Z P R AV
J
VYŠŠÍ POLICEJNÍ ŠKOLA MV V BRNĚ
9. 12. 2011
XII. ročník
DA číslo 4
4
SEMINÁŘ V LOTYŠSKU
5 AMOK NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE
6 NA BATERKY
9
é k s ň o l e ž Kde ? u o s j y h ě sn
PROTOKOLY PROZRADILY
12 U ČINKY
ze školy, do nového roku
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
SLOVO REDAKCE vpravdě silvestrovské Snad i proto, že v tomto čísle nenajdete silvestrovskou přílohu, vezměte za vděk aspoň tímto vpravdě silvestrovským redakčním slovem. Právě silvestr bývá pro mnohé z nás synonymem konce roku. Ohlédnutí za 364 dny bude pro někoho radostné, pro jiného méně, ale tak už to bývá. Snad se mnou budete souhlasit, že při každém pohledu nazpět je rozhodující, zda se člověk může – i když to může znít trochu zvláštně – podívat sám sobě do očí. Není divu, že nejraději vzpomínáme na příjemné lidi a na milá setkání. Do této kategorie určitě řadím práci v redakční radě našeho školního časopisu. Mnohé myšlenky, které se později podařilo „materiálně“ přetavit do článků, se zrodily ve vlaku při mé cestě z práce domů. Vždycky mě potěšilo, když jsem si vytáhl nové číslo Zpravodaje a po očku jsem registroval, jak mi spolucestující zvědavě nakukují přes rameno... Pokud je mi známo, od nového roku se někteří členové redakční rady ocitnou na jiných životních nástupištích. Nejen jim, ale i vám všem přeji, ať vždy šťastně dorazí do cíle svých cest. A samozřejmě, abych nezapomněl: Přeji vám všem krásné a pohodové vánoční svátky. A veselého SILVESTRA! Silvestr Tintěra
NOVÝ
ŘEDITEL
VPŠ
MV
V
BRNĚ
Rozhodnutím ministra vnitra ve věcech služebního poměru č. 312 ze dne 16. 11. 2011 byl dnem 1. prosince 2011 ustanoven na služební místo ředitele Vyšší policejní školy MV v Brně plk. Mgr. Bc. Libor Gric. ••••• Dosavadní ředitel VPŠ MV v Brně plk. JUDr. Mgr. Jiří Musil ukončil dnem 30. 11. 2011 služební poměr příslušníka Policie ČR. redakce
Vážení pedagogičtí pracovníci, zaměstnanci školy, studující, tak jako každoročně, i letos se chci vyjádřit k fungování naší školy. Jde o velmi složitý rok a ekonomické dopady celosvětové krize se nám nevyhnuly. Musíme redukovat početní stavy stálého stavu. Ke konci roku 2011 jsme je snížili o 49 míst. V roce 2012 nás čeká další snížení zhruba kolem 30 míst. Tyto kroky jsou nezbytné pro další existenci a zachování VPŠ MV v Brně. Policejní školství bylo v letošním roce předmětem mnoha diskuzí. Některé názory byly docela extrémní, jiné polemické, zaznívají však i názory reálné. Škola musí v budoucnu v každém případě zeštíhlit. Po dohodě s Ministerstvem vnitra ČR budeme plánovat kapacitní stavy studujících do 300 míst lůžkové kapacity. Je nezbytné, v souladu s plánovanými kroky v Policii ČR, zredukovat řídicí funkce v návaznosti na postavení a hodnosti. Samozřejmě se musí upravit organizační struktura školy. Velmi negativní dopad mělo na naše zařízení snižování početních stavů v policii. Noví policisté nenastupovali, bylo nutno řešit úvazkovou povinnost pedagogů a samozřejmě i některé funkční náplně ostatních zaměstnanců školy. Jsem optimista a věřím, že po Novém roce se tato situace zlepší. Výběr k Policii ČR musí začít, neboť některé kraje již signalizují podstavy. V letošním roce končím ve funkci ředitele školy. Přeji novému nástupci a celému vedení hodně úspěchů. Vám všem děkuji za spolupráci a jsem přesvědčen, že naše škola bude i v budoucnu zaujímat významné místo ve výchovně vzdělávacím procesu v Policii ČR. Dámy a pánové, přeji Vám všem pevné zdraví, spokojenost jak v rodinném, tak i v pracovním životě. Samozřejmě připojuji i přání hezkých Vánoc a šťastný nový rok 2012. S úctou JUDr. Mgr. Jiří Musil
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
do nového roku
DO ROKU 2012 Vážené kolegyně a kolegové, milí čtenáři Zpravodaje! Blíží se konec roku 2011. Je to období, kdy tradičně dochází k bilancování uplynulého roku a přijímání předsevzetí do roku nadcházejícího. V závěru tohoto roku došlo k podstatné změně ve vedení naší školy. Na zasloužený odpočinek odešel dlouholetý ředitel plk. JUDr. Mgr. Jiří Musil, který se výraznou měrou zapsal do historie školy. Počínaje 1. prosincem 2011 jsem ho na pozici ředitele nahradil a také touto cestou svému předchůdci přeji, aby si novou životní etapu užíval plnými doušky ve zdraví, v klidu a v pohodě. Právě končící rok byl pro školu v mnoha směrech velmi těžký. Byl nám krácen rozpočet, museli jsme výrazně omezit chod školy, došlo k razantnímu snížení početního stavu policistů a zaměstnanců školy. Na druhou stranu je však potřeba vidět také pozitiva: vytvořili jsme větší množství nových kursů a zdárně je rozjeli, proběhlo první absolutorium vyššího odborného vzdělávání, uspořádali jsme několik významných instrukčně metodických zaměstnání. Podařilo se dokončit zateplení bloku V, opravit střechu na budově D, byla provedena rekonstrukce výtahů v budovách E, F a D. Bohužel ani rok 2012 nebude o mnoho lepší. Musíme pokračovat v započatých organizačních změnách, v dalším zeštíhlení školy. V oblasti financí je nezbytné přizpůsobit se novým podmínkám. To vše při udržení stávajícího chodu školy a v návaznosti na postupné zvyšování počtu studentů. Děkuji vám všem za vykonanou práci a plnění náročných úkolů v roce 2011. Všem Vám přeji šťastné a veselé Vánoce. Do nového roku 2012 Vám chci popřát hodně zdraví, štěstí a životní pohody. plk. Mgr. Bc. Libor Gric, ředitel školy
Vážení zaměstnanci,
pomalu se chýlí ke svému konci rok 2011 a s ním přichází i hodnocení osobních i pracovních životů. Do jaké míry byl rokem úspěšným, si zřejmě každý z vás vyhodnotí během silvestrovské noci. Dovolte mi krátce zhodnotit rok 2011 z pohledu Vyšší policejní školy MV v Brně. Loni jsem vám všem na tomto místě přál mj. klid na práci a pracovní perspektivu. Nemám radost z toho, že dění roku 2011 nedovolilo tohle mé přání naplnit. Přestože se nám na počátku roku podařilo, a domnívám se, že docela úspěšně, vyrovnat se se snížením rozpočtových prostředků jak v oblasti provozních výdajů, tak i v oblasti mzdových prostředků, nebylo škole dopřáno klidu na to, aby se věnovala činnostem, pro které byla zřízena. Škola se ještě nikdy ve své historii nedostala do tak silných existenčních problémů. Nikdy nemusela čelit tak velkým tlakům na své zrušení. Je zřejmé a pochopitelné, že veškeré dění kolem existence školy a všechny zaručené a současně protichůdné zprávy o budoucnosti školy a v podstatě i o budoucí podobě rezortního vzdělávání jako celku nepřinesly do práce vás, zaměstnanců, klid, pohodu a již vůbec ne perspektivu. O to větší obdiv a úctu vyjadřuji všem zaměstnancům školy, ale především těm z vás, kteří jste přes všechny své pochybnosti o smyslu práce, o jejím významu pro budoucnost školy nakonec nepodlehli skepsi a pracovali jste zodpovědně, s plným nasazením, jako byste si nejasnou budoucnost školy ani nepřipouštěli. Děkuji vám za váš přístup i za odvedenou práci. Ačkoli bych raději pokračoval v optimističtějším duchu, jsem si vědom toho, že rok 2012 bude pro školu stejně těžký jako rok 2011, a to zejména v souvislosti se stávajícími, ale také očekávanými návrhy koncepce vzdělávání policistů a zaměstnanců rezortu MV. Stále se prohlubující celosvětová ekonomická krize bude mít dopad na rozpočet rezortu, a tím i rezortního školství. Škola bude muset pokračovat v nastoupené cestě přijímání úsporných opatření. Bude nezbytně nutné dále optimalizovat náklady na stávající i nově připravované vzdělávací programy a současně na všechny další činnosti školy. Přes veškeré očekávané problémy však věřím, že v průběhu roku 2012 dojde ke konsolidaci početních stavů policie, k jasnému nastavení a zejména k dodržování pravidel v oblasti poskytování celoživotního vzdělávání policistů a že naše škola bude mít ve vzdělávacím systému MV jako dlouholetý poskytovatel rezortního vzdělávání stále své místo. Dovolte mi, abych vám a všem zaměstnancům, kteří v roce 2011 ukončili pracovní nebo služební poměr, popřál do nastávajícího roku především pevné zdraví, osobní štěstí, optimismus a pohodu ve vztazích. Přeji všem rovněž mnoho úspěchů v osobním a pracovním životě. Mgr. Karel Sojka, zástupce ředitele pro ekonomiku
