Pracovní skupina č. 3: Kam jsme dospěli v otázce benefitů pro VPO

Pracovní skupina č. 3: Kam jsme dospěli v otázce benefitů pro VPO 1. Úvod Tento článek má za cíl popsat stav představ o tom, jak mají být formulovány a případně zákonem podpořeny benefity, resp. výhody spojené s veřejnou prospěšností, případně s registrovaným statusem veřejně prospěšné organizace ve smyslu §§ 146 – 150 nového Občanského zákoníku (dále je OZ). Popsány budou především výsledky jednání pracovní skupiny Asociace veřejně prospěšných organizací (dále jen AVPO) „Benefity“. V další části tohoto článku se dostanu i ke zhodnocení jednání, která jsme s presidentem AVPO Markem Šedivým vedli na Ministerstvu financí dne 14. 8. 2012. Pro úplnost obrazu o současném stavu představ, možných východisek a předpokládaných postupů by bylo potřeba rovněž na tento článek navázat výsledky jednání skupin „Definice“ a „Transparentnost“. To je však již za rámcem tohoto článku. 2. Jednání pléna pracovní skupiny „Benefity“ Skupina se sešla v plénu 12. července 2012. Na jednání byli přítomni pracovníci legislativního odboru Ministerstva spravedlnosti pověření přípravou paragrafovaného znění Zákona o statusu veřejné prospěšnosti (dále jen ZSVP), zainteresovaní asistenti poslanců Parlamentu ČR, zástupce auditorské společnosti KPMG, vedoucí pracovní skupiny AVPO „Transparentnost“ a cca 7 členů skupiny „Benefity“. Vstupní debata tohoto setkání měla za cíl pokusit se v systematickém pořadí posoudit, jaké typy benefitů, tedy specifických výhod by měly být spojeny s plněním závazků plynoucích pro veřejně prospěšné organizace (dále jen VPO) ve smyslu z § 146 OZ, respektive pro organizace mající v souladu s § 147 a § 150 OZ zaregistrován status veřejné prospěšnosti (dále jen OSVP). Z úvodní obecné části diskuse vyplynulo, že pod benefity by bylo třeba řadit nejen finanční výhody spojené s daněmi týkajícími se samotných VPO nebo OSVP, ale zřejmě také zjednodušení účetnických operací spojených s vykazováním příjmů a výdajů. Významnou část by měly tvořit výhody poskytované osobám poskytujícím peněžité dary VPO nebo OSVP – tedy dárcům. Dále byly zmiňovány výhody resp. narovnání podmínek pro VPO nebo OSVP při účasti na soutěžích o veřejné zakázky, při organizování veřejných sbírek, aukcí, loterijních her a dalších aktivit zaměřených na získávání finančních prostředků, a v neposlední řadě i při zaměstnávání dobrovolníků a v oblasti odvodu sociálního pojištění za zaměstnance. Snad mohu konstatovat i to, že se přítomní shodli na tom, že tou nejzákladnější výhodou, hlavním benefitem, by mělo být odpovídající společenské uznání projevující se nejen v oblasti finančních a jiných materiálních benefitů, ale též ve způsobech, jakými s těmito organizacemi jednají státní orgány a organizace, orgány samospráv na úrovni krajů a obcí a právnické či fyzické osoby – obchodní společnosti, nadace, nadační fondy, jiné instituce a občané. Pokusím se v dalším textu shrnout jak představy přítomných k jednotlivým druhům benefitů, tak i formulovat závěry k nimž se na onom prvním jednání pléna skupiny dospělo. Pro přehled uvedu nejprve celou strukturu benefitů, o níž bude dle s odkazem na příslušné části pojednáváno: A. Benefity daňové pro VPO a OSVP A.1. Daň z příjmu A.2. Daň z přidané hodnoty (DPH) A.3. Daň z nemovitosti a z jejího převodu A.4. Další daně a poplatky

