Poučení k provádění srážky daně při realizaci stavebních výkonů Úvodní poznámka Zákonem o potlačení ilegální činnosti ve stavebnictví ze dne 30.08.2001 (Spolkový věstník zákonů I str. 2267)1 byla k zajištění daňových nároků při realizaci stavebních výkonů zavedena srážka daně. Ustanovení o provádění této srážky obsahuje nová část VII Zákona o odvádění daně z příjmu (§§ 48 až 48d Zákona o odvádění daně z příjmu2)2 . Podle tohoto ustanovení jsou určití zadavatelé stavebních výkonů v tuzemsku od 1. ledna 2002 povinni provádět srážku daně ve výši 15% z úhrady za fakturu podniku provádějícího stavební výkony, pokud není příslušným finančním úřadem vystaveno osvědčení o osvobození od srážky daně. V souvislosti se zavedením této srážky daně byla pro stavební podniky se sídlem nebo s podnikovým vedením v zahraničí dále také stanovena ústřední místní příslušnost jednotlivých finančních úřadů na území Spolkové republiky Německo. Tato příslušnost zahrnuje i provádění srážky daně ze mzdy a zdaňování příjmů zaměstnanců těchto podniků, kteří mají trvalé bydliště v zahraničí. Podrobnosti o provádění srážky daně, jejím započítávání a případném vrácení sražené částky jakož i o řízení vztahujícím se na udělení osvobození od srážky daně jsou uvedeny v následujícím textu. Kteří příjemci plnění (zadavatelé) mají povinnost srážku daně provádět? Srážce daně podléhají všechny právnické osoby veřejného práva a všechny podniky ve smyslu § 2 Zákona o dani z přidané hodnoty 3 , pro které někdo v tuzemsku provádí stavební výkony. Srážka se vztahuje pouze na stavební výkony, které podnikatel přijímá pro svůj podnik. Podnikatelem je osoba, která samostatně provozuje živnostenskou (výdělečnou) nebo profesní činnost. Podnik přitom zahrnuje celkovou živnostenskou (výdělečnou) nebo profesní činnost podnikatele. Na základě toho jsou povinni srážku daně provádět i podnikatelé, kteří nepodávají daňové prohlášení o dani z přidané hodnoty ( např. drobní podnikatelé, (§ 19 Zákona o dani z přidané hodnoty 3), paušálně zdaňovaní rolníci a lesní hospodáři (§ 24 Zákona o dani z přidané hodnoty 3) a podnikatelé, kteří dosahují výlučně obraty bez daně, např. z pronájmu). Které výkony jsou do provádění srážek daně zahrnuty? Srážka daně se týká pouze stavebních výkonů. Těmito výkony jsou podle § 48 odst. 1 Zákona o odvodu daně z příjmu 2 všechny výkony, které slouží k výrobě, provádění oprav, údržby a změn na stavbách jakož i k jejich odstraňování. Zákonodárce tím převzal definici z § 211 odst. 1 Sociálního zákoníku III4. § 211 odst. 1 věta 2 Sociálního zákoníku III 4 se dále konkretizuje §§ 1 a 2 Vyhlášky o stavebních podnicích 5. To však neznamená, že se zahrnují jen výkony stavebních podniků, na které se vztahuje udělování subvencí v zimním období. Provádění srážky daně se však také vztahuje na stavební výkony, které jsou podle § 2 Vyhlášky o stavebních podnicích 5 ze subvencování v zimním období vyloučeny. Projekční práce (např. výkony architektů a statiků) nejsou stavební výkony v uvedeném smyslu, ale přesto podléhají provádění srážky daně, pokud jsou doplňující součástí stavebního výkonu. Doplňující součást stavebního výkonu zásadně sdílí osud hlavního výkonu, který určuje obsah smlouvy. Jako pomůcka pro zodpovězení otázky, které práce je nutno kvalifikovat jako stavební výkony, slouží příloha připojená k tomuto poučení , která obsahuje §§ 1 a 2 Vyhlášky o stavebních podnicích5 . Pro definici pojmu „stavba“ je možno použít právní předpisy tarifních smluv. Podle těchto předpisů stavbou jsou „zařízení, která jsou nějakým způsobem spojená se zemí nebo na základě jejich vlastní hmotnosti na zemi spočívají, zařízení vyrobená ze stavebních hmot nebo stavebních dílů s pomocí stavebních přístrojů" (rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 21.01.1976 - 4 AZR 71/75; AP č. 27 k § 1 Zákona o tarifních smlouvách – Tarifní smlouvy ve stavebnictví6). Provádění srážky daně se neomezuje jen na smlouvy o dílo, ale uplatňuje se i tehdy, když smlouva, na základě které se výkon provádí, je podle civilního práva definovatelná jako smlouva o dodání díla. Nezáleží také na tom, zda provádění stavebních výkonů je účelem podnikání poskytovatele nebo zda poskytovatel svým podnikem převážně stavební výkony poskytuje. Postup srážky daně se uplatňuje i tehdy, když někdo stavební výkon poskytuje jen vyjímečně.