za hranicemi
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
V Lotyšsku na semináři CEPOL Seminář s názvem Community policing, jehož organizátorem byli policejní specialisté z lotyšské Rigy, probíhal za účasti frekventantů z 16 zemí v posledním zářijovém týdnu letošního roku. Slunečné podzimní dny umocnily přátelskou atmosféru setkání specialistů z celé Evropy. Prezentovaný projekt Senioři sobě především ukázal, že Community policing je o týmovém hráčství. A vůbec nemusí jít o nákladný projekt. To dokladovaly i nejzajímavější prezentované projekty z Finska a Belgie, které spojovaly potřebu, myšlenku, tým a pečlivou práci všech zainteresovaných stran. Organizačně byl seminář, na němž byli přednášející ze 7 evropských zemí, na vysoké úrovni. Hostitelé z Lotyšska ukázali město, policejní práci i nové projekty, které deklarují pevné odhodlání pracovat v policii s moderními postupy. K mimořádně zajímavým patřila vystoupení mezinárodních specialistů – lektorů: Nihada Bunara (profesor Stockholmské univerzity a Švédské policejní akademie; téma: teorie a praxe community policing, úskalí a jeho hodnocení), Marko Forsse (policista sloužící ve virtuálních internetových komunitách se zkušeností s pilotážním projektem na sociálních sítích) a Jeana-Pierra Devose (belgický koordinátor projektu CoPPR zaměřeného na včasné rozpoznání sympatizantů s radikálními skupinami a účinnému předcházení násilí z nenávisti). Další prezentované projekty odrážely kvalitní práci účastníků mnoha zemí Evropy. Za Českou republiku byl lektorkou VPŠ MV v Brně představen projekt Senioři sobě, který v sobě snoubí filozofii
community policing a prevenci kriminality. Odstartoval v Brně roce 2007 a chrání ohrožené seniory prostřednictvím samotných seniorů angažujících se jako tzv. „kurýři prevence“, kteří se k těm nejizolovanějším dostanou snáz. Účastníky semináře zaujala především jednoduchost a nízké náklady na realizaci projektu. V první fázi policie oslovila starosty s žádostí o tipy na aktivní seniory, kteří by se mohli podobné aktivity zúčastnit. Starostové nejčastěji dávali doporučení na ženy, na mužské kurýry byli navrhováni bývalí zastupitelé, právníci, policejní či vojenští veteráni. Vytipovaní senioři byli vyškoleni a vybaveni taškou s informačními letáky, odrazkami, CD s videoinstrukcemi – a také s dotazníky pro seniory. V letech 2008 byl projekt pilotován v Brně ve spolupráci s Koordinačním centrem prevence Magistrátu města Brna,
o rok později se projekt rozšířil na celý Jihomoravský kraj. Kurýři oslo-
vili, informovali a získali zpětnou vazbu téměř od 3 000 seniorů! Na základě zjištěných informací následovaly další akce – např. instalace řetízků na dveře, snižování dveřních kukátek (mnozí senioři pro svoji výšku do běžných kukátek nedohlédnou).
Projekt České republiky zahraniční účastníky velmi zaujal. Ve zpětné vazbě svůj zájem o unikátní český projekt projevili zástupci Holandska, Kypru, Lotyšska a Belgie. Mise v Lotyšsku přinesla nové trendy, inspiraci a současně ukázala, že Česká republika má co nabídnout. kpt. PhDr. Soňa Svobodová
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
zpravodajství
Návštěva Střední odborné školy Policejního sboru v Pezinku
Na základě dlouhodobě úspěšné spolupráce se ve dnech 6.–8. 9. 2011 uskutečnila mezinárodní pracovní návštěva Střední odborné školy Policejního sboru v Pezinku. Na Slovensko se vydali čtyři pedagogičtí pracovníci z PO SPP, OMIV a PO TSP naší školy. Prioritním posláním mezinárodní pracovní návštěvy noval rovněž návštěvu nově zrekonstruované střelnice byla výměna zkušeností z oblasti policejního vzdělávání, a dopravního polygonu se „školou smyku“, včetně možzejména však z integrované výuky s důrazem na aplika- nosti získat praktické zkušenosti. ci v tzv. vzdělávacích modulech při praktickém zaměstSlovenští kolegové vyslovili přání, aby se tato mezinání. Nedílnou součástí této pracovní cesty byla také národní spolupráce i v budoucnu rozvíjela, neboť výmědiskuze a výměna zkušeností týkající se začleňování na oboustranných zkušeností je v současné době jednou integračních prvků do diagnostického systému policej- z možných cest vedoucích k tvorbě a formování nově vzniních vzdělávacích aktivit, a to při průběžném a závěreč- kající modulární výuky v rámci celoživotního vzdělávání. ném hodnocení studujících. Neméně zajímavou oblastí Slovenští kolegové opět připomněli již dříve vyřčená sloz hlediska výměny zkušeností byla problematika tvor- va: „Dnes dvě země, ale stále máme mnoho společného“. by vzdělávacích programů, plánování integrované výu- Vyčerpávající program byl ve večerních hodinách zavrky, a to v souvislosti s realizací pedagogického procesu šen při setkání se zástupci vedení školy. Kolegiální konorganizovaného po jednotlivých vzdělávacích celcích či verzace probíhala s tradičním pohoštěním a při sklence modulech. Součástí pracovní návštěvy byla také exkurze dobrého slovenského vína v přátelské atmosféře. ve výukových prostorách SOŠ Policejního sboru v PezinVedení školy a kolegům ze SOŠ PS v Pezinku patří ku a účast na závěrečných zkouškách frekventantů školy, náš velký dík za ochotu a opravdu profesionální přístup. s analýzou diagnostického systému slovenského policej- Těšíme se na další spolupráci. ního vzdělávání. Velmi dobře připravený program zahrplk. Mgr. Jiří Strnad, vedoucí PO SPP
Výcvik s ÚRN Ve dnech 7. – 10. 11. 2011 proběhl na naší škole společný výcvik v rámci IMZ mezi učiteli PO TSP a příslušníky ÚRN P ČR. Cílem bylo vzájemné předání zkušeností z oblasti taktiky, použití zbraně, použití donucovacích prostředků, ale i úpolových disciplín a fyzické přípravy. Pokračujeme tak ve spolupráci mezi našimi dvěma útvary. Výcvik byl oběma stranami hodnocen velmi pozitivně a byly dohodnuty cíle a zaměření příštího setkání. Myslím, že tato spolupráce je pro nás velmi vysokým oceněním. Za zmínku stojí i fakt, že naše škola je z tohoto pohledu zmíněna i v knize Eduarda Stehlíka URNA - 30 let policejní protiteroristické jednotky. P. Šamánek, PO TSP
AMOK na základní škole Ve čtvrtek 27. října proběhl u předmětového oddělení tělesné a speciální přípravy velký výcvik zaměřený na procvičení taktických postupů v případech AMOK. Cvičení souviselo se závěrečnou fází prací při schvalování vzdělávacího programu stejně zaměřeného kurzu. (O případech tzv. aktivního střelce informovalo minulé číslo Zpravodaje). Výcvik probíhal v interiéru ZŠ Křenová v období podzimních prázdnin, a tak jsme mohli bez omezení využít celou školní budovu. Reálné prostředí a dostatečně velké prostory nám umožnily efektivní využití času, který jsme měli k dispozici. Vyzkoušeli jsme nejen postupy, ale i organizaci a řízení výcviku. Současně jsme se pokusili zařadit videotechniku ke zdokumentování výcviku.
