ 19
) Např. § 140 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník,
ve znění pozdějších předpisů. 20
21 22
) § 4 odst. 2 zákona č. 289/1995 Sb.
) Zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. )
Např.
zákon
č.
92/1991
Sb.,
ve
znění
předpisů, § 2 odst.2 písm. g) zákona č. 569/1991 Sb.
pozdějších
26
27 Způsob
úhrady
těchto
vyhláškou. V
původním
nákladů
znění
stanoví
zákona
se
Ministerstvo stanovilo,
že
financí sdělení
příslušných orgánů státní správy podle § 2 odst. 1 písm. a) až e) a g) až k) a potvrzení převodce podle § 2 odst. 1
písm. f)
jsou přílohami návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru nemovitostí. Hned první novelou zák. č. 253/2001 Sb. tohoto zákona se upravila ta situace, že pokud převodce ve lhůtě neobdrží sdělení, že nelze převádět pozemky stačí
vkladu
jako
příloha
vlastnického
potvrzení
o
k návrhu práva
doručení
do
na
žádosti
zahájení
katastru
převodce
řízení
o
povolení
nemovitostí
příslušnému
přiložit
orgánu
státní správy. Dále další velkou novelou zákon č. 253/2003 Sb.
tohoto zákona se upravilo, že převodce již nemusí přikládat
jako přílohu k návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu věcného práva do katastru sdělení příslušných orgánů státní správy.
Postačí,
že
tato
doložky v převodní smlouvě.
skutečnost
bude
uvedena
ve
formě
4.2 Část druhá
Změna zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České
republiky, ve znění pozdějších předpisů – není předmětem mé práce, ale tato změna zákona navazuje na úpravu v zákoně č. 95/1999 Sb. 4.3
Část třetí
Změna zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani
darovací
a
dani
z převodu
nemovitostí,
ve
znění
pozdějších
předpisů – tato změna je vyvolána návazností na vznik zákona č. 95/1999 Sb. 4.4
Část čtvrtá
V § 23 tohoto zákona se stanoví účinnost zákona která
nabývá dnem vyhlášení. Účinnost zákona č.95/1999 Sb. nabyla dne 25. května 1999.
27
28 5.
Novely kterými byl zákon č. 95/1999 Sb. měněn
5.1 Zákon č. 253/2001 Sb. účinnost nabyl dne 25. 7. 2001. 5.2 Zákon č. 253/2003 Sb. účinnost nabyl dne
6. 8. 2003.
5.3 Úplné znění zákona č.95/1999 Sb., ve znění zák.
č. 366/2003 Sb. účinnost nabyl dne 31. 10. 2003.
5.4 Zákon č. 354/2004 Sb. účinnost dnem vstupu smlouvy o přistoupení České republiky k Evropské unii 1. 5. 2004. 5.5
Zákon č. 94/2005 Sb.účinnost nabyl dnem vyhlášení.
5.7
Zákon č. 179/2005 Sb. účinnost nabyl 1. 1. 2006
5.6
Zákon č. 342/2005 Sb. účinnost nabyl 13. 9. 2005
28
29 5.1
Zákon č. 253/2001 Sb. účinnost nabyl dne 25. 7. 2001.
Tato první novela byla jedna z nejpodstatnějších, která
původní
zákon
upřesnilo,
(rozhodující
velmi
které je
pozměnila.
pozemky
datum
k rozšíření
a)došlo
V
§
mohou
24.
6.
1
být
1991).
oprávněných
odst.
osob
V
§
1
písm.
předmětem 1
i
o
a)se
převodu
odst.
2
fyzické
písm.
nebo
právnické osoby na něž toto právo přešlo či bylo převedeno. (např.
dědictví
či
spekulanti
a
jiní).
Tato
změna
byla
podstatná pro budoucí velice čilé obchodování s restitučními
nároky. V § 2 odst. 2 se počítá s historickým majetkem obcí to znamená, že sdělení katastrálního úřadu o tom zda-li pozemek byl
ve
vlastnictví
obcí
se
požaduje.
V
§
3
odst.
3
je
doplněno, že Pozemkový fond nemůže omezovat nabývání pozemků
podle §§ 5-7. ( Tady je určité úskalí, protože postupem času tak
jak
skupování
jisté
skupiny
pozemků.
Je
zjistily
to
a
možné
později
proto,
začaly
poněvadž
provádět
neexistuje
horní hranice pro nabývání pozemků. V § 4 odst. 1 písm. e) je upřesněno,
že
pozemky
zemědělské
může
nabývat
jen
taková
veřejná vysoká škola která zajišťuje vzdělávání v zemědělských nebo
lesnických
jsou
předmětem
oborech.
V
§
4
odst.
