Právní rámec systému finanční kontroly

Vzdělávací seminář

Finanční řízení a kontrola II.

Název projektu: Metodická podpora a vzdělávání realizátorů projektů – standardizace procesů v oblasti projektového řízení na MV ČR a v jím řízených organizacích Registrační číslo projektu: CZ.1.04/4.1.00/48.00033

Právní rámec systému finanční kontroly

1

Legislativní rámec finanční kontroly Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 416/2004 Sb., kterou se provádí zákon o finanční kontrole ve veřejné správě Část třetí (Kontrolní řád) zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů Nařízení Rady (ES) a Komise (ES) upravující ochranu finančních zájmů Evropských společenství a problematiku strukturálních fondů, Fondu soudržnosti, Evropského rybářského fondu a další pomoci

Legislativní rámec finanční kontroly • • • • • • •

Nařízení Rady (ES, Euroatom) č. 1605/2002, kterým se stanoví finanční nařízení o souhrnném rozpočtu ES – ve znění novely provedené Nařízením Rady (ES, Euroatom) č. 1995/2006 Nařízení Rady (ES, Euroatom) č. 2988/95, o ochraně finančních zájmů Evropských společenství Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006, o Evropském fondu pro regionální rozvoj Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1081/2006, o Evropském sociálním fondu Nařízení Rady (ES) č. 1084/2006, o Fondu soudržnosti Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti Nařízení Komise (ES) č.1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 1083/2006

2

Legislativní rámec finanční kontroly • •

Nařízení Rady (ES) č. 1198/2006 o Evropském rybářském fondu Nařízení Komise (ES) č. 498/2007, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 1198/2006

Vymezení působnosti zákona (§ 1 zákona)

•

• •

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů upravuje finančně kontrolní vztahy vymezené explicitně ustanovením § 3 zákona. Zákonem o finanční kontrole je působnost k výkonu finanční kontroly dána částí druhou hlavou první (§ 7 – 10), kde je upravena působnost k finanční kontrole vykonávané mezi orgány veřejné správy vzájemně a mezi orgánem veřejné správy a žadateli o veřejnou finanční podporu nebo příjemci této podpory, částí třetí (§ 24), kde je upravena finanční kontrola vykonávaná podle mezinárodních smluv, částí čtvrtou zákona (§ 26-29), která upravuje vnitřní kontrolní systém orgánu veřejné správy.

3

Vymezení působnosti zákona (§ 1 zákona) Do rozsahu věcné působnosti zákona náleží dále finančně kontrolní vztahy upravené zvláštními právními předpisy, které upravují materii věcně identickou se zákonem o finanční kontrole.

Vymezení působnosti zákona (§ 1 zákona) •

• • •

•

Z působnosti zákona o finanční kontrole je vyloučena (§ 1 odst. 3 zákona) kontrola vykonávaná Nejvyšším kontrolním úřadem podle zákona č. 166/1993 Sb.,o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů, přezkoumávání hospodaření obcí, krajů a hlavního města Prahy, kontrola hospodaření akciových společností a obecně prospěšných společností, k nimž stát plní funkci zakladatele, kontrola hospodaření obchodních společností (akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným) a obecně prospěšných společností, k nimž plní funkci zakladatele územní samosprávný celek, kontrola hospodaření s majetkem zvláštního charakteru (viz § 36 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví).

4

Vymezení hlavních pojmů (§ 2 zákona) • •

• • •

•

Orgán veřejné správy Za orgán veřejné správy jsou považovány organizační složky státu, které jsou účetními jednotkami ve smyslu § 3 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, státní příspěvkové organizace; státní fondy; územní samosprávné celky - obce jako základní územní samosprávné celky, kraje jako vyšší územní samosprávné celky a hlavní město Praha, které má speciální postavení mezi územními samosprávnými celky, městské části hlavního města Prahy;

Vymezení hlavních pojmů (§ 2 zákona) •

příspěvkové organizace územních samosprávných celků a městských částí hlavního města Prahy;

•

právnické osoby zřízené zákonem nebo na základě zákona k plnění úkolů veřejné správy, hospodařící s veřejnými prostředky, pro účely zákona se jimi rozumějí nestátní veřejnoprávní subjekty (instituce) sui generis;

5

Vymezení hlavních pojmů (§ 2 zákona) Pojmy kontrolní orgán a kontrolovaná osoba jsou užívány v části druhé zákona ve veřejnosprávní kontrole a v části třetí zákona ve finanční kontrole podle mezinárodních smluv. Vedoucím orgánu veřejné správy je obecně statutární orgán (ve smyslu § 20 občanského zákoníku), tj. osoba nebo orgán oprávněný jednat jménem státu, územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby vymezené jako orgán veřejné správy.

Vymezení hlavních pojmů (§ 2 zákona) Osoba povinná spolupůsobit při výkonu finanční kontroly je právnická nebo fyzická osoba (dodavatel služeb nebo zboží), u které se ověřují obchodní dokumenty a doklady spojené s aktivitami kontrolovaných osob financovanými z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory. Při kontrole u této osoby se použijí procesní pravidla přiměřeně (§ 13 odst. 3 a 4 zákona).

Veřejné prostředky jsou pro účely zákona definovány jako - veřejné finance, - věci, majetková práva a jiné majetkové hodnoty, které patří státu nebo jiné právnické osobě vymezené jako orgán veřejné správy.

6

Vymezení hlavních pojmů (§ 2 zákona) Veřejná finanční podpora •

•

• •

dotace, příspěvky, návratné finanční výpomoci a další prostředky poskytnuté ze státního rozpočtu, z rozpočtu územního samosprávného celku nebo z rozpočtu jiného orgánu veřejné správy, prostředky poskytnuté z Národního fondu a jiné prostředky ze zahraničí poskytnuté na základě mezinárodních smluv, aktů práva Evropské unie, aktů práva jiného členského státu Evropské unie nebo k plnění úkolů veřejné správy,

Za poskytovatele veřejné finanční podpory je možné považovat subjekt, který splňuje dvě podmínky: jedná se o orgán veřejné správy ve smyslu § 2 písm. a) a je k poskytování veřejné finanční podpory oprávněn na základě zvláštního právního předpisu.