Poděkování za umožnění výcviku patří nejen vedení VPŠ MV v Brně, ale především ZŠ Křenová. Rádi bychom obdobný výcvik v reálných prostorách v dohledné době zopakovali. pplk. Mgr. Petr Šamánek, PO TSP
ekologie
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
NA BATERKY… Jela jsem na jaře s rodinou autem do Kroměříže. Sotva jsme se rozjeli, ozval se cizí hlas: „Po třiceti metrech zahněte doleva.“ Podivila jsem se, proč můj muž, který auto řídil, potřebuje naváděcí přístroj, když má státem uznanou zkoušku z navigace – ale usoudila jsem, že není proč se znepokojovat – pořídil si hračku – a tudíž to s jeho stárnutím nebude tak zlé. Poslušni povelů jsme prokličkovali křižovatkami v terénu, kde bychom mohli jezdit poslepu. Pak ale přišel další povel: „Po padesáti metrech zahněte do pr…“ – a dál bylo ticho. Tedy jen chviličku-všichni jsme se najednou začali chechtat, všem nám bylo naprosto jasné, kde skončíme, budeme-li se dál spoléhat na techniku a řídit se pokyny navigačního přístroje. Příroda vybavila každého tvora (rostlinu, živočicha) pro jeho život potřebnou nejvyšší dokonalostí. Obdivujeme u zvířat jejich dokonalé smysly pro orientaci, jejich schopnosti vycítit blížící se nebezpečí, schopnosti dorozumívání na dálku, atd. Chtěli-li bychom sestrojit přístroj nahrazující u ptáků jejich dokonalou navigaci, těžko bychom uspěli. Proč si myslíme, že zrovna nás jako vyšší vývojový stupeň (ale pouze vyšší vývojový stupeň, ne vrchol tvorstva) příroda v něčem ošidila? My jsme pouze nepoužíváním a nerozvíjením svých schopností některé nechali hodně zakrnět. Žasneme, jak dávné civilizace před námi stavěly pyramidy, jaké měly znalosti o chodu vesmíru. Víme moc málo o tom, co všechno ještě uměly, a třeba proč zanikly (možná zneužitím poznaného). Myslet si, že my jsme dokonalejší, protože jsme dál na časové ose, je bláhovost. Možná se nám povedlo sestrojit pár technických vynálezů, ale zcela určitě jsou oblasti, ve kterých těm před námi nesaháme ani po paty. Když nebudeme procvičovat cizí jazyky, ztratíme schopnost se domluvit a rozumět. Když nebudeme používat svaly, ztratíme schopnost je použít. A my jsme pyšní na své technické berličky, kterými pouze vyřazujeme z provozu své schopnosti! Třeba takový mobil – nenápadně přesouváme řešení problémů a převzetí zodpovědnosti za svoje rozhodnutí na někoho jiného – od takových nevinných- kolik rohlíků mám koupit, až po třeba řešení pracovních problémů – a naše schopnosti v tichosti klesají a klesají – kdybych byla karikaturista, nakreslila bych člověka sedícího na hromadě mobilů vyšlých z módy, jak při výpadku mobilní sítě nebo při došlé baterce není už schopen sám rozhodnout vůbec nic… Místo abychom cvičili a rozvíjeli svoje schopnosti, dobrovolně se přesouváme do role „závisláků na baterkách“. Namítnete-li, že mobil slouží i k přivolání pomoci – odpovím, že já, mobilu nemajíc, se snažím nebezpečným situacím vyhýbat. Další vynález – počítač - spousta informací v rekordním čase - ale počítač nás i vytrvalým opakováním „natrénuje“ do myšlenkové šablony ANO-NE-STORNO. Děti se cvičí v dovednosti zasáhnout každý pohyblivý cíl a když dojdou životy, stačí kliknout… Proč se pak divíme tomu, co se děje kolem nás v reálu, když pojem „úcta k životu“ je neznámou veličinou? Za klasickou ukázku překročení hranice technizace života považuji větu, opsanou nedávno z hodnocení systému zavedeného pro zkvalitnění práce: „Zastavení systému (radši nejmenovaného) znamená zastavení chodu úřadu.“
Do fungujících systémů zavádíme za drahé peníze cosi, co dělá systémy totálně zranitelné. Mám velice silný zážitek: Anglie, mistrovství zeměkoule. Pokud ostrovní počasí dovolilo, kreslili jsme s radostí na oblohu svoje ornamenty. Každý večer, když jsme ukotvili naše letadla a odjížděli do hotelu, startovala z blízké vojenské základny jiná letadla do války. Ráno, když jsme přijížděli, se letadla vracela ze své mise a přistávala… Psal se rok 1986 a Anglie vedla válku o Falklandské ostrovy. Tak jemný rozdíl – tentýž lidský vynález použitý pro radost a zároveň jako zbraň… Technika v dnešní podobě už dávno překročila hranici „pro užitek“, už dávno je to zbraň, kterou míříme sami na sebe, a ta zbraň už dávno vyvíjí svůj účinek, ale my jsme hluší (se sluchátky na uších) a slepí (protože nemůžeme odtrhnout zraky od displejů). Ničíme svoje zdraví, ničíme přírodu a nejsme už ani schopni vnímat žádné varovné signály. Když se v létě řešil problém s nepřizpůsobivými spoluobčany v Evropě, došlo mi, že se díváme do nastaveného zrcadla – to my jako lidstvo, jako celek, jsme nepřizpůsobiví – my se nekontrolovatelně množíme, my děláme rámus (rušíme už i vodní živočichy v oceánech). Vadí nám, že „oni“ zničí panelák – my učiníme totálně neobyvatelná celá města (Pripjať u Černobylu nebylo jen malé sídliště), o územích zničených těžbou surovin ani nemluvě. Bezostyšně drancujeme přírodu a je nám jedno, co po nás zůstane. Ale třeba ještě máme naději. Moje dcera mi na otázku, jestli si přeje k Vánocům nový mobil, odpověděla: „Viděla jsem reportáž, jak děti kdesi v Číně musí holýma rukama rozebírat vyřazené přístroje, aby z nich recyklovali alespoň část nebezpečných kovů. Nepotřebuji nový mobil. Nechci platit tuto cenu.“ Tento článek měl být původně pouze informací, že v přízemí bloku C je umístěný sběrný E-box na drobný elektroodpad. Je dobré, že se tento druh odpadu alespoň třídí a nemusíme ho „vydýchat“ po prolétnutí spalovnou. Bylo by ještě lepší, kdyby ho bylo co nejméně. Bylo by fajn, kdybychom si aspoň občas vzpomněli, že úmyslem přírody nebylo mít člověka „na baterky“. Zkoušejte aspoň někdy, jaké to je být člověkem, neničícím, nezávislým, svobodným, rozvíjejícím svoje přirozené schopnosti. Jaké to je, když alespoň chvíli rezonujete s přírodou.