2
je
upřesněno,
že
budovou či stavbou se rozumí nemovitosti – to znamená, že tyto evidování
v katastru
nemovitostí
České
republiky. V § 5 v nadpisu se objevují jako další skupina možných nabyvatelů zemědělských pozemků – v zahrádkových nebo chatových osadách.
uživatelé pozemků
Toto doplnění velice
vítám myslím, že to udělalo radost mnoha pečovatelům o tyto pozemky.
V
§
5
odst.
2
–
je
doplněna
povinnost
finanční
náhrady obce vůči Pozemkovému fondu mu uhradit cenu pozemku (který získala bezúplatně a později se ukázalo že neoprávněně
a již převedla na 3. osobu). Podle § 5 v novém odst. 3 je definována
převáděných
povinnost obci
Pozemkového
bezúplatně,
fondu
nejprve
pozemky
nabídnout
s výjimkou oprávněným
osobám (podle zákona č. 229/1991 Sb.)a poté mohou být úplatně převedeny na obec, na základě její písemné žádosti. Přednost
29
30 oprávněných osob je zde velmi patrná a dá se velmi snadno
zneužít například spekulanty, kteří znají informace týkající se záměrů obcí v urbanistických studiích a mohou velmi snadno
lukrativní pozemky získat. V § 5 novém odst. 4 se stanoví za jakých podmínek může Pozemkový fond převést bezúplatně pozemky do
vlastnictví
veřejné
vysoké
školy,
tento
odstavec
bude
§ 5 nový
následující novelou č. zák. 253/2003 Sb. zrušen.
odst. 5 zní: Na základě písemné žádosti oprávněného uživatele (uživatelů)
pozemku
v zahrádkových
nebo
chatových
osadách
zřízených na základě územního rozhodnutí nebo existujících již
před 1. říjnem 1976 převede Pozemkový fond tento pozemek do vlastnictví
(spoluvlastnictví)
této
osobě.
Do
vlastnictví
nabyvatele se současně s pozemkem převádějí bezúplatně všechny
součásti a příslušenství tohoto pozemku. V § 5 odst. 7 se pořadí
definuje pozemek.
První
v zahrádkových vlastník
uspokojování
na
řadě
nebo
je
chatových
(spoluvlastník)
v případě uživatel
osadách,
budovy
nebo
více
žadatelů
o
(uživatelé)pozemku
druhý
stavby,
v pořadí která
je
je
nemovitostí a třetí je obec. V § 7 jsou vloženy nové odst. 59.
V
§
7
odst.
5
je
zde
stanoveno
přednostní
právo
pro
nájemce, který má pozemek pronajmutí minimálně po dobu 5 ti let
a
to
ke
dni
prodeji-
musí
ale
toto
právo
uplatnit
v žádosti o koupi. § 7 odst. 6 – limit na přednost do 50 %
výměry pronajatých pozemků a to ke dni vyhlášení prodeje. §7 odst. 7 a 8 přednostní právo obchodních společností a družstev
(společníků a členů družstev ti mohou přednost uplatnit jedině s písemným Jestliže
souhlasem
více
obchodní
žadatelům
vznikne
společnosti přednostní
či
právo
družstva). Pozemkový
fond je vyzve, aby do 30 ti dnů nabídly kupní cenu a prodá
pozemek tomu kdo nabídne nejvyšší cenu. V § 7 odst. 9 se definuje omezení využití přednostního práva do výměry 300 ha.
U obchodní společnosti a družstva je to výměra společná. V § 7 odst. 10 je definována přednost osob §§5+6 před zájemci dle §7 1.
–
uživatelé
v zahrádkových
a
chatových
osadách,
2.
–
30
31 vlastníci staveb, 3. obec a 4. vlastník sousedícího pozemku.
Nějak se mi odtud vytratily veřejné vysoké školy, v původním znění
zákona
byly
v nadpisu
§
5?
Tudíž
by
se
s nimi
mělo
počítat. V § 8 odst. 1 se nově objevuje možnost ve veřejné
obchodní soutěži nabízet pozemky maximálně ve 3 kolech. V § 9 v novém odst. 1 je změna stanovení kupní ceny – zjišťuje se
podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního
roku předcházejícího uzavření kupní smlouvy podle § 5 odst. 1 nebo § 6. V § 9 v novém odst.2 se ustanovuje jak se určí kupní
cena pro uživatele pozemků v zahrádkových a chatových osadách.
Ti mají výhodu a je tato výhoda na místě, že platí jen za pozemek
ke
kterému
příslušenství. platného
Cena
k poslednímu
se
se
dni
nepřipočítává
cena
za
kalendářního
roku
předcházejícího
zjišťuje
podle
cenového
porosty
a
předpisu
uzavření kupní smlouvy a určí se buď podle bonitovaných půdně
ekologických jednotek zvýšené o přirážky23) nebo tam kde nejsou pozemky
bonitovány,
podle
průměrné
ceny
pro
jednotlivá
katastrální území podle zvláštního právního předpisu24) zvýšené
o přirážky23). V § 9 v novém odstavci se stanoví minimální kupní cena pro prodej zemědělských pozemků dle §7, zjišťuje se
podle cenového předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku
předcházejícího
zemědělce
je
uzavření
výhodná
kupní
poněvadž
se
smlouvy,. k ní
Cena
pro
nepřipočítává
přirážka23), ale odpočítávají se srážky23). Cena se určí buď
podle bonitovaných půdně ekologických jednotek nebo tam kde
nejsou pozemky bonitovány, podle průměrné ceny pro jednotlivá katastrální území podle zvláštního právního předpisu24).