StAb-Bau Merkblatt (2002) – Tschechisch –
Okt. 2002
Postup srážky daně musí příjemce plnění provést nezávisle na tom, zda poskytovatel stavebního výkonu (provádějící) je rezidentem v tuzemsku nebo v zahraničí. Za provádějícího je považován také ten, kdo výkon fakturuje, aniž by ho sám provedl. Předpisy o provádění srážky daně platí pro příjemce plnění i v tom případě, když prováděním stavebních výkonů pověří generálního realizátora, který sám neprovádí činnost stavebního podniku, ale s příjemci plnění vyúčtovává výkony pověřených subpodnikatelů. V takovém případě je generální realizátor ve vztahu k jím pověřeným subpodnikatelům také příjemcem plnění a na základě toho musí také sám provádět srážku daně. V případě, že zakázka na provedení stavebního výkonu je pouze zprostředkována (např. prostřednictvím svépomocné organizace jako Maschinenring), nemá povinnost srážky daně zprostředkovatel ale příjemce plnění. V jaké výši se srážka daně provádí? Příjemce plnění je povinen strhnout 15% z úhrady za výkon. Úhrada za výkon je odměna za stavební výkon včetně daně z přidané hodnoty. Příplatek na solidaritu se ke srážené částce nevybírá. Jakou výši může dosáhnout úhrada aniž by podléhala srážce daně? Příjemce plnění není povinen srážku daně provést v případě, že úhrada připadající na jednoho zhotovitele (provádějícího) v běžném kalendářním roce předběžně nepřekročí 5.000 €. Pro příjemce plnění, kteří docilují výlučně obraty z pronájmu bez daně (§ 4 č. 12 věta 1 Zákona o dani z přidané hodnoty3), se osvobození od srážky daně vztahuje maximálně na částku 15.000 €.. Uplatnění této osvobozené maximální částky (zanedbatelná mez) vyžaduje od příjemce plnění předvídavé posouzení úhrad, které se očekávají u jednotlivých zhotovitelů v běžném kalendářním roce. Srážka daně se proto musí provádět i u zálohových plateb nižších než 5.000 € resp. 15.000 €, když při smluvně dohodnutém objemu stavebních výkonů existuje předpoklad, že tato maximální osvobozená částka bude v běžném kalendářním roce překročena. Při uplatňování maximální osvobozené částky v běžném kalendářním roce je nutno kumulovat již realizované a ještě předpokládané stavební výkony jednotlivých zhotovitelů pro jednoho určitého příjemce plnění . Kdy vzniká povinnost přihlášení a odvodu srážky daně? Příjemce plnění je povinen do 10. dne po uplynutí měsíce, ve kterém úhradu provedl (přihlašovací období) podat přihlášení na úředně předepsaném formuláři u finačního úřadu, který je příslušný pro provádějícího. V přihlášení je nutno jednotlivě uvést úhrady provedené provádějícímu v přihlašovacím období a na jejich základě srážku daně za přihlašovací období vyčíslit. Sražená částka je splatná v 10. den po uplynutí přihlašovacího období a odvádí se na jméno provádějícího do pro něho příslušné finanční pokladny. Údaje o finančních pokladnách je možno získat na adrese: http://www.finanzamt.de. Srážka daně se neprovádí až teprve při konečném vyúčtovaní stavebních výkonů. Úhradou ve smyslu tohoto zákona je každá platba provedená příjemcem plnění zhotoviteli. V přihlášení srážky daně je proto nutno uvést také zálohy a dílčí platby vyplacené v přihlašovacím období. Při dodatečném zvýšení úhrady se přihlašuje jen částka rozdílu mezi částkou již přihlášenou a zvýšenou částkou, a to v přihlašovacím období, ve kterém zvýšená částka byla uhrazena (§48a odst. 1 Zákona o odvádění daně z příjmu2). Při snížení hodnoty úhrady se neprovádí žádná úprava. Jak se provádí vyúčtování srážky daně s provádějícím? Příjemce plnění je povinen provádějícímu srážku daně provedenou z úhrady písemně vyúčtovat. Vyúčtování musí obsahovat: 1. jméno a adresu provádějícího, 2. datum vystavení faktury, fakturovanou částku resp. výši provedené úhrady a datum platby, 3. výši sražené daně a 4. finanční úřad, kterému sražená částka byla přihlášena. Toto vyúčtování není daňovým potvrzením. Jeho předložení u finančního úřadu neodůvodňuje proto pro zhotovitele žádný nárok