(Mám před očima jednu větu, kterou jsem kdesi četla: „Tvore lidského stupně, staň se člověkem!“) To důležité v životě není NA BATERKY….
J. B.
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
Historické odklony a příklony Mýtů o antických hrdinech je celá řada. Někteří hrdinové jsou nám známi již od prvních čítanek, o jiných víme jen velmi málo nebo zhola nic. Do poslední skupiny patří v historických pramenech jen zřídka zmiňovaný starořímský senátor Martianus Cocourcovianus. Legenda praví, že na své ženě Lucretii provedl gigantický podvod. Odklonil od jejího zákonného vlastnictví několik amfor nejlepšího olivového oleje, klenotnici plnou zlatých šperků, vavřínový věneček a vilu na pobřeží Tyrhénského moře, kde byl i věhlasný vinný sklep s padesátkou amfor s nejlepším toskánským vínem. Jednoduchým přepočtem tehdejší škody na naši současnou měnu dojdeme k poměrně zajímavé sumičce 16 milionů. Když se Cocourcovianus před římským senátem obhajoval, bylo to pro všechny senátory naprosto nepochopitelné, neboť v klasickém římském právu stačilo k uzavření právoplatné smlouvy podání ruky. I vyřčené slovo mělo tehdy svoji váhu a nediskutovalo se o něm. Řečené platilo. Smůlou senátora Cocourcoviana bylo, že jeho žena ho chytrostí převyšovala, a tak dodatečně požádala svého rozvodového právníka, aby se postaral o zpětné přiklonění poloviny uvedené částky ve svůj prospěch. Důsledkem toho všeho bylo, že se Cocourcovianus vzdal funkce senátora a odklonil se do naprostého ústraní, kde zpytoval svoje černé myšlenky. Legenda uvádí, že později zemřel v naprostém zapomnění… Jsem rád, že tohle všechno je jen historie a že v dnešní době se již něco takového nemůže stát. Jsem šťasten, že nežiji ve starém Římě, kde se taková věc stala. Dnes už takové senátory, poslance ani politiky nemáme. Všichni jsou to lidé čestní, kteří dbají na svoje morální vlastnosti a nějaké odklony majetku či příklony k sobě jsou jim naprosto cizí. A navíc - historie se přece nemůže opakovat. Nebo snad ano? -mach-
Tajemná zákoutí českého jazyka
V němém úžasu nad větou Kobyla má malý bok zůstane snad každý žáček poté, co se od kantora dozví, že ji lze číst zleva i zprava. Naše mateřština má však takových vět (odborně nazývaných palindromy) víc. Realisté by asi odhadli, že takových vět budou desítky, případně stovky. A představte si - jsou jich tisíce! Možná jste se i vy sami někdy zkusili nějakou obdobnou slovní ekvilibristiku vymyslet, ale určitě jste v tom nevytrvali tak dlouho jako nejznámější český palindromista Josef Wimmer, kterému byla impulsem k dlouholetému koníčku jedna poválečná rozhlasová relace. V té tvrdili, že v češtině existují jen tři takové věty. Přemýšlivý žák kvinty o tom zapochyboval a zanedlouho měl svoji první kořist: „Kuna nese nanuk“. Povzbuzen ohlasem ve třídě zkomponoval říkanku i na profesora (přezdívaného Apač): „Apači, udus v sudu i čápa.“ Občas si zapsal i další věty, ale svému koníčku se naplno začal věnovat až v důchodu. Když v roce 1997 dosáhl hranice dvou tisíc vymyšlených větných celků, ocitl se v české části Guinnessovy knihy rekordů. Nedávno se tento rekordman (bez použití počítače!) dostal přes hranici dvanácti tisíc vět a netajil se tím, že by pokud by se mu podařilo dosáhnout 20 000 těchto větných spojení, s palindromy by (prý) skončil... Některé existující české palindromy: ⊳ Jelenovi pivo nelej. ⊳ Na mezi ležel i Zeman. ⊳ Máte med? Jakeš má. Dám šek a jdeme tam. ⊳ Ital platí. ⊳ Elo, dej kahan na hák. Je dole. ⊳ Na Maška leje lak šaman. ⊳ Má soli kilo sám. ⊳ Osoba nudila Lídu na boso. ⊳ Nemá Kasal kina, ani klas a kámen. ⊳ Kuna nese nanuk ⊳ Koruny sám mám, má syn úrok? ⊳ I kryse Jura daruje sirky ⊳ Co mami, zebe zima moc? ⊳ Tetko, pochop oktet. ⊳ Raka topí líp Otakar ⊳ Co má Helena? Nelehá moc? ⊳ Najal mi šimla Jan. ⊳ A rozum urvala v rumu Zora ⊳ Málo v lese vesel volám. Dostali jste právě chuť vytvořit svůj vlastní palindrom? Vezměte rozum do hrsti a zkuste to! -pš-
podněty
NEZBYTNOSTI
Na první pohled by se mohlo zdát, že se dnešní ženě kdekdo kdečím snaží usnadnit život. Zatímco prabába si musela zelí na zahradě vypěstovat, sklidit, nakrouhat, uvařit a pak teprve rukama zhrublýma tvrdou prací servírovat (o pašíkovi ani nemluvím), mužovu košili prala v potoce, v lepším případě v neckách na valše, současná hospodyňka s hedvábnýma ručkama tyto činnosti zná jen z kratochvilných vyprávění klasiků. Ovšem tato neuvěřitelná lehkost bytí je jen zdánlivá. Už druhý pohled vyjeví jistá „ale“. Pravda, praní samo je brnkačka, to se nedá popřít, ale před jaká dilemata je žena denně stavěna, před jakou odpovědnost! Prací gel, prášek, nebo tablety??? Všechno má své klady a i televize nám ukazuje bezúsměvnou dámu, jak si zoufá před regálem v drogerii… Ona už jen snaha udržet děti zdravé a manžela v dobrém rozmaru přijde na pěkné peníze: než vysledujete, po kterých želatinových nesmyslech nadupaných vitamíny jsou děti nejživější a který produkt Vitany připadá vašemu drahému nejšťavnatější a nejkřupavější, vysázíte na pulty prodejen spousty poctivě vydělaných zlaťáčků. Chce to cvik. Ty nejlepší z nás už vědí, jak na to. Ozývá-li se během návštěvy přítelkyně (která se v malých černých vypraných v Perwollu probírá pyramidou Ferrero Rocher) z dětského pokoje řev, který naznačuje, že se vaši drobečkové s gustem vzájemně vraždí, můžete ji s úsměvem uklidnit: jsou v pořádku, neměj strach, dala jsem jim přece jogurty Dobrá máma! Pokud byste se stihla věnovat sama sobě, nebudete to mít už vůbec jednoduché: jen senzory obzvláště citlivé napoví, zda to s vámi myslí lépe firma Vy za to stojíte či ta Pečuj o sebe. Obě tak mile lichotí: snadno zapomenete, že vydatný spánek a veselá mysl prokážou vašemu půvabu stejnou službu prakticky bezplatně. A ať vás ani nenapadne sednout si večer s dobrou knížkou nebo k pobesedování s rodinou! V TV dávají poslední trhák společnosti Muconasal Plus s názvem O ucpaném nosu a s nečekaným rozuzlením… Zbývá jen dodat: jediné, o čem asi nikdo soudný nebude pochybovat, je sdělení, že BECHEROVKA SBLIŽUJE…! -ik-
doprava, knihy, poezie
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