______________________________________________________________ 23
) § 11 zákona č. 151/1997 Sb. §
24
odst.
1
a
pozdějších předpisů. 24
)
Vyhláška
č.
2
vyhlášky
215/1995
Sb.,
č.
279/1997
kterou
se
Sb.,
ve
stanoví
katastrálních území, ve znění pozdějších předpisů.
znění seznam
31
32 V § 9 nový odst. 4 zní: „V případě prodeje v obchodní
veřejné soutěži stanoví Pozemkový fond pro každé kolo soutěže
nejnižší cenu nabídky tak, že v prvním kole je touto cenou cena zjištěná podle cenového předpisu platného k poslednímu dni
kalendářnímu
roku
předcházejícího
vyhlášení
prodeje,
v druhém kole může být nejnižší cena nabídky až na úrovni 50% ceny z prvního kola a ve třetím kole může být cena až na úrovni
10%
ceny
z prvního
kola“.
Snaha
o
odstátnění
zemědělských pozemků je zda patrná a proto je umožněno snížení kupní ceny u méně žádaných pozemků. Novela
zákona
v
§
10
v odst.2
doplnila,
že
školu,
odst.
nevzniká
předkupní právo státu u převodů pozemků podle §5 odst. 1 pro obec,
odst.
vlastníky
4
pro
staveb
veřejnou
postavených
vysokou na
zemědělské
oprávněné osoby podle §7 odst. 1 písm. a).
půdě
6
a
pro
pro
V § 10 odst. 3 je na základě doplnění umožněno zatížit
věcným břemenem pozemek i tam kde má stát má předkupní či zástavní právo.
Nové ustanovení § 19 odst. 2 zní : „Podle zákona o půdě a
zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve
znění pozdějších předpisů, lze převádět i pozemky, u nichž je
v katastru nemovitostí vedeno vlastnické právo státu, které nelze doložit listinnými doklady, ustanovení § 15 se použijí i pro tyto převody.“ V článku
postupovat
a
II.
v přechodném
dokončovat
ustanovení
rozpracované
se
případy
definuje
s ohledem
jak
na
novou právní úpravu. „Rozpracované případy se dokončí podle dosavadních
právních
předpisů.
Za
rozpracovaný
případ
bude
považován převod podle § 5 a 6 v případě, že osoba v těchto ustanoveních uvedená požádala Pozemkový fond České republiky o
převod a nejpozději ke dni účinnosti tohoto zákona splňovala zákonem
stanovené
podmínky
pro
uplatnění
nároku
na
převod.
V případě převodu podle § 7 a 8 půjde o rozpracované případy, pokud k vyhlášení prodeje došlo před účinností tohoto zákona.
32
33 5.2 Zákon č. 253/2003 Sb. účinnost nabyl dne
6. 8. 2003.
Tato novela byla ještě obsáhlejší než předešlá. Rozšířila
předmět převodu o pozemky nabývané do správy Pozemkového fondu podle zvláštního právního předpisu25)dle § 1 odst. 1 písm. c).
V § 1 odst. 2 písm. a) se nově doplňuje postup Pozemkového
fondu
při
převodu
zemědělských
pozemků
na
oprávněné
osoby
podle zák. č. 229/1991 Sb.,zákon o půdě, kterým vzniklo právo na jiný pozemek podle § 11 odst. 2 zákona o půdě, a kterým nemohl být vydán pozemek z vlastnictví fyzické osoby, která
jej nabyla od státu, neboť tato osoba není osobou povinnou ve smyslu § 5 zákona o půdě, a na fyzické nebo právnické osoby, na něž toto právo přešlo nebo bylo převedeno.
Tato novela umožňuje výjimečně převádět zemědělské pozemky
určené
nebo
již
využité
ke
vybavení26)dle § 2 odst. 1 písm. b). Změna
pozemků,
v
§
které
2
v novém
jsou
zřízení
odst.
4
v katastru
sítí
umožňuje
nemovitostí
technického
u
převáděných
evidovány
na
základě rozhodnutí o výměně nebo přechodu vlastnických práv podle
§
11
odst.
8
zákona
č.