na započtení nebo vrácení sražené částky, ale usnadňuje finančnímu úřadu započtení sražené částky. Na které daňové povinnosti se sražená částka daně započítává u provádějícího? Částku sraženou a přihlášenou příjemcem plnění započte finanční úřad příslušný pro provádějícího na jeho daňové povinnosti a to v následujícím pořadí: 1. na podle § 41a odst. 1 Zákona o odvodu daně z příjmu2 strženou a přihlášenou daň ze mzdy, 2. na pro provádějícího splatné zálohové platby daně z příjmu fyzických nebo právnických osob7. Zápočet je možno provést pouze na zálohové platby splatné ve zdaňovacím období, ve kterém byl proveden stavební výkon. Mimo to nesmí zápočet na zálohové platby vést k vrácení daně, 3. na daň z příjmu fyzických nebo právnických osob za zdaňovací období, ve kterém byl výkon proveden a 4. na částky srážky daně, které je provádějící sám povinen provést, přihlásit a odvést podle nařízení o provádění srážky daně u stavebních výkonů. Finanční úřad může zápočet odmítnout, pokud přihlášená srážka daně nebyla odvedena a pokud existuje důvod k domněnce, že se jedná o zneužití. Za jakých předpokladů se sražená částka daně provádějícímu vrací? Na žádost provádějícího vrací příslušný finanční úřad provádějícímu sraženou částku. Předpokladem je, že provádějící nepodléhá povinnosti přihlašování daně ze mzdy a že nepřichází v úvahu vznik povinnosti odvodu daně z příjmu fyzických nebo právnických osob nebo že provádějící prokáže, že u něho v předmětném zdaňovacím období nevzniknou žádné daňové nároky, které je nutno zajistit. V případě podání žádosti o vrácení sražené částky z toho důvodu, že podle Smlouvy o zamezí dvojího zdanění úhrada provedená příjemcem plnění v tuzemsku nepodléhá zdanění, musí provádějící dokázat potvrzením správce daně, do jehož příslušnosti v zahraničí spadá, že je rezidentem (§ 48d odst. 1 věta 4 Zákona o odvádění daně z příjmu2). Žádost o vrácení sražené částky je nutno podat podle úředně předepsaného vzoru, a to nejpozději do uplynutí druhého kalendářního roku následujícího po roce, ve kterém byla srážka daně přihlášena. V případě, že je Smlouvou o zamezeni dvojího zdaněni stanovena lhůta delší, tak je směrodatná tato. Jak může provádějící dosáhnout osvobození od srážky daně? V případě, že provádějící předloží příjemci plnění osvědčení o osvobození od srážky daně platné k termínu splatnosti úhrady, tak příjemce plnění nemusí provést srážku daně, i když je osvobozená částka 5.000 € resp. 15.000 € překročena. Na základě neformální žádosti provádějícího udělí pro něho příslušný finanční úřad podle úředně předepsaného formuláře osvědčení o osvobození od srážky daně. Předpokladem k tomu je, že je jmenován zplnomocněnec pro příjem v tuzemsku, a že se nejeví ohrožení zabezpečení daňových nároků. Nejdůležitější skutkové podstaty způsobující ohrožení, které mohou vést k odmítnutí udělení osvědčení o osvobození od srážky daně, jsou uvedené v § 48b odst. 1 větě 2 Zákona o odvodu daně z příjmu2: 1. Provádějící nesplní svojí oznamovací povinnost podle § 138 Řádu o odvodech8. Podle tohoto předpisu se musí otevření nebo přemístění průmyslového podniku nebo provozovny oznámit na úředně předepsaném formuláři obci, která informuje příslušný finanční úřad prostřednictvím kopie. V případě neprovedení oznámení je daňová registrace podniku nebo provozovny provádějícího znemožněná. Finanční úřad nemůže za těchto okolností osvědčení o osvobození od srážky daně udělit. 2. Provádějící nesplní svojí povinnost podávání informací a sdělovací povinnost podle § 90 Řádu o odvodech8. Pro udělení osvědčení o osvobození od srážky daně sice není předepsaná písemná žádost, avšak finanční úřad přesto zjišťuje, především u provádějících, kteří doposud nebyli daňově registrováni, prostřednictvím dotazníku údaje potřebné k posouzení otázky, zda se dají očekávat nároky, které je nutno zabezpečit srážkou daně, a zda je nutná daňová registrace. V případě, že tyto údaje nejsou sděleny nebo nejsou-li úplné, dá se podle okolností jednotlivého případu vycházet z toho, že došlo k porušení povinnosti podávání informací a sdělovací