efekt trestu za přestupek souvisí s jeho účinností Prvním srpnem 2011 nabyl účinnosti zákon č. 133/2011 Sb., který kosmeticky novelizoval zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, také zavedením oprávněnosti kontrolovat technický stav policistou s možností 8km zajížďky. Uvedená norma dále zavedla řidičům kategorie M a N povinnost použít pro provoz vozidel v zimním období – od 1. 11. do 31. 3. – pneumatiky s tzv. zimním vzorkem. Odrazem typického českého naturelu je bohužel vsuvka „lze-li vzhledem k povětrnostním podmínkám předpokládat, že se na pozemních komunikacích během jízdy může vyskytovat souvislá vrstva sněhu, ledu nebo námraza“. Zakázala i účast řidičů na některých akcích v provozu na pozemních komunikacích, zavedla nové speciální označení vozidel přepravujících osobu těžce zdravotně postiženou (parkovací průkaz pro invalidy) i nutnost výměny stávajících průkazů do konce roku 2012 i neméně důležité měření rychlosti vozidel městskou policií. Ze všeho nejdůležitější je však zavedení povinného dopravně psychologického vyšetření pro vybodované řidiče. Změna rovněž souvisí s ukládáním počtu bodů. Dojde-li ve společném řízení k projednávání více přestupků, zaznamenají se pouze body uložené pro nejzávažnější z nich. Tato novelizace měla zásadní vliv na přesun správních deliktů (přestupků) ze zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích do z. č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích. Skutkové podstaty přestupků se tak přesunuly pod § 125c z. č. 361/2000 Sb. (§ 22 z. č. 200/1990 Sb. byl zrušen). Došlo i ke změně počtu bodů pro jednání spočívající v porušení vybraných povinností stanovených předpisy o provozu na pozemních komunikacích, a to hlavně za alkohol (7 bodů), do 0,3 promile bez bodu, odstranění hodnocených porušení vybraných povinností řidičem (jedním bodem) a hlavně zvýšením
skrz záclony když slunce prosvítá mátový čaj ať mohu vychutnávat, ať neděsí mne sny.
Až budu ráno vstávat, ať moje díky, prosby dojdou cíle.
Ať s krásnou knížkou žiju krásné chvíle. Přátelům ať jsem tím, čím oni pro mne. Ať zavřu dveře v tomto krásném domě A ať dokážu věřit sama sobě.
Poznámka na závěr: Represe podporuje prevenci. Pedagogicko-psychologický efekt trestu za přestupek souvisí s jeho účinností. Výše trestu má odpovídat provinění a podporovat preventivně výchovný smysl, odradit od porušování předpisů a pozitivně motivovat ke správnému dopravnímu chování. Trest postrádá efekt, pokud není udělen hned po provinění. Jde-li o trest peněžitý, měla by částka viníka citelně postihnout. Zatímco pro řidiče s platem cca 15 tisíc korun bývá dvoutisícová pokuta ponaučením, řidič luxusního automobilu s platem kolem 60 tisíc nad touto částkou mávne rukou. V psychologii pokut nejde o dělení řidičů na bohaté a chudé. Vždy jde o řidiče problémové. Některým výše pokuty vadí – zpravidla přinese potřebné ponaučení; jiným pokuta nevadí a není pro ně odpovídajícím trestem – neplní výchovný účel. Udělovat nestejně situovaným řidičům rozdílné finanční sankce má psychologické opodstatnění a je jednou z možných variant řešení ke zkrocení pirátů silnic. Vrácení řidičského oprávnění, které je podmíněno kladným medicínsko-psychologickým výsledkem a doplněno o případnou psychoterapii s opakováním autoškoly, dokáže každému srazit hřebínek. plk. Ing. Vladimír Šulc, Ph.D., vedoucí PO SDP
NOVÉ KNIHY VE ŠKOLNÍ KNIHOVNĚ
Zázračný, obyčejný život přeju si:
závisti, falši, úzkostem a zlobě.
tolerance pro bodové hodnocení při překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci do 5 km/hod. včetně a mimo obec do 10 km/hod. včetně, kdy toto jednání řidiče není bodově hodnoceno a bloková pokuta je až do výše 1000 Kč.
-ik-
Vydavatelství Grada Publishing přichází letos s knihou, kterou jistě ocení odborníci z oblasti pedagogiky i psychologie. Autorkou je paní Věra Kosíková. Publikace nese název Psychologie ve vzdělávání a její psychodidaktické aspekty. Kolektiv autorů pod vedením paní Ivany Zoubkové předkládá odborné i laické veřejnosti první český výkladový slovník kriminologických pojmů. Kriminologický slovník je počinem vydavatelství Aleš Čeněk z Plzně. -ik-
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
pro zasmání
PROTOKOLY PROZRADILY Humor se nevyhýbá ani profesi policistů, a tak se občas ve spisech objeví formulace, které autor původně rozhodně nezamýšlel. Několik perliček, které se vyskytly v úředních záznamech či protokolech na severu Moravy vám předkládáme a věříme, že vám zpříjemní hektický závěr roku. Z výslechů: komisař: „V posledních třech letech jste byl za krádeže odsouzen, dne … jste byl za tyto z výkonu trestu propuštěn a hned jste se krádeže dopustil, co budete dělat po propuštění ze zadržení?“ obviněný: „Budu už sekat latinu, od středy mám začít pracovat…“ obviněný (pro zločin loupeže): „Pak jsem šel na trvalý pobyt říct tchýni, že sebrali tchána. Zůstal jsem tam, věděl jsem, že si pro mě přijdou.“
ně nadávat a poslal mne do nepublikovatelných míst.“
obviněný: „Na dotaz uvádím, že již nevím, odkud jsem měl planžetu, tuto jsem měl doma asi z minula, přesně si to nepamatuji, tuto jsem měl hodně starou, kdysi jsem si ji vyrobil sám. Svého jednání lituji, uvádím, že se již takového jednání dopouštět nebudu.“
podezřelý (který vyhrožoval): „Byl jsem nervózní a rozčílený, tak jsem si vzal rovnou tři neuroly najednou, prášky jsem zapil pivem, aby byl účinek rychlejší.“
oznamovatelka (k přečinu krádeže věcí z objektu): „já jsem ženě řekla, že musím zavolat policii a začala jsem vytáčet číslo 155.“ svědkyně (ve věci podvodu): „Ne, dopravní nehodu jsem neměla nikdy, nejsem řidička, jsem zcela zdráva a v pořádku a smrt jsem rovněž neprodělala. Rovněž se nekonal pohřeb mé osoby.“
poškozená (ve věci omezování osobní svobody): „Toho muže bych poznala i podle fotky i ve skutečnosti. Byl černý jako netopýr, oči měl vykulené a kulhal na jednu nohu, nevím, na kterou. Já měřím 156 cm, on měl tak do 165 cm.“ policista (výslech ke krádežím z domů a bytů): „Jste si vědom toho, že se nesmí lézt cizím lidem do jejich domů a bytů?“ obviněný: „Ano, to vím. Mám to však v krvi a potřeboval jsem peníze na automaty.“ obviněný: „Na závěr uvádím, že je mi líto mého protiprávního jednání a vzhledem k mé trestní minulosti jsem doufal, že se ničeho dalšího nedopustím.“ podezřelý: „Řidič mi začal opět vulgár-
dostal okamžitou výpověď a ještě v lokále se značně opil.