139/2002
Sb.,
o
pozemkových
úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991
Sb., zákon o půdě nevyžadovat ověření katastrálního úřadu o tom
zda
se
církve.
jedná
o
historický
majetek
obce
nebo
majetek
V § 4 odst. 1 písm. d) se upřesňuje jak velký nárok
_____________________________________________________________ 25
)
Např. § 11 zákona č. 290/2002 Sb., o přechodu některých
dalších věcí, práv a závazků České republiky na kraje a obce, občanská sdružení působící v oblasti tělovýchovy a sportu a o
změně zákona č. 157/2000 Sb., o přechodu některých věcí, práv a
závazků
z majetku
České
republiky,
ve
znění
zákona
č.
10/2001 Sb., a zákona č. 20/1966 Sb., o péči a zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů. 26
)
§
3
písm.
k)
vyhlášky
č.
137/1998
technických požadavcích na výstavbu.
Sb.,
o
obecných
33
34 vyjádřený v korunách musí oprávněná osoba mít, aby se mohla
ucházet o zemědělský pozemek tak v případě § 7 alespoň 50% z minimální ceny a v případě § 8 alespoň 50% z ceny pozemku
podle cenového předpisu platném k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje.
V § 5 v nadpisu se ruší „ a zemědělské školy“.
V § 5 odst. 1 nové písm. e)zákonná možnost obce získat
bezúplatně
pozemky
zemědělské
k realizaci
zeleně
v současně
zastavěném nebo zastavitelném území obce na základě závazné části schválené územně plánovací dokumentace.
V § 6 odst. 2 se upravuje postup, když požádá o převod
sousedícího pořadí
a
stanovené
pozemku
ten
kdo
lhůtě
více
se
kupní
žadatelů.
umístí
na
smlouvu.
místo nastupuje 2. v pořadí.
1.
Pozemkový
Pokud
místě
fond
musí
neuzavře
stanoví
uzavřít
tak
na
ve
jeho
V § 6 odst. 3 se řeší nerozhodný stav, tzn. že budou
některé nabízené kupní ceny podle odst. 2 shodné. Pozemkový
fond vyzve osoby se shodnými nabídkami k podání nových nabídek s tím, že nová nabídka nesmí být nižší než cena, která byla shodně
nabídnuta.
Nově
nabízená
cena
stanovené pořadí ostatních osob.
nemá
vliv
na
již
V § 7 odst. 1 písm. b) u samostatně hospodařících rolníků
se podmínka doby kdy prokazatelně provozují zemědělskou výrobu prodlužuje z 24 měsíců na 36 měsíců. nebo
V § 7 odst. 1 písm. c) u společníků obchodních společností členů
provozují měsíců.
družstev
zemědělskou
se
podmínka
výrobu
doby
prodlužuje
kdy
z 24
prokazatelně
měsíců
na
36
V § 7 odst. 3 dochází ke zkrácení lhůty kdy mohou osoby
uvedené v odst. 1 požádat Pozemkový fond o koupi dříve byla lhůta
novely
pro
se
podání lhůta
žádosti
zkrátila
3
na
urychlení prodejů státní půdy.
měsíce 1
nyní
měsíc.
od
Značí
účinnosti to
této
snahu
o
34
35 V § 7 nový odst. 4 se podrobně stanoví jak se postupuje
požádá-li
o
koupi
zemědělského
pozemku
více
osob
uvedených
v odst. 1, Pozemkový fond je vyzve, aby nabídly kupní cenu.
Podle výše nabídnuté kupní ceny určí Pozemkový fond pořadí osob, poté prodá zemědělský pozemek té z nich, která nabídla
nejvyšší cenu. Pokud tato osoba neuzavře ve stanovené lhůtě (§11 odst. 3) smlouvu, bude Pozemkový fond postupně vyzývat k uzavření kupní smlouvy osoby na dalších místech v pořadí.
Bylo běžné, že při takových prodejích kde bylo hodně zájemců, chodili si zemědělci navzájem pomáhat, protože o pozemek měli
velký zájem, ale snažili se jej koupit za co nejmenší cenu.
První zemědělec dal nabídku, která byla vysoká a druhý dal nabídku nižší,pokud se oba umístili na 1. a 2. místě před ostatními,
první
kupní
smlouvu
neuzavřel
a
druhý
pozemek
koupil. Pokud se tam objevil bohatší investor měli zemědělci sice smůlu, ale nevzdali se bez boje a to ještě mohli doufat,
že odstoupí pro vysokou cenu, či se snažit ho přemluvit, aby odstoupil.
V § 7 nový odst. 5 Tento nový odstavec nám stanoví kdo má
přednost před ostatními zájemci o zemědělský pozemek. Je to
velmi logické na prvním místě jsou oprávněné osoby, jejich nárok
na
náhradní
pozemky,
ale
musí
být
vyčerpán
buď
v katastrálním území obce, kde jim je nebylo možno vydat nebo v katastrálním
území
sousedním,
přičemž
finanční
hodnota
nároku musí představovat nejméně 70% z minimální ceny pozemku určeného k prodeji. Druhou upřednostňovanou osobou v pořadí je
nájemce, který musí splňovat tyto podmínky: musí mít tento pozemek
pronajatý
od
Pozemkového
fondu
ke
dni
vyhlášení
prodeje a po dobu nejméně 36 měsíců před vyhlášením prodeje musí
být
nájemcem
nebo
podnájemcem
tohoto
pozemku.