1

B. Benefity daňové pro dárce VPO a OSVP B.1. Daň z příjmu dárce – fyzické osoby B.2. Daň z příjmu dárce – fyzické osoby B.3. Daň z převodu nemovitosti na VPO a OSVP B.4. Zrovnoprávnění daru a sponzorského příspěvku C. Odpisy nabytého movitého majetku VPO a OSVP D. Přístup VPO a OSVP ke státním dotacím a stáním zakázkám E. Odvody sociálního pojištění za zaměstnance VPO a OSVP F. Sbírky, loterie, aukce a další činnosti VPO a OSVP zaměřené na získávání peněžních prostředků G. Reinvestice zisku VPO a OSVP H. Sociální podnikání a vztah k VPO a OSVP I. Správní poplatky VPO a OSVP J. Jakékoli jiné měřitelné výhody určené VPO a OSVP K. Obecnější doporučení Ad A1: Daň z příjmu VPO a OSVP a) Předpokládá se, že všem VPO by měly být zachovány tytéž úlevy u daně z příjmu, jaké jsou dosud platné, tj. při základu daně menším než 300 000 Kč je daň nulová, z částky nad 300 000 Kč do 1 000 000 Kč je daň snížená o 30%, jinak je stejná jako u jiných daňových poplatníků. b) Pokud jde o OSVP, bylo by možné požadovat např. úplné osvobození od daně z příjmu, nebo nulová daň při základu daně menším než částka rovnající se v současnosti třeba 500 000 Kč nebo 1 000 000 Kč c) Protože se dá předpokládat, že v nejbližší době bude proveden přesun daně darovací do daně z příjmu, mělo by se požadovat, aby v takovém případě nebyly VPO a OSVP plátcem daně z příjmu, který je darem právnické nebo fyzické osoby, státním příspěvkem, nadačním příspěvkem nebo grantem z programů veřejně právních subjektů ČR a EU, případně i mezinárodních organizací působících v ČR. Ad A2: DPH a) b) c) d)

Zvažoval se požadavek zavedení nulové nebo podstatně snížené sazby DPH na služby a produkty VPO respektive OSVP. Zvažoval se požadavek jiného stropu pro povinnost stát se plátcem DPD pro VPO resp. OSVP. Bylo by možné zvažovat také vrácení DPH placené VPO resp. OSVP při nákupu služeb a zboží od jiných osob. Zmíněna byla i možnost o žádné zvláštní benefity v oblasti DPH neusilovat.

Ad A3: Daň z nemovitosti a z jejího převodu U daně z nemovitosti lze očekávat v budoucnu její postupný nárůst. U některých VPO a OSVP to může být značná finanční zátěž Proto se hovořilo o následujících možnostech: a) Úplné osvobození od daně z nemovitosti, která je v majetku VPO resp. OSVP, pokud slouží výlučně k plnění statutárních účelů (tedy těch, které jsou zapsány v listinách rozhodných k určení právních náležitostí organizace jako účely a činnosti hlavní) majících charakter definovaný v ZSVP jako veřejně prospěšný. b) Jiná, výrazně nižší sazba daně z nemovitosti pro VPO resp. OSVP c) Žádné zvláštní požadavky pro VPO resp. OSVP.

2

Ad A4: Další daně a poplatky a) Ponechat současný stav beze změn jako pro VPO, tak pro OSVP b) Zvážit požadavek nulové silniční daně z vozidel VPO resp. OSVP, pokud je užíváno výlučně pro veřejně prospěšné účely v rámci hlavní činnosti organizace. Ad B1: Daň z příjmu dárce – fyzické osoby a) Pokud je dárcem fyzická osoba, pak požadovat, aby (jak je již v daňových zákonech po úpravách z roku 2012 předpokládáno) si dárce mohl snížit základ daně o kumulovanou hodnotu darů poskytnutých VPO resp. OSVP až do výše 10 % základu daně před tímto odpisem. b) Zvažovalo se vyšší procento pro případ, kdy jde o opakovaný resp. pravidelný dar určený OSVP. c) Byl zmíněn i princip užívaný např. v Maďarsku, kdy je možné snížit základ daně i o násobek daru v případě jeho poskytnutí OSVP. d) Ve všech případech se má za to, že příjemce daru je povinen prokázat jeho užití výhradně pro veřejně prospěšný účel s respektováním přání dárce. Ad B2: Daň z příjmu dárce – právnické osoby a) Pokud je dárcem právnická osoba, pak požadovat, aby (jak je již v daňových zákonech po úpravách z roku 2012 předpokládáno) si dárce mohl snížit základ daně o hodnotu darů přesahujících určitou částku poskytnutých VPO resp. OSVP až do výše 15 % základu daně před tímto odpisem b) Zvažovalo se vyšší procento pro případ, kdy jde o opakovaný resp. pravidelný dar určený OSVP. c) Byl zmíněn i princip užívaný např. v Maďarsku, kdy je možné snížit základ daně i o násobek daru v případě jeho poskytnutí OSVP. d) Platí totéž co v bodě Ad B1 d) Ad B3: Daň z převodu nemovitosti na VPO a OSVP a) Zde by se v zásadě mělo jednat o tom, zda se bezúplatný převod nemovitosti na VPO resp. OSVP nemůže považovat za hmotný dar na který by se uplatňovala pravidla podobná, jako v případě A1 c), tedy úplné osvobození od daně z převodu nemovitosti, pokud resp. dokud tato nemovitost slouží hlavnímu veřejně prospěšnému účelu organizace. b) Připadá v úvahu nic na stávajícím stavu neměnit. Ad B.4: Zrovnoprávnění daru a sponzorského příspěvku K tomuto návrhu se rozpoutala delší diskuse z níž vyplynulo, že by pravděpodobně bylo zcela nereálné požadovat takové zrovnoprávnění. Nicméně byly předloženy argumenty poukazující na to, že běžně používaný tzv. sponzoring, kdy si poskytovatel výdaj může započítat obvykle jako výdaj na reklamu a tudíž jej postavit proti nákladům na svoji výrobu nebo služby není vždy reálnou reklamou na straně příjemce. Mnohé VPO ani významně nemohou oslovit širší veřejnost, a proto jde spíš o klamavé užití zakrývající ve skutečnosti prostý dar. K tomu nebylo nalezeno žádné seriózní řešení. Podprahově se do mysli v dnešní době loudí bohužel i představa korupční činnosti ve smyslu sponzoring za nějakou výhodu.