povinnosti. Provádějící v takovém případě nemůže nárokovat osvědčení o osvobození od srážky daně. 3. Provádějící, který je rezidentem jiného státu nepodá důkaz o rezidentství prostřednictvím potvrzení příslušného zahraničního správce daně. Mimo výše uvedených, v zákoně výslovně vyjmenovaných okolností, může k ohrožení zabezpečení daňových nároků dojít i tehdy, když existují trvalé daňové dluhy nebo když byly zjištěny nesprávné údaje při přihlašování daní nebo v daňových prohlášeních nebo když provádějící tyto doklady opakovaně neodevzdává nebo je neodevzdává v předepsané lhůtě. Provádějícímu, který tvrdí, že na základě jeho pouze krátkodobé činnosti v tuzemsku neexistují žádné daňové nároky, které je nutno zabezpečit, by měl finanční úřad osvědčení o osvobození od srážky daně udělit, pokud, jsou předložené informace správné a nejsou v rozporu s jinými poznatky finančního úřadu. Není-li žádosti na udělení osvědčení o osvobození od srážky daně vyhověno, tak finanční úřad, vydá rozhodnutí o zamítnutí s uvedením důvodů. Jak dlouho a v jakém rozsahu platí osvědčení o osvobození od srážky daně? Finanční úřad udělí osvědčení o osvobození od srážky daně na dobu maximálně 3 let od data vystavení. Finanční úřad může vystavit osvědčení na dobu kratší než výše uvedenou nebo ho omezit na určitý projekt, pokud je to za okolností jednotlivého případu účelné. Také v případech, že se osvědčení uděluje pouze pro jednu určitou zakázku, je možno stanovit omezení doby platnosti. Jak postupuje provádějící a příjemce plnění s osvědčením o osvobození od srážky daně? Aby příjemce plnění mohl upustit od srážky daně, musí mu provádějící ještě před provedením úhrady za stavební výkon, předložit osvědčení o osvobození od srážky daně. Není-li osvědčení o osvobození od srážky daně omezeno na jeden určitý stavební výkon, tak postačí předložení kopie osvědčení. Je-li osvědčení omezeno pouze na určitý stavební výkon, musí provádějící uvedenému příjemci plnění předat originál osvědčení vystavený příslušným finančním úřadem. Příjemce plnění je povinen předloženou kopii resp. originál osvědčení archivovat. Může finanční úřad udělené osvědčení o osvobození od srážky daně odvolat nebo vzít zpět? Osvědčení se zásadně uděluje pouze s výhradou odvolání. Odvolání osvědčení přichází v úvahu, když finanční úřad má důvod k předpokladu, že při trvání platnosti osvědčení o osvobození od srážky daně dojde k ohrožení zabezpečení daňových nároků. Bylo-li osvědčení o osvobození od srážky daně omezeno na určitý stavební výkon, tak finanční úřad sdělí odvolání osvědčení příjemci plnění s termínem, po kterém se osvědčení již nedá uplatnit. Úhrady prováděné po tomto termínu při překročení výše uvedené minimální částky podléhají srážce daně. Je-li udělené osvědčení o osvobození od srážky daně protiprávní, musí finanční úřad podle § 130 Řádu o odvodech8 toto osvědčení vzít zpět. I v takovém případě finanční úřad informuje příjemce plnění uvedeného v osvědčení (§ 48b odst. 4 Zákona o odvádění daně z příjmu2). Důsledkem zpětvzetí je, že příjemce plnění musí provést srážku daně z již provedených úhrad za předmětný stavební výkon dodatečně. Zadržení příslušné částky musí příjemce plnění provést při nejbližší úhradě prováděné po zpětvzetí osvědčení. Ručí příjemce plnění za odvedení sražené částky? Podle § 48a odst. 3 Zákona o odvádění daně z příjmu2 ručí příjemce plnění za