policista: Paní ….. spadla na schodech tramvaje úplně sama, a to bez cizího zavinění. policista (k prověřování okolností úmrtí): Lékař hlídce sdělil, že se zemřelým moc nepohyboval, jelikož to kriminalisté nemají rádi a na dotaz, zda se jedná o násilné úmrtí, odpověděl, že to nemůže určit a proto doporučuje zdravotní pitvu. Poté opustil dům a začal vypisovat papíry potřebné pro další úkony policie.
policista: Dále uvedl, že majitelkou psa je nezjištěná osoba. Z areálu firmy vyběhli dva psi: Vlčák a Rotvajler. svědek: „V době, kdy jsem prováděl úkony spočívající v první pomoci u ženy, řekl řidič osobního vozidla, že musel jet rychle, nebo jak …, nebo něco takového a on mi nato řekl, že rychle nejel, že jel 100 km/h.“
Z úředních záznamů: policista (prověřující okolnosti poškození vozidla): Muž byl dotazován, proč zpětné zrcátko ukopnul, kdy na tuto otázku odpověděl, že to udělal z mladické nerozvážnosti. policista (k požáru v Ostravě-Mariánských Horách): V tuto dobu se na místě již nacházela vozidla HZS a hlouček místních senzacechtivých občanů včetně médií.
policista (k přečinu ublížení na zdraví z nedbalosti): Vyběhl od této skupinky pes, pouliční směs, světlé srsti vysoký asi 0,5 m a ten na něj skočil… na místě bylo hovořeno s poraženým cyklistou, který měl být údajně sražen psem… policista (ke krádeži peněz z restaurace): Servírka nebyla vyslechnuta z důvodů psychické nevolnosti, avšak je na telefonu a je k dispozici. Druhý z číšníků nebyl vyslechnut, protože
policista: Na místě činu mimo jiné zjištěno, že v sousedství, domě nalevo od napadeného rodinného domu, pobíhá volně po zahradě vzrostlý pes rasy belgického ovčáka, údajně štěkající na každý pohyb cizích osob, v inkriminované noci právě však zavřen v domě, aby nerušil večerní návštěvu. policista (k pátrací akci): Po celou dobu policisté postupovali dle zákona o Policii České republiky a ve vší slušnosti vzhledem k věku pohřešované.
policista (ke krádeži věcí z chaty): Podezřelý ležel pod oknem a na sobě měl neuspořádaným způsobem navrstvenu hromadu různých oděvů a to takovým způsobem, že pod vrstvou oděvů nebyl vidět. Podezřelý, který jevil známky silně podnapilého stavu a následující dvě a půl hodiny nedokázal srozumitelně vyslovit své jméno. Z ohledání místa činu: V levé části pozemku při pohledu od cesty se nachází psí bouda se vzrostlým a agresivním psem blíže neurčené rasy na řetězu. Zpracovala: por. Bc. Gabriela Holčáková, PIS Ostrava, KŘP MSk
10 povídka Je krásný podzimní den a rozrušená dívka kráčí parkem. V očích má strach a slzy. V duchu si říká ty nejhroznější věci. Cítí, jak všechny nenávidí, jak by nejraději skočila z mostu, aby ji už nikdo neotravoval. Třeba by potom bylo všechno lepší. Ale vždyť nic neprovedla! Přišla domů jenom o dvě hodiny později a máma na ni začala hned křičet. Tatínek jí v zlosti dal dokonce pohlavek. Lucku to naštvalo a zabouchla za sebou s prásknutím dveře. Teď se sama plouží opuštěným parkem a myslí na to, jaké by to bylo mít jiné rodiče. Bydlela by v nádherné vile, domů by mohla chodit v noci, navštěvovala by s kamarády diskotéky a dostala by, co by si usmyslela. Rozhodně každý by byl lepší než ti její dva staří páprdové. Jak jde po úzkých cestičkách pokrytých barevným listím, najednou padá na zem, pořád padá, padá, padá do jakési černé díry a nemůže dopadnout na pevnou zem. Po chvíli cítí tlak na své kůži a vysychá jí v hrdle. Zamotá se jí hlava a začne jí být špatně od žaludku. Pomalu upadá do nekonečného spánku, ze kterého se stěží vzpamatuje… Lucka pomalu otevírá ulepené oči. Sedá si a kouká kolem sebe. Neví, kde je. Nikdy tady nebyla ani to tu nikdy neviděla. Snaží se vstát, ale bolavé nohy jí to nechtějí dovolit. Pomaloučku se snaží doplazit k posteli, která je v malém pokojíku. S námahou se na rozházenou a neuklizenou postel vyšplhá a sedne si na ni. Když se rozhlíží po skromné místnosti, vidí na zemi pár kousků rozházeného oblečení, které rozhodně nepatří do jejího šatníku. V levém rohu je malý kobereček a nad ním visí na stěně křížek. Přímo naproti postele jsou dvě ušpiněná okna s popraskaným sklem. V pravém koutě stojí malá skříňka, ve které je pravděpodobně zbytek oblečení. Vedle šatníku je odpadkový koš, a všude kolem něj rozházené podivně oranžově zbarvené papírové kapesníčky. Na posteli se povaluje jeden malý polštářek s potiskem Mickey Mouse a pomačkaná deka, která není na dotek zrovna moc příjemná. Proto si Lucka ani nedokáže představit, jaké je pod ní spaní. Vedle malého polštářku pospává plyšový zajíček, který má na břiše přilepené další malé zajíčky. Lucka se najednou začala vrtět, protože ji něco zašimralo na stehně. Když si trochu odsedla, vytáhla pomačkanou fotografii. Narovnala ji a zhrozila se. Na fotce byla ona. Byla tam ona a další dva dospělí lidé. Žena ji s úsměvem objímala a muž je obě držel za ramena. Lucka si hned vzpomněla, že podobnou fotku má i u sebe doma, ale byla krásně rovná a zasazená do kytičkovaného rámečku, který byl pověšený u psacího stolu. Lucka si pomalu stoupla a chtěla se porozhlédnout dál. Třeba je to nějaká hra, nebo si z ní rodiče jen trapně vystřelili. Ale proč by ji zatáhli na takové ošklivé místo,
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