Vymezení hlavních pojmů (§ 2 zákona) Hospodárnost – takové použití veřejných prostředků k zajištění stanovených úkolů, při kterém vynakládáme co nejnižší objem těchto prostředků (pravidlo „dělat věci levně“); Efektivnost - takové použití veřejných prostředků, při kterém se dosáhne nejlepšího výsledku při uskutečňování programů a operací ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich realizaci (pravidlo „dělat věci správnou cestou“); Účinnost - takové použití veřejných prostředků, které zajistí optimální míru dosažení cílů při plnění stanovených úkolů (pravidlo „dělat správné věci“);

7

Systém finanční kontroly (§ 3 zákona) Veřejnosprávní kontroly (část druhá zákona o finanční kontrole) finanční kontroly vykonávané kontrolními orgány na základě zákonného zmocnění vůči kontrolovaným osobám, kterými jsou - orgány veřejné správy, - žadatelé a příjemci veřejné finanční podpory, • audit podle přímo použitelných předpisů EU Vnitřní kontrolní systém (část čtvrtá zákona o finanční kontrole) • řídící kontroly (§ 26 – 27 zákona o finanční kontrole) • interní audit (§ 28 – 31 zákona o finanční kontrole) Systém finanční kontroly vykonávané podle mezinárodních smluv (část třetí zákona o finanční kontrole) •

Cíle finanční kontroly (§ 4 zákona) Dodržování zákonnosti Ochrana veřejných prostředků proti rizikům, nesrovnalostem nebo jiným nedostatkům Včasné a spolehlivé informování vedoucích orgánů veřejné správy o nakládání s veřejnými prostředky, o prováděných operacích, o jejich průkazném účetním zpracování Hospodárný, efektivní a účinný výkon veřejné správy

8

Organizační zajištění finanční kontroly (§ 5 zákona) • • •

Zákon zakotvuje odpovědnost vedoucího orgánu veřejné správy ( § 5) za: organizování finanční kontroly, řízení finanční kontroly, zajištění přiměřenosti a účinnosti finanční kontroly. Stanoví povinnost vedoucího orgánu veřejné správy vycházet z mezinárodně uznávaných standardů, které obsahují obecné předpoklady a kritéria k dosažení efektivních kontrolních systémů.

Organizační zajištění finanční kontroly

• • •

Zákon podává demonstrativní výčet povinností při zavádění finanční kontroly: Rozvrhnout a zavést takový systém finanční kontroly, který poskytne přiměřenou míru ujištění o tom, že budou plněny schválené záměry a cíle orgánu veřejné správy Povinnost zajistit výkon finanční kontroly zaměstnanci, kteří disponují zákonem požadovanou způsobilostí Zaměstnanci vykonávající finanční kontrolu musí splňovat 3 základní požadavky kvalifikační předpoklady bezúhonnost u zaměstnanců nesmí hrozit střet zájmů.

9

Organizační zajištění finanční kontroly Povinnost zajistit nezávislý objektivní výkon finanční kontroly. Povinnost stanovit konkrétní cíle finanční kontroly. Povinnost zajistit realizaci výsledků finanční kontroly. Povinnost zajistit jedenkrát ročně prověření účinnosti vnitřního kontrolního systému.

Působnost kontrolních orgánů k výkonu finanční kontroly • • • •

Oblast veřejnosprávní kontroly Působnost Ministerstva financí a územních finančních orgánů (§ 7 zákona o finanční kontrole) Působnost správců kapitol státního rozpočtu (§ 8 zákona o finanční kontrole) Působnost územních samosprávných celků (§ 9 zákona o finanční kontrole) Působnost řídícího orgánu a platební agentury (§ 8a zákona o finanční kontrole)

10

Působnost Ministerstva financí

• • • •

V oblasti harmonizace metodického řízení systému finanční kontroly ve veřejné správě Tvorba legislativy, její soulad s legislativou ES Tvorba metodiky, konzultace Analytická, monitorovací a zpravodajská činnost Problematika trvalého profesního rozvoje

Působnost Ministerstva financí V oblasti výkonu veřejnosprávní kontroly u • subjektů státní správy – organizační složky státu, státní fondy, ostatní státní organizace • poskytovatelů veřejné finanční podpory, s výjimkou územních samosprávných celků • žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory • regionálních rad regionů soudržnosti • právnických a fyzických osob napojených na systém řízení či využívání prostředků EU • Obdobná působnost územních finančních orgánů

11

Působnost správců kapitol státního rozpočtu Povinnost správce kapitoly vytvořit systém finanční kontroly zajišťující • Kontrolu hospodaření organizačních složek státu a příspěvkových organizací v působnosti své kapitoly • Prověřování přiměřenosti a účinnosti systému vnitřního řízení a kontroly u organizačních složek státu a příspěvkových organizací v působnosti své kapitoly • Kontrolu veřejné finanční podpory, kterou poskytují, a to u žadatelů a příjemců této podpory

Působnost územních samosprávných celků • •

•

Povinnost územního samosprávného celku vytvořit systém finanční kontroly zajišťující Kontrolu hospodaření příspěvkových organizací ve své působnosti Prověřování přiměřenosti a účinnosti systému vnitřního řízení a kontroly u příspěvkových organizací ve své působnosti Kontrolu veřejné finanční podpory, kterou poskytují, a to u žadatelů a příjemců této podpory

12

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU

• • • •

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti Nařízení Komise (ES) č.1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) 1083/2006 Řídící a kontrolní systém Řídící orgán – rozsah funkcí stanoví čl. 60 Platební a certifikační orgán – rozsah funkcí stanoví čl. 61 Auditní orgán – rozsah funkcí stanoví čl. 62 Monitorovací výbor (čl. 65)

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU • • • • • •

Obecné zásady řídících a kontrolních systémů (článek 58) Řídicí a kontrolní systémy operačních programů zavedené členskými státy zajistí vymezení funkcí subjektů zapojených do řízení a kontroly a rozdělení funkcí v rámci každého subjektu; dodržování zásady oddělení funkcí mezi takovými subjekty a v rámci každého takového subjektu; postupy pro zajištění správnosti a řádnosti výdajů vykazovaných v rámci operačního programu; spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví v elektronické podobě; systém podávání zpráv a monitorování, pokud odpovědný subjekt pověří výkonem úkolů jiný subjekt;

13

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU • • •

opatření pro audit fungování systému; systémy a postupy pro zabezpečení odpovídající pomůcky pro audit se zaměřením na finanční toky; postupy hlášení a monitorování pro nesrovnalosti a zpětné získávání neoprávněně vyplacených částek.

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Určení orgánů (čl. 59) Členský stát je povinen určit pro každý operační program a) řídící orgán - určený členským státem k řízení operačního programu; b) certifikační orgán - určený členským státem pro ověřování výkazů výdajů a žádostí o platby před jejich odesláním Komisi; c) auditní orgán - subjekt funkčně nezávislý na řídícím orgánu a certifikačním orgánu, určený členským státem pro každý operační program a odpovědný za ověřování účinného fungování řídicího a kontrolního systému. Členský stát může určit jeden nebo více zprostředkujících subjektů pro výkon některých nebo všech úkolů řídícího nebo certifikačního orgánu z pověření tohoto orgánu.

14

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Kontrola v odpovědnosti řídícího orgánu (čl. 60 Nařízení 1083/2006) Funkce řídících orgánů plní • pro operační programy vládou určená ministerstva (UV 175/2006 pro tématické operační programy a UV 603/2006 pro Evropský rybářský fond), • pro regionální operační programy zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje určené regionální rady regionů soudržnosti.

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Řídící orgán odpovídá za řízení, koordinaci a provádění operačního programu v souladu se zásadou řádného finančního řízení, zejména, • zajišťuje, aby operace pro financování byly vybírány podle kritérií pro operační program a po celou dobu provádění zůstávaly v souladu s platnými předpisy Evropských společenství a vnitrostátními předpisy; • ověřuje, zda byly spolufinancované produkty dodány a služby poskytnuty a zda byly výdaje na operace vykázané příjemci skutečně a legálně vynaloženy; • zajišťuje existenci systému pro záznam a uchovávání účetních záznamů v elektronické podobě pro každou operaci v rámci OP a shromažďování údajů nezbytných pro finanční řízení, monitorování, ověřování, audit a hodnocení.