Do
požadované doby 36 měsíců se započítává i doba, po kterou byl nájemce nebo podnájemce pozemku právním předchůdcem současného nájemce.
Je
nutno
říci,
že
do
účinnosti
této
novely
byla
podmínka nájmu či podnájmu pro získání přednostního práva na
35
36 prodej pětiletá.
Aby mohla oprávněná osoba a nájemce využít
přednostní právo na prodej musí toto právo uplatnit v žádosti podle odstavce 3. Oprávněná osoba má před nájemcem přednost. V
§
7
nový
odst.
6
řeší
situaci
nájemců
a
jejich
přednostního práva z titulu nájmu v katastrálních územích kde byly dokončeny pozemkové úpravy. na
V § 7 nový odst. 7 je zde nově definovaná přednost práva
převod
z titulu
nájmu.
Dříve
byla
možnost
na
uplatnění
přednostního práva definována pouze do výměry nepřesahující 50% pronajatých pozemků ke dni vyhlášení prodeje
(pětiletý
nájem podmínkou). Nyní, osoba která bude uplatňovat přednostní právo
na
pozemek
převod
z titulu
(pozemky)
nabídnutých
nájmu,
může
kterých
ke
maximálně
k prodeji,
u
do
výše
tímto 70%
dni
způsobem
výměry
vyhlášení
nabýt
pozemků
prodeje
splňuje podmínky pro vznik přednostního práva.( Nešťastné je například
když
Pozemkový
fond
zařadí
do
nabídky
zemědělci
např. 2 pozemky, jeden bude mít malou výměru 1ha a druhý bude
velký např. 9ha pro tento případ pokud chce zemědělec získat
pozemek na přednost, musí do žádosti uvést ten menší a získá v nabízeném prodeji pouze pozemek ve výši 10% výměry pozemků nabídnutých pozemek
se
k
prodeji
bude
na
ucházet
přednost.
oprávněná
V případě,
osoba
a
bude
že
o
menší
uplatňovat
přednost je pro zemědělce menší pozemek ztracen a má možnost se
ucházet
o
větší
pozemek
s ostatními
zájemci,
ale
bez
přednosti z titulu nájmu. Nejlépe je na tom zemědělec když je v nabídce právo
na
jeden
pozemek,
převod,
nabídnutých
pak
k prodeji
na
který
omezení
neplatí.
do
Do
může
výše
uplatnit
70%
přednostní
výměry
účinnosti
této
pozemků novely
Pozemkový fond sledoval při prodejích jakou výměru státní půdy mají zemědělci pronajatou a spočetl si na jakou výměru pozemků
mají možnost uplatnit přednostní právo na převod. Například zemědělec v jednom katastrálním území má pronajato 50 ha a měl
je v nájmu 5 let před vyhlášením prodeje. Do prodeje z jeho
pronajatých pozemků je zařazeno 40ha a on má možnost uplatnit 36
37 přednostní právo na převod až do výměry 25 ha. Až půjde do nabídky na prodej zbylých 10 ha tak by měl podle předchozí právní úpravy přednostní právo na prodej až do 50% pronajatých pozemků.
Dřívější
úprava
se
mi
zdá
pro
zemědělce
jistější
v tom, že by získali pravděpodobně více jak 50% výměry pozemků
na základě přednostního práva z titulu nájmu. Dnešní právní úprava snad lépe vyhovuje pracovníkům Pozemkového fondu, kteří mají
méně
práce
s počítáním
celkových
pronajatých
ploch
zemědělců a již jen sledují jimi zařazené pozemky do nabídky.)
Dále je zde změna ve zvýšení hranice na využití přednostního práva na prodej pro jednu osobu na maximum 500 ha, dříve bylo
300 ha. Pro osoby uvedené v odstavci 1 písm. c) je tato výše
společná pro společníky jedné obchodní společnosti nebo členy jednoho družstva. V
§
7
odst.
9
se
stanoví
jak
bude
Pozemkový
fond
postupovat v případě když je žadatelů s přednostním právem na prodej více např. oprávněných osob, bude rozhodovat opět výše nabízené kupní ceny.
V § 7 odst. 10 dochází ke zkrácení lhůty pro nabídku na
prodej
na 1 měsíc (dříve 3 měsíce). Výše uvedené zkrácení
lhůty pro nabídku na prodej se tak dotklo i osob dle §§ 5 a 6,
pakliže nepožádají o převod podle § 5 a § 6, v této lhůtě právo
na
zanikne.
převod
zemědělského
pozemku
tímto
způsobem
jim
V § 8 odst. 1 umožňuje vyloučení osoby, která ve vztahu
k pozemku,
který
je
předmětem
prodeje,
po
účinnosti
tohoto
zákona nabyla právo na uzavření smlouvy podle § 7 nebo § 8
tohoto zákona a kupní smlouvu neuzavřela. Též se zde stanoví, že pro účast v obchodní veřejné soutěži může být stanovena
povinnost složit kauci za podmínek zveřejněných při vyhlášení soutěže.