neodvedenou částku srážky daně nebo za odvedení snížené částky srážky daně. Zavinění příjemcem výkonu přitom není rozhodující. Příjemce výkonu se v řízení o ručení nemůže také odvolat na to, že úhrada u provádějícího nemůže být podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění v tuzemsku zdaněna, neboť podle § 48d odst. 1 Zákona o odvádění daně z příjmu2 se srážka daně musí provádět bez ohledu na smlouvu o zamezení dvojího zdanění. Ručení je možno uplatňovat také, když osoba daňového dlužníka není zjistitelná. Příjemce plnění neručí v tom případě, když mu k termínu provádění úhrady bylo předloženo osvědčení o osvobození od srážky daně, jehož právoplatnosti mohl důvěřovat. Příjemce plnění nesmí osvědčení o osvobození od srážky daně důvěřovat především
tehdy, když toto bylo získáno prostřednictvím nekalých prostředků nebo na základě nesprávných informací, a když mu tyto skutečnosti byly známy nebo když mu nebyly známy z důvodu hrubé nedbalosti. Jaké přednosti má provádění srážky daně pro příjemce plnění? Provádění srážky daně se upřednostňuje nařízení o srážkách podle § 50a odst. 7 Zákona o odvádění daně z příjmu2. Na základě toho se tento předpis u stavebních výkonů neuplatňuje. Splnil-li příjemce plnění svoji povinnost spočívající v přihlášení a odvodu částky stržené daně nebo bylo-li mu k termínu provádění úhrady předloženo osvědčení o osvobození od srážky daně, tak se § 160 odst. 1 věta 1 řádu o odvodech8 neuplatňuje. Tím odpadá u předmětné úhrady odepření odpočtu provozních výdajů. Také když finanční úřad zjistí, že úhrada nebyla provedena za stavební výkon, ale za přenechání zaměstnanců, odpadne odepření odpočtu provozních výdajů, když příjemce plnění částku sražené daně přihlásil a odvedl. Také kladení nároků jako na vypůjčitele podle § 42d odst. 6 a 8 Zákona o odvádění daně z příjmu2 je pak vyloučeno. Toto však neplatí, když zadavatel a zhotovitel společně toto ustanovení zneužívají. Neprovedl-li vypůjčitel srážku daně podle § 48 odst. 2 Zákona o odvádění daně z příjmu2, neboť k termínu provádění úhrady mu bylo předloženo osvědčení o osvobození od srážky daně, tak se zprošťovací účinky projeví jen tehdy, když vypůjčitel právoplatnosti osvědčení o osvobození od srážky daně mohl důvěřovat. Z toho se však bude moci vycházet pouze ve vyjímečných případech, neboť zpravidla bude vypůjčiteli jako příjemci plnění známo nebo jen v důsledku hrubé nedbalosti mu nebude známo, že toto osvědčení bylo získáno pro přenechání zaměstnanců a ne pro stavební výkon prostřednictvím nekalých prostředků nebo na základě uvedení nesprávných údajů. Finanční úřad příslušný pro zapůjčovatele nemůže v takovém případě vydat rozhodnutí o ručení podle nach § 48a odst. 3 Zákona o odvádění daně z příjmu2, neboť se nejedná o stavební výkon a proto je nutno uplatnit předpisy o ručení vypůjčitele (§ 42d odst. 6 a 8 Zákona o odvádění daně z příjmu2) a případně § 160 Řádu o odvodech8. Do kompetence kterého finančního úřadu spadá provádění srážky daně? Bydliště, sídlo nebo vedení podniku Belgické království Bulharská republika Dánské království Estonská republika Finská republika Francouzská republika Spojené království Velké Británie a Severního Irska Řecká republika Irská republika Italská republika Chorvatská republika Lotyšská republika Knížectví Liechtenstein Litevská republika Lucembursko Makedonská republika Nizozemské království Norské království Rakouská republika Polská republika Portugalská republika Rumunsko Ruská federace Švédské království Švýcarské přísežné společenství Slovenská republika Španělské království Slovinská republika Česká republika Turecká republika Ukrajina Maďarská republika Běloruská republika Spojení státy americké výše neuvedené státy