15


•

• •

Zprostředkující subjekt - veřejný či soukromý subjekt, za jehož činnost odpovídá řídící orgán a který z pověření takového orgánu plní povinnosti vůči příjemcům provádějícím operace; Řídící orgán má právo delegovat některé své úkoly na zprostředkující subjekt při respektování právního postavení příslušného ZS. Nelze však delegovat celkovou odpovědnost za řízení, kontrolu a provádění programů. Delegace pravomocí musí být upravena písemnou dohodou o delegování pravomocí či jiným písemným právním aktem Jestliže řídící orgán deleguje část svých povinností na jiný orgán nebo organizaci, nese nadále odpovědnost za zajištění správnosti operací a ručí za existenci odpovídajícího systému řízení a kontroly OP.

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Odpovědnost platebního a certifikačního orgánu (čl. 61 Nařízení 1083/2006) Vláda svým usnesením č. 198 ze dne 22. února 2006 určila pro všechny operační programy schválené pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti v programovém období let 2007 až 2013 platebním a certifikačním orgánem Ministerstvo financí; (pro Evropský rybářský fond - usnesením 603/2006) . Platební a certifikační orgán odpovídá za celkové finanční řízení prostředků poskytnutých z rozpočtu EU. Osvědčuje, že výkaz výdajů vychází ze spolehlivého účetního systému a je založen na ověřitelných podkladech, vykázané výdaje jsou v souladu s platnými předpisy Evropských společenství a vnitrostátními předpisy a byly vynaloženy na operace vybrané v souladu s kritérii pro daný OP;

16

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU vykonává v rámci certifikačních aktivit veřejnosprávní kontroly na místě u ŘO, ZS. Tyto kontroly jsou prováděny za účelem získání ujištění o tom, že ŘO, ZS, finanční útvary, příjemci nebo kontroloři dodržují stanovené písemné postupy pro svoji činnost a dané řídící a kontrolní systémy zajišťující řádné finanční řízení jsou v praxi funkční;

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Audit v odpovědnosti auditního orgánu (čl. 62 Nařízení 1083/2006)

•

Vláda svým usnesením č. 198 ze dne 22. února 2006 určila pro všechny operační programy schválené pro čerpání finančních prostředků z Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu a Fondu soudržnosti v programovém období let 2007 až 2013 auditním orgánem Ministerstvo financí ( pro Evropský rybářský fond - usnesením 603/2006) . Auditní orgán je odpovědný za výkon auditu na všech úrovních realizace finančních prostředků z operačního programu. V rámci sdílené odpovědnosti ČR a EK za řádnou správu, řízení a kontrolu OP zejména zajišťuje provádění auditů za účelem ověření účinného fungování řídicího a kontrolního systému OP; zajišťuje provádění auditů operací na vhodném vzorku pro ověření vykázaných výdajů v rámci OP;

17

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU předkládá každoročně Evropské komisi aktualizovanou auditní strategii zahrnující metodu výběru vzorků pro audity operací a orientační plánování auditů zajišťující provedení auditů u hlavních subjektů a rovnoměrné rozložení auditů na celé programové období; předkládá každoročně Evropské komisi konsolidovaný plán auditů prostředků poskytovaných z rozpočtu EU; předkládá každoročně Evropské komisi výroční kontrolní zprávu, která obsahuje zjištění z auditů provedených během předchozího roku v souladu s auditní strategií programů, jakož i nedostatky zjištěné v řídících a kontrolních systémech programů.


•

•

Působnost řídícího orgánu k výkonu kontroly Vymezena § 8a zákona o finanční kontrole. Řídicí orgán vykonává veřejnosprávní kontrolu u kontrolovaných osob na všech úrovních realizace finančních prostředků z rozpočtu Evropské unie podle tohoto zákona a v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropských společenství. Působnost platebního a certifikačního orgánuk výkonu kontroly Vymezena § 7 odst. 2) písm. c) zákona o finanční kontrole. Ministerstvo financí vykonává veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství.

18


•

•

Působnost auditního orgánu Vymezena § 7 odst. 2) písm. c) zákona o finanční kontrole. Ministerstvo financí vykonává veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu a u příjemců této podpory a dále u právnických a fyzických osob, které jsou napojeny do systému řízení nebo využívání prostředků Evropské unie podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství. Procesní postup § 13a zákona o finanční kontrole Při výkonu auditu podle přímo použitelných předpisů evropských společenství se přihlédne k mezinárodně uznávaným auditorským standardům.

Předmět a rozsah veřejnosprávní kontroly (§ 11 zákona)

•

•

•

•

Předmětem veřejnosprávní kontroly je kontrola skutečností rozhodných pro hospodaření s veřejnými prostředky, zejména při vynakládání veřejných výdajů včetně veřejné finanční podpory u kontrolovaných osob. Veřejnosprávní kontrola se uskutečňuje jako nepřetržitý proces, tj. před poskytnutím veřejných prostředků, v průběhu jejich použití a následně po jejich použití. Je zajišťována řídícími výkonnými strukturami jako součást finančního řízení. Předběžná veřejnosprávní kontrola Realizuje se v období před přijetím rozhodnutí nebo uzavřením smlouvy zavazující orgány veřejné správy k veřejným výdajům či jiným plněním majetkové povahy. Kontrolní orgány prověřují podklady předložené kontrolovanými osobami před uskutečněním operací.

19

Předmět a rozsah veřejnosprávní kontroly • •

Musí být provedena před uskutečněním každé operace mající za následek veřejný výdaj. Předmětem kontroly je posouzení, zda plánované a připravované operace odpovídají úkolům veřejné správy, jsou v souladu s právními předpisy, schválenými rozpočty, programy, projekty. Z ustanovení § 17 prováděcí vyhlášky č. 416/2004 Sb. vyplývá, že schvalovací postupy předběžné veřejnosprávní kontroly, realizované např. před uzavřením smlouvy či vydáním rozhodnutí o poskytnutí dotace, musí být zajištěny obdobně jako v případě předběžné řídící kontroly, realizované při zajištění vlastního provozu orgánu veřejné správy.

Předmět a rozsah veřejnosprávní kontroly • •

Průběžná veřejnosprávní kontrola Je vykonávána v průběhu realizace operace až do jejího konečného vypořádání a vyúčtování. Předmětem kontroly je prověření, zda kontrolované osoby dodržují podmínky a postupy při uskutečňování schválených operací, přizpůsobují uskutečňování operací novým rizikům, provádějí včas a přesně zápisy o uskutečňovaných operacích v zavedených evidencích, zajišťují účetní a finanční výkazy, hlášení a zprávy.