V § 8 nový odst. 2 se definuje postup jak Pozemkový fond
stanoví pořadí osob které podaly nabídku kupní ceny a jak jsou postupně vyzýváni k uzavření kupní smlouvy.
37
38 V § 8 nový odst. 3 se stanoví jak Pozemkový fond naloží
s kaucí veřejné
podle
soutěže
odst. na
1,
buď
úhradu
ji
kupní
započte ceny,
vítězovi
ostatním
obchodní
ji
vrátí.
Jestliže vítěz kupní smlouvu neuzavře ve stanovené lhůtě v § 11 odst. 3, propadne kauce ve prospěch Pozemkovému fondu.
V § 9 odst. 5 se mění dosavadní lhůta pro uhrazení kupní
ceny a to nově na 60 dnů (bylo 90 dnů)ode dne účinnosti kupní smlouvy.
V § 9 odst. 6 se upřesňuje, že možnost splátkového režimu
se nevztahuje na nabyvatele, kteří získali pozemek ve druhém
nebo třetím kole obchodní veřejné soutěže podle § 8. Výhoda
splátek zaniká též pokud nabyvatel před zaplacením celé kupní
ceny smluvně převede vlastnické právo k pozemku na jinou osobu nebo
zpět
na
Pozemkový
fond
v rámci
realizace
předkupního
práva podle § 10 odst. 2. V těchto případech je nabyvatel povinen doplatit neuhrazenou část kupní ceny Pozemkovému fondu
do 30 dnů od uzavření smlouvy o převodu vlastnického práva k pozemku.
V § 9 odst. 7 se upřesňuje povinnost kupujícího uhradit
zálohu na kupní cenu před uzavřením kupní smlouvy.
V § 9 odst. 8 se upřesňuje jak Pozemkový fond započítá
nabyvatelům jejich pohledávky na úhradu kupní ceny. Oprávněné
osobě musí být započteny minimálně její nároky podle zákona o půdě, které uplatnila v žádosti o převod. Je tu vidět snaha o co
nejrychlejší
uspokojení
pohledávek
oprávněných
osob.
Ostatním nabyvatelům může Pozemkový fond započítat na úhradu
kupní ceny pohledávky vůči Pozemkovému fondu a nároky podle zákona o půdě za nevydané pozemky.
V § 10 odst. 2 je změna: V případě uvažovaného zcizení
je nabyvatel povinen státu nabídnout pozemek ke koupi za cenu, za kterou jej získal od Pozemkového fondu. cenu
stanovenou
odeslání nabídky.
podle Též
cenového
se
zde
předpisu
doplňuje
Původní
kdy
znění:
platného
ke
předkupní
nevzniká: u převodu na oprávněné osoby podle § 6 a 8.
za
dni
právo
38
39 V § 11 odst. 1 písm. b) se doplňuje, že nabyvatel se
prokáže potvrzením ne starším 3 měsíců, že není v prodlení
s plněním svého dluhu vůči Fondu národního majetku. V
§
nedoplatek
11
odst.
pro
1
účely
písm.
tohoto
c)
se
doplňuje,
zákona
se
že
za
nepovažuje
daňový
částka
daňového nedoplatku, kde bylo rozhodnuto o posečkání a byly povoleny splátky.
V § 11 odst. 1 písm. c) a d)
platnosti
potvrzení
smějí
být
ne
změny se týkají
starší
3
měsíců
délky
(podle
dřívější platné právní úpravy musely být ne starší 1 měsíce).
V § 11 odst. 2 Podmínky uvedené v odst. 1 neplatí pro
nabyvatele pozemků v zahrádkářských a chatových osadách.
V § 11 odst. 3 nabyvatel má nově kratší lhůtu na uzavření
smlouvy 45 dnů (bylo dříve 90 dnů) od převzetí návrhu nebo od jeho
doručení
do
vlastních
rukou
na
adresu
uvedenou
nabyvatelem. Po uplynutí této doby není Pozemkový fond tímto
návrhem vázán. Tato změna je jistě dobrá a svědčí o snaze urychlení procesu převodů pozemků.
V § 13 nový odst. 2 je definice sousedícího pozemku. V
§
13
nový
odst.
3
je
k zastavění stavbou pro bydlení.
definice
pozemku
určeného
V § 14 odst. 1 se ustanovuje doba prodlení s úhradou kupní
ceny nebo splátky delší než 30 dnů je důvodem pro odstoupení prodávajícího od kupní smlouvy.
