Pražská sídliště 2010 - závěrečná zpráva (Švorcová, Makovcová, Mach) Úvod: Naše práce je jednou z částí většího projektu výzkumu sídlišť, v jehož rámci byli dotazováni obyvatelé sídlišť Petrovice, Barrandov, Jižní město a Červený vrch. V naší dílčí analýze jsme se zaměřili na takzvanou zakořeněnost, kterouž je míněna míra náklonnosti respondentů k přestěhování. Předmětem našeho zkoumání, byly tedy faktory, o nichž jsme předpokládali, že by do značné míry mohly zakořeněnost respondentů ovlivňovat. Mezi nimi pak například typ vlastnictví bytu, délka bydlení v lokalitě či důvody, které vedly respondenty k bydlení v konkrétní lokalitě. Právě lokalita, by dle našich předpokladů, měla hrát v zakořeněnosti primární roli, proto jsme se zaměřili na srovnání jednotlivých sídlišť a jejich odlišností. Použité proměnné: V prvé řadě jsme se zaměřili na popisnou statistiku, která slouží k představení jednotlivých proměnných, jež jsou podstatné pro následnou analýzu zakořeněnosti na sídlištích. Těmito proměnnými byly tendence k přestěhování, typ vlastnictví bytu, délka bydlení, bytové dispozice, či zdali si respondent zvolil místo bydliště sám. Hlavní proměnnou, kterou jsme se zabývali, byla tendence respondentů k přestěhování. Ze všech respondentů se pouhých 24 % chce přestěhovat. Zbylí respondenti by se spíše nebo zcela určitě nestěhovali. Chtějí se respondenti přestěhovat (v %) ne ano 0
20
40
60
80
Pokud jde o místo, kam by se respondenti chtěli přestěhovat, pak téměř 44 % z respondentů by si k přestěhování vybralo okolí Prahy, kolem 15 % by si vybralo vesnici a skoro 12 % by volilo centrum Prahy. Kolem 4 % by si vybralo větší město a stejný počet by volil i menší město, ale přibližně 21 % respondentů z těch, kteří by se chtěli stěhovat, by šlo opět na sídliště. Kam by se respondenti přestěhovali (v %) 43,5 11,6
21,1
Praha Praha centrum sídliště
okolí Prahy
4,1
4,1
velké město
malé město
15,6
vesnice
Dalším důležitým faktorem pro naše zkoumání, je právní užívání bytu, který respondent obývá. Zjistili jsme, že přibližně polovina respondentů má byt v osobním vlastnictví, okolo 20 % v družstevním vlastnictví s plánovaným převodem a obdobný podíl v nájemních bytech.
Typ vlastnictví (v %) nebydlící příbuzný
2,2 4,6
družstevní, plánovaný převod
21,9 18,5
osobní
50,6 0
10
20
30
40
50
60
Další důležitou informací k představě o obyvatelích je zjištění, že 43 % z respondentů bydlí na stejném místě více než dvacet let. A 10% respondentů bydlí v lokalitě odjakživa. Struktura odpovědí podle kategorií z dotazníku je uvedena v grafu.
Délka bydlení (v %) více než 20 let 11-20 let 6-10 let 2-5 let méně než dva roky
43,1 21,9 10,5 12,9 10,7 0
10
20
30
40
50
Dále jsme se zabývali otázkou, zdali přestěhování obyvatel do konkrétní lokality, bylo jejich osobní volbou, či se na rozhodnutí přičinily okolnosti. Více než 60 % respondentů (při sloučení kategorií „rozhodně okolnosti“ a „spíše okolnosti“) přivedly do místa bydliště okolnosti a nikoliv vlastní volba, která na konkrétní sídliště přivedla téměř 30 % respondentů (opět jsme sloučili kategorie „spíše vlastní volba“ a „rozhodně vlastní volba“). Jak ukazuje graf.
Volba bydliště (v %) rozhodně vlastní volba spíše vlastní volba spíše okolnosti rozhodně okolnosti
19 10 23,1 38
Analýza: 1) Na základě naší úvahy o tom, že lidé, kteří se stěhovat nechtějí, jsou v průměru starší, jsme předpokládali závislost mezi věkem a zakořeněností. Prozkoumali jsme tedy, jak se liší průměrný věk podle kategorií, z čehož vyplynulo jako zajímavost hlavně to, že se průměrný věk u kladných odpovědí prakticky neliší (jednotlivé průměry jsou v grafu níže). Dále jsme původní kategorie proměnné o vůli k přestěhování (rozhodně ano, spíše ano, spíše ne a rozhodně ne) do dichotomické varianty ano/ne. Ukázalo se, že nejméně zakořenění jsou lidé v kategorii 19-29 let. Je to jediná kategorie, kde převažuje procento lidí, kteří by se stěhovat chtěli nad těmi, kteří se stěhováním nepočítají. S vyšším věkem procento lidí, kteří se stěhovat nechtějí, roste a to až do 95 % v kategorii „65 a více“.