20

Předmět a rozsah veřejnosprávní kontroly Následná veřejnosprávní kontrola • •

•

Je vykonávána po vyúčtování operace u kontrolované osoby na místě Vzájemné vztahy kontrolních orgánů a kontrolovaných osob se řídí částí třetí zákona č. 5521991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. Předmětem kontroly je u vybraného vzorku operací prověřování a vyhodnocování, zda údaje zobrazují pohyb veřejných prostředků, zda odpovídají skutečnostem rozhodným pro uskutečnění veřejných příjmů, výdajů, zda jsou operace v souladu s právními předpisy , zda opatření přijatá orgány veřejné správy zejména ke zmírnění či předcházení rizik jsou plněna.

Předmět a rozsah veřejnosprávní kontroly

•

•

Rozsah prováděné následné kontroly závisí na druhu kontrolované osoby, zda se jedná o orgán veřejné správy nebo o příjemce či žadatele veřejné finanční podpory. Je-li kontrolovanou osobou orgán veřejné správy je předmětem následné veřejnosprávní kontroly - prověřování přiměřenosti a účinnosti vnitřního kontrolního systému - kontrola hospodaření s veřejnými prostředky u vybraného vzorku operací. Je-li kontrolovanou osobou žadatel a příjemce veřejné finanční podpory, kterým je právnická (nikoliv příspěvková organizace) či fyzická osoba, jsou předmětem kontroly pouze skutečnosti rozhodné při hospodaření s touto veřejnou finanční podporu.

21

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU •

•

•

Řídící orgán vykonává vůči příjemcům předběžnou veřejnosprávní kontrolu schvalovacími postupy ve dvou fázích: – před vznikem závazku o financování operací (projektů nebo skupiny projektů), – před samotným uskutečněním platby ve prospěch účtu příjemce, průběžnou veřejnosprávní kontrolu v průběhu realizace operací na místě, kombinací operačních a revizních postupů na vybraném vzorku operací až do doby jejich ukončení a zaúčtování, následnou veřejnosprávní kontrolu na místě na vzorku vybraných operací, revizními postupy


•

•

Při těchto kontrolách se ověřuje, zda: realizované operace a vynakládané veřejné výdaje k jejich realizaci byly po celou dobu v souladu s příslušným programem, právními předpisy EU a ČR, schválenými rozpočty, vydanými rozhodnutími, resp. uzavřenými smlouvami a splňují stanovená kritéria hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti; opatření přijatá k vyloučení nebo zmírnění provozních, finančních, právních a jiných rizik byla při uskutečňování operací dostatečně účinná a zda bylo pamatováno na přizpůsobení se případnému vzniku nových rizik zejména při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek; záznamy o uskutečněných operacích a uchovávání záznamů s každou operací spojených jsou úplné, věrně zobrazují zdroje, stav a pohyb veřejných prostředků

22


Řídící orgán může delegovat část svých kontrolních pravomocí veřejnoprávní smlouvou či jiným právním aktem v souladu s předpisy ČR na ZS.

Procesní pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě Procesním právním předpisem pro výkon veřejnosprávní kontroly na místě je část třetí zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole. K doplnění procesních pravidel obsažených v zákoně o finanční kontrole (ius specialis) se podle § 13 odst. 1 zákona podpůrně (subsidiárně) užijí procesní pravidla uvedená v kontrolním řádu zákona o státní kontrole (ius generalis). Zákon v ustanovení § 13 odst. 2 opravňuje zaměstnance kontrolního orgánu k výkonu kontroly na místě u kontrolovaných osob, které jsou právnickými nebo fyzickými osobami, pouze v takovém rozsahu, který je nezbytný ke splnění účelu kontroly.

23

Zahájení veřejnosprávní kontroly Veřejnosprávní kontrola vykonávaná na místě je zahájena předložením písemného pověření kontrolního orgánu kontrolované osobě.

Práva kontrolních pracovníků Vstupovat do objektů pokud mají vztah k předmětu kontroly (§ 11 písm. a) kontrolního řádu zákona o státní kontrole); požadovat na kontrolovaných osobách předložení výsledků předchozích kontrol provedených jinými kontrolními orgány, pokud mají vztah k předmětu prováděné kontroly (§ 14 odst. 2 zákona o finanční kontrole); požadovat po kontrolovaných osobách předložení originálních dokladů a dalších potřebných dokladů ke kontrole, záznamy dat na paměťových médiích prostředků výpočetní techniky, jejich výpisy a zdrojové kódy programů, (§ 11 odst. b) kontrolního řádu);

24

Práva kontrolních pracovníků požadovat na kontrolovaných osobách poskytnutí úplné a pravdivé informace o zjišťovaných a souvisejících skutečnostech (§ 11 odst. d) kontrolního řádu); zajišťovat v odůvodněných případech doklady, přičemž jejich převzetí musí být písemně potvrzeno (§ 11 písm. e) kontrolního řádu); vyžádat si u osoby povinné spolupůsobit při výkonu kontroly doklady o dodávkách zboží nebo služeb hrazených z veřejných výdajů nebo z veřejné finanční podpory, zjistí-li v příslušných souvztažných dokladech u kontrolované osoby nesrovnalosti, (§ 13 odst. 3 a 4 zákona o finanční kontrole);

Práva kontrolních pracovníků seznamovat se s osobními údaji a dále s nimi nakládat v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, ve znění pozdějších předpisů; požadovat po kontrolovaných osobách, aby po provedené kontrole podali ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem písemnou zprávu o přijetí opatření k odstranění zjištěných nedostatků a o plnění těchto opatření; ukládat pořádkové pokuty odpovědným zaměstnancům kontrolované osoby, za nepředložení kompletních podkladů k provedení kontroly a za další nesoučinnost kontrolované osoby při výkonu kontroly (§ 19 kontrolního řádu zákona o státní kontrole); ukládat kontrolované osobě pokuty za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě (§ 17 zákona o finanční kontrole).

25

Povinnosti kontrolních pracovníků Oznámit kontrolované osobě zahájení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě (§ 12 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu); předložit kontrolované osobě pověření k výkonu veřejnosprávní kontroly (§ 12 odst. 2 písm. a) kontrolního řádu zákona o státní kontrole, § 14 odst. 1 zákona o finanční kontrole); zjistit při kontrole skutečný stav věci a prokázat kontrolní zjištění doklady (§ 12 odst. 1 kontrolního řádu); dbát práv a právem chráněných zájmů kontrolovaných osob (§ 12 odst. 2 písm.b) kontrolního řádu); předat neprodleně převzaté doklady a písemnosti kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich zajištění (§ 12 odst. 2 písm. c) kontrolního řádu);

Povinnosti kontrolních pracovníků zajistit ochranu odebraných originálních dokladů a písemností proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití (§ 12 odst. 2 písm. d) kontrolního řádu); zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít těchto skutečností, tuto povinnost však nemají vůči vedoucímu orgánu veřejné správy a dalším osobám, u kterých to vyplývá z platné právní úpravy a vnitřních předpisů (§ 12 odst. 2 písm. f) kontrolního řádu); pořizovat o výsledcích veřejnosprávní kontroly protokol (§ 15 kontrolního řádu); seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis protokolu (§ 16 kontrolního řádu).