V § 14 odst. 3 se upřesňuje, že náhrada za odstoupení od
smlouvy
za
dobu
vlastnického
práva
se
vypočítává
z ceny
pozemku za kterou jej nabyvatel získal od Pozemkového fondu. V
§
14
nový
odst.
4
zní:
Změna
zápisu
v katastru
nemovitostí při odstoupení od smlouvy se zapisuje v katastru nemovitostí
způsobem
obdobným
záznamu
na
základě
ohlášení
Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle zvláštního předpisu.27)
______________________________________________________________
27
)§ 36 odst.8 písm. a) až e) vyhlášky č. 190/1996 Sb.
39
40 V § 19 nový odst. 3 Vznikne-li
pozemků
podle
§
5
odst.
4
při realizaci převodů
tohoto
podílové
zákona
spoluvlastnictví, nemůže nabyvatel uplatňovat vůči Pozemkovému fondu předkupní právo podle § 140 občanského zákoníku. V
§
20
odst.
3
se
zrušil,
znamená
to,
že
v případě
neobdržení sdělení příslušného orgánu státní správy ve lhůtě, již není vyžadován jako příloha ke vkladu doklad o doručení žádosti převodce příslušnému orgánu státní správy.
Poslední části této novely byl článek III, který stanovil,
že se předseda vlády zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 95/1999 Sb.
5.3 Úplné znění zákona č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských
a
lesních
pozemků
z vlastnictví
státu
na
jiné
osoby, jak vyplývá z pozdějších změn č. 366/2003 Sb. účinnost nabyl dne 31. 10. 2003. 5.4
Zákon
č.
354/2004
Sb.
účinnost
dnem
vstupu
smlouvy
přistoupení České republiky k Evropské unii 1. 5. 2004.
o
Zde v této novelizaci došlo k jistému průlomu a to, že dle
§4 odst. 1 písm. a) nabyvatelem zemědělského pozemku může být občan
jiného
povolení
členského
k pobytu
Evropských
zemědělských
s rozšířenou
pro
státu
státního
společenství, podnikatelů působností
u
Evropské
pokud
příslušníka je
příslušného
podle
Unie
s průkazem
členského
evidován
obecního
zvláštního
zákona
o
státu
v evidenci
úřadu a
obce
jejich
trvalý pobyt je alespoň 3 roky. Už to budou dva roky co jsme
členy Evropské Unie, ještě si pamatujeme jak se naši zemědělci
báli, že se k nám přihrnou zájemci o naší zemědělskou půdu a nyní
kdy
to
lze
učinit,
se
žádné
útoky
na
naše
pozemky
nekonají. Je pravda, že by se to mohlo změnit tak odhadem za
rok a více to bude teoreticky možné, aby po vstupu do EU se u nás státní příslušník členského státu Evropských spole
čenství usadil a přihlásil k trvalému pobytu. Za rok by už vlastně splnil podmínku pro tříletý trvalý pobyt. Myslím si, že takové případy budou ojedinělé. Uvidíme.
40
41 V § 15 odst. 2
nemovitostí
se doplňuje pokud ze zápisu v katastru
vyplývá,
že
vlastník
zemědělského
pozemku
není
znám, má se pro účely tohoto zákona za to, že stát je jeho vlastníkem a správcem Pozemkový fond.
V § 15 odst. 3 na základě doplnění může Pozemkový fond
zveřejňovat
i
nemovitosti
u
kterých
ze
zápisu
nemovitostí vyplývá, že vlastník není znám. že
v katastru
V § 19 odst. 2 je doplněno ve společném ustanovení § 19,
lze
převádět
i
pozemky,
kde
ze
5.5
Zákon č. 94/2005 Sb.účinnost nabyl dnem vyhlášení.
nemovitostí vyplývá, že vlastník není znám. V § 12
zápisu
v katastru
nový odst. 2 stanoví snížení kupní ceny pro
nabyvatele pozemku, který na svůj náklad zřídil trvalý porost
nebo oplocení o cenu trvalého porostu a oplocení stanovenou podle zvláštního právního předpisu platného k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího uzavření smlouvy o prodeji
podle § 5 odst. 1 a 5 nebo podle § 6, při prodeji podle § 7 a 8
o
cenu
podle
zvláštního
právního
předpisu
nedojde
v případě,
platného
k poslednímu dni kalendářního roku předcházejícího vyhlášení prodeje.