Srážku daně při stavebních výkonech nespravuje finanční úřad do jehož kompetence spadá příjemce plnění (zadavatel), ale finanční úřad, který je místně příslušný pro provádějícího (zhotovitele). – Tomuto finančnímu úřadu musí příjemce plnění srážku daně přihlásit a odvést (§ 48a odst. 1 Zákona o odvádění daně z příjmu2), – který vydá rozhodnutí o ručení za neodvedení nebo snížení odvedené částky (§ 48a odst. 3 věta 4 Zákona o odvádění daně z příjmu2), – který vydá na žádost provádějícího osvědčení o osvobození od srážky daně, a do jehož kompetence spadá odvolání nebo zpětvzetí tohoto osvědčení (§ 48b Zákona o odvádění daně z příjmu2), – který započte sraženou částku na daňové povinnosti provádějícího (§ 48c odst. 1 Zákona o odvádění daně z příjmu2), – který provádějícímu na žádost vrátí sraženou částku daně (§ 48c odst. 2 Zákona o odvádění daně z příjmu2) a – do jehož kompetence spadá kontrola provádění srážky daně (§ 48a odst. 4 ve spojení s § 50b Zákona o odvádění daně z příjmu2). Který finanční úřad je místně příslušný pro provádějícího (zhotovitele)? 1. Má-li provádějící podnikatel bydliště nebo běžný pobyt v tuzemsku, tak je příslušný ten finanční úřad, v jehož obvodu se bydliště nebo místo běžného pobytu nachází. Je-li provádějícím podnikem právnická osoba nebo sdružení osob se sídlem a vedením podniku (statutárním orgánem) v tuzemsku, tak je příslušný ten finanční úřad, v jehož obvodu se nachází vedení podniku. Doporučuje se proto, zjistit si u provádějícího, příslušnost jeho finančního úřadu (finanční pokladny). Tyto údaje včetně informací o příslušnosti finanční pokladen je také možno zjistit na adrese http://www.finanzamt.de. 2. Má-li provádějící podnikatel svoje bydliště v zahraničí resp. provádějící podnik (právnická osoba nebo sdružení osob) sídlo nebo vedení podniku (statutární orgán) v zahraničí, tak je stanovena ústřední příslušnost na území Spolkové republiky Německo, která je uvedena v následující tabulce:
kompetentní úřad Finanční úřad Trier Finanční úřad Neuwied Finanční úřad Flensburg Finanční úřad Rostock I Finanční úřad Bremen-Mitte Finanční úřad Kehl Finanční úřad Hannover-Nord Finanční úřad Berlin Neukölln-Nord Finanční úřad Hamburg-Mitte-Altstadt Finanční úřad München II Finanční úřad Kassel-Goethestraße Finanční úřad Bremen-Mitte Finanční úřad Konstanz Finanční úřad Mühlhausen Finanční úřad Saarbrücken Am Stadtgraben Finanční úřad Berlin Neukölln-Nord Finanční úřad Kleve Finanční úřad Bremen-Mitte Finanční úřad München II Finanční úřad Oranienburg Finanční úřad Kassel-Goethestraße Finanční úřad Chemnitz-Süd Finanční úřad Magdeburg II Finanční úřad Hamburg-Mitte-Altstadt Finanční úřad Konstanz Finanční úřad Chemnitz - Süd Finanční úřad Kassel-Goethestraße Finanční úřad Oranienburg Finanční úřad Chemnitz - Süd Finanční úřad Dortmund-Unna Finanční úřad Magdeburg II Ústřední Finanční úřad Nürnberg Finanční úřad Magdeburg II Finanční úřad Bonn-Innenstadt Finanční úřad Berlin Neukölln-Nord
Příloha Podle § 48 odst. 1 zákona o odvádění daně z příjmu podléhají srážce daně především stavební výkony v níže uvedených oborech, avšak jen tehdy, pokud slouží k výrobě, k provádění oprav, údržby, změn nebo k odstraňování staveb. § 1 Vyhláška o stavebních podnicích5 (1) ... (2) Podniky a podnikové části ve smyslu odstavce 1 jsou takové, ve kterých se provádějí především následující práce: 1. Izolační práce proti vlhkosti; 2. Apretační a drenážní práce, jako na příklad odvodňování pozemků a zúrodňování půdy, včetně prací při vyklízení příkopů a opevňování hatěmi, pokládání drenážních trubek a výstavba odtokových a propusťových zařízení; 2a. Asanační práce při výskytu azbestu ve stavbách a částech staveb; 3. Práce k vysoušení staveb, což jsou práce, které slouží k odstraňování vlhkosti působením na strukturu zdiva i s použitím umělých hmot nebo chemických prostředků jakož i zabudováním kondenzátorů; 