26

Náležitosti protokolu Ustanovení § 15 zákona o státní kontrole: Označení kontrolované osoby, místo a čas výkonu kontroly; předmět kontroly, který vymezuje cíl kontrolní činnosti; kontrolní zjištění, které obsahuje popis zjištěných skutečností a zjištěných nedostatků; označení dokladů a materiálů, o které se kontrolní zjištění opírají; označení právních předpisů, k jejichž poručení došlo; označení kontrolního orgánu a jména kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili; podpisy všech kontrolujících, kteří se kontroly zúčastnili; poučení kontrolovaných osob o jejich právu podat proti protokolu písemné a zdůvodněné námitky.

Údaje o úkonech kontrolního orgánu a kontrolovaných osob Ustanovení § 16 kontrolního řádu zákona o státní kontrole: splnění povinnosti kontrolujících seznámit kontrolovanou osobu s obsahem protokolu a předat jí stejnopis protokolu; podpis kontrolované osoby, potvrzující její seznámení s protokolem a převzetí stejnopisu tohoto protokolu; vyznačení skutečností o odmítnutí kontrolované osoby seznámit se s kontrolním zjištěním uvedeným v protokolu nebo převít stejnopis protokolu; za situace, kdy se kontrolovaná osoba odmítne seznámit s obsahem protokolu nebo převzít jeho stejnopis se doporučuje vyznačit v protokolu, že kontrolovaná osoba tímto odmítnutím ztrácí právo podat proti protokolu námitky; vyznačení data seznámení kontrolované osoby s obsahem protokolu;

27

Údaje o úkonech kontrolního orgánu a kontrolovaných osob Doporučující údaje poučení kontrolované osoby o její povinnosti přijmout podle § 18 zákona o finanční kontrole opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole bez zbytečného odkladu nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem (včetně poučení o tom, že tato lhůta začíná běžet okamžikem ukončení kontroly podle § 15 zákona o finanční kontrole); poučení kontrolované osoby o její povinnosti podle § 19 zákona o finanční kontrole písemně informovat kontrolní orgán o přijetí opatření k odstranění nedostatků a o jejich splnění ve lhůtách, které jí tento orgán stanovil.

Řízení o námitkách O námitkách rozhoduje vedoucí kontrolního orgánu, nestanovíli zákon jinak. Kontrolní pracovník může o námitkách sám rozhodnout, jestliže jim v plném rozsahu vyhoví. Proti rozhodnutí o námitkách se nelze odvolat. Možnost převedení řízení o námitkách do správního řízení, zahajovaného v přímé souvislosti s výsledky kontroly.

28

Ukončení veřejnosprávní kontroly Zákon taxativně stanoví přesnou časovou hranici ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě. Tato kontrola končí marným uplynutím lhůty pro podání námitek podle § 18 kontrolního řádu – lhůta pro podání námitek je pětidenní ode dne seznámení s protokolem dnem doručení rozhodnutí kontrolního orgánu o námitkách ve smyslu § 18 zákona o státní kontrole.

Opatření k nápravě Zákon upravuje tři způsoby realizační fáze, které navazují na provedenou finanční kontrolu Opatření k nápravě nedostatků vyžadují kontrolní orgány především na kontrolované osobě, která je povinna bez zbytečného odkladu, nejpozději ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem přijmout opatření k nápravě Kontrolní orgán může být na základě zvláštního právního předpisu oprávněn k přímému uložení opatření kontrolované osobě Není-li kontrolní orgán oprávněn přímo zjednat nápravu zjištěných nedostatků, neboť je k tomu na základě zvláštního zákona příslušný jiný orgán veřejné správy, postoupí kontrolní orgán své zjištění tomuto orgánu. Ten je povinen zajistit nápravu zjištěných nedostatků.

29

Opatření k nápravě Zákon ukládá příslušným orgánům veřejné správy a kontrolovaným osobám povinnost informovat písemně kontrolní orgán o přijetí opatření k nápravě a následně o jejich splnění. Orgán veřejné správy, oprávněný uložit opatření k nápravě, informuje kontrolní orgán ve lhůtách do tří měsíců od jejich uložení a splnění. Kontrolovaná osoba informuje kontrolní orgán ve lhůtách, které jí tento orgán stanovil.

Povinnosti kontrolního orgánu po ukončení veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě

•

Kontrolní orgán povinen předat kontrolní zjištění orgánu, který je oprávněn uložit kontrolované osobě opatření k nápravě podle zvláštních právních předpisů (§ 18 zákona o finanční kontrole, § 22 kontrolního řádu zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole). Jde zejména o Povinnost kontrolního orgánu oznamovat finančnímu úřadu porušení rozpočtové kázně v případě zjištění porušení rozpočtové kázně u prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu nebo z Národního fondu Podle § 44a zákona č. 218/2000 Sb.správu odvodů za porušení rozpočtové kázně a penále vykonávají územní finanční orgány podle zvláštního právního předpisu.

30


•

Povinnost kontrolního orgánu předávat podnět Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže k přezkoumání postupu zadavatele při zadávání veřejných zakázek Podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o zadávání veřejných zakázek Úřad pro ochranu hospodářské soutěže vykonává dohled nad dodržováním zákona, při kterém přezkoumává zákonnost úkonů zadavatele.


•

•

Povinnost kontrolního orgánu oznámit orgánům činným v trestním řízení podezření z trestné činnosti Podle § 24 zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole je kontrolní orgán povinen oznámit orgánům činným v trestním řízení podezření z trestné činnosti zjištěné v průběhu kontroly. V § 8 odst. 1 trestního řádu je stanovena povinnost státního orgánu neprodleně oznamovat státnímu zástupci nebo policejním orgánům skutečnosti nasvědčující tomu, že byl spáchán trestný čin.

31


• •

Informovat řídící orgán o podezření vzniku nesrovnalosti Řídící orgán zpracuje individuální hlášení nesrovnalosti a souhrnné čtvrtletní hlášení nesrovnalostí a zadá do IS tzv. Vnitřní úroveň hlášení nesrovnalostí tzv. Vnější úroveň hlášení nesrovnalostí: Lokální kontaktní body AFCOS zadají nesrovnalosti do modulů IS IMS Centrální kontaktní bod AFCOS po kontrole odesílá hlášení Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) EK

Sankce Pokuty za nepřijetí nebo neplnění přijatých opatření k nápravě nedostatků (§ 20 zákona o finanční kontrole) V případech, kdy kontrolní orgán zjistí, že kontrolovaná osoba nepřijala opatření k nápravě, nebo toto opatření nesplnila v závazných termínech, je oprávněn ji pokutovat až do výše 1 000 000 Kč. Subjektivní lhůta pro uložení této pokuty činí 6 měsíců ode dne zjištění nesplnění povinnosti k přijetí opatření k nápravě nebo jejich nesplnění a objektivní lhůta je stanovena na 3 roky po ukončení výkonu finanční kontroly na místě.

32

Sankce Pořádkové pokuty (§ 19 kontrolního řádu zákona o státní kontrole) Pořádkovou pokutu může uložit kontrolní orgán těm fyzickým osobám, které v rámci kontrolního procesu jednaly za kontrolovanou osobu a způsobily, že kontrolovaná osoba nesplnila některou z povinností uložených kontrolovaným osobám ustanovením § 14 zákona o státní kontrole. Pořádkovou pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne zjištění nesplnění povinnosti (neposkytnutí součinnosti nebo nepodání zprávy). Pokutu lze uložit opakovaně za předpokladu, že nebyla povinnost splněna ani ve lhůtě nově stanovené kontrolním orgánem. Úhrn pořádkových pokut nesmí přesáhnout 200 000,Kč.