3

Ad C: Odpisy nabytého movitého majetku VPO a OSVP Rovněž v tomto případě se skupina většinově shodla na tom, že byť by pro některé významněji do zařízení investující OSVP bylo vhodné dosáhnout co nejrychlejšího odpisu investic, nezdá se tento benefit být natolik obecně důležitým, aby se vyplatilo o něm složitě vyjednávat. Ad D: Přístup VPO a OSVP ke státním dotacím a státním zakázkám O této problematice se vedla kratší diskuse, která vyústila v očekávání, že se nejspíše objeví snaha samotných poslanců využít statut veřejné prospěšnosti jako podmínku k přístup ke stáním dotacím. Nicméně bylo zdůrazněno, že se nejspíš nedá předpokládat, že by zákon omezoval způsob nakládání s majetkem náležejícím samosprávným celkům – krajům a obcím, které si nastavují pravidla poskytování dotací z vlastních prostředků nezávisle na státě. Ad E: Odvody sociálního pojištění za zaměstnance VPO a OSVP Návrh požadovat snížení povinných odvodů sociálního pojištění za zaměstnance VPO resp. OSVP nebo jejich úplné zrušení byl přednesen a zvážen zajímavým, s tím, že je velmi málo pravděpodobné docílit v tomto ohledu shody s příslušnými státními orgány. Každopádně by byla vznesena otázka, zda takové opatření není v rozporu s podmínkou rovné soutěže na trhu práce z pohledu zásad EU. Ad F: Sbírky, loterie, aukce a další činnosti VPO a OSVP zaměřené na získávání peněžních prostředků a) Zvažován byl požadavek umožnit VPO resp. OSVP možnost provádět veřejné sbírky jen na základě ohlášení, tedy bez nutnosti správního rozhodnutí povolujících orgánů. b) VPO resp. OSVP by měly mít právo pořádat v rámci svých aktivit aukce a další činnosti k získání finančních prostředků za předpokladu dodržení všech zásad naprosté transparentnosti jejich provádění. Pravděpodobně by však k tomuto požadavku měly být domyšleny podmínky dozoru a kontroly nad procesem samotným, bránící zneužití jak vlastními tak cizími osobami. Ad G: Reinvestice zisku VPO a OSVP Problematika reinvestice zisku se objevila v souvislosti s diskuzí, zda má být požadováno, aby OSVP užívaly 100 % nebo méně svého kladného hospodářského výsledku (zisku) k plnění svých hlavních činností. Plné využití zisku pro veřejně prospěšné účely je velmi striktní požadavek, který by bylo možné přijmout pouze za předpokladu, že zahrnuje i reinvestici zisku k obnově, rozšíření a rozvoji veřejně prospěšných aktivit organizace a k vytváření zdrojů pro krytí budoucích výdajů a rizik. Ad H: Sociální podnikání a vztah k VPO a OSVP Problematika sociálního podnikání, tedy podnikání se zaměstnanci sociálně znevýhodněnými nebo v jejich prospěch se jeví jako velmi blízká problematice veřejné prospěšnosti. Protože OZ neváže veřejnou prospěšnost na právní formu, lze si představit družstvo nebo s.r.o. či a.s. zaměřené na sociální podnikání, které se rozhodnou přijmout podmínky platné pro VPO resp. OSVP. V takovém případě by měly být navíc zachovány i benefity spojené s vytvářením pracovních míst pro osoby sociálně nebo zdravotně znevýhodněné. Při řešení této problematiky bude nejspíše nutné řešit rovněž otázky rozdělování zisku mezi podílníky a jejich majetkové