4. Betonářské a železobetonářské práce včetně prací k ochraně a asanaci betonu jakož i armovací práce; 5. Vrtání; 6. Stavba studní; 7. Chemické zhutňování zeminy; 8. Izolační práce (což jsou například práce ve spojení s tepelnou izolací, izolací proti chladu, zvukovou a protihlukovou izolací jakož i se zvyšováním a zlepšováním akustických vlastností) včetně instalace vnitřních konstrukcí jakož i technické izolační práce, především na technických zařízeních a pozemních, vzduchových a vodních dopravních prostředcích; 9. Práce při přemísťování zeminy, což jsou na příklad práce na stavbách pozemních komunikacích, melioračních zařízení, při získávání nové půdy, na stavbách hrází, při přemisťování divokých potoků a lavin, na stavbách sportovních zařízení a při zřizování protihlukových ochranných valů a zpevňování krajnic dopravních cest; 10. Práce při tvorbě podlahových povrchů (potěry), což jsou na příklad práce s použitím cementu, asfaltu, anhydritu, magnesitu, sádry, umělých hmot nebo podobných materiálů; 11. Práce na fasádách; 12. Montážní stavební práce: Zabudovávání nebo spojování prefabrikovaných prvků za účelem zhotovování staveb a provádění oprav, údržby a změn staveb; dále také výroba prefabrikovaných stavebních dílů, když zabudovávání nebo spojování těchto prvků z převážné části provádí podnik sám, nebo jiný závod stejného podniku nebo v rámci spojení podniků – bez ohledu na právní formu – podnik nejméně jednoho podílejícího se společníka; nezahrnuje se výroba prefabrikovaných betonových dílů a dřevěných montážních dílů sloužících ke zřizování dřevěných montovaných staveb a výroba izolačních prvků v masivních, místně vázaných a na trvalo zřízených výrobnách na způsob stacionárních závodů; § 2 č. 12 zůstává nedotčeno; 13. Topenářské a kamnářské stavební práce; 14. Pokládání a usazování obkladů a dlažeb, desek a mozaik; 14a. Spárování staveb, především spárování obkladového venkovního zdiva a spojů mezi zabudovanými díly a zdivem jakož i trvale elastické a trvale plastické spárování všeho druhu; 15. Práce se sklobetonem jakož i vyzdívání a pokládání skleněných tvárnic; 16. Stavební práce na kolejištích; 17. Výroba neskladovatelných stavebních matriálů, jako na příklad betonové a maltové směsi (dovážený beton a hotová malta), když převážnou částí vyrobených materiálů jsou zásobovány staveniště vyrábějícího podniku, jiného závodu stejného podniku nebo v rámci spojení podniků – bez ohledu na právní formu – staveniště podniku nejméně jednoho podílejícího se společníka; 18. Práce pozemního stavitelství; 19. Práce k ochraně dřeva ve stavebních dílech; 20. Stavební práce na kanalizacích (stokách, propustech); 21. Zednické práce; 22. Beranění; 23. Práce na nadzemních, pozemních a podzemních potrubních vedeních, na podzemních kabelových vedeních a při prolisovávání půdy; 24. Práce na stavbách šachet a tunelů; 25. Práce spojené se zřizováním a odstraňováním bednění ; 26. Stavební kominické práce; 27. Odstřelovací a demoliční práce a práce při odstraňování suti; nezahrnují se demoliční a vrakovací podniky, jejichž činnost slouží převážně získávání surovin nebo opětovnému zpracování demoličních materiálů; 28. Ohýbání a vylétání ocelových prvků, pokud se tyto práce provádějí v souvislosti s prováděním jiných stavebních výkonů podniku nebo na staveništi; 29. Práce podle Stakera (zvláštní stropní konstrukce); 30. Kamenické práce; 31. Stavební práce na pozemních komunikacích, což jsou na příklad práce s kamenem, asfaltem, betonem, práce na škvárových komunikacích, práce na dlažbách všeho druhu, práce na vodorovném značení komunikací; dále výroba a příprava směsí, pokud je převážnou částí této směsi zásobován podnik sám, jiný závod stejného podniku, nebo v rámci spojení podniků – bez ohledu na právní formu – podnik nejméně jednoho podílejícího