Sankce Pokuty za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě (§ 17 zákona o finanční kontrole) Pokud kontrolované osoby nezajistily ani v dodatečně stanovené lhůtě plnění povinností a nedosáhlo-li se toho ani opakovaným ukládáním pořádkových pokut fyzickým osobám, lze uložit kontrolovaným osobám pokutu za maření veřejnosprávní kontroly vykonávané na místě až do výše 1 000 000 Kč. Pokutu lze uložit do 6 měsíců ode dne nesplnění povinnosti kontrolovanou osobou v dodatečně stanovené lhůtě.

33


•

•

Procesní pravidla pro výkon auditu podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství Podle § 3 zákona o FK je součástí veřejnosprávní kontroly audit podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství - doplněna procesní pravidla o zvláštní ustanovení o procesních pravidlech pro výkon auditu – ustanovení § 13a. Základem procesních pravidel je kontrolní řád upravený v zákoně č. 552/1991Sb.,o státní kontrole. Podle přímo použitelného předpisu Evropských společenství (článek 62 odst. 2 nařízení č. 1083/2006) je při výkonu auditu nezbytné zohlednit mezinárodně uznávané auditorské standardy. Procesní pravidla pro výkon veřejnosprávní kontroly nejsou v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy nutno použití některých ustanovení kontrolního řádu zákona o státní kontrole a též některých ustanovení procesních pravidel veřejnosprávní kontroly zákona o finanční kontrole pro výkon auditu přímo vyloučit.

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU § 13a zákona o FK • Nepoužijí se ustanovení zákona o státní kontrole § 11 písm. g) – ukládání pořádkových pokut § 12 odst. 2 písm. e) – pořizování protokolu §§ 15 – 16 - protokol §§ 17 – 18 - řízení o námitkách § 19 - ukládání pořádkových pokut § 20 odst. 2 a 3 – náklady kontroly § 21 – vzájemná spolupráce § 23 - předávání výsledků § 25 – změny předpisů § 26 působnost správního řádu • Nepoužijí se ustanovení zákona o finanční kontrole § 15 – ukončení veřejnosprávní kontroly

34

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU § § 17 až 21 – pokuty, opatření k nápravě, informace o uložení opatření k nápravě. Výsledným materiálem z auditu je zpráva, její součástí a)doporučení ke zdokonalování systému finanční kontroly, k předcházení nebo zmírnění rizik a k nápravě nedostatků, b) písemné stanovisko osoby, u které se audit vykonává. Audit podle přímo použitelných předpisů Evropských společenství je ukončen dnem doručení zprávy o auditu příslušnému vedoucímu orgánu veřejné správy, který tento audit vykonal.


•

•

Kontroly NKÚ a audity Evropské komise a Evropského účetního dvora Nejvyšší kontrolní úřad vykonává podle zákona č. 166/1993 Sb. kontrolu hospodaření s prostředky, poskytnutými České republice ze zahraničí, Auditní činnosti prováděné orgány Evropské komise Podle čl. 72 nařízení č. 1083/2006 - mohou úředníci nebo pověření zástupci Komise provádět za účelem ověření účinného fungování řídicích a kontrolních systémů audity na místě, které mohou zahrnovat audity operací obsažených v operačních programech Evropský účetní dvůr v rámci své působnosti vykonává samostatné a nezávislé audity vyplývající z jeho působnosti

35


Kontroly Evropského úřadu boje proti podvodům Za účelem boje proti podvodům, úplatkářství a jakékoli jiné nedovolené činnosti poškozující finanční zájmy EU může OLAF ze své pravomoci (v souladu s Nařízením Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999, o vyšetřování prováděném OLAFem a s dalšími obecnými nařízeními na ochranu finančních zájmů EU) provádět v implementační struktuře operačních programů správní vyšetřování.

Vnitřní kontrolní systém •

• • •

•

Vnitřní kontrolní systém - jeho kritéria (§ 25 zákona) Povinnost vytvořit vnitřní kontrolní systém se vztahuje na orgán veřejné správy, definovaný v § 2 písm. a) zákona o finanční kontrole Za zavedení a udržování VKS, jakož i jeho přiměřenost odpovídá vedoucí orgánu veřejné správy. VKS musí vytvářet podmínky pro hospodárný, efektivní a účinný výkon veřejné správy. VKS musí být způsobilý včas zjišťovat, vyhodnocovat a minimalizovat rizika vznikající v souvislosti s plněním schválených záměrů a cílů orgánu veřejné správy. VKS musí mít jasně stanovené postupy pro podávání zpráv příslušným úrovním řízení o výskytu závažných nedostatků a přijímaných opatřeních k nápravě.

36

Vnitřní kontrolní systém • • • • •

Vedoucí orgánu veřejné správy je povinen vymezit působnost k výkonu FK: organizačním složkám státu nebo územního samosprávného celku které nejsou účetními jednotkami organizačním útvarům vedoucím a ostatním zaměstnancům. V rámci organizační struktury je vedoucí orgánu veřejné správy povinen zajistit jasné vymezení rozsahu pravomocí a odpovědností všem zaměstnancům, kteří nakládají s veřejnými prostředky, včetně pravidel pro pracovní postupy; rozdělení funkcí s přesně stanovenými hranicemi odpovědnosti při nakládáni s veřejnými prostředky;

Vnitřní kontrolní systém •

•

dokumentaci průběhu realizace operací včetně realizace řídící kontroly; ochranu veřejných prostředků; přijímání opatření k hospodárnému, efektivnímu a účelnému využívání veřejných prostředků; nastavení systému identifikace a hodnocení rizik.

• • • •

Povinnosti vedoucích zaměstnanců - informovat vedoucího orgánu veřejné správy o plnění stanovených úkolů; vzniku významných rizik; závažných nedostatcích v činnosti orgánu; přijímaných a plněných opatření k nápravě.

• •

37

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Všechny orgány podílející se na implementaci programu jsou povinny zavést potřebný řídící a kontrolní systém, který je v souladu s předpisy EU a ČR a je způsobilý včas identifikovat administrativní, systémové nebo záměrné chyby a vytvářet podmínky pro prevenci vzniku chyb.