MIMO REALITU proč by to vůbec dělali? Snad za trest, že byla na ně hnusná. Když se Lucka přiblížila k dřevěným dveřím, zarazila se. Stojí a dívá se, jako kdyby viděla ducha. Je jako opařená. Stále mlčky stojí a hledí do té lesklé, upatlané věci. Kouká se do ní a nemůže uvěřit vlastním očím. V zrcadle vidí sebe, ale nevypadá hezky jako obvykle. Má kruhy pod očima, řasenku úplně rozmazanou a z nosu jí vytékají kapičky krve. Spodní ret má rozkousnutý a napuchlý, tričko špinavé, u límečku trochu roztržené, na rukou modřiny. Lucku zachvátí panika. Chce z tohoto děsivého místa hned pryč. Chce zmizet. Utíkat, jak to jen jde, a už se nikdy nevrátit. „Lucinooooo!“ Lucka se najednou odtrhne od špinavého zrcadla a rychle vyběhne ze dveří. Stojí tam na dřevěném prahu a mlčky kouká na ženu před sebou. V levé ruce drží zapálenou cigaretu a v pravé černou tašku přes rameno. Její tvář je strhaná a plná vrásek. Oči má unavené a ošklivě ohraničené černou tužkou. Na rtech jí září červená rtěnka, která se otiskuje na bílý proužek cigarety. Lucka neví, kdo ta žena je, ale rychle si uvědomuje, že se podobá paní z fotografie v pokoji. Má stejné vlasy a tvar obličeje, ale na obrázku se zdála být šťastná a zamilovaná. A teď? Vypadá jako troska. Jako žena, která nemá pro co žít a jen tak nezajímavě proplouvá životem. „ Je čas jít do školy!“ Žena dívce vrazila na hruď černou tašku a s klapáním pantoflí odkráčela. Lucka byla zmatená, ale cosi zvláštního se v ní pohnulo a přinutilo ji sejít po vrzajících schodech. Přinutilo ji to otevřít dveře a vyjít z domu. Šla, šla, pořád šla, ale nevěděla kam. Přecházela ulice, obcházela obchody, prošla podchodem, vešla do dveří, vyšla dlouhé schody, až nakonec dopadla na tvrdou školní židličku. Byla ve třídě, ale nebyla to její třída, kam každý den chodila. Děti kolem taky neznala a učitel, který se zvoněním vešel do třídy, jí nebyl vůbec povědomý. Seděla tam a nevěděla, co dělat. Stále přemýšlela, co se to děje, ale nedokázala si to prostě vůbec vysvětlit. Jak se najednou mohla objevit na takovém místě? Všechno vypadá tak skutečně a reálně. Čas ubíhal, hodiny tikaly a ručička se točila stále rychleji, ale Lucka tam jen mlčky seděla a čekala. Čekala, až ji někdo vysvobodí, až ji někdo odvede z toho neznámého místa. Hodiny odbily konec vyučování. Zvonek se rozezněl a pronikavý zvuk trhal Lucii uši. Najednou se jí zase zmocnila ta divná síla. Zvedla se. Stoupla si a odešla. Šla pryč stejnou cestou. Obcházela ty stejné obchody i ulice, až se zase dostala ke zchátralému domu. Slyšela pláč. Byla to určitě ta žena, kterou předtím viděla. Nebyla tam ale sama. Uslyšela také hlas muže. Křičel, sprostě
nadával a bouchal dveřmi. Hlas se přibližoval. Byl čím dál blíž k Lucce. „Lucinooooo, kde jsi zase byla?“ Lucka vzhlédla a uviděla nad sebou velkého muže z fotografie. Byl zarostlý a ušmudlaný. V ruce měl skoro prázdnou láhev, na které bylo velkými písmeny napsáno RUM. Silně ji chytil za ruku a táhl do domu. Vlekl ji za sebou po hrbolatém chodníku. Když vešel dovnitř, hodil ji do kouta v kuchyni, kde bylo všude rozbité nádobí. Nebyla tam ale sama. Byla tam i ta žena. Plakala a Lucku k sobě rychle přitiskla. Dala jí ruce před obličej. Křičela na muže, ať toho nechá, že se chová jako blázen, že je opilec a hulvát. To ho ještě víc rozzuřilo a začal po nich házet další nádobí. Lucka se k cizí ženě čím dál víc tiskla a snažila se uchránit před tím psychopatem. Obě plakaly, až mužský křik najednou ustal. Rozhlédly se kolem sebe, ale on tam nebyl. Pomalu se zvedaly a chtěly odejít pryč. „Kam si myslíte, že jdete?“ Chlápek jim v kročil do cesty a láhev, kterou měl stále v ruce, rozbil ženě o hlavu. Lucka jen zahlédla, jak její bezvládné tělo padá na zem, ale v tu chvíli ji muž chytil za tričko a zatřásl s ní. Lucka ječela. Křičela o pomoc, ale on ji uhodil. Dal jí facku a vzápětí druhou. Lucie jen cítila ten rumový pach a viděla jakousi rozmazanou siluetu. Poté upadla znovu do toho divného transu. Padá do černé díry, padá a nemůže to zastavit. Cítí jakousi bolest na své páteři a v tu chvíli se začne vše rozjasňovat. Pomalu otevírá oči a rozhlíží se kolem. Leží na zemi, na cestičce v parku a kolem sebe má plno barevných lístků. Pomalu se zvedá a snaží si vzpomenout. Nedokáže si vysvětlit, co to bylo, ale ví, že už to rozhodně nikdy nechce zažít. Rozběhla se a začala utíkat domů. Běžela rychleji než nikdy. Chtěla být co nejdřív doma. Když se přiblížila k domovu, ještě víc zrychlila. Přeskočila vrátka u zahrady a rozrazila dveře. Její rodiče seděli v obýváku a s úžasem na ni hleděli. Lucka se začala omlouvat a rozplakala se. Skočila na ně a všichni se navzájem objali. Byla šťastná. Uvědomila si, co má. Uvědomila si, že má milující rodiče, kteří jí nikdy neublížili. Uvědomila si, že jiné děti se mají mnohem hůř než ona. Proto musela podstoupit tuhle zkoušku. Aby si uvědomila, jaké má v životě štěstí. Zuzana Eremiášová, ZŠ Gajdošova, Brno (Tato literární práce byla v rámci projektu „Domácí násilí v obrazech a povídkách“ na výstavě, která proběhla od 14. do 25. 11. 2011 v prostorách brněnské Nové radnice, vyhodnocena v kategorii A - 2. stupeň jako jedna z vítězných)
Za poskytnutí příspěvku děkujeme mjr. Petře Vedrové (PIS, KŘ JmK)
na cestách 11
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
AMERIKOU minibusem, pěšky, klusem (díl 3.)