se společníka; 32. Válcování pozemních komunikací; 33. Štukatérské a omítkářské práce, práce se sádrou a rabicem, včetně instalací spodních konstrukcí a nosníků omítky; 34. Práce s teracotem; 35. Práce inženýrského stavitelství; 36. Montážní stavební (suché) práce (na příklad instalace stěn a stropů a jejich obkládání) včetně instalací spodních konstrukcí a nosníků omítky; 37. Pokládání podlahových krytin ve spojení s jinými stavebními výkony; 38. Pronajímání stavebních strojů s obslužným personálem, když se stavební stroje s obslužným personálem používají k provádění stavebních výkonů; 38a. Práce na zateplovacích systémech; 39. Práce na vodních stavebních dílech a na vodohospodářských zařízeních ( na příklad stavby vodních komunikací, vodních nádrží a zařízení propustí); 40. Tesařské a truhlářské stavební práce prováděné v rámci tesařského řemesla; 41. Instalace stavebních výtahů. (3) Podniky a části podniků ve smyslu odstavce 1 jsou také 1. podniky stavějící lešení, 2. pokrývačské podniky. (4) Podniky a části podniků ve smyslu odstavce 1 jsou dále ty podniky zahradní a krajinářské výstavby, ve kterých se provádějí následující práce: 1. Budování zahrad, parků, zeleně, sportovišť, hřišť a hřbitovů; 2. Provádění celkových úprav vnějších ploch ve spojení s bytovou výstavbou, s výstavbou občanské vybavenosti a veřejných staveb, především škol, nemocnic, plováren, vybavení pozemních komunikací, dálnic a železnic, letišť a kasáren; 3. Přemisťování hrází, svahů, hald a náspů včetně zřizování haťových konstrukcí;
4. Inženýrsko-biologické práce všeho druhu; 5. Ochranná výsadba všeho druhu; 6. Drenážní práce; 7. Meliorační práce; 8. Práce při získávání nové půdy a rekultivační práce. (5) U podniků a části podniků ve smyslu odstavce 1 je vyloučena subvence celoroční zaměstnanosti ve stavebnictví, pokud přísluší k definovatelné a důležité skupině, u které zohlednění podle odstavců 2 – 4 nevede k oživení celoroční stavební činnosti. § 2 1 Vyhláška o stavebních podnicích5 Celoroční zaměstnanost se nesubvencuje především v podnicích 1. provádějících ochranu staveb a železných konstrukcí; 2. vyrábějících výrobky z betonu a teraca, pokud v podnikových odděleních v souvislosti s jejich účelovým určením nejsou převážně prováděny stavební výkony ve smyslu § 1 odst. 1 a 2; 3. provádějících čištění fasád; 4. provádějících pokládání podlah a parket; 5. sklenářských; 6. provádějících instalace, především klempířské práce, práce na klimatizačních zařízeních, práce na instalacích pro zásobování vodou a plynem, na zařízeních topenářských a vzducho-technických, elektro-instalace jakož i instalace hromosvodů a uzemňovacích zařízení; 7. provádějících malířské a lakýrnické práce, pokud v nich nejsou převážně prováděné stavební výkony ve smyslu § 1 odst.. 1 a 2; 8. opracovávajících a zpracovávacích přírodní kámen a v kamenických; 9. provádějících mokré bagrování; 10. provádějících stavbu kachlových kamen a vzduchového vytápění; 11. provádějících kyselinovzdorné stavby a konstrukce; 12. provádějící truhlářské práce jakož i průmyslu obrábění a zpracování dřeva, včetně průmyslu dřevěných montovaných staveb, pokud převážně neprovádějí montované stavby, izolační práce, suché montážní práce a tesařské práce; 13. provádějících výlučně montáž z ocelových, železných, kovových prvků a prvků z lehkých kovů jakož i provádějících kladení trolejových vedení, venkovních vedení, vedení místních sítí a pokládání kabelů; 14. za úplatu pronajímajících zařízení pro vykládání betonu.
1
Gesetz zur Eindämmung illegaler Betätigung im Baugewerbe vom 30.08.2001 (BGBl I S. 2267) Einkommensteuergesetz (Abschnitt VII) 3 UStG Umsatzsteuer Gesetz 2
4
SGB III – Sozialgesetzbuch Baubetriebe-Verordnung 6 Tarifvertragsgesetz Tarifverträge Bau 5
7 8
Körperschaftssteuer Abgabenordnung