•

•

• • •

Řídící a kontrolní systém musí v průběhu implementace programu (s ohledem na principy účinnosti, účelnosti a hospodárnosti) zajistit, že: všechny subjekty zapojené do řízení a kontroly příslušného programu mají jednoznačně stanoveny konkrétní funkce, a to jak v rámci celého systému implementace, tak i v rámci každého subjektu zvlášť; je dodržována zásada oddělení certifikačních, platebních, řídících a auditních funkcí mezi jednotlivými subjekty zapojenými do implementace jednotlivých programů i v rámci subjektů samotných; jsou stanoveny jednoznačné postupy pro zajištění správnosti a způsobilosti výdajů vykazovaných v rámci programů; jsou zavedeny spolehlivé účetní systémy, systémy monitorování a systémy finančního výkaznictví; je zaveden systém podávání zpráv o provádění jednotlivých programů a projektů a systém monitorování programů;

38

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU • • • • • •

jsou přijata opatření pro provádění auditu nastavení a realizace řídícího a kontrolního systému; jsou zavedeny takové systémy a stanoveny takové postupy, které zajistí podklady pro audit (audit trail); jsou stanoveny postupy pro hlášení a monitorování nesrovnalostí a vymáhání neoprávněně vyplacených částek; je dodržován systém dvojí nezávislé kontroly a dvojího podpisu při schvalování jednotlivých dokumentů a provádění plateb; lze bezpečně využívat informační systémy; je stanovena zastupitelnost zaměstnanců u všech funkcí.

Vnitřní kontrolní systém Řídící kontrola •

• • • •

Řídící kontrola zahrnuje finanční kontrolu zajišťovanou odpovědnými vedoucími zaměstnanci jako součást vnitřního řízení orgánu veřejné správy Řídící kontrola se uskutečňuje jako nepřetržitý proces, a to při přípravě operací před jejich schválením - předběžná řídící kontrola; při průběžném sledování uskutečňovaných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování -průběžná řídící kontrola; při následném prověřování vybraných operací -následná řídící kontrola.

39

Kontrola prostředků poskytnutých z fondů EU Řídící kontrola je zajišťována odpovědnými vedoucími zaměstnanci a tvoří součást vnitřního řízení všech subjektů zapojených do implementace operačního programu, při přípravě operací před jejich schválením, tj. jak ve fázi posuzování a schvalování žádostí tak i při uzavírání smluv, při průběžném sledování uskutečněných operací až do jejich konečného vypořádání a vyúčtování a následného prověření vybraných operací v rámci hodnocení dosažených výsledků a správnosti hospodaření. Zjistí-li osoby zajišťující průběžnou a následnou kontrolu při jejich výkonu nehospodárné, neefektivní nebo neúčelné vynakládání prostředků z rozpočtu EU v rozporu s předpisy EU a ČR, oznámí své zjištění písemně vedoucímu příslušné instituce, ŘO, AO a příslušnému PAS. Vedoucí příslušné instituce je povinen přijmout opatření k nápravě zjištěných nedostatků a opatření k zajištění řádného výkonu této kontroly.

Vnitřní kontrolní systém Účelem předběžné kontroly je předcházení nedostatkům oddělením pravomocí a odpovědností při schvalování operace zavedením funkcí - příkazce operace - správce rozpočtu - hlavní účetní. Sloučení funkcí příkazce operace a správce rozpočtu nebo hlavního účetního je nepřípustné. Výjimečně lze sloučit funkci správce rozpočtu s funkcí hlavního účetního za předpokladu malé pravděpodobnosti výskytu nepřiměřených rizik při hospodaření s veřejnými prostředky.

40

Vnitřní kontrolní systém Předběžná kontrola zajišťována ve dvou fázích, a to a) před právním úkonem, kterým vzniká orgánu veřejné správy nárok na veřejný příjem nebo jiné plnění, anebo kterým vzniká orgánu veřejné správy závazek k veřejnému výdaji nebo jinému plnění, b) před faktickým uskutečněním veřejného výdaje nebo jiného plnění, anebo před přijetím veřejného příjmu nebo jiného plnění.

Vnitřní kontrolní systém • • • •

Předběžnou kontrolu při správě veřejných příjmů zajistí v první fázi schvalovacími postupy příkazce operace ve druhé fázi příkazce operace a hlavní účetní Předběžnou kontrolu při správě veřejných výdajů zajistí v první fázi schvalovacími postupy příkazce operace a správce rozpočtu ve druhé fázi příkazce operace a hlavní účetní.

41

Vnitřní kontrolní systém Příkazce operace je při předběžné řídící kontrole při správě veřejných příjmů povinen v první fázi prověřit (§ 11 vyhlášky) soulad operace s právními předpisy, soulad operace se stanovenými úkoly a cíli orgánu veřejné správy, dodržení kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti. Příkazce operace odpovídá za řízení rizik, které se při uskutečňování operace mohou vyskytnout, za doložení operace věcně správnými a úplnými podklady.

Vnitřní kontrolní systém Příkazce operace je při předběžné řídící kontrole při správě veřejných výdajů povinen v první fázi prověřit (§ 13 prováděcí vyhlášky) nezbytnost připravované operace pro plnění úkolů orgánu veřejné správy, věcnou správnost připravované operace, jakož i úplnost podkladů k připravované operaci, splnění kritérií hospodárnosti, efektivnosti a účelnosti, soulad s právními předpisy a s postupy a podmínkami stanovenými pro zadávání veřejných zakázek. Příkazce operace dále odpovídá za prověření možných rizik, která se při uskutečňování operace mohou vyskytnout, a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění, za doložení operace věcně správnými a úplnými podklady.

42

Vnitřní kontrolní systém Správce rozpočtu prověřuje (§ 13 prováděcí vyhlášky) soulad operace s pravidly stanovenými zejména v zákonech o rozpočtových pravidlech, soulad se chválenými veřejnými výdaji a jinými rozhodnutími o nakládaní s veřejnými prostředky, zda příkazce operace jedná v rámci vymezené působnosti. Správce rozpočtu odpovídá za prověření možných rozpočtových rizik a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění, posouzení finančního dopadu operace na zdroje použitelné v příslušném rozpočtovém období, případně na potřebu zajištění zdrojů pro navazující rozpočtové období.

Vnitřní kontrolní systém Limitovaný příslib - kontrolní zajištění finančního krytí předpokládaných operací a s tím souvisejících závazků, jejichž věřitel a výše není předem známa;

Individuální příslib - kontrolní zajištění finančního krytí připravovaného závazku v navržené výši, předpokládaném termínu, konkrétnímu věřiteli;

43

Vnitřní kontrolní systém Příkazce operace ve druhé fázi při správě veřejných příjmů odpovídá (§12 prováděcí vyhlášky) za výši a splatnost nároku, za správné určení osoby dlužníka, Kontrolní postup příkazce operace končí vydáním písemného pokynu k uskutečnění operace. Pokyn spolu se všemi doklady předá hlavnímu účetnímu k přijetí příjmu nebo zajištění vymáhání pohledávky.

Vnitřní kontrolní systém Příkazce operace ve druhé fázi při správě veřejných výdajů odpovídá (§ 14 prováděcí vyhlášky) za výši a splatnost závazku, za správné určení osoby věřitele, za soulad výše závazku s individuálním nebo limitovaným příslibem. Kontrolní postup příkazce operace končí vydáním písemného pokynu k uskutečnění operace. Pokyn spolu se všemi doklady předá hlavnímu účetnímu k zajištění platby.

44

Vnitřní kontrolní systém Postupem hlavního účetního při správě veřejných příjmů se prověří ( § 12 prováděcí vyhlášky) úplnost a soulad náležitostí pokladů zejména se zákonem o účetnictví, možná účetní rizika a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění, soulad podpisu příkazce operace s podpisovým vzorem, správné určení osoby dlužníka, výše a splatnost nároku.