4

vyrovnání při zániku nebo převodu podílu. To se může vyvinout na dosti složitý problém v případě hledání právního nástroje k ošetření těchto záležitostí. Ad I: Správní poplatky VPO a OSVP Skupina se shodla na tom, že této problematice nebude věnována zvláštní pozornost s tím, že se očekává zachování alespoň stávajícího stavu. Ad J: Jakékoli jiné měřitelné výhody určené VPO a OSVP Skupina je ochotna diskutovat o jiných námětech na benefity pro VPO resp. OSVP, pokud půjde o veličiny definovatelné a měřitelné. Ke kvalitativním benefitům zmíněným v úvodu se jen obtížně hledají právně vymahatelné skutečnosti. Otázka důvěry a dodržování podmínek transparentnosti bude v navozování zlepšujících se vztahů VPO a OSVP s veřejností zásadní. Ad K: Obecnější doporučení Při debatě o různých korunových ukazatelích vkládaných do paragrafového znění zákona bylo vzneseno doporučení, aby v zájmu snížení nutnosti novelizace zákonů s ohledem na měnící se ekonomické a sociální prostředí byly meze stanovené v pevných korunových částkách v zákonech nahrazeny násobky jediného společného základu, který je státem systematicky upravován s ohledem na měnící se kupní sílu a situaci na trhu. Jako takový základ může sloužit např. zákonem stanovená minimální mzda. 3. Jednání na Ministerstvu financí ČR Není účelem tohoto článku popisovat detailně jednání, které autor článku a pan Marek Šedivý absolvovali na Ministerstvu financí ČR (dále jen MF). Je však třeba konstatovat, následující: A. Potvrdilo se očekávání, že zájmem MF je použít ZSVP k zjednodušení daňových zákonů, tj. odvolávat se na něj, aniž by se MF jakkoli podílelo na vymezování podmínek, za nichž je statut veřejné prospěšnosti udělován. B. Hrozí to, že pokud nebude dobře zpracována definice veřejné prospěšnosti v ZSVP, bude MF nuceno od takového záměru ustoupit a nanejvýš ponechat stávající stav, C. MF by rádo dosáhlo toho, aby stávající výhody nebyly zneužívány. D. Podařilo se vysvětlit, že § 146 OZ předpokládá rovněž existenci organizací veřejně prospěšných, které nebudou o registraci statusu VP usilovat. Pak ovšem MF očekává, že se v ZSVP podaří jasně definovat, kdo ze stávajících uživatelů výhod založených na právní formě požadavkům § 146 vyhovuje a jak se zajistí, aby výhody neužívaly právnické osoby požadavkům OZ nevyhovující. E. Bude obtížné dosáhnout vícestupňových řešení. Každá výjimka je v rámci paradigmatu jednotné daně, kam vývoj směřuje, považována za nesystémový zásah a její prosazení bude proto složité. F. Uvažovat o sponzoringu na úrovni daru (viz 2. B. 4) se jeví MF nejen jako vyloučené, ale jako z principu nemožné. G. MF je ochotno zvažovat určité formy odlišných benefitů pro OSVP a VPO za předpokladu, že bude zároveň zamezeno zneužití výhod organizacemi nesplňujícími kritéria veřejné prospěšnosti. H. Nelze očekávat jakékoli změny benefitů, které by vedly k vyšším nárokům na státní rozpočet.

5

I.

Podařilo se vytvořit předpoklady pro seriózní jednání o benefitech na základě dobře zpracovaného paragrafovaného znění ZSVP, pokud se to podaří ve lhůtách takových, aby připravovaná reforma daní začala platit od roku 2014.

4. Závěr Z výše uvedeného vyplývá, že má-li být příprava ZSVP úspěšná a má-li se dosáhnout jeho přijetím stavu, v němž se veřejnost zbaví nedůvěry v tzv. „neziskovky“, bude třeba urychlit práce na definici, podmínkách, povinnostech a s tím spojených zaručených výhod pro ty organizace, které na sebe závazky plynoucí z ustanovení §§ 146 -150 OZ vezmou. Celému procesu by velmi pomohlo, kdyby na tento článek jeho autorovi nebo AVPO docházela konstruktivní a domyšlená stanoviska a náměty jak formulační, tak věcná. V současné době nejvíc chybí kvantitativní odhady dopadu benefitů na státní rozpočet. To souvisí především s realistickým odhadem počtu VPO a OSVP, které lze v ČR očekávat někdy kolem roku 2015. Petr Jan Pajas koordinátor pracovní skupiny Benefity, srpen 2012

6