Průměrný věk podle kategorií rozhodně ne
59,3
spíše ne
45,7
spíše ano
34,6
rozhodně ano
34,6
Tendence respondentů k přestěhování podle věkových kategorií (N=405) ano ne celkem VEK
19-29
57,9%
42,1%
100,0%
30-49
25,6%
74,4%
100,0%
50-64
11,7%
88,3%
100,0%
4,5%
95,5%
100,0%
23,8%
76,2%
100,0%
65 a více celkem
Rozdíly jsou statisticky významné na 5% hladině významnosti
2) Následujícím cílem bylo zjistit, jak se liší zakořeněnost podle sídliště, na kterém respondenti bydlí. Zajímalo nás, jestli se nějaké sídliště liší v zakořeněnosti jeho obyvatel. Mezi sídlišti není velký rozdíl. Jediné sídliště, které se vymyká, je sídliště Barrandov. Vyšší procento respondentů, kteří by se chtěli přestěhovat, je také u Petrovic, avšak nedosahuje takové míry jako u sídliště Barrandov. Červený vrch a Jižní město mají pak prakticky stejnou strukturu odpovědí.
Tendence respondentů k přestěhování podle sídliště (N = 405) ano Sídliště
ne
Červený vrch
18,0%
82,0%
celkem 100,0%
Petrovice
26,7%
73,3%
100,0%
Barrandov
34,1%
65,9%
100,0%
JM
20,0%
80,0%
100,0%
24,4%
75,6%
100,0%
celkem
Rozdíly jsou statisticky významné na 5% hladině významnosti
3) Na základě popisné statistiky, v níž jsme zjistili, že více než čtyřicet procent respondentů bydlí v lokalitě více než dvacet let, jsme chtěli testovat, zda existuje závislost mezi zakořeněností a dobou bydlení v lokalitě. Logicky jsme totiž předpokládali, že čím déle respondent v lokalitě bydlí, tím více zde zakoření. Konkrétně naše hypotéza zněla: Čím déle respondent bydlí v lokalitě, tím menší bude jeho/její tendence k přestěhování. Následující tabulka potvrzuje naši hypotézu. Procento lidí, kteří by se chtěli přestěhovat, se snižuje v závislosti na délce bydlení. Největší „skok“ je mezi kategoriemi „méně než 2 roky“ a „2-5 let“.
Tendence respondentů k přestěhování podle délky bydlení (N = 404) ano méně než 2 roky 2-5 let Jak dlouho zde 6-10 let bydlíte 11-20 let více než 20 let celkem
ne
60,5%
39,5%
celkem 100,0%
32,1%
67,9%
100,0%
25,6%
74,4%
100,0%
22,5%
77,5%
100,0%
14,2%
85,8%
100,0%
24,5%
75,5%
100,0%
Rozdíly jsou statisticky významné na 5% hladině významnosti
4) Předpokládáme, že respondenti mající byt v osobním vlastnictví budou logicky projevovat nižší tendenci k přestěhování než respondenti, kteří mají byt v jiném druhu vlastnictví. V tabulce je pak vidět hlavně to, že téměř polovina z respondentů, kteří mají svůj byt v nájmu, se chce přestěhovat. U těchto respondentů je nižší zakořeněnost evidentní. Na opačném pólu jsou celkem logicky respondenti, kteří mají svůj byt v osobním vlastnictví. U položky „družstevní vlastnictví“ předem žádný předpoklad neexistoval, přesto je však zajímavé, že poměr jejich odpovědí stojí mezi osobním vlastnictvím a nájmem, přičemž se blíží více k osobnímu vlastnictví, to by se mohlo interpretovat tím způsobem, že lidé, kteří mají byt v tomto typu vlastnictví, ho berou spíše jako svůj vlastní. Dá se říci, že co se týče možností „družstevní vlastnictví bez plánovaného převodu“ a „příbuzný, který v bytě nebydlí“, je jejich počet zanedbatelný. Dosahuje přibližně 8%, což by odpovídalo asi 30 respondentům (v obou kategoriích dohromady), a proto byly obě kategorie vynechány.
Tendence respondentů k přestěhování podle typu vlastnictví (N = 390) ano ne celkem typ vlastnictví
celkem
osobní
15,5%
84,5%
100,0%
nájem
48,6%
51,4%
100,0%
družstevní
22,9%
77,1%
100,0%
23,8%
76,2%
100,0%
Rozdíly jsou statisticky významné na 5% hladině významnosti
Závěr: Potvrdilo se, že míra náklonnosti respondentů k přestěhování, se snižuje jak se stoupajícím věkem, tak i s rostoucí délkou bydlení v lokalitě. Nejvíce respondentů vykazovalo tendenci k přestěhování se ze sídliště Barrandov. Naše hypotéza se potvrdila i v tom, že lidé, kteří mají byt v osobním vlastnictví se chtějí stěhovat minimálně oproti ostatním, zde naopak vykazují dle předpokladů největší tendenci k přestěhování lidé s bytem v nájmu. Pokud se respondenti chtějí stěhovat, zůstávají nadále věrni Praze či jejímu blízkému okolí.