Vnitřní kontrolní systém Postup hlavního účetního při správě veřejných výdajů (§ 14 prováděcí vyhlášky) Hlavní účetní odpovídá za úplnost a soulad náležitostí pokladů zejména se zákonem o účetnictví, za ověření souladu podpisu příkazce operace s podpisovým vzorem, údajů o věřiteli, výši a splatnosti závazku, za ověření, zda jde o operaci s individuálním nebo limitovaným příslibem, v případě limitovaného příslibu za ověření, zda vystavený pokyn příkazce k zajištění platby odpovídá druhovému vymezení operace, limitu a období stanovenému v limitovaném příslibu, za prověření možných účetních rizik a stanovení případných opatření k jejich odstranění nebo zmírnění.

45

Vnitřní kontrolní systém Ustanovení § 26 o předběžné kontrole se nepoužije při plnění úkolů integrovaného záchranného systému, plnění úkolů Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Armády ČR, Celní správy, Vězeňské služby, zpravodajských služeb, pokud jejich plnění nesnese odkladu (§ 32a zákona).

Vnitřní kontrolní systém Průběžná řídící kontrola Uplatněny operační postupy Při průběžné kontrole hospodaření se prověří zejména, zda jsou: dodržovány stanovené podmínky a postupy při uskutečňování, vypořádávání a vyúčtování schválených operací, zejména zda je zajištěn oddělený výkon činností v procesu uskutečňování operací a jejich zpracování v účetnictví; přizpůsobeny uskutečňované operace při změnách ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek novým rizikům; plněna opatření k zajištění ochrany veřejných prostředků,

46

Vnitřní kontrolní systém plněna opatření přijatá k nápravě zjištěných nedostatků zabraňující uskutečňování nehospodárných, neefektivních, neúčelných nebo protiprávních operací; Při sestavování statistických výkazů se prověří, zda jsou prováděny včas a přesně záznamy o uskutečňovaných operacích a kontrolách v zavedených evidencích a automatizovaných informačních systémech zda jsou včas připravovány stanovené finanční, účetní a jiné výkazy, hlášení a zprávy. Při průběžné kontrole funkce systému vnitřní kontroly se prověří zajištění včasného předávání informací příslušným úrovním řízení o významných skutečnostech při uskutečňování operací, vzniku významných rizik, o závažných nedostatcích a přijímaných opatřeních k jejich nápravě.

Vnitřní kontrolní systém Následná řídící kontrola Uplatněny hodnotící a revizní postupy Následná kontrola je zaměřena na konečný výsledek Při následné kontrole se provede celkové zhodnocení správnosti, opodstatněnosti, hospodárnosti, efektivnosti účelnosti, zhodnocení dodržování zákonů a vnitřních směrnic při nakládání s majetkem a finančními prostředky, zhodnocení dodržení správného zaúčtování operací.

47

Vnitřní kontrolní systém Interní audit Předmětem interního auditu je organizačně a funkčně nezávislé přezkoumávání a vyhodnocování přiměřenosti a účinnosti řídící kontroly, včetně prověřování správnosti vybraných operací Interní audit • 1. zjišťuje, zda: · právní předpisy, přijatá opatření a stanovené postupy jsou v činnosti orgánu veřejné správy dodržovány; · rizika vztahující se k činnosti orgánu veřejné správy jsou včas rozpoznávána a zda jsou přijímána odpovídající opatření k jejich vyloučení nebo zmírnění; · řídící kontroly poskytují vedoucímu orgánu veřejné správy spolehlivé a včasné provozní, finanční a jiné informace;

Vnitřní kontrolní systém ·

provozní a finanční kritéria podle § 4 zákona o finanční kontrole jsou plněna; · zavedený vnitřní kontrolní systém je dostatečně účinný, reaguje včas na změny ekonomických, právních, provozních a jiných podmínek; · je zajištěna ochrana veřejných prostředků; · dosažené výsledky při plnění rozhodujících úkolů orgánu veřejné správy poskytují dostatečné ujištění, že schválené záměry a cíle tohoto orgánu budou splněny; 2. hodnotí dle Standardů pro profesionální praxi interních auditorů · zavedený systém řízení rizik; · řídící a kontrolní systémy; · řízení a správu orgánu veřejné správy;

48

Vnitřní kontrolní systém 3. na základě svých zjištění předkládá vedoucímu orgánu veřejné správy doporučení · ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému; · k předcházení nebo zmírnění rizik; · k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků (§ 28 odst. 3 zákona o finanční kontrole); 4. zajišťuje konzultační činnost.

Vnitřní kontrolní systém

• • • •

•

Interní audit zajišťuje organizační útvar nebo zaměstnanec, zvlášť pověřený k zajišťování interního auditu Základní požadavky na postavení interního auditu Přímé podřízení vedoucímu orgánu veřejné správy Funkční nezávislost Organizační oddělení od řídících a výkonných struktur Jmenování a odvolání vedoucího útvaru interního auditu, případně pověřeného zaměstnance, vždy vedoucím orgánu veřejné správy Výjimky z povinnosti vytvořit interní audit

49

Vnitřní kontrolní systém

•

• •

Plánování interního auditu Střednědobý plán auditorské činnosti Odráží potřeby orgánu veřejné správy s ohledem na dosavadní výsledky a předpokládané záměry a cíle. Roční plán auditu vychází ze strategického plánu pokrývá veškeré aktivity útvaru interního auditu pro příslušný rok, stanovuje priority a odráží potřeby vedení organizace, koncipován na základě hodnocení rizikových faktorů.

Vnitřní kontrolní systém Podávání zpráv interním auditem •

•

Interní audit zpracovává Zprávy o zjištěních z provedených auditů s doporučením k přijetí opatření k nápravě zjištěných nedostatků, k předcházení nebo zmírnění rizik, ke zdokonalování kvality vnitřního kontrolního systému Roční zprávu o činnosti interního auditu, která obsahuje zhodnocení úrovně vnitřního kontrolního systému analýzu výskytu závažných nedostatků, které nepříznivě ovlivnily činnost orgánu veřejné správy doporučení ke zkvalitnění řízení a kontroly.

50


•

•

•

Činnost útvarů interního auditu kromě jiného zahrnuje prověřování: existence manuálů na všech úrovních řízení, které zahrnují podrobné písemné pracovní postupy používané při provádění jednotlivých činností. dodržování systému dvojí nezávislé kontroly a dvojího podpisu při schvalování jednotlivých dokumentů a provádění plateb; vedení správného, úplného, průkazného, srozumitelného a přehledného účetnictví vztahujícího se k projektům spolufinancovaným z prostředků z rozpočtu EU v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví;


• • •

jasnosti definic funkcí, důsledné oddělení funkcí schvalovací, platební a účetní (nesmí nastat situace, kdy tatáž osoba platbu schválí, provede a zaúčtuje); zastupitelnosti zaměstnanců u všech funkcí; bezpečného využívání informačních systémů; předcházení možnému konfliktu zájmů.

51

Závěr Diskuse Dotazy

Děkuji za pozornost Ivana Nováková

52

Právní rámec systému finanční kontroly

Recommend Documents