Indiánské zákony Kdysi byla celá Amerika svobodnou zemí, kterou užívali Indiáni. Svá území měli ohraničená, vlastnictví půdy příliš neřešili. Příchodem bělochů se vše změnilo. Dnes jsou práva Indiánů nastavena jinak: část území patří jim a oni si je spravují. Záleží jen na nich, koho na ně vpustí. Jenže ani Indiáni se už dnes neobejdou bez peněz. Získat je není snadné a protože prodej upomínkových předmětů z přírodních materiálů příliš nevynáší, Indiáni podporují turismus. Pod podmínkou, že respektujete jejich zákony a nerušíte jim příliš život. Dodržet jejich pravidla není složité. Turista má zájem o přírodní divy, zbytky starého osídlení či kultovní místa. Přísný zákaz dovozu a konzumace ohnivé vody rozumný jedinec akceptuje. Vykouřit dýmku míru vás nenutí a nevykopete-li válečnou sekyru, jste vítáni. A poplatek za vstup na indiánské území? Ten je vysoký asi jako turistický či lázeňský poplatek. Vstupenky Zaplatíte a jdete. Vstupenku však dostanete, jen když si o ni řeknete. Někde (kupodivu) vstupenka vůbec neexistuje. Přiblížím na jedné historce: Z Antilopího kaňonu, který má dvě části, nabízí cestovní kancelář prohlídku pouze tu horní - mezi 11. až 13. hodinou do něj svítí slunce a lze tam fotografovat. My jsme chtěli navštívit i dolní část, a tak jsme se domluvili, že si přivstaneme, nafotíme dolní kaňon a před polednem
se připojíme k výpravě. Vše proběhlo a v dohodnutý čas jsme čekali na smluveném místě. Minibus však projel okolo nás, aniž zastavil. Mávající,
nasupené i pokřikující kolegy nešlo přehlédnout. Nechápali jsme. Záhy přišlo vysvětlení. Návštěva horního kaňonu byla domluvena přes jednu z více agentur zajišťujících prohlídku. Ta si nechala zaplatit za 50 osob, a když při nástupu do vozidel zjistila, že dva lidé chybí, peníze nevrátila a ke všemu zakázala řidiči nabrat nás cestou! Prý je to součást licence, kterou by jim jinak mohli odebrat. Do horního kaňonu jsme se tedy nepodívali a nebýt rančerky, která nás zdarma odvezla, ani bychom se včas nedostali zpět. Atmosféra uvnitř naší výpravy byla nezáviděníhodná. Proč vstupenky z předprodeje pozbyly platnosti jen kvůli tomu, že část výpravy přišla pěšky, je mi doteď záhadou. Pestrá směsice Američané – pestrá směsice bělochů, černochů, Indiánů (i Mexičanů), Číňanů, Japonců a různých míšenců hovořících jazykem, který se docela podobá angličtině. Mají některé společné rysy a nelze
si jich nevšimnout. Rádi prohodí pár slov. Jakmile zjistí, že jste cizinci, hned se ptají, odkud jste a jak se vám líbí USA. Na mě to působilo docela neosobně. Většina z nich nevěděla o ČR nic, a tak bylo jednodušší jim říkat, že jsme Evropané. Pro upřesnění jsem jmenoval Jágra – asi 2x úspěšně! Za celou dobu jsme narazili jen na dvě výjimky: již zmíněného černocha s českou manželkou a na paní, která věděla, odkud pocházíme díky tomu, že byla loni v Praze. Starší Američané situovali naši republiku do Jugoslávie, mladší vůbec nikam. Nic nového pod sluncem. Zákony Zákony v USA jsou pozoruhodné. Čím déle platí, tím více vás zpravidla pobaví.
Jejich dodržování proto není striktně vymáháno - např. že majitel domu je hodinu před požárem povinen strhnout střechu...
Los Angeles (L.A.) a Las Vegas Samotné L.A. má okolo 4,5 milionu obyvatel, s aglomeracemi cca 6x víc! Naopak stát Utah je několikrát větší než ČR a přitom má počet obyvatel srovnatelný s Jihomoravským krajem. Nejmíň mě zajímaly zábavní park Universal Studios v L.A. a Las Vegas (ostatní účastníky našeho zájezdu nadchly). Odpolední a noční Las Vegas je přeplněné Američany bažícími po laciné zábavě: bezduché mačkání tlačítek na herním automatu, návštěva bufetu (za 12 dolarů můžete spořádat, co hrdlo ráčí); třešničkou na dortu je atrakce typu sopka, zpívající fontána, piráti či adrenalin na věži. Všechny atrakce jsou přitom soustředěny na jediné ulici. A pozor: na každém kroku vám nabízejí hanbaté kartičky jako pozvánky do strip baru. V prudérní Americe! V Universal Studios v L.A. za 75 dolarů můžete strávit celý den (jíst
kdekoliv cokoliv, zajít na atrakce typu King Kong aj.) Američané sem chodí slavit snad všechno... V. Bartoš
12 sport, přání
Zpravodaj VPŠ MV v Brně 4/2011
ZKUSTE U ČINKY NEZVYKLÉ ÚČINKY
Pozornému návštěvníkovi naší školní posilovny v závěru roku jistě neunikl přírůstek v podobě nových „nezvyklých“ činek. Jedná se o náčiní zvané kettlebell. Historie Kettlebell neboli původním ruským názvem girja je odlité železné závaží ve tvaru zespodu zploštělé koule, jehož zvláštností je ucho na vrchní straně. Toto silácké náčiní původem z Ruska má již dlouhou historii. Pavel Tsatsouline v knize Russian kettlebell challenge zmiňuje velkou popularitu kettlebellů již v carském Rusku. Zajímavý kousek se povedl třeba silákovi Moorovi Znamenskému: udělal stojku na dvou 32kg kettlebellech a následně seskočil na obě nohy, přičemž v tom stejném pohybu dostal obě závaží nad hlavu. Tento kousek dokázal provést 10x za sebou!
Pro koho je vhodné cvičení s kettlebellem? Toužíte-li po zvýšení svalové vytrvalosti, chcete-li snížit procento tělesného tuku nebo vybudovat objem a sílu, je pro vás kettlebell vhodným řešením. O co je samotný kettlebell jednodušší, o to užitečnější a lepší je cvičení s ním. Z fyzikálního hlediska má navíc posunuté těžiště dále od místa úchopu, čímž mění veškeré pákové poměry při pohybu ve srovnání s činkami. Opravdu zvláštní zážitky z cvičení se obtížně popisují. Při cvičení je nutno používat ve velké míře i stabilizační svaly a dochází také k vítanému vylepšení pohybové koordinace. Hlavní výhody cvičení s kettlebelly: • dochází k neustálému střídání zpevnění a uvolnění svalů (= vynikající pro silovou průpravu tréninků bojových umění a sportů), • vytváří se zátěž jak pro svalový, tak pro kardiovaskulární systém (= posilujeme náš nejcennější sval), • rozvíjí síly jak výbušné, maximální i vytrvalostní, • vede k rozvoji rychlosti, pohyblivosti a pružnosti.
Pro příklad využití kettlebellů jinde než u vyznavačů silových sportů nemusíme chodit daleko. Jejich výhod totiž už využívá třeba cyklista Lance Armstrong (sedminásobný vítěz Tour de France).
Zásobník cviků je k dispozici v posilovně a v na intranetu školy. Více informací (včetně videa a fotek) naleznete např. na: http://www.kettlebell.sk/sk/cviky/zakladne/. Petr Šamánek (čerpáno z www.ronnie.cz)
Redakční rada vám děkuje za přízeň, kterou jste Zpravodaji věnovali také v letošním roce. Zároveň si vám dovolujeme popřát, a to nejen jménem svým, ale i všech těch, kteří v redakční radě působili, příjemně strávené vánoční svátky, hromadu dárků a do roku 2012 především hodně zdraví, životního optimismu a spokojenosti. redakční rada Zpravodaje ZPRAVODAJ - školní bulletin pro účastníky kurzů a pracovníky Vyšší policejní školy MV v Brně. Vedoucí redakční rady Mgr. Pavel Šoba, tel. 543 544 476. Členové redakční rady: PhDr. Božena Vejrostová, Mgr. Jiří Chromek, Mgr. Vladimír Machát, Jarmila Krajčiríková a Silvestr Tintěra. Zpravodaj vychází 1x za tři měsíce v nepravidelném rozsahu. Články dopisovatelů nejsou obsahově upravovány a nemusí být v názorové shodě s redakcí, která si vyhrazuje právo příspěvky krátit. Intranet: http://www.vpsbr.mv.cz/. Adresa školy: Vyšší policejní škola MV v Brně, P. S. 365, 659 65 Brno. E-mail:
[email protected]. Povoleno rozhodnutím tiskového odboru Magistrátu města Brna. Registrační číslo: R 3/00. Vytiskla reprografická služba materiálního odd. VPŠ MV v Brně vlastním nákladem v počtu 280 výtisků. Uzávěrka tohoto čísla 1. 12. 2011. Zdarma. Uzávěrka příštího čísla 23. 2. 2012