Ke
snížení
kupní
ceny
že
před
podpisem smlouvy mezi Pozemkovým fondem a nabyvatelem, který zřídil trvalý porost nebo oplocení, došlo k vypořádání závazků
spojených se zřízením trvalého porostu nebo oplocení. Uvedený
postup může uplatňovat i ta osoba, která prokáže právní vztah k trvalému
porostu
nebo
oplocení
na
základě
právního
nástupnictví po zřizovateli trvalého porostu nebo oplocení. To je dobře, že tato část zákona je ošetřena spravedlivěji, ještě
si pamatuji jak vlastníci rodinných domků před 5 až 6 lety kupovali
započítal
pozemky do
ceny
okolo
svých
veškeré
okálů
ovocné
a
soudní
stromky,
oplocení a velmi to ovlivnilo kupní cenu.
znalec
okrasné
jim
stromky,
41
42 5.6
Zákon č. 342/2005 Sb. účinnost nabyl 13. 9. 2005
V § 4 odst. 1 nové písm. f)nabyvatelem zemědělských
pozemků může být veřejná výzkumná instituce, která provádí výzkum v zemědělských nebo lesnických oborech
V § 4 odst. 3 se doplňuje že nabyvatelem lesních pozemků
může být pouze obec, veřejná výzkumná instituce nebo veřejná vysoká škola.
V § 5 nový odst. 4 Na základě písemné žádosti veřejné
výzkumné instituce může Pozemkový fond převést bezúplatně do jejího
vlastnictví
potřebuje
pro
pozemky,
výzkum
které
v oblasti
lékařství a hygieny nebo lesnictví. 5.7
č.
tato
instituce
zemědělství,
nezbytně
veterinárního
Zákon č. 179/2005 Sb. účinnost nabyl 1. 1. 2006
V části dvacáté tohoto zákona je definována změna zákona
95/1999
Sb.
Změna
je
v souvislosti
s přijetím
zrušení Fondu národního majetku České republiky.
zákona
o
V § 11 odst. 1 písm. b) se mění obsah protože zanikl Fond
národního
majetku
České
republiky,
tak
nabyvatelé
před
uzavřením kupní smlouvy musejí předložit potvrzení ne starším než 3 měsíce, že nejsou v prodlení s plněním svého dluhu vůči České
republice
za
privatizovaný
majetek,
převeden na základě rozhodnutí o privatizaci.
který
byl
na
ně
42
43 6. Shrnutí
Na závěr mé bakalářské práce se chci vyjádřit jak vnímám
zákon
č.
95/1999
Sb.,
o
podmínkách
převodu
zemědělských
a
lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby, který nabyl účinnosti souhlas
dne
25.května
s hlavním
1999.
posláním
V první
tohoto
zákona
řadě
chci
což
je
vyjádřit
odstátnění
státní zemědělské půdy a okrajově se též týká lesní půdy. Jako
malý
kapitalistickému označovala systém,
jako
docela
spravedlivější dospívání
kluk
jsem
jsem
zřízení
nelidský
mi
bylo
společnosti si
kdysi a
které
milé a
byl
vychováván
k odporu
marxistická
filosofie
vykořisťovatelský že
byl
uvědomil,
jsem
jsem
že
se
na
společenský
narodil
to
bohužel
ke
hrdý.
mnou
v tzv.
V době
vysněná
spravedlivá společnost není vhodná pro lidský rod. Ještě si
dovedu představit, že snad by byla vhodná nejspíše pro stroje či roboty, ale nesměly by získat lidské vlastnosti.
Za změnu našeho společenského řádu jsem velmi rád. Pojem
jako svoboda a možnost jedince se prosadit a zároveň se o sebe a o své bližní postarat je myslím v takové společnosti reálný. Kdysi
jsem
někde
četl
jakési
přísloví
dejte
člověku
do
vlastnictví kus pouště a on zní udělá zahradu, běda když bude zahrada ve vlastnictví všech, brzy z ní může být poušť.
Závěrem si dovoluji vyslovit soud,že tento zákon hlavní
poslání plní, není samozřejmě bez chyby, ale od toho máme možnost
změn
a
úprav
formou
novelizací.
Pro
transformování státní zemědělské půdy do soukromého budou dále velmi důležité pozemkové úpravy.
úspěšné
sektoru
43
44
7. Summary At the end of my thesis I would like to express how I
perceive num. 95/1999 law on conditions of transformation of
agricultural and forest land from the possession of state on
other persons valid from May 25th, 1999. First of all, I would like to say that I agree with the main aim of the law which is
the unnatinalizing of the state agricultural land, marginally also forest land. As
a
capitalistic
young
child
I
establishment
was
which
brought Marx
up
to
philosophy
be
against
called
as
inhuman and exploiting social system. I was quite pleased that
I was born in the so-called more rightful society and I was
proud of it. When I grew up, I realized that unfortunately the rightful
society
I
was
dreaming
of
is
not
suitable
for
a
mankind. I can imagine it might be suitable for machines or robots unless they gained human characters.
I am very glad that the social establishment has changed.
Liberty and the possibility of a man to be of use and at the same time to take care of the dear ones is, as I believe, in such society realistic. Once I heard a proverb:”Give a man a piece of desert and he will make it a garden. But if the garden is everybody´s it will be a desert out of it soon.”
In the end let me express that in my oppinion the law
fulfils the mission. Of course, it is not without mistakes, but that is why we have a chance to change and modify things
by the form of amendments. For successful transformation of the agricultural land owned by state to private sector land amendments will be very important.
44
45
45
